R - České Švýcarsko

Transkript

R - České Švýcarsko

ČESKÉ ŠVÝCARSKO A ŠLUKNOVSKO
Regionální analýza
hmotného a nehmotného kulturního dědictví
církevního charakteru
“This project is implemented through the CENTRAL EUROPE Programme co-financed by the ERDF.”
ROZVOJ TEMATICKÝCH MEZINÁRODNÍCH CÍRKEVNÍCH TRAS SE ZAPOJENÍM MÍSTNÍ KOMUNITY
V ČESKÉM ŠVÝCARSKU
1 Obsah
Obsah
České Švýcarsko a Šluknovsko ............................................................................................. 1
1
Obsah ............................................................................................................................ 2
2
Úvod a obecný kontext projektu ..................................................................................... 4
2.1
3
Regionální analýza ......................................................................................................... 8
3.1
Kulturní potenciál území .......................................................................................... 8
3.1.1
Hmotné a nehmotné kulturní dědictví ............................................................... 8
3.1.2
Církevní hmotné a nehmotné památky ............................................................12
3.1.3
Přístupnost církevních památek ......................................................................21
3.1.4
Vazba církevních památek na služby ..............................................................22
3.1.5
Dostupné (stávající) kulturní a církevní trasy ...................................................23
3.1.6
Shrnutí ............................................................................................................26
3.2
Regionální marketingové strategie .........................................................................27
3.2.1
Strategie rozvoje cestovního ruchu Ústeckého kraje na roky 2010-2015 .........28
3.2.2
Koncepce rozvoje cestovního ruchu v regionu České Švýcarsko do r. 2020 ...31
3.2.3
Shrnutí ............................................................................................................32
3.3
4
Vymezení zájmového území ................................................................................... 4
Strategie ochrany ...................................................................................................32
3.3.1
Plán péče o národní park České Švýcarsko 2009-2016 ..................................33
3.3.2
Program rozvoje Ústeckého kraje 2014-2020 ..................................................35
3.3.3
Koncepce památkové péče v České republice na léta 2011-2016 ...................36
3.3.4
Shrnutí ............................................................................................................36
Příklady dobré praxe .....................................................................................................38
4.1
Pro život kostelů Broumovska ................................................................................38
4.2
Otevřené brány Zlínského kraje..............................................................................40
2
5
4.3
Via Sacra ...............................................................................................................42
4.4
Domeček na kopečku Rumburk..............................................................................44
4.5
Loreta Rumburk .....................................................................................................45
Regionální SWOT analýza ............................................................................................47
5.1
Socioekonomický kontext a podnikání ....................................................................47
5.2
Komunikace a poloha .............................................................................................51
5.3
Dědictví a jeho ochrana ..........................................................................................54
5.4
Místní identita a sounáležitost ................................................................................59
6
Seznam použitých zdrojů ..............................................................................................62
7
Přílohy ...........................................................................................................................64
7.1
Příloha č. 1: Pasportizace církevních památek .......................................................65
České Švýcarsko a Šluknovsko ..........................................................................................189
3
2 Úvod a obecný kontext projektu
Projekt Rozvoj tematických mezinárodních církevních tras se zapojením místní komunity v
Českém Švýcarsku a Šluknovsku je součástí mezinárodního projektu THETRIS (THEmatic
Transnational church Route development with Involvement of local Society – rozvoj
tematických mezinárodních církevních tras se zapojením místní komunity) financovaného z
programu Central Europe. Projekt THETRIS je zaměřený na udržitelný rozvoj péče o místní
kostely a církevní památky v 11 partnerských středoevropských regionech prostřednictvím
tvorby mezinárodních církevních tras, přípravy společných strategií a ověřování inovativních
řešení péče o církevní památky. Projekt sestává z 5 postupných pracovních fází
realizovaných v období od 1.7.2012 do prosince 2014. Partnerskými organizacemi projektu
jsou:
Sdružení obcí oblasti horní Tisy (Maďarsko),
České Švýcarsko o.p.s.,
Centrum strukturálně-technologického rozvoje regionu Riesa-Großenhain
(Německo),
Agentura regionálního rozvoje Prešovského samosprávného kraje Prešov
(Slovensko),
Provincie Turín (Itálie),
Rozvojová agentura LAMORO, Asti (Itálie),
Diecéze Graz-Seckau (Rakousko),
Sdružení obcí a měst Malopolska (Polsko),
Vědecko-výzkumné centrum Slovinské akademie vědy a umění, Výzkumné
centrum Nova Gorica (Slovnisko),
Centrum podpory podnikání Kranj (Slovinsko),
Provincie Padova (Itálie).
2.1 Vymezení zájmového území
Zájmové území této studie je vymezeno v souladu s doporučením společné metodiky
projektu THETRIS a zadáním ze strany partnera projektu o.p.s. České Švýcarsko. Metodika i
zadání projektu předpokládají velikost území menší než jednotky NUTS 3 (tedy než kraje
v Česku), což odpovídá rozšířenému území Českého Švýcarska a Šluknovska. Takto
vymezené území se přibližně kryje například se stejnojmenným turistickým regionem
vymezeným Strategií cestovního ruchu Ústeckého kraje (viz mapa 1) nebo s územím okresu
Děčín, resp. správních obvodů obcí s rozšířenou působností Děčín, Varnsdorf a Rumburk
(viz mapy 2 a 3).
Takto vymezené území o rozloze 909 km2 vykazuje vnitřní homogenitu a vnější heterogenitu
z hlediska charakteru osídlení (převážně venkovská krajina), krajinného rázu (převažující
lesnatá pahorkatina velkoplošně chráněná na velké části území), reliéfu (pískovcový reliéf
4
s občasnými vrchy vzniklými vulkanickou činností) i kulturně-historické identity (oblast
Šluknovského výběžku, Děčínska a Českého Švýcarska charakteristická mj. středověkou
kolonizací území, podstávkovými domy či rozšířením protestantismu).
Hranice regionu je vymezena volně a tento přístup je vhodné přijmout i v této studii
zaměřené na rozvoj církevních památek a tras. Některé části analýzy nebo strategie tedy
mohou zasahovat i vně takto vymezeného regionu, je-li k tomu důvod v podobě lokalizace
vhodné církevní památky, dopravního napojení apod.
Mapa 1: Turistické regiony Ústeckého kraje
Zdroj: Strategie rozvoje CR Ústeckého kraje pro roky 2010-2015
5
Mapa 2: Zájmové území (okres Děčín)
Zdroj: upraveno podle www.czso.cz
6
Mapa 3: Poloha zájmového území v rámci Česka
Zdroj: upraveno podle www.wikipedia.org
7
3 Regionální analýza
3.1 Kulturní potenciál území
3.1.1 Hmotné a nehmotné kulturní dědictví
Území Českého Švýcarska a Šluknovska je známé především díky unikátním přírodním
atraktivitám Českého Švýcarska, které zastiňují místní kulturní atraktivity. Turisty dosud
spíše opomíjené kulturní dědictví v území tak představuje potenciál pro budoucí rozvoj
cestovního ruchu založený na rovnoměrnějším rozložení návštěvnosti v zájmovém území a v
návaznosti na různé aktivity může přispět i ke zvýšení mimosezónní návštěvnosti území.
V zájmovém území se dochovalo množství středověkých kulturních památek, výrazně
více jsou však v území zastoupeny památky z pozdějších historických epoch. To souviselo
jednak s historickým vývojem regionu a přejímáním nových kulturních vzorů a uměleckých
slohů, jednak s důsledky válek, zejména pak Třicetileté války, která zde znamenala nejen
redukci obyvatelstva, ale i počátek rekatolizace spojené mj. s nuceným odchodem
protestantského obyvatelstva. V zájmovém území se nedochoval žádný hrad (z původních
hradů se dochovaly jen zříceniny). I mezi sakrálními památkami zde převažují památky z
pozdějších historických epoch (zejména barokního původu).
Přehled nejzajímavějších středověkých památek1:
Zřícenina hradu Tolštejn u Jiřetína pod Jedlovou (původní panské sídlo pro
skoro celé území Šluknovska)
Pozůstatky hradu Schönbuch u Krásné Lípy
Horní a Dolní zámek Benešov nad Ploučnicí (národní kulturní památka)
Zámek Děčín
Zámek Šluknov
Kostel sv. Anny v Jedlce (Malá Veleň)
Kostel sv. Bartoloměje v Rumburku
Kostel sv. Jakuba Většího v České Kamenici
Kostel Narození Panny Marie v Benešově nad Ploučnicí
Kostel sv. Jiří v Chřibské
Kostel sv. Jiří v Jiřetíně pod Jedlovou
Kostel sv. Kateřiny v Dolním Podluží
Kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Těchlovicích
1
Uvedeny jsou vybrané objekty se statusem kulturní památky (s výjimkou Horního a Dolního zámku
Benešov nad Ploučnicí, se statusem národní kulturní památky). Téměř všechny objekty byly uvedeny
podle publikace Nejkrásnější památky Českosaského Švýcarska (Mágrová, K., Patzelt, Z., 2011).
8
Kostel sv. Mikuláše v Mikulášovicích
Kostel sv. Bartoloměje ve Velkém Šenově
Staroměstský most v Děčíně
Panský pivovar v Rumburku (objekt vrchnostenských sklepů a ledárny)
Dochované hmotné kulturní dědictví na území Českého Švýcarska a Šluknovska je převážně
spojeno s epochou novověku. Významným procesem, který ovlivnil podobu kulturní krajiny,
a zejména kulturního dědictví byla rekatolizace započatá v průběhu Třicetileté války.
Obzvláště intenzivní stavební projevy spojené s rekatolizací (více viz kapitola 3.1.2) můžeme
zaznamenat ve Šluknovském výběžku, který byl obklopen protestantským územím a kde tak
byla demonstrace zbožnosti zhmotněná velmi četnou sakrální architekturou otázkou prestiže
pro římskokatolickou církev, vrchnost i obyčejné věřící. Zvýšená zbožnost barokního člověka
se odrazila také na nehmotných projevech víry, zejména pak postupně vznikajících tradicích
poutí, procesí a rozličných náboženských slavnostech, které byly v regionu velmi četné až do
konce 2. světové války. Ranou pro hmotné i nehmotné kulturní dědictví v regionu však byl
odsun německého obyvatelstva po 2. světové válce a příchod nových českých obyvatel, kteří
neměli vazby na kulturní dědictví regionu. V důsledku výměny obyvatelstva zanikly nejen
četné tradice, např. specifické jízdy velikonočních jezdců, ale došlo i k likvidaci a devastaci
množství hmotných kulturních památek.
Komunistické moci se nepodařilo přerušit tradici církevních poutí. Dokladem je, např.
pořádání tradiční poutní slavnosti při výročí zjevení Panny Marie ve Filipově, trvající
nepřetržitě od r. 1866 dodnes. Poutní slavnosti se nepřestaly pořádat ve Sněžné, Vilémově
či na Annabergu u Lobendavy. Vzhledem k ateismu valné většiny populace zde však není
potenciál k obnově církevních tradic v původním rozsahu. Kulturní památky Českého
Švýcarska a Šluknovska pocházející z období novověku jsou převážně církevního
charakteru, což souvisí s tehdejší zbožností i materiálními podmínkami (volné prostředky
byly investovány do sakrální architektury a sakrálního umění). Proto dnes mezi významnými
kulturními atraktivitami z období novověku jsou výrazně méně zastoupeny světské památky
(např. mosty v Rumburku a Šluknově, lidová architektura, měšťanské domy, tzv. Allasonova
manufaktura v Rumburku, Dolský mlýn atd.).
Přehled nejzajímavějších novověkých památek1:
Kaple Narození Panny Marie v České Kamenici
Kostel sv. Jana Nepomuckého v Jetřichovicích
Křížová cesta s kaplí Povýšení sv. Kříže v Jiřetíně pod Jedlovou
Kostel Panny Marie Sněžné ve Sněžné (Krásná Lípa)
Kostel sv. Marie Magdalény v Krásné Lípě
Měšťanský dům Krásná Lípa (Penzion České Švýcarsko)
Kostel sv. Antonína Paduánského v Kytlici
Kostel sv. Mikuláše v Mikulášovicích
Loretánská kaple Panny Marie v Rumburku
Kostel sv. Petra a Pavla v Růžové
Kostel sv. Václava v Srbské Kamenici
Kostel sv. Jana Nepomuckého ve Starých Křečanech
Kostel sv. Václava ve Šluknově
9
Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vilémově
Dolský mlýn (Růžová)
Na stávající podobě systému osídlení i jednotlivých sídel se velmi výrazně podepsala
průmyslová revoluce a v širším slova smyslu celá industriální epocha (která v Česku trvala
v podstatě až do 90. let 20. století). Právě region Šluknovska patřil v období do 2. světové
války mezi průmyslově nejvyspělejší oblasti Česka. Zejména v období od počátků místního
průmyslu do 2. světové války zde vzniklo množství pozoruhodných továrních objektů,
výstavních vil tehdejších průmyslníků i dalších příslušníků společenské elity, spolkových
budov, i unikátních technických objektů, které se dochovaly do dnešní doby. Mezi cennými
objekty z industriální epochy však nalezneme i některé církevní stavby, nebo honosné
hrobky a hrobní kaple vystavěné pro potřeby rostoucího množství zámožných rodů a rodin.
Přehled nejzajímavějších památek industriální epochy1:
Rozhledna na Studenci
Kaple sv. Jana Nepomuckého v Chrástu (hrobní kaple, Děčín)
Synagoga v Děčíně
Větrný mlýn Světlík (Horní Podluží)
Mlýn na koření v Chřibské
Akvadukt v Chřibské
Větrný mlýn Janov
Lovecké chaty Na Tokání (Jetřichovice)
Dittrichova hrobka v Krásné Lípě
Geologická mapa v Krásné Lípě
Hrádek ve Varnsdorfu (původně výletní restaurace s vyhlídkou)
Kaple sv. Ignáce ve Všemilech
Kromě kulturních památek ve formě jednotlivých objektů se v zájmovém území nachází také
několik cenných souborů historických staveb plošně chráněných ve formě městských
památkových zón, vesnické památkové rezervace a vesnických památkových zón.
Přehled plošně chráněných památkových území:
Benešov nad Ploučnicí (městská památková zóna)
Česká Kamenice (městská památková zóna)
Jiřetín pod Jedlovou (městská památková zóna)
Šluknov (městská památková zóna)
Rumburk – venkovské usedlosti ve Šmilovského ulici (vesnická památková
rezervace)
Dlouhý Důl (vesnická památková zóna)
Kamenická Stráň (vesnická památková zóna)
Vysoká Lípa (vesnická památková zóna)
Merboltice (vesnická památková zóna)
V regionu se dochovala řada pověstí vztahujících se k okolnostem založení kostelů (např.
kostel sv. Jana Křtitele v Horních Habarticích, kostel sv. Bartoloměje ve Velkém Šenově,
kaple na Strážném vrchu v Rumburku, kaple sv. Jáchyma na vrchu Jáchym u Lobendavy,
10
kaplička v Rožanech a skalní kaple sv. Ignáce ve Všemilech). Popsána jsou zázračná
uzdravení a okolnosti založení poutních míst (např. bazilika Panny Marie Pomocnice
křesťanů ve Filipově, kaple Narození Panny Marie v Č. Kamenici, Bratrský oltář u Č.
Kamenice, loretánská kaple v Rumburku, kaple sv. Anny u Lobendavy, léčivý pramen ve
Vilémově, křížová cesta ve Šluknově a v Jiřetíně pod Jedlovou). Pověsti a legendy jsou
zachyceny v německé i české literatuře.2
Součástí Velikonoc v severní části regionu bylo před r. 1938 pořádání velikonočních jízd.
Spolky velikonočních jezdců byly zřízeny ve Sněžné, Mikulášovicích, Velkém Šenově, Lipové
či Rumburku. V r. 2001 se podařilo tuto tradici obnovit při kostele sv. Mikuláše
v Mikulášovicích. Tradice dosud zůstala živá v Horní Lužici, kde je velkým turistickým
magnetem.
K významnému nehmotnému dědictví regionu patří bohatá hudební tradice3. Skladby
německých skladatelů regionu před r. 1945, zvláště období baroka, přibližuje několik
hudebních souborů. Skladby, které byly původně psány pro místní kostely, se staly součástí
řady koncertů duchovní hudby, která má tradici v řadě kostelů regionu (kostel sv.
Bartoloměje v Rumburku, kostel sv. Petra a Pavla ve Varnsdorfu, kostel sv. Jiří v Chřibské,
kostel sv. Máří Magdaleny v Krásné Lípě a kostel sv. Václava ve Šluknově). Stávající
vedoucí sborů jsou autory nových rozsáhlých duchovních skladeb.
Od r. 2009 se zvedla vlna zájmu o restaurování historických varhan4 v kostelech. Do r. 2013
se podařilo restaurovat varhany v řadě kostelů (bazilika ve Filipově u Jiříkova, kostel sv.
Bartoloměje v Rumburku, kostel sv. Antonína Paduánského v Kytlici kostel sv. Máří
Magdaleny v Krásné Lípě, kostel sv. Mikuláše v Mikulášovicích, kostel archanděla Gabriela
v Dolní Poustevně a kostel sv. Anny v Jedlce). V některých kostelech se pořádají varhanní
festivaly nebo mezinárodní festivaly duchovní hudby (bazilika Ve Filipově, kostel sv.
Václava v Srbské Kamenici a kostel sv. Jakuba Většího v České Kamenici). V řadě dalších
kostelů se konají příležitostné koncerty duchovní hudby.
Šluknovsko patřilo před r. 1945 k proslaveným betlemářským oblastem. Žila zde řada
významných malířů a řezbářů, kteří se specializovali na stavbu jesliček. V řadě kostelů
2
Rummler, G.: Wallfahrtsstätten im nordböhmischen Niederland. Niederlandverlag Helmut Michel,
Böblingen 1996, Karel Stein: Pomníčky Lužických hor a Českého Švýcarska. Vestri, Liberec 2005,
Belisová, N.: Skalní výklenky a kaple v Českém Švýcarsku. Oblastní muzeum Děčín, Děčín 2006,
Brejchová-Steinová, N.: Zjánštěná item zjančená léta na Děčínsku. Okresní muzeum Děčín, Děčín
2001, Natálie Belisová: Putování po duchovním panství Krásnolispka. Ing. Vladimír Hanák, Děčín
2005, Marie Rút Křížková - Beneš Benno: Philippsdorf - Filipov. 13. 1. 1866. Salesiánská provincie,
Praha 1999, Melichar, Jaroslav a ad.: Pověsti. Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a
veřejnost. Klub českých turistů, Krásná Lípa 2002
3
Heinz, I.: Z hudební minulosti Šluknovska. Kruh přátel muzea Varnsdorf, Varnsdorf 2012
4
Horák, T.: Varhany a varhanáři Děčínska a Šluknovska. Nadace Vlastivěda okresu děčínského,
Děčín 1995
11
v severní části regionu dodnes přetrvala tradice stavby kostelních betlémů5, pocházejících
z období před r. 1945. Jejich prezentace v období Vánoc se vždy setká s velkým zájmem
místní komunity a odráží se i ve zvýšené návštěvnosti ze SRN (kostel sv. Václava ve
Šluknově, kostel sv. Vavřince v Rumburku, kostel sv. Bartoloměje Rumburk, kostel
Nejsvětější Trojice v Jiřetíně pod Jedlovou, kostel sv. Jana Nepomuckého ve Starých
Křečanech a kostel sv. Petra a Pavla ve Varnsdorfu, sbírka betlémů v Muzeu v Rumburku).
3.1.2 Církevní hmotné a nehmotné památky
Vedle tradiční lidové architektury tvoří významnou část kulturního dědictví Českého
Švýcarska a Šluknovska církevní památky. Velký hospodářský rozvoj regionu v 17. a zvláště
v 18. století doprovázený nárůstem počtu obyvatel umožnil majitelům panství přestavět,
popř. zcela nově postavit řadu sakrálních objektů. V případě hmotného církevního dědictví
tak velká část dochovaných památek reprezentuje barokní umění. Nehmotné církevní
dědictví je diskutováno v rámci předchozí kapitoly.
Nejviditelnějšími projevy sakrální architektury v kulturní krajině regionu jsou kostely.
Současnou podobu kostelů v regionu výrazně ovlivnilo období baroka. Stávající kostely a
kaple vznikaly jak přestavbou původních středověkých kostelů, tak v sídlech, kde do doby
jejich vzniku kostel chyběl. Velké množství stávajících kostelů bylo vystavěno, případně
zásadně přestavěno v průběhu 18. století. Intenzívní stavební aktivita v 18. století je jednak
průvodním jevem dominantní společenské úlohy římskokatolické církve, jednak důsledkem
populačního a hospodářského rozvoje území, které se vzpamatovalo z předchozích
válečných a morových pohrom.
Svou roli sehrálo i společenské postavení a politický význam jednotlivých rodů, jimž patřila
panství v regionu. Mezi knížaty z Thun-Hohensteinu (panství Děčín), knížaty z
Liechtensteinu (panství Rumburk), hrabaty z Diechtrichsteinu a hrabaty z Harrachu (panství
Šluknov) a hrabaty ze Salm-Reifferscheidtu (panství Lipová) najdeme řadu předních
představitelů císařského dvora ve Vídni. Díky jejich kulturním stykům se na architektonických
návrzích farních a poutních kostelů v regionu podíleli i špičkoví architekti své doby - kostel
sv. Václava v Rozběleních (plány kostela, Kilián Ignác Dientzenhofer), loretánská kaple
s ambitem v Rumburku (projekt Svaté chýše a nerealizovaný plán ambitu, Johann Lucas
Hildebrandt), kostel sv. Jiří (nerealizovaný návrh kostela, Johann Lucas Hildebrandt), kostel
sv. Jana Nepomuckého ve Starých Křečanech (návrh oltářů, Johann Lucas Hildebrandt) a
kostel sv. Václava ve Šluknově (návrh věže, Johann Bernhard Fischer z Erlachu). Staviteli
většiny sakrálních staveb v regionu se stali místní architekti - Johann Wenzel Kosch
z Děčína a Zacharias Hoffmann z Lipové.
Do hmotného i nehmotného církevního kulturního dědictví regionu se významným způsobem
zapsal fenomén mariánského kultu. V regionu existuje několik poutních míst, jejichž vzniku
předcházela zjevení či zázraky přisuzované Panně Marii:
5
Sadivová, E.: betlemářství na Rumburku. Město Rumburk, Rumburk 2012
12
Loretánská kaple Panny Marie v Rumburku (Socha Černé Matky Boží
Loretánské, jíž se připisuje řada zázračných uzdravení)
Kaple Narození Panny Marie v České Kamenici (Milostná socha Panny Marie,
jíž se připisuje množství zázračných uzdravení)
Kostel Panny Marie Sněžné v Krásné Lípě
Se zázraky jsou spojena také další poutní místa, jejichž vznik přímo nesouvisel s
mariánským kultem:
Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vilémově (studánka s léčivými účinky)
Kaple sv. Anny v Lobendavě (socha sv. Anny)
Kaple Povýšení sv. Kříže (součást křížové cesty) v Jiřetíně pod Jedlovou (kříž)
Bazilika Panny Marie Pomocnice křesťanů ve Filipově (na místě zjevení Panny
Marie a zázračného uzdravení). Mariánské poutní místo vzniklo atypicky až v 19.
století.
Z uměleckého a architektonického hlediska nejzajímavější kulturní památkou v území je výše
zmíněná Loretánská kaple Panny Marie v Rumburku (neboli Svatá chýše), resp. celý soubor
kapucínského kláštera, do jehož areálu kaple patří. Kaple, která je přesnou kopií italského
originálu (Svaté chýše v italském Loretu), byla postavena podle plánů císařského dvorního
architekta Johanna Lucase Hildebrandta. Ke Svaté chýši byl později přistaven ambit, do
něhož jsou zakomponovány Svaté schody s kaplí Kalvárie. V areálu se nachází také
klášterní kostel sv. Vavřince a bývalý kapucínský konvent (dnes městská knihovna). Svatá
chýše v Rumburku je považována za nejseverněji postavenou loretánskou kapli Panny Marie
v Evropě. Specifikum celého areálu spočívá nejen ve vysoké umělecké hodnotě Svaté chýše
a ostatních objektů (rozsáhlá sochařská, štuková a malířská výzdoba), ale i v kombinaci
Svaté chýše a Svatých schodů v rámci jednoho areálu. Areál ročně navštíví více než 8000
turistů a poutníků, ročně se zde koná velké množství kulturních akcí a výstav. Dodnes byla
zachována tradice pořádání církevní odpustkové pouti Porciunkule, jejíž kořeny spadají do r.
1685.
Specifikem Šluknovska je vysoká koncentrace křížových cest. Díky intenzivní zbožnosti
obyvatel regionu i zřejmému vymezení proti sousednímu protestantskému území Saska a
Horní Lužice zde v průběhu 18. – 20. století vzniklo celkem 14 křížových cest. V rámci České
republiky se jedná o zcela mimořádný fenomén, pro nějž nenalezneme srovnání. Zdejší
křížové cesty jsou ojedinělé různorodým uměleckým ztvárněním, kromě tradičních 14
zastavení vyprávějících příběh Ježíše Krista od odsouzení až po ukřižování, zahrnovaly i
další kaple, studánky a umělé jeskyně. S výjimkou křížové cesty ve Fukově se všechny
ostatní křížové cesty dochovaly do současnosti. Součástí řady křížových cest byly kaple
Božího hrobu. Do současnosti se dochovaly ve Šluknově, Jiřetíně pod Jedlovou, Vilémově a
Brntíkách. Jedná se o mimořádně vysoký počet specifického typu poutních kaplí, který nemá
v České republice obdoby.
Křížové cesty:
Annaberg u Lobendavy
Brtníky
13
Fukov (zničeno spolu s likvidací obce v r. 1960)
Jáchym u Lobendavy
Křížový vrch u Jiřetína pod Jedlovou
Jiříkov
Království
Krásná Lípa
Rumburk
Staré Křečany
Šluknov
Varnsdorf
Velký Šenov
Vilémov
Pro území Českého Švýcarska a Šluknovska je typická existence velkého množství
drobných sakrálních památek, např. křížků, Božích muk, smírčích křížů a skalních
výklenkových kaplí.
Zvláštností hmotného církevního dědictví v regionu je vysoký počet dochovaných gotických
soch, které byly součástí původních farních kostelů. V 90. let 20. století byly odborně
zpracovány, přesunuty z kostelů a muzeí a vystaveny ve stálé expozici Gotická plastika na
Děčínsku v Oblastním muzeu Děčín.
Tabulka 1: Seznam kulturních památek církevního charakteru v okrese Děčín
Obec/část obce
Kulturní památky církevního charakteru
Arnoltice
kostel Nanebevzetí P. Marie
socha P. Marie Assumpty
Benešov nad
Ploučnicí
kostel Narození P. Marie
kaple Nejsvětější Trojice
socha sv. Vojtěcha
sousoší Kalvárie s dřevěným křížem, plošinou a opěrnými zídkami
sloup se sochou P. Marie
fara
Brtníky
sloup se sochou Panny Marie Bolestné
Děčín – Březiny
Kaple
Bynovec
Boží muka
socha P. Marie Immaculaty
Česká Kamenice
kostel sv. Jakuba Většího
kaple
kaple Narození P. Marie
kaple sv. Barbory (Korunování Panny Marie Nejsvětější Trojicí)
14
Obec/část obce
Děčín I
kostel evangelický
kostel Povýšení sv. Kříže
kostel sv. Václava a sv. Blažeje
kaple Panny Marie Pomocné
socha P. Marie Immaculaty
socha sv. Antonína
socha sv. Floriána
socha sv. Jana Nepomuckého
socha sv. Matouše
sloup se sousoším – Morový sloup
Děčín - Podmokly
Synagoga
boží muka
Děčín – Rozbělesy
kostel sv. Václava
pohřební kaple sv. Jana Nepomuckého, Thunovská se souborem soch
fara
Děčín – Bělá
kostel sv. Františka Xaverského
fara
Děčín – Boletice nad
Labem
socha sv. Floriána
Děčín - Nebočady
kostel sv. Vavřince
kaple
Děčín – Dolní Žleb
kostel Nejsvětější Trojice
boží muka
socha sv. Anny
socha sv. Vojtěcha
Dobrná
kaple se zvonicí
Dolní Kamenice
Kaplička
Dolní Podluží
kostel sv. Kateřiny
Dolní Poustevna
sousoší Piety
Doubice
kostel Nanebevzetí P. Marie
Františkov nad
Ploučnicí
Horní Habartice
Krucifix
Horní Podluží
socha sv. Josefa
sousoší Kalvárie
Hřensko
kostel sv. Jana Nepomuckého
15
Obec/část obce
Chřibská
kostel sv. Jiří
fara
Janov
Kaple sv. Jana Křtitele
Janská
sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého
Javory
kostel sv. Prokopa
Jedlka (malá Veleň)
kostel sv. Anny
socha sv. Anny
Jetřichovice
Jílové
Jiřetín pod Jedlovou
kostel Nejsvětější Trojice
kaple Ukřižování
socha sv. Anny
sloup se sochou sv. Vavřince
fara
Jiříkov
kostel sv. Jiří
sousoší
fara
Kamenická Stráň
boží muka zvaná Gutbauerova
Kerhartice
kostel sv. Máří Magdalény
Krásná Lípa
kostel sv. Máří Magdaleny
Kytlice
kostel sv. Antonína Paduánského
Lipová
kostel sv. Šimona a Judy
socha sv. Josefa
Lobendava
kostel Navštívení Panny Marie
kaple sv. Anny
fara
Ludvíkovice
boží muka
Malá Bukovina
kostel sv. Václava se sochou sv. Antonína
Markvartice
kostel sv. Martina
Merboltice
kaple P. Marie v objektu zvonice
Mikulášovice
kostel sv. Mikuláše
kaplička Tří otců
kaplička Wähnerova
Rožany
výklenková kaplička se sochou Piety
16
Obec/část obce
Rumburk
kostel sv. Bartoloměje
kostel sv. Jana Křtitele
sochy – sv. Jana Nepomuckého a sv. Šebestiána
sloup se sochou P. Marie
klášter kapucínský včetně loretánské kaple s ambitem
kostel evangelický
Růžová
kostel sv. Petra a Pavla
Rychnov
Fara
Salmov
Kaplička
Sněžná
kostel Panny Marie Sněžné
Srbská Kamenice
kostel sv. Václava
sousoší Korunování P. Marie
Stará Oleška
boží muka
Staré Křečany
socha sv. Antonína
fara
sloup se sochou sv. Antonína
Šluknov
kostel sv. Václava
křížová cesta se souborem soch Getsemanské zahrady
socha Bolestného Krista
socha sv. Františka z Assissi
socha sv. Jana Křtitele
socha sv. Josefa
socha sv. Václava
sloup – Morový sloup
Těchlovice
kostel sv. Jana Křtitele
Valkeřice
Fara
Varnsdorf
kostel evangelický zv. Červený
kostel starokatolický
kostel sv. Karla Boromejského
kostel sv. Petra a Pavla
socha sv. Antonína
sloup se sousoším Nejsvětější Trojice
Velký Šenov
17
Obec/část obce
Verneřice
kostel sv. Anny
kašna se sochou sv. Floriána
sloup se sochou P. Marie (v Příbrami pod Bukovou horou)
Zdroj: podle databáze www.monumnet.cz. Stav k 19.1.2013.
Devastace a obnova sakrálních objektů
Na přelomu 60. a 70. let 20. století došlo v jižní části regionu k mimořádné devastaci
sakrálních staveb. Na území ČR se jedná o bezprecedentní případ. V okolí Verneřic byly
likvidovány kostely v běžně osídlené krajině, která nebyla narušena těžbou, zakázanými
pásmy ani blízkostí státní hranice. Státní moc rozhodla, že kostely nebudou opravovány a
ponechají se svému osudu. Následně sejmula památkovou ochranu a přikročila k demolicím.
Odstřeleny byly: Merboltice (kostel sv. Kateřiny, 1975), Rychnov (kostel sv. Bartoloměje,
1975), Valkeřice (farní kostel sv. Barbory, 1975), Verneřice (poutní kostel Nejsvětější Trojice,
1975). Další zdemolované kostely se nachází v sousedství Verneřicka, ale už mimo okres
Děčín, tj. na území Litoměřicka. V okrese Děčín byly dále zlikvidovány kostely: Nová Oleška
(kostel Nejsvětější Trojice, 1946), Huntířov (farní kostel sv. Jiří, konec roku 1968), Krásný
Studenec (kostel archanděla Michaela, 1966). V severní části regionu, na Šluknovsku byl
demolován kostel: Fukov (farní kostel sv. Václava, 1960), Krásná Lípa (starokatolický kostel,
1970) a Brtníky (kostel sv. Martina, 1975).
Obnova sakrálních objektů před r. 1989 byla velmi obtížná a trvale znemožňovaná
komunistickou státní mocí, zvláště pak cíleným působením církevních tajemníků Okresních
národních výborů v Děčíně, Rumburku a Varnsdorfu. V 80. letech 20. století se za velkých
obtíží se podařilo opravit kostel Nanebevzetí Panny Marie v Doubici, probíhala oprava
kostela sv. Anny ve Verneřicích. Změnu přinesl r. 1989. V rámci České republiky a zvláště
pohraničních oblastí představuje výjimečnou aktivitu činnost administrátora farnosti v Srbské
Kamenici Mgr. Marcela Hrubého, který má na starost opravy kostelů ve farnosti a objektů v
přilehlých farnostech. V letech 1989 - 2012 se mu podařilo zajistit celkovou obnovu 10
kostelů v regionu (a dalších na Českolipsku), z nichž řada se dochovala jen v podobě
obvodových zdí s propadlými střechami a krovy. Díky dotacím Ministerstva kultury, Českoněmeckého fondu budoucnosti, příspěvkům německých nadací a práci mladých
dobrovolníků z Moravy se podařilo zajistit obnovu, opětovné vysvěcení a znovunavrácení
kostelů do duchovního života regionu. Opraveny byly následující kostely: kostel sv. Josefa
v Rybišti, kostel sv. Jana Nepomuckého v Jetřichovicích, kostel sv. Jana Křtitele kostel sv.
Petra a Pavla v Růžové, kostel sv. Václava v Srbské Kamenici, kostel sv. Marie Magdaleny
v Kerharticích, kostela sv. Václava v Malé Bukovině, kostel sv. Jana Křtitele v Horních
Habarticích a kostel sv. Anny v Jedlce. Dokončuje se obnova kostela sv. Martina
v Markvarticích a kostela sv. Anny ve Verneřicích. Ve spolupráci s Obcí Merboltice se
uvažuje o novostavbě kostela na místě farního kostela odstřeleného na pokyn komunistické
vládní moci v r. 1975. Základní kámen nové roubené stavby s místností pro setkávání
obyvatel obce požehnal v r. 2009 papež Benedikt XVI. při návštěvě České republiky.
18
Bývalí němečtí rodáci se přímo podíleli na organizaci a financování obnovy kostela sv.
Vavřince v Království u Šluknova (90. léta 20. století) a kostela sv. Františka z Assisi ve
Studánce u Varnsdorfu (2012).
V letech 2009 – 2011 probíhal v regionu Českého Švýcarska a Šluknovska projekt obnovy
vybraných drobných sakrálních památek. V rámci projektu obecně prospěšné společnosti
České Švýcarsko z Krásné Lípy byly opraveny vybrané významné křížky na kamenných
podstavcích a skalní výklenkové kaple v Dolní Poustevně, Dolním Žlebu, Doubici, Chřibské,
Hřensku, Janově, Jetřichovicích, Mikulášovicích, Růžové a Starých Křečanech. Opravena
byla kaple Panny Marie Karmelské na Vlčí Hoře a výletní a poutní místo Bratrský oltář u
České Kamenice. Celkem bylo opraveno 27 objektů ve 12 obcích, více
http://ops.ceskesvycarsko.cz/cs/projekty/listen-voice-villages. Projekt Naslouchejte hlasu
venkova (Listen to the Voice of Villages) byl spolufinancován ze zdrojů Evropské unie
v rámci Operačního programu Nadnárodní spolupráce Střední Evropa a z Evropského fondu
pro regionální rozvoj (ERDF). Vlastní obnově předcházela podrobná dokumentace drobných
sakrálních památek ve vybraných obcích regionu. Zmapováno bylo 330 objektů,
neprohlášených za kulturní památku. Pro 50 z nich byl vypracován restaurátorský záměr.
Systematické opravy drobných sakrálních památek zajištěné institucemi a občanskými
sdruženími:
Správa Národního parku České Švýcarsko (obnova drobných sakrálních památek na
území NP ČŠ)
Správa Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce (obnova drobných sakrálních
památek na území CHKO)
Město Dolní Poustevna (drobné sakrální památky ve městě)
Město Mikulášovice (Fürleova kaple, kaple Tří otců)
Kruh přátel muzea Varnsdorf, o.s. se sídlem ve Varnsdorfu (obnova drobných
sakrálních památek ve Varnsdorfu)
Občanské sdružení pod Studencem (2007 – 2010 Občanské sdružení Studený a
Lipnice) se sídlem v České Kamenici (obnova drobných sakrálních památek na
Českokamenicku)
Města a obce systematicky podporující snahu farností o obnovu sakrálních objektů (farních
kostelů a poutních kaplí):
Česká Kamenice (kostel sv. Jakuba Většího, poutní kaple Narození Panny Marie,
evangelický kostel), Chřibská (kostel sv. Jiří), Rumburk (kostel sv. Bartoloměje, loretánská
kaple s ambitem, bývalý kapucínský klášter, evangelický kostel, kostel sv. Jana Křtitele),
Jiřetín pod Jedlovou (křížová cesta s kaplí Povýšení sv. kříže), Staré Křečany (kostel sv.
Jana Nepomuckého), Dolní Podluží (Kostel sv. Kateřiny), Děčín (kostel Povýšení sv. Kříže,
kaple sv. Jiří), Janov (kaple sv. Jana Křtitele) a Krásná Lípa (kaple P. Marie Karmelské). Na
opravu kostela přispěla Obec Malšovice (kostel sv. Prokopa v Javorech) a Merboltice (kaple
Panny Marie).
Se záměry obnovy farních kostelů a podílem na přípravě projektové dokumentace přichází
v r. 2013 město Velký Šenov (kostel sv. Bartoloměje), Mikulášovice (kostel sv. Mikuláše),
Lipová (kostel sv. Šimona a Judy).
19
Opravy sakrálních památek zajištěné občanskými sdruženími (zvýrazněna velmi aktivní
sdružení):
České Švýcarsko, o.p.s. se sídlem v Krásné Lípě (2010 – 2011 obnova drobných
sakrálních památek v regionu Č. Švýcarska)
Červený kostel Varnsdorf, o. s. se sídlem ve Varnsdorfu (evangelický kostel ve
Varnsdorfu)
Křesťanská základní škola Nativity v Děčíně (obecní kaple v Děčíně- Křešicích)
Občanské sdružení Dolní Žleb (Kostel Nejsv. Trojice v Děčíně – Dolním Žlebu)
Kruh přátel muzea Varnsdorf, o.s. se sídlem ve Varnsdorfu (obnova drobných
sakrálních památek ve Varnsdorfu)
Lipnice) se sídlem v České Kamenici (obnova drobných sakrálních památek na
Českokamenicku)
Občanské sdružení pro obnovu kaple Andělů strážných (kaple Andělů strážných v
Prostředním Žlebu)
Sdružení na opravu kostela sv. Františka z Assisi na Studánce (kostel sv. Františka z
Assisi ve Studánce u Varnsdorfu)
Sdružení na záchranu kostela sv. Kateřiny o. s. z Jiřetína pod Jedlovou (kostel sv.
Kateřiny v Dolním Podluží)
Schrödingerův institut - středisko volného času pro Šluknovský výběžek, školská
právnická osoba se sídlem v Rumburku (kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova a bývalý
klášter boromejek v Jiříkově)
Přístupnost a oživení sakrálních objektů v regionu
Zpřístupněné sakrální památky v regionu mimo dobu mše:
Loreta a kostel sv. Vavřince v Rumburku (celoročně, úterý - sobota)
Synagoga v Děčíně (celoročně, pondělí - pátek)
Kaple Narození Panny Marie v České Kamenici (sezónně, pondělí – neděle)
Zámecká kaple sv. Jiří v Děčíně (celoročně, denně)
Evangelický kostel v Rumburku (každou středu při provozu čajovny)
Kostel Povýšení sv. Kříže v Děčíně (sezónně, denně)
Kaple sv. Jana Nepomuckého v Děčíně – Chrástu (sezónně, sobota a neděle)
Centrum vzdělávání (nedostavěný evangelický kostel) v Dolní Poustevně (celoročně,
pondělí a středa)
Oživení sakrálních památek:
Vlastníci:
Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Rumburku (evangelický kostel
v Rumburku)
ŘKF Rumburk (loreta s ambitem, kostel s. Vavřince, kostel sv. Bartoloměje)
Židovská obec Děčín (synagoga Děčín)
Zámek Děčín, p. o. (kostel Povýšení sv. Kříže v Děčíně, zámecká kaple sv. Jiří
v Děčíně a kaple sv. Jana Nepomuckého v Děčíně - Chrástu)
Občanská sdružení:
Arte Musica, o.s. z Jiříkova (bazilika P. Marie Pomocnice křesťanů ve Filipově u
Jiříkova)
20
Dokořán Rumburk, o.s. (evangelický kostel v Rumburku)
Kulturně – historické sdružení Malé Veleně, Jedlky a Soutěsky, o.s.,(kostel sv. Anny
v Malé Veleni - Jedlce)
Iniciativa pro naše kostelíky s názvem OSTROV (Kostel sv. Prokopa v Malšovicích Javorech, Kostel sv. Františka Xaverského v Děčíně – Bělé, Kostel Nejsvětější
Trojice v Jílovém u Děčína)
Lipnice) se sídlem v České Kamenici (poutní slavnosti, kulturní akce na
Českokamenicku)
Schrödingerův institut - středisko volného času pro Šluknovský výběžek, školská
právnická osoba se sídlem v Rumburku (kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova u
bývalého kláštera boromejek v Jiříkově)
Sdružení Tadeáše Haenkeho, o. s. z Chřibské (kostel sv. Jiří v Chřibské)
Loreta Rumburk, o. p. s. (resp. Nadace Loreta Rumburk) (1995 – 2005, areál Lorety
v Rumburku)
Specifickou kulturní akcí, která od 2010 oživuje římskokatolické a evangelické kostely
v regionu je celostátní Noc kostelů. V regionu je díky ní v květnu zpřístupněno na 30 objektů
(farních kostelů, poutních kaplí i kaplí). Velkou odezvu má akce zvláště v Děčíně, kde byla
během akce zřízena speciální autobusová linka, umožňující zájemcům navštívit zúčastněné
objekty. Pro řadu kostelů a kaplí se jedná o jedinou příležitost, kdy je mohou navštívit
zájemci i mimo dobu pravidelné mše sv. Noc kostelů koordinuje vždy příslušné biskupství.
Celostátní akci propaguje webová stránka www.nockostelu.cz i speciální tiskoviny (plakáty,
brožury), jejichž vydání v regionu zajišťuje Biskupství litoměřické. Akce se koná jeden den,
vždy v pátek, v květnu popř. v červnu vždy v jednom, celostátně určeném termínu.
Přihlašovateli akce jsou vždy duchovní správci sakrálních památek, kteří zodpovídají za
program. Na přípravě akce se často podílí místní komunita.
