program - Český národní symfonický orchestr

Komentáře

Transkript

program - Český národní symfonický orchestr
dagmar pecková
t
irigenezzosoprán o
d
rn
šek
-m
Pe
vá
or B
Libor ar Pecko nický sb
o
Dagm filharm sbor
ý
ý
k
k
Čes ův děts
Kühn
2 ního domu
1
0
2
a
n
d
Obec
e
ň
l
í
.
s
16 etanova
Sm
19:30
Gus
rs
sta
...all
Mahtav
ler
Sym
fon
y
hon
p
m
y
s
www.cnso.cz
ie č.
foto © Alena Málková
ZMĚNA VYHRAZENA
3
...all stars symphony
Český národní symfonický orchestr
Libor Pešek – dirigent
Dagmar Pecková – mezzosoprán
Český filharmonický sbor Brno (ženská část)
Petr Fiala – sbormistr
Kühnův dětský sbor
Jiří Chvála – sbormistr
program
Gustav Mahler
Symfonie č. 3 d moll
I. Kräftig. Entschieden
přestávka
II. Tempo di menuetto
III. Comodo. Scherzando
IV. Sehr langsam, misterioso
V. Lustig in Tempo
VI. Langsam. Ruhevoll
ZMĚNA VYHRAZENA
Děkujeme posluchačům, že nepřerušují tato krásná díla potleskem mezi jednotlivými částmi.
Třetí symfonie Gustava Mahlera je považována za jednu z nejdelších v historii, přes obrovité rozměry schopnou strhnout posluchače. Však v ní také Mahler vypráví, co zaslechl
od květin, zvířat, lidí, andělů a nakonec a v neposlední řadě, od lásky samotné. Aktuální
provedení této neskutečné skladby připravil Český národní symfonický orchestr řízený Liborem Peškem, v sólovém partu uslyšíme Dagmar Peckovou. Symfonie bude nahrána
na CD pro japonské vydavatelství JVC Victor Entertainment, stejně jako její sestry: První,
Druhá, Čtvrtá, Pátá a Osmá.
Gustav Mahler
(1860 - 1911)
žil velice krátce, 51 let. Přitom v tomto čase odevzdal obrovské skladatelské dílo. Neudivuje snad počtem kompozic, ale závažností a často také rozsahem jednotlivých opusů.
Devět symfonií (desátá započatá), z nichž mnohé mají trvání i devadesát minut, a navíc
veliké instrumentální a vokální obsazení, je základním tvůrčím odkazem. K němu musíme
připočíst další díla jako Píseň o zemi, písňové cykly a další kantáty. To byla jen jedna stránka umělcovy činnosti. Celý život působil jako dirigent, většinou u operních domů a to tak
slavných jako byla Dvorní opera ve Vídni nebo Metropolitní opera v New Yorku. Již tato
aktivita by stačila na bohatě naplněný život, tím spíše, že Mahler byl osobitým dirigentem,
výrazným tvůrčím typem a to jak v opeře, tak před symfonickými orchestry. Nás mohou
těšit i vazby tohoto umělce k Česku. Především se u nás narodil v Kališti u Humpolce, studoval gymnázia v Praze a Jihlavě, krátce vedl operu v Olomouci, a také Nové německé
divadlo v Praze. Sedmá symfonie z roku 1905 měla premiéru v Praze (1908). Na jubilejní
výstavě ji řídil sám autor. Odvozovat z těchto údajů, že byl Mahler českým skladatelem
není zcela věrohodné. Sám se v tomto smyslu nevyjadřoval, mluvil německy, uplatňoval
se především v německy mluvících zemích, do skladeb nevtělil žádné výraznější národně
znějící filiace. Konečně, Čechy byly součástí rakouského mocnářství. Nejpodstatnější však
byl Mahlerův židovský původ. Měl proto nejednu potíž jak v českém tak v německém
prostředí, mohl se cítit spíše nezakořeněným umělcem, jehož osudem je věčný boj o existenci, porozumění, věčné putování (byl angažován v Halle, Lublani, Olomouci, Kasselu,
Praze, Lipsku, Budapešti, Hamburku, Vídni, New Yorku - to vše během 31 let). Zčásti i odtud
pramení jistá nostalgie Mahlerovy hudby, všudypřítomný stesk. Stejně tak touha překonat
strázně, dotýkat se největších výšin ducha, nebát se monumentality.
