Mediální pokrytí červenec 2013

MEDIÁLNÍ POKRYTÍ – SPOLEČNOST SAFINA
červenec 2013
HR MANAGEMENT: Personální práci do kanceláře těžko zavřete
26. 07. 2013
Náklad: 10 000
„Mám ráda, když přeběhnu přes dvorek a ocitnu se přímo ve výrobě, mezi lidmi,“ prozrazuje o sobě
Eva Pešová, která do května letošního roku vedla personální oddělení ve společnosti SAFINA.
„Netoužila jsem po práci v bance nebo ve státní instituci, ale po podniku, kde můžete nahlížet, jak se
co dělá, a kde se vytvářejí trvalé hmatatelné hodnoty. To se mi v SAFINĚ splnilo,“ dodává.
V současné době pracuje v personálním oddělení na částečný úvazek, personální agendu předala své
nástupkyni, kterou na pozici vedoucí HR připravovala téměř dva roky.
* SAFINA je firma s historií, která sahá až k roku 1860. V povědomí veřejnosti je zapsána především
jako společnost, která zpracovává a vyrábí produkty z drahých a neželezných kovů, včetně jejich
recyklace. Dnešní SAFINA je hi-tech společností, která dodává na trh specializované výrobky z
drahých kovů s vysokou přidanou hodnotou. Jaké obory a profese v SAFINĚ zaměstnáváte?
Máme výhradně kvalifikované pracovníky. Když to vezmu od operátorských pozic, tak jsou to lidé
vyučení v technickém oboru, nejčastěji strojírenství, metalurgie nebo chemie. Poslední dobou
nabíráme středoškoláky i na dělnické profese, protože to vyžaduje odbornost našeho podnikání i
vysoká technická úroveň provozů. Na technicko-hospodářských pozicích a na manažerské úrovni
pracují specialisté v oborech, ekonomiky, obchodu strojírenství i chemie.
* To vše jsou obory a profese, které se na trhu dost těžko shánějí.
Nábor k nám není jednoduchý, ale je to dáno i tím, že máme na uchazeče vysoké požadavky. Jak na
jejich odbornost, tak na celkový profil uchazeče. Zajímá nás, co má kandidát ve své profesní minulosti
za sebou, když je potřeba, požadujeme reference, děláme diagnostiku. I na některé dělnické pozice
probíhá výběr v několika kolech. Do výběru je samozřejmě zapojen vedoucí pracovník. Často výběr
konzultujeme s členy vedení společnosti, o vhodných kandidátech hovoříme i přímo s pracovníky v
provozu.
* Jaký je zájem o práci u vás?
Zájem je značný. Udělali jsme si letos statistiku na pracovních serverech a za první tři měsíce se
ukázalo, že na několik pozic, které jsme na internetu inzerovali, bylo řádově několik desítek tisíc
vstupů. Při tomto počtu je nutná spolupráce s externí náborářkou, která nám pracovní servery
obhospodařuje. Vyselektuje databázi možných uchazečů a z nich si vybíráme na danou pozici zhruba
15 zájemců, kteří by přicházeli v úvahu. Poradím se o nich s jejich potenciálním vedoucím a společně
s ním vybereme definitivních 8-10 kandidátů, které zveme na 1. kolo výběrového řízení.
* Co bývá při výběru největší problém?
To záleží na konkrétní pozici. Někdy to může být jazyková nedostatečnost, jindy morálně volní
vlastnosti nebo osobnostní profil, který není kompatibilní s firemní kulturou. Právě na identifikaci s
firemní kulturou velmi dbáme. Pro nás je důležité, aby noví zaměstnanci chápali naše hodnoty a toto
se pak následně projevovalo v jejich chování. Sdílíme filozofii: kvalitní zaměstnanci a motivující
prostředí. Vzhledem k tomu, že pracujeme s drahými kovy, očekáváme od zaměstnanců poctivost a
etické chování. Od kandidátů požadujeme výpis z trestního rejstříku. S tím jde ruku v ruce i zavedený
sofistikovaný systém zabezpečení, který je avizem především směrem k zákazníkům, že prostředí, kde
jsou uloženy i jejich hodnoty, je nanejvýš důvěryhodné.
* Nabízí se opačná otázky – co firma zaměstnancům nabízí?
V nejisté době jistotu. Prezentujeme to pracovní smlouvou na dobu neurčitou se zkušební dobou.
Během zkušební doby se novým zaměstnancům maximálně věnujeme. V jejím průběhu musí vyjít
najevo, jestli se plní očekávání na obou stranách. Z 99 % nám na to zkušební doba stačí. Nováčci
dostanou při nástupu publikaci, v níž jsou shrnuty veškeré informace o firmě, mají plán svého
zaškolení a v jeho průběhu se seznámí s celou společností. Každá oblast adaptace je garantována
členem středního managementu.
* Jak průběh adaptačního procesu vyhodnocujete?
Máme na to dotazník, v němž se kontinuálně zaznamenává vyjádření zaměstnance i jeho vedoucího k
průběhu adaptace. Jde nám o to, aby se vedl průběžný a vzájemný dialog. Po uplynutí zkušební doby
s každým zaměstnancem osobně hovoří i generální ředitel, aby si vyslechl jeho názor. Zpětná vazba
od každého z našich zaměstnanců je pro nás velmi cenná, protože každého zaměstnance vnímáme
jako osobnost, která u nás dostává prostor. Přistupujeme k zaměstnanci jako k někomu, kdo s námi
bude ve firmě trávit svůj pracovní život. Tak jako v rodině.
* Jak u vás funguje odměňování lidí?
Náš systém odměňování motivuje lidi z hlediska jejich přístupu k práci. Skládá se z pevné složky a
dvou variabilních složek – jde o osobní ohodnocení a valorizační fond, jímž valorizujeme mzdy podle
státem uznané inflace vždy na začátku roku. Vyplácíme i 13. mzdu, která se odvíjí od plnění plánu a
udělujeme i měsíční mimořádné odměny, které navrhuje vedoucí za mimořádný výkon jedince nebo
týmu a které schvaluje generální ředitel. K benefitům u nás patří 5 týdnů dovolené, závodní
stravování, nadstandardní lékařská péče, nadstandardní příplatky pro pracovní směny, odměny
související s životními a pracovními výročími, příspěvek na lázeňskou péči a dětské rekreace. Po roce
práce také možnost příspěvku na penzijní připojištění. Nemáme pochyb o tom, že naši lidé si toho
váží, zvláště jestliže si uvědomí, že toto by v jiných společnostech těžko hledali.
* Čím lidi motivujete? Nabízíte jim další rozvoj, kariérní postup?
Každému zaměstnanci nastavujeme osobní rozvojový plán. Má dvě linie – jednak základní plán, který
zahrnuje vzdělávací aktivity nutné z hlediska jeho pracovní činnosti a jednak osobní, což je
nadstandardní věc, při níž vycházíme z osobnosti daného zaměstnance. Např. nabízíme ucelený
rozvojový program pro jednotlivá pracoviště, který v sobě zahrnuje odborné dovednosti v kombinaci
s řídícími schopnostmi, včetně jazykové výbavy. Stanovení osobních rozvojových plánů kulminuje na
podzim, kdy jsou všichni vedoucí zaměstnanci osloveni personálním útvarem a připravují se
rozvojové programy na další rok. Na jaře nastává další mezník – pravidelné hodnocení zaměstnanců,
kdy se vede o možném rozvojovém programu dialog mezi zaměstnancem a vedoucím. Zaměstnanec
musí prokázat, že se chce dál posunovat ve svém rozvoji, kariéře. Při hodnocení řešíme i otázky
generační výměny nebo nástupnictví a z tohoto hlediska rovněž rozvoj zaměstnanců také plánujeme.
* Hned po nástupu do Safiny jste začala pracovat s generálním ředitelem na personální strategii
firmy. Jak vznikala a jak jste o ní komunikovali ve firmě?
Nejdříve jsme se věnovali formální stránce personálních procesů, popsali jsme si je, abychom pro
základní personální činnosti měli písemný základ. Začali jsme více chodit mezi lidi do provozu,
vytvářeli jsme koncepce nových pracovišť, učili jsme se nově nabírat, hodnotit a motivovat lidi. Také
jsme udělali mezi zaměstnanci průzkum, z něhož vyplynula řada cenných poznatků, na které jsme
navázali. Poté jsme už o personální politice začali s lidmi ve společnosti hovořit. Cítili jsme, že ve
firmě sílí hlad po informacích, a tak jsme se dohodli na kvartálních celofiremních setkáních, abychom
mohli zaměstnancům sdělit, co je ve firmě nového, jak se změny odráží na hospodaření, co se ve
firmě připravuje, jaká je strategie firmy, jakou úlohu v ní mají jednotlivé provozy a oddělení. Chtěli
bychom, aby tato setkávání byla dialogem, proto na nich dáváme prostor k vyjádření i
zaměstnancům. A funguje to. Lidé znají výsledky hospodaření, dobře vědí, zda výplata 13. mzdy je
reálná, jaké problémy se řeší a kde mohou svou prací pomoci.
* V SAFINĚ fungují odbory?
Ano. Každý rok uzavíráme kolektivní smlouvu a mohu říci, že spolupráce s odbory funguje bez
problémů. Je to i tím, že odbory vtahujeme do dění ve firmě, např. spoluvytvářeli jsme s jejich
představitelem metodiku hodnocení zaměstnanců. Bylo to novum a osvědčilo se. Půdu pro takovou
spolupráci jsme si připravili zmíněnou anketou, v níž zaměstnanci volali po dialogu.
* Ve výrobních společnostech je klíčová role mistra. Jak je to u vás?
Práce s mistry je velice důležitá a personální útvar se na ní podílí. Má-li role mistra jako klíčového
zaměstnance na střední úrovni řízení fungovat, vyžaduje to řadu předpokladů, ale především musí
fungovat neustálý dialog vedoucího provozu s jednotlivými mistry. Když je třeba, pomáháme v
komunikaci s vedoucími provozů. Dalším velmi důležitým nástrojem je vzdělávání. Mistři se mohou
rozvíjet v komunikaci, v dovednostech, jako je hodnocení lidí, time management, vedení týmu, řešení
konfliktů, nyní jim nabízíme i jazykovou výuku (angličtina), na kterou nebyli zvyklí, nebo se dál
rozvíjejí v odborných znalostech. Samozřejmostí je, že jejich pracoviště navštěvuje i generální ředitel,
s nímž mohou osobně řešit provozní a jiné problémy.
* Na co se v personální práci v současné době zaměřujete?
Podařilo se nám nastavit formální stránku pro fungování „kolečka“ pracovního života zaměstnance. –
od nástupu až po odchod do důchodu (ideální případ) a nastavit rozvojové a kariérní plány, což se
pozitivně promítá do firemní kultury. Vzniká motivující prostředí, v němž se lidem dobře pracuje.
Chceme dál rozvíjet firemní kulturu na základě dialogu, otevřenosti a vzájemné důvěry. V této oblasti
úzce spolupracujeme s nedávno přijatou manažerkou komunikace, která dbá na to, aby personální
činnosti a vnější i vnitřní znaky firemní kultury byly ve vzájemném souladu.
***
EVA PEŠOVÁ Začátkem 90. let se jako personalistka podílela na budování nového personálního
oddělení v Pragokoncertu. Zajímavost celé práce spočívala v návratu emigrantů z uměleckých oborů
po revoluci, kteří kdysi pod Pragokoncertem začínali a po návratu se snažili dát do pořádku své
náležitosti týkající se bývalého pracovního vztahu a následně dopadu na sociální, zdravotní pojištění a
celkovou jejich orientaci v české legislativě. V letech 1991-2006 pracovala v Českých
radiokomunikacích. Nejprve jako personalistka a poté se stala vedoucí personálního odboru. Od roku
2007 do současnosti působí ve společnosti SAFINA, a.s. Nastoupila jako vedoucí personálního útvaru
a dnes zde pracuje na částečný úvazek.
NÁŠ REGION: Regionální i světoví
25. 07. 2013
Zbyněk Pokorný
VESTEC – Není v našem regionu mnoho firem, o kterých můžeme říci, že jejich působnost sahá až do
daleké Číny či Spojených států. Vestecká Safina snese srovnání s velkopopovickým pivovarem, který
byl založen jen o pár let později, vyváží do celého světa a hraje v „komunitě“ kolem Popovic stejně
důležitou roli, jako Safina ve Vestci.
* Firma regionu
U významu slova komunita se několikrát zastavíme v rozhovoru s ředitelem a předsedou
představenstva Safina, Tomášem Plachým.
„Vzhledem k tomu, že sídlíme ve Vestci, je pro nás důležité, abychom byli aktivním členem místní
komunity a je naším zájmem, aby lidé vnímali náš zájem na rozvoji Vestce a okolí,“ začal náš rozhovor
Tomáš Plachý. Aby ne, Safina, stojí ve Vestci od roku 1952 a její samotná historie sahá až do roku
1860. Tehdy to byla především jejich továrna, kolem které vznikla průmyslová část Vestce tak, jak ji
známě dnes. Navíc, více než jedna třetina zaměstnanců Safiny jsou obyvatelé regionu. „Je velmi
důležité, aby naši zaměstnanci a místní obyvatelé vnímali a věděli, že regionalitu naše firma
maximálně ctí a vnímá jako významnou. Je proto samozřejmé, že se společně s obcí strategicky i
finančně podílíme na některých projektech místní infrastruktury. Jde např. o budování chodníků v
obci, osvětlení, zastávek autobusu, ale i o dennodenní provoz čističky odpadních vod pro místní
průmyslové subjekty.“
V Číně i v USA
Ovšem za cedulí Vestec působnost Safiny nekončí. Jak říká ředitel Tomáš Plachý: „Bráníme se
útokem.“ To je jeden z důvodů, proč vestecká firma proniká na zahraniční trhy.
Regionální i světoví
Jedním z nich je i Čína. Na tamním obrovském trhu, ve spolupráci s jedním z největších zpracovatelů
drahých kovů v Asii působí od roku 2004. „Ve spolupráci se společností Guoda jsme v Číně vybudovali
společnost pro rafinaci zlata a stříbra do vysoké kvality ryzosti, to samé plánujeme ve Spojených
státech, ale v oblasti platinových kovů. Tam již léta prodáváme naše výrobky, které obsahují platinu a
další drahé kovy této skupiny. Nově vzniklá společnost SAFINASepraMet sídlí v Houstonu. Rafinerii
drahých kovů tam plánujeme v plném rozsahu otevřít v září tohoto roku.“
Asie se nebojíme!
Mimochodem, na otázku, zda vnímají čínské výrobky jako konkurenci, odpovídá Tomáš Plachý jasně:
„Čína pro nás nepředstavuje hrozbu, protože my nic nemontujeme. Zkopírovat například motorku
lze, ale když máte přesně zkopírovat výrobní proces či technologii od začátku až dokonce? To už není
tak jednoduché....“ Ještě jeden bonus nabízí Safině nadnárodní spolupráce: „Firma, která je
zakotvena v regionu, ale zároveň vyrábí ve světě, se umí na trhy podívat s daleko větším nadhledem a
v kontextu celosvětového dění,“ vysvětluje Tomáš Plachý.
Základ je technologie
Fakt, že spotřeba drahých kovů v průmyslové výrobě každoročně stoupá a zároveň se snižuje jejich
spotřeba na jednotku takového výrobku, má za následek potřebu hi-tech technologií, které umí s
drahými kovy efektivně pracovat, zpětně drahé kovy získávat a opět je využívat k následné výrobě.
Safina se zabývá jak výkupem materiálu obsahujících drahé kovy tedy zpětným odběrem – ale i jejich
rafinací a následnou výrobou jak finálních výrobků s vysokou přidanou hodnotou (např. termočlánky,
naprašovací targety nebo drahokovové prášky vyrobené technologií atomizace), tak standardních
drahokovových produktů či polotovarů (drátů, plechů, atd.) nebo chemikálií, které se uplatňují v
elektrotechnickém, chemickém, petrochemickém, automobilovém či farmaceutickém průmyslu.
„Zaměřujeme se na špičkové rafinační postupy a recyklační technologie, abychom byli schopni
vyzískat drahé kovy z tisíců dnešních produktů, ve kterých se vyskytují, byť ve velmi nízkém objemu či
ryzosti. Vývoj a výzkum, který realizujeme i ve spolupráci s našimi zákazníky, je pro nás proto zásadní.
Řada z nich jsou uznávané světové společnosti působící v mnoha oblastech průmyslové výroby. Naše
konkurenční výhoda? Snažíme se být na špici vývoje, aby naše výhoda stála především na
výjimečnosti, kvalitě výrobku a neustálém vývoji. Nejsme montovnou, ale přetváříme materiál a
přetváříme tím pádem i hodnoty,“ říká Tomáš Plachý.
MOBILMANIA.CZ: V ČR se ročně zrecykluje jen 5 % vysloužilých mobilů
31. 07. 2013
V České republice se recykluje pouhých 5 % vysloužilých mobilních telefonů. Vyplývá to z informací
zpracovatelů elektroodpadu. Drtivá většina mobilních přístrojů tak končí v popelnicích nebo doma v
šuplíku. Až 80 % částí mobilního telefonu lze přitom zrecyklovat a opětovně využít. Recyklace navíc
představuje mnohem snazší, méně nákladnou a ekologičtější cestu k získávání surovin, než je těžba.
Starý mobil k recyklaci odevzdá jen zanedbatelné množství Čechů. V celosvětovém měřítku jsou
statistiky zrecyklovaných mobilů ještě méně optimistické. Odhaduje se, že do recyklačních linek
putuje maximálně 1 % všech mobilních telefonů. V lepším případě mají lidé staré mobily uskladněné
doma v zásuvkách, v horším případě končí nezákonně v popelnicích. Jeden vyhozený mobilní telefon
přitom v přírodě dokáže obsahem škodlivých látek znehodnotit přes sto tisíc litrů vody. Předat jej k
recyklaci je čím dál snazší, míst k tomu určených každoročně přibývá.
„V současnosti je v ČR několik tisícmíst, kde lze starý mobil bezplatně předat k recyklaci. Mezi
elektroodpadem však patří mobily k nejméně odevzdávaným spotřebičům, z celkového množství
vyřazených přístrojů lidé odevzdají jen asi 5 %,“ upozornil Petr Kubernát, zástupce společnosti REMA
Systém, která se zabývá zpětným odběrem elektrozařízení.
O podporu růstu množství zrecyklovaných mobilních telefonů se snaží i mobilní operátoři. Připouští
ale, že zájem o ekologické zlikvidování starého mobilu není příliš vysoký. „K recyklaci zákazníci
odevzdávají pouze jednotky procent mobilních telefonů pořízených v našich prodejnách. Často se
stává, že mají telefony doma v zásuvkách. Pokud ale nabídneme nějakou drobnou motivaci - v
minulosti jsme například dávali za starý mobil DVD či šperky Trash Made, zájem zákazníků o recyklaci
vzroste,“ sdělil Přemysl Filip, senior manažer společenské odpovědnosti ve společnosti Vodafone.
Nezájem Čechů o zpětný odběr mobilních telefonů v důsledku znamená obrovské množství
nevyužitých materiálů, které by se mohly získat jejich recyklací. Jedná se i o drahé kovy, jako je zlato,
stříbro, palladium nebo platina. Mobilní telefon například obsahuje v průměru 24 miligramů zlata, a
dokonce 205 miligramů stříbra. Pro laika je ale samozřejmě prakticky nemožné drahé kovy od zbytku
matriálu separovat. Specializované firmy to provádějí složitými recyklačními metodami a následným
rafinováním.
„Nejdříve je nutné separovat zájmové složky s obsahem drahých kovů od zbytku materiálu. Poté
získaný drahý kov projde procesem homogenizace tavením a dále analýzou, která přesně určí obsah
kovů v tavenině a jejich ryzost. Následně se drahé kovy vhodným technologickým postupem
vyrafinují do čistoty 4N, tedy 99,99 %,“ popisuje proces získávání drahých kovů z mobilních telefonů
Tomáš Plachý, generální ředitel společnosti SAFINA, která je vedoucím zpracovatelem materiálu s
obsahem drahých kovů ve střední a východní Evropě. „Ryzí kov pak může být znovu využit k výrobě
široké škály produktů. Nejčastěji od nás putuje do elektrotechnického, automobilového, sklářského a
chemického průmyslu,“ doplnil Plachý.
Recyklace je ve srovnání s těžbou mnohem snazším způsobem, jak získávat vzácné suroviny. Z tuny
starých mobilních telefonů lze získat až 350 gramů zlata, ze stejného množství zlatonosné primární
horniny se získá pouhých 5 gramů. Těžba navíc představuje obrovskou zátěž pro životní prostředí a
má negativní dopad na život mnoha živočišných druhů. Například rozsáhlá těžba koltanu, který se
používá na výrobu miniaturních kondenzátorů do mobilů, ohrožuje v Africe život goril nížinných. S
cílem omezit jeho těžbu proto zoo po celém světě vybírají staré mobily k recyklaci, a navíc za každý
takto odevzdaný mobil je věnována určitá částka na záchranu goril.