Novodobou tradicí je rozdávání betlémského světla těsně před Vánocemi v kostelech,
www.betlemskesvetlo.cz. Jeho rozvoz po České republice zajišťuje Junák – svaz skautů a
skautek ČR, od nichž si ho přebírají duchovní správci kostelů (kostel sv. Anny v Jedlce,
kostel sv. Václava v Malé Bukovině, kostel Povýšení sv. kříže v Děčíně, kostel sv. Františka
v Děčíně, kostel Nejsvětější Trojice v Jílovém u Děčína, loretánská kaple v Rumburku).
Další nově vznikající aktivitou je akce Křesťanské vánoce. V Biskupství litoměřickém, do
nějž spadá region Českého Švýcarska a Šluknovska, se akce poprvé uskutečnila o Vánocích
2012. Prostřednictvím webu www.krestanskevanoce.cz mají být na jednom místě
soustředěny informace o všech adventních a vánočních akcích, pořádaných v přihlášených
kostelech. K dispozici jsou jednotně graficky zpracované propagační tiskoviny.
3.1.3 Přístupnost církevních památek
Církevní památky v zájmovém území můžeme z hlediska přístupnosti rozdělit do tří kategorií:
památky přístupné volně, resp. v rámci prohlídek pro turisty
památky přístupné v době mše svaté
památky nepřístupné
21
Volně přístupné jsou zejména drobné církevní památky (boží muka, kříže, sochy), mnohé
kaple (které je možné přímo navštívit, případně shlédnout interiér přes zamřížovaný vstup) a
křížové cesty. Kulturně-historicky významné památky jsou zpřístupněné pro turisty (s
celoroční – např. Loretánská kaple s ambitem v Rumburku, zejména však sezónní otevírací
dobou - např. kostel sv. Jakuba Většího a kaple Narození Panny Marie v České Kamenici, či
na vyžádání – např. Bazilika Panny Marie Pomocnice křesťanů ve Filipově), a to jak v režimu
individuálních prohlídek (např. Kaple sv. Jana Nepomuckého v Chrástu), tak v rámci
prohlídkových okruhů (např. Kostel Povýšení sv. Kříže v Děčíně) a prohlídek s průvodci
(např. kostel sv. Jakuba Většího a kaple Narození Panny Marie v České Kamenici). Některé
památky jsou také přístupné v rámci pravidelných kulturních, společenských a vzdělávacích
akcí (např. Evangelický kostel v Rumburku – resp. Domeček na kopečku a Centrum
vzdělávání (evangelický kostel) v Dolní Poustevně).
Většina kostelů v zájmovém území je pro návštěvníky přístupná pouze v době mší svatých,
případně v době konání poutí a dalších církevních slavností. Ve valné většině obcí se přitom
nachází alespoň jeden kostel, kde se pravidelně konají mše svaté.
V zájmovém území však nalezneme větší množství církevních památek, které nejsou
přístupné, případně jsou zpřístupněné jen při zvláštních příležitostech. Některým obcím tak
zcela chybí kostely, které by byly přístupné alespoň v rámci pravidelně konaných mší
svatých. Obcemi, kde se sice nacházejí kostely, ale jsou nepřístupné (či nejsou přístupné v
pravidelném režimu mší sv.) jsou mj. Arnoltice, Dolní Podluží, Malšovice a Markvartice. V
zájmovém území také nalezneme obce, kde kostely zcela chybí (např. Horní Podluží,
Bynovec, Labská Stráň, aj.).
3.1.4 Vazba církevních památek na služby
Vazba církevních památek na služby závisí především na poloze příslušných památek v
rámci sídelního systému. Prakticky žádná církevní památka v regionu není sama o sobě
natolik významná a navštěvovaná, že by generovala služby zaměřené na její návštěvníky.
Proto je možné rozlišovat církevní památky podle polohy v rámci sídelního systému (a tím
pádem vazby na stávající služby) na tři typy:
památky lokalizované v intravilánu měst
památky lokalizované v intravilánu venkovských sídel
památky lokalizované v extravilánu sídel
Památky lokalizované v intravilánu měst (zejména v Děčíně, Rumburku, České Kamenici,
Benešově nad Ploučnicí či Krásné Lípě) mají přímou návaznost na základní i doplňkové
služby cestovního ruchu (ubytovací a stravovací zařízení, informační centra, muzea, apod.), i
běžné služby, které mohou přijít turistům vhod. Zároveň jsou nadstandardně dopravně
dostupné hromadnou dopravou, která zpravidla nabízí frekventovaná spojení s nadřazenými
centry i okolními turistickými cíli. Ve výjimečných případech však mají církevní památky
odlehlou polohu i v rámci intravilánů měst. Takovým příkladem je Kaple sv. Jana
22
Nepomuckého v Chrástu, tedy jinak poměrně neatraktivní a od uzlů hromadné dopravy
poměrně vzdálené části Děčína.
Zpravidla horší dostupnost hromadnou dopravou i návaznost na služby mají církevní
památky lokalizované v intravilánu venkovských sídel. Pro region Českého Švýcarska a
Šluknovska je přitom příznačné, že oblasti hlavních přírodních atraktivit se nepřekrývají s
oblastmi nejzajímavějších církevních památek. V území, kde se v regionu soustředí
návštěvnost v návaznosti na přírodní atraktivity, a kde je nadstandardní vybavenost službami
(zejména službami v cestovním ruchu) i v rámci venkovských sídel tak nalezneme menší
počet církevních památek. Mezi takové církevní památky patří např. kostel sv. Jana
Nepomuckého v Jetřichovicích, kostel sv. Petra a Pavla v Růžové, kostel sv. Václava v
Srbské Kamenici, kostel sv. Jiří v Chřibské, kostel Nejsvětější Trojice Jiřetíně pod Jedlovou,
křížová cesta s kaplí Povýšení sv. Kříže v Jiřetíně pod Jedlovou a kostel sv. Antonína
Paduánského v Kytlici. Kromě výše zmíněných kostelů nalezneme v území více příkladů
atraktivních církevních památek situovaných v jádrech venkovských sídel, která však
vzhledem k poloze mimo nejnavštěvovanější území disponují pouze velmi omezenou
nabídkou služeb v cestovním ruchu. Prakticky všechna venkovská sídla pak mají jen velmi
omezenou vybavenost základními službami a jejich dopravní dostupnost závisí na poloze v
rámci systému dopravní infrastruktury (většinou je zde však omezená dostupnost hromadnou
dopravou s dlouhými intervaly).
V území nalezneme také větší množství atraktivních církevních památek situovaných v
extravilánu sídel. To se týká zejména křížových cest, případně i některých poutních míst
(např. Kostela Panny Marie Sněžné ve Sněžné u Krásné Lípy). Specifická je poloha
významného poutního místa – Baziliky Panny Marie Pomocnice křesťanů v odlehlé místní
části města Jiříkova – Filipově. Filipov přitom přímo navazuje na německé město
Neugersdorf, kde je solidní nabídka služeb, která však vzhledem k odlišným cenovým
hladinám zatím není zcela využitelná českou klientelou. Církevní památky situované
v extravilánech sídel zpravidla nejsou dostupné hromadnou dopravou a bez použití osobního
automobilu nejsou dobře přístupné méně fyzicky zdatným návštěvníkům. Až na výjimky
(např. zmíněná bazilika ve Filipově) pak nemají tyto památky návaznost na žádné služby.
3.1.5 Dostupné (stávající) kulturní a církevní trasy
Kulturně-církevní turistickou trasou, která se nachází v regionu, je trasa Poutní místa ve
Šluknovském výběžku. V r. 2008 ji připravila Římskokatolická farnost Jiříkov za přispění
Ministerstva kultury a Ústeckého kraje. Trasa zahrnuje 6 tradičních poutních míst
Šluknovska vzniklých od 18. do 19. století. Trasa je propagována brožurou (CZ, DE),
skládankami (CZ, DE) a webovými stránkami www.poutni-mista-sluknovsko.cz (CZ, DE),
které přináší základní historické souvislosti vzniku poutních míst. Webové stránky současně
umožňují průběžné zveřejňování pozvánek na kulturní a církevní akce, pořádané
v jednotlivých poutních místech. Projekt přinesl první zmapování tématiky poutních míst,
nebyl vyznačen v terénu.
Na trase Poutní stezka ve Šluknovském výběžku se nacházejí tyto zastávky:
23
Bazilika Panny Marie Pomocnice křesťanů ve Filipově
Kaple sv. Anny v Lobendavě
Kaple Povýšení sv. Kříže v Jiřetíně pod Jedlovou
Pokračováním projektu propagace poutních míst Šluknovska se stal projekt „Poutní stezka
Šluknovska / Pilgerweg des Schluckenauer Zipfels“. Marketingový produkt připravila
Římskokatolická farnost Jiříkov a Cyrill-Methodius-Verein ze Siebitz. Projekt byl v březnu
2013 podpořen z Fondu malých projektů Euroregionu Nisa. Realizován bude od dubna
2013 do března 2014. Zahrne ucelenou propagaci a propojení 6 poutních míst a 14
křížových cest ve Šluknovském výběžku. Výstupy projektu vizuálně propojí logo a
jednotný grafický styl. V rámci projektu se uskuteční česko-německá setkání v ČR a
SRN při společných pobožnostech a exkurzích. Projekt bude ve spolupráci s České
Švýcarsko, o.p.s. prezentován začátkem roku 2014 na veletrzích cestovního ruchu v ČR
a SRN.
Projekt zahne tyto výstupy: Poutní kostely budou označeny informačními tabulemi, jejichž
grafické řešení vyjde z manuálu doporučovaného v regionu obecně prospěšnou společností
České Švýcarsko. Klub českých turistů proznačí poutní místa v terénu. Dojde k doplnění
turistických směrovek, včetně směrovek s QR kódy a zřízení 2 nových odboček turistických
tras ke křížovým cestám. Při procházení jednotlivých částí trasy bude využita stávající síť
turistického značení a cyklotras. V produktu bude využito moderních technologií, které při
svých cestách využívají i mladí lidé a rodiny s dětmi. Realizována bude geocachingová hra
propojující 6 poutních míst. Vydán bude soubor informačních materiálů (brožura, skládanka,
mapa, vše CD, DE). Aktualizována bude stávající webová stránka www.poutni-mistasluknovsko.cz. Nově budou zřízeny webové stránky o poutním místě Loreta Rumburk.
Projekt zahrnuje i doplňkové služby. Produkt umožní prohlídku s průvodcem v Loretě
v Rumburku, v níž poutník i turista získá ucelený soubor informací o dalších poutních
místech regionu. K dispozici bude mít, mj. Expozici církevního umění Šluknovska, jejíž
součástí je stálá výstava o poutních místech a křížových cestách Šluknovska (od jara 2013,
CZ, DE). Současně zde zhlédne multimediální prezentaci o poutních místech a křížových
cestách v Loretě Rumburk. Celoročně přístupná Loreta v Rumburku nabízí řadu výstav,
koncertů, speciálních večerních prohlídek, církevních slavností a kulturních akcí zaměřených
na celou rodinu.
Na trase Poutní stezka Šluknovska se vedle 14 křížových cest nacházejí tyto zastávky:
Kaple sv. Anny v Lobendavě
24
Kaple Povýšení sv. Kříže v Jiřetíně pod Jedlovou
Další kulturně-církevní turistickou trasou zasahující do zájmového území je Poutní cesta
Českolipskem. Ta se vyvíjí jako marketingový produkt od r. 2008. Produkt je stále ve fázi
přípravy (jako součásti projektu Rozvoj turistického regionu Českolipska podpořeného z ROP
NUTS II Severovýchod). Hlavní část Poutní cesty Českolipskem vede ze Žitavy do Horní
Police na Českolipsku a zahrnuje celkem 8 poutních míst. Vedlejší trasa vede přes region
Šluknovska, kde zahrnuje dvě poutní místa (Loretánskou kapli Panny Marie v Rumburku a
křížovou cestu v Jiřetíně pod Jedlovou). Trasa navazuje na níže zmíněnou mezinárodní
poutní stezku Via Sacra. Na rozdíl od již etablovaného produktu Via Sacra je však Poutní
cesta Českolipskem zatím poměrně málo rozvinutý produkt cestovního ruchu, který je
propagovaný zejména čtyřjazyčným průvodcem (CZ, DE, PL, EN). Hlavní trasa Poutní Cesty
Českolipskem je stanovena jak ve formě silniční trasy, tak ve formě pěší a cyklistické trasy.
Na hlavní trase Poutní cesty Českolipskem se nacházejí následující zastávky:
Žitava - kostel sv. Kříže (DE)
Oybin - Přírodní muzeum hradu a kláštera (DE)
Jablonné v Podještědí - Bazilika sv. Vavřince a sv. Zdislavy
Mimoň - Boží hrob
Zákupy - zámek s kaplí
Česká Lípa - Augustiniánský klášter
Jezvé - kostel sv. Vavřince
Horní Police - kostel Navštívení Panny Marie
Vedlejší trasa Poutní cesty Českolipskem (resp. vedlejší trasy představované navzájem
izolovanými úseky) je zatím vágně vymezena na silnicích II. a III. třídy. Na vedlejší trase
nalezneme zastávky:
Cvikov – křížová cesta, kostel sv. Alžběty
Sloup - skalní hrad a poustevna
Svojkov - Modlivý důl
Velenice - skalní boží hrob
Jiřetín pod Jedlovou - Křížová hora
Rumburk - Loreta
Poměrně významnou a etablovanou kulturní trasu představuje Via Sacra. Via Sacra je
poutní stezka vedoucí po významných sakrálních památkách na trojmezí Německa, Polska a
České republiky. Ačkoli stezka vede i po atraktivitách situovaných nedaleko od Šluknovska,
samotným zájmovým územím neprochází. Via Sacra je etablovaným komplexním produktem
cestovního ruchu, který má nezanedbatelný vliv na návštěvnost regionu (zejména německé
části dotčeného území) i samotných památek, které tvoří zastávky této poutní stezky. V
rámci tohoto produktu je nabízeno větší množství kulturně poznávacích zájezdů, prohlídek s
průvodcem a doprovodných služeb (možnosti přenocování na stezce, další atrakce, apod.).
Na poutní stezce Via Sacra se nacházejí následující zastávky:
Velké postní plátno z Žitavy (DE)
Malé postní plátno z Žitavy (DE)
25
Přírodní muzeum hradu a kláštera Oybin (DE)
Jednota bratrská v Herrnhutu (DE)
Vesnický kostel v Cunewalde (DE)
Chrám sv. Petra s chrámovou pokladnicí v Budyšíně (DE)
Opatství cisterciánek, St. Marienstern, Panschwitz-Kuckau (DE)
Svatý hrob, křížová cesta a evangelický kostel sv. Petra a Pavla, Zhořelec (DE)
Cisterciácké opatství St. Marienthal Ostriz (DE)
Kostel Smíření Svatého Ducha v Jaworu (PL)
Cisterciácký klášterní komplex Kreszów (PL)
Kostel v Karpaczi (PL)
Kostel Boží milosti Svatého Kříže v Jelení Hoře (PL)
Kostel Navštívení Panny Marie v Hejnicích
Johanitská komenda sv. Zdislavy v Českém Dubu
Kaple sv. Anny v Mnichově Hradišti
Bazilika sv. Vavřince a sv. Zdislavy, Jablonné v Podještědí
V regionech sousedících se zájmovým územím vedou také dvě větve Svatojakubské cesty
– nejvýznamnější poutní cesty v Evropě, která je mj. zapsaná na Seznamu kulturního
dědictví UNESCO. Zmíněné větve této poutní cesty však vzhledem k velké vzdálenosti k
poutnímu cíli (katedrála v Santiagu de Compostela ve španělské Galicii, kde mají spočívat
ostatky sv. Jakuba) nedosahují zdaleka takového významu jako samotná klasická část
Svatojakubské cesty, která začíná na francouzské straně pohoří Pyreneje.
Původní, starší větev Svatojakubské cesty, zvaná též Ekumenická poutní cesta vede v
koridoru historické cesty Via Regia, protínající Sasko od Zhořelce po Lipsko (v okolí
Šluknovského výběžku přes Buchholz, Budyšín, St. Marienstern a Königsbrück). Novější
větev zvaná Žitavská Svatojakubská cesta byla oficiálně otevřena roku 2008 v koridoru staré
poutní stezky mezi Zhořelcem a Prahou (přes Žitavu, Hrádek nad Nisou, Český Dub,
Mnichovo Hradiště a Mladou Boleslav).
3.1.6 Shrnutí
Kulturní a církevní památky v regionu Českého Švýcarska a Šluknovska jsou zastíněny
místními přírodními atraktivitami a až na výjimky nepředstavují hojně navštěvované turistické
cíle.
Nejvýznamnější církevní památky vznikly v novověku a reprezentují především barokní sloh.
Mezi nejvýznamnější církevní památky s vyšším návštěvnickým potenciálem patří především
poutní místa. Patrně nejzajímavější církevní památkou v regionu je Loretánská kaple Panny
Marie v Rumburku. Specifikem regionu je vysoká koncentrace křížových cest.
Z nehmotných církevních památek se dochovaly zejména pověsti vztahující se k založení
kostelů a vzniku poutních míst, a bohatá hudební tradice. V Mikulášovicích byla obnovena
tradice velikonočních jízd.
26
Po plošné devastaci církevních památek v éře komunismu došlo v posledních dvou
desetiletích ke vzniku řady iniciativ na záchranu, obnovu a oživení církevních památek a
úspěšné obnově mnoha církevních památek, zejména pak kostelů.
Vazba církevních památek na služby závisí především na poloze církevních památek v rámci
sídelního systému. V území nalezneme významné církevní památky jak v nadstandardní
poloze vzhledem ke službám, tak v území se zhoršenou dopravní dostupnosti a kde zcela
chybí služby.
Významnou stávající tematickou kulturní trasou je Via Sacra, propojující církevní poutní
místa a významné památky v česko-polsko-německém trojzemí v sousedství regionu
Českého Švýcarska a Šluknovska. Nově vzniká kulturní trasa a marketingový produkt Poutní
stezka Šluknovska / Pilgerweg des Schluckenauer Zipfels. Kulturní trasou zasahující do
zájmového území je Poutní cesta Českolipskem, která však zatím nepředstavuje etablovaný
produkt tematické turistiky.
3.2 Regionální marketingové strategie
V rámci působnosti veřejné správy je za vytváření koncepčních dokumentů v oblasti
cestovního ruchu (včetně marketingové oblasti) v území zodpovědný Krajský úřad
Ústeckého kraje. Aktuálním koncepčním krajským dokumentem je Strategie rozvoje
cestovního ruchu Ústeckého kraje na roky 2010-2015 (dále SCRÚK 2010). Tato strategie mj.
navrhuje ustavení destinačních organizací v turistických regionech kraje. V oblasti Českého
Švýcarska a Šluknovska se stala hlavním partnerem při aplikaci Strategie rozvoje cestovního
ruchu obecně prospěšná společnost České Švýcarsko (o.p.s. České Švýcarsko), která zde
již delší dobu realizovala destinační management.
Hlavním subjektem působícím (nejen) v oblasti cestovního ruchu v zájmovém území je
zmíněná o.p.s. České Švýcarsko. Jedná se o nestátní neziskovou organizaci, mezi jejíž
zakladatele patří Správa Národního parku České Švýcarsko, Město Krásná Lípa, Základní
organizace Českého svazu ochránců přírody Tilia Krásná Lípa, a Ústecký kraj. o.p.s. České
Švýcarsko mj. funguje jako destinační agentura pro území Českého Švýcarska a Šluknovska
(tedy jedna ze čtyř destinačních agentur působících v rámci Ústeckého kraje), přičemž
dlouhodobě spolupracuje s německým partnerem Tourismusverband Sächsische Schweiz
na rozvoji a prezentaci Českosaského Švýcarska jako jednotné turistické destinace. V rámci
rozvojových aktivit v oblasti cestovního ruchu o.p.s. České Švýcarsko objednává koncepční
materiály. Aktuálně platným strategickým dokumentem, který formuluje také marketingovou
strategii, je Koncepce rozvoje cestovního ruchu v regionu České Švýcarsko do r. 2020.
27
3.2.1 Strategie rozvoje cestovního ruchu Ústeckého kraje na roky 2010-2015
V rešerši dokumentu se zaměříme na návrhovou část formulující opatření a aktivity navržené
s cílem naplnění rozvojové vize definované v tomto dokumentu. Na problematiku marketingu
je zaměřená Priorita 2 návrhové části SCRÚK 2010.
Strategie definuje pozici kraje v oblasti marketingu cestovního ruchu zejména jako
koordinátora aktivit, které mají vzejít z nižší územní úrovně reprezentující přirozené oblasti
cestovního ruchu. Roli kraje vidí strategie také v zapojení do „mezikrajských, národních, příp.
mezinárodních produktů a v marketingu páteřních infrastrukturních a dopravních
produktů/projektů“ (SCRÚK 2010, s. 30). Strategie také mj. prosazuje odklon od „masového,
plošného marketingu směrem ke strukturovanějším přístupům, přímému propojování
s cílovými skupinami, při dodržení principů trvale udržitelného rozvoje. Významné místo
vedle statických produktů (místa) zaujímají produkty dynamické, náročné na kvalitu lidských
zdrojů (akce, festivaly)“ (viz SCRÚK 2010, s. 30).
V oblasti marketingu byla v rámci SCRÚK 2010 navržena následující opatření:
2.1. Zlepšení koordinace marketingových aktivit v cestovním ruchu
2.2. Podpora změny mediálního obrazu kraje
2.3. Koncentrace marketingových aktivit
2.4. Orientace marketingových aktivit na cílové skupiny
2.5. Scelování nabídky produktů
Mezi navrženými opatřeními je možné zaznamenat velké množství aktivit, které jsou
relevantní pro zájmové území i tematické zaměření projektu THETRIS. Níže je uveden
přehled těchto aktivit podle jednotlivých opatření formulovaných v rámci SCRÚK 2010.
Zlepšení koordinace marketingových aktivit v cestovním ruchu
Cílem opatření 2.1 je zajištění efektivnější koordinace marketingových aktivit v cestovním
ruchu definováním role kraje, regionálních uskupení a lokálních aktérů. Dále také
zamezení rozmělňování, neúčinnému marketingu a plýtvání již obdržených zdrojů
synchronizací lokálních a izolovaných aktivit a umožnění dosáhnout na další nabízené
zdroje. K tomu má mj. dopomoci:
Mezikrajská, mezinárodní a přeshraniční spolupráce a koordinace v oblasti
marketingu významných mezikrajských či přeshraničních projektů/produktů
(UNESCO, Krušné hory, České Švýcarsko, tematické stezky, páteřní vodní trasy
a cyklotrasy)
Podpora zřízení a tvorby obsahu produktových webů pokrývajících klíčové
produkty cestovního ruchu na území regionu (např. tematické trasy a okruhy,
turistické karty)
Využití atraktivních kulturních a společenských akcí (městské a historické
slavnosti, hudební a divadelní festivaly apod.) pro posílení turistické nabídky
(regionální kalendáře akcí)
28
Podpora jednoznačných a snadno identifikovatelných log, grafických prvků,
sloganů a marketingových značek (Zahrada Čech, České Švýcarsko, Porta
Bohemica, Chrám chmele a piva apod.) apod. (nemusejí se shodovat s názvy
destinací)
Podpora změny mediálního obrazu kraje
Cílem opatření je působení na změnu image kraje v rámci Česka prezentací pozitivního
vývoje krajiny a životního prostředí a aktivní propagace příležitostí, atraktivit kraje a
vhodných forem cestovního ruchu. To mají mj. naplnit následující aktivity:
Mediální kampaně „pozitivního“ typu (tisk, televize, rozhlas, internet – zavedené
tematické časopisy, rubriky, pořady, portály, výstavy) šířící pozitivní obraz kraje
(pestrost krajinných typů, gastronomické produkty, národní park a CHKO, aktivní
dovolená...)
Zdůrazňování jednotné přeshraniční historické kontinuity a podpora příhraniční
spolupráce (Krušné hory – Erzgebirge před 100 lety centrem cestovního ruchu
Střední Evropy), příhraniční tradici dolování rud a uhlí využít pro cestovní ruch –
společná muzea, naučné stezky, společný marketing, propojování s německými
středisky CR (zimní sporty)
Využití pozitivních příkladů pro marketing - České Švýcarsko, České středohoří
- image jedinečné krajiny – dramatické i romantické (Milešovka – 3. nejhezčí
výhled na světě – Humboldt, žatecký chmel základem piva po celém světě)
Koncentrace marketingových aktivit
Cílem opatření je systematicky, soustavně a dlouhodobě směřovat marketing na nejvíce
konkurenceschopné, unikátní, nejspecifičtější a nejefektivnější produkty. Toho má být
dosaženo cílenou propagací a podporou:
atraktivit/produktů nadnárodního a národního významu - lokality, aspirující na
zápis do Seznamu světového dědictví UNESCO, národní kulturní památky
(zámky, kláštery, kostely, památná místa), městské památkové rezervace,
národní park, chráněné krajinné oblasti
unikátních a specifických forem cestovního ruchu, pro něž má Ústecký kraj
nejvhodnější předpoklady a komparativní výhody vůči ostatním regionům montánní (hornický) a industriální cestovní ruch, gastronomie - chmelařství,
pivovarnictví, příp. vinařství, skalní města - sportovní a poznávací CR,
paragliding, autodrom a hipodrom, dynamické produkty – festivaly a pravidelné
akce - např. spjaté s praotcem Čechem, Přemyslem Oráčem, josefínský i
válečný Terezín, romská kultura, dočesné, vinobraní
produktů s širší než krajskou působností, zahrnující mezikrajskou, příp.
mezinárodní spolupráci (vodní trasy, páteřní cyklotrasy)
atraktivit a forem s relativně vysokým potenciálem, ale doposud málo
využívaných či opomíjených - např. větší využití potenciálu pro zimní sporty
29
v Krušných horách, vodní sporty a pobyty u vody v Podkrušnohoří, vzdělávací
ekoturismus v Českém Švýcarsku, hrady a zříceniny Českého Středohoří,
atraktivně vedené železniční tratě
atraktivit a forem, šetrných k životnímu prostředí - eko- a agroturismus, pěší,
hippo- a cyklo – turistika, naučné stezky, napojení aktivit na Podkrušnohorský
zoopark Chomutov, ZOO v Ústí nad Labem a Děčíně
mimosezónních aktivit za účelem udržení provozuschopnosti služeb a
obsazenosti ubytovacích zařízení (konferenční CR, školy v přírodě)
Orientace marketingových aktivit na cílové skupiny
Cílem opatření je směřovat vhodné a diferencované marketingové aktivity na vybrané cílové
skupiny podle geografického a sociodemografického hlediska při používání adekvátních
marketingových nástrojů.
V rámci opatření je definována poměrně široká škála cílových skupin podle geografického
původu i sociodemografických hledisek a distribučních cest. Mezi těmito skupinami nejsou
explicitně zmíněni věřící zaměření na církevní a poutní turistiku. V rámci ostatních cílových
skupin lze však identifikovat jak příslušníky této cílové skupiny, tak i skupiny dalších
potenciálních návštěvníků církevních památek a uživatelů kulturních tras.
Scelování nabídky produktů
Cílem opatření je vytvořit realistické, konkrétně cílené a individuálně laděné turistické balíčky
sdružením původně izolovaných produktů za účelem zvýšení pestrosti nabídky, prodloužení
a opakování pobytu a navýšení útraty návštěvníků, k vytvoření komplexnějšího pozitivního
obrazu a povědomí o území.
Scelováním produktů se rozumí vytváření komplexnější nabídky v rámci jednotlivých
destinací (příkladem může být např. 3K karta), a to např. na základě geografické blízkosti,
obsahově-tematické podobnosti produktů a forem, vhodné kombinace a komplementarity (i
kontrastní) produktů a forem, sdružování různých cílových skupin či doplňkového užívání
ubytovacích zařízení a služeb.
Aktivity opatření 2.5 dále spočívají také v:
napojení méně známého produktu na top atraktivitu a tím posílení pozice
šíření kvality (např. České Švýcarsko – Šluknovsko)
propojování s mimokrajskými a přeshraničními aktivitami (Krušné hory, zejména
centra zimních sportů v okolí Klínovce, společná prezentace Podřipska,
Jiřetínska a části Lužických hor, společné hornické naučné stezky, muzea,
přeshraniční železnice se Saskem, víkendové zájezdy Českosaské ŠvýcarskoDrážďany)
scelování nejen aktivit a produktů, budování tematických stezek a okruhů, ale i
distribučních cest (společné informační brožury, letáky, internetové stránky,
jednotný informační systém), tematické zájezdy
30
3.2.2 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v regionu České Švýcarsko do r.
2020
Také v této koncepci se zaměříme na její návrhovou část, nazvanou jako „Rozvojová
strategie 2020“. Na rozvoj marketingu je zaměřena Priorita č. 5 této koncepce.
Koncepce konstatuje, že dosavadní prezentace turistického regionu vykazovala díky
dlouhodobé činnosti o.p.s. České Švýcarsko vysokou kvalitu. Nedostatkem však byla
absence zaměření marketingových aktivit na konkrétní cílové skupiny. Priorita tedy cílí na
zvýšení účinnosti marketingu ve vazbě na cílové skupiny a hlavní formy CR i na posílení
image regionu. Příležitostí k rozvoji CR je přitom vazba na Saské Švýcarsko a jeho širší
okolí, která má mj. rozšířit možnosti hlavních forem CR i doplňkových aktivit. Důležitou
aktivitou v rámci úsilí o posílení image regionu je snaha o zapsání regionu Českosaského
Švýcarska do Seznamu přírodního dědictví UNESCO.
V rámci priority jsou navržena opatření:
Opatření 5.1: Nový marketing CR
Opatření 5.2: Přeshraniční prezentace turistických atraktivit
Opatření 5.3: Marketing veřejné turistické dopravy
Opatření 5.4: UNESCO
Cílem opatření 5.1 je vytvoření marketingu turistického regionu České Švýcarsko pro
vybrané cílové skupiny. Toho má být dosaženo:
Zpracováním marketingových průzkumů a návazných koncepcí marketingu
turistického regionu pro definované cílové skupiny
Realizací komplexních marketingových akcí s přesným zacílením a návazným
vyhodnocováním
Inovací a aktualizací turistických balíčků a programů pro cílové skupiny
návštěvníků
Cílem opatření 5.2 je zlepšení přeshraniční nabídky atraktivit na české i německé straně. To
má mj. probíhat formou:
Prezentace nabídky Českého i Saského Švýcarska na obou stranách hranice,
příp. jejich širšího okolí (Lužické hory, Žitavské hory, Horní Lužice)
Sdílení a šíření informací na české a německé straně o aktuálních kulturních a
společenských akcích na druhé straně hranice
Tvorba modelových programů pro jednodenní, víkendové a týdenní pobyty
zaměřené na vybrané cílové skupiny návštěvníků s využitím atraktivit na obou
stranách hranice a s využitím služeb místních podnikatelů v CR (varianty letní,
zimní a při špatném počasí)
Cílem opatření 5.3 je vytvoření kvalitního marketingu veřejné turistické dopravy. Tomu má
dopomoci:
Propagace regionálních spojů využitelných pro turistickou dopravu
31
Tvorba turistických produktů zahrnujících veřejnou dopravu (Nationalparkbahn,
balíček tipů na výlety s využitím veřejné dopravy, kvalitní turistická mapa s
linkami veřejné dopravy a jízdním řádem)
Rozvíjení systému zvýhodněných jízdenek ČD
Zavedení systému turistických slev pro uživatele veřejné dopravy
Budování partnerství s ČD a dopravními podniky a vytváření nových turistických
produktů přinášející výhody cestujícím (půjčovny kol, slevy, ubytování, výlety a
cenově zvýhodněné návštěvy atraktivit)
Opatření 5.4 je zaměřené na posílení image regionu Českosaského Švýcarska jeho zápisem
mezi památky UNESCO. Aktivity příslušných aktérů tak mají směřovat k podpoře zápisu
Českosaského Švýcarska na Seznam přírodního dědictví UNESCO.
3.2.3 Shrnutí
Naplnění marketingových strategií je převážně v gesci destinační agentury,
kterou představuje o.p.s. České Švýcarsko
Marketingové strategie usilují o posílení image regionu, v ČR zejména šířením
pozitivního mediálního obrazu kraje (v protikladu k vnímání kraje jako
nezdravého místa k životu), v zahraničí pak především budováním image
Českosaského Švýcarska jako jednotné destinace a úsilím o zápis
Českosaského Švýcarska na Seznam přírodního dědictví UNESCO
Strategickým záměrem je rozvoj marketingu zaměřeného na konkrétní cílové
skupiny a hlavní formy CR v regionu.
Příležitostí je rozvoj přeshraničního marketingu, který může přispět ke zvýšení
atraktivity turistického regionu prostřednictvím širokých možností volnočasových
aktivit dostupných návštěvníkům regionu na obou stranách hranice.
Předpokladem je také kvalitní marketing veřejné dopravy a scelováním nabídky
produktů v CR.
3.3 Strategie ochrany
V oblasti strategie ochrany památek jsou pro zájmové území relevantní především
následující koncepční dokumenty:
Plán péče o národní park České Švýcarsko 2009-2016,
Program rozvoje Ústeckého kraje 2014-2020,
Koncepce památkové péče v České republice na léta 2011-2016.
Z výše zmíněného výčtu je tedy patrná absence strategického dokumentu zaměřeného
primárně na ochranu památek (resp. památkovou péči) v zájmovém území. To je dáno
jednak charakterem památkové péče v České republice, která je decentralizovaná a
zajišťována na různých úrovních veřejné správy, jednak charakterem financování památkové
32
péče, které je zajišťováno vícezdrojově, různými subjekty i na různých úrovních veřejné
správy, hlavně je zde však objem alokovaných prostředků od nástupu globální hospodářské
recese redukován. Kritickým bodem rozvoje památkové péče je tak dostatek finančních
prostředků, jejichž objem alokovaný na památkovou péči, zejména pak na ochranu a obnovu
památek je dlouhodobě neuspokojivý. V takovém ekonomickém klimatu je i při přihlédnutí k
druhořadému významu památek v zájmovém území (snad s výjimkou Lorety v Rumburku)
zásadní role obcí při zajišťování finančních prostředků na údržbu a obnovu místních
památek.
Budoucím rizikem je také financování údržby a obnovy církevních památek po realizaci
církevních restitucí, které převedou odpovědnost za ekonomický chod církví (a tedy i
církevních nemovitostí) na samotné církve (v zájmovém území tedy takřka výlučně
Římskokatolické církve). V církevních kruzích přitom panují obavy z absence prostředků na
zajištění údržby a obnovy církevních nemovitostí (zatímco budou disponibilní prostředky
fixovány na samotný provoz církve). Tento stav je mj. zapříčiněn rapidní změnou
ekonomického i společenského postavení církve oproti stavu před znárodněním církevního
majetku, kdy byla církev plně ekonomicky soběstačná a to i díky financování chodu církve
výrazně větším množstvím věřících i širokému portfoliu ekonomických aktivit (mj. provozu
církevních statků a lesního hospodářství). Ani v případě církví však není autorům analýzy
znám koncepční materiál, který řeší budoucnost ochrany církevních památek ve změněných
ekonomických podmínkách.
Pro zajištění ochrany a zejména obnovy památek jsou zásadní aktivity příslušných obcí, a to
jednak ve smyslu zajištění financování údržby a obnovy památek, jednak v projektové
přípravě směřující k získání dotací na obnovu a rozvoj vytipovaných památek.
V následující části kapitoly jsou představeny zmíněné strategické dokumenty s návrhy
relevantními pro tuto analýzu.
3.3.1 Plán péče o národní park České Švýcarsko 2009-2016
Plán péče o NP České Švýcarsko je zásadním rozvojovým dokumentem pro území
samotného NP i obcím, jejichž katastrální území do NP zasahuje. Plán stanovuje způsoby
péče o dotčené území a reguluje jeho rozvoj. Předmětem ochrany v dotčeném území přitom
není pouze unikátní přírodní prostředí, ale také kulturní hodnoty (zejména pak kulturní
památky a objekty kulturné-historicky hodnotné), které přispívají k dotváření genia loci i
celkové atraktivity území NP. Plán péče přitom stanovuje podmínky a opatření zaměřené na
ochranu dotyčných objektů. Relevantní podmínky a opatření z Plánu péče o NP České
Švýcarsko 2009-2016 jsou zmíněny v následujících odstavcích.
33
Péče o objekty vykazující kulturně–historickou hodnotu, které nejsou evidované v
ÚSKP
Kromě prohlášených kulturních památek a archeologických areálů se na teritoriu NP nachází
četný soubor objektů a lokalit, jejichž ochrana bude řešena v rámci plánu péče NP. Pro
uchování historické výpovědi krajiny bude prováděna:
Pasportizace objektů a areálu; z hlediska upřesnění vztahů musí databáze
zahrnovat objekty na teritoriu NP i na katastrech přilehlých obcí
Dokumentace (měření, popis stavu, fotodokumentace) objektu
Archivní rešerše (zajištění dostupných informací o stáří, důvodu zřízení,
využívání, změn podoby a způsobu využití, zřizovateli objektu či areálu).
Evidence a zpracování artefaktů, nalezených v areálu. V případě, že artefakt
vykazuje možnou historickou výpověď, bude k jeho vyhodnocení přizván
specialista příslušného oboru; po dokumentaci pro potřeby NP bude předmět
odevzdán do sbírek spádové odborné organizace (muzeum, archeologické
pracoviště, galerie).
Zpracování informací do databáze a GIS vrstvy.
Obnova a rekonstrukce poškozených objektů
Pro zachování nepozměněného charakteru kulturní tváře krajiny bude kladen důraz na:
přiblížení se maximální možnou měrou původní podobě objektu dle dostupných
informací a dobových vyobrazení; př. nejstarší zdokumentované podobě před
poškozením,
v případě rekonstrukcí bude nově ztvárněná část objektu respektovat tradiční
tvarosloví a uspořádání obdobných objektů v nejbližším kulturně – historickém
teritoriu; v případě nutnosti bude vyžádána konzultace se specialisty příslušného
oboru (památkový ústav, muzeum, galerie, archeologické pracoviště)
Péče o zachované objekty a areály
Pro uchování co možno intaktní historické výpovědi objektů a areálů budou dodržovány
následující podmínky:
Informace z databáze budou přístupné zaměstnancům NP a specialistům z
odborných
V případě, že objekt či areál vykazuje vysokou kulturně-historickou hodnotu,
bude zpracován návrh na prohlášení objektu či areálu za kulturní památku
(archeologickou lokalitu) ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové
péči, v platném znění
Bude-li stav objektu či areálu vyžadovat zásah do přírodního prostředí ve svém
ochranném pásmu, bude tento řešen v sounáležitosti s oddělením plánu péče a
ochrany přírody.
34
3.3.2 Program rozvoje Ústeckého kraje 2014-2020
Program rozvoje Ústeckého kraje (dále PRÚK) je komplexním strategickým dokumentem,
zaměřeným zejména na identifikaci rozvojových potřeb území Ústeckého kraje pro
nastávající rozpočtové období SF EU a stanovení návrhů opatření sloužících k naplnění
těchto potřeb. V rámci návrhové části PRÚK je problematika památkové péče součástí
následujícího 2.4 Kultura, sport a volný čas. Cílem opatření je zkvalitnit nabídku kulturních,
sportovních a volnočasových aktivit pro různé skupiny obyvatel a zachovat a adekvátně
využít architektonicky, historicky, kulturně i technicky cenné objekty a areály. Aktivity
naplňující opatření lze rozdělit na ty, které jsou úkolem samotného Ústeckého kraje, a na ty,
které jsou v kompetenci jiných subjektů.
Aktivity Krajského úřadu Ústeckého kraje:
Výkup vybraných nejvíce ohrožených památkových objektů s konkrétním
záměrem využití a projektová příprava jejich regenerace směřující k jejich
regeneraci za podpory prostředků ze SF EU či jiných externích prostředků
Zřízení krajské databáze památkově cenných objektů bez statutu památkové
ochrany s využitím stávajících databází (ÚAP, Industriální topografie ÚK, apod.)
Příspěvek na projektovou přípravu regenerace památkově cenných objektů
Obnova drobných kulturních památek v území a jejich společná propagace
Intervence u příslušných úřadů i vlastníků cenných nemovitostí, směřující k
zachování jejich hodnot
Koordinace rozvojových aktivit na lokální a regionální úrovni s cílem využití
potenciálu památkově cenných objektů (např. k umístění veřejných institucí v
objektech)
Asistence žadatelům o dotace na regeneraci památkově cenných objektů
Asistence vlastníkům památkových objektů, kteří nemají dostatečný kapitál k
jejich údržbě/regeneraci, např. formou nabídky potenciálním investorům
Tlak na změnu nastavení financování z ESF z krátkodobých projektů na projekty
dlouhodobé a opakované (vč. financování v době udržitelnosti, např. postupným
útlumem financování)
Marketing kulturních akcí
Podpora zájmových, spolkových, kulturních a sportovních aktivit obyvatelstva
Okruhy aktivit jiných subjektů vč. nepřímé podpory ze strany ÚK:
Výkup a regenerace vybraných nejvíce ohrožených objektů s konkrétním
záměrem využití (města)
Vytvoření systému finančních pobídek zaměřeného na zachování hodnot
cenných objektů v soukromém vlastnictví
Zařazení problematiky jako specifického cíle podpory v budoucím mechanismu
alokace prostředků ze SF EU v regionu
Lobbing za alokaci prostředků ze SF EU do příslušné oblasti podpory
Zákonodárná iniciativa směřující k vyšší vymahatelnosti údržby chátrajících
objektů ze strany vlastníků
35
Podpora NNO působících v oblasti kulturních, (rekreačních) sportovních a
volnočasových aktivit
Rozšíření a zkvalitnění nabídky kulturního vyžití
Modernizace a zlepšení vybavení objektů sloužících ke kultuře, (rekreačnímu)
sportu a volnému času
3.3.3 Koncepce památkové péče v České republice na léta 2011-2016
Koncepce památkové péče je dokumentem, který definuje aktivity v oblasti památkové péče
na republikové úrovni. Vzhledem k decentralizaci výkonu veřejné správy na úseku
památkové péče Koncepce obsahuje spíše opatření administrativního či legislativního rázu
bez vazby na konkrétní území.
Dokument obsahuje soubor obecných opatření směřujících mj. ke zpřesnění požadavků na
vyhlašování nových kulturních památek, národních kulturních památek, a památkově
chráněných území, analýze stávajícího souboru památkově chráněných objektů a území,
digitalizaci seznamu kulturních památek, zpřesnění evidence movitých kulturních památek,
nastavení systému průběžného monitoringu stavu památkového fondu, rozvíjení
integrovaného systému ochrany movitého kulturního dědictví, ochraně kulturní krajiny na
úseku památkové péče, rozvíjení edukačních aktivit v oblasti kulturního dědictví a podporu
udržitelného rozvoje cestovního ruchu vázaného na památky.
Z opatření zmíněných v koncepci se problematiky projektu THETRIS týká nejvíce opatření č.
15. – Památky a cestovní ruch. To mj. zmiňuje vhodnost podpory zapojení kulturních
památek do aktivit na poli cestovního ruchu při zachování jejich ochrany. Způsob využité
památek v cestovním ruchu přitom nesmí vést k poškozování jejich památkových hodnot.
