l Kaneto Šindó a jeho století

filmové
06
středa 31. 7. 2013
39. Letní filmová škola Uherské Hradiště
26. 7. – 3. 8. 2013
Látky ze současnosti i návrat k odvěkým buddhistickým
legendám. Realistický až reportážní přístup, ale i dobový
modernismus ozvláštněný prvky tradičního divadla nó.
V tematické rovině pak obecnější otázky jako politika, touha
po moci, problém viny a trestu, ovšem taky zájem o tělesnost
a ženskou sexualitu. To vše nahlíženo se silně humanistickým
étosem. Takové jsou pestré elementy autorské tvorby Kaneta Šindóa, klasika japonské poválečné kinematografie, který
stál v kontextu hlavních tendencí vždy tak trochu stranou.
Miniprůřez jeho tvorbou uváděný letos v Hradišti se vrací
ke známým klubovým filmům včetně vrcholné Onibaby,
a představuje jeho biografické snímky i filmy z jeho vlastního
života.
Kaneto Šindó
a jeho století
(1912-2012)
pokračování na straně 4
Onibaba 2. 8. 21:00 Orlovna
1
hlas (a omluva) redakce
stane se dnes
Ve včerejších Listech v rozhovoru s vzácným
hostem LFŠ Dušanem Hanákem nedopatřením
vyšlo nepřesné znění jeho odpovědi na poslední otázku. Panu režisérovi i všem čtenářům se
moc omlouváme a otiskujeme pravou verzi:
17:00
20:30
20:00
22:00
Hlavní postavou 322 je komunista, kterému se
v závěru dostane až křesťanského odpuštění.
Zajímal jsem se o ty komunisty, kteří prozřeli a chtěli vystoupit ze strany. Ti lidé už v partaji fungovat nechtěli, rozhněvali si vedení
a v dalších letech byli silně diskriminováni.
hlas Hradiště
@OndrejBradac
Spot Lesů ČR sklidil větší potlesk než Žid Süss. #lfs
@mrybi
Diky Hudbe @ufajr a Bilemu peklu Pitz Palü
jsem mela v tropickem dni husi kuzi. #lfs
@signalizer
“Doufam, ze tam budou titulky, az bude mluvit
Zeman. Strizlivej opilejm nerozumim.” Hleda se
prezident na #lfsuh
@MarekSlovk
Loni bylo motivem jablko, letos je “fíkovník”
Evy. Symbol jablka poznání chápu, ale co má
implikovat to, co se skrývá za “fíkovníkem”?#lfs
japonský slovníček
V Jamaze jsem se dobře nenajedl. Zato díky
výrobkům ze známé české firmy by si pošmákl
i císař na výletě na sopku. Nerez Trutnov dodává příbory na vybrané ostrovy. Jaké převapení!
Jamaha, Jamaha, s tyčinkami námaha.
Fudžiama hirohito, příbor nerez rychle sní to.
Okinawa Trutnov Kurily, tora, tora, tora.
Ztraceno v překladu.
城ブァックハード犬空腹の猫
Mé vznášedlo je plné úhořů.
Wataši no habákurafuto wa unagi de ippai.
Zítra poradíme těm, kteří tu moc chodili
na němé filmy a zapomněli mluvit.
Improvizační show seskupení Komediomat,
které má domovskou základnu v Brně, vzniklo
rok před televizní Partičkou. Jejich představení
ale funguje na podobném principu – herci
dopředu neznají konkrétní zadání jednotlivých
scének. Pokud se do Kabinetu Múz nedostanete dnes, máte možnost i zítra ve stejném čase.
Konečně je tady! Dnes na Filmovku přijel portugalský režisér Pedro Costa, jehož tvorbě je
věnovaná část sekce Fokus: Portugalsko. O půl
deváté v kině Hvězda přebere Výroční cenu
AČFK z rukou Františka Skoupilíka z Lesů ČR.
Následovat bude projekce Costova syrového
dramatu Kosti.
Improvizace bude v Kabinetu pokračovat
i večer, kdy pódium ovládne multisoubor
LÁHOR/soundsystem, který vznikl spojením
několika uskupení a jeho herci jsou známí
i jako členové různých hudebních skupin (principálem je Petr „MIDI LIDI“ Marek). Uskupení
přivezlo představení Diskrétní den. To má sice
dané téma (angažovaní třicátníci ve squatu
mají krizi), text už je ale otázkou momentální
inspirace.
Klub Mír bude od deseti večer pulzovat energickou hudbou slovenského dua Longital. Podle vlastních slov „hrajú heart beat - hudbu
zo srdca, ktorá upokojuje myseľ a hýbe telom.“
Možná i proto si je vybrala Markéta Irglová
s Glenem Hansardem jako předskokany
na turné Swell Season po Slovensku a Polsku
v roce 2010. Na velkém plátně se za kapelou
navíc bude promítat barevný vizuální příběh
v podání VJ K_freak.
21:00
23:00
Do třetice všeho improvizačního, v Chapiteaux
Letní Poloha se zjeví pražská divadelní parta
VOSTO5 se svým programem Stand´artní kabaret. Soubor ve složení Ondar Cihlář, Jura Havelka, Tomina Jeřábek, Petar Prokop a Kurt Bauer
doprovází i vlastní kapela a očekávat je nutno
vše. A zítra klidně znova!