„V České republice mají lidé možnost darovat starý mobil na podporu goril již v 15 zoologických
zahradách. Za každý odevzdaný mobil putuje 10 korun na ochranu kamerunské biosférické rezervace
Dja, kde gorily žijí,“ sdělil Petr Kubernát ze společnosti REMA Systém, která od roku 2010 realizuje
spolu s pražskou zoo projekt „Přineste starý mobil – podpořte strážce pralesa“.
http://www.mobilmania.cz/tiskove-zpravy/v-cr-se-rocne-zrecykluje-jen-5-/sc-5-a1324366/default.aspx#utm_medium=selfpromo&utm_source=mobilmania&utm_campaign=copylink
Stejný článek byl publikován také na portálech:
MOBIL.IDNES.CZ
31. 07. 2013
http://mobil.idnes.cz/cesi-mobily-nerecykluji-0wl/mob_tech.aspx?c=A130731_173803_mob_tech_jm
Stručná informace o tomto článku byla publikována také na portálech:
CTUSI.INFO.CZ
31. 07. 2013
http://www.ctusi.info/zpravodajstvi/zpravy/3/cesi_mobily_nerecykluji_konci_v_supliku_nebo_v_po
pelnici/
BIZINET.CZ
31. 07. 2013
http://www.bizinet.cz/clanek/cesi-mobily-nerecykluji-konci-v-supliku-nebo-v-popelnici-520822
MOBILAR.CZ
31. 07. 2013
http://www.mobilar.cz/zdroje/mobil/102863/
1-ZPRAVY.CZ
31. 07. 2013
http://www.1-zpravy.cz/cesi-mobily-nerecykluji-konci-v-supliku-nebo-v-popelnici-1613764/
NEWS.SK
31. 07. 2013
http://www.news.sk/rss/clanok/2013/07/2180165/cesi-mobily-nerecykluji-konci-v-supliku-nebo-vpopelnici/
Dále byl tento článek publikován také na portálech:
MOBILIZUJEME.CZ
31. 07. 2013
http://mobilizujeme.cz/clanky/v-cr-se-rocne-zrecykluje-jen-5-vyrazenych-mobilnich-telefonu/
DOCS.GOOGLE.COM
31. 07. 2013
https://docs.google.com/document/d/1C5DScfgkf1xdz4nwnCKAju_c25QOHoGABcxPCBr6G_4/edit
NAZELENO.CZ
31. 07. 2013
http://www.nazeleno.cz/bydleni/odpady-1/recyklace-mobilu-kde-vam-za-stary-pristroj-zaplati.aspx
ITBIZ.CZ
31. 07. 2013
http://www.itbiz.cz/zpravicky/cr-rocne-recykluje-jen-5-vyhozenych-mobilnich-telefonu
Stručná informace o tomto článku byla publikována také na portálech:
SEZNAM.NAME
31. 07. 2013
http://www.seznam.name/rss-clanek-8706024/2013-07-31/cr-rocne-recykluje-jen-5-vyhozenychmobilnich-telefonu.html
1-ZPRAVY.CZ
31. 07. 2013
http://www.1-zpravy.cz/cr-rocne-recykluje-jen-5-vyhozenych-mobilnich-telefonu-1613298/
HR MANAGEMENT: Personálie
26. 07. 2013
Náklad: 10 000
LUCIE SVOBODOVÁ vede personální oddělení v SAFINĚ Společnost SAFINA, a.s., jmenovala Lucii
Svobodovou (37) do pozice vedoucí personálního odboru. Bude zodpovědná za realizaci všech
aspektů personální politiky společnosti, která v současné době čítá 218 zaměstnanců. Lucie
Svobodová začala pracovat v SAFINĚ v roce 2010 na pozici personalistky. Nyní přebírá vedení
personálního odboru. Dříve Lucie Svobodová působila ve společnosti Coca-Cola Beverages ČR.
MORAVSKOSLEZSKÝ DENÍK: Třetina obyvatel Moravskoslezského kraje považuje měď za drahý kov
24. 07. 2013
Ostrava – Kromě zlata a stříbra mezi drahé kovy patří i platina, paladium, rhodium nebo iridium. I
když se to na první pohled nezdá, tyto prvky hrají důležitou roli v našem každodenním životě. Kdo by
si v dnešní době dokázal představit den bez mobilního telefonu nebo dokonce bez auta? Většina
Ostravanek si však při otázce na drahé kovy vybavila hlavně šperky. „Mezi drahými kovy znám zlato a
stříbro a obklopena jsem jimi každý den. Nejraději se jimi zdobím,“ řekla s úsměvem Soňa Krumphová
z Ostravy. Muži byli jádru pudla přece jenom o něco blíže. „Vím, že se jakési drahé kovy nacházejí v
elektronice. Hlavně tedy v mobilních telefonech. Jaké kovy to jsou, to vám ale nepovím,“ sdělil Jan
Kačura.
Méně známým místem, kde se člověk může denně setkat se stříbrem a paladiem, jsou například
okenní tabulky nebo airbagy v autech. „V airbazích? To jsem nevěděl. Tušil jsem, že jsou asi v
katalyzátoru,“ dodal Kačura.
Objevily se i mylné názory, že mezi tyto prvky patří i měď. Nejčastěji lidi k této myšlence vedl
poznatek, že právě měděné komponenty vykupují sběrny. Podle posledního průzkumu společnosti
Safina si třetina dotázaných obyvatel Moravskoslezského kraje myslí, že měď je drahým kovem.
Povědomí Ostravanů o recyklaci drahých kovů je však na dobré úrovni. Podle výzkumu veřejného
mínění věděla o této možnosti polovina dotazovaných. V porovnání s ostatními kraji České republiky
je tato znalost v našem kraji vyšší. „Samozřejmě, že se dají recyklovat. Nevím, jak je to se sběrnými
místy u nás, ale když jsem byl v Anglii, setkal jsem se tam s koši na mobilní telefony,“ řekl Kačura.
Anketa: Ve kterých věcech byste hledali drahé kovy?
Jan Poláček, 29 let, Ostrava: Určitě v elektronice, například v telefonu.
Kristýna Šturmanová, 22 let, Havířov: Tipla bych si, že v auto součástkách.
Jiří Hromada, 25 let, Opava: V tištěných spojích na základních deskách v počítači.“
Maja Šicová, 20 let, Orlová: Myslím si, že určitě jsou v mobilních telefonech.
Božena Gurbovičová, 55 let, Ostrava: Tak například v televizi, v dvd přehrávačích, v mobilech.
Stejný článek byl publikován také v dalších Denících severní Morava:
OPAVSKÝ A HLUČÍNSKÝ DENÍK
FRÝDECKO-MÍSTECKÝ A TŘINECKÝ DENÍK
HAVÍŘOVSKÝ DENÍK
KARVINSKÝ DENÍK
NOVOJIČÍNSKÝ DENÍK
BRUNTÁLSKÝ A KRNOVSKÝ DENÍK
ENVIWEB.CZ: Od mincí přes hnojiva až po nanotechnologie
23. 07. 2013
Martin Bouša
Tam všude bylo v běhu dějin využíváno drahých kovů....
Zatímco největší inovací starověkého světa bylo v oblasti drahých kovů, tehdy představovaných
pouze zlatem a později i stříbrem, jejich použití jako univerzálního směnečného prostředku, dnes nás
drahé kovy ve svém již širším spektru obklopují téměř na každém kroku. Svoji funkci globálně
využitelného platidla si do jisté míry ovšem udržely dodnes. Investiční drahé kovy, nejvíce známé je
zlato, mají právě tu výhodu, že mohou býti využity kdykoliv a kdekoliv na světě. Dnes drahé kovy
sehrávají klíčovou roli hned v několika odvětvích průmyslu, farmacii a lékařství.
Výjimečného, i když velmi pravděpodobně nevědomého vizionářství dosáhli lékaři ve 12. století.
Nemocným bohatým klientům ordinovali speciální lék na všechno - tzv. Aurum Potabile, pitné zlato.
Jednalo se o roztok koloidního zlata, tj. roztok s částicemi velikosti nanometrů, a tudíž lze tvrdit, že již
středověk aplikoval pokročilé nanotechnologie. Na svůj další boom si nanotechnologie v oblasti
drahých kovů musely počkat až do dvacátého a dvacátého prvního století. Obzvláště poslední dvě
dekády byly ve znamení významných nanotechnologických objevů v lékařství. Zmínil bych určitě léky
na bázi platiny pro léčbu rakoviny, kdy tento konkrétní kov již zachránil miliony životů. Intenzivní
výzkum v oblasti katalytických vlastností platinoidů přináší každý rok nové sloučeniny pro praktický
život. Kromě platiny je třeba v oblasti drahokovových nanotechnologií využívaných v medicíně počítat
také antibakteriální a antivirotické vlastnosti nanostříbra a kancerostatické vlastnosti nanozlata.
Moderní medicína se k terapeutickým, zejména kancerostatickým vlastnostem koloidních nanočástic
zlata tedy vlastně vrací a do výzkumu v této oblasti renomované farmaceutické firmy investují
nemalé prostředky.
Drobné částice drahých kovů, které ale mají větší velikost než v případě nanotechnologií, se dnes
hojně využívají i v různých průmyslových aplikacích. Opustíme-li tedy farmacii a budeme se věnovat
průmyslovému rozvoji, tak za vyzdvihnutí bezesporu stojí technologie, která je dnes realizována i v
České republice, jedná se o Cold Spray, tzv. studené naprašování. Jde o proces, při kterém se kov v
práškové formě, zejména stříbro a platinové kovy, velkou rychlostí nanáší na daný povrch. K přenosu
kovového prášku dochází v plynném prostředí. Procesní plyn se urychlí expanzí v Lavalově trysce až
na nadzvukovou rychlost. Do takto proudícího plynu se iniciují částečky kovového prášku. Když
plynem unášený kov dosáhne příslušné kinetické energie - takové, která při nárazu na stříkaný
podklad umožňuje dostatečně velkou plastickou deformaci kovu, vznikne celistvá, pevně přilnavá
vrstva. Při nárazu uvolněná kinetická energie vede k částečnému roztavení kovových částiček a
společně s uvedenou plastickou deformací vede k extrémně jemné a homogenní struktuře vznikající
vrstvy. Tato technologie je průlomová v oblasti zpracování drahých kovů pro průmyslové využití. Lze
takto nanášet mikroskopické vrstvy například při výrobě targetů neboli terčů určených pro produkci
tabulí okenního skla nebo paměťových disků. Studený nástřik byl původně vyvinut akademiky v rámci
ruského výzkumného programu propulsivních technologií. Průmyslové aplikace jsou v současné době
studovány na univerzitách v USA, Německu a Japonsku. První známou aplikací svého druhu je výroba
automobilových pojistek nástřikem měděného prášku na plastovou fólii. V rámci českého trhu se
studené naprašování pro výrobu targetů podařilo poprvé uvést do komerčního provozu v závodě ve
Vestci u Prahy.
Platinový blahobyt
Ačkoliv zlato a stříbro provázejí lidský rod po tisíce let, jsou platina a skupina platinových kovů
poměrně novou záležitostí. V průběhu 18. a 19. století byly tyto kovy postupně objevovány několika
vědci. Platina svojí barvou odpovídala stříbru, a proto byla i velmi podobně pojmenována. Platina je
zdrobnělina pojmu plata, španělského slova pro stříbro. Na to, že je tato skupina, do níž kromě
platiny patří i palladium a rhodium, známá pouze dvě stě let, prošla již překotným vědeckým
zkoumáním. Již na počátku devatenáctého století objevil Wilhelm Ostwald, profesor chemie na
univerzitě v německém Lipsku, katalytickou schopnost platiny k oxidaci čpavku a následně její pomocí
jako katalyzátoru zahájil výrobu kyseliny dusičné, která je primární surovinou pro masovou výrobu
hnojiv. Málokdo si uvědomuje, že platina stojí za naším potravinovým blahobytem a globálně tak
umožnila expanzi světové populace: naše pole díky platině můžeme masově hnojit, a tak vyrábět více
potravin pro více lidí. Kromě Německa bylo v 19. století pro využití drahých kovů zásadní carské
Rusko, kde se vyvinula drahokovová chemie jako nový obor. Později se přidala Anglie, která se
podílela na rozsáhlém výzkumu v oblasti katalýzy drahých kovů.
Současné využití platiny je mnohem širší. Od již zmíněné technologie Cold Spray přes automobilový
průmysl, kde jsou platinové kovy používány při snižování nežádoucích emisí CO2. Využití technologií v
oblasti katalýz a procesů snižujících emise tzv. skleníkových NOx plynů je především v oblasti výroby
autokatalyzátorů a průmyslových katalyzátorů.
Společně s rhodiem tvoří platina základní surovinu pro výrobu kvalitních termočlánků, které dokážou
změřit vysoké teploty a velmi dobře odolají vnějším chemickým vlivům. Výroba termočlánků je dnes
poměrně rozsáhlá a existují různé specializace. Například termočlánky z výrobního programu ve
Vestci u Prahy, kde byla zvolena specializace právě na platinu a rhodium, se využívají zejména pro
měřicí zařízení v hi-tech odvětvích, kde je hlavní prioritou absolutní bezpečnost a ochrana lidského
života. Jedná se zejména o letecký (např. řízení chodu proudových motorů), chemický (citlivé
chemické technologie), jaderný, sklářský (zvlákňování skla), ocelářský, automobilový (bezpečnostní
čidla), vojenský a elektrotechnický průmysl. Tyto termočlánky slouží pro měření teploty také v
četných přístrojích využívaných ve zdravotnictví a ve vědě a výzkumu, jsou i součástí aplikací pro
NASA.
Kopnout jen do země již nestačí
Těžba zlata a stříbra patří již do pradávného seznamu lidských činností. Naleziště se velmi brzy
objevila i na našem území, nicméně hlavní velká ložiska drahých kovů se nacházejí v Africe, Austrálii
nebo Číně. Největším nalezeným jednolitým kusem zlata a vůbec drahého kovu byl v 19. století
"Welcome Stranger" z Austrálie, nuget vážil 78 kg. Zásoby drahých kovů se logicky se zvýšením jejich
využití postupně tenčí některé doly byly již vytěženy, jinde zamezuje začátku těžby finanční
rentabilita či ekologicky náročná zátěž. V současné době se na našem území žádné drahé kovy netěží.
Kromě těžby je proto třeba najít další zdroj drahých kovů. V dnešní době nezastupitelnou roli tedy
sehrává jejich recyklace. Klíčovým zdrojem recyklovaných drahých kovů je průmyslový sektor, který
vyžaduje použití speciálních technologií pro vzorkování a zpracování odpadů. Jedná se zejména o
oblast sklářského, elektronického a chemického průmyslu, zpracování ropy a ropných produktů.
Recyklace drahých kovů proto zahrnuje především použité průmyslové katalyzátory,
autokatalyzátory, ostatní průmyslové materiály a chemikálie s obsahem drahých kovů.
Vzhledem k narůstajícím nárokům na provedení recyklace z hlediska ekonomické výhodnosti pro
zákazníka a environmentální legislativy v průmyslovém sektoru byl v České republice, jmenovitě ve
Vestci u Prahy, vystaven ojedinělý vzorkovací soubor zařízení, který je schopen vzorkovat velké
objemy sypkého materiálu. V oblasti recyklace drahých kovů je zcela zásadní oblast vzorkování
materiálu, kde konečný, několik gramů vážící reprezentativní vzorek musí být shodný se vstupním
materiálem, dosahujícím až desítky tun. Pro zpracování refraktorních materiálů, jako jsou průmyslové
katalyzátory nebo autokatalyzátory, byl vyvinut a uveden do provozu inovativní plazmový proces,
který je klasifikován jako BAT (Best Available Technique), pod názvem PlasmaEnvi. Tato technologie
je kromě zařízení v již zmíněném Vestci u Prahy dostupná už jen ve Spojených státech, jedná se tedy
o unikát v Evropě, ale i v celosvětovém měřítku.
PlasmaEnvi je technologie recyklace použitých průmyslových katalyzátorů s hlavním zaměřením na
obsah s drahými kovy. Jedním z jejích hlavních prvků je spojení plazmového tavení s mikroturbínami.
Tento způsob využití je maximálně ohleduplný k životnímu prostředí, a to z toho důvodu, že
neprodukuje žádné přímé ani nepřímé odpady, umožňuje návrat důležitých surovin do opětovného
užívání a současně využívá uvolněnou energii k výrobě elektrické energie a tepla. Proces zajišťuje
emisní limity několikanásobně nižší, než je současný požadavek legislativy EU, a je z hlediska
recyklace a výtěžnosti drahých kovů zařazen do kategorie "Nejlepší recyklační technologie" (Best
Reclamation Technique).
Do budoucna...
Těžko predikovat, jaký drahý kov bude hrát v blízké budoucnosti nejvýznamnější roli. Ve světě
ekonomiky to bude jistě stále zlato, ale průmyslové aplikace se natolik rozvíjejí, že by šlo pouze o
věštění z křišťálové koule. Lze si pouze zaspekulovat, že půjde o objevy na poli elektroniky, optiky a
medicíny, ale co bude dříve a čeho bude více, to se nedá samozřejmě odhadnout. Nové technologie
naprosto transformovaly využívání drahých kovů. Vzpomeňme například na dobu nedávno minulou,
kdy měl každý správný cestovatel na krku fotoaparát na kinofilm. Zdánlivě nezastupitelnou roli stříbra
v procesu vyvolávání fotografií zcela s přehledem zastoupily digitální fotoaparáty a tiskárny. Původně
byl fotografický proces vyvolávání filmu založen na reakci jemně rozptýlených sloučenin stříbra v
želatině na světlo.
Každopádně je ale jisté, že drahé kovy neztratí nic na svém významu, vzhledem k jedinečným
fyzikálně-chemickým vlastnostem, které mají. Proto budou pro potřeby lidstva zcela určitě
uplatňovány i nadále, a to i v nových aplikacích a oborech. Tak jako tomu bylo po veškerá předchozí
tisíciletí.
http://www.enviweb.cz/clanek/geologie/95741/od-minci-pres-hnojiva-az-po-nanotechnologie
PRAGER ZEITUNG: Verlagsinformationen, wechsel und neue Leute
18. 07. 2013
Náklad: 20 000
FINANCE.IDNES.CZ: Zlato je levné a láká ke koupi. Ke kterému typu investora patříte?
18. 07. 2013
Zuzana Kohoutová
Cenový propad drahých kovů v posledních měsících rozvířil zájem investorů. Někteří se jich zbavovali,
další začali aktivně nakupovat a jiní s investicemi do drahých kovů začali.
Cena zlata konstantně rostla zhruba od roku 2002, až se v září 2011 dostala k hranici 1 900
amerických dolarů za trojskou unci (31,1 g). V březnu letošního roku byla průměrná cena 1 593
dolarů a v polovině dubna přišla první velká korekce ceny na 1 321 dolarů za trojskou unci, což bylo
nejméně od února 2011.
Pak přišel ještě další pokles až na 1 192 dolarů, to je cena, za kterou se zlato nakupovalo naposledy v
srpnu 2010. Poslední týden června byla průměrná cena za unci 1 245 dolarů. V porovnání se stejným
obdobím loňského roku je to pokles o 20 procent.
Spolu se zlatem spadly také ceny dalších drahých kovů. Stříbro kleslo na 18,61 dolaru za unci, tedy na
nejnižší úroveň od října 2010.
Poptávka po fyzickém zlatě z globálního pohledu trhala v tomto čtvrtletí rekordy a prožívá "zlatou
horečku". A to nejvíce v Číně, kde místní obyvatelé masivně skupovali fyzické zlato i v podobě šperků
a dalších zlatých předmětů. Nárůst poptávky byl znatelný i v USA. "V květnu byla poptávka dokonce
tak vysoká, že americké mincovny nestíhaly pokrývat poptávku po stříbrných a zlatých mincích,"
dokresluje situaci obchodní manažer pro investiční kovy společnosti Safina Libor Křapka.
A jak se chovali Češi? "Ani ve druhém čtvrtletí jsme nepocítili významný pokles zákazníků, spíše
naopak, v porovnání se stejným obdobím loňského roku jsme zaznamenali nárůst o 30 procent.
Kromě více než 250 kg investičního zlata jsme prodali také například i několik desítek kilogramů
platiny a dalších investičních kovů. Jediná výraznější změna v porovnání s předchozím obdobím byla
ta, že většina našich klientů zakoupila slitky s menší gramáží, tedy od jedné trojské unce (31,1 g) až po
100 g. Dříve oblíbené slitky půl a jeden kilogram ustoupily do pozadí," říká generální ředitel
společnosti Safina Tomáš Plachý.
I přes aktuální výkyvy v cenách je podle něj zlato ideálním uchovatelem hodnoty z dlouhodobého
hlediska od tří do pěti let. Je to pojistka proti nejistotě a inflaci. "V dalším čtvrtletí je třeba pečlivě
sledovat cenové výkyvy a v případě poklesu postupně nakupovat," doporučuje Tomáš Plachý.
Doporučení neplatí jen pro zlato, ale i pro další drahé kovy. Z krátkodobého hlediska zůstává
nejrizikovější stříbro, pak zlato. Platina patří spíše mezi bezpečnější kovy, neboť tržní ceny jsou na
nákladových hodnotách těžby a následného zpracování. Jste elév, střadatel, nebo matador?
Motivaci investorů ovšem neovlivňuje pouze cena, ale také jiné, mnohdy záhadné a intuitivní faktory.
"Co člověk to unikát. Pokud se ale lidé zabývají jednou činností, lze vypozorovat určité vzorce
chování. Na trhu jsme dlouho a nakupují u nás jak drobní, tak velcí investoři a tyto vzorce
investorského chování se pak nejvíce projevují při silném růstu, nebo poklesu ceny zlata. Jako
obchodník a investor toto vše vnímáte," říká Bronislav Beneš, business manager společnosti AuPortal,
která rozděluje investory na tři typy:
1 Elév
Je to zpravidla muž od 25 do 30 let, který s investováním do drahých kovů začal koketovat v době
hospodářské krize. K investování jej přivedly úvahy o tom, jak diverzifikovat své investiční portfolio a
zvyšující se nedůvěra v bankovní sektor a evropské trhy.
Jeho zájem podnítila zejména média, která v posledních letech čím dál častěji informují o zlatě a
investicích do drahých kovů, jakými jsou dále stříbro nebo platina.
Investuje spíše nepravidelně, po malých částkách a vybírá si rozmanitý sortiment od slitků až po
historické mince. Investorské rozhodování eléva je silně ovlivněno médii. Tím se neliší od většiny
laických investorů do zlata. Prudké propady cen řeší často prodejem.
"Když cena zlata v polovině dubna spadla za dva dny nejvíce za posledních 30 let a téma si získalo
mediální pozornost, pomalu jsme nestačili vyřizovat objednávky. Když pak v květnu klesla cena ještě
níže, ale média o tom už tolik neinformovala, měli jsme v prodejnách a v e-shopu běžný prodejní
den," uvádí příklad Bronislav Beneš.
2 Konzervativní střadatel
Do zlata investuje pravidelně a systematicky již několik let a začal v dobách nízkých cen. Většinou se
jedná o muže, nebo ženu kolem 40 let, které k investování motivovaly úvahy o tom, jak se v nejisté
době alternativně zabezpečit na stáří. O tento druh investic se zajímal ještě před krizí a bedlivě
sleduje vývoj cen.
K investování do drahých kovů přistupuje sofistikovaněji a analytičtěji než elév, ale také podléhá tlaku
médií.
Nejčastěji nakupuje zlaté a stříbrné slitky a sběratelské edice mincí. Při prudkém propadu ceny
nepodléhá panice, jelikož drží zlato nakoupené ještě v dobách, kdy se jeho cena pohybovala kolem
500 dolarů za trojskou unci.
Sleduje bedlivě vývoj ceny a případně pohotově reaguje. Investování do drahých kovů je pro něj
záliba a zároveň prostředek zabezpečení na horší časy. Se zlatem nespekuluje.
3 Investiční matador
Investiční matador se chová nevyzpytatelně. Je totiž protřelý v různých druzích investic a jeho
výsostně analytický přístup se doplňuje investorskou intuicí, díky které jsou některé jeho kroky pro
vnějšího pozorovatele neuchopitelné.