Dílčí opatření v rámci opatření č. 15 – Památky a cestovní ruch:
II.15a Podpora zpřístupňování památkových objektů, jejich propagace
a rozšiřování nabídky kulturních akcí
II.15b Využití všestranného potenciálu památek pro poskytování služeb
v cestovním ruchu trvale udržitelným způsobem
II.15c Zapojení vhodných marketingových nástrojů cestovního ruchu pro
únosnou ekonomizaci kulturních památek. Využití části výnosu z cestovního
ruchu na obnovu kulturních památek
3.3.4 Shrnutí
V současné době neexistuje žádný strategický dokument, který by byl primárně
zaměřený na ochranu památek v zájmovém území.
Podmínky pro ochranu památek v zájmovém území stanovuje zejména Plán
péče o národní park České Švýcarsko 2009-2016. Obecné aktivity zaměřené na
zajištění ochrany památek a rozvoje památkové péče v následujícím
36
rozpočtovém období SF EU stanovuje Program rozvoje Ústeckého kraje 20142020.
Dlouhodobým problémem je podfinancování památkové péče zvýrazněné
úbytkem prostředků alokovaných na památkovou péči v důsledku globální
hospodářské recese.
Výrazným budoucím rizikem je útlum péče o církevní památky v důsledku
snižující se religiozity obyvatelstva i vyšší odpovědnosti církví za péči o církevní
památky v důsledku připravovaných církevních restitucí.
Zásadní rozvojovou výzvou je vyšší role místních aktérů, zejména pak obcí při
zajišťování údržby a obnovy památek.
37
4 Příklady dobré praxe
V této kapitole jsou zpracovány příklady dobré praxe. V souladu se zadáním studie je
zpracováno 5 příkladů dobré praxe dle těchto pilířů:
Konkurenceschopnost a podnikání (marketingové strategie ve vztahu k
církevním a kulturním trasám) – Via Sacra
Přístupnost (doprava, dostupnost památek) – Otevřené brány Zlínský kraj,
Domeček na kopečku
Strategie ochrany sakrálních památek (programy, plány a modely renovace,
konzervace, správa památek ve vztahu k církvi) – Pro život kostelů Broumovska,
Loreta Rumburk
Příklady dobré praxe jsou v souladu s požadavky obecné metodiky projektu THETRIS
zpracovány pro regiony, které se nacházejí v referenčním území ve vztahu k území
zájmovému. Protože v Česku je obecně obtížné identifikovat k daným tématům příklady
dobré praxe, je referenční územní jednotkou území celého Česka a nejbližšího příhraničí na
polské a německé straně s tím, že byla preferována území s podobným sociálněekonomickým profilem, historií a krajinným rázem.
4.1 Pro život kostelů Broumovska
Projekt byl započat r. 2012. Region Broumovska se nachází v severovýchodních Čechách a
jeho kulturní, krajinný a sociální charakter je podobný Českému Švýcarsku a Šluknovsku.
Cílem projektu je rekonstrukce 10 barokních kostelů tzv. broumovské skupiny kostelů a
obnovy jejich role jako centra náboženského a společenského života v obci, která byla
přerušena ve druhé polovině 20. století. Proto se v souvislosti s hlavní aktivitou projektu dá
hovořit spíše o revitalizaci kostelů, představující komplexní aktivity směřující nejen k
rekonstrukci kostelů, ale i v hledání kreativního a efektivního využití zrekonstruovaných
kostelů. Kostely broumovské skupiny tvoří architektonické dominanty příslušných měst a
obcí a měly by se opět stát dominantami kulturního, duchovního a společenského života v
obcích. Rozmanité využití rekonstruovaných kostelů by mělo také přispět k udržitelnosti
výsledků rekonstrukce tím, že přispěje k vícezdrojovému financování údržby kostelů.
Římskokatolická farnost, Děkanství Broumov je iniciátorem projektu. Na projektu se v
současné době podílejí následující aktéři:
Omnium, o.s., Broumov
Benediktinské opatství sv. Václava v Broumově
INS Náchod, spol. s r.o. – projektová dokumentace
Ing. Arch. Jan Slavík, vikariátní technik
Centrum evropského plánování a.s. – Dotační poradenství a projektová žádost
38
Památková péče, MěÚ Broumov, Helena Burešová – Odborný dohled
V rámci neformální spolupráce či záměrů budoucí spolupráce jsou však do projektu zapojeny
také univerzity a vysoké školy, studenti architektury, a další aktéři. Pro financování projektu
je uvažováno s využitím zdrojů Královéhradeckého kraje, Ministerstva zemědělství ČR
(Program rozvoje venkova SZIF), Ministerstva kultury ČR (Program záchrany
architektonického dědictví), vlastních zdrojů Římskokatolické farnosti – děkanství Broumov,
připravovaných Finančních mechanismů EHP a Norského finančního mechanismu („Norské
fondy“), příspěvků drobných dárců mj. z dobrovolného vstupného hudebního festivalu Za
poklady Broumovska a soukromých nadací a nadačních fondů. Pro realizaci projektu je
připravena strategie, která obsahuje následující aktivity a opatření:
zpřístupnění kostelů v rámci tzv. církevní turistiky,
naučná stezka mezi jednotlivými kostely a klášterem,
obnovení poutních cest (Svatomariánská, Svatojakubská),
letní hudební festival Za poklady Broumovska (v roce 2012 již 7. ročník),
hudební koncerty v průběhu celého roku,
divadelní vystoupení,
výstavy a mnoho dalších akcí.
V dosavadním průběhu projektu byly získány finanční prostředky z několika různých zdrojů
(Ministerstvo zemědělství ČR, Královéhradecký kraj, obce a města), které byly použity k
rekonstrukcím 2 kostelů. Díky těmto aktivitám došlo k záchraně a obnově dvou zanedbaných
kostelů. Díky mimořádnému úsilí k aktivizaci různých aktérů došlo k určitému zapojení
různých osobností, institucí i podnikatelů do projektu či k získání finančních darů. V r. 2012
se konal již 7. ročník hudebního festivalu Za poklady Broumovska, který přispívá k rozvoji
místního kulturního života i propagaci místních památek.
Projekt „Pro život kostelů Broumovska“ počítá vzhledem k rozsahu souboru kostelů
i omezenými finančními možnostmi s postupnou realizací jejich revitalizace v několika
etapách.
Etapa A je koncipována jako ucelená oprava tří kostelů z broumovské skupiny – kostel Všech
svatých v Heřmánkovicích, sv. Jakuba Většího v Ruprechticích a sv. Anny ve Vižňově
s možností využití grantů „Norských fondů“.
Etapa B řeší opravu kostela sv. Markéty v Šonově s možností využití dotace z Programu
rozvoje venkova SZIF.
Etapa C řeší obnovu kostela sv. Barbory v Otovicích s využitím prostředků z Programu
záchrany architektonického dědictví MK ČR.
Na projektu se podílí jam místní, tak regionální a národní aktéři. Záchrana a obnova
unikátních kostelů broumovské skupiny pomůže k uchování místního kulturního dědictví a
spolu s dalšími aktivitami zaměřenými na zpřístupnění a oživení kostelů pomůže k rozvoji
místní identity, duchovního, kulturního a společenského života i cestovního ruchu. Projekt je
poměrně známý a svou popularitou přispívá ke zviditelnění periferního regionu Broumovska.
39
Projekt propojuje rekonstrukci kostelů s tzv. „měkkými aktivitami“ jako je organizace
kulturních akcí, příprava naučné stezky, apod., což jsou aktivity použitelné ve všech
projektech zaměřených na rekonstrukci a oživení kostelů. Projekt také implementuje základní
principy partnerství – tím, že jsou do něj zapojeni zástupci místní, regionální i národní úrovně
u veřejných i soukromých subjektů. Finanční principy projektu založené na využití většího
množství veřejných i soukromých zdrojů jsou nezbytným předpokladem pro překonání
nedostatečného financování obnovy kulturního dědictví, což je běžný nedostatek v mnoha
zemích.
4.2 Otevřené brány Zlínského kraje
Jižní a střední Morava jsou díky velkému počtu církevních památek a jejich marketingové
nabídce v rámci cestovního ruchu a také díky několika známým poutním místům
pravděpodobně regionem, kde jsou kulturní a církevní trasy v rámci Česka nejlépe
připravené, nabízené a využívané. „Církevní a poutní místa na Moravě“ jsou zpracována
jako volný produkt církevní turistiky, do kterého jsou s ohledem na způsob marketingové
komunikace zapojeny různé církevní památky a akce v oblasti jižní a střední Moravy
(přibližně Jihomoravského, Zlínského a Olomouckého kraje). Taktéž jednotlivé webové
portály, brožury, případně cestovní kanceláře nabízejí tento produkt v různých obměnách a
variantách z hlediska zahrnutých míst, délky pobytu či způsobu cestování (individuální vs.
organizovaná skupinová turistika). Společným prvkem projektu je jeho územní zaměření
(Morava), cílové skupiny (návštěvníci spíše než místní obyvatelé) a marketingový koncept
(volný produkt cestovního ruchu). Na druhou stranu není projekt zaměřen na specifický druh
církevního a kulturního dědictví s jednotným architektonickým slohem nebo typem církevních
objektů. S projektem je provázáno několik církevních tras i dalších projektů. Jedním z
navazujících projektů je projekt Otevřené brány realizovaný ve Zlínském kraji.
Projekt „Otevřené brány“ je zaměřený na rekonstrukci a znovuotevření kostelů na východní
Moravě. Projekt byl zahájen v r. 2009 a stále pokračuje. Záměrem projektu je zpřístupnění
široké škály cenných církevních pamětihodností. Příslušné kostely mohou návštěvníkům
zprostředkovat příběh místa a poznání tradic a obyčejů místní kultury.
Projekt je realizován Krajským úřadem Zlínského kraje, 18 městy a obcemi, olomouckým
Arcibiskupstvím, 20 farnostmi, informačním centrem ve Zlíně, Teologickou fakultou Cyrila a
Metoděje v Olomouci, Centrálou cestovního ruchu Východní Moravy a Maticí
Svatohostýnskou. Krajský úřad Zlínského kraje zařizuje školení průvodců, poskytuje
metodickou podporu a publikaci brožur, které jsou následně distribuovány v kostelech,
informačních centrech a veletrzích cestovního ruchu prostřednictvím dalších partnerů
projektu. Brožury jsou vydávány v různých jazykových mutacích.
Navzdory poměrně nízké nákladnosti aktivit spojených se zpřístupněním kostelů může dojít k
znatelnému nárůstu návštěvnosti území, příjmů místní ekonomiky a výnosů akcí pořádaných
ve spojitosti s kostely a tím k posílení ekonomické soběstačnosti obcí a místních ekonomik a
farností (včetně pozitivního efektu na financování údržby církevních památek).
40
V souvislosti s projektem bylo od r. 2009 zpřístupněno návštěvníkům 20 kostelů, z toho 8
kostelů v r. 2010, 3 v r. 2011 a 9 v r. 2012. Zpřístupněné kostely mohou být navštíveny každý
rok od května do října. Exkurze v kostelech organizované vyškolenými průvodci jsou
poskytovány zdarma. Do r. 2012 bylo vyškoleno přibližně 60 průvodců, zejména pak z řad
studentů, seniorů a žen na mateřské dovolené. Exkurze do některých kostelů jsou
doprovázené varhanními koncerty či návštěvou dalších místních zajímavostí. Projekt je
financován z vlastních zdrojů projektových partnerů. V r. 2012 přispěl do projektu cca
360 000 Kč Zlínský kraj a 515 000 Kč obce a města, drobní dárci a farnosti.
V roce 2012 navštívilo zpřístupněné kostely více než 80 000 návštěvníků. V rámci
autoevaluace projektu je každoročně pořádán workshop a tisková konference. Projekt je
propagován na internetových stránkách Centrály cestovního ruchu Východní Moravy, na
veletrzích cestovního ruchu v Česku a v médiích (televize, rozhlas, tisk). Projekt propagují
také farnosti, obce a města.
Projekt přispěl k vytvoření nových atrakcí cestovního ruchu, oživení znovu-zpřístupněných
kostelů a místního cestovního ruchu. Přispěl také ke kooperaci rozličných aktérů (veřejná
správa, farnosti, občanská společnost, akademická sféra), jejichž spolupráce může být
prospěšná i pro budoucí rozvoj místních komunit a místní ekonomiky a pro zajištění ochrany
místního kulturního dědictví. Bylo vytvořeno minimálně 60 nových pracovních míst (průvodci
– ale jen sezónně na částečný úvazek). Projekt také přispěl ke zviditelnění regionu jako
celku i participujících obcí a měst.
Mapa 4: Církevní památky a poutní místa na Moravě
Zdroj: převzato z www.amber-trail.cz
Výstup projektu ve formě vyškolení průvodců a nabízení jejich služeb zdarma jako jedné z
části nabízeného produktu je inspirativní a použitelný i v obdobných zahraničních projektech.
Aplikovatelné je také partnerství rozličných aktérů, které nejen že přispívá ke zdárné realizaci
41
projektu, ale může mít pozitivní efekt i pro případné budoucí aktivity v zájmovém území.
Inspirativní je dosažení poměrně vysoké návštěvnosti (zejména jako výsledku kvalitních
marketingových aktivit a bezplatných průvodcovských služeb) při poměrně nízkých
nákladech na aktivity projektu.
4.3 Via Sacra
Via Sacra je poutní stezka vedoucí po významných sakrálních památkách na trojmezí
Německa, Polska a České republiky. Spojuje 17 zastávek v regionech sousedících s
Českým Švýcarskem a Šluknovskem. Realizaci Via Sacra začalo r. 2005 Muzeum kostela u
sv. Kříže v Žitavě. Via Sacra je nová turistická stezka po starých kulturních regionech Horní
Lužice, Dolního Slezska a severních Čech. Cílem projektu je oživení starých poutních a
kupeckých cest, kostelů a dalších církevních památek, rozvoj turistiky v regionu a poznání
regionálního kulturního dědictví místními obyvateli. Via Sacra oživuje dlouhou tradici
středoevropské kultury vytvořené dlouhodobou koexistencí německého, lužickosrbského,
českého a polského etnika na území po obou stranách řeky Nisy. Dopomáhá k objevení
legend, tradic a historie regionu místními obyvateli a obzvláště pak návštěvníky regionu.
Via Sacra je produktem církevní turistiky, tvořeným 16 kostely a dalšími církevními
památkami. Na tomto produktu participují tři hlavní organizace: německá Marketingová
společnost Horní Lužice – Dolní Slezsko, polské Dolnoslezské vojvodství a Krajský úřad
Libereckého kraje. Partnery projektu je také několik měst a obcí, podnikatelských subjektů
(cestovních kanceláří) a neziskových organizací.
Via Sacra je zaměřena na poutníky, běžné turisty i místní obyvatele. Vytvořením nového,
specifického produktu cestovního ruchu dopomáhá Via Sacra k udržitelnému rozvoji
regionálního cestovního ruchu. Produkt také přispívá k šíření poznání regionálních
církevních památek místním obyvatelstvem i návštěvníky a tím přispívá k vytváření
podmínek pro účinnější ochranu těchto památek.
V souvislosti s projektem došlo na základě aktivity farností k opravě několika kostelů. Dále
bylo vytvořeno několik internetových stránek a článků informujících o produktu Via Sacra a
došlo k publikaci tištěného průvodce v německém jazyce. Produkt je každoročně propagován
na několika veletrzích cestovního ruchu v Česku i Německu. V průvodci i na internetových
stránkách je uživatelům Via Sacra doporučeno celkem 10 ubytovacích zařízení (6 v
Německu, 2 v Česku a 2 v Polsku). Ubytovací zařízení zahrnují jak hotely, tak hostely, které
jsou součástí far. Poznávací zájezdy a exkurze v rámci Via Sacra nabízí celkem 14
organizací.
Poutní stezku Via Sacra používají rozličné skupiny návštěvníků. Poutní stezka je populární
nejen mezi poutníky, ale také mezi běžnými turisty. Někteří návštěvníci směřují nejen za
poznáním církevních památek, ale navštěvují také kulturní a církevní akce, které se v
příslušných městech a obcích konají (poutě, koncerty, výstavy, apod.). Podle místních aktérů
42
jsou některé exkurze velice populární, vzhledem k absenci dat však není možné specifikovat
přesný počet uživatelů Via Sacra a souvisejících akcí.
V rámci produktu Via Sacra dochází k pořádání rozličných kulturních a církevních akcí, což
přispělo k rozvoji kulturního i církevního života v příslušných městech a obcích. V důsledku
zavedení tohoto produktu došlo k nárůstu celkového počtu návštěvníků regionu a jeho
atrakcí a k růstu tržeb z cestovního ruchu. V části dotčeného území produkt Via Sacra také
přispívá k rozvoji mimosezónní turistiky (zejména v oblastech zimní turistiky).
Mapa 5: Poutní stezka Via Sacra
Zdroj: http://www.liberecky-kraj.cz/dr-cs/4506-poutni-stezka-via-sacra.html
Projekt Via Sacra je inspirující v použití široké škály marketingových nástrojů. Přenositelným
pozitivem projektu je jasně formulovaná marketingová strategie. Projekt vzniknul z popudu
místního aktéra, později se stal respektovaným na regionální a národní úrovni. Via Sacra je
příkladem projektu oživujícího přeshraniční spolupráci, která je velmi důležitá pro rozvoj
(většinou periferních) hraničních regionů. Průvodce Via Sacra obsahující informace o
zajímavostech a ubytovacích zařízeních je příkladem zdařilé popularizace projektu/produktu.
43
4.4 Domeček na kopečku Rumburk
Projekt Domeček na kopečku realizuje občanské sdružení Dokořán Rumburk, které bylo
založeno r. 2005 za účelem oživení historického přístavku evangelického kostela v
Rumburku, jenž byl obnovován po ničivém požáru v r. 2003. Původní myšlenkou projektu
bylo otevření tohoto přístavku i celého areálu evangelického kostela dokořán pro lidi, kteří
mají chuť se setkávat a aktivně se podílet na kulturním životě ve městě - proto se sdružení
nazývá „Dokořán Rumburk“
Cílovou skupinu představují především obyvatelé Rumburka i okolí, kteří chtějí aktivně
participovat na místním kulturním i sociálním životě. Další cílovou skupinu představují lidé se
zdravotním hendikepem, kteří jsou zaměstnaní v místní čajovně a kavárně fungující jako
chráněné pracoviště.
Domeček na kopečku se za mnoho let provozu etabloval jako prostor pro alternativní
společenské a kulturní aktivity v Rumburku a okolí. Udržitelnost projektu je tedy založena na
poptávce po alternativní kultuře. Dosavadní výsledky, mj. ve formě vytvoření stálé skupiny
návštěvníků místních akcí vytvářejí podmínky pro další budoucí rozvoj aktivit spojených s
Domečkem na kopečku.
V rámci projektu došlo v r. 2007 k otevření čajovny a kavárny jako místa k setkávání místní
komunity. Čajovna a kavárna také slouží jako chráněné pracoviště pro lidi se zdravotním
hendikepem, kteří jsou zde zaměstnáni a získávají zde možnost integrace do místní
komunity i rozvoji svých sociálních a profesionálních kompetencí. Každou středu jsou
pořádána organizovaná setkání (nazvaná „Čajové středy“) s kulturním programem
reprezentujícím regionální, amatérskou a alternativní kulturu (s koncerty, vernisážemi,
cestovatelskými přednáškami, diskuzemi, apod.). Od r. 2007 je každé léto pořádán malý
festival zvaný Festiválek malého umění. V přístavku byla také otevřena galerie (zvaná
„Galerie skoro nahoře“), kde se pravidelně konají výstavy fotografií, kreseb a obrazů od
regionálních, méně či více známých umělců. Nejaktuálnějším záměrem na rozvoj areálu je
projekt na realizaci „Bílé zahrady“ zaměřený na zvelebení zahrady obklopující objekt kostela
a přístavku.
V rámci projektu došlo k otevření dvou zařízení, která jsou součástí přístavku evangelického
kostela – čajovny a kavárny a galerie. Tato zařízení jsou pravidelně využívána pro
společenské a kulturní aktivity. Již mnoho let jsou zde pořádána pravidelná kulturní setkání
(Čajové středy), která mají stálou skupinu návštěvníků (cca 20 – 50 návštěvníků každého
setkání). Od r. 2007 je každoročně konán Festiválek malého umění, s návštěvností okolo
200 návštěvníků. V čajovně a kavárně bylo zaměstnáno větší množství lidí se zdravotním
hendikepem, kteří zde zdokonalili své sociální i profesionální dovednosti.
Přidanou hodnotou projektu na místní úrovni je jednak obnova areálu po ničivém požáru a
otevření areálu evangelického kostela pro veřejnost, jednak jeho pravidelné využití, které
přispívá k posílení místního společenského a kulturního života. Otevřené prostory zároveň
slouží jako místo neformálních setkání místní komunity. Projekt pomohl k začlenění
zaměstnaných lidí se zdravotním hendikepem do společnosti i k rozvoji jejich kompetencí.
44
Realizací alternativních kulturních aktivit projekt přispěl ke zviditelnění areálu samotného
evangelického kostela i Rumburku a místního kulturního dění u cílové skupiny lidí
vyhledávajících alternativní kulturní akce.
Projekt může být inspirací pro záměry oživení církevních památek, a to zejména takových,
které nejsou turisty vyhledávanými pamětihodnostmi. Projekt je zároveň dobrým příkladem
využití církevních objektů k rozvoji místního společenského a kulturního dění. Obdobný
projekt může být realizován kdekoliv, kde je aktivní občanská společnost, případně i zájem
dalších místních aktérů. Faktorem ke zvýšení přidané hodnoty využitelným v rámci zemí EU
(resp. tam, kde existují dotace na zaměstnání osob se zdravotním hendikepem) je
zaměstnání osob se zdravotním hendikepem. Vytvoření dotovaných pracovních míst je
zároveň i vhodným nástrojem k zajištění provozní udržitelnosti (protože podobné provozy
často nevytvářejí ekonomické podmínky pro vytvoření běžných pracovních míst).
4.5 Loreta Rumburk
Nejseverněji položená Loretánská kaple Panny Marie (dále Loretánská kaple) v Evropě
situovaná v Rumburku je patrně nejpozoruhodnější církevní památkou v zájmovém území
Českého Švýcarska a Šluknovska. Barokní kaple (1704 – 1709) je součástí areálu bývalého
kapucínského kláštera (1683 – 1690), a je obklopena ambitem (1743 – 1755), do něhož jsou
zakomponovány Svaté schody s kaplí Kalvárie (1767 – 1770). Areál Loretánské kaple se v
důsledku zanedbané údržby v éře komunismu dostal do havarijního stavu, jeho postupná
obnova začala r. 1996. Stále probíhá restaurace umělecké výzdoby ambitu (zejména
nástropní a nástěnné výmalby), která bude vzhledem k pomalému přísunu prostředků
pokračovat i v dlouhodobém horizontu.
Aktivity spojené s renovací a oživením areálu zaštituje s pomocí města Rumburk a různých
dotačních titulů Římskokatolická farnost - děkanství Rumburk ve spolupráci
s Římskokatolickou farností Jiříkov, Schrödingerovým institutem a Úřadem práce. Mezi
cílovými skupinami aktivit v areálu jsou jak běžní turisté z České republiky a zahraničí
(zejména turisté vyhledávající památky, rodiny s dětmi), tak poutníci a místní obyvatelé
(farníci, návštěvníci kulturních akcí). Hlavním cílem aktivit v areálu je jeho obnova nejen do
optimálního fyzického stavu, ale i jako centra duchovního a kulturního života ve městě
Rumburku a okolí. Jako skrytý poklad regionálního kulturního dědictví, areál cílí na přitáhnutí
pozornosti potenciálních návštěvníků a průběžné zvyšování návštěvnosti.
Areál je v důsledku pokračující rekonstrukce a restaurace umělecké výzdoby, obnově
původních poutních tradic, i pořádání četných duchovních, kulturních a společenských aktivit
na dobré cestě k pozici hlavního regionálního cíle kulturně-poznávací a církevní turistiky.
Případné budoucí úspěchy v renovaci areálu a organizaci rozličných aktivit můžou přispět k
růstu renomé areálu mezi místními obyvateli i turisty a podpořit další růst návštěvnosti.
Od r. 1996 prošel areál rekonstrukcí zaměřenou na zajištění narušené statiky budov i
celkové zlepšení jejich stavu. V areálu také dlouhodobě probíhá restaurace umělecké
45
výzdoby. Areál je celoročně otevřen návštěvníkům. V budově ambitu bylo v letech 1997 –
2005 otevřeno turistické informační centrum. Od 2006 jsou turistické a další informace
poskytovány v rámci prohlídek personálem Lorety. Kromě pravidelné mše sv. a jedné
každoročně konané pouti je v areálu pořádáno množství kulturních a společenských aktivit. V
areálu proběhlo velké množství výstav. Řada z nich systematicky mapuje historii regionu a
historii poutních míst Šluknovska. V současné době jsou v ambitu tři stálé česko-německé
expozice o historii objektu. Vlastník objektu se průběžně věnuje publikační činnosti, díky níž
areál získal řadu česko-německých propagačních materiálů o historii a významu objektu.
V roce 2013 bude ve vstupní budově Lorety zpřístupněna Expozice církevního umění
Šluknovska, podpořená ze Státního intervenčního fondu. Zaměřena bude mj. na prezentaci
poutních míst regionu, křížových cest a zlikvidovaných kostelů Šluknovska. Od r. 2013 bude
Loreta v Rumburku důležitou součástí marketingového produktu Poutní stezka Šluknovska.
Areál Loretánské kaple byl díky aktivitám v posledních dvou desetiletích zachráněn a
uchován pro budoucí generace. Díky otevření areálu pro veřejnost, udržení poutní tradice a
organizování množství kulturních, duchovních a společenských akcí se areál vypracoval
mezi přední cíle kulturní a církevní turistiky v regionu s poměrně vysokou návštěvností.
Každoročně navštíví areál přes 8000 návštěvníků. Díky pořádání množství církevních,
kulturních a společenských akcí je také podpořen místní duchovní, kulturní a společenský
život. Za zmínku stojí např. Loretánské slavnosti, které se konají každoročně v září jako
připomínka dostavby a vysvěcení Loretánské kaple, k němuž došlo 15. září 1707 (r. 2013
bude pořádán již 17. ročník slavností). Navštěvuje je kolem 300 – 500 osob. Od r. 2007 se
v květnu v rámci Festivalu muzejních nocí pořádá Loretánská noc, jediná akce tohoto druhu
v okrese Děčín. Navštěvuje ji kolem 300 osob. Vyhledávanými se staly letní a zimní večerní
prohlídky Lorety při svíčkách a s doprovodem varhanní hudby (průměrná návštěvnost 50
osob). Vedle zámku v Děčíně je Loreta v Rumburku jediným objektem v regionu, v němž se
podobné akce pořádají. Kvůli zájmu německých návštěvníků se prohlídky začaly pořádat
jako dvoujazyčné. Navzdory dosaženým výsledkům zůstává Loretánská kaple skrytým
kulturním pokladem regionu a budoucí posílení pozice této památky mezi kulturními
atraktivitami regionu a zvýšení návštěvnosti bude záležet na dlouhodobém pokračování
stávajících aktivit (zejména na pokračování restaurace umělecké výzdoby a organizaci
rozličných akcí).
Rekonstrukce a restaurace areálu i jeho umělecké výzdoby přispěla k záchraně a zachování
této unikátní kulturní památky, která je hlavní místní atraktivitou a přispívá k místnímu geniu
loci. Četné církevní, kulturní a společenské akce pořádané každoročně v areálu přispívají k
místnímu duchovnímu, kulturnímu i společenskému životu. Zvyšující se počet návštěvníků
areálu generuje poptávku po místních službách a přispívá tak k rozvoji místní ekonomiky.
Aktivity v areálu Loretánské kaple vytvářejí propojení mezi rekonstrukcí areálu a tzv.
„měkkými aktivitami“ jako je organizace poutí, mší svatých, kulturních a společenských akcí,
což jsou aktivity použitelné ve všech projektech zaměřených na rekonstrukci a oživení
kostelů.
46
5 Regionální SWOT analýza
Definování tematických oblastí bylo prvním krokem zpracování SWOT analýzy. Tematické
oblasti byly definovány v souladu s jednotnou metodikou projektu Thetris a zahrnují 4
témata:
•
socio-ekonomický kontext a podnikání,
•
trasy a poloha,
•
dědictví a jeho ochrana,
•
místní identita a sounáležitost.
V rámci těchto témat byly zpracovány dílčí SWOT analýzy, a to na základě expertního
hodnocení jednotlivých rozvojových faktorů regionu Českého Švýcarska a Šluknovska.
SWOT analýza je klasifikační metodou tradičně používanou v regionálních analýzách a
regionálním plánování. Analýza SWOT třídí jednotlivé rozvojové faktory do 4 kategorií:
•
S = silné stránky (strengths),
•
W = slabé stránky (weaknesses),
•
O = příležitosti (opportunities),
•
T = hrozby (threats).
Tyto kategorie jsou klasifikovány a uspořádány dle logiky uvedené v následující tabulce.
Tabulka 2: Vnitřní logika SWOT analýzy
pozitivní faktory
negativní faktory
vnitřní faktory, současnost, výchozí stav
silní stránky (S)
slabé stránky (W)
vnější faktory, budoucnost, potřeba intervence
příležitosti (O)
hrozby (T)
SWOT analýza sumarizuje klíčové výstupy regionální analýzy a pomáhá identifikovat hlavní
faktory a předpoklady, které by měly být zohledněny v regionální strategii.
5.1 Socioekonomický kontext a podnikání
Silné stránky
Vysoká atraktivita přírody a
Slabé stránky
Periferní geografická poloha
47
krajiny v některých částech
regionu
Nová pracovní místa v odvětví
cestovního ruchu
Relativně vysoký podíl malých a
středních podniků na celkovém
počtu podnikatelských subjektů
Dlouhá tradice cestovního ruchu
v regionu
Rozvinutá infrastruktura
cestovního ruchu
Silná, pozitivní image Českého
Švýcarska
Dobrá propagace regionu
Velký počet volných ploch pro
podnikání
Industriální tradice regionu
Nízká kvalita služeb pro místní
obyvatele i návštěvníky
Málo vysoce kvalifikovaných
pracovních sil v regionu
Velký počet sociálně
vyloučených obyvatel (nejen
Romů) a jejich příliv z jiných
částí země
Negativní mediální obraz
šluknovského regionu
(Šluknovského výběžku)
Absence velkého centra
hospodářských aktivit (s
výjimkou Děčína lokalizovaného
excentricky)
Malý význam výzkumu, vývoje a
dalších progresivních
hospodářských odvětví, vysoký
podíl rutinní výroby
Pokles počtu návštěvníků,
koncentrace návštěvníků do
přírodně atraktivních míst v
malé části regionu
Silná sezónnost cestovního
ruchu
Vysoká míra nezaměstnanosti
ve většině obcí
Nízká hospodářská produktivita,
nízké mzdy
Strukturálně postižená
regionální ekonomika, zánik
tradičních průmyslových odvětví
Nízká míra podnikatelské
aktivity ve službách (s výjimkou
cestovního ruchu a některých
služeb orientovaných na
německou klientelu)
Velmi nízká cena nemovitostí
Velký počet brownfieldů a
dalších deprivovaných ploch
48
Příležitosti
Hrozby
Růst kvality vzdělávání v oblasti
kvality služeb
Zlepšení podmínek pro
podnikání na národní úrovni
Rozvoj přeshraniční spolupráce
(pracovní trh, podnikání, veřejné
služby apod.)
Blízkost Německa (příklady
dobré praxe v oblastech
místního rozvoje, hledání
zaměstnání, možné dopady na
rozvoj cestovního ruchu)
Transfer neformálních institucí
(vzorce chování) z Německa
Zhoršení fiskální situace ve
veřejných rozpočtech
s negativními dopady na
financování regionálního
rozvoje, rozvoje cestovního
ruchu, péče o památky, veřejné
služby atd.
Přímé dopady restrikcí na
centrální úrovni na míru
nezaměstnanosti a sociální
problémy v regionu
Další hospodářské recese
(např. ve vazbě na nízkou
konkurenceschopnost místního
průmyslu a obchodu)
Eskalace sociálních konfliktů
Další pokles sociálního statusu
místní populace (zvýšení
nezaměstnanosti, „odliv
mozků“)
Zhoršený vzhled krajiny
v regionu jako důsledek
podfinancování údržby sídel a
krajiny, propadu zemědělské
výroby a zvýšení počtu
brownfieldů
49
Shrnutí: Socioekonomický kontext a podnikání
České Švýcarsko a Šluknovsko patří k regionům jak ekonomicky zaostávajícím, tak i
strukturálně postiženým. Ekonomickou výkonnost regionu ovlivňuje několik obecných faktorů
(příhraniční poloha, převážně venkovská sídelní struktura atd.). Tradiční průmyslová odvětví
rozvíjená v 19. a 20. století se dostala do problémů nebo zanikla. Region tudíž čelí řadě
problémů: vysoká míra nezaměstnanosti, nízké mzdy, malý význam progresivních
hospodářských odvětví. Špatná hospodářská situace regionu podporuje další negativní
procesy (vylidňování, stárnutí populace atd.). Sociální problémy a konflikty a koncentrace
sociálně vyloučených obyvatel zpětně prohlubuje hospodářské problémy a zhoršuje image
regionu.
Na druhou stranu se v regionu nachází řada jedinečných přírodních a kulturních lokalit, které
zvyšují potenciál cestovního ruchu, zejména na území národního parku České Švýcarsko.
Tato skutečnost podporuje hospodářský rozvoj, rozvoj podnikání i image regionu. Cestovní
ruch má potenciál stát se novým hnacím odvětvím regionální ekonomiky. Jeho rozvoj může
být podpořen rovněž blízkostí německého trhu a příhraničními kontakty.
50
5.2 Komunikace a poloha
Silné stránky
Umístění sakrálních památek
v centru obcí
Blízkost několika
transevropských dopravních
tahů (železnice Praha –
Drážďany, dálnice Drážďany –
Vratislav)
Poloha při významné dopravní
ose podél Labe
Blízkost dálkových cyklotras
v Česku a Německu: Labe
(Elberadweg), Odra – Nisa
(Oder-Neisse-Radweg;
návaznost na cyklotrasu podél
Mandavy do ČR), Spréva
(Spree-Radweg)
Budování dálkové cyklotrasy
Ploučnice
Hustá, rozvinutá síť pěších tras,
rozvoj sítě cyklotras
Integrovaný systém veřejné
dopravy
Dostatek hraničních přechodů a
přeshraničních stezek mimo
území Národního parku České
Švýcarsko
Slabé stránky
Periferní, příhraniční poloha
Špatná dostupnost mnoha
kulturních památek (kostely
uzavřené po většinu roku pro
„náhodné“ návštěvníky atd.)
Obtížné místní dopravní
napojení na hlavní tahy
Dopravní konflikty mezi
silnicemi, cyklotrasami a pěšími
cestami
Většina místních železnic
zastaralá a špatně udržovaná
Zhoršené silniční napojení na
hlavní městská centra a dálnice
Zhoršená kvalita silniční
infrastruktury (zejm. kvalita
silničního povrchu)
Zhoršená dostupnost
severovýchodní části regionu
Málo zařízení vybavených pro
cyklisty
Málo hraničních přechodů na
území národního parku
Slabé přeshraniční dopravní
spojení
51
Příležitosti
Hrozby
Rozvoj ekologicky šetrné
veřejné dopravy v regionu jako
alternativy k individuální
dopravě
Dokončení dálnice D8 (Praha –
Drážďany)
Dokončení dálničního propojení
Liberce a Drážďan
Rekonstrukce hlavních železnic
Zprovoznění železnice Dolní
Poustevna – Sebnitz (– Bad
Schandau – Děčín)
Dokončení Labské cyklostezky
v Česku
Zlepšení příhraničního
dopravního napojení
Zpřístupnění památek invalidům
(možná finanční podpora
z dotací atd.)
Zhoršení veřejné dopravy
(rušení lokálních tratí, omezení
vlakových a autobusových
spojů)
Zhoršení stavu místních silnic
nižších tříd
52
Shrnutí: Komunikace a poloha
V důsledku periferní polohy prochází územím regionu málo hlavních dopravních tahů a os.
Dálnice region sice míjejí, ale na druhou stranu nejsou od některých částí Českého
Švýcarska a Šluknovska příliš vzdálené. Významnou příležitostí je dopravní koridor podél
Labe, který koncentruje železniční trať Praha – Drážďany, lodní dopravu i cyklistickou stezku
(na českém území dosud nedokončenou). Na území Českého Švýcarska a Šluknovska se
nachází hustá síť místních cyklistických tras a také integrovaný systém veřejné dopravy.
Technický stav řady dopravních cest (místní silnice i železnice) je problematický v důsledku
dlouhodobého podfinancování. V regionu lze identifikovat také časté konflikty mezi silniční,
cyklistickou a pěší dopravou, resp. příslušnými dopravními cestami. Prostupnost českoněmecké hranice se v posledních letech zvýšila, přesto však je i dnes v některých částech
regionu obtížná. Region má nedostatečnou (zejména doplňkovou) infrastrukturu pro pohyb
některých specifických skupin obyvatel (cyklisté, invalidé apod.).
53
5.3 Dědictví a jeho ochrana
Silné stránky
Bohaté novověké sakrální
dědictví jako důsledek
protireformace a geografické
polohy (region je obklopen
protestantskými oblastmi,
katolická místa byla tudíž
stavěna s cílem podpořit
katolictví)
Hustá síť farních kostelů, jejichž
počátky spadají do období
středověku a jejichž rozsáhlé
přestavby proběhly
v renesančním a zvláště pak
barokním slohu
Existence kostelních stezek
v krajině Českého Švýcarska a
Šluknovska
Architektonicky jedinečná poutní
loretánská kaple s ambitem a
poutní kaplí Svatých schodů
v areálu bývalého kapucínského
kláštera v Rumburku
Poutní kaple Narození Panny
Marie s ambitem v České
Kamenici
14 křížových cest nacházejících
se uvnitř regionu Šluknovska,
včetně 5 poutních kaplí Božího
hrobu
Mimořádně početná existence 6
poutních míst v regionu
Šluknovska a poutních míst na
Českokamenicku, ve všech
poutních kaplích se dosud
konají církevní poutě,
navštěvovány jsou i německými
Slabé stránky
Slabá základna pro ochranu
regionálního kulturního dědictví
Malý počet věřících (tedy nízké
příjmy církví z příspěvků a darů
svých členů a slabá veřejná
poptávka po ochraně sakrálního
dědictví)
Nízký sociálně-ekonomický
status regionu (tedy nižší
daňové příjmy obcí a nízká
ochota místních obyvatel a
podnikatelů podporovat ochranu
regionálního kulturního dědictví)
Dlouhodobá zhoršená údržba
památek, podfinancování
ochrany regionálního kulturního
dědictví (světského i církevního)
Malý objem finančních zdrojů na
rekonstrukci kulturních památek
Slabá osvětová činnost směrem
k místní komunitě
Mnohé drobné sakrální památky
jsou vyděleny z komunitního
života (plní pouze funkci
historické památky)
Nedořešená restituce
někdejšího církevního majetku
54
obyvateli a potomky německých
obyvatel
V regionu jsou zastoupeny
sakrální objekty všech hlavních
církví (katolická, evangelická,
pravoslavná a židovská)
Velké množství drobných
sakrálních památek (kříže na
pískovcových a žulových
soklech, ručně kované železné
kříže, skalní výklenkové kaple,
Boží muka, smírčí kříže)
v krajině Českého Švýcarska a
Šluknovska
Atraktivní, jedinečná krajina a
životní prostředí
Existence Národního parku
České Švýcarsko, existence
Chráněné krajinné oblasti
Labské pískovce, Chráněné
krajinné oblasti Lužické hory a
Chráněné krajinné oblasti České
Středohoří (ochrana přírodního,
ale i kulturního dědictví),
bezprostřední blízkost
Nationalpark Sächsische
Schweiz a Naturpark Zittauer
Gebirge (Německo)
Existence skupiny regionálních
expertů a nadšenců usilujících o
revitalizaci místního kulturního
života
Existence koordinovaného
marketingu kulturních památek
zaměřená na konkrétní cílové
skupiny
Tradice nehmotného kulturního
dědictví sakrálních památek
v podobě obnovovaných
velikonočních jízd o
Velikonocích, zpřístupnění
kostelních betlémů o Vánocích,
betlemářská tradice
Bohatá tradice duchovní hudby
regionu, znovuobjevená díla
55
regionálních německých
skladatelů, regionální hudební
uskupení
Vznik novodobých tradic
v sakrálních objektech
(Svatomartinský lampiónový
průvod, Živý betlém, rozdávání
betlémského světla, adventní
koncerty, vánoční koncerty,
duchovní koncerty a festivaly
varhanní hudby)
Spoluúčast 30 sakrálních
objektů z regionu na celostátní
akci Noci kostelů (květen /
červen)
Příležitosti
Hrozby
Rozvoj církevního podnikání (ve
vazbě na církevní restituce) jako
způsobu zvýšení využití
církevních objektů a získání
peněz na ochranu církevního
dědictví
Posílení role církví uvnitř
regionální komunity (může
zvýšit ochotu místních obyvatel
aktivně participovat na ochraně
sakrálního dědictví)
Zesílení přeshraniční
spolupráce v oblasti ochrany
kulturního dědictví jako součásti
rozvoje cestovního ruchu
Posílení marketingu
jako alternativního cíle v rámci
cestovního ruchu (který je dosud
orientován na přírodní dědictví)
Tvořivá revitalizace objektů
zaměřená na jejich polyfunkční
využití a získání investiční
podpory z fondů EU
Zápis regionu na Seznam
Možné problémy s ochranou
církevního dědictví v důsledku
realizace církevních restitucí za
současných podmínek
Dlouhodobé rozpočtové škrty
v oblasti ochrany kulturního
dědictví (důsledek
makroekonomické situace a
nízké veřejné poptávky po
ochraně kulturního dědictví)
Pokles sociálně-ekonomického
statusu regionu (pokles
daňových příjmů a ochoty
místních obyvatel a podnikatelů
podílet se na ochraně kulturního
dědictví)
Zhoršení regionální image
v důsledku sociálního napětí –
snížení atraktivity regionu
v oblasti cestovního ruchu
Neudržitelná strategie ochrany
kulturního dědictví (zdroje jsou
tříštěny na příliš mnoho míst,
což nepostačuje k zajištění
náležité ochrany)
Přírodní rizika (povodně, lesní
požáry), nutnost řešit naléhavé
56
světového dědictví UNESCO
Rozvoj cestovního ruchu
šetrného vůči životnímu
prostředí a místní komunitě
Rozšíření podpory ze strany
kohezní politiky v oblasti
kulturního života, vzdělávání a
osvětové činnosti
Finanční podpora EU na rozvoj
přeshraniční spolupráce
místní problémy způsobené
přírodními pohromami
Velké infrastrukturní projekty
nepřátelské vůči kulturnímu a
přírodnímu dědictví (turistické
infrastruktura, jezy na Labi)
Nemožnost dlouhodobého
strategického plánování ochrany
kulturního dědictví na místní
úrovni, změny v systému
financování
Nízká absorpční kapacita
směrem k národním a
evropským dotacím
57
Shrnutí: Dědictví a jeho ochrana
Region se nachází na hranici různorodých kultur (zejména české, německé, lužickosrbské a
polské) a konfesí (zejména římskokatolické a evangelické). Z tohoto důvodu se v regionu
nachází řada specifických kulturních lokalit. České a Šluknovsko je jedinečné také svou
kombinací kulturních památek umístěných v atraktivní krajině. V regionu se nachází několik
jedinečných památek na národní nebo dokonce evropské úrovni, např.:
•
Architektonicky jedinečná loreta v Rumburku,
•
Koncentrace 14 křížových cest ve Šluknovském výběžku, včetně poutních kaplí
Božího hrobu
•
Koncentrace poutních míst ve Šluknovském výběžku a na Českokamenicku,
•
mnoho drobných sakrálních objektů (kříže na žulových či pískovcových podstavcích,
vysoké kované železné kříže, skalní výklenkové kaple, smírčí kříže)
•
kostelní stezky jako doklady starších komunikačních tras propojujících obce
Pro region je příznačné také specifické nehmotné kulturní dědictví (obnovené velikonoční
jízdy, zpřístupnění betlémů během Vánoc a Adventu, tradice výroby betlémů).
