Mediální pokrytí leden 2013

MEDIÁLNÍ POKRYTÍ – SPOLEČNOST SAFINA
leden 2013
EKONOM: Bude rok 2013 zlatý, stříbrný, nebo platinový?
24. 01. 2013
Tomáš Plachý
Náklad 22 520
Investiční sázka na stříbro letos může vyjít. Platina a palladium slibují zisk v dlouhodobém horizontu.
Nestabilita finančních trhů, pokračující uvolňování měnové politiky – a s tím související nízké úrokové
sazby a vysoká inflační očekávání ve vyspělých ekonomikách – patří mezi hlavní důvody, proč bude
investiční zlato posilovat i v tomto roce. Odhady, že letos prolomí historickou hranici 2 tisíce dolarů
za troyskou unci, jsou velmi reálné. Bude tedy rok 2013 rokem zlata?
Nemusí být výhradně. Velké naděje jsou totiž vkládány i do stříbra. V porovnání s ostatními kovy se
ale vyznačuje značnou volatilitou a vyšší mírou investičního rizika. K výkyvům ceny v řádech jednotek
a desítek procent tak může dojít i během hodin nebo dnů. Ačkoli je stříbro určeno spíše pro odvážné
a zkušenější investory, není výhradně závislé jen na jejich apetitu. Stříbro je totiž široce
spotřebováváno v průmyslu: automobilovém, elektrotechnickém, chemickém, sklářském, i v lékařství.
Jeho cena v tomto roce může dosáhnout hodnoty 40 dolarů za troyskou unci. Menší využití v
průmyslu i stav západních ekonomik naopak z boje o poptávkové prvenství již předem diskvalifikují
palladium i platinu, které tento rok zůstanou za svými maximy. Platina se bude pohybovat v
hodnotách 1450 až 1700 dolarů za troyskou unci, palladium v rozmezí 600 až 750 dolarů za troyskou
unci. Vlivů na vývoj ceny drahých kovů je spousta. Obzvláště v případě stříbra a platinových drahých
kovů (platina, palladium, rhodium) je jejich cena závislá nejen na hospodářském cyklu, ale i na řadě
dalších faktorů, včetně geopolitické situace. Loňská stávka v platinovém dole Marikana v Jihoafrické
republice, kde došlo dokonce k ozbrojenému konfliktu, měla za následek výpadek těžby a výrazný
růst ceny platiny. Cenový potenciál platiny a stříbra může v příštích letech výrazně narůst díky
četnějšímu využívání těchto kovů například v technologiích pro snižování emisí nebo v lékařství a
farmacii.
Článek je dostupný také na zpravodajském serveru
EKONOM.IHNED.CZ
21. 01. 2013
http://ekonom.ihned.cz/c1-59178850-bude-rok-2013-zlaty-stribrny-nebo-platinovy
BANKOVNICTVÍ: Hlavním investičním kovem zůstává zlato, rozšířit portfolio se ale vyplatí
25. 01. 2013
Libor Křapka
Náklad 32 000
Drahé kovy jsou často vnímány jako zajímavý finanční nástroj; nejznámější je zlato, ale své důležité
místo má i stříbro, platina, palladium či rhodium. Obecně je ale jejich využití mnohem širší, jsou
zahrnuty do výroby v řadě průmyslových odvětví, což ovlivňuje jejich cenu na trhu - a tedy i investiční
hodnotu.
Drahé kovy jsou využívány téměř ve všech výrobních oborech. Nejvýznamnějším je automobilový
průmysl - v každém autě, motorce, autobusu a dalších dopravních prostředcích je asi 5 až 10 g
drahých kovů. Důležitou roli hrají drahé kovy dále v elektronickém, elektrotechnickém, sklářském,
hutním, zdravotnickém či šperkařském průmyslu. V české ekonomice je jejich spotřeba v řádech
desítek miliard korun, v Evropě se pohybuje v řádech stovek miliard korun.
NEJVĚTŠÍ ROZDÍL JE MEZI ZLATEM A OSTATNÍMI KOVY
Ne všechny kovy se ale na trhu vyvíjejí stejně, nejdůležitější je rozdíl mezi tradičním zlatem a
ostatními kovy, které jsou vysoce závislé na vývoji hospodářského cyklu.
Zlato je tradiční nástroj na uchovávání hodnoty a slouží jako pojistka proti inflaci. Na českém trhu
jeho hodnota konzistentně roste. Pravděpodobně již nenastane období, kdy se zlato bude
zhodnocovat každý rok přibližně o 20 %, jako tomu bylo v posledních letech. Hlavní boom
investičního zlata byl nastartován v roce 2005 po našem vstupu do Evropské unie, kdy nová
legislativa zavedla institut investičního zlata a osvobodila ho od DPH.
Rok 2008 výborně ilustruje závislost investičních kovů na hospodářském cyklu - kromě již zmíněného
zlata. Na začátku roku platina atakovala hranici 2200 USD za trojskou unci a na konci roku klesla až k
hranici 800 USD. U stříbra byla v tomtéž období cena kolem 20 USD a na konci období jen 10 USD za
trojskou unci. U palladia cena dosáhla 580 USD a na konci roku klesla ke hranici 180 USD.
U zlata byla maximální cena 1000 USD v březnu a minimální 712 USD v říjnu. Avšak u zlata pak začala
cena opět růst, ačkoli ekonomika i nadále padala, zatímco ostatní kovy sledovaly křivku
ekonomického vývoje.
Pro srovnání, současné ceny zlata se pohybují kolem 1700 USD, u platiny 1550 USD, u palladia
dosahují 700 USD a u stříbra 30 USD za trojskou unci.
Dnes je zlato nejdražším kovem ve škále obvykle sledovaných drahých kovů. Historicky však bylo
dlouhou dobu až třetím nejdražším kovem za rhodiem a platinou. Z pohledu aktuálního vývoje se jako
výhodné jeví nakupovat platinu a palladium, které jsou díky hospodářské krizi na nízké cenové úrovni.
Mají sice nevýhodu v podobě zatížení 21 % DPH (oproti zlatu), ta však může být jejich růstem při
oživení ekonomiky velmi rychle smazána.
Vedle hospodářského cyklu je nutné sledovat i očekávání. Zejména zlato reaguje velmi citlivě na
předpoklady inflace. U ostatních kovů platí že je vhodné začít prodávat, jakmile se objeví známky
zhoršení ekonomické situace a předpovědi oznamují negativní vývoj.
VLIV NOVÝCH TECHNOLOGIÍ A VYNÁLEZŮ
Vývoj cen drahých kovů je ovlivněn také novými technologiemi a vynálezy, které jsou následně
zaváděny do praxe a masové výroby. Dobrým příkladem je stříbro, které se po nástupu digitální
fotografie přestalo využívat při procesu vyvolávání fotografií z klasického filmu. Podobná situace
nastala s rentgenovými snímky, kde se technologický postup rovněž změnil.
