MEDIÁLNÍ POKRYTÍ – SPOLEČNOST SAFINA, a.s. prosinec 2012

MEDIÁLNÍ POKRYTÍ – SPOLEČNOST SAFINA, a.s.
prosinec 2012
CT24.cz: Zlato a brilianty lákají české investory
27. 12. 2012
kat
Zájem o zlato, stříbro a luxusní šperky trhá v Česku rekordy. Jen za zlaté investiční slitky a cihličky Češi
letos utratili víc než tři miliardy korun. Cena tohoto kovu se přitom za poslední dva roky skoro
zdvojnásobila. Vysoký zájem o šperky tak žene do Prahy velké mezinárodní šperkařské řetězce, které
tu jeden za druhým otevírají své pobočky.
Nejenže Češi o letošních Vánocích darovali více hodnotných zlatých šperků, zlato a drahé kameny
vnímají i jako bezpečnou investici, třeba i v podobě zlatých cihliček a slitků. "Naše firma
zaznamenala rekordní zájem o investiční zlato. Předpokládáme, že letos bude prodáno asi 600 kilo
investičního zlata, což je nárůst asi o 20 až 30 % v porovnání s loňským rokem," uvedl Libor Křapka
ze společnosti Safina.
Ve srovnání s ostatními státy Evropy ale mají Češi stále ve zlatě uloženo relativně málo peněz. Podle
investičních expertů by to mělo být až 15 procent volných úspor, Češi ve zlatě ale zatím mají jen pět
procent svých investic.
Zlato je po celém světě v kurzu už od roku 2008, kdy vypukla finanční krize. Zatímco před šesti lety
stál gram zlata asi 300 korun, teď se za něj platí přes tisícovku. A kupují se i brilianty, jejichž cena také
dlouhodobě roste, mají roční zhodnocení asi 4 až 5 procent.
Rostoucí zájem láká do Česka i mezinárodní šperkařské řetězce. Z pěti největších otevřely svůj
obchod v Praze už čtyři. Praha je tak ve srovnání s ostatními postkomunistickými státy střední Evropy
naprostým unikátem. "Letos jsme otevřeli v Evropě dvě pobočky. V Nice a Praze. Je tu kulturní
centrum střední a východní Evropy a taky věříme, že tu je mnoho zákazníků, které potěší šperky od
Tiffanyho," uvedl ředitel společnosti Tiffany Michael Kowalsky.
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/208923-zlato-a-brilianty-lakaji-ceske-investory/
Článek byl publikován v souvislosti s reportáží Hany Vorlíčkové, která byla odvysílána v pořadech
Události (ČT1, ČT24, 19:00), Ekonomika ČT24 (ČT24, 21:10) a Události, komentáře (ČT24, 22:00).
Video je součástí výše uvedeného příspěvku.
Ekonom (iPad, iPhone): Anketa: Nejvýznamnější událost roku 2012
27. 12. 2012
Týdeník Ekonom oslovil vybrané osobnosti politického, ekonomického a společenského života v
Česku s anketní otázkou, co při zpětném ohlédnutí považují za nejvýznamnější událost právě
končícího roku? Jejich odpovědi se často dotýkaly dvou oblastí – úspěchu českých sportovců a
ekonomické situace nejen v České republice, ale také ve světě. Objevily se ale i kurióznější názory.
„Mezi významné události letošního roku patří to, že Karel Gott překvapivě nedostal Zlatého slavíka,“
uvedl kupříkladu generální ředitel automobilky Kia Motors Czech Vít Pěkný.
TOMÁŠ PLACHÝ, generální ředitel společnosti SAFINA
Zásadní expanze měnové politiky, která se potvrzuje po znovuzvolení Baracka Obamy prezidentem
USA a rovněž trvající krizí v eurozóně, jež byla umocněna schválením neomezeného nákupu bondu
pro nejvíce postižené trhy. Tato politika vedla k dosažení rekordně nízkých úrokových sazeb napříč
vyspělými ekonomikami a výrazným inflačním očekáváním, což melo rozhodující vliv na finanční
chování veřejnosti. Lidé tak začali opouštět tradiční finanční produkty a volí investice, které jim
zaručují uchování hodnoty pro nejistou budoucnost, a to včetně komodit jako jsou drahé kovy.
Enviweb.iHNed.cz: Pro český průmysl se recykluje stále více drahých kovů
28. 12. 2012
Pro český průmysl se letos recyklovalo 100 tun stříbra, tři tuny zlata, pět tun platiny i další drahé
kovy.
