1 - Miroslav GOLA

Transkript

1 - Miroslav GOLA
Pøijímaè FM 134 - 141 MHz
pro zpracování signálù
z meteorologických satelitù
Ing. Miroslav Gola, OK2UGS
Dnem 24. èervna 2002 se zájemcùm o pøíjem „on line“ informací
z meteorologických satelitù otevøelo nové, nejménì dvouleté období pro experimenty s nejnovìjší technologií. Toho dne úspìšnì vynesla z americké letecké základny Vandenberg raketa Titan II na
obìžnou dráhu nový satelit NOAA 17.
Pøíjem informací z meteorologických satelitù v kmitoètovém pásmu velmi krátkých vln se stal zajímavým hobby pro tisíce radioamatérù na celém svìtì. Kdo z vás jste zadali do nìkterého vyhledávaèe
informací na Internetu napøíklad hesla NOAA, 137 MHz, WEFAX, Meteosat, Meteor, APT … potvrdíte, že jste obdrželi stovky odkazù na
nejrùznìjší stránky výrobcù zaøízení, prodejcù, profesionálních uživatelù a hlavnì zájemcù z øad amatérù.
Naleznete tam i odkaz http://www.rig.org.uk/, který vás zavede na
stránky redakce anglického èasopisu RIG, jehož obsah je plnì vìnován dané problematice. V Èeské republice se rozšíøil okruh uživatelù kmitoètového pásma v okolí 137 MHz hlavnì díky publikacím
Radka Václavíka OK2XDX, v PE [1].
Podle mých informací je z tohoto okruhu
služebnì nejstarším a i dnes aktivním
radioamatér Jiøí Borovièka, OK1BI, který
si sestavil pøijímací zaøízení již v roce
1972. To pochopitelnì nemohlo mít technické parametry dosažitelné s dnešní
souèástkovou základnou a obraz nebyl
generován za podpory kvalitních dekódovacích programù pro osobní poèítaèe. Jiøí obrázky „dekódoval“ technologií
sedmdesátých let - vykreslováním na
osciloskopu s obrazovkou støedního dosvitu a zaznamenával fotografickou kamerou Polaroid [9]. Obrázek ze 17. 9.
1972 si mùžete prohlédnout na adrese:
www.emgola.cz/jak_zacit_meteo.html
a uvidíte na nìm oblast východního
Støedomoøí, Kypr a Egypt. Jiøí Borovièka
i dnes svá pøijímací zaøízení stále rozšiøuje a vylepšuje a kdo vlastníte jeho
QSL lístek, mùžete na nìm pochopitelnì
vidìt i støedovou parabolickou anténu
pro pøíjem signálù ze satelitu METEOSAT.
Možná je vhodné pro úplnost dodat,
že v roce 2000 jsme si pøipomenuli 40.
výroèí pøenosu prvního „televizního“ obrázku z vesmírného satelitu, kterým byl
TIROS 1, a stalo se tak dne 1. dubna
1960. Obrázek byl nevalné kvality, ale
zahájil éru kosmického výzkumu zemského povrchu, kdy rozlišení na obrázcích dnes bìžnì dosahuje øádu metrù.
Bližší informace naleznete na stránkách agentury NOAA: http://www.earth.
nasa.gov/history/tiros/tiros.html.
Podívejte se na Zemi
z vesmíru...
V souèasné dobì je podle zdroje
CelesTrak (http://www.celestrak.com)
na obìžných dráhách okolo Zemì rozmístìno asi 36 satelitù pro dálkový prùzkum Zemì, jejichž data, která pøedávají pozemním stanicím, bychom mohli
specifikovat jako meteorologické údaje.
Ne všechny z nich však na Zemi pøedávají obrazové informace, které mohou být pøedmìtem našeho zájmu.
Jsou to pøedevším satelity oznaèované WXSAT (Weather satelit - satelity
pro sledování povìtrnostní situace). Ty
jsou rozdìleny do dvou základních skupin: orbitální satelity s polární dráhou
(NOAA, METEOR a další) a satelity geostacionární (METEOSAT 7, GMS-5,
GOES-E, GOES-W, INSAT) .
Hlavním bodem našeho zájmu bude
první skupina - NOAA (USA - National
Oceanographic and Atmospheric Administration) METEOR, OKEAN, RESURS
(Ruská federace) a další. Tyto satelity
se pohybují na polárních dráhách kolem
Zemì ve vzdálenosti 800 až 1200 kilometrù, pøelétávají nad jedním místem
dennì v pøibližnì stejné dobì [25] a pøi
každém obletu míjejí severní nebo jižní
pól (odtud název polární). Pøesnou dobu
pøeletu nad našim stanovištìm lze urèit
výpoètem z „kepleriánských prvkù“, kterými je popsána aktuální dráha zvoleného satelitu. K výpoètu doby pøeletu, kdy
se satelit objeví na horizontu z pohledu
našeho bydlištì a zase zmizí za horizontem, nám dnes slouží øada programù
pro osobní poèítaè. Sám nejèastìji používám v prostøedí Windows jednoduchý
program SatWin v èeské verzi, jehož
autorem je [26, 10]. Ekvivalent programu SatWin byl napsán i pro operaèní
systém MS-DOS, provozovaný na starších poèítaèích typu DX486. Oba programy si lze stáhnout i s aktuální sadou
kepleriánských prvkù na adrese: http://
www.emgola.cz/, kde nalezneme i mnohé
další podrobné aktuální informace o aktivitách satelitù, jejichž signály mùžeme
zachytit a dekódovat pøijímaèem, který
je popsán v dalších kapitolách textu.
Pøedpokládaná životnost satelitù