Investiční matador spekuluje také s papírovým zlatem a fyzické zlato nakupuje po úspěšných exitech
pozic. Nemá také problém s ním spekulovat. Pokud cena roste, prostředky je pak ochotný opět
vrhnout do jiných investic. Nakupuje větší slitky, protože není ochotný platit vyšší prémia (rozdíl
prodejní ceny a ceny drahého kovu, klesá s hmotností slitku nebo cihly).
http://finance.idnes.cz/investice-drahe-kovy-0rb-/inv.aspx?c=A130713_195415_inv_zuk
Stručná informace o tomto článku byla publikována také na portálech:
BRANDYSDNES.CZ
18. 07. 2013
http://www.brandysdnes.cz/prace/?s=100&page=prace-novinky-na-trhu-prace-volna-mista-brigady
NEWS.SK
18. 07. 2013
http://www.news.sk/rss/clanok/2013/07/2068707/zlato-je-levne-a-laka-ke-koupi-ke-kteremu-typuinvestora-patrite/
CTUSI.INFO
18. 07. 2013
http://www.ctusi.info/zpravodajstvi/zpravy/3/zlato_je_levne_a_laka_ke_koupi_ke_kteremu_typu_in
vestora_patrite/
PREKON.CZ: SAFINA prodala ve druhém čtvrtletí více než 250 kg investičního zlata
15. 07. 2013
Společnost komentuje příčinu pádu ceny investičního zlata a také přibližuje výhled na další období
Praha 11. července 2013 - (BEST Communications) - Společnost SAFINA, a.s., přední zpracovatel
materiálů s obsahem drahých kovů ve střední a východní Evropě, představuje hodnocení vývoje
českého i mezinárodního trhu s drahými kovy za 2. čtvrtletí roku 2013. Období je charakterizováno
dramatickým pádem ceny investičního zlata hned na jeho počátku.
Cena zlata zhruba od roku 2002 konstantně rostla, až se v září 2011 dostala k hranici 1 900 USD/oz. V
březnu letošního roku byla průměrná cena 1 593 USD/oz. Přibližně v polovině dubna přišla první
velká korekce ceny na hranici 1 321,35 dolarů za trojskou unci, což bylo nejméně od února 2011. Na
konci sledovaného období přišla však další korekce, a to až na cenu 1 192 dolarů za trojskou unci. To
je cena, za kterou se zlato nakupovalo naposledy v srpnu 2010. Pro toto období je charakteristická
velká rozkolísanost pohybu ceny zlata. Poslední týden června byla průměrná cena 1 245,35 USD/oz. V
porovnání se stejným obdobím loňského roku jde o 20% pokles.
„SAFINA však nepocítila ani ve druhém čtvrtletí významný pokles zákazníků, spíše naopak, v
porovnání se stejným obdobím loňského roku jsme zaznamenali nárůst o 30 %. Kromě více než 250
kg investičního zlata jsme prodali také například i několik desítek kilogramů platiny a dalších
investičních kovů,“ říká Tomáš Plachý, generální ředitel, SAFINA, „ovšem letní měsíce, které nás
čekají, jsou vždy charakteristické sníženou poptávkou oproti zbytku roku. Je čas dovolených, většina
zákazníků se k nákupům vrací v září. Nicméně podíváme-li se na odhad na tento rok, předpokládám,
že celkově prodáme 800 – 900 kg investičního zlata, tedy přibližně o 25 % více než v loňském roce.“
Dubnový pád
Rapidní snížení ceny zlata na počátku druhého čtvrtletí bylo zapříčiněno tím, že se od této komodity
odklonili investoři, kteří drželi své podíly v tzv. papírovém zlatu, jindy označovaném také jako
„computer gold“ – tzn. v cenných papírech vázaných na zlato (ETF). Na začátku pádu ceny, což
nastalo 12. dubna 2013, bylo na trh velkými hráči vrženo velké množství těchto cenných papírů.
Podle odhadů šlo o množství až kolem 500 tun, což je skoro 25 % celosvětové roční těžby zlata. Toto
mělo za příčinu velký pokles ceny a další automatické výprodeje. „Příčinou odklonu investorů jsou
především úvahy a následná sdělení FEDu ohledně změny monetární politiky, především plán ukončit
tzv. kvantitativní uvolňování, kdy je každý měsíc do ekonomiky doslova pumpováno 100 mld. dolarů,“
vysvětluje Libor Křapka, obchodní manažer pro investiční kovy, SAFINA.
Tento propad cen nahrával spíše dlouhodobých investorům do fyzického zlata, kteří si nákupem
drahých kovů posílili portfolio. Poptávka po fyzickém zlatě z globálního pohledu trhala v tomto
čtvrtletí rekordy a prožívá „zlatou horečku“. Významných výsledků zaznamenalo fyzické zlato
především v Číně, kde místní obyvatelé masivně skupovali fyzické zlato, a to i v podobě šperků a
dalších zlatých předmětů. Nárůst poptávky byl znatelný i v USA. „V květnu byla poptávka dokonce tak
vysoká, že americké mincovny nestíhaly pokrývat poptávku po stříbrných a zlatých mincích,“
dokresluje situaci Libor Křapka.
Spolu se zlatem spadly také ceny dalších drahých kovů. Korekce stříbra byla dokonce výraznější než v
případě zlata, cca 35 % v porovnání s 25 % u investičního zlata. Stříbro spadlo na 18,61 dolarů za unci,
tedy na nejnižší úroveň od října 2010.
Květen a červen – v hlavní roli FED
Globální finanční trhy začaly v květnu pociťovat tlak po prohlášení Bena Bernankeho, předsedy FEDu,
který nastínil, že by právě FED mohl za relativně krátkou dobu omezit nákup amerických dluhopisů.
FED by k tomuto kroku přistoupil v případě, že by ekonomika USA začala posilovat. Prohlášení FEDu
jsou vždy klíčová. „Stačí jen nepatrná zmínka o možnosti či úvahách o omezení tohoto nástroje a trh
ihned reaguje poklesem. Pokles není na všech drahých kovech stejný, souvisí s mírou spekulativních
pozic na jednotlivých kovech a také s náklady na těžbu těchto kovů,“ komentuje Libor Křapka.
Kvantitativní uvolňování ovšem stále pokračuje a je plánováno minimálně až do poloviny roku 2014.
Činnost FEDu je následována Bank of Japan, která tiskne jeny jako formu podpory pro japonskou
ekonomiku. Situace v Evropě je v tomto ohledu obdobná, množí se spekulace ohledně další pomoci
ekonomikám Slovinska a Itálie. Na Kypru došlo k zabavení části úspor. „Nadále tak zůstávají v
platnosti podmínky, které podporují stabilitu, nebo dokonce i růst ceny zlata, jako uchovatele
hodnoty a pojistky proti inflaci,“ dodává Tomáš Plachý.
Český trh
Český trh s investičními drahými kovy, na němž je SAFINA jedničkou, reagoval podobně jako světový.
Množství investorů využilo situaci k dalším nákupům fyzického zlata. Jediná výraznější změna v
porovnání s předchozím obdobím nastala, že většina klientů SAFINY zakoupila slitky s menší gramáží,
tedy od 1 trojské unce až po 100 g. Dříve oblíbené slitky 500 g a 1 kg ustoupily do pozadí.
Ve druhém čtvrtletí byl také sledován poměrně velký převis nabídky zlatých mincí, které emitovala
Česká národní banka. Tyto mince, které jsou jako jedna z forem investičního zlata osvobozeny od
DPH, byly vydány v jednom z historicky nejvyšších nákladů. Odhaduje se, že na trhu je převis nabídky
těchto mincí cca 4 000 kusů, což činí zhruba 62 kg investičního zlata. Vzhledem k tomu, že nabídka
výrazně převýšila poptávku, byly mince prodávány obchodníky za ceny nákupu u České národní
banky. Tento fakt lze vysvětlit neodhadnutím poptávky některých obchodníků, a právě kvůli vysokým
emisním nákladům se mince stávají nezajímavé rovněž ze sběratelského pohledu. Investoři se proto
od těchto mincí spíše odvrátili a dali přednost investičnímu zlatu certifikovanému u mezinárodních a
celosvětově uznávaných institucí.
Vzhledem k tomu, že nedošlo k razantnímu oživení ekonomiky, nepromítlo se do ceny drahých kovů
ani jejich využití v průmyslové výrobě. „V dnešní době ovšem není nic jisté. Trh v USA pomalu ožívá,
naopak ten evropský spíše stagnuje. Vezměme si jako příklad nedávnou zprávu o prodeji nových aut
za měsíc květen – prodeje byly nejnižší za dvacet let. Zároveň klesá dynamika čínské ekonomiky,“
vysvětluje Tomáš Plachý, „z krátkodobého hlediska zůstává nejrizikovější stříbro, pak zlato. Platina
patří spíše mezi bezpečnější kovy, neboť tržní ceny jsou na nákladových hodnotách těžby a
následného zpracování.“
I přes aktuální výkyvy v cenách je zlato ideálním uchovatelem hodnoty z dlouhodobého hlediska od
tří do pěti let. Je to pojistka proti nejistotě a inflaci. V dalším čtvrtletí je dle předchozích zkušeností a
odborných znalostí SAFINA proto třeba pečlivě sledovat cenové výkyvy a v případě poklesu postupně
nakupovat. Rozložený nákup je dle názoru společnosti SAFINA vhodný právě v období vysoké
volatility, kdy cena dramaticky kolísá v krátkém časovém rozmezí. Toto doporučení neplatí jen pro
zlato, ale i pro další drahé kovy.
SAFINA, a.s. je společností s uceleným výrobním programem v oblasti zpracování a výroby produktů z
drahých a neželezných kovů, včetně jejich recyklace. Hlavní průmyslová zaměření společnosti jsou
výroba a recyklace pro elektrotechnický, automobilový, chemický a sklářský průmysl. Klíčovou
činností společnosti je také výroba a prodej investičních drahokovových destiček a slitků, které se
vyrábí především z kovů jako je zlato, stříbro a platina. Výroba SAFINY je založena na
environmentálním managementu a nejnovějších inovacích v oboru. Své obchodní aktivity směřuje
nejen na evropský kontinent, který je prioritní, ale orientuje se i na další teritoria, především Asii,
Severní Ameriku a Ruskou federaci. SAFINA zaměstnává celkem 220 osob a její obrat v roce 2012
tvořil 4,7 mld. Kč. SAFINA, a.s. sídlí v obci Vestec u Prahy, kde se nachází centrála a hlavní výrobní
komplex společnosti. Společnost SAFINA se opakovaně umístila v prestižním žebříčku Czech Top 100
a v roce 2012 získala také významné postavení v soutěži Exportér roku. SAFINA, a.s. je členem
švýcarské skupiny SAFICHEM GROUP, společně s dalšími firmami Chemoprojekt, a.s., CHEMOPROJECT
NITROGEN a.s., TECHNOEXPORT, a.s., VUAB Pharma a.s. a Pacovské strojírny, a.s. www.safina.cz
http://www.prekon.cz/full_story.php?subaction=showfull&ucat=6&id=1373877067
Stručná informace o tomto článku byla publikována také na portálech:
NOVINA.CZ
15. 07. 2013
http://www.novina.cz/7271980/safina-prodala-ve-druhem-ctvrtleti-vice-nez-250-kg-investicnihozlata.aspx
NEWS.SK
15. 07. 2013
http://www.news.sk/hladanie/?query=Safina
KRAB.CZ
17. 07. 2013
http://www.krab.cz/index.php?co_je=Safina
LIBERECKÝ DENÍK: Češi se v drahých kovech příliš nevyznají
12. 07. 2013
Náklad: 5 200
PRŮZKUM
Z výsledků průzkumu společnosti SAFINA o obecné znalosti drahých kovů například vyplývá, že třetina
české populace chybně považuje měď za drahý kov. Pětašedesát procent dotazovaných ale třeba ví,
že lze drahé kovy recyklovat. Výsledky průzkumu jsou určitě zajímavé. Například rhodium, které patří
do skupiny kovů platinových, tedy taktéž drahých kovů, vybralo pouze 14 procent Čechů. Jako
zajímavost lze uvést, že 45 procent dotazované mužské populace zařadilo mezi drahé kovy paladium,
zatímco tutéž správnou informaci uvedlo pouze 26 procent žen.
Přehled mají spíše mladí lidé
Drahé kovy, převážně zlato, stříbro, platina a paladium se objevují i v mnoha předmětech každodenní
potřeby. Jejich výskyt byl nejčastěji správně označen v technologických zařízeních – v mobilních
telefonech.
Překvapením určitě nebylo, že jen čtyři procenta respondentů odpověděla, že se drahé kovy vyskytují
v okenních tabulích, přitom nás před slunečním zářením chrání právě vrstva nanočástic stříbra.
Obecně je znalost o obsahu drahých kovů v uvedených předmětech nejlepší u nejmladší části dospělé
populace od 18 do 25 let.
Stejný článek byl publikován také v dalších regionálních Denících:
ÚSTECKÝ DENÍK
DĚČÍNSKÝ DENÍK
CHOMUTOVSKÝ DENÍK
LITOMĚŘICKÝ DENÍK
ŽATECKÝ A LOUNSKÝ DENÍK
MOSTECKÝ DENÍK
TEPLICKÝ DENÍK
JABLONECKÝ DENÍK
ČESKOLIPSKÝ DENÍK
CZECH AM: SAFINA prodala v 2. Q více jak 250 kg investičního zlata
12. 07. 2013
Společnost Safina prodala v 2. Q 2013 více než 250 kg investičního zlata. Informoval o tom generální
ředitel Tomáš Plachý s tím, že období je charakterizováno pádem cen - poslední týden v červnu byla
průměrná cena investičního zlata 1 245,35 USD/oz (asi 24 736,40 Kč za trojskou unci), což je v
porovnání se stejným obdobím loňského roku 20% pokles. Firma nicméně dle T. Plachého odhaduje,
že během roku 2013 prodá 800 – 900 kg investičního zlata, přibližně o 25 % více než v roce 2012.
CIANEWS.CZ: SAFINA prodala ve druhém čtvrtletí více než 250 kg investičního zlata
11. 07. 2013
Společnost komentuje příčinu pádu ceny investičního zlata a také přibližuje výhled na další období11. července 2013 - Společnost SAFINA, a.s., přední zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů
ve střední a východní Evropě, představuje hodnocení vývoje českého i mezinárodního trhu s drahými
kovy za 2. čtvrtletí roku 2013. Období je charakterizováno dramatickým pádem ceny investičního
zlata hned na jeho počátku.
Cena zlata zhruba od roku 2002 konstantně rostla, až se v září 2011 dostala k hranici 1 900 USD/oz.
V březnu letošního roku byla průměrná cena 1 593 USD/oz. Přibližně v polovině dubna přišla první
velká korekce ceny na hranici 1 321,35 dolarů za trojskou unci, což bylo nejméně od února 2011. Na
konci sledovaného období přišla však další korekce, a to až na cenu 1 192 dolarů za trojskou unci. To
je cena, za kterou se zlato nakupovalo naposledy v srpnu 2010. Pro toto období je charakteristická
velká rozkolísanost pohybu ceny zlata. Poslední týden června byla průměrná cena 1 245,35 USD/oz.
V porovnání se stejným obdobím loňského roku jde o 20% pokles.
„SAFINA však nepocítila ani ve druhém čtvrtletí významný pokles zákazníků, spíše naopak,
v porovnání se stejným obdobím loňského roku jsme zaznamenali nárůst o 30 %. Kromě více než 250
kg investičního zlata jsme prodali také například i několik desítek kilogramů platiny a dalších
investičních kovů,“ říká Tomáš Plachý, generální ředitel, SAFINA, „ovšem letní měsíce, které nás
čekají, jsou vždy charakteristické sníženou poptávkou oproti zbytku roku. Je čas dovolených, většina
zákazníků se k nákupům vrací v září. Nicméně podíváme-li se na odhad na tento rok, předpokládám,
že celkově prodáme 800 – 900 kg investičního zlata, tedy přibližně o 25 % více než v loňském roce.“
Dubnový pád
Rapidní snížení ceny zlata na počátku druhého čtvrtletí bylo zapříčiněno tím, že se od této komodity
odklonili investoři, kteří drželi své podíly v tzv. papírovém zlatu, jindy označovaném také jako
„computer gold“ – tzn. v cenných papírech vázaných na zlato (ETF). Na začátku pádu ceny, což
nastalo 12. dubna 2013, bylo na trh velkými hráči vrženo velké množství těchto cenných papírů.
Podle odhadů šlo o množství až kolem 500 tun, což je skoro 25 % celosvětové roční těžby zlata. Toto
mělo za příčinu velký pokles ceny a další automatické výprodeje. „Příčinou odklonu investorů jsou
především úvahy a následná sdělení FEDu ohledně změny monetární politiky, především plán ukončit
tzv. kvantitativní uvolňování, kdy je každý měsíc do ekonomiky doslova pumpováno 100 mld. dolarů,“
vysvětluje Libor Křapka, obchodní manažer pro investiční kovy, SAFINA.
Tento propad cen nahrával spíše dlouhodobých investorům do fyzického zlata, kteří si nákupem
drahých kovů posílili portfolio. Poptávka po fyzickém zlatě z globálního pohledu trhala v tomto
čtvrtletí rekordy a prožívá „zlatou horečku“. Významných výsledků zaznamenalo fyzické zlato
především v Číně, kde místní obyvatelé masivně skupovali fyzické zlato, a to i v podobě šperků a
dalších zlatých předmětů. Nárůst poptávky byl znatelný i v USA. „V květnu byla poptávka dokonce tak
vysoká, že americké mincovny nestíhaly pokrývat poptávku po stříbrných a zlatých mincích,“
dokresluje situaci Libor Křapka.
Spolu se zlatem spadly také ceny dalších drahých kovů. Korekce stříbra byla dokonce výraznější než
v případě zlata, cca 35 % v porovnání s 25 % u investičního zlata. Stříbro spadlo na 18,61 dolarů za
unci, tedy na nejnižší úroveň od října 2010.
Květen a červen – v hlavní roli FED
Globální finanční trhy začaly v květnu pociťovat tlak po prohlášení Bena Bernankeho, předsedy FEDu,
který nastínil, že by právě FED mohl za relativně krátkou dobu omezit nákup amerických dluhopisů.
FED by k tomuto kroku přistoupil v případě, že by ekonomika USA začala posilovat. Prohlášení FEDu
jsou vždy klíčová. „Stačí jen nepatrná zmínka o možnosti či úvahách o omezení tohoto nástroje a trh
ihned reaguje poklesem. Pokles není na všech drahých kovech stejný, souvisí s mírou spekulativních
pozic na jednotlivých kovech a také s náklady na těžbu těchto kovů,“ komentuje Libor Křapka.
Kvantitativní uvolňování ovšem stále pokračuje a je plánováno minimálně až do poloviny roku 2014.
Činnost FEDu je následována Bank of Japan, která tiskne jeny jako formu podpory pro japonskou
ekonomiku. Situace v Evropě je v tomto ohledu obdobná, množí se spekulace ohledně další pomoci
ekonomikám Slovinska a Itálie. Na Kypru došlo k zabavení části úspor. „Nadále tak zůstávají
v platnosti podmínky, které podporují stabilitu, nebo dokonce i růst ceny zlata, jako uchovatele
hodnoty a pojistky proti inflaci,“ dodává Tomáš Plachý.
Český trh
Český trh s investičními drahými kovy, na němž je SAFINA jedničkou, reagoval podobně jako světový.
Množství investorů využilo situaci k dalším nákupům fyzického zlata. Jediná výraznější změna
v porovnání s předchozím obdobím nastala, že většina klientů SAFINY zakoupila slitky s menší
gramáží, tedy od 1 trojské unce až po 100 g. Dříve oblíbené slitky 500 g a 1 kg ustoupily do pozadí.
Ve druhém čtvrtletí byl také sledován poměrně velký převis nabídky zlatých mincí, které emitovala
Česká národní banka. Tyto mince, které jsou jako jedna z forem investičního zlata osvobozeny od
DPH, byly vydány v jednom z historicky nejvyšších nákladů. Odhaduje se, že na trhu je převis nabídky
těchto mincí cca 4 000 kusů, což činí zhruba 62 kg investičního zlata. Vzhledem k tomu, že nabídka
výrazně převýšila poptávku, byly mince prodávány obchodníky za ceny nákupu u České národní
banky. Tento fakt lze vysvětlit neodhadnutím poptávky některých obchodníků, a právě kvůli vysokým
emisním nákladům se mince stávají nezajímavé rovněž ze sběratelského pohledu. Investoři se proto
od těchto mincí spíše odvrátili a dali přednost investičnímu zlatu certifikovanému u mezinárodních a
celosvětově uznávaných institucí.
Vzhledem k tomu, že nedošlo k razantnímu oživení ekonomiky, nepromítlo se do ceny drahých kovů
ani jejich využití v průmyslové výrobě. „V dnešní době ovšem není nic jisté. Trh v USA pomalu ožívá,
naopak ten evropský spíše stagnuje. Vezměme si jako příklad nedávnou zprávu o prodeji nových aut
za měsíc květen – prodeje byly nejnižší za dvacet let. Zároveň klesá dynamika čínské ekonomiky,“
vysvětluje Tomáš Plachý, „z krátkodobého hlediska zůstává nejrizikovější stříbro, pak zlato. Platina
patří spíše mezi bezpečnější kovy, neboť tržní ceny jsou na nákladových hodnotách těžby a
následného zpracování.“
I přes aktuální výkyvy v cenách je zlato ideálním uchovatelem hodnoty z dlouhodobého hlediska od
tří do pěti let. Je to pojistka proti nejistotě a inflaci. V dalším čtvrtletí je dle předchozích zkušeností a
odborných znalostí SAFINA proto třeba pečlivě sledovat cenové výkyvy a v případě poklesu postupně
nakupovat. Rozložený nákup je dle názoru společnosti SAFINA vhodný právě v období vysoké
volatility, kdy cena dramaticky kolísá v krátkém časovém rozmezí. Toto doporučení neplatí jen pro
zlato, ale i pro další drahé kovy.
http://www.cianews.cz/tiskove-zpravy-press/safina-prodala-ve-druhem-ctvrtleti-vice-nez-250-kginvesticniho-zlata-682757/
Stručná informace o tomto článku byla publikována také na portálu:
CZECH-BA.CZ
11. 07. 2013
https://www.czech-ba.cz/cs/press-safina-prodala-ve-druhem-ctvrtleti-vice-nez-250-kg-investicnihozlata
INVESTUJEME.CZ: SAFINA prodala ve druhém čtvrtletí více než 250 kg investičního zlata
11. 07. 2013
Společnost SAFINA, a.s., přední zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů ve střední a východní
Evropě, představuje hodnocení vývoje českého i mezinárodního trhu s drahými kovy za 2. čtvrtletí
roku 2013. Období je charakterizováno dramatickým pádem ceny investičního zlata hned na jeho
počátku.