Tento výpadek měl za následek snížení ceny stříbra. Levnější stříbro ale poptávku po tomto kovu
vyvolalo v jiném odvětví. Díky svým výborným vlastnostem se začalo hromadně používat v řadě
průmyslových odvětví, například kvůli vodivosti bylo využito ve fotovoltaice.
Dalším hlediskem by při zvažování investice měla být koncentrace těžby jednotlivých drahých kovů.
Platina se například z 80 % těží v Jihoafrické republice a pokud v této zemi nastanou nepokoje, které
ovlivní i místní doly, cena platiny poletí nahoru. Tento trend jsme již zaznamenali, neboť zde nedávno
proběhly rozsáhlé stávky volající po růstu mezd a zároveň v této zemi rostou poměrně výrazně
náklady na elektrickou energii.
ROZŠÍŘIT PORTFOLIO SE VYPLÁCÍ
Hlavním investičním kovem nadále zůstává zlato, rozšířit portfolio se však vyplácí, není vhodné vše
vsázet jen na jednu kartu. Zlato je na českém trhu průkopníkem v investování do drahých kovů. Po
jeho úspěšném nákupu a zhodnocení se investoři začínají zajímat též o jiné kovy. V současné době je
zvýšená poptávka zejména po platině a palladiu.
Obecně je trh s investičními kovy v České republice v porovnání s okolními státy jako Německo či
Rakousko poměrně mladý, ale zájem o tuto komoditu je nejen mezi investičními odborníky, ale i
širokou veřejností. Pokud bude vývoj prodeje drahých kovů pokračovat ve stejném rozsahu a tempu i
nadále, budou v blízké budoucnosti drahé kovy běžnou součástí našeho života jako třeba stavební
spoření, penzijní pojištění či spořicí účty v bance. Důkazem tohoto trendu na českém trhu je i fakt, že
mnohé velké finanční domy začleňují investiční kovy do své nabídky. A očekáváme, že tato nabídka
bude dále posilovat podle rostoucí poptávky mezi širší veřejností.
HOSPODÁŘSKÉ NOVINY: Cena zlata sice kolísá, zájem o jeho nákup však v Česku zůstává vysoký
29. 01. 2013
František Mašek
Náklad 55 849
POZOR NA NEPROVĚŘENÉ FIRMY. Při koupi investičního zlata, případně zlatých šperků, dejte pozor
na podezřele levné nabídky. A to zejména od společností, které nabízejí obchody přes internet a
jejichž renomé si není možné kvůli krátké historii dostatečně ověřit.
Investice
Cena zlata po řadu měsíců kolísá. Aktuálně je o 260 dolarů níže než rekordních přibližně 1920 dolarů
v září roku 2011. Koruna již také vůči americké měně neroste tolik jako dříve, a někdy dokonce ztrácí.
Výnosy při investici do zlata v české měně jsou tak aktuálně malé, nebo dokonce záporné. Přesto je
zájem Čechů o zlato, zejména investiční, nadále vysoký.
Podle analytika České spořitelny Luboše Mokráše je zlato krátkodobě zajímavé, a to kvůli velmi
uvolněné měnové politice hlavních centrálních bank a mimořádně nízkým výnosům na peněžním trhu
i u kvalitních dluhopisů. Rychle ovšem roste riziko, že trh v delším než půlročním horizontu daleko
více ovlivní pozvolné utahování měnové politiky hlavních centrálních bank. „Cena zlata tak může
podstatně klesnout. V ročním a delším horizontu ho pokládám za rizikovou investici,“ podotýká
Mokráš.
Hlavní investiční stratég ČP Investu Michal Valentík naopak věří, že zlato překoná nová historická
maxima a je atraktivní i pro dlouhodobého investora. Vychází především z růstu bilance americké
centrální banky Fed. Když Fed nakupuje a dává do oběhu hotovost, roste i cena zlata. Podobnou
strategii může zvolit i japonská centrální banka.
Také analytik firmy Colosseum Boris Tomčiak věří, že tyto faktory povedou k dalšímu růstu ceny zlata.
Ve světě navíc prudce roste zájem o další investiční kovy, tedy stříbro, platinu a palladium. „Americká
mincovna v polovině ledna dočasně zastavila prodej stříbrných mincí. K jejich obnovení může dojít
koncem ledna po doplnění zásob,“ uvádí Tomčiak.
Předseda Puncovního úřadu Martin Novotný poukazuje na růst nákladů na těžbu zlata, který činí
podle analýzy Jána Tonky z firmy Patria Direct Sk 1500 dolarů na troyskou unci. „Zlato již nebude
nikdy lacinější a při rostoucí poptávce má smysl otevírat i doly s méně kvalitní surovinou,“ míní
Novotný.
Zlato nabízejí všechny velké banky Poptávka po zlatě, hlavně investičním, tedy po zlatých cihlách,
cihličkách či mincích, zůstává v Česku vysoká. Roste i počet firem, které nabízejí tento drahý kov,
hlavně přes internet. Kdo hraje spíše na jistotu, může se obrátit na banky: investiční zlato nabízejí v
různé podobě například všechny instituce z velké bankovní čtyřky. Vyplatí se porovnat jejich nabídku
s firmami, které jsou na trhu delší dobu.
a to zlatých slitků pro menší klienty o váze 10, 50 a 100 gramů, v 77 pobočkách loni v červenci. Do
konce roku 2012 prodala podle Marka Pšeničného z tiskového centra banky, zlato za 100 milionů
korun. Nákupní cena nabízených slitků se podle kurzovního lístku banky včera pohybovala od 11 064
do 107 553 korun.
ČSOB nabízí podle mluvčí Pavly Hávové ve čtrnácti pobočkách investiční zlato klientům privátního
bankovnictví, kteří mají alespoň 10 milionů korun. Jde o švýcarské slitky od gramu po kilogram od
firem, které jsou členy Sdružení producentů finančního zlata LBMA, garantujícího standard kvality. Za
poslední dva roky banka prodala 380 kilogramů zlata, polovinu na Slovensku, kde umožňuje i zpětný
prodej. V polovině roku chce banka nabídnout i strukturovaná depozita, vázaná na zlato.
V Komerční bance si mohou podle ředitele privátního bankovnictví Petra Slabého zlato koupit již tři
roky i ti, kdo nejsou jejími klienty. Minimálně ovšem kilogram ve formě cihličky s puncem nebo sto
gramů ve formě slitku. Banka je prodává za tržní cenu. Poplatek za nákup či prodej činí dvě procenta
její tržní hodnoty. Kromě investičního zlata má zájemce k dispozici řadu finančních instrumentů,
vázaných na cenu tohoto kovu, nebo strukturované produkty.
UniCredit Bank ČR prodává zlato ve spolupráci s Českou mincovnou. Podle manažera privátního
bankovnictví Daniela Kadaníka jde o tradiční zlaté slitky, domácí i zahraniční mince, medaile a zboží
ze zlata, stříbra či platiny. Banka jich ročně prodá desítky kilogramů. Nabízí i zpětný odkup. Její klienti
si mohou koupit i takzvané ETF či ETC, tedy instrumenty kopírující cenu zlata či jiných drahých kovů,
nebo podobně zaměřené podílové fondy a investiční certifikáty.
