noviny PDF 05.01.12 Poděbradské noviny 1/2012

Transkript

Přehledně: letošní akce v Poděbradech
Ročník 21 číslo 1
Návštěva v ZOO Chleby
5. ledna 2012
Basketbalisté plánují spolupráci s Nymburkem
www.podebradskenoviny.cz
„Poděbraďák“ Václav Havel: zběsilý úprk na kole k Nymburku,
vyděšené babičky na Riegráku a bodyguard z Velkého Zboží
Václav Havel a Poděbrady. Takřka
osudová spojitost. Bývalý český a československý prezident si město na Labi
zamiloval, našel v něm přátele na celý
život, ale třeba také svého osobního
strážce.
Václav Havel strávil v Poděbradech dva
roky jako dospívající chlapec na Koleji
krále Jiřího z Poděbrad a v roce 1990 se
symbolicky po útrpných desetiletích dob
komunismu do města vrátil, aby zde převzal čestné občanství.
Pane profesore, Havel prchá!
Podle mnoha vyprávění byl Havel v dětství považován za hýčkaného a možná
i trochu rozmazlovaného chlapce. Bez
ochranných křídel rodičů i služebnictva se
nedávno zesnulý prezident ocitá poprvé
právě v Poděbradech v roce 1947. Začíná
zde totiž studovat na Koleji Krále Jiřího
z Poděbrad s podtitulem Státní reálné
gymnázium. Tato škola nebyla obyčejným
gymnáziem a svou filozofií a praktickou
výukou se zcela vyčlenila z tehdejšího
(i současného) školství. „Šlo o opravdu
unikátní školu. Stát na to dal velké peníze,
protože to byla škola pro válečné sirotky.
Tím, že dostala velké peníze, mohl ředitel
najmout ty nejlepší profesory. Dílny jsme
měli v poděbradském zámku, takže tam
najednou chtěli všichni dát svoje děti,“
vzpomínal Havlův poděbradský spolužák
a známý režisér Miloš Forman.
Říká se, že malý a zakulacený „hošík“
Havel několik prvních dní poděbradské
samoty probrečel steskem po mamince. Časem si však na škole postavené na
skautských principem zvyká a nachází
nové kamarády. Mezi nimi právě také
Formana.
Ten s úsměvem vzpomíná na známou historku, kterou tehdy student Havel rozesmál
celé Poděbrady. „V hodině tělesné výchovy jsme se učili jezdit na kole. Posadili nás
na kolo, vyjeli jsme takových 50 metrů ze
zámku, branou kolem sochy krále Jiřího
z Poděbrad a zpátky. Tam nás odchytli
a zase sesadili. Přišla řada na Havla – tak
ho posadili na kolo a strčili do něj. On jede,
jede a nezatočí zpátky. Jede pořád rovně
přes hlavní silnici – naštěstí nejelo žádné
auto – a ujíždí směrem k Nymburku. My
jsme volali: ,Pane profesore, pane profesore, Havel prchá.‘ Pan profesor si jde pro
svůj motocykl, vezme si helmu, rukavice
a jede za ním. Když ho dohnal, volá na uříceného Vaška: ,Havel, co to děláš?‘ ,Pane
profesore, já neumím zatočit a nedosáhnu
na zem, tak jsem nechtěl, abych spadnul
a to kolo nějak poničil,‘ odpoví Havel.“
V době, kdy se Havel s Poděbrady i stu-
cena 7 Kč
Pro Formana
odvážný diplomat,
pro Mašína soudruh
a demagog
Kdo seděl ve školních lavicích poděbradské výběrové školy po boku Havla,
a co o něm jeho spolužáci řekli?
Miloš
Forman
(nar. 1932), režisér,
scenárista a herec,
držitel dvou Oscarů
za nejlepší režii
„Ve Václavu Havlovi jsem ztratil
člověka, který se
nebál prosazovat
hodnoty proti vůli
politické moci. To bylo strašně důležité.
Havel předsedal pádu komunismu, aniž
by padl jediný výstřel. Velice se zasloužil
o orchestraci tohoto pádu. To snad nemá
obdoby. A v další fázi potom, což také
nemá obdoby, se tady rozpadl stát proti
jeho vůli, ale opět bez jediného výstřelu.
Podívejte se, jak to vypadalo, když se rozpadala Jugoslávie. Desetitisíce mrtvých.
Dá se říct, že díky Havlovi a jeho politice
Československo znovu vstoupilo na mapu
světa, protože do té doby jsme byli jen takový cancourek těch komunistů v Moskvě.
Ale najednou tady bylo Československo
jako rovnoprávný stát všem demokratickým státům na světě. Což je nesmírně
důležitá věc.“
Zleva: Václav Havel na poděbradské radnici v roce 1990 po boku starosty Tomka • Osobní Havlův strážce Jiří Hron (vpravo)
s prezidentským párem na Kanárských ostrovech • Václav Havel (vpravo) a jeho bratr Ivan (vlevo) v roce 1947 v divadelních kostýmech.
denty poděbradské školy začíná sžívat,
přichází komunismus a dvanáctiletý Václav musí jako syn „otce – vykořisťovatele“ kolej na zámku opustit.
Komunistická léta ubíhají, tuhé doby
se střídají s tužšími, až se Havel v roce
1989 stává československým prezidentem
a o rok později přijíždí do Poděbrad převzít čestné občanství města.
Babičky na Riegráku: To je prezident!
„Čestné občanství Poděbrad bylo Václavu Havlovi uděleno nejen kvůli tomu, že
v Poděbradech několik let studoval. Jeho
diplomatické uvažování bylo totiž podobné Jiřímu z Poděbrad. A řešení konfliktů
mírovou cestou bylo jedním z paralel obou
těchto osobností,“ uvedl bývalý starosta
Poděbrad Miroslav Tomek. Ten 10. října
1990 udělil na radnici Václavu Havlovi čestné občanství Poděbrad, při kterém
dostal bývalý prezident pamětní diplom.
„Společně jsme se pak vydali na procházku po lázeňské kolonádě. U ,Libeňáku‘ se
mě prezident Havel zeptal, zda tu ještě na
tom Riegráku teče Poděbradka – Poděbrady si totiž z dob studií a minulých návštěv
opravdu dobře pamatoval. Tak jsme tedy
šli na Riegrovo náměstí. U tamního pítka
Havel nejprve slušně pozdravil babičky,
které si točily vodu do láhví. Jakmile uviděly prezidenta Havla, málem úžasem oněměly. Poté jsme byli s Havlem na večeři ve
vyhlášené čínské restauraci,“ zavzpomínal
dále Tomek. Na Jiřího náměstí čekaly ten
den stovky lidí, aby si s Havlem buď popovídaly, nebo ho jen pozdravily.“
Kterak Havel svetr z Poděbrad nosil
Na ten den má svou vlastní vzpomínku také
doktorka Alena Fričová. „Když jsem viděla
v televizi, že prezident Havel nosí v době
po sametové revoluci stále stejný černý
svetr, rozhodla jsem se mu jeden pulovr také
uplést,“ napadlo ji. V lednu roku 1990 jej
Fričové syn prezidentu doručil. Jistý dámský časopis tehdy napsal, že Havel dostal
více než dvě stě svetrů od svých „fanynek“.
A právě v den návštěvy Poděbrad panem
prezidentem v roce 1990 vykonával lékařský dozor u zmíněné večeře syn doktorky
Fričové. Havel po něm poslal odpověď na
dotaz, zda její svetr byť jen jedinkrát oblékl:
DVOJNÁSOBNÉ PŘIVÍTÁNÍ ROKU 2012. Hned dva ohňostroje zpestřily začátek roku Poděbraďákům. Na Silvestra o půlnoci na kolonádě a na Nový rok na
ostrově (na snímku).
Osobní strážce
Jiří Hron z Velkého Zboží byl po celé
funkční období prezidenta Havla jeho
osobním strážcem. „Někde v novinách
jsem našel začátkem devadesátých let
inzerát, kde se poptávala nějaká bezpečnostní agentura po lidech na ochranu osob.
O tom, že se jedná o prezidenta, tam však
nebyla ani zmínka,“ řekl Hron. Když se
dozvěděl, že by měl dělat „bodyguarda“
samotnému prezidentovi, myslel si, že si
z něj dělají legraci. „Absolvoval jsem
několik testů. Po měsíci, kdy už jsem ani
nedoufal, že se někdo ozve, mi skutečně
zavolali, že mě berou,“ zavzpomínal dále
svalnatý muž z Poděbrad. „Za zády“ Havla procestoval celou Evropu, dostal se i na
Maltu, do Kuvajtu, Saudské Arábie nebo
za polární kruh do Finska. Ochranku si
Havel bral i na soukromou dovolenou.
Vztah Hrona s Havlem byl vysoce profesionální. „A kamkoliv jsme přijeli, tam
Havla vítali, jako by přijel prezident Ameriky. Všude byl strašně moc oblíbený,“ zjistil
časem nyní sedmačtyřicetiletý Hron. A tak
příliš vyhrocených situací, kdy šlo o zdraví, naštěstí řešit nemusel. Na jednu z mála
však barvitě zavzpomínal: „To bylo ještě
před rozdělením Československa. V Bratislavě se konala demonstrace za rozdělení
státu. Slovenští politici Havlovi říkali, ať
tam raději nejezdí, protože tamní lidé jsou
i proti jeho osobě dost negativně naladění. Havel si však nedal říct, byl už takový. Lidé v Bratislavě byli hrubí, dokonce
se mi někdo snažil vytáhnout mou pistoli.
S obrovským úsilím se nám Havla podařilo
dostat do auta. Jak jsme se rozjeli, lidé nám
začali skákat na auto nebo strhávat anténu.“
Prezident Havel tak zůstane s Poděbrady navždy pevně spjatý. I proto rozhodli zastupitelé města na svém posledním
jednání, že ZŠ Na Valech bude na počest
bývalého prezidenta přejmenována na ZŠ
Václava Havla. Pokud se lidský bojovník
Havel dívá nyní z nebe na českou zem,
jeho zrak čas od času určitě zamíří i na
město v polabské nížině…
Aleš Kubelka
(s přispěním textů Víta Pohanky
a Petra Čermáka)
Foto archiv PN, ISIFA, archiv V. Havla
Ctirad
Mašín
(1930 – 2011),
člen protikomunistické skupiny bratří
Mašínů
Úryvek z otevřeného dopisu adresovaného Václavu
Havlovi k 50. výročí založení koleje Jiřího z Poděbrad (1996):
„Jako dávný spolužák vyzývám Vás jménem všech čestných lidí naší vlasti, pro
kterou tolik lidí položilo životy: Vzdejte
se úřadu! Vyčerpal jste dávno veškerý
morální kapitál, který jste zdánlivě měl.
Jste zdrojem desinformací, demagogie
a morálního zmatku pro národ v kritické
době. Šest drahocenných let bylo promrháno! Odjeďte a zalezte do své vily ve
Švýcarsku. Nebudete ve Švýcarsku osa
mocen. Bude Vás následovat celá řada
Vašich soudruhů.“
Stavíte na stejnou úroveň mého otce,
generála J. V. Mašína popraveného
nacisty v Kobylisích s vrahy K. H. Frankem a Heydrichem. Václave Havle, nejste
hoden úřadu, který zastáváte! Vaše éra
je zhoubnější pro duši národa než řádění
Stalinova kata K. Gottwalda.
…další slavní poděbradští spolužáci
V. Havla:
Mário Klemens (nar. 1936), dlouholetý
dirigent Filmového symfonického orchestru. V letech 1972-1976 byl dirigentem
Státní filharmonie v Košicích. Jeho jméno figuruje pod desítkami filmů a seriálů
(Želary, Četnické humoresky, Zdivočelá
země aj.).
Ivan Passer (nar. 1933), filmový scenárista a režisér. V počátcích své filmové
kariéry blízký spolupracovník režiséra
Miloše Formana. Napsal mimo jiné scénář
k filmům „Hoří, má panenko“ nebo „Lásky jedné plavovlásky“ a režíroval filmy
„Perličky na dně“ a „Intimní osvětlení“,
které patří k vrcholům české filmografie.
(aku)
Pozn. aut.: Cílem tohoto článku není
zkreslování pohledu na Václava Havla,
ale zmapování názorů na osobnost bývalého prezidenta v očích jeho poděbradských spolužáků.
ZPRAVODAJSTVÍ
strana 2
PN
5. ledna 2012
Moderní poděbradská „Masaryčka rozlouskla tři oříšky krásy“
Základní škola T. G. Masaryka prošla minulý rok celkovou vnitřní rekonstrukcí. Moderní vybavení tamních tříd je snem mnoha ředitelů základních škol.
Díky dotaci z Evropské unie byla škola
zrekonstruována ve třech po sobě následujících etapách. „Šlo především o opravu
střechy, výměnu oken, zateplení budovy
a vybavení učeben,“ vypočítával ředitel
školy Jindřich Monček.
upraveny podlahy a ve většině tříd byla
se týkal hlavně školnainstalována multimediální interaktivního hřiště, které nyní
ní technika,“ řekl potěšeně ředitel školy.
splňuje nejnáročnější
Úžas vzbudí takřka futuristické vybaveškolní požadavky pro
ní jazykové učebny – například sluchátvýuku tělesné výchoka s mikrofonem po celé třídě se vidí
vy. Hřiště na házei v „bohatších“ školách jen
nou (případně fotbal
vzácně. Také interaktivní
či florbal), volejbal,
diaprojektory, které ulehčují
badminton, sektor pro
a zpříjemňují práci učitelům,
skok do dálky a běžecby byly před několika lety
ká dráha. To je výčet
školní pomůckou ze žánru scinových sportovišť na
fi. Zároveň byly zmodernizoškolním hřišti.
vány dvě učebny školní družiCelkové náklady na
Rekonstrukcí prošlo také školní hřiště
ny. Dále byly vyměněny šatní
rekonstrukci
školy
skříňky, z čehož měli největší
a hřiště dosáhly zhruaktivními tabulemi. Nezapomíná se však
radost žáci školy. Klece pro
ba 27 milionů korun. „Dotace z fondů
také na klasické školní pomůcky, a tak
celé třídy nahradily barevné
Evropské unie činily většinu této částky,
byly zakoupeny knihy do školní knihovny
„boxy“ na zámek. „Šlo nám
pěti miliony se na úpravách podílelo měsa zavedeny také menší třídní knihovny.
především o soukromí dětí. Do
to Poděbrady,“ uvedl Monček.