Cena zlata zhruba od roku 2002 konstantně rostla, až se v září 2011 dostala k hranici 1 900 USD/oz. V
březnu letošního roku byla průměrná cena 1 593 USD/oz. Přibližně v polovině dubna přišla první
velká korekce ceny na hranici 1 321,35 dolarů za trojskou unci, což bylo nejméně od února 2011. Na
konci sledovaného období přišla však další korekce, a to až na cenu 1 192 dolarů za trojskou unci. To
je cena, za kterou se zlato nakupovalo naposledy v srpnu 2010. Pro toto období je charakteristická
velká rozkolísanost pohybu ceny zlata. Poslední týden června byla průměrná cena 1 245,35 USD/oz. V
porovnání se stejným obdobím loňského roku jde o 20% pokles.
„SAFINA však nepocítila ani ve druhém čtvrtletí významný pokles zákazníků, spíše naopak, v
porovnání se stejným obdobím loňského roku jsme zaznamenali nárůst o 30 %. Kromě více než 250
kg investičního zlata jsme prodali také například i několik desítek kilogramů platiny a dalších
investičních kovů,“ říká Tomáš Plachý, generální ředitel, SAFINA, „ovšem letní měsíce, které nás
čekají, jsou vždy charakteristické sníženou poptávkou oproti zbytku roku. Je čas dovolených, většina
zákazníků se k nákupům vrací v září. Nicméně podíváme-li se na odhad na tento rok, předpokládám,
že celkově prodáme 800 – 900 kg investičního zlata, tedy přibližně o 25 % více než v loňském roce.“
Dubnový pád
Rapidní snížení ceny zlata na počátku druhého čtvrtletí bylo zapříčiněno tím, že se od této komodity
odklonili investoři, kteří drželi své podíly v tzv. papírovém zlatu, jindy označovaném také jako
„computer gold“ – tzn. v cenných papírech vázaných na zlato (ETF). Na začátku pádu ceny, což
nastalo 12. dubna 2013, bylo na trh velkými hráči vrženo velké množství těchto cenných papírů.
Podle odhadů šlo o množství až kolem 500 tun, což je skoro 25 % celosvětové roční těžby zlata. Toto
mělo za příčinu velký pokles ceny a další automatické výprodeje. „Příčinou odklonu investorů jsou
především úvahy a následná sdělení FEDu ohledně změny monetární politiky, především plán ukončit
tzv. kvantitativní uvolňování, kdy je každý měsíc do ekonomiky doslova pumpováno 100 mld. dolarů,“
vysvětluje Libor Křapka, obchodní manažer pro investiční kovy, SAFINA.
Tento propad cen nahrával spíše dlouhodobých investorům do fyzického zlata, kteří si nákupem
drahých kovů posílili portfolio. Poptávka po fyzickém zlatě z globálního pohledu trhala v tomto
čtvrtletí rekordy a prožívá „zlatou horečku“. Významných výsledků zaznamenalo fyzické zlato
především v Číně, kde místní obyvatelé masivně skupovali fyzické zlato, a to i v podobě šperků a
dalších zlatých předmětů. Nárůst poptávky byl znatelný i v USA. „V květnu byla poptávka dokonce tak
vysoká, že americké mincovny nestíhaly pokrývat poptávku po stříbrných a zlatých mincích,“
dokresluje situaci Libor Křapka.
Spolu se zlatem spadly také ceny dalších drahých kovů. Korekce stříbra byla dokonce výraznější než v
případě zlata, cca 35 % v porovnání s 25 % u investičního zlata. Stříbro spadlo na 18,61 dolarů za unci,
tedy na nejnižší úroveň od října 2010.
Květen a červen – v hlavní roli FED
Globální finanční trhy začaly v květnu pociťovat tlak po prohlášení Bena Bernankeho, předsedy FEDu,
který nastínil, že by právě FED mohl za relativně krátkou dobu omezit nákup amerických dluhopisů.
FED by k tomuto kroku přistoupil v případě, že by ekonomika USA začala posilovat. Prohlášení FEDu
jsou vždy klíčová. „Stačí jen nepatrná zmínka o možnosti či úvahách o omezení tohoto nástroje a trh
ihned reaguje poklesem. Pokles není na všech drahých kovech stejný, souvisí s mírou spekulativních
pozic na jednotlivých kovech a také s náklady na těžbu těchto kovů,“ komentuje Libor Křapka.
Kvantitativní uvolňování ovšem stále pokračuje a je plánováno minimálně až do poloviny roku 2014.
Činnost FEDu je následována Bank of Japan, která tiskne jeny jako formu podpory pro japonskou
ekonomiku. Situace v Evropě je v tomto ohledu obdobná, množí se spekulace ohledně další pomoci
ekonomikám Slovinska a Itálie. Na Kypru došlo k zabavení části úspor. „Nadále tak zůstávají v
platnosti podmínky, které podporují stabilitu, nebo dokonce i růst ceny zlata, jako uchovatele
hodnoty a pojistky proti inflaci,“ dodává Tomáš Plachý.
Český trh
Český trh s investičními drahými kovy, na němž je SAFINA jedničkou, reagoval podobně jako světový.
Množství investorů využilo situaci k dalším nákupům fyzického zlata. Jediná výraznější změna v
porovnání s předchozím obdobím nastala, že většina klientů SAFINY zakoupila slitky s menší gramáží,
tedy od 1 trojské unce až po 100 g. Dříve oblíbené slitky 500 g a 1 kg ustoupily do pozadí.
Ve druhém čtvrtletí byl také sledován poměrně velký převis nabídky zlatých mincí, které emitovala
Česká národní banka. Tyto mince, které jsou jako jedna z forem investičního zlata osvobozeny od
DPH, byly vydány v jednom z historicky nejvyšších nákladů. Odhaduje se, že na trhu je převis nabídky
těchto mincí cca 4 000 kusů, což činí zhruba 62 kg investičního zlata. Vzhledem k tomu, že nabídka
výrazně převýšila poptávku, byly mince prodávány obchodníky za ceny nákupu u České národní
banky. Tento fakt lze vysvětlit neodhadnutím poptávky některých obchodníků, a právě kvůli vysokým
emisním nákladům se mince stávají nezajímavé rovněž ze sběratelského pohledu. Investoři se proto
od těchto mincí spíše odvrátili a dali přednost investičnímu zlatu certifikovanému u mezinárodních a
celosvětově uznávaných institucí.
Vzhledem k tomu, že nedošlo k razantnímu oživení ekonomiky, nepromítlo se do ceny drahých kovů
ani jejich využití v průmyslové výrobě. „V dnešní době ovšem není nic jisté. Trh v USA pomalu ožívá,
naopak ten evropský spíše stagnuje. Vezměme si jako příklad nedávnou zprávu o prodeji nových aut
za měsíc květen – prodeje byly nejnižší za dvacet let. Zároveň klesá dynamika čínské ekonomiky,“
vysvětluje Tomáš Plachý, „z krátkodobého hlediska zůstává nejrizikovější stříbro, pak zlato. Platina
patří spíše mezi bezpečnější kovy, neboť tržní ceny jsou na nákladových hodnotách těžby a
následného zpracování.“
I přes aktuální výkyvy v cenách je zlato ideálním uchovatelem hodnoty z dlouhodobého hlediska od
tří do pěti let. Je to pojistka proti nejistotě a inflaci. V dalším čtvrtletí je dle předchozích zkušeností a
odborných znalostí SAFINA proto třeba pečlivě sledovat cenové výkyvy a v případě poklesu postupně
nakupovat. Rozložený nákup je dle názoru společnosti SAFINA vhodný právě v období vysoké
volatility, kdy cena dramaticky kolísá v krátkém časovém rozmezí. Toto doporučení neplatí jen pro
zlato, ale i pro další drahé kovy.
http://www.investujeme.cz/safina-prodala-ve-druhem-ctvrtleti-vice-nez-250-kg-investicniho-zlata/
Stručná zmínka o tomto článku byla publikována také na portálu:
FINLIST.CZ
11. 07. 2013
http://www.finlist.cz/clanek/detail-412019/
EKONOMIKA.CLANKY.JYXO.CZ
11. 07. 2013
http://ekonomika.clanky.jyxo.cz/20130711
FINPARADA.CZ
11. 07. 2013
http://www.finparada.cz/Default.aspx
PREHLEDNOVIN.CZ
11. 07. 2013
http://www.prehlednovin.cz/?sec=31
KURZY.CZ
11. 07. 2013
http://www.kurzy.cz/~nr/tema/1740688.html
NÁŠ REGION: Poznáte drahé kovy?
11. 07. 2013
Náklad: 25 000
Vestec – Společnost SAFINA, vedoucí zpracovatel materiálu s obsahem drahých kovů ve střední a
východní Evropě, zveřejnila výsledky výzkumu veřejného mínění zaměřeného na obecnou znalost
drahých kovů v České republice.
Z výsledků výzkumu vyplývá, že 96 % respondentů považuje za drahý kov zlato a 80 % stříbro. Mezi
veřejností tedy panuje široké povědomí o těchto dvou základních drahých kovech. Naopak rhodium,
které patří do skupiny platinových, tedy taktéž drahých kovů, vybralo pouze 14 % Čechů. Jako
zajímavost lze uvést, že 45 % dotazované mužské populace zařadilo mezi drahé kovy paladium,
zatímco tutéž správnou informaci uvedlo pouze 26 % respondentek.
Jak jsou na tom střední Čechy?
Největší množství zlata na světě se těží v Číně. To ví ve Středočeském kraji pouhých 5,5 %
respondentů, 43,6 % se chybně domnívá, že je největším světovým těžištěm zlata Jihoafrická
republika. Naopak nejvyšší je v porovnání s ostatními kraji znalost největšího českého naleziště
tohoto drahého kovu, 36,4 % ví, že jím je Mokrsko, které se nachází právě ve Středočeském kraji.
„Ačkoliv člověka drahé kovy obklopují již několik tisíc let a v dnešním světě jde o kontakt každodenní,
je z výsledků průzkumu vidět, že si Češi stále nejsou jisti, které kovy se počítají mezi ty drahé a ani kde
jsou využívány. Ve většině případů totiž nejsou na první pohled viditelné, ačkoliv mají mnohdy
klíčovou roli,“ komentuje výsledky výzkumu Tomáš Plachý, generální ředitel společnosti SAFINA.
Jak znáte drahé kovy?
Udělejte si test na našich stránkách facebook.com/nasregion
TECHMAGAZÍN: Personálie ve firmách
10. 07. 2013
Náklad: 7 000
Postup v personálním oddělení
Společnost Safina jmenovala Lucii Svobodovou do pozice vedoucí personálního odboru, kde bude
zodpovědná za realizaci všech aspektů personální politiky firmy. Na personální oddělení českého
zpracovatele drahých kovů nastoupila před třemi lety po svém působení ve společnosti Coca-Cola
Beverages ČR.
LIDOVÉ NOVINY: Čechy láká levné zlato
09. 07. 2013
Náklad: 60 012
Vojtěch Wolf
Pokles ceny zlata probudil apetit českých investorů. Za půl roku přikoupili 1,5 tuny
PRAHA Češi se stále víc poohlížejí po zlatu. Může za to prudký pád jeho ceny. Jen od počátku roku
klesla cena zlata z 1674 dolarů za unci na současných 1236 dolarů.
Hodnota žlutého kovu, který v současné době Češi drží, se od ledna k dnešnímu dni propadla o 2,2
miliardy korun.
Na jednoho Čecha připadá v průměru jeden gram investičního zlata.
„V celkovém držení soukromých osob je cca deset tun. Můžeme říci, že toto držení se za půl roku
celkově zvýšilo o 1,5 tuny,“ říká Libor Křapka, obchodní manažer pro investiční kovy ve společnosti
Safina.
„První výrazný pokles ceny zlata v dubnu vedl k růstu poptávky ze strany našich zákazníků. Ta byla
nejen u nás, ale v celém světě tak silná, že naši dodavatelé prodloužili dodací lhůty investičních slitků
z důvodu vyprodaných skladů. V současnosti se na nás obracejí investoři, kteří dlouhou dobu
vyčkávali na to, až bude zlato za výhodnou cenu a kteří nestihli nakoupit před rokem 2011, kdy cena
zlata prudce vzrostla,“ říká Kamil Kresta, manažer investičního portálu ČM Aurum České mincovny.
„Konkrétně se nám například jen za poslední týden podařilo prodat tři kilogramové zlaté investiční
medaile autora Oldřicha Kulhánka s motivem Boženy Němcové,“ dodává Kresta.
Česká mincovna není přitom jediná, kdo zaregistroval zvýšený zájem o žlutý kov. „Registrujeme
enormní zájem. Po dubnovém propadu ceny vzrostly naše objemy prodaného zlata více než třikrát,“
potvrzuje růst poptávky Pavel Ryba, předseda představenstva společnosti Golden Gate CZ.
Safina zase od poloviny dubna zaznamenala proti stejnému období loňského roku nárůst prodejů o
sto kilogramů.
I analytici doporučují zlato nakupovat, ale opatrně. Například podle makléře Patria Direct Petra Žabži
ještě není na nákup zlata ta pravá chvíle, ta ale dřív nebo později přijde. Některé technické indikátory
podle něj již začínají naznačovat možnost obratu. Současná situace sice zlatu prozatím příliš nepřeje,
ale expanzivní monetární politika prakticky všech hlavních centrálních bank nepochybně v budoucnu
povede k růstu inflačních očekávání, a proto k růstu zájmu o zlato. „Cena zlata v tomto roce klesla už
o více než čtvrtinu a pohybuje se poblíž tříletých minim. Nic se ale nemění na tom, že zlato je v
dlouhodobém horizontu velmi dobrým uchovatelem hodnoty a dlouhodobé investory nemusí letošní
pády příliš zajímat,“ říká Jiří Tyleček z X-Trade Brokers.
Kdy se ale propad zlata zastaví, zatím nikdo neví a i velké banky jsou zatím skeptické. Například banka
Goldman Sachs očekává, že na konci letošního roku se zlato bude obchodovat za cenu 1050 dolarů za
unci. Michael Haigh, hlavní komoditní analytik francouzské banky Société Générale zase tvrdí, že cena
zlata se bude v příštím roce pohybovat okolo 1150 dolarů za unci.
INVESTUJEME.CZ: 70 % Čechů by hledalo drahé kovy v televizoru, jen 2 % v airbagu v autě. Nachází
se přitom v obojím
09. 07. 2013
Společnost SAFINA, a.s., vedoucí zpracovatel materiálu s obsahem drahých kovů ve střední a
východní Evropě, dnes zveřejňuje výsledky výzkumu veřejného mínění* zaměřeného na obecnou
znalost drahých kovů v České republice. Z výsledků průzkumu například vyplývá, že třetina populace
chybně považuje měď za drahý kov. Naopak jen 4 % respondentů správně uvedla, že se drahé kovy
nacházejí v okenních tabulích, 65 % ví, že lze drahé kovy recyklovat.
Z výsledků výzkumu vyplývá, že 96 % respondentů považuje za drahý kov zlato a 80 % stříbro. Mezi
veřejností tedy panuje široké povědomí o těchto dvou základních drahých kovech. Naopak rhodium,
které patří do skupiny platinových, tedy taktéž drahých kovů, vybralo pouze 14 % Čechů. Jako
zajímavost lze uvést, že 45 % dotazované mužské populace zařadilo mezi drahé kovy paladium,
zatímco tutéž správnou informaci uvedlo pouze 26 % respondentek.
Drahé kovy, převážně zlato, stříbro, platina a paladium se objevují i v mnoha předmětech každodenní
potřeby. Jejich výskyt byl nejčastěji správně označen v technologických zařízeních: mobilní telefon
(73 %), počítač (70 %), televizor (70 %) nebo automobil (40 %). Naopak 20 % Čechů se mylně
domnívá, že drahé kovy jsou obsaženy také v žárovce. Pouze 4 % respondentů odpověděla, že se
drahé kovy vyskytují v okenních tabulích, přitom nás před slunečním zářením chrání právě vrstva
nanočástic stříbra. Obecně je znalost o obsahu drahých kovů v uvedených předmětech nejlepší u
nejmladší části dospělé populace (18 – 25 let). Ještě nižší povědomí (2 %) panuje u výskytu drahých
kovů v záchranných airbazích v autě, kde je paladium využíváno do rozbušek. Naopak skutečnost, že
jsou drahé kovy obsaženy v autokatalyzátoru, si správně uvědomuje 56 % respondentů.
„Ačkoliv člověka drahé kovy obklopují již několik tisíc let, a v dnešním světě jde o kontakt každodenní,
je z výsledků průzkumu vidět, že si Češi stále nejsou jisti, které kovy se počítají mezi ty drahé, a ani
kde jsou využívány. Ve většině případů totiž nejsou na první pohled viditelné, ačkoliv mají mnohdy
klíčovou roli,“ komentuje výsledky výzkumu Tomáš Plachý, generální ředitel společnosti SAFINA.
Velmi důležité využití mají jednotlivé drahé kovy také v medicíně – v lékařství se co do objemu
nejvíce využívá stříbro, a to hlavně pro svoje dezinfekční a antialergenní vlastnosti. Toho si je podle
výsledků výzkumu vědomo 21 % Čechů. Procentuálně horší znalost má česká populace v oblasti těžby
zlata. Pouze 19 % respondentů určilo oblast u obce Mokrsko jako největší naleziště zlata v České
republice, co se týče objemu. Poměrně vysoký počet správných odpovědí byl u této otázky ve
Středočeském kraji, kde se obec nachází. Tam Mokrsko jako správnou odpověď označilo 36 %
respondentů. Státem, v němž se těží v současné době nejvíce zlata na světě, je Čína. Tuto možnost
však vybrala jen 3 % Čechů. Polovina respondentů se mylně domnívala, že hlavním regionem světové
těžby zlata je Jihoafrická republika.
„Naše společnost chce být co nejblíže nejen svým klientům, ale také zdrojům. Proto vlastní v Číně,
kde se těží nejvíce zlata na světě, společně s místní firmou podnik na rafinaci zlata,“ dodává Tomáš
Plachý.
http://www.investujeme.cz/70-cechu-by-hledalo-drahe-kovy-v-televizoru-jen-2-v-airbagu-v-autenachazi-se-pritom-v-obojim/
Stručná informace o tomto článku byla publikována také na portálech:
BURZADNES.COM
http://burzadnes.com/
FINLIST.CZ
http://www.finlist.cz/clanek/detail-411734/
INVESTUJEME.CZ: Znalost drahých kovů u Čechů není ideální
09. 07. 2013
Podle průzkumu společnosti IPSOS, který si nechala zpracovat společnost Safina, je znalost Čechů v
oblasti drahých kovů poněkud rozporuplná.
Drtivá většina lidí považuje zlato (96 %) a stříbro (80 %) za drahý kov, ale rhodium za drahý kov
považuje pouze 14 % a třetina pak považuje za drahý kov také měď. Mnoho lidí vědělo, že drahé kovy
se využívají při výrobě mobilních telefonů (73 %), počítačů (70 %), televizorů (70 %) nebo automobilů
(40 %), ale jen 4 % věděli, že se vyskytují také v okenních tabulích.
„Ačkoliv člověka drahé kovy obklopují již několik tisíc let, a v dnešním světě jde o kontakt každodenní,
je z výsledků průzkumu vidět, že si Češi stále nejsou jisti, které kovy se počítají mezi ty drahé, a ani
kde jsou využívány. Ve většině případů totiž nejsou na první pohled viditelné, ačkoliv mají mnohdy
klíčovou roli,“ komentuje výsledky výzkumu Tomáš Plachý, generální ředitel společnosti SAFINA.
http://www.investujeme.cz/znalost-drahych-kovu-u-cechu-neni-idealni/
Stručná informace o tomto článku byla publikována také na portálech:
BURZADNES.COM
http://burzadnes.com/
FINLIST.CZ
http://www.finlist.cz/clanek/detail-411735/
REGIONPRESS.CZ: 70 % Čechů by hledalo drahé kovy v televizoru, jen 2 % v airbagu v autě. Nachází
se přitom v obojím
09. 07. 2013
Vestec, 2. července 2013 – Společnost SAFINA, a.s., vedoucí zpracovatel materiálu s obsahem
drahých kovů ve střední a východní Evropě, dnes zveřejňuje výsledky výzkumu veřejného
mínění*zaměřeného na obecnou znalost drahých kovů v České republice. Z výsledků průzkumu
například vyplývá, že třetina populace chybně považuje měď za drahý kov. Naopak jen 4 %
respondentů správně uvedla, že se drahé kovy nacházejí v okenních tabulích, 65 % ví, že lze drahé
kovy recyklovat.
Z výsledků výzkumu vyplývá, že 96 % respondentů považuje za drahý kov zlato a 80 % stříbro. Mezi
veřejností tedy panuje široké povědomí o těchto dvou základních drahých kovech. Naopak rhodium,
které patří do skupiny platinových, tedy taktéž drahých kovů, vybralo pouze 14 % Čechů. Jako
zajímavost lze uvést, že 45 %dotazované mužské populace zařadilo mezi drahé kovy paladium,
zatímco tutéž správnou informaci uvedlo pouze 26 % respondentek.
Drahé kovy, převážně zlato, stříbro, platina a paladium se objevují i v mnoha předmětech každodenní
potřeby. Jejich výskyt byl nejčastěji správně označen v technologických zařízeních: mobilní telefon
(73%), počítač (70 %), televizor (70 %) nebo automobil (40 %). Naopak 20% Čechů se mylně domnívá,
že drahé kovy jsou obsaženy také v žárovce. Pouze 4 % respondentů odpověděla, že se drahé kovy
vyskytují v okenních tabulích, přitom nás před slunečním zářením chrání právě vrstva nanočástic
stříbra. Obecně je znalost o obsahu drahých kovů v uvedených předmětech nejlepší u nejmladší části
dospělé populace (18 – 25 let). Ještě nižší povědomí (2 %) panuje u výskytu drahých kovů v
záchranných airbazích v autě, kde je paladium využíváno do rozbušek. Naopak skutečnost, že jsou
drahé kovy obsaženy v autokatalyzátoru, si správně uvědomuje56 % respondentů.
„Ačkoliv člověka drahé kovy obklopují již několik tisíc let, a v dnešním světě jde o kontakt každodenní,
je z výsledků průzkumu vidět, že si Češi stále nejsou jisti, které kovy se počítají mezi ty drahé, a ani kde
jsou využívány. Ve většině případů totiž nejsou na první pohled viditelné, ačkoliv mají mnohdy
klíčovou roli,“ komentuje výsledky výzkumu Tomáš Plachý, generální ředitel společnosti SAFINA.