K mání jsou i slitky o váze 12,5 kg Nejvíc investičního zlata ovšem prodaly firmy, které zlato
zpracovávají nebo s ním obchodují. V případě Safiny se podle manažera investičních kovů Libora
Křapky prodej v loňském roce přiblížil rekordním 600 kilogramům. Jeho hodnota dosáhla asi 660
milionů korun. Letos má podle něj cena zlata v dolarech i korunách dál růst. Safina ho prodává v
devíti prodejnách ve větších městech i v sídle firmy ve Vestci u Prahy. Jde o investiční slitky,
certifikované švýcarskou rafinerií PAMP, od gramu po kilogram. Zájemce sežene i bankovní slitek o
váze 400 troyských uncí, tedy asi 12,5 kilogramu.
Firma nabízí zpětný odkup všech drahých kovů. Obdobně jako prodejní cena také ta výkupní
vychází z kurzu drahých kovů na komoditní burze. Investiční kovy, prodané ve vlastní distribuční
síti, vykupuje Safina asi o tři procenta dráže.
Zkušení investoři nyní podle Křapky sázejí i na stříbro, platinu a palladium, které se využívají v
automobilovém a elektronickém průmyslu a jejichž ceny kvůli recesi klesly. Po oživení ekonomiky
by ale měly růst.
Česká mincovna prodala loni podle ředitele Radka Šulty 336 kilogramů investičního zlata za přibližně
350 milionů korun. Dvě třetiny tvořily investiční slitky, zbytek investiční mince, což je srovnatelné s
rokem 2011. Mincovna nabízí zlato ve třech pobočkách, od loňského října také na investičním portálu
Aurum a VIP klientům. Součástí nabídky je i zpětný odkup. Jde o zlaté slitky o váze gram až kilogram,
emise cizích mincí, k nimž má mincovna licenci, mince ČNB a zahraniční investiční mince. Prodává
také investiční spoření ve zlatě a zlaté certifikáty. Meziroční nárůst činí asi 15 procent, ještě rychleji
roste zájem o bezpečné uskladnění zlata.
Česká mincovna ovšem zatím kvůli vysokým nákladům neinstalovala automaty na prodej zlata, jak
původně plánovala v roce 2011.
Investiční zlato, ale také třeba zlaté medaile nabízejí i specializované obchody. Tak například
společnost Zlaté mince – Numismatika loni podle mluvčího Michala Mikulenky prodala asi 500
kilogramů zlata za zhruba 550 milionů korun. V Praze, Vsetíně a přes internet nabízí slitky a investiční
mince osvědčených výrobců, ale také pamětní medaile českých i zahraničních výrobců. Stejně tak
investiční stříbrné mince a slitky, zároveň slitky z platiny a palladia. Výkupní cena je o pět a více
procent nižší než nákupní.
„Poptávka po zlatě se víceméně stabilizovala. Nových prodejců investičních kovů přitom přibývá, a
trh se tak více rozmělňuje,“ soudí Mikulenka.
Jak nenaletět podvodníkům Nabídka společností, které prodávají investiční zlato nebo stříbro,
respektive šperky z těchto i dalších drahých kovů, je velmi rozsáhlá. V prvé řadě jde o emise zlatých a
stříbrných pamětních mincí od ČNB, které najdete na jejím webu v rubrice Bankovky a mince. Emisní
plán je pětiletý, aktuální na léta 2011–2015. Letos má centrální banka vydat například stříbrnou minci
k 20. výročí ČNB a samostatné měny. Daleko větší zájem ale asi bude o stříbrnou minci, kterou banka
v září vydá ke stému výročí narození fotbalisty Josefa Bicana nebo příští rok k témuž výročí
spisovatele Bohumila Hrabala.
Obchody se zlatem jsou považovány za investici, přesto na ně – na rozdíl od akcií či třeba fondů –
ČNB ani nikdo jiný nedohlíží, pomineme-li obecnou kontrolu prodeje ze strany České obchodní
inspekce. Proto si je třeba dát pozor na podvodníky a při chystané koupi i prodeji zlata vybírat z více
nabídek a ověřit si renomé firmy, s níž chcete obchodovat.
Nové i starší mince lze koupit přes firmy, jejichž seznam najdete na webu České národní banky.
Důležitou roli hraje doba působení firmy na trhu. Kdo kupuje stříbrné investiční mince kvůli spekulaci,
měl by také vzít v úvahu, že se u nich na rozdíl od zlatých platí 20procentní DPH.
Stejná DPH se platí u zlatých či stříbrných šperků. Jejich pravost a kvalitu je možné ověřit u
Puncovního úřadu. Ten může pomoci také při reklamaci a dohlíží i na odkupy zlatých či stříbrných
zlomků.
Článek byl publikován také na zpravodajském serveru
HN.IHNED.CZ
29. 01. 2013
http://hn.ihned.cz/c1-59209940-cena-zlata-sice-kolisa-zajem-o-jeho-nakup-vsak-v-cesku-zustavavysoky
a
http://byznys.ihned.cz/trhy-a-investice/c1-59212320-zlato-sice-nyni-nelame-rekordy-zustava-alevyhledavanou-investici?utm_source=mediafed&utm_medium=rss&utm_campaign=mediafed
VOLNY.CZ
29. 01. 2013
http://web.volny.cz/noviny/ekonomika-a-podnikani/clanek/~volny/IDC/235918/zlato-sice-nyninelame-rekordy-zustava-ale-vyhledavanou-investici.html
LIDOVÉ NOVINY: Zlato a platina, každodenní rutina
21. 01. 2013
David Tramba
Náklad: 41 964
Safina zpracuje ročně přes sto tun drahých kovů. Z odpadu dělá polotovary nebo šperky
BYZNYS žije! Zpracování drahých kovů
Recyklace a zpracování drahých kovů. To je obor, ve kterém úspěšně podniká česká společnost
Safina, jejíž historie sahá až do roku 1860. V posledních letech dobývá náročné západní trhy,
investovala též do výrobních závodů v Číně a Spojených státech. „Rádi bychom jednou měli celý
řetězec i s vlastní těžbou zlata,“ uvedl k budoucnosti Safiny její ředitel Tomáš Plachý.
Blízko Prahy se nachází průmyslový závod, kde všechny přicházející i odcházející osoby kontrolují
podobně jako na letišti. Všechny kovové věci musíte dát do košíku a projít rentgenovým rámem.
Důkladnou kontrolou musí projít všichni zaměstnanci i návštěvníci podniku Safina.
Důvod? Právě zde, v průmyslovém areálu mezi obcí Vestec a hranicemi hlavního města Prahy, se
nachází závod na recyklaci a zpracování drahých kovů. Například loni podnik zpracoval 110 tun
drahých kovů - především stříbra, zlata a platiny.
