IT infrastruktura obcí a měst

Odborný časopis pro veřejnou správu
10
ŘÍJEN 2010
98 KČ/4,80 EUR
příloha:
téma:
správa a rozvoj:
komunální
odpady
IT infrastruktura
obcí a měst
cena Moderní obce
Jenišovicím
Měsíčník vydavatelství Economia
ModerniObec.cz
www.eurovia.cz
Na společné cestě
MO000999-1
Společnost EUROVIA CS, a. s., dříve Stavby silnic a železnic, je již řadu let jedničkou
v oboru dopravního stavitelství. Staví na svých bohatých, více než padesátiletých
zkušenostech, špičkovém technologickém zázemí a výkonnosti regionálních
závodů a dceřiných společností na území České republiky a Slovenska.
www.avia.cz | tel.: 800 224 422
NÁZOR
Podvedení voliči
Doc. PhDr. TOMÁŠ LEBEDA,
Ph.D.
politolog,
vedoucí Katedry politologie
a evropských studií
Filozofické fakulty
Univerzity Palackého v Olomouci
Klíč k pochopení volebního
systému však
nespočívá v tom,
jakým způsobem
mohou voliči
upravit hlasovací
lístek, ale v tom,
jak jsou jejich
hlasy převáděny
na mandáty.
říjen 2010
Stará láska
nerezaví
Jediné nákladní vozidlo
s pozinkovanou karoserií kabiny
1
MO001012-1
FOTO: ARCHIV
K
omunální politika by měla být co nejvěcnější
a nejméně ideologická. Pak je logické, že i volební pravidla by měla umožnit vedle stran
(hnutí, sdružení) i volbu jednotlivých osobností.
Na první pohled se zdá, že český volební systém pro
obecní zastupitelstva to umožňuje. To občané kvitují
s povděkem.
Připomeňme, že volič disponuje počtem hlasů odpovídajícím počtu volených zastupitelů. Každý volič
má tři možné strategie, jak se svými hlasy naložit. Buď
na svém lístku označí jednu politickou stranu, a tím
všechny hlasy odevzdá této straně. Nebo se rozhodne hlasovat pro osobnosti a všechny své hlasy rozdělí
mezi kandidáty napříč stranami. Třetí možností je oba
způsoby zkombinovat. Klíč k pochopení volebního
systému však nespočívá v tom, jakým způsobem mohou voliči upravit hlasovací lístek, ale v tom, jak jsou
jejich hlasy převáděny na mandáty.
Volič snadno nabude dojem, že namísto stran,
může zvolit pouze jednotlivé kandidáty. Ve skutečnosti je všechno jinak. Hlas pro kteréhokoli z kandidátů je
především hlasem pro jeho kandidátní listinu – tedy
pro stranu. Pro něj je to prakticky jen preferenční hlas,
který mu může pomoci posunout se na volitelné místo
listiny, nebo také ne.
Jak je to možné? Pokud volič volí kandidáty napříč
stranami, nejde o nic jiného, než že rozloží své hlasy
mezi více stran. Například když na kandidátce ODS
označí tři kandidáty, znamená to, že ODS získává tři
hlasy. Když na listině místních nezávislých označí čtyři kandidáty, listina získá čtyři hlasy atd. Hlasy, které
strana obdrží jako celek, se sčítají s těmi, které voliči
dali jejím jednotlivým kandidátům. Na základě součtu
všech těchto hlasů strana získává výsledný počet mandátů.
Teprve nyní přichází druhá fáze – přisouzení mandátů konkrétním kandidátům na listině. Zastupitelská
křesla se přidělují podle pořadí kandidátů shora směrem dolů. Pořadí navržené stranou lze zvrátit pouze tehdy, pokud některý z kandidátů získal alespoň
o 10 % více, než je průměrný počet hlasů na jednoho
kandidáta v rámci jeho strany. V takovém případě se
posune na první volitelné místo. Nestačí tedy být pouze o trochu lepší než ti, kteří jsou na listině výše. Kandidát musí být výrazně lepší (o 10 %), a to v porovnání s průměrem všech. Na kandidátních listinách, kde
není kandidátů mnoho, jsou šance na postup poměrně velké. Naopak ve velkých městech, na početných
listinách je šance jednotlivců na prolomení stranou
navrženého pořadí poměrně malá a vyžaduje velmi
vysoký počet hlasů.
Řada voličů by se asi cítila podvedena, pokud by se
dozvěděla, že hlasy, které dávají vybraným osobnostem, primárně směřují k jejich stranám, které volit
nechtěli. V praxi to může vést k paradoxním situacím,
kdy lídr a několik kandidátů na předních místech listiny mohou být zvoleni do zastupitelstva i přes to, že
získají méně hlasů než častěji preferovaní kandidáti
za nimi. Navíc jim k tomu pomohou právě individuální hlasy, pro tyto neúspěšné spolukandidáty ze zadních pozic.
Největším problémem komunálního volebního systému však není fakt, že může být vůči některým kandidátům nespravedlivý. Mnohem horší je skutečnost,
že voliči tyto jeho vlastnosti obvykle neznají. Účinek
jejich hlasu tak může být v příkrém rozporu s jejich
■
vůlí a přesvědčením o tom, jak hlasují.
Obsah
n titulní strana
Město Opava (Foto Jan Šindler)
n názOr
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 1
n spektrum
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 4
n kauza
Co pomůže víc veřejné správě? Plošné škrty, nebo reforma?
(Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 6
n ekOnOmika
Nakládání s odpady na pohřebištích
(Ing. Václav Graf, Mgr. Tomáš Kotrlý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 28
n s p r áva a r O z v O j
Okružní křižovatka může být hezky usazena do prostoru
(Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 31
Jak oživit uliční profil u malých měst /1
(Ing. arch. Alena Mocová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 32
Veřejná služba: Kde hledat informace _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 33
Porovnání hospodaření českých a slovenských obcí
(Ing. Věra Kameníčková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 8
Polovinu pošt čeká změna (PhDr. Jiřina Ondráčková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ 34
Silný oponent vlády (PhDr. Vladimír Heger) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 9
V modelovém bytě v Brně se zkouší sociální bydlení
Projekty, které zvyšují kvalitu veřejné dopravy
(PhDr. Miloš Charbuský, Ing. Jan Stejskal) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 9
(JUDr. Veronika Lovritš) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 35
Jak vydávat dobrý radniční zpravodaj (Ing. Mgr. Oldřich Kužílek) _ 36
Nejlepší je Praha 13 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 10
n it infrastruktura Obcí a měst
Elektronizace veřejné správy? Ekonomika velí: Zvolnit tempo!
(Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 11
Lepší komunikace uvnitř veřejné správy? Jistě, ale také navenek
(Ing. Sylva Kováčiková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 13
Kolik máš přihlašovacích jmen a hesel, tolikrát jsi úředníkem?
(Ing. Václav Koudele) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 14
n management
Vstupní vzdělávání zastupitelů je třeba dále aktualizovat /1
(Mgr. Jana Haklová, Mgr. Petr Kuš) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 37
n ŽivOtní prOstředí
Nejmodernější postupy při pluhování potrubí _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 38
Milionové úspory při spotřebě energií ve školách
Software pro historické město (Mgr. Hana Janišová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ 16
(PhDr. Eva Fišerová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 40
Moderní controllingové nástroje obohatí datový sklad
(Ing. Vladimír Přech) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 17
n l e g i s l at i va
Aby síť nebyla jen hrozbou (Jaroslav Winter) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 18
n evrOpská unie
IPRM: Volba Opavy byla jasná _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 20
n p ř í l O h a : k O m u n á l n í O d pa d y
Odpadový zákon se rozdělí na dva (Milena Geussová) _ _ _ _ _ _ _ _ 23
Mít vlastní skládku, nebo pronajatou? _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 25
Náhrada škody za nezákonné rozhodnutí (JUDr. Ladislav Jouza) _ _ 42
Odměna zastupitele při skončení funkčního období
(Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 43
Konec volebního období: Otázky a odpovědi
(Mgr. Jana Hamplová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 44
Ze Sbírky zákonů (Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 45
Může se občan bránit pálení odpadů u sousedů? _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 26
n právní pOradna
Environmentální účtování ve školách _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 26
n s e r v i s _
Moderní obec – Měsíčník vydavatelství economia
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 46
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 48
Uzávěrka tohoto čísla: 20. 9. 2010
Ročník XVI, číslo 10 • Vychází 7. 10. 2010 • Cena výtisku ve volném prodeji 98 Kč • Roční předplatné 1176 Kč • Adresa redakce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: [email protected],
http://moderniobec.cz • Ředitelka divize odborného tisku: Ing. Sylvie Šmeráková • Šéfredaktorka: Mgr. Lýdia Stoupová, tel.: 233 071 408, e-mail: [email protected] • Zástupce šéfredaktorky: Mgr. Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407, fax: 233 072 711, e-mail: [email protected] • Grafická úprava: Libor Hofman, tel.: 233 071 411, e-mail: [email protected] • Manažer
inzerce: Petr Pfleger, mobil: 603 198 873, tel.: 233 071 403, fax: 233 072 010, e-mail: [email protected] • redakční rada: JUDr. Kateřina Černá, tajemnice MČ Praha 13; Mgr. Jana Hamplová,
advokátka; PaedDr. Václav Hartman, předseda regionální komise SMO ČR; Ing. Jan Horník, senátor, starosta Božího Daru; Ing. Sylva Kováčiková, starostka Bílovce; Ing. Zdeňka Škarková, ředitelka
RRA Vysočina; Mgr. Tomáš Úlehla, poslanec • Vydává: ECONOMIA, a. s., IČO: 00499153, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Inzerce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Příjem inzerce: tel.: 233 071 788,
233 071 766, fax: 233 072 730 • Komerční přílohy: tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780 • distribuce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Volný prodej: tel.: 233 071 110, fax: 233 072 001, e-mail: [email protected] • Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. • Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197; fax: 233 072 009, e-mail: [email protected], www.economia.cz •
Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 • objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail: [email protected] • doručování předplatného provádí: Mediaservis, s. r. o., Česká
pošta, s. p. – střediska Postservis • Předplatné a distribuci v Slovenské republice zajišťují: L. K. Permanent, s. r. o., Magnet Press, Slovakia s. r. o. • Internetový online archiv: divize Nová média,
Dobrovského 25, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 142, e-mail: [email protected] • Internetová inzerce: divize Nová média, Dobrovského 25, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 163, e-mail: obchod@ihned.
cz • Tisk: Amos Typografické studio, Praha • Sazba a reprodukční část: Economia, a. s. Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • MK ČR E 6995 • ISSN 1211-0507 • Poskytnutím autorského příspěvku autor
souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném anebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor
souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. •
© 2010 ECONOMIA, a. s.
2
říjen 2010
MO000981-8
SpeKtrum
Samolepkami
proti
nepořádku
FOTO: ARCHIV
›
Nový obecní dům v Malenovicích dotváří zázemí v centru obce.
Nový obecní dům je
otevřen všem
Malá obec na FrýdeckoMístecku má nový obecní dům, v němž
jsou společenský sál a dvě klubovny. »Tyto
prostory jsou k dispozici všem členům dvanácti aktivních spolků, sdružení a klubů.
Obyvatel u nás navíc přibývá, čímž roste
poptávka po moderním a kvalitním zázemí,« uvedl starosta obce Vladimír Malarz.
Zaplnit obecní dům by měla jak klubová
setkání, tak kulturní a společenské akce.
Dříve pro ně v obci nebylo vhodné místo.
»Chceme zde také vytvořit informační cen-
trum pro pěší a cykloturisty, směřující přes
Malenovice na Lysou Horu. Těch je ročně
20 tisíc,« doplnil starosta.
Výstavba objektu a doprovodné terénní
úpravy stály 12,7 milionu korun. Obecní
rozpočet ale zatíží jen částečně. S financováním pomůže 9 milionů korun z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Obec ale předfinancovala projekt
z vlastního rozpočtu, dotace jí bude vyplacena zpětně ve dvou fázích.
/sk/
Kočky před radnicí
› LIBEREC
FOTO: ARCHIV
Kočičí rodinku mají možnost
zhlédnout před radnicí obyvatelé Liberce.
»Moje prvotní myšlenka vytvořit sochu pro
děti se zrodila již před pár lety při sledování
seriálu Teletubbies, který vznikl na základě
odborných studií dětské psychiky a jejich
kritérií. Vzhledem k tomu, že mám nyní
doma vlastní dítě, vycházela jsem z poznání jeho světa. Původní návrh sousoší jsem
Před radnicí v Liberci se usadila kočičí rodinka.
4
se rozhodla dotvořit ve spolupráci s dítětem,« uvedla autorka díla a známá česká
sochařka Martina Niubó-Klouzová.
Kočky se líbí i primátorovi města Jiřímu
Kittnerovi. »Byl bych rád, kdyby zde kočičí rodinka vydržela co nejdéle a bez újmy.
Podle mne sochy do prostoru kamenného
náměstí patří.«
/on/
FOTO: ARCHIV
› MALENOVICE
PRAHA Pražané ročně pohodí zhruba
sedm až deset tisíc tun odpadků mimo určené popelnice a kontejnery. Pražské služby, a. s., se proto rozhodly s tímto nešvarem
zatočit. Zahájily kampaň zaměřenou na boj
s nepořádkem v okolí nádob na směsný odpad.
»S nepořádkem kolem nádob na směsný
odpad a s jejich přeplněností se potýkáme
neustále. Navzdory tomu, že za tuto situaci nejsme odpovědní, snažíme se ji řešit
a na vlastní náklady odvážíme velké množství špatně uloženého odpadu. Touto kampaní bychom chtěli informovat Pražany, jak
by měli správně zacházet s odpadem, kam
se mohou obrátit v případě přeplněnosti
nádob na směsný odpad či nepořádku ko-
Samolepky obyvatelům poradí, co dělat
v případě nepořádku.
lem nich,« vysvětluje generální ředitel Pražských služeb Patrik Roman.
Za nepořádek okolo popelnic a kontejnerů na směsný odpad odpovídají vlastně
sami obyvatelé. Pokud objem nádob v místě bydliště nestačí, měli by kontaktovat
majitele či správce domu. Právě oni totiž
musí zajistit nejen optimální počet nádob
na směsný odpad, ale i jejich pravidelný
a dostatečný odvoz včetně úklidu stanoviště. Není totiž povinností posádek svozových
vozidel uklízet odpadky, které se nacházejí
vedle popelnic či kontejnerů.
Jak nakládat s odpadem a co dělat v případě přeplněnosti nádob na směsný odpad budou proto Pražanům nově radit samolepky umístěné přímo na popelnicích
a kontejnerech.
Další novinkou v hl. městě je dočasné
sběrné místo (od 1. 9. 2010 do 28. 2. 2011),
kde mohou diabetici – po předložení průkazu diabetika – bezplatně odložit použité
jehly, lancety a injekční stříkačky, které jinak končí ve sběrných nádobách na směsný odpad. Pokud bude o tuto službu zájem,
město zajistí fungování sběrného místa pro
tento infekční odpad i v dalším období.
/kce/
říjen 2010
Nejkvalitnější život pro lidi
je v Hradci Králové
Česká republika již zná výsledky 3. ročníku
unikátního projektu MasterCard česká centra rozvoje, který každoročně připravili odborníci z Vysoké školy ekonomické v Praze,
společnost MasterCard a Sdružení CZECH
TOP 100. Studie se letos zaměřila na hodnocení 50 největších českých měst. V hlavním
žebříčku zkoumajícím kvalitu života zvítězil Hradec Králové, následovaný Prahou
a Pardubicemi. Do první desítky se probojovala ještě tři jihočeská města Písek, České
Budějovice a Tábor, dále Plzeň, Mladá Boleslav, Brno a Havlíčkův Brod. »Věříme, že výsledky studie mohou být pro města dobrým
vodítkem při sestavování budoucích plánů
a strategií,« říká prof. Ing. Richard Hindls,
CSc., dr. h. c., rektor Vysoké školy ekonomické v Praze.
»Velmi bych si přála, aby Hradec Králové
svou pozici mezi českými městy neztrácel,
a nadále posiloval. Výsledky srovnávacích
průzkumů nás těší, ale skutečným cílem
vždy musí být ekonomicky, sociálně i environmentálně zdravé město, ve kterém
jsou lidé spokojeni,« uvedla Pavla Finfrlová,
náměstkyně primátora města Hradec Králové.
Pro hodnocení hlavního žebříčku nazvaného Kvalita života bylo využito 11 ukazatelů, které umožnily zmapovat ekonomickou,
sociální a environmentální situaci ve městech. Praha dominuje v ekonomických
ukazatelích. Naopak nejhorší postavení má
v indexu zabývajícím se vysokou kriminalitou či cenovou dostupností bydlení. Pardu-
bice se vyznačují poměrně dobrou situací
na trhu práce. Město má také výhodnou
polohu z hlediska napojení na evropskou
železniční síť, a to mu vyneslo 2. místo v indikátoru, jenž hodnotí počet mezinárodních železničních spojů.
Titulem MasterCard Award of Excellence byla oceněna města Český Těšín a Most.
Český Těšín nominoval tři kvalitní projekty podporující česko-polskou spolupráci:
Revitalpark 2010, Posilování komunikační
dostupnosti Cieszyna a Českého Těšína
a Integrovaný plán rozvoje města (IPRM)
Český Těšín – Revitalizace významně postižené Městské části Svibice. Most získal titul
především za projekty Business games –
podnikatelské kompetence do škol, Cobraman a IPRM – Deprivované mostecké zóny
/sk/
a občanské soužití.
Města s nejlepší kvalitou
života (v %)
1. Hradec Králové: 88,83
2. Praha: 88,73
3. Pardubice: 85,40
4. Písek: 85,39
5. České Budějovice: 85,12
6. Plzeň: 84,80
7. Mladá Boleslav: 84,68
8. Brno: 84,23
9. Havlíčkův Brod: 84,13
10. Tábor: 83,92
ZDROJ: MASTERCARD ČESKÁ CENTRA ROZVOJE 2010
FOTO: AuTOR
SpeKtrum
Vedle oceněného Hannese Braunera
(uprostřed) stojí vídeňský komunální
politik Rudolf Schicker (vpravo) a Reinhard Karl (vlevo) z banky Raiffeisen, která
středoevropskou iniciativu podporuje.
Letošního
laureáta
navrhlo Brno
› VÍDEŇ Novým nositelem Ceny Centrope,
udělené v polovině září ve Vídni, je Hannes
Brauner. Regionální iniciativa s tímto názvem sdružuje od roku 2003 sousedící, tedy
pohraniční oblasti čtyř středoevropských
zemí – Rakouska, České republiky, Slovenska a Maďarska. Jejím cílem je prohloubení hospodářských a kulturních kontaktů
téměř sedmi milionů lidí žijících na tomto
území. Za přínos ke splnění uvedeného záměru uděluje Centrope každoročně ocenění, spojené s odměnou ve výši 10 tisíc eur.
Letošního laureáta navrhlo město Brno.
Hannes Brauner se totiž dlouhodobě angažuje v prohlubování kulturních kontaktů
jižní Moravy s Vídní a kromě toho uskutečnil projekt mnohojazyčné výuky rakouských studentů, kteří se prostřednictvím počítačové techniky učí češtině, slovenštině
/jg/
a maďarštině.
Čistírna podpoří rozvoj města
MO000950-5
dářské infrastruktury a ekologického způsobu hospodaření s vodními zdroji ve městě Libochovice na Litoměřicku přispěje nově dokončená výkonná čistírna
odpadních vod (ČOV). Výstavba čistírny a souvisejících
kanalizačních systémů (sběrače s napojením již funkčních rozvodů, převedení splaškových vod na čistírnu
odpadních vod) byla jednou z priorit radnice, která
od počátku věnovala projektu maximální pozornost.
»Libochovice vykazují svým úsporným hospodařením
dlouhodobě bezdlužnost, podařilo se nám tak shromáždit minimální částku potřebnou k dosažení dotace EU.
Stavbu uskutečnilo město jako investor v rámci naplňování podnikatelského záměru Severočeské vodárenské
společnosti, a. s., Teplice, která je akcionářem,« konstatoval starosta Libochovic Jaroslav Beneš.
Čistírna je vybudována s provozem na mechanickobiologické bázi a dimenzována na kapacitu 3600 ekvivalentních obyvatel. Do budoucna tak může uspokojit
potřeby města při jeho uvažovaném rozvoji. Celkové náklady na výstavbu ČOV dosáhly 22 miliony korun. Tuto
částku uhradily Severočeská vodárenská společnost
/ge/
a Státní fond životního prostředí.
říjen 2010
FOTO: ARCHIV
› LIBOCHOVICE K zajištění plnohodnotné vodohospo-
Čistírna odpadních vod je vybudována
s provozem na mechanicko-biologické
bázi a dimenzována na celkovou kapacitu
3600 ekvivalentních obyvatel.
5
Kauza
co pomůže víc veřejné správě?
Plošné škrty, nebo reforma?
Vládou chystané plošné snížení objemu peněz na platy státních zaměstnanců jistě může přinést rychlé (a značné) úspory
ve státním rozpočtu. Otázkou však je, zda místo jednoduchých
paušálních škrtů raději nepřijmout sérii zásadnějších reformních řešení, která by dlouhodobě zvýšila efektivitu (i úspornost) státní správy a samosprávy.
D
okonce ani není jisté, zda naplánované úspory ve státním rozpočtu pomocí plošných škrtů v balíku
peněz na platy pro státní správu nakonec
nebudou »přebity« vedlejšími negativními
efekty. Totiž nebudou-li samosprávy ještě
více finančně zatíženy a jestli se státní správa a samospráva ve své, během posledních
let tak pracně budované (leč dosud nevybudované) otevřenosti a vstřícnosti ke klientům (občanům) nevrátí zpět do minulosti.
Podle posledních zpráv zatím víme pouze
to, že vláda chce pro veřejný sektor zachovat třídy a stupně v platových tabulkách,
přičemž by ovšem ze zákoníku práce měly
být vypuštěny paragrafy zaručující zvyšování platů s rostoucí délkou praxe.
Jak už minulý týden pod titulkem »Vláda
vymyslela trik, jak snížit platy« informovaly
Hospodářské noviny (29. 9.), zachování tabulek se má stát prázdnou kostrou, do níž
bude možné dosadit nová čísla. Přetrvají pouze zákonem dané minimální platy
v jednotlivých třídách, které se pohybují
mezi 5400 a 18 350 korunami hrubého. Naopak má být zrušeno pravidlo, že v nejvyšší
platové třídě musí zaměstnanec obdržet
minimálně 3,4násobek platu nejnižší třídy.
Stejně tak nebude závazné, že plat zaměstnance veřejného sektoru s 32 roky praxe
musí být nejméně 1,5násobkem platu jeho
kolegy na stejné pracovní pozici, leč bez
praxe. Jak dále připomněly Hospodářské
noviny, skončit má i rovnoměrně rozložené
zvyšování platu, vždy o stejné procento.
»Dáváme volnější možnost, tak jak je to
už dnes například dohodnuto s ministrem
školství, aby si rezorty mohly upravit tabulku podle svých potřeb. To znamená, aby nebyly přísně vázány počtem platových stupňů,« řekl k tomu ministr práce a sociálních
věcí Dr. Ing. Jaromír Drábek. Vláda chce pro
příští rok dosáhnout snížení peněz na platy
státních zaměstnanců o 10 % a zmrazení jejich mezd na další tři roky.
úřeDníci na jeDné loDi
Platové tabulky dané nařízením vlády se nevztahují jen na zaměstnace ústředních orgánů státní správy, nýbrž i na zaměstnance
veřejné správy, tedy územních samosprávných celků (ÚSC) a jimi zřizovaných organizací. A nebude-li pro tyto zaměstnance
rychle přijata jiná úprava výpočtu platu,
hrozí jim už od ledna podobná platová ri-
6
zika, jakých se obávají státní zaměstnanci.
Obec či město své zaměstnance sice vyplácí
ze svého rozpočtu, ale ve výpočtu jejich platu se musí přidržovat tabulek z centra.
Ing. Jaromír Zajíček, MPA, tajemník Magistrátu města Děčín a předseda Sdružení
tajemníků městských a obecních úřadů,
o. s., konstatuje: »Když jsem převzal funkci vedoucího úřadu a dokončil delimitaci
spojenou s reformou veřejné správy, měl
Městský úřad v Děčíně k 1. 1. 2003 celkem
372 zaměstnanců. Po dvou letech byl jejich
počet zredukován na 242. Obdobně postupovala řada dalších obcí s rozšířenou působností. V tom mají územní samosprávné
celky vůči ministerstvům obrovský náskok.
Budou-li společné tabulky s novými tarify
platit i pro ÚSC, velká většina „trojkových“
obcí bude neoprávněně „potrestána“ (resp.
její zaměstnanci). Další racionalizace a snižování počtu úředníků (s cílem udržet objemy finančních prostředků na platy) při
zachování rozsahu prací daných zákony
totiž už v mnoha těchto obcích není proveditelná. Ovšem celá záležitost má ještě
jeden rozměr. Snaha uspořit výdaje ze státního rozpočtu snížením platů může mít
efekt přímo na ústředních orgánech státní
správy. Pokud by se však po aplikaci nově
navržených tabulek a tarifů snižovaly platy
i na úrovni měst a obcí, příslušné zastupitelstvo by „uspořené“ peníze nejspíše přesunulo do jiných potřebných kapitol. Státní
rozpočet by tak žádných úspor nedosáhl.«
Která noha obce buDe Kratší?
Nemohou vládou chystané změny rozevřít
na radnicích propast mezi zaměstnanci,
kteří se věnují agendám v přenesené působnosti, a těmi, kdo zajišťují samostatnou působnost? Vždyť na činnost prvních přispívá
stát, zatímco ty druhé platí ÚSC jen ze svého rozpočtu. Navíc v centru rádi argumentují tím, že některé agendy zajišťující výkon
státní správy si přece na sebe už dokážou
vybranými poplatky slušně vydělat. Pak již
nemusí být daleko k nápadu, zda by nižší
tarifní plat nemohl být úředníkům v agendách státní správy kompenzován osobními
příplatky z peněz vybraných za poplatky.
Mgr. Miroslav Trs, vedoucí odborové organizace při Městském úřadu Kaplice, si
to nemyslí: »Na drtivé většině úřadů obcí
s rozšířenou působností bývá odměňování
většinou nejvýše do úrovně 10–15 % z tari-
fu a na nějaké rozlišování se zde nehraje. Je
třeba také připomenout, že na výkon státní
správy obec dostává příspěvek od státu. Ten
jí však obvykle pokrývá zhruba jen dvě třetiny nákladů, přičemž tento příspěvek navíc
bude příští rok snížen o 17,6 %. Pomýšlet
teď na nějaké dorovnání osobním ohodnocením je prostě absurdní. Obce na to
peníze od státu nedostanou a z vlastních
rozpočtů to dotovat nebudou. Takže hrozí,
že platy zaměstnanců municipalit reálně
poklesnou o 20–40 %. A to nemluvím o dalším poklesu kvůli snížení nezdanitelných
částek na osobu či děti... Dopad opatření
vlády bude velmi bolestivý i pro rodiny zaměstnanců obcí a měst a přinutí většinu
nejschopnějších z nich hledat si jiné uplatnění. To státní správu a samosprávu hodně kvalifikačně oslabí, což považuji za neuvěřitelný hazard. Nyní se průměrná čistá
mzda na městských úřadech pohybuje okolo 14–15 tisíc korun a po opatřeních vlády
by měla klesnout na 10–11 tisíc. Přitom se
to zpravidla citelně dotkne vysokoškolsky
vzdělaných lidí, neustále proškolovaných,
kteří jsou kvalifikačně i profesně na výši.«
Předseda Svazu měst a obcí ČR Ing. Oldřich Vlasák, poslanec Evropského parlamentu, také nehýří optimismem: »Dosud
zpracované studie (i za účasti Svazu měst
a obcí, ministerstev a vysokých škol) potvrzují, že obce na výkon přenesené působnosti doplácejí, zvláště obce s rozšířenou
působností. V některých případech jim příspěvek státu pokryje dokonce jen polovinu
nákladů s přenesenou působností. Letos
přidané dvě miliardy korun víceméně řešily zvýšení tohoto příspěvku u malých obcí.
Ministerstvo financí původně slíbilo narovnání dalšími dvěma miliardami pro příští
rok. Místo toho však vláda schválila plošné
krácení o 17 %. To se obcím logicky nelíbí.
Nedomnívám se ani, že by mohlo dojít k dělení pracovníků na tzv. samosprávné a tzv.
přenesené. Spíše se podle mého názoru
začnou snižovat počty pracovníků na dané
oblasti, což se promítne do omezování otevírací doby a úředních dnů na radnicích.«
Ing. Jaromír Zajíček, MPA, připouští, že
»teoreticky a do jisté míry« by v úřadě ÚSC
bylo možné od sebe oddělit výkon samostatné a přenesené působnosti. »Zcela to
však učinit nelze, neboť čím menší úřad,
tím je tato věc komplikovanější. Domnívám
se, že nelze uvažovat o tom, že by se na úřadě tvořily dvě platové kategorie zaměstnanců. Sám jsem se snažil po zhruba šest
let nejrůznějšími organizačními změnami
od sebe oddělit některé činnosti a vytvořit
odbory magistrátu s čistým výkonem přenesené působnosti. Ale ani v jednom případě
se mně to stoprocentně nepodařilo. Pokud
jde o poplatky za některé činnosti, opravdu
nebývají zanedbatelné. Ale ani v jednom
případě nekryjí výdaje na výkon příslušné
říjen 2010
FOTO: JAN SCheJBAl
Kauza
Na pražském Palachově náměstí 21. září odboráři protestovali proti plošným škrtům v balíku peněz na platy zaměstnanců ve státní správě a samosprávě a ve veřejných službách
i proti navrhovaným změnám pracovněprávních norem.
Standardizace výkonů ve veřejné správě se možná bojí i stát
Svého času se hodně hovořilo o nutnosti provést jakousi standardizaci výkonů ve veřejné správě.
Nebylo by lepší pokusit se ji provést alespoň u některých agend (asi zejména těch, které souvisejí
s výkonem státní správy)? Neotevírala by se tímto krokem cesta k reálným úsporám v nákladech
na veřejnou správu, k lepšímu zhodnocení skutečné efektivity práce jednotlivých zaměstnanců
(i celých úřadů) veřejné správy?
Ing. Oldřich Vlasák, předseda Svazu měst a obcí ČR, poslanec
Evropského parlamentu
Souhlasím s vámi, že nejdříve je třeba zmapovat kvalitu a rozsah výkonu
těchto služeb na jednotlivých městských úřadech s rozšířenou působností
a následně se pokusit o zjednodušení a zefektivnění práce, která může spočívat i v určité standardizaci. Předpokládám, že v rámci této diskuse dojde
k uplatnění i nových moderních informačních technologií, a omezí se tak
nároky na žadatele, čímž se pro ně i zpříjemní vyřizování výše zmíněných
agend. Budoucnost vidím v elektronizaci veřejné správy, sdílení databází
apod. Technologie totiž umožňují mimo jiné i vzdálený přístup k podávání
žádostí a on-line sledování stavu jejich vyřízení. Technologie a standardizace
tak do značné míry mohou celý výkon veřejné správy zefektivnit. Zde vidím
prostor pro úspory.
n
Ing. Jaromír Zajíček, MPA, tajemník Magistrátu města Děčín
a předseda Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR, o. s.
Myslím si, že jste udeřil hřebík na hlavičku. Tady je opravdu jádro problému,
zejména ve výkonu přenesené působnosti. Je řada věcí měřitelných a daly
by se v podstatě standardizovat. Pokusy udělány byly, vyčlenily se na to
i prostředky z evropských fondů, ale věc poněkud usnula. Opět to mělo dvě
roviny problému. Tu první spatřuji v tom, že by se zcela jasně rozkrylo, co
se musí dělat za činnosti, jaké si to vyžádá výdaje na mzdy, režii, vzdělávání a další. Prokázalo by se také, jaké výdaje by měl stát hradit územním
samosprávným celkům (ÚSC) na činnosti, které jim ukládá svými zákony
(resp. které si stát společensky u územních samospráv objednal). Stát dobře
ví, že by musel vydávat daleko více peněz, než tak činí nyní po reformě
veřejné správy. Výdaje na jednoho zaměstnance okresního úřadu před
reformou byly rozpočtovány zhruba 410 tisíci Kč na rok, po reformě bylo rozhodnuto, že územní samosprávné
celky obdrží od státu na jednoho takového delimitovaného zaměstnance 338 tisíc korun ročně. Zručný matematik snadno spočítá, kolik miliard stát ušetřil reformou v roce 2003 zrušením okresních úřadů a převedením
činností na ÚSC. Příjmy z provedené změny rozpočtového určení daní zdaleka vynaložené výdaje nepokryly.
Druhou rovinu vidím v tom, že by se stát (resp. jednotlivá ministerstva) měl zabývat, jak zjednodušit činnosti
a administrativu. Pak by bylo možné i snižovat počty úředníků. Ono je tomu zcela naopak. Náš magistrát měl
dva roky po reformě 242 zaměstnanců. Nyní jich je už 270. Jak je to možné? Neustále přibývají nové a nové
povinnosti, které nám nová legislativa ukládá, a naopak nic není rušeno. Sice se zvyšování počtu zaměstnanců
bráníme, jak to jde, ale někdo tu práci vykonávat musí. Například Ministerstvo dopravy po zavedení digitálních
tachografů doporučilo přijmout dva zaměstnance, já navýšil pouze jednoho. Ministerstvo práce a sociálních
věcí zavedením institutu hmotné nouze doporučilo přijmout šest zaměstnanců, já přijal pouze tři. Mohl bych
uvádět řadu dalších příkladů, ale tyto jsou snad dostatečné. V tomto směru nepomohlo ani zřízení grémia
náměstků ministrů – RIA (Regulatory Impact Assessment), v němž by měl být posuzován každý nový zákon
z hlediska, o kolik by se jeho zavedením do praxe navýšily výdaje na výkon veřejné správy. Posuzování finančních vlivů se nejrůznějším způsobem obchází, uplatňují se výjimky a územních samosprávných celků se nikdo
nikdy neptá, jaké to přinese navýšení jejich výdajů.
