III. fáze profesního poradenství Řešení situace

III. fáze profesního poradenství
Řešení situace dlouhodobě nezaměstnaného
16. Profesní poradenství specifickému uživateli – uživatel
s nízkým sebevědomím
Základním cílem tohoto osvědčeného postupu je poskytnout profesním poradcům praktické rady a užitečné zkušenosti pro práci s uživatelem, který má nízké sebevědomí. Ve skupině dlouhodobě nezaměstnaných osob jsou problémy s nízkým sebevědomím časté a ovlivňují
proces i úspěšnost profesního poradenství.
Osvojení následujících informací vám umožní rozpoznat uživatele s nízkým sebevědomím
a uvědomit si, jaké negativní dopady má nízké sebevědomí na profesní kariéru jednotlivce.
Seznámíte se s osvědčenými praktickými postupy a zkušenostmi, jež vám usnadní profesní
poradenství uživatelům s nízkým sebevědomím.
Cílová skupina: Dlouhodobě nezaměstnané osoby s nízkým sebevědomím.
Cíle postupu:
1. Rozpoznat uživatele s nízkým sebevědomím podle typických projevů v jeho chování.
2. Osvojit si osvědčené postupy a praktické rady pro práci s uživatelem s nízkým sebevědomím.
3. Seznámit se se zásadami asertivního chování.
Sebevědomí je sociálně-psychologický pojem charakterizující postoj, který má člověk
k sobě samému. Přiměřené sebevědomí se projevuje volbou cílů odpovídajících schopnostem jedince. Jedinec s přiměřeným sebevědomím snáší bez velkých těžkostí kritiku i srovnání
s druhými lidmi. Naproti tomu člověk s nízkým sebevědomím volí cíle nižší a snáze dosažitelné, než by odpovídalo jeho skutečným schopnostem. Nereaguje přiměřeně na svůj neúspěch,
kritiku ostatních, na negativní srovnání s druhými. Je příliš závislý na hodnocení a mínění
ostatních.
Přiměřené sebevědomí se projevuje ve vztazích a v reakcích na chování a požadavky
jiných lidí. Nízké sebevědomí se může projevovat plachostí a submisivitou, strachem z výzev,
neschopností říkat „ne“ na požadavky jiných osob, strachem z vyjádření svého názoru, snášením křivd a ponižování od ostatních bez hájení svých práv a pozic. Tyto projevy jsou snáze
identifikovatelné, neboť jsou tradičně spojovány s nízkým sebevědomím. U arogantního chování, přehnaného perfekcionismu či neodůvodněné žárlivosti tomu tak není. Přesto i toto mohou být projevy nízkého sebevědomí. Například arogance pomáhá lidem s nízkým sebevědomím dočasně navodit pocit důležitosti, což kompenzuje pocity méněcennosti. Neodůvodněná
1
III. fáze profesního poradenství
Řešení situace dlouhodobě nezaměstnaného
žárlivost pramení z nejistoty týkající se vlastní hodnoty a atraktivity a z přehnaných obav, že
partner dá přednost někomu jinému.
Sebevědomí je důležitá složka osobnosti, která určuje, do jaké míry si člověk uvědomuje
své možnosti, schopnosti a rezervy, jak hodnotí sám sebe a jak si věří v různých životních
situacích. S tím pochopitelně souvisí i to, jak si člověk váží sám sebe a jak se má rád. Nízké
sebevědomí se projevuje ve všech oblastech lidského života.
Rozdíl mezi uživatelem s nízkým a zdravým sebevědomím ve vybraných oblastech lidského života:
Zdravě sebevědomý uživatel
Uživatel s nízkým sebevědomím
Oblast komunikace:
- neumí říct „ano“ a „ne“ v souladu s tím, co
opravdu chce,
- velmi špatně snáší kritiku a odmítnutí,
- neumí přijmout pochvalu,
- obtížně vyjadřuje své potřeby,
- jedná spíše pasivně nebo agresivně.
- řekne „ano“, když chce říct „ano“, a řekne
„ne“, když chce říct „ne“,
- odmítnutí a kritiku si nebere příliš osobně,
- rád přijme zaslouženou pochvalu,
- řekne si o to, co potřebuje,
- jedná zdravě asertivně.
Pracovní oblast a studium:
- vybírá si jen snadné úkoly,
- má problémy s plánováním času
a vymezením priorit,
- je workoholik, anebo naopak práci velmi
odbývá,
- nevyužívá svůj potenciál.