Třetí symfonie d moll vznikla v roce 1896 ve Steinachu u Atterského jezera. Mahler tuto
končinu Rakouska miloval, tři roky pobýval v přívětivém hostinci. Pracovat začínal brzy
ráno, měl k tomu ideální prostředí: dřevěný altán na louce mezi hostincem a jezerem vybavený klavírem a pracovním stolem, výhled na jezero a nádhernou okolní přírodu. Toto
vše bezprostředně souvisí se Třetí symfonií, která je podle antického bůžka někdy nazývána jako „Panova symfonie“ - dílo oslavující přírodu. Jednu chvíli, inspirován názvem spisu
Friedricha Nietzscheho, uvažoval o titulu „Radostná věda“. Názvy volil i k jednotlivým větám, byť i ty se krystalizovaly postupně, připojovány byly v různé podobě a v různých chvílích kompoziční práce. Symfonie je rozdělena do dvou velkých částí zahrnujících šest vět.
První věta již svým rozsahem 40 minut tvoří první část. Někdy má název „Pan procitá, léto
nastupuje“. Uvádí ji slavnostní fanfára osmi lesních rohů, vážnou náladu postupně vystřídá
vlídné rozpoložení (v sólových houslích). Střed tvoří dlouhá plocha pochodu představovaného v nejrůznějších variantách, vrací se pak vážnost, meditativní zamýšlení. Hudba
sleduje nejrůznější aspekty přírody i života, radostné i varující. Věta druhá až pátá mají dle
Mahlerových slov „vyjádřit vzestupnou řadu stvoření“: 2. Co mi vyprávějí květiny na louce
(Menuet), 3. Co mi vyprávějí zvířata v lese (Scherzo), 4. Co mi vypráví noc (středobodem
má být člověk). Tady volil Mahler lidský hlas, altové sólo vycházející z textu F. Nietzscheho (Tak pravil Zarathustra). Máme před sebou vážnou meditaci nad trpícím člověkem
(…“svůj neste kříž“). 5. „Co mi vyprávějí ranní zvony“ má přinést probuzení k novému životu, je to hudba „o andělích“. Dětský a ženský sbor i sólistka vykreslují sen o blaženosti.
Přichází závěrečná, šestá věta, „Co mi vypráví láska“. Mahler napsal v dopise Friedrichu
Löhrovi: „...je souhrnem toho, co cítíme ke všemu stvoření, což se neobejde bez hluboce
bolestných duševních pochodů, jež se však ponenáhlu rozplynou v blažené důvěře“.
Toto hluboké Adagio, po oslavě přírody, má oslavit lásku, která „všechno vytváří, všechno na svých prsou chrání“ (Mahler). Rozměrná dlouhodechá věta je pro soustředěného
posluchače líbeznou lázní. Mahler napsal: „Léto je smyšleno jako vítěz - uprostřed všeho
toho, co zde roste a kvete, leze a lítá, tápe a touží, a nakonec, co tušíme nade vším tím,
v nás převládá věčná láska - jako když se paprsky sbíhají v jednom ohnisku. Je to mé nejosobitější a nejbohatší dílo“. Mahler uvažoval ještě o sedmé větě s názvem „Co mi vypráví
dítě“, ale tuto hudbu odložil a použil ji jako finále své Čtvrté symfonie. Obsazení orchestru
Třetí symfonie je veliké, odpovídá velkolepému záměru. Prvního provedení se dočkala
v roce 1902 v Krefeldu, řídil autor. Je jisté, že k důkladnému prožití všech odstínů díla musí
moderní člověk odložit nervozitu a spěch a s hudbou se ponořit do meditativního rozjímání, přemýšlení. V každém případě však skladba nabízí prostor pro niternou blaženost.
