Pečeť víry - červenec a srpen 2014
Transkript
Pečeť víry - červenec a srpen 2014
červenec a srpen 2014 Nedělní bohoslužby v červenci a srpnu POZOR – DŮLEŽITÉ! Tlučná – 8,30 hod. KAŽDOU NEDĚLI KROMĚ 27.7.! Plzeň – 10 hod. NEDĚLE 6.7., 13.7. (VBS), 20.7., 3.8., 17.8., 31.8. OSTATNÍ NEDĚLE JSTE ZVÁNI DO TLUČNÉ! NEDĚLE 31.8. – ÚVODNÍ BOHOSLUŽBA NOVÉHO ŠKOLNÍHO ROKU – OD 10 HODIN! Horní Bříza – 18 hod. STEJNÉ NEDĚLE JAKO PLZEŇ Z obsahu tohoto letního vydání HURÁ NA LETNÍ PŘESTAVBY! Můj synu, dej mi své srdce, ať si tvé oči oblíbí mé cesty. Přísloví 23:26 Možná jste si všimli, že v televizi občas běží série s českým názvem „Vítejte doma!“ Jde o americké reality show, kde se parta stavitelů pustí do totální přestavby špatného bydlení vybrané rodiny nebo budovy komunitního centra, školy, apod. V originále se pořad jmenuje „Extreme Makeover: Home Edition“ (Extrémní proměna: verze domov). Existuje také varianta s názvem „Vítejte v novém těle!“ – Extreme Makeover: Weight Loss Edition (Extrémní proměna: verze redukce hmotnosti). V tomto pořadu dobrovolníci podstupují tréninkové zatížení a změny jídelníčku pod dohledem specialisty a výsledkem je totální přestavba jejich dříve otylé postavy. Přišlo léto a pro někoho je tato doba jako dělaná právě na nějakou tu přestavbu – ať už domova, bytu, zahrádky, nebo své figury do plavek. Je tu však ještě něco, co potřebuje totální přestavbu. Naše srdce. Ano, naše srdce nese v sobě jizvy a rány, způsobené poničenými vztahy, nekontrolovatelnými vášněmi, sebestřednými rozhodnutími, dlouhodobým zanedbáváním toho, co je opravdu důležité. Komplikací je navíc fakt, že tak často – v případě srdce – odmítáme „kvalifikovanou pomoc“. Raději jako kutilové věříme ve své vlastní síly a dovednosti. Kolikrát jen musíme selhat, aby i nám bylo jasné to, co náš Stvořitel dobře ví už odedávna? Potřebujeme přestavbu srdce od Něho! Potřebujeme očistit svědomí. Potřebujeme nového ducha, který vidí Jeho očima a slyší Jeho hlas, abychom nebyli slepí a hluší k tomu, co nám touží dát a skrze nás i druhým. Svou lásku. „Vítejte v novém vztahu!“ Dejte v něm prostor Ježíši k přestavbě a proměně svého srdce … i během léta! V Jeho službě, pastor Petr Krákora Posvěcení – nový život křesťana (podle 1. přikázání) Podobenství o 2 sestrách Několik obrázků ze světové konference v Peru Hledání rozdílů Výsledky sbírky v Plzni Za měsíce květen a červen jsme ve Sboru sv. Pavla přinesli „dary Bohu“ ve výši 10 974 Kč. Všem dárcům i největšímu Dárci děkujeme! (večeřet spolu = metafora pro vzájemné a úzké sdílení, společenství) 1 P OSVĚCENÍ – N OVÝ Ž IVOT K ŘESŤANA PODLE P RVNÍ T ABULE B OŽÍHO D ESATERA ÚRYVEK Z REFERÁTU PASTORA KRÁKORY NA SVĚTOVÉ KONFERENCI LUTERÁNSKÝCH PASTORŮ Křesťanský život s ohledem na 1. přikázání - „Nebudeš mít jiné bohy mimo mne!“ Jenom pravý Bůh je bohem. A tento pravý Bůh – který se lidem zjevuje jako Otec, Syn a Duch svatý – je a vždycky bude Autorem a Zdrojem všech dobrých věcí. On je také jejich trvalým „Poskytovatelem“ a „Dodavatelem“. Pravý Bůh rovněž vládne nejvyšší Autoritou nade vším, co není On sám. Pravý Bůh je proto tím, kdo soudí celé stvoření, ale zároveň i tím, kdo ho ospravedlňuje (zprošťuje viny, prohlašuje za spravedlivé). Není nic, co by Bůh od svých stvoření vyžadoval, aniž by jim to toužil také darovat. Nikdo zkrátka není jako On. Díky našemu spojení s Ježíšem skrze víru máme Boží moudrost, abychom poznali Boha takového, jaký je. Máme i Boží motivaci a k dispozici Boží moc, abychom žili „odpovídajícím způsobem“. My jsme „z Boží moci v Kristu Ježíši; On se nám stal moudrostí od Boha, spravedlností, posvěcením a vykoupením, jak je psáno: `Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu´.