Jedním z hlavních problémů je dlouhodobá podfinancovanost péče o církevní i světské
památky. Technický stav řady památek je tudíž často špatný. V důsledku malého počtu
věřících mají církve nízké příjmy z příspěvků a darů a politická poptávka po ochraně
církevního dědictví je rovněž relativně nízká. Řada sakrálních památek je oddělena od
komunitního života a plní pouze funkci historické památky. Na druhé straně v regionu vznikla
řada místních iniciativ, které usilují o obnovu a oživení kulturního a náboženského života.
58
5.4 Místní identita a sounáležitost
Silné stránky
Řídicí struktura pro potřeby místního
a regionálního rozvoje (České
Švýcarsko, o.p.s.)
Opakované cesty části návštěvníků
do regionu
Existence řady spolků a sdružení na
místní úrovni a jejich zapojení do
obnov a oživení sakrálních objektů
Slabé stránky
Konflikty různých místních aktivit
(rozvoj obchodu a cestovního ruchu
někdy v rozporu s ochranou
kulturního dědictví)
Pokles počtu obyvatel ve většině
obcí, stárnutí populace
Obecně nízká úroveň vzdělanosti
místních obyvatel
Přerušená identita regionu (důsledek
odsunu německého obyvatelstva po
skončení 2. světové války)
Slabé zapojení místních obyvatel do
regionálně-rozvojových aktivit
Nejasná vize a veřejná shoda na
směru budoucího rozvoje regionu
Velký počet sociálně slabých nebo
vyloučených obyvatel
Slabé neformální kontakty mezi
subjekty (sdružení, spolky…) na
regionální úrovni
59
Příležitosti
Zlepšení podmínek pro přeshraniční
spolupráci (legislativa, financování
atd.)
Trvání finančních zdrojů z kohezní
politiky EU po roce 2014
Obecný trend rozvoje komunitního
života v obcích, posílení místní
identity
Integrace sociálně slabých nebo
vyloučených obyvatel do společnosti
(práce s dětmi a mládeží,
volnočasové aktivity…)
Posílení pozitivního přístupu místních
obyvatel k místní identitě
prostřednictvím zlepšení
vzdělávacích programů pro děti a
aktivit místních neziskových
organizací
Hrozby
Sociální a etnické konflikty
v severovýchodní části regionu
(sociálně vyloučené obyvatelstvo,
rasový extremismus, hospodářské
problémy)
Odchod mladé, vzdělané populace,
„odliv mozků“
Příliv obyvatel s nízkým sociálním
statusem bez vazeb k regionu,
prostorová koncentrace sociálních
problémů
Sociální segregace obyvatelstva,
obtížný postup v sociálním žebříčku
Nárůst spekulací s realitami,
zneužívání sociálních dávek (např.
příspěvků na bydlení)
Rušení veřejných služeb v malých
vesnicích
Zhoršení spolupráce mezi místní a
regionální samosprávou
60
Shrnutí: Místní identita a sounáležitost
Regionální identita Českého Švýcarska a Šluknovska byla silně ovlivněna historickým
vývojem regionu v předchozích staletích. Dlouhodobý vliv německé kultury (v důsledku
osídlování českého pohraničí etnickými Němci od středověku) byl přerušen na konci 2.
světové války, kdy byla většina německého obyvatelstva odsunuta. Území bylo poté
dosídleno obyvateli z různých částí tehdejšího Československa. Jejich vazba k regionu byla
nižší než u obyvatel ostatních částí Česka. Regionální identita se tudíž nachází v procesu
obnovy. Tento proces komplikují některé sociálně-ekonomické problémy (stárnutí,
vylidňování menších sídel, nízká vzdělanostní úroveň, velký počet sociálně slabých či
vyloučených obyvatel).)
Proces obnovy regionální identity a sounáležitosti pomáhají urychlit některé místní iniciativy
a organizace. Místní identitu posiluje například činnost organizace České Švýcarsko, o.p.s. a
několika sdružení a spolků na místní (zpravidla nikoli regionální) úrovni.
61
6 Seznam použitých zdrojů
Stein, K.: Pomníčky Lužických hor a Českého Švýcarska. Vestri, Liberec 2005.
Belisová, N.: Putování po duchovním panství Krásnolispka. Ing. Vladimír Hanák, Děčín 2005.
Belisová, N.: Skalní výklenky a kaple v Českém Švýcarsku. Oblastní muzeum Děčín, Děčín
2006.
Brejchová-Steinová, N.: Zjánštěná item zjančená léta na Děčínsku. Okresní muzeum Děčín,
Děčín 2001.
Heinz, I.: Z hudební minulosti Šluknovska. Kruh přátel muzea Varnsdorf, Varnsdorf 2012.
Horák, T.: Varhany a varhanáři Děčínska a Šluknovska. Nadace Vlastivěda okresu
děčínského, Děčín 1995.
Křížková, R. M., Beneš, B.: Philippsdorf - Filipov. 13. 1. 1866. Salesiánská provincie, Praha
1999.
Mágrová, K., Patzelt, Z.: Nejkrásnější památky Českosaského Švýcarska. Obrazový
průvodce po architektonických, sakrálních a technických památkách. České Švýcarsko,
o.p.s., Krásná Lípa, 2011.
Melichar, J. a kol.: Pověsti. Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost. Klub
českých turistů, Krásná Lípa 2002.
Rummler, G.: Wallfahrtsstätten im nordböhmischen Niederland. Niederlandverlag Helmut
Michel, Böblingen 1996.
Sadivová, E.: betlemářství na Rumburku. Město Rumburk, Rumburk 2012.
Český statistický úřad: statistické údaje. Dostupné na http://www.czso.cz
Internetová encyklopedie Wikipedia. Dostupné na http://www.wikipedia.org
Koncepce památkové péče v České republice na léta 2011-2016
Koncepce rozvoje cestovního ruchu v regionu České Švýcarsko do r. 2020
Národní
památkový
ústav:
databáze
http://monumnet.npu.cz/pamfond/hledani.php
MonumNet.
Dostupné
na
Plán péče o národní park České Švýcarsko 2009-2016
Program rozvoje Ústeckého kraje 2014-2020
Strategie rozvoje cestovního ruchu Ústeckého kraje na roky 2010-2015
Portál turistické destinace Východní Morava. Dostupné na www.vychodni-morava.cz
62
Portál turistické destinace Jižní Morava. Dostupné na www.jizni-morava.cz
63
7 Přílohy
64
7.1 Příloha č. 1: Pasportizace církevních památek
PASPORTIZAČNÍ LIST
Obec:
Číslo pamětihodnosti:
Arnoltice
Arnoltice_01
Název sakrálního objektu:
kostel Nanebevzetí Panny Marie
Typ sakrálního objektu:
farní kostel
Kulturní památka
ano
Historická charakteristika objektu:
Kostel postaven v letech 1757 – 1758 stavitelem J. W. Koschem z Děčína. V r. 1910 vyhořel, opraven v r. 1959.
Obdélný jednolodní kostel s odsazeným trojboce uzavřeným presbytářem, dvěma obdélnými sakristiemi a
hranolovou věží v Z průčelí.
Technický stav objektu (projektová dokumentace, restaurátorské záměry):
PD obnovy střechy, oprava dokončena. PD obnovy fasády. Objekt má velmi narušenou fasádu. Poškozeno je
vybavení interiéru. Objekt je na seznamu Národního ústavu v Ústí nad Labem "Nejohroženější nemovité
památky", více http://monumnet.npu.cz/ohr/ohrdetail.php?IdReg=125402&oKodOk=4201&Nem=N&Limit=25
Poloha objektu:
st. p. č. 1, k. ú. Arnoltice
Vlastník objektu:
Římskokatolická farnost Arnoltice 1, 407 14 Arnoltice
Přístupnost objektu (doprava, dostupnost, otevírací doba):
Zastávka BUS. Objekt není přístupný. Nekonají se zde mše sv.
Vybavenost službami (informační středisko, ubytování):
V obci není IS. Možnost ubytování a stravování.
Kulturní využití (podíl na kulturních trasách a marketingových strategiích):
Nehmotné kulturní dědictví (legendy, pověsti, písně apod.):
65
Poznámky:
Obec:
Benešov nad Ploučnicí
Benešov
Ploučnicí_01
nad
Kostel Narození panny Marie
farní kostel
Kulturní památka
ano
Vedle obou zámků ve městě je kostel třetí významná stavba saské renesance v Benešově nad Ploučnicí. Kostel
měl svého předchůdce, který je doložen v polovině 14. století. Nový pozdně gotický kostel vznikal v několika
etapách, 1483-1511 presbytář, do 1487 oprava věže, 1517-1520 trojlodí, 1552-1554 klenba trojlodí. Pozdně
gotické síňové trojlodí, obdélné, pětiboce zakončený presbytář s dlouhou nízkou sakristií po J straně. Na
presbytář od S navazuje Salhausenská kaple s bohatým souborem renesančních náhrobníků a epitafů.
udržovaný, opraven začátkem 90. let 20. století současně s vedlejší kaplí Bolestné Panny Marie
Poloha objektu:
st. p. č. 1, k. ú. Benešov nad Ploučnicí, vedle zámku, bez č. p. a č. ev.
Vlastník objektu:
Římskokatolická farnost Benešov nad Ploučnicí, Kostelní 70, 40722 Benešov nad Ploučnicí
Ve městě zastávka ČD a BUS. Objekt přístupný v době mše sv. ve čtvrtek, v sobotu a v neděli od 8.30 h., středa
a pátek od 17.30 h.
66
Ve městě není IS, možnost ubytování a stravování.
Poznámky:
Jádro města je chráněno jako městská památková zóna.
Obec:
Benešov
Ploučnicí_02
nad
Kaple Bolestné Panny Marie
kaple
Kulturní památka
ano
Postavena 1749 naproti Z průčelí kostela Narození panny Marie. Čtvercová se zkosenými nárožími a
poloválcovým závěrem. kaple Po 1. světové válce objekt přejmenován na Válečnou vzpomínkovou kapli.
Uvnitř bylo umístěno šest tabulí se jmény 80 padlých z let 1914 – 1918. V 80. letech 20. století kaple velmi
zchátrala.
udržovaný, opravena začátkem 90. let 20. století současně s kostelem Narození Panny Marie
Poloha objektu:
st. p. č. 2 , k. ú. Benešov nad Ploučnicí, vedle kostela Narození Panny Marie,bez č. p. a č. ev.
Vlastník objektu:
Římskokatolická farnost Benešov nad Ploučnicí, Kostelní 70, 40722 Benešov nad Ploučnicí
67
Ve městě zastávka ČD a BUS.
Poznámky:
Obec:
Benešov
Ploučnicí_03
nad
Kaple Nejsvětější Trojice, tzv. Papírová kaple
kaple
Kulturní památka
ano
Barokní kaple z 1710. Obdélná s polokruhovým závěrem. Postavena majitele papírny Johannem Franzem
Ossendorfem z Benešova nad Ploučnicí. 31. 10. 1710 vysvěcena strahovským opatem Christophorim.
zdevastovaná
Poloha objektu:
st. p. č. 231 , k. ú. Benešov nad Ploučnicí, ,bez č. p. a č. ev., 2,5 km J od kostela Narození Panny Marie
68
Vlastník objektu:
Janda Pavel, Lesní 652, 40747 Varnsdorf
Ve městě zastávka ČD a BUS. Nepřístupný.
Pověst o založení kaple: Kapli se říkalo Pappierkapelle, Papírová kaple, na památku svého zakladatele. Ten v
ohrožení života při povodni 12. 2. 1709 prohlásil, že vyvázne-li živ, postaví na místě záchrany kapli. Hned
následující
rok,
po
obnově
papírny,
začal
J.
F.
Ossendorf
kapli
budovat.
Více
http://bensen.webnode.cz/news/kaple-nejsvetejsi-trojice-papierkapelle-papirova-kaple/
Poznámky:
Obec:
Česká Kamenice
Česká Kamenice_01
kostel sv. Jakuba Většího
městský kostel
Kulturní památka
ano
69
Hlavní dominanta městské zástavby. První zmínky o kostele pocházejí z 15. století. Stávající goticko-renesanční
podobu získal při přestavbě z počátku 17. století. Stavitelem byl Petr Patzenhauer z České Kamenice. Síňové
trojlodí bylo upravováno v 18. a 19. století. Na JZ nároží kostela je 46 m vysoká čtyřhranná věž s ochozem z let
1552 - 1555. V rámci Čech se ve věži nachází unikátně dochovaný příbytek věžníka, který hlídal město před
požárem a dalšími nebezpčími a v předepsanou dobu vyzváněl. Další nejbližší je v Žitavě. Varhany z r. 1754
pochází od Gottlieba Tamitia ze Žitavy. 1764 je varhanářský mistr Benedikt Matzke přemístil na nynější místo
na kůru.
po r. 1990 prošel objekt stavební obnovou zajištěnou ŘKF Č. Kamenice a Městem Č. Kamenice
Poloha objektu:
Na J straně městského jádra, st.p.č. 121, k.ú. Česká Kamenice
Vlastník objektu:
Římskokatolická farnost - děkanství Česká Kamenice Jakubské náměstí 110/11, Česká Kamenice, 407 21
Zastávka ČD a BUS v Č. Kamenici. Objekt je přístupný v době mše sv. (neděle 9.30 h.), v zimním období také
každou středu a pátek od 17:00 hod. Od června do září, od pondělí do neděle je kostel přístupný s průvodcem
(10.00 - 16.00 h.), více www.poutni.misto.cz a www.ceska-kamenice.cz
V Č. Kamenici MIC, možnost ubytování a stravování.
Objekt je součástí Městské památkové zóny vyhlášené r. 1992. Česká Kamenice získala titul Historické
město roku 2005. Titul je součástí Ceny za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských
památkových rezervací a městských památkových zón. Od 2011 je objekt zahrnut do projektu Sdružení
historických sídel Čech, Moravy a Slezska Putování po historických městech Čech, Moravy a Slezska, více
www.historickeputovani.cz. Ve spojovací chodbě mezi kostelní věží a zámkem je instalována stálá expozice o
historii města. Přístupná je v letním období.
V
červenci
se
v
kostele
koná
církevní
Svatojakubská
pouť.
Začátkem léta se v kostele konají Letní hudební slavnosti Antonína Dvořáka.Na varhany v kostele hrál
patnáctiletý Antonín Dvořák. Ve městě pobýval v letech 1856-57, aby se naučil německy. Jeho učitelem byl F.
Hanke, který zdokonalil svého žáka nejen v hudební teorii, ale i v praktické hře na varhany. Dvořák často svého
učitele zastupoval ve hře na varhany v českokamenickém kostele sv. Jakuba. Funkční jsou ještě v dnešní době.
Přestože byl A. Dvořák vyučen řezníkem, tak měl na něj pobyt v České Kamenici zřejmě takový vliv, že se
rozhodl dále věnovat hudbě a ještě téhož roku po návratu byl přijat na pražskou varhanickou školu (1857).
Poznámky:
Kol. autorů: Česká Kamenice. Studio REMA´93, Česká Lípa 2002
70
Obec:
Česká Kamenice
Česká Kamenice_02
Kaple Narození Panny Marie
poutní kaple
Kulturní památka
ano
Nejvýznamnější historické poutní místo užšího regionu Českého Švýcarska. Kapli projektoval Oktavián
Broggio z Litoměřic. V letech 1736-1739 se na stavbě podílel Jakub Schwarz z Ústí nad Labem a zednický
mistr Johann Georg Katschinka z České Kamenice. Poutní kapli obklopuje čtyřkřídlý ambit s nárožními
kapličkami a vstupní věž. V letech 1883-1885 byla kaple na náklady textilního průmyslníka Franze Preidla
rozsáhle renovována a vnitřní klenba kupole byla vyzdobena freskami ze života Panny Marie a z Apokalypsy od
Ferdinanda Brunettiho. Uprostřed kaple stojí hlavní oltář z r. 1746 od českokamenického Josefa Kleina s
milostnou sochou Panny Marie, kterou v r. 1680 vyřezal žitavský sochař a řezbář Christian Ullrich ze Žitavy.
1995 - 1998 celková stavební obnova a restaurování vnitřní výzdoby, obnovu hradila ŘKF Č. Kamenice a
Město Č. Kamenice
Poloha objektu:
v S části města, st.p.č. 298, k.ú. Česká Kamenice, U Kaple
Vlastník objektu:
Římskokatolická farnost - děkanství Česká Kamenice Jakubské náměstí 110/11, Česká Kamenice, 407 21
Zastávka ČD a BUS v Č. Kamenici. Objekt je přístupný v době mše sv., bohoslužby se konají pouze v letním
období, a to každou středu a pátek od 17:00 hod. Průvodcovská služba je v objektu zajištěna od června do září,
od pondělí do neděle je objekt přístupný s průvodcem (10.00 - 16.00 h.), více podrobností k letní otevírací době
na www.poutni.misto.cz a www.ceska-kamenice.cz
V Č. Kamenici - MIC a možnost ubytování a stravování
Objekt je zahrnut do projektu Brána do Čech (Ústecký kraj, od 2011). Objekt je součástí Městské památkové
zóny vyhlášené r. 1992. Česká Kamenice získala titul Historické město roku 2005. Titul je součástí Ceny za
nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových
zón. Od 2011 je objekt zahrnut do projektu Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska Putování po
historických městech Čech, Moravy a Slezska, více www.historickeputovani.cz.
71
V
objektu
se
od
května
do
října
pořádají
poutní
slavnosti.
Mariánské soše Panny Marie Kamenické a přímluvě P. Marie se připisuje řada zázračných uzdravení poutníků.
Na http://www.poutni.misto.cz/Historie/doc/kniha_zazraku.pdf je zveřejněna Kniha zázraků Panny Marie
Kamenické z let 1726- 1772 s popisem 131 uzdravení.
Poznámky:
Kol. autorů: Česká Kamenice. Studio REMA´93, Česká Lípa 2002, Kol. autorů: Barokní umění v
severozápadních Čechách. Sborník z kolokvia v Muzeu města Ústí n.L. Albis International, Ústí nad Labem
2001
Obec:
Česká Kamenice
Česká Kamenice_03
Evangelický kostel
kostel
Kulturní památka
ano
Evangelický sbor ve městě vznikl v 70. letech 19. století. Vlastní stavba kostela proběhla v letech 1929 - 1930
podle plánů architekta F. Grusse z Kraslic. Jednolodní kostel s věží v průčelí byl v 70. letech 20. století
přestavěn na upraven na smuteční síň.
celková stavební obnova v letech 2008 - 2009, zajistilo Město Č. Kamenice
Poloha objektu:
SZ od kaple Narození Panny Marie, křižovatka ulic Husova a 5. Května
Vlastník objektu:
Město Česká Kamenice, Česká Kamenice, 407 21
Zastávka ČD a BUS v Č. Kamenici. Přístupný v době konání koncertů
72
Místo
pro
pořádání
koncertů
vážné
hudby
a
výstav.
Objekt je součástí Městské památkové zóny vyhlášené r. 1992. Česká Kamenice získala titul Historické
město roku 2005. Titul je součástí Ceny za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských
památkových
rezervací
a
městských
památkových
zón.
Od 2011 je objekt zahrnut do projektu Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska Putování po
historických městech Čech, Moravy a Slezska, více www.historickeputovani.cz.
Poznámky:
Obec:
Česká Kamenice
Česká Kamenice_04
Kaple Nejsvětější Trojice
výklenková kaple
Kulturní památka
ano
Kaple pochází z r. 1694. Vystavět ji nechal českokamenický měšťan Christian Luna. Výklenková kaple je
zasvěcena Nejsvětější Trojici, Panně Marii a sv. Barboře. Na vrcholku kaple je osazen kamenný nástavec se
soškou sv. Barbory s atributy meče a věže.
po rekonstrukci
Poloha objektu:
za železniční tratí směrem na Kerhartice, předměstí České Kamenice, Huníkov, u čp. 451, Lipová ul., na p.p.č.
607, k.ú. Česká Kamenice
73
Vlastník objektu:
Slávka Kronavetrová Mlýnská 147, Česká Kamenice, 407 21
Zastávka ČD a BUS v Č. Kamenici. Volně přístupný
Kaple stojí nedaleko místa, kde v průběhu středověku vznikl kostelík nebo kaple sv. Barbory, zmíněný k r.
1478. Na jeho místě byl r. 1676 vztyčen 4 m vysoký kamenný sloup se sochou sv. Barbory. Tato zaniklá stavba
stávala při cestě z Huníkova v místě, zvaném ještě dlouhá staletí "Barbarahöhe" - Barbořino návrší.
Poznámky:
Obec:
Česká Kamenice, místní část Kerhartice
Česká Kamenice_05
Kostel sv. Marie Magdaleny
farní kostel
Kulturní památka
ano
74
Barokní kostel postavený v letech 1775-1778 za účasti stavitele Josefa Wenzela Kosche z Děčína na místě
staršího kostelíka z 15. století. Je to jednolodní, obdélná stavba s hranolovou věží na západní straně. Z vnitřního
vybavení původního kostela se zachoval křídlový oltář z roku 1507, který byl v roce 1887 převezen do
litoměřického diecezního muzea. V 60. letech 20. století byl kostel zdevastován, zůstaly z něj jen obvodové zdi,
byl navržen k demolici. Po celkové obnově byl 19. 9. 1998 znovu vysvěcen. V interiéru kostela jsou instalovány
oltáře z kostela v Soběnicích u Litoměřic a varhany z Mikulovic u Kadaně. Původní zařízení bylo zničeno.
Díky rekonstrukci ŘKF Kerhartice z 1992 - 1998 opraven. Renovováno i několik náhrobníků z 1. poloviny 19.
století, stojících u vnější zdi kostela.
Poloha objektu:
střed Kerhartic, na malém návrší, st.p.č. 48, k.ú. Kerhartice
Vlastník objektu:
Římskokatolická farnost Kerhartice Kerhartice 2, Česká Kamenice, Kerhartice, 405 02
Zastávka ČD a BUS v Č. Kamenici. Přístupný v době
http://www.kerhartice.cz/kostel-sv-marie-magdaleny
mše
sv.
v neděli od 16.00 h.,
Poznámky:
Obec:
Česká Kamenice
Česká Kamenice_06
75
Bratrský oltář
poutní místo a křížová cesta
Kulturní památka
ne
Podle lidové tradice prý na místo přicházeli v 16. - 17. století katolíci z širokého okolí a účastnili se tajných mší.
Po bitvě na Bílé hoře místo údajně v 17. století tajně navštěvovali evangelíci. Je možné, že Oltář bratří souvisel
s činností náboženského bratrstva (Brüderschaft) z České Kamenice (1665-1783). Jisté je, že areál sloužil v 19.
století jako poutní místo, kam v létě přicházeli věřící z okolních farností. Současně byl oblíbeným výletním
cílem.
Poničený areál byl vyčištěn roku 1993. Zásadní obnovu areálu hradilo v letech 2010-2011 České Švýcarsko,
o.p.s. a Město Česká Kamenice v rámci projektu Naslouchejte hlasu venkova. Skalní výklenky byly osazeny
kopiemi 13 obrazů dochované křížové cesty. Po úpravě schodišť byly na původní místo umístěny kopie soch sv.
Jana Nepomuckého a Génia smrti z umělého kamene. Zakonzervováno bylo torzo sochy sv. Antonína
Paduánského.
O dokončení obnovy skalního výklenku s obrazem Modlitba v Getsemanské zahradě a výklenku Božího hrobu
usiluje od 2011 Město Č. Kamenice. K dispozici je restaurátorský záměr na vytvoření repliky sochy. 2013
připravovalo Město Česká Kamenice žádost o dotaci na pokračování obnovy areálu
Poloha objektu:
plošina na SV svahu Jehly (478 m n. m.), 1 km SV od České Kamenice
Vlastník objektu:
Město Česká Kamenice, 407 21 Česká Kamenice
Zastávka ČD a BUS v Č. Kamenici. Areál je celoročně volně přístupný, leží na turistické značené trase
Areál se prezentuje jako součást 27 obnovených drobných sakrálních památek Českého Švýcarska z let 20102011. Projekt připravilo České Švýcarsko, o.p.s v rámci programu Naslouchejte hlasu venkova, více
http://ops.ceskesvycarsko.cz/cs/projekty/listen-voice-villages
Přesné datum a příčina vzniku Bratrského oltáře nejsou známy. K původu místa se vztahuje řada pověstí.
Poznámky:
Belisová, N.: Skalní výklenky a kaple v Českém Švýcarsku. Oblastní muzeum Děčín, Děčín 2006
76
Obec:
Děčín
Děčín_01
Kostel Povýšení sv. Kříže
farní kostel
Kulturní památka
ano
Vznikl v letech 1687–1691 jako zámecký kostel po požáru staršího kostela (1530). O jeho výstavbu se zasloužil
hrabě Maxmilián Thun a jeho mladší bratr Jan Arnošt, kníže arcibiskup salcburský. Jedná se o sálový kostel na
půdorysu latinského kříže završený vysokou centrální kupolí s lucernou. Jeho průčelí je zdobeno řadou
barokních soch. V interiéru kostela nástěnná malba od Josefa Kramolína (1791–1792). Vnitřní výzdoba barokní,
cenné všechny oltáře. Hlavní je dílem kameníka Santina Maderny. Hodnotné jsou varhany z dílny bratří Riegrů
z Krnova (1891). Do kostela vede ze zámku krytá chodba.
udržovaný, po rekonstrukci, Zajistilo Město Děčín
Poloha objektu:
st. p. č. 134, k. ú. Děčín, Křížová ul.
Vlastník objektu:
STATUTÁRNÍ MĚSTO DĚČÍN, Mírové nám. 1175/5, Děčín IV-Podmokly, 40538 Děčín
V Děčíně zastávka ČD a BUS. Objekt je přístupný v době mše sv. v pondělí až čtvrtek 7.30 h., středa 18.00 h.,
neděle 10.00 h., více http://www.dekanstvidecin.cz/. V boční kapli P. Marie Sněžné mše sv. pondělí, úterý,
sobota od 7.30 h. Přístupný v rámci prohlídkového okruhu zámku Děčín - Barokní perly zámku, duben–říjen:
denně 11.00, 14.00 a 15.30 h.
Ve městě Děčín IS, široká možnost ubytování a stravování.
Konají se zde koncerty duchovní hudby a Noc kostelů. O oživení objektu se stará Zámek Děčín, p. o.
77
Poznámky:
V zámku Děčín se nachází zámecká kaple sv. Jiří. Vznikla 1791 - 1792 jako náhrada za původní středověkou
kapli. V 20. století sloužila jako posádková kaple. Nalezen původní oltářní obraz sv. Jiří. 2010 kapli
znovuvysvětil litoměřický biskup Mons. Jan Baxant. Objekt spravuje Zámek Děčín, p.o., přístupný je celoročně
každý den během prohlídkového okruhu, více www.zamekdecin.cz
Obec:
Děčín
Děčín_02
Kostel sv. Václava a Blažeje
farní kostel
Kulturní památka
ano
Původně gotický farní kostel středověkého Děčína. 1749 byl silně poškozen při ničivém požáru města.
Současnou barokní podobu získal po opravách po roce 1754. Trojlodní s tribunami a polygonálně ukončeným
presbytářem. Za Josefa II. zrušen, využit jako skladiště. Svému účelu začal opět sloužit až ve 2. polovině 19.
století. Od poloviny 70. let 20. století do roku 1993 byl uzavřen.
od 1993 udržovaný, po rekonstrukci
Poloha objektu:
st. p. č. 1, k. ú. Děčín, ul. 28. Října
Vlastník objektu:
Římskokatolická farnost - děkanství Děčín I, Křížová 1267/25, Děčín I-Děčín, 40502 Děčín
V Děčíně zastávka ČD a BUS. Objekt je přístupný v době mše sv. pátek 18.00 h., neděle 8.00 h.,
http://www.dekanstvidecin.cz/
78
Koná se zde Noc kostelů.
Poznámky:
Vedle kostela sv. Václava a Blažeje stojí kaple Panny Marie Pomocné (1726) se sochařskou výzdobou. Na
místo přenesena z protější strany ulice.
Obec:
Děčín - Podmokly
Děčín_03
Kostel sv. Františka z Assisi (Františka Serafinského) v Podmoklech
farní kostel
Kulturní památka
ano
Vystaven ve stylu pseudorománské jednolodní obdélné baziliky v letech 1858–1861. Vznikl jako hlavní farní
chrám pro obec Podmokly. Nejcennější součástí vnitřní výbavy je renesanční oltář z 1605 od freiberského
sochaře Franze Dittricha, vynikající ukázka tzv. saské renesance (přenesen z kostela archanděla Michaela v
Krásném Studenci, zbořen 1966). Kostel opraven 1958.
udržovaný
Poloha objektu:
p. č. 872, Husovo nám., k. ú. Podmokly
Vlastník objektu:
Římskokatolická farnost Děčín IV - Podmokly, Husovo nám. 99/13, Děčín IV-Podmokly, 40502 Děčín
79
V Děčíně zastávka ČD a BUS. Objekt je přístupný v době mše sv. pondělí a středa 8.00 h., úterý až pátek 18.00
h., neděle 9.00 a 17.30 h. (časy se mění podle roční doby), více http://rkf.dc.podmokly.sweb.cz/Cz_120.htm
V objektu se koná Noc kostelů.
Poznámky:
Obec:
Děčín - Podmokly
Děčín_04
Evangelický kostel v Podmoklech
farní kostel
Kulturní památka
ano
Postaven v letech 1881 - 1884. První nekatolický kostel ve městě. Vystavěn v novogotickém a novorománském
stylu. Jednolodní, obdélný, s dřevěnou kruchtou a dvěma bočními tribunami. O stavbu kostela se zasloužil
průmyslník Franz Jordan. Kromě základních udržovacích prací dosud nijak přestavován.
po 2000 prošel celkovou rekonstrukcí, udržovaný
Poloha objektu:
st. p. č. 700, k. ú. Podmokly, Teplická ul.
Vlastník objektu:
80
Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Děčíně, Bezručova 90/4, Děčín IV-Podmokly, 40502 Děčín
V Děčíně zastávka ČD a BUS. Objekt přístupný v době mše sv. v neděli od 10.00 h., více www.e-cirkev.cz
Objekt slouží k liturgickým, koncertním a přednáškovým účelům. Koná se v něm Noc kostelů.
Nejvýznamnějším počinem v historii kostela byla návštěva Alberta Schweitzera, 15. 1. 1923 se v kostele
uskutečnila jeho přednáška o Lambaréné a varhanní koncert, jehož se A. Schweitzer aktivně zúčastnil jako
účinkující.
Poznámky:
Obec:
Děčín, Děčín - Rozbělesy
Děčín_05
Kostel sv. Václava v Rozbělesích
farní kostel
Kulturní památka
ano
Hodnotná stavba je spojena se jménem prvního architekta - Kiliána Ignáce Dientzenhofera z Prahy, autora
původních stavebních plánů ze 30. let 18. století. Stavba kostela nahradila původní zchátralý středověký kostel,
doložený poprvé v r. 1579. Základní kámen k novému kostelu položil v lednu 1732 Jan Josef hrabě Thun,
majitel děčínského panství. Kvůli nedostatku peněz a malému zájmu Václava hraběte Thuna se stavba
dokončila po 50 letech. Kostel byl v pozměněné podobě dostavěn po mnoha přerušeních teprve r. 1783
stavitelem Johannem Wenzelem Koschem z Děčína. Zařizování interiéru bylo ukončeno v r. 1795. Stavební
úpravy proběhly poč. 20. století a 1936 - 1938. Od 50. let 20. století kostel sloužil jako tovární skladiště. Kostel
byl pod záminkou absence jakékoliv stavební údržby určen k likvidaci.
81
1995 - 1996 obnova krovu, kupole a krytiny, nekvalitně provedené práce byly důvodem pozastavení podpory z
Ministerstva kultury. Opravu zajistila Římskokatolická farnost Děčín - Podmokly. Dosud ve špatném stavebním
stavu, zřítila se část korunní římsy, poškozena fasáda. ŘKF Děčín připravila PD na opravu S věže (oprava
krovu, krytiny, konzervace makovice a kříže, osazení ciferníků věžních hodin, oprava klempířských prvků a
fasády). Objekt je na seznamu Národního ústavu v Ústí nad Labem "Nejohroženější nemovité památky", více
http://monumnet.npu.cz/ohr/ohrdetail.php?IdReg=129293&oKodOk=4201&Nem=N&Limit=25
Poloha objektu:
st. p. č. 3764, k. ú. Podmokly, bez č. p. a č. ev., Ústecká ul.
Vlastník objektu:
Římskokatolická farnost Děčín IV - Podmokly, Husovo nám. 99/13, Děčín, Děčín IV-Podmokly, 405 02
V Děčíně zastávka ČD a BUS. Objekt není přístupný. Nekonají se v něm mše sv., více
http://rkf.dc.podmokly.sweb.cz/Cz_120.htm. Pouze pouť ke sv. Václavu 28. 9.
V objektu se pořádá Noc kostelů. K historii kostela více www.svvaclav.wz.cz/historie
Poznámky:
Obec:
Děčín - Bělá
Děčín_06
Kostel sv. Františka Xaverského v Bělé
farní kostel
Kulturní památka
82
ano
Na místě starší obecní kaple byl v letech 1787 až 1788 z prostředků tzv. náboženského fondu postaven
stavitelem J. W. Koschem z Děčína pozdně barokní jednolodní kostel s hranolovou věží na Z straně nad
průčelím, s užším, trojboce uzavřeným presbytářem a s nízkou sakristií po J straně. Bělá u Podmokel patřila do
1852 k farnosti v Rozbělesích. V 60. let 20. století sloužil kostel jako skladiště inventáře z okolních kostelů.
1960 - 1961 oprava věže a střešní krytiny, 2000 - 2001 oprava krovu a věže, následovala obnova střešní krytiny,
2008 obnova elektroinstalace. Zajistila ŘKF Bělá u Děčína. Od 2010 plánována obnova havarijního stavu
interiéru a omítek. Objekt je na seznamu Národního ústavu v Ústí nad Labem "Nejohroženější nemovité
památky", více http://monumnet.npu.cz/ohr/ohrdetail.php?IdReg=136902&oKodOk=4201&Nem=N&Limit=25
Poloha objektu:
st. p. č. 1, k. ú. Bělá u Děčína, bez č. p. a č. ev.
Vlastník objektu:
Římskokatolická farnost Bělá u Děčína, Družstevní 74/1, Děčín, Děčín X-Bělá, 405 02
V Děčíně zastávka ČD a BUS. Objekt není přístupný. V objektu se nekonají pravidelné mše sv. Pouze mše sv.
na svátek patrona sv. Františka Xaverského, více www.decin-bela.websnadno.cz
Místní obyvatele se snaží aktivizovat Iniciativa pro naše kostelíky s názvem OSTROV, dále usiluje o
záchranu a oživení kostelíků mezi Ústím n. L. a Děčínem. Iniciativu zastřešuje MAS Labské skály, více
www.iniciativaostrov.estranky.cz. Iniciativa byla 2012 podpořena grantem z Grantového fondu ČSOB. V
objektu se pořádá Noc kostelů.
Poznámky:
Obec:
Děčín - Dolní Žleb
Děčín_07
83
Kostel Nejsvětější Trojice v Dolním Žlebu
farní kostel
Kulturní památka
ano
Původní stavba kostela z 1747 byla počátkem 19. století rozšířena a přestavěna. Nově vysvěcena 1831. Pozdně
barokní jednolodní kostel s hranolovou věží nad průčelím. V interiéru chybí část vybavení.
Vypracována PD obnovy krovu a střešního pláště, oprava probíhala 2002-2009, zajistila ji ŘKF D. Žleb. PD na
obnovu fasády. Objekt je na seznamu Národního ústavu v Ústí nad Labem "Nejohroženější nemovité
památky",
více
http://monumnet.npu.cz/ohr/ohrdetail.php?IdReg=127001&oKodOk=4201&Nem=N&Limit=25.
Opravy
iniciuje Občanského sdružení Dolní Žleb
Poloha objektu:
st. p. č. 38, k. ú. Dolní Žleb
Vlastník objektu:
Římkoskatolická farnost Dolní Žleb, Děčín XIV-Dolní Žleb 1, Děčín, 405 02
V Děčíně zastávka ČD a BUS. V Dolním Žlebu je zastávka ČD. Objekt není přístupný. Po dobu opravy objektu
se nekonají mše sv.
Ve městě Děčín IS, široká možnost ubytování a stravování. Omezenější možnosti v D. Žlebu.
V objektu se pořádá Noc kostelů. O opravu a oživení usiluje Občanské sdružení Dolní Žleb
Poznámky:
84
Obec:
Děčín_08
Kaple Nejsvětější Trojice v Nebočadech
kaple
Kulturní památka
ano
Kaple z 18. století. Drobná stavba na přibližně čtvercovém půdorysu. Střecha je sedlová. Ve štítě kamenná
deska s reliéfem Korunování Panny Marie.
1981 a 1989 řešen problém se zavlhčením objektu. Dosud problémy s vlhkostí a zasolením objektu. PD není k
dispozici. Objekt je na seznamu Národního ústavu v Ústí nad Labem "Nejohroženější nemovité památky", více
Poloha objektu:
st. p. č. 199, k. ú. Nebočady, náves obce
Vlastník objektu:
Statutární město Děčín, Mírové nám. 1175/5, Děčín, Děčín IV-Podmokly, 405 38
V Děčíně zastávka ČD a BUS. Objekt není přístupný. V objektu se nekonají pravidelné mše sv. Duchovní
správa Římskokatolická farnost Nebočady
V Děčíně IS, široká možnost ubytování a stravování.
Poznámky:
85
Obec:
Děčín_09
Kostel sv. Vavřince v Nebočadech
farní kostel
Kulturní památka
ano
Barokní kostel postavený po r. 1712. Jednolodní stavba s obdélným půdorysem, odsazeným pravoúhlým
presbytářem a dvojicí hranolových věží v západním průčelí. Při S a J závěru přízemní boční kaple. Kolem
kostela ohradní zeď. Severně od kostela zděná přízemní márnice.
PD není k dispozici. Kostel bez dlouhodobé údržby, poškozené vnější i interiérové omítky. Zřícená bedněná
klenba. Porušen krov i krytina. Márnice je bez střechy, jen se zbytky omítek, zůstalo pouze obvodové zdivo.
Kostel je na seznamu Národního ústavu v Ústí nad Labem "Nejohroženější nemovité památky", více
Poloha objektu:
st. p. č. 231, k. ú. Nebočady, bez č. p. a č. ev.
Vlastník objektu:
Římskokatolická farnost Nebočady, Křížová 1267/25, Děčín, Děčín I-Děčín, 405 02
V Děčíně zastávka ČD a BUS. Objekt není přístupný. V objektu se nekonají pravidelné mše sv.
Poznámky:
86
Obec:
Děčín - Podmokly
Děčín_10
Synogoga v Podmoklech
synagoga
Kulturní památka
ano
V pohraniční oblasti severních Čech představuje ojedinělou památku, která přečkala Křišťálovou noc v r. 1938.
Dům modlitby postaven v letech 1906 - 1907. Peníze na výstavbu sbírala židovská obec 15 let. Stavitelská frma
Andreas Putz & Wilhelm Weber z Podmokel vypracovala projekt budovy v tzv. orientálním slohu s výraznými
secesními prvky a třemi kupolemi. Jednalo se o jedinou synagogu na území regionu Českého Švýcarska. V
Rumburk byla jen modlitebna.
1996-2007 celková rekonstrukce zdevastovaného objektu, zajistila Židovská obec Děčín, obnovena původní
dekorativní výmalba, skrytá pod přemalbami
Poloha objektu:
Žižkova čp. 663, při cestě na Pastýřskou stěnu, st. p. č. 663, k. ú. Podmokly
Vlastník objektu:
Židovská obec Děčín, Žižkova 663/4, Děčín, Děčín IV-Podmokly, 405 02
V Děčíně zastávka ČD a BUS. Objekt je přístupný celoročně pondělí - pátek, 8.00 - 15.00 h., více
http://zidovskaobecdecin.wz.cz
V Děčíně IS, možnost ubytování a stravování.
V objektu se po celý rok konají krátkodobé výstavy, přednášky, koncerty a oslavy židovských svátků. V
87
modlitebním sále se nachází stálé expozice.
Poznámky:
Kučera, T. a kol.: 100 let synagogy v Děčíně. Židovská obec Děčín, Děčín 2007
Obec:
Děčín - Letná
Děčín_11
Kaple sv. Jana Nepomuckého v Chrástu
kaple
Kulturní památka
ano
Kaple sv. Jana Nepomuckého z 19. století na levém břehu Labe měla svou barokní předchůdkyni z 1723. 1729
byla kolem kaple vybudována kamenná terasa s galerií soch Čtrnácti svatých pomocníků a šesti Ctností Jana
Nepomuckého od litoměřického sochaře Johanna Josefa Fischera. K vybudování rodinné krypty ThunHohensteinů pod kaplí došlo1835. Na místě barokní kaple byla podle návrhu architekta Fridricha Schmidta z
Vídně v letech 1869-1872 postavena novogotická Thunovská hrobní kaple z kamenných kvádrů. Stavbu kaple i
vedlejšího domku kostelníka vedl začínající architekt Josef Mocker. Čtyři oltářní obrazy pro původní kapli
namaloval 1737 dvorní malíř drážďanského dvora Anton Kern, rodák z Děčína. Dva se dochovaly a 2008
restaurovaly.
dlouhodobě neudržovaný, obnovu má v plánu Zámek Děčín, p. o.
Poloha objektu:
st. p. č. 2639, k. ú. Podmokly, ul. U Kaple, Chrástecká ul., Děčín VI-Letná
Vlastník objektu:
88
V Děčíně zastávka ČD a BUS. Objekt je přístupný v letní sezóně, květen–září: sobota, neděle a svátky 13.00–
18.00 h. zpřístupnění zajišťuje Zámek Děčín, www.zamekdecin.cz. Mše sv. příležitostně, pouť kolem 15. 5.
V Děčíně IS, možnost ubytování a stravování.
Koná se zde Noc kostelů. V letní sezóně expozice o dějinách kaple v interiéru objektu.