Dagmar Pecková
vystudovala pražskou Státní konzervatoř. Po angažmá v Drážďanech byla několik let členkou ansámblu Německé státní opery
v Berlíně. Ve své úspěšné kariéře vystupovala v celé řadě prestižních operních domů, na světových festivalech a se symfonickými orchestry: Salzburg, Hamburg, Stuttgart, Zürich, Paříž, Ženeva,
Barcelona, San Francisco, Londýn, Oslo, Liverpool, Moskva, Cleveland, Montreal, Tokyo. Zpívala pod vedením slavných dirigentů:
Bělohlávek, Davies, Dohnányi, Dutoit, Eschenbach, Fedoseyev,
Honeck, Inbal, Janowski, Julia Jones, Jurovski, Kout, Mackerras,
Nagano, Sawallisch, Swensen, Tate. Se sólovými recitály Dagmar Pecková vystoupila
m.j. v Carnegie Hall New York, Wigmore Hall a Royal Festival Hall London, Chátelet Paris,
Concertgebouw Amsterdam, Brucknerhaus Linz, Opéra du Rhin Strasbourg, Gulbenkian
Foundation Lisboa a na Pražském jaru. Četná CD byla vydána firmou Supraphon, Teldec,
Warner Music, Hänsler a Naive.
V posledních několika létech vystoupila např. na BBC Proms (2004) pod vedením R. Hickoxe (Dvořák - Dimitrij), v Opéra National de Paris (Debussy - Pelléas a Mélisanda, Janáček - Káťa Kabanová, Wagner - Wesendoncklieder).
Dagmar debutovala v roce 2005 jako Herodias v nové inscenaci Salome pod vedením
K. Nagana (Saská státní opera Drážďany) a jako Preziosilla v Síle osudu pod vedením
F. Luisiho (Bavorská st. opera Mnichov), hostovala v Opera Bastille Paris (Rigoletto 2006).
Spolupracovala na nové inscenaci Stravinského opery Rake‘s Progress (rež. R. Lepage,
Brusel 2007). V sezoně 2008/09 vystoupila s BBC SO na turné po Španělsku.
V létech 2010 a 2011 se věnovala téměř výhradně Mahlerovi. Absolvovala koncerty
v Sydney a na Novém Zélandu s Osmou symfonií pod taktovkou V. Ashkenazyho. Písně
o mrtvých dětech provedla s Flanderskou filharmonií (P. Herewege), na turné po Španělsku Písně chlapcova kouzelného rohu a stejný program na evropském turné se SO
Deen Haag pod taktovkou N. Järviho. Altové sólo Symfonie č. 2 přednesla s Hamburskou
filharmonií za řízení S. Younga a sólo ze Třetí symfonie s Vídeňskými symfoniky a F. Luisim,
stejně tak i Píseň o zemi v Montpellier s L. Fosterem a Das Klagende Lied v Düsseldorfu s M.
Brabinsem.
V sezoně 2011/2012 ztvární Brangenu ve Wagnerově Tristanovi a Isoldě (Braunschweig)
a Kabanichu v Kátě Kabanové v Teatro Sao Carlo (Lisabon). V této sezoně je Dagmar
Pecková rezidenčním umělcem SO hl. m. Prahy FOK.