Fanoušci taneční hudby se budou muset
o jedenácté rozpůlit. V Chapiteaux Letní Poloha zahájí svou show DJ Růžový Partner. V klubu Mír se můžete těšit na DJ Martina neboli
Petra Marka z MIDI LIDI a DJku Mirku čili Johanu Švarcovou ze skupiny Kazety. Duo doplní i seskupení Electronik Bitches z Brna.
anketa: U koho byste chtěl/a sloužit jako
samuraj a proč:
Johana Švarcová, herečka a hudebnice
„Samuraj? Tak jestli je povinností samuraje chránit a popřípadě položit
život za toho, koho má chránit, tak je to jasný. Určitě bych chtěla dělat samuraje pro děti a nemusely by být ani moje. Je potřeba nad nimi držet ochrannou ruku, protože jsou bezbranné.“
Stanislav Heryán, pekař
„To je těžká otázka. Asi u někoho z rodiny. Nejspíš bych dělal samuraje pro
mladšího bratra. Je to z toho důvodu, že se začal zajímat o rap, a jak je známo, v rapu umělci křičí do světa pravdu. A za tu pravdu v jeho písních bych
byl ochoten položit i život.“
2
Vzájemná d$věra (aneb rozhovor)
Ilmar Raag: „Cítím se být víc společenským
komentátorem než filmovým tv$rcem“
Váš film Třída je o násilí na střední škole. Máte
nějaké osobní zkušenosti s tímto fenoménem?
Když jsem byl na střední, šikanu jsem zažil, ale
ne jako oběť. Jen jsem ji tehdy viděl a nezasahoval, a to zůstalo bolestivě v mém podvědomí.
Když mě pak napadl tento námět, ptal jsem se
středoškoláků, jestli je šikana stále ještě realita.
Popisovali mi své zkušenosti a na jejich základě
jsem napsal scénář.
diskutovali o scénáři, všímal jsem si, že tenhle
kluk je podobný téhle postavě a tahle dívka je
taková a taková. Až na závěr druhého workshopu jsem jim řekl, kdo koho bude hrát.
Překvapili Vás pak nějakým způsobem při samotném natáčení?
V jedné scéně se ti dva kluci zastaví před školou, aby si připravili zbraně. Den předtím se mě
Často si vybíráte sociálně kritická témata
ze současnosti. Mají takové filmy šanci přimět
diváky v Estonsku, aby přišli do kina?
Je to takové moje osobní krédo. Snažím se
filmy dělat s nějakým poselstvím. Cítím se být
víc občanem a společenským komentátorem
než filmovým tvůrcem. Film je jen prostředkem k předání toho sdělení. Z produkčního
hlediska chápu, že moje filmy nikdy nebudou
Pětačtyřicetiletý estonský režisér Ilmar
Raag je jedním z nejzajímavějších pobaltských filmařů současnosti. Dřív psal
novinové sloupky a v letech 2002 – 2005
byl programovým ředitelem estonské
televize. Scenáristiku vystudoval v USA
v době středoškolského masakru v Columbine, což jej ovlivnilo při práci na celovečerním debutu Třída (2007), který mu
přinesl několik ocenění (mj. z Karlových
Varů). Roku 2012 natočil komorní drama
Estonka v Paříži s francouzskou hereckou
legendou Jeanne Moreauovou („Po letech
shánění peněz někdo řekl: Proč se tu tak
trápíme, když víme, že je jen jediná herečka, která to může hrát. Pojďte to zkusit!
A za dva dny mi Jeanne Moreauová volala,
že to bere.“)
Mě překvapilo, že ve filmu stojí proti dvěma
klukům celá třída, včetně dívek.
Ty dívky jsou řekněme váhavé, ale všichni ten
konflikt vnímají. Název toho filmu zní Třída
a ne Kaspar a Joosep. To znamená, že není
o těchto klucích, kteří nakonec přijdou do školy
se zbraněmi, ale i o zbytku třídy, který to jen
sleduje. Celá odpovědnost je v rukou masy.
Já jsem ještě zažil život v Sovětském svazu.
Pokud si pamatuju, nikdo s tím režimem nebyl spokojený, ale stejně stále přežíval. A v té
třídě je to stejné. Ne každý má rád Anderse, ale
nedělají nic.
Mladí herci, kteří ve Třídě hrají, se znali už
před natáčením?
Ne, vybral jsem si je na festivalu školních
divadel. Pak jsme dvakrát jeli na venkov, kde
jsme zůstali pár týdnů. Napoprvé jsme jen
improvizovali na různá témata, snažil jsem
se nastínit základní mapu. Když jsme tam jeli
podruhé, každou noc jsem napsal pár stránek
scénáře a další den je požádal o jejich zahrání,
abych viděl, jak je budou interpretovat. Někdy řekli: ne, takhle my nemluvíme nebo tohle
bychom neudělali. Pak jsem to změnil. Takže
to byla hodně týmová práce.
Obsadil jste je tedy podle toho, jak jste je viděl
na jevišti?
Ano, ale ještě jsem nevěděl, koho budou hrát.
A zatímco improvizovali nebo četli nebo jen
ptali, jak to budeme točit, jak by měli hrát. A já
jim říkal: „Nehrajte to, myslete jenom na ten
tělesný stav. Oni pravděpodobně po tom šoku
z předchozí noci nemohli vůbec spát. Takže jsi
v noci nespal a jsi skoro jako zombie, jdeš
do školy a říkáš: ‚OK, pojďme do toho.‘“ A tihle dva kluci pak přišli a měli pod očima modré
kruhy, protože opravdu celou noc nespali.