Recyklované stříbro a platina tak pokrývají více než polovinu domácí poptávky po těchto kovech, u
zlata je to zhruba třetina. Objem recyklace drahých kovů v p osledních deseti letech neustále roste,
řekl ČTK Tomáš Plachý, generální ředitel společnosti SAFINA, která je lídrem tuzemského trhu v
recyklaci drahých kovů.
Za posledních deset let objem recyklace neustále roste. "Jak rostou ceny komodit, určité materiály,
které byly ekonomicky nezpracovatelné, se stávají ekonomicky zpracovatelnými," řekl Plachý. Lépe
získávat drahé kovy z vyřazených zařízení se podle něj daří i díky vývoji nových technologií.
"V našem případě je každoroční růst mezi 20 až 25 procenty. Samozřejmě zaznamenáváme značné
nárůsty, když implementujeme novou recyklační technologii," uvedl Plachý. SAFINA se podílí 60 až 65
procenty na celkové recyklaci drahých kovů v Česku. I když objem recyklovaných drahých kovů roste,
nikdy nemůže zcela pokrýt poptávku, upozornil.
"Na poměr mezi recyklací a výrobou rozhodně nelze nahlížet tak, že by recyklace nebyla efektivní,"
dodal. Některé výrobky, například dentální nebo jiné zdravotnické výrobky, se totiž z etických důvodů
nerecyklují nebo recyklují jen částečně. U jiných pak dochází při používání k úbytku původního
materiálu, takže se ke zpracování vrátí jen část původně užitých drahých kovů.
Drahé kovy nacházejí v průmyslu široké uplatnění. V Česku se největší měrou na jejich využívání
podílí automobilový průmysl, kam jde 35 procent drahých kovů. Užívají se při pájení a při výrobě
některých prvků elektroinstalace, uplatňují se zde stříbro, platina, palladium a rhodium. Pětinový
podíl na průmyslovém využívání drahých kovů mají elektrotechnický průmysl a klenotnictví, kovy ale
mají význam i v chemickém průmyslu a ve sklářství. Stříbro i platin a se uplatňují i v lékařství.
Celkem se v Česku podle údajů SAFINY ročně vytvoří poptávka po 150 tunách stříbra, deseti tunách
zlata, osmi tunách platiny a čtyřech tunách palladia. Do těchto čísel se kromě průmyslového využití
drahých kovů započítávají i kovy určené pro investice.
Hodnocení trhu s drahými kovy v České republice v roce 2012
-Pohled společnosti SAFINA, přední zpracovatel materiálu s obsahem drahých kovů ve střední a
východní EvropěPrůmyslové využití drahých kovů
V průmyslové výrobě jsou do určité míry využívány všechny drahé kovy. Jedná se o zla to a stříbro a
kovy platinové skupiny, do které patří platina, paladium a rhodium. Na velmi specifické vlastnosti
jednotlivých uvedených kovů je navázáno také jejich využití v jednotlivých průmyslových odvětvích.
Zásadní množství drahých kovů se zpracovává v automobilovém (35 %), klenotnickém (20 %),
elektrotechnickém (20 %), chemickém (10 %) a sklářském průmyslu (10 %). Drahé kovy jsou ovšem
součástí i dalších zajímavých oborů, jako je jejich využití v lékařství (5 %). Například stříbro je známe
pro své anti-alergenní a antibakteriální vlastnosti a platina je obsažena v cytostatikách - lécích, které
pomáhají v&n bsp;boji proti karcinogenním nálezům. Právě rok 2012 je významný z hlediska nových
objevů na poli platinových cytostatik.
Zlato je využíváno stále zejména v klenotnictví, ale též v elektrotechnickém průmyslu. Tento kov je
dále používán v dekorativním průmyslu a v posledních letech zásadní část poptávky tvoří investiční
zlato, a to jak ze strany fyzických, tak právnických osob, vč. centrálních bank. Platina je používána
společně s paladiem a rhodiem v oblasti katalýz a procesů snižující emise tzv. skleníkových NOx plynů
(autokatalyzátory, průmyslové katalyzátory). Platina je též používána ve farmac eutickém průmyslu a
společně s rhodiem též ve sklářském průmyslu. Paladium je kromě výše uvedeného, používáno
v elektrotechnickém průmyslu.