/rš/
n
agendy. To, že úřady na činnosti některých
agend slušně vydělávají, je tvrzení centra, ale ekonomika obcí je zcela jiná. Jeden
příklad za všechny. Od 1. 1. 2009 se vybírá
poplatek na přihlášené vozidlo – ekologická
daň. V Děčíně se loni takto vybraly více než
4 mil. Kč. Všechny tyto peníze musíme ze
zákona odvádět na účet Ministerstva životního prostředí ČR. Kdyby alespoň zákonodárci rozhodli, že určitou poměrnou část si
úřad může ponechat na pokrytí režie spojené s výběrem! Já jsem například musel posílit úřad o dvě pracovní místa pokladních.«
Ing. Oldřich Vlasák by více zvýšil možnosti obcí samostatněji rozhodovat o platech svých zaměstnanců. »Zájmem obcí je
provozovat svoji činnost co nejlépe a za co
nejméně nákladů. Výše tarifů, příspěvek
na výkon státní správy a rozpočty obcí jsou
do určité míry spojené nádoby. U každé
koruny se obec musí rozhodnout, zda ji
investuje do opravy silnice, zateplení školy, rozšíření pečovatelské služby, zaplacení
matrikářky či tisku živnostenských oprávnění. Není možné, aby v obci byly na jedné
straně rozbité chodníky a na straně druhé
přeplacení úředníci. Stejně tak však nelze
mít skleněné paláce a v nich úředníky pracující za minimální mzdu. Je třeba hledat
rovnováhu a obec by v tomto ohledu měla
mít co největší flexibilitu. Možná změna
tarifů přinutí obce zhodnotit kvalitu práce
svých úředníků. Zjistit, kdo odvádí dobrý
výkon – a tomu přidat. Identifikovat, kdo
pracuje špatně či je nadbytečný – a toho
propustit. Může však také dojít k tomu, že
obec pokrátí všem stejně a ti dobří pak odejdou. Osobně jsem proti tarifům jako takovým a raději bych dal větší prostor obcím
rozhodovat, jak práci svých zaměstnanců
ocení samy. To je však můj osobní názor.«
Kyselá jablíčKa K naKousnutí
Veřejná správa čeká na dokončení své reformy. I když se ne všichni shodnou, co by
zefektivnění úřadů mohla přinést například
standardizace výkonů ve veřejné správě (viz
box), hlavně v některých agendách by jistě přispěla k lepšímu porovnávání výkonu
jednotlivých úředníků, ale i k měření efektivního fungování celých oddělení či odborů. A tedy též ke zjištění, kolik tam chybí
nebo přebývá zaměstnanců.
Samostatnou kapitolou je využívání IT
technologií ve veřejné správě. Připomeňme
povzdech vrchního ředitele Ing. Jaroslava
Mráze z Ministerstva vnitra v rozhovoru
pro Moderní obec (viz str. 11 a 12), že přes
poměrně masivní investice do IT služeb dosud nikdy a nikde nezaznamenal žádné jiné
úspory než časové. Tedy ani finanční, ani
personální...
A efektivita »úřadů« nejmenších obcí? To
je příliš kyselé jablko, než aby se do něj některý z politiků chtěl zakousnout. Byť si lze
představit, že delegováním některých (určitě ne všech) svých pravomocí »společnému
úřadu«, by malá sídla nejen ušetřila, ale získala i profesionálnější zázemí – a jistě také
n
snáze dosáhla na granty a dotace.
ivan ryšavý
říjen 2010
7
Ekonomika
porovnání hospodaření českých
a slovenských obcí
Ekonomická recese významně poznamenala rozpočtové
hospodaření českých obcí a nevyhnula se ani municipalitám
slovenským. Podívejme se, jak dopadlo srovnání rozpočtů českých a slovenských obcí v letech 2008 a 2009. Údaje za Českou
republiku jsou uváděny včetně Prahy a pro srovnatelnost jsou
převedeny na eura.
V
České republice existuje více než
6000 obcí, na Slovensku necelých
3000. V průměru připadá na jednu
českou obec více než 1600 obyvatel, v případě slovenských obcí je to více, a to přes
1800 obyvatel. Více malých obcí je tak v ČR.
Pro obě země je společné, že obecní
rozpočty skončily v roce 2008 přebytkem
a o rok později se dostaly do schodku.
Kupodivu se deficit rozpočtu v roce 2009
v obou případech podílel 7 % na rozpočtových příjmech.
RychlEjší Růst dotací
na sloVEnsku
Dopad ekonomické recese na hospodaření obcí byl relativně větší v ČR. Celkové
příjmy českých obcí se v roce 2009 snížily
proti roku předchozímu o 3 %, ale v případě slovenských obcí jen o 1,6 %. V obou
zemích v důsledku ekonomického oslabení
poklesly daňové výnosy, což do určité míry
kompenzoval rychlejší růst dotací. V České
republice se daňové příjmy obcí snížily výrazněji (o 11 %) než na Slovensku (o necelá
4 %). Slovenské obce získaly od Ministerstva financí určitou kompenzaci výpadků
daňových příjmů, respektive výpadku daně
z příjmu fyzických osob.
I když se daňové příjmy slovenských obcí
snížily relativně méně než českých, růst
dotací byl silnější na Slovensku (zvýšily
se o 20 %) než v České republice (růst jen
o 14 %). A byl to právě tento faktor, který
především přispěl k mírnějšímu propadu
celkových příjmů slovenských obcí. V obou
zemích se snížily rovněž kapitálové příjmy,
v ČR o 10 %, zato na Slovensku téměř o 60 %.
To znamená, že ani v ČR, ani na Slovensku
se obce nesnažily kompenzovat propad
daňových příjmů výprodejem obecního
majetku. U našich sousedů se – na rozdíl
od českých obcí – snížil i objem nedaňových příjmů.
dynamika kapitáloVých Výdajů
byla odlišná
Obě skupiny obcí nereagovaly na pokles
příjmů adaptací úrovně výdajů, protože
v obou zemích se výdaje zvýšily, v českém
případě o 10 %, ve slovenském o 7,1 %. Potěšitelný je fakt, že u obcí v obou zemích
rostly kapitálové výdaje rychleji než běžné.
Běžné výdaje se zvýšily shodně jak u českých, tak u slovenských obcí o více než 5 %,
dynamika kapitálových výdajů však již byla
odlišná – v ČR o 22 %, v SR o 12 %. V důsledku toho se podíl kapitálových výdajů na celkových v obou případech v roce 2009 zvýšil,
avšak z nestejné základny a nestejně rychle.
V roce 2009 dosáhl tento podíl v České republice 33 % (vzestup o 3 procentní body
proti roku 2008), ve Slovenské republice
to bylo 25 % (vzestup o 1 procentní bod).
V roce 2009 daňové příjmy představovaly na celkových příjmech podíl 52 % v ČR
a 51 % v SR.
Podíl nedaňových příjmů byl v obou zemích víceméně stejný. Dotace se na celkových příjmech slovenských obcí podílely
36 %, v případě českých obcí 33 %. V roce
2008 byl podíl kapitálových příjmů na cel-
Rozpočty obcí ČR a SR (v mil. eur)
ČR
2008
SR
2009
2008
2009
Daňové příjmy
5915,2
5237,0
1685,3
1620,3
Nedaňové příjmy
1007,3
1043,4
344,8
314,2
Dotace
2930,9
3339,9
955,4
1148,1
Kap. příjmy
599,9
537,0
249,6
100,0
Příjmy celkem
10 453,3
10 157,2
3235,1
3182,7
Výdaje běžné
6910,9
7279,8
2413,8
2543,8
Výdaje kapitálové
2929,9
3581,4
765,4
860,2
Výdaje celkem
9840,8
10 861,1
3179,2
3404,0
Saldo
612,5
-703,9
55,9
-221,3
ZDROJ: STÁTNÍ ZÁVĚREČNÝ ÚČET ČR ZA ROK 2009, STÁTNÍ ZÁVĚREČNÝ ÚČET SR ZA ROK 2009, VLASTNÍ VÝPOČTY CCB-CZECH CREDIT BUREAU
8
kových výdajích vyšší na Slovensku, o rok
později to byly naopak české obce, které
dosáhly vyššího podílu.
nižší zadlužEnost obcí V sR
Zatímco se v roce 2009 dluh obcí v ČR zvýšil
o 1 %, na Slovensku poklesl o 5 % (z důvodu
dostupnosti údajů za slovenské obce zahrnuje obecní dluh v tomto případě pouze
bankovní úvěry a komunální obligace, a to
včetně příspěvkových organizací zřizovaných obcemi). V přepočtu na obyvatele dosáhl dluh českých obcí koncem roku
2009 258 eur, obcí na Slovensku 100 eur, tj.
pouze 40 % českého obecního dluhu.
Slovenské obce vykazují nižší hodnoty
rozpočtových položek nejen v absolutním
vyjádření, nýbrž i v přepočtu na obyvatele.
V roce 2009 dosáhly celkové příjmy českých
obcí v přepočtu na obyvatele 971 eur a slovenské pouze 589 eur, tedy zhruba 60 % obnosu, kterým disponovaly obce v ČR. Stejná
proporce existuje také u výdajů. České obce
vydaly 1038 eur v přepočtu na obyvatele,
slovenské 630 eur.
Slovenské obce ve srovnání s českými
mají v průměru více obyvatel, disponují
o něco méně penězi v přepočtu na obyvatele, vykazují vyšší podíl dotací na celkových
příjmech a nižší podíl kapitálových výdajů
na celkových výdajích a jsou méně zadluženy.
Navzdory výše uvedeným rozdílům společný základ obecních rozpočtů z počátku
90. let minulého století je stále ještě patrný.
jak jE to s Výnosy daně
z nEmoVitostí
Obsah čtyř hlavních příjmových kategorií není ale u českých a slovenských obcí
plně srovnatelný. Na Slovensku také existují sdílené daně, avšak obce participují
pouze na dani z příjmu fyzických osob.
České obce, kromě této daně získávají i podíl na dani z přidané hodnoty a na dani
z příjmu právnických osob. Administrativní
poplatky se v rozpočtech slovenských obcí
zařazují do nedaňových příjmů.
O zvyšování výnosů daně z nemovitosti
se v ČR diskutuje již delší dobu. Její výnos
se v roce 2009 ve srovnání s rokem 2008,
po letech poznamenaných víceméně stagnací, zvýšil až o 23 %. Zásluhu na tom nemají rozhodnutí představitelů obcí, nýbrž
zásah státu. O tom, že to byl krok správným
směrem, vypovídá i srovnání se Slovenskem. Slovenské obce získaly 254,8 mil.
eur (rok 2009), zatímco české jen 241,6 mil.
eur. V přepočtu výnosu daně z nemovitosti
na obyvatele je rozdíl patrnější. Obce v SR
obdržely z tohoto zdroje 47 eur, zatímco
n
české pouze 23 eur.
VěRa kamEníČkoVá
CCB-Czech Credit Bureau, a. s.
říjen 2010
Ekonomika
projekty, které zvyšují kvalitu
veřejné dopravy
V
e východočeské oblasti se to zatím
nejvíce podařilo Hradci Králové.
Nedávno se k němu přidala Česká
Třebová, kde 15. září otevřeli nejmodernější
dopravní terminál v ČR, vybudovaný za téměř čtvrt miliardy korun. Nemusí jít vždy
jen o nezvykle velké investiční akce. Svědčí
o tom například pohodlné a přehledné autobusové nádraží, sloužící již více než rok
místní a přespolní veřejnosti v Přelouči.
Představitelé rovněž dalších měst se snaží, aby se zlepšila kvalita veřejné dopravy.
Právě letos se jim naskytla možnost, jak
toho dosáhnout. Stalo se tak díky otevřené výzvě pro předkládání záměrů projektů
k udělení grantu z Programu švýcarskočeské spolupráce, kterou vyhlásilo Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci
s Ministerstvem financí a Státním fondem
životního prostředí letos 16. dubna. Přestože příjem záměrů byl podle propozic ukončen již 16. července, byly to třeba i Pardubice, které dokázaly včas zareagovat.
Cílem předloženého projektu je jednak
úprava budovy hlavního nádraží a prostoru
před ním, jednak řešení navazujícího dopravního spojení. Jde tedy o komplexní řešení, na němž se kromě samotného města
podílejí ještě Pardubický kraj a České dráhy.
Právě jejich dílčí projekty na zlepšení kultury i komfortu cestování a zkvalitnění navazující infrastruktury byly spojeny v jeden
společný projekt. Ten by mohl přinést dotaci až ve výši 100 milionů korun.
V případě jeho uskutečnění by okolí stávajícího vlakového a nedaleko se nacházejícího autobusového nádraží doznalo velkých
změn. Výsledkem by mělo být zjednodušení pohybu lidí, kteří do Pardubic přijíždějí
ať již vlakem nebo autobusem. Obdobně
jako v sousedním Hradci Králové by totiž
před železniční budovou stály nejen zastávky městské hromadné dopravy, ale též
linkových autobusů. Tím by odpadlo obtížné přecházení pro ty cestující, kteří chtějí
pouze přesednout z jednoho dopravního
prostředku na druhý.
Nemělo by však jít pouze o zlepšení pohybu cestujících. Stěžejní investiční akcí
má být totiž vyřešení automobilové dopra-
silný oponent vlády
Ačkoliv je nám Slovensko geograficky velmi blízké a spojuje
nás s ním nedávná společná historie, můžeme na vývoji tamní
místní samosprávy pozorovat proti českému prostředí značné
odlišnosti.
n
a první pohled upoutá u našich sousedů přímá volba starosty a striktní oddělení výkonu státní správy
od činností samosprávy. Méně nápadným
jevem je silná organizovanost samospráv,
kterých je zastoupeno ve Sdružení měst
a obcí Slovenska (ZMOS) téměř 96 procent.
Ze 138 měst je jich členem sdružení 131
a z 2751 obcí vstoupilo do této stavovské
organizace 2629.
Letos se uskutečnil jubilejní sněm ZMOS,
na němž starostové oslavili 20 let působení
své organizace. Během této doby se sdružení stalo pro vládu silným partnerem i oponentem, s nímž se musí při legislativních
návrzích a vládních opatřeních vždy počítat. Svoji autoritu si vybudovalo jednotným
postupem a výraznou aktivitou. Například
ještě v éře Dzurindovy vlády, kdy se v rámci
reformy veřejné správy v letech 2002–2004
na obce převáděly mnohé kompetence
státu, aniž by byly plně finančně zajištěny,
před bratislavským vládním úřadem deříjen 2010
monstrovali starostové. Fiskální decentralizace se na Slovensku uskutečnila až v roce
2005, kdy byla také podepsána Deklarace
partnerství územní samosprávy, uzavřená
mezi obcemi a samosprávnými kraji.
Postavení sdružení jasně vyjádřil Ing. Michal Sýkora, starosta Štrby, který je předsedou ZMOS od roku 1993: »Vždy jsme stáli
proti legislativní přesile. Museli jsme být
připraveni na úplně nečekané kroky, občas
i ataky, a vynaložit více energie na prosazení našich záměrů a požadavků než státní
exekutiva. Bylo nutné se vyrovnat se zklamáním a rozčarováním, protože vždycky
nějaké přišlo. Stáli jsme také tváří v tvář
částečným a krátkodobým řešením a politickým zájmům. Celou dobu jsme museli
tvrdě obhajovat svoje právo být nezávislou
a nestranickou organizací, která nepatří
k žádnému politickému proudu.«
Sdružení výrazně přispělo k průběhu
správní reformy podporou vzniku společných úřadů a podílelo se na přijetí eura.
FOTO: ARCHIV
Přednádražní prostory jsou v cílových stanicích vždy první,
s nimiž se seznamují cestující. Proto se zejména větší aglomerace snaží, aby získaný dojem byl co nejlepší.
Česká Třebová má od poloviny září nejmodernější český dopravní terminál.
vy v dané lokalitě. Předpokládaná komplexní přestavba stávajícího dopravního systému by mohla občanům v jeho okolí přinést
zkvalitnění podmínek bydlení a automobilistům zlepšení průjezdnosti. Právě k tomu
směřuje dopracovávané architektonické
řešení celého přednádražního prostoru.
V Pardubicích jsou si vědomi, že jejich
projekt je pouze jedním z těch, které byly
v ČR v rámci uvedené výzvy podány. Vynaložené úsilí předkladatelů by však ani v případě nepřijetí nebylo zcela marné. Vedlo
k ujasnění si celé problematiky a k vypracování podkladů, které zůstanou i pro další
n
léta východisky k jejímu řešení.
miloš chaRbuský
jan stEjskal
Největším problémem je nyní ekonomická
krize, kterou obce zvládají i díky zavedení místních daní. V roce 2008 činil příjem
z místních daní 38,6 miliardy Sk, v roce
2009 mírně poklesl na 36,4 miliardy. Tyto
daně, jejichž správcem je sama obec, byly
zavedeny od roku 2005 na základě zákona
č. 538/2004, o místních daních a místním
poplatku za komunální odpady a drobné
stavební odpady. Některé místní daně (z nemovitosti, ze psa, za užívání veřejných prostranství, za ubytování, prodejní automaty,
za vjezd a setrvání vozidel v historické části
města) se z hlediska obcí osvědčily. Problematické zůstává nakládání s komunálním
odpadem, kde dosud nebyly nastaveny
vhodné finanční mechanismy pro motivaci
občanů a firem.
V červnu zveřejnil Institut finanční politiky Ministerstva financí SR aktualizovanou
prognózu výnosu daně z příjmu fyzických
osob, který tvoří důležitou položku příjmu
obcí. Její daňové určení se přepočítává
podle počtu obyvatel obce a počtu žáků,
kteří studují v dané obci. Původně odhadovaný výnos 1134,7 milionu eur se snížil
na 993,7 milionu. V následujících letech se
však předpokládá nárůst tohoto daňového
výnosu. Rozhodně se očekává, že krize povede k nutnosti pozastavit mnohé investice
a výrazně snižovat provozní výdaje obcí. n
VladimíR hEGER
9
Ekonomika
nejlepší je
praha 13
V
e třetím ročníku krajského kola soutěže Město pro byznys získala první místo a titul Nejlepší Praha pro
byznys Městská část Praha 13. Vyhrála díky
nejlepšímu přístupu svého úřadu k podpoře podnikání a nadprůměrné občanské
vybavenosti. Druhá se letos umístila Praha
15 a třetí skončil loňský vítěz Praha 22 – Uhříněves.
»Oceňuji, že cílem soutěže Město pro
byznys není jen sestavovat žebříčky, ale
především upozornit na vývoj jednotlivých
lokalit, na snahu změnit situaci v místě tak,
aby byla příznivější pro podnikání, oživit
hospodářství a zlepšit obraz města a společně šířit „podnikatelského ducha“ veřejností,« řekla náměstkyně primátora hlavního města Prahy Marie Kousalíková.
Projekt Město pro byznys komplexně
vyhodnocuje podmínky pro podnikání
v jednotlivých místech, a nabízí tak ojedinělé srovnání v rámci celé České republiky.
Vyhlašovatelem soutěže je Ekonom, týdeník vydavatelství Economia, a. s., organizátorem je společnost Bison & Rose Public
Relations, s. r. o., odbornými garanty jsou
Hospodářská komora ČR, Svaz měst a obcí
ČR a společnost FACTUM.
Vloni se stala Městem pro byznys hlavního města Prahy Městská část Praha 22
– Uhříněves. V celorepublikovém pořadí
zvítězily Klatovy. V pořadí krajů se na prvním místě umístil Liberecký kraj. Jednotlivé
správní obvody však do celorepublikového
žebříčku zařazeny nejsou.
Do soutěže Město pro byznys je automaticky zařazeno všech 205 obcí s rozšířenou
působností. Hlavní město Praha, které se
člení na 22 městských částí s přenesenou
rozšířenou působností, se vyhodnocuje
samostatně. Cílem projektu je najít Nejlepší město pro byznys, které ve srovnání
s ostatními má zdravé podnikatelské prostředí, jeho veřejná správa vytváří nejlepší
podmínky pro podnikání, místo s nejlepší
nabídkou pracovní síly, s vysokým ratingem a přitažlivou lokalitou. Nejlepší místo
pro podnikání je takové, v němž místní lidé
spolupracují s místními podnikateli, kde
samospráva podněcuje občany k podnikání, ale zároveň jsou respektovány udržitelné etické hodnoty.
Hodnocení se uskutečňuje na základě dat
z nezávislých a vlastních zdrojů. Sbírají se
statistické údaje, uskutečňuje se korespondenční dotazování místních samospráv
a oslovují se lokální podnikatelské subjekty – více než 10 tisíc. Regionální výsledky
se vždy zveřejňují v rámci krajských kol,
na která jsou pozváni zástupci obcí, krajů,
podnikatelů a asociací.
Výroční republiková cena bude udělena
v celostátním finále, které se uskuteční 26.
října v Praze.
/sk/
Jak komplikované
je podnikání ve
vašem městě?
Týdeník Ekonom vyhlásil třetí ročník srovnávacího výzkumu,
jehož cílem je najít a ocenit město s nejatraktivnějším
podnikatelským prostředím. Zapojte se do průzkumu mezi
podnikateli a ohodnoťte své město na
10
Odborným garantem je Hospodářská komora České republiky.
Pořadatelem je komunikační agentura Bison & Rose.
MO001010-2
www.mestoprobyznys.cz.
říjen 2010
Téma
FOTO: jiří velký
IT infrastruktura obcí a měst
Také na radnici v Bílovci v okrese Nový Jičín lze na asistovaném místě výkonu veřejné správy Czech POINT požádat o výpis z veřejných
i neveřejných rejstříků nebo o datovou schránku, podat podání či provést autorizovanou konverzi na žádost.
Elektronizace veřejné správy?
Ekonomika velí: Zvolnit tempo!
Napjatý stav veřejných rozpočtů nutí Ministerstvo vnitra přehodnotit i některé chystané projekty v oblasti elektronizace
veřejné správy. Vrchní ředitel sekce pro informatiku a eGovernment Ing. Jaroslav Mráz tvrdí, že původní koncept bude
zachován. Uskutečnění některých projektů se však rozloží
do delší doby a důsledně se bude vyžadovat i jejich zlevnění.
T
ýkat se to má především přípravy a zavedení systému základních registrů
veřejné správy. Ve hře však jsou i některé další velké projekty.
Platí i nadále, že systém základních registrů veřejné správy bude místo července
2011 uveden do ostrého provozu až o rok
později?
Ano, registry obyvatel (ROB), práv a povinností (RPP), osob (ROS) a územní identifikace, adres a nemovitostí (RUIAN) by měly
začít fungovat v roce 2012. Situaci nám však
zatím komplikuje fakt, že dva tendry na dodávku informačních systémů jsme dosud
nemohli dokončit, protože je řeší Úřad pro
ochranu hospodářské soutěže.
n
říjen 2010
n Letos v květnu skončila výzva k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Integrovaného operačního programu
(IOP) na Rozvoj služeb e-Governmentu,
konkrétně na budování technologických
center obcí s rozšířenou působností. Jaké
máte první zkušenosti s budováním těchto center a jak »trojkové« obce přitom případně spolupracovaly s obcemi nižších
stupňů ve svých správních obvodech?
Informaci o tom, jak postupuje budování technologických center, nemám. Ale
předpokládám, že pokud byly splněny
podmínky spojené s uplatněním projektu
podaného do této 6. výzvy IOP, bylo jeho
uskutečnění řádně profinancováno a technologická centra se připravují. Rád bych
však připomněl, že se chystá ještě jedna
další podobná výzva, totiž pro budování
technologických center krajů. Pokud jde
o druhou část vaší otázky, Ministerstvo
vnitra je sice ústředním orgánem pro veřejnou správu a vytvořilo prostor k tomu,
aby samosprávy mohly dosáhnout na projekty financované ze strukturálních fondů
Evropské unie, ale určitě nebude zasahovat
do kompetencí samospráv, protože by to
nebylo ani rozumné, ani účelné. Je-li vypsána výzva a popsáno, čemu má sloužit, pak
náš úřad nebude regulovat rozsah a obsah
projektů, které mu samosprávy předkládají.
Jestliže obec podmínky výzvy splní a obdrží
peníze na financování přihlášeného projektu, je už na ní, jak tyto finanční prostředky
použije. Centralistické řešení bych v případě samosprávy nepovažoval za správné.
n Nová IT infrastruktura v obcích si však
vyžádá nejen peníze na její provoz, ale
časem i na úpravy softwaru a upgrade.
Počítáte s tím, že by Ministerstvo vnitra
přispívalo i na provoz těchto nových informačních systémů na úrovni municipalit?
Teď budu zprostředkovaně hodnotit něco, u čeho jsem nebyl. Když však už byla
11
›
Téma
IT infrastruktura obcí a měst
› přijata koncepce e-Governmentu a strate-
Jenže u některých informačních systémů stát obcím příliš možností na vybranou nedává. Viz třeba datové schránky
elektronická spisová služba...
Řada požadavků, které v tomto smyslu
dopadají na obce, je dána tím, jak byly přijímány příslušné zákony, aniž by se zohledňovalo, zda je veřejná správa na nové úkoly
připravena – i finančně. Jinak řečeno, fakt,
že (jistě správně) tlačíme dopředu elektronizaci agend veřejné správy, ještě neznamená, že ve všem musíme postupovat tak
rychlým tempem. Domnívám se, že zejména k elektronizaci »vnitřního chodu radnic«
je nutno přistupovat velmi obezřetně. Nejen na ústředních orgánech státní správy,
ale i na úřadech měst a obcí byli všichni
dlouhodobě zvyklí pracovat pouze s listinnými podklady a elektronická forma bývá
v řadě případů záležitostí, kterou ne všichni
dobře ovládají.
n
n Zůstaňme tedy u datových schránek.
Už za měsíc to bude rok, co byly povinně
zavedeny ve veřejné správě. Jak se obce
a města tohoto úkolu zhostily a proč jim
nyní hrozí zpoplatnění využívání celého
systému?
Veřejná správa tento úkol zvládla dobře.
Samozřejmě ne všude to bylo snadné pro
její zaměstnance, kteří celý svůj dosavadní
profesní život pracovali pouze s listinnou
podobou dokumentů. Krokem vpřed je, že
stát považuje jak listinnou podobu, tak datovou zprávu za rovnocenné a garantuje pohlížet na datové zprávy stejně jako na obálky s modrým pruhem. Je tedy na obci, aby
zvážila, zda bude platit vyšší porto za klasické poštovní zásilky, nebo podstatně méně
za datovou zprávu. Jak si určitě pamatujete,
původní koncept projektu Datové schránky počítal s tím, že jeho využívání nebude
zpoplatněno – a také díky tomu byl projekt
úspěšně nastartován. Nicméně v souvislosti s projednáváním návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2011 Ministerstvo fi-
12
přitom využít možnosti, které poskytuje
Czech POINT, a nabídnout je jiným subjektům jako zdroj, aby si nemusely pořizovat
vlastní způsoby identifikace a autorizace
přístupů ze strany obcí a měst. Zkrátka,
úředník zaregistrovaný v Czech POINT dostane možnost, aby měl přístupová práva
i pro jiné informační systémy veřejné správy, tedy ministerstev vnitra, práce a sociálních věcí, financí atd. Už příští rok by tento
projekt mohl být zřetelně vidět.
FOTO: ARCHiv
gie Smart Administration jako důležitý koncept řešení agend veřejné správy, tedy třeba
projektů typu Czech POINT, logicky se muselo počítat s tím, že veřejná správa záhy
přijde s námitkou, že tyto projekty, které
jí předkládá centrum, ji finančně zatěžují,
a že proto od státu potřebuje pokrýt alespoň část nákladů s tím souvisejících. Ale
ono přece od samého začátku bylo a nadále
zůstává i na samosprávě, aby si zvážila, jak
bude využívat IT technologii (a jak finančně zajistí její provoz), kterou si prostřednictvím svého projektu pořídila. Samospráva
musí znát tuto odpověď minimálně na pět
let dopředu, což je období, po které je definována udržitelnost výsledků projektů
podpořených z fondů Evropské unie. Právě
Czech POINT je dobrým příkladem toho,
kdy si vedení zejména menší obce musí položit otázku: Vyplatí se nám, když budeme
vydávat jen pár výpisů z trestního rejstříku či katastru nemovitostí za rok? Mít logo
Czech POINT na dveřích úřadu není špatná
věc, ale bez něho se dá v menší obci také
žít.
Ing. Jaroslav Mráz: Dosavadní filozofii
e-Governmentu měnit nebudeme. Jen si
musíme připustit, že se pro elektronizaci
veřejné správy změnily ekonomické, resp.
finanční podmínky. V některých směrech
tedy bude nutné poněkud zvolnit tempo.
nancí vzneslo požadavek, aby do kapitoly
Všeobecné pokladní správy byl alokován
menší objem finančních prostředků. Proto
nemůže být dodrženo původní pravidlo,
že právě z této kapitoly se bude hradit využívání datových schránek orgány veřejné
moci. Nově by tedy každý takový orgán měl
platit zasílání datových zpráv sám za sebe.
Uvědomuji si, že to nějaké třenice asi ještě
vyvolá, ale podle mého názoru je to organizačně i technicky zvládnutelné.
n Jenže přece nejde jen o to zaplatit
za odeslanou datovou zprávu, ale také
o úhradu nákladů na nutnou technickou
infrastrukturu a její udržování v chodu...
Většina orgánů veřejné moci, alespoň
těch větších, se na to už připravila. Proto
nepředpokládám, že by to u nich jakýmkoliv způsobem ohrozilo využívání systému
datových schránek.
Platí to i pro malé obce?
Těm stačí obyčejný počítač, aby si mohly
datové zprávy stahovat a odesílat. U malých obcí spíše jako problém vidím způsob
a rozsah vedení elektronické spisové služby.
Ale je to opět o prioritách: Půjdu-li si koupit
automobil, také se mohu rozhodovat mezi
malým vozem z Koreje, oktávií nebo řekněme mercedesem...
n
n Zaměstnanci menších obcí obsluhují
i několik agend, což pro ně znamená neustále se znovu přihlašovat do informačních systémů jednotlivých rezortů. Navíc
zřizovatel každého takového systému musí pro něj zřídit samostatný identitní prostor, což také není levné. Jak se Ministerstvo vnitra staví k iniciativě krajů, které
navrhly, aby se v oblasti sdílení identitních
prostorů postupovalo společně?
Jsme stejného názoru jako kraje. Společný identitní prostor, který by umožnil, že
úředník Novák z obce XYZ se může přihlásit
do několika různých agend pouze jedním
přihlašovacím heslem nebo jedním nástrojem pro autorizaci a identifikaci, by byl
určitě krokem správným směrem. Chceme
n Nejen starostka Bílovce na Novojičínsku Ing. Sylva Kováčiková tvrdí, že se zaváděním e-Governmentu se nezjednodušují
formuláře pro občana, v nichž se od něho
nadále tvrdošíjně vyžadují informace,
které by si orgány veřejné správy přece
mohly snadno elektronicky zjistit samy
mezi sebou.
Paní starostka ví, o čem mluví. Právě proto se potřebujeme soustředit na dokončení
přípravy systému základních registrů, který
bude právě v tomto směru přínosem pro
občany.
n Jakou filozofií rozvoje e-Governmentu se nové vedení Ministerstva vnitra řídí
a může mít další elektronizace státní a veřejné správy vliv i na snižování jejích nákladů a počet zaměstnanců?
V zásadě určitě nic měnit nebudeme. Ale
musíme si připustit, že se změnily ekonomické, resp. finanční podmínky pro elektronizaci veřejné správy. Už to bylo řečeno:
I jen udržet po předepsaných minimálně
pět let některé IT projekty, které byly kofinancovány ze strukturálních fondů EU,
může být pro mnohé municipality složité.
Čím větší investice, tím obvykle i vyšší nároky na financování provozu. Nás to vede
k tomu, že některé chystané projekty přehodnocujeme ve smyslu jejich rozfázování. Jinými slovy řečeno, neuděláme jeden
dlouhý krok, ale postupně několik kratších,
na sebe navazujících krůčků, a to při zachování původního konceptu a myšlenky.
Primárně se to týká základních registrů
a jejich levnějšího provozu, protože datové schránky, Komunikační infrastruktura
veřejné správy (KIVS) či Czech POINT už
určitou, bezmála finální podobu mají. Pokud jde o snižování nákladů a úsporu zaměstnanců, dovolil bych si v tomto ohledu
zůstat velmi střízlivý. Ačkoliv stát investuje
do IT služeb poměrně masivně, nikdy a nikde jsem nezaznamenal žádné jiné úspory
než časové. IT projekty věci zvládají za kratší dobu a efektivněji, ale že by mně někdo
někdy doložil, jak ten či onen projekt přinesl úsporu 10 milionů nebo pěti miliard
korun, s tím jsem se dosud nesetkal. Totéž
platí o úspoře pracovních sil. Ale chtěl bych
poznamenat, že to není chyba samotných
IT systémů. Je to prostě o tom, že systémy
se jen »implementují«, aniž by se redefinovalo, jak mají procesy, jimi řízené, nově
a účelněji fungovat. Pravda, přistoupit k redefinici procesů také nemusí být snadné,
zejména jsou-li jasně nastaveny existujícín
mi zákony...
ivan ryšavý
říjen 2010
IT infrastruktura obcí a měst
Téma
lepší komunikace uvnitř veřejné
správy? Jistě, ale také navenek!
J
ako starostka města se vždy snažím
hájit zájmy občanů, a proto při jakýchkoliv změnách legislativy – a s nimi
souvisejícími změnami fungování úřadu
– se vždy zajímám o dva faktory: o hospodárnost navrhovaných změn a jejich přínos
pro občana. Domnívám se, že naše úřady
nebyly zřízeny proto, aby zdokonalovaly
své aktivity a systémy pro svoji vlastní existenci, ale právě pro hospodárnou veřejnou
správu, vstřícnou k občanům.