Český filharmonický sbor Brno
patří dnes k nejlepším a nejvyhledávanějším profesionálním tělesům v Evropě. Sbor se
zaměřuje především na oratorní, kantátový a v poslední době i operní repertoár všech
období. Jeho vzrůstající umělecká kvalita se odráží i na stále bohatší koncertní činnosti
u nás i v zahraničí (cca 90 koncertů ročně). Sbor spolupracuje se všemi českými a mnoha
zahraničními orchestry a dirigenty (Altrichter, Bělohlávek, Svárovský, Mackerras, Hager,
Dutoit, Norrington, Venzago, Wolff, Soustrot, Casadesus, Ceccato, Schmöhe, Frühbeck
de Burgos, Foster, Mehta, Harnoncourt, Masur, Karabschevsky, Kofman,, Vladimír Válek,
Simonov, Mácal a další). Je také pravidelným hostem mezinárodních festivalů a koncertů ve Vídni, Linci, Mnichově, Luzernu, Basileji, Frankfurtu, Londýně-BBC Proms, Eberbachu
u Wiesbadenu, Lübecku, Pasově, Miláně, Římě, Vatikánu, Paříži, Rennes, Nantes, Angers,
Norimberku, Drážďanech, Oviedu, stejně jako v Praze, Brně, Ostravě, Olomouci, Litomyšli,
Českých Budějovicích, Českém Krumlově atd. Sbor nahrál řadu CD pro významná česká
i evropská vydavatelství (Panton, Supraphon, Farao, Koch Int., Sony Classical, Ultraphon,
Arco Diva, Chesky-Records NY, Pronto, Antiphona a další).
Svou vysokou kvalitu sbor potvrdil získáním dvou cen Echo Klassik za rok 2007: titul „Soubor
roku 2007“ za nahrávku Brucknerových Duchovních motet a titul „Nahrávka roku 2007“
za Lisztovo oratorium Kristus. Úspěchy slaví i další nahrávky Českého filharmonického sboru
Brno – P. Klenau “ Die Weise von Liebe und Tod des Cornetts Christoph Rilke”, byla nominována na prestižní dánskou cenu “Danish P2 Music Prize“ v kategorii symfonická nahrávka roku 2008, a nahrávka sklady B. A. Zimmermanna „Requiem für einen jungen Dichter“
získala v lednu 2009 cenu německých kritků „Preis der Deutschen Schallplattenkritik“.
Hudebním ředitelem a sbormistrem ČFS Brno je Petr Fiala (*1943). Sbor založil v roce 1990
a pod jeho vedením se ansámbl propracoval mezi špičková evropská tělesa. Asistentem
sbormistra je Jan Ocetek (*1972). Činnost Českého filharmonického sboru Brno podporuje
Jihomoravský kraj, Ministerstvo kultury ČR a statutární město Brno.
Petr Fiala
vystudoval brněnskou Státní konzervatoř (klavír, kompozice, dirigování) a v roce 1971 ukončil JAMU ve třídě prof.
Jana Kapra. Jako skladatel byl v době studií ovlivněn dílem
A. Honnegera, B. Bartóka, S. Prokofjeva, B. Martinů a L. Janáčka. Po
absolutoriu JAMU se zařadil mezi autory usilující o syntézu nových
postupů (zejména zvukově barevných) s nejlepšími tradicemi klasiků
20. století. Díky citlivému sloučení tradice se současností nacházejí jeho skladby vděčné interprety i širokou posluchačskou odezvu.
Z jeho díla jmenujme alespoň řadu vokálních a instrumentálních
cyklů pro děti a mládež, množství skladeb sólových (pro klavír, akordeon, kytaru, housle, violoncello, trubku, trombon atd.), pět smyčcových kvartetů, řadu skladeb komorních, koncerty
pro varhany, klavír, akordeon, violu a orchestr, tři symfonie, množství sborových cyklů, písňové
cykly, oratoria a kantáty a dvě díla hudebně dramatická: balet „Hořící kámen“ a celovečerní opera podle hry Františka Hrubína „Kráska a zvíře“. Vedle činnosti pedagogické (byl
profesorem brněnské konzervatoře) a kompoziční, se již 35 let intenzivně věnuje činnosti sbormistrovské a dirigentské. Jako skladatel i jako dirigent je Petr Fiala laureátem řady národních
i mezinárodních soutěží, působí jako lektor dirigentských kurzů i jako člen mezinárodních porot.
Je zván jako hostující dirigent k našim i zahraničním orchestrům a sborům při provádění vokálně-instrumentálních skladeb. V roce 2009 obdržel od České biskupské konference Řád Cyrila
a Metoděje za vynikající výsledky v oblasti dirigování a skladatelské činnosti, která je úzce
spjata se současnou duchovní hudbou a s kantátami k poctě českých národních patronů.