NOAA je uvádìna National Oceanographic and Atmospheric Administration na
období dvou let. Ne jinak je tomu i u sa-
Praktická elektronika A Radio - 10/2002
telitu NOAA 17. To v nás mùže vyvolat
zdání, že investice do zaøízení pro pøíjem jejich signálù je pøíliš krátkodobá,
avšak není tomu tak. Napøíklad satelit
NOAA 12 byl instalován na obìžnou
dráhu dne 14. 5. 1991 a do dnešních
dnù mùžeme pøijímat jeho kvalitní signály na kmitoètu 137,50 MHz.
Vysílání snímkù z polárních orbitálních satelitù neobsahuje pro uživatele
v našich zemìpisných šíøkách žádný zaèátek ani konec. Vysílání probíhá bez
pøestávky po celou dobu pøeletu. Nejprve, kdy se satelit objeví na obzoru, je
okraj pøijímaného snímku zašumìlý a
postupnì se rozlišení detailù v obraze
zlepšuje. Na konci dráhy pøeletu pøijímaný signál slábne, obraz se zaène ztrácet
v šumu a satelit „zapadᓠza horizont.
Inklinace (je to úhel, jenž svírá rovina
dráhy družice s rovinou rovníku) družice, jež by prolétávala nad obìma póly
(po takzvané polární dráze) je 90 °,
amerických meteosatelitù NOAA 10-16
je 98 °, doba obletu pøibližnì 102 minut
a výška obletu 820 až 850 km.
Meteosatelity „zavìšené“ na geostacionární dráze nám poskytují ze vzdálenosti kolem 35 800 km dùležité snímky
Zemì z pozic 0 degrees Longitude (METEOSAT 7), 70 degrees W Longitude
(GOES-E USA), 135 degrees W Longitude (GOES-W USA), 140 degrees E
Longitude (GMS-5 Japonsko), 105 degrees E Longitude (FY-2 Èína), 76 degrees E Longitude (GOMS Ruská federace), 83 degrees E Longitude (INSAT
Indie), 63 degrees E Longitude (METEOSAT 6) .
V našem zorném poli se vyskytují
pouze satelity evropské spoleènosti EUMETSAT, která provozuje satelity METEOSAT 6 a 7. Meteosat vysílá dva
druhy dat, data formátu WEFAX a primární data (PD) rychlostí 166 kbps. Primární data ze snímaèù jsou pøijímaná
øídicím støediskem v Darmstadtu, kde
jsou zpracována a vysílána opìt pøes
satelit ve formátu WEFAX. Pøíjem dat
WEFAX z METEOSATu je pomìrnì
jednoduchý. Data jsou vysílána na dvou
kanálech. Na kanále A1 (1691 MHz) se
ve ètyøminutových blocích vysílají snímky dané èásti zemského povrchu. Snímky se vysílají podle pevnì daného èasového harmonogramu a jsou tøí typù:
- Snímky ve viditelné èásti spektra
(500 - 900 nm), VIS.
- Snímky v infraèervené èásti spektra
(1050 - 1250 nm), IR.
- Snímky vodních par (5700 - 7100 nm),
WV.
Zorné pole satelitu je rozdìleno na 9
èástí, oznaèovaných èíslicemi 1 až 9 za
oznaèením spektra. Nejpoužívanìjší
snímek Evropy a severní èásti Afriky
v infraèerveném spektru se vysílá každých tøicet minut (oznaèení D2).
Na kanále A2 (1694,5 MHz) se vysílá nìkolik snímkù ve formátu WEFAX
z dalších meteosatelitù - z amerických
satelitù GOES (umístìn nad východním
pobøežím Ameriky a nad Pacifikem) a
z japonského satelitu GMS-5 umístìného nad Austrálií. Mùžete zde pøijímat
i složené snímky celého disku Zemì ve
viditelné nebo infraèervené èásti spektra a rozložení vodních par. Pøevážnou
èást doby se však na kanálu A2 vysílají
primární data.
Pro úplnou automatizaci pøíjmu WEFAX zaèíná každý snímek startovacím
tónem 300 Hz po dobu tøí sekund, následují fázovací øádky pro synchronizaci
kraje snímku (pìt sekund), u satelitu
METEOSAT potom digitální hlavièka
obsahující všechny údaje o snímku a
vlastní snímek. Konec snímku oznaèuje
stop tón 450 Hz v trvání pìti sekund.
Vysílací „program“ (schedule) je aktuálnì
uvádìn na adrese http://www.eumetsat.
de/en/dps/dissemination/schedules/
schedule.pdf. Protože geostacionární
satelity vysílají na kmitoètech 1691 MHz
a 1694,5 MHz, je nutné pøed popisovaný pøijímaè pøedøadit konvertor, který
pøevede tyto signály na kmitoèty 137,5 a
141 MHz [15, 30].
Modulace
Rádiové signály z polárních a geostacionárních satelitù jsou vysílány z obìžné dráhy na Zemi s použitím kmitoètové
modulace. Signály ze satelitù budeme
pøijímat ve formì èernobílé obrazové informace (pseudo-zabarvení obrazu vzniká až zásahem programového vybavení
v osobním poèítaèi) standardním audiokanálem, kdy zmìna amplitudy subnosné 2400 Hz vyjadøuje úroveò jasu „video
signálu“. Maximum modulace (èerná)
není nula, avšak asi 5 %, bílá potom 87 %.
Tento složený audio signál je frekvenènì modulován na hlavní nosnou, napø.
137,50 MHz u satelitu NOAA 15. Tento
starý, ale stále užiteèný systém je používán dodnes hlavnì pro svoji jednoduchost a spolehlivost. Polární satelit používá APT [18], geostacionární satelit
užívá WEFAX [17]. Obì tyto metody si