Dalším projektem je „Vzduchoplavec
skříněk si mohou žáci umístit
Kráčmera“, v němž žáci připravují hisodstranitelnou výzdobu, napříProjekty, výročí a fasáda
Takřka futuristicky vybavená jazyková učebna
torická témata a scénáře o svém městě.
klad školní rozvrh, fotky nebo
Na škole probíhá v současné době projekt
Podle něj pak natočí Česká televize pořad,
1. etapa: bezbariérová škola
plakáty,“ všiml si Monček. „Gró“ této
podpory čtenářské gramotnosti, v rámci
kterého se zúčastní vybrané děti z českých
První část rekonstrukce školy začala
etapy rekonstrukce proběhlo o minulých
kterého byly vybaveny další učebny interškol. Dále se škola účastní soutěže „Čtení
letních prázdninách. Velkou
v listopadu 2010 a skončila o letních
pomáhá“ (ve které byli tamní studenti po
prázdninách v minulém roce. „Při ní byla
měrou k ní přispěli provozní
polovině na 1. místě ze všech zúčastnězaměstnanci školy, a tak už při
opravena střecha, všechny střešní izolace,
ných škol), za kterou jsou děti odměňovázateplila se fasáda budovy a byla vyměnězahájení školního roku se mohli
ni a tím zároveň přispívají na dobročinné
na všechna okna,“ uvedl Monček. Zárožáci cítit ve škole jako v bavlnúčely.
ce. A nejen oni. Všichni učitelé
veň byla přistavěna výtahová plošina,
Ve škole navíc funguje parlament, který
čímž se škola stala bezbariérovou. Úpravy
byli vybaveni osobním notebootvoří zvolení zástupci všech tříd. Ti na
kem, což přispívá podle ředitele
probíhaly za plného provozu a až do léta
svých schůzkách řeší navzájem problémy,
2011 se opravy „dolaďovaly“.
školy k zvýšené motivaci lektotouhy či náměty, kterými se pak zabývají
rů pro přípravu na výuku.
zaměstnanci školy.
2. etapa: stylový design a „veselé“
V příštím roce čeká „Masaryčku“
skříňky
3. etapa: sportovní hřiště září
75. výročí od založení školy. „Máme přínovotou
Ve druhé části rekonstrukce školy došlo
slib od města, že bychom už na nový školní
na vybavení školy novým, moderním náZatím poslední úpravy školrok 2012/2013 otevřeli školu s novou fasábytkem a doplňky. „Ve vybraných speního areálu začaly začátkem
dou,“ dodal nadšeně Monček.
loňského září a byly dokončeny
cializovaných učebnách byla kromě náText a foto Aleš Kubelka
bytku vyměněna světla, elektroinstalace,
koncem roku. Zásah dělníků
Interaktivní projektory ocení žáci i učitelé
Leden
Divadlo Na Kovárně
„Pěvecký recitál“ ZUZANY JANIŠŠOVÉ
a skupiny SANDONORICO
Únor
7. 2.
19.00
Jazzový koncert žáků ZUŠ Poděbrady
a jejich hostů
13. - 19. 2. Sportovně výtvarný příměstský tábor DDM
22. 2. 19.00
Pěvecký recitál Michaely Jeklové a jejích hostů
20. 4.
Oslavy Dne Země
21. 4.
16. 6.
18. - 22. 4.
Poděbradské dny poezie, 50. ročník
27. 4.
Čarodějnický slet
DDM Symfonie
29. 6. - 1. 7.
Evropa hraje Kmocha – mezinárodní soutěžní přehlídka mládežnických orchestrů
Červenec
Srpen
17. - 19. 8. Míčový desetiboj
27. - 29. 4.
sezóny
Zahájení 104. lázeňské
Květen
14. 5. Kouzlo slova – vystoupení žáků
literárně dramatického oboru ZUŠ Poděbrady
31. 8.
na Ostrově
Rozloučení s prázdninami
Září
1. 9.
Ideální nosič vaší inzerce
Dejte o sobě vědět prostřednictvím
novin s tradicí.
Možnost výrazné slevy při čtvrtletním,
pololetním i celoročním opakování
inzerce a další formy spolupráce
v rámci MKC Poděbrady!
22. - 24. 6. Národní šampionát
mažoretek ČR – finále
Divadlo Na Kovárně, Kolonáda
Swingtime in Poděbrady, festival swingové hudby
Seriózní jednání
tel.: 602 552 183
pening a soutěž pro neregistrované tanečníky
27. - 29. 7.
• hotovostní půjčky
(i pro matky na MD), úvěry
• hypotéky (i nebankovní)
• vyhodnocení změny fixace
• stavební spoření
• vyhodnocení pojistných smluv
• zlevnění povinného ručení
• řešení před exekucemi
• kompletní financování SVJ a BD
• investice se zaručeným
10% výnosem ročně
Informace o inzertních podmínkách
naleznete na:
Tancujeme pro radost – velký taneční hap-
Chodecké závody, 80. ročník
FINANČNÍ SERVIS PRO VÁS:
Levně, přehledně a kvalitně.
Každých čtrnáct dní informace o Poděbradech a nejbližším okolí.
KULTURNÍ, SPOLEČENSKÉ A SPORTOVNÍ AKCE
v Poděbradech v roce 2012
16. 1.
Rada města Poděbrady vyzývá občany,
společenské organizace a instituce, aby
podávali své návrhy na ocenění významných a zasloužilých osobností v rámci
Dne Poděbrad. Při příležitosti výročí
povýšení Poděbrad na město budou
opět oceněni pozoruhodní lidé, kteří se
významným způsobem zasloužili o naše
město, bez ohledu na adresu svého současného bydliště. Stejně tak mohou být
oceněni i lidé, skupiny či organizace,
jejichž aktivity - ať už na poli profesním
či zájmovém - znamenaly mimořádný
úspěch a významně přispěly k dobrému jménu a pozitivní propagaci města
Poděbrady.
Návrhy můžete podávat se stručným
odůvodněním na podatelnu Městského
úřadu v Poděbradech v obálce s označením „Městské ceny“ do 31. ledna 2012.
Co dalšího čeká Poděbrady
v letošním roce za důležité události?
Obnova povrchu kolonády, zeleně a mobiliáře,
včetně povrchu celého náměstí TGM
Otevření nového zimního stadionu
Kolonáda
Oslavy 540 let od povýšení Poděbrad na město
Před 750 lety začala na pokyn Přemysla Otakara II. přestavba poděbradské dřevěné tvrze
na kamenný hrad
Dokončení revitalizace okolí Havířského kostelíka včetně nových přírodních prvků
Setkání moto-veteránů
18. - 20. 5. Festival kouzel a magie
Březen
4. 3.
13.00
Den Poděbrad
9. 3.
Okresní kolo
přehlídky
10. - 11. 3. DDM Symfonie
ZUŠ Poděbrady
soutěžní
taneční
19. 5. 13.30 - 15.30 start u Sokolovny
Pohádkový les
19. 5. 7.00 - 10.00 start u nádr. ČD Poděbrady
Tour de Poděbrady
22. 5.
18.00
Havířský kostelík
50. jubilejní Poděbradské dny poezie s účastí
legendárních hvězd českého a slovenského
divadla a se založením zámeckého rozária
Poděbradský golfový oddíl bude hrát extraligu
Vystoupení pěveckého sboru a komorních souborů ZUŠ Poděbrady
3. - 7. 9.
Mistrovství ve střelbě ze vzduchových
zbraní
26. 5. 10.00 - 16.00 DDM Symfonie
Den dětí
13. - 16. 9.
FEMAD, Festival mladého amatérského divadla
14. 3. 8.00 - 15.00 Kongresové centrum
Lázeňské kolonády
26. 5. Poděbradské dračí srdce
– závody dračích lodí
4. - 6. 10.Prix Bohemia Rádio – mezinárodní přehlídka rozhlasové tvorby
26. - 27. 5. Poděbradské sportovní dny
– triatlon a silniční běh
6. 10. 12.00 - 13.00
Sejdeme se na Sioně, start libovolně, cíl
Mezinárodní coctailová soutěž
Bacardi-Martini Cup 2012
24. 3.
DDM Symfonie
Mistrovství Středočeského kraje ve
střelbě ze vzduchové pušky
28. 3. 19.00
Slavnostní koncert učitelů ZUŠ
Poděbrady
28. 5. 19.00
Závěrečný koncert žáků ZUŠ Poděbrady
31. 3. - 1. 4.
neregistrované tanečníky
DDM Symfonie
Velikonoční výstava
Duben
4. 4.
18.00
Podané ruce (Projekt „Tančím, abych žil…“)
– vystoupení integrovaného kolektivu ZUŠ
Poděbrady, DDŠ Býchory, TK Modroočko
Kolín, ZUŠ Kolín
7. 4.
Kolonáda
Zahájení motocyklové sezóny
18. 4.
19.00
Koncert absolventů ZUŠ Poděbrady
a jejich hostů
30. 5.
DDM Symfonie
Velký taneční happening a soutěž pro
Červen
1. - 2. 6. Slavnosti krále Jiřího
– historické slavnosti
2. - 3. 6. Slet Sokolů
11. 6. 17.00
Radost v tanci – závěrečné vystoupení
tanečního oboru ZUŠ Poděbrady
14. 6. od 17 hod. DDM Symfonie
Vystoupení kroužků
Oslavy 75. výročí založení ZŠ TGM
Říjen
Odhalení nové busty sv. Anežky České
Mimořádná třídenní výstava unikátního Poděbradského pokladu
Historicky první zavedení parkovacího systému v Poděbradech
Zprovoznění Eliščina pramene na kolonádě –
napojení na Poděbradku
18.00
11. 11.
Otevření nových antukových nohejbalových
kurtů na Jezeře (nohejbal se vrací po několika
letech z exilu z Pískové Lhoty do Poděbrad)
Listopad
16. - 17. 11. 24 hodin čtení
1. 12.
Generální oprava tělocvičny ZŠ Václava Havla
Svatomartinské trhy
– Jiřího náměstí + okolí Havířského kostelíku
Prosinec
DDM Symfonie
Čertovské rojení spojené s vánočním jarmarkem
2. 12. Vánoční trhy a rozsvícení
vánočního stromu
31. 12. Novoroční ohňostroj
(red) / foto archiv
Instalace bronzové busty F. L. Riegra (22 let
uložená v areálu TSMP)
Poděbradský basketbalový tým mužů bude
hrát 1. ligu *
4. ročník benefičního „Koncertu pro
Vážku“ (výtěžek je určen pro Diakonii v Libici
n/C.)
Navázání nových partnerských vztahů
s izraelským lázeňským městem Netanya
Instalace turistických infodesek po Poděbradech
na hradě Sion
18. 10.
Instalace umělecké kopie sloupu Panny Marie
Svatohorské u Havířského kostelíka, zničeného v 70. letech 20. století
Přesun trhů z Lázeňské ulice k nádraží
Výtahy na radnici – radnice se stane konečně
bezbariérovou
Zahájení výstavby nadjezdu
Vybudování poděbradského rodinného pivovaru s vlastním pivem *
Kompletní rekonstrukce knihovny *
Oslavy 75 let od zahájení výuky na ZŠ TGM
Vydání průvodce po unikátních stromech
Poděbrad
Nový swingový festival a nový houslový festival *
Otevření společenského sálu Záložny pro
veřejnost *
Intenzifikace ČOV (z důvodu splnění limitů EU)
Pozn.: * - akce či události, jejichž realizace je
pravděpodobná, nikoliv však jistá.
(aku) / foto archiv
PN
ZPRAVODAJSTVÍ
5. ledna 2012
strana 3
Bylo by podezřelé, kdyby nás opozice chválila, tvrdí starosta Langr
Starosta Poděbrad Ladislav Langr hodnotí v obsáhlém rozhovoru pro Poděbradské noviny minulý rok, prozrazuje plány města na ten letošní a vyjadřuje se ke kontroverzním tématům, které pálí občany Poděbrad.
Jak byste zhodnotil z pohledu starosty
města minulý rok?
V roce 2008 jsem – tehdy ještě jako jednatel KICu – připravil k vydání Poděbradský historický kalendář. V úvodním
textu jsem tehdy napsal, že bych moc stál
o to, aby se do Poděbrad vrátila slavná
30. léta, která dnes označujeme jako zlatý
věk Poděbrad. Tehdy se stále něco zakládalo, stavělo, budovalo, zahajovalo, otevíralo. Dnes je to rok, co mohu nějakým
způsobem směřování města ovlivnit.
Během této doby jsme postupně už jen
dokončili úspěšně započaté dílo bývalého vedení města v podobě rekonstrukce
Mateřské školy ve Velkém Zboží, ulice
Na Dláždění a hřiště u Základní školy
Na Valech. Kromě toho jsme už v naší
režii mimo jiné otevřeli novou poštu na
Žižkově, vybudovali novou dvoutřídní
Mateřskou školu v areálu ZŠ Na Valech,
zpřístupnili ostrov pod zámkem, přestřihli
pásku u obchodní centra Tesco, uvedli do
provozu nový Svatojánský pramen, zpřístupnili novou atrakci – poděbradskou
diorámu, vrátili zpět do parku bustu Antonína Dvořáka, zrekonstruovali levobřežní
cyklostezku nebo třeba vybudovali novou
kanalizaci v ulicích Chládkova, Šantlova a Hlaváčova. Zdaleka se ještě kýžený
zlatý věk nevrátil, ale mám pocit, že jsme
s naší koalicí vykročili správným směrem.
Mnoho věcí je stále ve fázi přípravy…
Samozřejmě, že jsou záměry, které mají
takříkajíc delší dobu splatnosti. Například
jsme loni chtěli spustit nový parkovací
systém. S ohledem na všechny termíny
budeme rádi, když se nám to podaří na podzim letošního roku. Také jsme chtěli ještě
v minulém roce zrekonstruovat kolonádu. To se i kvůli nejrůznějším problémům
a „tahanicím“ nepovedlo. V polovině února
však oprava kolonády začne. Chtěli bychom,
aby do zahájení lázeňské sezony byla připravena v blyštivé podobě a hlavně abychom
v dubnu mohli na kolonádě a především
pak na té zdevastované části Náměstí T. G.
Masaryka pořádat 80. ročník tradičních chodeckých závodů. Také, což se možná neví,
chceme napojit zcela nový vrt minerální
vody k Eliščinu pramenu na kolonádě, kde
by mělo být po mnoha a mnoha letech opět
vybudováno další pítko Poděbradky.
Překvapilo vás – v pozitivním či negativním slova smyslu – něco na funkci
starosty města?
Překvapilo mě, že musíme spoustu i marginálních úkolů kontrolovat. Někdy totiž
není automatické, že zadaný úkol je hned
splněn. Například nebylo běžné, že úředníci odpovídali obratem na mailové dotazy. Ve vedení nepotřebujeme obratem
hned vědět, že je věc hotová, ale potřebujeme vědět, že se na ní pracuje. To jsou
základní principy, které musí fungovat.
Totiž velmi mi vadí odkládání, v osobním
i pracovním životě.
Jaké nejdůležitější akce či události
čekají Poděbrady v letošním roce?
Bez ohledu na pořadí to bude určitě již
zmíněný 80. ročník chodeckých závodů,
který chceme spojit se sportovním dnem
pro mládež. Připravujeme 50. ročník
Poděbradských dnů poezie, kam chceme
pozvat co nejvíce českých osobností. Příslib máme například už od Jany Štěpánkové nebo Hany Maciuchové. Ze sportovních akcí bych ještě „vypíchl“
sokolský župní slet a moc se
těším na otevření nového
zimního stadionu koncem
roku. Současně věřím, že
v březnu – na Dnu Poděbrad, budeme společně
s hejtmanem kraje klepat na základní kámen
železničního nadjezdu
v Koutecké ulici.