Pokud jde o datové
schránky, ve městech a obcích teď se znepokojením
sledujeme snahy o zpoplatnění celého systému.
radniCE Jímá nEblaHé TušEní
Občané zatím o dobrovolné využívání služby datových schránek nemají zájem a rozhodně by nebylo vhodné jim je zákonem
vnucovat. Bylo však tristní, když před spuštěním systému datových schránek Ministerstvo vnitra vysvětlovalo, jak jejich prostřednictvím bude možné z pláže u moře
vyřizovat stavební povolení... To už totiž
nebyla vysvětlující kampaň, ale spíše provokace lidí, kteří zažili složitost řízení i třeba jen kvůli pouhé zahradní chatce.
Nejhorší na tomto systému je jeho ekonomická stránka. Úspory na poštovném
bývají na radnicích »hravě přebity« náklady
na novou IT infrastrukturu, s tím související
softwarové úpravy i nekonečně trvající upgrade. Pravda, zatím by bylo předčasné podrobněji hodnotit projekt, který byl spuštěn
ani ne před rokem. Nicméně se domnívám,
Starostka Bílovce Ing. Sylva Kováčiková:
Při zavádění informačních systémů sledujme nejen to, kolik nás budou stát, ale
i to, aby občané a firmy byli těmito našimi
kroky co nejméně zatěžováni.
že nesnížil výdaje na státní a veřejnou správu, ba naopak. Nejnověji teď ve městech
a obcích s neblahým tušením sledujeme
snahy o zpoplatnění celého systému.
promarnímE dobrou přílEžiTosT?
Šance k nápravě reputace orgánů veřejné
správy – a také ke zvýšení hospodárnosti
jejich fungování, se naopak podle mého
názoru otevírá v komunikaci mezi jednotlivými úřady pomocí datových schránek. Bohužel, zatím se soustřeďujeme pouze na to,
kolik zpráv a v jakém formátu bylo odesláno
či jak zabezpečit zálohovací systémy. Jenže
zaváděním e-governmentu se nezjednodušily formuláře pro občana, v nichž se nadále tvrdošíjně vyžadují informace, které si
orgány veřejné správy mohou elektronicky
zjistit mezi sebou samy. S rozvojem e-komunikace nastalo pouze ještě větší kopírování kolonek ve formulářích, racionalizace
celého systému je v nedohlednu a už vůbec
nelze hovořit o přímé úměře mezi neustálým zdokonalováním formy a obsahu.
Chceme-li tedy efektivně využívat konkrétní informační systémy, nejprve si ověřujme, kolik nás jejich zavádění bude stát.
Zároveň usilujme o to, aby občané a firmy
těmito našimi kroky byli zatěžováni co
nejméně a informační systémy se nestaly
shromaždištěm opakujících se dat nebo
n
naprosto nepotřebných informací.
sylva kováčiková
starostka města Bílovec
MO000948-3
CZECH poinT a daTové sCHránky:
přínosy i úskalí
Přínos pro občany i hospodárnost je třeba sledovat také u kontaktních míst veřejné správy Czech POINT. Domnívám se,
že zřízením obcí s rozšířenou působností
a obcí s pověřeným úřadem došlo i k jednoznačnému vymezení jejich působnosti,
a to s ohledem na dva faktory – aby veřejná
služba sice byla občanovi blíž, ovšem za přijatelného dopadu na veřejné finance. Velmi
jsem uvítala, že si občané v přirozených
centrech veřejné správy (počínaje obcemi
s pověřenými úřady) mohou komplexně
vyřídit výpis z obchodního rejstříku, rejstříku trestů, katastru nemovitostí, živnostenského rejstříku, bodového hodnocení osob,
seznamu kvalifikovaných dodavatelů nebo
z insolvenčního rejstříku. Na druhé straně
je zcela neefektivní, a tudíž i nežádoucí, aby
malé obce s počtem obyvatel v řádu stovek
poskytovaly služby, na něž už jen samotná
vstupní investice činí zhruba 80 tisíc korun,
ale za rok se tam pořídí jen pár výpisů. Navíc leckdy nekvalifikovaně, neboť jediný zaměstnanec malého obecního úřadu si obtížně vybavuje, jak prováděl poslední výpis
z Czech POINT před více než půl rokem...
Loni v listopadu byl spuštěn informační systém datových schránek v souladu se
zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických
úkonech, v platném znění. Má osobní zkušenost se netýká datových schránek v rámci
soudního systému a dopadů na doručitelnost soudních rozhodnutí, ale pouze jejich
fungování na úrovni obce s rozšířenou působností. Když jsem si kladla otázku, jaké
zkvalitnění služeb je vhodné přijímat pro
občany a firmy, tedy klienty veřejné správy,
uvědomila jsem si, že svůj postoj k datovým
schránkám nám lidé dávají najevo vcelku
jednoznačně i bez dlouhého zkoumání.
Občané, kteří nenavštěvují městský úřad
pravidelně (mám na mysli vyřízení živnostenského listu, stavebního povolení apod.),
nesdílejí ochotu přihlašovat se do systému
datových schránek či jej nějak zevrubně
studovat, protože to s ohledem na malou
četnost své komunikace s radnicí považují za zbytečné. Dokládá to i fakt, že na naší
radnici si z vlastní iniciativy zřídilo datovou
schránku jen minimum občanů.
Lidé, kteří musí na úřad docházet pravidelně, třeba kvůli sociálním dávkám, nejsou
povinni podklady pro jejich výplatu dokládat přes datové schránky – a proto ani pro
ně není tato služba nikterak zajímavá.
FOTO: ARCHiv
Pojem elektronizace veřejné správy pro mne, jako starostku
obce s rozšířenou působností se správním obvodem 12 obcí
s celkem 26 tisíci občany, kromě už klasických PC na pracovištích či e-mailové komunikace radnice s klienty, znamená
i v poslední době hojně zmiňované informační systémy, a to
Czech POINT a datové schránky.
říjen 2010
13
Téma
IT infrastruktura obcí a měst
kolik máš přihlašovacích jmen
a hesel, tolikrát jsi úředníkem?
Pracujete na obecním úřadě nebo na jiném úřadě veřejné
správy? Musíte v příslovečném šuplíku schraňovat svá přístupová jména a hesla do různých informačních systémů a jejich počet stále narůstá? Pak by vás mohlo zajímat, jak by šlo
do budoucna zjednodušit váš pracovní život a současně uspořit nemalé finanční prostředky ze státního rozpočtu.
d
nešní doba přináší do úřadů stále
nové a nové informační systémy.
Je to fakt, se kterým se toho moc
dělat nedá. Bez výpočetní techniky si totiž
už zkrátka současnou práci úředníka nedokážeme vůbec ani představit. Úředníci
– a myslím jimi hlavně zaměstnance radnic, používají velké množství různých informačních systémů, které z vlastního rozhodnutí provozuje město nebo obec. Jde
například o účetnictví, evidenci majetku či
o geografický informační systém.
Je zcela v moci měst a obcí ovlivnit jejich
technickou podobu i technické řešení. Vybírají si je totiž samy a záleží pouze na nich,
jaké podmínky si stanoví při výběru příslušného informačního systému. Na trhu spolu
soutěží celá řada dodavatelů, kteří se předhánějí v nabídce velkého množství různých
software, například pro účetnictví.
Co minisTErsTvo, To Jiný
informační sysTém
Ale nedosti na tom. Na radnicích se musí
rovněž pracovat s informačními systémy,
které si obec sama nevybrala, ale o jejichž používání rozhodl ze zákona některý
ústřední orgán státní správy. Jako příklad
bych uvedl Informační systém Rodina (Ministerstvo práce a sociálních věcí), případně CzechPOINT (Ministerstvo vnitra).
Typickým znakem »centrálních« informačních systémů je, že se na radnici nemusí nic instalovat. Uživatelé k nim přistupují
vzdáleně, většinou s využitím internetového prohlížeče. To je, tuším, případem výše
zmiňovaného IS Rodina. Někdy se pro
přístup využívá některý speciální software
konkrétního dodavatele, jako tomu je třeba
u asistovaného místa výkonu veřejné správy Czech POINT. Pro práci s ním potřebují
uživatelé nainstalovaný tzv. XML602 Filler.
Ale používá se jen jako klientský přístupový
software, tedy na počítači konkrétního uživatele nejsou ukládána žádná důležitá provozní data a veškeré informace se »tahají«
z centrálních databází.
Komunikačním kanálem pro takové informační systémy je buď běžný internet,
nebo tzv. Komunikační infrastruktura veřejné správy (KIVS). Vybudovat a zprovoznit »celostátní« informační systém nějakého ministerstva, do kterého zadávají data
úředníci z měst a obcí, je v dnešní době
14
Každý identitní prostor,
který provozovatelé informačních systémů státní
a veřejné správy musí zřizovat, stojí nemálo peněz.
Nestačil by pouze jeden?
významně levnější a snazší, než tomu bylo
ještě před několika málo lety. Je to důsledkem především dostatečných přenosových
kapacit internetu a KIVS a snadného způsobu tvorby uživatelských aplikací na bázi
tzv. »tenkých klientů«, nejčastěji s využitím
internetového prohlížeče. Důsledkem takto levných (a neberte mě, prosím, za slovo
– náklady na některé tyto systémy se pohybují v astronomických částkách) technologií je stále narůstající počet centrálně provozovaných informačních systémů.
V nejbližší době se chystá například
spuštění agendového Informačního systému územních informací (ISUI), který pro
potřeby Registru územní identifikace a nemovitostí (RUIAN) provozuje Český úřad
zeměměřický a katastrální. Do tohoto systému budou pověření úředníci na radnicích
zadávat místní územní informace o číslech
popisných, ulicích atd.
Aktuálně do této problematiky vstupují
i kraje. V rámci tzv. krajských technologických center bude většina z nich provozovat
dokumentová úložiště (ať už garantovaná,
či negarantovaná) pro potřeby elektronických spisových služeb územní veřejné
správy, nebo provozovat přímo i hostované elektronické spisové služby. Také kraje
proto budou nuceny vytvářet pro jimi provozované informační systémy tzv. elektronické identity konkrétních úředníků, kteří
v těchto systémech budou jako uživatelé
pracovat.
Jan novák na obECním úřadě
vE lHoTě dnEs
Jak tedy vypadá dnešní situace z pohledu
úředníka na obecním úřadě? Ukážeme si
to na příkladu fiktivního úředníka obecního úřadu ve Lhotě pana Jana Nováka. Jan
Novák je zkušený úředník a na úřadě má
na starosti CzechPOINT, odesílá výkazy
z účetnictví na Ministerstvo financí a ještě
pracuje v elektronické spisové službě lhoteckého obecního úřadu (která je hostována v technologickém centru kraje).
Pan Novák se ráno při příchodu na úřad
přihlásí na svém počítači do lokální počítačové sítě lhoteckého úřadu. Hned ráno musí
pracovat s písemnostmi v elektronické spisové službě, do které se přihlásí dalším přiděleným uživatelským jménem jan_novak
(a příslušným heslem). Během dopoledne
si místní občan přijde na obecní úřad pro
výpis z katastru nemovistostí. Pan Novák
tedy pouští aplikaci Czech POINT a přihlašuje se do ní dalším přiděleným jménem
jnovak. Odpoledne musí odeslat výkazy
z lhoteckého účetnictví do informačního
systému Ministerstva financí, do něhož se
hlásí dalším přiděleným uživatelským jménem obec2387 (viz schéma na protější straně nazvané Současný stav).
Divíte se, proč pan Novák pokaždé musí
používat jiné jméno a heslo, i když vždy
jde o informační systémy veřejné správy
a přihlašuje se do nich stále jeden a tentýž
úředník z obecního úřadu ve Lhotě? Je to
způsobeno tím, že každý z výše uvedených
informačních systémů provozuje jiné ministerstvo (nebo kraj). Pokud u pana Nováka nastane nějaká změna (například kdyby
šlo o úřednici paní Novákovou, která by se
provdala a změnila příjmení), musí tuto
skutečnost nahlásit na všechny provozovatele (pokud se ovšem nesmíří s tím, že jsou
o něm, resp. o ní, na příslušných výpisech
uváděny neaktuální informace).
Každý z provozovatelů musí pro svoji
aplikaci zřídit tzv. identitní prostor (identity
management), který – zjednodušeně řečeno – provádí kontrolu toho, zda přihlášený
uživatel je oprávněn používat informační
systém. Všechny identitní prostory ke všem
zmíněným informačním systémům samozřejmě někdo musí zaplatit. Často se jejich
cena odvíjí podle počtu uživatelů. Jinak
řečeno, každý další identitní prostor ve veřejné správě stojí daňové poplatníky zbytečně vynaložené finanční prostředky. Asi
se shodneme na tom, že současný stav je
nepraktický a zbytečně drahý!
iniCiaTiva kraJů můžE ušETřiT
nEmalé pEníZE
Co můžeme udělat pro to, aby se takový
neúnosný stav změnil? Letos v srpnu kraje
Ministerstvu vnitra navrhly společný postup v oblasti sdílení identitních prostorů.
Jak by to mělo ideálně fungovat? Až budou
v provozu všechny chystané základní registry veřejné správy – a hlavně Registr práv
a povinností, stane se tato oblast doménou
krajů. Bohužel se však spuštění základních
registrů opozdí, a proto si musí veřejná
říjen 2010
inzer
IT infrastruktura obcí a měst
Současný stav
správa s tímto problémem poradit za pomoci nástrojů a informačních systémů, které má k dispozici. A to tak, aby to stálo co
nejméně veřejných finančních prostředků.
MO001036-4
přísTup do CZECH poinT pomoCí
porTálu E-pusa JE snadný
Na schématu, popisujícím současný stav,
jste si pravděpodobně všimli, že kromě
asistovaného místa výkonu veřejné správy
Czech POINT je na něm znázorněn také informační systém ePUSA (www.epusa.cz).
V obcích byste jej měli důvěrně znát minimálně díky datovým schránkám a systému
CzechPOINT. Portál ePUSA slouží i k »ovládání« nejpoužívanějšího identitního prostoru (má přibližně 30 tisíc uživatelů) pod
systémem Czech POINT. Když na obecním
úřadě chcete vytvořit novému zaměstnanci přístup do Czech POINT, provedete to
prostřednictvím portálu ePUSA. Proč tedy
stejně nepostupovat také u jiných informačních systémů orgánů ústřední státní
říjen 2010
inzerce_QCM_210x104.indd 1
Téma
Budoucí stav
správy pro uživatele na městských a obecních úřadech?
Možné to je a pravděpodobně to nebude
ani tak drahé. Rozhodně by šlo o výrazně
levnější řešení, než na kolik přijde současný stav, kdy identitní prostor vytváří a platí každý informační systém izolovaně jen
pro sebe. Využití stávajících existujících
systémů s sebou přináší i další pozitivní
moment: Uživatelé (v tomto případě spíše
administrátoři) na jednotlivých obecních
úřadech jsou už na tvorbu přístupů nových
uživatelů do Czech POINT zvyklí, dobře ji
ovládají a budou státu vděčni, pokud budou moci stejným způsobem uživatele vytvářet i v jiných informačních systémech.
Jan novák na obECním úřadě
vE lHoTě v budouCnu
Podaří-li se uskutečnit záměr krajů a Ministerstva vnitra na sdílení identitního prostoru, mohlo by to už v blízké budoucnosti vypadat jako na druhém schématu (Budoucí
stav). Opět se tedy vracíme k nám už dobře
známému úředníku Janu Novákovi z obecního úřadu ve Lhotě. I v budoucnu bude
v podstatě řešit tytéž úkoly a provádět tytéž
úkony jako v současně době. Rozdíl však
bude spočívat v tom, že k informačním systémům bude přistupovat už pouze jedním
jménem (a heslem), tedy jednou elektronickou identitou. Jednotlivé »centrální« informační systémy se při přihlašování pana
Nováka samy dotazují Jednotného identitního prostoru, celý systém je logický a výrazně levnější než dosavadní stav.
První vlaštovkou by mohl být výše zmiňovaný ISUI, který by měl být napojen
na Jednotný identitní prostor, přičemž
uživatele na obecních úřadech budete vytvářet a administrovat tak, jak jste zvyklí ze
n
systému Czech POINT.
váClav koudElE
vedoucí odboru informatiky
krajského úřadu Plzeňského kraje
15
21.9.2010 13:09:56
Téma
IT infrastruktura obcí a měst
software pro historické město
m
ěsto Spálené Poříčí je přirozeným
centrem jižního Podbrdska. První zmínka o něm pochází z roku
1239. V 17. století Poříčí získalo přídomek
Spálené, neboť bylo postiženo rozsáhlými
požáry. V roce 1992 byl střed Spáleného
Poříčí prohlášen městskou památkovou zónou. Rozsáhlými úpravami tam prošel renesanční zámek, barokní fara i další stavby.
Za obnovu památek město získalo prestižní
ocenění Historické město roku 2003. Avšak
už dva roky předtím se Spálené Poříčí stalo
i jedním z měst, která se mohou pyšnit nejen krásnými památkami, ale také moderním softwarem, který pomáhá řídit chod
obce.
»Náš starosta Ing. Pavel Čížek považuje obnovu památek, ekologii a školství
za hlavní priority města a snaží se využít
veškerých příležitostí, které mohou městu
přinést dotace z Evropské unie,« poznamenává Ing. Monika Rojová, tajemnice městského úřadu. »Máme tady například zdravotní středisko, galerii kresleného humoru,
opravila se škola a vznikly v ní interaktivní
učebny… Vysadili jsme spoustu stromů
a v roce 2006 jsme využili dotaci na veřejný internet. Ale samozřejmě byly evropské
peníze využity též na hardwarové vybavení městského úřadu a jeho zasíťování, což
bylo podmínkou pro zavedení elektronické
spisové služby – což je pro změnu zase moje
„parketa“.«
V roce 2001 přecházel celý okres Plzeň-jih
na informační systém pro veřejnou správu
– Fenix. Podobně jako v dalších městech
i na radnici ve Spáleném Poříčí měli do té
doby účetní program v DOS. Od roku 2001
již bylo sice účetnictví ve Fenixu, ale mimo
ně každý odbor používal vlastní software.
Matrika, evidence obyvatelstva i poplatky
byly postaveny na programech od jiných
dodavatelů. Po zavedení nového účetního softwaru se začaly intenzivně zvažovat
možnosti přechodu i dalších IT pomocníků
z DOS na modernější platformu.
FOTO: AuTORkA
ElEkTroniCky snadno a ryCHlE
Jednou z oblastí, o níž se takto přemýšlelo,
byla Spisová služba, která ostatně už od letošního 1. července musí být vykonávána
v elektronické podobě. Navíc už od 1. ledna
městské úřady, jako tzv. veřejnoprávní původci uvedení v zákoně o archivnictví, jsou
povinné vést evidenci dokumentů v elektronické podobě.
»To byly zásadní impulsy pro další budování softwarového pokrytí našeho úřadu,«
vysvětluje Ing. Monika Rojová. »Loni v listopadu byl spuštěn projekt Datové schránky.
Nejprve jsme z nich měli obavy, ale zaběhli jsme se v jejich využívání velmi rychle.
Dnes si datovou schránku pochvalujeme,
protože nám šetří čas i peníze.«
Jenže zpočátku se na radnici stávala
nepříjemná věc. Jakmile totiž do datové
schránky příslušný zaměstnanec vstoupil,
zjistil, že jeho zprávy tam sice jsou – ale již
rozbalené. Datová schránka mu proto hlásila: nula zpráv. Problém spočíval ve skutečnosti, že zpráva byla sice otevřena, ale
nebyla nikomu přidělena. To byl další silný
důvod pro zavedení elektronické spisové
služby, neboť ta dokáže z datové schránky automaticky stáhnout všechny zprávy
a předat je podatelně, která je rozdělí jednotlivým »uzlům«.
V roce 1992 byl střed Spáleného Poříčí
prohlášen městskou památkovou zónou.
Rozsáhlými úpravami prošel renesanční
zámek (na snímku), barokní fara a další
stavby. Za obnovu památek Spálené Poříčí
získalo prestižní ocenění Historické město
roku 2003.
16
další vEJCE pTáka fEnixE
Výběrové řízení na pořízení spisové služby probíhalo velmi jednoduše. Na základě
doporučení z okolních obcí bylo osloveno šest firem a také Plzeňský kraj. Někteří
dodavatelé nabízeli opravdu dobrou cenu,
jenže poskytovali pouze systémy Spisová
služba a Matrika. Posléze také vyšlo najevo,
že k některým systémům bude třeba navíc
pořídit i SQL server.
»Společnost Asseco nabídla nejnižší
cenu,« říká tajemnice. »Kromě toho srdcem
celého našeho městského úřadu bylo do té
doby účetnictví vedené právě ve Fenixu.
Proto se jevilo jako logické spojit je s jinými
moduly stejného dodavatele. Úřady veřejné
správy obvykle vyžadují komplexní řešení pro všechny agendy, ať je to Fenix nebo
Gordic či Vera… Vždy to totiž představuje
úsporu financí za údržbu.«
Po výběru dodavatele následovalo školení a po něm ze dne na den přechod na ostrý
provoz spisové služby, která slouží mimo
FOTO: AuTORkA
»Výpočetní technika je dnes naprosto nepostradatelná. Pokud
by počítače z nějakého důvodu nešly, můžeme si nanejvýš
uklidit stůl a jít domů,« říká Ing. Monika Rojová, tajemnice
Městského úřadu ve Spáleném Poříčí v okrese Plzeň-jih.
Ing. Monika Rojová: Když byly loni
v listopadu spuštěny Datové schránky,
měli jsme z nich nejprve obavy. Dnes si je
velmi pochvalujeme, protože nám šetří
čas i peníze.
jiné i podání přes datovou schránku, tedy
ke komunikaci s úřady nebo dalšími institucemi a podnikateli.
»Dříve zde existoval podací deník v listinné podobě,« vzpomíná vedoucí podatelny
Adéla Mašková. »Ten pořád někdo sháněl,
protože jej používalo více zaměstnanců.
V současné době dokumenty evidujeme
v systému prostřednictvím jednacího čísla v naskenované podobě. Spisová služba
automaticky dokument převede do PDF,
opatří jej elektronickým podpisem a odešle
do datové schránky.«
Samozřejmě nic není hned dokonalé.
Spisová služba zatím neumí komunikovat
se systémem Czech POINT ani se specializovaným softwarem VITA, který na radnici
používá stavební odbor. Ale to už dodavatel
řeší a do tří měsíců bude i tohle fungovat.
sofTwarE a »JEHo lidé«
»Jakmile se objeví nějaký problém, ladíme jej s našimi konzultantkami. Jarmilou
Kcholovou, která je na hotline, a Alenou
Baťkovou a Terezou Cubrovou, které k nám
podle potřeby přijedou,« říká Jitka Novotná,
která na městském úřadě vykonává práci
účetní.. »A nezapomeňme na Martina Bursu,«dodává tajemnice Ing. Monika Rojová.
»Když nás něco trápí, vědí si rady nebo to
pružně konzultují třeba s programátorem.«
Téměř celé osazenstvo Městského úřadu ve Spáleném Poříčí tvoří místní občané. Snaží se tedy, aby tento úřad fungoval
v plném slova smyslu pro všechny obyvatele města. Pořádají tam nejrůznější akce,
například letní kino na zámku. Radnice
podporuje různé spolky a neziskové organizace. Ve městě má ordinaci praktický
lékař, zubař i veterinář. Pravidelně tam dojíždí gynekolog. Fungují tam nejrůznější
služby – i lékárna. Spálené Poříčí je prostě
moderním městečkem se vším, co k němu
v současnosti patří, tedy i s moderním softn
warem pro úspěšný chod radnice.
Hana Janišová
říjen 2010
IT infrastruktura obcí a měst
Téma
Dlouhodobou prioritou předních dodavatelů informačních
technologií je podpora rozhodování managementu organizací. Data, která u těchto organizací vznikají v procesu zpracování účetnictví a rozpočtu, jsou velmi cenným materiálem
a jsou-li správně prezentována a interpretována, mohou
vedení úřadu usnadnit jeho rozhodování, a to nejen v ekonomických otázkách. Jak však tato data správně vytěžit?
Z
ajímavou možnost v této souvislosti
představuje kombinace již delší dobu
využívané technologie datových skladů a moderních controllingových aplikací.
Evropské pEníZE čEkaJí
Softwarová podpora rozhodování se dnes
uskutečňuje hlavně budováním různých
typů manažerských nadstaveb podle potřeb i finančních možností uživatelů. Tyto
nástroje mají širokou škálu podob, od jednoduchých, na kancelářských systémech
založených řešení, až po velké datové sklady a k nim příslušející analytické nástroje.
Co je to datový sklad? Zjednodušeně
řečeno, jde o zvláštní typ databáze, která
umožňuje rychle a jednoduše analyzovat
data, vytvářet potřebné výkazy a přehledy,
hledat odchylky od normálního průběhu,
sledovat a porovnávat údaje za jednotlivé
oblasti, sledovat časové řady vývoje a podobně. Čas nutný pro přípravu podkladů,
výkazů a analýz se sníží na nutné minimum, a zvětšuje se tak prostor pro tvorbu
rozhodnutí a koncepcí. Datový sklad se většinou buduje formou tzv. datových tržišť,
což jsou vzájemně integrovatelné »malé
datové sklady« speciálně určené pro analýzy dané předmětné oblasti.
Jejich správné využívání výrazně přispívá
k zabezpečení vnitřního kontrolního systému účetní jednotky a k analýze informací
o ekonomickém dění. Není náhodou, že
právě datové sklady, manažerské informační systémy a nástroje Business Intelligence
(BI) budou finančně podpořeny v rámci Integrovaného operačního programu na Rozvoj služeb eGovernmentu v krajích.
ConTrolling: víCE nEž konTrola
Současným trendem je doplnění datových
skladů nebo nástrojů BI controllingovými
softwarovými aplikacemi. Controlling jako
pojem se používá pro označení vnitropodnikového (organizačního) řízení. Jedná se
o metodu, která prostřednictvím hodnotových nástrojů sleduje hospodaření, přispívá ke zvyšování efektivnosti a konkurenceschopnosti.
Controlling lze také vysvětlit jako »to controll« – tzn. »kontrolovat, prověřovat« nebo
»mít pod kontrolou, ovládat«. Oba pojmy
vystihují jak podstatu, tak přístup uživatelů
ke controllingu:
n Kontrolovat – controlling v tomto pojetí
znamená kontrolní činnost nad plněním,
prováděnou nadřízenými nebo kontrolním
orgánem (pak je controlling jen módním
synonymem kontroly).
n Mít pod kontrolou – controlling je systémovým nástrojem, koncepcí řízení organizace, nebo jej lze chápat jako samostatnou
větev ekonomického řízení organizace.
Hlavním přínosem controllingu je soustředění se na cíle a strategii. Neinterpretují
se informace »ex post«, ale »ex ante«. Umí-
Začlenění controllingových modulů Informačního systému
GINIS do práce s daty v organizaci
oblasti a obory
GINIS ®
Doprava
Sociální služby
EKO
Zdravotnictví
PEF
kultura
RON
Cestovní ruch
Školství
SSL
HEF
VEP
Správní
...
ETL
Datové
sklady
a Business
Intelligence
FOTO: ARCHiv
moderní controllingové
nástroje obohatí datový sklad
K monitorování a porovnávání efektivity
jednotlivých akcí, projektů nebo organizačních jednotek může sloužit controllingový modul GINIS HEF
me tedy vyjadřovat očekávání do budoucnosti, předpovídat a sledovat směr vývoje.
Z hlediska informačních technologií lze
za controlling označit ucelený informační
systém pro potřeby manažerského řízení
organizace, který odhaluje směr budoucího vývoje. Controllingový přístup spočívá
ve stanovení strategických cílů, jejich rozpracování do operativních plánů, sledování plnění, identifikaci odchylek, jejich
interpretace a modelování vlivu odchylek
a nápravných opatření na stanovené cíle
a plány.
přidaná HodnoTa daTovéHo
skladu
Controllingové moduly podporují technologii datových skladů a Business Intelligence zejména v oblastech správy datového
rozsahu a obsahu, či přesněji řečeno, jsou
určeny k procesu zajištění informační základny. To spočívá především v uživatelsky
jednoduchém doplnění dříve neměřených,
ale pro manažerské rozhodování velice důležitých rozměrů a ukazatelů a v managementu sběru dat, který zajistí garantovaná
a validní informace. To je zvlášť důležité
vzhledem ke specifiku veřejné správy, totiž, že data nejsou pouze interní věcí firmy
(jako v podnikatelském sektoru), ale týkají
se veřejných statků a je nad nimi uplatňována veřejná kontrola.
Controlling přináší pro Business Intelligence i podporu plánování a tzv. forecasting (předpovědi, prognózy). Právě porovnání předpovědí s měřenou skutečností
poskytuje ty správné podklady pro vytěžení
možností BI. Datové sklady a Business Intelligence na druhou stranu poskytují controllingu vhodnou vrstvu pro prezentaci
dat. To je totiž klíčovým faktorem úspěchu
při nasazení controllingu: Aby i odborní
specialisté ve veřejné správě snadno zvládli
obsluhu svěřené controllingové oblasti, a to
n
i bez potřeby hlubších IT znalostí.
vladimír přECH
GORDiC ®
říjen 2010
17
Téma
IT infrastruktura obcí a měst
aby síť nebyla jen hrozbou
jak nesprávné metody vytváření hesla, tak
vytvoření silného hesla a jeho vlastnosti,
stejně jako přístup k heslům a jejich změnu. Připomíná, že některé běžné postupy
vytváření hesel bývají snadno odhalitelné
zločinci.
Nově vzniklý portál Bezpečný internet.cz přináší informace
o úskalích spojených s užíváním internetu, ale také o způsobech, jak těmto rizikům v podobě podvodných nabídek,
útočných virů nebo e-mailů zjišťujících osobní data předcházet a jak se jim účinně bránit. Portál tak může pomoci zlepšit
vzdělanost v oblasti bezpečnosti na internetu a může dobře
sloužit také uživatelům z veřejné správy.
p
rojekt vznikl ve spolupráci České spořitelny, Microsoftu, vyhledávače Seznam.cz a za podpory Policie České
republiky a společnosti Pierstone a Quantasoft. Portál je obsahově rozdělen do několika sekcí tak, aby oslovil všechny uživatele
internetu. Konkrétně se sekce nazývají Začínající uživatel, Pokročilý uživatel, Rodiče,
Děti a Školy.
Běžní uživatelé se na portále dozvědí, jak
mohou zvýšit svoji bezpečnost při užívání
sociálních sítí, internetového bankovnictví
nebo při tvorbě hesel pro přístup k různým
typům účtů. Vedle toho je tam pro rodiče
a jejich děti připraven zvláštní oddíl zaměřený na prevenci proti kyberšikaně a dalším
druhům obtěžování po internetu. Informace budou na portálu Bezpečný internet.cz
průběžně aktualizovány tak, aby poskytovaly odpověď na nejnovější triky v kyberkriminalitě a nabídly tipy, jak využívat nejnovější bezpečnostní prvky.
Některé běžné postupy
vytváření hesel bývají
snadno odhalitelné kyberzločinci, kteří se snaží
narušit ochranu soukromí
uživatele internetu.
čilé než za začínající uživatele, i když mají
blíže k začínajícím. Pokud tedy zaměstnanec veřejné správy zamíří nejdříve do sekce
pro pokročilé uživatele, může se podrobněji seznámit s problematikou ochrany dat,
stahování souborů a programů, používání
veřejných počítačů, internetového bankovnictví, nakupování přes internet, ochrany práv ostatních na internetu a zákonů.
V každé z těchto částí je probráno několik
témat, na závěr si lze udělat test znalostí.
Ale není od věci prohlédnout si třeba
i sekci pro začátečníky. Nebo snad má každý jistotu, že si počíná opravdu správně například při používání hesel? Portál popisuje
iluSTRAční FOTO: iSiFA
kam Zamíří úřEdník?
Do které sekce asi nahlédne nejdříve uživatel z oblasti veřejné správy? Průzkumy říkají, že většina lidí se pokládá spíše za pokro-
nEsprávné mETody vyTvářEní
HEsla
Jak se lze vyhnout jednoduchým a snadno
uhodnutelným heslům? Zde je několik základních rad:
n Nepoužívejte řady nebo opakující se
znaky. Bezpečné heslo nelze vytvořit použitím řad 12345678, 222222, abcdefg nebo
písmen na klávesnici, která leží u sebe.
n Nenahrazujte čísla a symboly podobnými znaky. Zločince a další uživatele se zlými úmysly, kteří mají zkušenosti a pokoušejí se odhalit vaše heslo, nezastaví běžné
nahrazení podobným znakem, například
»He$l0«. Taková nahrazení se však mohou
projevit jako účinná při použití dalších
opatření, která zvyšují sílu hesla, třeba délky, nesprávně napsanými slovy nebo různými pády.
n Nepoužívejte své přihlašovací jméno.
Jako heslo není dobré používat část svého
jména, datum narození, rodné číslo nebo
podobné údaje o svých blízkých. Jde o jednu z prvních možností, kterou zločinci vyzkoušejí.
n Nepoužívejte hesla ze slovníku, a to
v žádném jazyce. Zkušení zločinci mají
k ruce propracované nástroje, s jejichž pomocí je možné rychle odhalit hesla vytvořená na základě slov v různých slovnících
včetně slov psaných pozpátku, obsahujících běžné pravopisné chyby a nahrazení.
Patří sem také hrubé výrazy a slova, která se
neříkají před dětmi.
n Nepoužívejte na všech místech stejné
heslo. V případě napadení jednoho z počítačů nebo on-line systémů, u nichž používáte stejné heslo, je ohrožena bezpečnost
i všech dalších údajů chráněných tímto
heslem. Je velmi důležité používat v různých systémech různá hesla.
n Nepoužívejte on-line ukládání. Pokud
uživatelé se zlými úmysly objeví vaše hesla
uložená on-line nebo v počítači zapojeném
do sítě, rázem získají přístup ke všem vašim
údajům.
Význam ochrany soukromí, tedy souboru nastavitelných vlastností systému, které zabezpečují ochranu soukromí uživatele a jeho osobních údajů, se u nás často plně nedoceňuje.
18
parTnErEm JE i miCrosofT
Jestliže v některých svých částech portál
Bezpečný internet.cz upozorňuje na konkrétní produkty, které se mohou uživatelům
hodit, nechybějí mezi nimi ty z dílny Microsoftu, pokud existují. Což je pochopitelné
s ohledem na skutečnost, že společnost
Microsoft se podílela na vytvoření portálu – a navíc to vůbec nemusí být na škodu.