- nevyhýbá se obtížným úkolům,
- dovede si zorganizovat čas a určit si
priority,
- snaží se pracovat dobře a kvalitně
a vyváženě dělí čas mezi práci a volný čas,
- rozvíjí svůj přirozený potenciál.
Volný čas:
- neumí si odpočinout,
- nezdravě soutěží, a to i ve volnočasových
aktivitách,
- volný čas tráví spíše pasivně (TV, PC hry
atd.).
- umí odpočívat,
- sport a volnočasové aktivity si užívá,
nemusí být za každou cenu nejlepší,
- volný čas tráví spíše aktivně.
Nízké sebevědomí komplikuje budování profesní kariéry. Přiměřené sebevědomí, přiměřené chování i reakce jsou vnímány ostatními lidmi, kteří si na jejich základě utvářejí názory
na jedince. Podle nich se k němu také chovají. Pokud si někdo nedůvěřuje a nemá se rád, tak
to ostatní lidé vnímají a je to překážka k tomu, aby mu sami důvěřovali a vnímali ho pozitivně. Nepřiměřené chování a reakce jsou často důvodem pro nepřijetí na nové pracovní místo
nebo důvodem pro rozvázání pracovního poměru. Pokud je nízké sebevědomí překážkou
pro nalezení zaměstnání, může profesní poradce uživateli pomoci s budováním přiměřeného
sebevědomí.
2
III. fáze profesního poradenství
Řešení situace dlouhodobě nezaměstnaného
Rady a postupy, jak pracovat na zvýšení sebevědomí:
◘◘ Naučit se oceňovat – poradenský pracovník by měl uživateli vysvětlit, jak je důležité si
umět říct, že se mu něco povedlo, že něco vykonal, dokázal, že v něčem uspěl. Je potřeba, aby uživatel začal pozitivně uvažovat nad činnostmi, které vykonává. Každý člověk by
se měl umět pochválit.
◘◘ Vytvořit si seznam úspěchů – poradenský pracovník může uživatele vyzvat, aby se zamyslel nad svými dosavadními úspěchy, i malými (např. složení učňovské zkoušky, získání řidičáku, příprava oběda či oslavy, upečení dortu apod.). Své úspěchy si uživatel
zaznamená na papír a může připsat i své silné stánky a všechno, za co je v životě vděčný (např. že je zdravý, má zdravé děti, má dobré kamarády a přátele, má vlastní bydlení
apod.). Poradenský pracovník pak uživateli umožní, aby si tento seznam vzal s sebou
domů a přečetl si jej vždy, když se bude cítit špatně, když bude mít pocity bezmoci a méněcennosti.
◘◘ Stanovit si cíle a dosahovat jich – poradenský pracovník může obrátit uživatelovu pozornost směrem do budoucnosti, k uživatelovým přáním. Může mu pomoci vybrat a stanovit reálné a přiměřené cíle, na nichž může uživatel pracovat a dosáhnout jich. Každý
úspěch v tomto procesu pak zvyšuje sebevědomí uživatele a pomáhá mu mít život více ve
svých rukou. Pokud se cílů nedaří dosahovat, může profesní poradce uživatele upozornit
na chyby nebo zažité neefektivní vzorce chování.
◘◘ Čelit situacím, které jsou nepříjemné – situace, kterých se uživatel obává a vyhýbá se
jim, mohou společně analyzovat, nacvičit a zvládnout jiným způsobem chování. Poradenský pracovník společně s uživatelem například napíší všechny situace, v nichž uživatel,
podle jeho názoru, selhává nebo se jich nepřiměřeně bojí. Jednotlivé situace jsou pak
podrobně rozebrány – čeho se uživatel obává, jaké má předchozí negativní zkušenosti,
jak se v dané situaci cítí, co prožívá, jaké jiné způsoby zvládnutí situace jsou možné apod.
Poradenský pracovník může využít například hraní rolí, kdy s uživatelem nepříjemnou situaci sehraje „nanečisto“ a pomůže mu tak nacvičit alternativní a lépe fungující chování
a reakce v dané situaci. Uživatel poté vyzkouší nové chování v praktickém životě a zhodnotí pokroky.
◘◘ Setkávat se s lidmi, kteří jsou pozitivní – poradenský pracovník se často setkává s tím,
že právě společnost lidí, ve které se uživatel pohybuje, ho sráží a snižuje jeho sebevědomí. Uživatel se může cíleně zamyslet, jak na něj lidé působí, a více času trávit s lidmi, kteří
ho respektují a se kterými se cítí dobře.