jsou velmi podobné a obvykle je možné
dekódovat obì zobrazení stejným vybavením. Jediný významný rozdíl je v tom,
že pøíjem z polárního satelitu nemá žádný zaèátek ani konec, pøedávání signálù
na Zemi je nepøetržité. Každý jednotlivý
øádek si nese informaci o svém zaèátku
a konci a programové vybavení pak skládá do pamìti poèítaèe obraz z jednotlivých øádkù.
Vysílání snímkù ze satelitù NOAA se
skládá z øádkù trvajících 0,5 s korespondujících s údaji snímaèù. Ty poskytují jeden snímek zemského povrchu obsahující data ze dvou kanálù. Na kanále A se
vysílá snímek ve viditelné oblasti spektra (VIS) a na kanále B snímek v infraèervené èásti (IR). Každý øádek obsahuje data z obou kanálù (èasový multiplex)
a skládá se ze sekvence oddìlovacích
tónù proložených modulací snímku.
Data v kanálu A pøedchází krátký puls
1040 Hz a podobnì data v kanálu B
pøedchází krátký puls 832 Hz. Každý øádek také obsahuje kalibraèní sekvenci.
Díky tomu dokáže program v poèítaèi
pro dekódování zobrazit pouze zvolený
typ snímku èi snímek zasynchronizovat
na okraj obrazovky. Celý systém je
oznaèován jako APT (Automatic Picture
Transmission), automatické vysílání snímkù. Další informace mùžete nalézt na
www adrese: http://www.noaa.gov/.
Aktuální informace o ruských satelitech METEOR, OKEAN, RESURS naleznete na adrese: http://sputnik.infospace.ru/. Tyto satelity mají vyšší orbitu
než satelity NOAA (1200 km). Napøíklad
inklinace satelitù METEOR je 82 ° a
doba obletu 115 min. Systém vysílání
snímku je kompatibilní, ale ponìkud odlišný od vysílání satelitù NOAA. Modulace je podobná, avšak snímek obsahuje
pouze jeden obrázek ve vyšším rozlišení. Okraje øádkù obsahují sady fázovacích èar (støídají se èerná a bílá), èáry
oznaèující konec obrázku a stupnici šedi.
Snímky v infraèerveném spektru potom
neobsahují na okrajích øádkù stupnici
šedi. Navíc jsou tyto snímky proti snímkùm z NOAA invertované. Na snímcích
ze satelitù NOAA jsou teplejší místa
zobrazena tmavším odstínem a chladnìjší místa jsou svìtlejší. U snímkù ze
satelitù METEOR je to naopak, teplá
moøe jsou bílá a chladná oblaènost je
èerná.
Po demodulaci pøijímaèem FM APT/
WEFAX dostaneme amplitudovì modulovaný tón 2400 Hz. Signál zavedeme
do vstupu standardní zvukové karty
v osobním poèítaèi a pak jej dále zpracováváme softwarovým dekodérem
JVComm32 (http://www.jvcomm.de/).
Program JVComm32 si poradí i se zhoršenou kvalitou demodulovaného signálu
díky úèinným digitálním filtrùm a na jeho
výstupu obdržíme obraz na monitoru
poèítaèe. Obrazovou informaci z pøijímaèe mùžeme zpracovávat okamžitì,
nebo dekódovat i pozdìji - odloženì,
kdy zapíšeme modulovaný signál 2400 Hz
do zvukového souboru wav na kvalitním
záznamníku (nejlépe se mi osvìdèil Minidisk SONY).
Pokud odjíždíme na dovolenou do
vzdálených zemí, vybavíme se pøenosnou a snadno demontovatelnou anténou
Quadrifillar Helix podle [11], k popisovanému „rádiu“ si pøibalíme Minidisk a na
místì samém mùžeme snímat pro nás
exotické obrazy z libovolných meteosatelitù. Po návratu zvukové záznamy
WEFAX ve formátu wav dekódujeme
opìt stejným zpùsobem jako pøi pøímém pøíjmu. Signál pøivedeme do zvukové karty PC a spustíme program
JVComm32.
Jen pro upøesnìní je nutné dodat, že
systém vysílání meteorologických snímkù oznaèovaný jako APT/WEFAX není
kompatibilní s FAX systémem používaným na krátkých vlnách [27]! U systému
FAKSIMILE se pøenáší jasová informace frekvenèní modulací (FM). To znamená, že vysílaè (napø. v Evropì kvalitnì slyšitelný DDK3 - na 7880 kHz) je
naladìn mezi dvìma kmitoèty zmìnou
kmitoètu, z nichž jeden odpovídá èerné
barvì (modulaèní kmitoèet 1500 Hz) a
druhý bílé barvì (modulaèní kmitoèet
2300 Hz). Pøi pøenosu polotónových obrázkù se kmitoèet vysílaèe plynule posouvá mezi kmitoèty pro èernou a bílou
barvu. Polovièní rozdíl mezi kmitoètem
pro èernou a bílou barvu se nazývá odchylka signálu (signal deviation). Pro
krátkovlnný pøenos je standardnì používána odchylka 400 Hz a 150 Hz pro pøe-
nos na dlouhých vlnách. U systému
APT/WEFAX se informace o jasu obrazu pøenáší zmìnou amplitudy (AM) subnosného kmitoètu 2400 Hz. První prakticky použitelné experimenty v tomto
oboru byly uskuteènìny již pøed 75 lety,
kdy si pøedávali „obrazovým rádiem“ C.
Francis Jenkins z Washingtonu a Max
Dieckmann z Mnichova jednoduché obrázky povìtrnostních map pro námoøní
dopravu.
Popis pøijímaèe
RX-137-141
Pøijímaè RX-137-141 MHz je urèen pro