Velmi důležité využití mají jednotlivé drahé kovy také v medicíně – v lékařství se co do objemu
nejvíce využívá stříbro, a to hlavně pro svoje dezinfekční a antialergenní vlastnosti. Toho si je podle
výsledků výzkumu vědomo 21 % Čechů. Procentuálně horší znalost má česká populace v oblasti těžby
zlata. Pouze 19 % respondentů určilo oblast u obce Mokrsko jako největší naleziště zlata v České
republice, co se týče objemu. Poměrně vysoký počet správných odpovědí byl u této otázky ve
Středočeském kraji, kde se obec nachází. Tam Mokrsko jako správnou odpověď označilo 36 %
respondentů. Státem, v němž se těží v současné době nejvíce zlata na světě, je Čína. Tuto možnost
však vybrala jen 3 % Čechů. Polovina respondentů se mylně domnívala, že hlavním regionem světové
těžby zlata je Jihoafrická republika.
„Naše společnost chce být co nejblíže nejen svým klientům, ale také zdrojům. Proto vlastní v Číně, kde
se těží nejvíce zlata na světě, společně s místní firmou podnik na rafinaci zlata,“ dodává Tomáš
Plachý.
Ilustrační fotografie: použité katalyzátory, napravovací target s drahým kovem pro sklářský průmysl,
základové desky elektrospotřebičů
*K metodologii: Výzkum byl realizován prestižní agenturou IPSOS na reprezentativním vzorku 500
obyvatel České republiky reflektující složení české populace z pohledu věku, pohlaví, vzdělání,
regionálního rozmístění a zastoupení v jednotlivých krajích. Některé otázky byly jednoduché – tedy
s jedinou možnou správnou odpovědí. Ostatní byly tzv. multipalchoice, kde bylo možné označit více
odpovědí. Podrobnější sociodemografické údaje jsou k dispozici na vyžádání.
http://www.regionpress.cz/70-Cechu-by-hledalo-drahe-kovy-v-televizoru-jen-2-v-airbagu-v-auteNachazi-se-pritom-v-obojim-id-12581.aspx
Stručná informace o tomto článku byla publikována také na portálu:
SEZNAMZPRAV.CZ
09. 07. 2013
http://www.seznamzprav.cz/detail-zpravy.php?id=666240
ELEKTRO: Češi považují drahé kovy za efektivní způsob uložení peněz
07. 07. 2013
Společnost Safina, a. s., vedoucí zpracovatel materiálu s obsahem drahých kovů ve střední a východní
Evropě a vedoucí prodejce investičních drahých kovů na českém trhu, zveřejnila výsledky výzkumu
veřejného mínění uskutečněného mezi českou populací o jejím vnímání investičních drahých kovů.
Česká populace v současné době vnímá investici do drahých kovů velmi pozitivně, když celkem 70,3
% respondentů v provedeném výzkumu uvedlo, že tuto investici považují za efektivní. Jako
neefektivní chápe investici do drahých kovů celkem 24,3 % dotázaných.
OKO24.CZ: 70 % Čechů by hledalo drahé kovy v televizoru, jen 2 % v airbagu v autě. Nachází se
přitom v obojím…
06. 07. 2013
Společnost SAFINA zveřejnila výsledky výzkumu veřejného mínění* zaměřeného na obecnou znalost
drahých kovů v České republice. Z výsledků průzkumu například vyplývá, že třetina populace chybně
považuje měď za drahý kov. Naopak jen 4 % respondentů správně uvedla, že se drahé kovy nacházejí
v okenních tabulích, 65 % ví, že lze drahé kovy recyklovat.
Z výsledků výzkumu vyplývá, že 96 % respondentů považuje za drahý kov zlato a 80 % stříbro. Mezi
veřejností tedy panuje široké povědomí o těchto dvou základních drahých kovech. Naopak rhodium,
které patří do skupiny platinových, tedy taktéž drahých kovů, vybralo pouze 14 % Čechů. Jako
zajímavost lze uvést, že 45 % dotazované mužské populace zařadilo mezi drahé kovy paladium,
zatímco tutéž správnou informaci uvedlo pouze 26 % respondentek.
Drahé kovy, převážně zlato, stříbro, platina a paladium se objevují i v mnoha předmětech každodenní
potřeby. Jejich výskyt byl nejčastěji správně označen v technologických zařízeních: mobilní telefon
(73 %), počítač (70 %), televizor (70 %) nebo automobil (40 %). Naopak 20 % Čechů se mylně
domnívá, že drahé kovy jsou obsaženy také v žárovce. Pouze 4 % respondentů odpověděla, že se
drahé kovy vyskytují v okenních tabulích, přitom nás před slunečním zářením chrání právě vrstva
nanočástic stříbra. Obecně je znalost o obsahu drahých kovů v uvedených předmětech nejlepší u
nejmladší části dospělé populace (18 – 25 let). Ještě nižší povědomí (2 %) panuje u výskytu drahých
kovů v záchranných airbazích v autě, kde je paladium využíváno do rozbušek. Naopak skutečnost, že
jsou drahé kovy obsaženy v autokatalyzátoru, si správně uvědomuje 56 % respondentů.
„Ačkoliv člověka drahé kovy obklopují již několik tisíc let, a v dnešním světě jde o kontakt
každodenní, je z výsledků průzkumu vidět, že si Češi stále nejsou jisti, které kovy se počítají mezi ty
drahé, a ani kde jsou využívány. Ve většině případů totiž nejsou na první pohled viditelné, ačkoliv
mají mnohdy klíčovou roli,“ komentuje výsledky výzkumu Tomáš Plachý, generální ředitel společnosti
SAFINA.
Velmi důležité využití mají jednotlivé drahé kovy také v medicíně – v lékařství se co do objemu
nejvíce využívá stříbro, a to hlavně pro svoje dezinfekční a antialergenní vlastnosti. Toho si je podle
výsledků výzkumu vědomo 21 % Čechů. Procentuálně horší znalost má česká populace v oblasti
těžby zlata. Pouze 19 % respondentů určilo oblast u obce Mokrsko jako největší naleziště zlata v
České republice, co se týče objemu. Poměrně vysoký počet správných odpovědí byl u této otázky ve
Středočeském kraji, kde se obec nachází. Tam Mokrsko jako správnou odpověď označilo 36 %
respondentů. Státem, v němž se těží v současné době nejvíce zlata na světě, je Čína. Tuto možnost
však vybrala jen 3 % Čechů. Polovina respondentů se mylně domnívala, že hlavním regionem světové
těžby zlata je Jihoafrická republika.
* K metodologii: Výzkum byl realizován prestižní agenturou IPSOS na reprezentativním vzorku 500
obyvatel České republiky reflektující složení české populace z pohledu věku, pohlaví, vzdělání,
regionálního rozmístění a zastoupení v jednotlivých krajích. Některé otázky byly jednoduché – tedy s
jedinou možnou správnou odpovědí. Ostatní byly tzv. multipal choice, kde bylo možné označit více
odpovědí.
http://www.oko24.cz/news/a70-cechu-by-hledalo-drahe-kovy-v-televizoru-jen-2-v-airbagu-v-autenachazi-se-pritom-v-obojim-/
PREKON.CZ: Průzkum: obecná znalost drahých kovů v České republice
04. 07. 2013
70 % Čechů by hledalo drahé kovy v televizoru, jen 2 % v airbagu v autě. Nachází se přitom v obojí
Vestec, 2. července 2013 - (BEST Communications) - Společnost SAFINA, a.s., vedoucí zpracovatel
materiálu s obsahem drahých kovů ve střední a východní Evropě, dnes zveřejňuje výsledky výzkumu
veřejného mínění* zaměřeného na obecnou znalost drahých kovů v České republice. Z výsledků
průzkumu například vyplývá, že třetina populace chybně považuje měď za drahý kov. Naopak jen 4 %
respondentů správně uvedla, že se drahé kovy nacházejí v okenních tabulích, 65 % ví, že lze drahé
kovy recyklovat.
Z výsledků výzkumu vyplývá, že 96 % respondentů považuje za drahý kov zlato a 80 % stříbro. Mezi
veřejností tedy panuje široké povědomí o těchto dvou základních drahých kovech. Naopak rhodium,
které patří do skupiny platinových, tedy taktéž drahých kovů, vybralo pouze 14 % Čechů. Jako
zajímavost lze uvést, že 45 % dotazované mužské populace zařadilo mezi drahé kovy paladium,
zatímco tutéž správnou informaci uvedlo pouze 26 % respondentek.
Drahé kovy, převážně zlato, stříbro, platina a paladium se objevují i v mnoha předmětech každodenní
potřeby. Jejich výskyt byl nejčastěji správně označen v technologických zařízeních: mobilní telefon
(73 %), počítač (70 %), televizor (70 %) nebo automobil (40 %). Naopak 20 % Čechů se mylně
domnívá, že drahé kovy jsou obsaženy také v žárovce. Pouze 4 % respondentů odpověděla, že se
drahé kovy vyskytují v okenních tabulích, přitom nás před slunečním zářením chrání právě vrstva
nanočástic stříbra. Obecně je znalost o obsahu drahých kovů v uvedených předmětech nejlepší u
nejmladší části dospělé populace (18 – 25 let). Ještě nižší povědomí (2 %) panuje u výskytu drahých
kovů v záchranných airbazích v autě, kde je paladium využíváno do rozbušek. Naopak skutečnost, že
jsou drahé kovy obsaženy v autokatalyzátoru, si správně uvědomuje 56 % respondentů.
„Ačkoliv člověka drahé kovy obklopují již několik tisíc let, a v dnešním světě jde o kontakt každodenní,
je z výsledků průzkumu vidět, že si Češi stále nejsou jisti, které kovy se počítají mezi ty drahé, a ani
kde jsou využívány. Ve většině případů totiž nejsou na první pohled viditelné, ačkoliv mají mnohdy
klíčovou roli,“ komentuje výsledky výzkumu Tomáš Plachý, generální ředitel společnosti SAFINA.
Velmi důležité využití mají jednotlivé drahé kovy také v medicíně – v lékařství se co do objemu
nejvíce využívá stříbro, a to hlavně pro svoje dezinfekční a antialergenní vlastnosti. Toho si je podle
výsledků výzkumu vědomo 21 % Čechů. Procentuálně horší znalost má česká populace v oblasti těžby
zlata. Pouze 19 % respondentů určilo oblast u obce Mokrsko jako největší naleziště zlata v České
republice, co se týče objemu. Poměrně vysoký počet správných odpovědí byl u této otázky ve
Středočeském kraji, kde se obec nachází. Tam Mokrsko jako správnou odpověď označilo 36 %
respondentů. Státem, v němž se těží v současné době nejvíce zlata na světě, je Čína. Tuto možnost
však vybrala jen 3 % Čechů. Polovina respondentů se mylně domnívala, že hlavním regionem světové
těžby zlata je Jihoafrická republika.
„Naše společnost chce být co nejblíže nejen svým klientům, ale také zdrojům. Proto vlastní v Číně,
kde se těží nejvíce zlata na světě, společně s místní firmou podnik na rafinaci zlata,“ dodává Tomáš
Plachý.
*K metodologii: Výzkum byl realizován prestižní agenturou IPSOS na reprezentativním vzorku 500
obyvatel České republiky reflektující složení české populace z pohledu věku, pohlaví, vzdělání,
regionálního rozmístění a zastoupení v jednotlivých krajích. Některé otázky byly jednoduché – tedy s
jedinou možnou správnou odpovědí. Ostatní byly tzv. multipal choice, kde bylo možné označit více
odpovědí. Podrobnější sociodemografické údaje jsou k dispozici na vyžádání.
http://www.prekon.cz/full_story.php?subaction=showfull&ucat=9&id=1372921040
RÁDIO ZET: Studio ZET
03. 07. 2013, 8:40
Manažerka komunikace spol. SAFINA, a.s. Michaela Dvořáková komentuje ve Studiu ZET rádia BBC
výsledky výzkumu znalosti drahých kovů u běžné populace.
http://www.zet.cz/
CIANEWS.CZ: 70 % Čechů by hledalo drahé kovy v televizoru, jen 2 % v airbagu v autě. Nachází se
přitom v obojím.
03. 07. 2013
Vestec, 2. července 2013 – Společnost SAFINA, a.s., vedoucí zpracovatel materiálu s obsahem
drahých kovů ve střední a východní Evropě, dnes zveřejňuje výsledky výzkumu veřejného mínění*
zaměřeného na obecnou znalost drahých kovů v České republice. Z výsledků průzkumu například
vyplývá, že třetina populace chybně považuje měď za drahý kov. Naopak jen 4 % respondentů
správně uvedla, že se drahé kovy nacházejí v okenních tabulích, 65 % ví, že lze drahé kovy recyklovat.
Z výsledků výzkumu vyplývá, že 96 % respondentů považuje za drahý kov zlato a 80 % stříbro. Mezi
veřejností tedy panuje široké povědomí o těchto dvou základních drahých kovech. Naopak rhodium,
které patří do skupiny platinových, tedy taktéž drahých kovů, vybralo pouze 14 % Čechů. Jako
zajímavost lze uvést, že 45 % dotazované mužské populace zařadilo mezi drahé kovy paladium,
zatímco tutéž správnou informaci uvedlo pouze 26 % respondentek.
Drahé kovy, převážně zlato, stříbro, platina a paladium se objevují i v mnoha předmětech každodenní
potřeby. Jejich výskyt byl nejčastěji správně označen v technologických zařízeních: mobilní telefon
(73 %), počítač (70 %), televizor (70 %) nebo automobil (40 %). Naopak 20 % Čechů se mylně
domnívá, že drahé kovy jsou obsaženy také v žárovce. Pouze 4 % respondentů odpověděla, že se
drahé kovy vyskytují v okenních tabulích, přitom nás před slunečním zářením chrání právě vrstva
nanočástic stříbra. Obecně je znalost o obsahu drahých kovů v uvedených předmětech nejlepší u
nejmladší části dospělé populace (18 – 25 let). Ještě nižší povědomí (2 %) panuje u výskytu drahých
kovů v záchranných airbazích v autě, kde je paladium využíváno do rozbušek. Naopak skutečnost, že
jsou drahé kovy obsaženy v autokatalyzátoru, si správně uvědomuje 56 % respondentů.
„Ačkoliv člověka drahé kovy obklopují již několik tisíc let, a v dnešním světě jde o kontakt každodenní,
je z výsledků průzkumu vidět, že si Češi stále nejsou jisti, které kovy se počítají mezi ty drahé, a ani
kde jsou využívány. Ve většině případů totiž nejsou na první pohled viditelné, ačkoliv mají mnohdy
klíčovou roli,“ komentuje výsledky výzkumu Tomáš Plachý, generální ředitel společnosti SAFINA.
Velmi důležité využití mají jednotlivé drahé kovy také v medicíně – v lékařství se co do objemu
nejvíce využívá stříbro, a to hlavně pro svoje dezinfekční a antialergenní vlastnosti. Toho si je podle
výsledků výzkumu vědomo 21 % Čechů. Procentuálně horší znalost má česká populace v oblasti
těžby zlata. Pouze 19 % respondentů určilo oblast u obce Mokrsko jako největší naleziště zlata v
České republice, co se týče objemu. Poměrně vysoký počet správných odpovědí byl u této otázky ve
Středočeském kraji, kde se obec nachází. Tam Mokrsko jako správnou odpověď označilo 36 %
respondentů. Státem, v němž se těží v současné době nejvíce zlata na světě, je Čína. Tuto možnost
však vybrala jen 3 % Čechů. Polovina respondentů se mylně domnívala, že hlavním regionem světové
těžby zlata je Jihoafrická republika.
„Naše společnost chce být co nejblíže nejen svým klientům, ale také zdrojům. Proto vlastní v Číně,
kde se těží nejvíce zlata na světě, společně s místní firmou podnik na rafinaci zlata,“ dodává Tomáš
Plachý.
Ilustrační fotografie: použité katalyzátory, naprašovací target s drahým kovem pro sklářský průmysl,
základové desky elektrospotřebičů
*K metodologii: Výzkum byl realizován prestižní agenturou IPSOS na reprezentativním vzorku 500
obyvatel České republiky reflektující složení české populace z pohledu věku, pohlaví, vzdělání,
regionálního rozmístění a zastoupení v jednotlivých krajích. Některé otázky byly jednoduché – tedy s
jedinou možnou správnou odpovědí. Ostatní byly tzv. multipal choice, kde bylo možné označit více
odpovědí. Podrobnější sociodemografické údaje jsou k dispozici na vyžádání.
SAFINA, a.s. je společností s uceleným výrobním programem v oblasti zpracování a výroby produktů z
drahých a neželezných kovů, včetně jejich recyklace. Hlavní průmyslová zaměření společnosti jsou
výroba a recyklace pro elektrotechnický, automobilový, chemický a sklářský průmysl. Klíčovou
činností společnosti je také výroba a prodej investičních drahokovových destiček a slitků, které se
vyrábí především z kovů jako je zlato, stříbro a platina. Výroba SAFINY je založena na
environmentálním managementu a nejnovějších inovacích v oboru. Své obchodní aktivity směřuje
nejen na evropský kontinent, který je prioritní, ale orientuje se i na další teritoria, především Asii,
Severní Ameriku a Ruskou federaci. SAFINA zaměstnává celkem 220 osob a její obrat v roce 2012
tvořil 4,7 mld. Kč. SAFINA, a.s. sídlí v obci Vestec u Prahy, kde se nachází centrála a hlavní výrobní
komplex společnosti. Společnost SAFINA se opakovaně umístila v prestižním žebříčku Czech Top 100
a v roce 2012 získala také významné postavení v soutěži Exportér roku. SAFINA, a.s. je členem
švýcarské skupiny SAFICHEM GROUP, společně s dalšími firmami Chemoprojekt, a.s., CHEMOPROJECT
NITROGEN a.s., TECHNOEXPORT, a.s.,VUAB Pharma a.s. a Pacovské strojírny, a.s. www.safina.cz
http://www.cianews.cz/tiskove-zpravy-press/70-proc-cechu-by-hledalo-drahe-kovy-v-televizoru-jen2-proc-v-airbagu-v-aute-nachazi-se-pritom-v-obojim-676096/
TECHNICKYTYDENIK.CZ: 70 % Čechů by hledalo drahé kovy v televizoru, jen 2 % v airbagu v autě.
Nachází se přitom v obojím.
03. 07. 2013
Společnost SAFINA, a.s., vedoucí zpracovatel materiálu s obsahem drahých kovů ve střední a
východní Evropě, zveřejnila výsledky výzkumu veřejného mínění zaměřeného na obecnou znalost
drahých kovů v ČR. Mj. potvrdil, že třetina populace chybně považuje měď za drahý kov. Naopak jen 4
% respondentů správně uvedla, že se drahé kovy nacházejí v okenních tabulích. 65 % ví, že drahé
kovy lze recyklovat. Z výsledků výzkumu vyplývá, že 96 % respondentů považuje za drahý kov zlato a
80 % stříbro. Naopak rhodium, které patří do skupiny platinových, vybralo pouze 14 % Čechů. Pro
zajímavost: 45 % dotazované mužské populace zařadilo mezi drahé kovy paladium, zatímco tutéž
správnou informaci uvedlo pouze 26 % respondentek.
Drahé kovy, převážně zlato, stříbro, platina a paladium se objevují i v mnoha předmětech každodenní
potřeby. Jejich výskyt byl nejčastěji správně označen v technologických zařízeních: mobilní telefon
(73 %), počítač (70 %), televizor (70 %), nebo automobil (40 %). Naopak 20 % Čechů se mylně
domnívá, že drahé kovy jsou obsaženy také v žárovce. Pouze 4 % respondentů odpověděla, že se
drahé kovy vyskytují v okenních tabulích. Přitom nás před slunečním zářením chrání právě vrstva
nanočástic stříbra. Ještě nižší povědomí (2 %) panuje u výskytu drahých kovů v záchranných airbazích
v autě, kde se paladium využívá do rozbušek. Že jsou drahé kovy obsaženy v autokatalyzátoru si
správně uvědomuje 56 % respondentů.
Velmi důležité využití mají jednotlivé drahé kovy také v medicíně: v lékařství se (co do objemu)
nejvíce využívá stříbro, a to hlavně pro svoje dezinfekční a antialergenní vlastnosti. Toho si je podle
výsledků výzkumu vědomo 21 % Čechů. Horší znalosti má česká populace v oblasti těžby zlata: pouze
19 % respondentů určilo oblast u obce Mokrsko jako největší naleziště zlata v ČR. Státem, v němž se v
současné době těží nejvíce zlata na světě, je Čína. Tuto možnost však vybrala jen 3 % Čechů. Polovina
respondentů se mylně domnívala, že hlavním regionem světové těžby zlata je Jihoafrická republika.
Výzkum realizovala agentura IPSOS na reprezentativním vzorku 500 obyvatel ČR. Bylo reflektováno
složení české populace z pohledu věku, pohlaví, vzdělání, regionálního rozmístění a zastoupení v
jednotlivých krajích. Obecně je znalost o obsahu drahých kovů nejlepší u nejmladší části dospělé
populace (18 - 25 let).
http://www.technickytydenik.cz/rubriky/zpravodajstvi-tt/70-cechu-by-hledalo-drahe-kovy-vtelevizoru-jen-2-v-airbagu-v-aute-nachazi-se-pritom-v-obojim_21682.html
Krátká zmínka o tomto článku byla publikována také na portálu:
NEWSSERVIS.COM
03. 07. 2013
http://newsservis.com/articles/index/template:4/loc:cz/lang:cs/category:24
SVETPRUMYSLU.CZ: 70 % Čechů by hledalo drahé kovy v televizoru, jen 2 % v airbagu v autě
03. 07. 2013
ČTK
Společnost SAFINA, a.s., vedoucí zpracovatel materiálu s obsahem drahých kovů ve střední a
východní Evropě, dnes zveřejňuje výsledky výzkumu veřejného mínění* zaměřeného na obecnou
znalost drahých kovů v České republice. Z výsledků průzkumu například vyplývá, že třetina populace
chybně považuje měď za drahý kov. Naopak jen 4 % respondentů správně uvedla, že se drahé kovy
nacházejí v okenních tabulích, 65 % ví, že lze drahé kovy recyklovat.
Z výsledků výzkumu vyplývá, že 96 % respondentů považuje za drahý kov zlato a 80 % stříbro. Mezi
veřejností tedy panuje široké povědomí o těchto dvou základních drahých kovech. Naopak rhodium,
které patří do skupiny platinových, tedy taktéž drahých kovů, vybralo pouze 14 % Čechů. Jako
zajímavost lze uvést, že 45 % dotazované mužské populace zařadilo mezi drahé kovy paladium,
zatímco tutéž správnou informaci uvedlo pouze 26 % respondentek.