Jejich použití v praxi je velmi široké, sahá od výroby šperků či snubních prstenů přes zubní amalgámy,
ošetření skleněných stěn kancelářských budov až po antibakteriální přípravky pro bazény a
akvaparky.
Drahé kovy samozřejmě nechybí v mobilech, počítačích ani v autech, kde se používá platina v
katalyzátorech pro čištění spalin i speciální slitiny pro rozbušky airbagů. „V každém autě s sebou
vezete minimálně pět gramů drahých kovů,“ říká Tomáš Plachý, který od roku 2006 zastává pozici
generálního ředitele Safiny.
Bezpečnostní opatření, která jsou kvůli hodnotě zpracovávaných kovů, nezahrnují jen rentgeny u
vstupu do výrobní haly. „Pohyb materiálu důsledně kontrolujeme. Máme v každou chvíli přehled,
kolik kovu se v konkrétní části areálu nachází,“ dodává ředitel Plachý.
Důkladné kontroly jsou na místě. Jen málokde se člověk může setkat s tak velkým množstvím drahých
kovů. A to v různých podobách - od čtyřicetikilogramových stříbrných cihel až po nepatrné kapičky
zlata, které se odborně nazývají granálie.
Safina má nyní ve Vestci 218 zaměstnanců. „Vyrábíme vždy na zakázku pro konkrétního zákazníka,“
říká zástupce výrobně-technického ředitele David Jirků, který se ujal role průvodce po výrobních
halách.
Stroje moderní i osvědčené Podnik během předchozích let výrazně investoval do nových technologií.
Pořídil například unikátní zařízení na plazmové tavení použitých katalyzátorů nebo moderní laboratoř
na zkoušení termočlánků.
Zároveň však dělníci stále používají starší válcovací stroje z 80. let minulého století. „Jsou oblíbené
díky vysoké trvanlivosti a robustnosti,“ vysvětluje David Jirků. Na nezájem o práci si šéf podniku
stěžovat nemůže. Na každé inzerované volné místo se hlásí stovky zájemců. Náročným výběrem však
projde jen málokdo. Nahrazování zkušených dlouholetých pracovníků, kteří odcházejí do penze, je tak
poměrně náročné. „Některé volné pozice se nám podařilo obsadit až po šesti měsících,“ dodává
ředitel Safiny Tomáš Plachý.
Historie společnosti sahá až do roku 1860, kdy v Rakousku začal Georg Adam Scheid podnikat v oboru
výroby šperků. Zkrácením tehdejšího názvu Scheidsche Affinerie se vyvinulo dnešní firemní jméno
Safina. Scheideho podnik rostl a založil pobočku v Praze, která se v roce 1920 osamostatnila.
Hlavním oborem podnikání tehdy byla výroba a prodej polotovarů z drahých kovů pro klenotnické a
dentální účely.
Safina prošla typickou historií tradičních českých průmyslových podniků. Tedy znárodněním po druhé
světové válce a kuponovou privatizací v roce 1992. Poté nastalo temnější období, kdy se často měnili
vlastníci, Safina byla ztrátová, téměř nevyvážela a potýkala se s rostoucím zadlužením.
Obrat k lepšímu nastal v roce 1999, kdy do Safiny kapitálově vstoupila švýcarská firma Petofin. Ta je
dnes jediným vlastníkem Safiny. Podle ředitele Plachého jsou majiteli Petofinu fyzické osoby
švýcarského i českého původu.
Petofin postupně v Česku vytvořil větší firemní skupinu, do níž spadá vedle Safiny také Chemoprojekt,
Technoexport a výrobce léčiv VÚAB Pharma. Ten se Safinou úzce spolupracuje - odebírá od ní platinu,
kterou používá k výrobě cytostatik.
Od nástupu nového vlastníka zaznamenala Safina ekonomický i technologický rozmach. Její tržby
mezi lety 1999 a 2012 vzrostly šestinásobně na pět miliard korun, objem zpracovaných drahých kovů
se zvýšil čtyřnásobně na 110 tun. Navíc už není orientována jen na český a slovenský trh, ale stala se
oborovou jedničkou v celém regionu střední a východní Evropy.
V posledních deseti letech navíc Safina postupně proniká i na vzdálenější trhy. Založila společný
podnik Guoda-Safina v Číně, zabývající se rafinací zlata a stříbra i výrobou investičních slitků. Podnik s
50 zaměstnanci se nachází v blízkosti největších čínských zlatých dolů v provincii Šan-tung a má na
starosti obsluhu asijských zákazníků Safiny.
Češi investují v Texasu Safina postupně posiluje vývoz do západní Evropy. Expanduje také na
severoamerický trh, kde buduje závod na recyklaci platiny a příbuzných kovů v texaském Houstonu. V
první fázi půjde o malou výrobnu s deseti zaměstnanci, později se má dále rozrůstat. Dovoz kovů z
Ameriky ke zpracování do Vestce u Prahy se totiž příliš nevyplácí vzhledem k dopravním nákladům i
celním bariérám. „Na stavbu závodu v Houstonu reagují naši obchodní partneři s nadšením. Americký
zákazník chce vidět, že jste tamnímu trhu oddán,“ vysvětluje Plachý.
Do budoucna Safina nevylučuje ani odkoupení podílu v některém ze zlatých dolů. „Bylo by to hezké,
mít celý řetězec od těžby až k prodeji výrobků,“ říká Tomáš Plachý a přiznává, že se podnik již zapojil
do vyhledávání ložisek zlata v Tanzanii, i když zatím bez konkrétního výsledku.
Na zahraničních trzích získává Safina zákazníky hlavně díky schopnosti recyklovat téměř cokoli, co
obsahuje drahé kovy. Zvládá vyrábět i velmi tenké kovové drátky, tenčí než lidský vlas. Dynamicky v
posledních letech roste výroba a vývoz targetů a termočlánků. Oco se jedná? Targety jsou ocelové
válce obalené zhruba centimetrovou vrstvou stříbra, které zákazníci Safiny používají hlavně ve
sklářském průmyslu, při výrobě CD a DVD disků nebo počítačových harddisků. Například sklo
ošetřené stříbrem má lepší termoregulační vlastnosti než obyčejné sklo.
Termočlánky slouží k měření vysokých teplot například v hutních závodech a průmyslových pecích.
Teplotu lze změřit díky rozdílné reakci dvou drahých kovů či jejich slitin. „Za poslední tři roky jsme
dokázali navýšit výrobu termočlánků trojnásobně a etablovali jsme se i na náročných trzích, jako jsou
Spojené státy a Německo,“ zmínil Tomáš Plachý.
Zlaté cihly s bohyní Fortunou Safina rovněž začala nabízet investiční zlato. Ve spolupráci se
švýcarskou společností PAMP razí a prodává zlaté slitky o hmotnosti od jednoho gramu po jeden
kilogram.
Oproti konkurenčním produktům jsou její slitky snadno rozeznatelné díky vyražené kresbě bohyně
štěstí Fortuny.