Například užitečnou službu Windows Live
SkyDrive, což je 25 GB bezplatného úložiště
pro fotografie a dokumenty, které lze sdílet,
n
zatím zná málokdo.
Jaroslav winTEr
říjen 2010
Téma
Úvahy o chytřejší planetě. Kapitola 8.
Chytřejší samospráva pro chytřejší planetu
Místní samosprávy i centrální vlády se většinou snaží, aby doprava,
energetika, vodní hospodářství či telekomunikace stimulovaly ekonomiku a fungovaly co nejchytřejším způsobem. To je jistě správná
cesta, ale nabízí se otázka, jestli fungování vlády a samosprávy může
být ještě chytřejší.
Chytřejší vláda řeší víc než pouhou regulaci výsledků ekonomiky a společenských systémů. Je dynamicky propojená s občany, sdruženími a firmami a podporuje rozvoj na všech úrovních. Stále
toho zbývá ještě mnoho ke zlepšení: ministerstva jsou příliš uzavřená,
vyřizování na úřadech vleklá, transparentnost a osobní odpovědnost
nedostatečná. Ale vlády po celém světě vykazují skutečný pokrok.
Chytřejší vláda je taková, ve které spolupracují ministerstva
mezi sebou i s občany. Jednání je transparentnější, odpovědnost
adresnější a správa efektivnější. Poskytuje občanům přístup
k informacím o usneseních, jež mají vliv na jejich životy. Britská společnost Southwest One propojuje okresní zastupitelstvo Somersetu,
obvodní zastupitelstvo Taunton Deane a avonskou a somersetskou
policii. A ve městě Albuquerque v USA zavedli řešení založené
na podnikové inteligenci. Systém informování občanů je nyní efektivnější o 2 000 %.
Chytřejší vláda podporuje hospodářský růst zjednodušením
nutných procesů a požadavků na vykazování údajů. Ví, že tím
ulehčí všem, zejména malým firmám. Například Ministerstvo práce
v Marylandu, jednom ze států USA, umožnilo prodlužování platnosti
živnostenských listů a ověřování jejich platnosti přes internet.
A belgická banka Crossroads Bank for Social Security zautomatizovala 42 služeb pro zaměstnavatele. Odstranila tak 50 druhů formulářů, sloužících jako přehled o sociálním pojištění. Přehledy jsou nyní
v elektronické podobě – jen v roce 2008 jich bylo 23 milionů.
Pro belgické firmy a společnosti to znamená úsporu zhruba
1,7 miliardy eur ročně.
V České republice lze jako příklad efektivního fungování státní správy
uvést tzv. „Automatizovaný daňový informační systém – ADIS“.
Finanční ředitelství s finančními úřady (česká daňová správa) jakožto
organizační složky státu spadající pod Ministerstvo financí České republiky jsou zodpovědné za výběr daní v celé zemi. ADIS zajišťuje
podporu průběhu celého procesu výběru daní, a to od registrace
daňových subjektů přes zpracování daňových přiznání, vyměřovací
řízení a kontroly až po evidenci, účtování a převody vybraných daní
oprávněným příjemcům podle rozpočtového určení daní. Ministerstvo financí také nabízí plně elektronické služby na Daňovém
portálu (podání daňového přiznání i sledování daňového řízení), zefektivňuje komunikaci finančních úřadů mezi sebou a propojuje svou
agendu s ostatními orgány státní správy, jako jsou např. MPSV, MV,
MMR, ČSÚ a další. Významnou součástí Automatizovaného daňového systému je i mezinárodní výměna informací zejména se systémy EU, jako je např. VIES (výměna dat o DPH) či právě do provozu
uváděný systém vracení DPH z jiných států EU (VAT Refund).
V centru činnosti chytřejší samosprávy stojí vždy občan. Progresivní samospráva integruje své služby a umožňuje občanům vyřizovat úřední záležitosti přes internet. Příkladem je australský Centrelink, který pomáhá samosprávě oslovovat občany v souvislosti
s jejich životními událostmi, jako je sňatek, narození dětí a péče
o starší občany.
Budujme chytřejší planetu. Připojte se k nám a nahlédněte, co si
myslí představitelé „chytřejších měst“ o chytré zdravotní péči, dopravě, vodohospodářství, energetice a dalších tématech, která uplatnili
ve vlastní samosprávě, na ibm.com/cz/government
IBM, logo IBM a ibm.com jsou ochranné známky nebo registrované ochranné známky společnosti International Business Machines Corporation v USA a dalších zemích. Aktuální seznam ochranných známek IBM
k dispozici na internetu na www.ibm.com/legal/copytrade.shtml, v sekci „Copyright and trademark information“.
říjen 2010
19
MO001060-1
Evropská uniE
iprM: volba opavy byla jasná
Opava je město kultury a bohaté historie. Do jeho kulturního
a společenského zázemí také směřuje většina dotací určených na projekty Integrovaného plánu rozvoje města (IPRM)
– Přitažlivé město. Do roku 2013 na ně může získat z Regionálního operačního programu (ROP) Moravskoslezsko kolem
400 milionů korun.
M
20
spění dotace z ROP Moravskoslezsko ve výši
bezmála 7 milionů korun.
»V brzké době začne rekonstrukce kulturního domu Rybníček a tělocvičny na atletickém Tyršově stadionu. Připravuje se
také obnova cestní sítě v městských parcích
a město komplexněji řeší také dětská hřiště
v centru města a v městských sadech,« doplňuje inženýr Šnejdar.
rEkonstrukcE slEzského
divadla a doMu uMění
Pro kulturní, společenské a volnočasové
vyžití jak Opavanů, tak ostatních obyvatel
regionu jsou významné i další již uskutečňované projekty. Ať už jde o rekonstrukci
Slezského divadla nebo Domu umění. »Podali jsme žádosti o dotaci v úhrnu téměř
250 milionů korun, konkrétně na přestavbu jeviště, hlediště a technického zázemí ve Slezském divadle a na rekonstrukci
Domu umění, kde sídlí základní umělecká škola a hlavní městská galerie,« uvedl
Ing. Petr Šnejdar.
Výsledkem investic do zázemí Slezského
divadla budou kvalitnější služby a příjemnější prostředí pro diváky. Objekt bude mít
novou klimatizaci, dočká se také moderního
interiéru, scénického ozvučení, osvětlovací
techniky, úpravy sedadel a rekonstrukce jeviště. Projekt by měl být hotov na začátku
roku 2011.
Dům umění se nachází od 70. let minulého
století v objektu bývalého Dominikánského
kláštera, jehož součástí jsou přiléhající kostel
sv.Václava a Dominikánská kaple. Rekonstru-
co sE skrývá za úspěchEM?
Opava patří k těm městům v Moravskoslezském kraji, která čerpají dotace na projekty
IPRM poměrně rychle. Za tímto úspěchem
jsou podle Ing. Petra Šnejdara tři věci. »Zaprvé, ještě před vznikem integrovaného
plánu jsme zpracovali strategický plán, kde
byly významné projekty zmíněny, a na tomto základě mohla začít jejich příprava v jistém předstihu. Zadruhé, šli jsme cestou čtyř
větších projektů a několika menších, přičemž ty větší mají jasnou prioritu a uskutečňují se v rozmezí let 2009–2011. Teoreticky bychom měli čas až do roku 2015, ale
FOTO: JAN ŠINDLER
ěsto dotační prostředky aktivně
čerpá, konkrétně již využilo 70
milionů korun na rekonstrukci Obecního domu. Tento projekt – první
v rámci IPRM – byl dokončen v prosinci
roku 2009. Přinesl nejen nové reprezentativní prostory – Sál purkmistrů, Schösslerův
konferenční salonek s terasou a výhledem
na město, ale i variabilní výstavní prostory,
divadelní a filmový klub s barem, kavárnou apod. Využívají je zájmové organizace
a spolky, základní a střední školy, studenti
Slezské univerzity, vystavovatelé a další zájemci. Letos v září se zde konala slavnostní
vernisáž expozice o historii Opavy, kterou
město také postrádalo. Je to živé »muzeum«, které přiblížuje minulost prostřednictvím moderní audiovizuální techniky.
»Přínos Obecního domu je pozitivní
i v tom, že nabízí prostory pro menší komorní akce, jako jsou koncerty, autorská
čtení, výstavy, divadelní, filmová a jiná představení, a současně umožňuje společenské
setkávání lidí všech věkových kategorií, což
je v dnešní uspěchané době také důležité,«
vysvětluje Ing. Petr Šnejdar, manažer IPRM
a vedoucí odboru rozvoje města a strategického plánování Magistrátu města Opavy.
Zajímavá je i historie samotné stavby
Obecního domu. Začala se psát v roce 1911,
kdy Rakousko-Uherská banka koupila dům
po bankéři Konrádu Krappeovi. O tři roky
později byla zahájena výstavba nové banky,
která skončila v roce 1918. V průběhu druhé
světové války byla budova značně poškozena, byly nutné její úpravy. Zásadní proměnou prošla v 60. až 80. letech 20. století,
kdy se kvůli několika zásahům snížila její
památková hodnota. K bankovním účelům
sloužila až do roku 2005.
Na kulturní a společenský dům byla
banka přestavěna v loňském roce. Rekonstrukce se uskutečnila na základě doporučení památkářů. Byly například očištěny
pískovcové části fasády, opraveny štukové
výzdoby, vytvořeny repliky klempířských
zdobných prvků apod. V interiéru byly restaurovány vstupní vestibul a schodišťová
hala, zachovány byly mramorové obklady,
schodiště ze slezské žuly, historická dlažba
a další. V původní podobě je opět zábradlí. Schodiště zdobí renovovaná vitrážová
okna. Prostory zároveň získaly moderní
stylový mobiliář, sociální zařízení a nezbytné technické zázemí. Komplexní přestavba
si vyžádala 102,4 milionu korun.
Opava uskutečňuje v rámci integrovaného plánu rovněž menší projekty. Letos
skončila revitalizace okolí kina Mír za při-
ovat se budou vnitřní výstavní a technické
prostory galerie. Proměna čeká vstup do galerie, počítá se rovněž s vybudováním bezbariérového sociálního zařízení a výtahu. Restaurovány budou fresky v kostele sv. Václava
a v Dominikánské kapli. Práce na projektu by
měly skončit do poloviny roku 2011.
O financování projektů z evropských
peněz rozhodla Regionální rada Moravskoslezsko letos 8. září. Na opravy Domu
umění, které již začaly, město získá bezmála 116 milionů korun. Dotace pokryje
většinu z celkové investice 132 milionů korun. Na technické úpravy Slezského divadla, které již také probíhají, poputují další
104 miliony korun. Rozpočet projektu je
115 milionů korun. Uskutečnit uvedené
projekty je pro městský rozpočet finančně
náročnou zkouškou.
»Nicméně kombinací vlastních zdrojů,
bankovního úvěru a modifikovaných plateb se to dá zvládnout. Díky novému mechanismu plateb poskytovatel dotace hradí
faktury přímo dodavateli a město se pouze připojí svým podílem. Pozitivní vliv má
tento systém na cash-flow. I když se kvůli
možnostem získat spolufinancování město zaměřuje zejména na projekty s dotací,
neznamená to ale, že omezuje jiné potřebné investice,« zdůrazňuje manažer IPRM
Ing. Petr Šnejdar.
Výsledkem investic do zázemí Slezského divadla budou kvalitnější služby a příjemnější
prostředí pro diváky.
říjen 2010
není na co čekat. Zatřetí, silná vůle vedení
města a, dovolím si být trochu neskromný,
kvalitní odborné zázemí na našem úřadě,
které je schopno tuto vůli přeměnit v uskutečněné projekty.«
Inženýr Šnejdar rovněž tvrdí, že ani teď,
s určitým časovým odstupem, by nezvolili
jiný přístup k tvorbě IPRM. »Své náměty
na projekty mohli předkládat všichni občané. Zejména jsme kontinuálně oslovili zástupce široké veřejnosti, kteří nám předtím
pomáhali se zpracováním strategického
plánu. Na způsobu tvorby integrovaného plánu bychom toho tak moc neměnili.
Zároveň si myslím, že bychom také zvolili
stejné téma – Přitažlivé město. Jak jsem již
zmínil, realizované projekty jsou zahrnuty
již ve strategickém plánu a jelikož jsou zásadního významu pro Opavu, byla volba
jasná. A stejná by byla i nyní. Kultura, sport
a aktivní využívání volného času mají v našem městě a u jeho občanů silnou pozici.
Samozřejmě nás asi více pálí doprava, ale
v této oblasti je realizátorem projektů kraj
nebo stát. Město může pouze dopravní řešení aktivně podporovat a pomáhat k jejich
uskutečnění. To se také děje.«
na financování projEktů jE
stálE dost pEněz
Na realizaci integrovaných plánů rozvoje
měst v regionu Moravskoslezsko jsou vyčleněny přibližně tři miliardy korun, což je asi
15 % všech prostředků ROP Moravskoslezsko. Podpořených projektů je devět.
»Schválená dotace je více než 400 milionů korun, dalších šest žádostí v součtu přes
460 milionů korun se nyní hodnotí. Přesto
města již většinou zahájila realizaci projektů. Čísla napovídají, že peněz na financování projektů v rámci IPRM je stále dost. Je
na samotných městech, aby si s přípravou
projektů pospíšila a nepropásla tak šanci
na jejich uplatnění,« připomněl Mgr. Michal Sobek, manažer vnější komunikace
FOTO: JAN ŠINDLER
Evropská uniE
Obecní dům, první realizovaný projekt v rámci Integrovaného plánu rozvoje města Opavy.
Regionální rady regionu soudržnosti Moravskoslezsko.
Jak dále konstatoval, tempo čerpání peněz na projekty z IPRM je vysoké pouze u některých měst. »Zásadní problémy
nemají Opava, Havířov a Frýdek-Místek.
Pomaleji čerpají Karviná a Ostrava. Moravskoslezská metropole může na své projekty využít přibližně polovinu ze tří miliard
korun, ale zatím se tak neděje. »Důvody
zpoždění se různí. Obecně je jednou z příčin pomalejší a náročnější příprava velkých
a klíčových investic. Dále to mohou být majetkoprávní nebo finanční problémy spojené s přípravou a financováním projektů.
Zasáhla rovněž hospodářská krize, což je
příklad ostravské Karoliny.«
Díky zpracovaným a ze strany Regionální rady Moravskoslezsko schváleným integrovaným plánům měla města čas si dobře
rozmyslet a rozprostřít uskutečnění projektů, naplánovat si časové harmonogramy.
»Výhodou průběžného příjmu projektů
je pak možnost předložit záměr ve chvíli,
kdy jsou si města jista kvalitou zpracování.
Kromě toho projekty často opakovaně konzultují již ve fázi přípravy, která je tak mnohem intenzivnější. Při hodnocení žádostí
o dotaci, kdy kromě finančních ukazatelů
a kvality musí každý záměr prokázat své
přínosy pro lidi, se nedostatky samozřejmě
vyskytují. Není jich však mnoho a nebývají
zásadní,« uzavírá Mgr. Michal Sobek.
/sk/
OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec
na 12 měsíců za cenu 1176 Kč (včetně DPH)
Předplatné se automaticky prodlužuje dokud není zrušeno.
ADRESA
KÓD:
2507
OBJEDNAVATELE:
ZPŮSOB
PLATBY:
FAKTURA
PLATEBNÍ KARTA
SIPO
NÁZEV ORGANIZACE:
SLOŽENKA
spoj. č.
PŘÍJMENÍ:
JMÉNO:
TITUL:
ÚDAJE
ULICE , Č. P.:
OBEC:
PSČ:
PROFESE:
PRO FAKTURACI:
IČ:
DIČ:
Č. ÚČTU:
ADRESA
PRO DORUČOVÁNÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele,nevyplňovat)
NÁZEV ORGANIZACE:
VYPLŇTE
PŘÍJMENÍ:
JMÉNO:
KONTAKT:
TITUL:
ULICE , Č. P.:
OBEC:
Vyplněný lístek odešlete na adresu:
ECONOMIA a. s., oddělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7.
Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022,
internet – http://www.economia.cz a http://www.economia.cz/mo
říjen 2010
PSČ:
RAZÍTKO/PODPIS:
Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpracovávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, společností ECONOMIA a.s. se sídlem Praha 7, 170 55, Dobrovského 25, jako správcem, k nabízení výrobků a služeb správce, k průzkumu trhu,
analýz, organizování dalších akcí, zasílání informací prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických prostředků.
Tento souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním obchodních sdělení elektronickou poštou ANO NE
21
MO001052
Jak se vyhnout insolvenci?
Jak ji řešit, když hrozí?
3. listopadu 2010, od 9:00 do 14:00
PricewaterhouseCoopers Business Community Center,
Kateřinská 40, Praha 2
Témata konference:
Posun úpadkového řízení s ohledem na změny insolvenčního zákona
a dosavadní právní praxi od novelizace do současnosti.
Zájmy věřitelů, jejich pozice, práva a možnosti v insolvenčním řízení
Oprávnění, povinnosti a nezávislost insolvenčního správce
a problematika insolvenčního správce se zvláštním povolením
Jak eliminovat negativní dopad insolvence
pro účastníky insolvenčního procesu?
Jak řešit hrozící úpadek a jak mu zcela předejít?
Panelová diskuse:
Je insolvence běžnou součástí světa byznysu?
Jaký je dopad pro účastníky insolvenčního procesu
v porovnání se zahraničím?
Jaká jsou slabá místa z hlediska praktických aspektů insolvence?
Více informací a registrace
na www.konference.ihned.cz nebo na tel.: 233 071 423
Pořadatel:
MAG_202_210x297_meeting.indd 1
Odborný garant:
Partneři:
30.8.2010 13:43:17
komunální odpady
Příloha
ilustrační foto: dagnmar hofmanová
SPOLEČNÁ PŘÍLOHA ČASOPISŮ MODERNÍ OBEC A ODPADY č. 10/2010
Dobrá péče o komunální odpad začíná pravidelným vyprazdňováním odpadkových košů.
Na přípravě návrhu nového zákona o odpadech pracovalo Ministerstvo životního prostředí (MŽP) už pod vedením několika
bývalých ministrů. V této oblasti se kříží mnoho zájmů, proto
není snadné najít konsenzus. Zeptali jsme se proto nového
ministra životního prostředí Pavla Drobila, jak pokračují práce na tomto důležitém zákoně.
foto: arChiv
odpadový zákon
se rozdělí na dva
Ministr životního prostředí Pavel Drobil
Jaký jste zvolili postup při hledání zmíněného konsenzu?
Po neúspěšném pokusu předložit návrh
nového zákona o odpadech ve funkčním
období ministra Martina Bursíka zahájilo
MŽP v loňském roce práce na nové legislativě odpadového hospodářství postupnými kroky. Bylo rozhodnuto zpracovat určitý koncepční rámec, a to za účasti odborné
veřejnosti. Na podzim roku 2009 byly vládě
pro informaci předloženy Teze rozvoje odpadového hospodářství, které byly letos
rozpracovány do Rozšířených tezí rozvoje
odpadového hospodářství. Práce probíhaly v pracovních skupinách, ustavených ze
zástupců ministerstev, klíčových stakeholderů a dalších významných subjektů odpadového hospodářství.
Koncem srpna vláda tento materiál
projednala a schválila. Dokument představuje určitý konsenzus napříč spektrem
zájmů odpadového hospodářství a měl by
pomoci při dalších legislativních pracích
na nové právní úpravě odpadového hospodářství v ČR.
n
říjen 2010
Kdy předložíte návrh nového zákona
vládě?
Rozšířené teze budou sloužit jako základ
pro tvorbu věcného záměru zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou
životností, které mají být vládě předloženy
na podzim příštího roku. Některé oblasti
však přes intenzivní jednání zůstaly otevřené a při přípravě věcného záměru zákona
je bude nutné znovu projednat. Jde především o výjimky ze zpoplatnění při ukládání
odpadů na skládky, a to pro odpady používané pro technologické zabezpečení skládek, zvažována je i možnost osvobození poplatků u vybraných odpadů, jako například
u odpadů z azbestu.
Jako podstatné vidím rozdělení dosavadní koncepce jednoho odpadového zákona
na zákon o odpadech a zákon o výrobcích
s ukončenou životností. Pokud jde o zákon
o obalech, bude muset být novelizován nejméně u stanovení cílů pro využití a recyklaci jednotlivých obalových toků od roku
2013, neboť stávající limity jsou nastaveny
pouze do roku 2012.
n
n Z jakého důvodu je zařazen zpětný odběr elektropřístrojů a elektrozařízení pod
zvláštní zákon?
Chci zdůraznit, že nejde jen o oddělení
zpětného odběru elektropřístrojů a elektrozařízení, ale o celou problematiku zpětného odběru výrobků s ukončenou životností,
tj. o vozidla s ukončenou životností, baterie
a akumulátory, pneumatiky. Pro oddělení
problematiky zpětného odběru výrobků
s ukončenou životností do samostatného
zákona jsme se rozhodli z několika důvodů,
ale těmi hlavními byly dva. Jedním je dosažení celkové přehlednosti obou zákonů
a druhým zásadním důvodem jsou velmi
časté novelizace té části zákona, která transponuje směrnice, upravující zpětný odběr
vybraných výrobků. Důležitá je i povinnost převzetí dalších prováděcích předpisů
a novel směrnic Evropského společenství,
které se průběžně projednávají na evropské
úrovni. Odpadové hospodářství patří bohužel mezi oblasti s vysokou mírou pokrytí
evropskými předpisy.
23
›
Příloha
komunální odpady
Komplexní systém nakládání s odpady
BATERIE
ELEKTROODPAD
Vyřešíme Vaše zákonné
povinosti a zpětný odběr
› n Jak se MŽP vyrovná s tím, že zřejmě
byla celá koncepce kolektivních systémů
pochybená? Lze na tom něco změnit?
Transpozice jednotlivých předpisů do národní legislativy znamenaly diferencovaný
přístup právního prostředí pro etablování
jednotlivých systémů. Každý přístup, ať už
jde o autorizaci ve smyslu obalového zákona nebo bateriové novely, nebo liberální
přístup podle části zákona o elektrozařízení měly ve své době jistě své opodstatnění. Soubor smluvních vztahů a finančních
toků, které vedou k zajištění povinností
výrobce konkrétní komodity, nepředstavují jednoduché řešení. V této oblasti bylo
a vždy bude nutné hledat cestu jak na regionální, tak především na celostátní úrovni. Princip kolektivních systémů je napříč
Evropou shledáván jako nejčastěji volené řešení, s různými specifiky v závislosti
na geopolitické situaci, nastavení stávajícího systému sběru komunálního odpadu
a dalších podmínkách.
Východiskem pro budoucnost je v první
řadě nastavení jasných podmínek na vstupu, důrazné prosazení principu neziskovosti na úrovni kolektivního systému, k čemuž by měla vést fakt, že za systémy stojí
skuteční výrobci dané komodity, dále pak
vyšší dohled nad činností ze strany státu
a mechanismy kontroly finančních toků
a jasné stanovení odpovědnosti výrobce
a kolektivního systému. Veškeré otázky
včetně návaznosti na stávající řešení jsou
diskutovány v rámci pracovních skupin při
vzniku nového zákona.
24
www.remasystem.cz
www.remabattery.cz
n Které hlavní záměry v odpadovém hospodářství ministerstvo preferuje?
Ministerstvo bude vycházet především
z hierarchie nakládání s odpady, tj. předcházení vzniku odpadů, přípravě k opětovnému použití, recyklaci odpadů, energetického využití a nejméně výhodného
odstranění odpadů. Toto by měla být základní idea při tvorbě nových zákonů.
n Jsou odpady obnovitelným energetickým zdrojem? Jaký je váš postoj k jejich
spalování, respektive jejich energetickému využití?
Odpady lze samozřejmě vnímat jako obnovitelný energetický zdroj, a to zejména
komunální odpady. Jejich energetické využití má – spolu s materiálovým využitím –
své místo i v hierarchii nakládání s odpady
deklarované ve směrnici EU o odpadech
i v českém zákoně o odpadech, přičemž
oba jmenované způsoby využití odpadů
jsou předřazeny před jejich odstraněním.
V souladu s tím je i můj postoj k problematice energetického využívání odpadů.
Mechanicko-biologická úprava odpadů
(MBÚ) a následné spoluspálení získané výhřevné složky je doplňkovou cestou nakládání s komunálními odpady. Ministerstvo
životního prostředí se rozhodlo podpořit
výstavbu zařízení k mechanicko-biologické úpravě odpadů (spolu s výstavbou
zařízení k energetickému využití) z prostředků Operačního programu Životní
prostředí (OPŽP). Důvodem je to, že v ČR
existuje poptávka po takovémto typu zaří-
MO000968
zení a také lokality, které splňují specifické
podmínky pro funkčnost MBÚ, jako je například dostupnost vhodného spoluspalovacího zařízení.
n Bude v Ostravě oživen projekt výstavby
spalovny odpadů?
Musím vás opravit, nejde o spalovnu, ale
o zařízení k energetickému využívání odpadů. To je zásadní rozdíl. V nedávné době
se uskutečnilo jednání s předkladateli tohoto projektu na Státním fondu životního
prostředí (SFŽP). Protože v rámci aktuálně
platné výzvy na předkládání žádostí o podporu výstavby zařízení k energetickému
využívání odpadů z OPŽP šlo o první jednání o tomto projektu na SFŽP, byly podány pouze základní informace o projektu
a podmínkách udělení podpory.
Pokud bude v budoucnu předložena žádost o dotaci na výstavbu tohoto zařízení
z OPŽP, budou muset být před poskytnutím
finanční podpory naplněny všechny podmínky stanovené pro tyto projekty ve výzvě. V souvislosti s plánovaným projektem
zařízení k energetickému využívání odpadů blízko Karviné lze například zmínit, že
kapacita takového zařízení, podpořeného
z OPŽP, nesmí překročit 50% produkci komunálních odpadů v regionu. To je podmínka související s cílem stanoveným evropskou směrnicí o odpadech – opětovně
použít a recyklovat nejméně 50 % odpadů
n
z domácností.
MIlENa GEUSSoVÁ
říjen 2010
komunální odpady
M
ěstská rada v Jílovém nedaleko
Prahy se v posledních letech intenzivně zabývala současností
i budoucností městské skládky na Radlíku.
Otázkou bylo, zda skládku ponechat
v majetku města, pronajmout, nebo prodat?
Které řešení je ekonomičtější a výhodnější
pro obec? Místostarosta Jílového RNDr. Bohuslav Kohoutek zastává jednoznačný názor, že nejlepší by bylo skládku prodat.
hISToRIE
Krajský úřad Středočeského kraje nařídil již
v roce 2004 skládku na Radlíku modernizovat kvůli splnění přísnějších požadavků
na provoz. Protože se tak nestalo, byla uzavřena. »Teprve pak tehdejší vedení města
v dubnu 2006 skládku na 6 let pronajalo firmě Remondis Praha. Ta se zavázala skládku na své náklady upravit a zmodernizovat
podle požadavků úřadů a příslušných norem. Její provoz byl obnoven koncem března 2007,« říká RNDr. Bohuslav Kohoutek.
Skládka má kapacitu 23 tisíc tun ročně
a ukládají se na ni odpady z Jílového a jiných lokalit. Po skončení nájmu v roce 2012
ji chtělo bývalé vedení města provozovat
ještě 10 let jen pro potřeby města.
VÁZaNÝ ÚČET
Součástí nájemní smlouvy byla povinnost
nájemce zřídit vázaný účet v bance, kam se
odvádějí v zákonné výši finanční prostředky na rekultivaci skládky. A zde jsme u jádra
problému. Místostarosta tvrdí, že odvedené
prostředky jsou minimální a na rekultivaci
skládky v současných cenách nebudou stačit. »V rekultivačním fondu, tvořeném povinně nájemcem ze zákona, bude po ukončení nájmu v roce 2012 jen asi 11,5 mil. Kč.
Nemůžeme nájemce nutit, aby ukládal víc
peněz, než požaduje zákon.« Náklady rekultivace se odhadují na zhruba 30 mil. Kč.
Lze předpokládat, že v roce 2022 mohou
být až o 50 % vyšší. Navíc dalších 30 let bude
muset město jako vlastník skládku monitorovat, což obnáší zhruba 400 tisíc Kč za rok,
celkem tedy 12 mil. Kč.
Hlavním příjmem ze skládky jsou pro
město poplatky za uložení odpadů, které by
však obdrželo i v případě, že by nebylo majitelem skládky. Po skončení pronájmu budou jeho příjmy nulové, na skládce se budou
ukládat jen »vlastní« odpady z města, za které mu poplatek nenáleží. »Z uvedeného vyplývá, že nájemní smlouva není pro město
výhodná,« uzavírá RNDr. Kohoutek.
DalŠí VaRIaNTa
Existuje však ještě jiná, ekonomicky výhodnější varianta – využít skládku komerčně,
tedy odprodat její zbývající kapacitu současnému provozovateli, společnosti AVE
odpadové hospodářství, s. r. o. »Při mnoha jednáních o budoucnosti skládky jsme
na základě ekonomických ukazatelů dospěli společně s odborníky k závěru, že nejlepším řešením bude skládku co nejrychleji
zaplnit do její projektované kapacity a co
nejdříve zrekultivovat. Město by tak získalo podíl na zisku ve výši 4 mil. Kč již v roce
2010,« vypočítává místostarosta Kohoutek.
»Celkový přínos tohoto postupu se předpokládá ve výši 11 mil. Kč. Skládka by byla
zavezena v roce 2012.« Získané prostředky
spolu s financemi na zákonném rekultivačním fondu by postačovaly na rekultivaci skládky v roce 2013 a město by se navíc
zbavilo negativních vlivů jejího provozu
na okolí.
Tento postup, navržený RNDr. Bohuslavem Kohoutkem, zastupitelstvo města odsouhlasilo. Zaplnit zcela projektovanou kapacitu skládky do konce roku 2012 lze bez
problémů. Město uzavřelo potřebné smlouvy s nájemcem skládky, který garantuje dodání požadovaného množství odpadů. A co
bude, až se skládka naplní a uzavře? Město má plán odpadového hospodářství až
do roku 2017. Uzavřené dodatky ke smlouvám mu zaručují garantované ceny za svoz
a likvidaci odpadů, které budou již odváže/jmh/
ny na jinou skládku.
PŘÍPRAVA A REALIZACE PROJEKTŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU
ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ - OSA 4 - Nakládání s odpady
VYBAVENÍ SBĚRNÝCH DVORŮ
LISOVACÍ TECHNIKA
TECHNIKA RPO NAKLÁDÁNÍ S ODPADY
BALÍKOVACÍ LISY - do 5 t
BALÍKOVACÍ LISY - 20 až 50 t
KONTEJNEROVÉ LISY
LOGISTIKA ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ
HORIZONTÁLNÍ BALÍKOVACÍ LISY
TRÍDÍCÍ LINKY
PŘEKLÁDACÍ STANICE
PŘÍSLUŠENSTVÍ
POUŽITÁ ZAŘÍZENÍ
KOMISNÍ PRODEJ
GENERÁLNÍ OPRAVY
LUX-PTZ s.r.o.
Mlýnská 701
561 64 Jablonné nad Orlicí
Czech Republic
tel.: +420-465 676 655
fax: +420-465 641 421
e-mail: [email protected]
www.lux-ptz.com
www.lux-group.cz
říjen 2010
25
MO001059
ČISTÁ MĚSTA a OBCE
Mít vlastní skládku,
nebo pronajatou?
Příloha
Příloha
komunální odpady
Může se občan bránit pálení
odpadů v sousedství?
Podívali jsme se na to, jaké má možnosti člověk, jehož sousedé se nechovají civilizovaně a pálením odpadů mu otravují
vzduch. Má se na koho obrátit?
J
edna čtenářka nám napsala: »Naši
sousedé používají jako topivo lakovaná okna, lakovaný a lepený nábytek, dřevotřísku a zamořují ovzduší okolo.
Máme malé děti a rozhodně nechceme,
aby onemocněly v důsledku bezohlednosti sousedů. Několikrát jsem s nimi hovořila
a vysvětlovala jim, že škodí také sobě. Marně. Předpokládáme, že za dvěma muži, kteří rozvážejí „topivo“ obyvatelům naší i přilehlé ulice, stojí nějaká firma, která se tímto
způsobem snaží nelegálně zbavit odpadu.
Jak bychom měli postupovat v tomto případě? Na koho se máme obrátit o pomoc? Co
pro nás může udělat naše obec?«
ZaKRoČí oBEC NEBo SoUD
Danou problematiku řeší zákon č. 86/2002
Sb., o ochraně ovzduší, který upravuje základní povinnosti každé fyzické či právnické osoby. Každý je povinen omezovat
a předcházet znečišťování ovzduší a snižovat množství jím vypouštěných znečišťujících látek.
Zákon zakazuje používat jako palivo odpad (jak je definován podle zákona o odpadech). Podle § 11 odst. 2 zákona o ochraně
ovzduší se ve zdrojích znečišťování ovzduší
nesmí používat paliva, které neurčil výrobce. Podle právníka Mgr. Petra Adámka, vedoucího oddělení legislativního a právního
na Krajském úřadě Královéhradeckého kraje, v případě, že sousedé jako fyzické osoby používají kamna, kotel či jiné spalovací
zařízení (tedy zdroj znečišťování ovzduší),
jsou povinni dodržovat shora uvedené povinnosti. Lakované odpadní dřevo a mnoho
dalších materiálů (například odpadní PET
lahve a podobně) by se mohly v kamnech
spalovat jen v případě, že by to výrobce výslovně uvedl v návodu k provozu.
»Jde pravděpodobně o tzv. malý zdroj
znečišťování ovzduší. Provozovatelé malých
stacionárních zdrojů jsou povinni dodržovat přípustnou tmavost kouře a přípustnou
míru obtěžování zápachem a neobtěžovat
kouřem a zápachem osoby ve svém okolí
a obydlené oblasti. Nedodržení těchto povinností je pak přestupkem. Lze tedy podat podnět na příslušný obecní úřad, který
může uložit pokutu za nedodržování povinností provozovatele malého stacionárního
zdroje. Je však nezbytné poznamenat, že
prokázání porušení daných povinností je ze
strany obcí dosti problematické. Vzhledem
k právu na nedotknutelnost obydlí podle
čl. 12 Listiny základních práv a svobod jsou
možnosti provádět prohlídky stacionárních
zařízení v jednotlivých domácnostech velmi
omezené,« vysvětluje Mgr. Petr Adámek.