V průběhu roku došlo
k několika vyhroceným
situacím, které rozdělovaly
názory občanů města. První z nich
byla dioráma.
Vnímám to tak, že kritikům diorámy
postupně „došlo palivo“. Prvních čtrnáct dní byly ty hodně hlasité ohlasy
spíše záporné, ale postupem času vyprchaly. A jak se říká: na suchý strom se
přece kamení nehází. Schválně bych
položil otázku čtenářům Poděbradských
novin, kolik bylo do diorámy vhozeno
do 31. prosince minulého roku peněz
(správnou odpověď se dozvíte v příštím
vydání PN). Musím však také přiznat,
že například střecha diorámy nebyla
dobře provedená a nyní v lednu bude
opravena.
Ještě více rozruchu přineslo rozhodnutí
zastupitelstva na umístění pamětní desky na počest člena odbojové skupiny
bratří Mašínů Milana Paumera. Vy jste
se při hlasování zdržel…
Ano. Pana Paumera v jistém slova
smyslu uznávám jako statečného muže.
Ale podle mého není statečnost totéž co
hrdinství – tato slova se někdy chybně
zaměňují. V kontextu veškerých
událostí nepovažuji činy Milana
Paumera za hrdinské. Zdržel
jsem se i proto, že pan Paumer
se podílel na protikomunistickém odboji a také sám nikoho nezabil. Navíc respektuji
situaci, která v 50. letech
v republice nastala, stejně jako
fakt, že Paumer měl jako jediný
ze skupiny odvahu vrátit se do
vlasti.
Velkou bolestí je také vlakové nádraží,
souhlasíte?
Ano, stav nádraží nás trápí, prosadili
jsme alespoň opravu zastávky ve Velkém Zboží. V případě hlavní budovy
své sehrály loňské personální změny
v Českých drahách. Nyní máme příslib, že
do poloviny příštího roku má být nádraží
kompletně opravené.
Jak vnímáte kritiku především poděbradské ODS, například co se prodeje
městských bytů týče?
Občas slýchám, že prodáváme byty
a získané peníze takzvaně projídáme za
neinvestiční akce. Ono to zní lákavě.
Jenže je otázka co je a co není investiční akce. Výklad je různý. Opozice chce
za každou cenu dokumentovat, jak špatní jsme hospodáři. Předložím fakta. Do
konce loňského roku byl schválen prodej
bytů v celkové hodnotě zhruba 55 milionů korun. Z takto získaných peněz byly
financovány – případně v roce 2012 ještě
s dalšími prostředky získanými z prodeje bytů budou financovány – projekty ve
výši 65 milionů korun. Část finančních
prostředků v řádu jednotek milionů byla
použita na zvýšené náklady na dlouhodobě finančně podhodnocený úklid a údržbu
města. Prodej určité části bytů považujeme za prodej zbytného majetku. Peníze
z prodeje použijeme například na výstavbu nadjezdu a zimního stadionu, takže
tyto finance v Poděbradech zůstanou.
Nejen prodej městských bytů byl však
opozicí v zastupitelstvu kritizován…
Ono by bylo podezřelé, kdyby nás opozice chválila (úsměv). Jak říká jedno arabské přísloví, psi štěkají a karavana jde dál.
Dám příklad: v květnu jsme na zastupitelstvu oznámili několik opravdu pozitivních
informací (plánované otevření nové pošty,
nový povrch parkoviště u Alberta, zpřístupnění ostrova, ad.). Prostě asi pět zcela
apolitických a pro Poděbrady radostných
změn. Lidé v hledišti a členové koalice
začali spontánně tleskat. A zastupitelé po
mé levé ruce – tedy ti z ODS, Volby pro
město Poděbrady a ČSSD se (až na dvě
výjimky) tvářili zcela netečně. Tak jsem
si říkal, kdeže jsou ty předvolební fráze,
že všem kandidátům jde o město! Kdo
jiný by se měl radovat, že se práce daří,
než zastupitelé?
Poslední otázka bude spíše z říše pohádek: kdybyste měl kouzelný prsten
a jedno jediné přání, co by to bylo?
Uff, takové otázky moc rád nemám
(úsměv). Osobně bych si nejvíc přál,
abych mohl být ještě se svými rodiči. To
je pro mě cennější než cokoliv jiného.
Aleš Kubelka
„Myší díru“ u sklárny nahradí široká ulice
Družstevní ulice vedoucí od nádraží ke sklárnám bude u železničního přejezdu napojena na Jiráskovu ulici.
Návrh na projednání projektové dokumentace vzalo na vědomí městské
zastupitelstvo na svém prosincovém
zasedání.
Ještě v druhé polovině sedmdesátých let
minulého století byly u skláren dva železniční přejezdy. Ten, přes který mohla
auta projet Družstevní ulicí přímo do křižovatky s ulicí Za Nádražím a Mírovou
ulicí dále na Žižkov, byl dráhami zrušen.
Družstevní ulice se od té doby stala pro
auta slepou ulicí a cesta od nádraží k přejezdu v Jiráskově ulici (přes Riegrovo
náměstí nebo přejezd na Koutecké) se
jim prodloužila téměř o kilometr. Aby
chodci nemuseli obcházet sklárny, byla
pro ně vybudována podél trati úzká stezka k přejezdu v Jiráskově ulici. Z jedné
strany lemovaná betonovou zdí sklárny,
z druhé obehnaná drátěným plotem,
Jakého diplomatického úspěchu města
si ceníte za loňský rok nejvíce?
Určitě obnovení dlouho opomíjených styků s Piešťany; primátor tohoto slovenského města se k nám v únoru chystá. Také
jsme dostali nabídku od izraelského města Netanya, které má velký zájem stát se
partnerem našeho města.
v noci jen spoře osvětlená. Mnozí místní ji
proto říkají „myší díra“. Už tehdy se také
začalo uvažovat o vybudování nadjezdu
nad tratí, který by spojil Žižkov s centrem
města z Jiráskovy ulice. Teprve až v roce
2010 Město koupilo pozemek v areálu
Skláren Bohemia od rodiny Kerhartů za
účelem vybudování spojky Družstevní
a Jiráskovy ulice.
Autoři projektu z firmy Pontex s.r.o.,
která byla zároveň pověřena zajištěním
všech projednání včetně získání územního
rozhodnutí a stavebního povolení, neměli
se zpracováním projektové dokumentace
lehký úkol. Kromě zadání města museli
respektovat i podmínku akciové společnosti Crystal Bohemia, aby pozemek pro
dostavbu skláren zůstal co největší. Podle přísných norem a předpisů pak museli
uspokojivě vyřešit bezpečnost dopravy
v místě křížení ulic, které je v těsné blízkosti železničního přejezdu.
Jak bude spojka vypadat?
Po zpracování několika variant nebyla vybrána ta, která uvažuje rozsáhlou
úpravu křižovatky za přejezdem (ulice
Revoluční, Budovcova, Za Nádražím,
U Bažantnice). Náklady na realizaci by
přitom činily až 25 milionů korun, což je
víc než dvojnásobek předpokládané ceny.
S ohlasem se nesetkala ani verze se semafory řízenými společně se signalizací na
přejezdu, jak vyžadují drážní předpisy,
pokud by odbočování bylo možné všemi
směry. V takovém případě by světla zneprůchodnila křižovatku a přejezd o dalších asi 20 procent.
Přednost proto dostalo řešení, při kterém auta přijíždějící z Družstevní ulice
(vedlejší) budou smět pokračovat jen
doprava (do Jiráskovy ulice, na hlavní
silnici) a nákladní vozy, které pojedou
od Žižkova (z ulic Revoluční, Budovcovy a U Bažantnice), nebudou smět
odbočit do Družstevní ulice. Cyklistické
stezky v Jiráskově ulici zůstanou zachovány. Pouze chodci, kteří budou přecházet Družstevní ulici, si o pár kroků
zajdou na přechod, který podle nových
norem nesmí být na vedlejší komunikaci
umístěn přímo u křižovatky. Stávajícího podchodu u přejezdu se nové úpravy
nedotknou.
Nová komunikace v Družstevní ulici,
přesněji od železničního přejezdu až ke
křížení s Proftovou ulicí, bude dlouhá
186 metrů. Po straně blíže k trati se vybuduje 3,5 metru široká společná stezka pro
chodce a cyklisty. Hned za přechodem
KURZ
SNIŽOVÁNÍ
NADVÁHY
Sokolovna Poděbrady
18. 1. - 21. 3. 2012
Na Vaši účast se těší
Dana Pečenková,
poradce pro výživu
a certifikovaný lektor společnosti
„STOP OBEZITĚ“.
Tel.: 604 314 606
pro chodce vznikne 10 parkovacích stání,
z toho jedno pro invalidy. Silniční provoz
bude obousměrný s dvěma jízdními pruhy, přičemž jeden pruh bude mít základní
šířku 3 metry.
Sto let stará vize opět ožívá
Stavební náklady vyčíslila firma Pontex
na částku téměř 11,2 milionů korun. Hlavním investorem bude město Poděbrady.
Po dohodě z 1. září 2011 se na investicích
bude částečně podílet akciová společnost
Crystal Bohemia, která uhradí necelých
1,8 milionu korun. V této částce je zahrnut i podíl na demolici skladů sklárny
a odstranění části vlečky.
„Je tady jisté naplnění záměru, se kterým
přišel architekt Janda počátkem minulého století, kdy si představoval propojení této části a do jisté míry i odlehčení
Riegrovu náměstí,“ připomněl starosta
Langr v diskusi na zasedání zastupitelstva. Spojení ulic Družstevní a Jiráskova
podle nově předložené projektové dokumentace se bude projednávat na veřejném setkání s občany za účasti autora
projektu a dotčených orgánů státní správy již tento měsíc.
Karel Liška
ZPRÁVY Z MĚSTA
Rozpočet města schválen
Navzdory snížení státních dotací a očekávanému propadu dalších příjmů schválilo
zastupitelstvo města rozpočet na rok 2012
jako vyrovnaný ve výši 242 600 100 Kč.
Rozpočet však ještě nepředstavuje definitivní čísla, protože po konečném vypořádání všech dotačních akcí a uzavření
jednotlivých kapitol za rok 2011 je běžnou praxí, že se rozpočet rozroste řádově
o 60 - 80 milionů korun. Tyto prostředky
budou přednostně použity na další investiční akce a spolufinancování dotačních
projektů. Již v této fázi však v investičních akcích rozpočet počítá s prostředky na realizaci parkovacího systému,
se spoluúčastí na železničním nadjezdu
Koutecká, s další výstavbou kanalizace v příměstských oblastech Poděbrad,
s obnovením přítoku Poděbradky k Eliščině pramenu na kolonádě, s digitalizací
Zámeckého biografu a nákupem hasičského vozu pro jednotku ve Velkém Zboží.
Další investiční akce budou doplněny
22. února podle konečného závěrečného
účtu města na prvním zasedání zastupitelstva v roce 2012.
Za popelnice zaplatíme stejně
Poplatek za komunální odpad zůstává pro
rok 2012 v nezměněné výši, tj. 650 Kč,
přestože město na každou popelnici
doplácí. To je vstřícný výsledek jednání
zastupitelstva, které současně schválilo
novou vyhlášku o shromažďování, sběru, přepravě, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a o systému
nakládání se stavebním odpadem. Cílem
je sjednotit současné tři předpisy do
jedné vyhlášky. Současně představitelé
města rozhodli, že je třeba věnovat větší
pozornost tomu, jak podnikatelé nakládají
s odpadem.
Nové využití ubytovny v Oboře
Handicap centrum Srdce projevilo zájem
koupit dlouhodobě chátrající ubytovnu
u fotbalového oddílu Slovan v Oboře
a s pomocí státní dotace ji zrekonstruovat
na osm malometrážních bytů pro sociální účely. Zastupitelstvo tuto myšlenku
podpořilo, a tak by měl v dohledné době
další z opuštěných objektů ve městě začít
sloužit užitečnému účelu.
Nadjezd byl krajem odsouhlasen!
Zastupitelstvo Středočeského kraje rozhodlo na svém posledním zasedání v roce 2011, že posouvá k realizaci projekt
plánovaného nadjezdu v ulici Koutecká.
V příštích dnech bude zadáno výběrové
řízení na dodavatele. Projekt poděbradského nadjezdu byl vybrán ze zásobníku
projektů, které se ucházely o realizaci
v letošním roce.
(aku)
Řádková inzerce
MUDr. Miroslava Doležalová začne
provozovat stomatologickou praxi od
1. února 2012 v zubním středisku v Proftově ulici, v ordinaci MUDr. A. Suchánkové. Ordinační hodiny: ČT: 8 - 16,
PÁ: 8 - 13. Objednávky přijímáme na tel.:
325 61 55 63.
Výživové poradenství
Dana Pečenková
[email protected]
604 314 606
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE
ÚSTAV JAZYKOVÉ A ODBORNÉ PŘÍPRAVY
CENTRUM DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
nabízí
VEČERNÍ KURZY ANGLIČTINY
PRO ZAČÁTEČNÍKY, MÍRNĚ,
STŘEDNĚ A VÍCE POKROČILÉ
+ PŘÍPRAVA K ESOL FCE
NA ZÁMKU V PODĚBRADECH
Studující získávají 50% slevu
na on-line kurz!
Více informací, ověření znalostní úrovně
a přihláška: http://ujop.cuni.cz/cdv
Dotazy: [email protected]
325 615 291
PROSÍME OBČANY, KTEŘÍ
MAJÍ FOTOGRAFIE S PREZIDENTEM VÁCLAVEM HAVLEM
Z DOBY, KDY V PODĚBRADECH
STUDOVAL, NEBO Z DOBY,
KDY ZDE V ŘÍJNU 1990 PŘEBÍRAL ČESTNÉ OBČANSTVÍ, ZDA
BY JE ZAPŮJČILI NA VÝSTAVU
PŘI PŘÍLEŽITOSTI OTEVŘENÍ
NOVÉ ŠKOLY VÁCLAVA HAVLA (BÝVALÉ ZŠ NA VALECH),
KTERÉ SE USKUTEČNÍ 18. 1.
2012.
MĚSTO PODĚBRADY
LIDÉ / NÁZORY
strana 4
PN
5. ledna 2012
Sokolská Věrná garda v předvánoční pohodě
Bílé Vánoce v Polabí
Je půlka prosince. Poděbradská sokolská Věrná garda se družně loučí se starým rokem. Žádný spěch, žádný shon. S vůní
jehličí, za zvuků koled a národních písní se radují, že jsou spolu a je jim dobře.
V pondělí 19. prosince se ve večerních hodinách v poděbradském Divadle
Na Kovárně konal komponovaný pořad žáků Základní školy Na Valech a pěveckého sboru Kvítek.