Poznámky:
Belisová, N.: Příběh Jánské kaple aneb Duše Chrástu. Oblastní muzeum Děčín, Děčín 2003
Obec:
Děčín - Prostřední Žleb
Děčín_12
Kaple Andělů Strážných zvaný také Marienkapelle
kaple
Kulturní památka
ne
Kaple stavěná z iniciativy žlebských obyvatel v 1907 měla být zasvěcena Panně Marii. Ještě před dokončením
stavby jí místní rodina Duschků darovala obraz anděla, jako poděkování za záchranu dcerky, která přežila pád z
okna. Po 1945 přestává sloužit svému účelu, místní hřbitov pustne. Po 1945 se ztratil i oltářní obraz.
O obnovu kaple od 2009 usiluje Občanské sdružení pro obnovu kaple Andělů strážných v Prostředním Žlebu za
přispění ČNFB, Nadace Via a drobných dárců. Realizována oprava dveřních a okenních výplní, zvonu, izolace
objektu. Plánována obnova fasády. Střechu před 2009 obnovila ŘKF Podmokly
Poloha objektu:
Žlebská ul., Prostřední Žleb
Vlastník objektu:
89
STATUTÁRNÍ MĚSTO DĚČÍN, Mírové nám. 1175/5, Děčín IV-Podmokly, 40538 Děčín / dlouhodobý
pronájem Občanské sdružení pro obnovu kaple Andělů strážných / duchovní správa: Římskokatolická farnost
Děčín IV - Podmokly, Husovo nám. 99/13, Děčín, Děčín IV-Podmokly, 405 02
V Děčíně zastávka ČD a BUS. Objekt není přístupný. Poutní bohoslužba v 1. neděli v říjnu, více www.zlebkaple.cz
Koná se zde Noc kostelů. Každoroční poutní slavnost. Plánováno využití interiéru pro stálou výstavu
fotografií a informací o historii objektu
Změna patrocinia dána poděkováním za záchranu dcery rodiny Duschků. Podle Marg. Becker - Cerovsky, 2008
Poznámky:
Obec:
Děčín - Bynov
Děčín_13
Kostel Panny Marie
kostel
Kulturní památka
ne
Jednolodní kostel s hranolovou věží postaven 1933 podle plánů P. Kříže. Architektura ovlivněna různými
moderními směry, zvláště purismem a dekorativismem.
udržovaný
90
Poloha objektu:
st. p. č. 645, k. ú. Bynov, ul. Na Pěšině
Vlastník objektu:
Římskokatolická farnost Bělá u Děčína, Družstevní 74/1, Děčín X-Bělá, 40502 Děčín
V Děčíně zastávka ČD a BUS. Objekt přístupný v době mše sv. květen - říjen, každá lichá sobota od 17.00 h.,
více rkf.dc.podmokly.sweb.cz
Poznámky:
Obec:
Děčín - Podmokly
Děčín_14
Modlitebna Husova sboru
modlitebna
Kulturní památka
ne
Církev československá husitská získala budovu 1949. Od stejné doby působí v Děčíně. Moderní stavba z 20.
století, obdélná s poloválcovým závěrem a hranolovou věží v průčelí.
91
udržovaný
Poloha objektu:
Teplická ul., k. ú. Podmokly
Vlastník objektu:
Církev československá husitská, Děčín - Podmokly
V Děčíně zastávka ČD a BUS. Objekt přístupný v době mše sv. v neděli od 10.00 h. (v létě od 17.00 h. v
evangelickém kostele), více www.husitidecin.cz
Konají se zde duchovní aktivity, koncerty, přednášky, Noc kostelů.
Poznámky:
Obec:
Děčín - Křešice
Děčín_15
Obecní kaple
kaple
Kulturní památka
ne
92
Obecní kapli se zvoničkou nechal postavit 1830 místní sedlák Johann Georg Preidl z rodu křešických rychtářů.
Zasvěcení kaple není známo, na svátek sv. Jana Evangelisty se v 1. polovině 19. století na obecní útraty sloužila
v kapli mše. Je možné, že byla zasvěcena tomuto svědci. Od 2. poloviny 19. století se o kapli starala obec
Křešice, po1945 postupná devastace. V 80. letech 20. století kapli zachránil místní sbor dobrovolných hasičů,
opravil ji a využil jako skladiště.
Zpustlá, o obnovu usiluje Křesťanská základní škola Nativity, www.nativity.cz
Poloha objektu:
st. p. 591, k. ú. Křešice u Děčína, Potoční ul., Děčín - Křešice
Vlastník objektu:
V Děčíně zastávka ČD a BUS. Objekt není přístupný. Pouze v době příležitostných mší sv., více
www.dekanstvidecin.cz
Impulsem ke stavbě kaple byla patrně epidemie cholery, kteá v tu dobu zasáhla území Čech.
Poznámky:
Obec:
Dolní Podluží
Dolní Podluží_01
Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské
farní kostel
93
Kulturní památka
ano
Postaven 1547 na místě staršího dřevěného kostela z 15. století. V letech 1721 – 1734 byl barokně přestavěn.
Jednolodní stavba s polokruhovým závěrem a hranolovou věží. Dne 17. 7. 1783 objekt poškozen úderem
blesku. Stávající novogotický vzhled získal během úprav kolem r. 1800. Nová věž postavena po požáru 1882.
PD obnovy krovu nad presbytářem a stropní konstrukce, RZ restaurování výmalby. Obnova kostela probíhá od
2011. O rekonstrukci krovu a stropu usiluje od 2006 Sdružení na záchranu kostela sv. Kateřiny o. s. za přispění
Státního zemědělského a intervenčního fondu, Obce Obec Dolní Podluží a Obce Horní Podluží. Na PD přispěla
Obec Dolní Podluží
Poloha objektu:
st. p. č. 1, k. ú. Dolní Podluží, bez č. p. a č. ev.
Vlastník objektu:
Římskokatolická farnost Dolní Podluží, Dolní Podluží 1, 407 55
V obci zastávka ČD a BUS. Kostel je po dobu rekonstrukce nepřístupný. Od 1998 se v něm nekonají mše sv.,
http://dekanstvi-varnsdorf.webnode.cz/nase-kostely/kostel-sv-kateriny-alexandrijske-dolni-podluzi/.
Objekt
přístupný při Adventním trhu
V D. Podluží není IS, omezené možnosti ubytování a stravování. Více možností v sousedním Jiřetíně pod
Jedlovou, v němž je i IS.
Ve věži kostela stálá výstava o zajímavostech kostela a obce. U kostela probíhá Adventní a farmářský trh
Poznámky:
Obec:
Dolní Poustevna
Dolní Poustevna_01
94
Kostel sv. Michaela Archanděla
Kostel sv. Michaela Archanděla
Kulturní památka
ne
Původní kaple v obci byla v letech 1854-1855 nahrazena novogotickým farním kostelem.
1977 došlo k první opravě fasády, v 90. letech 20. století k opravě střechy a výměně krytiny, po 2000 k opravě
věže. Od 2012 realizuje ŘKF D. Poustevna rekonstrukci varhan od firmy Riess z Gersdorfu, na niž přispěl
SZIF. Oprava neprobíhá v režimu kulturní památky. Není opravena elektroinstalace. Není opravena vnitřní
výmalba.
Poloha objektu:
centrum obce, st.p.č. 137, k.ú. Dolní Poustevna
Vlastník objektu:
Římskokatolická farnost Lobendavská 112, Dolní Poustevna, 407 82
Zastávka ČD a BUS ve městě, od 2014 obnova trati D. Poustevna - Sebnitz - Bad Schandau - Děčín. Objekt je
přístupný v době mše sv. v neděli v 9.15 h. a v pátek v 18.00 h., více
http://www.farnostpoustevna.estranky.cz/clanky/bohosluzby.html
IS v Centru setkávání v D. Poustevně, ubytování a restaurace ve městě a sousední SRN
V obci byla pořádána velikonoční jízda. Rituál, který měl napomoci k bohaté úrodě, byl spojen s církevními
slavnostmi. Velikonoční jízda se konala na Boží hod velikonoční až do 40. let 20. století, skončila během
prvních let 2. světové války. Jízda jezdců na koních začínala u nejsevernějšího statku v Lobendavě, pokračovala
přes Markétu a Karlín do Horní Poustevny, Nové Vísky a zpět do Lobendavy, kde končila mší sv. S H.
Poustevnou a Velikonocemi byl od 18. století spojen i zvyk velikonočního zpívání v předvečer a během
velikonočních svátků. Velikonoční jezdci pořádali sbírky pro údržbu kostela. Tradice velikonočních jízd je stále
živá v sousední Lužici (SRN). V regionu byla r. 2011 obnovena v Mikulášovicích.
Obraz s motivem arch. Michaela z kostela namaloval rodák z D. Poustevny, malíř a ilustrátor pohádkových
knih Karl Schiktanz (*1867- +1934). Ve svých dílech používal výjevy z D. Poustevny.
V kostele se o Vánocích staví kostelní betlém, který pochází z 20. - 30. let 20. století od řezbářů z regionu.
Poznámky:
95
Beran, V. a kol.: Dolní Poustevna. Muzeum města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem 2008
Obec:
Dolní Poustevna
Dolní Poustevna_02
Kaple P. Marie de Mercede
hřbitovní kaple
Kulturní památka
ne
V osadě Markéta byla díky daru řádové sestry Margarety Herrmannové v letech 1854-1855 postavena hřbitovní
kaple.
udržovaný stav, zajišťuje Město Dolní Poustevna
Poloha objektu:
st.p.č. 186, , k.ú. Dolní Poustevna
Vlastník objektu:
Město Dolní Poustevna, Vilémovská 77, Dolní Poustevna, 407 82
nepřístupný.
IS v Centru setkávání v D. Poustevně, ubytování a restaurace ve městě a sousední SRN
96
Poznámky:
Obec:
Dolní Poustevna
Dolní Poustevna_03
Centrum vzdělávání (evangelický kostel)
kulturní centrum, nedostavěný kostel
Kulturní památka
ne
Objekt měl původně sloužit jako evangelický kostel, základní kámen ke stavbě byl slavnostně položen r. 1937,
ale politický vývoj událostí po roce 1938 nedovolil stavbu dokončit. Plány vytvořil r. 1936 architekt F.
Radetzky z Liberce. Stavbu prováděl Karl Steidl z Dolní Poustevny. Kostel byl 70 let volně přístupný a
postupně chátral. Po celkové obnově v 2009 v objektu vzniklo víceúčelové centrum. Interiér objektu zdobí
vitráže, zachycující zajímavá místa ve městě.
Město Dolní Poustevna objekt v průběhu 3-10/2009 celkově rekonstrovalo za přispění ROP Severozápad. Před
opravopu byl objekt ve stádiu hrubé stavby se střechou včetně krytiny. Okenní a dveřní otvory byly bez výplní,
podlaha nerovná z udusané zeminy.
Poloha objektu:
Objekt se nachází v jižní části obce, cca 200 metrů severovýchodně od centra města a 400 m od hraničního
přechodu D. Poustevna - Sebnitz. Na st.p.č. 405 k.ú. Dolní Poustevna, ul. Jakamado čp. 444
Vlastník objektu:
Město Dolní Poustevna Vilémovská 77, Dolní Poustevna, 407 82
přístupný celoročně pondělí a středa, 14.00 - 17.00 h., více http://dolnipoustevna.cz/kostelik/
97
IS přímo v Centru setkávání, ubytování a restaurace ve městě a sousední SRN
Objekt funguje jako společenské centrum pro kulturní, výstavní vzdělávací a společenské akce. Ochoz věže
objektu je přístupný jako vyhlídkové místo na D. Poustevnu a okolí.
Poznámky:
Obec:
Dolní Poustevna
Dolní Poustevna_04
Kamenné památky
drobné sakrální památky
Kulturní památka
kulturní památka pouze sousoší Piety, č. rejstř. 27435/5-3660. Ostatní nejsou kulturními památkami.
Na území města je zmapováno na 22 drobných sakrálních památek. Od r. 1966 je památkově chráněna pouze
barokní socha Piety (z roku 1748).
Různorodý stav. Město Dolní Poustevna je postupně rekonstruuje, např. z rozpočtu MMR proběhla v r. 2009
oprava 7 z nich, které se nacházejí na pozemcích města. Kulturní památka Pieta byla rekonstruována v r. 2005.
V letech 2010 - 2011 ustutečnilo České Švýcarsko, o.p.s. rekonstrukci kamenného podstavce s litinovým v
centru Dolní Poustevny a podstavce s kovaným křížem v Horní Poustevně.
Poloha objektu:
Kamenné památky se nalézají po celém městě i jeho místních částech Horní Posutevna, Markéta a Nová Víska.
Socha Piety je ve středu města u přechodu do Sebnitz, u Vilémovské ulice na st.p.č. 553 k.ú. Dolní Poustevna
Vlastník objektu:
98
Socha piety je ve vlastnictví Jemelka Břetislav a Jemelková Alena, Vilémovská 129, Dolní Poustevna, 407 82,
ostatní opravované památky jsou převážně ve vlastnictví Města Dolní Poustevna (sdělení pracovníků Městského
úřadu Dolní Poustevna).
ČD a BUS ve městě, od 2014 obnova trati D. Poustevna - Sebnitz - Bad Schandau - Děčín. Objekty jsou volně
přístupné.
IS přímo v Centru setkávání, ubytování a restaurace ve městě a sousední SRN
Od r. 2013 realizuje Město Dolní Poustevna projekt "Naučná stezka po kamenných památkách v Dolní
Poustevně", podpořený ze SZIF. Roku 2003 vydal Petr Polda nakladatel pro Město D. Poustevna brožuru
Kamenné památky v Dolní Poustevně a okolí od L. Minichbauera, J. Reže a kol. U vybraných drobných
sakrálních památek byly umístěny 3 infotabule, které po obsahové a grafické stránce navazují na brožuru.
2 opravené kamenné postavce s litinovým a kovaným křížem byly součástí projektu obnovy 27 obnovených
drobných sakrálních památek Českého Švýcarska z let 2010-2011. Projekt připravilo České Švýcarsko, o.p.s
v rámci programu Naslouchejte hlasu venkova, více http://ops.ceskesvycarsko.cz/cs/projekty/listen-voicevillages
Pomník Bílé paní poustevenské na cestě z D. Poustevny k bývalé Maxově boudě byl vybudován r. 1801. Podle
pověsti zde statkář zabil vidlemi vojáka, který se tomto místě tajně scházel s jeho ženou. Hříšnice se tu podle
pověsti zjevuje dodnes a volá marně svého milence. Pověst byla zpracována i formou divadelního představení
loutkového souboru Pomněnka z D. Poustevny (2009). Dále se stala námětem dřevěné sochy v exteriéru města,
která vznikla během sochařského sympózia (2007).
Poznámky:
Obec:
Číslo
pamětihodnosti:
Doubice
Doubice_01
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
kostel
Kulturní památka
99
ano
Klasicistní kostel v Doubici pochází z 19. století (1811–1814). Stavbu z větší části financovali obyvatelé obce.
O stavbu kostela se zasloužil obchodník Josef Lumpe (1760-1848). Varhany v kostele jsou z let 1818-1820 a
pocházejí z malé varhanářské dílny, založené Augustinem Lehmannem v Krásném Poli (součást Chřibské). Jsou
zřejmě jeho jedinou větší prací. Oprava kostela probíhala na náklady věřících a bez souhlasu státních a
stranických orgánů. 13. 8. 1988 byl kostel tehdejším pražským světícím biskupem ThDr. Antonínem Liškou
znovu vysvěcen.
Neudržovaný kostel sloužil svému účelu do 60. let 20. století, kdy se zřítila část hlavní věže. Záchranu kostela
iniciovala v r. 1975 ŘKF K. Lípa. V r. 1987 se obnovila kopule věže, kostel byl vymalován a byla opravena
fasáda. Aktuálně bez PD. 2012 zamýšlela Obec Doubice opravu žaluzií na oknech objektu, TZ nepřipravila.
Poloha objektu:
st.p.č. 71, v centru obce
Vlastník objektu:
Římskokatolická farnost Krásná Lípa u Rumburka, Kostelní vrch 10/3, Krásná Lípa, 407 46
V obci je zastávka BUS. Obec nemá železniční spojení. V sezóně turistický autobus. Objekt je přístupný v době
mše sv. Koná se od května do října každou 2. sobotu od 17.00 hod. Církevní pouť 15.8. o svátku Nanebevzetí
Panny Marie, více http://farnostdoubice.webnode.cz/bohosluzby/
V obci není IS. Obec nabízí možnost kvalitního ubytování a vyhledávané restaurace.
Poznámky:
Obec:
Číslo
pamětihodnosti:
Doubice
Doubice_02
100
Kulturní památka
ne
Drobná zděná kaple o téměř čtvercovém půdorysu byla postavena asi v 18. století rodinou Simchen z čp. 13
(nyní čp. 199). Střechu měla původně krytou šindelem. Uvnitř visel obraz s motivem Nejsvětější Trojice.
V r. 2000 a následně na podzim 2009 proběhla celková rekonstrukce, zajištěná Obcí Doubice. Při poslední
opravě byla doplněna malá věžička pro zvon.
Poloha objektu:
st.p.č. 237, pod vrchem Spravedlnost, vpravo v polích od cesty do Nové Doubice
Vlastník objektu:
Obec Doubice 50, Doubice, 407 46
V obci je zastávka BUS. V sezóně turistický autobus. Obec nemá železniční spojení.
V obci není IS. Obec nabízí možnost kvalitního ubytování a vyhledávané restaurace.
V kapli uprostřed polí si lidé vyprošovali požehnání úrody.
Poznámky:
Obec:
101
Horní Habartice
Horní Habartice_01
Kostel sv. Jana Křtitele
farní kostel
Kulturní památka
ano
Kostel byl postaven v r. 1787. Jednolodní kostel s okrouhlým neodsazeným závěrem. Původně spíše větší kaple.
V 19. století prodloužena na dvojnásobek a opatřená novým průčelím se střídmou štukovou výzdobou a lidovou
sochou sv. Jana Křtitele v nice nad portálem. Vnitřní zařízení většinou novogotické. K dokončení rekonstrukce
došlo r. 2008.
2008 dokončila ŘKF H. Habartice celkovou obnovu. PD přístavby sakristie u závěru kostela
Poloha objektu:
st. p. č. 136, čp. 148, na návrší, v SZ části obce
Vlastník objektu:
Římskokatolická farnost Horní Habartice, Horní Habartice 148, 405 02
Zastávka BUS. Zastávka ČD pouze v místní části Dolní Habartice nebo v Markvarticích. Objekt je přístupný v
době mše sv. v neděli od 16.00 h.
V obci není IS, možnost ubytování a stravování jen omezená.
Kostel se připojuje k Noci kostelů.
Podle tradovaného podání byla socha Spoutaného Spasitele, kterou v r. 1730 přinesl pěšky do Habartic místní
občan Georg Gautsch až ze Šumavy, prvním počinem, který vedl k záměru postavit v obci (zprvu dřevěnou)
kapli. Socha se dochovala do současnosti. Znovu byla r. 2008 nesena v čele procesí při slavnostním
zvnovuvysvěcení kostela po obnově. IN: Dopis Marcela Hrubého o opravách kostelů na Děčínsku z 23. 12.
2008, https://johnny.signaly.cz/0812/srbska-kamenice-2008
Poznámky:
102
Obec:
Hřensko
Hřensko_01
Kostel sv. Jana Nepomuckého
farní kostel
Kulturní památka
ano
Pochází z r. 1786 - 1787. Pozdně barokní, jednolodní stavba se zkosenými nárožími a dřevěnou zvonicí. Stavba
financována z tvz. náboženského fondu založeného Josefem II. a majitele panství Bynovec Franze Wenzela
Clary- Aldringena. Iniciátorem výstavby rychtář Christian Clar. 1764 vyhotoveny plány. Vysvěcen 25. 11.
1787. Záměr postavit poč. 20. století nový kostel zasvěcený Panně Marii Pomocnici nebyl realizován, 1912
připravena pouze plošina na zděném tarasu.
opravena fasáda
Poloha objektu:
st. p. č. 1, k. ú. Hřensko, bez č. p. a č. ev., nad říčkou Kamenice
Vlastník objektu:
Římskokatolická farnost Hřensko, č.p. 1, 40717 Hřensko
V Hřensku zastávka BUS (v provozu hlavně v sezóně), v sezóně turistický autobus. Lodní doprava z Děčína od
května do října. Doba konání mše sv. nezjištěna
V Hřensku IS, široká možnost ubytování a stravování.
103
Po kostelní stezce Streckweg docházeli obyvatelé Hřenska do kostela v Růžové nebo Arnolticích, dokud se v
1787 nedočkali dokončení vlastního kostela sv. Jana Nepomuckého. Stezka se nachází pod Janovskou
vyhlídkou a směřuje k Janovu. Pochází z 16. století a sloužila k dopravě zboží do České Kamenice. Při kostelní
stezce byl vybudován hřbitov ve Hřensku (1874) s pseudogotickou pohřební kaplí významného rodu Clarů,
obchodníků se dřevem z Hřenska. Slavíčková, H.: Hřensko jinak Hernskrecžem… Státní oblastní archiv
Litoměřice, Děčín 1992, Brejchová-Steinová, N.: Zjánštěná item zjančená léta na Děčínsku. Okresní muzeum
Děčín, Děčín 2001.
Poznámky:
Obec:
Chřibská
Chřibská_01
Kostel sv. Jiří
farní kostel
Kulturní památka
ano
Na místě staršího kostela z 2. poloviny 13. století byla postavena významná stavba saské renesance. Výraznou
renesanční přestavbou objekt prošel v letech 1596 - 1605. Patrně Petrem Patzenhauerm z České Kamenice bylo
postaveno síňové trojlodí s vestavěnými tribunami v bočních lodích a věží v Z průčelí. Při přestavbě v 1670
Francesko Ceresola záměrně užil některé gotizující prvky, které byly v pokročilém 17. století již překonány.
Franz Herrmann v letech 1899 - 1903 upravil fasádu a sjednotil vzhled stavby. Z 60. let 18. století pochází dvě
samostatná křídla křížové chodby. Vybudována byla spolu se čtyřmi čtvercovými kaplemi na jih od kostela na
půdorysu kruhové výseče.
1999-2002 kostel rekonstruován ŘKF Chřibská za výrazné pomoci Města Chřibská, od 2011 rekonstrukce
křížové chodby (hradí vlastník ambitu Město Chřibská, p. č. 24 a 17, k. ú. Chřibská)
Poloha objektu:
st. p. č. 1, k. ú. Chřibská, bez č. p. a č. ev., 50 m S od náměstí
Vlastník objektu:
Římskokatolická farnost Chřibská, č.p. 9, 40744 Chřibská
104
V Chřibské zastávka BUS a ČD (5,5 km JV od náměstí). V sezóně turistický autobus. Kostel přístupný v době
mše sv. v neděli od 8.00 h. Církevní pouť 24. 4. O svátku sv. Jiří, více
http://farnostchribska.webnode.cz/bohosluzby/
IS v místní části Saula. V obci a místních částech široká možnost ubytování a stravování.
Koncerty duchovní hudby. Sdružení Tadeáše Haenkeho, o. s. z Chřibské od 1997 v kostele pořádá kulturní
festival Chřibské kulturní léto, více http://haenke.slamow.com/. Sdružení se podílelo na vydání CD Johann
Christoph Kridel: Koncertní chrámové arie s podtitulem „Nově otevřená květinová zahrádka“ (2012), viz
Rumburk_02.
Při kostele v Chřibské působil v 1688 sbor adjuvantů, kteří zpívali církevní skladby. Carl Ferdinand Pohl,
vnuk výroce skleněných harmonik Ferdinanda Pohla z Chřibské, složil 1850 Mši č. 2, kterou věnoval Chřibské.
Obnovená premiéra uskutečnila 1991 harfenistka Lýdie Härtelová - Henychová v Chřibské. IN: Igor Heinz: Z
hudební minulosti Šluknovska. Od středověku po Missi Solemnis 1830. Kruh přátel muzea Varnsdorf,
Varnsdorf 2012
Poznámky:
Podrobně ke kostelu Fechnerová, E.: Kostel sv. Jiří v Chřibské. IN: Průzkumy památek 2/2010, roč. 17
Naproti čp. 262 ve směru Horní Chřibská zděná kaple Panny Marie z 1832 se sedlovou střechou. Postavena na
náklady obchodníka Gottfried Kinassta, který pro kapli objednal oltářní obraz u jiřetínského malíře. Vlastník,
Město Chřibská, ji opravil. IN: Belisová, N.: Skalní výklenky a kaple v Českém Švýcarsku. Oblastní muzeum
Děčín, Děčín 2006
Obec:
Janov
Janov_01
kaple
Kulturní památka
ano
105
Obec Janov neměla vlastní kostel, místní obyvatelé docházeli na bohoslužby do Arnoltic. Prostá pozdně barokní
obecní kaple s nevelkou věžičkou pro zvon byla zasvěcena sv. Janu Křtiteli. Ve výklenku v čelní stěně se
nacházela
drobná
soška
sv.
Jana
Nepomuckého.
Není známo datum výstavby památkově chráněné kaple, ani autor stavebních plánů. Kapli nezaznamenal soupis
drobných památek z počátku 19. století. Objekt určitě stál koncem 18. století, kdy ho zmiňuje pamětní kniha
farnosti v Arnolticích. Svátek sv. Jana Křtitele se v obci slavil 24. 6. Objekt byl po obnově znovupožehnán 29.
9. 2012.
Stav dobrý, po opravě, udržovaný objekt. Kapli zrekonstruovala obec Janov za přispění Ministerstva kultury v
letech 2011-2012.
Poloha objektu:
v centru obce, při hlavní silnici Růžová - Hřensko, st.p.č. 106 k.ú. Janov
Vlastník objektu:
Obec Janov 190, 405 02 Janov
V obci zastávka BUS. Obec nemá železniční spojení. Objekt je volně přístupný.
V obci není IC. Možnost ubytování a stravování.
Poznámky:
N. Brejchová-Steinová: Zjánštěná item zjančená léta na Děčínsku, s. 105-108
Obec:
Jetřichovice
Jetřichovice_01
106
farní kostel
Kulturní památka
ano
Spolu se hřbitovem v letech 1751-1752 postavena kaple pro sto osob. Rozšíření kaple z let 1788-1791 souviselo
s reformami císaře Josefa II. Podle plánů stavitele Johanna Wenzela Kosche z Děčína byl postaven jednolodní
barokní kostel se sochou sv. Jana Nepomuckého ve štítu. Hlavní a boční oltáře spolu s kazatelnou byly do
Jetřichovic přemístěny ze zrušeného dominikánského kostela Panny Marie Růžencové v Nymburku. 828 byla
přistavěna věž. Zdevastovaný kostel obnoven r. 1993.
1992-1993 celková obnova objektu zajištěná ŘKF Jetřichovice za přispění Okresního úřadu v Děčíně, Kirche in
Not z Německa, Obecního úřadu v Jetřichovicích a moravských farností
Poloha objektu:
v centru obce, k. ú. Jetřichovice na st.p.č. 1
Vlastník objektu:
Římskokatolická farnost Jetřichovice 1, Jetřichovice, 407 16
V Jetřichovicích zastávka BUS. V sezóně turistický autobus. Objekt je přístupný v době mše sv. od velikonoc
do listopadu, každou neděli v 8.00 h.
V Jetřichovicích sezónní IS, široká možnost ubytování a stravování.
Impulsem k výstavbě původní sakrální stavby byly obavy z morové nákazy ze 40. let 18. století. Rychtář Johann
Michel z Jetřichovic dal slib, že pokud jeho dobytek epidemii přečká epidemii, postaví na svém lukrativním
pozemku v obci kapličku. IN: Brejchová-Steinová, N.: Zjánštěná item zjančená léta na Děčínsku. Okresní
muzeum Děčín, Děčín 2001
Poznámky:
107
Obec:
Jetřichovice, místní část Všemily
Jetřichovice_02
Kaple sv. Ignáce ve Všemilech
kaple
Kulturní památka
ano
Pozoruhodný sakrální prostor Schemmler Kapelle byl vysekaný ve skalním bloku počátkem 19. století (asi před
1836). Autor není znám. Uvnitř skalního bloku byla vysekána jedna místnost s výklenky a dvěma okny. Kromě
oltáře v ní bylo dost prostoru pro několik řad lavic. K původnímu vybavení patřil obraz sv. Ignáce. Ve výklenku
stávala socha Zbičovaného Krista v okovech.
průběžně udržováno místní komunitou
Poloha objektu:
u čp. 81, k. ú. Všemily na st.p.č. 49
Vlastník objektu:
Jiří Hipius Severní 1501/14, Děčín, Děčín VI-Letná, 405 02
V Jetřichovicích zastávka BUS. Volně přístupný
Počátky skalní kaple patrně souvisí s epidemií neštovic a úplavic, která obec postihla v létě roku 1810. Ve
Všemilech a Srbské Kamenici na nemoc zemřely tři desítky osob. Farář Ignaz Clar ze Srbské Kamenice
uspořádal 31. 7. 1810, ve svátek Ignáce z Loyoly prosebné procesí. Traduje se, že díky „zázraku Božího
vyslyšení“ si poté nemoc přestala vybírat své oběti. Ve skutečnosti matrika zaznamenala další úmrtí ještě na
podzim 1810. IN: Belisová, N.: Skalní výklenky a kaple v Českém Švýcarsku. Oblastní muzeum Děčín, Děčín
2006. Magický prožitek bohoslužby konané ve všemilské kapli vedl obchodníka Franze Ahneho ke stavbě kaple
Nejsvětější Trojice (1825) v Nové Olešce. IN: Více Karel Stein: Dva kapličkové příběhy. Děčínské vlastivědné
zprávy, 1/2008, s. 30-32
Poznámky:
108
Obec:
Jetřichovice, místní část Rynartice
Jetřichovice_03
Kaple sv. Prokopa v Rynarticích
kaple
Kulturní památka
ne
Kaple byla vybudována obcí r. 1886 při tzv. kostelní stezce . Vysvěcena byla 10. 10. 1886. Kaple byla
duchovním centrem vsi. Kapli renovovala a udržovala rodina Vaterova z čp. 31. Po r. 1945 postupně převzali
patronát nad kaplí noví obyvatelé Rynartic.
průběžně udržováno místní komunitou
Poloha objektu:
na konci vsi, na skalním útvaru nad silnicí z Rynartic do Jetřichovic, na p.p.č. 358/1, k.ú. Rynartice
Vlastník objektu:
Homolka František a Homolková Anna Rynartice 31, Jetřichovice, Rynartice, 407 16, Jana Zajíce 2869/14, Ústí
Nad Labem, Severní Terasa, 400 01
Z Rynartic vedly v minulosti tři tzv. kostelní stezky - na západ do Jetřichovic, na východ ke kostelu do
Chřibské a na jih do České Kamenice. Využívaly se o pravidelných bohoslužbách v neděli a svátky, při
svatbách, křtinách a pohřbech.
109
Do konce 2. světové války ke kapli každý rok 4. 7. o svátku sv. Prokopa (byl patronem obce) mířilo procesí
vzdát díky za přečkání silné bouře z 3. na 4. 7. 1799. IN: Více Karel Stein: Pomníčky Lužických hor a Českého
Švýcarska. Vestri, Liberec 2005, Belisová, N.: Skalní výklenky a kaple v Českém Švýcarsku. Oblastní muzeum
Děčín, Děčín 2006.
Poznámky:
Obec:
Jetřichovice, místní část Rynartice
Jetřichovice_04
Kaple Ecce Homo v Rynarticích
kaple
Kulturní památka
ne
Objekt připomíná spíše vodárnu, ale v náboženském životě obce Rynartice (Rennersdorf) hrál významnou roli.
Kaple byla vysvěcena 10. 10. 1886, ve stejný den jako kaple sv. Prokopa v Rynarticích. Autorem kaple byl
domkář Eduard Vater z čp. 24 v Rynarticích. Stavba je vysekána ze skalního bloku a domodelována v omítce.
Uvnitř stávala barokní socha Bolestného Krista.
2003 obnova, Lesy ČR s.p.
Poloha objektu:
při silnici z Rynartic dio Jetřichovic, nedaleko Trpasličí skály, na p.p.č. 262/1, k.ú. Rynartice
Vlastník objektu:
Česká republika, Právo hospodařit s majetkem státu: Lesy České republiky, s.p. Přemyslova 1106/19, Hradec
Králové, Nový Hradec Králové, 501 68
110
Poznámky:
Karel Stein: Pomníčky Lužických hor a Českého Švýcarska. Vestri, Liberec 2005, Belisová, N.: Skalní
výklenky a kaple v Českém Švýcarsku. Oblastní muzeum Děčín, Děčín 2006.
Obec:
Jetřichovice, místní část Všemily
Jetřichovice_05
Kaple ve Všemilech
kaple
Kulturní památka
ano
Prostá kaple z r. 1738 v lokalitě Folky (Na Folgách, něm. Obere u. Niedere Folge), samostatné části vsi, která je
oddělená lesem.
průběžně udržováno
Poloha objektu:
samota, na svahu nad vsí Všemily, poblíž č.e. 53, na st.p.č. 51/2, k.ú. Všemily
Vlastník objektu:
Josef Darius Všemily 58, Jetřichovice, Všemily, 405 02
111
Poznámky:
Obec:
Jílové
Jílové_01
Kostel Nejsvětější Trojice
farní kostel
Kulturní památka
ne
Kostel v r. 1679 navrhl a dal postavit Johanes Ernst Thun, arcibikup salcburský. V r. 1859 kostel vyhořel. Brzy
obnoven v historizujícím slohu s novorománskými a novogotickými prvky.
Po 1989 opraven
Poloha objektu:
st. p. č. 168, k. ú. Jílové u Děčína, bez č. p. a č. ev., na návrší
Vlastník objektu:
Římskokatolická farnost Jílové u Děčína, Javorská 41, Jílové, 407 01
Ve městě byla zastávka ČD uzavřena, zastávka BUS. Objekt je přístupný v době mše sv. v neděli od 10.45 h.,
112
více http://rkf.dc.podmokly.sweb.cz/Cz_001.htm
Ve městě není IS, nejbližší v Děčíně. V Jílovém možnost ubytování a stravování.
V objektu se koná Noc kostelů a koncerty duchovní hudby. Místní obyvatele se snaží aktivizovat Iniciativa
pro naše kostelíky s názvem OSTROV, dále usiluje o záchranu a oživení kostelíků mezi Ústím n. L. a
Děčínem. Iniciativu zastřešuje MAS Labské skály, více www.iniciativaostrov.estranky.cz. Iniciativa byla 2012
podpořena grantem z Grantového fondu ČSOB.
Poznámky:
Obec:
Jílové, místní část Sněžník
Jílové_02
Kaple Panny Marie ve Sněžníku
kaple
Kulturní památka
ne
Secesní kaple vystavěná z nadace hraběte Františka Thuna a jeho choti v r. 1910. Návrhy kaple, včetně jejího
vybavení, vypracovala pro thunovskou kancelář podmokelská stavební firma Putz&Weber. Zdivo provedené z
různě velikých neomítaných hrubě tesaných pískovcových kvádrů.
udržuje Město Jílové
Poloha objektu:
st. p. č. 173, k. ú. Sněžník, č. p. 127
113
Vlastník objektu:
Město Jílové, Mírové náměstí 280, Jílové, 407 01
V Jílovém byla zastávka ČD uzavřena, funkční zastávka BUS. Objekt je přístupný při příležitostných
bohoslužbách. Duchovní správa Římskokatolická farnost Podmokly
V Jílovém není IS, nejbližší v Děčíně. V Jílovém možnost ubytování a stravování.
O obnovu kaple usiluje občanské sdružení Přátelé děčínského Sněžníku, více www.decinskysneznik.eu. V
objektu se koná Noc kostelů.
Poznámky:
Ve Sněžníku se nachází i kamenná kaplička. Stojí při hlavní silnici nedaleko křižovatky, kde stojí Hřebenová
chata, 200 metrů na J. V r. 1844 ji nechal postavit Ignaz Werner ze Sněžníku číslo popisné 25, a to z vděčnosti
za záchranu své krávy, která mu o dva roky dříve propadla do staré šachty. Kaple po celkové obnově, kterou
hradil Petr Zámiš z Děčína a Město Jílové, znovuvysvěcena 13. 10. 2007 P. Fr. Jiráskem. Osazena obrazem
Nejsv. Trojice. IN: Karel Stein: Zprávy z farnosti (u kostela sv. Fratiška v Podmoklech), 10/2007, roč. XII, s. 2
Obec:
Jiřetín pod Jedlovou_01
Kostel Nejsvětější Trojice
farní kostel
Kulturní památka
ano
114
Původně renesanční kostel. Výstavba zahájena 1587 (1590) za Mehlů ze Strehlitz. K dokončení a vysvěcení
došlo 21. 5. 1612 za Radslava knížete z Vchynic. Obdélná jednolodní stavba s trojboce ukončeným
presbytářem. Na S straně kostela věž (1664, 1793). V 19. století byl kostel novogoticky upraven. Vnitřní
zařízení kostela je převážně barokní z 18. století. Oltářní obrazy Nejsvětější Trojice a Zmrtvýchvstání Páně jsou
dílem jiřetínského rodáka Josefa Birnbauma.
Dosud nerealizován záměr obnovy unikátního deskového kostelního betléma.
Poloha objektu:
st. 82, k. ú. Jiřetín pod Jedlovou, bez č. p. a č. ev., náves
Vlastník objektu:
Římskokatolická farnost Jiřetín pod Jedlovou, Náměstí Jiřího 1, Jiřetín pod Jedlovou, 407 56
V Jiřetíně pod Jedlovou je zastávka BUS, v Dolním Podluží ČD. Objekt je přístupný v době mše sv. v neděli od
9.30 h. a v úterý od 16.30 h.
V obci IS. V Jiřetíně pod Jedlovou a místních částech široká možnost ubytování a stravování.
V kostele je vystavován kostelní betlém. Konají se zde koncerty duchovní hudby a Svatojiřetínský jarmark
(září).
Poznámky:
Smetana, Jan: Jiřetín pod Jedlovou. Obec Jiřetín pod Jedlovou, Jiřetín pod Jedlovou 1989
Obec:
Jiřetín pod Jedlovou_02
Křížová cesta a kaple Povýšení sv. Kříže
115
poutní kaple, křížová cesta
Kulturní památka
ano
Jedna ze 14 křížových cest Šlunovska. Za svůj vznik vděčí jiřetínskému faráři Gottfriedu Liessnerovi. V letech
1759-1764 bylo postupně postaveno 11 rokokových zděných kapliček s reliéfními výjevy, které zobrazují cestu
Ježíše od odsouzení po ukřižování na Kalvárii. Areál doplnila kaple Povýšení sv. Kříže, kaple Božího hrobu a
Getsemanská zahrada. Časem přibylo vstupní schodiště a socha zbičovaného Krista Ecce Homo. Poblíž studny
byl r. 1869 vybudován gloriet se sochou Panny Marie Immaculaty.
1991-2007 oprava zastavení křížové cesty a kaple Povýšení sv. Kříže, pokračuje průběžně dosud
Poloha objektu:
Křížová hora, 400 m JZ od kostela Nejsvětější Trojice, st. p. č. 261 (kaple Povýšení sv. Kříže)
Vlastník objektu:
Obec Jiřetín pod Jedlovou, Vinařská 32, Jiřetín pod Jedlovou, 407 56
V Jiřetíně pod Jedlovou je zastávka BUS, v Dolním Podluží ČD. Volně přístupné. Mše sv. v kapli sv. Kříže
každý první pátek v měsíci od 17.00 h. Hlavní pouť o nejbližší neděli po 14. 9. (Svátek Povýšení sv. Kříže),
více www.poutni-mista-sluknovsko.cz
V obci IS. V Jiřetíně pod Jedlovou a místních částech široká možnost ubytování a stravování.
Objekt je zapojen do kulturní trasy vytvořené Loretou Rumburk: projekt Poutní stezka Šluknovska (od 2013,
ŘKF Jiříkov), Poutní místa Šluknovského výběžku (od 2008, ŘKF Jiříkov), více www.poutni-mistasluknovsko.cz. Objekt se prezentuje v rámci propagačního a výstavního projektu Lorety Rumburk - Křížové
cesty Šluknovska (ŘKF Rumburk, od 2011), více http://rumburk.farnost.cz/krizove-cesty/index.php. Od 2011 v
projektu
Magni
cesty
s
příběhem,
více
http://www.magni.cz/map/r4-SeverozapadniCechy/sights.html#/map/m1833-Poutni-mista-Sluknovskeho-vybezku.
Vznik hojně navštěvovaného poutního místa je spojen s legendou o zázračných uzdraveních, které se odehrály u
dřevěného kříže po přímluvě Ježíše. Na úpatí vrchu ho údajně v první třetině 17. století nechal vztyčit nejmladší
syn z protestantské rodiny Donthů, jehož bratři odešli do saského exilu. Kříž najdeme v kapli na vrcholu kopce.
Druhá pověst spojuje počátky křížové cesty se jménem faráře Michaela Gürtlera a klade je do let 1699-1704.
IN: Pověsti 1) O bratřích Donátových a objevení moci Křížového vrchu, 2) Zázračný pramen na
Křížovém vrchu: Melichar, J.: Pověsti. Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost. Příloha. Klub
českých turistů, Krásná Lípa 2009, s. 56 a Smetana, Jan: Jiřetín pod Jedlovou. Obec Jiřetín pod Jedlovou, Jiřetín
pod Jedlovou 1989. Křížová cesta s kaplí Povýšení sv. Kříže se v roce r. 2008 objevila ve filmovém přepisu
básně Máj od režiséra a kameramana Františka Antonína Brabce
Poznámky:
Mágrová, K.: Poutní místa ve Šluknovském výběžku. ŘKF Jiříkov, Jiříkov 2008, Jaburková, I. a Mágrová, K.:
116
Křížové cesty Šluknovska. ŘKF Rumburk, Rumburk 2012.
Obec:
Jiříkov
Jiříkov_01
Kostel sv. Jiří
farní kostel
Kulturní památka
ano
Stavba kostela probíhala v letech 1724–1728. Autorem původních plánů pro kostel v Jiříkově byl slavný
architekt Johann Lucas Hildebrandt z Vídně. Kvůli velké nákladnosti byly odmítnuty a kostel podle vlastních
plánů postavil pražský stavitel Johann Georg Aichbauer ml. (1680-1737), nevlastní syn Kryštofa
Dientzenhofera a nevlastní bratr Kiliána Ignáce Dientzenhofera, stavitelů z Prahy. Postavena byla jednolodní
podélná stavba s okosenými rohy a polokruhově ukončeným presbytářem, pravoúhlými sakristiemi a věží v
západním průčelí. Loď byla sklenuta dvěma poli placek. Autorem obrazu s motivem sv. Jiří na hlavním oltáři je
vídeňský malíř Dominik Kindermann (1739–1817). Stavebníkem kostela byl majitel panství Šluknov Alois
Thomas Raimund hrabě z Harrachu.
2012 restaurovala ŘKF Jiříkov za přispění rodáků ze SRN vitráž sv. Alžběty. 2012 vytvořena PD na obnovu
elektroinstalace. 2013 PD obnovy bývalé márnice z 1729 na hřbitově kolem kostela sv. Jiří
Poloha objektu:
s. p. č. 1, k. ú. Jiříkov, Náměstí
Vlastník objektu:
Římskokatolická farnost Jiříkov, Náměstí 5/2, 407 53 Jiříkov
V Jiříkově a Filipově zastávka BUS. Objekt je přístupný v době mše sv. v neděli od 9.00 h.
V Jiříkově není IS. Omezené možnosti ubytování a stravování.