Drahé kovy, převážně zlato, stříbro, platina a paladium se objevují i v mnoha předmětech
každodenní potřeby. Jejich výskyt byl nejčastěji správně označen v technologických zařízeních:
mobilní telefon (73 %), počítač (70 %), televizor (70 %) nebo automobil (40 %). Naopak 20 % Čechů se
mylně domnívá, že drahé kovy jsou obsaženy také v žárovce. Pouze 4 % respondentů odpověděla, že
se drahé kovy vyskytují v okenních tabulích, přitom nás před slunečním zářením chrání právě vrstva
nanočástic stříbra. Obecně je znalost o obsahu drahých kovů v uvedených předmětech nejlepší
u nejmladší části dospělé populace (18 – 25 let). Ještě nižší povědomí (2 %) panuje u výskytu drahých
kovů v záchranných airbazích v autě, kde je paladium využíváno do rozbušek. Naopak skutečnost, že
jsou drahé kovy obsaženy v autokatalyzátoru, si správně uvědomuje 56 % respondentů.
„Ačkoliv člověka drahé kovy obklopují již několik tisíc let, a v dnešním světě jde o kontakt
každodenní, je z výsledků průzkumu vidět, že si Češi stále nejsou jisti, které kovy se počítají mezi ty
drahé, a ani kde jsou využívány. Ve většině případů totiž nejsou na první pohled viditelné, ačkoliv
mají mnohdy klíčovou roli,“ komentuje výsledky výzkumu Tomáš Plachý, generální ředitel společnosti
SAFINA.
Velmi důležité využití mají jednotlivé drahé kovy také v medicíně – v lékařství se co do objemu
nejvíce využívá stříbro, a to hlavně pro svoje dezinfekční a antialergenní vlastnosti. Toho si je podle
výsledků výzkumu vědomo 21 % Čechů. Procentuálně horší znalost má česká populace v oblasti
těžby zlata. Pouze 19 % respondentů určilo oblast u obce Mokrsko jako největší naleziště zlata
v České republice, co se týče objemu. Poměrně vysoký počet správných odpovědí byl u této otázky
ve Středočeském kraji, kde se obec nachází. Tam Mokrsko jako správnou odpověď označilo 36 %
respondentů. Státem, v němž se těží v současné době nejvíce zlata na světě, je Čína. Tuto možnost
však vybrala jen 3 % Čechů. Polovina respondentů se mylně domnívala, že hlavním regionem světové
těžby zlata je Jihoafrická republika.
„Naše společnost chce být co nejblíže nejen svým klientům, ale také zdrojům. Proto vlastní v Číně,
kde se těží nejvíce zlata na světě, společně s místní firmou podnik na rafinaci zlata,“ dodává Tomáš
Plachý.
http://www.svetprumyslu.cz/domaci/strojirenstvi/03-07-2013/70-cechu-by-hledalo-drahe-kovy-vtelevizoru-jen-2-v-airbagu-v-aute.h
TVRTM.CZ: Obyvatelé Libereckého kraje a pojem drahé kovy
03. 07. 2013
Co si obyvatelé Libereckého kraje představují pod pojmem drahé kovy? Všichni dotázaní správně
zařazují mezi drahé kovy zlato a 91,3 % také stříbro. Jako další drahé kovy správně označilo 43,5 %
respondentů paladium, 34,8 % rhodium (povědomí o tom, že patří rhodium mezi drahé kovy, je na
Liberecku ze všech krajů vůbec nejvyšší, např. na Plzeňsku jej mezi drahé kovy zařadilo jen 3,6 %
dotázaných) a 21,7 % iridium. 34,8 % respondentů se mylně domnívá, že mezi drahé kovy patří také
měď.
Drahé kovy jsou všude kolem nás. Velká část obyvatel Liberecka si je správně vědoma toho, že je
může najít v mobilních telefonech (95,7 % respondentů) a v počítačích (87 %). Necelých 80 % (78,3 %)
respondentů by drahé kovy správně hledalo v televizoru a necelých 70 % (69,6 %) v DVD. Polovina
dotázaných na Liberecku (52,2 %) si uvědomuje, že se drahé kovy využívají také při výrobě
automobilů. Konkrétně si 69,6 % z nich správně myslí, že se nacházejí v katalyzátoru a pouhých 4,3 %
ví, že jsou obsaženy také v airbazích. 26,1 % respondentů by drahé kovy marně hledalo v žárovce.
Také v lékařství jsou drahé kovy hojně využívány. 61 % obyvatel Liberecka se ale chybně domnívá, že
nejvíce využívaným drahým kovem v tomto oboru je platina. Ve skutečnosti je to ale stříbro, čehož si
je vědomo 21,7 % dotázaných.
A kde se těží nejvíce zlata na světě? Liberečtí se z více než poloviny (56,5 %) mylně domnívají, že je to
v Jihoafrické republice. Pouhých 4,3 % respondentů uvedlo správnou odpověď, tedy Čínu. Naopak co
se týče největšího naleziště zlata v Čechách, jsou obyvatelé Libereckého kraje v porovnání s ostatními
kraji poměrně informovaní. 30,4 % dotázaných správně uvedlo Mokrsko (pro porovnání např. v
Plzeňském kraji zvolilo správnou odpověď pouhých 7,1 %). Stejné množství dotázaných se ale chybně
domnívá, že je největším českým nalezištěm zlata Kutná Hora.
Na Liberecku panuje také vysoké povědomí o tom, že je možné materiály obsahující drahé kovy
recyklovat. Toho si je správně vědomo 82,6 % respondentů (např. na Pardubicku a
v Moravskoslezském kraji o možnosti recyklace neví ani polovina dotázaných).
Které z níže uvedených kovů podle Vás patří do skupiny drahých kovů? Prosím odpovězte
podle sebe, nehledejte informace na internetu nebo jinde.
Lithium
Nikl
Paladium
Měď
17,4 %
17,4 %
43,5 %-správná odpověď
34,8 %
Rhodium
Stříbro
Iridium
Zinek
Zlato
Nevím
34,8 %-správná odpověď
91,3%-správná odpověď
21,7 %-správná odpověď
4,3 %
100 %-správná odpověď
0%
V jakých níže uvedených předmětech se podle Vás nacházejí drahé kovy? Prosím odpovězte
podle sebe, nehledejte informace na internetu nebo jinde.
Okenní tabule
Mobilní telefon
DVD
Počítač
Auto
Televizor
Žárovka
Žádný z uvedených předmětů neobsahuje drahé kovy
Nevím
0 %-správná odpověď
95,7 %-správná odpověď
69,6 %-správná odpověď
87 %-správná odpověď
52,2 %-správná odpověď
78,3 %-správná odpověď
26,1 %
0%
4,3 %
Jaká část automobilu obsahuje drahé kovy?
Karosérie
Katalyzátor
Airbagy
Brzdy
Žádná z uvedených částí neobsahuje drahé kovy
Nevím
21,7 %
69,6 %-správná odpověď
4,3 %-správná odpověď
13 %
8,7 %
8,7 %
Který drahý kov z pohledu množství se podle vás nejvíce využívá v lékařství?
Zlato
Stříbro
Platina
Nevím
17,4 %
21,7 %-správná odpověď
60,9 %
0%
Kde se na světě těží největší množství zlata?
Jihoafrická republika
Rusko
USA
Čína
Nevím
56,5 %
13 %
0%
4,3 %-správná odpověď
26,1 %
Jaké je dnes co do objemu největší naleziště zlata v Čechách?
Mokrsko
Tábor
Jihlava
Kutná Hora
Nevím
Je možné materiály obsahující drahé kovy recyklovat?
30,4 %-správná odpověď
4,3 %
0%
30,4 %
34,8 %
Ano
Ne
Nevím
82,6 %-správná odpověď
13 %
4,3 %
http://www.tvrtm.cz/obyvatele-libereckeho-kraje-a-pojem-drahe-kovy-clanek-15042.html
Stručná informace o tomto článku byla publikována také na portálu:
PRAVEDNES.CZ
03. 07. 2013
http://pravednes.cz/regiony.news
TECHNIK: Výzkum pozlatil počítače i vesmír
03. 07. 2013
Náklad: 5 500
Petr Bayer
Nové technologie se úspěšně dostávají z laboratoří do masové výroby součástek z drahých kovů v
České republice. Uplatňují se ve sklářství či elektrotechnice i vesmírných aplikacích.
Výzkum v oblasti drahých kovů zavádí do komerční sféry nové technologie získávající klíčové
parametry při výrobě řady důležitých produktů. Unikátní technologie „studeného nástřiku“, tzv. cold
spray, se nyní již využívá pro masovou výrobu a odstartovala produkci například tzv. targetů nové
generace, jež díky této inovaci vzrostla o desítky procent. Nahrazuje starší metodu strojařskometalurgického nástřiku taveniny.
Naprašovací target (terč) je přitom výrobkem, který je následně uplatněn při nanášení vrstev kovů s
unikátními vlastnostmi pro další průmyslovou výrobu, například ve sklářském nebo
elektrotechnickém odvětví. Target je obecně jakýkoli druh pevné látky umístěné do vakua, kde je tato
látka bombardována svazkem elektronů. Dopadající elektrony způsobují odpařování pevné látky za
vzniku jemného nanoprachu, který je elektromagneticky a elektrostaticky usměrňován tak, aby se
nanesl na požadovaný povrch.
Drahý každodenní život K výrobě targetů pomocí technologie studeného nástřiku se používají
zejména stříbro a platinové kovy. Při procesu se kov v práškové formě velkou rychlostí nanáší na daný
povrch v plynném prostředí. Procesní plyn se urychlí expanzí v Lavalově trysce až na nadzvukovou
rychlost a do takto proudícího plynu se iniciují částečky kovového prášku. Když plynem unášený kov
dosáhne příslušné kinetické energie, která při nárazu na stříkaný podklad umožňuje dostatečně
velkou plastickou deformaci kovu, vznikne celistvá, pevně přilnavá vrstva. Při nárazu uvolněná
kinetická energie vede k částečnému roztavení kovových částeček a společně s uvedenou plastickou
deformací k extrémně jemné a homogenní struktuře vznikající vrstvy.
„Tato technologie a její komerční využití nám umožňují být předním partnerem výrobců skla a
elektrotechniky nejen na českém trhu, ale i ve světovém měřítku. Drahé kovy jsou díky svým
speciálním vlastnostem důležitou součástí finálních produktů, jako jsou DVD, CD, hard disky či sklo,
které jsou přítomny v našem každodenním životě. Unikátnost technologie cold spray spočívá zejména
v bezchybném a naprosto homogenním vytváření vrstev drahých kovů, jež jsou dále využívány v
průmyslu. Investice do studeného nástřiku dosáhla celkově 50 milionů Kč, kdy část byla
spolufinancována z fondů Evropské unie,“ líčí Tomáš Plachý, generální ředitel společnosti Safina.
Firma produkci zajišťuje celosvětově, tři čtvrtiny jdou na export, zejména na trhy v Evropě, USA a
Rusku, a čtvrtina je využívána pro český trh. Společnost spolupracuje s řadou světových lídrů, v
oblasti sklářského průmyslu je to například Asahi Glass Company, největší globální výrobce skla, a v
elektrotechnickém průmyslu ON Semiconductor, přední světový výrobce polovodičů se sídlem ve
Phoenixu v americké Arizoně. Jednou z nejvíce prestižních zakázek v této oblasti byla pro Safinu
spolupráce na výrobě Zlaté kapky, reprezentující Českou republiku na Expu v Šanghaji v roce 2010.
Obří kapka byla hlavní atrakcí českého pavilonu, po skončení výstavy se vydala na putovní cestu po
celém světě.
Z Ruska do světa Studený nástřik byl původně vyvinut akademiky v rámci ruského výzkumného
programu propulzivních technologií. Technologie spočívá v urychlení prachových částic kovu na
rychlosti převyšující mnohonásobně rychlost zvuku a přeměně jejich kinetické energie na deformační
a tepelnou energii v místě dopadu. Tím dochází ke vzniku kovových vrstev s unikátními vlastnostmi.
Průmyslové aplikace jsou dále studovány na univerzitách v USA, Německu a Japonsku.
První známou aplikací svého druhu je výroba automobilových pojistek nástřikem měděného prášku
na plastovou fólii. Safina jako první firma podnikající v oblasti drahých kovů zvládla komerčně tuto
technologii aplikovat na výrobu naprašovacích targetů v rámci českého trhu, v evropském měřítku je
pak druhou firmou v této oblasti. Hlavními přednostmi studeného nástřiku oproti jiným technologiím
jsou bezchybná tvorba nastříkané vrstvy, homogenní depozice vrstev a přesně definovaná
mikrokrystalická struktura deponovaného kovu.
Platinové termočlánky do hi-tech průmyslu Do hi-tech průmyslu pronikají též termočlánky z platiny a
rhodia. Podnik produkuje termočlánky referenční kvality na základě využití inovativní a vysoce
komplexní výrobní technologie. Navíc patří mezi přední dodavatele termočlánků, které vyrábějí v
nejvyšší třídě v sériovém režimu.
„Počítáme, že uplatnění drahokovových termočlánků v hi-tech odvětví do budoucna poroste.
Neustále se totiž zvyšují požadavky na co nejvyšší bezpečnost, což kovy jako platina a rhodium
mohou v měření teploty zajistit. Odhadujeme, že naše výroba termočlánků meziročně poroste v
průměru o 20 až 30 %, hlavní expanzi budeme směřovat na americký trh,“ poznamenává ředitel
Plachý.
Safina vyrábí tři druhy termočlánků z platiny a rhodia. „S“: Platina – Platina Rhodium 10 nachází
hlavní využití v Evropě, „R“: Platina – Platina Rhodium 13 je rozšířeno zejména v USA a „B“: Platina
Rhodium 6 – Platina Rhodium 30 jako vhodné pro velmi vysoké teploty. Jejich produkce je
komplexním souborem více než 40 specifických kroků. Cesta do vesmíru Tyto drahé kovy mají
nezastupitelnou kvalitu, pokud jde o možnost přesného měření velmi vysokých teplot a jejich korozní
odolnosti vůči prostředí. Termočlánky se využívají pro měřicí zařízení v hi-tech odvětvích, kde je
hlavní prioritou absolutní bezpečnost a ochrana lidského života. Jde zejména o průmysl letecký
(například řízení chodu proudových motorů), chemický (citlivé chemické technologie), jaderný,
sklářský (zvlákňování skla), ocelářský, automobilový (bezpečnostní čidla), vojenský a elektrotechnický.
Termočlánky slouží pro měření teploty také v četných přístrojích využívaných ve zdravotnictví a ve
vědě a výzkumu, jsou například zařazeny do aplikací NASA – americké firmy jako Cleveland Electric
nebo NBS z těchto termočlánků montují mimo jiné teploměry pro vesmírné aplikace.
„Výroba termočlánků je v naší společnosti na výrazném vzestupu a je charakterizována vysokou
specializací. O vývoj know-how a výzkum se stará samostatný projektový tým, zároveň provádíme
významné investice do nových technologií. Firma provozuje samostatnou akreditovanou kalibrační
laboratoř, která prošla klíčovou inovací v roce 2012 a má jedinečné postavení nejen na českém trhu.
Za poslední období jsme také investovali nejen do žíhacích pecí a dalších zařízení určených k výrobě,
ale také do měřicího systému pevných bodů. Poslední celkové investice do dalšího vylepšení přesáhly
20 milionů Kč,“ podotýká Plachý.
Nová absolutní metoda Měření kvality termočlánků se v Safině provádí pomocí tzv. metody pevných
bodů, jež zajišťuje unikátní postavení na celosvětovém trhu. Metoda založená na teplotě tání čistých
kovů zaručuje vyšší preciznost a vyšší kvalitu termočlánků. Jedná se o absolutní metodu pro verifikaci
kvality produkce, která nepotřebuje žádné referenční body. Na rozdíl od kalibrace odvozené od
vzorku – etalonu – je tato metoda spolehlivá ve všech podmínkách i laboratořích, neboť využívá
základních fyzikálních vlastností čistých kovů, které jsou neměnné. Případné odchylky od
stanovených teplot se poté zapisují do kalibračního listu. Velmi zjednodušeně řečeno musí
termočlánek naměřit danou teplotu tání mědi jak v české, tak americké laboratoři.
Této metodě předcházela tzv. porovnávací metoda pomocí vzorku – etalonu druhého řádu.
Zavedením nové metody se společnost významně posunula v kvalitě měření termočlánků. Dnes
vyrábí termočlánky nejvyšší kvality dle norem IEC a ASTM, které odpovídají nejnáročnější poptávce
na globálním trhu. Testování kvality vyrobených šarží zaštiťuje zkušební laboratoř Safiny akreditovaná
Českým metrologickým institutem (ČMI).
Stejný článek byl publikován také na portálu:
TECHNIK.IHNED.CZ
03. 07. 2013
http://technik.ihned.cz/c1-60179790-vyzkum-pozlatil-pocitace-i-vesmir
DENIK.CZ: Levné zlato láká i drobné střadatele
03. 07. 2013
Za první čtvrtletí letošního roku se v celé České republice prodalo o třicet procent více investičního
zlata, než ve srovnatelném období v roce minulém.
Razantní dubnový pád ceny žlutého kovu nalákal další vlnu kupců. A dnes už se rozhodně nejedná
pouze o bohaté podnikatele. Jako pojistku pro časy budoucí mění části úspor za drahé kovy i běžné
domácnosti. „Do zlata jsem začal investovat před několika lety, když jsem jako dělník pracoval
v zahraničí a hledal způsob, jak hodnotu vydělaných peněz zakonzervovat. Teď už jen přikupuji
v menších objemech, když je výhodný kurs,“ uvedl čtyřicetiletý Petr, který si z pochopitelných důvodů
nepřál uvést celé jméno. Přiznal, že i když část svých zlatých zásob nakoupil za nepatrně vyšší cenu,
než jaká je nyní, těžkou hlavu si z toho nedělá. „V průměru jsem pořád v plusu, ale zlato beru hlavně
jako dlouhodobou investici, zajištění na stáří. Prodával bych jen v případě nouze, kdybych třeba přišel
o práci nebo musel řešit bydlení,“ vysvětlil střadatel.
Zvýšený zájem o investiční kovy potvrzují i prodejci. „Ohledně zlata je největší zájem o jednouncové
mince a stejně velké nebo menší slitky. Tyto gramáže mají totiž výbornou likviditu a jsou ideální pro
menší investory,“ uvedl Jaroslav Tomanec z distribuční společnosti Zlaté mince – Numismatika, která
už deset let provozuje internetový obchod www.Zlate-Mince.cz a specializuje se právě na investiční
kovy, pamětní mince a medaile z drahých kovů. Menší kousky zlata jsou pro drobné investory,
například rodiny s dětmi, praktičtější, protože v případě nouze mohou prodat právě jen nutnou část
svých zásob a zbytek si ponechat. U zavedených společností, jako je portál www.Zlate-Mince.cz, je
zpětný odkup normou, v případě menších nebo málo známých prodejců by se nakupující měl vždy
ujistit, zda je tato služba garantovaná.
„Na druhou stranu nejmenší slitky, například vážící jeden gram, jako investice příliš vhodné nejsou,
protože se na ně váže značná obchodní přirážka,“ poradil Tomanec.
Podle průzkumu společnosti Safina, která se zabývá zpracováním a prodejem drahých kovů, mají
znalosti Čechů o investování do zlata a stříbra stoupající tendenci.
„Výsledky výzkumu veřejného mínění nám potvrdily, že česká populace, obzvláště v současné
ekonomické situaci, vnímá drahé kovy jako velmi efektivní investici. To potvrzují i naše prodejní
objemy, které neustále narůstají,“ uvedl Libor Křapka, obchodní manažer pro investiční drahé kovy
Safina.
Změnu chování českých zákazníků registrují i další prodejci. „Lidé už nenakupují bezhlavě, jsou
rozvážnější a víc sledují pohyby cen, než tomu bylo ještě před třemi lety. Nevedeme si žádné
statistiky, ale podle subjektivního dojmu mezi zákazníky výrazně přibylo lidí z běžných domácností,
ale i například důchodců. Motivem pro nákup drahých kovů zůstává nedůvěra v ekonomické oživení a
obavy z inflace,“ komentoval Pavel Palas z prodejny s investičními kovy a numizmatikou v pražském
Obecním domě.
http://www.denik.cz/ekonomika/levne-zlato-laka-i-drobne-stradatele-20130702-zbdr.html
Stručná informace o tomto článku byla publikována také na portálech:
XNOVINKY.CZ
03. 07. 2013
http://xnovinky.cz/levne-zlato-laka-idrobne-stradatele-967122/
NEWSBBC.COM
03. 07. 2013
http://www.newsbcc.com/%C4%8Desk%C3%A1republika/byznys/levn%C3%A9_zlato_l%C3%A1k%C3
%A1_i_drobn%C3%A9_st%C5%99adatele/301196/
NOVINKOVNIK.CZ
03. 07. 2013
http://novinkovnik.cz/nove/levne-zlato-laka-i%C2%A0drobne-stradatele
SUMPERSKO.INFO
03. 07. 2013
http://www.sumpersko.info/zpravy/2851-levne-zlato-laka-i-drobne-stradatele/
CTISI.CZ
03. 07. 2013
http://www.ctisi.cz/clanek/levne-zlato-laka-i-drobne-stradatele
PREHLEDNEZPRAVY.CZ
03. 07. 2013
http://www.prehlednezpravy.cz/2013/07/03/levne-zlato-laka-i-drobne-stradatele/
AKTUALIZOVANO.CZ
03. 07. 2013
http://aktualizovano.cz/l-sk/c-9329b922dabae37578c3d86e8c5b1eaa4da3?portal=
Stejný článek byl publikován také na portálu:
INFORMACE.CZ
http://www.pr-clankuj.cz/levne-zlato-laka-i-drobne-stradatele/
TECHNIKAATRH.CZ: 70 % Čechů by hledalo drahé kovy v televizoru
02. 07. 2013
70 % Čechů by hledalo drahé kovy v televizoru, jen 2 % v airbagu v autě. Nachází se přitom v obojím.
Společnost SAFINA, a.s., vedoucí zpracovatel materiálu s obsahem drahých kovů ve střední a
východní Evropě, dnes zveřejňuje výsledky výzkumu veřejného mínění* zaměřeného na obecnou
znalost drahých kovů v České republice. Z výsledků průzkumu například vyplývá, že třetina populace
chybně považuje měď za drahý kov. Naopak jen 4 % respondentů správně uvedla, že se drahé kovy
nacházejí v okenních tabulích, 65 % ví, že lze drahé kovy recyklovat.
Z výsledků výzkumu vyplývá, že 96 % respondentů považuje za drahý kov zlato a 80 % stříbro. Mezi
veřejností tedy panuje široké povědomí o těchto dvou základních drahých kovech. Naopak rhodium,
které patří do skupiny platinových, tedy taktéž drahých kovů, vybralo pouze 14 % Čechů. Jako
zajímavost lze uvést, že 45 % dotazované mužské populace zařadilo mezi drahé kovy paladium,
zatímco tutéž správnou informaci uvedlo pouze 26 % respondentek.