kvalitní pøíjem signálù z polárních meteosatelitù NOAA, METEOR a dalších.
Po doplnìní o konvertor z 1691 MHz na
137,50 MHz je vhodný i pro pøíjem geostacionárního satelitu METEOSAT 7
[16]. Výstupní nízkofrekvenèní signál
APT/WEFAX je zaveden do zvukové
karty osobního poèítaèe. Kmitoètový
syntezátor PLL a displej LCD je øízen
mikropoèítaèem ATMEL
Pohledem do tab. 1 zjistíme, že polární satelity vysílají signály v rozsahu
137,30 až 137,85 MHz. Proto vystaèíme
s úzkým kmitoètovým rozsahem. Z praktických dùvodù byl zvolen dolní kmitoèet
137,00 MHz a horní kmitoèet 141 MHz.
Nad 137,85 MHz již nezachytíme žádné
vysílání z meteorologických satelitù,
avšak kmitoèet 141 MHz nám umožní
pozdìjší pøipojení konvertoru pro METEOSAT 7 a zpracování informací z obou
kanálù na 1691 MHz (první kanál po
konverzi na kmitoèet 137,50 MHz) a
1694,5 MHz (druhý kanál po konverzi
na kmitoèet 141,00 MHz).
Tab. 1
NOAA 10
NOAA 11
NOAA 12
NOAA 13
NOAA 14
NOAA 15
NOAA 16
NOAA 17
NOAA majáky
METEOR 2-21
METEOR 3-5
METEOR 3-6
RESURS 01
RESURS 01.3
OKEAN-O
FY 1B
137,500 MHz, není aktivován
137,620 MHz, není aktivován
137,500 MHz
137,620 MHz, je neaktivní
137,620 MHz
137,500 MHz
137,620 MHz, není aktivován pro APT
137,620 MHz
136,770 a 137,770 MHz
137,400 MHz
137,300 MHz
137,850 MHz
137,85 MHz, 137,400 MHz
137,850 MHz
137,400 MHz
137,795 MHz
Ne všechny satelity uvedené v tab. 1
jsou vždy aktivní (http://noaasis.noaa.
gov/NOAASIS/ml/status.html). Nìkteré
z nich stále obíhají na polárních dráhách, avšak jejich vysílaèe jsou pøechodnì vypnuty. Jiné zase pro poruchu
nevysílají, napøíklad moderní NOAA 16,
který pro závadu pracuje pouze v režimu HRPT - na kmitoètu 1,698 GHz. Inu,
je to osud všech kosmických tìles, umìlých satelitù Zemì, které lze v pøípadì
poruchy opravit jen velmi nákladnými
metodami.
Technické údaje pøijímaèe
Kmitoètový rozsah:
137 až 141 MHz,
plynule v kroku 10 kHz.
Funkce SCAN:
137,00 - 137,30 137,40 - 137,50 -
Obr. 1. Schéma zapojení pøijímaèe
RX 137 až 141 MHz
Praktická elektronika A Radio - 10/2002
137,62 - 137,85 - 141,00 MHz.
Mezifrekvenèní kmitoèty:
10,7 MHz a 455 kHz.
Vstupní citlivost:
0,6 µV (rms-typ.)
pro 12 dB SINAD.
Výstupní signál:
tón 2400 Hz
s amplitudovou modulací
(èerná 5 % a bílá 87 %).
Displej:
LCD jednoøádkový,
16 zobrazovaných míst.
Proudový odbìr: 70 mA, (s konvertorem
250 až 500 mA).
Zdroj napájení:
externí stabilizovaný
adaptér (9 až 12 V/500 mA
- pøíprava pro pøipojení konvertoru).
Schéma zapojení je na obr. 1. Zapojení pøijímaèe bylo pùvodnì vyvinuto pro
radioamatérské pásmo 144 až 146 MHz
a bylo popsáno v pøíloze èasopisu PE
Electus 1999 [3]. Pøijímaè byl øešen jako
superheterodyn s dvojím smìšováním.
Celková konstrukce pøijímaèe byla zjednodušena volbou integrovaného obvodu MC3362P (IC1) firmy Motorola [5],
který v sobì obsahuje všechny potøebné prvky moderního pøijímaèe FM, vèetnì kapacitní diody. K obvodu staèí pøipojit rezonanèní obvod oscilátoru pro
1. smìšování, dva keramické filtry, krystal pro oscilátor 2. smìšování, demodulaèní rezonanèní obvod, nìkolik málo
dalších pasivních souèástek a na vstup
pøipojit pásmovou propust. Pøi napájecím napìtí min. 2 až 5 V získáte vynikající a jednoduchý pøijímaè [2, 8].
Vstupní obvody
Signál z antény (nebo pozdìji i konvertoru Meteosat) je pro impedanèní pøizpùsobení vstupu pøivádìn na kapacitní
dìliè C2, C3. Dìliè ve spojení s L1 tvoøí
první ladìný obvod, jehož „horký konec“
je pøipojen na T1 - dvoubázový tranzistor MOS-FET, nejlépe „nízkošumový“
typ BF982. T1 zajišuje dostateèné zesílení vstupního signálu. Rezistor R3 úèinnì potlaèuje sklon vstupního zesilovaèe
ke kmitání, avšak zmenší se tím celkové
zesílení. Rezistor R3 mùžete pro zvìtšení vysokofrekvenèního zesílení zamìnit za drátovou propojku a na vývod D
tranzistoru T1 navléct feritovou perlièku
z „nf“ materiálu. Moje pokusy nebyly patrnì pro nedostupnost vhodných feritù
úspìšné. Vymìnil jsem nìkolik druhù nf
feritù, avšak žádný oscilace zcela neutlumil. Signál za rezistorem R3 je dále
filtrován v pásmové propusti L2, C5; L3,
C8; L4, C11+C12 s šíøkou pásma propustnosti pøibližnì 4 MHz. Kritická vazba mezi obvody propusti je nastavena
kondenzátory SMD C6 + C7 a C9 + C10.
Pøes kapacitní dìliè C11 + C12 signál
postupuje na vstup prvního smìšovaèe
v IC1, kam je pøivedena i injekce signálu
z oscilátoru (L5, C33).
Oscilátor PLL
Kmitoèet oscilátoru pro první smìšovaè
je stabilizován kmitoètovým syntézátorem Philips SAA1057 (IC4). Jedná se