V salonku hotelu Bílá Růže cvičitelka
Markéta Rožová pozorně a s úsměvem
vítá své věrné. Většina příchozích jsou
ženy, ale přišlo i několik mužů, všichni
v seniorském věku. Když mi Markéta
podává ruku a políbíme se vzájemně na
tvář, proběhne mi v hlavě krátký film
z léta 2008. V té době jsme se přestěhovali z Rájova u Mariánských Lázní do
Poděbrad a má žena, která polabské město
zná ze svého dětství, mne prováděla. Ve
chvíli, kdy jsme procházeli kolem sokolovny, zaslechli jsme zajímavé zvuky
rytmické hudby. Šli jsme za těmi notami, až jsme se dostali do velkého sálu,
kde Markéta vedla cvičení „odrostenek“.
Hudba i pohyb žen byly podmanivé, za
chvíli nám nohy hrály v rytmu hudby,
aniž jsme na to nějak mysleli. „Nechcete si zacvičit s námi?“ To bylo Markétino
přivítání. Už jsme tam zůstali a já jsem
jediným mužem, který cvičí „u Markéty“. Její zásoba cviků je hodna obdivu
a v každé cvičební hodině ji přistihnu, že
si přímo „na place“ vymýšlí cviky nové.
Po cvičení se cítím jako znovu narozený.
Dvakrát za týden se scházíme ke cvičení,
ale během převlékání holky stačí probrat,
co je nového v Poděbradech, vyměnit si
osvědčené recepty na všelijaké dobroty,
občas vznikne v šatně bazar sazenic, kytek nebo zeleniny. V tomto oboru vyniká Eva Podoláková s očima jako kola od
vozu, upřímným úsměvem
a velice dobrým srdcem.
Když nám prozrazuje
před cvičením své recepty, pozorně ji poslouchám
a musím polykat sliny, kterých mám plná ústa. Po cvičení se občas mlsá a zpívá
„živjóóó“. Slaví se narozeniny. Mili Králová je učitelka tělesné výchovy jako
já a moje žena. Občas nás
po Markétině cvičebním
programu učí tančit country. S Aničkou Klváčkovou
vedeme filozofické řeči
a povídáme si o knihách,
které stojí za to si přečíst.
Zástupci poděbradské TJ Sokol Poděbrady (zleva):
Tak bych mohl pokračovat.
praporečník Jiří Havlík, náčelnice odboru všestrannosti
I když si v Sokole říkáme Věra Doležalová, Honza Síla – nacvičuje dvě sletové skladby,
bratře, sestro, já v těch hol- vzdělavatelka jednoty a cvičitelka Věrné gardy Markéta Rožová.
kách (jsou většinou mladší
uvidí cca 650 cvičenců, kteří se podělí
než já) vidím osobnosti – dámy. Vyzrálé
o 11 skladeb hromadných cvičení sokollidské charaktery, skromné a přece sebeských a dvě ČSTV. Od Honzy Síly se
vědomé, protože už mají v životě něco
dovídám, že on sám chodí na nácvik dvou
za sebou a vědí jaké jsou ty pravé lidské
skladeb – Chlapáci a Věrná garda. Kdyby
a životní hodnoty.
vás zajímalo, co z toho cvičení sokolové
Ale už jsem opět v salonku Bílé Růže.
mají, mohu posloužit odpovědí. Hromadná
Na stolech je trochu vánočního cukropohybová vystoupení mají v sokolské orgaví, popíjí se čaj, víno nebo pivo, mnozí
nizaci přibližně stoletou tradici, byla vždy
vychutnávají nabídku místní kuchyně.
vyjádřením sokolské vzájemnosti, jednoZpívá se a rozdávají se dárky dvojího
ty a projevem českého vlastenectví. Hrdí
druhu. První kategorie – co kdo vyrobil
sokolové přinášeli jako důkaz vlastenectví
vlastníma rukama, nebo
i oběti života. V době boje za národní samoaspoň svojí hlavou, drustatnost v Rakouské říši, během německé
há kategorie – roztomilé
okupace i v době komunistické diktatury.
maličkosti, které nás už
Bezpočet sokolů bojovalo v první světové
doma přestaly bavit, tak
válce v řadách Československých legií.
je posíláme „o dům dál“.
Zajímavé je, že většina skladeb je již zhruJeden takový dar – nedar
ba nacvičena tak, že cvičenci vědí „o co
dostala i paní redaktorka
kráčí“ a nyní se už jen upřesňuje a piluje.
Langrová, která se na nás
Cvičí se pohybová paměť, smysl pro soupřišla podívat, protože
lad s hudbou, pro rytmus a kázeň. A rozvíjí
má pro sokoly slabost.
se pohybové vlastnosti – hlavně vytrvalost
Hodně
se
povídá
a obratnost. Sokolové jsou takoví.
o sokolském sletu, kteTeď už to víte, tak se přijďte v sobotu
rý se uskuteční v roce
3. června 2012 po obědě podívat na prů2012 a také župním slevod sokolů městem a pak na pohybové
tu, jenž se bude konat
skladby na Slovan. Přesvědčíte se, že
v Poděbradech v neděnemluvím „do větru“.
Pohled do salonku Bílé Růže: stoly plné dárků, vánoční pečivo li 3. června na hřišti
Text a foto Dr. Josef Bubeník
FK
Slovan.
Diváci
a dobrá nálada.
Cukroví z Labenky ve Snídani s Novou
Po vánočních dobrotách z „knedlíkárny“ se v televizi jen zaprášilo.
Jednou ráno zazvonil na stole zástupkyně ředitelky Středního odborného učiliště
společného stravování Poděbrady Hany
Košíkové telefon. „Tady televize Nova,“
ozvalo se. „To jsou vtípky, takhle po ránu,“
pomyslela si paní Košíková. Ale vtip to
nebyl. Náš absolvent Martin Novotný,
který pracuje jako vedoucí pořadu Snídaně s Novou, nezapomněl na svou Alma
Mater a oslovil nás, zda bychom nepřijeli
do televize s žáky a vánočním cukrovím.
A tak nastaly přípravy. Ráno 12. prosince odjížděla od Labenky výprava v čele
s ředitelkou Ing. Helenou Klimešovou,
učitelkou odborného výcviku cukrářů
Janou Houžvičkovou a šikovnými žáky –
Petrou Truksovou, Michaelou Sklenářovou a Romanem Schovancem. Prostředí
televize Nova je překvapilo svou rozlehlostí, ale po ránu tu nepanoval nijak velký ruch. Studio, kde se natáčí Snídaně
s Novou, bylo malé a příjemně zařízené.
Všichni se chovali velice mile, nabídli
kávu a zároveň se vrhli na cukroví. Dalo
dost práce, uchránit nějaké kousky pro živé
vstupy. Díky přátelskému přijetí opadla
nervozita ze všech našich „televizních
hvězd“ a výstupy před kamerou proběhly
v uvolněné atmosféře. Obzvláště moderátor Tomáš Krejčíř
dokázal odbourat
veškerou
trému
a ostych. Mezi
vstupy bylo i dost
času podívat se
například do místnosti, odkud se
vysílá předpověď
počasí a popovídat
si s Radkou Kocurovou a ostatními
známými tvářemi.
Živé vstupy dopadly na jedničku s hvězdičkou a naše výprava odjížděla z Prahy
bohatší o spoustu nových zážitků a zároveň chudší o všechno cukroví, které na
Nově opravdu moc chutnalo.
Takže díky, Martine, že sis na nás vzpomněl a všem v televizi, kteří nám dali
hezký vánoční dárek. Na naše účinkování
ve Snídani s Novou se můžete podívat na
www.soupdy.cz.
I. Hrabětová,
SOU společného stravování, Poděbrady
Podzim u Poděbrad
Zežloutlé listí padá do Skupice.
Svlečené stromy vichřice se bojí.
Cidliny soutok s Labem u Libice
je pokryt ledem, mrazivou to zbrojí.
Ukryté slunce
potají rozpouští jinovatku.
Obláček z mlhy
nesem’ si domů.
Na památku.
Jiří Pelant
Pomoc pro české spolky
na Ukrajině
a jejich přátele
Darování českých knih
pro krajany
Pokud byste ze své knihovny
vyřazovali knihy (zvláště pro děti)
– nabídněte je.
Knihy je možné předat na
Úřadu oblastního spolku ČČK,
Pražská 12, Poděbrady,
tel.: 736 772 278, nebo je možné se
dohodnout po 19 hodině: p. Roman
Štér, Praha, tel.: 731 488 915.
Program tohoto pořadu byl zaměřen na
představení tradičních vánočních zvyků
(např. výrobu slaměných ozdob, pečení
vánočky, živý betlém), které se svými
pedagogy připravili žáci všech ročníků základní školy. Mezi jednotlivými
vystoupeními zazpíval školní pěvecký
sbor Kvítek pod vedením Věry Froňkové
několik písní s vánoční tématikou. Součástí komponovaného programu byla také
multimediální projekce, v níž se postupně
po každém vystoupení odkrýval název
tohoto večera – Bílé Vánoce. Zaplněné
hlediště ocenilo výkon každého ročníku
bouřlivým potleskem. Pokud hosté z řad
dětí i dospělých chtěli, mohli se posilnit
nabízeným vánočním cukrovím.
Výtěžek z dobrovolného vstupného se
následně použije na rozvoj výtvarných
aktivit žáků naší školy. Za darování
vánočního stromku děkujeme firmě Lesy
Novák. Naše další poděkování patří především účinkujícím, pedagogům a všem
návštěvníkům Bílých Vánoc, kteří nás
přišli v předvánočním čase podpořit
a svou účastí společně vytvořili příjemnou
adventní atmosféru plnou dobré nálady
a předvánoční pohody.
Těšíme se na shledanou
ZŠ Na Valech, Poděbrady
O sochách v lázeňském parku
Kdykoliv jdu kolem nějaké sochy nebo sousoší, zvídavost mne nutí najít jejich
autora a název.
Sochy a sousoší, tato třírozměrná umělecká díla vytvořená různými výtvarníky,
jsou přirozeným architektonickým doplňkem, který obohacuje lázeňský park, ono
oblíbené centrum procházek po Poděbradech. Tyto artefakty by se ještě více přiblížily všem, kdo tady rádi korzují, kdyby
se vhodným způsobem zprostředkovalo
označení názvů děl a uvedení jmen jejich
autorů.
Snad nebude bez zajímavosti zmínit
jednu zkušenost. Když jedna lázeňská
pacientka z Brna zjistila, že se v poděbradském parku setkává s dílem významného umělce, rodáka z města, kde bydlí,
přímo se zaradovala a prohlásila, že se
cítí, jako by na ni dýchl domov. Než se
dověděla, že autorem sousoší „Ztracený
ráj“ je Jakub Obrovský (významný malíř
a sochař, který má na radnici v BrněBystrci stálou expozici), míjela sochu
s menším zájmem, než když rozšířila své poznání o to, že sousoší vytvořil
brněnský rodák. Pobyt v Poděbradech
u ní bude spojen se vzpomínkou na procházky parkem, při nichž mohla obdivovat toto sousoší. A nenechá si to jen pro
sebe. Navštíví pamětní síň na bystrcké
radnici, aby se zde podělila o poznatek,
že sousoší „Ztracený ráj“ vhodně doplňuje poděbradský lázeňský park.
Marie Minaříková
Pocta zasloužilým občanům
Krátce po smrti Václava Havla se začaly mezi občany Poděbrad objevovat názory,
že by si tento čestný občan Poděbrad, navíc student poděbradského gymnázia, které tenkrát fungovalo na zámku, zasloužil mít ve městě pamětní desku či bustu.
Myslím, že tato myšlenka je v různých
směrech opodstatněná. Vždyť to byla
zároveň osobnost, kterou uznává celý
svět. Také je známo, že spolu s ním studoval i Miloš Forman, bratři Mašínové
a Milan Paumer, jehož busta je k umístění na prvním nádvoří již navržena. Tento
kontroverzní člověk byl nakonec z tzv.
odbojové skupiny Mašínů nejslušnější
a také přímo nevraždil. Vrátil se do vlasti, zajímal se o politický vývoj, diskutoval s občany a dělal osvětu mezi studenty. Přesto Univerzita Karlova prohlásila,
že jako vzdělávací instituce se nechce
vměšovat do politických záležitostí,
tudíž na svůj objekt na prvním nádvoří bustu nechce. Pokud by na zámku
k pamětní desce generála Mašína přibyla
ještě pocta Milanu Paumerovi i Václavu
Havlovi, vzniká zajímavá situace. Bratři Mašínové, kterých se i s jejich činy
Paumer celoživotně zastával, se odvolávají na válečného hrdinu, svého otce
generála Josefa Mašína. Ten prý, kdyby
žil, šel by do toho s nimi, zdůrazňoval
i sám Paumer. Oni sami se však provinili proti válečným zákonům, kupříkladu
ve smyslu nakládání s civilními obyvateli a odzbrojenými. Na otázku, zda
se vrátí do rodné země, reagovali prý
Mašínové i námitkou „nejprve bychom
museli podříznout Havla“. Pokud dojde podle návrhu některých zastupitelů
k umístění Paumerovy busty na divadlo
– stánek dramatického umění, jemuž
Havel věnoval nemalou část svého
života, budou Poděbrady zase slavnější a mnohé významné osobnosti, které
jezdí navštěvovat naše město často za
kulturou, budou udiveny. Někteří lidé
se tomu podivují již dnes.
Martin Vácha
Zápis do prvních tříd
Vážení rodiče,
ve dnech 16. a 17. ledna 2012 proběhne
v Základní škole T. G. Masaryka
v Poděbradech ve Školní ulici i v budově na Žižkově zápis do prvních tříd (místo zápisu je možné zvolit podle vlastního
uvážení). Naše paní učitelky přivítají
budoucí prvňáčky vždy v době od 13:00
do 17:00 hodin.
Povinná školní docházka začíná počátkem
školního roku, který následuje po dni,
kdy dítě dovrší šestý rok věku. K letošnímu zápisu, pro školní rok 2012/2013, se
dostaví děti, které se narodily 31. srpna
2006 a dříve.
Dítě, které dosáhne šestého roku věku
v době od září 2012 do konce června 2013,
může být přijato k plnění povinné školní
docházky již ve školním roce 2012/2013,
je-li přiměřeně tělesně i duševně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce. Podmínkou přijetí dítěte narozeného
v období od záři do konce prosince 2006
k plnění povinné školní docházky je
také doporučující vyjádření školského
poradenského zařízení, podmínkou při-
jetí dítěte narozeného od ledna do konce
června roku 2007 jsou doporučující vyjádření školského poradenského zařízení
a odborného lékaře, která k žádosti přiloží
zákonný zástupce dítěte.
Děti, které se již zúčastnily zápisu v naší
škole v loňském roce, nemusí u nás zápis
opakovat.
Zákonný zástupce je povinen přihlásit
školou povinné dítě k zápisu do školy
a přinést s sebou svůj občanský průkaz
a rodný list dítěte.