◘◘ Nepřenášet zodpovědnost za svůj život na ostatní, přehnaně si nestěžovat – dlouhodobě nezaměstnané osoby často prožívají negativně vše, co se kolem nich odehrává.
Bývají rozmrzelí a rychle se rozčílí. Vinu za neúspěchy svalují na vnější okolnosti, na
politický systém, úředníky, zaměstnavatele, rodinu atd. Uživatel má často pocit, že svůj
život nemůže ovlivňovat, že je pouze vydán na milost vnějším vlivům. To však není pravda
a poradenský pracovník ho na to může upozorňovat a měnit tak jeho pohled na jeho život
i možnosti. Sebejistota a přiměřené sebevědomí korelují s přesvědčením, že mám svůj
život ve svých rukou, mohu ho aktivně utvářet. Uživatel je hlavním tvůrcem svého života
a je za svá rozhodnutí zodpovědný. Správná rozhodnutí jeho život zlepšují, a proto je stojí
za to hledat a uskutečňovat.
◘◘ Pracovat na vlastním vzhledu a vystupování – vnější vzhled, vystupování, verbální
a neverbální projev působí na ostatní lidi a vyvolávají reakce. Mnozí lidé jsou přesvědčeni,
že nezáleží na tom, jak se oblékají, jak se tváří, jak hovoří. To je také častý omyl dlouhodobě nezaměstnaných osob. Obhajují se otázkami typu: „Proč bych se měl lépe obléci,
když je to dražší a já nemám peníze?“ „Proč se mám na někoho usmívat, když se mám
mizerně?“ Profesní poradce může uživateli poradit a následně také ocenit pozitivní změny
v oblékání i vystupování.
3
III. fáze profesního poradenství
Řešení situace dlouhodobě nezaměstnaného
Asertivita je soubor pravidel a jednacích technik vedoucích ke zdravému, přiměřenému
sebeprosazení v komunikaci. Bez zbytečné ústupnosti, bez zbytečné agrese. Asertivní jednání
se zpravidla definuje jako jednání, které není ani pasivní, ani agresivní. Pasivní jednání chutná
hořce, protože člověk, který ustupuje, pociťuje ztrátu. Pasivní jednání navíc neumožňuje
aktivně prosazovat své zájmy a cíle. Na druhé straně agresivní chování vyvolává u druhých
lidí buď protiútok, nebo pasivitu. Ani jedno, ani druhé není žádoucí. Prospěšnější je otevřená
komunikace a věcná domluva se zúčastněnými.
Asertivní práva
Každý člověk má asertivní práva, s jejichž pomocí se může ubránit před manipulativním chováním ostatních.
1. Máš právo sám posuzovat své vlastní chování, myšlenky, emoce a být za ně a za
jejich důsledky sám zodpovědný.
2. Máš právo nenabízet žádné omluvy ospravedlňující tvé chování.
3. Máš právo posoudit, zda a nakolik jsi odpovědný za řešení problémů ostatních lidí.
4. Máš právo změnit svůj názor.
5. Máš právo dělat chyby a být za ně zodpovědný.
6. Máš právo říci: „Já nevím.“
7. Máš právo být nezávislý na dobré vůli ostatních.
8. Máš právo dělat nelogická rozhodnutí.
9. Máš právo říci: „Já ti nerozumím.“
10. Máš právo říci: „Je mi to jedno nebo já to vidím jinak.“
11. Máš právo se sám rozhodnout, zda budeš jednat asertivně nebo ne.
Účinek asertivity je mnohostranný a komplexní. Člověku se „tak nějak lépe žije“. Má také
lepší bazální životní pocit a naladění. Výsledky asertivního chování lze přitom u nezaměstnaného konkrétně vidět ve třech rovinách:
◘ Skutečný účinek – účinek asertivního chování je skutečný. Nezaměstnaný se soustřeďuje na současnost, není zastrašený minulými neúspěchy nebo obavami do budoucna.
◘ Zvětšování sebedůvěry – v konečném rozhodování je to právě sám nezaměstnaný, kdo
je soudcem svých činů. Volba prosazovat svá práva, své myšlenky a pocity zvyšuje jeho
sebeúctu a úroveň sebedůvěry.
◘ Obohacení vztahů – nezaměstnaný si buduje základ důvěry a vzájemného respektu
s těmi, se kterými žije. Důvěra je založena zčásti na zkušenosti ze spolupráce a zčásti na
schopnosti řešit konflikty. Asertivní dovednosti přispívají k oběma těmto složkám. Nezaměstnaný získává větší odvahu a schopnosti pouštět se do různorodých činností, jednat
a spolupracovat s druhými.
4