Takhle vážně to vzali. Píseň, kterou film končí,
napsal Pärt Uusberg, jenž hraje šikanovaného
Joosepa. Napadla ho jednou v noci a hned
mi ji nabídl. Později studoval konzervatoř, teď
je skladatelem. Tohle by měl být sen každého
režiséra, vidět herce do filmu tak ponořeného,
že chce sám od sebe něčím přispět.
kasovními trháky. Ale Třída odstartovala velkou diskusi napříč společností a neprobírala
se na filmově-kritických stránkách novin, ale
na stránkách ze společnosti. Přesně to jsem
měl v úmyslu. Vyvolat pochybnosti, které
přimějí lidi přemýšlet.
Takže Váš cíl nebyl věci změnit?
Nemůžete je změnit, pokud nejste součástí té
„třídy“. Když jsem film dokončil, tak jsem stále
neznal odpovědi na všechny otázky. Ale když
se o problému začne mluvit a přemýšlet, nastoupíte první krok ke změně.
Ondřej Novák
soutěž!
Redakce Filmových listů si pro vás na každý
den připravila soutěž o roztomilé propagační
předměty AČFK. Budete potřebovat speciální
znalosti? Nikoliv. Stačí chodit do kina! Jelikož se
na cestě do sálů budete pohybovat po Hradišti,
sestává soutěž ze dvou otázek: prověříme vaše
znalosti místní geografie či folklóru a zároveň
vaši diváckou bdělost. V redakci z odpovědí
došlých na e-mail [email protected] vylosujeme večer ve 22:00 tři vítěze, které poté kontaktujeme. Svou výhru si budou moci vyzvednout v redakci FL druhý den od 11:00.
3
1) Zajděte si v 15:00 do Klubu kultury
na portrét stárnoucího spisovatele Romantický příběh od řeky Sumida a všimněte si:
Jaký strom kvete u hrobu hrdinova otce?
2) Koho znázorňuje socha před Klubem
kultury?
a) rockového bubeníka
b) hudebního dramaturga LFŠ
c) folklorního houslistu
Inventura - Retrospektiva: Kaneto Šindó
Japonský klasik mimo hlavní proud
V dějinách filmu nenajdeme mnoho tvůrců,
kteří by byli aktivní až do opravdu hodně pozdního věku. Vedle 104letého a stále režírujícího (!) Portugalce Manoela de Oliveiry, jehož
filmy jsou taky v programu LFŠ, se k nim řadí
právě Šindó. Jeho kariéra se uzavřela vloni, kdy
krátce po svých stých narozeninách zemřel,
svůj poslední film přitom dokončil jen o dva
roky dřív. Během svého 70letého působení
u filmu si na konto připsal jako režisér téměř
padesátku titulů, pod celou řadou dalších je
podepsán jako scenárista.
Po elévských letech strávených ve velkém
studiu na pozici asistenta dalšího japonského
velikána Kendžiho Mizogučiho byl Šindó povolán do válečných bojů, které s velkou dávkou štěstí přežil. Tato zkušenost i fakt, že sám
pocházel z hirošimské prefektury, se promítla
hned do jeho prvních filmů. V raném díle Děti
Hirošimy (1952) reflektoval válečný konflikt
a dopad války na obyčejné lidi. Do uváděné
retrospektivy je zařazen i Šindóův zásadní,
v mnoha zemích distribuovaný počin Ostrov
(1960), který mu přinesl řadu festivalových
cen i všeobecný věhlas. Filmová báseň beze
slov o cyklické povaze žití zobrazuje v minimalistickém duchu každodennost života rolníků.
K radikální proměně stylu u Šindóa došlo
v Onibabě (1964), která je považována za jeho
opus magnum a současně se stala i jedním
z nejznámějších děl japonské kinematografie.
Tvůrce opustil sociální problematiku a přešel
k obecnějším moralitám z feudálního Japonska.
Vsadil přitom na podmanivou atmosféru budovanou mistrnou prací s výrazovými prostředky.
Inspiraci pro tyto filmy (patří mezi ně i Černá
kočka z roku 1968) hledal v tradiční samurajské
mytologii i ve stylu divadla nó. Do jeho prací
v této době vstoupil i výrazny motiv ženské sexuality a tělesnosti obecně, která u něj značí
výraz silné vitality.
Svůj zájem o sociální otázky však uplatňoval
dál, například v příběhu podle skutečných
událostí o mladém vrahovi Dnes žít, zítra
zemřít (1970). Ve výrazně autobiografickém
díle Strom bez listí (1986) pak otevřel další kapitolu své tvorby, v níž melancholicky pohlížel
na vlastní minulost. V tomto období vznikaly
i jeho filmové pocty lidem, kteří ho ovlivnili, například dokument o Mizogučim. Portrét
požitkářského spisovatele Kafúa Nagaie Romantický příběh od řeky Sumida (1992) na LFŠ
zase zastupuje jeho životopisné filmy, stejně
jako svěží dílko Epizodní herec (2000), které rekonstruuje život osobitého herce a bouřliváka
Tonojamy. S přibývajícími léty Šindó do svých
děl projektoval výrazněji i téma stáří, například
v Pozdní závěti (1995), do níž obsadil hvězdy
japonské kinematografie klasické éry.
Kaneto Šindó se od ostatních generačních
tvůrců (Kon Ičikawa, Keisuke Kinošita či Akira Kurosawa) lišil dosti nezvyklou nezávislostí na velkých studiích, kterou získal v roce
1950 založením vlastní produkční společnosti.
V rámci svého regionu se tak stal průkopníkem
nezávislé filmové produkce. Ke spolupráci zval
pravidelně několik stálých kolegů, k nimž patřili
kameramani Kijomi Kuroda a Jošijuki Mijake
a především herečka (a zároveň partnerka) Nabuko Otowaová. Ta ve filmech velkého japonského tvůrce vystupovala v mnoha různě variovaných rolích, o čemž se mohou přesvědčit
i diváci LFŠ.