V době zápisu si mohou příchozí prohlédnout školu, učebny a další zařízení,
které je našim žákům k dispozici. Rodiče
mohou přímo na místě využít doporučení
speciálního pedagoga.
Náhradní zápis bude 1. února 2012 od
13:00 do 17:00 hodin. Ze závažných
důvodů lze s vedením školy dohodnout
i jiný termín.
Na setkání s novými žáky se těší všichni
pracovníci Základní školy T. G. Masaryka v Poděbradech.
Mgr. Vlastislav Sýkora,
zástupce ředitele
Redakce nezodpovídá za obsahovou a formální kvalitu příspěvků na této straně, stejně jako za jejich pravdivost. Zveřejněné příspěvky vyjadřují subjektivní názor čtenářů. Redakce si vyhrazuje právo vymazat
jakoukoliv část příspěvku v případě, že je rasistický, navádí ke kriminálním činům nebo jinak porušuje všeobecné etické normy. Pokud příspěvek přesáhne délku normostrany (1800 znaků), bude jeho zbylá část
otištěná na internetových stránkách www.podebradskenoviny.cz. Uvítáme Vaše příspěvky, nápady, ohlasy a připomínky na adrese: [email protected]
PN
PUBLICISTIKA
5. ledna 2012
Boží proměna „nevěřícího Tomáše“ pomáhá
i mladým lidem v Poděbradech
Tomas Mojzis se v devadesátých letech odstěhoval do Ameriky. Boží osud si však podle něj přál, aby se vrátil zpět do Čech
a pomáhal nejen mladým lidem najít správnou životní cestu.
Do svých čtrnácti let vyrůstal rodák
z Kadaně Tomas Mojzis v Čechách se
svou matkou. Jeho otec emigroval ještě
za komunismu do Spojených států, on jej
v roce 1992 následoval.
Byl jste už odmala veden k víře
v Boha?
Právě, že naopak. Ještě když jsem žil
v Čechách, byl jsem zatvrzelý ateista.
Boha jsem nevyhledával a ani jsem si
nemyslel, že jej potřebuji.
Kdy tedy nastala proměna z „nevěřícího Tomáše“ na věřícího?
Tak to je dlouhý příběh. Začalo to mým
odjezdem do Ameriky v roce 1992. Měl
jsem už vyřízené vízum a letenky. Měli
jsme jet tehdy autobusem z Karlových
Varů na letiště ve Frankfurtu. Problém
nastal, když jsme s maminkou, která mě
doprovázela, nemohli nalézt v Karlových
Varech náš autobus. Měl parkovat v Husově ulici, to si ještě dobře pamatuji. Jenže
my tu ulici nemohli nikde najít, navíc ani
místní lidé o takové ulici neslyšeli.
Podařilo se vám nakonec osudový autobus najít?
Podařilo, ale byly to pořádné nervy. Husovu ulici jsme díky taxikáři našli přesně
v době, kdy byl stanovený odjezd autobusu do Frankfurtu. Jenže ona ulice byla
sotva dva metry široká, žádný autobus by
tam ani parkovat nemohl. V tu chvíli jsem
věděl, že je konec mého snu a do Ameriky
se nedostanu. A právě tehdy poprvé jsem
požádal v duchu o pomoc Boha.
Vyslyšel vás?
Ano, během pár vteřin se ozvalo z vysílačky taxikáře místo, kde autobus parkuje. Bylo to u řeky. I když už bylo dvacet
minut po plánovaném odjezdu autobusu,
vydali jsme se na to místo. K našemu údivu tam skutečně ten autobus ještě stál. Já
nastoupil, hned se zavřely dveře a autobus vyrazil. Řidič říkal, že tušil, že ještě
někdo dorazí…
V tu chvíli jste tedy začal v Boha věřit?
To asi ještě ne. Říkal jsem si ale, co když
to nebyla náhoda? Když jsem přijel za
svým otcem do Ameriky, tak mi mezi
prvními slovy při uvítání řekl, že se za
mě v Sacramentu (kde strávil Mojzis
téměř dvacet let; pozn. aut.) modlil celý
kostel, kam tatínek chodil. To byla druhá událost, která mě nutila k zamyšlení
o existenci Boha. Postupně jsem se začal
pravidelně modlit, klást mu otázky a číst
Bibli. Začal jsem vídat odpovědi Boha
v reálném životě.
Jaké byly vaše další kroky s Bohem?
Začal jsem chodit pravidelně do kostela
a snažil se důkladně porozumět Bibli. To
je také nejhlubší kniha, která mě nejvíce
Tomas Mojzis se svou manželkou Michaelou
ovlivnila. Cítil jsem, že ke mně Bůh promlouvá a chce, abych dál předával boží
lásku a pravdu.
A vy jste jej poslechl…
Ano, ale nejdříve jsem si dodělal školu.
Pak jsem pracoval nějaký čas v IT technologiích. Nakonec jsem se ale stal pastorem mládeže, což byla profese, kterou
jsem chtěl dělat už dlouhou dobu. Tato
práce mě moc naplňovala.
Jaký je váš názor na rozčlenění
křesťanské církve?
Myslíme si, že nejdůležitější není denominace (označení pro určitou církevní
organizaci nebo vyznání; pozn. aut.).
Mnohem podstatnější je pro nás vztah
k Bohu. Myslíme si, že Bible by měla lidi
spíše spojovat, než podle denominací rozdělovat. Jednoduše se snažím žít křesťanský život tak, jak Bůh chce.
Před rokem a půl jste se vrátil do Čech –
konkrétně do Poděbrad, odkud je vaše
manželka. Proč?
Cítil jsem, že to tak Bůh chce. Chtěl,
abych pomáhal lidem a poukazoval na něj.
S manželkou nejvíce tíhneme k mládeži
a její výchově. Tam nás Bůh směřuje.
Jak tato práce probíhá v praxi?
Já i manželka máme svou práci, ale zároveň rádi investujeme náš čas a energii do
pomáhání ostatním lidem v našem okolí.
Pořádáme mládežnický klub u nás v kavárně (Studentská 300; pozn. aut.). Snažíme
se lidi například učit, jak mají správně
a efektivně studovat a přispívat k zlepšování mezilidských vztahů. Nejde tedy jen
o povídání si o Bohu, ale i o psychologii
a všeobecné životní hodnoty, které se jim
snažíme vysvětlovat. Pořádáme i výlety,
jde nám totiž také o to, aby se mladí lidé
navzájem poznávali. Spolupracujeme dále
s Dětským domovem v Nymburce a Milovicích a Církví bratrskou v Poděbradech.
Do budoucna plánujeme několik dalších
akcí. Také bychom chtěli vyzvat všechny
studenty, kteří mají zájem přijít se podívat
na naše aktivity (také dobrovolně doučujeme konverzaci americké angličtiny), ať
nás kontaktují.
Pozn. kontakt:
e-mail: [email protected]
tel.: 721 578 865
Aleš Kubelka
Z galerie poděbradských mecenášů – 4. díl
Pokračujeme v seriálu o poděbradských dobrodincích, kteří ze svého jmění ukrojili kus pro nemajetné a potřebné.
Nová vrchnost – baroni Sinové
Na počátku 19. století poděbradské
komorní panství nebylo zdaleka tak
výnosné jako v minulých dobách, proto královská kancelář rozhodla o prodeji
do soukromých rukou. V roce 1839 se
stal jeho novým majitelem vídeňský bankéř, původem Řek, který velice zbohatl
na lodní dopravě. Byl to baron Jiří Sina
a poděbradský velkostatek koupil s několika dalšími statky hlavně v Uhrách, aby
v nich výhodně uložil své značné jmění. Sinovo panství tu i nadále spravovali
vrchnostenští úředníci, v Poděbradech
zůstala také většina panského personálu.
Jen k 1. listopadu toho roku museli prostory zámku opustit vojenští vysloužilci,
Svobodný pán Šimon Sina
pro které byl objekt v roce 1757 upraven
na způsob invalidovny.
Odedávna bývalo pravidlem, že byl vztah
mezi poddanými a vrchností založen
na poslušnosti, která byla odměňována různým dobrodiním. To respektoval
také baron Sina a byl ochoten i nadále
přispívat z výnosů panství na dobročinné
účely. Jednou z větších položek tohoto druhu byly náklady na provoz školy
a platy kantorů.
Po uvolnění poddanských povinností
na konci 18. století se začali do Poděbrad stěhovat noví obyvatelé hlavně
z okolních vesnic. Jejich počet v té době
rychle narůstal a s ním přibývalo i dětí.
Přízemní trojtřídní budova u kostela,
vydržovaná z důchodů panství od dob
Kunhuty ze Šternberka, dávno nestačila
a učit porůznu v soukromých domech
také nebylo řešením, a tak obec rozhodla o stavbě nové větší školní budovy.
Uvažovala o tom sice už v roce 1827, ale
teprve v březnu 1846 bylo staré stavení
do základů zbořeno a na jeho místě do
konce roku stála nová škola. Byla to už
patrová zděná novoklasicistní budova
s pěti prostornými třídami, bytem ředitele a bytem pomocného učitele nebo
školníka. Její čtyři křídla uzavírala malý
dvoreček. Stavba nové školy se mohla
uskutečnit hlavně proto, že baron na ni
přispěl nemalou částkou 10 000 zlatých.
Žáci pak do ní chodili až do roku 1905,
kdy byla slavnostně vysvěcena nová velká chlapecká škola (dnešní gymnázium)
a všechny prostory uvolněny pro sbírky
začínajícího poděbradského muzea.
Baron Jiří Sina žil s rodinou trvale ve Vídni a na své poděbradské panství zajížděl
poměrně zřídka. V zámku bydlel jen panský
personál, a tak když přišel rok 1848 s velkými politickými a společenskými změnami,
dokázal udělat ku prospěchu našeho města
velkorysé gesto. Ochotně pronajal zámecké
komnaty v prvním patře paláce pro nově
zřizované státní úřady – okresní hejtmanství a okresní soud, a to na 25 let. Pro Poděbrady to mělo velký význam, neboť díky
uvedeným prostorám dostaly jako okresní
město přednost před Nymburkem. Městská správa dlouhodobého pronájmu cele
využila a až po jeho uplynutí v roce 1878
se starala o stavbu nového okresního domu.
Nová úřední budova se tehdy přistavěla ke
krátce předtím dokončené chlapecké škole.
Obojí je dnes součástí areálu hotelové školy
na Riegrově náměstí.
Baron Jiří Sina zemřel ve Vídni v roce
1856 a jeho jediný syn a dědic Šimon Sina
byl ochoten pokračovat v dobročinnosti ve prospěch zdejších obyvatel. I on se
stal patronem školy a finančně přispíval
z výnosů panství nejen škole, místním
chudým, ale i k povznesení probouzejícího se zdejšího kulturního života.
V Poděbradech býval častěji než jeho
otec, jezdíval sem hlavně se svými vídeňskými přáteli na hony, a to tu býval vždy
srdečně vítán, dokonce v roce 1862 mu tu
bylo uděleno čestné občanství.
Po smrti Šimona Siny v roce 1876 připadlo
poděbradské panství podle jeho poslední
vůle manželce Ifigenii. Ta je odkázala
v roce 1886 čtyřem vnoučatům, dětem
dcery Heleny, kněžny Ypsilanti. Mezi
dědici byla i nejstarší Chariclea, provdaná
za knížete Hohenlohe-Schillingsfürsta.
Pokračování příště
Jana Hrabětová,
Polabské muzeum v Poděbradech
Foto Okresní archiv Lysá n. L.
strana 5
Pondělní fejeton
Kdo z vás má rád začátek týdne? Už skoro
slyším ty odpovědi. S dlouhým povzdechem a otráveně se říká: „Zas je tady to
pondělí!“ Ostatně všichni to známe, dospělí lidé jdou po typickém víkendu do práce
a děti do školy, takže není divu. Je zřejmé, že tento den není nikde moc v oblibě.
Naproti tomu start do kalendářního roku
slavíme všichni vesele až bouřlivě. Přitom počátek týdne by měl být v podstatě
stejný jako každý jiný všední den. Vždyť
přece i v pondělí můžeme potkat zajímavé
lidi, navštívit třeba kino, divadlo, knihovnu. Ovšem výstavní síně, muzea, hrady
a zámky zůstávají většinou uzavřeny.
Odpočívají po rušném víkendu. Také první den v týdnu mívají lidé nám blízcí narozeniny a svátky, takže máme šanci prožít
příjemné chvíle. Nutno ovšem podotknout,
že obvyklé oslavy k takovým příležitostem
se přesouvají spíše na sobotu nebo neděli.
Zůstává nepsanou pravdou, že pondělí má
u mnoho lidí výjimečné postavení vzhledem k předcházejícím volným dnům. Ale
nejvíce snad lidé láteří, když v sobotu
nebo v neděli prší a fouká vítr, zkrátka
je ošklivé počasí. Začne nový týden a už
od božího rána nádherně svítí sluníčko.
Ostatně někteří z nás si při vzpomínce na
pondělní ráno ordinují špatnou náladu už
na nedělní odpoledne a večer. Jediné pondělí, které je v našich krajích všeobecně
oblíbeno, a vybočuje z nekonečné řady
všech pondělků, je to, které patří k Velikonocům. Ano, všichni vítáme křesťanský svátek a také symbol jara. V některém
roce obsadí květnové státní svátky také
dva pondělky za sebou, což je příjemné
vzhledem k prodlouženým víkendům.
Obdobně tomu samozřejmě může být
i s dalšími dny volna. Pondělí bývalo už
odnepaměti spojováno s modrou barvou
a také s koncem masopustu. Kostely se
přitom zdobily modrým suknem. Původ
přívlastku „modré“ se někdy hledá i jinde. Jedná se totiž o doslovný překlad
německého blauer Montag, kde se slovu
„blau“ připisuje také význam podnapilý,
neschopný práce, tedy po nedělní pitce.
Jiný výklad o původu modrého pondělka,
jako dnu volna, míří někam do středověku, prý až k barvířům látek. Později se
k němu připojili i někteří další řemeslníci
a prodavači. Co zbývá dodat? Záleží tedy
jen a jen na nás, jak dokážeme pondělí
vnímat. Ale ruku na srdce přátelé, pátek
je přeci jenom pátek!
Milan Čejka
Zápis do 1. třídy ZŠ
Na Valech, Poděbrady
Zápis do prvních tříd ZŠ Poděbrady, Na Valech 45 pro školní rok 2012 - 2013 se uskuteční v pondělí 16. ledna a v úterý
17. ledna 2012 vždy od 13.00 do 17.00 hodin. Náhradní
termín zápisu si můžete domluvit telefonicky na čísle 325 613 001. K zápisu přineste
prosím, rodný list dítěte.
Několik informací o naší škole pro rodiče budoucích školáků. Žáci naší školy se
vzdělávají podle školního vzdělávacího
programu pro základní vzdělávání „Škola
poznání“.