„Sázíme na kvalitu a umělecké zpracování, není pro nás prioritou být nejlevnějším prodejcem zlata na
českém trhu,“ doplnil ředitel Safiny.
Cena zlata i dalších drahých kovů v dlouhodobém horizontu roste, přesto je poměrně těžké nahradit
je něčím jiným. Mají totiž mimořádné vlastnosti - jsou mimořádně dobrými vodiči elektrické energie,
platina je unikátní katalyzátor chemických reakcí, stříbro nachází využití i díky antibakteriálním
účinkům.
Výrobci se snaží množství drahých kovů ve výrobcích snižovat, přesto jejich spotřeba ve světě roste o
dvě až tři procenta ročně. Rozsah jejich využití se totiž neustále zvyšuje. O budoucnost svého oboru
podnikání tak v Safině obavy nemají.
SVĚT PRŮMYSLU: SAFINA, a.s. - Jednička na trhu v oblasti zpracování a recyklace drahých kovů
Leden 2013
Jarmila Šnoblová
Náklad: N/A
Historie firmy SAFINA sahá do roku 1860, kdy byla založena vídeňská G. H. Scheide rafinérie, která
v roce 1920 otevřela samostatný podnik v Praze. Po celou dobu své existence se tato společnost
zabývá činnostmi souvisejícími se zpracováním drahých kovů.
Činnost společnosti SAFINA, a.s. je možno rozdělit na výkup materiálů a odpadů s obsahem drahých
a neželezných kovů, jejich rafinaci a následně na výrobu širokého sortimentu výrobků obsahujících
drahé kovy, především Au, Ag, Pt, Pd a Rh. SAFINA má na začátku 21. století významné postavení na
trhu střední a východní Evropy a úspěšně rozvíjí své obchodní aktivity na trzích Evropské
unie, Severní Ameriky, Asie a Ruské federace.
O současném využití drahých kovů v průmyslu a dalších otázkách jsme hovořili s Viktorem Fialou,
obchodním ředitelem společnosti SAFINA, a.s.
Představíte aktuální výrobní program SAFINY podrobněji?
SAFINA je specializována na výrobu průmyslových produktů obsahujících drahé kovy. Vzhledem ke
specifickým vlastnostem drahých kovů jsou tyto materiály stále ve větší míře používány v mnoha
odvětvích průmyslu. Oblast samotného použití drahých kovů je velmi široká – naši zákazníci jsou
z oboru výroby šperků, z elektrotechnického, automobilového nebo sklářského průmyslu. Drahé kovy
jsou nezastupitelné například ve speciálních úpravách při pájení, měření tepla nebo nanášení tenkých
vrstev. Zajímavou oblastí, kde se používá například stříbro, je produkce plochého skla, které je
následně ošetřeno nanesením tenké vrstvy stříbra. Ta zvyšuje tepelně izolační vlastnosti produktu.
Portfolio našich odběratelů je skutečně velmi široké. Pokud bych měl stručně popsat hlavní oblasti
působení společnosti SAFINA, je možno je rozdělit na výkup a recyklaci materiálů s obsahem drahých
kovů, jejich předúpravu a rafinaci drahého kovu až do čistoty 4N (99,99%). Následuje samozřejmě
výroba průmyslových produktů obsahujících drahé kovy.
Použití drahých kovů v jednotlivých průmyslových oborech se v průběhu let vyvíjí individuálně,
společná je však snaha snižovat množství drahých kovů v jednotlivých výrobcích právě z důvodu jejich
trvale rostoucí ceny. Přesto je jisté, že drahé kovy mají a budou mít pro své jedinečné vlastnosti
nezastupitelné místo na trhu.
Čím je produkce vaší společnosti specifická?
Vzhledem k vývoji po druhé světové válce, kdy byl průmysl zpracování drahých kovů velmi silně
kontrolován státními orgány a institucemi a současně docházelo ke koncentraci produkce výrobků
s obsahem drahých kovů do omezeného počtu výrobních podniků, získala SAFINA významné
postavení na trhu. Také díky tomu je současné portfolio výrobků a služeb společnosti SAFINA velmi
široké. To je v době, kdy je vyvíjen extrémní tlak na technický vývoj jednotlivých výrobků, značně
složité. Proto je důležité vyvážené plánování strategie technologického vývoje.
Jak silná je ve vašem oboru konkurence a díky čemu se vám ji daří překonávat?
Dnes je konkurence silná ve všech oborech. SAFINA je středně velkou společností, která má dnes 210
zaměstnanců, a musí být schopná se s konkurenčním prostředím vyrovnat. Abychom obstáli
v konkurenci, musíme být schopni nabídnout zejména nadstandardní kvalitu výrobků a s nimi
spojených služeb. Zní to možná jako klišé, ale strategie dokonalého poznání obchodního partnera
a uzavírání dlouhodobých obchodních vztahů se ukazuje jako velmi funkční.
Jaký podíl vaší produkce směřuje na export?
Společnost SAFINA vyváží cca 75-80% veškeré produkce. Máme čtyři dceřiné společnosti, a to na
Slovensku, v Rumunsku, Polsku a Maďarsku. Kromě toho vlastníme společný podnik, rafinérii drahých
kovů, v Číně a naše obchodní aktivity máme dále i v USA a Ruské federaci.
Používá SAFINA, při zpracování drahých kovů, nějaké unikátní technologie?
Spíše bych řekl, že hledáme možnosti unikátního použití již známých technologií. Zde bych mohl
uvést plazmovou tavírnu – tato technologie je v SAFINĚ používána při zpracování průmyslových
katalyzátorů a použitých baterií. Výjimečná je tím, že se jedná o bezodpadovou technologii, při níž
dochází ke zplynování nemetalických složek zpracovaného materiálu. Takto získaný syntetický plyn je
použit na výrobu tepelné a elektrické energie, kterou následně využíváme ve výrobním závodě.
Další unikátní technologie, která je u nás instalovaná, je technologie nanášení kovových vrstev za
studena, tzv. Coldspray. Jde o oblast zákazníky velmi žádanou, ve které vnímáme velký potenciál i do
budoucna.
Do jakých oblastí společnost investuje největší finanční prostředky?
V posledních pěti letech jsme investovali nemalé finanční prostředky do rekonstrukce celého areálu.
Další oblastí investic samozřejmě je a jistě i bude technologické vybavení.
V letošním roce jsme investovali zejména do zmíněné technologie nanášení tenkých vrstev drahých
kovů a tato oblast bude aktuální i pro rok 2013. Roční objem investovaných finančních prostředků se
pohybuje v řádech desítek milionů korun, které pocházejí jednak ze zisku společnosti a z části také
z fondů Evropské unie.
Jak výrazně vás ovlivňuje vývoj cen drahých kovů, jejichž hodnota má obecně stoupající tendenci?
To je zajímavá a velmi důležitá otázka pro každého zpracovatele drahých kovů především proto, že
cenu našich výrobků ovlivňuje zásadním způsobem cena materiálů.