Podle občanského zákoníku (zákon číslo
40/1964 Sb.) je též možné využít cestu soudní, to znamená obrátit se s žalobou na příslušný soud. Podle paragrafu 127 odst. 1
se vlastník věci musí zdržet všeho, čím by
nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval
jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon
jeho práv. Proto zejména nesmí ohrozit
sousedovu stavbu nebo pozemek úpravami pozemku nebo úpravami stavby na něm
zřízené bez toho, že by učinil dostatečné
opatření na upevnění stavby nebo pozemku, nesmí nad míru přiměřenou poměrům
obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, světlem, stíněním
a vibracemi, nesmí nechat chovaná zvířata
vnikat na sousedící pozemek a nešetrně,
popřípadě v nevhodné roční době odstraňovat ze své půdy kořeny stromu nebo odstraňovat větve stromu přesahující na jeho
pozemek.
JE Za VŠíM FIRMa?
»Ohledně druhé části otázky – osoby nabízející či prodávající odpad k pálení v do-
mácnostech porušují zákon o odpadech,
eventuálně obecně závaznou vyhlášku
obce (pokud takováto vyhláška je vydána). V takovém případě je možné se obrátit
s podnětem jak na příslušný obecní úřad,
tak na Českou inspekci životního prostředí,« uvádí právník Mgr. Petr Adámek.
S odpady lze nakládat pouze v zařízeních,
která jsou k nakládání s odpady podle zákona o odpadech určena. Při tomto nakládání
s odpady nesmí být ohroženo lidské zdraví
ani ohrožováno nebo poškozováno životní
prostředí a nesmějí být překročeny limity
znečišťování stanovené zvláštními právními předpisy.
»Fyzické osoby jsou povinny odkládat
komunální odpad na místech k tomu určených, odděleně ho shromažďovat, třídit
a předávat k využití a odstraňování podle
systému stanoveného obcí, pokud odpad
samy nevyužijí. Pálení v kamnech však není
využitím odpadu podle zákona o ochraně
ovzduší,« uzavírá Mgr. Petr Adámek.
Obrátit se na Českou inspekci životního
prostředí (ČIŽP) však nejde vždy. »Obecně
platí, že ČIŽP není oprávněna kontrolovat
fyzické osoby a vstupovat do jejich obydlí
a prostor nesouvisejících s podnikatelskou
činností. Fyzické osoby může kontrolovat
jen obec, např. podle § 80 odst. 1 písm. a)
zákona o odpadech, nebo podle přestupkového zákona. Občan však může požádat
obec o prošetření toho, kde fyzické osoby
přišly k odpadu, který nabízejí. Pokud by
obec svým šetřením zjistila a zaprotokolovala, že konkrétní fyzické osoby převzaly
odpad od jiných subjektů, pak obec může
předat inspekci kompletní spis v této věci
s návrhem na uložení pokuty za neoprávněné převzetí odpadu podle § 69 zákona
o odpadech. Česká inspekce životního prostředí pak uloží pokutu za přestupek. Pokud
by se obci navíc podařilo zjistit konkrétní
subjekt, který předával odpad a ten by byl
podnikající osobou, potom by věc týkající
se samotného původce odpadu již mohla
samostatně prošetřit ČIŽP,« konstatovala
Mgr. Ivana Awwadová, tisková mluvčí Čes/jhm/
ké inspekce životního prostředí.
Environmentální vyúčtování ve školách
Z
a loňský rok odevzdaly školy zapojené v recyklačním programu Recyklohraní 5719 vyřazených televizí a 3363
počítačových monitorů. Do přírody se tak
mj. nedostalo 1377 tun nebezpečného odpadu. Recyklací těchto spotřebičů se také
ušetří elektrická energie, která by vystačila
519 běžným českým domácnostem na celý
rok. Údaje o úsporách energií a surovin ve
školách účastnících se Recyklohraní lze vyčíst z tzv. Environmentálního vyúčtování.
26
Nejlépe dopadla Střední škola – Centrum
odborné přípravy technickohospodářské
z Prahy 9, která odevzdala 294 televizí a 173
monitorů. Na druhé příčce se umístilo
Gymnázium Kroměříž, které vybralo 208
televizorů a 122 monitorů. Pomyslná bronzová medaile patří Základní škole Křivoklát.
Ta vytřídila 176 televizí a 104 monitorů.
Projekt iniciovaný neziskovou společností ASEKOL probíhá v mateřských, základních a středních školách už třetím rokem.
»Letos jsme podpořili vypracování studie, která umožńuje přesně vypočítat přínosy recyklace televizí a monitorů pro životní prostředí. Na základě studie jsme se
rozhodli pro obce a následně i pro školy
vypracovat tzv. Environmentální vyúčtování za rok 2009. Školy tak mohou zjistit, jak
konkrétně jejich snažení prospělo životnímu prostředí,« konstatovala Hana Ansorgová ze společnosti ASEKOL.
/pa/
říjen 2010
komunální odpady
Příloha
Šetřete vodu,
zrecyklujte
vaši televizi!
Díky recyklaci jedné televize (monitoru)
se nemusí vyrobit 745 litrů pitné vody
(757 litrů u monitoru) a nevznikne stejné
množství znečištěných odpadních vod.
Stejné množství vody je například
spotřebováno při deseti sprchováních.
MO001058
www.asekol.cz
říjen 2010
27
Příloha
komunální odpady
Nakládání s odpady
na pohřebištích
Barevné popelnice na tříděný odpad rozeseté po obcích už
většina lidí asi zná a používá. Na některých místech, jako například na pohřebištích, však zatím stále chybějí. To je zřejmé
o každých Dušičkách, kdy směsné kontejnery doslova přetékají smetím. Přitom i pohřebiště jsou vhodným místem pro
barevné popelnice. Jsou tu totiž tři nejčastější skupiny odpadů: sklo, plasty a bioodpad. Proto je vhodné usilovat o to, aby
návštěvníci pohřebišť mohli tyto komodity oddělit.
l
o pohřebnictví, respektive trestním zákoníkem požívají zvláštní ochrany. Z působnosti zákona o odpadech byly na základě
připomínky Ministerstva zdravotnictví
České republiky s účinností od 1. ledna
2004 vyloučeny i mrtvě narozená těla, potraty a části těl včetně amputovaných končetin a orgánů.
NENí To ZaNEDBaTElNÉ MNoŽSTVí
Zatímco prvotním původcem – neboli producentem odpadu, vznikajícího při údržbě
veřejných ploch, je provozovatel pohřebiště
– obec, prvotním původcem odpadu z jednotlivých hrobových míst je uživatel pronajatého hrobového místa.
ilustrační foto: dagmar hofmanová
ikvidace odpadů z pohřebišť patří
do činnosti při provozování veřejných pohřebišť, která podle zákona
č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví náleží mezi
povinnosti obcí a měst – výjimečně církví a náboženských společností. Skladba
odpadů co do druhů je různorodá a zahrnuje odpady při údržbě travnatých ploch,
okrasné a vzrostlé zeleně, úklidů a údržbě komunikací, při opravách – výstavbě
a likvidaci hrobových zařízení (náhrobků) a také odpady ze samotných hrobových míst. Přitom zákonem č. 185/2001
Sb., o odpadech jsou z kategorie odpadů
jednoznačně vyjmuty lidské pozůstatky
a ostatky ve všech formách, které zákonem
Ke shromažďování směsného odpadu slouží na pohřebištích většinou velkoobjemové
kontejnery, kam se odkládá vše – zbytky květin, ořezu z okrasních keřů, svíček, dále plastové obaly a dokonce i stavební suť.
28
Množství jednotlivých skupin odpadů je
podle charakteru místa a velikosti pohřebišť
různé. U odpadů z veřejných ploch (travnatých, s okrasnou a vzrostlou zelení, z údržby
komunikací) jde o rozsah srovnatelný s parkovými plochami měst a obcí a jeho shromažďování, třídění a likvidaci řeší zpravidla
obvyklým a uspokojivým způsobem přímo
subjekt, který danou činnost provádí. Vznikající nesrovnalosti, náklady a podobně mají
adresného původce.
U jednotlivých hrobových míst jde naopak o odpad, jehož prvotním původcem
– producentem je nejen samotný uživatel
hrobového místa, tedy nájemce, případně
vlastník hrobového zařízení, ale i kterýkoliv
návštěvník, jenž při návštěvě konkrétního hrobu zde položí květiny, zapálí svíčku
apod. Různorodost takového odpadu je
blízká odpadu komunálnímu, který produkují občané při zajišťování chodu běžné domácnosti. Ve většině případů jde tak
o odpad z činnosti anonymních fyzických
osob, které ne vždy jsou i obyvateli dané
obce. Zahrnuje vedle kytic, věnců i odstraněnou výsadbu, odpady z ořezu okrasných
keříků, zbytky svíček, různé obaly včetně
plastů a nejednou i obaly s případnými
zbytky různých látek, užívaných ke svícení
petrolejek, olejových lampiček apod.
Takový odpad – označovaný obvykle jako
odpad komunální – směsný, není zpravidla
na pohřebištích odděleně skladován, tříděn
a likvidován. K jeho shromažďování a odvozu slouží většinou velkoobjemové kontejnery, na větších pohřebištích i jednotlivé
malé odpadové nádoby, jejichž obsah se
v určitých intervalech odváží opět do velkoobjemových nádob. A nejde o zanedbatelné množství.
I když statistika množství odpadů z pohřebišť v ČR (je-li vedena) nám není známa, na základě dlouholetých zkušeností při
správě pohřebišť středně velkého města,
s počtem více než 4500 hrobových míst je
možné uvést, že roční průměr likvidovaného směsného komunálního odpadu dosahuje zhruba 54 tun. Částka na jeho likvidaci
dosahuje v průměru za šest předchozích
let 12,5 % veškerých nákladů na běžný provoz a správu pohřebiště, jehož podstatná
část má stálý dozor a v nočních hodinách
je uzamčena. Přitom náklady pouze za samotný odvoz a skládkovné na jednu tunu
tohoto odpadu se od roku 2003 do roku
2009 zvýšily o takřka 87 %. Vedle toho při
běžné údržbě a správě pohřebiště se vyprodukuje a vytřídí ročně přes 30 tun biologicky rozložitelného odpadu a více než 10 tun
stavebních sutí.
V ZahRaNIČí To JIŽ JDE
Mnohokrát jsme zamýšleli nad možností a účelností alespoň základního třídění
směsného komunálního odpadu na odpad
z výzdob hrobů a na odpad ze zbytků svíček, obalových materiálů apod. (převažující
věnce a kytice z hrobů pro použití umělých
hmot při jejich výrobě nelze považovat
zcela za biologický rozložitelný odpad).
Z technického hlediska by si takové třídění
vyžádalo nové typy dělených odpadových
nádob, umístěných na více místech pohřeříjen 2010
DVĚ PříKlaDNÉ oBCE
Pozitivní, ačkoliv zatím ojedinělé zkušenosti s tříděním odpadů na pohřebištích, jsou
známy i u nás. Podle starostky obce Štítné
nad Vláří-Popova na Valašskokloboucku
Marie Hrnčiříkové na místním hřbitově se
separují plasty, sklo a bioodpad už pět let.
»Jsme s tím spokojeni. I když se občas stane,
že je něco tam, kde to být nemá, většina lidí
si zvykla a odpad třídí.« Dva roky se odpad
separuje na místě posledního odpočinku
v Pržně na Vsetínsku. Odděleně pak mohou
občané vyhazovat směsný odpad. Problém
je například s věnci, protože mají polystyrenový základ, takže nejsou čistě přírodní.
NaKlÁDÁNí SE STaVEBNí SUTí
Samostatnou kapitolou je nakládání s odpadem, který vzniká při výstavbě, opravách
a likvidaci hrobových zařízení (náhrobků)
– stavební sutí. Je na místě připomenout,
že hrobová zařízení, zhotovená dříve nebo
později jsou majetkem toho, kdo je pořídil,
nebo dědiců. Neboli konkrétních osob. Výjimečně – u majetku opuštěného (§ 135 občanského zákoníku) půjde o majetek obcí
(do září 2005 státu).
V obcích, kde není zabezpečen denní
dozor nad děním na pohřebišti, se potýkají
mnohdy až s bezprecedentním nakládáním
s takovýmto odpadem. U řady pohřebišť je
pro jeho odložení vyhrazen samostatný
prostor, odkud se v potřebných intervalech
odváží na určené místo. Kde taková místa vyhrazená nejsou a není zajištěn denní
dozor, je nejednou stavební suť odkládána
do nádob na směsný komunální odpad.
Nezřídka mimo vyhrazené prostory a nikdo
se k ní nehlásí.
U pohřebišť s trvalým dozorem se zpravidla uplatňuje zásada, že za manipulaci
a nakládání se stavební sutí odpovídá ten,
kdo nebo v jehož prospěch se taková činnost provádí. Nejsou výjimkou pohřebiště, kde jejich provozovatelé takovou činnost nabízejí a zajišťují jako individuální
a úplatnou službu. Určitým pomocníkem
říjen 2010
v udržování pořádku může být na takových
pohřebištích základní evidence o hrobových zařízeních na jednotlivých hrobových
místech, jako naplnění povinnosti dané citovaným zákonem o pohřebnictví (§ 21).
NEBEZPEČNÝ oDPaD
Další specifický odpad na pohřebišti vzniká
při hrobnické práci. Pracovní oděv a pomůcky hrobníka jsou potřeba likvidovat,
bylo-li při exhumaci podezření, že šlo o nezetlelé lidské ostatky osoby, která v době
úmrtí byla nakažena infekčními onemocněními, vyvolanými vysoce rizikovými biologickými agens a jejich toxiny.
Je velmi vhodné, aby provozovatel veřejného pohřebiště určil místo, oddělené
od běžného odpadu, kam ukládat zbytky
rakví, polštářů, oděvů, kytic nebo stuh vyjmutých z hrobů a hrobek. Některé vlastnosti činí tento odpad z pohřebiště nebezpečným (infekčním) a je potřeba s ním
nakládat na základě souhlasu věcně a místně příslušného orgánu státní správy. Doporučujeme uzavřít pro tyto případy smluvní
vztah s firmou oprávněnou k likvidaci tohoto odpadu.
PRoBlÉMy, KTERÝM JE NUTNo
VĚNoVaT PoZoRNoST
Stav pohřebišť se za poslední desetiletí
i v malých obcích očividně zlepšil, zejména díky jednorázovému vynaložení nemalých finančních prostředků. I přesto vyžaduje nakládání s odpady z pohřebišť větší
pozornost. Především ve vytvoření technických předpokladů (zpravidla s jednorázovými finančními potřebami), v osvětě
všech návštěvníků pohřebišť a také v zajištění potřebných prostředků na běžnou
a pravidelnou činnost (včetně kontroly).
V této souvislosti si připomeňme stanovisko Ministerstva životního prostředí, že
zavedení tzv. paušálního poplatku za likvidaci komunálního odpadu fyzických osob
v obci se vztahuje na veškerý komunální
odpad, jehož producentem je občan obce,
a to na celém katastru obce. Neboli i na veřejném pohřebišti. Pak by se náklady na likvidaci směsného komunálního odpadu
z pohřebišť již neměly zahrnovat do cen
za služby spojené s nájmem hrobových
míst, které mimochodem již několik let patří mezi ceny věcně regulované.
Existují také další problémy, o které by se
měly zainteresované strany více zajímat.
Omezená šíře i únosnost uliček na pohřebištích a objemnost výzdob – věnců a kytic mnohdy neumožní nasadit prostředky
a pomůcky, které se v mnoha obcích již
běžně na třídění odpadů používají. Situaci
neprospívá například odlišnost ve zdaňování činnosti při nakládání s komunálním
odpadem produkovaným fyzickými osobami obcí coby obyvateli a mezi nakládáním s tímto odpadem, jde-li o veřejná pon
hřebiště.
VÁClaV GRaF
správce pohřebišť ve valašském meziříčí
ToMÁŠ KoTRlÝ
Prodej a servis zemědělské, lesnické a komunální techniky
biště (zpravidla u zdrojů vody), mechanizaci na manipulaci s nimi a konečně i oddělený odvoz a likvidaci. To by stálo nemálo
finančních prostředků, kterých se obcím
většinou nedostává.
Pro úspěch takového třídění je také nezbytná aktivní spoluúčast nájemců hrobových míst a ostatních návštěvníků, a to
již v okamžiku, kdy nepotřebné věci, coby
odpad odkládají poprvé. A v tom spatřujeme hlavní problém při snaze směsný komunální odpad z pohřebišť třídit již od prvopočátku. Z několika návštěv pohřebišť
v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Francii
máme poznatky, že technické prostředky pro třídění odpadů z hrobových míst
už dlouho existují a používají se. Rovněž
je tam i větší snaha široké veřejnosti něco
učinit pro ochranu a udržení životního prostředí také na pohřebištích.
V obcích s malými a místně odloučenými pohřebišti, bez denního dozoru je obvykle k dispozici velkoobjemový kontejner,
do kterého odpad z hrobů odkládají návštěvníci přímo a bez základního třídění.
Příloha
www.somejh.cz
komunální odpady
Produkt manager: Kamil Koranda
Kontakt: 384 372 029
e-mail: [email protected]
Prodejní a servisní střediska:
SOME Jindřichův Hradec: mob.: 602 295 408,
SOME Vysočina: mob.: 607 555 191, 602 207 405,
602 294 806, SOME Trutnov: mob.: 724 145 860,
725 740 151, SOME Žamberk: mob.: 602 619 318,
602 653 481, SOME Severní Morava: mob.: 602 207 471,
725 731 367, SOME Nečtiny: mob.: 602 619 324,
SOME Chvalšiny: mob.: 602 253 389, SOME Sušice:
mob.: 724 137 076, SOME Střední Čechy: mob.: 725 827
210, SOME Sever: mob.: 602 490 622, 602 155 849,
SOME Jižní Morava: mob.: 777 044 012, 777 044 212
MO000973
ministerstvo pro místní rozvoj čr
29
Nakládání s biologickým odpadem
Spoleènost I-Tec Czech, spol. s r.o. se zabývá biologickým odpadem již od roku 1998. Jak už název
spoleènosti napovídá, dodáváme na trh italskou technologii a právì Itálie má co se týká nakládání
BRKO více než desetileté zkušenosti.
Jsme dodavatelé pøedevším vozidel a nástaveb urèených ke svozu, logistice tohoto druhu odpadu
a jsme schopni pro potøeby zákazníka dodávat vozidla od kategorie motocyklù, tøíkolek - ètyøkolek až
po „klasické náklaïáky“ kategorie N3. Vždy pùjde o rozsah èinnosti, rozlehlost regionu, terénní, klimatické
a prùjezdní podmínky.
Náš první zákazník v ÈR - spoleènost DEPOS Horní Suchá – skládka odpadù zakupovala vozidlo na
svoz bioodpadu v roce 2003. Máme tedy více než sedmileté zkušenosti v tomto sektoru odpadového
hospodáøství. Mezi další významné klienty, kteøí užívají naše vozidla patøí skládka odpadù ASOMPO
Životice u Nového Jièína, TS Vizovice, TS Chomutov a TS Benešov, které naše vozidlo
zakomponovali do projektu „velké bioplynové stanice“.
V èem je tedy svozové vozidlo pro bio èi gastroodpad od naší spoleènosti tak jiné ?
V prvé øadì jde hlavnì o vodotìsnost celé nástavby, protože pøi svozu, lisování bioodpadu dochází
ke vzniku bioš�áv, které nevypadají na vozovce èi na vozidle nijak vábnì. Nástavby vybavujeme
univerzálním pøevraceèem nádob, cca 16 typù, tak jak je v ÈR používáme. Velmi cenìnou vlastností
je také možnost pøekládání, zejména u menších typù, do stacionárních kontejnerù èi vìtšího
svozového vozidla.
Jde o zefektivnìní tras, úsporu èasu a PHM. Pro tento druh logistiky se vžilo oznaèení satelitní svoz
(menší krouží kolem vìtšího a postupnì jej doplòují svým obsahem).
Nemalou výhodu našich nástaveb spatøuji v univerzálnosti po-užití, protože si poradí i s komunálním
odpadem èi separovaným a� už plast, papír, sklo.
Já sám jsem byl velmi pøekvapen pøi zkušebních / pøedávacích a testovacích jízdách u zmínìných
zákazníkù velmi vøelým zájmem obyvatel o tuto službu.
Jako typický mìstský obyvatel žijící v domnìní, že se na obci – v rodinném domku 100% vše
zužitkuje, jsem nevycházel z údivu. Napø. v regionu skládky ASOMPO geometrickou øadou rostla
poptávka po této službì, kdy se prakticky každý mìsíc zkušebního provozu pøistavovaly další a další
odpadní nádoby, v tomto pøípadì o objemu 770 litrù a pro zajímavost první mìsíc po nasazení
našeho vozidla èinil svoz za mìsíc 27 tun a po pùl roce služby to bylo již více než 200 tun mìsíènì.
Osobnì jsem pøesvìdèen, že pokud bude tato služba obèanùm poskytnuta, budou ji hojnì využívat
a spoleènì tak pøispìjeme ke zlepšujícímu se životnímu prostøedí.
Pokud Vás tato problematika zajímá velmi rádi pøijedeme a poskytneme vám radu i pomocnou ruku,
napø. v možnosti èerpání dotaèních titulù na poøízení technologie jenž dodáváme pro nakládání
s biologickým rozložitelným odpadem.
MO001056
Pøeji vám hodnì štìstí pøi øešení problematiky BRKO ve Vaší obci.
Jiøí Vyvial, jednatel spoleènosti
Správa a rozvoj
okružní křižovatka může být
hezky usazena do prostoru
Kéž by bylo více projektů podobných tomu, s nímž obec
Jeni- šovice na Jablonecku letos uspěla v soutěži Cesty městy!
Žel, pokud někde podobný projekt teprve připravují a pomýšleli přitom na podporu z regionálního operačního programu,
patrně už jim 7,5% kofinancování státu přiznáno nebude.
o
kružní křižovatky samy o sobě už
ani v Česku nejsou žádnou zvláštností. Leckde však taková křižovatka, byť z hlediska napojení vedlejších směrů i velmi zajímavá, zůstává uprostřed obce
nebo na jejím okraji holou dopravní stavbou, která postrádá jakékoliv citlivé usazení
do okolního prostoru. Připouští to i Ing. Jarmila Nýdrlová z liberecké projektové kanceláře NÝDRLE. »Zastavěná plocha většiny
okružních křižovatek zabíhá do okolí, čímž
dochází k záboru dalších pozemků, které
dříve ani nemusely být komunikací. Naštěstí stále více přibývá sídel, která neváhají
na stavbu samotné okružní křižovatky navázat i úpravami veřejného prostoru kolem
ní,« dodává Ing. Jarmila Nýdrlová.
Právě projektová kancelář NÝDRLE byla
autorem projektu Okružní křižovatka silnic
III/28719 a III/28727 Jenišovice a Komunikace, zpevněné plochy a veřejná zeleň
v centru obce, který se prosadil v letošním
ročníku soutěže Cesty městy, kde obdržel
Cenu Moderní obce (viz box).
KoliKa projeKtům přidá Stát?
Mgr. Eva Jouklová z Úřadu Regionální rady
regionu soudržnosti Severovýchod říká, že
projekt z Jenišovic, který uspěl v soutěži
Cesty městy, je jedním z řady podobných
v rámci oblasti podpory 2.3. Rozvoj venkova. »Ta je mimo jiné zaměřena i na regeneraci veřejných prostranství, což je právě příklad Jenišovic,« vysvětluje Mgr. Eva
Jouklová. Pro tuto oblast podpory ROP
už byla vyhlášena dvě kola na předkládání žádostí o dotaci, přičemž celkem je už
schváleno 101 projektů, které mají přislíbenu dotaci z Evropské unie v celkové výši
bezmála 1,4 mld. Kč. »Pokud jde o celková
čísla za ROP, počátkem září jsme evidovali
Kategorie bodová řešení
1. místo: obec Písečná (okres Ústí nad Orlicí)
Zvláštní cena ministra dopravy: České Budějovice
Zvláštní cena časopisu Moderní obec: Jenišovice
(okres Jablonec nad Nisou)
n Kategorie liniová řešení
1. místo: Opava
2. místo: Děčín
Zvláštní cena společnosti 3M Česko: Nový Bydžov
Zvláštní cena společnosti Škoda Auto: Uničov
n Kategorie plošná řešení
1. místo: Napajedla
n
Podrobné informace o všech soutěžních
řešeních jsou na www.cestymesty.cz.
ZDROJ: NADACE PARTNERSTVÍ
228 schválených a podepsaných projektů,
jejichž financování v rámci ROP ještě nebylo ukončeno. Předpokládáme, že více
než polovina z nich se napřesrok ještě bude
uskutečňovat, a bude tedy i čerpat dotace,«
dodává Mgr. Eva Jouklová.
Projekty obcí a měst, neziskových organizací a podnikatelských subjektů (s výjimkou projektů předkládaných kraji) v rámci
ROP, na něž jsou již podepsány smlouvy
či které jsou součástí už vypsaných výzev,
by měly mít podle zářijového rozhodnutí
vlády nadále zajištěno 7,5% kofinancování
státu. Stát na tyto účely uvolní 1,1 mld. Kč.
Žel, na výzvy, které budou v regionálních
operačních programech příště vypisovány,
se 7,5% dofinancování ze státního rozpočtu
už asi vztahovat nebude. Je tak nutno počítat s vyšší finanční spoluúčastí žadatelů. Je
škoda, že toto »zdražení« dopadne i na některé teprve chystané projekty zklidňování
dopravy v obcích a městech a následné ren
vitalizace přilehlého prostoru.
ivan ryšavý
FOTO: ARChiV NADACE PARTNERSTVÍ
chopili Se příležitoSti
Obec Jenišovice na Jablonecku dokonale
využila skutečnost, že Liberecký kraj spolu
se Státním fondem dopravní infrastruktury (SFDI) zaplatil přebudování původní
průsečné křižovatky silnic třetí třídy (jako
jejich vlastník) na malou okružní křižovatku (o průměru 28 m). Radnice mezitím totiž už chystala projekt na revitalizaci návsi,
kudy vedl přímý průjezd obcí – a požádala si i o dotaci z Regionálního operačního
programu (ROP) Severovýchod (prioritní
osa 2: Rozvoj městských a venkovských oblastí, oblast podpory 2.3. Rozvoj venkova).
Jak podotýká starosta Jenišovic Bohumil
Bradáč, vybudování zpevněných ploch,
chodníků, autobusové zastávky, parkovacích ploch a nové veřejné zeleně v rámci
projektu revitalizace centra obce ROP loni
podpořil 5,085 mil. Kč, zbytek do celkových
nákladů 5,52 mil. Kč dorovnala obec.
Starosta ovšem neopomene zmínit ani
problémy s nutným výkupem pozemků,
které nebyly ve vlastnictví obce, ale na nichž
se počítalo se zpevněnými plochami. »Výkup pozemků snad v žádné obci nebývá
snadný a také my jsme museli s vlastníky
jednat vícekrát. Nicméně z mého pohledu
není nutné pro tyto účely měnit stávající legislativu,« konstatuje Bohumil Bradáč.
Výsledky 9. ročníku soutěže
Cesty městy
U nové okružní křižovatky v Jenišovicích přibyla i tato autobusová
zastávka, která už nezasahuje do jízdního pruhu.
říjen 2010
Nové centrum Jenišovic zahrnuje i komunikace pro pěší a odpočinkové zóny, stejně jako nové plochy veřejné zeleně.
31
Správa a rozvoj
V současné době stoupá zájem o veřejné prostory v souvislosti
se zklidňováním dopravy a revitalizací center měst. S tímto tématem úzce souvisí nejen obnova, ale i nové vytváření
uličních sítí v obci s důrazem na pěší dopravu, bezpečí chodců
a kvalitu veřejných prostorů.
v
některých obcích bývá centrem náves, v menších pouze páteřní ulice.
Ale i ostatní ulice v obytné či smíšené zástavbě hrají důležitou roli. Pokusme se podívat na tyto ulice z hlediska jejich estetiky a kvality pobytových hodnot.
Abychom mohli hodnotit ulice, je třeba
si uvědomit, co tvoří charakter uličního
profilu:
n členitost a orientace přilehlých fasád,
n organizace provozu a jeho intenzita,
n povrchy, materiály a podíl zeleně.
Obr. 1 Vizuálně oddělený soukromý
prostor ubírá základním hodnotám sídla –
obec u Prahy.
zovaných prostorů a souvisejícího financování. Na straně jedné chybí nabídka
firem poskytujících údržbu a starost o veřejné prostory, na straně druhé absentuje
poptávka obcí.
novodoBÉ řešení z Francie
Malá francouzská města v současné době
procházejí revitalizací svých center a uličních sítí. V praxi je zcela běžné, že si obce
najímají na úpravu prostranství odborné
firmy, které pomáhají nejen s výběrem adekvátní formy zeleně, ale i s možnostmi další
údržby. Květinové záhony u přechodů pro
chodce, upravené kruhové křižovatky i doprovodná zeleň komunikací jsou právě tím
prvním, s čím se člověk, ať již pěší nebo řidič,
při vstupu do obce setkává. V uličním profilu se objevují rozšířené chodníky s možností předzahrádek doplněné rozmanitým
mobiliářem, často navrženým přímo pro
obec na míru. Povrchy chodníků tvoří různé
materiály, jejichž výběr předurčuje textura,
zabarvení a odolnost. Nejčastěji dominuje
kombinace skládaných kamenných dlažeb,
ale například i speciální bílý živičný povrch
nebo měkký mlatový povrch. Škála materiálů a mobiliáře podporuje autenticitu místa
a kulturněhistorické vazby (viz obr. 3).
Podobně jako u nás i francouzská města
podléhají tlaku plánování, investorů a developerů. V okolí větších francouzských
měst sice narůstá nová zástavba rodinných
domů, ale na rozdíl od našich podmínek
převládá náročnější společenská poptávka
po kvalitním způsobu bydlení s dostatkem
veřejných prostorů. Na vyšší nároky poptávky musí developeři logicky reagovat.
Proto se při návrhu nových urbanistických
celků klade velký důraz na pobytovou hodnotu ulic. Není výjimkou, že developer zainvestuje například novou výsadbu veřejné
zeleně nebo se podílí na úpravách jiných
veřejných prostor v obci.
tradiČní řešení z anGlie
Procházíme-li ulicemi anglického Baldocku nebo Letchworthu, malých měst
vznikajících od konce 19. stol. na základě
myšlenek tzv. zahradních měst, překvapí
nás jejich otevřený a přívětivý charakter.
Typická forma soukromých předzahrádek
bez oplocení se spolupodílí na vytváření
veřejného prostoru. Obyvatelé se snaží své
upravené zahrady vystavit na odiv kolemjdoucím. Pobytovou pohodu ulic výrazně zvyšuje podíl zeleně v majetku obce.
Obecní zeleň doprovází komunikace v podobě pásů oddělujících chodník od vozovky. Vzhled soukromého pozemku se stává
osobním krédem majitelů. Díky téměř nulové kriminalitě lidé necítí potřebu plotů
nebo stavět si hrady. Do ulic se promítá
velká míra tradice a životního stylu (viz
obr. 2).
KRESBA: AUTORKA
proBlematiKa v Čr
Uliční profil byl dlouhou dobu chápán
pouze jako dopravní koridor. Bohužel
i v současné zástavbě kolonií rodinných
domů se setkáváme s absencí pobytových
hodnot a problematikou vymezení veřejného a soukromého prostoru. Samotný
uliční profil je často limitován vysokými
neproniknutelnými ploty, kde vizuálně oddělený soukromý prostor ubírá základním
hodnotám sídla (viz obr. 1). V souvislosti
s revitalizací ulic se obce často potýkají
s problematikou budoucí údržby revitali-
KRESBA: AUTORKA
jak oživit uliční profil
u malých měst /1
Obr. 3 Škála materiálů a mobiliáře podporuje autenticitu místa a kulturněhistorické vazby
– uliční profil města Sorignière.
32
závĚry a doporUČení
Přáli bychom si, aby se města a obce více
zajímaly o estetické provedení svých ulic
podobně, jako je tomu v zahraničí. Současným obecným fenoménem je rozšiřování
chodníků a priorita pěší dopravy. Nestačí
již pouze předláždit zámkovou dlažbou
a osadit veřejné osvětlení. Rozšířením
chodníků mohou vznikat místa vhodná pro
posezení v kavárenských předzahrádkách
a jiné formy podpory drobného podnikání.
Jsme v období, kdy začínáme být přesyceni
sterilitou obchodních center. Lidé začínají
říjen 2010
mít opět větší zájem o vznik klasického pekařství na návsi nežli o dojíždění do hypermarketů.
Nezanedbatelnou hodnotu v ulicích
měst a obcí představuje zeleň. Na venkově
a v menších obcích je zastoupena zejména na soukromých pozemcích. Ve srovnání s městem je u menších obcí s vazbou
na okolní krajinu menší zájem o ozelenění
ulic. V uličních profilech nově vzniklých sídel by bylo dobré počítat s ozeleněním například ve formě pásů po stranách či vprostřed komunikace, které by byly v majetku
obce. Pro upravený vzhled předzahrádek
v našich podmínkách je nutná komunikace
s jednotlivými vlastníky a jejich motivace.
Jeden z pozitivních přístupů spatřuji například ve městě Dubňany na Hodonínsku, kde
radnice vyhlásila soutěž Rozkvetlé Dubňany. Obyvatelé tam soutěží o nejhezčí úpravu
svých oken, balkonů či zahrady. Rozmanitost úpravy zeleně nabízí městům zvýraznit svoji jedinečnost a identitu. Obavy obcí
z budoucí údržby často vedou k tomu, že
pěší doprava a veřejné prostory jsou v konceptech urbanistů rozsahem minimální.