Drahé kovy, převážně zlato, stříbro, platina a paladium se objevují i v mnoha předmětech každodenní
potřeby. Jejich výskyt byl nejčastěji správně označen v technologických zařízeních: mobilní telefon
(73 %), počítač (70 %), televizor (70 %) nebo automobil (40 %). Naopak 20 % Čechů se mylně
domnívá, že drahé kovy jsou obsaženy také v žárovce. Pouze 4 % respondentů odpověděla, že se
drahé kovy vyskytují v okenních tabulích, přitom nás před slunečním zářením chrání právě vrstva
nanočástic stříbra. Obecně je znalost o obsahu drahých kovů v uvedených předmětech nejlepší u
nejmladší části dospělé populace (18 – 25 let). Ještě nižší povědomí (2 %) panuje u výskytu drahých
kovů v záchranných airbazích v autě, kde je paladium využíváno do rozbušek. Naopak skutečnost, že
jsou drahé kovy obsaženy v autokatalyzátoru, si správně uvědomuje 56 % respondentů.
„Ačkoliv člověka drahé kovy obklopují již několik tisíc let, a v dnešním světě jde o kontakt každodenní,
je z výsledků průzkumu vidět, že si Češi stále nejsou jisti, které kovy se počítají mezi ty drahé, a ani
kde jsou využívány. Ve většině případů totiž nejsou na první pohled viditelné, ačkoliv mají mnohdy
klíčovou roli," komentuje výsledky výzkumu Tomáš Plachý, generální ředitel společnosti SAFINA.
Velmi důležité využití mají jednotlivé drahé kovy také v medicíně – v lékařství se co do objemu
nejvíce využívá stříbro, a to hlavně pro svoje dezinfekční a antialergenní vlastnosti. Toho si je podle
výsledků výzkumu vědomo 21 % Čechů. Procentuálně horší znalost má česká populace v oblasti těžby
zlata. Pouze 19 % respondentů určilo oblast u obce Mokrsko jako největší naleziště zlata v České
republice, co se týče objemu. Poměrně vysoký počet správných odpovědí byl u této otázky ve
Středočeském kraji, kde se obec nachází. Tam Mokrsko jako správnou odpověď označilo 36 %
respondentů. Státem, v němž se těží v současné době nejvíce zlata na světě, je Čína. Tuto možnost
však vybrala jen 3 % Čechů. Polovina respondentů se mylně domnívala, že hlavním regionem světové
těžby zlata je Jihoafrická republika.
„Naše společnost chce být co nejblíže nejen svým klientům, ale také zdrojům. Proto vlastní v Číně,
kde se těží nejvíce zlata na světě, společně s místní firmou podnik na rafinaci zlata," dodává Tomáš
Plachý.
http://www.technikaatrh.cz/komponenty/70-cechu-by-hledalo-drahe-kovy-v-televizoru
Stručná zmínka o tomto článku byla publikována také na portálech.
POPLATKOZROUT.CZ
02. 07. 2013
http://www.poplatkozrout.cz/zpravy_z_bank.aspx
PRAVEDNES.CZ
02. 07. 2013
http://pravednes.cz/ekonomika.news
NOVINA.CZ
02. 07. 2013
http://www.novina.cz/ekonomika/
FINPARADA.CZ: 70 % Čechů by hledalo drahé kovy v televizoru, jen 2 % v airbagu v autě. Nachází se
přitom v obojím.
02. 07. 2013
Společnost SAFINA, a.s., vedoucí zpracovatel materiálu s obsahem drahých kovů ve střední a
východní Evropě, dnes zveřejňuje výsledky výzkumu veřejného mínění* zaměřeného na obecnou
znalost drahých kovů v České republice. Z výsledků průzkumu například vyplývá, že třetina populace
chybně považuje měď za drahý kov. Naopak jen 4 % respondentů správně uvedla, že se drahé kovy
nacházejí v okenních tabulích, 65 % ví, že lze drahé kovy recyklovat.
Z výsledků výzkumu vyplývá, že 96 % respondentů považuje za drahý kov zlato a 80 % stříbro. Mezi
veřejností tedy panuje široké povědomí o těchto dvou základních drahých kovech. Naopak rhodium,
které patří do skupiny platinových, tedy taktéž drahých kovů, vybralo pouze 14 % Čechů. Jako
zajímavost lze uvést, že 45 % dotazované mužské populace zařadilo mezi drahé kovy paladium,
zatímco tutéž správnou informaci uvedlo pouze 26 % respondentek.
Drahé kovy, převážně zlato, stříbro, platina a paladium se objevují i v mnoha předmětech každodenní
potřeby. Jejich výskyt byl nejčastěji správně označen v technologických zařízeních: mobilní telefon
(73 %), počítač (70 %), televizor (70 %) nebo automobil (40 %). Naopak 20 % Čechů se mylně
domnívá, že drahé kovy jsou obsaženy také v žárovce. Pouze 4 % respondentů odpověděla, že se
drahé kovy vyskytují v okenních tabulích, přitom nás před slunečním zářením chrání právě vrstva
nanočástic stříbra. Obecně je znalost o obsahu drahých kovů v uvedených předmětech nejlepší u
nejmladší části dospělé populace (18 – 25 let). Ještě nižší povědomí (2 %) panuje u výskytu drahých
kovů v záchranných airbazích v autě, kde je paladium využíváno do rozbušek. Naopak skutečnost, že
jsou drahé kovy obsaženy v autokatalyzátoru, si správně uvědomuje 56 % respondentů.
„Ačkoliv člověka drahé kovy obklopují již několik tisíc let, a v dnešním světě jde o kontakt každodenní,
je z výsledků průzkumu vidět, že si Češi stále nejsou jisti, které kovy se počítají mezi ty drahé, a ani
kde jsou využívány. Ve většině případů totiž nejsou na první pohled viditelné, ačkoliv mají mnohdy
klíčovou roli,“ komentuje výsledky výzkumu Tomáš Plachý, generální ředitel společnosti SAFINA.
Velmi důležité využití mají jednotlivé drahé kovy také v medicíně – v lékařství se co do objemu
nejvíce využívá stříbro, a to hlavně pro svoje dezinfekční a antialergenní vlastnosti. Toho si je podle
výsledků výzkumu vědomo 21 % Čechů. Procentuálně horší znalost má česká populace v oblasti těžby
zlata. Pouze 19 % respondentů určilo oblast u obce Mokrsko jako největší naleziště zlata v České
republice, co se týče objemu. Poměrně vysoký počet správných odpovědí byl u této otázky ve
Středočeském kraji, kde se obec nachází. Tam Mokrsko jako správnou odpověď označilo 36 %
respondentů. Státem, v němž se těží v současné době nejvíce zlata na světě, je Čína. Tuto možnost
však vybrala jen 3 % Čechů. Polovina respondentů se mylně domnívala, že hlavním regionem světové
těžby zlata je Jihoafrická republika.
„Naše společnost chce být co nejblíže nejen svým klientům, ale také zdrojům. Proto vlastní v Číně,
kde se těží nejvíce zlata na světě, společně s místní firmou podnik na rafinaci zlata,“ dodává Tomáš
Plachý.
Ilustrační fotografie: použité katalyzátory, naprašovací target s drahým kovem pro sklářský průmysl,
základové desky elektrospotřebičů
*K metodologii: Výzkum byl realizován prestižní agenturou IPSOS na reprezentativním vzorku 500
obyvatel České republiky reflektující složení české populace z pohledu věku, pohlaví, vzdělání,
regionálního rozmístění a zastoupení v jednotlivých krajích. Některé otázky byly jednoduché – tedy s
jedinou možnou správnou odpovědí. Ostatní byly tzv. multipal choice, kde bylo možné označit více
odpovědí. Podrobnější sociodemografické údaje jsou k dispozici na vyžádání.
http://www.finparada.cz/zprava_banka.aspx?ID=4748
Stručná zmínka o tomto článku byla publikována také na portálech.
POPLATKOZROUT.CZ
02. 07. 2013
http://www.poplatkozrout.cz/zprava_banka.aspx?ID=4748
UDRZBAPODNIKU.CZ: 70 % Čechů by hledalo drahé kovy v televizoru, jen 2 % v airbagu v autě.
Nachází se přitom v obojím.
02. 07. 2013
Společnost SAFINA, a.s., vedoucí zpracovatel materiálu s obsahem drahých kovů ve střední a
východní Evropě, dnes zveřejňuje výsledky výzkumu veřejného mínění* zaměřeného na obecnou
znalost drahých kovů v České republice. Z výsledků průzkumu například vyplývá, že třetina populace
chybně považuje měď za drahý kov. Naopak jen 4 % respondentů správně uvedla, že se drahé kovy
nacházejí v okenních tabulích, 65 % ví, že lze drahé kovy recyklovat.
Z výsledků výzkumu vyplývá, že 96 % respondentů považuje za drahý kov zlato a 80 % stříbro. Mezi
veřejností tedy panuje široké povědomí o těchto dvou základních drahých kovech. Naopak rhodium,
které patří do skupiny platinových, tedy taktéž drahých kovů, vybralo pouze 14 % Čechů. Jako
zajímavost lze uvést, že 45 % dotazované mužské populace zařadilo mezi drahé kovy paladium,
zatímco tutéž správnou informaci uvedlo pouze 26 % respondentek.
Drahé kovy, převážně zlato, stříbro, platina a paladium se objevují i v mnoha předmětech každodenní
potřeby. Jejich výskyt byl nejčastěji správně označen v technologických zařízeních: mobilní telefon
(73 %), počítač (70 %), televizor (70 %) nebo automobil (40 %). Naopak 20 % Čechů se mylně
domnívá, že drahé kovy jsou obsaženy také v žárovce. Pouze 4 % respondentů odpověděla, že se
drahé kovy vyskytují v okenních tabulích, přitom nás před slunečním zářením chrání právě vrstva
nanočástic stříbra. Obecně je znalost o obsahu drahých kovů v uvedených předmětech nejlepší u
nejmladší části dospělé populace (18 – 25 let). Ještě nižší povědomí (2 %) panuje u výskytu drahých
kovů v záchranných airbazích v autě, kde je paladium využíváno do rozbušek. Naopak skutečnost, že
jsou drahé kovy obsaženy v autokatalyzátoru, si správně uvědomuje 56 % respondentů.
„Ačkoliv člověka drahé kovy obklopují již několik tisíc let, a v dnešním světě jde o kontakt každodenní,
je z výsledků průzkumu vidět, že si Češi stále nejsou jisti, které kovy se počítají mezi ty drahé, a ani
kde jsou využívány. Ve většině případů totiž nejsou na první pohled viditelné, ačkoliv mají mnohdy
klíčovou roli,“ komentuje výsledky výzkumu Tomáš Plachý, generální ředitel společnosti SAFINA.
Velmi důležité využití mají jednotlivé drahé kovy také v medicíně – v lékařství se co do objemu
nejvíce využívá stříbro, a to hlavně pro svoje dezinfekční a antialergenní vlastnosti. Toho si je podle
výsledků výzkumu vědomo 21 % Čechů. Procentuálně horší znalost má česká populace v oblasti těžby
zlata. Pouze 19 % respondentů určilo oblast u obce Mokrsko jako největší naleziště zlata v České
republice, co se týče objemu. Poměrně vysoký počet správných odpovědí byl u této otázky ve
Středočeském kraji, kde se obec nachází. Tam Mokrsko jako správnou odpověď označilo 36 %
respondentů. Státem, v němž se těží v současné době nejvíce zlata na světě, je Čína. Tuto možnost
však vybrala jen 3 % Čechů. Polovina respondentů se mylně domnívala, že hlavním regionem světové
těžby zlata je Jihoafrická republika.
„Naše společnost chce být co nejblíže nejen svým klientům, ale také zdrojům. Proto vlastní v Číně,
kde se těží nejvíce zlata na světě, společně s místní firmou podnik na rafinaci zlata,“ dodává Tomáš
Plachý.
http://udrzbapodniku.cz/hlavni-menu/artykuly/artykul/article/70-cechu-by-hledalo-drahe-kovy-vtelevizoru-jen-2-v-airbagu-v-aute-nachazi-se-pritom-v/
USPORNADOMACNOST.CZ: Průzkum: 70 % Čechů by hledalo drahé kovy v televizoru, jen 2 % v
airbagu v autě
02. 07. 2013
Vestec, 2. července 2013 – Společnost SAFINA, a.s., vedoucí zpracovatel materiálu s obsahem
drahých kovů ve střední a východní Evropě, dnes zveřejňuje výsledky výzkumu veřejného mínění*
zaměřeného na obecnou znalost drahých kovů v České republice. Z výsledků průzkumu například
vyplývá, že třetina populace chybně považuje měď za drahý kov. Naopak jen 4 % respondentů
správně uvedla, že se drahé kovy nacházejí v okenních tabulích, 65 % ví, že lze drahé kovy recyklovat.
Z výsledků výzkumu vyplývá, že 96 % respondentů považuje za drahý kov zlato a 80 % stříbro.
Mezi veřejností tedy panuje široké povědomí o těchto dvou základních drahých kovech. Naopak
rhodium, které patří do skupiny platinových, tedy taktéž drahých kovů, vybralo pouze 14 % Čechů.
Jako zajímavost lze uvést, že 45 %dotazované mužské populace zařadilo mezi drahé kovy paladium,
zatímco tutéž správnou informaci uvedlo pouze 26 % respondentek.
Kde všude najdeme drahé kovy?
Drahé kovy, převážně zlato, stříbro, platina a paladium se objevují i v mnoha předmětech
každodenní potřeby. Jejich výskyt byl nejčastěji správně označen v technologických zařízeních:
mobilní telefon (73%), počítač (70 %), televizor (70 %) nebo automobil (40 %). Naopak 20% Čechů se
mylně domnívá, že drahé kovy jsou obsaženy také v žárovce.
Pouze 4 % respondentů odpověděla, že se drahé kovy vyskytují v okenních tabulích, přitom nás před
slunečním zářením chrání právě vrstva nanočástic stříbra.
Obecně je znalost o obsahu drahých kovů v uvedených předmětech nejlepší u nejmladší části dospělé
populace (18 – 25 let). Ještě nižší povědomí (2 %) panuje u výskytu drahých kovů v záchranných
airbazích v autě, kde je paladium využíváno do rozbušek. Naopak skutečnost, že jsou drahé kovy
obsaženy v autokatalyzátoru, si správně uvědomuje 56 % respondentů.
„Ačkoliv člověka drahé kovy obklopují již několik tisíc let, a v dnešním světě jde o kontakt každodenní,
je z výsledků průzkumu vidět, že si Češi stále nejsou jisti, které kovy se počítají mezi ty drahé, a ani kde
jsou využívány. Ve většině případů totiž nejsou na první pohled viditelné, ačkoliv mají mnohdy
klíčovou roli,“ komentuje výsledky výzkumu Tomáš Plachý, generální ředitel společnosti SAFINA.
Velmi důležité využití mají jednotlivé drahé kovy také v medicíně – v lékařství se co do objemu
nejvíce využívá stříbro, a to hlavně pro svoje dezinfekční a antialergenní vlastnosti.
Toho si je podle výsledků výzkumu vědomo 21 % Čechů. Procentuálně horší znalost má česká
populace v oblasti těžby zlata. Pouze 19 % respondentů určilo oblast u obce Mokrsko jako největší
naleziště zlata v České republice, co se týče objemu.
Poměrně vysoký počet správných odpovědí byl u této otázky ve Středočeském kraji, kde se obec
nachází. Tam Mokrsko jako správnou odpověď označilo 36 % respondentů. Státem, v němž se těží v
současné době nejvíce zlata na světě, je Čína.
Tuto možnost však vybrala jen 3 % Čechů. Polovina respondentů se mylně domnívala, že hlavním
regionem světové těžby zlata je Jihoafrická republika.
„Naše společnost chce být co nejblíže nejen svým klientům, ale také zdrojům. Proto vlastní v Číně, kde
se těží nejvíce zlata na světě, společně s místní firmou podnik na rafinaci zlata,“ dodává Tomáš
Plachý.
Ilustrační fotografie: použité katalyzátory, napravovací target s drahým kovem pro sklářský
průmysl, základové desky elektrospotřebičů
* K metodologii: Výzkum byl realizován prestižní agenturou IPSOS na reprezentativním vzorku 500
obyvatel České republiky reflektující složení české populace z pohledu věku, pohlaví, vzdělání,
regionálního rozmístění a zastoupení v jednotlivých krajích. Některé otázky byly jednoduché – tedy s
jedinou možnou správnou odpovědí. Ostatní byly tzv. multipalchoice, kde bylo možné označit více
odpovědí. Podrobnější sociodemografické údaje jsou k dispozici na vyžádání.
http://www.uspornadomacnost.cz/aktuality/pruzkum-70-cechu-by-hledalo-drahe-kovy-v-televizorujen-2-v-airbagu-v-aute.html
Krátká zmínka o tomto článku byla publikována také na portálu:
PENIZEDOMA.CZ
02. 07. 2013
http://www.penizedoma.cz/strana22.html
OLOMOUCKÝ DENÍK: Zlato zlevnilo, mají o něj zájem nejen podnikatelé, ale i důchodci
02. 07. 2013
Náklad: 8 500
Střední Morava – Nízká cena stříbra a zlata, jehož pokles nastal v uplynulém pololetí, láká také stále
více drobných investorů. U českých domácností je v kurzu především zlato, jehož investiční forma je
oproštěna od daně z přidané hodnoty. Největší zájem je o jednouncové mince a menší slitky.
Za první čtvrtletí letošního roku se v celé České republice prodalo o třicet procent více investičního
zlata než ve srovnatelném období minulého roku.
Razantní dubnový pád ceny žlutého kovu nalákal další vlnu kupců. A dnes už se rozhodně nejedná
pouze o bohaté podnikatele. Jako pojistku pro časy budoucí mění části úspor za drahé kovy i běžné
domácnosti. „Do zlata jsem začal investovat před několika lety, když jsem jako dělník pracoval v
zahraničí a hledal způsob, jak hodnotu vydělaných peněz zakonzervovat. Teď už jen přikupuji v
menších objemech, když je výhodný kurs,“ uvedl čtyřicetiletý Petr, který si z pochopitelných důvodů
nepřál uvést celé jméno. Přiznal, že i když část svých zlatých zásob nakoupil za nepatrně vyšší cenu,
než jaká je nyní, těžkou hlavu si z toho nedělá. „V průměru jsem pořád v plusu, ale zlato beru hlavně
jako dlouhodobou investici, zajištění na stáří. Prodával bych jen v případě nouze, kdybych třeba přišel
o práci nebo musel řešit bydlení,“ vysvětlil střadatel.
Zvýšený zájem o investiční kovy potvrzují i prodejci. „Ohledně zlata je největší zájem o jednouncové
mince a stejně velké nebo menší slitky. Tyto gramáže mají totiž výbornou likviditu a jsou ideální pro
menší investory,“ uvedl Jaroslav Tomanec z distribuční společnosti Zlaté mince – Numismatika, která
už deset let provozuje internetový obchod www. Zlate Mince.cz a specializuje se právě na investiční
kovy, pamětní mince a medaile z drahých kovů. Menší kousky zlata jsou pro drobné investory,
například rodiny s dětmi, praktičtější, protože v případě nouze mohou prodat právě jen nutnou část
svých zásob a zbytek si ponechat. U zavedených společností, jako je portál www. ZlateMince.cz, je
zpětný odkup normou, v případě menších nebo málo známých prodejců by se nakupující měl vždy
ujistit, zda je tato služba garantovaná.
„Na druhou stranu nejmenší slitky, například vážící jeden gram, jako investice příliš vhodné nejsou,
protože se na ně váže značná obchodní přirážka,“ poradil Tomanec.
Podle průzkumu společnosti Safina, která se zabývá zpracováním a prodejem drahých kovů, mají
znalosti Čechů o investování do zlata a stříbra stoupající tendenci.
„Výsledky výzkumu veřejného mínění nám potvrdily, že česká populace, obzvláště v současné
ekonomické situaci, vnímá drahé kovy jako velmi efektivní investici. To potvrzují i naše prodejní
objemy, které neustále narůstají,“ uvedl Libor Křapka, obchodní manažer pro investiční drahé kovy
Safina.
Změnu chování českých zákazníků registrují i další prodejci. „Lidé už nenakupují bezhlavě, jsou
rozvážnější a víc sledují pohyby cen, než tomu bylo ještě před třemi lety. Nevedeme si žádné
statistiky, ale podle subjektivního dojmu mezi zákazníky výrazně přibylo lidí z běžných domácností,
ale například i důchodců. Motivem pro nákup drahých kovů zůstává nedůvěra v ekonomické oživení a
obavy z inflace,“ komentoval Pavel Palas z prodejny s investičními kovy a numizmatikou v pražském
Obecním domě.
„Ohledně zlata je největší zájem o jednouncové mince a stejně velké nebo menší slitky. Tyto gramáže
mají totiž výbornou likviditu a jsou ideální pro menší investory.“ Jaroslav Tomanec, společnost Zlaté
mince – Numismatika.
Stejný článek byl publikován také v dalších vydáních Deníku na střední Moravě:
PROSTĚJOVSKÝ DENÍK
ŠUMPERSKÝ A JESENICKÝ DENÍK
PŘEROVSKÝ A HRANICKÝ DENÍK
ZLÍNSKÝ DENÍK
VALAŠSKÝ DENÍK
SLOVÁCKÝ DENÍK
KROMĚŘÍŽSKÝ DENÍK
Článek byl publikován také na portálech jednotlivých Deníků:
OLOMOUCKY.DENIK.CZ
02. 07. 2013
http://olomoucky.denik.cz/podnikani/levne-zlato-laka-i-drobne-stradatele-20130702-xslf.html
PROSTEJOVSKY.DENIK.CZ
02. 07. 2013
http://prostejovsky.denik.cz/podnikani/levne-zlato-laka-i-drobne-stradatele-20130702-9syv.html
SUMPERSKY.DENIK.CZ
02. 07. 2013
http://sumpersky.denik.cz/podnikani/levne-zlato-laka-i-drobne-stradatele-20130702-b1xr.html
PREROVSKY.DENIK.CZ
02. 07. 2013
http://prerovsky.denik.cz/podnikani/levne-zlato-laka-i-drobne-stradatele-20130702-77ss.html
ZLINSKY.DENIK.CZ
02. 07. 2013
http://zlinsky.denik.cz/podnikani/levne-zlato-laka-i-drobne-stradatele-20130702-2bud.html
VALASSKY.DENIK.CZ
02. 07. 2013
http://valassky.denik.cz/podnikani/levne-zlato-laka-i-drobne-stradatele-20130702-xdif.html
SLOVACKY.DENIK.CZ
02. 07. 2013
http://slovacky.denik.cz/podnikani/levne-zlato-laka-i-drobne-stradatele-20130702.html
KROMERIZSKY.DENIK.CZ
02. 07. 2013
http://kromerizsky.denik.cz/podnikani/levne-zlato-laka-i-drobne-stradatele-20130702-qxh4.html
TECHNIKA&TRH: ÚVODNÍK
6/2013
Náklad: 10 000
Vážení a milí,
v novém letním čísle časopisu Technika a trh očekávejte, v souladu s aktuálním počasím, horké
novinky. Dozvíte se, jak letos probíhalo setkání zákazníků firmy DMG/MORI SEIKI ve výrobním závodě
v Bielefeldu, který se zaměřuje především na výrobu soustruhů a horizontálních obráběcích center. S
manažerem pro strategický marketing společnosti SAFINA, a.s. panem Martinem Boušou jsme si
povídali na téma drahých kovů a jejich využití (nejen) v průmyslu. Zlínská společnost Axiom Tech vám
zevrubně představí simulační software Vericut, který využijí všichni, kteří při své výrobě potřebují
obrábění. A nejen ti mohou využít výjimečného projektu Regionální hospodářské komory Brno
Kontakt-Kontrakt, jehož dosavadní výsledky již teď dokazují, že se jedná o opravdu efektivní nástroj
pro podporu růstu malých a středních firem. Pokud hledáte nové obchodní příležitosti a v říjnu se
chystáte do Brna na Mezinárodní strojírenský veletrh, nalistujte stranu s číslem 32. Na straně 50 si
můžete přečíst reportáž o odlévání repliky zvonu v Modré u Velehradu. S trochou rozčarování z dění
posledních dnů, si musím povzdechnout, že pokud by řízení našeho státu fungovalo stejně dobře a s
nadšením pro věc, jako v této malé moravské obci, na sociálních sítích by valem ubylo politických
vtipů.