Ceny drahých kovů se v poslední době pohybují velmi vysoko. To s sebou nese jisté riziko, a to jak pro
výrobce, tak i pro samotného zákazníka. Proto by bylo ideální, kdyby byla cena materiálu konstantní,
potom by nedeformovala cenu finálního výrobku.
Z tohoto důvodu je pro zákazníka i dodavatele výhodné, když je zpracován drahý kov, který je
majetkem zákazníka. Taková spolupráce je velmi častá a zákazníky žádaná, a to i proto, že klienti
používají výrobky s obsahem drahých kovů opakovaně.
Vrátím-li se k vývoji cen drahých kovů, tak za posledních například deset let jejich cena téměř
neustále roste. Je ale pravdou, že v letech 2008 až 2009 došlo k zásadnímu poklesu cen drahých kovů
způsobenému ekonomickou krizí. Do roku 2008 většina bank drahé kovy prodávala a nahrazovala je
finančními produkty. Po roce 2009 nastal pravý opak a banky začaly zlaté rezervy opět skupovat, čímž
šla cena drahých kovů logicky opět dramaticky vzhůru. Zlato je uchovatelem hodnoty bez ohledu na
vývoj jeho ceny. U ostatních drahých kovů – mám na mysli zejména stříbro, platinu, palladium
a rhodium – je vývoj složitější, neboť je cena ovlivněna poptávkou a nabídkou. A protože jsou tyto
kovy používány převážně v průmyslu, tak vývoj průmyslu velmi zásadním způsobem tyto ceny
ovlivňuje.
Předvídat tedy následný vývoj cen je obtížné, neboť i názory předních českých, ale i světových
analytiků se často diametrálně rozcházejí.
A na závěr se zeptám na plány SAFINY do budoucna?
SAFINA bude jistě pokračovat v trendu technického i technologického rozvoje. Nyní je naším cílem
dokončit modernizaci procesu nanášení tenkých vrstev drahých kovů. Důležité je trvale hledat
možnosti využití nových dostupných technologií a postupů a objevovat nové příležitosti jak v oblasti
výroby, tak i obchodu.
Článek byl publikován také na zpravodajském webu magazínu:
SVETPRUMYSLU.CZ
http://www.svetprumyslu.cz/profil/safina-as-jednicka-na-trhu-v-oblasti-zpracovani-a-recyklacedrahych-kovu.html
ODPADY: Recykluje se stále více drahých kovů
16. 01. 2013
Náklad 4 500
Pro český průmysl se loni recyklovalo 100 tun stříbra, tři tuny zlata, pět tun platiny i další drahé kovy.
Recyklované stříbro a platina tak pokrývají více než polovinu domácí poptávky po těchto kovech, u
zlata je to zhruba třetina. Objem recyklace drahých kovů v posledních deseti letech neustále roste,
řekl ČTK Tomáš Plachý, generální ředitel společnosti SAFINA.
SAFINA se podílí 60 až 65 procenty na celkové recyklaci drahých kovů v Česku. I když objem
recyklovaných drahých kovů roste, nikdy nemůže zcela pokrýt poptávku, upozornil Tomáš Plachý.
Drahé kovy nacházejí v průmyslu široké uplatnění. V Česku se největší měrou na jejich využívání
podílí automobilový průmysl, kam jde 35 procent drahých kovů. Užívají se při pájení a při výrobě
některých prvků elektroinstalace. Největší zájme má automobilový průmysl o stříbro, platinu,
palladium a rhodium.
Pětinový podíl na průmyslovém využívání drahých kovů mají elektrotechnický průmysl a klenotnictví,
kovy ale mají význam i v chemickém průmyslu a ve sklářství. Stříbro i platina se uplatňují i v lékařství.
Celkem je ročně v Česku poptávka po 150 tunách stříbra, deseti tunách zlata, osmi tunách platiny a
čtyřech tunách palladia.
MMSPEKTRUM.COM: Deset procent všech drahých kovů na českém trhu se zpracuje v chemickém
průmyslu
10. 01. 2013
Společnost SAFINA zveřejnila hodnocení trhu s drahými kovy se zaměřením na průmyslové využití a
recyklaci za rok 2012. Obecně je nejvíce co do množství zpracováváno stříbro, protože má široké
spektrum využití (sklářství, chemický průmysl, lékařství atd.). V českém průmyslu se ročně zpracuje
kolem 150 tun stříbra. Pak následuje zlato (10 tun), platina (8 tun), paladium (4 tuny) a rhodium (0,5
tuny). Součástí těchto hodnot je nejen zapojení drahých kovů do průmyslových aplikací, ale také
jejich využití ve finančním sektoru - v rámci investičních kovů. V chemickém průmyslu se zpracuje 10
% drahých kovů, a to hlavně stříbra, platiny a paladia.
Využití drahých kovů v průmyslových oborech:
10 % – chemický průmysl – stříbro, platina, paladium – především pro výrobu katalyzátorů
používaných ve výrobě širokého sortimentu chemikálií
10 % – sklářský průmysl – stříbro, platina, rhodium – především v oblasti výroby plochého skla,
výroba křišťálu, speciální prvky výtokových systémů, měření tepla
35 % – automobilový průmysl – stříbro, platina, paladium, rhodium – pájení a výroba některých prvků
elektroinstalace
20 % – elektrotechnický průmysl – stříbro, zlato, platina, paladium – především výroba integrovaných
obvodů
5 % – lékařství – především stříbro pro své anti-alergenní vlastnosti, tato oblast se dynamicky rozvíjí,
platina – cytostatika
20 % – klenotnictví
Drahé kovy lze získat rovněž recyklací zařízení a předmětů, které je obsahují. SAFINA odhaduje, že
letos bylo v České republice recyklováno 100 tun stříbra, 5 tun platiny, 3 tuny zlata, 2,5 tuny paladia a
0,2 tuny rhodia. Recyklované stříbro a platina tak pokrývají více než polovinu domácí poptávky po
těchto kovech, u zlata je to zhruba třetina. Objem recyklace drahých kovů přitom v posledních deseti
letech neustále roste, v případě společnosti SAFINA jde o nárůst mezi 20 a 25 %.
http://www.mmspektrum.com/novinka/deset-procent-vsech-drahych-kovu-na-ceskem-trhu-sezpracuje-v-chemickem-prumyslu.html
PRAŽSKÝ DENÍK (a dále BENEŠOVSKÝ, BEROUNSKÝ, BOLESLAVSKÝ, KLADENSKÝ, KOLÍNSKÝ,
KUTNOHORSKÝ, MĚLNICKÝ, NYMBURSKÝ, PŘÍBRAMSKÝ a RAKOVNICKÝ): Recyklace drahých kovů
se v Česku zvyšuje
07. 01. 2013
am
Náklad: 2 000 – 6 000
Zlato, platina, stříbro a jiné drahé kovy neslouží jen k výrobě šperků a jako bezpečný způsob uložení
peněz. Dá se říci, že jejich praktický význam a vlastnosti hrají v každodenním životě mnohem
důležitější roli. V průmyslové výrobě jsou do určité míry využívány všechny drahé kovy. Jedná se o
stříbro, zlato a kovy platinové skupiny, do které patří platiny, paladium a rhodium. Průmysl využívá
jejich velmi specifické vlastnosti.
