Vaří tradiční české pivo tak, jak se má

2 NÁCHODSKO
deník
Velichovky opět léčí pacienty
Náš člověk v cizině
dokončení ze str. 1
Proces příprav zahrnoval
nejenom opravy exteriérů, interiérů i léčebných a stravovacích provozů, ale také licenční řízení s ministerstvem
zdravotnictví, Krajským úřadem Královéhradeckého kraje a zdravotními pojišťovnami.
V současné době mají lázně
povolenou kapacitu 120 pacientů. Na přelomu června a
července se předpokládá navýšení kapacity až na 180 pacientů. V první fázi bude pro
ubytování klientů sloužit Masarykův dům a vila Domov. V
Masarykově domě, který je
srdcem lázní, se nachází léčebný provoz včetně balneoprovozu.
„Pacienti mohou žádat své
lékaře o komplexní i příspěvkovou lázeňskou péči v našich
lázních, lékaři mohou léčebné
procedury v lázních Velichovky opět předepisovat.
Jsme velmi rádi, že se nám
provoz po více jak deseti měsících příprav podařilo obnovit,“ uvedla jednatelka společnosti Lázně 1897 Alena Řípová.
O pacienty jsou v tuto chvíli
připraveny se starat na dvě
desítky lékařů, zdravotních
sester, fyzioterapeutů a masérů. V lázních pracuje celkem 48 lidí. Po zvýšení kapacity na 180 pacientů by se počet zaměstnanců měl zvýšit
asi na 60. Před krachem měly
lázně zhruba 100 lidí. Zhruba
třicet procent stávajícího personálu v lázních už podle jejich majitelů dříve pracovalo.
„Bouře byla za posledních
sedm let prý tou nejsilnější“
Pravidelné vyprávění fyzioterapeutky
Markéty
Klemmové z Náchoda (na
snímku), která odjela za
prací do Kataru, pokračuje.
MASARYKŮV DŮM – hlavní budova v areálu Lázní Velichovky. Foto: Deník/Pavel Bednář
Základem léčby zůstává ve
Velichovkách zdejší vyhlášená slatina. Její zásoby jsou
natolik bohaté, že ji prý lékaři
nemusí lidově řečeno ani „šidit“, tedy ředit něčím dalším.
Svým složením patří k nejkvalitnějším v České republice.
„Slatina měkké i pevné tkáně protepluje, má protizánětlivé, analgetické a regenerační účinky. Je to zkrátka ideální prostředek na léčbu pohybového ústrojí. Mimo slatiny
máme k dispozici bohatou paletu další léčebných procedur
jako jsou vodoléčba, parafinové zábaly elektroléčba,
oxygenoterapie, suché uhličité koupele, plynové injekce a
další,“ vysvětluje lázeňský
primář Miloslav Pleskot.
Prioritou lázní je postupně
se přiblížit plné kapacitě lázní, která čítá asi 400 lůžek v
O lázních
Velichovky:
Lázně fungují ve Velichovkách již
od roku 1897. Specializují se na
rehabilitaci pacientů s onemocněními pohybového ústrojí, pacientů po úrazech, před a po operacích kostí a kloubů, včetně
kloubních náhrad. Léčivé účinky
poskytuje v České republice ojedinělý léčivý zdroj – velmi hustá
křídová slatinná zemina napájená prameny vody s obsahem uhličitanu vápenatého, železa a síry.
sedmi vilách. Při poskytování
zdravotní péče by lázně chtěly
úžeji spolupracovat s podniky
a zaměstnaneckými zdravotními pojišťovnami. Lázně také nevylučují, že do budoucna
by část kapacity mohly využít
pro nějaký program péče o seniory.
„Chceme navázat na více
jak stoletou tradici lázeňství
ve Velichovkách. Klíčové jsou
pro nás termíny jako individuální přístup, přátelství, rodinná atmosféra, lázně pro
každého. Chceme, aby lázně
byly skutečně lázněmi se vším
všudy jako dřív,“ vysvětlila
filosofii lázní jednatelka Alena Řípová.
Rok vzniku lázní ve Velichovkách se dostal i do názvu
společnosti a slogan, kterým
lázně vábí klienty, zní: „Přátelství prověřené staletími“.