o jednoèipový syntezátor urèený pro ladìní rozhlasových pøijímaèù v pásmech
VKV a støedních vln [6]. Pravda, je již
vyrábìn od roku 1983, ale kupodivu je
stále bìžnì dostupný na trhu a hlavnì
za pøijatelnou cenu. V zapojení na obr. 1
s ladicím napìtím max. 4,5 V se dokáže
syntezátor pøeladit od 110 do 150 MHz.
Na vývod 7 obvodu IC4 je pøivedeno
z napájecího zdroje ladicí napìtí (max.
5,5 V). R14, C25 a C26 jsou pasivní
souèástky fázového detektoru, C27 slouží k filtraci vnitøního stabilizovaného napìtí. Stabilita PLL je urèena filtrem, zapojeným na vývody 5 a 6 obvodu IC4.
R15, R16, C28, C31, C56, C57 urèují
èasovou konstantu aktivní dolní propusti, která je souèástí èipu. Zde je vhodné
vìnovat zvýšenou pozornost doporuèeným hodnotám souèástek. Na vývod 23
IC1 je pro vnitøní kapacitní diodu pøivedeno ladicí napìtí z obvodu PLL. Signál
z prvního oscilátoru obvodu v IC1 (oscilátorového bufferu) je pøiveden pøes oddìlovací kondenzátor C35 na vstup 8
(FFM) do vstupního pøeddìlièe syntezátoru IC4. Zde je také možné kontrolovat
kmitoèet èítaèem. Ve vìtšinì aplikací
obvodu SAA1057 urèuje referenèní kmitoèet interní oscilátor 4 MHz, øízený
zvnìjšku pøipojeným krystalem na vývod 17 (X). Ve schématu pøijímaèe bylo
zvoleno úsporné zapojení se spoleèným
krystalem referenèního kmitoètu pro
PLL i mikropoèítaè. Krystal X1 je souèástí zapojení oscilátoru v IC3 a pro obvod IC4 je referenèní kmitoèet pøiveden
pøes kondenzátor C24 a rezistor R11.
Pro první smìšování se používá
signál s kmitoètem o 1. mezifrekvenci
(10,7 MHz) nižší. Pro základní rozsah
pøíjmu od 137,0 do 141 MHz tedy generuje syntezátor kmitoèty od 126,3 do
130,3 MHz s krokem 10 kHz. Výsledný
kmitoèet oscilátoru PLL je možné jemnì
doladit kapacitním trimrem C21. Øídicí
slovo a slovo pro nastavení dìlicího pomìru dostává syntezátor IC4 pøes vstupy CLB, DLEN, DATA z mikroprocesoru
IC3 po tøívodièové sbìrnici C-BUS, která je vyvedena i na konektor PC-BUS
pro další experimenty.
Mezifrekvenèní stupeò
Oscilátor kmitá o mezifrekvenèní
kmitoèet 10,7 MHz níže. Rozdílová složka (fIN - fOSC) prvního mezifrekvenèního
kmitoètu 10,7 MHz je zesílena ve vnitøním zesilovaèi IC1 a je pøivedena na keramický filtr F1. Byl zvolen bìžný typ
muRata 10,7 MHz/180 kHz. Po vyfiltrování je signál pøiveden do 2. smìšovaèe, ve kterém je smìšován se signálem
o kmitoètu 10,245 MHz (oscilátor s krystalem X2), výsledná rozdílová složka
(455 kHz) je filtrována v keramickém filtru F2, jehož šíøka pásma propustnosti
by vzhledem ke kmitoètovému zdvihu
modulace signálù z NOAA (±17 kHz)
mìla být okolo 40 až 50 kHz. Na trhu je
dostupný pouze keramický filtr 30 kHz
(muRata/455/B), ukázalo se však, že na
výsledném obraze je toto zúžení nerozpoznatelné. Zásadní vliv na kvalitu dekódovaného obrazu mají parazitní modulace 1. oscilátoru, které se pak uplatní
v nosném kmitoètu 2,4 kHz (výstup
APT/WEFAX signálu z demodulátoru) a
vytváøejí moaré ve výsledném obraze.
Zvýšenou pozornost musíme vìnovat
návrhu zpìtnovazební smyèky PLL tohoto oscilátoru (potlaèit fázový šum).
Za filtrem F2 je signál zesílen ve
vnitøním omezovaèi, s výstupem na kvadraturní demodulátor, který pracuje
s rezonanèním obvodem L6, C19, zatlumeným rezistorem R6. Pro nezkreslenou demodulaci je potøeba, aby mìla lineární charakteristika demodulátoru
šíøku nejménì 40 kHz, proto byla zvolena hodnota tlumicího rezistoru 39 kΩ.
Pøi pøíjmu pouze WEFAX signálu z METEOSAT staèí šíøka okolo 20 kHz (kmitoètový zdvih ±9 kHz).
Nf koncové stupnì
Z vývodu 13 obvodu IC1 prochází
demodulovaný nízkofrekvenèní signál
- tón 2,4 kHz jednoduchým filtrem, tvoøeným R19, C37, C38, který potlaèí nežádoucí produkty. Za filtrem je signál
rozdìlen do dvou vìtví - na potenciometr P2, z nìhož postupuje signál na nízkofrekvenèní zesilovaè IC2 s výstupem
na reproduktor a na pøedzesilovaè IC6
pro dekodér tónu 2,4 kHz s obvodem
IC7 a také na výstup pro zvukovou kartu
PC.
Dekodér tónu 2400 HZ
Tónový dekodér [14] byl do pøijímaèe
zaøazen po úvahách o možných úpravách programového vybavení pro pùvodní pøijímaè z [3, 12]. Pohledem do
tabulky pøeletových èasù jednotlivých
satelitù a kmitoètù, na kterých vysílají,
zjistíme, že je nutné, aby pøijímaè v režimu APT automaticky prohledával pásmo 137 až 141 MHz a zastavil se jen na
signálu na anténì, který po demodulaci
obsahuje tón 2400 Hz, a nikoliv na náhodném rušení. Byl zvolen jednoduchý
algoritmus: pøijímaè po zapnutí uskuteèní
test a zastaví se na prvním kanálu, jehož