Zásadní množství drahých kovů se zpracovává v automobilovém průmyslu, celkem 35 procent jejich
celoroční spotřeby, dále pak při výrobě šperků a v elektrotechnickém průmyslu. Drahé kovy jsou
ovšem využívány i v dalších oborech, jako je lékařství. Například stříbro je známé pro své
antialergenní a antibakteriální vlastnosti a platina se využívá v cytostatikách, lécích, které pomáhají v
boji proti karcinogenním nálezům. Právě rok 2012 byl významný z hlediska nových objevů na poli
platinových cytostatik.
Obecně se zpracovává nejvíce stříbra. V českém průmyslu se ho ročně spotřebuje kolem 150 tun. Pak
následuje zlato (10 tun), platina (8 tun), paladium a rhodium.
Vzhledem k vysoké, a zatím stále stoupající ceně těchto kovů, je velmi důležitá jejich recyklace,
recyklace zařízení a předmětů, které je obsahují. V minulém roce bylo v Česku recyklováno sto tun
stříbra, pět tun platiny, tři tuny zlata, 2,5 tuny paladia a 0,2 tuny rhodia.
Recyklované stříbro a platina tak pokrývají více než polovinu domácí poptávky po těchto kovech, u
zlata je to zhruba třetina. Objem recyklace drahých kovů přitom v posledních deseti letech neustále
roste. V případě společnosti Safina jde o nárůst mezi 20 až 25 procenty. „Jak ceny kovů rostou, určité
materiály, které byly dříve ekonomicky nezpracovatelné, se nyní už recyklovat vyplácí. Pomáhají také
nové technologie, které umožňují efektivnější recyklaci,“ uvedl Tomáš Plachý, generální ředitel
společnosti Safina, která se na českém trhu podílí na celkovém objemu recyklace až 65 procenty.
Ukazatelem efektivnosti recyklace je také cenový vývoj drahých kovů. Poptávka po nich loni stoupala,
zejména ze strany investorů. Nejvyšší ceny zlato loni dosáhlo 4. října, kdy se troyská unce (31,1
gramu) prodávala za 1791,75 dolaru. Avšak v rámci České republiky už byla tou dobou poptávka
investorů nasycena, od poloviny roku začala klesat.
Za prvních deset měsíců loňského roku se v České republice prodalo zhruba tři tisíce kilogramů
investičního zlata ve formě investičních slitků, jejichž hmotnost začíná na jednom gramu, avšak
nejprodávanějšími jsou slitky hmotnosti 31,1 gramu a 250 gramů. Pak následují 50 a 100gramové
slitky. Zásadní výhodou investičního zlata je skutečnost, že jeho prodej je osvobozen od daně z
přidané hodnoty. U ostatních investičních kovů (stříbro, platina, paladium) tato výhoda neexistuje.
Článek vyšel také za online verzi:
DENIK.CZ: Recyklace drahých kovů se v Česku zvyšuje
07. 01. 2013
http://www.denik.cz/ekonomika/recyklace-drahych-kovu-se-v-cesku-zvysuje-20130107.html
a
http://m.denik.cz/denik/c/recyklace-drahych-kovu-se-v-cesku-zvysuje-20130107.html
VLADA.CZ: Rozhovor s Petrem Zahradníkem: Investice do drahých kovů
02. 01. 2013
Zájem o zlato, stříbro a luxusní šperky trhá v Česku rekordy.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
-------------------Pojďme k dalšímu tématu. Zájem o zlato, stříbro a luxusní šperky trhá v Česku rekordy. Jen za zlaté
investiční slitky a cihličky Češi letos utratili více než 3 miliardy korun. Cena tohoto kovu se přitom za
poslední 2 roky skoro zdvojnásobila. Vysoký zájem o šperky tak žene do Prahy velké mezinárodní
šperkařské řetězce, které tu jeden za druhým otevírají své pobočky.
Iva BREJLOVÁ, redaktorka
Hana VORLÍČKOVÁ, redaktorka
-------------------Chce, aby se jeho přítelkyně stala manželkou a tak se Ondřej Kozel rozhodl, že koupí zlatý zásnubní
prsten a požádá ji o ruku.
Ondřej KOZEL, kupující
-------------------Je to na celý život, takže jsem nešetřil. Hledal jsem hlavně podle toho, aby toho, aby byl z bílého
zlata.
Iva BREJLOVÁ, redaktorka
Hana VORLÍČKOVÁ, redaktorka
-------------------Zatímco právě zásnubní prsteny s briliantem byly před 10 lety v Česku raritou, teď je kupuje čím dál
víc lidí. Jde nejen o gesto, ale i o bezpečnou investici. Stejně jako v případě zlatých cihliček a slitků.
Libor KŘAPKA, obchodní manažer pro investiční kovy, Safina
-------------------Naše firma zaznamenává v letošním roce rekordní prodeje investičního zlata a předpokládáme, že
bude prodáno až 600 kilo investičního zlata. Je to řádově o 20 až 30 % více než v loňském roce.
Iva BREJLOVÁ, redaktorka
Hana VORLÍČKOVÁ, redaktorka
-------------------Zlato je po celém světě v kurzu už od roku 2008, kdy vypukla finanční krize. Zatímco před 6 lety stál
gram zlata asi 300 korun, teď se za něj platí přes tisícovku. Kupují se i brilianty. I tady cena
dlouhodobě roste.
Luboš ŘÍHA, D.I.C.
-------------------Dá se říci, že diamanty v řádech několika set tisíc korun se pohybují mezi 4, 5 % ročního nárůstu.
Iva BREJLOVÁ, redaktorka
Hana VORLÍČKOVÁ, redaktorka
-------------------Rostoucí zájem láká do Česka i mezinárodní šperkařské řetězce. Z 5 největších otevřely svůj obchod v
Praze už 4. Praha je tak ve srovnání s ostatními postkomunistickými státy střední Evropy naprostým
unikátem.
Michael KOWALSKI, Tiffany & Co.
-------------------Praha pro nás byla velmi jednoduché rozhodnutí. Samozřejmě je to jedno z kulturních center
východní Evropy. A také věříme, že tu bude dost bohatých zákazníků.
Iva BREJLOVÁ, redaktorka
Hana VORLÍČKOVÁ, redaktorka
-------------------Češi mají ve srovnání s Evropou uloženo ve zlatě a briliantech málo peněz. Podle investičních expertů
by to mělo být až 15 %. V Česku je to ale jen 5 %. Iva Brejlová a Hana Vorlíčková, Česká televize.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
-------------------A ve studiu ekonom Petr Zahradník. Dobrý večer.