Původní společnost Lázně
Velichovky skončila v insolvenci pro platební neschopnost. Zhruba 140 věřitelů v insolvenčním řízení uplatnilo
pohledávky za 64 milionů korun.
S využitím ČTK
Vaří tradiční české pivo tak, jak se má.
Náchodský pivovar se stal vítězem České
a moravské pivovarnické akademie
Náchod – Česká a moravská
pivovarnická akademie složená z výrazných osobností
českého pivovarnictví udělila
na základě hlasování Výroční
ceny za rok 2014. A náchodský
Pivovar Primátor dosáhl nejvyššího ocenění v kategorii
Pivovary s výstavem od sta do
dvou set tisíc hektolitrů uvařeného piva.
Cenu na slavnostním večeru v Klášterním pivovaru
Strahov v Praze nedávno převzal osobně ředitel pivovaru
Josef Hlavatý.
„Již druhé vítězství v dané
kategorii, které nám Česká a
moravská pivovarnická akademie udělila, je jistě důkazem, že v Náchodě vaříme tradiční české pivo, jak se má. A
velice nás těší, že kvalitní a poctivá práce dokáže být nejen
odborníky, ale také našimi
věrnými příznivci náležitě
čtvrtek 9. dubna 2015
ŘEDITEL náchodského pivovaru Josef Hlavatý (na snímku vpravo)
přebírá ocenění od České a moravské pivovarnické akademie v Klášterním pivovaru Strahov v Praze. Foto: Archiv pivovaru
oceněna,“ řekl k udělení Výroční ceny ředitel Josef Hlavatý.
Hlavním posláním České a
moravské pivovarnické akademie je zviditelnění osobností a společností českého pivovarnictví, hlásících se k
tradičním
technologickým
postupům vaření piva, a respekt vůči světově jedinečné
tradici českého ležáku.
Pro náchodský pivovar Primátor byl loňský rok obchodně velice úspěšný. Výstav se
mu podařilo navýšit, oproti
předchozímu roku, o téměř pět
procent na 131 778 hektolitrů.
Přitom největší zásluhu na
výsledcích má především vývoz do zahraničí, kde bylo dosaženo novodobého historického rekordu třiatřicet tisíc
hektolitrů piva, což znamenalo nárůst dokonce o 19 procent.
(bed)
Katar – Doufám, že jste si
všichni užili krásné a veselé
Velikonoce. Jak vypadaly ty
naše? Musím říci, že se zdokonalujeme každým rokem.
Já jsem letos pekla perníčky a barvila vajíčka. Barvy
jsem si v únoru koupila v Náchodě. Kolegyně pekla beránka, tedy těsto na beránka vylila do čtvercové zapékací formy a po upečení doprostřed
zapíchla špejli s vlaječkou, na
které bylo napsáno „beránek“.
Velikonoční tradice
a masy písku
Naši dva kolegové Rosťa a
Tonda nás vyšlehali okrasným bambusem, takový cop
máte většinou doma ve váze.
Rosťa nás jako správný Slovák symbolicky polil vodou.
Tak se nemusíme bát, že
bychom uschly. Bylo to příjemné zpestření velmi prašných dní, které tu nyní panují.
Fouká silný vítr, který přináší veliké masy písku ze Saúdské Arábie. Je to velice nepříjemné. Prach a písek jsou
doslova všude. Když jsem se
jeden den v pět hodin ráno
probudila a vyrazila na ranní
plavání, viditelnost byla maximálně na deset metrů a
všechna auta včetně mého blikala výstražnými světly. Křižovatku jste rozeznali jen podle matného zeleného nebo červeného puntíku ve vzduchu,
což byl samozřejmě semafor.
Zátěž pro dýchací
soustavu
Dojela jsem na místo před velikou sportovní halu a zděsila
se při zjištění, že je celý areál
uvnitř také pokrytý prachem.
Mohlo mě to tedy napadnout,
celá budova nasává a ochlazuje venkovní vzduch, a proto
se všechen prach a písek snadno dostane dovnitř.
Po chvíli váhání jsme se s
několika stejnými blázny, jako jsem já, přeci jen rozhodli
odplavat svůj trénink. Pro mě
to byl pouhý jeden kilometr
plavání v kuse a šup rychle z
bazénu. Doufám, že to bylo naposledy. Vím, co je to za zátěž
pro dýchací soustavu. Již po
cestě tam jsem necítila v autě
nic jiného než písek, byl
opravdu všude okolo nás.