Naše škola profiluje v těchto oblastech:
výpočetní technika – pracovny informatiky, počítače s připojením na internet ve
všech třídách, učebny s dataprojektory
a interaktivními tabulemi
výuka jazyků – výuka od 1. třídy, jazykové kroužky, od 6. ročníku druhý cizí jazyk
jako volitelný předmět
ekologická výchova – volitelný předmět
zdravý životní styl – školní olympiáda,
pitný režim, projekty ke zdravé výživě,
ovoce do škol, volitelný předmět.
Práce s dětmi je diferencována nejen
podle nadání a schopností žáků, ale i dle
jejich osobního tempa, které je na naší
škole respektováno po celou dobu školní
docházky.
Klasifikace žáků naší školy probíhá
podle osvědčené klasifikační stupnice
a u prvňáčků i formou slovního hodnocení
a hodnocení razítky. Tímto hodnocením
paní učitelka blíže popíše rodičům školní
práci a úspěchy jejich dětí.
Součástí spolupráce školy s rodiči jsou
informační odpoledne pro rodiče, divadelní představení, vítání prvňáčků, hudební koncerty, vánoční, třídní i celoškolní
projekty.
Než usednou budoucí prvňáčci do lavic,
chystáme pro ně řadu zajímavých akcí.
V předvánočním čase je zveme na prohlídku naší školy spojenou s hraním, zpíváním
a vyráběním drobných dárků. Pro snadnější vstup do školy připravujeme po školním
zápisu grafomotorické nácviky, na nichž
si děti upevní psací návyky. S blížícím se
příchodem začátku školního roku se předškoláci setkávají s budoucími spolužáky
a vyučujícími na klubu „Předškolák“.
Vážení rodiče, seznam pomůcek pro prvňáčka budete mít k dispozici na stránkách
školy v květnu 2012. V tištěné podobě
můžete tento materiál dostat na klubu
„Předškolák“, který připravujeme na
duben a květen 2012. Všechna data připravovaných akcí a případně další nové
informace najdete na internetových stránkách školy (www.zsnavalech-pdy.cz).
Těšíme se na spolupráci
ředitelství školy a kolektiv pedagogů
ZŠ Poděbrady, Na Valech 45
KULTURA
strana 6
ZÁMECKÝ BIOGRAF
6. – 8. 1. / Pá – Ne / 19.00 /
MISTROVSKÝ PLÁN / Komedie / USA /
titulky / od 12 let / 104 min. / 70 Kč
Josh Kovacs (Ben Stiller) je manažerem
jednoho z nejluxusnějších rezidenčních
hotelů v New Yorku. V jeho nejvyšším
patře má byt burzovní titán Arthur Shaw
(Alan Alda). Ve chvíli, kdy se provalí, že
tenhle chlapík zdefraudoval peníze svých
klientů, změní se jeho byt na luxusní
domácí vězení, kde na něj dnem i nocí
dohlížejí agenti FBI.
Režie: Brett Ratner
Hrají: Ben Stiller, Matthew Broderick,
Eddie Murphy
11. – 12. 1. / St – Čt / 19.00 / DREAM
HOUSE / Drama / USA / titulky /
od 12 let / 90 min. / 70 Kč
Úspěšný vydavatel Will Atenton (Daniel
Craig) skončí s prací v New Yorku, aby
se společně se svou ženou Libby (Rachel
Weisz) a svými dvěma dcerami přestěhoval do klidného městečka v Nové Anglii.
Zatímco se ve svém novém životě zabydlují, zjišťují, že jejich dokonalý domov
byl dějištěm vraždy matky a jejích dětí.
Celé město je přesvědčeno, že zemřeli
rukou svého manžela a otce, který celý
incident přežil.
Režie: Jim Sheridan
Hrají: Daniel Craig, Naomi Watts, Rachel
Weisz
13. – 15. 1. / Pá – Ne / 19.00 / MUŽI
V NADĚJI / Komedie / ČR / od 12 let /
115 min. / 80 Kč
Šarmantní bonviván Rudolf je o tom
přesvědčen: „Ženská má mít pocit, že
o chlapa musí bojovat, musí se snažit, aby
si ho udržela. A hlavně, ženská se nesmí
nudit…!!!“ Rudolf s úspěchem uplatňuje
svou divokou teorii v každodenní praxi
a to s neutuchajícím elánem, který je
u čerstvého šedesátníka záviděníhodný.
O to víc pak nechápe naivitu svého nesnesitelně korektního zetě Ondřeje, který pro
samé svědomité plnění povinností nevnímá, jak nebezpečně se jeho žena Alice
začíná nudit.
Režie: Jiří Vejdělek
Hrají: Jiří Macháček, Bolek Polívka,
Simona Stašová
16. – 18. 1. / Po – St / 19.00 / MISSION
IMPOSIBLE – GHOST PROTOCOL /
Akční / USA / titulky / od 12 let /
133 min. / 70 Kč
Špionážní agentura IMF má obrovský
problém. Právě když její eso, Ethan Hunt
(Tom Cruise), prováděl tajnou operaci
v Moskvě, spáchal kdosi úspěšný bombový útok na Kreml. Ruští představitelé
jsou rozezlení na nejvyšší míru a mluví
dokonce o válečném aktu. A protože se
všechny nitky sbíhají právě u IMF, americký prezident dá pro jistotu od agentury oficiálně ruce pryč vyhlášením „Ghost
Protocolu“, čímž ji odřízne od zdrojů,
zázemí, podpory a z jejích členů udělá
lidi na odstřel.
Režie: Brad Bird
Hrají: Tom Cruise, Jeremy Renner, Simon
Pegg
19. 1. / Čt / 19.30 / ČERNÁ VENUŠE /
Drama / Francie, Itálie, Belgie /
od 12 let / titulky / 159 min. / 60 Kč
Píše se rok 1815 a anatom Georges Cuvier
právě ukazuje v pařížské Královské lékařské akademii vymodelované tělo africké
ženy Saartjie Baartmanové. Jeho kategorický verdikt je doprovázen potleskem
významných kolegů. O sedm let dříve
opustila mladá služka Saartjie rodnou
Jižní Afriku a pod příslibem bohatství se
vydala společně se svým pánem Caezarem do Evropy.
Režie: Abdel Kechiche
Hrají: Yahima Torres, Olivier Gourmet,
Elina Löwensohn
23. – 24. 1. / Po – Út / 19.00 / POUPATA /
Drama / ČR / od 12 let / 94 min. / 70 Kč
Příběh Poupat vypráví o postupném rozkladu rodiny, žijící na malém městě.
Každá z postav žije svým ideálem. Agáta touží po šťastném životě daleko od
domova, s plným vědomím toho, že její
jedinou naději je útěk a tudíž zrada nejbližších. Honza věří v čistotu a sílu lásky
bez ohledu na okolnosti, za jakých se zrodila. Kamila hledí s jistotou do budoucna
a nehodlá si připustit bídu dnešního dne.
Jediný Jarda ví, že svět ani sebe nezmění.
Vědom si svého slabošství, nepokouší se
o nic.
Režie: Zdeněk Jiráský
Hrají: Vladimír Javorský, Malgorzata
Pikus, Marika Šoposká
25. – 26. 1. / St – Čt / 17.00 / TINTINOVA
DOBRODRUŽSTVÍ / Animovaný /
USA, Nový Zéland / dabing / přístupný /
107 min. / 70 Kč
Příběh filmu, inspirovaného po celém
světě oblíbenými příhodami knižního
a comicsového hrdiny Tintina belgického
autora, publikujícího pod pseudonymem
Hergé, sleduje osudy výjimečně zvídavého mladého reportéra Tintina a jeho věrného psího společníka Filuty. Ti společně
narazí na model lodi, který v sobě ukrývá
nebezpečné tajemství.
Režie: Steven Spielberg
Hrají: Jamie Bell, Daniel Craig, Andy
Serkis
31. 1. / Út / 17.00 / VELKÁ VÁNOČNÍ
JÍZDA / Animovaný / USA / dabing /
přístupný / 98 min. / 70 Kč
Počítačově animovaný 3D snímek Velká
vánoční jízda studia Aardman konečně
nabízí odpověď na otázku, která nedá spát
žádnému dítěti: Jak jen to Santa dělá, že
dokáže během jedné noci nadělit všechny dárky? Odpovědí na ni je existence
Santovy provozní základny ukryté pod
Severním pólem, která je plná veselí a té
nejmodernější techniky. Jádrem celého
filmu je však příběh, jehož složky jsou
jako vystřižené z klasického vánočního příběhu – úsměvně nefunkční rodina
a nečekaný hrdina: Santův nejmladší syn
Arthur.
Režie: Sarah Smith
Hrají: Bill Nighy, James McAvoy, Hugh
Laurie
PN
Představení (nejen) pro teenagery
V úterý 10. ledna zažije poděbradské divadlo světovou předpremiéru inscenace
„Náš tatínek má vždycky pravdu“ v provedení Divadla Na Okraji.
„Čeští divadelníci mají dnes ve zvyku
všechno nazývat světovou premiérou. Jedná
se vždy o původní texty, jejichž světovost
však končí v Čechách… Takže je to trochu
legrační. To je také případ naší nové hry,“
uvedl s úsměvem režisér Zdeněk Potužil.
Představení je určeno především pro
mladé diváky. O čem je?
Jedná se o kolektivní improvizaci na téma
dospívaní. Hlavnímu hrdinovi je nejprve
osm let, posléze s ním mlátí puberta jako
snad s každým druhým a pak ho začnou
normálně zajímat holky. V druhé polovině máme, jak doufáme, slušné překvapení. Jedná se o téma, které divadlo – na
rozdíl od literatury – nereflektuje. Přitom je to záminka k sebereflexi mladých
i dospělých a hlavně také ke komice. O to
usilujeme. Už jsem pro teenagery insce-
noval hru o AIDS, dramatizaci světového
bestselleru S. Townsendové Tajný deník
Adriana Molla nebo dokonce Romea
a Julii W. Shakespeara s Adamem Novákem a Lucií Vondráčkovou v hlavních
rolích. To všechno jsme v Poděbradech
kdysi dávno hráli. Myslím si, že pro teenagery takhle cílevědomě režíruji a píšu
u nás výlučně já. A na to jsem pyšný.
Proč jste si k předpremiéře vybral
zrovna poděbradské divadlo?
Já vlastně nevím, co jsem víc. Pražák,
nebo anonymní Poděbraďák? Jezdím sem
trvale přes šedesát let. Trochu v tom má
prsty i bytostný divadelník a váš, nebo náš
starosta Ladislav Langr. S ním se znám
snad čtyřicet let. Takže jako pamětník
nedám na Poděbrady dopustit.
(red)
Režisér Zdeněk Potužil na čtené zkoušce s herečkou Alenou Mihulovou, která hrála
například ve filmech režiséra Karla Kachyni Sestřičky nebo Kráva.
5. ledna 2012
DIVADLO
NA KOVÁRNĚ
10. 1. / Út / NÁŠ TATÍNEK MÁ
VŽDYCKY PRAVDU
– Představení pro školy
Kolektivní improvizace na motivy Ivana Bílého a Bronislava Smolíka. Hrají:
M. Ronec, M. Pánek, A. Mihulová, Z. Dušek
Uvádí Divadlo Na Okraji
16. 1. / Po / 19.30 / AŽ DO DNA…!
aneb ČAROZPĚVNÝ KOKTEJL
ZUZANY JANIŠŠOVÉ
Kapela Sandonorico a Velmi nebezpečné
známosti
Cena vstupenky: 50 Kč
17. 1. / Út / 19.30 / FÍGL
– Výběrová řada
Příběh baviče, který se náhle ocitne
ve složité soukromé i profesní situaci.
V americké tragikomedii hrají: A. Vránová, V. Postránecký a M. Vančurová
Uvádí Divadlo Ungelt
31. 1. / Út / 19.00 / KONCERT S.O.V.
Abonentní koncert společnosti Otakara
Vondrovice, o.s.
„Křest“ není jen prvoplánová legrace, říká vnímavá divačka
Své postřehy a dojmy z nejnovějšího představení Divadelního spolku Jiří „Křest svatého Vladimíra“ zaznamenala Jarka Kubová.
Začátkem prosince minulého roku jsem
dorazila do Poděbrad, abych zhlédla mnou
dlouho očekávané provedení hry „Křest
svatého Vladimíra“ v Divadle na Kovárně.
Těšila jsem se, že to nebude jednoduchá
či jednoznačná legrace. Lákalo mě, že se
někdo rozhodl dané dílo inscenovat, a zároveň jsem tušila (po předchozích rozhovorech s některými členy DS Jiří), že může být
výsledná podoba vnímána jako nezdar nebo
do jisté míry úlet scénáristy a režiséra Jana
Pavlíčka. A právě toto velké sousto – snaha
skloubit báseň ironika a vysmívače Karla
Havlíčka Borovského se současností – probouzelo moji zvědavost asi nejvíce.
Nepasuji se do role znalce divadla, pouze mu fandím a jen se tak přirozeně
o něj zajímám. A když mě sám Jan Pavlíček ještě před představením vyzval, ať
napíšu kritiku, vykulila jsem oči. Teď si
říkám, splním mu přání, napíšu. Nevím,
zda to bude žánrově kritika, ale vyjádřím
své pocity z představení tak, jak jsem je
vnímala já. I přesto, že jsem pak vyslechla spoustu reakcí a byla překvapená, jak
hodně emocí provedení „Křtu“ vyvolalo.
Kdybych měla hodnotit jednoslovně –
líbilo či nelíbilo, zaškrtnu to první. Líbilo
se mi právě ono tolik problematické téma:
zaktualizovaná minulost, nebo raději současnost v archaickém pojetí? Je to asi jedno, protože si to je v mnohém podobné!
Lidé a společnost se neustále vyvíjejí, ale
v mnohém to připomíná péro z gauče (tak
tomu říkal náš profesor na gymnáziu Zdeněk Vyšohlíd). Neustále se o něco snažíme a usilujeme, bojujeme, vyhráváme,
prohráváme – mění se pouze kulisy, okolnosti, doba. V nových konturách se znovu
objevuje směšnost a ubohost stejně jako
nadhled a hledání lepšího.
Uvědomuji si, že text napsaný v devatenáctém století by dnešnímu divákovi dělal
značný problém, proto mi přidaná postava šlajfra v zásadě nevadí; dokonce může
být pro některého diváka jistým oživením. Jako problém však vidím to, že šlajfr
není ve svém objasňování dění na jevišti
důsledný, po přestávce dostává méně prostoru, některá slova a situace tak zůstanou
bez objasnění.
To, co bych naopak mohla v inscenaci
postrádat, je živá hudební složka. Vím,
že některé písně překlenují nebo posunují
příběh dále; pěvecká čísla jsou často velice dobrá, ale v některých situacích jsem
marně bystřila uši a stejně jsem nerozuměla (např. velice tichý a nevýrazný zpěv
Josefa Jíny mezi obrazy, sborový zpěv
mužiků). Hudbu a zvuky bych začlenila, ale jiným způsobem a v menší míře,
tak aby to pomohlo spádu představení.