Když byl Šindó jednou dotázán, jakou nejdůležitější věc se naučil od Mizogučiho, odpověděl,
že zásadu nikdy se nevzdávat. Jeho autorský
přístup k tvorbě i samotné produkci filmů
svědčí o tom, jak moc ji skutečně přijal za svou.
dh
Trpká sklizeň ze středu Evropy
Čtyři sekce „sklizní“ z Visegrádu, obsahující
filmové novinky ze zemí střední a východní
Evropy, nejsou samozřejmě vyčerpávajícím
způsobem reprezentativní, ale poskytují zajímavý obrázek o tom, v čem se liší a v čem jsou
si kinematografie středoevropského prostoru
podobné.
Nejpočetněji zastoupená je nepřekvapivě
ta domácí, tedy Česká sklizeň, v níž najdete
Hořící keř či novinku Jana Hřebejka Líbánky.
Velmi silně se ve výběru Filmovky profilují
i Slováci. V zemi, v níž před pár lety prakticky
nevznikaly celovečerní filmy, vyrostla silná
generace mladých tvůrců, která sklízí úspěchy
na světových festivalech. Její pohled na svět
kolem sebe je ovšem dost trpký. Z Rotterdamu si jednu z hlavních cen odvezla Mira Fornay za film Můj pes Killer, depresivní sondu
do duše frustrovaného skinheada. Mladý
režisér Mátyás Prikler zaujal před třemi
lety dramaturgy studentské sekce na festivalu
v Cannes. Svůj středometrážní snímek Děkuji,
dobře rozšířil s Markem Leščákem do celovečerní podoby a výsledkem je skoro až nihilistický mezigenerační příběh z dnešního sídliště.
Leščák se podílel i na scénáři k filmu Zázrak
o mladé dívce uprostřed lhostejného světa,
který režisérovi Juraji Lehotskému vynesl
Zvláštní uznání v sekci Na východ od Západu
na letošním MFF Karlovy Vary.
Tam se promítala s úspěchem taky křehká
polská komedie Dívka ze skříně, v níž režisér
Bodo Kox propojuje osudy tří ztracenců. Divácky
vstřícná je i tragikomedie Piotra Trzaskalského
Moje kolo, v níž se trojice mužských zástupců jednoho rodu vydává hledat svou ženu,
matku a babičku. Jemný humor neschází ani
citlivému filmu Andrzeje Jakimowského Imagine, který s empatií přibližuje svět nevidomých. A tak pozitivní tóny v rámci kolekce
polských filmů chybí jen v psychologickém
4
válečném dramatu Štvanice Marcina Krzyształowicze.
Maďarský otisk v aktuální filmové produkci
představuje barvitý příběh z cirkusového prostředí s názvem Aglaja, v níž zkušená adaptátorka literárních děl Kristina Deáková zpracovala
autobiografické vzpomínky rumunské spisovatelky Aglaji Veteranyiové. Do minulosti se
divák ponoří i v nostalgickém dokumentu
s názvem German Unity @ Balaton, v němž se
rekonstruují vzpomínky na proslulé maďarské
výletní místo jako na prostor, kde se setkávali
západní a východní Němci.
jg
malý okruh pozornosti (aneb tipy redakce)
Procesí k panence
30. 7. 17:30 Klub kultury
Děti ráje
31. 7. 11:00 Hvězda
„Mělas pravdu, Garance. Láska je snadná.“
Paříž 20. a 30. let 19. století. Na přeplněných
městských bulvárech se setkávají a bojují
o srdce jediné ženy hned tři legendární postavy
tehdejšího uměleckého života i podsvětí:
herec Frédérick Lemaître, mim Baptiste
Debureau a zloděj Pierre François Lacenaire.
Autorem (na Oscara nominovaného) scénáře
jednoho z nejpoetičtějších francouzských filmů
je básník Jacques Prévert, který dokázal při své
šesté spolupráci s režisérem Marcelem Carném nabídnout divákům únik z reality nacisty
okupované Francie do doby velkých ideálů, cti
a slávy. Mistrovskou součástí filmu jsou pečlivě
zrekonstruované
pantomimické
výstupy
Debureauova pierota. Francouzští kritici
snímek zvolili nejlepším filmem všech dob
a význačný režisér, teoretik a kritik François
Truffaut prý na jeho adresu prohlásil: „Vzdal
bych se všech svých filmů, kdybych mohl natočit Děti ráje.“
on
Krotká satira na téma kolektivizace je vůbec
první komedií v bohaté filmografii Vojtěcha
Jasného. Do vesnice obývané vzdorovitými
občany přijíždí už potřinácté agitkolona, aby tu
získala potřebné podpisy k založení místního
zemědělského družstva. Vyhodíte je dveřmi,
vrátí se oknem – tak by se dalo popsat počínání
neodbytných agitátorů, kteří dorážejí na občany. „Agitovat se musí s citem,“ říkají sami o své
činnosti vedeni heslem Za socialistickou vesnici.
Lidé, kteří se nechtějí vzdát svých soukromých
hospodářství, však hledají a vynalézavě nacházejí nejrůznější výmluvy proč nepodepsat.
Agitátorská práce tu pak není vůbec lehká.