Kühnův dětský sbor
je jedním z nejvýznamnějších českých uměleckých kolektivů. Sbor je známý nejen v Evropě,
ale i v Japonsku, USA, Kanadě, Mexiku, Singapuru a Malajsii. Za více než 75 let své existence
vychoval tisíce talentovaných dětí a naučil je lásce k hudbě a umění. Z jeho nejnadanějších
členů vyrostli významní umělci a umělkyně – dirigenti, režiséři, skladatelé, pěvci i instrumentalisté. Mimořádnou uměleckou pověst dokládají i oficiální pocty, jichž se tělesu dostalo, včetně
European Grand Prix z roku 1998. Sbor za svou existenci nahrál na 50 CD české i světové hudby. Sbor vedle samostatných koncertů spolupracuje systematicky se špičkovými orchestry, Národním divadlem, Státní operou Praha i zahraničními operními scénami. Mezi největší úspěchy
z poslední doby patří účinkování v proslulé Carnegie Hall v New Yorku, na prestižním festivalu
Bregenzer Festspiele 2003 ve scénickém provedení Janáčkovy Lišky Bystroušky nebo spolupráce se světoznámým dirigentem V. Fedosejevem v Čajkovského sále Moskevské konzervatoře
(2004). V dubnu 2005 sbor vystoupil na jedenácti pódiích Mexika. V roce 2007 absolvoval zájezdy po Německu, Španělsku, Japonsku a Koreji. Sbor získal v roce 2008 na Mezinárodní sborové
soutěži European Broadcast Union ve Wuppertalu 1. cenu. Na podzim roku 2008 obhájil 1. místo
v prestižní Mezinárodní sborové soutěži ve španělské Tolose, což se doposud žádnému ze sborů
na světě nepodařilo. Na základě tohoto úspěchu se v létě 2009 sbor zúčastnil Festivalu laureátů
ve Vaison-la-Romaine ve francouzské Provence. Pozoruhodným úspěchem bylo vítězství na
jedné z nejvýznamnějších světových sborových soutěží v italském Arezzu (září 2010).
Prof. Jiří Chvála
působil po absolvování dirigentského oboru na Hudební fakultě
AMU jako sbormistr Českého pěveckého (dnes Pražského filharmonického) sboru při České filharmonii. Systematicky s ním studoval široký světový repertoár sborových, oratorních i kantátových děl a spolupracoval při jejich realizaci s předními dirigentskými osobnostmi.
Od roku 1967 stojí v čele Kühnova dětského sboru, s nímž absolvoval
několik desítek zahraničních turné. Významná je i jeho dlouholetá
pedagogická aktivita na HAMU v Praze, kde působí jako profesor
dirigování a sborových disciplin. Spolu s Kühnovým dětským sborem
vystupuje pravidelně na hudebních festivalech doma i v zahraničí, spolupracuje s českými
i zahraničními operními scénami a diriguje řadu dalších domácích a zahraničních sborových nebo orchestrálních těles. Přednášel rovněž na mezinárodních sborových seminářích
(Vídeň, Tokio, Grasse, Helsinky, Singapur, Princeton) a pracoval v porotách četných mezinárodních sborových soutěží. Má za sebou imponující počet rozhlasových snímků a přes 30
gramofonových nahrávek. U příležitosti významného životního jubilea bylo v roce 2003 profesoru Chválovi uděleno ministryní školství vyznamenání II. stupně za celoživotní pedagogickou činnost a v říjnu 2009 nejvyšší národní sbormistrovské ocenění za celoživotní záslužnou
činnost v oblasti sborového zpěvu, Cena Bedřicha Smetany, kterou uděluje společně Unie
českých pěveckých sborů a Sdružení sborových dirigentů AHUV.
Český národní symfonický orchestr
patří v současné době, jako jeden z předních českých souborů, mezi nejvytíženější v Evropě. Koncerty doma i v zahraničí se těší obrovskému zájmu publika. Orchestr spolu s vlastním
nahrávacím studiem v Praze - Hostivaři přitahuje stále častěji významné světové hudební a filmové produkce. V nabídce jsou všechny žánry; klasika, film, jazz, folklor i populár.