Je třeba si uvědomit, že správa veřejných
KRESBA: AUTORKA
Správa a rozvoj
Obr. 2 Do ulic se promítá velká míra tradice a životního stylu – Letchworth Garden City.
prostorů jako instituce vzniká jako druhotný efekt nejprve z podnětu poptávky obce.
Obce nemají vlastní správu, ale mohou vypsat výběrové řízení a najmout soukromou
firmu, jež se postará o správu veřejných prostor od výsadby zeleně a stříhání stromů až
po výměnu žárovek a elektrických kabelů.
(Další pokračování tématu Oživení uličního
profilu se zaměří na konkrétní příklady řen
šení – pozn. autorky.)
veřejná služba:
Kde hledat informace
Kromě nejčastějších otázek a odpovědí týkajících se tohoto institutu příručka
obsahuje příklady z praxe a potřebné formuláře. Měla by především oslovit ty obce,
které prozatím veřejnou službu neorganizují, přestože na jejich území jsou osoby
v hmotné nouzi a o účast ve veřejné službě
projevují zájem.
Leták Osoby v hmotné nouzi a veřejná
služba přináší základní informace o veřejné
službě a její realizaci v praxi. Je zpracován
ve formě jednoduchých dotazů a odpovědí,
aby stručně a přehledně informoval o možnostech zapojení osob v hmotné nouzi
do veřejné služby, o jejich právech a povinnostech apod. I v tomto případě Ministerstvo práce a sociálních věcí čerpalo ze zkušeností obcí.
V minulém roce každý měsíc využilo veřejnou službu průměrně okolo 11 400 lidí v hmotné nouzi v téměř 600 obcích. Díky
tomu si tak zvýšili své životní příjmy. Ministerstvo práce a sociálních věci (MPSV) v zájmu rozšíření tohoto institutu vydalo
příručku Obec a veřejná služba a leták Osoby v hmotné nouzi
a veřejná služba.
p
ublikace vyšla v nákladu 25 tisíc výtisků, leták v nákladu 50 tisíc kusů.
V tištěné podobě jsou dostupné zdarma na MPSV, všech úřadech práce, v obcích
s pověřeným obecním úřadem, na Státním
úřadu inspekce práce, ve Výzkumném ústavu bezpečnosti práce a v Ústavu pro mezinárodněprávní ochranu dětí. Rovněž je lze
stáhnout z webových stránek Ministerstva
práce a sociálních věcí na http://www.
mpsv.cz/cs/8538 (příručka), http://www.
mpsv.cz/cs/8537 (leták).
ve SpolUpráci S oBcemi
Publikace Obec a veřejná služba vznikla
z iniciativy Ministerstva práce a sociálních
věcí, které na začátku letošního roku oslovilo prostřednictvím Ministerstva vnitra
obce a požádalo je o sdělení jejich názorů
a zkušeností s veřejnou službou.
Příklady částek životního a existenčního minima
Osoba
Žádná aktivita po 6 měsících pobírání příspěvku
na živobytí (existenční
minimum)
Navýšení za aktivitu (příjem z výdělečné činnosti,
20 hodin veřejné služby
aj.) po 6 měsících pobírání příspěvku na živobytí
Navýšení za 30 a více
hodin veřejné služby
Jednotlivec (nemá majetek, nemusí uplatňovat
pohledávky a nároky)
2020 Kč
3126 Kč
o 553 Kč
Rodina – 1. osoba
2020 Kč
2880 Kč
o 430 Kč
Rodina – 2. osoba, která
není nezaopatřeným
dítětem
2020 Kč
2600 Kč
o 290 Kč
ZDROJ: MPSV
říjen 2010
alena mocová
doktorandka studia na Fakultě architektury
ČVUT v Praze
veřejná SlUžBa a výše příSpĚvKU
Do veřejné služby se mohou zapojit pouze
osoby, které pobírají dávky pomoci v hmotné nouzi. Výhodné je pro ně vykonávat veřejnou službu alespoň 20 hodin měsíčně,
protože v takovém rozsahu je tato činnost
považována za snahu o zvýšení příjmu
vlastní prací.
Rovněž pozitivně je výkon veřejné služby
v takovémto rozsahu hodnocen těmi osobami, které pobírají příspěvek na živobytí
déle než 6 měsíců, protože jim zachovává
výši dávky – ta neklesne na úroveň existenčního minima.
Pokud lidé, kteří pobírají příspěvek na živobytí, ve veřejné službě odpracují minimálně 30 hodin měsíčně, zvýší se jim příspěvek na živobytí o polovinu rozdílu mezi
jejich životním minimem a existenčním
minimem.
Více informací o souvislosti veřejné
služby s výší příspěvku na živobytí lze
nalézt na http://www.mpsv.cz/files/clan/sk/
ky/8475/19032010.pdf.
33
Správa a rozvoj
polovinu pošt čeká změna
Poměrně nenápadně začal probíhat proces, který lze označit
za revoluční změnu dosavadního rozmístění a fungování poštovní sítě. Dotkne se téměř poloviny míst, v nichž dnes působí
zhruba 3400 pošt. Důvodem je řešit nynější nevyváženost této
sítě, založenou v historii.
p
hlavním hlediSKem není
eKonomiKa
V první fázi projektu se nepracovalo s ekonomickými daty, tj. rozhodující nebyla ziskovost či ztrátovost příslušné pošty. Základními hledisky byly dostupnost, spádovost
a vybavenost. V prvním případě se tedy
posuzovalo, jak lze pošty dosáhnout – nakolik je přístupná pěšky, autem po silnici,
vlakem, autobusem, metrem či jinými dopravními prostředky.
Spádovost znamená mimo jiné splnit
požadavek regulátora, Českého telekomunikačního úřadu, aby služby pošty byly poskytovány rovnovážně a všem za stejných
podmínek. Vybavenost je parametr, který
hovoří o tom, co se v okolí pošty nachází – banka, bankomat, obchodní centrum,
firma apod.
Nejde tedy o rozhodnutí, kde pošta má či
nemá být, nehovoří se o rušení pošt. Rozhoduje se o tom, zda zachovat v daném
místě poštu v plném rozsahu či nikoli, a jakým způsobem služby poskytovat. Zároveň
se hledá partner pro spolupráci. Jde tedy
o změnu struktury a provozování pošty pod
jejím jménem. Z toho vyplynulo budoucí rozdělení pobočkové sítě na tři stupně:
Místa, kde bude pošta poskytovat své služby v plném rozsahu, vlastními silami a pod
vlastní značkou, dále prostřednictvím modelu Partner a konečně formou výdejního
místa.
ilUSTRAČNÍ FOTO: DAgMAR hOFMANOVá
rojekt pobočkové sítě České pošty,
zpracovaný na základě zcela nových parametrů, vychází z toho, že
historicky vzniklá síť už dnes nevyhovuje.
Na jedné straně často existuje pošta tam,
kde není tak potřebná, na druhé straně chybí v místech, kde je poptávka po základních
službách vysoká. Projekt se snaží tuto nerovnováhu řešit. O tom, jakým způsobem
toho chce podnik dosáhnout, informoval
ředitel odboru architektury pobočkové sítě
České pošty Ing. Rastislav Horáček.
výdejní míSta
Začněme od konce, výdejními místy. Jde
o místa, kde je poptávka po službách pošty
minimální a je předpoklad, že taková zůstane i v budoucnu. Počítá se zde proto s nejnižším rozsahem služeb. Pošta tu zachová
jen ty základní, spojené s dodáním a příjmem listovních zásilek, balíků a poukázek.
Nedoručené zásilky uloží v obci na místě
vymezeném mandátní smlouvou. Mandátní smlouva se uzavírá s právnickou osobou
nebo osobou, která má živnostenský list
s příslušným oprávněním. Nejpřirozenějším partnerem je logicky obec. Konkrétně
to znamená, že obec obslouží motorizovaný pracovník pošty, který doručí poštu,
a pokud adresáty nezastihne, uloží zásilky
na vymezeném místě, kde si je pak mohou
zákazníci vyzvednout. Tato změna se má
dotknout zhruba 20 % obcí, v nichž nyní
působí pobočky České pošty.
projeKt partner
Rozsah služeb pošty, která bude působit
podle zásad uvedeného projektu, je v tomto případě výrazně vyšší než u výdejních
míst. Lze říci, že až na několik výjimek jde
o jejich téměř plnohodnotnou nabídku.
Co říká o projektu starosta Božího Daru Ing. Jan Horník
Zkušenosti spolupráce města Boží Dar s Českou poštou, s. p., na projektu Pošta Partner potvrdily předpoklad,
že je to správná cesta jak pro Českou poštu, tak pro místní samosprávy. V případě pošty Boží Dar se například
zásadně rozšířila otevírací doba z původních 3 hodin denně (13.00–16.00) na 10 hodin denně (8.00–18.00)
včetně sobot, nedělí a svátků! Umožnilo to umístění samostatné přepážky projektu Pošta Partner ve společných prostorách s infocentrem Boží Dar, ve kterých se ještě nachází podatelna městského úřadu, služby Czech
POiNTu a směnárenské služby. V této souvislosti nás překvapila skutečnost, že služeb České pošty začali využívat i občané sousedních obcí, které buďto poštu nemají nebo mají méně flexibilní otevírací dobu.
Pihou na kráse celého projektu je fakt, že zatím nejsou poskytovány bankovní služby, výplaty poukázek
a podávání obchodních balíků. Věříme, že i tyto služby bude naše pošta v budoucnosti svým klientům nabízet
k jejich plné spokojenosti.
34
Rozdíl je v tom, že praktickou činnost vykonává osoba, která není zaměstnancem
České pošty. Nejpřirozenějším partnerem
je opět obec a její pracovníci. Je totiž možné
využít synergie – obec může mít například
pracovníka na půl úvazku, který vykonává
určitou agendu, a obec se rozhodne, že ji
rozšíří o poštovní činnost. Tento člověk zůstává nadále zaměstnancem obce, která ho
tudíž i platí. Pošta zároveň vyplácí na základě smlouvy odměnu obci. Ta má dvě složky
– paušální, vycházející z rozsahu hodin poskytovaných jako služba veřejnosti, a variabilní, odvíjející se od počtu transakcí, jež se
na příslušném místě uskuteční.
Pošta se dále ve smlouvě zavazuje k tomu,
že dodá potřebný mobiliář včetně informačních technologií; ten nadále zůstává jejím majetkem. Zaškolení pracovníka, který
bude poštovní činnost vykonávat, je rovněž
povinností a nákladem pošty.
Poskytování poštovních služeb v rámci
formy Partner by se mohlo dotknout necelých 30 % existujících pošt.
co letoS a co napřeSroK
Podle pracovníků pošty budou tedy ve více
než polovině existujících pošt nyní i v budoucnu zachovány služby v plném rozsahu,
případně se určitým způsobem zkvalitní či
rozšíří.
Pokud jde o zbývající část, hodlá Česká
pošta do konce letošního roku uskutečnit
v síti svých poboček 60 změn. V této době
probíhají intenzivní jednání na úrovni regionů, tam, kde se uvažuje o zřízení výdejních míst. V závěru roku se začne jednat
v obcích, kde přichází v úvahu aplikace
programu Partner. Část smluv je už podepsaná, další se nacházejí ve stadiu těsně
před podpisem a o dalších se jedná.
Příští rok budou změny pokračovat. Seznam obcí (například na webu), jichž se
konkrétně změny dotknou, pošta nepublikuje. S každou obcí se jedná individuálně,
případně je možné dostat podpůrnou informaci od Komory obcí Svazu měst a obcí
ČR. Svou roli v rozhodování mohou hrát
různé faktory, například to, zda se s příslušnou obcí už dříve uskutečnilo nějaké
jednání, byly tu určité problémy, majitel
objektu neúměrně zvýšil nájemné, objekt
nenaplňuje hygienické nebo bezpečnostní
normy apod.
Reakce obcí jsou prý různé. Obec, v níž
po celá léta pošta existovala, se ovšem logicky těžko smiřuje s tím, že ji nahradí jiná
forma obsluhy, či přijímá argument, že třeba tři kilometry od ní leží dvojnásobně velká obec bez pošty.
Do optimalizace pobočkové poštovní sítě
bude nutné začlenit i obec Boží Dar, kde už
nějakou dobu probíhá obdoba programu
Partner. Ten jako pilotní projekt poněkud
předběhl dobu zrodu nového projektu.
Česká pošta má zájem na tom, aby i tuto
n
první vlašťovku do projektu zařadila.
jiřina ondráČKová
říjen 2010
Správa a rozvoj
v modelovém bytě v Brně
se zkouší sociální bydlení
Určitě nelze tvrdit, že by města a obce neměly zájem zavést
na svých územích sociální bydlení pro osoby s nízkými příjmy či s nedostatečnými kompetencemi pro udržení bydlení.
Představitelé munipální sféry se však v té souvislosti často
obávají, že by je provozování takových bytů stálo příliš mnoho
finančních prostředků.
Byt 3+KK patří mĚStU,
KterÉ všaK riziKa neneSe
Jako příklad může posloužit i sociální byt
v Brně provozovaný občanským sdružením
IQ Roma servis. Vlastníkem bytu o velikosti
3 + kk je město, přičemž nakládání s bytem
bylo svěřeno Městské části Brno-střed. Nezisková organizace je nájemcem bytu, v jehož podnájmu se střídají její klienti, kteří
potřebují podporu doprovodného sociálního programu předtím, než jsou schopni
si sami své bydlení zajistit na soukromém
trhu s byty. Město v tomto případě nenese
rizika spojená s případnou nespolehlivostí
klientů, zatímco nezisková organizace naopak musí spoléhat na kvalitu své sociální
práce s lidmi v modelovém bytě.
Podnájemní smlouva je vystavena na šest
měsíců, v odůvodněných případech se však
prodlužuje o další půlrok. Byt k těmto účelům slouží už dva roky a během této doby
se v něm vystřídaly již tři klientské rodiny.
Z pohledu občanského sdružení IQ Roma
servis zatím můžeme hovořit o úspěchu
projektu: Nájemné je placeno, byt spíše vylepšován než opotřebován a žádného z nájemníků nebylo nutné nuceně vystěhovat.
Modelový byt s doprovodným sociálním
programem je určen pro rodinu s nezaopatřenými dětmi, která se nachází v tíživé sociální situaci a jejíž bytové podmínky
jsou už delší dobu nestabilní. Nejde o typ
krizového a azylového bydlení vyznačujícího se specifickým ubytovacím řádem,
přísným režimem a vyšší mírou kontroly.
Bydlení v modelovém bytě je určeno sociálně slabým rodinám, které jsou jinak soběstačné a mají dostatečnou úroveň kompetencí k udržení si stávajícího bydlení,
nicméně potřebují ještě intenzivní podporu terénních sociálních pracovníků. V tzv.
třístupňovém systému sociálního bydlení
říjen 2010
představuje modelový byt druhý stupeň
a předchází třetímu stupni bydlení v klasických obecních/soukromých bytech.
Bez doprovodnÉho Sociálního
proGramU to neFUnGUje
Doprovodný sociální program spočívá
v komplexní práci s celou rodinou. Cílem je
celková stabilizace nepříznivé situace rodiny, tj. zejména:
n stabilizace bytové situace – pravidelné
spoření na poplatky spojené s novým bydlením (kauci, provizi), intenzivní hledání nového bydlení; v případě existujícího
dluhu na předchozím bydlení pokračování
v jeho pravidelném splácení;
n stabilizace finanční situace – zastavení
růstu rodinných dluhů a jejich následné snižování, podnájemníci mj. pravidelně každý
měsíc předkládají klíčovému pracovníkovi
potvrzení o uhrazení nájemného a služeb
(zálohy za služby, plyn a elektřinu);
n
stabilizace rodinné situace klientů,
podpora vzdělávání, hlavně dětí v rodině (vedení rodičů k tomu, aby zajišťovali
pravidelnou školní docházku svých dětí,
jejich preventivní lékařské prohlídky, očkování apod.);
n posilování kompetencí, odpovědnosti
a samostatnosti klientů tak, aby po nalezení nového bydlení obstáli v reálných podmínkách, zejména na trhu s byty (úhrada
komerčního nájemného);
n vymanění se z úzké závislosti na pomoci
sociálního systému (hlavně z dlouhodobého či opakovaného využívání bydlení v azylovém domě, podpory v nezaměstnanosti,
pobírání pouze sociálních dávek atd.);
n další způsoby řešení nepříznivé situace
podle individuálních potřeb rodiny.
jaKÉ Bývají proBlÉmy
Během spolupráce pracovník řeší s klienty
problematické oblasti formou společného individuálního plánování s důrazem
na rozvoj schopností a dovedností klientů,
zvýšení jejich odpovědnosti vůči své životní situaci a jejich aktivní přístup při řešení
definovaných problémů. Posilováním kompetencí klientů pracovník postupně snižuje
míru kontroly nad nimi a postupuje spíše
jen podporujícím způsobem. Spolupráce
klientů a plnění společně sestavených individuálních plánů je podmínkou pro pobyt
v modelovém bytě.
FOTO: ARChiV
h
ovoří přitom o rizicích spojených
s náklady na nezaplacené nájemné,
na opravu devastovaného bytu nebo
na nucené vystěhování nájemníků, kteří sociální bydlení zneužijí. V některých zemích,
třeba ve Francii, dokonce už existuje speciální pojistný produkt, který tato typická rizika spojená s provozem sociálního bydlení
pokrývá. U nás se o zavedení tohoto typu
pojištění zatím stále jedná. Přesto v Česku
existuje několik příkladů dobré praxe, jak
sociální byty provozovat i bez pojištění.
Modelový byt v MČ Brno-střed funguje
už dva roky a během této doby se v něm
v roli podnájemníků vystřídaly již tři
rodiny s nezaopatřenými dětmi a v tíživé
sociální situaci.
To, že je projekt zatím úspěšný, neznamená, že by nebylo třeba překonávat systémové a individuální problémy. K systémovým
patří přiznávání stabilizačních dávek státní
sociální podpory. Klienti jsou totiž v bytě
jen podnájemníky, takže jim bylo třeba pro
doplatek na bydlení vyjednat výjimku. Celý
tento proces s poslední rodinou trval osm
měsíců, po něž nebylo nájemné hrazeno
v plné výši – a teprve následně po přiznání
a vyplacení dávky je klienti dorovnali. Před
odchodem do nového bytu u soukromého
majitele si žena našla práci a příjem rodiny
přestal být závislý na sociálních dávkách.
Z individuálních potíží lze uvést například nechtěné nastěhování příbuzných.
V obou případech rodina hned informovala organizaci a požádala o pomoc při jejich vystěhování – cítila se citově vydírána
příbuznými, kteří by nucení k vystěhování
z její strany vnímali jako zradu a odmítnutí
pomoci blízkým. Po intervenci pracovníků
se příbuzní do několika dní odstěhovali.
Případné pojištění rizik spojených s modelovým bytem by s ohledem na dosavadní
zkušenosti bylo pro neziskovou organizaci
zbytečným výdajem. Nicméně je třeba počítat s tím, že než se příjmy rodiny stabilizují, může dojít k přechodným výpadkům
plateb nájemného, které však bývají podnán
jemníky brzy dorovnány.
veroniKa lovritš
iQ Roma servis, o. s.
35
Správa a rozvoj
jak vydávat dobrý
radniční zpravodaj
Vedení radnice má svým občanům zajišťovat v souladu s místními předpoklady mimo jiné i podmínky pro získávání informací o činnosti a životě v obci. Pokud tak činí například
pomocí tištěného periodika, pak z právních předpisů plyne
povinnost poskytovat informace na základě rovného přístupu
k informacím, tj. poskytovat všem skupinám obyvatel přiměřeně informace, které jsou pro ně důležité.
v
ydávání periodika za veřejné prostředky a s veřejnou autoritou není
jen jednostranný vztah předávání lichotivých či nepolemických informací občanům. Vynakládané prostředky a využití
autority radnice (veřejného úřadu) opravňují občany i členy zastupitelstva (zejména opoziční) požadovat od tohoto nástroje
zpětnou vazbu. To znamená mít možnost
dozvídat se odpovědi na otázky, které by si
sami představitelé obce nepoložili, přiměřenou možnost jim tyto dotazy aktivně klást
a také předkládat ostatním občanům alternativní zprávy, názory a komentáře.
Bohužel naprosto převažuje stav, kdy periodika vydávaná za veřejné peníze poskytují informace jen z hlediska jedné skupiny
obyvatel, reprezentované aktuálním politickým vedením obce. Zčásti jde o zneužití
postavení a prostředků, zčásti též o bezradnost, jak korektně publikovat rovněž opoziční či alternativní názory.
Pokud obec vydává periodikum, poskytuje mu záštitu své autority nebo v jaké-
Kodex radničního periodika
Redakční rada a redakce bez ohledu na poměry
hlasů respektují tato základní pravidla pro objektivní
šíření informací potřebných pro svobodné vytváření
názorů:
n Volba formy: Redakce uveřejní alternativní
názory vhodnou formou (rozhovor, zpráva, dopis,
stanovisko apod.). Názor opozičního zastupitele,
předaný formou dopisu, může například uvést jako
citaci v rámci redakčního článku o jednání zastupitelstva. Názory však nesmí zkreslovat.
Oddělení zpráv od komentářů: Redakce odděluje v členění periodika zprávy od komentářů.
n
Aktivita k získání alternativních sdělení: Redakce je povinna vynakládat přiměřené úsilí k získání
alternativních názorů (například formou avíza – viz
další bod).
Povinnost zveřejnění: Vždy bude v rozsahu
přiměřeně odpovídajícím síle tohoto názoru v zastupitelstvu uveřejněno stanovisko klubu (skupiny,
v malých obcích i jedince) zvolených zastupitelů
k tématu místní komunální či regionální politiky.
n
Odstup od sdělení: Redakce a redakční rada
neposuzují pravdivost předkládaných alternativních
sdělení (jestliže nejde o situaci, kdy by zveřejněním
došlo k zásahu do osobnostních práv, za který je
vydavatel odpovědný dle tiskového, občanského
nebo trestního zákona), naopak přispívají k tomu,
aby se pravdivost pro čtenáře ukázala až ve střetu
argumentů a názorů.
n
n
Avízo: Redakce uplatňuje avízo – s přiměřeným
předstihem (alespoň 5 dnů, například e-mailem)
informuje členy zastupitelstva, případně místní
sdružení a skupiny, o tématech místní politiky,
připravovaných k uveřejnění tak, aby včas mohli
poskytnout názor.
n
Odmítnutí alternativních sdělení: Alternativní
sdělení jsou v zásadě vždy zařazena. Redakce je
nemusí zařadit, pokud rozsah přesahuje v průměru
několika čísel podíl, odpovídající nositelům názoru
v zastupitelstvu či podle společenské situace (petice,
sdružení občanů apod.), může alternativní názor i
zkrátit. Výslovně urážlivé útoky v osobní rovině se
nezařazují. Avšak jde-li o politickou kritiku, mají
na ni občané a opozice právo. Funkcionáři musí
počítat s vyšší a ostřejší kritikou a nebrat ji osobně.
n
36
Nestrannost při úpravě výtisku: Redakce nepoškozuje uveřejněné alternativní sdělení tím, že spolu
s ním zároveň zveřejní v rozsahu nepřiměřeně větším
»nápravné« komentáře; ironizování nepřiměřené formě kritiky; zneužití možnosti vyjádřit se
poslední.
n
Vyváženost: Pro posouzení vyváženosti se všechna sdělení k aktivitám radnice považují za obsah,
který vyjadřuje nebo vytváří politický názor. To platí
i u zpráv, které pouze uvádějí přijatá rozhodnutí
(usnesení) či uskutečněné akce. i k takovým sdělením má veřejnost právo na informace alternativní,
a to zejména informace o protinávrzích, výsledcích
hlasování, diskusi a alternativních řešeních.
n
Budoucí rozhodnutí: Redakce je povinna zajišťovat sdělení o připravovaných budoucích rozhodnutích samosprávy, a poskytovat veřejnosti návod, jak
se k nim vyjádřit a ovlivnit je, a také veřejnosti tuto
možnost aktivně vytvářet.
n
koli míře přispívá z veřejných prostředků
na jeho vydávání, je vhodné uplatnit následující doporučení:
redaKČní rada
n Vytvoření: Zastupitelstvo si vyhradí
působnost dohledu nad vydáváním periodika a provozováním dalších sdělovacích
prostředků, jako jsou například webové
stránky obce. Zřídí redakční radu jako výbor zastupitelstva. Působnost v této oblasti
výkonu samosprávy nemá být jen v rukou
těch, o nichž se mají poskytovat objektivní
informace.
n Složení: Polovinu redakční rady mohou
tvořit zvolení členové zastupitelstva, druhou polovinu další osoby se společenskou
autoritou, nepodléhající vedení obce. Redakční rada má zahrnovat místním poměrům odpovídající názorovou různost.
n Střet zájmů: Starosta a členové rady nemají být členy redakční rady. Měli by příznivý obraz získat svou činností, nikoli ovládáním informací o své činnosti.
n Úkoly redakční rady: Redakční rada
ve vztahu k redakci (dodavateli) ukládá
a upřesňuje základní pravidla tvorby periodika, ne však detailní řešení. Pravidelně
u každého čísla kontroluje jejich plnění
(kontrola probíhá následně, redakční rada
tedy přímo neschvaluje příspěvky ke zveřejnění).
redaKce
Redakci může tvořit profesionál nebo
dobrovolník, uvolněný či neuvolněný člen
zastupitelstva, tiskový mluvčí, pracovnice
úřadu, vnější dodavatel anebo kombinace
uvedeného. Protože jde o výkon samostatné působnosti, musí redakce respektovat
právo občanů seznamovat se i s názory,
které redakci či vedení obce osobně nelichotí nebo s nimiž nesouhlasí.
Jediným soudcem mezi různými názory
jsou voliči. Zveřejňovat polemiku či odlišné názory je třeba v rozsahu přiměřeném
podle váhy jednotlivých názorů v místních
poměrech.
výBĚr eXterního dodavatele
Pokud funkci redakce plní vnější dodavatel,
je nutno vždy uzavřít písemnou smlouvu,
obsahující podrobná ustanovení, realizující
pravidla pro objektivní šíření informací potřebných pro svobodné vytváření názorů,
uvedená v Kodexu radničního periodika.
Smlouva musí být veřejně přístupná.
Její plnění pravidelně kontroluje kontrolní
výbor – jak obsah z hlediska různorodosti
názorů, tak jako dodávku každé jiné služby (přiměřená různorodost názorů se má
posuzovat jako důležitá stránka kvality dodávky).
n Pravidla vydávání periodika: Obec,
redakční rada a redakce se řídí Kodexem
radničního periodika (viz jeho možný vzor
v rámečku), který upřesňuje tyto obecné
zásady. Nikdo jiný než redakce a následně
redakční rada by do obsahu periodika nen
měl zasahovat.
oldřich KUžíleK
Otevřená společnost, o. p. s.
říjen 2010
ManageMent
Výkon moderní veřejné správy je podmíněn kvalitní samosprávou. Zastupitelé mají ve svých rukou rozvoj svých měst
a obcí, úroveň jejich práce ovlivňuje každodenní život občanů. Občané tudíž oprávněně očekávají, že zastupitel dostojí
svým předvolebním slibům a veškeré jeho úsilí bude směřovat ke zlepšení kvality života v obci. Občan má právo ptát se
na důvody toho, proč tyto sliby nejsou případně dodrženy.
P
očáteční entuziasmus nově zvoleného zastupitele obvykle brzy začne narážet na spletitou síť právních předpisů. Většina zastupitelů nemá právnické
vzdělání, a proto si velmi rychle musí osvojit celou řadu znalostí a dovedností. Zdá se
to jednoduché. Každý zastupitel přece chce
svoji práci dělat poctivě a na vysoké úrovni,
každý občan očekává, že to tak bude.
Realita je však poněkud jiná. Dobrá vůle
zastupitelů nestačí, není-li podložena odborným vzděláváním zaměřeným hlavně
na legislativu. Kontrolní zjištění zaznamenávaná Ministerstvem vnitra při posuzování výkonu samostatné působnosti často
odrážejí značnou neznalost současné právní úpravy ze strany představitelů obcí.
nedostatek času, ale i chybějící
nabídka uceleného vzdělávání
Nedostatky se nejčastěji objevují u malých
obcí (typu I), jejichž starostové buď vůbec
nemají dostatečné právní vědomí, či jsou
obeznámeni se zastaralou právní úpravou
a podle ní ve svých rozhodnutích postupují. Starostové malých sídel musí bez pomoci
jakéhokoliv úřednického aparátu zajistit
výkon jak samostatné, tak (v základním rozsahu) přenesené působnosti. To na ně klade
značné kvalifikační požadavky. Náročnou
situaci těchto starostů komplikuje také fakt,
že ve většině případů k výkonu zastávané
funkce nebývají uvolněni. Nedostatek času
se u nich proto občas projevuje neochotou
vzdělávat se, přijímat nové poznatky, měnit
letitou praxi. Na druhou stranu se kvalitní
nabídka uceleného a systematického vzdělávání reflektujícího potřeby a možnosti zastupitelů a starostů teprve rodí.
Zjištěné výstupy jednoznačně dokládají,
že snaha zastupitelů plně se věnovat práci
na rozvoji jim »svěřené« obce často naráží
na bariéru nedostatečné orientace v legislativě. Přes dobrou vůli a poctivou každodenní práci pro obec nemůže být zastupitel
zastupitelem dobrým, pokud, byť nevědomky, svým počínáním porušuje platné
právní předpisy. Jedinou možností, jak
změnit tuto situaci, je formulování jasné
koncepce vzdělávání zastupitelů. Nadcházející komunální volby a příprava této koncepce nás přiměly položit si několik otázek
a pokusit se na ně stručně odpovědět.
n Co potřebuje nový zastupitel vědět
a znát? Jako primární cíl se jeví vzdělávání
členů zastupitelstev zaměřené na základní
právní aspekty poslání a činnosti územních
samosprávných celků a jejich veřejnopráv-
Počty zastupitelů jednotlivých krajů, kteří se účastnili
vzdělávacích akcí Institutu v minulém volebním období
8
7
6
5
4
3
2
Zlínský kraj
Ústecký kraj
středočeský kraj
Plzeňský kraj
Pardubický kraj
olomoucký kraj
Moravskoslezský kraj
liberecký kraj
Královéhradecký kraj
kraj Vysočina
Karlovarský kraj
Jihomoravský kraj
Jihočeský kraj
0
Hlavní město Praha
1
ZDroJ: PEDaGoGICKÉ oDDĚlEní InstItutu Pro Místní sPrÁVu PraHa
říjen 2010
Ilustrační foto: arCHIV
vstupní vzdělávání zastupitelů
je třeba dále aktualizovat /1
Institut pro místní správu Praha ročně
uskuteční více než 500 vzdělávacích akcí
pro téměř devět tisíc úředníků.
ního charakteru včetně vztahu k občanům.
n Jaký by měl být obsah vzdělávání zastupitele v průběhu výkonu jeho mandátu?
Výše zmíněným charakterem »vstupního«
vzdělávání by neměly být vzdělávací aktivity ukončeny, neboť se ukazuje, že rozhodování zastupitelů podle zastaralých právních
předpisů není zcela výjimečné. Je proto
nezbytné, aby součástí nabídky vzdělávání
byly aktualizační kurzy zaměřené na legislativní změny.
n Mělo by být toto vzdělávání povinné?
Současná legislativa nijak vzdělávání členů zastupitelstev neupravuje. Povinnost
vzdělávat se po dobu své profesní kariéry
je zákonem stanovena pouze úředníkům
územních samosprávných celků (viz zákon
č. 312/2002 Sb.). Na členy zastupitelstev se
tato právní norma nevztahuje. Je bohužel
jen málo »osvícených« zastupitelů, kteří využívají poměrně bohaté nabídky (co
do počtu i obsahového záběru kurzů) poskytovaných akreditovanými vzdělávacími
institucemi.
Jako příklad lze uvést počty absolventů
kurzů určených zastupitelům, které v uplynulém období uspořádal Institut pro místní správu Praha. Graf vlevo ukazuje počty
zastupitelů jednotlivých krajů, kteří se zúčastnili nějaké vzdělávací akce. Samozřejmě záleží na vlastním zájmu jednotlivců,
zda využijí stávající nabídky kurzů vzdělávacích institucí. Odborná garance úrovně
tohoto vzdělávání je v současné době většinou postavena na principu náhody, řada
vzdělávacích institucí pořádá kurzy na základě momentální poptávky bez ohledu
n
na jakoukoliv koncepci.
jana haklová
Petr kuš
Institut pro místní správu Praha
(Dokončení příště)
37
Životní prostředí
nejmodernější postupy
při pluhování potrubí
J
losti na okolnostech. Se znalostí nejmodernějších postupů a materiálů lze tedy docílit vysokou kvalitu díla za nižší ceny než
při aplikaci běžných technologií pokládky
a běžných materiálů. Tyto postupy se nepoužívají pouze pro instalace vodovodních
řadů, ale také pro rozvody plynu a tlakové
kanalizace.
Detailní pohled na pokládku potrubí
do rýhy, zaváděcí trn pluhovacího stroje
razí cestu pro potrubí pod dohledem
operátora.
V Dobřanech šlo konkrétně o vodovodní řad d225 x 13,4 délky 1770 m. Pluhování
prováděla specializovaná firma Rabmer –
sanace potrubí, pro generálního dodavatele Prima Strakonice. Samotné pluhování
trvalo půl dne a vše proběhlo bez větších
komplikací.
Při pluhování menších dimenzí se rýha
za pluhem často zavírá sama a není třeba
žádných dalších operací k uvedení terénu
do původního stavu, případně se rýha zaválcuje. Díky relativně velkému průměru
potrubí za pluhem zde zůstala rýha široká
zhruba 10–15 cm. Jelikož šlo o dobře přístupnou louku, byla úprava terénu provedena vláčením.
pLUHovÁní v doBřAneCH
Letošního 23. března se ve městě Dobřany
v okrese Plzeň-Jih uskutečnilo pluhování
potrubí WAVIN SAFE TECH RCn d225. Tato
dimenze je největší, kterou lze instalovat
metodou takzvaného nekonečného pluhování, kdy svařené potrubí leží v celé délce
úseku podél trasy a zapluhuje se celý úsek
najednou bez ohledu na jeho délku. Větší dimenze plastových potrubí, případně
litinové potrubí, už se dají pluhovat pouze metodou raketového pluhování, kdy
za sebou stroj svařený úsek táhne. V tomto
případě jde řádově o desítky metrů – v závislosti na dimenzi. Raketové pluhování je
tak co do nároků velmi podobné řízeným
protlakům.
