OSOBNÍ VZPOMÍNKA Dr. Karel Trojan 29.4.1916

Dr. Karel Trojan
29.4.1916 - 13.10.2008
Zakladatel původového chovu velšských pony u nás. Propagátor poníků,
posuzovatel, veterinář, kreslíř a malíř, autor řady odborných i populárních
článků o koních, psech, kočkách i ptactvu. Na jeho farmě v Málkově u
Berouna umožnil v průběhu let stovkám dětí seznámit se s poníky a
zamilovat si je. Budeme na něj všichni vzpomínat se zaslouženou úctou.
OSOBNÍ VZPOMÍNKA
Martin Blažek
Začalo to úplně stejně jako každý jiný sobotní den léta roku 1982... Bylo mi 9 a máma v té době pracovala
v nádražní restauraci ve Zdicích. Zdické nádraží bylo mým druhým domovem a prožil jsem tam mezi nádražáky a
mašinkami spoustu šťastných dětských chvil. Ten den se ale něco změnilo, něco, co naprosto otočilo chod mého života
na cestu, ze které jsem již nikdy nesešel.
Jedna spolupracovnice mé mamky se mě zeptala, zda bych se s ní odpoledne nechtěl jít podívat na koníčky,
které má jeden moc hodný pán kousek od Zdic v obci Málkov. V té době jsem se o koně vůbec nezajímal, ale její
nabídky jsem využil. Odpoledne, po skončení její pracovní doby, jsme se vydali na kopec Lejškov u Málkova. Již
pohled na překrásné stavení posazené do kouzelné krajiny mě fascinoval. Zazvonili jsme u vrat, za kterými hlídala
ohromná doga – Baruška. Otevřít nám tehdy přišla velmi milá paní Trojanová. Za vraty se rozkládal dvůr a dvě stáje.
Z jedné ze stájí vyšel pan Trojan a hned se šel seznámit. Zahrnul mě spoustou otázek, trošku jsem se styděl. Pak mě
provedl po stájích a seznámil se svými koňmi. Mezitím si asi pět dětí, ne o mnoho starších než já, chystalo na louce za
stavením koně na vyjížďku. Srdečnost a láska k dětem a především trpělivost s nimi, dělalo toto překrásné místo rájem
na zemi... Byl jsem vyprávěním pana Trojana a především krásou jeho čtyřnohých přátel naprosto pohlcen. Ty koně
pro něho nebyli pouhá zvířata, ale jeho kamarádi, jeho život.
Ten den jsem si na koně nesedl, ale bylo mi zcela jasné, že to nebude dlouho trvat a budu u vrat na Lejškově
stát znovu. Odcházel jsem odsud zcela naplněný něčím novým, něčím, co se mě zcela zmocnilo.
Od té doby jsem zde trávil většinu svého času a poznal zde spoustu přátel, se kterými si mám dodnes o čem
povídat. Léta strávená mezi koníky na Lejškově patřila mezi nejkrásnější roky mého života. Prošel jsem pak několika
jezdeckými oddíly a seděl na spoustě koní různých plemen. Ale za své první vydělané peníze jsem si pořídil prvního
koně právě od pana Trojana. WPBR hřebce 612 Golema mám od hříbátka již 15 let a stal se pro mne, stejně jako byli
koně pro pana Trojana, mým nejlepším kamarádem. Na kopec Lejškov jsem nikdy nezapomněl a svého přítele Karla
Trojana pravidelně navštěvoval téměř do jeho posledních dnů jeho životní pouti. Těchto pár řádků je srdečným
poděkováním jemu a jeho ženě Zdeně za vše, co pro mne a další generace dětí udělali.