Ten samý den všichni z nás
strávili svoji polední pauzu
úklidem pokojů. Tato bouře
byla za posledních sedm let
prý tou nejsilnější. Ani se nebudu zmiňovat, jak vypadala
ráno naše klinika a cvičebny.
Některá místa uklízíme ještě
nyní, a to je už skoro týden od
té nejsilnější bouřce.
Byly také zavřené všechny
školy, akce konané venku
zrušené a všichni úklízeči v
maximální pohotovosti. Trochu jako uhelné prázdniny v
minulosti v Čechách.
Snad to již brzy přejde i když
všichni víme, že tyto bouře
jsou poslední změnou počasí
před příchodem čtyřiceti
stupňových pařáků, ale za to s
čistě modrou oblohou bez
mráčků a bez prachu.
Služka s dítětem na
korbě auta
Mnohokrát jsem se zmiňovala
o šílené dopravě a ještě šílenějšímu způsobu řízení v Kataru. Opět jsem se přistihla v
situaci, kdy jsem si říkala, že i
po více jak dvou letech mě tu
má stále co překvapit. Jedu z
večerního tréninku na kole a
přede mnou pick-up. Už bylo
půl dvanácté večer. Ano,
takhle pozdě se bohužel vracím ze sportování vzhledem k
pracovní době, která mi končí
v devět hodin večer. Ale vraťme se k věci.
Koukám před sebe a říkám
si, co se to v tom nákladním
prostoru tak hýbe. Většinou
Katařané převážejí na korbách ovce, kozy nebo jiná malá zvířata na svoje farmy. To
není žádná novinka, ale tohle
mi žádné ze jmenovaných zvířat nepřipomínalo.
Když jsem zastavila za autem na křižovatce, nestačila
jsem se divit. V nákladním
prostoru auta, který je otevřený, seděla služka a držela
malého chlapce. Jako kdyby
jste naložili dva pytle cementu a jeli. Stačí malé zaváhání
nebo nepozornost dalšího řidiče, což tady je úplně normální vzhledem k tomu, že
každý řidič drží současně v levé ruce volant a v pravé ruce
telefon. Oba dva by byli zaručeně velice vážně zraněni – v
tom lepším případě...
Markéta Klemmová
Norka, Dýně pro broumovské tchýně, Gymplfest
a Zkažený moučník. Takové projekty získají podporu
Broumov – Norka, Dýně pro
broumovské tchýně, Gymplfest a Zkažený moučník. Tyto
čtyři projekty zvítězily na veřejném setkání k projektu
Podpora lídrů v komunitách,
které se nedávno uskutečnilo
v Kreslírně broumovského
kláštera. Projekty oživí kulturní a společenský život ve
městě.
Vybrali čtyři
z osmi přihlášených
Do veřejného projektu s názvem Podpora lídrů v komunitách se přihlásilo celkem
osm organizací a jednotlivců,
kteří pak během setkání krátce představili své komunitní
projekty. Výběrová komise a
zástupci veřejnosti pak vybrali čtyři vítězné projekty,
které dostanou finanční podporu sedm a půl tisíce korun.
Jsou jimi: dýňový projekt
Lenky Hlaváčkové a Lenky
Wimmerové Dýně pro broumovské tchýně, benefičněkulturní projekt neziskového
spolku Norka a umělecké projekty studentů broumovského
gymnázia Gymplfest a Zkažený moučník.
Ve výběrové komisi zasedli
Josef Štogr, Jan Školník za
Podnikatelský klub Brou-
SNÍMEK z prezentace projektů v Kreslírně broumovského kláštera. Foto: Kateřina Ostradecká
movska, ředitel broumovského gymnázia Karel Výravský,
starosta Broumova Jaroslav
Bittnar a Marcela Školníková
za pořádající sdružení Pro
rozvoj Broumovska.
„Realizace vítězných projektů by neměla trvat déle než
do konce září 2015, kdy by realizátoři vybraných projektů
měli odevzdat dokumentaci o
projektu a krátké hodnocení.
Předpokládá se pak jejich
účast a prezentace projektu na
celostátním setkání AKN, na
které budou pozváni,“ uvedla
Kateřina Ostradecká z Agentury pro rozvoj Broumovska.
(bed)