117
2009 - 2011 objekt zapojen do putovního výstavního a propagačního projektu ŘKF Jiříkov "Architektonické
návrhy Johanna Lucase von Hildebrandta pro sakrální objekty na Šluknovsku". Výstava je od 2012
nastálo umístěna v Kulturním domě ve Starých Křečanech. Z kostela byl po r. 1989 odcizen původní kostelní
betlém. V kostele zpíval od 1699 církevní skladby sbor adjuvantů. IN: Igor Heinz: Z hudební minulosti
Šluknovska. Od středověku po Missi Solemnis 1830. Kruh přátel muzea Varnsdorf, Varnsdorf 2012
Poznámky:
Mágrová, K.: Kostel sv. Jana Nepomuckého ve Starých Křečanech. ŘKF Jiříkov, Jiříkov 2009
Obec:
Jiříkov
Jiříkov_02
Křížová cesta v Jiříkov
křížová cesta
Kulturní památka
ne
Jedna ze 14 křížových cest Šluknovska. 14 sloupků zastavení pochází z let 1817-1826. Výklenky jednotlivých
sloupků zastavení byly 2005 osazeny reprodukcemi obrazů pátera Siegera Ködera, kněze z Ellwangen v
Německu.
2005 obnova křížové cesty, zajistila ŘKF Jiříkov
Poloha objektu:
vedle kostela sv. Jiří v Jiříkově, Náměstí
Vlastník objektu:
118
V Jiříkově a Filipově zastávka BUS. Objekt je volně přístupný.
ŘKF Jiříkov). Objekt se prezentuje v rámci propagačního a výstavního projektu Lorety Rumburk - Křížové
cesty Šluknovska (ŘKF Rumburk, od 2011), více http://rumburk.farnost.cz/krizove-cesty/index.php.
Poznámky:
Jaburková, I. a Mágrová, K.: Křížové cesty Šluknovska. ŘKF Rumburk, Rumburk 2012
Obec:
Jiříkov, místní část Filipov
Jiříkov_03
filiální kostel, bazilika minor, poutní kostel
Kulturní památka
ne
Nejmladší mariánské poutní místo litoměřické diecéze. Na místě zázračného uzdravení Magdaleny Kade dne
13. 1. 1866 došlo díky iniciativě kaplana P. Františka Storcha k výstavbě milostné kaple (1870-1873). Následně
zde byl v letech 1873-1885 podle plánů architekta F. Hutzlera z Vídně postaven monumentální jednolodní
novorománský kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů s dvěma věžemi v průčelí. 1884 započato s výstavbou
kláštera redemptoristů, do jejichž péče bylo nové poutní místo svěřeno. 1920 navštívil chrám ve Filipově
papežský nuncius Ambrogio Ratti. O šest let později, už jako papež Pius XI., povýšil kostel za basiliku minor.
Velmi kvalitní dvoumanuálový mechanický nástroj s opusovým číslem 44 postavila v letech 1887-1888
varhanářská firma Hermann Eule z Budyšína.
119
Generální opravu zajistila ŘKF Jiříkov v 80. letech 20. století. 2009 rekonstrukce varhan zajištěná ŘKF Jiříkov
z Česko-německého fondu budoucnosti a německých farníků
Poloha objektu:
st. p. č. 1086, k. ú. Filipov u Jiříkova, Filipov, místní část Jiříkova, na státní hranici se SRN
Vlastník objektu:
V Jiříkově a Filipově zastávka BUS. Objekt přístupný v době česko-německé mše sv. (neděle od 10.30 h. a
každého 13. dne v měsíci od 10.30 h.). Májové pobožnosti, pobožnosti křížové cesty. Hlavní pouť 13. ledna.
Objekt přístupný na telefonické vyžádání, více www.rumburk.farnost.cz a www.poutni-mista-sluknovsko.cz.
ŘKF Jiříkov), Poutní místa Šluknovského výběžku (od 2008, ŘKF Jiříkov), více www.poutni-mistasluknovsko.cz. Od 2011 v projektu Magni - cesty s příběhem, více http://www.magni.cz/map/r4Severozapadni-Cechy/sights.html#/map/m1833-Poutni-mista-Sluknovskeho-vybezku.
Dlouholetou tradici v bazilice mají varhanní koncerty (červenec - srpen, Mezinárodní varhanní festival
duchovní hudby, spolupořádá Arte Musica, o.s. z Jiříkova a ŘKF Jiříkov).
Těžce nemocné tkadleně Magdaléně Kade se v domku čp. 63 ve Filipově dne 13. 1. 1866 ve 4.00 h. ráno při
modlitbě zjevila Panna Maria a přislíbila jí uzdravení. K „milostnému domku“, místu zjevení Panny Marie a
zázračného uzdravení, začaly putovat zástupy lidí. Mše svaté se ve výroční den zjevení 13. ledna zúčastňují
desítky kněží a spolu s biskupy z České republiky a Spolkové republiky Německo. Přímluvě Panny Marie jsou
připisovány
desítky
zázračných
uzdravení,
které
jsou
hlášeny
i
v
dnešní
době.
Poutní píseň Salus Infirmorum / Uzdravení nemocných / Heil der Kranken od filipovského sbormistra
Eduarda Jarschela (1879 - 1956). Na komponování skladby se roku 1923 podílel filipovský rodák Franz Börner
(1900 - 1947) a jeho sestra Maria Wollmann, rozená Börner.
Poznámky:
Marie Rút Křížková - Beneš Benno: Philippsdorf - Filipov. 13. 1. 1866. Salesiánská provincie, Praha 199 a
Mágrová, K.: Poutní místa ve Šluknovském výběžku. ŘKF Jiříkov, Jiříkov 2008
Obec:
Jiříkov, místní část Filipov
Jiříkov_04
120
Kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova
kaple a klášter
Kulturní památka
ne
Novorománská jednolodní kaple ze 70. let 19. století. Vnitřní výzdoba historizující, bohatě zdobené vitráže.
Kaple zřízena při klášteru boromejek. V historizujícím objektu funkční i nemocnice. Od 1871 zde působila
Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského.
Dlouhodobě neudržován. 2012 - zahájena údržba a postupná oprava interiéru objektu, zajišťuje Schrödingerův
institut
Poloha objektu:
st. p. č. 543/2, k. ú. Jiříkov, Londýnská ul.
Vlastník objektu:
Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského, Šporkova 321/12, Malá Strana, 11800 Praha 1 /
dlouhodobý pronájem Schrödingerův institut, š.p.o. / část prostor využívá ŘKF Jiříkov
V Jiříkově a Filipově zastávka BUS. Objekt přístupný v úřední hodiny Schrödingerova institutu, ekumenická
mše sv. ve středu od 18.00 h., více www.sinstitut.cz
Objekt od 2012 využívá Schrödingerův institut - středisko volného času pro Šluknovský výběžek, školská
právnická osoba se sídlem v Rumburku.
Poznámky:
121
Obec:
Číslo
pamětihodnosti:
Krásná Lípa
Krásná Lípa_01
Kostel sv. Marie Magdaleny
farní kostel
Kulturní památka
ano
Barokní kostel byl postaven v letech 1754-1758 na místě staršího kostelíka. Navrhl jej architekt Jakub Schwarz
a stavbu vedl stavitel Petr Hoffmann z Lipové. R. 1777 byla postavena věž a v letech 1816-1818 vybudováno
schodiště se sochami před kostelem. Jednolodní stavba je záměrně orientována k severu, aby její průčelí
směřovalo na níže položené náměstí. Vnitřní zařízení pochází z 18. a 19. století. Klasicistní hlavní oltář z r.
1808 zdobí obraz od Dominika Kindermanna. V letech 1826-1901 v kostele unikátní varhany od mistra Fellera
z Libouchce. Začátkem 20. století pořízen nový nástroj od bratří Riegerů z Krnova. Kříž a náhrobky kolem
kostela od dvorního sochaře F. Pettricha.
PD není k dispozici. Od 2012 zajišťuje ŘKF Kr. Lípa restaurování varhan. 2012 došlo k ošetření interiéru proti
dřevokaznému hmyzu
Poloha objektu:
blízko Křinického náměstí, na st.p.č. 234, k.ú. Krásná Lípa
Vlastník objektu:
Římskokatolická farnost Krásná Lípa u Rumburka, Kostelní vrch 10/3, Krásná Lípa, 407 46
V Kr. Lípě zastávka ČD a BUS. v sezóně turistický autobus. Kostel přístupný v době mše sv. v neděli od 10.00
h. a v pátek od 15.00 h. Církevní pouť 22.7. o svátku Marie Magdalény, více http://www.farnost-krasnalipa.cz/bohosluzby2/
V Kr. Lípě IS. V Kr. Lípě a místních částech široká možnost ubytování a stravování.
V kostele se pořádají koncerty duchovní hudby. Více o varhanech Tomáš Horák: Varhany a varhanáři Děčínska
a Šluknovska. PS Děčín Vladimíra Štindla, Děčín 1995.
122
Pověst Stará kyjovská šenkýřka IN: Melichar, Jaroslav a ad.: Pověsti. Vlastivěda Šluknovského výběžku pro
školy
a
veřejnost.
Klub
českých
turistů,
Krásná
Lípa
2002,
s.
23
Rodáci a významné osobnosti hudebního života z Kr. Lípy (Heinz, I.: Z hudební minulosti Šluknovska. Kruh
přátel muzea Varnsdorf, Varnsdorf 2012): Taddeus Palme (23. 4. 1756 Krásná Lípa - 2. 8. 1836 Krásná Lípa)
je nazýván "severočeským Beethovenem". Ve svém rodišti působil jako významný hudebník, varhaník, učitel a
dirigent. Jeho duchovní díla jsou obsáhlá a ve své době známa i jinde v Čechách. Palmeho REQUIEM in f moll
(1810) upravil do dnešní notace Igor Heinz. V podání Vilémovského chrámového sboru dílo zaznělo znovu 2.
11. 2008 v Kr. Lípě.
Anton Philip Heinrich (11. 3. 1781 Krásný Buk - 3. 5. 1861 New York) cestoval po celém světě, většinu děl
stvořil v Americe. Heindrich jako první, ještě před A. Dvořákem, používal ve svých symfoniích indiánské
motivy. Jako dirigent uváděl v Americe první díla Lud. van Beethovena a je též nazýván „Beethovenem
Ameriky".
August Stradal (17. 5. 1860 v Teplicích - 13. 3. 1930 Krásná Lípa) studoval po
maturitě v Litoměřicích práva ve Vídni, později hudbu u Antona Brücknera a v letech 1884-1886 byl posledním
žákem F. Liszta ve Výmaru. Po r. 1918 se usadil v Krásné Lípě, kde se věnoval skladatelské a pedagogické
činnosti. V Krásné Lípě se oženil s Rosalií Zweigeltovou. Žil v domě čp. 285/2. Pochován je v rodinném hrobě
Zweigeltových v Krásném Buku. Jeho vlastní tvorba zahrnuje hlavně písně, známější je především mnohými
úpravami klavírních romantických symfonií (Brahms, Bruckner), ale i barokních koncertů (Vivaldi, Bach).
Jeho pozůstalost je uložena v Oblastním muzeu Děčín, pobočka muzeum Rumburk.
Poznámky:
V Krásné Lípě stál ještě jeden kostel. V letech 1901 - 1903 byl podle plánů architekta Josefa Ivana Schmidta,
činného v Krásné Lípě a Rumburku, postaven starokatolický kostel Spasitele na návrší u nového hřbitova.
Jednolodní novogotický kostel s věží v hlavním průčelí. Oltářní obraz od malíře Augusta Frinda z Krásné Lípy.
1908 v Krásné Lípě zřízena starokatolická farní obec, k níž patřily filiální obce Děčín – Podmokly a Rumburk.
Kostel byl zlikvidován patrně kolem r. 1971. IN: Břečková, J.: Zaniklé památky. Starokatolický kostel v Krásné
Lípě. Děčínské vlastivědné zprávy, 3/2004, s. 46-53. Více česko - německá putovní výstava Zničené kostely
severních Čech 1945 - 1989, kterou 2011 připravila Společnost pro obnovu památek Úštěcka, o.s., a
stejnojmenný katalog. Likvidaci kostelů přiblížla i výstava Za chrámy zbořené, kterou na základě podkladů
Jany Břečkové připravilo Oblastní muzeum Děčín v r. 2004. Tři zničené kostely Šluknovska připomene část
stálé Expozice církevního umění Šluknovska v Loretě v Rumburku (od 2013).
Obec:
Číslo
pamětihodnosti:
Krásná Lípa
Krásná Lípa_02
Křížová cesta
křížová cesta
Kulturní památka
ne
123
Vybudována v letech 1857-1859. Postaveno 13 sloupků zastavení, kaple Kalvárie a Boží hrob. Díky dodatečně
postaveným výklenkovým kaplím s obrazem Poslední večeře a Krista v Getsemanské zahradě měla charakter
pašijové cesty.
Křížová cesta byla demolována ve 2. polovině 20. století, kaple byly zbořeny, sloupky zastavení povaleny.
Městem Krásná Lípa připravena PD celkové obnovy areálu. 2011 nebyla podpořena z Programu ROP
Severozápad.
Poloha objektu:
Kostelní vrch, původně zvaný Wolfsgruben, 50 m SZ od kostela sv. Máří Magdalény, st.p.č. 233/1 a okolní
parcely, k.ú. Krásná Lípa
Vlastník objektu:
Římskokatolická farnost Krásná Lípa u Rumburka Kostelní vrch 10/3, Krásná Lípa, 407 46, část okolních
parcel jsou ve vlastnictví Města Krásná Lípa Masarykova 246/6, Krásná Lípa, 407 46
V Kr. Lípě zastávka ČD a BUS. V sezóně turistický autobus. Areál volně přístupný
ŘKF Jiříkov). Objekt se prezentuje v rámci propagačního a výstavního projektu Křížové cesty Šluknovska
(ŘKF Rumburk, od 2011), více http://rumburk.farnost.cz/krizove-cesty/index.php.
Vznik křížové cesty v Krásné Lípě zahájila otázka: Proč nemůže být i v Krásné Lípě křížová cesta?
Položila ji kuchařka Apolonia Schleitnerová poté, co se zúčastnila svěcení křížové cesty ve Velkém Šenově. IN:
Natálie Belisová: Putování po duchovním panství Krásnolispka. Ing. Vladimír Hanák, Děčín 2005
Poznámky:
Obec:
Krásná Lípa, místní část Sněžná
Krásná Lípa_03
124
Kaple Panny Marie Sněžné ve Sněžné
farní kostel, poutní kaple
Kulturní památka
ano
V letech 1732-1736 nechali kapli postavit manželé Johann Christof a Anny Maria Liebschovi ze Sněžné.
Stavitelem jednolodního kostelíka se stal Zacharias Hoffmann z Lipové. Papež Klement XII. udělil kapli r. 1738
odpustky o svátku Panny Marie Sněžné a položil tak tradici poutního místa. V letech 1843–1845 došlo k
rozšíření kaple. Z původní soukromé kaple manželů Liebschových se stal presbytář kostela.
Udržovaný stav, zajišťuje ŘKF Sněžná, resp. administrátor z ŘKF Varnsdorf
Poloha objektu:
na náhorní planině nad údolím Křinice asi 2,5 km severozápadně od Krásné Lípy v osadě Sněžná, st.p.č. 160,
k.ú. Vlčí Hora
Vlastník objektu:
Římskokatolická farnost Sněžná u Krásné Lípy Sněžná 55, Krásná Lípa, Sněžná, 407 46
V Kr. Lípě zastávka ČD a BUS. Ve Sněžné zastávka BUS. Objekt je přístupný v době mše sv. každou první
sobotu v měsíci v 17.00 h. Dále o hlavní pouti 5. 8. a následném oktávu, více www.poutni-mista-sluknovsko.cz
V Kr. Lípě IS, možnost ubytování a stravování. Ve Sněžné služby nejsou poskytovány. K dispozici ve V. Hoře
a K. Lípě.
ŘKF Jiříkov), Poutní místa Šluknovského výběžku (od 2008, ŘKF Jiříkov), více www.poutni-mistasluknovsko.cz. Od 2011 v projektu Magni - cesty s příběhem, více http://www.magni.cz/map/r4Severozapadni-Cechy/sights.html#/map/m1833-Poutni-mista-Sluknovskeho-vybezku.
Pověst: Počátky poutního místa jsou spjaty se snem, který se zdál chudému manželskému páru, Anně Marii a
Johannu Christophovi Liebschovým. Zjevila se jim Panna Maria a požádala je, aby pro ni na Sněžné postavili
kapli. Chudý obchodník s přízí se posléze vypracoval na zámožného majitele několika bělidel. Manželé mnoha
dary děkovali Bohu za své jmění. IN: Natálie Belisová: Putování po duchovním panství Krásnolipska, Ing.
Vladimír
Hanák,
Děčín
2005,
s.
113-114
Spolek velikonočních jezdců ve Sněžné - údajně patřil k nestarším ve Šluknovském výběžku. Z výtěžků jeho
sbírek se mj. přispělo na stavbu školy, fary i přestavbu kaple. IN: Natálie Belisová: Putování po duchovním
panství Krásnolipska, Ing. Vladimír Hanák, Děčín 2005, s. 113-114.
Poznámky:
125
U kaple ve Sněžné se natáčelo několik scén z filmu Předčítač (The Reader, USA / Německo 2008). V
romantickém dramatu režiséra Stephena Daldryho z poválečného Berlína hrála Kate Winslet a Ralph Fiennes.
K. Winslet získala za tento film, natočený podle předlohy Bernharda Schlinka, Oscara jako nejlepší herečka v
hlavní roli.
Obec:
Krásná Lípa, místní část Vlčí Hora
Krásná Lípa_04
Kaple Panny Marie Karmelské ve Vlčí Hoře
kaple
Kulturní památka
ne
Obec Vlčí Hora se vlastní kaple dočkala až koncem 19. stol. Dne 17. 10. 1870 byla vysvěcena mariánská kaple.
O vnitřním vybavení není příliš zpráv. Z r. 1930 pocházel oltářní obraz od Josefa Neumanna z Horního
Jindřichova. 1935 byla postavena druhá věžička nad vchodem.
2009 - 2012 celková obnova kaple, nová věž a oprava hodinového stroje (Město Kr. Lípa), opravy oken, fasády
a interiéru (České Švýcarsko, o.p.s.). Dokončení obnovy kaple v 2010 bylo součástí projektu obnovy 27
obnovených drobných sakrálních památek Českého Švýcarska z let 2010-2011. Projekt připravilo České
Švýcarsko,
o.p.s
v
rámci
programu
Naslouchejte
hlasu
venkova,
více
http://ops.ceskesvycarsko.cz/cs/projekty/listen-voice-villages
Poloha objektu:
při silnici Vlčí Hora - Brtníky, st.p.č. 263, k.ú. Vlčí Hora
Vlastník objektu:
Město Krásná Lípa Masarykova 246/6, Krásná Lípa, 407 46
V Kr. Lípě zastávka ČD a BUS.Ve Vlčí Hoře zastávka BUS. Zastávka ČD v Zahradách. Objekt není přístupný.
Mše sv. jednou ročně ve výročnío svátku P. Marie Karmelské.
V Kr. Lípě IS, široká možnost ubytování a stravování. Ve V. Hoře ubytování a stravování.
126
Příležitostné koncerty
V obci Vlčí Hora se narodil litoměřický biskup Antonín Alois Weber (1877 - 1948).
Poznámky:
Natálie Belisová: Putování po duchovním panství Krásnolipska, Ing. Vladimír Hanák, Děčín 2005
Obec:
Krásná Lípa, místní část Kyjov
Krásná Lípa_05
Kaple v Kyjově
kaple
Kulturní památka
ne
Kaple je spolu se studánkou prvně písemně zmíněna r. 1795. Nynější kaple byla postaven po r. 1832. V prosté
výklenkové kapli býval obraz s motivem Korunování a Nanebevzetí Panny Marie. Kaple nebyla vysvěcena a
patrocinium se různě měnilo. Po r. 1945 byla kaple vykradena a zpustla. Naposled byla renovována r. 1991, a poté
1992 vysvěcena (poprvé ve své historii).
1991 celková obnova, zajistila místní komunita
Poloha objektu:
při silnici Kyjov - Doubice, poblíž býv. školy (Chata Petra), pod vrchem Okrouhlík, st.p.č. 80, k. ú. Kyjov u
Krásné Lípy
Vlastník objektu:
Jiřina Slepičková, Jablonecká 417/60, Praha, Střížkov, 190 00 a Pavel Vrána Spojovací 1467/25, Čelákovice, 250
88
127
V Kr. Lípě zastávka ČD a BUS. V Kyjově zastávka BUS. Kaple volně přístupná
V Kr. Lípě IS, možnost ubytování a stravování. V Kyjově široká možnost ubytování a stravování.
Na každoroční 28. 5. (Nanebevstoupení Páně) připadal před r. 1945 největší kyjovský svátek s procesím. Všichni
se modlili za blaho obce a dobrou úrodu. Chodilo se odpoledne za doprovodu hudby a za každého počasí, dospělí i
školáci. Procesí prošlo Kyjovem a Dlouhým Dolem ke kříži sedláka Peschkeho (Hely) a zpět do Kyjova. Navečer
se v hostinci U Českého Švýcarska konala tancovačka pro mládež. Lidově se této pouti říkalo Khaaer Madelfest
(dívčí slavnost). Poutě byly zřejmě vhodnou příležitostí k seznamování mládeže a výběru té pravé. IN: Natálie
Belisová: Putování po duchovním panství Krásnolispka. Ing. Vladimír Hanák, Děčín 2005 a Karel Stein:
Pomníčky Lužických hor a Českého Švýcarska. Vestri, Liberec 2005
Poznámky:
Obec:
Krásná Lípa, místní část Zahrady
Krásná Lípa_06
Kaple Panny Marie Pomocné (Žebrácká kaple) v Zahradách
kaple
Kulturní památka
ne
Drobná kaple z kamene byla postavena r. 1808 a o rok později vysvěcena. Na jejím místě stála kdysi malá polní
kaplička, údajně zasvěcená sv. Erasmovi. Zásluhu na stavbě nové kaple měl zdejší rodák Daniel Hieke.
opravena po r. 1994, zajistilo Město Kr. Lípa
Poloha objektu:
128
u silnice z Vlčí Hory do Krásné Lípy, st.p.č. 12/1, k.ú. Zahrady
Vlastník objektu:
V Kr. Lípě zastávka ČD a BUS. V Zahradách zastávka BUS. Kaple volně přístupná
V Kr. Lípě IS. V K. Lípě a V. Hoře možnost ubytování a stravování. V Zahradách nesjou služby poskytovány.
Pověst: Zásluhu na stavbě nové kaple měl zdejší rodák Daniel Hieke. Původně se věnoval obchodu, později byl
znám spíše jako podivín, žijící poustevnickým způsobem života. Vyslyšel prosby při opakovaném zjevení
Panny Marie a v Zahradách nechal postavit novou kapli. R. 1822 se kaple rozrostla o věžičku. IN: Natálie
Belisová: Putování po duchovním panství Krásnolispka. Ing. Vladimír Hanák, Děčín 2005
Poznámky:
Obec:
Krásná Lípa, místní část Sněžná
Krásná Lípa_07
Kaple Nejsvětější Trojice ve Sněžné
kaple
Kulturní památka
ne
129
Pod mohutnou chráněnou lípou stojí drobná polní barokní kaplička z 18. století. Je zřejmě nejstarší stavbou celé
osady, postavena prý byla r. 1709. Kapli postavil Johann Georg Klinger na pozemku, který patřil k jeho domu.
Mezi bohatým vybavením kaple bychom našli i oblékací sošky svaté Anny a Madony, které mohly mít bohatší
šatník než zdejší lidé z bohatších kruhů. Kaple stála na hranici farnosti. Byla cílem zdejších procesí a vítali se
zde vzácní hosté (nový farář nebo vizitace z biskupství).
obnovena po r. 2000, zajistilo Město Kr. Lípa
Poloha objektu:
Na rozcestí nad osadou Sněžná, p.p.č. 1356, k.ú. Vlčí Hora
Vlastník objektu:
V Kr. Lípě zastávka ČD a BUS. Ve Sněžné zastávka BUS. Objekt je volně přístupný.
V Kr. Lípě IS, možnost ubytování a stravování. Ve Sněžné služby nejsou poskytovány. K dispozici ve V. Hoře
a K. Lípě.
Pověst: Kaple údajně Johann Georg Klinger postavil z vděku za návrat zdravého syna z války. IN: Natálie
Belisová: Putování po duchovním panství Krásnolispka. Ing. Vladimír Hanák, Děčín 2005
Poznámky:
Obec:
Krásná Lípa
Krásná Lípa_08
Dittrichova hrobka
130
mauzoleum
Kulturní památka
ano
Hrobka místního krásnolipského továrníka a mecenáše Carla Augusta Dittricha by měla být uvedena v
encyklopedii světové architektury. V 1886 ji navrhl slavný berlínský architekt profesor Julius Carl Raschdorff,
který také postavil hrobku německého císaře Fridricha III. v Postupimi. Monumentální neorenesanční stavba o
půdorysu řeckého kříže s apsidou z let 1888-1889 byla postavena nedaleko hřbitova (1892), zvenčí vypadá jako
menší kostel. Jedná se o technický unikát, k hrobce patří blízká kotelna, která objekt vytápěla. Interiér zdobily
nástěnné malby od místního rodáka Augusta Frinda.
Havarijní stav. PD není k dispozici
Poloha objektu:
jihozápadní část nového hřbitova, na st.p.č. 842, k.ú. Krásná Lípa
Vlastník objektu:
Nevyjasněné vlastnické vztahy. Česká republika, Právo hospodaření s majetkem státu: MěNV Krásná Lípa
Masarykova 246/6, Krásná Lípa, 407 46
V Kr. Lípě zastávka ČD a BUS. V sezóně turistický autobus. Objekt je nepřístupný
Poznámky:
Architekt J. Raschdorff je velmi ceněn v SRN, pracoval pro císařskou rodinu a je autorem přestavby
berlínského dómu. Postavil cca 100 různých staveb a z toho jen dvě mimo území tehdejší německé říše, ve
Stockholmu a v Krásné Lípě. Za 2. světové války byla velká část jeho staveb v Německu zničena, do dnešních
dnů jich zbylo už jen 30. Oproti nim se krásnolipské mauzoleum dochovalo v nepozměněném stavu. Více
Eliška Fechnerová: Mauzoleum rodiny Dittrich v Krásné Lípě. Ojedinělá stavba architekta berlínského dómu v
Čechách. IN: Děčínské vlastivědné zprávy (DVZ) 1/2008, s. 48-51. Dále Lucie Radová a kol.: Ditrichova
hrobka v Krásné Lípě. IN: DVZ 1/2008, s. 52-57
131
Obec:
Kunratice
Kunratice_01
Lipnická kaple zvaná i Bauerova kaple
kaple
Kulturní památka
ne
Skalní výklenková kaple ke cti Panny Marie byla vysvěcena 14. 6. 1733 nad roklí Tiefen Loch. Zřizovateli
kaple – rychtář Christoph Austen pocházel ze Studeného čp. 11 a sedlák Elias Schiffner z Lipnice čp. 51. Do
skalního bloku byl vysekán výklenek s reliéfem Panny Marie s Ježíškem. Autor přitom vycházel ze ztvárnění
zázračné sochy z kaple Narození Panny Marie v České Kamenici. Do výklenů výklenků umístěn obraz
Nejsvětější Trojice, Korunování Panny Marie a o něco vzdálenější obraz Panny Marie Pomocné.
2002 obnova kaple, 2008-2010 výklenkové obrazy, zajistila místní komunita a Občanské sdružení Studený a
Lipnice
Poloha objektu:
p. p. č. 1215/1, k. ú. Studený u Kunratic, Hluboká rokle (něm. Tiefen Loch), vpravo při silnici mezi Lipnicí a
Studeným, u staré Kamenické cesty
Vlastník objektu:
Ústecký kraj, Velká hradební 3118/48, Ústí nad Labem-centrum, 40001 Ústí nad Labem
V obci zastávka BUS. Objekt je volně přístupný. Akce u něj pořádá Občanské sdružení pod Studencem (2007 –
2010 Občanské sdružení Studený a Lipnice), více www.studenyalipnice.cz
V obci není IC. Možnost ubytování a stravování.
V souvislosti s obnovou kaple po 2002 obnovena i mariánská procesí ze Studeného ke skalní mariánské kapli a
do poutní kaple v České Kamenici.
132
Pověst O založení Lipnické kaple: 1713 onemocněla v období morové epidemie dvojice desetiletých dětí ze
Studeného a Lipnice. Jejich rodiče se dávno před tím dohodli, že své potomky zasnoubí a vztah mezi rodinami
ještě více prohloubí. Ve chvíli největších obav si hospodáři slíbili, že pokud jejich děti přežijí, vystaví kapli. IN:
Belisová, N.: Skalní výklenky a kaple v Českém Švýcarsku. Oblastní muzeum Děčín, Děčín 2006. Pouze pro
účely pobožnosti u kaple v Hlubokém dole byla složena oslavná píseň. Zastavovala se zde náboženská procesí
ze Studeného při pouti do České Kamenice. Při svátku sv. Antonína Paduánského byla kaple významnou
zastávkou při dnech díkůvzdání obce Lipnice a Studený. Oslavovaly se zde mariánské svátky, zvláště pak
květnové mariánské pobožnosti. IN: Slavíčková, H. – Tůmová, J.: Krajina pod Studencem v proměnách doby.
Občanské sdružení pod Studencem, Česká Kamenice 2010
Poznámky:
Obec:
Kytlice
Kytlice_01
Kostel sv. Antonína Paduánského
farní kostel
Kulturní památka
ano
Kostel v Kytlicích byl vybudován v letech 1777-1782 na pozemku, který věnoval sklářský podnikatel Jan Josef
Kittel. Pozdně barokní jednolodní kostel s hranolovou věží byl postaven podle plánů architekta Johanna Wenzela
Kosche z Děčína. Náklady na stavbu kostela ze tří čtvrtin hradil biskup P. Antonín Bernard Gürtler. Architekturu
hlavního oltáře vyrobil místní truhlář A. Nittel podle italského vzoru. V kostele se do nacházely ostatky sv.
Heliodora. Původní varhany postavil v letech 1783-1784 Johann Gottfried Augustin ze Žitavy. Do originální
varhanní skříně byl roku 1901 firmou Schiffner z Prahy vestavěn nový jednomanuálový nástroj s 9 rejstříky.
Slavná dvojice sochařů, bratrů Antonína a Josefa Maxových ze Sloupu je autorem náhrobníků a další výzdoby
kostela.
1993-1996 oprava kostela, 2009-2010 rekonstrukce varhan, podílela se místní komunita i Obec Kytlice
Poloha objektu:
Návrší při silnici z Kytlic do Polevska, st. p. č. 50, k. ú. Falknov, bez č. p. a č. ev.
Vlastník objektu:
133
Římskokatolická farnost Kytlice, Falknov 50, Kytlice, 407 45
V obci zastávka ČD a BUS. Doba konání mše sv. nezjištěna. Kostel je přístupný v době pouti ke sv. Antonínu
Paduánskému (červen).
V obci není IS, informace se v letním období poskytují na Obecním úřadě. V obci možnost ubytování a
stravování.
V objektu se pořádají koncerty duchovní hudby a Antonínská pouť (červen).
Na hřbitově u kostela je pohřben herec Miroslav Horníček. Rodákem z Kytlic byl biskup z Tiene v Itálii P.
Antonín Bernard Gürtler (1726-1791), zpovědník neapolsko-sicilské královny Marie Karoliny, dcery Marie
Terezie.
Poznámky:
Horák, T.: Varhany a varhanáři Děčínska a Šluknovska. Nadace Vlastivěda okresu děčínského, Děčín 1995,
Slavíčková, H. – Cvrk, F.: Sklářské vesnice na Horní Kamenici. Obecní úřad Kytlice, Děčín 1993
Obec:
Lipová u Šluknova
Lipová_01
Kostel sv. Šimona a Judy
farní kostel
Kulturní památka
ano
Založení kostela je středověkého původu. Přestavěn byl barokně v letech 1691 - 1693 zednickým mistrem B.
Hillem. Upraven v 18. století, věž z r. 1781. Jednolodní kostel s trojbokým presbytářem, hranolovou věží na V
straně a obdélná kaple na S straně. Hlavní oltář z 1839. Krucifix s anděly pochází od F. Pettricha. Stavebníkem
kostela byla Marie Markéta z Trautsonu.
134
Od 2012 se Obec Lipová angažuje v přípravě PD na obnovu krovu a věže.
Poloha objektu:
st. p. č. 308, k. ú. Lipová, bez č. p. a č. ev.
Vlastník objektu:
Římskokatolická farnost - děkanství Lipová, Lipová 1, 407 81
V obci zastávka BUS. Zastávka ČD nebyla v obci zřízena. Nejbližší ČD ve V. Šenově. Objekt přístupný v době
mše sv. v sobotu od 16.00 h., více http://sluknov.farnost.cz/cs/page/3/
V obci není IS, omezené možnosti ubytování a stravování.
V obci existoval před r. 1945 spolek velikonočních jezdců. V obci se narodil litoměřický biskup Antonín
Ludvík Frind (1823 - 1881).
Poznámky:
Obec:
Lobendava
Lobendava_01
Kostel Navštívení Panny Marie
farní kostel
Kulturní památka
ano
135
Původně barokní kostel (1719). Po požáru v 1790 z větší části nově postaven. Jednolodní obdélná stavba.
Hlavní oltář má vyjímatelné oltářní obrazy podle liturgického období. Do Lobendavy byl přemístěn ze
zrušeného kostela kláštera u Hybernů v Praze. Oltářní obraz je od Johanna Endlera ze Salmova. Interiér je
zdoben nástropní výmalbou s výjevy ze života Panny Marie od malíře Josefa Neumanna z Horního Jindřichova.
Dřevěné dvoupatrová empora s kůrem pro 2 orchestry a sbor. Na stropě a emporách jsou dosud patrné stopy po
ostřelování na konci 2. světové války. Funkční dvoumanuálové mechanické varhany jsou od firmy Rieger z
Krnova.
V letech cca 2005 - 2010 probíhala dlouholetá oprava krovu a pozednice spolu s opravou hlavní věže. Zjistila
ŘKF Lobendava
Poloha objektu:
centrum obce Lobendava
Vlastník objektu:
Římskokatolická farnost Lobendava, Lobendava 3, 407 84 Lobendava
V obci je zastávka BUS. Obec nemá železniční spojení. Objekt je přístupný v době mše sv. v sobotu od 17.00 h.
a v úterý v 18.00 h., více http://www.farnostpoustevna.estranky.cz/clanky/bohosluzby.html
V obci se nenachází IS. Není zde možnoxst ubytování a stravování.
V kostele probíhá Noc kostelů a o Vánocích se vystavuje původní kostelní betlém.
Lobendavu s kostelem zasvěceným Panně Marii obklopují dva vrchy s kaplemi zasvěcenými otci a matce P.
Marie - sv. Jáchymovi (Lobednava_03) a sv Anně (Lobednava_02).
Poznámky:
Pod střechou 35 m vysoké hlavní věže kostela hnízdí chráněná letní kolonie netopýra velkého.
Obec:
Lobendava
Lobendava_02
Kaple sv. Anny
poutní kaple a křížová cesta
136
Kulturní památka
ano
Na vzniku kaple z let 1775-1776 se podílel majitel panství František Václav hrabě ze Salm-Reifferscheidtu a
jeho matka Karolina z Dietrichsteinu. Kapli doplnila v letech 1829-1834 křížová cesta. Tvoří ji třináct
výklenkových kaplí, které jsou uspořádány do tvaru podkovy, v jejímž středu je kaple sv. Anny. XIV. zastavení
má podobu samostatně stojící kaple Božího hrobu. Křížová cesta na Annabergu byla rozšířena roku 1840, kdy
byla vystavěna Getsemanská zahrada se sochami spících apoštolů, anděla a Krista.
Technický stav objektu (projektová dokumentace, technická zpráva, restaurátorské záměry):
Poslední oprava křížové cesty u Lobendavy r. 1988. Reprodukce obrazů křížové cesty od Giuseppe Vicentiniho
jsou poničené povětrnostními vlivy. 2008 plánovala ŘKF Lobendava výměnu obrazů křížové cesty, ošetření
dřevin a úpravu areálu. Nebyl však připraven RZ ani TZ
Poloha objektu:
Anenský vrch (Annaberg) u Lobendavy
Vlastník objektu:
Římskokatolická farnost Lobendava, Lobendava 3, 407 84 Lobendava
V obci je zastávka BUS. Obec nemá železniční spojení. Kaple není přístupná. Církevní pouť se v areálu koná v
neděli nejbližší 26. 7., následují mše sv. v oktávu, , více www.poutni-mista-sluknovsko.cz
cesty Šluknovska (ŘKF Rumburk, od 2011), více http://rumburk.farnost.cz/krizove-cesty/index.php. Od 2011 v
projektu
Magni
cesty
s
příběhem,
více
http://www.magni.cz/map/r4-SeverozapadniCechy/sights.html#/map/m1833-Poutni-mista-Sluknovskeho-vybezku.
Obec Lipová má v dlouhodobém plánu propojení vyhlídkových bodů v blízkém okolí do turistického okruhu.
Okruh má zahrnout mj. vrch Annaberg a Jáchym atd. Realizace se odvíjí od získání dotace. Celkové náklady
odhaduje starosta Lipové P. Svoboda na 25 mil. Kč (informace z 26. 2. 2013).
Předmětem úcty poutníků byla pozdně gotická socha sv. Anny, která se na Anenský vrch opakovaně zázračně
přemístila z nedalekého kopce Jáchym. Podle pověsti uviděl roku 1716 lobendavský cestující obchodník
Schlenkrich při své cestě Saskem děti, jak při hře táhnou na provázku sochu sv. Anny. Sochu od nich koupil a
věnoval kostelu Navštívení Panny Marie v Lobendavě. Socha sv. Anny byla původně vystavena na sloupu a
posléze v kapli na kopci Jáchym u Lobendavy. Odtud se však několikrát zázračně přemístila na vrch Annaberg
u Lobendavy. Posléze zde byla umístěna natrvalo. IN: Rummler: Wallfahrtsstätten im nordböhmischen
Niederland. Niederlandverlag Helmut Michel, Böblingen 1996, Mágrová, K.: Poutní místa ve Šluknovském
výběžku. ŘKF Jiříkov, Jiříkov 2008, Jaburková, I. a Mágrová, K.: Křížové cesty Šluknovska. ŘKF Rumburk,
Rumburk 2012. Dnes je socha sv Anny umístěna v depozitáři biskuptví v Litoměřicích.
137
Píseň ke sv. Anně IN: Rummler: Wallfahrtsstätten im nordböhmischen Niederland. Niederlandverlag Helmut
Michel, Böblingen 1996
Poznámky:
Obec:
Lobendava
Lobendava_03
Kaple sv. Jáchyma
kaple a křížová cesta
Kulturní památka
ne
Kaple sv. Jáchyma pochází z 2. poloviny 18. století a obnovena byla po požáru v r. 1914. Kolem kaple se
rozkládá nejmladší křížová cesta Šluknovska. Vznikla r. 1914. Vybudováno bylo 13 sloupků zastavení v
historizujícím slohu, dále kaple Božího hrobu a kaple neznámého určení. Patnáctý sloupek zastavení obsahoval
nám neznámý výjev. K devastaci křížové cesty došlo asi v 60. letech 20. století.
zdevastovaný areál, PD není k dispozici
Poloha objektu:
na vrcholu kopce Jáchym (Joachimsberg), 2 km severovýchodně od Lobendavy
Vlastník objektu:
Kaple - Římskokatolická farnost Lobendava, Lobendava 3, 407 84 Lobendava, křížová cesta - Lesy ČR, a.s.,
přístupová cesta - Obec Lobendava a Lesy ČR, a.s.
V obci je zastávka BUS. Obec nemá železniční spojení. Volně přístupný
138
(ŘKF Rumburk, od 2011), více http://rumburk.farnost.cz/krizove-cesty/index.php. Od 2011 v projektu Magni cesty s příběhem, více http://www.magni.cz/map/r4-Severozapadni-Cechy/sights.html#/map/m1833-Poutnimista-Sluknovskeho-vybezku.
Obec Lipová má v dlouhodobém plánu propojení vyhlídkových bodů v blízkém okolí do turistického okruhu.
Okruh má zahrnout mj. vrch Jáchym a Annaberg atd. Realizace se odvíjí od získání dotace. Celkové náklady
odhaduje starosta Lipové P. Svoboda na 25 mil. Kč (informace z 26. 2. 2013).
Pověst Poklad na sv. Jáchymu u Lobendavy (O založení Vilémova) IN: Melichar, Jaroslav a ad.: Pověsti.
Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost. Klub českých turistů, Krásná Lípa 2002, s. 26-27
Díky odlehlosti a pozdní výstavbě se o vlastní křížové cestě dochovalo velmi málo informací. Na úpatí vrchu
Jáchym stávalo ojedinělé místo meditace, se kterým se na jiném místě Šluknovska nesetkáme. Sedm zastavení
znázorňujících Sedm bolestí Panny Marie (např. Panna Maria utíká s Ježíškem do Egypta a Panna Maria je
přítomna ukřižování a smrti Ježíše). Zastavení měla patrně podobu obrazů malovaných na dřevě a připevněných
na sloupky. Dochovala se jen torza sedmi žulových laviček IN: Jaburková, I. a Mágrová, K.: Křížové cesty
Šluknovska. ŘKF Rumburk, Rumburk 2012
Poznámky:
Obec:
Malá Veleň, místní část Jedlka
Malá Veleň_01
Kostel sv. Anny v Jedlce
farní kostel
Kulturní památka
ano
139
Původně raně gotický kostel, přestavěný pozdně goticky. Kostel založen 1234. Presbytář pochází ze 13. století. Objekt
stavěla stejná kamenická huť, která se podílela na stavbě kostela v Benešově nad Ploučnicí a kostela v Mostě. Kostel
částečně zbarokizovaný v 1716 - 1723 (loď a věž). Gotický jednolodní obdélný kostel s pětiboce uzavřeným
presbytářem s čtvercovou sakristií po pravé straně a s věží po J straně lodi. Pozdně gotický portál. Na klenbě barokní
nástropní výmalba. Cenné vnitřní vybavení. Kostel byl po obnově vysvěcen 22. 9. 2012 litoměřickým biskupem
Mons. Janem Baxantem.
Objekt je po celkové obnově z let 2011 - 2012, zajistila ŘKF Jedlka ze Státního zemědělského a intervenčního fondu
a Min. kultury (střecha, fasáda, odvodnění, restaurování nástropních maleb, restaurování interiéru, odkrytí a
restaurování původní venkovní malby kostela z 1. poloviny 16. století, obnova elektroinstalace, okenních a dveřních
otvorů).V letech 2008 - 2009 restaurovány varhany z Fellerovy dílny v Libouchci. 2013 realizace PD obnovy ohradní
zdi z příspěvku Min. kultury
Poloha objektu:
st. p. č. 96, k. ú. Malá Veleň, při malém náměstí v Jedlce
Vlastník objektu:
Římskokatolická farnost Jedlka, Jedlka 1, Malá Veleň, 405 02
V obci zastávka ČD a BUS. Objekt je přístupný v době mše sv. o 1. pondělí v měsíci od 18.00 h. a o Svatoanenské
pouti
(po
26.