K velice pěkné, chytré a jednoduché scéně
by mně více pasoval také méně rozmáchlý hudební projev.
Herci mě jako celek potěšili. Někteří jsou
výteční, jiní průměrní, ale celkový dojem
vyznívá vyrovnaně. Jedni si svoje texty
pamatují dobře, druzí je zapomínají nebo
je možná ještě pořádně nemají zažité pod
kůží… Někomu je rozumět velice dobře,
někomu méně, občas postava nastupuje na
jeviště za doznívajících zvuků hudby a už
hovoří, takže jí divák stejně těžko porozumí. Ale to vše se dá dost dobře napravit
a vypilovat. V tomto ohledu bude jistě
každé představení jedinečné.
Tak jako tak nutí představení diváka
k intenzivnímu soustředění na text. Patrně nejlepší by bylo si před představením
za domácí úkol přečíst originál „Křtu“
a stát se poučeným a připraveným divá-
kem. Otázkou je, kolik se takových „vzorných diváků“ najde a zda je vůbec možné
v dnešní době něco podobného předpokládat.
Už jednou jsem zmínila velice vydařenou
scénu. Je jednoduchá, účelná, symbolická. Stejně skvěle jsou vymyšleny a vytvořeny kostýmy herců a divadelní rekvizity.
Bavily mě například jednoduché změny
v oblečení a v pokrývkách hlavy u ministrů, biřiců, mužiků, nadchly mě gumové
boty s rolničkou i víceúčelové molitanové
koule. Divák není zahlcen nadbytečnými
změnami a převleky a přesto může být
i tak vizuálně uspokojen.
Za zvážení by také stálo, zda je nutné hru
předělovat přestávkou, jestli by jí neprospělo ještě určité zeštíhlení, které by přidalo i na spádu událostí.
Několikrát jsem po premiéře zaslechla, že představení se v podstatě líbilo,
jen nelze postihnout téma inscenace,
určit její děj. Mně osobně toto neschází. Pojímám hru jako fresku, črtu ze
života lidského či nějaký odraz v zrcadle. Nechávám na sebe působit vše, co
autor předkládá – někdy porozumím
lépe, jindy méně, poslouchám, pozoruji,
srovnávám. Výsledkem je jakýsi koktejl
významů a vjemů, kterým já rozumím po
svém. Nakonec – všichni máme své jedinečné vnímání světa. Zřejmě nejde vždy
zcela jasně říci, je to tak, jak říkám já
nebo já jedině mám pravdu. Možná bude
pro někoho obtížné najít si v inscenaci to
svoje sdělení, možná tato „libohra“ z ruské historie nebude pro někoho vůbec. Mě
však představení nezklamalo, bavila jsem
se a můj mozek byl po celou dobu inscenace dostatečně zaměstnáván. Sama za
sebe říkám, že inscenovat „Křest svatého
Vladimíra“ není jednoduché, ale není to
v tomto případě ani nezdar ani úlet.
Jarka Kubová
KAM ZA KULTUROU
Pohádka Měla babka čtyři jabka
Výstava obrazů o Egyptě pokračuje
Divadelní spolek Vojan Libice nad Cidlinou uvede pohádku Vlastmila Pešky Měla
babka čtyři jabka. Představení je určeno
nejmenším divákům a děti zhlédnou čty-
Galerie Ludvíka Kuby
ři příběhy: O koblížkovi, O dědečkovi
a kožíšku, O zlé koze a O velké řepě. Čtyři pohádky tvoří díky vtipné propojovací
lince, tedy hře na babky a dědky, zábavný
celek, který malé
diváky vtáhne do
pohádkového děje.
Nechybí ani melodické, notoricky
známé, dětské písně a velké loutky
zvířátek. Představení se koná v sobotu 14. ledna od
15 hodin v libickém
kulturním domě.
prodloužila
výstavu
obrazů Aleny Vitákové Egypt a jiné země.
Expozici si zájemci
mohou
prohlédnout
až do konce ledna.
Otevřeno je od úterý do pátku od 12 do
18 hodin, v sobotu pak
od 9 do 12 hodin.
Text a foto (čej)
PN
KALEIDOSKOP
5. ledna 2012
strana 7
ZOO Chleby hlásí příchod lemurů
Evropské Vánoce 2011 v Chorvatsku
Poděbradské noviny měly jako jedny z prvních možnost seznámit se s přírůstky – v současnosti „zazimované“ – ZOO Chleby.
Jsou jimi hravé poloopice, dobře známé jako tancechtivé postavičky z animovaného filmu Madagaskar.
Díky Hotelové škole v Poděbradech jsme dostali možnost účastnit se výstavy Evropské Vánoce 2011, která se konala od 1. do 7. prosince v hlavním městě Chorvatska –
Záhřebu pod záštitou Asociace evropských hotelových škol. Výstava se týkala
vánočních zvyků a tradic. Ty sem přijelo prezentovat 22 škol z 18 zemí Evropy.
Před dvěma lety se na konci roku zoologická zahrada na Nymbursku rozrostla
o atraktivního jedince – gepardici Mzuri,
loni ve stejnou dobu zase o pětičlennou
partičku mladých lemurů kata a samce
lemura vari. Ředitel zoo René Franěk
uvedl, že hravé poloopice štěkají a jsou na
Madagaskaru posvátné, neboť je domorodci považují za své mrtvé příbuzné.
Navzdory uvedené skutečnosti jsou však
na seznamech ohrožených druhů zvířat.
„Lidé je nijak výrazně neloví, ale nevýhodu mají v tom, že obyvatelé ostrova
vyrábějí dřevěné uhlí. Kácejí stromy
a ničí tak jejich přirozené prostředí,“ řekl
Franěk. Prozradil ještě, že je příjemné,
když si mezi ně občas v tichu sedne na
židli a lemuři po něm lezou, chytají ho
packami za ruku a strkají mu čumáky do
dlaně, protože si myslí, že tam má oblíbené rozinky.
Dalším přírůstkem ZOO Chleby, i když
neživým, je rozpracovaná plastika vyhubeného zvířete – pratura v životní velikosti. Býk má 2,5 m na výšku a 3,5 m na
délku. „V jiných zoo mohou návštěvníci
vidět dinoparky s dinosaury, my tady
máme betonové plastiky vyhubených
zvířat, jež si lidé pamatují nebo je znají
například z filmů: papouška běloskvrnného, vakovlky, želvu Vosmaerovu, balijského tygra – nejmenšího tygra, který
kdy po zemi chodil, dále dronta mauricijského, zvaného Dodo nebo také blboun
nejapný,“ doplnil ředitel zoo.
Se všemi novinkami se návštěvníci budou
moci seznámit od března, kdy ZOO Chleby opět otevře pro veřejnost.
Expozice začala 1. prosince letním koktejlem, při němž jsme se poprvé setkali
s účastníky z dalších evropských států.
Každé zemi byl přidělen prostor na prezentační stánek v Hotelu Westin*****
a přípravy mohly začít. Dekorace, suroviny i nápoje jsme si přivezli s sebou, ale
sladit design a gastronomii dohromady
nebylo tak jednoduché. Nechali jsme
se inspirovat třicátými léty 20. století,
protože v tomto období se Česká republika stala velmocí na trhu se skleněnými
vánočními ozdobami. Nápadů na umístění výzdoby byla spousta, ale nakonec
jsme se shodli na jednoduchém, avšak
elegantním a stylovém vzhledu stánku.
V oblečení v duchu třicátých let jsme
nabízeli návštěvníkům cukroví, nápoje
a předváděli tradice, jako například pouštění svíček ve skořápce z ořechů nebo
krájení jablek. Veřejnost se mohla sama
zapojit a vyzkoušet si české vánoční zvyky. Za doprovodu koled se nám podařila
naladit ta pravá sváteční atmosféra.
Součástí programu byl slavnostní průvod městem v národních krojích, který
Víte, že?...
Lemuři se objevili na zemi asi před
58 miliony let a název dostali podle římských lemuros, duchů zemřelých, kteří se
za nocí ozývali pekelným křikem a nářky. „Lemuři mají výhodu, že jsou jenom
poloopice. Když se utrhl Madagaskar od
Afriky, tak na pevnině zůstala zvířata,
z kterých se staly opice, protože tam byl
na ně vytvářen výrazně větší tlak ze strany
predátorů. Kdežto na ostrově byli lemuři ve větším bezpečí, jejich přirozeným
nepřítelem je až do současnosti jen madagaskarská šelma fosa,“ řekl René Franěk.
ZOO Chleby
V zoologické zahradě je k vidění
okolo padesáti druhů zvířat ze všech
kontinentů světa (vyjma Antarktidy).
K nejoblíbenějším patří gepard, giboni
žlutolící, ocelot velký a klokani.
ZOO Chleby má za sebou i světové
úspěchy, jako například opakovaný
odchov zoborožce nosorožčího nebo
vůbec první odchov tetřívka kavkazského na světě. Zoologická část je
doplněna botanickými sbírkami – rostou tady exotické stromy a keře, včetně
deseti druhů bambusů.
byl zakončen mší v záhřebské katedrále.
Zástupce každé země popřál veselé Vánoce ve svém rodném jazyku.
Typická česká národní jídla mohli pozvaní hosté ochutnávat na slavnostním rautu.
Mezi pokrmy nesměl chybět bramborový
salát, šunka na kosti, vinné klobásy či
lívance s kleverou. Příprava pokrmů pod
vedením paní učitelky Keclíkové dopadla výborně a rautový stůl se naší delegaci
opravdu vydařil. Největší ohlas ovšem
sklidilo Postřižinské pivo.
Čtvrtý den jsme obdivovali krásy Záhřebu
a poslední den před odjezdem jsme strávili výletem do místa zvaného Krapina.
Jsme rádi, že jsme dostali možnost účastnit se akce Evropské Vánoce a reprezentovat naši republiku mezi jinými zeměmi
Evropy. Děkujeme touto cestou cukrárně
U Reinvaldů v Poděbradech, Postřižinskému pivovaru v Nymburce a Městským
jatkám v Městci Králové za jejich laskavou podporu.
Článek byl redakčně zkrácen, celou verzi
najdete na www.podebradskenoviny.cz
Anna Křivská, Kateřina Sýkorová
Text a foto (mol)
Černobílý samec
lemura vari
se žlutýma očima
je naprostý pohodář.
Simoně Stašové patřily zasloužené ovace
Dlouhým potleskem vestoje odměnilo vyprodané Divadlo Na Kovárně známou
herečku Simonu Stašovou.
Gepardice Mzuri oslavila koncem minulého roku druhé narozeniny.
Ta přivezla skvělou komedii britského dramatika Willy Russella s titulem
Shirley Valentine. Jednalo se vlastně
o odložené představení, protože herečku sužovaly začátkem prosince vysoké
horečky. Simona Stašová poskytla PoděBetonová plastika rodiny vyhubeného vakovlka, zvaného
tasmánský tygr.
Lemuři kata
sice štěkají, ale jinak
jsou to velmi
přátelské poloopice.
POZVÁNKA NA VÝSTAVU
„Přemnožené ego“ v obrazech
V úterý 17. ledna od 18 hodin ve foyer Divadla Na Kovárně proběhne vernisáž
výstavy „Přemnožené ego“ výtvarníka Davida Ištoka.
(red)
Ideální nosič vaší inzerce
Levně, přehledně a kvalitně.
Každých čtrnáct dní informace o Poděbradech a nejbližším okolí.
Informace o inzertních podmínkách
naleznete na:
Dejte o sobě vědět prostřednictvím
novin s tradicí.
Možnost výrazné slevy při čtvrtletním,
pololetním i celoročním opakování
inzerce a další formy spolupráce
v rámci MKC Poděbrady!
bradským novinám rozhovor, který přineseme v příštím čísle. Všem čtenářům
však přeje do roku 2012 zdraví, štěstí
a přes všechny obtíže a problémy i hodně
optimismu.
(čej)
Cvičíme pro druhé
Ve čtvrtek 15. prosince se již druhým rokem konala charitativní akce „Cvičíme
pro druhé“.
Letos výtěžek putoval do občanského
sdružení Přístav při Speciální základní
škole v Poděbradech. Jednalo se o lekci vinyasa flow jógy, kterou vedla Petra
Beránková a organizovala Dana Beierová,
instruktorka jógy a poradce pro výživu.
Všechny peníze vybrané za vstupné byly
věnovány handicapovaným dětem na
polohovací vak typu hruška, polohovacího hada a klín, polohovací podkovu za
krk a stimulační válečky do rukou.
Lektorka vedla lekci bez nároku na
honorář a stejně tak Baby club AquaBella Poděbrady zcela zdarma poskytl
prostory. Celkovou částku 4 000 korun
oficiálně předala organizátorka Dana
Beierová ředitelce speciální školy Květě
Husové ve středu 21. prosince. Tato akce
a vybrané peníze jistě přispěly k příjemné předvánoční atmosféře a vykouzlily
úsměvy nejen na dětských tvářích. Všem,
kteří přispěli, bychom touto cestou chtěli
upřímně poděkovat.
Andrea Marešová
Ředitelka školy Květa Husová (vpravo), lektorka Dana Beierová a fyzioterapeutka
Radka Šindílková, která zařizovala nákup pomůcek pro speciální školu.
SPORT
strana 8
Basketbalisté Poděbrad burcují na záchranu v soutěži
a po boku Nymburka vyhlížejí postup o patro výš
Dvanáct odehraných soutěžních kol má za sebou basketbalová druhá liga mužů skupiny „B“. Klub z Poděbrad se zatím nachází na devátém místě s patnácti body.
Pouze tři zápasy dokázali poděbradští
basketbalisté vyhrát a devětkrát odcházeli
z palubovky jako poražení. „Moc spokojen zatím nejsem, protože bilance, kterou
máme po první polovině soutěže, není
příliš příznivá, byť jsme do soutěže velmi dobře vstoupili. Sehráli jsme spoustu
těžkých utkání, ve kterých jsme soupeřům podlehli o pět, šest bodů. Doufáme,
že ve druhé půlce soutěže budeme my tím
týmem, který má šest bodů navrch a vyvarujeme se tak bojům o záchranu,“ zhodnotil první část sezony trenér Poděbrad
Miroslav Paskovský.
V situacích, kdy se týmu nedaří, může být
novým impulsem výměna nebo příchod
nových hráčů. „Vzhledem k tomu, že
hrajeme amatérskou soutěž, tak možností
k doplnění kádru moc není. Já věřím, že
současné mužstvo je dostatečně kvalitní
a ligu udržíme,“ řekl dále optimisticky
kouč Paskovský.
V souvislosti s poděbradským basketbalem se v posledních dnech hovoří především o možné spolupráci s Nymburkem. Tamní druholigová rezerva (která
po půli sezony vede tabulku) a mužstvo
Basket Poděbrady by se mohly sloučit
a utvořit jeden tým. Nymburský klub
totiž plně zprofesionalizoval svůj mládežnický úsek a v nejbližší možné době
by chtěl mít svůj „B“ tým v druhé nejvyšší soutěži.