Skupině nezbývá než se zúčastnit i náboženského procesí… Film z roku 1961 s poněkud
problematickým ideovým vyzněním zdobí
skutečně hvězdné herecké obsazení s pány
Lohniským, Tréglem, Kemrem či Filipovským a dámami Zázvorkovou, Bohdalovou,
Tichánkovou a dalšími.
dh
Divoká řeka
31. 7. 21:30 Reduta 1
Neplést s thrillerem, v němž Meryl Streepová
uniká na raftu před šíleným Kevinem Baconem! Hrdinové tohoto dramatu prožívají úplně
jinou krizi. Především tu velkou hospodářskou,
která postihla Spojené státy v 30. letech, a pak
ještě názorovou. Mladý státní zaměstnanec si
třeba myslí, že vybudování přehrady na řece
Tennessee je prospěšná věc, která pomůže
lidem od častých záplav. Pro houževnatou
stařenku je ale důležitější její půda, na níž prožila celý život a kterou teď odmítá vládě prodat.
Hlavní spor ještě okořeňuje rasové napětí
a oslazuje poněkud zastaralá milostná linie, jejíž součástí je mladá Lee Remicková. Elia Kazan
má ve své filmografii i víc strhující filmy, ale
jenom v tomhle mu hraje Montgomery Clift,
jen v tomhle se 45letá Jo Van Fleetová naprosto přesvědčivě změnila v osmdesátiletou a jen
v tomhle vykreslil (navíc velmi dobře) atmosféru doby Rooseveltova Nového údělu.
ivp
Fado
31. 7. 23:30 Slovácké divadlo
Svět valčík$
31. 7. 21:30 Smetanovy sady
Ginger a Fred se spolu protančili devíti muzikálovými romantickými komediemi vyprodukovanými hollywoodským studiem RKO mezi lety
1933 a 1939 (tu poslední, barevnou, natočili
po desetileté přestávce pro MGM). Ve většině
z nich se nejdřív nemají rádi, než poznají, jak
báječně jim to spolu jde na parketu, a pak už
zbývá do happy endu jenom vyřídit pár zmatků a nedorozumění. Svět valčíků (i tak si někdo
myslel, že se dá přeložit název Swing Time) je
ten film, kde vždy elegantní Astaire vystupuje jako zasnoubený šarmantní gambler a vždy
emancipovaná Rogersová jako učitelka tance
v New Yorku. Taky si ho můžete zapamatovat
jako ten film, kde Fred tancuje se svými stíny.
A nebo jako ten film, pro který písně psali Jerome Kern a Dorothy Fieldsová, takže tu úplně
poprvé zazněla známá, milovaná a oscarová
The Way You Look Tonight.
ivp
Španělský klasik Carlos Saura, z loňska Hradišti
osobně známý, se rozmanitým hudebním žánrům věnoval v průběhu své kariéry hned několikrát (Carmen, Flamenco, Tango, Iberia...).
Na fado přišla řada před šesti lety. Ti, které
dosavadní program týkající se tohoto typicky
portugalského směru dosud nepoznamenal,
nechť vezmou na vědomí, že jde o melancholickou až tesknou hudbu, do aktuální podoby
se formující od první poloviny devatenáctého
století. Za kytarových doprovodů se v ní zpívá
na téma osudovosti a všelijakého životního
utrpení. Saura se ve svém dokumentu zálibně
„rochňá“ v různých odnožích a podproudech
žánru, jeho inspiracích i průběžných fúzích
s jinými hudebními směry od těch afrických
až třeba po hip hop. Objevujeme-li tedy letos
sami pro sebe Portugalsko, co může být vhodnějším náhledem do jeho duše než folklór,
který z ní prýští?
vos
5
Austeria
31. 7. 23:59 Reduta 1
Malá zájezdní hospoda poblíž ruských hranic,
v níž žije se svou rodinou starý židovský
hostinský Tag (Franciszek Pieczka), se záhy
po vypuknutí první světové války stává jakousi zaslíbenou archou Noemovou pro několik desítek nesourodých polských Židů, kteří
tu hledají úkryt i odpovědi na některé zásadní
existenciální otázky. V jedné místnosti truchlí
mladík Bum nad svojí zastřelenou dívkou Asiou,
vedle její matka svádí zběhlého Kozáka, jinde
divoce zpívá a tančí skupina chasidů a tím vším
smířlivě prochází Tag, zmítaný pochybnostmi o existenci Boha i touhou po své vnadné
služce. Spíš než vyprávění nějakého příběhu
sugeruje film Jerzyho Kawalerowicze dojem
zastaveného času, skuliny mezi koncem jedné epochy a začátkem jiné, v níž do sebe jako
kuličky narážejí jednotliví hrdinové, aniž by
měli naději dostat se nezměnění (nebo aspoň
živí) ven.
on
Tenkrát na Slovácku (aneb stalo se)
Rui Poças a jeho podmaniví transsexuálové
Nejžádanější portugalský kameraman současnosti Rui Poças si v úterý odpoledne po promítání queer melodramatu Umřít jako muž popovídal s diváky v Redutě. Vizuálně výrazný
snímek o umírajícím transsexuálovi vznikl
na základě osobních příběhů skutečných portugalských dragových umělců.