7.),
více
www.mala-velen.estranky.cz
a
http://katalog.dltm.cz/web/catalog_detail.php?sablona_soubor=detail/chramy_detail.xml&parametry[chramy][id]=408
V obci není IS. Možnost ubytování a stravování.
V kostele se koná Noc kostelů, Svatoanenská pouť, koncerty duchovní hudby. Akce připravuje Kulturně –
historické sdružení Malé Veleně, Jedlky a Soutěsky, o.s., www.mala-velen.estranky.cz. Při akcích ke k dispozici
výstava historických fotografií kostela s informacemí o opravě kostela.
Na stavbu varhan z dílny bratří Fellerů v Libouchci přispěl císař a český král František Josef I. O příspěvek jej ve
verších požádal učitel Melzer. Do vypsané sbírky poslal císař 358 zlatých. Na jeho počest zdobí varhanní skříň zlatá
počáteční písmena jeho jména i kopie císařské koruny. IN: J. Holoubek: České Švýcarsko. Krajina inspirace. České
Švýcarsko. Krásná Lípa 2012
Poznámky:
J. Dostál: Historie kostela sv. Anny v Jedlce od roku 1900 do současnosti. Malá Veleň 2012
Obec:
140
Malšovice, místní část Javory
Malšovice_01
Kostel sv. Prokopa v Javorech
farní kostel
Kulturní památka
ano
Původně kaple z r. 1748. Rozšířena 1772 a 1816. Pozdně barokní, jednolodní s čtvrecovou skristií po S straně a
s čtyřbokou vížkou nad průčelím. Původní zařízení bylo historizující z 19. století. Kostelík po roce 1945 přestal
sloužit svému účelu a byl postupně zdevastován. Část vnitřního zařízení byla převezena do jiných kostelů.
PD obnovy věže, osazení oken a dveří, oprava střechy a tesařských konstrukcí na sakristii, likvidace
dřevomorky, vysprávka zdiva a některých dřevěných prvků, dešťová kanalizace. Obnovu realizovala v 2012
Obec Malšovice. PD na opravu interiéru. Realizaci má zajistit ŘKF Javory.
Poloha objektu:
st. p. č. 29, k. ú. Javory
Vlastník objektu:
Římskokatolická farnost Javory, Malšovice, Javory čp. 1, 405 02
Zastávka BUS. Objekt není přístupný. Nekonají se v něm pravidelné mše sv.
V obci není IS. Není možnost ubytování a stravování.
Místní obyvatele se snaží aktivizovat Iniciativa pro naše kostelíky s názvem OSTROV, dále usiluje o
záchranu a oživení kostelíků mezi Ústím n. L. a Děčínem. Iniciativu zastřešuje MAS Labské skály, více
www.iniciativaostrov.estranky.cz. Iniciativa byla 2012 podpořena grantem z Grantového fondu ČSOB. V
objektu probíhá Noc kostelů a v červenci každoroční pouť ke sv. Prokopu.
Poznámky:
141
Obec:
Markvartice
Markvartice_01
Kostel sv. Martina
farní kostel
Kulturní památka
ano
Dynamická jednolodní barokní stavba s odsazeným presbytářem se zaoblenými nárožími a symetricky
umístěnou hranolovou věží při západním průčelí. Kostel byl postaven mezi lety 1701 – 1703 na místě starší
stavby. Donátory stavby kostela byli tehdejší majitelé děčínského panství hrabata rodu Thun-Hohenstein. Kostel
vysvětil salcburský arcibiskup Johann Ernest Thun-Hohenstein r. 1703. V 1984 se střecha propadla do lodi. V r.
2000 z kostela zůstaly obvodové zdi. probíhá celková obnova stavby. V kostele byla rozsáhlá malířská výzdoba
a velmi bohatá vnitřní výbava. Z let 1701 - 1703 pochází kaple sv. Kříže, ze které zbyla do současnosti pouze
čelní fasáda a zeď, jejíž velká část je staticky narušena.
Záchrana kostela prováděná ŘKF Markvartice mj. z příspěvku Min. kultury je v poslední fázi. PD obnovy
střechy, fasády, kruchty, interiéru. RZ obnovy vitráží. Dostavba kůru a obnova střechy hrazena z Havarijního
programu Ministerstva kultury. Obnova probíhá od 2003. Objekt je na seznamu Národního ústavu v Ústí nad
Labem
"Nejohroženější
nemovité
památky",
více
Poloha objektu:
st. p. č. 3, k. ú. Markvartice u Děčína, nad horní částí obce, na vyvýšenině dříve zvané Kirchberg
Vlastník objektu:
Římskokatolická farnost Markvartice u Děčína, Markvartice 194, 407 42
V obci zastávka BUS. Objekt je v rekonstrukci. Nekonají se v něm mše sv. Není přístupný.
V obbci není IS. Možnosti ubytování a stravování jsou omezené.
142
Poznámky:
Obec:
Merboltice
Merboltice_01
Kaple sv. Kateřiny
kaple ve zvonici při zlikvidovaném farním kostele
Kulturní památka
ano
Samostatně stojící hranolová věž zvonice byla 28. 12. 1975 součástí areálu odstřeleného faního kostela sv.
Kateřiny Alexandrijské (postaven 1708 - 1709) a hřbitova. V přízemí zvonice byla r. 2004 zřízena kaple sv.
Kateřiny. Zvonice je do výše prvního patra kamenná, druhé patro je roubené oplášťované bedněním, střecha má
jehlancový, čtyřboký tvar.
2004 oprava zvonice, v přízemí zřízena kaple sv. Kateřiny. Obec Merboltice, ŘKF Merboltice a místní
komunita plánují novostavbu kostela v obci. Na místě zbořeného kostela se uvažuje o roubeném kostele s
prostorem pro setkávání místní komunity. Základní kámen nově připravovaného kostela požehnal při návštěvě
ČR v 2009 papež Benedikt XVI. Kámen pocházel z původního kostela sv. Kateřiny.
Poloha objektu:
st. p. č. 233, k. ú. Merboltice
Vlastník objektu:
Obec Merboltice, č.p. 53, 40502 Merboltice
143
V obci zastávka BUS (provoz jen ve všední dny). Kaple je přístupná při příležitostných bohoslužbách a při
Svatokateřinské pouti v Merbolticích. Zvonice je přístupná vždy v neděli ve 12.00 h. Více
http://www.merboltice.cz/informace-o-obci/kostel-sv-kateriny-alexandrijske/
V Merbolticích není IS, bez možnosti ubytování a stravování.
Poznámky:
Obec
Merboltice
prohlášena
za
vesnickou
Likvidace sakrálních staveb na Verneřicku viz Verneřice_01.
památkovou
zónu.
Obec:
Mikulášovice
Mikulášovice_01
Kostel sv. Mikuláše
farní kostel
Kulturní památka
ano
Původní kamenný kostel byl postaven v letech 1551-1555, je pravděpodobné, že měl dřevěného předchůdce. V
letech 1694-1695 byl rozšířen. Z původního kostela se dochovala kaple Panny Marie na východní straně
dnešního kostela. Další rozšíření vedl od r. 1743 Zacharias Hoffmann a jeho syn Petr Hoffmann z Lipové.
Klenbu provedl Hans Jacob Wähner z Prahy, rodák z Mikulášovic. Hlavní práce proběhly v letech 1750-1751, v
r. 1751 byl kostel vysvěcen. Za 2. světové války byla hrobka v kostele využita jako protiletecký kryt. Po
instalaci nových varhan firmy bratří Riegrů z Krnova z r. 1901 patřil zdejší nástroj údajně mezi jeden z
největších v Čechách (po varhanech v Oseku a pražském Rudolfinu). Varhany patřily mezi nejmodernější v
kraji, při stavbě bylo využito některých technických vymožeností té doby.
144
O celkové obnově krovu a krytiny střechy a fasády kostela uvažuje Město Mikulášovice. Příprava PD.
Od r. 2010 zajišťuje ŘKF Mikulášovice rekonstrukci varhan. Na opravu mj. přispěl program Min. kultury
realizovaný prostřednictvím obcí s rozšířenou působností.
Poloha objektu:
v centru obce, st.p.č. 386
Vlastník objektu:
Římskokatolická farnost Mikulášovice 1007, Mikulášovice, 407 79
Zastávka ČD (pouze víkendový provoz) a BUS ve městě. Objekt je přístupný v době mše sv. v neděli 10.30 h. a
ve čtvrtek v 18.00 h., více http://www.farnostpoustevna.estranky.cz/clanky/bohosluzby.html
Ve městě je IS a možnost ubytování a stravování.
Objekt se připojuje k Noci kostelů. V kostele se pořádají koncerty duchovní hudby a výstava betlémů o
Vánocích.
V Mikulášovicích se narodil a zemřel pozdější varhaník, skladatel a pedagog Anton Rössler (26. 3. 17851850). Po studiích se vrátil do rodných Mikulášovic. Jako učitel zdejší školy se stal zároveň i varhaníkem. Od r.
1812 až do své smrti působil jako místní regenschori. Hrál na varhany v několika kostelích v okolí (Velký
Šenov, Lipová, Lobendava a Vilémov). Skládal přitom i menší církevní skladby. Byl autorem několika latinsky
zpívaných mší. V repertoáru Vilémovského chrámového sboru je jeho skladba "Missa in D-dur" (viz
Vilémov_01). Údajně byla zpívaná v kostele sv. Mikuláše poprvé někdy v r. 1845 s téměř 100 členným sborem
a orchestrem. Dvě jeho kompozice byly nalezeny r. 1994 ve věži kostela ve Velkém Šenově. A. Rössler byl
pochován na zrušeném hřbitově u kostela v Mikulášovicích. IN: , Igor Heinz: Z hudební minulosti Šluknovska.
Kruh přátel muzea Varnsdorf, Varnsdorf 2012
V Mikulášovicích byl roku 1844 založen spolek Velikonočních jezdců (Osterreiterverein Nixdorf).
Mikulášovický spolek se scházel na Salmově a pořádal každoročně o Velikonoční neděli jízdu na koních skrz
město, na průvodu se podílelo 60 a více jezdců. Jezdci se scházeli před kostelem sv. Mikuláše odkud se průvod
vydal do Dolních Mikulášovic, Horních Mikulášovic, na Tomášov a do Mikulášoviček. Tradice velikonoční
jízdy se v Mikulášovicích udržela až do roku 1938. Po roce 1938 byl spolek zakázán. Velikonoční jízdy byly v
Mikuášovicích obnoveny r. 2011 jako jediné v regionu.
Poznámky:
Více o varhanech Tomáš Horák: Varhany a varhanáři Děčínska a Šluknovska. PS Děčín Vladimíra Štindla,
Děčín 1995
Obec:
145
Mikulášovice
Mikulášovice_02
kaple
Kulturní památka
ano
Kaple s nepříliš častým půdorysem stojí na vyvýšeném místě (490 m n. m.), původně byla obklopena pěti lipami.
Odtud pocházel lidové označení kaple U Pěti lip (Fünf-Linden-Kapelle). Předchůdkyní kaple byla patrně dřevěná
stavba, krytá šindelem, kterou zachycuje už Müllerova mapa z r. 1723. Se stavbou kaple začal r. 1736 zednický
mistr a stavitel Zacharias Hoffmann z Lipové. R. 1742 ji dokončil stavitel Hans Jakob Wähner.
Jedna z renovací kaple proběhla r. 1894. Do r. 1967 se dochovaly obrazy uvnitř kaple. Po r. 2000 proběhly
opakované pokusy Města Mikulášovice o opravu kaple. Došlo k výměně krovu a položení nové, měděné krytiny,
ta byla opakovaně rozkrádána. Došlo k opravě kamenných zdí. Od 2009 po položení umělé krytiny je střecha
nepoškozena. Hrazeno z Min. kultury, prostřednictvím obcí s rozšířenou působností. Dveřní otvory bez výplní.
Interiér kaple bez vybavení.
Poloha objektu:
Vlevo při silnici z Brtníků do Mikulášovic. Objekt na st.p.č. 1566, k.ú. Mikulášovice, 4 km západně od
Mikulášovic
Vlastník objektu:
Město Mikulášovice 1007, Mikulášovice, 407 79
Zastávka ČD (pouze víkendový provoz) a BUS ve městě. Volně přístupné
V Mikulášovicích je IS a možnost ubytování a stravování.
Kaple byla před r. 1945 vždy na svátek Nejsvětější Trojice (první neděle po Letnicích) cílem procesí ze
sousedních farností. 27. 5. 1945 zde proběhlo děkovné procesí za odvrácení zkázy města za 2. světové války. Po r.
1990 byla tradice malých polních poutních mší u kaple obnovena.
Poznámky:
Více o kapli Nejsv. Trojice Karel Stein: Trojičná kaple u Mikulášovic. IN: DVZ, roč. XVII, č. 2/2007
146
Obec:
Mikulášovice
Mikulášovice_03
Balzerova kaple, kaple Panny Marie
kaple
Kulturní památka
ne
Kaple byla postavena v r. 1724, stála na pozemku patřícímu k nedaleké zemědělské usedlosti sedláka Vogla.
Kaple byla zasvěcena Panně Marii. Po r. 1954 zcela zpustla. Po stavební obnově byla 10. 11. 2012
znovuvysvěcena.
O celkovou obnovu rozbořené kaple se v letech 2011 - 2012 zasloužilo občanské sdružení Drobné památky
severních Čech z České Lípy, na opravu přispěla nadace VIA a Město Mikulášovice.
Poloha objektu:
p. č. 5024/4, k. ú. Mikulášovice, u železniční trati, po levé straně silnice na výjezdu z Mikulášovic na Dolní
Poustevnu
Vlastník objektu:
Město Mikulášovice 1007, Mikulášovice, 407 79
Zastávka ČD (pouze víkendový provoz) a BUS ve městě. Volně přístupné.
Ve městě je IS a možnost ubytování a stravování.
Před r. 1945 se u kaple každoročně v květnu konaly takzvané májové pobožnosti.
147
Poznámky:
V obci byl před r. 1945 velmi rozvinut mariánský kult. IN: Brejchová-Steinová, N.: Zjánštěná item zjančená
léta na Děčínsku. Okresní muzeum Děčín, Děčín 2001. Kromě kostela sv. Mikuláše, kaple Nejsvětější Trojice a
Balzerovy kaple stojí na katastrálním území Mikulášovic a jeho místních částí nebývale vysoký počet drobných
kaplí. Kaple jsou velmi zdevastovány. Město Mikulášovice usiluje v 2013 o záchranu kaple Tří otců. Přehled
kaplí: Salmov - místo stávající kaple stála původně kaple dřevěná. 1823 byla z prostředků obyvatel Salmova
postavena nová kamenná kaple s oltářem a věžičkou. Poloha: místní část Salmov, st.p.č. 773/2, k.ú.
Mikulášovice. Vlastník: Město Mikulášovice 1007, Mikulášovice, 407 79. Tomášov - nejdříve tu byla 1767
zřízena malá dřevěná kaplička. Nová zděná kaple byla postavena 1925, vysvěcena byla 24. 6. 1928. Pravidelně
se v ní třikrát denně vyzvánělo. Z téhož roku byl i její zvon, který odlil zvonař Josef Pietschmann z osady
Kopec u Brtníků. Poloha: místní část Tomášov, st.p.č. 1193, k.ú. Mikulášovice. Vlastník: Město Mikulášovice
1007, Mikulášovice, 407 79.
Wähnerova kaple - byla postavena 1718 stavitelem H. J. Wähnerem z Mikulášovic. V této kapli mohly být
slouženy mše svaté, o konání mší je spis od papeže Clemense XI., který byl uložen do kupole. Poloha: k. ú.
Mikulášovice, u st.p.č. 244. Vlastník: Lenka Vencková Mikulášovice 67, Mikulášovice, 407 79. Fürleova
kaple (Otce chudých) - 1733 ji postavil J. Fürle, koncem 19. století byla přestavěna pseudogoticky. Poloha: k.
ú. Mikulášovice, pod hřbitovem, vedle bývalé všeobecné Nemocnice korunního prince Rudolfa (dnešní Dům s
pečovatelskou službou). Vlastník: Město Mikulášovice 1007, Mikulášovice, 407 79. Kaple Tří otců
(Väterova) - pochází z 1710, ve věžičce býval zvon, zřízena obhodníkem Zachariasem Hillem. Poloha: p. p.
4894/2, k. ú. Mikulášovice. Vlastník: Město Mikulášovice 1007, Mikulášovice, 407 79.
Objekt kaple Tří otců a Wähnerova kaple jsou na seznamu Národního ústavu v Ústí nad Labem
"Nejohroženější
nemovité
památky",
více
http://monumnet.npu.cz/ohr/ohrdetail.php?IdReg=162184&oKodOk=4201&Nem=N&Limit=25,
Obec:
Rumburk
Rumburk_01
městský kostel
Kulturní památka
ano
Původní patrně dřevěný gotický kostel je prvně zmíněn k r. 1352. Přestavěn byl v polovině 16. století. Po
požáru v 1744 byl 1746 opětovně vystavěn, objekt získal dnešní podobu. Plánovaná zásadní přestavba z
přelomu 19. a 20. století se neuskutečnila. Jednolodní kostel se severní věží při presbytáři a kaplí sv. Jana
Nepomuckého. Autorem oltářního obrazu Umučení sv. Bartoloměje z 1707 dvorní malíř císaře Leopolda I.
148
Anton Schoonjans.
Stavební obnova zajišťuje ŘKF Rumburk od 90. let 20. století na základě průběžně zhotovovaných PD 2008 2009 rekonstrukce varhan (Ministerstvo kultury, Ústecký kraj, Biskupství litoměřické, Město Rumburk, Kirche
in Not). Proběhla oprava střechy, fasády, elektronistalace a částečné odvodnění. V letech 2009 - 2010 byly
opraveny varhany od firmy J. Jahn u. Sohn z Drážďan z r. 1923. Nedošlo k restaurování vnitřní nástropní
výmalby. Restaurátorské záměry nejsou k dispozici.
Poloha objektu:
p. p. č. 479, k. ú. Rumburk, Dobrovského náměstí
Vlastník objektu:
Římskokatolická farnost - děkanství Rumburk, Dobrovského nám. 379/11, 408 01 Rumburk
v Rumburku zastávka ČD a BUS. Objekt přístupný v době mše sv. v neděli od 9.30 h., www.rumburk.farnost.cz
V Rumburku MIC, možnost ubytování a stravování.
V objektu se pořádá akce: prohlídky kostelního betléma z 1911 o Vánocích, Živý betlém 26. 12. a
Svatomartinský lampiónový průvod (11. 11.).
Varhaník u kostela sv. Bartoloměje, regenschori, učitel hudby, rodák z Rumburku Johann Christoph Kridel
(1672-1733): Concert-Arien (Neu-eroffnetes Blumengärtlein), CD vydal Komorní orchestr Šluknovska
(2012) a Musica Florea (1996). IN: Heinz, I.: Z hudební minulosti Šluknovska. Kruh přátel muzea Varnsdorf,
Varnsdorf 2012. Skladby J. Ch. Kridela má v repertoáru Vilémovský chrámový sbor a Komorní sbor
Šluknovska.
Při kostele existoval před 1945 spolek Velikonočních jezdců, zanikl před 2. světovou válkou. Po 1989 nebyl
obnoven.
Poznámky:
Ke kostelu Rybánský, J.: Kostel sv. Bartoloměje v Rumburku. Děčínské vlastivědné zprávy, č. 1/2012, s. 3 - 35,
Mágrová, K.: Sakrální památky v Rumburku. Město Rumburk, Rumburk 2012
Obec:
Rumburk
Rumburk_02
149
Loretánská kaple s ambitem
filiální kostel
Kulturní památka
ano / památkově chráněné 4 oltáře v kaplích v ambitu
Mariánská poutní loretánská kaple s milostnou sochou Černé Matky Boží Loretánské byla vybudována z
podnětu knížete Antona Floriána z Liechtensteina při kapucínském klášteru u sv. Vavřince. Loreta v Rumburku
byla postavena v letech 1704-1709 podle plánů významného architekta Johanna Lucase Hildebrandta z Vídně.
Početná sochařská výzdoba Sv. chýše pochází od sochaře Franze Bienera. Ambit z poloviny 18. století zdobí
nástropní výmalba ze života Panny Marie a Ježíše Krista. V křížové chodbě je poutní kaple Svatých schodů z let
1767-1770. Stavební vývoj areálu se uzavřel 1929 stavbou kaple sv. Josefa v ambitu.
1972 stavebně-historický průzkum Lorety. Od 1996 dosud celková obnova areálu, zajišťuje ŘKF Rumburk za
přispění: Ministerstvo kultury, Ústecký kraj, SZIF, Biskupství litoměřické, Město Rumburk, ŘKF Rumburk,
ČNFB a německé nadace. Obnoven krov a krytina střechy Lorety, vstupní budovy a ambitu, část fasád,
realizováno statické zajištění ambitu, vzduchové kanály, hrubá elektroinstalace. Restaurována nástropní
figurální výmalba ambitu a vitráže. 2007 - 2012 stavební obnova a restaurování malířské a sochařské výzdoby
poutní kaple Sv. schodů. 2012 - 2013 stavební obnova vstupní budovy. RZ pro restaurování dekorativní
výmalby ambitu, restaurování kamenické, štukové a sochařské výzdoby Sv. chýše. PD odvodnění Sv. chýše
Poloha objektu:
Tř. 9. května 149/27, p. p. č.: 529, k. ú. Rumburk
Vlastník objektu:
Římskokatolická farnost - děkanství Rumburk, Dobrovského nám. 379/11, 408 01 Rumburk
Zastávka ČD a BUS. Objekt přístupný celoročně, úterý - sobota, duben - říjen 10.00 - 17.00 h., listopad - březen
9.00 - 16.00 h. Mše sv. každé poslední úterý v měsíci od 15.00 h., dále při slavnosti Porciunkule (tradice z 17.
století, sobota blízká 2. 8.) a slavnosti požehnání Lorety (sobota blízká 15. 9.), v období postu česko-německé
pobožnosti křížové cesty, www.rumburk.farnost.cz, www.poutni-mista-sluknovsko.cz, www.loreta-rumburk.cz
(od jara 2013). Areál ročně navštíví na 8 000 turistů a poutníků.
V Rumburku MIC, možnost ubytování a stravování. V objektu se poskytují informační služby.
V areálu se pořádají krátkodobé výstavy, v ambitu stálá výstava Historie Lorety v Rumburku 1707 - 2007,
Kapucínský konvent v Rumburku 1683 - 1950 a Loretánské podzemí. 2013 otevřena Expozice církevního
umění Šluknovska. V areálu se pořádají koncerty duchovní hudby, zimní a letní večerní prohlídky při
svíčkách, Loretánské slavnosti (od 1997), Loretánská muzejní noc, Noc kostelů, předání Betlémského
světla. Vlastní publikační a výstavní činnost o historii Lorety a kláštera. Publikace o poutních místech
Šluknovska a křížových cestách Šluknovska. Oživení objektu v 1995 - 2005 pořádala Nadace Loreta Rumburk
(OPS Loreta Rumburk), od 2006 ŘKF Rumburk ve spolupráci s Městem Rumburk.
150
ŘKF Jiříkov), Poutní místa Šluknovského výběžku (od 2008, ŘKF Jiříkov), více www.poutni-mistasluknovsko.cz.
Objekt je zapojen do marketingové strategie: Brána do Čech (od 2011, Ústecký kraj),
Turistická databanka Ústeckého kraje (2008-2009, Ústecký kraj), Poutní cesta Českolipskem (2006, Svaz
pro rozvoj cestovního ruchu v Libereckém kraji a, Sdružení Českolipsko). Od 2011 v projektu Magni - cesty s
příběhem, více http://www.magni.cz/map/r4-Severozapadni-Cechy/sights.html#/map/m1833-Poutni-mistaSluknovskeho-vybezku.
Úcta k Panně Marii byla doprovázena řadou zázračných udravení poutníků, do 1900 jich je doloženo na 30.
In: Steinová N.: Rumburská Loreta čili marnost nad marnost a nic než...? Nadace Loreta, Rumburk 2000.
Pověst Tajemný kapucín IN: Melichar, J.: Pověsti. Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost.
Příloha. Klub českých turistů, Krásná Lípa 2009, s. 59
Poznámky:
Steinová N.: Rumburská Loreta čili marnost nad marnost a nic než...? Nadace Loreta, Rumburk 2000, Mágrová,
K.: Poutní místa ve Šluknovském výběžku. ŘKF Jiříkov, Jiříkov 2008, Mágrová, K.: Loretánská kaple v
Rumburku 1707 - 2007. ŘKF Rumburk, Rumburk 2007 a 2011 (doplněné a aktualizované vydání), Jahn, P. H.:
Johann Lucas von Hildebrandt. Sakralarchitektur für Kaiserhaus und Adel. Michael Imhof Verlag, Petersberg
2011, Mágrová, K.: Kapucínský klášter a loretánská kaple v Rumburku, Město Rumburk, Rumburk 2011,
Mandažiev, P.: J. L. Hildebrandt a barokní architektura Šluknovska. Město Rumburk, Rumburk 2012, Brzák,
P.: Loretánské podzemí v Rumburku, Město Rumburk, Rumburk 2012, Mágrová, K - Peer, J..: Sakrální
památky v Rumburku. Město Rumburk, Rumburk 2012, Mágrová, K.: Svaté schody v Rumburku / Heilige
Stiege in Rumburk. ŘKF Rumburk, Rumburk 2012, Francová, E.: Svaté schody v Rumburku a jejich
restaurování v letech 2007 - 2011. IN: Monumentorum custos. Časopis pro památky severozápadních Čech.
NPÚ Ústí nad Labem, Ústí nad Labem 2013
Obec:
Rumburk
Rumburk_03
Kostel sv. Vavřince
filiální kostel (a klášter)
Kulturní památka
ano
151
V rámci Šluknovského výběžku je jediným novověkým klášterním kostelem. Postaven byl podle plánů
kapucínského kněze a stavitele P. Georgia Monacensia v letech 1683-1690. Jednolodní stavba s kapucínským
chórem a sanktusní věžičkou. Autorem oltářního obrazu španělský malíř Juan Fernandéz Navarette. Impuls k
výstavbě dala závěť hraběte Franze Eusebia z Pöttingu. Generální oprava kostela sv. Vavřince v letech 19131914. Klášterní budova funkční do 1950. Do 1961 využita jako depozitář Muzea Rumburk a expozice
církevního umění Šluknovska. Od 1994 slouží jako Městská knihovna Rumburk.
2011 SHP - kostela, 2013 - PD celkové obnovy krovu a krytiny střechy kostela, 2013 - zahájení opravy střechy
kostela. Realizuje ŘF Rumburk z příspěvku SZIF / 1972 - kláštera, 1972 - 1994 oprava klášterní budovy,
realizoval Okresní národní výbor Děčín a dokončilo Město Rumburk. 2013 - záměr opravy fasády, PD není k
dispozici
Poloha objektu:
p. p. č. 573/1, k. ú. Rumburk, Tř. 9. Května, vedle lorety
Vlastník objektu:
Římskokatolická farnost - děkanství Rumburk, Dobrovského nám. 379/11, 408 01 Rumburk / vlastníkem
bývalého kláštera (dnes knihovna) Město Rumburk, Tř. 9. Května, 408 01 Rumburk
Zastávka ČD a BUS. Objekt přístupný celoročně, úterý - sobota, duben - říjen 10.00 - 17.00 h., listopad - březen
9.00 - 16.00 h. Mše sv. každé poslední úterý v měsíci od 15.00 h., dále při slavnosti Porciunkule (tradice z 17.
století, sobota blízká 2. 8.) a slavnosti požehnání Lorety (sobota blízká 15. 9.), v období postu česko-německé
pobožnosti křížové cesty, www.rumburk.farnost.cz, www.poutni-mista-sluknovsko.cz, www.loreta-rumburk.cz
(od jara 2013). Areál ročně navštíví na 8 000 turistů a poutníků.
shodné jako u Lorety Rumbuk (Rumburk_02)
Geistliche Musik aus der Kapuzinerkirche in Rumburg / Duchovní hudba kapucínského kostela v Rumburku.
Nahrávka z 1983. Nahrála Chórová škola, dětská schola a trubačská skupna P. Marie Pomocné v Pasově.
Pověst Tajemný kapucín IN: Melichar, J.: Pověsti. Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost.
Příloha. Klub českých turistů, Krásná Lípa 2009, s. 59
Poznámky:
Steinová N.: Rumburská Loreta čili marnost nad marnost a nic než...? Nadace Loreta, Rumburk 2000, Mágrová,
K.: Loretánská kaple v Rumburku 1707 - 2007. ŘKF Rumburk, Rumburk 2007 a 2011 (doplněné a
aktualizované vydání), Mágrová, K.: Kapucínský klášter a loretánská kaple v Rumburku, Město Rumburk,
Rumburk 2011
152
Obec:
Rumburk
Rumburk_04
Křížová cesta v Rumburku
křížová cesta
Kulturní památka
ano
V letech 1899-1900 bylo na návrší vybudováno 14 sloupků zastavení uspořádaných do podkovy. Stavební plány
navrhl stavitel Josef Hampel z Rumburku. Kamenické práce provedl Stefan Winkler z Dolních Křečan.
Ojedinělé reliéfy z pálené hlíny (terakoty) opatřené barevným nátěrem byly zakoupeny v Mayerově královském
uměleckém ústavu v Mnichově.
poškozené reliéfy, neobnoveno, PD ani RZ není k dispozici
Poloha objektu:
Strážný vrch (původně Hutberg, Johannisberg), u kaple sv. Jana Křtitele, p. č. 1292/1, k. ú. Rumburk
Vlastník objektu:
Římskokatolická farnost - děkanství Rumburk, Dobrovského nám. 379/11, 408 01 Rumburk, Dlouhodobý
pronájem Pravoslavná církevní obec v Rumburku
Zastávka ČD a BUS. Objekt volně přístupný
Poznámky:
153
Obec:
Rumburk
Rumburk_05
pravoslavný kostel
Kulturní památka
ano
Základní kámen kaple položen 1722 kněžnou Kristinou Terezií z Liechtensteinu. K vysvěcení kaple došlo 1725.
V souvislosti s josefínskými reformami kaple odsvěcena a 1787 prodána. Přebudována na větrný mlýn
holandského typu a později hostinec. 1845 byla vrácena původnímu účelu. Po 2 světové válce využívala objekt
kaple pohraniční stráž. 1957 jej od ŘKF Rumburk získala na 99 let do pronájmu Pravoslavná církevní obec.
Ikonostas a nástěnné malby jsou vlastnoručním dílem archimandrity Andreje Kolomackého. Jediný pravoslavný
kostel v regionu ČŠ.
od 1998 dosud probíhá oprava kostela a fary, zajišťuje Pravoslavná církevní obec v Rumburku z příspěvku
Města Rumburk a vlastních zdrojů
Poloha objektu:
p. č. 1291, k. ú. Rumburk, Strážný vrch (původně Hutberg, Johannisberg)
Vlastník objektu:
Římskokatolická farnost - děkanství Rumburk, Dobrovského nám. 379/11, 408 01 Rumburk, Dlouhodobý
pronájem Pravoslavná církevní obec v Rumburku
V Rumburku zastávka ČD a BUS. Objekt je přístupný: sobota od 17.00 a 18.00 h., neděle od 9.00 h. a v období
církevních svátků, více www.pravoslavirumburk.cz
154
Pověst O založení první kaple na Strážném vrchu v Rumburku. Kaple měla být vybudována jako smíření za
bratrovraždu. IN: Melichar, J.: Pověsti. Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost. Příloha. Klub
českých turistů, Krásná Lípa 2009, s. 55
Poznámky:
Mágrová, K - Peer, J..: Sakrální památky v Rumburku. Město Rumburk, Rumburk 2012
Obec:
Rumburk
Rumburk_06
Evangelický kostel
kostel
Kulturní památka
ano
Pozdně barokní jendolodní kostel vybudován mezi lety 1775–1778. Stavitelem byl Josef Hoffmann z Lipové. V
době josefínských reforem byl odsvěcen a sloužil jako špýchar na obilí. Od r. 1860 slouží evangelické obci.
2003 ničivý požár, 2003 - 2005 celková obnova, hrazena z dotace Min. kultury, ČNFB, Města Rumburk a
německých dárců. 2009 dokončena Farním sborem Českobratrské církve evangelické obnova
jednomanuálových varhan z dílny Christiana Augusta a Carla Ernsta Reisse z Neugersdorfu (1862) , 2013
oprava ohradní zdi, hrazena z dotace Ministerstva kultury, obec s rozšířenou působností
Poloha objektu:
p. č. 2728, k. ú. Rumburk, Krásnolipská ul.
Vlastník objektu:
Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Rumburku, Krásnolipská 540/22, Rumburk 1, 40801 Rumburk
V Rumburku zastávka ČD a BUS. Objekt přístupný v době mše sv. v neděli od 10.30 h. a ve středu 19 - 22 h.
155
při provozu čajovny, více www.domeceknakopecku.cz.
V přístavku kostela, Domečku Na Kopečku, funguje čajovna & kavárna. Prostor je využíván jako místo výstav,
koncertů a setkávání pro místní komunitu. V červnu se koná Festiválek malého umění (od 2007 ). Kulturní akce
a oživení objektu připravuje Dokořán Rumburk, o.s.
Pověst: Kostelík na Krásnolipské ul. byl vystavěn z popudu rumburského felčara Antona Floriana Schossiga
jako poděkování sv. Janovi Nepomuckému za šťastné překročení Rýna a návrat z války o rakouské dědictví.
Poznámky:
Mágrová, K - Peer, J..: Sakrální památky v Rumburku. Město Rumburk, Rumburk 2012
Obec:
Růžová
Růžová_01
Kostel sv. Petra a sv. Pavla
farní kostel
Kulturní památka
ano
Jednolodní barokní kostel se sakristiemi po stranách byl vysvěcen 1712. Po požáru z r. 1988 zůstaly jen
obvodové zdi. Po celkové obnově byl kostel 7. 10. 2000 požehnán litoměřickým biskupem Mons. Josefem
Kouklem. Bohatá výzdoba rokokových oltářů byla zničena při požáru, stejně tak galerie rokokových soch při
stěnách kostela. Vnitřní výzdoba není původní, pochází z jiných kostelů.
Stav po celkové obnově a dostavbě zajištěné ŘKF Růžová dobrý. Kostel byl v letech 1990-2000
zrekonstruován. V letech 2012 - 2013 provádí ŘKF Růžová z dotace Státního zemědělského intervenčního
fondu výměnu stávající střešní krytiny za břidlicovou a opravu vnějších omítek. Obnovena byla freska Svaté
rodiny ve štukovém rámu na stropě kostela.
156
Poloha objektu:
centrum obce na st.p.č. 205
Vlastník objektu:
Římskokatolická farnost Růžová 1, Růžová, 405 02
V obci zastávka BUS. Obec nemá železniční spojení. Objekt je přístupný v době mše sv. v neděli od 11.00 h.
V obci není IC. Existuje možnost ubytování a stravování.
V kostele se konaji koncerty vážné hudby. Zkáze kostela unikl soubor rozměrných deseti barokních obrazů
apoštolů z 1. poloviny 18. století od malíře z okruhu Petra Brandla, který byl již před požárem přemístěn do
expozice Oblastního muzea v Děčíně. Vystaven je na děčínském zámku. S Kamenickou Strání a Růžovou je
spjat dirigent a skladatel Miloš Bok (Missa Solmensi, 1986, Missa Brevis Es dur, oratorium Skřítkové z
Křinického údolí).
V Růžové a okolních obcích je koncem 18. století doložen zvyk stavět kolem svátku sv. Jana Nepomuckého
jánské stromečky (Johannisbaum), více Brejchová–Steinová, N.: Zjanštěná item zjančená léta na Děčínsku.
Okresní
muzeum
Děčín,
Děčín
2001,
s.
47.
Dochovala se pověst Tajemná kaple o zázračném prameni, který měl vytrysknout na úpatí Růžovského vrchu.
Na místě měl být postavena kaple Panny Marie. IN: Dagmar Dvořáková: Zlaté listí. Severočeské nakladatelství,
1977
Poznámky:
Obec:
Růžová
Růžová_02
Evangelická modlitebna
sborový dům s modlitebnou a hřbitovem
Kulturní památka
157
ne
Na místě někdejší šibenice byl r. 1862 vybudován evangelický hřbitov. Podobou se blížil hřbitovu bratrské
církve v Herrnhutu (Ochranově) v Sasku. R. 1864 následovala stavba evangelického jednolodního
pseudorománského sborového domu s modlitebnou o kapacitě 200 až 300 osob a bytem duchovního. R. 1896
byla provedena přístavba sborového domu pro bohosloveckou školu, v provozu byla do r. 1937. V 60. letech 20.
století objekt sloužil jako kino a obytný dům.
Objekt je ve špatném technickém stavu. Neexistuje PD.
Poloha objektu:
při silnici na úpatí Kovářova kopce (Butterberg), na začátku obce Růžová, ve směru od Srbské Kamenice, na
st.p.č. 260 k.ú. Růžová
Vlastník objektu:
Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Děčíně Bezručova 90/4, Děčín, Děčín IV-Podmokly, 405 02
V obci zastávka BUS. Obec nemá železniční spojení. Objekt není přístupný.
Poznámky:
Pod Růžovou jako správní centrum evangelického sboru spadalo více než 50 farních obcí z Děčínska. Více
Václav Zeman: Počátky evangelického sboru v Růžové. Od sekty k farní obci (1840-1875). IN : Děčínské
vlastivědné zprávy, roč. XIX, č. 1/2009, 3-43
Obec:
Růžová
Růžová_03
158
Smírčí kříže
Kulturní památka
ne / Riedlův kříž ano
V okolí Růžové se setkáme s vysokou koncentraci smírčích křížů. U silnice pod vrchem Petřín byl např.
vztyčen pískovcový Sturmův kříž. Upomíná na náhlé úmrtí třiasedmdesátiletého sedláka F. J. Sturma dne 24.
3. 1858. 100 m jihovýchodně od samoty Nový Svět se nachází Dietzeho kříž (1737). Kamenný Riedlův
(Šavlový) smírčí kříž při silnici do Srbské Kamenice byl vytesán na památku násilné smrti obchodníka Riedla
(1792).
stav dobrý
Poloha objektu:
Sturmův kříž - u silnice pod vrchem Petřín, vlevo směrem k větrnému mlýnu, p.p.č. 1589. Riedlův smírčí kříž v lese, u silnice z Růžové na Srbskou Kamenici (k. ú. Srbská Kamenice)
Vlastník objektu:
Česká republika, Pozemkový fond České republiky Husinecká 1024/11a, Praha, Žižkov, 130 00
V obci zastávka BUS. Obec nemá železniční spojení. Objekt je volně přístupný.
Riedlv kříž - ke kříži se vztahuje pověst, v níž pachatele vraždy, bratry z Markvartic usvědčily dvě vrány. IN:
Dagmar Dvořáková: Zlaté listí. Severočeské nakladatelství, 1977.
Poznámky:
Další smírčí kříže se nachází na Šluknovsku (Mikulášovice, Brtníky, Staré Křečany, Vlčí Hora a Velký Šenov)
i na Děčínsku. Více IN: Kol. autorů: Kamenné kříže Čech a Moravy. Argo, Praha 1997 a Steinová, N.:
Zkamenělé osudy. Z historie kamenných křížů na Děčínsku. Vladimír Štindl – PS Děčín. Děčín 1994
159
Obec:
Rybniště
Rybniště_01
Kostel sv. Josefa
farní kostel
Kulturní památka
ano
Jeden z mála secesních kostelů v ČR. Vybudován v letech 1911 - 1912 stavitelem Antonem Möllerem z
Varnsdorfu, na pozemku darovaném spolku sv. Bonifáce závětí vdovy Terezie Elstnerové. Na nákladech stavby
se podílela i obec Rybniště. Kostel byl vysvěcen na slavnost sv. Petra a Pavla dne 29. 6. 1912 litoměřických
biskupem Josefem Grossem.
1989 začala generální rekonstrukce exteriéru i interiéru kostela zajištěná tehdejším administrátorem kostela.
Kostel byl po rekonstrukci znovu vysvěcen ve výroční den rybnišťského posvícení 30. 6. 1990 litoměřickým
biskupem ThDr. Josefem Kouklem. 2011 nová fasáda.
Poloha objektu:
st. p. ř. 1, k. ú. Rybniště, v centru obce
Vlastník objektu:
Kostel - Spolek sv. Bonifáce, Praha Emausy / Duchovní správa: Římskokatolická farnost Rybniště je
spravována z ŘKF Krásná Lípa
V obci zastávka ČD a BUS. V sezóně turistický autobus. Objekt přístupný v době mše sv. neděli ve 14 h.
Církevní pouť 19.3. o svátku sv. Josefa, více http://farnostrybniste.webnode.cz/o-nas/
V obci není IS. Možnosti ubytování a stravování omezené.
Zajímavostí je, že stavba kostela má svého identického dvojníka (i když se zrcadlově obrácenou věží) v kostele
v obci Mokřiny u Aše. Stavitelem byl rovněž Anton Möller z Varnsdorfu.
Poznámky:
160
Obec:
Srbská Kamenice
Srbská Kamenice_01
Kostel sv. Václava
farní kostel
Kulturní památka
ano
Pozdně barokní jednolodní kostel s dřevěnou hranolovou věží v průčelí stavěl v letech 1772-1774 1776
zednický mistr Wenzl Sauer ze Mšena. Plány kostela vytvořil stavitel Johann Wenzel Kosch z Děčína. Oltář v
kostele patří k největším na Děčínsku. Nebyl vyroben pro zdejší chrám, pořízen byl pro kostel sv. Salvátora u
kláštera paulánů na Starém Městě v Praze. Po obnově byl kostel vysvěcen 23. 9. 1995 biskupem litoměřickým
ThDr. Josefem Kouklem.
1993-1995 celková obnova kostela provedená ŘKF Srbská Kamenice
Poloha objektu:
st. p. č. 94, k. ú. Srbská Kamenice, bez č. p. a č. ev., návrší v obci
Vlastník objektu:
Římskokatolická farnost Srbská Kamenice, Srbská Kamenice 43, 407 15
V obci zastávka BUS. Objekt je přístupný v době mše sv. v neděli v 9.00 h.
V obci IS. Možnost ubytování a stravování.
V kostele sv. Václava se od srpna do září koná mezinárodní hudební festival. Umělci při něm hrají na zdejší
mechanické klasicistní varhany.
161
K vybavení kostela náležela socha Panny Marie z r. 1730 od Davida Menschela z České Kamenice. Bíle
oděnými družičkami byla v nosítkách nošena při procesích, např. při dni díkůvzdání v obci Všemily. Po
opotřebení původní sochy byla v proslaveném údolí Gröden v Jižním Tyrolsku r. 1912 pořízena nová. IN:
Belisová, N.: Skalní výklenky a kaple v Českém Švýcarsku. Oblastní muzeum v Děčíně, Děčín 2006
Poznámky:
Do skály pod kostelem sv. Václava nedaleko hlavní silnice u čp. 40 byl r. 1707 vysekán obdivuhodný rozměrný
reliéf Korunování Panny Marie. Pohnutky, které k tomu mlynáře Jacoba Güntera ze Srbské Kamenice vedly,
nejsou známy. Pamtákově chráněný, jediný figurální skalní reliéf v Českém Švýcarsku byl restaurován r. 2011.