Vzhledem k tomu, že přesycenost basketbalem je v Nymburce obrovská, logicky
se nabízí, aby „béčko“ figurovalo pod
hlavičkou jiného města. „Ano, na pořadu dne je skutečně dohoda o spolupráci
s klubem ČEZ Basketbal Nymburk, konkrétně s jejich „B“ týmem. Do jaké míry
to bude aktuální, se ukáže až po sezoně.
Z předvánočního tréninku basketbalistů Poděbrad
V Poděbradech už máme s vyšší soutěží
zkušenosti, dva roky se tady hrála Mattoni NBL. Dohoda s Nymburkem je už
ústně daná,“ sdělil Poděbradským novinám Paskovský.
Závěrem trenér polabského celku prozradil, s jakým cílem vstoupí Basket Podě-
brady do druhé poloviny soutěže. „Vzhledem k plánovanému sloučení máme určité
závazky. Jednoznačným cílem je záchrana. Věřím, že současný tým má kvality
na to, aby 2. ligu držel a v poklidu dohrál
zbytek sezony.“
Text a foto Michal Kozák
Poděbradský Sokol se předvedl v nejlepším světle
Poděbradská Tělovýchovná jednota SOKOL je početná (cca 500 členů), věkově vyrovnaná dynamická organizace, sdružující
řadu sportovních a všestranostních oddílů. Každý člověk, nebo i malý človíček, který ještě není ukotven v nějakém trvalém
sportovním angažmá, má možnost se tam pohybově vyžít. V sokolské organizaci se totiž klade důraz na všestrannost, hlavně
u dětí a mládeže.
Oddíl sportovní gymnastiky, který spolu
s aerobikem nejpilněji pracuje s dětmi od
útlého věku a vede je až do dospělosti, je
schopen ty talentované přivést na úroveň
vysoké výkonnosti. K tomu má početnou
členskou základnu a dobře zorganizovanou pracovní skupinu trenérů.
20. prosince se o tom mohli přesvědčit
všichni, kdo našli cestu do poděbradské
sokolovny. Konala se tam předvánoční
přehlídka sportovní výkonnosti všech
věkových skupin oddílu SG a bylo se na
co koukat. Podívat se přišli především
rodiče mladých cvičenců, ale také přátelé
a příznivci poděbradské sokolské TJ. Ti
zcela zaplnili improvizované hlediště ve
velkém sále a vytvořili pro cvičící naprosto podnětnou atmosféru. Mezi diváky
a cvičenci to doslova jiskřilo a mladé
sportovce to pohánělo až k hraničním
výkonům. Rodičům i prarodičům se
dmuly hrudní koše pýchou, když cvičil/a
ten (ta) jejich a povzbudivý potlesk zněl
téměř bez přestání, i když se tu a tam něco
nepovedlo tak jako na závodech.
Všechno to sportovní hemžení pozoroval i pan starosta Poděbrad Dr. Ladislav
Langr a bylo ho vidět, jak s uznáním
pokyvoval hlavou.
Velmi roztomile předváděly své prvotní
výkony nejmenší děti, chlapci i děvčata.
Oči jim zářily radostí, když se mohly
Metání na koni na šíř mělo tu nejvyšší
výkonnostní úroveň
zemřelého prezidenta Václava Havla.
Společenskou úroveň sportovní přehlídky podtrhnul i malý raut pro významnější
hosty a sokolské činovníky a také vitaminové občerstvení pro všechny cvičící.
Bude-li v červnu tohoto roku ve stejném
duchu uskutečněn i župní sokolský slet
v Poděbradech na Viktorce, mohlo by
to vyznít jako renesance sokolské myšlenky.
Text a foto Dr. Josef Bubeník
PN
5. ledna 2012
Dříve proháněl Bendu se Sokolovským, nyní
je z Matěje Sýkory druholigový „pianista“
Poděbradské noviny vyzpovídaly nejlepšího střelce poděbradského týmu Matěje Sýkoru.
Jak jste spokojen
s
dosavadními
výsledky
poděbradského klubu?
Spokojený samozřejmě nejsem, tři
výhry z dvanácti
zápasů jistě netěší nikoho z týmu.
Může to znít odvážně, ale myslím si, že jsme mohli mít o taková tři vítězství více. Vždyť jsme z devíti
proher sedmkrát podlehli jednociferným
rozdílem. Je ale třeba zmínit, že jsme –
jestli se dobře pamatuji – jen dva zápasy
odehráli v kompletní sestavě. To se na
výsledcích pochopitelně musí projevit.
Jaká je v týmu parta a jaká panuje
nálada v kabině?
Já teď s týmem nejsem v tak intenzivním
kontaktu, protože se zotavuji ze zlomeniny prstu, ale myslím si, že nálada je i přes
horší výsledky stále pozitivní. Když máte
v týmu takové vyhlášené šprýmaře jako
je třeba Honza „Pit“ Vurm, splín se vám
vyhýbá obloukem. Navíc je třeba být pořád
v dobrém rozpoložení – jen tak mohou jít
výkony nahoru. Takže nálada je dobrá,
především ale bojovná a plná odhodlání.
Vy máte zkušenosti i s Mattoni NBL,
která se v Poděbradech ještě donedávna hrála. Nestýská se vám trochu po
nejvyšší soutěži?
Ani ne. S Mattoni NBL jsem stále
v úzkém kontaktu jako fanoušek a novinář, a to mi stačí. Přestože to byla skvělá
zkušenost a zajímavá životní etapa, pro
mě je hlavní, že si můžu basket pořád
užívat a hrát. Kde, to už je – řečeno s lehkou nadsázkou – fuk, poněvadž i v zápase
týmů z chvostu nejnižší soutěže můžete
zažívat takřka extatickou libost ze hry.
Stejně jako třeba amatérskému pianistovi
k blaženému pocitu stačí, když si neuměle zahraje Poděbradskou bránu. Co na
tom, že La Fiestu od Chicka Corey neumí
a možná ani nezná.
Jak moc důležitá je výška hráče pro basketbal? Vybavíte si nejmenšího hráče,
kterého jste potkal na palubovce?
Řekl bych, že výška se hodí, ale v žádném případě není zcela nezbytné měřit
víc než 180 cm. Menší hráči zase mohou
mít výhodu v lepší stabilitě, jistějším
driblinku (jsou „blíž“ palubovce) a větší
rychlosti. Nepočítám-li zápasy v kategorii minižáků, kdy jsme všichni toužili po
tom, abychom vůbec dokázali vyskočit
na síťku o poznání níže posazeného koše,
nevzpomínám si na nějakého extrémního
„skřeta“. Na vlastní oči jsem ale viděl
v zápase NBA Muggsyho Boguese, který
měřil neuvěřitelných 160 cm.
Jaké máte cíle do zbytku sezony? Je něco
co byste chtěl vzkázat fanouškům?
Cíl je jasný – opět předvést silné „poděbradské jaro“ a udržet se v soutěži. Jsem
přesvědčen, že v čele se zkušenými a přitom na hřišti nestárnoucími lídry „Nickem“
Krejčím a Robinem Vašíčkem se to povede! Lidem, kteří nás podporují anebo nám
aspoň přejí, za přízeň moc děkuji a obecně
bych chtěl fanouškům jen vzkázat, aby se
nebáli na druhou ligu občas přijít podívat.
Zaručuju jim, že se budou mít na co dívat.
(mko)
Tabulka 2. ligy
1. Basketball Nymburk B 2. TJ Sokol, BC Darren Chrudim
3. BK Žďár nad Sázavou 4. TJ ČZU Praha 5. BSK TJ Jičín 6. BK Synthesia Pardubice 7. BC Vysočina 8. BK Přelouč 9. Basket Poděbrady 10. Slovan Bohnice 11. TJ Třebíč 12. Sokol Hradec Králové B Statistiky týmu podle bodů
Jméno
M. Sýkora
R. Vašíček
J. Krejčí
M. Paskovský
T. Kukačka
Počet bodů
na zápas
18,2
17,6
14,5
12,0
7,9
12
12
12
12
12
12
12
12
12
12
12
12
9
9
8
8
8
7
7
6
3
3
2
2
3
3
4
4
4
5
5
6
9
9
10
10
959:859
925:862
879:786
805:752
936:878
961:866
871:844
790:766
857:902
736:862
842:981
758:961
21
21
20
20
20
19
19
18
15
15
14
14
Statistiky týmu podle užitečnosti
Jméno
M. Sýkora
R. Vašíček
J. Krejčí
M. Paskovský
T. Vrba
Valorizace
14,8
14,3
11,1
9,0
3,3
Zdroj: cbf.cz
Poděbradskému aerobiku se dařilo i před Vánoci
Malí gymnnasté zcela soustředění na svůj
výkon
svým tátům, maminkám, dědům i babičkám předvést. Za krátkou dobu se toho
naučily hodně. U vyspělých dorostenců a dospělých mladých mužů i žen se
divákům často tajil dech nad odvahou,
s jakou prováděli cvičení maximální
obtížnosti. Doslova na běžícím pásu
viděli diváci náročné kotouly, přemety,
salta, vruty, metání, přeskoky a další
náročná cvičení na gymnastickém nářadí.
V programu večera byla i vtipná společná cvičení. Choreografie byla na úrovni
a diváci někdy nevěděli, na co se dívat
dříve. Vedoucího oddílu Radka Kodeše nebylo v tělocvičně skoro vidět, ale
zahlédl jsem ho jak z hlediště spokojeně
a s úsměvem pokyvuje hlavou. Mohl se
plně spolehnout na své kolegy.
Že má poděbradský sokolský oddíl SG
dobrou pověst i v širokém okolí, jsem
poznal na vlastní smysly přímo v tělocvičně, kde jsem pozoroval několik rodinných klanů. Nejvíce mne svými vřelými
reakcemi zaujala temperamentní paní
Valerie Petrová (umí pískat na prsty – byl
to smluvený signál spokojenosti směrem
na pódium), babička tří vnuků, kteří své
první „kousky“ na cestě k budoucím sportovním úspěchům nadšeně předváděli.
Přítomná byla ještě maminka mladých
sokolíků a dokonce prababička. Rodina
vozí do Poděbrad své nadějné ratolesti až
z Kouřimi – Dobrého Pole – což činí na
cestu tam a zpět 54 km!
Celá akce byla zorganizována v komorním
tónu, všichni přítomní vzpomněli památku
V sobotu 10. prosince se děvčata z oddílu
aerobiku TJ Sokol Poděbrady zúčastnila
zkušebního závodu před hlavní soutěžní sezonou „Žij pohybem“ v Praze, na
kterou zavítalo 58 týmů z celé republiky. V kategorii 8-10 let jsme připravené
odstartovat do nové sezony ze 3. místa,
na kterém se umístila děvčata se skladbou
Štěstí. Jejich starší kolegyně v kategorii
11-14 let skončila se skladbou Safari na
čtvrtém místě. Nejstarší dívky v kategorii
Zumba teamů vybojovaly se svojí energií nabitou skladbou v konkurenci osmi
týmů své první zlaté medaile a odstartují
do nové sezony z 1. místa. Do úvodních
soutěží v březnu máme ještě dost času vše
dopilovat, abychom byly alespoň stejně
tak úspěšné, jako loni. Ale my chceme být
lepší než loni!
Následující neděli pořádal náš oddíl aerobiku za podpory města Poděbrady soutěž
„O zlatou vánočku 2v1“. V dopolední čás-
ti soutěže typu master-class jsme slavily
dvě vítězství: v kategorii pětiletých Patricie Gramanová a v kategorii sedmiletých
Nela Dobiášová. V kategorii šestiletých
pak byla bronzová Bára Jirečková.
Odpolední části soutěže se zúčastnilo
68 jednotlivců a mini týmů z celé republiky. Třetí místo vybojovala v kategorii
8-10 let (basic aerobik) Emma Melicharová. V kategorii sportovní aerobik 8-10 let
zvítězila Natálie Vinecká, 2. místo obsadila Dominika Herzánová a 4. místo Andy
Štěpánková. V kategorii basic aerobik
14-16 let stanula na nejvyšším stupínku
Kateřina Martínková, která cvičila s horečkou a do soutěže minitýmů již nenastoupila. Tak se opakovala situace z minulého
závodu a z tria bylo opět duo ve složení
Betty Kárová a již zdravá Adéla Svobodová. V soutěži jednotlivkyň 11-13 (sportovní aerobik) pak Betty Kárová vybojovala
ještě 3. místo, zvítězila Eliška Fajfrlíková
Poděbradský aerobik sbírá opět madaile
Čtyřlístek devítiletých: (zleva) Andrea
Štěpánková, Natálie Vinecká, Dominika
Herzánová a Barbora Hrodková
z Lady klubu Plzeň před Nelou Vohradskou z Aerobiku Čelákovice.
Soutěž se vydařila, přestože jsme měly
zpočátku strach, že se do naší sokolovny
všichni nevejdeme.
Týden před Vánoci se děvčata z našeho
oddílu aerobiku zúčastnila poslední soutěže v minulém roce – Plzeňské vločky.
V dopolední části soutěže jednotlivců
a minitýmů v kategorii 8-10 let zvítězila
v basic aerobiku Emma Melicharová,
na 2. místě skončila Barbora Hrodková.
V kategorii 8-10 let (profi aerobik) byla
také první Andy Štěpánková, druhá Dominika Herzánová a třetí Naty Vinecká.
V kategorii 11-13 let (profi) skončila na
2. místě Betty Kárová, v soutěži mini týmů
vybojovalo zaslouženě 1. místo duo ve
složení Adéla a Betty! V odpolední části
pódiových skladeb 8-10 let zvítězila děvčata se skladbou Štěstí, stejně jako v kategorii profi děvčata se skladbou Safari!
Blahopřejeme a děkujeme za snahu,
dopravu a účast v předvánočním čase
nejen dětem, ale i rodičům.
Monika Sobotková
Poděbradské noviny Vydavatel: Městské kulturní centrum Poděbrady, IČO: 16577434 , redakce: Aleš Kubelka (vedoucí redakce), Monika Langrová, grafická úprava: Jitka Niebauerová, korektury: Jana Balcarová,
stálí spolupracovníci: Milan Čejka, Michal Kozák, Karel Liška, Lucie Procházková. Inzerce: [email protected].
Adresa redakce: Poděbradské noviny, Jiřího náměstí 1/1, 290 01 Poděbrady, telefon: 325 612 505, www.ipodebrady.cz, e-mail: [email protected].
Tisk: Tiskárna Petr Pošík. Registrační číslo: MK ČR E 10868* Příští číslo vyjde ve čtvrtek 19. ledna 2012.

noviny PDF 05.01.12 Poděbradské noviny 1/2012

Transkript

Podobné dokumenty

Foto: Martin Novák

Adaptační kurz primy A

Robinson ve školní družině

Test kunnskapene dine 11.