Petr ZAHRADNÍK, ekonom, NERV
-------------------Dobrý večer.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
-------------------Máte nějaké vysvětlení pro to, proč v Česku roste obliba investování do drahách kovů?
Petr ZAHRADNÍK, ekonom, NERV
-------------------Já bych řekl, že těch důvodů bude víc. Za prvé je to samozřejmě ekonomická situace a právě zlato,
respektive drahé kovy možná společně se švýcarským frankem jsou takové typické antikrizové
nástroje, antikrizová aktiva, která, řekněme, jsou spojována s jakousi vyšší důvěrou, než možná sami
mají. Nicméně ta důvěra je tam velmi důležitá. Když si k tomu připočteme velmi nízkou atraktivnost
alternativních finančních nástrojů, respektive jejich výnosnost, když si k tomu připočteme to, že česká
ekonomika je v recesi, navíc doplněná o inflaci, což je právě, řekněme, silný argument právě pro ty
drahé kovy, které kopírují inflaci, když si k tomu připočteme velmi nízkou důvěru, která ekonomickou,
investiční, spotřebitelskou, která u nás je a ještě všechno to orámujeme tím, že právě ti, kteří si
mohou dovolit ty investice do zlata nebo do drahých kovů slyší, že jejich stejně movití kolegové
hledají alternativy různě v zahraničí, odliv kapitálu u nás je, řekl bych, velmi silný a až alarmujícně
silný, tak si myslím, že toto všechno dává velmi silné podhoubí pro to, že právě drahé kovy jsou
současné době v kurzu.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
-------------------A teď se bavíme ale o investičních drahých kovech, to znamená slitky, cihličky a tak dále, nebavíme se
o špercích a tak. Pokud jsem vás správně pochopil, tak by bylo úplně ideální se zítra sebrat, je všední
den, a jít investovat do drahých kovů.
Petr ZAHRADNÍK, ekonom, NERV
-------------------Ano, nicméně ten, který by to učinil, by musel být první ve frontě, protože při přípravě na tento
rozhovor jsem se schválně díval, kolika procent populace se to týká a kolika procent, řekněme, aktiv
domácností se to týká. Je to někde mezi 1 až 2 % rezidentů na území České republiky, mezi které lze
asi velmi silně započítat i cizince s trvalým pobytem zde a z hlediska celkové sumy majetku je to
taktéž něco okolo 2 %. Jinými slovy, řekněme, jednodenní nebo možná jeden a půldenní HDP České
republiky, takže suma, která se, nebo ten přírůstek trhu, který se týká v řádu nějakých 20, 25 miliard
korun může se zdát být jako suma velká, ale v kontextu toho, co mají, co má česká populace
uspořeno v bankách, v jiných finančních produktech, koneckonců v realitách, je to stále marginálie.
Ale zaplať pánbůh, protože pokud zviditelňuje tato marginálie Českou republiku, tak si myslím, že to
není špatné.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
-------------------Dobře, a může za některých okolností být investice do drahách kovů špatné rozhodnutí?
Petr ZAHRADNÍK, ekonom, NERV
-------------------Může být špatné rozhodnutí za předpokladu za prvé, že ty faktory, jimiž jsem odpovídal na vaši
otázku, proč se nenaplní. Když alternativní ...
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
-------------------Když náhle přestane ekonomická krize.
Petr ZAHRADNÍK, ekonom, NERV
-------------------Když přestane ekonomická krize, když je stabilní inflace, když akcie nesou 10 % výnos a vyšší, když
existuje spousta jiných alternativních příležitostí, když na trhu realit koneckonců máte stovky
projektů, které zde byly třeba v letech 2006, 2007, dneska nejsou, takže za všech těchto okolností je
investice do drahých kovů, nechci říkat prodělečná, ale daleko rizikovější. Na druhou stranu ještě
další riziko je třeba i to, že to zlato samotné nepřináší žádný úrok, atraktivnost té investice v podstatě
roste pouze s cenou a ta je v současné době už relativně velmi vysoká a myslím si, že lze těžko
předpokládat, že kus, který tato cena urazila v letech 2009 až 2012 by se měl opakovat i v dalších
čtvrtletce, takže toto všechno je velmi rizikový faktor.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
-------------------No tak děkuju za komentář.
Petr ZAHRADNÍK, ekonom, NERV
-------------------Nápodobně tak.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
-------------------Na shledanou, díky.
Petr ZAHRADNÍK, ekonom, NERV
-------------------Nápodobně a na shledanou.
http://www.vlada.cz/cz/ppov/ekonomicka-rada/clanky/rozhovor-s-petrem-zahradnikem-investicedo-drahych-kovu-102141/
VESTECKÉ LISTY: Vstřícné firmy
Leden 2013
Náklad: N/A
„Na konec roku bych chtěl poděkovat za spolupráci vesteckým firmám, s nimiž máme nadstandardní
vztahy,“ vzkazuje vestecký starosta. „Jmenoval bych určitě Safinu, u níž si velmi vážíme vstřícné
spolupráce v různých oblastech – například při poskytnutí prostor pro technické služby, kooperaci
při optimalizaci chodu čistíren odpadních vod, nasvětlení křižovatky u přechodu u Safiny, či
pronájem pozemků pro nový chodník v ulici Průmyslová. Je to velmi dobrá spolupráce. Stejně tak,
jako s firmou Rogi, která bezplatně zrekonstruovala křížek na Božích mukách, několikrát zadarmo
zapůjčila vysokozdvižný vozík,“ děkuje Tibor Švec. „Nadstandardní vztahy máme dlouhodobě také se
společností JIVA-JIRÁK.“ Do Vestce přibyly nové firmy: Auto Kurtz, Auto Brejla, Florplant a Ford
Kačmáček. „Všichni se ihned zapojili do přátelské komunikace s obcí. Děkujeme za to jim ale třeba i
Aseku, Tradimexu, Motorestu U Krbu a dalším.“ Komerční zóna ve Vestci generuje pro obec roční zisk
9 milionů korun a 1600 pracovních míst.
MLADÁ FRONTA DNES: Personálie: Změny v Henkel ČR, Vodafonu, Safině, PwC…
15. 01. 2013
kah
Náklad: 207 515
Michaela Dvořáková v Safině
Společnost Safina, zpracovatel materiálu s obsahem drahých kovů, jmenovala do nově vytvořené
pozice – manažerka firemní komunikace – Michaelu Dvořákovou (40). V její kompetenci je externí a
interní komunikace a firemní public relations. Dříve Michaela Dvořáková působila jako Corporate
Communication Coordinator ve společnosti Unilever, kde měla na starosti činnosti v oblasti externí a
interní komunikace, koordinaci krizového týmu, aktivity v oblasti CSR a firemního PR. Zároveň byla
šéfredaktorkou firemního časopisu a spravovala korporátní webové stránky. Zkušenosti v oblasti
komunikace a public relations získala v minulosti v nakladatelství Euromedia Group. Vystudovala
žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.