„Největší obrazovou inspirací pro mě byla tematika filmu. Nechtěli jsme ale natáčet na travestishow, zajímaly nás soukromé životy našich
postav,“ komentoval Poças natáčení s režisérem
Joãoem Pedrem Rodriguesem. „Domácí publikum přijalo film docela dobře, protože není
primárně určen širokému obecenstvu. To je
v Portugalsku velmi konzervativní, pamatuji si,
že emoce zvířil hlavně náš první snímek o homosexuální tematice O Fantasma z roku 2001,“
dodal Poças.
plesk
Daleký význam širokého
formátu
Polský producent podporuje začínající tv$rce
U příležitosti sedmdesátin Národního filmového archivu bylo z jeho hlubin vytaženo devět
širokoúhlých laskomin, které při úterním podvečeru Anna Batistová podpořila přednáškou,
v níž skrznaskrz probrala vývoj a historii (nejen) širokoúhlých formátů (nejen) v Československu. Vyjádřila se i k formátu samotnému:
„Širokoúhlé filmy nejsou vidět pořádně jinak
než na plátně. Není to tím, že by byly na obrazovce jen zúžené, ale není tam vidět všechno
to, co tvůrci měli v úmyslu ukázat.“ Později se
k některým principům tvůrčích záměrů ještě
vrátila: „Například můžete dát jednu postavu
na levou stranu plátna a druhou na pravou,
čímž mezi nimi vytvoříte psychologický
odstup. Jindy zase naopak vídáme tendenci
plátno zcela zaplnit – říkalo se, že se postavy
věší jako prádlo na šňůru.“
vos
Po projekci polského snímku Dívka ze skříně
přišel s diváky podebatovat producent
Wlodzimierz Niderhaus, šéf jedné z největších polských produkčních společností WFDiF. První celovečerní film režiséra
Bodo Koxe (podobnost pseudonymu
s frontmanem U2 prý není náhodná) se podle něj WFDiF rozhodli produkovat proto,
že chtějí každý rok uvést do kin jeden debut talentovaného tvůrce. Dívka ze skříně
zatím producentovi dělá radost. Na zemi
svého vzniku obsahuje tato tragikomedie
i poměrně kontroverzní motiv eutanázie.
„V zemi s tak silnou katolickou tradicí, jako
je Polsko, ale asi ani náš film nějakou velkou společenskou diskuzi nevyvolá,” míní
producent, který by se rád příští rok vrátil
do Hradiště s novým debutem.
jg
Filmové meandry
národního socialismu
Máme se bát jak čert
krize?
Diskusní panel Film a ideologie: Národní socialismus ve filmu měl velmi obsáhlé složení.
Moderoval jej Aleš Říman, na jehož otázku
ohledně snahy národně-socialistických politiků o uchopení filmového umění odpověděla
německá odbornice Sonja Schulzová: „Nacistický režim byl filmem úplně posedlý. Hitler
i Goebbels byli skrytí umělci, kterým se nepodařilo prorazit. Ti dva ale měli různé názory. Hitler se domníval, že propaganda se dělá
především pro hloupé obyvatelstvo. Goebbels
si oproti tomu myslel, že je třeba, aby to bylo
spíše podprahové a zábavné – měl za to, že
za války by se měli lidé udržovat v dobré náladě.
Za třetí říše vzniklo na tisíc německých filmů,
z toho nějakých sto bylo propagandistických.
A z nich asi čtyřicet je v Německu dodnes
zakázáno.“
vos
V úterní přednášce Nenápadný půvab krize se
Martin Kovář dynamickým způsobem zamyslel nad společensko-hospodářskými úkazy
a proudy, označitelnými oním nepěkným
slovem na k. Hned v úvodu zmínil, jak se veliká
krize kdysi projevila v Německu: „Při volbách
v roce 1932 získala NSDAP jen 12 mandátů
a byla v podstatě bezvýznamnou stranou.
O dva roky později už Hitler měl mandátů
117. Neříkal nic nového, nebyl aktivnější… ale
ta krize mu je vynesla.“
Pak se dotkl i řady dalších témat, včetně
průběžného, leč z historického hlediska bleskového úpadku Velké Británie v průběhu
minulého století. „I když Britové ztratili skoro
všechno: území, vliv, moc, sílu... přesto mají
pocit, že svět je senzační. Radují se z malého
George, všechno je fajn…“
vos
6
Klubové filmové
vzpomínky:
Jaroslav Mužíček
Kde a kdy jste začal navštěvovat filmový klub ?
Odborný program
My jsme to měli poměrně jednoduché, protože tehdá v 60. letech se
filmové kluby hodně zakládaly. Nejdřív jsme se spřátelenými milovníky
filmu Slávkou Kosinovou a Jiřím Plekáčem jeli nabrat inspiraci do Pardubic, abychom zjistili, jak by se filmový klub vlastně měl dělat. Potom jsme
si v Nové Pace založili klub vlastní, to bylo v roce 1966. Ze začátku jsme
ještě trochu tápali, ale druhý rok se nám už povedl a kinosál s 520 místy
byl beznadějně obsazen. Uvedli jsme několik filmů od režiséra Martina
Friče, kterého jsme dokonce pozvali na besedu. Mělo to zkrátka úspěch.
No, a pak už to šlo samo. Byla to zlatá éra.
Středeční odborný program začne v 11:00 tentokrát v kině Hvězda
unikátní komentovanou projekcí digitálně restaurovaného snímku
Děti ráje z roku 1945 režiséra Marcela Carného a scenáristy Jacquese
Préverta. Mikrofonu se chopí filmový pedagog a jeden z dramaturgů
LFŠ David Čeněk, který svůj výklad rozdělí na tři části (před prvním
dílem, před druhým dílem a po projekci). Jeho kinolektorát doprovodí i několik tematických dokumentů (např. rozhovory s tvůrci).
V 11:30 v Redutě 2 filmový publicista Jiří Flígl poví něco o Kanetu
Šindóovi v kontextu japonské kinematografie a doprovodí tak retrospektivní sekci, kterou Filmovka letos tomuto klasikovi věnuje.