Obec:
Staré Křečany
Staré Křečany_01
farní kostel
Kulturní památka
ano
K výstavbě kostela došlo v letech 1736–1740. Plány vypracoval stavitel Johann Georg Aichbauer ml. z Prahy
(1680-1737). Nevlastní syn stavitele Kryštofa Dientzenhofera z Prahy. Stávající pozdně barokní jednolodní
kostel byl vybudován současně s budovou fary a márnice. Kostel byl postaven na místě staršího dřevěného
kostelíka. Stavbu platila dědička šluknovského panství Marie Ernestina hraběnka z DittrichsteinuDietrichsteinu.
Její manžel, politik, místokrál neapolský a mecenáš umění Alois Thomas hrabě z Harrachu dohlížel na průběh
realizace stavby a ovlivňoval její uměleckou podobu. Návrhy hlavního a obou bočních oltářů v kostele
vypracoval rakouský dvorní architekt Johann Lucas Hildebrandt z Vídně. Varhany s původními cínovými
píšťalami od Benedikta Matzkeho z České Kamenice, postavené v letech 1769-1770. Jedná se o nejstarší
dochované varhany v regionu. Nedokončena zůstala jejich přestavba z let 2. světové války, provedená firmou J.
Klosse z Krnova.
2008 - 20012 obnova krovu a krytiny (poloviny) lodi a hlavní věže, odvodnění objektu (polovina) zajistila ŘKF
Staré Křečany (Ministerstvo kultury, Ústecký kraj, Biskupství litoměřické, Kirche in Not, Obec Staré Křečany)
Poloha objektu:
centrum obce, naproti čp. 32, p. p. č. 173, k. ú. Staré Křečany
Vlastník objektu:
162
Římskokatolická farnost Staré Křečany, Staré Křečany čp. 63, 407 61 Staré Křečany
V obci Staré Křečany je zastávka ČD (víkendový provoz) a BUS. Objekt je přístupný při mši sv. v neděli od
7.30 h.
V obci Staré Křečany není IS. Soukromé IS v Brtníkách. Omezené možnosti ubytování a stravování.
2009 - 2011 objekt zapojen do putovního výstavního a propagačního projektu ŘKF Jiříkov "Architektonické
návrhy Johanna Lucase von Hildebrandta pro sakrální objekty na Šluknovsku". Výstava je od 2012
nastálo umístěna v Kulturním domě ve Starých Křečanech. V kostele se vystavuje původní kostelní betlém
(1934). Konají se zde příležitostné koncerty duchovní hudby.
Předchůdcem dnešní stavby byl provizorní, rekordně rychle postavený dřevěný kostelík z roku 1732. Pověst o
stavbě kostela - IN: Brejchová-Steinová, N.: Zjánštěná item zjančená léta na Děčínsku. Okresní muzeum
Děčín, Děčín 2001. Pověsti vztahující se ke kostelu: Obrázek Panny Marie v lese a Pohřební přikrývka IN:
Melichar, J.: Pověsti. Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost. Příloha. Klub českých turistů,
Krásná Lípa 2009, s. 35. V kostele zpíval od 1736 církevní skladby sbor adjuvantů. IN: Igor Heinz: Z hudební
minulosti Šluknovska. Od středověku po Missi Solemnis 1830. Kruh přátel muzea Varnsdorf, Varnsdorf 2012
Poznámky:
Brejchová-Steinová, N.: Zjištěná item zjančená léta na Děčínsku. Okresní muzeum Děčín, Děčín 2001,
Mágrová, K.: Kostel sv. Jana Nepomuckého ve Starých Křečanech. ŘKF Jiříkov, Jiříkov 2009, Horák, T.:
Varhany a varhanáři Děčínska a Šluknovska. Nadace Vlastivěda okresu děčínského, Děčín 1995
Obec:
Staré Křečany
Staré Křečany_02
Křížová cesta ve Starých Křečanech
křížová cesta
Kulturní památka
ano
163
Jedna ze 14 křížových cest Šluknovska. Zřízena podél kamenné zdi, která obklopuje kostel sv. Jana
Nepomuckého a bývalý hřbitov. 14 zastavení křížové cesty bylo zakoupeno v letech 1825-1833. V průběhu let
se vystřídaly obrazy křížové cesty malované na dřevě, plechu i původní kamenné reliéfy.
2004–2005 opravena nákladem ŘKF Staré Křečany, Nadace Via a německých rodáků
Poloha objektu:
u kostela sv. Jana Nepomuckého, k. ú. Staré Křečany
Vlastník objektu:
Římskokatolická farnost Staré Křečany, Staré Křečany čp. 63, 407 61 Staré Křečany
V obci Staré Křečany je zastávka ČD (víkendový provoz) a BUS. Objekt je volně přístupný
Poznámky:
Jaburková, I. a Mágrová, K.: Křížové cesty Šluknovska. ŘKF Rumburk, Rumburk 2012, Mágrová, K.: Kostel
sv. Jana Nepomuckého ve Starých Křečanech. ŘKF Jiříkov, Jiříkov 2009
Obec:
Staré Křečany, místní část Valdek
Staré Křečany_03
Kaple Svatých andělů
164
kaple
Kulturní památka
ne
Jednolodní kaple se sanktusní vížkou.
PD není k dispozici
Poloha objektu:
st. p. č. 875, k. ú. Valdek, při silnici II. tř. č. 266 Rumburk - Šluknov
Vlastník objektu:
Obec
Staré
Křečany,
Staré
Křečany
38,
407
61.
Duchovní správa: Římskokatolická farnost - děkanství Rumburk, Dobrovského nám. 379/11, 408 01 Rumburk
V obci Staré Křečany i Valdeku je zastávka ČD a BUS. Objekt není přístupný
Osud betléma z kaple není znám. O první zářijové neděli se v kapli koná poutní mše sv. za učitele a žáky
základních škol a studenty farností z Rumburku, Jiříkova a Starých Křečan.
Poznámky:
Obec:
Staré Křečany, místní část Brtníky
Staré Křečany_04
Křížová cesta a kaple Nejsv. Trojice
165
křížová cesta
Kulturní památka
ne
Jedna ze 14 křížových cest Šluknovska. Na původně Mlýnském vrchu byla nejprve místním Bratrstvem
Nejsvětější Trojice postavena barokní kaple Nejsvětější Trojice (1768). Přístupovou cestu k vrcholu lemuje 13
výklenkových kaplí vybudovaných v letech 1801-1804. Součástí areálu je kaple Božího hrobu a Getsemanská
zahrada se sochami spících apoštolů. Před r. 1998 areál zdevastován.
1998-1999 celková obnova, zajistila místní komunita a Obec Brtníky
Poloha objektu:
Západní svah Křížového vrchu, nad silnicí do Rumburku, k. ú. Brtníky, p. č. 1169, st. p. č. 260 (kaple
Nejsvětější Trojice)
Vlastník objektu:
Obec Staré Křečany, Staré Křečany 38, 407 61.
V obci Staré Křečany i v Brtníkách je zastávka ČD (víkendový provoz) a BUS. Objekt volně přístupný
Poznámky:
Součástí obce Starých Křečan je bývalá samostatná obec Brtníky. Farní kostel sv. Martina z 1709 - 1716 od
stavitele Zachariase Hoffmanna z Lipové byl odstřelen v 1975. IN: Břečková, J.: Zaniklé památky. Kostel sv.
Martina v Brtníkách. Děčínské vlastivědné zprávy, XII, 1/2002, s. 50-56. Více česko - německá putovní výstava
Zničené kostely severních Čech 1945 - 1989, kterou 2011 připravila Společnost pro obnovu památek Úštěcka,
o.s., a stejnojmenný katalog. Likvidaci kostelů přiblížla i výstava Za chrámy zbořené, kterou na základě
podkladů Jany Břečkové připravilo Oblastní muzeum Děčín v r. 2004. Tři zničené kostely Šluknovska
připomene část stálé Expozice v Loretě v Rumburku (od 2013).
166
Obec:
Šluknov
Šluknov_01
Kostel sv. Václava
farní kostel
Kulturní památka
ano
Zmínka o původním kostele pochází ze 14. století. Po požáru z června 1710 došlo k barokní přestavbě. Majitel
panství Filip Zikmund hrabě z Dietrichsteinu zadal stavbu jednolodního kostela roku 1711 staviteli Zachariasi
Hoffmannovi z Lipové. V letech 1717-1722 vyrostla mohutná hlavní věž. Realizoval ji Z. Hoffmann podle
návrhu vynikajícího rakouského architekta Johanna Bernharda Fischera z Erlachu. Sochařskou výzdobu kostela
ve 20. a 30. letech 18. století vytvořil pozdější pražský dvorní sochař Josef Klein. Dále zhotovil původní hlavní
oltář, boční oltáře, kazatelnu a křtitelnici.
Objekt je součástí Městské památkové zóny vyhlášené ve Šluknově. Od 2008 probíhá na základě RZ
rekonstrukce varhan. Zajišťuje ŘKF Šluknov. 2005 připravena PD obnovy havarijního stavu krovu a krytiny.
Připravuje se RZ na restaurování vitráží.
Poloha objektu:
Farní ul., severně od nám. Míru
Vlastník objektu:
Římskokatolická farnost - arciděkanství Šluknov, Farní 154, Šluknov, 407 77
Ve Šluknově ČD a BUS. Objekt je přístupný v době mše sv. v neděli 8.30 h., ve středu 17.30 h. a v pátek 17.30
h.
Ve Šluknově IS, možnost ubytování a stravování.
167
V kostele zpíval církevní skladby sbor adjuvantů od 1699. IN: Igor Heinz: Z hudební minulosti Šluknovska.
Od středověku po Missi Solemnis 1830. Kruh přátel muzea Varnsdorf, Varnsdorf 2012. Z let 1939-1940
pochází třímanuálové elektropneumatické varhany od firmy A. Schustera. Památkově chráněný nástroj patří
kvalitou zvuku mezi nejvýznamnější díla svého druhu na území Litoměřické diecéze.
V kostele sv. Václava byly r. 1666 postaveny první kostelní jesličky ve Šluknovském výběžku. Ve výklenku
před oltářem sv. Barbory se dodnes na ploše 16 m² staví kostelní betlém, zhotovený r. 1932 místními řezbáři.
Poznámky:
Obec:
Šluknov
Šluknov_02
Křížová cesta ve Šluknově
křížová cesta
Kulturní památka
ano
Nejstarší ze 14 křížových cest Šluknovska. Rozsáhlá křížová cesta s četnými kaplemi a umělými jeskyněmi byla
postavena v letech 1738-1756. Má charakter pašijové cesty a příběh Ježíšova utrpení vypráví již od Poslední
večeře a modlitby v Getsemanské zahradě. Kromě 12 barokních sloupků zastavení byla vybudována kaple
Božího hrobu, grotta sv. Petra a sv. Máří Magdalény a Getsemanská zahrada. Křížová cesta se rozšiřovala i v
dalších stoletích, např. r. 1872 byla postavena kaple Poslední večeře a 1925 kaple Bičování Krista.
Technický stav objektu (projektová dokumentace, technická zpráva, restaurátorské záměry):
Opravena 1995-2005 Městem Šluknov. Do výklenků zastavení byly umístěny kopie reliéfů, které vyřezali
zdejší řezbáři. Dochovaly se i původní dřevěné reliéfy. 2012 Městem Šluknov připravena PD pro ošetření
dřevin v areálu křížové cesty.
Poloha objektu:
Křížový vrch, zhruba 500 m jihovýchodně od kostela sv. Václava
Vlastník objektu:
168
Ve Šluknově ČD a BUS. Areál je volně přístupný. Konají se zde pobožnosti křížové cesty.
Pověst: Za výstavbou nejstarší a obsahově nejzajímavější křížové cesty ve Šluknovském výběžku stál slib
pivovarnického tovaryše Antona Drösela. Slíbil Bohu, že pokud ve Šluknově nalezne práci a domov, postaví na
skalnatém kopci nad městem křížovou cestu. Přání se mu splnila a slib dodržel. Začal se stavbou křížové cesty,
kterou dokončili jeho následovníci. IN: Melichar, Jaroslav a ad.: Pověsti. Vlastivěda Šluknovského výběžku pro
školy a veřejnost. Klub českých turistů, Krásná Lípa 2002, s. 56
Poznámky:
Obec:
Šluknov, místní část Království
Šluknov_03
Kostel sv. Vavřince
farní kostel
Kulturní památka
ne
Postaven 1844 - 1848 v empírovém slohu. Jednolodní obdélná stavbase sakristiemi po stranách a oratořemi v
patře. Vstupní průčelí s věží. Vnitřní zařízení z doby kol. 1850. Obraz z hlavního oltáře od Johanna Birnbauma
z Jiřetína pod Jedlovou (1848). Cenné jsou i další 2 oltářní obrazy patrně z téže dílny.
Kostel po r. 1989 prošel celkovou obnovou hrazenou rodáky ze SRN.
169
Poloha objektu:
st. 348/1, k. ú. Království, bež čp. a č. ev.
Vlastník objektu:
Římskokatolická farnost Království, Království 317, Šluknov, 407 77
Ve Šluknově ČD a BUS. V Království pouze BUS.
Ve Šluknově IS, možnost ubytování a stravování. V Království restaurace.
Z kostela byl po r. 1989 odcizen velmi cenný kostelní betlém od Josefa Maye ze Šluknova. V obci se narodil
litoměřický biskup Jan Ferdinand Kindermann, rytíř ze Schulsteinu (1740 - 1801).
Poznámky:
Obec:
Šluknov, místní část Království
Šluknov_04
Křížová cesta v Království
křížová cesta
Kulturní památka
ne
Jedna ze 14 křížových cesta Šluknovska. V r. 1859 postaveno 13 sloupků zastavení, kaple Kalvárie, kaple
Božího hrobu, Getsemanská zahrada, kaple Žaláře Krista a sloupek zastavení s obrazem Poslední večeře.
Dřevěné reliéfy do výklenků zastavení vyřezal Josef May ze Šluknova.
170
2003 došlo k neúspěšnému pokusu o odcizení kamenných zastavení, poté demontována a uložena na jiném
místě. Umělé jeskyně a kaple jsou pobořeny. Město Šluknov usiluje o prohlášení křížové cesty za kulturní
památku a následnou opravu. TZ a RZ není k dispozici.
Poloha objektu:
p. č. 402/3, k. ú. Království, Kamenný vrch (německy Steinhügel), 700 m severovýchodně od kostela sv.
Vavřince
Vlastník objektu:
Město Šluknov, nám. Míru 1, Šluknov, 407 77
Ve Šluknově ČD a BUS. V Království pouze BUS. Objekt není přístupný. Mše sv. se koná jednou do roka pro
německé rodáky.
Ve Šluknově IS, možnost ubytování a stravování. V Království restaurace.
Poznámky:
Brejchová-Steinová, Nataša: Vzestup a pád křížové cesty v Království u Šluknova. In: Děčínské vlastivědné
zprávy.
Okresní
muzeum
Děčín,
Děčín
2001,
roč.
XI,
č.
1/2001,
s.
58–61
S obcí Království byla v 50. letech 20. století správně sloučena i obec Fukov, na jejímž katastru se u kostela sv.
Václava od stavitzele J. W. Kosche z let 1784 - 1788 nacházela křížová cesta z 1881 - 1884. Kostel i křížová
cesta ve Fukově byly zdemolovány v 1960 při celkovém likvidaci obce (viz Varnsdorf_01). Více IN: Jaburková,
I. a Mágrová, K.: Křížové cesty Šluknovska. ŘKF Rumburk, Rumburk 2012. V obci Fukov byl založen nejstarší
betlémářský spolek v Evropě (1852). Více česko - německá putovní výstava Zničené kostely severních Čech
1945 - 1989, kterou 2011 připravila Společnost pro obnovu památek Úštěcka, o.s., a stejnojmenný katalog.
Likvidaci kostelů přiblížla i výstava Za chrámy zbořené, kterou na základě podkladů J. Břečkové připravilo
Oblastní muzeum Děčín v r. 2004. Tři Zničené kostely Šluknovska připomene část stálé Expozice v Loretě v
Rumburku (od 2013).
Obec:
171
Šluknov, místní část Císařský
Šluknov_05
Kaple sv. Jakuba
kaple
Kulturní památka
ne
Kaple z 1884, vysvěcena 19. 10. 1885. Historizující, obdélná stavba s apsidiálním závěrem a věžičkou v průčelí.
V nice na průčelí barevně pojednaná dřevěná socha sv. Jakuba.
PD není k dispozici. Objekt udržuje Město Šluknov (oprava střechy, úprava okolního terénu). Záměrem
prohlásit kapli z akulturní památku nebyl realizován.
Poloha objektu:
st. p. č. 315, k. ú. Císařský, při silnici 27541/1, Šluknov - Velký Šenov
Vlastník objektu:
Město Šluknov, nám. Míru 1, Šluknov, 407 77
Ve Šluknově ČD a BUS. V Císařském pouze BUS. Objekt není přístupný
Poznámky:
172
Obec:
Číslo
pamětihodnosti:
Šluknov, místní část Rožany
Šluknov_06
kaple
Kulturní památka
ne
Objekt vysvěcen 14. 6. 1936. Obdélná kaple s pětibokým presbytářem s hranolovou věží v průčelí. Trámový
strop. Zařízení novodobé.
PD není k dispozici
Poloha objektu:
st. p. 178, k. ú. Rožany
Vlastník objektu:
Ve Šluknově ČD a BUS. V Rožanech jen BUS. Objekt přístupný v době mše sv. - od června do září každou
poslední neděli v měsíci v 15.00 h., více http://sluknov.farnost.cz/cs/page/3/
Ve Šluknově IS, možnost ubytování a stravování. V Rožanech jen restaurace.
V Rožanech se nachází i výklenková kaplička se kamennou sochou Piety (kulturní památka, údajně 2. polovina
18. století, zbytky polychromie, bez hlavy P. Marie). Obnovena r. 2012 Městem Šluknov z programu
Ministerstva kultury pro obce s rozřířenou působností). Pověst O stavbě (výklenkové) kaple v Rožanech. IN:
Melichar, J. ad.: Pověsti. Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost. Klub českých turistů, Krásná
Lípa 2002, s. 34
Poznámky:
173
Obec:
Těchlovice
Těchlovice_01
Kostel Stětí sv. Jana Křtitele
farní kostel
Kulturní památka
ano
Původně gotický kostel, doložený od 1363. Přestavěn kol. 1550, předsíň v Z průčelí přistavěna 1936.
Jednolodní obdélný kostel s pětibokým presbytářem a sakristií po S straně a s přístavkem Božího hrobu po J
straně lodi. Hranolová věž nad JZ nárožím.
2011 PD a realizace novostavby čistírny odpadních vod, zajišťuje ŘKF Těchlovice
Poloha objektu:
st. p. č. 26, k. ú. Těchlovice nad Labem
Vlastník objektu:
Římskokatolická farnost Těchlovice, Těchlovice 9, 405 02
V obci zastávka ČD a BUS. Objekt přístupný v době mše sv. v sobotu od 14.30 h., více
http://www.dekanstvidecin.cz/
Ve městě není IS. Možnost stravování.
174
V kostele se pořádá Noc kostelů.
Poznámky:
V Těchlovicích (p. p. č. 6/1, k. ú. Přední Lhota u Těchlovic) se nachází ještě památkově chráněná drobná
výklenková kaple Nejsvětější Trojice. Podle obecní kroniky pochází z r. 1803. Kaple stojí na obdélném
půdoryse a je zděná z pískovcových kvádrů, původně omítaných. Zastřešená je sedlovou střechou krytou
bobrovkami. Na zadní stěně výklenku se nachází poškozený vysoký reliéf znázorňující Nejsvětější Trojici.
Objekt je na seznamu Národního ústavu v Ústí nad Labem "Nejohroženější nemovité památky", více
Obec:
Varnsdorf
Varnsdorf_01
Kostel sv. Petra a Pavla
farní kostel
Kulturní památka
ano
Stávající stavba pochází z let 1765-1777. Postavena byla na místě zbořeného středověkého kamenného kostela,
který byl poškozen úderem blesku (1740). Původní gotický farní kostel byl patrně dřevěný.
Plány barokní novostavby, do níž se vešlo 2 500 osob, vypracoval stavitel Johann Wenzel Kosch z Děčína.
Stavbu prováděl zednický mistr Josef Eiselt z Rumburku. Hlavní oltář byl vybudován podle plánů Johanna
Martina Hennevogela z Ebenburgu. Oltářní obraz od Johanna Steinera z Vídně zobrazuje předvedení apoštolů
Petra a Pavla na popraviště v Římě.
průběžná údržba ŘKF Varnsdorf
Poloha objektu:
st. p. č. 1, Nám. E. Beneše
Vlastník objektu:
Římskokatolická farnost - děkanství Varnsdorf, Nám. E. Beneše 471, 40747 Varnsdorf
175
Zastávka ČD a BUS. Objekt přístupný v době mše sv. v pátek od 17.00 h. a v neděli od 10.00 h., více
http://dekanstvi-varnsdorf.webnode.cz/nase-kostely/dekansky-kostel-sv-petra-a-pavla-varnsdorf/
Ve Varnsdorfu MIC, možnost ubytování a stravování.
V kostele se konají koncerty (např. Beethovenova Missa solemnis), stavěny kostelní jesličky z 1929 původem
z farního kostela sv. Václava v obci Fukov (viz Šluknov_04). Ve Varnsdorfu se narodil první litoměřický
biskup Maxmilián Rudolf Schleinitz (1605 - 1675).
Velkou odezvu přineslo ucelené a liturgické provedení Beethovenovy slavnostní mše (Missa solemnis, D dur,
op. 123), které se v kostele odehrálo ve světové premiéře 29. 6. 1830. Na sto amatérských zpěváků a hudebníků
vystoupilo po ročním zkoušení pod vedením učitele a ředitele kůru Johanna Vinzenze Richtera. O vyspělosti
varnsdorfských hudebníků svědčí, že v letech 1826 a 1827 ve stotřicetičlenném obsazení uvedli i Mozartovo
Requiem. IN: Igor Heinz: Z hudební minulosti Šluknovska. Od středověku po Missi Solemnis 1830. Kruh přátel
muzea Varnsdorf, Varnsdorf 2012, Kol. autorů: Varnsdorf, město průmyslu a zahrad. Studio REMA ´93, Česká
Lípa 2003
Poznámky:
Ve Varnsdorfu stávalo u domů a při cestách množství křížů na kamenných podstavcích. Do současnosti se jich
dochovaly tři desítky. Na jejich postupné obnově se od 2001 podílí občanské sdružení Kruh přátel muzea
Varnsdorf a Město Varnsdorf, muzeum.varnsdorf.cz. Restaurátorské práce provádějí odborníci z Varnsdorfu a
okolí.
Obec:
Varnsdorf
Varnsdorf_02
Křížová cesta ve Varnsdorfu
křížová cesta
Kulturní památka
ne
176
Jedna ze 14 křížových cest Šluknovska. V letech 1911-1912 bylo Franzem Egerem zhotoveno 10 sloupků
zastavení z umělého kamene, další čtyři zastavení v sobě ukrývá umělý kamenný pahorek. Novogotická křížová
cesta byla posvěcena 2. 3. 1912 představeným kapucínského kláštera v Rumburku P. Thaddäusem Walterem.
Pozoruhodné je spojení XI. až XIV. zastavení, která jsou ztvárněna jako umělý pahorek s Kalvárií, dvěma
výjevy křížové cesty na bocích a výklenkem Božího hrobu na zadní straně pahorku.
O obnově uvažuje Římskokatolická farnost – děkanství Varnsdorf, není připravena PD
Poloha objektu:
p. č. 5748, k. ú. Varnsdorf, vedle novogotického kostela sv. Karla Boromejského, J část města
Vlastník objektu:
Zastávka ČD a BUS. Areál není volně přístupný.
Poznámky:
Obec:
Varnsdorf
Varnsdorf_03
Kostel sv. Karla Boromejského tzv. Kostel bez věže
filiální kostel
177
Kulturní památka
ano
Rozlehlý novogotický katolický kostel postaven v letech 1903 – 1911 podle plánů stavitele Antona Möllera z
Varsndorfu stavitelem Franzem Rottem z Varnsdorfu. Trojlodní stavba s příčnou lodí a pětiboce uzavřeným
obdélným presbytářem nedokončenou hranolovou věží v průčelí. Kostel vysvětil litoměřický biskup Josef Gross
3. 9. 1911. Dostavbu věžní helmice zastavil nedostatek financí. Při kostele vybudována křížová cesta
(Varnsdorf_02).
poškozená fasáda, probíhají drobnější opravy
Poloha objektu:
č.p. 2364, J část města
Vlastník objektu:
Zastávka ČD a BUS. Objekt je přístupný v době mše sv. neděli od 9.30 h., v zimním období jsou mše svaté v
kapli, viz dekanstvi-varnsdorf.webnode.cz
V letech 1911 -1950, až do násilného zrušení Státní bezpečností, kostel využíván konventem oblátů. Jednalo se
o nejstarší konvent oblátů v litoměřické diecézi. Ve Varnsdorfu vznikl i provicialát. Z konventu Panny Marie
Pomocné ve Varnsdorfu odcházeli obláti v období 1. republiky na misie v pohraničí. Dceřinný klášter se
nacházel v Č. Kamenici. IN: Kol. autorů: Varnsdorf, město průmyslu a zahrad. Studio REMA ´93, Česká Lípa
2003
Poznámky:
Obec:
178
Varnsdorf
Varnsdorf_04
Kostel Proměnění Páně (původně Kristův kostel)
katedrální kostel
Kulturní památka
ano
Starokatolický katedrální chrám z let 1873 - 1874. Postaven podle plánů architkta Stolleho jako trojlodní,
plochostropý, s polygonálně ukončeným presbytářem a s hranolovou věží v průčelí. Kostel byl uzavřen v letech
19856 - 1968 a 1977 - 1983.
1977 - 1983, 1990 - 1996 oprava
Poloha objektu:
p. č. 2471, k. ú. Varnsdorf, Tyršova ul.
Vlastník objektu:
Farní obec Starokatolické církve ve Varnsdorfu, Tyršova 1232, 40747 Varnsdorf
Zastávka ČD a BUS. Objekt je přístupný v době eucharistické slavnosti v neděli od 10.00 h. a v době oslav
církevních svátků, více www.starokatolicivdf.com
V kostele se konají koncerty a další akce (např. Živý betlém 26. 12. a Svatomartinský lampiónový průvod (11.
11.).
Starokatolická církev vznikla jako reakce na I. vatikánský koncil a učení o papežské neomylnosti. rakouské
části monarchie byli starokatolíci uznáni 1877. 1897 do Varnsdorfu přeloženo starokatolické biskupství pro celé
Rakousko - Uhersko. Ve Varnsdorfu do 1995 sídlilo biskupství Starokatolické církve v Československé
republice. IN: Kol. autorů: Varnsdorf, město průmyslu a zahrad. Studio REMA ´93, Česká Lípa 2003
Poznámky:
179
Obec:
Varnsdorf
Varnsdorf_05
Evangelický Mírový kostel tzv. Červený
kostel
Kulturní památka
ano
Pseudogotický kostel postavený v letech 1904 - 1905. Obdélná stavba s příčnou lodí a polygonálně ukončeným
presbytářem, hlavní průčelí s předsíní završeno věží. Kostel vybudován podle projektu Waldemara Kandlera z
Drážďan. Stavba z glazovaných cihel.
PD není k dispozici. Kostel má poškozený krov a krytinu, demolován byl interiér, nedochovala se vnitřní
výzdoba. Nutná je celková obnova. 2010 - 2011 provizorně Červený kostel Varnsdorf, o.s. opravena část
střechy u sakristie a střechy nad hlavní lodí. Objekt je na seznamu Národního ústavu v Ústí nad Labem
"Nejohroženější
nemovité
památky",
více
Poloha objektu:
p. č. 1657, k. ú. Varnsdorf, ul. T. G. Masaryka
Vlastník objektu:
Začátkem 2013 rozhodl soud o vlastnictví kostela ve prospěch České republiky, Úřad pro zastupování státu ve
věcech majetkových, Rašínovo nábřeží 390/42, Nové Město, 12800 Praha 2
Zastávka ČD a BUS. Kostel není přístupný
180
Poznámky:
O záchranu kostela usiluje "Červený kostel Varnsdorf, o. s." se sídlem ve Varnsdorfu.
Obec:
Varnsdorf, místní část Studánka
Varnsdorf_06
Kostel sv. Františka z Assisi ve Studánce
farní kostel
Kulturní památka
ne
Rozlehlý novorománský kostel v centru dříve samostatné obce Studánka z let 1869 – 1872. Jednolodní,
obdélný, s věží v průčelí. Krajinná dominanta.
fasáda částečně opravena v 90. letech 20. století. 2012 - oprava fasády věže a rekonstrukce kamenických prvků
fasády, zajistilo Sdružení na opravu kostela sv. Františka z Assisi na Studánce, finance poskytli drobní dárci z
Německa, Čech, Rakouska, Švýcarska a Česko-německý fond budoucnosti
Poloha objektu:
st. p. č. 1, k. ú. Studánka u Rumburku
Vlastník objektu:
Římskokatolická farnost Studánka, nám. E. Beneše 471/2, 40747 Varnsdorf
Ve Varsndorfu zastávka ČD a BUS. Ve Studánce zastávka BUS. V objektu se nekonají pravidelné mše sv.,
pouze příležitostné.
181
Poznámky:
Obec:
Velká Bukovina, místní část Malá Bukovina
Velká Bukovina_01
Kostel sv. Václava v Malé Bukovině
farní kostel
Kulturní památka
ano
Kostel dal v letech 1716-1723 postavit majitel Velké Bukoviny Benedikt Praschel z Praschenfeldu. Sám
donátor je v kostele pochován. Z původního zařízení kostela se zachoval hlavní oltář a varhany. Ostatní
mobiliář byl převezen z jiných kostelů. Po obnově byl kostel vysvěcen 27. 9. 2003.
Kostel prošel v v letech 1999- 2003 generální opravou
Poloha objektu:
bez č. p. a č. ev., st. p. č. 9, k. ú. Malá Bukovina, krajinná dominanta
Vlastník objektu:
Římskokatolická farnost Malá Bukovina, Velká Bukovina 1, 407 29
V obci je zastávka BUS. Objekt je přístupný v době mše sv. v neděli od 14 hodin.
182
V obci není IS. Není možnost ubytování a stravování.
Kostel se připojuje k Noci kostelů. Při akci je v objektu k dispozici výstava o opravě kostela a kostelů v okolí.
V letech 1769-1779 v Malé Bukovině působil kněz pater Wenzel Hocke, lidově přezdívaný Hockewanzl,
později jako děkan na nedalekém poutním místě v Horní Polici, proslulý svojí dobrotou a osobitým humorem.
Byl nazýván českým Enšpíglem, humorné příhody z jeho života znají dosud mnozí němečtí rodáci zpaměti.
Pověsti a historická fakta o P. Hockeovi IN: Kol. autorů: Povídky o Hockewanzelovi. Studio Rema ´93,
Česká Lípa 2008
Poznámky:
Obec:
Velký Šenov
Velký Šenov_01
Kostel sv. Bartoloměje
farní kostel
Kulturní památka
ano
Na místě dřevěného kostela byl v letech 1585 - 1590 postaven nový kostel. Kostel je jednolodní s pětibokým
přresbytářem a s hranolovou věží v jeho ose. 1720 došlo k přestavbě věže. Hlavní oltář je v klasicistním slohu a
má na obraze namalováno mučení sv. Bartoloměje. Obraz namaloval Jindřich Gotthold Arnoldi z Drážďan
(1820). Celková oprava objektu proběhla 1903.
V 2012-2013 připravilo Město Velký Šenov a ŘKF Velký Šenov PD na celkovou obnovu střechy, fasády a
kanalizace objektu. Zdroj financí nebyl dosud nalezen.
Poloha objektu:
st. p. č. 186, k. ú. Velký Šenov
183
Vlastník objektu:
Římskokatolická farnost Velký Šenov, Mikulášovická 324, Velký Šenov, 407 78
Ve městě je ČD a BUS. Objekt je přístupný v době mše sv. v neděli od 10.30 h. a ve čtvrtek od 18.00 h., více
http://sluknov.farnost.cz/cs/page/3/
Ve městě není IS. Možnost ubytování a stravování.
V kostele se pořádá Noc kostelů, více http://www.farnostvelkysenov.estranky.cz/. Staví se původní kostelní
jesličky, které pocházejí z r. 1880 a v r. 1928 byly zvětšeny zakoupením dalších figurek z Brtníků a Rumburku.
V obci působil před 1945 spolek Velikonočních jezdců a pěvců (Osterreiser und Ostersängen Verein Gross
Schönau in Böhmen). Přispěl mj. na stavbu vstupního schodiště do kostela, aby se na něm mohla sloužit
slavnostní velikonoční bohoslužba. Rodákem z V. Šenova byl litoměřický biskup Augustin Bartoloměj Hille
(1786 - 1865). Kostelu věnoval 1854 tělo mučedníka Gratiosa. Pověst o založení kaple na Urberku ve
Velkém Šenově (impulsem byla vražda kovářovy dcery Lisy jejím snoubencem sedláckým synem Filipem) IN:
Melichar, J. ad.: Pověsti. Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost. Klub českých turistů, Krásná
Lípa 2002, s. 29-30
Poznámky:
Obec:
Velký Šenov
Velký Šenov_02
Křížová cesta
křížová cesta
Kulturní památka
ne
184
jedna ze 14 křížových cest Šluknovska. O vznik křížové cesty ve Velkém Šenově se zasloužil Ambrož Hille z
Velkého Šenova, bratr litoměřického biskupa Augustina Bartoloměje Hilleho. Jedenáctý litoměřický biskup
křížovou cestu 8. 9. 1856 vysvětil. K výstavbě 13 klasicistních sloupků zastavení s prvky rokoka došlo r. 1856.
Kamenná zastavení zhotovil sochař a řezbář Karl Otto z Velkého Šenova. Obrazy namaloval J. Birnbaum z
Jiřetína pod Jedlovou podle předlohy J. Führicha. O šest let později přibyla kaple Božího hrobu se sochou
ležícího Krista od sochaře Leopolda Zimmera z Krásné Lípy. Areál doplnila ještě kaple Kalvárie.
1997-2000 poničená křížová cesta byla částečně opravena, obnovu zajistila Římskokatolická farnost Velký
Šenov a Město Velký Šenov
Poloha objektu:
Jižní úbočí Křížového vrchu (původně Endlersberg), 900 m S od kostela sv. Bartoloměje, st. p. č. 389, k. ú.
Velký Šenov
Vlastník objektu:
Římskokatolická farnost Velký Šenov, Mikulášovická 324, Velký Šenov, 407 78
Ve městě je zastávka ČD a BUS. Objekt je volně přístupný
Ve městě není IS. Možnost ubytování a stravování.
Poznámky:
Obec:
Verneřice
Verneřice_01
Kostel sv. Anny
185
farní kostel
Kulturní památka
ano
První zmínka o kostele je z r. 1384. Z původní stavby patrně obvodové zdi pozdně gotického presbytáře a
spodní část věže. Po povýšení Verneřic na město byl kostel zásadně rozšířen v goticko-renesančním slohu
(zřejmě 1565), další úpravy následovaly po požárech v letech 1709 a 1774. Barokní, rokokově upravený,
trojlodní, obdélný, s obdélnou sakristií po J straně a hranolovou věží na S straně. Po r. 1945 pustl. Jako jediný v
širokém okolí byl počátkem 70. let 20. století opraven (1973). Byly do něj přemístěny části zařízení z
demolovaných kostelů v Merbolticích, Valkeřicích a z poutního kostela Nejsv. Trojice na Božím vrchu nad
Verneřicemi.
Dosud probíhající celková obnova, zajišťovaná ŘKF Verneřice. 2007 havárie korunní římsy. PD obnovy krovu,
krytiny hlavní lodi a hlavní věže. K 2012 obnovena střecha a fasáda hlavní lodi.
Poloha objektu:
st. p. č. 1, k. ú. Verneřice, bež č. p. a č. ev.
Vlastník objektu:
Římskokatolická farnost Verneřice, Českolipská 1, Verneřice, 407 25
Ve městě zastávka BUS. Objekt je přístupný v době mše sv. v sobotu (1× za 14 dní) 18.00 hod. (letní čas),
17.00 hod. (zimní čas)
Ve městě není IC. Ve městě možnost stravování. Ubytování není možné.
Kostel se připojuje k Noci kostelů.
Poznámky:
186
Na přelomu 60. a 70. let 20. století došlo v okolí Verneřic k mimořádné devastaci sakrálních staveb. Na území
ČR se jedná o bezprecendentní případ. Likvidovány byly kostely v běžně osídlené krajině, která nebyla
narušena těžbou, zakázanými pásmy ani blízkostí státní hranice. Státní moc rozhodla, že do kostely nebudou
opravovány a ponechají se svému osudu. Následně sejmula památkovou ochranu a přikročila k demolicím. Tzv.
Verneřický případ popisuje česko - německá putovní výstava Zničené kostely severních Čech 1945 - 1989,
kterou 2011 připravila Společnost pro obnovu památek Úštěcka, o.s., a stejnojmenný katalog. Odstřeleny byly:
Merboltice (kostel sv. Kateřiny, 1975), Rychnov (kostel sv. Bartoloměje, 1975), Valkeřice (farní kostel sv.
Barbory, 1975), Verneřice (poutní kostel Nejsvětější Trojice, 1975). Další zdemolované kostely se nachází v
sousedství Verneřicka, ale už mimo okres Děčín, tj. na na území Litoměřicka. V okrese Děčín byly dále
zlikvidovány kostely: Nová Oleška (kostel Nejsvětější Trojice, 1946), Huntířov( farní kostel sv. Jiří, konec roku
1968), Krásný Studenec (kostel archanděla Michaela, 1966).
V severní části regionu, na Šluknovsku byl demolován kostel: Fukov (farní kostel sv. Václava Fukov, 1960),
Krásná Lípa (starokatolický kostel, 1970) a Brtníky (kostel sv. Martina, 1975). Likvidaci kostelů přiblížla i
výstava Za chrámy zbořené, kterou na základě podkladů Jany Břečkové připravilo Oblastní muzeum Děčín v
r. 2004. Tři Zničené kostely Šluknovska připomene část stálé Expozice v Loretě v Rumburku (od 2013).
Obec:
Vilémov
Vilémov_01
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
poutní kaple, křížová cesta a kaple Božího hrobu
Kulturní památka
ano
Na počátku poutní tradice ve Vilémově stála studánka s léčivými účinky. U studánky nechal majitel panství
Jáchym Slavata v 17. století postavit výklenkovou kapli. V letech 1726-1731 dal Leopold, hrabě ze SalmReifferscheidtu zbudovat poblíž studánky jednolodní kostel. Postaven byl podle plánů stavitele Zachariase
Hoffmanna z Lipové. Na hlavním oltáři z let 1733–1734 je socha Černé Madony se sochami světců. Poblíž
bočního oltáře sv. Jiljí se nalézá náhrobek (1774) s obrazem Leopolda ze Salmu. Raně barokní poutní areál dále
tvoří kamenný most přes potok se sochami světců, schodiště ke svatyni a křížová cesta s kaplí Božího hrobu.
Křížová cesta je jednou ze 14 na Šluknovsku.
Udržovaný stav zajištěný místní komunitou. Bez PD. V 2011 projevila místní komunita a ŘKF D. Poustevna
zájem o doplnění obrazů křížové cesty, nebyl připraven RZ.
Poloha objektu:
187
místní část Dolina, st. p. č. 52 (kostel Nanebevzetí Panny Marie) , p. č. 233/1 ad. (křížová cesta), k. ú. Vilémov
u Šluknova
Vlastník objektu:
Kostel Nanebevzetí Panny Marie - neznámý vlastník, pozemky s křížovou cestou - Obec Vilémov, č.p. 172,
Vilémov 40780 Vilémov
Zastávka BUS v obci. Zastávka ČD Dolní Mikulášovice (víkendový provoz). Objekt je přístupný v době mše
sv. v neděli od 8.00 h. a ve středu od 9.00 h. Poutní slavnost v neděli po 15. 8. Při svátku Nanebevzetí P. Marie
a o následném oktávu. Více www.poutni-mista-sluknovsko.cz
V Obci není IS. Omezené možnosti ubytování a stravování.
V kostele probíhá Noc kostelů, více www.farnostpoustevna.estranky.cz/clanky/bohosluzby.html. Objekt je
zapojen do kulturní trasy vytvořené Loretou Rumburk: projekt Poutní stezka Šluknovska (od 2013, ŘKF
Jiříkov), Poutní místa Šluknovského výběžku (od 2008, ŘKF Jiříkov), www.poutni-mista-sluknovsko.cz.
Objekt se prezentuje v rámci propagačního a výstavního projektu Lorety Rumburk - Křížové cesty Šluknovska
(ŘKF Rumburk, od 2011), více http://rumburk.farnost.cz/krizove-cesty/index.php. Dále v rámci projektu Magni
- cesty s příběhem, více http://www.magni.cz/map/r4-Severozapadni-Cechy/sights.html#/map/m1833-Poutnimista-Sluknovskeho-vybezku.
K poutnímu místu se vztahuje řada pověstí o zázračných uzdravení poutníků a dále o častých nebezpečí
smrti, z nichž vyvázl Leopold hrabě ze Salmu. Jako poděkování před záchranou před napadením medvědem a
zřícením kočáru do řeky atd. dal postavit poutní kapli. Rozsáhlou báseň o léčivé studánce a kostelu Nad
Pramenem ve Vilémově pochází od Theresie Hentschel zvané Dichter–Resi z 19. století. Je autorkou brožury o
historii léčivého pramene a kostela ve Vilémově z r. 1860. Pověst "Vilémovská kaple" a "Léčivý pramen ve
Vilémově" IN: Melichar, J. ad.: Pověsti. Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost. Klub českých
turistů, Krásná Lípa 2002, s. 30 a 46
V kostele se konají koncerty. Při kostele funguje smíšený Vilémovský chrámový sbor založený r. 1992.
Zkoušky se konají každou neděli večer ve Vilémově, sjíždí se na ně zpěváci z celého výběžku i blízkých
saských měst. Sbor vede MUDr. Markéta Englerová a Mgr. Patrik Engler. Sbor zpívá hlavně duchovní hudbu.
V jeho repertoáru je Mozartova Korunovační mše, Dvořákova mše D dur "Lužanská", "Oratorium ke cti sv.
Pavla" (2010) a koncertní provedení mše "Boží milosrdenství" (2011) od Patrika Englera a Apoštolská mše
Igora Heinze z Valdeku. Dále díla převážně regionálních německých autorů Šluknovského výběžku z doby před
1945. Sbor koncertuje v kostelech po celém Šluknovském výběžku, pravidelně pořádá Rybovu mši sv. o
Vánocích (Vilémov, Šluknov, Doubice a Rumburk).
Poznámky:
188
ČESKÉ ŠVÝCARSKO A ŠLUKNOVSKO
Hmotného a nehmotného kulturního dědictví
církevního charakteru
Vydala obecně prospěšná společnost České Švýcarsko, Krásná Lípa, 2013
Projekt Thetris je realizován prostřednictvím programu Central Europe
spolufinancovaného z ERDF. Více informací naleznete na: www.central2013.eu.
189

R - České Švýcarsko

Transkript

Podobné dokumenty

VÝTVORY

Všekary (obec Všekary)

Mapa kostelu.indd

STAŇTE SE DOBROVOLNÍKEM V AFRICE!!!

KOSTEL SV. PROKOPA, 1724