signál je modulován tónem 2400 Hz. Po
západu satelitu za obzor se signál modulovaný tónem ztratí v šumu a pøijímaè
je opìt pøelaïován po pásmu a zastaví
se až na signálu s oèekávanou modulací tonem 2400 Hz.
Spolehlivì požadovanou funkci splnil pouze integrovaný obvod NE(SE)567
(IC7). Jakmile se na vstupu tónového
dekodéru objeví signál, je porovnáván
s kmitoètem vnitøního oscilátoru, pøi
shodì se výstup 8 obvodu IC7 nastaví
na úroveò L a dioda D1 se rozsvítí. Logický signál z výstupu 8 je veden alternativnì pøes pøepínaè JP3 na vstup mikroprocesoru SQ-OUT, kterým je ovládán
režim automatického vyhledávání signálù v pøijímaném pásmu (SCAN). Kmitoèet vnitøního oscilátoru nastavíme hrubì kondenzátorem C55 a pøesnì na
hodnotu 2400 Hz trimrem R25.
Šumová brána
Prùvodním jevem poslechu slabých
FM signálù nebo provozu pøijímaèe
mimo naladìnou stanici je nepøíjemný
šum v reproduktoru. Proto je nedílnou
souèástí každého pøijímaèe šumová brána (squelch - SQL), která pøeruší cestu
nf signálu do zesilovaèe za nepøítomnosti dostateèné úrovnì vf signálu na
vstupu.
Stejnosmìrná složka nf signálu z vývodu 10 (MetDriv) obvodu IC1 je pøivedena pøes R4 na potenciometr P1, kterým lze nastavit práh citlivosti šumové
brány (squelch - SQL). Hladina, kdy
SQL vypíná, je urèena polohou potenciometru P1, který je pøes rezistor R4 pøipojen na vývod 10 (MetDriv) obvodu
IC1. V levé krajní poloze jezdce potenciometru P1 je SQL vyøazena a natáèením høídele potenciometru doprava se
zvyšuje hladina, kdy SQL vypíná, až do
stavu, kdy je SQL zcela uzavøena. Na
vývodu 11 (Carrier Detect) IC1 je pøítomen øídicí signál pro spínaè šumové
Obr. 2. Anténa Turnstile
(celkový pohled na fázování pro
pravotoèivou kruhovou polarizaci)
brány v úrovni 2,8 V (bez signálu, nebo
nosná se šumem) nebo okolo nuly (signál bez šumu) s vazbou na nastavení
P1. Hladina sepnutí je nastavena polohou potenciometru P1.
Øídicí signál je po inverzi pøiveden
z kolektoru tranzistoru T2 na vývod 8
obvodu IC2. Cesta nf signálu pøes IC2
(zesilovaè nf koncového stupnì) je pøi
nulové úrovni øídicího napìtí na vývodu
11 obvodu IC1 uvolnìna a tranzistor T3
v závislosti na nastavené hladinì šumové brány generuje logický signál L pro
SQ OUT.
Pøi vypnuté SQL je na kolektoru
tranzistoru T2 a na vývodu 8 obvodu
IC2 napìtí 1,25 V a nf signál prochází
bez pøerušení. Když budeme pøi konstantním vf napìtí na anténních svorkách otáèet høídelí potenciometru P1
doprava, dosáhneme stavu, že SQL
pøeklopí a na kolektoru T2 se objeví napìtí v okolí nuly, nf cesta se uzavøe
(MUTE). Mírným zvìtšením vf napìtí na
vstupu se SQ opìt pøeklopí a uvolní nf
cestu a na kolektoru T2 namìøíme opìt
1,25 V. Tato vlastnost zapojení SQ byla
využita i pro realizaci automatického vyhledávání signálù v pøijímaném pásmu
(SCAN). Byl pøidán tranzistor T3, který
invertuje signál SQL, a z jeho kolektoru
je vedena zmìna logické úrovnì L/H na
vstup P3.0 (SQ OUT) mikroprocesoru
IC3. Øídicí program procesoru pak zaøídí zbývající (viz kapitola Nastavení pøijímaèe).
Experiment s obvodem AFC
Zapojení pøijímaèe bylo oproti pùvodnímu pramenu v literatuøe [2, 3, 12]
experimentálnì doplnìno o AFC, jehož
pùsobení dolaïovalo kmitoèet referenèního oscilátoru s krystalem X1. Odchylka
stejnosmìrné složky napìtí na kvadraturním demodulátoru z vývodu 13 obvodu IC1 byla pøivedena do invertujícího
vstupu operaèního zesilovaèe TL071 a
z jeho výstupu na dvojicí kapacitních
diod KB105G, kterými byl nahrazen kapacitní trimr C21 v obvodu referenèního
oscilátoru s X1. Vzhledem k velmi dobré
stabilitì PLL nebyla pøi aplikaci AFC pozorována jakákoliv zmìna kvality výsledného obrazu, a proto pøi požadavku
na co nejjednodušší konstrukci byl obvod AFC ze zapojení vypuštìn. Pro zájemce o zapojení s AFC je schéma zapojení dostupné na webových stránkách
autora.
V souvislostí s aplikací AFC je vhodné upozornit na Dopplerùv posun kmitoètu: jev lze pozorovat, pøibližuje-li se
k vám zdroj, který vyzaøuje vf energii,
v našem pøípadì meteosatelit, vnímáte
jeho kmitoèet jako vyšší, vzdaluje-li se
od vás, pak vnímáte jeho kmitoèet jako
nižší, než ve skuteènosti kmitoèet vyzáøeneho signálu je. Velikost Dopplerova
Obr. 4. Anténa Turnstile s reflektorem
(polární charakteristiky)
Obr. 3. Anténa
Turnstile
s reflektorem
posunu kmitoètu je pro orbitální satelity
maximálnì 5 kHz (což pøi použití dostateènì širokých mf filtrù leží stále v jejich
propustném pásmu), takže malý posun