“ (1. Kor 1:30-31) Ježíš se nám stal vším, čím před Bohem jsme a z čeho žijeme! Co to ale znamená, žít „odpovídajícím způsobem“? Přes naše napojení na Krista, přes naše přijetí za Boží děti, zůstáváme my, křesťané, stvořením. Proto na náš křesťanský život nemůžeme nahlížet jako na cestu „vzhůru k nebeským výšinám“, ke „vznešené velebnosti“. To by bylo jen další obměnou té staré lži z ráje: „Budete jako Bůh!“ – když ne okamžitě, snědením ovoce, tak alespoň postupným vývinem do postavení nezávislých bohů. Správný pohled na posvěcený život křesťana ho spíš vidí jako cestu „zpátky na zem“, k údělu a poslání být opravdovým člověkem, tím tvorem, jakého Bůh zamýšlel – ten, kdo nese Boží obraz v tomto světě, kdo je závislým vyjádřením (ztvárněním, projevem) Božího života, Boží svatosti a moudrosti, Boží péče a lásky, Boží trpělivosti a laskavosti. Jako křesťané /kristovci/ žijeme tedy „odpovídajícím způsobem“, když žijeme jako ti, kteří nesou Krista (dokonalý Boží obraz) tomuto světu, jsouce sami Kristem neseni. Jakýkoli náboženský systém (byť se i nazývá křesťanský) je proti Prvnímu přikázání, když se snaží odvést naši pozornost pryč od Ježíše Krista – od Jeho díla pro nás (ospravedlnění) a Jeho díla v nás a skrze nás (posvěcení) – a místo toho zaměřuje naši pozornost na naše vlastní úsilí a aktivitu, soustředí se na naši oddanost (znovu a znovu Kristu slibovanou), zvýrazňuje naše vlastní úspěchy či selhání, … je zkrátka o nás samých. Naproti tomu to nové stvoření, kterým nyní jsme („Kdo je v Kristu, je nové stvoření.“ – 2. Korintským 5:17), nenachází své těžiště samo v sobě, ale v Ježíši. To On je náš nový Život. On je nyní naším vztažným bodem, podle kterého hledíme a zacházíme se „Neboť žít – vším ostatním – ať už jde o naše vztahy, hodnoty, priority, nakládání to je pro mne Kristus.“ s financemi, manželský život, rodičovství, atd. Jako „větve vinné révy“ se Apoštol Pavel v dopise Filipským můžeme uvolněně soustředit na „vinný kmen“, nikoli na sebe nebo na ovoce, které neseme – to poroste přirozeně a automaticky, jak víc a víc uvidíme to, co viděl apoštol Pavel, když napsal: „Neboť žít – to je pro mne Kristus.“ (Filip. 1:21, překlad NBK) Žádný náboženský program, žádné duchovní cvičení, žádná sebezdokonalující aktivita nemůže učinit to, co dokáže jen Bůh v Kristu. Některé činnosti, jako třeba čtení Bible a účast na bohoslužbách, mohou sloužit jako dobré prostředky k získání a rozvoji nadšeného vztahu s Ježíšem, a to je velmi v pořádku. K tomu také slouží! Ale pokud se tyto aktivity samy o sobě stanou cílem, potom jsme z prostředků učinili cíl a „zapřáhli jsme koně za vůz“. Dokonce i bohulibé aktivity tak mohou zabrat v našem životě místo, které patří Bohu. Mimo tradiční a široce oblíbené modly, jakými jsou peníze, majetek, moc a vliv, sex, atd., mohou křesťané „prokazovat božskou úctu“ také věcem a místům spojeným s Bohem, takže ty se stanou důležitější než lidé. Bohoslužebný stánek a jeho vybavení anebo místa v dnešním Izraeli se někdy mohou stát pro křesťany něčím nadřazeným lidským bytostem kolem nich – bytostem, ve kterých Bůh touží obnovit svůj obraz. A tak věta typu „Takoví lidé nebudou přeci sedět na našich krásně vyřezávaných kostelních lavicích!“ jen ukazuje, že něco je u tohoto křesťana ve vážném nepořádku. 2 Podobně i odkazování se na kostely a církevní stavby jako na Boží dům může snadno vést k nedorozumění a modlářství. Lidé si mohou myslet, že tam uvnitř mohou Boha nechat, navštívit Ho jednou týdně, ale jinak si vést životy podle svého uvážení. Ve skutečnosti jsou to sami křesťané uvnitř kostela, kdo je nazýván „Božím chrámem“ (1. Korint. 3; 6), chrámem Ducha svatého, který v nich činorodě přebývá. Skutečně, „Nejvyšší nepřebývá v chrámech, vystavěných lidskýma rukama.