Programová ředitelka LFŠ Iva Hejlíčková ovládne Redutu 2 ve 13:30,
neboť si připravila atraktivní povídání Génius systému (Zlatá éra
Hollywoodu). V něm se dozvíte vše podstatné a spoustu zajímavostí
o jejím oblíbeném tématu.
V půl čtvrté vás svou Lekcí filmu na témže místě provede estonský
režisér Ilmar Raag. Svou „výuku“ povede v angličtině bez překladu
do češtiny. Odborný maraton zakončí v 17:30 další milý host Filmovky,
profesor londýnské univerzity Ian Christie. Jeho prezentace se bude
zabývat příběhem polského snímku Rukopis nalezený v Zaragoze
z roku 1965. Christie mj. objasní, proč tento snímek zaujal Buñuela
či Lynche. K přednášce bude k dispozici český přepis.
Jaký je váš největší zážitek z FK?
Já nemám jeden. Já jich mám snad třicet. Když jsem ve filmovém klubu
v těch šedesátých letech poprvé viděl Jih proti Severu, úplně mě to dostalo. To je nádherný film dodnes, navíc když ho vidíte na velkém plátně
(tam ho můžete vidět i vy, dnes v 17:30 ve Slováckém divadle – pozn.
red.)! Lidem se taky hodně líbily Viscontiho nebo Pasoliniho filmy.
V úterních Listech se Petr Vlček zmiňoval o filmu Saló aneb 120 dní Sodomy, ten by se dal nazvat „peckou do hlavy“. I když já jsem měl radši
spíše psychologické filmy od tvůrců francouzské nové vlny. Filmy rozlišuji
na dobré a špatné, tedy pokud to dokážu posoudit. Těch dobrých, co
jsem viděl, jsou desítky a těžko se z nich vybírá ten pomyslně nejlepší.
VYDANIE DVD FINANČNE PODPORIL
WWW.KLAPKA .SK
Pořadatelé
Hlavní partneři
CENA: 6,50 €
Hlavní mediální partneři
Finanční podpora
Mediální
partneři
Spolupráce
Oficiální
partneři
Filmové listy. Číslo šesté pro vás vytvořili: Iva Přivřelová (šéfredaktorka), Kristýna Pleskotová, Daniela Havránková, Ondřej Vosmík, Jan Gregor,
Ondřej Novák (redaktoři), Denisa Streublová (korektury), Klára Měsíčková, Martina Bubíková (asistentky), Marek Malůšek, David Kumermann
(fotografové) a Radim Měsíc (grafika a DTP). Tiskne: Agentura NP.
7
středa 31. 7.
čas
místo
(EF) název
08:30
Kino Hvězda
Slovácké divadlo
Klub kultury
Kino Reduta 1
Kino Hvězda
Kino Hvězda
Slovácké divadlo
Kino Mír
Kino Reduta 2
Klub kultury
Klub kultury
Kino Orlovna
Kino Reduta 1
Kino Reduta 2
Slovácké divadlo
Kino Hvězda
Klub kultury
Kino Mír
Kino Orlovna
Kino Reduta 1
Kino Reduta 2
Kino Hvězda
Galerie Vladimíra Hrocha
Kabinet Múz
Kino Reduta 2
Klub kultury
Slovácké divadlo
Kino Hvězda
Kino Mír
Kino Mír
Kino Mír
Kino Mír
Kino Mír
Kino Mír
Kino Orlovna
Kino Reduta 1
Kino Reduta 1
Kabinet Múz
Kino Hvězda
Chapiteaux Letní Poloha
Kino Orlovna
Klub kultury
Klub kultury
Kino Reduta 1
Masarykovo náměstí (LK)
Smetanovy sady (LK)
LFŠ Klub Mír
Chapiteaux Letní Poloha
Kabinet Múz
Masarykovo náměstí (LK)
Kino Hvězda
Slovácké divadlo
Slovácké divadlo
Smetanovy sady (LK)
Kino Reduta 1
Klub kultury
09:00
09:30
11:00
11:30
12:00
13:30
14:30
15:00
15:30
16:30
17:00
17:30
18:00
20:00
20:30
21:00
21:30
22:00
23:00
23:10
23:30
23:59
repríza
min.
formát
rok
jazyk/tit/el.tit.
(EF) Když se rozednívá/Kad svane dan
(EF) Vracím se domů/Je rentre a la maison
Ztracená tvář
Dnes žít, zítra zemřít/Hadaka no jukyu-sai
(EF) Děti ráje /Les Enfants du paradis
Děti ráje v kontextu naší doby
(EF) Přepadení/Stagecoach
Best of 2012 part I.
Kaneto Šindó v kontextu japonské kinematografie
Není stále zamračeno
Procesí k panence
(EF) Epidemie/Epidemic
(EF) Krev/O Sangue
Génius systému (Zlatá éra Hollywoodu)
Láska Jeanny Neyové/Die liebe der Jeanne Ney
Hořící keř 1
Romantický příběh od řeky Sumida/Bokuto kidan
(EF) Dellamorte Dellamore
(EF) Výstřednosti jedné plavovlásky/Singularidades de...
Maják/Der Leuchtturm
(EF) Lekce filmu podle Ilmara Raaga
Hořící keř 2
Filip Beránek: Architektura 1948 – 1989, Michal Buráň...
Komediomat - Improvizační jízda na trase talent-smích...
(EF) Rukopis nalezený v zahraničí: o percepci filmu Rukopis...
(EF) Dům z lávy/Casa de Lava
(EF) Jih proti Severu/Gone With the Wind
Hořící keř 3
Best of 2012 part II.