TECHNIKA&TRH: NEJVÝZNAMNĚJŠÍ INOVACE v oblasti drahých kovů
6/2013
Náklad: 10 000
Rozhovor s manažerem pro strategický marketing společnosti SAFINA, a.s., Martinem Boušou
* Jaké historické mezníky ve využívání drahých kovů považujete za nejdůležitější?
Když zlato a stříbro začalo nahrazovat naturální směnu a sloužit jako platidlo, jejich význam pro
lidstvo tím nesmírně stoupl. Samotné slovo platidlo v češtině pochází ze slova plátno. Kousky plátna
se na našem území platilo kolem roku 1000, ale i zde se postupně prosadily univerzální zlatá a
stříbrná platidla. Velmi zajímavé a poměrně málo známé využití zlata, které předběhlo vývoj o několik
století, bylo lékařské využití středověkého Aurum Potabile, které bylo ordinováno jako univerzální lék
bohatým lidem. Jednalo se o roztok koloidního zlata, tj. roztok s částicemi o velikosti nanometrů, a to
mluvíme o 12. století. Směle tak můžeme říci, že již středověk – byť nevědomky – aplikoval pokročilé
nanotechnologie. Nelze nezmínit, že v současném boomu nanotechnologií se moderní medicína k
terapeutickým, zejména kancerostatickým, vlastnostem koloidních nanočástic zlata vrací a
renomované farmaceutické firmy investují do výzkumu zásadní prostředky.
* Současné využívání drahých kovů je už na zcela jiné úrovni, jaké zásadní inovace nastaly řekněme v
uplynulých dvou dekádách?
Mezi nejvýznamnější objevy za poslední dvě desetiletí musíme určitě zařadit léky na bázi platiny pro
léčbu rakoviny. V tomto případě jeden konkrétní drahý kov zachránil již miliony životů. Intenzivní
výzkum v oblasti katalytických vlastností platinoidů přináší každý rok nové sloučeniny pro praktický
život. Další důležité objevy byly učiněny v souvislosti s antibakteriálními a antivirotickými vlastnostmi
nanostříbra a kancerostatickými vlastnosti nanozlata. Od využívání drahých kovů jako platidla je to
dost významný posun, který si nedokázal nikdo představit ani na začátku dvacátého století.
* Jaký vidíte největší přínos drahých kovů dnes? Kde v průmyslu jsou nezastupitelné?
Již jsem zmiňoval lékařství a farmacii, ale to není asi úplně typické průmyslové odvětví v pravém slova
smyslu, blíže k tomu by byl chemický průmysl. Typickými výrobci, kteří se bez drahých kovů těžko
obejdou, jsou firmy v automobilovém, elektrotechnickém a sklářském průmyslu. V automobilovém
průmyslu jsou platinové kovy (platina, rhodium a paladium) používány při snižování nežádoucích
emisí CO2, jde konkrétně o aplikace v oblasti autokatalyzátorů a průmyslových katalyzátorů. Ve
sklářském průmyslu se drahými kovy, především stříbrem, zlepšují termoizolační vlastnosti skla.
Drahé kovy hrají také nezastupitelnou roli ve výrobě termočlánků – pokud jde o možnost přesného
měření velmi vysokých teplot a jejich korozní odolnosti vůči prostředí. V extrémně vysokých
teplotách, například při měření teploty taveniny v hutích, nejdou využít běžné nedrahokovové
termočlánky a přitom se jedná o aplikace, v nichž při nepřesném měření může dojít k ohrožení
lidských životů. Platinové termočlánky dále využívá i letecký, chemický, jaderný, sklářský,
automobilový nebo vojenský a elektrotechnický průmysl.
* Jakou zemi lze označit za inovátora v oblasti zpracování a využití drahých kovů?
Určitě největším inovátorem v oblasti drahých kovů je Rusko, kde vznikla v 19. století, tedy ještě za
cara, drahokovová chemie, kterou posléze převzaly západní státy. Nyní je největším přispěvatelem k
rozvoji aplikací drahých kovů Anglie a Německo. První země díky rozsáhlému výzkumu v oblasti
katalýzy drahých kovů a druhá pak v oblasti aplikací drahých kovů v elektronice a medicíně. V České
republice bohužel není univerzitní pracoviště, které by se drahým kovům systematicky věnovalo,
takže vývojové aktivity v této oblasti spočívají velkou měrou na nás, společnosti SAFINA. Úzce
spolupracujeme s řadou expertů z oboru ať již na univerzitní půdě nebo z praxe. Je to pro nás velká
výzva.
ZLATAKORUNA.INFO: Spoření ve zlatě vstoupilo na trh i do soutěže Zlatá koruna
27. 06. 2013
Miroslav Škvára
V soutěži Zlatá koruna 2013 se objevil "tak trochu jiný" spořicí účet. Zatímco běžně na účet
odkládáme peníze a ty si pak vybereme s několika procenty zhodnocení navíc, v případě EKKA-Gold si
klient kupuje zlato. A k tomu už nepotřebuje jenom finance, ale také by měl mít patřičné znalosti.
Z webových stránek společnosti se dozvídám, že „EKKA-Gold s.r.o. je společnost, která vznikla za
účelem prodeje vzácných kovů ve spolupráci s německým partnerem pro aurum OHG. Cílem
společnosti je poskytovat zákazníkům rychlý přístup ke vzácným kovům, transparentní podmínky
dodání, špičkové servisní služby a poradenství v oboru vzácných kovů“. Obvyklé je již po staletí
spoření v penězích, což nabízí ostatní hráči nominovaní v kategorii „Spořicí účet“, ale spoření
prostřednictvím drahého kovu je již na první pohled odlišné.
Společnost EKKA-Gold se tak stala první firmou, která vstoupila do soutěže s drahým kovem. Když
nad tím přemýšlím, jednou se to vlastně muselo stát. Historie investování obyvatel ČR do drahých
kovů prostřednictvím investičního zlata má relativně krátkou historii. Tradiční spořiví Češi mají
v genech chození do „spořitelny“. Kořeny České spořitelny sahají až do roku 1825, kdy zahájila
činnost Spořitelna česká, nejstarší právní předchůdce České spořitelny. Na tradici českého a později
československého spořitelnictví navázala v roce 1992 Česká spořitelna jako akciová společnost.
Když jsme u historie, tak zabrousím trochu i do množství zlata, které bylo a je nyní v držení státu.
1919 – 12 tun, které jsme získali po vzniku republiky z bývalé Rakousko-Uherské banky.
1926 – 40 tun, část nabyl stát díky národní sbírce. Ta byla uspořádána po vzoru sbírky na Národní
divadlo.
1929 – 69 tun.
1938 – 96 tun. Z důvodu války byla většina zlata uložena v bankách ve Velké Británii, Švýcarsku,
Belgii.
1992 – 105 tun, které bylo po rozpadu Československa rozděleno v poměru 2 : 1 mezi ČR a SR
1998 – 13,5 tuny
2013 – 13,373 tuny
Ale vraťme se ke spoření ve zlatě. V ČR v posledních přibližně pěti letech vznikají společnosti, které
nabízejí jak jednorázový nákup zlata občanům, tam nově i spoření ve zlatě. Asi neznámějším pojmem
pro obyvatele ČR je také společnost SAFINA, a.s. (pozn. 1). Její historie se datuje od roku 1860. Má
ucelený výrobní programem v oblasti zpracování a výroby produktů z drahých a neželezných kovů,
včetně jejich recyklace.
Takže na trh k tradiční Safině vstupují další mladší konkurenti, kteří se prodeji investičního zlata
věnují a hledají nejrůznější distribuční modely, od MLM (Multilevelmarketing), přes síť poboček, nebo
e- shopy.
Investiční zlato je…
Ještě bychom si měli ujasnit, co je vlastně investiční zlato, protože lidé znají zlato především ze
šperkařství, nebo ve formě zlomkového zlata nebo numizmatiky.
Zákon o DPH v § 92 říká, že investičním zlatem se rozumí zlato ve tvaru uzančních slitků zpracovaných
v certifikované afinerii, ve tvaru cihly, s vlastním číslem a s označením výrobce, ryzosti a hmotnosti, o
hmotnosti připouštěné na trhy zlata a ryzosti nejméně 995 tisícin, dále zlaté mince, které mají ryzost
nejméně 900 tisícin, byly vyraženy po roce 1800, jsou nebo byly v zemi svého původu zákonným
platidlem a jsou obvykle prodávány za cenu, která nepřevyšuje volnou tržní hodnotu jejich zlatého
obsahu o více než 80 %. Důležité pro kupujícího je ta skutečnost, že investiční zlato pořizuje zákazník
bez DPH, oproti stříbru, které je technickým kovem a nákup se uskutečňuje s DPH.
Nákup investičních slitků z drahých kovů, především zlatých, je považován především za bezpečný a
rozumný způsob ochrany financí investora. Objem investic do zlata v posledních několika letech
výrazně vzrostl, přitom oblastí s největší dynamikou je prodej slitků menších hmotností drobným
investorům. Tento fakt potvrdil roli zlata jako výhodné alternativy pro uložení volných finančních
prostředků bez ohledu na výši investice. A dostávám se k prvnímu důležitému bodu investování do
zlata. A to je velikost slitku. Je pro klienta výhodné mít pytel jednogramových, či dvougramových
slitků, nebo si místo toho pořídit jednu trojskou unci o hmotnosti 31,1 g. Jednou jsem propočítal, že
v případě, že je klientovi doporučen nákup velkého množství slitků s nízkou gramáží, tak klient platí
velkou marži. Může to být až několik desítek tisíc korun v závislosti na objemu obchodu. Důvodem je
to, že v přepočtu na jeden gram je výhodnější si raději pořídit větší slitek. Funguje tu tak trochu
princip velkoobchodní ceny. Ale ta paní co to nedávno nabízela, říkala: „…že si jednou za zlatý
jednogramový slitek budete moci koupit třeba kus chleba a nebudete muset prodávat trojskou
unci...“ Na první pohled to sice zní možná rozumně, ale byl bych zdrženlivý. Zkrátka a dobře, větší
balení je vždy výhodnější. A tím jsme se dostali k dalšímu úskalí nákupu investičního zlata. Velký slitek
je výhodnější, ale má nižší likviditu.
Likvidita v případě investičního zlata znamená, že pokud si jednou za život koupím například 500
gramů zlata a budu v budoucnu potřebovat pouze 100 tisíc korun, tak budu muset realizovat prodej
celého slitku. Pro pořádek připojuji gramáže, ve kterých se investiční zlato nabízí. 1, 2, 5, 10, 20, OZ –
31,1 (trojská unce), 50, 100, 250, 500 a 1000 gramů.
Když nyní víme základní informace o investičním zlatě, je možno věnovat se spoření ve zlatě. Pokud
to zjednoduším, tak mi spořicí produkt umožňuje spořit nějakou obvyklou částku měsíčně a na konci
spořicího cyklu dostat drahý kov s určitou hmotností. Pokud má někdo zkušenost s investováním do
podílových fondů, tak si samozřejmě ihned vzpomene na známou poučku. Důležitou vlastností
pravidelných investic je tzv. Cost-Average efekt neboli princip průměrování nákupních cen. Ten
spočívá v tom, že investujeme každý měsíc stále stejnou částku, ovšem za tuto částku nakoupíme
každý měsíc jiné množství cenných papírů (nebo zlata), neboť jejich tržní hodnota se neustále mění.
Tím dochází k průměrování nákupní ceny. Takto automaticky optimalizujeme množství akcií (zlata)
dle jejich ceny. Když například cena akcie (zlata) poklesne, nakoupíme daný měsíc za stejnou částku
větší počet těchto akcií (zlata). Když naopak cena akcie vzroste, tak jich koupíme méně.
A nyní se na investiční zlato podívám z úplně jiného úhlu pohledu. Pokud by investiční zlato chtělo
soutěžit ve Zlaté koruně, tak si myslím, že by si zasloužilo zařadit do speciální kategorie. Klasický
spořicí produkt znamená, že vkládám do banky peníze a na konci dostanu opět peníze. Zlaté spoření,
ale znamená, že vkládám peníze a dostávám komoditu. Cítíte ten rozdíl? A přestavte si, že v letošním
roce cena zlata poklesne a na spořicím účtu se vyskytne záporný zůstatek oproti vloženým penězům.
A co vlastně u zlatého spoření hodnotit, jak ho porovnávat? Z toho vyplývá moje první doporučení.
Zvážit, jak vhodně zapojit komoditu do soutěže. Zlato chce soutěžit, tak mu dejme důstojnou šanci.
V této souvislosti bych se rád zmínil také o distribuci investičního zlata v ČR. Z tiskové zprávy ČNB
s názvem Upozornění na aktivity společnosti ACRUS CZ vyplývá, že společnost ACRUS CZ nabízí mimo
jiné prostřednictvím webové stránky investice do zlata s příslibem zhodnocení z takto investované
částky. Činnost společnosti ACRUS CZ vykazuje znaky neoprávněného shromažďování prostředků od
veřejnosti. Získávání peněžních prostředků od veřejnosti za účelem jejich společného investování je
činností v právním řádu České republiky striktně regulovanou, kdy tato činnost je vyhrazena pouze
licencovaným subjektům, které prokázaly splnění požadovaných předpokladů pro takovou činnost.
Společnost ACRUS CZ nedisponuje povolením České národní banky k činnosti a není tak oprávněna
shromažďovat peněžní prostředky od veřejnosti. Jak je vidno, není všechno zlato, co se třpytí.
Co je třeba znát, abych mohl nabízet klientům investiční zlato?
V lednu 2013 vstoupila v platnost penzijní reforma a s ní i certifikace poradců na penzijní produkty.
Z platné legislativy vyplývá, že od 1. 6. 2013 je pro distribuci třeba mít zkoušku odborné způsobilosti
uskutečněnou certifikovanou osobou. ČNB tak vykročila jasným směrem k zvyšování odbornosti
poradců a prostřednictvím této zkoušky vyloučila z distribuce poradce bez maturitní zkoušky a
náhodné brigádníky a účelově zřízené společnosti, které takto na trhu působí ve smyslu nekvalitní
péče o klienty. Takže penzijní produkty už nabízejí pouze odborníci. Co se týká prodeje investičního
zlata, tak se o odbornost starají jednotlivé firmy. Je obvyklé, že dbají o odbornou způsobilost a mají
interní pravidla pro podej a také test, kterým prodejce prokazuje odborné znalosti. Nicméně dnes je
na tomto trhu s drahými kovy v jistém slova smyslu neuspořádaný stav. V budoucnu asi bude vhodné
tento distribuční segment vzdělávat a kultivovat.
Co ví veřejnost o investičním zlatě?
Na trhu se jako finanční poradce pohybuji již dvacet let a jsem si proto plně vědom toho, že současný
finanční trh a trh cenných papírů vyžaduje hluboké znalosti. Někdy mám však pocit, že finanční
gramotnost je primárně zaměřena na otázky, jako je RPSN, nespadnutí do dluhové pasti a ochrany
spotřebitele. To je jistě záslužné, ale mnoho lidí by se chtělo vzdělat i v otázce investování do
alternativních investic. Uvedu vám jeden příklad. Na depozitech bylo k 31. 12. 2012 od obyvatel
celkem 2 850 mld. Kč (včetně 435 mld. ze stavebního spoření) a v kolektivním investování pouze 235
mld. Kč. Vidíte, že lidé raději umístí peníze do často nízko úročených depozit, než do výnosnějších
aktiv všeho druhu.
A když tuto myšlenku vztáhnu ke zlatu, tak je několik renomovaných webových portálů, které se
věnují financím a investicím. Sám používám každodenně cca 10 z nich a nerad bych na někoho
zapomněl, tak je nebudu raději vyjmenovávat. Ale kde se má člověk vzdělat o zlatě. Bankovní
poplatky mají svůj speciální web provozovaný Patrikem Nacherem, ale o zlatě informují pouze ti, kdo
ho nabízejí. A když vám chce někdo něco prodat, tak to obvykle vychválí. Veřejnost by měla získat
především nezávislé a odborné znalosti o drahých kovech. I když některé firmy pořádají semináře,
natáčí videa, nebo otvírají nové pobočky i v menších městech a přibližují zlato občanům, je stále co
zlepšovat. Informace o drahých kovech se pravidelně vyskytují především na Investičním fóru, které
je pořádáno ve spolupráci s Vysokou školou finanční a správní, kde získává odborná veřejnost
objektivní informace od odborníků. Takže dobré příklady tu již jsou.
Také si ještě dovoluji ocitovat část rozhovoru z MF DNES ze dne 3. 6. 2013 s Radkem Urbanem,
náměstkem ministra financí. V rozhovoru o návrzích na změnu ve 2. pilíři řekl: „Jeden z návrhů zní,
aby byl vedle čtyř povinných fondů ve druhém pilíři zaveden ještě pátý povinný, který by investoval
do fyzického zlata. Chápu jeho výhody, řada lidí si myslí, že není správné věřit nominálním aktivům
jako akcie nebo dluhopisy, ale mají důvěru v reálná aktiva, jako je zlato a nemovitosti. Nicméně o tom
neuvažujeme, koneckonců každý provozovatel fondů může zlato do fondu nějakým způsobem
zahrnout“.
Zlatá koruna a "zlaté" účty
Téma investičního zlata v ČR považuji za hozenou rukavici pro Finanční akademii, které má ve svém
třísetčlenném týmu řadu odborníků. Zřejmě by se do diskuse o investičním zlatu zapojili i jednotliví
hráči na trhu. Informace ze Zlaté koruny motivují občany k tomu, aby se více zajímali o vlastnosti
jednotlivých produktů a lépe porozuměli nabídkám finančních společností. Dokážu si představit
samostatnou rubriku o drahých kovech, seriál o historii zlatého standardu, poptávce, cenotvorbě a
třeba i posouzení vhodnosti prodeje. Na to může navázat odborný seminář apod. Pokud již zlato
našlo cestu do tuzemských domácností, je třeba o něm vědět mnohem více a ne jen to, že tu je a
nabízí se. Pokud se do Zlaté koruny 2014 přihlásí více firem nabízejících spoření ve zlatě, bude si moci
konečně EKKA-Gold s.r.o. důstojně „zasoutěžit“.
…Zlatá koruno, co tomuto návrhu říkáš?
(odpověď Zlaté koruny: „Zatímco produkty v soutěži ovlivní spíš aktuální nabídka, v diskusi budeme
rádi pokračovat.“
Autor: Ing. Miroslav Škvára, lektor finanční gramotnosti a člen Finanční akademie Zlaté koruny
Pozn. 1: Společnost SAFINA, a.s. je členem skupiny SAFICHEM GROUP a 100% vlastněná firmou
SAFICHEM
GROUP AG,
sídlící
ve
Švýcarsku.
Dalšími
členy
této
skupiny
jsou společnosti Chemoprojekt, a.s., CHEMOPROJECT NITROGEN a.s., TECHNOEXPORT, a.s.,VUAB
Pharma, a.s. a Pacovské strojírny, a.s. Výše uvedené společnosti působí v oblasti zpracování
drahých kovů, chemického a farmaceutického průmyslu. SAFICHEM GROUP vyvíjí prostřednictvím
svých členů obchodní aktivity globálně na všech kontinentech.
http://www.zlatakoruna.info/zpravy/obchodovani-s-cp/sporeni-ve-zlate-vstoupilo-na-trh-i-dosouteze-zlata-koruna
FINANCE.CZ: Chemoprojekt získal zakázku na modernizaci provozu v Rumunsku
24. 07. 2013
Bukurešť 24. července (ČTK) - Česká společnost Chemoprojekt získala v Rumunsku zakázku na
modernizaci zařízení na výrobu močoviny v závodě tamního výrobce hnojiv Azomures. Vyplývá to ze
sdělení, které na své internetové stránce zveřejnila rumunská společnost. Azomures do modernizace
provozu ve městě Tirgu Mureš investuje 75 milionů eur (zhruba 1,9 miliardy Kč) a českou společnost
si vybrala jako dodavatele.
Obě společnost smlouvu o modernizaci podepsaly v úterý, stojí také v prohlášení. Pro Azomures jde
prý o nejvýznamnější smlouvu, kterou za posledních 30 let ohledně modernizace svých provozů v
Tirgu Mureš podepsala.
Chemoprojekt má mít na starosti projekt, který kromě inženýrských prací zahrnuje mimo jiné úplnou
dodávku průmyslového vybavení i zahájení provozu modernizovaného zařízení. Rumunská média
dnes podle agentury Reuters uvedla, že výroba by se pak měla zvýšit ze současných 900 tun na skoro
1,43 tuny. Plán je prý součástí větší investice v objemu 200 milionů dolarů.
Chemoprojekt je dodavatelem v organické a anorganické chemii, petrochemii, rafineriích, zpracování
zemního plynu, výrobě papíru, energetice a ochraně životního prostředí. Chemoprojekt, který má
kromě Rumunska pobočky také například v Rusku nebo v Číně, podle jeho webu v současnosti vlastní
společnost SAFINA.
Azomures ovládá švýcarská skupina Ameropa.
http://www.finance.cz/zpravy/finance/394677-chemoprojekt-ziskal-zakazku-na-modernizaciprovozu-v-rumunsku/