stejnosmìrné složky demodulovaného
signálu nezpùsobuje viditelné zkreslení
výsledného obrazu.
Anténa
Základním požadavkem pro jakostní
pøíjem signálù z meteorologických satelitù je použít kvalitní všesmìrovou anténu. Polární meteosatelity jsou stabilizovány rotací a vysílají s pravotoèivou
kruhovou polarizací, takže bìžnou anténu Yagi nebo GP nelze použít. Signál
pøi poslechu v reproduktoru bude sice
pøijímán bez šumu, ale pøi sledování obrazu po dekódování zjistíte jeho naprostou nepoužitelnost.
Avšak postavit kvalitní anténu je v možnostech každého z nás. Jsou používány
dva základní typy: Turnstile a Quadrifillar Helix. První z použitelných antén
jsou vlastnì jen dva zkøížené dipóly (viz
obr. 2), sfázované pro pravotoèivou kruhovou polarizaci. Turnstile anténa je
zpravidla sestavována ve dvou variantách. Základní typ antény je sestaven
pouze ze dvou dipólù délky lambda/2
(nejlépe použijte hliníkové nebo duralové trubky tloušky 8 až 12 mm), vzájemnì orientovaných v úhlu 90 °. Oba dipóly jsou propojeny smyèkou, tvoøenou
koaxiálními kabely RG58 a RG59, zapojenou podle obr. 2.
Druhá varianta antény je rozšíøena
o reflektor, tvoøený dvìma trubkami délky 1060 mm, vzájemnì pootoèenými
o 90 °, orientovanými ve shodì s dipóly
(záøièi), viz obr. 3. Vzdálenost reflektoru
a záøièe zvolíme experimentálnì. Na
obr. 4 si prohlédnìte smìrové diagramy
pøíjmu pro vzdálenosti 1/4 λ a 3/8 λ .
Z obrázku je patrné, že anténa se smìrovým diagramem pro vzdálenost prvkù
3/8 λ má pøíznivìjší vlastnosti pro pøíjem
signálù ze vzdálených satelitù, (které se
nám objevují na horizontu pod malým
elevaèním úhlem). Naopak, pro satelity
prolétávající po dráze s elevaèním úhlem nad 70 ° se jeví jako vhodnìjší anténa s prvky vzdálenými pouze 1/4 λ.
Sám používám variantu „3/8 λ“ a chystám se postavit si anténu Quadrifillar
Helix. Tu si mùžete prohlédnout na obr. 5
a výrobní postup prostudovat na adrese
http://website.lineone.net/~askrlc/main.html
nebo také na adrese: http://homepage.
Praktická elektronika A Radio - 10/2002
ntlworld.com/phqfh1/qfh_diy_guide.htm.
Tato anténa má rovnomìrnìjší smìrový
diagram pøíjmu a vykazuje o poznání
kvalitnìjší pøíjem meteosignálù a hlavnì
ji lze provozovat i na pohyblivých objektech, napøíklad jachtách, brázdících Støedozemním moøem. V literatuøe je uvedena øada stavebních popisù na jednodušší
mechanické provedení (avšak pro krátkodobé sezónní použití [21]) nebo na
výrobu z mìdìných topenáøských trubek [22, 23] .
Anténa bývá umístìna co nejvýše
nad horizontem, nejlépe nad støechou
domu nebo na volném prostranství.
Byly provádìny i experimenty s Turnstile anténou, umístìnou na balkónì panelového domu. Pøíjem byl však omezen a satelity prolétávající pod nízkým
nebo vysokým elevaèním úhlem by byly
stínìny budovou nebo balkónem. Zkrátka: lze pøijímat jen signály, na které anténa „vidí“.
Ve spojení s popisovaným pøijímaèem byla prakticky vyzkoušena anténa
Turnstile, která je nainstalována na ploché støeše budovy vysoké 40 metrù a
umožòuje velmi kvalitní pøíjem signálù
ze všech smìrù. Pokud máme sedlovou
støechu, krytou nekovovými materiály,
mùžeme anténu umístit rovnou dovnitø
budovy. Nejkratší délky kabelu dosáhneme, když anténu prostì zavìsíme do
vhodného místa pùdního prostoru a koaxiální napájeè svedeme k pøijímaèi
pøes vhodný technologický otvor uvnitø
domu.
Stavební návody na výrobu nìkolika
typù Turnstile antén si aktuálnì vyhledejte na webových stránkách autora.
Výkres na stavbu jednoduché antény ze
zbytku novodurové trubky a kovových
prvkù z hliníkové trubky byl uveden v literatuøe [20]. Její stavbu zvládne i zaèáteèník. Naopak stavbu antény Quadrifillar Helix lze zvládnout pouze v dobøe
vybavené mechanické dílnì.
Obr. 5.
Quadrifillar
Helix
(celkový
pohled)
Obr. 6.
Deska
s plošnými
spoji
pøijímaèe
Anténní svod
koaxiálním kabelem
Tady je každa rada doslova drahá.
Ceny koaxiálních kabelù strmì rostou
s jejich kvalitou, takže musíme zvolit
vhodný kompromis a poøídit si buï kvalitní kabel, ve kterém budou ztráty na
trase v únosné výši, nebo kabel s vìtším útlumem signálu a ztráty krýt zesílením vhodným pøedzesilovaèem. Pro
ilustraci uvedu, že v pásmu 137 MHz
s koaxiálním kabelem RG58 nebo RG59
budou na délce 100 m už neakceptovatelné ztráty 17 až 18 dB, kabel RG213U
je vhodným kompromisem se ztrátou
7,9 dB/100 m a s kabelem ECOFLEX
nebo AIRCOM PLUS dosáhneme na
100 m kabelu útlum pouze 3 až 4 dB.
(Pokraèování pøíštì)