(EF) Loicu, vítej!
Vilma
(EF) Svlíkání
(EF) Chci tě?
(EF) Are You Feeling Good?
(EF) Ostrov/Hadaka no shima
(EF) Mlýny smrti/Death Mills
Vůdce daroval Židům město/Der Führer schenkt den... 1. 8. - 15:00
LÁHOR/soundsystem – Diskrétní den
(EF) Kosti/Ossos
Divadlo VOSTO5 - Stand´artní kabaret
Sněhurka: Jiný příběh/Blancanieves
(EF) Třída - Život poté (epizoda 1)/Klass - Elu pärast 1
2. 8. - 23:30
(EF) Třída - Život poté (epizoda 7)/Klass - Elu pärast 7
(EF) Divoká řeka/Wild River
Hledá se prezident
1. 8. - 23:30
(EF) Svět valčíků/Swing Time
Longital
DJ Růžový Partner
Disjockejové - DJ Martin (Petr/MIDI LIDI) + DJ Mirka...
Bez doteku
(EF) Big Lebowski
(EF) Lusitánské fado/Fado Lusitano
(EF) Fado
Po stopách krve
2. 8. - 11:30
(EF) Austeria
(EF) Zombi 2
90
90
73
115
192
30
96
96
90
67
82
102
95
90
100
80
116
104
64
83
90
80
DCP
35 mm
35 mm
35 mm
DCP
2012
2001
1965
1970
1945
35 mm
DVD
1939
2012
35 mm
35 mm
DVD
35 mm
1949
1961
1987
1989
35 mm
DCP
35 mm
Blu-ray
DVD
DVD
1927
2013
1992
1994
2009
1972
DCP
2013
SB/AJ/ČJ
PO/AJ/ČJ
ČJ
JA/ČJ/FJ/AJ/ČJ
ČJ
AJ/ČJ/ČJ
ČJ
ČJ
ČJ
DA/AJ/ČJ
PO/AJ/ČJ
ČJ
/-/NE/ČJ
ČJ
JA/-/ČJ
AJ/-/ČJ
PO/AJ/ČJ
NE/ČJ/AJ
ČJ
90
110
233
80
79
17
20
16
15
11
96
22
22
35 mm
Blu-ray
DCP
DVD
DVD
DVD
DVD
DVD
DVD
Blu-ray
DVD
35 mm
1994
1939
2013
2012
2012
2012
2012
2012
2011
1960
1945
1944
PO/AJ/ČJ
AJ/ČJ/ČJ
ČJ
ČJ/AJ/ČJ
ČJ/AJ/ČJ/AJ/SR/AJ/JA/AJ/ČJ
AJ/-/ČJ
NE/-/ČJ
97
35 mm
1997
PO/AJ/ČJ
104
56
82
110
90
103
60
DVD
DVD
DVD
35 mm
DVD
35 mm
2012
2010
2010
1960
2013
1936
ŠJ/ČJ/ET/AJ/ČJ
ET/AJ/ČJ
AJ/ČJ/ČJ
AJ/ČJ/-
Blu-ray
DCP
DVD
Blu-ray
35 mm
Blu-ray
Blu-ray
2013
2013
1998
1995
2007
1969
1982
1979
ČJ
AJ/ČJ/PO/AJ/ČJ
PO/AJ/ČJ
ČJ
PL/AJ/ČJ
AJ/-/ČJ
(EF)
(EF)
(EF)
(EF)
(EF)
(EF)
(EF)
65
90
95
90
166
116
91
90
171
104
116
35 mm
35 mm
35 mm
35 mm
DCP
Blu-ray
Blu-ray
1985
1930
2009
1988
1968
2012
1985
35 mm
DVD
Blu-ray
2000
1944
1999
120
72
117
6
113
90
102
91
host
F. Nazareth
D. Čeněk
M. Ciccotti, N. Mikesková
J. Flígl
I. Hejlíčková
hraje: George Cremaschi ad.
F. Nazareth
I. Raag
I. Christie
P. Costa
Š. Hulík, V. Kotek ad.
J. Volek
P. Costa
I. Raag
I. Raag
čtvrtek 1. 8.
08:30
09:00
09:30
11:00
11:30
12:00
Kino Hvězda
Slovácké divadlo
Klub kultury
Kino Reduta 1
Kino Hvězda
Slovácké divadlo
Kino Mír
Kino Reduta 2
Klub kultury
Kino Orlovna
Kino Reduta 1
Stereo
Maroko/Morocco
Líbánky/Medeni mesec
Kanibalové/Os Canibais
Tenkrát na Západě/C’era un volta il West
Aglaja
Návrat oživlých mrtvol/The Return of the Living Dead
Muzikál na hollywoodský způsob
(EF) Ve Vandině pokoji/No Quarto da Vanda
Kolberg
(EF) Návrat ztraceného ráje/Return to Paradise/Which...
AJ/-/ČJ
AJ/ČJ/SB/AJ/ČJ
PO/AJ/ČJ
AJ/ČJ/MA/AJ/ČJ
AJ/-/ČJ
ČJ
PO/AJ/ČJ
NE/-/ČJ
AJ, ČJ/ČJ/-
F. Nazareth
V. Hába
P. Costa
legenda: česky=ČJ, anglicky=AJ, francouzsky=FJ, německy=NE, polsky=PL, slovensky=SR, rusky=RU, portugalsky=PO, srbsky=SB, srbochorvatsky=SC, maďarsky=MA, estonsky=ET, japonsky=JA,
dánsky=DA, persky=PE, španělsky=ŠJ, overvoice=OV, english friendly=EF
8