FOTO: ARCHIV
ádrem technologie pluhování je souprava tvořená tahačem s hydraulickou kotvou a speciálním pluhovacím strojem.
Podmínkou kvalitního výsledku je navíc použití potrubí zaručujícího mechanickou odolnost a životnost systému. Unikátní pluhovací stroj má samostatně ovladatelná ramena
s nezávisle zavěšenými koly, což umožňuje
průjezd i velmi náročným terénem. Radlice je výškově stavitelná a má samostatně
ovládaný zaváděcí trn. Ten umožňuje nejen
plynulé vytažení radlice, ale v určité míře
také řízení hloubky uložení potrubí. Menší terénní nerovnosti se tedy dají překonat,
aniž by na potrubí vzniklo nežádoucí výškové vychýlení. Stroj je samohybný, avšak při
samotném pluhování je kvůli potřebné tažné síle přitahován hydraulickým navijákem
vozu ukotveného před ním.
Výhodou pluhování je vysoká rychlost
pokládky, významná úspora a minimální
dopad na prostředí. V závislosti na podmínkách je možné zapluhovat čtyři nebo
i více kilometrů potrubí za den. Náklady
se zpravidla pohybují mezi 40–80 % ceny
tradiční výkopové pokládky – opět v závis-
FOTO: ARCHIV
Pokládka potrubí pluhováním se pro pokládání drenážních
a kabelových systémů používá již řadu let. Novinkou je však
použití této technologie pro pokládku potrubí větších dimenzí, kde se většinou uplatňuje výkopová pokládka, případně
řízené horizontální vrtání.
Celkový pohled na pluhovací soupravu při práci.
desetiLetÉ ZKUŠenosti
V posledních dvou letech se nejen v takovýchto případech stalo standardem používání PE100 RC trubek. Potrubní systémy
z klasického PE100, chráněné ochranným
pláštěm, se dostávají na druhou kolej právě
díky vlastnostem PE100 RC granulátů, které poskytují dlouhodobou ochranu za příznivé ceny. Koncern Wavin je ve výrobě
PE100 RC potrubí průkopníkem s nejširším
spektrem referencí. V situaci, kdy se řada
výrobců (vyrábí-li PE100 RC trubky vůbec)
přidala k tomuto trendu před rokem nebo
dvěma lety, Wavin disponuje desetiletými
zkušenostmi ve výrobě a použití PE100 RC
trubek. Právě 10 let totiž vyrábí PE100 RC
potrubí nejvyšší kvality – WAVIN TS.
Postupem času bylo pod tlakem trhu
do výrobního programu zařazeno také
potrubí s nižší úrovní výstupní kontroly
granulátů a trubek, ale také za nižší cenu –
WAVIN SAFE TECH RCn. Jde o systém naplňující všechny požadavky normy PAS 1075,
přičemž obdobné potrubní systémy vyrábí
také konkurence.
Potrubí WAVIN TS stále zůstává prémiovým produktem výrazně překračujícím
požadavky normy a poskytujícím nejvyšší jistotu životnosti s desetiletou zárukou
n
na materiál.
KOMERČNÍ PREZENTACE
38
říjen 2010
Životní prostředí
MODERNÍ
¤E·ENÍ
pro vodovody
a kanalizace
Kanalizační
potrubí a šachty
Bezvýkopová
renovace starších
a pokládka nových
vodovodů, plynovodů
a kanalizačních
potrubí
Vsakovací boxy
pro hospodaření
s dešťovou vodou
Dovolujeme si Vám oznámit, že firmy Gebr. Ostendorf – Osma zpracování plastů, s.r.o.
a Wavin Ekoplastik s.r.o. vytvořily novou obchodní společnost WAVIN OSMA s.r.o.,
která bude zajišťovat distribuci a zákaznický servis značek Wavin, OSMA a Ekoplastik
říjen 2010
Rudeč 848, 277 13 Kostelec nad Labem
Tel.: +420 326 983 112, Fax: +420 326 983 110
[email protected], www.wavin-osma.cz
39
MO001055
Životní prostředí
Milionové úspory
při spotřebě energií ve školách
Pro Městskou část Praha 11 spravuje některé bytové i nebytové objekty Jihoměstská majetková, a. s., která dokáže ušetřit
mnohamilionové částky například při provozu mateřských
a základních škol.
p
ostup, jakým se jí to daří, není zahalen žádným tajemstvím. Po každém
kroku »A«, následuje vždy krok »B«,
samostatně by takový efekt ani jeden z kroků nepřinesl. Tím prvním je využití »zateplovacích technologií«, druhým zavedení
systému dálkového sledování spotřeb a regulace tepla.
přiJAtÁ opAtření
Skutečnost, že je Jihoměstská majetková,
a. s., nositelem všech smluvních dodávek
médií a služeb společně s centrální evidencí spotřeb, umožnila vytvořit ukazatele pro
navržení nejvhodnějšího způsobu energetických opatření v jednotlivých objektech.
Ve všech školských zařízeních, která spravuje, se zavedla tři hlavní opatření ke snižování energetických spotřeb:
n Beznákladová (organizační) opatření
se týkají zejména organizačního systému
školského zařízení, kde vedení školy formou osvěty mění chování personálu vedoucí k hospodárnému provozu celé budo-
vy. (Školník pravidelně kontroluje zavírání
oken a dveří, kontroluje, zda nesvítí v budově zbytečně osvětlení apod.)
n Nízkonákladová opatření zahrnují náklady, které při relativně nízkých vstupních
investicích do vylepšení hospodárného
provozu budov výrazně sníží spotřebu tepla. Zpravidla jsou zaplaceny formou nižších
nákladů za energie do tří let. Jde zejména
o regulaci ÚT s nadřazenou řídicí jednotkou umožňující zvolit nejvhodnější tepelný režim v budově, výměnu ohřevu teplé
užitkové vody /TUV/ (bojler) za efektivnější
ohřev TUV, výměnu starého typu osvětlení
za úsporná osvětlení apod.
n Vysokonákladová (investice) opatření
jsou ve vztahu k finančnímu krytí a v návratnosti vložených investic nejnáročnější. Týkají se zejména zateplení obvodového pláště
a střešních krytin, výměny okenních výplní
apod. Takto vložené prostředky mimo skutečnosti, že zajišťují větší tepelnou pohodu
v budově a nižší náklady za teplo, dodávají
objektu novou, důstojnější podobu.
Tab. 1 Způsob vytápění – dálkové, Pražská teplárenská, a. s.
Objekty
mateřských škol
Spotřeba v GJ
před zateplením
MŠ Dubnova 806
Spotřeba v GJ
po zateplení
Dosažené
úspory v GJ
za topnou s.
Průměrná cena
za 1 GJ v roce
2009
Úspora za topnou sezonu
v Kč
944
532
412
476
196 112
MŠ Květnového
vítězství 1738
1 021
709
312
476
148 512
MŠ Mírového
hnutí 1680
1 090
575
515
476
245 140
982
682
300
476
142 800
4 037
2 498
1 539
476
732 564
MŠ Markušova
1556
CELKEM
Tab. 2 Způsob vytápění – dálkové, Pražská teplárenská, a. s.
(ZŠ Mendelova 550 – vytápění zemním plynem)
Objekty základních
škol
Spotřeba
v GJ před
zateplením
Spotřeba v GJ
po zateplení
Dosažené
úspory v GJ
za topnou
sezonu
Průměrná cena
za 1GJ v roce
2009
Úspora za topnou sezonu
v Kč
ZŠ K Milíčovu 674
7 257
3 781
3 476
476
1 654 576
ZŠ Donovalská 1684
3 429
1 729
1 700
476
809 200
ZŠ Mendelova 550
153 816 m3
69 886 m3
83 930 m3
10,62 Kč/m3
891 137
ZŠ Květnového
vítězství 1554
5 389
3 241
2 148
476
CELKEM
1 022 448
4 377 361
ZDROJ: JIHOMĚSTSKÁ SPOLEČNOST
40
Hlavní důvody založení
společnosti
Městská část (MČ) Praha 11 s téměř 79 000
obyvateli je nejpočetnější pražskou městskou částí.
Privatizaci bytového fondu ukončila v roce 2003.
Ve svém majetku si ponechala asi 20 % z původního objemu bytového fondu, konkrétně 3641 bytů.
Vlastní také 60 nebytových objektů, mj. 9 ZŠ a 17
MŠ. V roce 2007 založila Jihoměstskou majetkovou,
a. s., která postupně přebírá do své správy část
majetku, který si obec ponechává. Jedním z důvodů
tohoto rozhodnutí byl fakt, že městská část vlastní
jen zlomek majetku, který měla v roce 1993 a výnosy z bytového fondu jsou tak stále nižší. Proto
chce se zbytkem majetku hospodařit co nejlépe.
Jednou z možností, jak toho dosahovat, bylo zřízení
akciové společnosti. Ta převzala část správy bytového i nebytového fondu do své režie. Část zisků ze
správy, či výnosy z pronájmu plynou zpět formou
oprav do základních a mateřských škol, které má
společnost v nájmu. MČ kontroluje chod akciové
společnosti, určuje strategii vývoje a může okamžitě
aplikovat svá rozhodnutí do exekutivy správy.
Investice na nízkonákladová opatření se
vracejí na účet do dvou tří let let, zatímco
návratnost investic zařazených do vysokonákladových opatření se počítá na desítky
roků, i když se na ně využily všechny možné dotace včetně těch z evropských fondů.
Ovšem zhodnocení majetku a návazná pravidelná úspora tepelné energie jsou citelné.
Co poMÁHÁ odHALovAt reZervY?
Společnost Jihoměstská majetková v rámci
správy mateřských a základních škol systematicky porovnává spotřebu energií (viz
tab. 1, 2, 3).
»Vzhledem k tomu, že máme přehled spotřeby energií za patnáct let, můžeme velice
přesně vyhodnocovat energetická opatření
realizovaná v jednotlivých mateřských a základních školách. Proto s jistotou konstatujeme, že tam, kde se uskutečnila kompletní
regenerace objektu, dosahují úspory přes
50 %,« říká s neskrývanou radostí Rostislav
Korbel, ředitel Jihoměstské majetkové, a. s.
Kompletní regenerací má na mysli zateplení
obvodového pláště podle platných norem,
zateplení střešních krytin, výměnu všech
oken a dveří. Nezbytným krokem v rámci
regenerace je dodávka a instalace regulace
otopného systému. V případě Městské části
Prahy 11 je tento systém měření a regulace
napojen na provozovnu Jihoměstské majetkové, kde je možné upravovat nastavení
topného režimu v jednotlivých budovách
mateřských a základních škol z počítače.
Rok 2009 byl prvním rokem, kdy již také
fungovaly fotovoltaické panely v základní
škole K Milíčovu 674. Jejich instalace byla
podmínkou žádosti o dotaci z evropských
fondů jako alternativního zdroje energie.
říjen 2010
Životní prostředí
Tab. 3 Způsob vytápění – plynové, Pražská plynárenská, a. s.
Spotřeba v m3
po zateplení
Dosažené
úspory v m3
za topnou
sezonu
Průměrná cena
za 1m3 v roce
2009
Úspora
za topnou
sezonu v Kč
MŠ Stachova 518
14 449
7 613
6 836
10,62
72 598
MŠ V Benátkách
1751
57 512
21 479
36 033
10,62
382 670
CELKEM
71 961
29 092
42 869
Celkem bylo vyrobeno 27 609 kW. Škola
z toho spotřebovala 21 746 kW. Zbývající
vyrobenou elektrickou energii odebrala
PRE, a. s. V porovnání s minulým obdobím,
kdy spotřeba v korunách přesahovala 800
tisíc Kč, byla za rok 2009 spotřeba elektrické
energie ve výši zhruba 620 tisíc Kč (od 10. 2.
do 1. 12. 2009 už to bylo 543 tisíc Kč).
»Systematické porovnávání spotřeb
tepelné energie v jednotlivých mateřských
a základních školách nám pomáhá odhalovat možné rezervy v hospodárnosti provozu
některých objektů. Tak jsme dosáhli úspor
v roce 2009 v Mateřské škole V Benátkách
1751. Rezervy v oblasti úspor jsou i nadále
v objektu Markušova 1556 a Květnového vítězství 1738,« bilancuje Rostislav Korbel.
JAK FUnGUJe reGULAČní sYstÉM
Sedm základních škol je napojeno na regulační systém, kde je nastaven program pro
každou s ohledem na její provoz, jsou za-
říjen 2010
455 268
teplené a objekty jsou rozdělené na několik
samostatně vytápěných větví, takže se například školní kuchyň vytápí od pěti do čtrnácti hodin odpoledne, zatímco tělocvičny
od sedmi, ale až do dvaadvaceti, dokud jsou
v provozu i pro sportovní oddíly tělovýchovných jednot. Teplo se v objektech reguluje
například i podle toho, zda jsou prostory orientovány na jih či na sever, zatímco dříve byl
jeden topný okruh a jedinou regulací bylo
přivření kohoutů nebo otevírání oken.
»Každý den lze zapnout a vypnout tři
režimy, což zabezpečují od počítače kolegové ze správy nebytových objektů. Pravidelně sbírají záznamy, podle kterých se
spotřeba nastavuje, a současně se mohou
porovnávat spotřeby v jednotlivých částech objektů. Je zajímavé vidět rozdíly, kdy
každý stupeň tepla navíc dělá se spotřebou
divy. Naším cílem je napojit na Systém dálkového sledování spotřeb a regulace tepla
všechny základní a mateřské školy a právě
MŠ Květnového vítězství před
a po rekonstrukci.
jsme na půli cesty. Některé se napojí ještě
letos a další, předpokládáme, do dvou let,«
doplňuje Rostislav Korbel.
Systém je financován částečně z oprav,
částečně z investičních prostředků městské
n
části.
evA FiŠerovÁ
41
MO001047
Spotřeba v m3
před zateplením
FOTO: ARCHIV
Objekty
mateřských škol
L e g i s L at i va
Náhrada škody
za nezákonné
rozhodnutí
v
oblasti veřejné správy přichází v úvahu odpovědnost příslušných subjektů za způsobenou škodu ve dvou případech: Způsobí-li škodu
v důsledku porušení právní povinnosti
například úředníci, případně zaměstnanci územních samosprávných celků (ÚSC)
nebo zaměstnanci dalších subjektů, které
ÚSC zřídil, anebo dojde-li ke škodě nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným
úředním postupem.
Veřejná správa je pro pracovněprávní
účely širší pojem. Většinou zahrnuje tzv.
nepodnikatelské subjekty v oblasti školství,
zdravotnictví, organizační složky státu, státní fondy, příspěvkové organizace a územní
samosprávné celky (například obce, města,
městské části), které vykonávají státní správu a samosprávu.
Do oblasti veřejné správy však řadíme –
nejen pro účely náhrady škody – i subjekty,
které zřídil územní samosprávný celek (viz
§ 84 odst. 1 písm. e) zákona o obcích).
vÝKON stÁtNÍ MOCi
Podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod každý má právo na náhradu škody
způsobené nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním
postupem. Tento článek rozpracovává zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci
rozhodnutím nebo nesprávným úředním
postupem (dále jen zákon). Jde o zvláštní
zákon, který se (kromě orgánů státu) vztahuje na územní samosprávné celky, které
odpovídají za podmínek stanovených tímto
zákonem za škodu způsobenou při výkonu
pravomocí svěřených jim zákonem v rámci
samostatné působnosti. Za škodu odpovídá stát, pokud územní samosprávný celek
způsobil škodu při výkonu státní správy,
který na ně byl přenesen zákonem.
Stát odpovídá za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno například ve správním řízení nebo nesprávným
úředním postupem. Jde o objektivní odpovědnost státu (bez ohledu na zavinění), jíž
se nelze zprostit. Je založena na současném
splnění tří podmínek:
n nezákonné rozhodnutí či nesprávný úřední postup,
n vznik škody nebo nemajetkové újmy,
n příčinná souvislost mezi vydáním nezákonného rozhodnutí nebo nesprávným
úředním postupem a vznikem škody či nemajetkové újmy.
NeZÁKONNÉ ROZHODNUtÍ
Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení,
ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož
jim vznikla škoda. Na náhradu má právo
42
i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem
řízení jednáno být mělo (například škoda vznikla občanovi, který nebyl přizván
ke stavebnímu řízení jako jeho účastník).
Bylo-li nezákonné rozhodnutí ÚSC v samostatné působnosti vydáno postupem,
který není stanoven předpisy o správním
řízení, má právo na náhradu škody ten,
komu tímto rozhodnutím vznikla škoda.
Základní podmínkou pro tento druh
odpovědnosti za škodu je, aby pravomocně nebo bez ohledu na právní moc vykonatelné rozhodnutí bylo pro nezákonnost
zrušeno příslušným orgánem (§ 8 odst. 1
zákona). Rozhodnutím tohoto orgánu je
pak soud, který rozhoduje o náhradě škody, vázán. Další podmínkou pro poskytnutí
náhrady škody je, že poškozený využil možnosti podat proti nezákonnému rozhodnutí
odvolání, rozklad, námitky, odpor, stížnost
nebo opravný prostředek.
Způsobilo-li škodu více
osob (zaměstnanců), jsou
povinny zaplatit regresní
náhradu podle své účasti na způsobení škody.
V odůvodněných případech může soud rozhodnout, že odpovídají společně a nerozdílně.
NesPRÁvNÝ ÚŘeDNÍ POstUP
V činnosti územního samosprávného celku
může přicházet v úvahu odpovědnost státu
za nesprávný úřední postup. Rozumí se tím
i porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě.
Například účastníkovi správního řízení byla
způsobena škoda úředníkem územního samosprávného celku tím, že ÚSC nevydal
rozhodnutí k odstranění závadného stavu
ve lhůtě stanovené zákonem. Poškozený
občan podal odvolání a odvolací orgán
potvrdil, že se jednalo o nedodržení lhůty
v řízení.
Může jít také o jinou formu nečinnosti územního samosprávného celku nebo
o jinou vadu ve způsobu vedení řízení. Majetková újma vyjádřená v nepeněžní formě
(škoda) musí vzniknout poškozenému občanovi v příčinné souvislosti s nesprávným
úředním postupem.
RegResNÍ ÚHRaDa
Nahradil-li územní samosprávný celek škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím,
při jehož vydání se řídil nesprávným právním názorem státního orgánu, který zrušil
v řízení původní zákonné rozhodnutí ÚSC,
může požadovat regresní náhradu od státu.
Nahradí-li územní samosprávný celek škodu nebo zaplatil-li regresní náhradu, může
požadovat tuto náhradu od těch, kdo se podíleli na vydání nezákonného rozhodnutí
nebo na nesprávném úředním postupu.
Například se ÚSC řídil právním názorem
správního soudu a vydal rozhodnutí v jeho
intencích, jež bylo nezákonné (v rozporu
s právním předpisem). Na tomto rozhodnutí se podílel úředník územního samosprávného celku. Proti němu může ÚSC
uplatňovat regresní náhradu.
Je-li uplatněn nárok na regresní úhradu
proti osobě, u níž účast na rozhodnutí náležela k povinnostem vyplývajícím z pracovního poměru nebo služebního poměru, řídí
se výše regresní úhrady zvláštními předpisy. U zaměstnance – úředníka (viz zákoník
práce) se může jednat o náhradu škody
ve výši až čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku. Toto omezení se
neuplatní v případech opilosti, zneužití
jiných návykových látek nebo úmyslného
zavinění. V ostatních případech nesmí výše
regresní úhrady přesahovat jednu šestinu
částky zaplacené tím, kdo regresní úhradu
požaduje, nejvýše však 5 tisíc korun. Toto
omezení neplatí, jde-li o škodu způsobenou úmyslně.
Bude-li ÚSC například uplatňovat regresní náhradu vůči úředníkovi, který škodu způsobil, musí mu prokázat zaviněné
porušení právní povinnosti.
sNÍŽeNÍ RegResNÍ NÁHRaDY
Způsobilo-li škodu více osob (zaměstnanců), jsou povinny zaplatit regresní náhradu
podle své účasti na způsobení škody. V odůvodněných případech může soud rozhodnout, že odpovídají společně a nerozdílně.
Soud může regresní úhradu přiměřeně
snížit, kromě škody způsobené úmyslně.
Zejména s přihlédnutím k tomu, jak ke škodě došlo, jakož i k osobním a majetkovým
poměrům fyzické osoby, která ji způsobila.
LHŮtY K UPLatNĚNÍ ŠKODY
Nárok na náhradu škody se promlčí za tři
roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl
o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li
podmínkou pro uplatnění práva na náhradu
škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí
doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému
bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda. To
n
neplatí jde-li o škodu na zdraví.
LaDisLav JOUZa
právník
Máte dotaz? Chcete poradit?
Napište nám na e-mail: [email protected]
říjen 2010
L e g i s L at i va
Odměna
zastupitele
při skončení
funkčního
období
N
ěkterým členům zastupitelstev obcí, kterým po volbách do zastupitelstev zanikl mandát, náleží odměna
při skončení jejich funkčního období. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), obecně rozlišuje v § 71 odst. 3 mezi
dvěma druhy odměn člena zastupitelstva
obce, kterými jsou měsíční odměna a již
zmiňovaná odměna při skončení funkčního období. Pravidla pro poskytování odměny při skončení funkčního období stanoví
obecní zřízení v § 75.
V ustanovení § 75 je upraveno několik
situací, které souvisejí s odměňováním
člena zastupitelstva ve vazbě na skončení
jeho funkčního období, popřípadě na jinou
skutečnost. Obsahuje úpravu jak samotné
odměny při skončení funkčního období
člena zastupitelstva obce (odst. 1, 2 a 7),
tak poskytování měsíční odměny v případě, kdy uvolněnému nebo neuvolněnému
starostovi nebo místostarostovi zanikl jeho
mandát přede dnem voleb (odst. 3), anebo
poskytování měsíční odměny v dalším případě, kdy byl uvolněný nebo neuvolněný
starosta nebo místostarosta z této funkce
odvolán nebo se jí vzdal (odst. 4). V § 75
odst. 5 a 6 obecního zřízení je popsán nárok
na měsíční odměnu v případě dosavadního
starosty nebo místostarosty vykonávajícího
pravomoci podle § 107 obecního zřízení (tj.
v období ode dne voleb do zastupitelstva
obce do zvolení nového starosty nebo místostarosty), respektive nárok člena zastupitelstva obce (jenž není starostou, místostarostou nebo členem rady), který vykonává
pravomoc podle § 107 (opět v období ode
dne voleb do zastupitelstva obce do zvolení
nového starosty nebo místostarosty).
POJeM »ODCHODNÉ«
Odměna při skončení funkčního období
člena zastupitelstva obce se v běžné mluvě
zkráceně nazývá jako »odchodné«. Inspirace tohoto zkráceného označení je zřejmě
v § 7 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem
funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců
Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, který pojem »odchodné«
obsahuje. Odchodné jako právní pojem
zavádí více právních předpisů, ale obecní
zřízení tento pojem nepoužívá. Proto bude
»odchodné« ve smyslu odměny při skončení funkčního období člena zastupitelstva
důsledně uváděno v uvozovkách.
Pojem »odchodné« je v následujícím textu použit pouze pro odměnu při skončeříjen 2010
ní funkčního období člena zastupitelstva
obce ve smyslu § 75 odst. 1, 2 a 7 obecního
zřízení.
K POJMU FUNKČNÍ OBDOBÍ
Ústava ČR (ústavní zákon č. 1/1993 Sb.)
v čl. 102 odst. 2 větě první stanoví, že funkční období zastupitelstva je čtyřleté (totéž
opakuje v § 1 odst. 2 zákon č. 491/2001 Sb.,
o volbách do zastupitelstev obcí a o změně
některých zákonů). Obecní zřízení mluví
o funkčním období zejména v souvislosti
s úpravou odměny při skončení funkčního období člena zastupitelstva obce nebo
např. v případě nároku uvolněného člena
zastupitelstva obce na dovolenou (§ 79
odst. 2), avšak v § 67 a § 68 odst. 4 naopak
používá pro stejnou skutečnost pojem volební období (zastupitelstva obce). Terminologie obecního zřízení (a podobně
i zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě
Praze, ve znění pozdějších předpisů) je tedy
v daném případě nejednotná, a to na rozdíl
od zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské
zřízení), ve znění pozdějších předpisů, který používá pouze pojem funkční období.
Vzhledem k terminologii Ústavy ČR by se
měl i v obecním zřízení a v zákoně o hlavním městě Praze používat jednotně pojem
funkční období zastupitelstva, což ovšem
na druhou stranu přináší jisté potíže pro jednoznačné rozlišení mezi funkčním obdobím
zastupitelstva jako (kolektivního) orgánu
územního samosprávného celku a funkčním obdobím člena tohoto zastupitelstva
majícím praktický dopad na výklad pojmu
»odměna při skončení funkčního období«.
Ústava z nejasných důvodů v případě
zastupitelstev územních samosprávných
celků hovoří o »funkčním období«, zatímco
pro časové vymezení činnosti Poslanecké
sněmovny či Senátu používá pojem »volební období« – srov. např. čl. 17 odst. 1 nebo
čl. 25 písm. b) Ústavy ČR. Pro snazší výklad
pojmu »odměna při skončení funkčního období« se jeví jako vhodnější rozlišovat mezi
volebním obdobím zastupitelstva územního samosprávného celku, které je obecně
čtyřleté (nedošlo-li k jeho zkrácení např.
z důvodu nových voleb podle § 58 zákona
č. 491/2001 Sb., či naopak k jeho prodloužení na základě čl. 10 ústavního zákona
č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR republiky),
a funkčním obdobím člena tohoto zastupitelstva. Funkční období zastupitele se může
krýt s volebním obdobím zastupitelstva,
nebo může být kratší či přesahovat do dalšího volebního období zastupitelstva.
Funkční období uvolněných i neuvolněných členů zastupitelstva obce končí dnem
voleb do zastupitelstva obce, neboť tímto
dnem jim ze zákona zaniká mandát /viz
§ 55 odst. 2 písm. d) zákona č. 491/2001
Sb./, přičemž dnem voleb se v případě
»řádných« dvoudenních voleb rozumí podle § 3 odst. 3 zákona č. 491/2001 Sb. první
den voleb.
ROZDÍLY v KRaJÍCH a v PRaZe
Obecní zřízení v § 75 důsledně rozlišuje
mezi odměnou při skončení funkčního období a odměňováním v ostatních obdobných situacích. V tomto rozlišování mezi
Funkční období uvolněných i neuvolněných členů
zastupitelstva obce končí
dnem voleb do zastupitelstva obce, neboť tímto
dnem jim ze zákona zaniká mandát.
jednotlivými odměnami lze vidět zásadní
rozdíly příslušné právní úpravy mezi obecním zřízením na straně jedné a krajským
zřízením a zákonem o hlavním městě Praze na straně druhé. I když i krajské zřízení
/§ 46 odst. 3 písm. b)/ a zákon o hlavním
městě Praze /§ 52 odst. 3 písm. b)/ zavádějí pojem »odměna při skončení funkčního
období«, v dalších svých ustanoveních, která se zabývají skončením funkčního období
člena zastupitelstva kraje (hl. města Prahy),
tento pojem na rozdíl od obecního zřízení
již nepoužívají.
S ohledem na skutečnost, že odměna
při skončení funkčního období se nezahrnuje do vyměřovacího základu pro účely
pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení,
vzniká otázka, zda se odměny vyplácené
v režimu § 50 krajského zřízení a § 55 zákona o hlavním městě Praze, které v těchto
ustanoveních nejsou výslovně označeny
jako odměny při skončení funkčního období (na rozdíl od § 75 odst. 1, 2 a 7 obecního
zřízení), budou nebo nebudou zahrnovat
do vyměřovacího základu pro účely pojistného na všeobecné zdravotní pojištění
a pojistného na sociální zabezpečení.
Jinými slovy jde o to, zda pojem »odměna při skončení funkčního období« je nutno chápat v širším či užším slova smyslu.
V případě obcí je zřejmě na místě vykládat
pojem »odměna při skončení funkčního
období« v užším slova smyslu, tj. jde o odměnu uvedenou pouze v § 75 odst. 1, 2 a 7
obecního zřízení.
U krajů a hlavního města Prahy se s ohledem na § 46 odst. 3 písm. b) krajského zřízení a § 52 odst. 3 písm. b) zákona o hlavním
městě Praze nabízí pojetí pojmu »odměna
při skončení funkčního období« v širším
slova smyslu, byť jde v některých případech
typově o obdobné případy, které obecní
zřízení v § 75 odst. 3 až 6 za odměnu při
skončení funkčního období výslovně neoznačuje.
Vzhledem k odlišnému formálnímu pojetí odměny při skončení funkčního období
a nejednotné terminologii v typově obdobných situacích (zapříčiněné odlišným legislativním vývojem v této oblasti) v obecním
zřízení na straně jedné a v krajském zřízení
a zákoně o hlavním městě Praze na straně
druhé, je tak zřejmě nutné vykládat daný
pojem autonomně ve vztahu ke každému
n
z uvedených právních předpisů.
JaN BŘeŇ
právník
43
L e g i s L at i va
Konec
volebního
období: Otázky
a odpovědi
s
volbami do zastupitelstev obcí souvisí řada konkrétních situací, které
spolu s koncem volebního období
mohou nastat. Může se například stát, že
volební výsledek zapříčiní nástup nového
vedení, nebo k tomuto střídání ve funkcích
dojde proto, že stávající starosta (místostarosta) již nekandiduje, nebo sice kandiduje,
ale starostou dále být nechce. Jak upravuje
tyto otázky zákon o obcích?
KDO ŘÍDÍ OBeC?
Je nutné si připomenout, že mandát člena
zastupitelstva obce vzniká zvolením, přičemž ke zvolení dojde ukončením hlasování /§ 69 odst.1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)/. K tomuto okamžiku
je tedy známo nové složení zastupitelstva
dané obce. Od tohoto dne však zastupitelstvo pochopitelně fakticky nepracuje, a nastává jakési přechodné období – ustavující
zasedání zatím neproběhlo, není tak zvolen
ani nový starosta, ani místostarosta, popřípadě rada obce. Pro toto přechodné období
platí určitá pravidla.
Dosavadní starosta zůstává ve funkci.
Dosavadní starosta zůstává ve funkci,
a dál plní svoji pravomoc (§ 103 zákona
o obcích). Tuto funkci vykonává dokonce
i v případě, že již nekandidoval, a není de
facto platně zvoleným »novým« zastupitelem.
Zda je to správně či nikoliv, je jistě sporné,
nicméně takto to zákon upravuje – výkon
funkce dosavadním starostou není vázán
na to, že je opět zvoleným zastupitelem.
Obdobně místostarosta – zůstává ve funkci,
a dál vykonává svou pravomoc. Je-li místostarostů více, všichni zůstávají ve funkci
/ustanovení § 107 zákona č. 128/2000 Sb.,
o obcích.
n
n Co když dosavadní starosta funkci nevykonává?
Nevykonává-li dosavadní starosta v přechodném období do ustavujícího zasedání
zastupitelstva své pravomoci, plní je dosavadní místostarosta, a je-li dosavadních
místostarostů více, ten, kterého přede dnem
voleb pověřilo zastupitelstvo obce zastupováním starosty. Pokud žádný z místostarostů nebyl zastupováním starosty pověřen,
může tak učinit sám dosavadní starosta
obce. Zákon neřeší situaci, kdy dosavadní
starosta nevykonává svou funkci, a žádný
z místostarostů nebyl dříve ani nyní jím samým pověřen zastupováním. Tyto případy
jsou však natolik zřídkavé, že se ponechává
na praxi a zvyklosti, kdo z místostarostů co
řešil, patrně bude řešit dále, a vyčká se ustavujícího zasedání zastupitelstva.
n Může obec v přechodném období řídit
jeden z dosavadních zastupitelů?
Obecně ne, ale v jednom případě to možné je. Je to situace, kdy zastupitelstvo pověřilo zastupitele, aby vykonával pravomoci
starosty poté, co se ten funkce vzdal nebo
byl odvolán (nebo zemřel), a není současně
v obci místostarosta, který by funkci převzal. V tomto okamžiku pověřený člen zastupitelstva vykonává svou funkci i po volbách do doby ustavujícího zasedání.
Ve funkci zůstává i rada obce.
I po ukončení funkčního období rada
obce vykonává své pravomoci podle zákona o obcích až do zvolení nové rady nebo
do zvolení starosty v případě, že se rada
(nově) nevolí. V obcích, v nichž rada nebyla
před ukončením funkčního období zastupitelstva volena, vykonává její pravomoci podle odst. 1 dosavadní starosta. Rada
obce zůstává ve funkci v původním složení, opět i v případě, že by jejími členy byly
osoby, které již nebyly zvoleny do nového
zastupitelstva. Obec tak řídí do doby ustavujícího zasedání zastupitelstva starosta
(místostarosta) a rada obce nebo starosta
i s pravomocí rady tam, kde se rada nevolí, a to i tehdy, nejsou-li členy nového zastupitelstva. Mohou rozhodovat v mezích
svých pravomocí, tedy jediná pravomoc,
která nesmí a nemůže být vykonávána, je
rozhodovací pravomoc zastupitelstva – tu
nelze ničím nahradit. Teoreticky se v tomto
n
období může stát, že o záležitostech obce,
které jsou v kompetenci rady a starosty,
budou do doby ustavujícího zasedání rozhodovat i lidé, kteří nejsou členy nového
zastupitelstva. Je to zvláštní právní situace,
která bude patrně řešena praxí – rada obce
nebude (a neměla by) již přijímat žádná zásadní rozhodnutí.