V létech 1996 – 2006 ČNSO umělecky řídil Američan Paul Freeman. Na počátku roku 2007
byl šéfdirigentem jmenován Maestro Libor Pešek a právě pod jeho vedením nyní orchestr
navazuje na vysokou úroveň výkonů v předešlých létech. Od sezóny 2007/2008 koncertuje
ČNSO ve Smetanově síni Obecního domu, ve které se snoubí dostatečně velká kapacita
se skvělou akustikou. V nové éře začala agentura ČNSO organizovat letní MHF Prague Proms,
jenž každoročně oslovuje publikum svým originálním programem a hostujícími světově
proslulými umělci. Nahrávky souboru se prodávají v USA i Japonsku, úspěšné byly desítky
evropských turné, ale i koncerty v Japonsku, Austrálii, Jižní Koreji, Dubaji a Mexiku s umělci klasického a populárního hudebního zaměření (Ennio Morricone, James Morrison, Lalo
Schifrin, Andrea Bocelli, Sting, George Michael). Zázemím orchestru je zmíněné nahrávací
studio a chloubou několik zlatých CD za prodej více než 30 000 nosičů, dále Cena Gustava
Mahlera za interpretaci jeho děl a zejména prestižní smlouva s agenturou IMG Artists London o celosvětovém zastoupení. Dalším významným počinem je dlouhodobý nahrávací
projekt ve spolupráci s japonským vydavatelstvím Victor Entertainment, z něhož doposud
vzešlo 36 CD a 8 DVD. Český národní symfonický orchestr založil v roce 1993 trumpetista Jan
Hasenöhrl spolu s legendárním dirigentem Zdeňkem Košlerem.
Libor Pešek
patří k významným osobnostem české i světové hudební scény.
V letech 1987 - 1997 zastával místo uměleckého ředitele a šéfdirigenta Royal Liverpool Philharmonic Orchestra. V průběhu
desetileté spolupráce rozšířil jeho repertoár a absolvoval řadu
zahraničních turné. Od roku 1997 zastává funkci čestného dirigenta. Společně vystoupili na východním pobřeží USA (Boston,
New York, Baltimore), na Dálném východě (Singapur, Taipei,
Hong Kong), evropská turné zahrnovala několikeré hostování ve
Španělsku, i koncerty v hlavních hudebních centrech Rakouska
a Německa. Libor Pešek hostoval několikrát na prestižním londýnském festivalu BBC Proms
v Royal Albert Hall, je rovněž zván na festival ve skotském Edinburghu. Nahrává pro firmy
Virgin Classics, BMG, EMI a Supraphon. Významný je zejména komplet symfonií A. Dvořáka,
natočený v Praze s ČF a částečně v Liverpoolu s RLPO. Na to navazuje projekt nahrávání
Mahlerových symfonií s ČNSO pro japonskou společnost Victor Entertainment. Libor Pešek
se narodil roku 1933 v Praze, vystudoval dirigování na HAMU pod vedením V. Neumanna
a V. Smetáčka. V šedesátých letech založil soubor dechových nástrojů Komorní harmonie,
a poté komorní orchestr Sebastian. V dalším období působil jako šéfdirigent Severočeské
filharmonie v Teplicích (1963-1969) a Východočeského státního komorního orchestru v Pardubicích (1970-1977). Paralelně pracoval s orchestry v Holandsku, krátce působil jako šéf
Slovenské filharmonie v Bratislavě.
Při příležitosti státní návštěvy britské královny Alžběty II. v České republice, roku 1996, obdržel
z jejích rukou řád „Rytíř britského impéria. Prezident ČR vyznamenal 28. 10. 1997 Libora Peška
za vynikající umělecké výsledky medailí „Za zásluhy“ I. stupně. Libor Pešek je prezidentem
MHF Prague Proms a šéfdirigentem ČNSO.
Archiv ČNSO

Podobné dokumenty