Podobné dokumenty

6 - Radiozurnal.sk

6 - Radiozurnal.sk Po okupaci Èeskoslovenska Nìmeckem 15. 3. 1939 musela naše vláda v Londýnì øešit otázku spojení s vlastí. Bylo tøeba nejen získat zpravodajské informace z domova, ale také vydávat pokyny pro organi...

Více

1 - Radiozurnal.sk

1 - Radiozurnal.sk NENÍ zpìtným signálem o tom, že vaše platba èlenských pøíspìvkù ÈRK pro rok 2001 probìhla v poøádku. Jestliže jste již èlenský pøíspìvek zaplatili, prosíme vás - pøekontrolujte si prosím, zda jste ...

Více

Možnosti využití metod dálkového průzkumu a prostorových analýz

Možnosti využití metod dálkového průzkumu a prostorových analýz se zaměřil na rozvoj integrovaných přístupů k hodnocení globálního dopadu změny ekosystémů na bezpečnost životního prostředí v ČR. Cílem tohoto projektu bylo vytvoření společného rámce pro posuzová...

Více

DÁLKOVÝ PRŮZKUM ZEMĚ

DÁLKOVÝ PRŮZKUM ZEMĚ o trasovacím radiometru. M ení v ploše obdobné fotografii umož ují zobrazující radiometry (skenery), které m í zá ení jak z míst podél sm ru pohybu nosi e, tak i ve sm ru nap í jeho pohybu. Výsledk...

Více

3 - Miroslav GOLA

3 - Miroslav GOLA postup, který spoèívá v pøevodu amplitudové modulace tónu 2400 Hz na modulaci frekvenèní. Maximální zmìnì jasu potom odpovídá zmìna kmitoètu pøibližnì od 1500 do 2300 Hz. Takto upravený signál je p...

Více

satelitski snimci

satelitski snimci o kmitoètu 137,50 (nebo 137,62) MHz do pásma CB 27 MHz. K tomu si sestavíme jednoduchý konvertor. Nejprve však nìkolik struèných slov pro zájemce, kteøí se s pøíjmem informací ze meteosatelitù ješt...

Více

Comparison Table of Space Networks and Satellites As of 26

Comparison Table of Space Networks and Satellites As of 26 2.00 E HOL NSS-20 3.00 E F TELECOM-2C F TELECOM 3C F SYRACUSE-3F F VIDEOSAT-8-KU-C F SYRACUSE-31F F TELECOM-4C F GEOSAT-3E 4.00 E F/EUT

Více

PDF ( 345k ) - Miloš Zajíc

PDF ( 345k ) - Miloš Zajíc Propojení s procesorem je opìt sériové. Oscilátor obvodu pracuje na kmitoètu 7,2 MHz a na výstupu SYC je k dispozici 400 kHz pro mikroprocesor. Z obvodu se využívá pouze èást FM. Výstupy pro pøepín...

Více

RX8020 - 2

RX8020 - 2 pokles zájmu o vlastní domácí stavbu radioamatérských zařízení se nedostavil. Pravda, dnes je na výběr z mnoha výrobků světových firem a také této výhody patřičně využíváme. Takže původní důvod se ...

Více