Pokud zastupitelstvo v podstatě chvíli
»nefunguje« – staré už nesmí, a nové se ještě nesešlo, musím zmínit, že naopak zůstává zachována pravomoc starosty pozastavit
rozhodnutí stále činné rady, má-li za to, že
je nesprávné, tak, jak říká ustanovení § 105:
»Starosta pozastaví výkon usnesení rady
obce, má-li za to, že je nesprávné.« Jestliže
však toto ustanovení dále uvádí, že »věc pak
předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání
zastupitelstva obce«, je zřejmé, že toto rozhodnutí bude řešit až nové zastupitelstvo.
KDO a KDY svOLÁvÁ NOvÉ
ZastUPiteLstvO
Ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce svolává dosavadní starosta
(nebo osoba, která vykonává jeho pravomoc – místostarosta, pověřený člen zastupitelstva). Lhůta je stanovena v návaznosti
na procesní lhůty pro podání návrhu soudu
na neplatnost voleb nebo neplatnost hlasování, a to tak, aby se ustavující zasedání
konalo do 15 dnů ode dne uplynutí této
lhůty (kdy žádný návrh na neplatnost voleb
nebyl podán). Jestliže byl návrh na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování
podán, ustavující zasedání se svolává do 15
dnů ode dne právní moci rozhodnutí soudu o posledním z podaných návrhů, pokud
žádnému z podaných návrhů nebylo vyhověno. Kdyby soud návrhu na neplatnost
voleb či hlasování vyhověl, a musely by se
konat volby nové, má to dopad na rozšíření
pravomoci rady obce, která by nadále zůstávala ve funkci. A to tak, že rada obce je ode
dne právní moci rozhodnutí soudu do dne,
ve kterém se koná ustavující zasedání nově
zvoleného zastupitelstva obce na základě
nových voleb, oprávněna stanovit pravidla
rozpočtového provizoria a schvalovat rozpočtová opatření. Tedy starosta a rada zůstávají ve funkci i pro případ uskutečnění
nových mimořádných voleb, což by mohlo
být docela dlouhé období. Tyto případy však
jistě nejsou četné, jestliže vůbec nastanou.
MO001044-3
44
říjen 2010
L e g i s L at i va
n Pokud starosta nebo místostarosta nové
zastupitelstvo nesvolají, co se děje pak?
Jestliže se ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce nekonalo ve lhůtě
stanovené zákonem o obcích (viz návaznost
na procesní lhůty napadení voleb), svolá je
po uplynutí této lhůty Ministerstvo vnitra.
Nesvolá je pochopitelně v případě vyhovění soudu o návrhu na neplatnost hlasování
nebo neplatnost voleb. Informaci o svolání
ustavujícího zasedání zveřejní na úřední
desce obce. Toto ustanovení brání umělému prodlužování doby výkonu funkce dosavadním starostou, který z různých důvodů nové zastupitelstvo nesvolává.
Ustavující zasedání zastupitelstva
Ustavujícímu zasedání předsedá zpravidla dosavadní starosta, případně nejstarší
člen zastupitelstva do doby, než je zvolen
starosta nebo místostarosta. Zákon to nestanoví striktně, proto může ustavující zasedání řídit zastupitel, na kterém se zastupitelstvo shodne. Na ustavujícím zasedání
se volí: starosta, místostarosta (tam, kde
je funkce zřízena), další členové rady obce
(tam, kde se rada volí).
Postup hlasování by měl být následující:
1. Napřed by mělo zastupitelstvo rozhodnout, které funkce budou v obci zřízeny
(starosta, místostarosta, nebo starosta a dva
místostarostové apod.).
2. Poté by mělo zastupitelstvo rozhodnout,
zda tyto funkce budou uvolněné či neuvolněné.
3. Jakou volbou se bude volit (tajnou, veřejnou).
4. Až potom by mělo rozhodovat o jmenovitém obsazení funkcí na základě nominací.
n
n Nebude-li zvolen starosta, pokračuje se
ve volbě místostarosty a členů rady?
Nic tomu nebrání, ač to jistě není pozitivní stav.
n Volí se na ustavujícím zasedání výbory?
Ano, stejně jako může být rozhodováno
o jiných věcech. Ale to nebývá pravidlem.
JaK Je tO s PŘeDÁvÁNÍM FUNKCe?
Pokud nahrazuje starostu, popřípadě místostarostu, nový člověk, je nutné vypořádat se s předáním funkce. Zákon o předání funkce neříká vůbec nic, jednací řády
to také většinou neupravují. V každém případě lze jen doporučit vyhotovit předávací
protokol týkající se klíčů, listin, mobilu, razítek apod., aby byl o předání jasný a srozumitelný text. Když se tato otázka podcení,
vrací se jako bumerang v dalších letech.
Jestliže schází součinnost dosavadního
starosty například kvůli volební řevnivosti, je nanejvýš vhodné přizvat k »převzetí«
kanceláře nejlépe nezávislou, osobu, a protokol o tom, co tam bylo zanecháno, přece
jen udělat. Dává to jistotu a poskytuje určitou »sebeobranu« novému starostovi (místostarostovi) pro případ, kdyby dosavadní
starosta tvrdil, že zanechal v kanceláři něco,
n
co v ní prokazatelně nebylo.
JaNa HaMPLOvÁ
ZE SBÍRKY ZÁKONŮ
Uvádíme přehled vybraných právních předpisů
a dalších aktů státních orgánů publikovaných
ve Sbírce zákonů (od částky 51/2010 do částky
70/2010).
Částka 51 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 20. května 2010.
Zákon č. 138/2010 Sb., o přechodu některých
věcí z majetku České republiky do vlastnictví
Pardubického kraje
Dnem účinnosti zákona přecházejí z vlastnictví státu do vlastnictví Pardubického kraje
nemovité věci uvedené v příloze č. 1 tohoto
zákona včetně vybavení podle inventarizace
ke dni přechodu. Nemovité věci, jež přecházejí
do vlastnictví nabyvatele, musí být po dobu
10 let ode dne jejich nabytí užívány pouze
k účelu, k němuž byly užívány ke dni přechodu
vlastnictví. Stanou-li se před uplynutím této
doby pro nabyvatele pro tento účel nepotřebnými, musí být přednostně nabídnuty
bezúplatně do vlastnictví státu.
Účinnost od 20. května 2010
Částka 52 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 20. května 2010.
Zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském
úvěru a o změně některých zákonů
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy
Evropských společenství a upravuje některá
práva a povinnosti související s odloženou platbou, půjčkou, úvěrem nebo jinou
obdobnou finanční službou poskytovanou
nebo přislíbenou spotřebiteli věřitelem, nebo
zprostředkovatelem. Pro účely tohoto zákona
se rozumí spotřebitelem fyzická osoba, která
nejedná v rámci své podnikatelské činnosti
nebo v rámci samostatného výkonu svého
povolání. Věřitelem se rozumí osoba nabízející
nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci
své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.
Účinnost od 1. ledna 2011
Částka 53 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 21. května 2010.
Zákon č. 151/2010 Sb., o zahraniční rozvojové
spolupráci a humanitární pomoci poskytované
do zahraničí a o změně souvisejících zákonů
Tento zákon stanoví podmínky pro uskutečňování zahraniční rozvojové spolupráce
a poskytování humanitární pomoci do zahraničí hrazených ze státního rozpočtu a působnost orgánů státní správy a České rozvojové
agentury v této oblasti.
Účinnost od 1. července 2010
Částka 65 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 16. června 2010.
Zákon č. 194/2010 Sb., o veřejných službách
v přepravě cestujících a o změně dalších
zákonů
Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo
použitelný předpis ES postup státu, krajů
a obcí při zajišťování dopravní obslužnosti
veřejnými službami v přepravě cestujících
veřejnou drážní osobní dopravou a veřejnou
linkovou dopravou. Dopravní obslužností
se rozumí zabezpečení dopravy po všechny
dny v týdnu především do škol a školských
zařízení, k orgánům veřejné moci, do zaměstnání, do zdravotnických zařízení poskytujících
základní zdravotní péči a k uspokojení kulturních, rekreačních a společenských potřeb,
včetně dopravy zpět, přispívající k trvale
udržitelnému rozvoji územního obvodu.
Kraje a obce ve své samostatné působnosti
stanoví rozsah dopravní obslužnosti a zajišťují
dopravní obslužnost veřejnými službami v přepravě cestujících veřejnou drážní osobní dopravou a veřejnou linkovou dopravou a jejich
propojením. Kraj zajišťuje dopravní obslužnost
ve svém územním obvodu a se souhlasem jiného kraje v jeho územním obvodu. Kraj může
zajišťovat veřejné služby v přepravě cestujících
veřejnou drážní osobní dopravou a veřejnou
linkovou dopravou v sousedícím územním
obvodu jiného státu po dohodě s příslušným
orgánem veřejné moci jiného státu, je-li to
třeba pro zajištění dopravní obslužnosti kraje.
Obec zajišťuje dopravní obslužnost ve svém
územním obvodu nad rámec dopravní obslužnosti území kraje. Obec může zajišťovat
veřejné služby v přepravě cestujících veřejnou
drážní osobní dopravou a veřejnou linkovou
dopravou mimo svůj územní obvod, pokud je
to potřeba pro zajišťování dopravní obslužnosti obce a se souhlasem kraje a obcí, které
mají uzavřenou smlouvu o veřejných službách
v přepravě cestujících a jejichž územní obvod
je zajišťováním služeb dotčen.
Pro zajištění dopravní obslužnosti mohou stát,
kraje a obce poskytovat veřejné služby v přepravě cestujících samy, nebo uzavírat smlouvy
o veřejných službách v přepravě cestujících
s dopravci, kteří jsou provozovateli dopravy
podle jiných právních předpisů. Smlouva o veřejných službách v přepravě cestujících není
veřejnoprávní smlouvou.
Účinnost od 1. července 2010 (s výjimkou)
Částka 67 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 18. června 2010.
Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu
evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu
o úrazu
Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy
EU, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis EU a upravuje způsob a obsah
evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu,
hlášení smrtelného pracovního úrazu, vzor
záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí,
kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá
záznam o úrazu. Zaměstnavatel vede evidenci
o úrazech v knize úrazů v elektronické nebo
listinné podobě.
Účinnost od 1. ledna 2011
Částka 70 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 25. června 2010.
Rozhodnutí prezidenta republiky č. 207/2010
Sb., o vyhlášení voleb do Senátu PČR do zastupitelstev obcí a zastupitelstev městských
obvodů a městských částí ve statutárních
městech a do Zastupitelstva hl. m. Prahy a zastupitelstev jeho městských částí
Prezident republiky stanovil dny voleb shodně
na pátek a sobotu 15. a 16. října 2010.
Mgr. JaN BŘeŇ
právník
advokátka a členka redakční rady Moderní obce
říjen 2010
45
Právní Poradna
Prodej pozemku obcí
n V roce 2002 zastupitelstvo obce schválilo prodej pozemku na základě podané
žádosti budoucího kupce XY. Byl mu doručen dopis, aby splnil dvě podmínky – předložil souhlas souseda a provedl vytyčení
dotčeného pozemku. V minulém měsíci
se dotyčný žadatel dostavil na obecní úřad
s tím, že by chtěl vlastně po 8 letech zrealizovat prodej pozemku. Na požádání
předložil pouze výše uvedený dopis. Zjišťoval jsem v zápise č. xy usnesení a zjistil
jsem, že v rozporu se zákonem o obcích
nebyl vyvěšen záměr na prodej, ale zastupitelstvo schválilo žádost na prodej, která
byla vyvěšena a na následujícím veřejném
zasedání byl prodej schválen. Je platné
usnesení bývalého zastupitelstva obce? Je
možné zrealizovat prodej po tak dlouhé
době, když mezitím došlo k úpravě Pravidel o pronájmu a prodeji pozemků tak,
že prodej pozemků je možný pouze na výstavbu rodinného domu, což případný kupující nesplňuje?
Jednou ze základních podmínek, kterou
zákon o obcích stanoví pro prodej nemovitého majetku z vlastnictví obce, je předchozí zveřejnění tohoto záměru obce. Podle
§ 39 zákona o obcích záměr obce prodat,
směnit nebo darovat nemovitý majetek,
pronajmout jej nebo poskytnout jako výpůjčku obec zveřejní po dobu nejméně 15
dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu
obce vyvěšením na úřední desce obecního
úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjád-
Odprodej parcel
a věcné břemeno
n Naše obec vlastnila parcelu, která
sloužila hlavně v minulosti jako účelová
komunikace pro průchod občanů či průjezd vozidla. Vzhledem k tomu, že časem
se její užívání takřka vytratilo (z důvodu,
že se napojuje do cesty soukromé) a bylo
třeba udělat na tomto pozemku některé dílčí práce, rozhodlo se zastupitelstvo
obce na základě žádosti vlastníků domu
pod cestou tuto parcelu odprodat. Jelikož
na trase této cesty byly dva domy, byla geometrickým plánem celá parcela rozdělena na dvě s ohledem na průchod hranic
sousedních pozemků.V roce 1999 zastupitelstvo obce odsouhlasilo odprodej těchto
dvou parcel dvěma majitelům sousedních
nemovitostí. Aby mezi sousedy a staršími
občany, kteří byli zvyklí tuto cestu používat, nedocházelo ke konfliktům, bylo
do obou smluv jednoznačně zakotveno
v samostatném odstavci, že se ve prospěch
obce zřizuje věcné břemeno průchodu
a průjezdu pro všechny občany obce jako
na každé jiné komunikaci v obci. S tím oba
noví majitelé souhlasili a stvrdili vše podpisem smluv. Obě smlouvy mají v nadpisech Kupní smlouva a smlouva o zřízení
věcného břemene. Nyní po 10 letech, kdy
46
řit a předložit své nabídky. Zákon výslovně
stanoví, že pokud obec záměr nezveřejní, je
právní úkon od počátku neplatný.
V praxi se poměrně často stává, stejně
tak jako v tomto případě, že záměr obce
určitým způsobem naložit s nemovitostí
v jejím vlastnictví, je vyvolán žádostí konkrétní osoby o prodej této nemovitosti.
Obce pak často chybují v tom, že na úřední
desku zveřejní onen dopis občana, kterým
se na ně obrátil s žádostí o odprodej nemovitosti, a mají za to, že tak splnily podmínku zveřejnění záměru. Záměr obce však
s žádostí občana o uskutečnění určitého
majetkoprávního úkonu ztotožňovat nelze. V daném případě lze tedy mít důvodné
pochybnosti o tom, že bylo dodrženo ust. §
39 zákona o obcích a splněna tak zásadní
podmínka pro to, aby následně mohl být
majetkoprávní úkon platně učiněn.
Dále je třeba říci, že zákon nestanoví
dobu, v jejímž průběhu by na základě rozhodnutí zastupitelstva mělo dojít k uzavření vlastního majetkoprávního úkonu
– v tomto případě kupní smlouvy na pozemek. S ohledem na povinnost obce řádně
hospodařit s majetkem (zejména je na místě zdůraznit požadavek zákona, aby se majetek obce prodával za cenu v místě a čase
obvyklou) by však mělo být pravidlem, že
právní úkon, který byl orgány obce, v tomto případě zastupitelstvem, schválen, bude
učiněn v co nejkratší době od jeho schválení tak, aby se eliminovala možnost změny
podmínek, které trvaly v době rozhodování
o majetkoprávním úkonu. Prodlevu, která
nastala v tomto konkrétním případě (v do-
došlo ke sporu na výše uvedené komunikaci, jsme zjistili, že ani u jedné ze smluv
nedošlo při zapsání změn do katastru
na katastrálním úřadu k zapsání věcného břemene. Odůvodněním katastrálního
úřadu je to, že v návrhu pro zápis v roce
1999 bylo uvedeno pouze zapsání kupní
smlouvy, nikoliv věcného břemene i přesto, že je jeho zřízení na jednom dokumentu s kupní smlouvou.
1. Má tedy návrh na vklad větší váhu než
smlouva jako taková, když v ní je uvedeno a podepsáno všemi účastníky i zřízení
věcného břemena? 2. Podpisy na kupních
smlouvách se ověřují, na vkladu ne, je to
správné? 3. Lze se domáhat doplnění zápisu o věcném břemeni k výše uvedeným
parcelám ve prospěch obce i po tak dlouhé době a jak?
1. Řízení o povolení vkladu lze zahájit
výhradně na návrh účastníků, popřípadě
účastníka řízení. Z podnětu katastrálního
úřadu nebo kteréhokoliv jiného orgánu řízení o povolení vkladu nelze zahájit. V řízení o povolení vkladu práva se uplatňuje jen
zásada dispoziční. Řízení o povolení vkladu
práva je zahájeno dnem doručení písemného návrhu účastníků řízení nebo některého z nich místně příslušnému katastrálnímu úřadu. Z dosavadní praxe vyplynulo,
že je vhodnější, aby řízení bylo zahajováno
na společný návrh účastníků řízení.
tazu zmiňovanou dobu 8 let, která uběhla
od zveřejnění záměru, resp. rozhodnutí
zastupitelstva, v jejímž průběhu zájemce
o koupi neučinil potřebné kroky k realizaci prodeje), lze v tomto ohledu podle mého
názoru za nepřiměřeně dlouhou považovat.
Nicméně pokud v mezidobí od schválení
prodeje zastupitelstvem nedošlo ke změně, revokaci tohoto usnesení, pak schválení
prodeje ze strany obce trvá i nadále.
S ohledem na značnou dobu, která uplynula od schválení úkonu zastupitelstvem,
změnu podmínek týkajících se prodeje
a zejména pak vážnou pochybnost týkající se »platnosti« předchozího zveřejnění
záměru lze doporučit, aby obec v následných krocích k uzavření kupní smlouvy již
nepokračovala, předmětné usnesení zastupitelstva obce, kterým byl prodej v roce
2002 schválen, revokovala a následně – při
dodržení všech zákonem předepsaných
postupů – celý proces prodeje, od samotného začátku, tedy vč. přijetí a zveřejnění
záměru, zopakovala.
Mgr. PavLa SaMKová
právnička
Náležitosti návrhu uvádí § 4 odst. 3 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických
a jiných věcných práv k nemovitostem (dále
jen zákon o zápisech). Návrh na zahájení řízení musí obsahovat:
a) označení katastrálního úřadu, kterému
je návrh určen;
b) jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo fyzických osob nebo název, sídlo
a identifikační číslo právnických osob, které jsou účastníky řízení;
c) označení práv, která mají být zapsána
do katastru nemovitostí.
Protože řízení o povolení vkladu lze zahájit jen na základě návrhu, v němž musí
být označena práva, která mají být zapsána
do katastru nemovitostí, může katastrální
úřad rozhodovat jen o vkladu práva, které
bylo navrhováno k vložení, nikoliv o dalších
právech, která navrhována ke vkladu nebyla,
byť by byla uvedena v listině, na základě které je nějaké právo navrhováno ke vkladu.
2. Smlouva o nemovitosti musí být písemná a podepsaná jejími účastníky (pokud se účastník smlouvy nedává zastoupit). Pro platnost ani účinnost smlouvy se
podle občanského zákoníku nevyžaduje,
aby podpisy účastníků smlouvy byly úředně ověřené /zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), a zákon
číslo 21/2006 Sb, o ověřování shody opisu
nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti
říjen 2010
Právní Poradna
podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování)/.
Podpisy na listinách hrají při přezkoumávání listiny ve smyslu ust. § 5 odst. 1 zákona o zápisech významnou roli. Katastrální
úřad v řízení o povolení vkladu zkoumá, zda
ve smlouvě jde skutečně o písemné projevy
vůle osob v ní uvedených a považuje projev
vůle osob za zjištěný, jestliže:
a) jejich vlastnoruční podpisy na prvopisu smlouvy byly úředně ověřeny podle
zákona č. 358/1992 Sb. nebo zákona číslo
21/2006 Sb.;
b) smlouva byla sepsána ve formě notářského zápisu;
c) smlouva obsahuje prohlášení advokáta o pravosti podpisu;
d) právnická osoba předložila podpisový vzor ověřený způsobem podle písm. a)
nebo c) shodný s podpisem na smlouvě
a výpis z obchodního rejstříku nebo jiného
zákonem stanoveného rejstříku, popř. jiný
doklad o právní subjektivitě a osobě oprávněné jednat za právnickou osobu; nebo
e) účastník smlouvy uzná pravost svého
podpisu před katastrálním úřadem (v takovém případě zjistí katastrální úřad totožnost přizvaných osob podle osobních
údajů uvedených v platném občanském
průkazu nebo u osob, kterým se občanský
průkaz nevydává, v jiném platném osobním dokladu, například v cestovním pasu,
u obchodních společností podle výpisu
z obchodního rejstříku a u ostatních právnických osob podle dokladu o tom, že se
jedná o statutárního zástupce. Po ověření
jejich totožnosti se zaměstnanec katast-
Zrušení usnesení
rady obce
n Rada naší obce přijala usnesení, které
je podle mého názoru nesprávné, protože neodpovídá schváleným cílům rozvoje obce. Mohu jako člen zastupitelstva
požádat radu obce o jeho zrušení, anebo
o zrušení tohoto usnesení požádat přímo zastupitelstvo obce? Mohu v této věci
oslovit starostu obce se žádostí o zjednání
nápravy?
Zákon o obcích stanoví, že rada obce je
výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti a ze své činnosti odpovídá zastupitelstvu obce.
Rada obce připravuje návrhy pro jednání
zastupitelstva obce a zabezpečuje plnění
jím přijatých usnesení. Dále pak rada obce
plní úkoly ve věcech, které jsou jí zákonem
vyhrazeny (§ 102 odst. 2 zákona o obcích).
Rada obce zabezpečuje rozhodování
ostatních záležitostí patřících do samostatné působnosti obce, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu obce nebo pokud si je
zastupitelstvo obce nevyhradilo.
Výsledkem jednání rady obce k projednávané záležitosti je přijetí usnesení,
kterým může v rozsahu své působnosti
a v rozsahu pravomocí stanovených záko-
říjen 2010
rálního úřadu přizvaných osob dotáže, zda
písemné projevy vůle uvedené ve smlouvě uznávají za své vlastní. Toto uznání se
vyznačí na prvopisu smlouvy, který bude
uložen u katastrálního úřadu, vyznačením
doložky s textem: »Pravost podpisu uznána
dne….« K doložce se připojí podpisy přizvaných osob, podpis zaměstnance katastrálního úřadu a otisk kulatého razítka katastrálního úřadu se státním znakem.).
V případě, že katastrální úřad nezjistí projev vůle žádným z uvedených způsobů (např.
proto, že účastník právního úkonu zemřel
nebo odmítá přes výzvy katastrálního úřadu
součinnost), zjistí jej jiným vhodným způsobem (např. posudkem znalce, svědectvím
osob, které byly přítomny podpisu smlouvy
apod.). Projev vůle zástavního věřitele v zástavní smlouvě není třeba zjišťovat.
3. Návrh na zahájení řízení o povolení
vkladu lze podat kdykoliv po sepsání listiny, která je podkladem pro vklad práva
do katastru nemovitostí. Neplatí žádná
lhůta, ve které by byl povinen účastník řízení podat návrh na vklad. Může tak učinit neprodleně, což se v praxi děje, nebo
může čekat neomezeně dlouhou dobu, než
se rozhodne tak učinit. Přestože účastníci
smlouvy jsou nečinní, nezaniká jejich vázanost smlouvou. Jestliže byl povolen vklad
na základě kupní smlouvy a listina obsahovala kromě kupní smlouvy i smlouvu
o věcném břemeni, lze i nyní podat návrh
na vklad na základě té samé listiny a navrhovat vklad oprávnění z věcného břemene.
Katastrální úřad posoudí podle § 5 odst.
1 zákona o zápisech, zda lze vklad povolit
nem rozhodovat ve věci a ukládat úkoly jen
těm subjektům, které do působnosti rady
obce patří – ostatním může doporučovat, či
s navrženou věcí souhlasit či jinak projevovat svoji vůli (nedoporučovat, nesouhlasit).
Rada obce rovněž projednává záležitosti
související s plněním usnesení zastupitelstva obce a v těchto věcech přijímá potřebná usnesení.
Člen zastupitelstva obce při výkonu své
funkce může dospět k závěru, že některé
usnesení rady obce je podle jeho názoru
nesprávné, neodpovídá schváleným cílům
rozvoje obce či má k přijatému usnesení
rady obce jiné výhrady.
V prvé řadě může člen zastupitelstva
obce podle § 82 zákona o obcích uplatnit
své právo a vznést na radu obce své připomínky k předmětnému usnesení, popř.
předložit radě obce návrh na zrušení příslušného usnesení.
Člen zastupitelstva obce se může také
v této věci obrátit na starostu se svými
výhradami vůči přijatému usnesení rady
obce. Zde je zapotřebí uvést, že podle §
105 zákona o obcích může starosta obce
pozastavit usnesení rady obce, má-li za to,
že je nesprávné. Věc pak starosta předloží
k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva obce. Podle mého právního názoru
má zastupitelstvo obce možnost dotčené
a vklad buď povolí, nebo zamítne. Pokud
vklad povolí, oprávnění z věcného břemene
vznikne vkladem do katastru nemovitostí až
po několika letech vzniku vlastnického práva na základě dané listiny, obsahující kupní
smlouvu i smlouvu o věcném břemeni.
Katastrální úřad v řízení o povolení vkladu před svým rozhodnutím zkoumá, zda:
a) navrhovanému vkladu není na překážku stav zápisů v katastru nemovitostí;
b) navrhovaný vklad je odůvodněn obsahem předložených listin;
c) právní úkon týkající se převodu vlastnického práva nebo zřízení nebo zániku
jiného práva je určitý a srozumitelný;
d) právní úkon je učiněn v předepsané
formě; e)účastníci řízení jsou oprávněni
nakládat s předmětem právního úkonu;
f) účastník řízení není omezen právními
předpisy, rozhodnutím soudu nebo rozhodnutím státního orgánu ve smluvní volnosti týkající se věci, která je předmětem
právního úkonu;
g) k právnímu úkonu účastníka řízení byl
udělen souhlas podle zvláštního předpisu.
Katastrální úřad tyto skutečnosti zkoumá
ke dni podání návrhu na vklad.
JUdr. Eva BarEŠová
vedoucí samostatného
oddělení legislativy
Českého úřadu
zeměměřického a katastrálního
usnesení rady obce pouze zrušit, nemůže
usnesení změnit, a nahrazovat tak rozhodnutí rady obce. Pokud však zastupitelstvo
obce na svém nejbližším zasedání po pozastavení účinnosti usnesení rady obce
starostou usnesením nerozhodne o zrušení tohoto usnesení, zůstává usnesení rady
obce v platnosti a opatření starosty o pozastavení účinnosti tohoto usnesení pozbývá
platnosti a usnesení rady obce je tak možné
vykonat.
Pokud člen zastupitelstva obce nedosáhne řešení svých výhrad proti usnesení rady
obce, o kterém má za to, že je nesprávné,
výše uvedeným způsobem, může využít
svého práva podle § 82 zákona o obcích tak,
že zastupitelstvu obce navrhne, aby zastupitelstvo uložilo radě obce se předmětným
usnesením opětovně zabývat.
JUdr. MIroSLav BÝMa,
Ph.d.
právník
47
ServiS
n 19. 10. Lisabonská 4, Praha 9
Zákon o státní památkové péči
Seminář bude zaměřen na vztah stavebního zákona a zákona o státní památkové péči, památkovou péči a územní
plánování, zásahy na kulturních památkách a v památkových rezervacích,
zónách a ochranných pásmech, sankce
podle památkového zákona atd.
Podrobnosti jsou k dispozici na: www.
studioaxis.cz.
n 19.–20. 10. Hradec Králové, Aldis
Silniční konference
Akci organizuje Česká silniční společnost pod záštitou ministra dopravy.
Program je k dispozici na: www.silnicnikonference.cz.
n 20. 10. Lisabonská 4, Praha 9
Jak vybrat vhodný objekt pro střešní
nástavbu
Praktické rady pro výběr objektu a postupy při řešení následujících hledisek,
které tento výběr ovlivňují – konstrukční
řešení, statické řešení, architektonické
řešení, ekonomické řešení, povolovací
procesy podle stavebního zákona. Seminář prezentuje výsledky řešené Fakultou
stavební ČVUT v Praze.
Další informace najdete na: www.
studioaxis.cz.
SEZNAM INZERENTŮ
FIRMA
TEL.
AVIA Ashok LM
800 224 422
Česká spořitelna, a.s.
Webhouse, s.r.o.
567 311 772
Město pro byznys 2010
ANTEE, s.r.o.
QCM
IBM
PricewaterhouseCoopers 233 071 423
WAVIN Ekoplastik s.r.o. 326 983 112
Agentura INFORPRES, s.r.o.
Advokátní kancelář
Mgr. Jana Hamplová
EUROVIA CS, a.s.
GORDIC, spol. s r.o.
Komerční banka
800 111 055
příloha MO + OD č.10
REMA Systém , a.s.
LUX-PTZ s.r.o.
465 676 655
ASEKOL s.r.o.
SOME
Jindřichův Hradec s.r.o. 384 372 029
I-tec Czech, spol. s r.o.
596 761 141
48
FAX
326 983 110
-
STR.
1
3
5, 48
10
13
15
19
22
39
41
-
44
2. obálka
3. obálka
4. obálka
465 641 421
-
24
25
27
596 761 140
29
30
Udržitelná spotřeba ve městech – luxus, nebo nutnost? Takové bylo téma Sekce Národní sítě Zdravých měst ČR, která se uskutečnila 23. září. Seminář shrnul aktuální doporučení a postupy v této oblasti jak ze strany Ministerstva životního prostředí (MŽP),
které převzalo nad akcí záštitu, tak z hlediska odborných institucí a organizací i konkrétních měst. Ukázkovým přístupem k ekologizaci provozu úřadu se pochlubilo město
Uherské Hradiště. Prezentovala se i Chrudim, která zase získala jako první mezi českými městy certifikát EMAS za splnění náročných kritérií v oblasti environmentálního
managementu. Ministerstvo životního prostředí představilo závazná pravidla pro nakupování podle »zelených kritérií« s důrazem na veřejné zakázky, jejichž zadávání může
/sk/
být účinným nástrojem pro podporu udržitelné spotřeby.
Vláda své
rozhodnutí změnila
V reakci na úsporná opatření vláda letošního 11. srpna zrušila spolufinancování
projektů čerpajících dotace z regionálních
operačních programů (ROP) ze státního
rozpočtu ve výši 7,5 %. S tímto rozhodnutím nesouhlasily Asociace krajů ČR a Svaz
měst a obcí ČR. Proti úplnému zrušení spolufinancování bylo také Ministerstvo pro
místní rozvoj, koordinátor poskytování prostředků z fondů EU. Představitelé těchto institucí upozorňovali premiéra Petra Nečase
na závažnost dopadu takového kroku.
Vláda pak na svém zasedání 22. září rozhodla, že se obnoví spolufinancování ROP
ze státního rozpočtu, a to v rozsahu závazků z podepsaných smluv na jiné než krajské
projekty. Zbývající prostředky budou zajištěny z rozpočtů krajů.
»Je nezbytné hledat úspory ve všech oblastech. Nicméně jsem rád, že vláda uvážila
důsledky svého rozhodnutí a nedopustila
ohrožení plynulého čerpání z evropských
fondů,« uvedl 1. náměstek ministra pro
místní rozvoj Daniel Braun.
/on/
Konference
pro úředníky
Třetího listopadu se uskuteční v pražském
Konferenčním centru CITY XII. odborná
konference Řízení lidských zdrojů ve veřejné správě. Program obsahuje témata, která mohou zaujmout úředníky městských
úřadů. Vedoucí kanceláře tajemníka Městského úřadu Šumperk Marie Dvořáčková
se ve svém vystoupení Mystery client bude
zabývat jak systémem hodnocení zaměst-
nanců a úřadu jako celku, tak kvalitou poskytovaných služeb. V přednášce nazvané
Firemní kultura se Vratislav Osička, manažer kvality Úřadu Městské části Praha 10,
zaměří na význam komunikace firemní kultury směrem k zaměstnancům a na řízení
lidských zdrojů. S personálním minimem
pro vedoucí úředníky seznámí Theodor Sojka, tajemník Magistrátu města Chomutova.
Nebudou chybět ani vystoupení o tom, jak
zvládnout stresové situace a využít při tom
asertivitu, humor a pozitivní postoj a další
prezentace nových služeb v oblasti.
Mediálním partnerem konference je Moderní obec.
Bližší informace jsou k dispozici na www.
conpro.cz//xii-odborna-konference. /sk/
Desatero
před volbami
»Nepokradeš a pokrásti nenecháš majetku
veřejného«, «Nebudeš o veřejných záležitostech v tajnosti rozhodovati«, »Hlasu
svých kritiků v obecních médiích zazníti
dovolíš« a dalších 7 »přikázání« pokrývá
důležité oblasti rozhodování samospráv
s vysokým výskytem korupce.
Protikorupční desatero pro komunální
volby, k němuž se mohou kandidáti dobrovolně přihlásit, a tím se i zavázat, že je
budou v nadcházejícím volebním období
prosazovat, sestavilo Oživení, o. s.
»Kandidáti do voleb často sáhnou po líbivém či zajímavém protikorupčním opatření
a tvrdí, že jeho zavedením korupci vymýtí.
S tou je však potřeba bojovat systematicky
a strategicky a tento způsob Protikorupční
desatero pro komunální volby poskytuje,«
říká Štěpán Rattay, ředitel Oživení, o. s.
Plné znění Protikorupčního desatera
a podpisový formulář pro kandidáty najdete na www.bezkorupce.cz/desatero. /sk/
MO000950-5
n 14. 10. Lisabonská 4, Praha 9
Novela vodního zákona
Od 1. 8. 2010 nabývá účinnosti zákon
č. 150/2010 Sb., kterým se zásadně mění
zákon č. 254/2001 Sb., o vodách. Zákon
implementuje aktuální požadavky evropské legislativy v oblasti ochrany vod.
Na přípravě spolupracovala ministerstva
životního prostředí a zemědělství.
Více naleznete na: www.studioaxis.cz.
foto: archiv
KALENDÁRIUM
říjen 2010
MO001057-1
MO000987
KB Municip 4 210x297 ModerniObec.indd 1
19.2.2010 11:52:32