“ (Skutky 7:48) A nás, jako součást Kristova těla, „vystavěl“ sám Bůh! Přetváření Boha ke svému obrazu, dávání přednosti vlastním představám o Bohu namísto Božímu sebezjevení, „oblékání“ Boha podle „populárních střihů“, redukování Boha na samoobslužný automat („tohle a tohle vykonej a On ti dá, co chceš“ – podobné jako „tady vlož minci a vyleze ti to, co chceš“), … existuje celá plejáda různých forem, jak i věřící mohou klopýtat s ohledem na První přikázání. Navzdory tomu všemu však Bůh zůstává věrný sám sobě a trpělivý ve svém slitování k nám. DALŠÍ ČÁST /Křesťanský život s ohledem na 2. přikázání/ UVEDEME V PŘÍŠTÍM ČÍSLE. K zamyšlení a rozjímání: Přetvářet Boha a Jeho poselství tak, aby vyhovovalo pohledu společnosti, je jednou z forem modloslužebnictví. Křesťanská církev v každé době čelí napětí mezi zachováváním pravdy Božího zjevení a jejím sdělováním současnému světu. Uveďte příklady, jak můžeme zůstat relevantní ke společnosti, a přitom ztratit věrnost Božímu poselství? Uveďte příklady, jak můžeme zůstat věrní Božímu poselství, a přitom ztratit relevanci ke společnosti? Uveďte příklady, jak můžeme zůstat pravdiví o Bohu a zároveň být relevantní vůči společnosti – společnosti lidí, kteří Boha neznají a potřebují? SVÉ ODPOVĚDI MŮŽETE SDÍLET S OSTATNÍMI KŘESŤANY! PODOBENSTVÍ O DVOU SESTRÁCH V dobách osídlování Ameriky se na stejnou loď nalodily dvě sestry. Obě pluly do „Země nových možností“ s velkým V neděli 22. června byl pokřtěn v Boží očekáváním. Vezly si s sebou základní věci, které jim měly do jméno, očištěn od hříchů a spojen s Kristem začátku pomoci. A kromě jiného, štůčky látek, které dostaly do Richard Jiří Pašek. výbavy. Jejich rodiče nebyli ti nejbohatší, ale snažili se svým Boží požehnání do jeho nového života! dcerám dát to nejlepší, co mohli. Pečlivě vybírali, aby vše bylo praktické a užitečné. Loď dorazila k břehům Ameriky. Všem začal nový, a také tvrdý život. Rozšířenou rukodělnou činností, která v té době začala vznikat, byl patchwork. Některé výtvory prvních amerických žen byly opravdu nádherné. První sestru moc mrzelo, že její látky se nevyrovnají kvalitou látkám jiných žen z osady. Moc ji to trápilo. Pracovala na patchworku houževnatě, ale radost jí její práce nepřinášela, jakkoliv byla práce jejích rukou velmi vydařená. Naopak druhá se radovala z rozmanitosti svých látek, tvořila z nich kouzelné motivy, vkusně je spolu kombinovala. Vznikaly obrazce, které radostí tančily! Mladá žena byla velmi spokojená se svým dílem, zářila při každém novém polštářku i dece, které vyrobila. Každá věc byla jedinečným originálem. Její výrobky šly velmi na odbyt. A přinášely radost i novým majitelům, jejichž domovy prohřály teplem. Napsala Gábina Krákorová „Každý ať slouží druhým tím darem milosti, který přijal; tak budete dobrými správci milosti Boží v její rozmanitosti.“ 1. list Petrův 4:10 3 D VA O BRÁZKY Z K ONFERENCE P ASTORŮ Účastníci konference z více než 35 zemí světa V P ERU Společná nedělní bohoslužba s místními křesťany Máte-li chuť a možnost, můžete si stáhnout a prohlédnout prezentaci s mnoha dalšími fotografiemi: http://www.luterani.cz/download/CELC-Peru-prezentace-fotek.pdf P r á z d n i n o v é h le dá n í r o z d í l ů „Dobrořeč, má duše, Hospodinu! Hospodine, Bože můj, jsi neskonale velký. … Prameny vysíláš do potoků, které mezi horami se vinou. … Ze svých síní zavlažuješ hory, země se sytí ovocem tvého díla. Dáváš růst trávě pro dobytek i rostlinám, aby je pěstoval člověk, a tak si ze země dobýval chléb. … Budu zpívat Hospodinu po celý svůj život, svému Bohu zpívat žalmy, dokud budu.“ (ze Žalmu 104) 4 Vydává Česká evangelická luteránská církev, Školní nám.1, Plzeň, 318 05, www.luterani.cz, e-mail: [email protected]..