Využití drahých kovů v průmyslových oborech:
- 10% = chemický průmysl - stříbro, platina, paladium - především pro výrobu katalyzátorů
používaných ve výrobě širokého sortimentu chemikálií
- 10% = sklářský průmysl - stříbro, platina, rhodium - především v oblasti výroby plochého skla,
výroba křišťálu, speciální prvky výtokových systémů, měření tepla
- 35% = automobilový průmysl - stříbro, platina, paladium, rhodium - pájení a výroba některých prvků
elektroinstalace
- 20% = elektrotechnický průmysl - stříbro, zlato, platina, paladium - především výroba integrovaných
obvodů
- 5% = lékařství - především stříbro pro své antialergenní vlastnosti, tato oblast se dynamicky rozvíjí,
platina - cytostatika
- 20% = klenotnictví
Dvěma hlavními kovy pro průmyslové využití jsou stříbro v oblasti elektrotechnického průmyslu a
platina z důvodu svého ekologického významu.
Obecně je nejvíce co do množství zpracováváno stříbro, protože má široké spektrum využití (sklářství,
chemický průmysl, lékařství atd.). V českém průmyslu se ročně zpracuje kolem 150 tun stříbra. Pak
následuje zlato (10 tun), platina (8 tun), paladium (4 tuny) a rhodium (0,5 tuny). Součástí těchto
hodnot je nejen zapojení drahých kovů do průmyslových aplikací, ale také jejich využití ve finančním
sektoru - v rámci investičních kovů.
Zásadní trendy, které lze sledovat v oblasti průmyslového využití drahých kovů jsou: rozšiřování počtu
jejich aplikací, a na druhé stran ě snižování množství drahých kovů u jednotlivých aplikací. Tato snaha
je motivována trvalým růstem cen drahých kovů.
Drahé kovy lze získat také recyklací zařízení a předmětů, které je obsahují. Odhadujeme, že letos bylo
v České republice recyklováno 100 tun stříbra, 5 tun platiny, 3 tuny zlata, 2,5 tuny paladia a 0,2 tuny
rhodia. Recyklované stříbro a platina tak pokrývají více než polovinu domácí poptávky po těchto
kovech, u zlata je to zhruba třetina. Objem recyklace drahých kovů přitom v posledních deseti letech
neustále roste, v&nb sp;případě společnosti SAFINA jde o nárůst mezi 20 a 25 %.
Investiční drahé kovy
Vývoj trhu s investičními drahými kovy byl v roce 2012 poměrně složitý. Kromě stavu průmyslové
výroby je cena a poptávka po investičních kovech ovlivňována vývojem světové ekonomiky a
geopolitické situace. Zásadní dva faktory, které lze v této oblasti vysledovat, jsou: trvalý růst ceny
investičních kovů ve středně a dlouhodobém horizontu (pět a více let) a dále výrazná volatil ita, tedy
výkyvy cen v řádech jednotek až desítek procent v krátkém časovém úseku (hodiny a dny). Zásadním
milníkem pro zlato bylo dosažení nejvyšší ceny letošního roku dne 4. 10. 2012, kdy cena vystoupala
na 1791,75 USD/toz. Historicky nejvyšší cena byla dosažena 6. 9. 2011 1895 USD/toz. Pro vývoj ceny
zlata bylo také důležité rozhodování centrálních bank jednotlivých významných států, v čele s FEDem,
centrální bankou Spojených států amerických, v oblasti měnové politiky, snižování úrokových sazeb a
odkupu státních obligací, což vytváří pozitivní dopad na drahé kovy. V rámci České republiky došlo k
určitému nasycení trhu ve druhém pololetí, tedy k poklesu poptávky především mezi většími
investory.
Za období 1-10/2012 bylo v České republice prodáno cca 2 500-3 000 kg investičního zlata, přitom
zásadní podíl (cca 80-85 %) na tomto objemu má 4-5 velkých prodejců, mezi něž patří také SAFINA.
Celkově v České republice působí v této oblasti zhruba 200 firem. SAFINA do poloviny prosince 2012
prodala cca 600 kg investičního zlata, což představuje úroveň 650 milionů korun.
Jednoznačně nejprodávanější je investiční zlato. Velikost investičních slitků přitom začíná 1g,
nejprodávanější jsou však slitky velikosti 31,1g (1 tr.oz) a 250g, následují 50g, 100g. Zásadní výhodou
investičního zlata je skutečnost, že jeho prodej je osvobozen od DPH. U ostatních investičních kovů stříbro, platina, paladium, tato výhoda neexistuje a investor platí DPH ve výši 20 %. Lze přitom
vysledovat významnou návaznost objemu prodeje investičních slitků ze stříbra, platiny, paladia na
vývoji ekonomického cyklu.
http://enviweb.ihned.cz/clanek/94156/pro-cesky-prumysl-se-recykluje-stale-vice-drahych-kovu
Investujeme.cz: Hodnocení trhu s drahými kovy v České republice v roce 2012
21. 12. 2012
Vývoj trhu s investičními drahými kovy byl v roce 2012 poměrně složitý. Kromě stavu průmyslové
výroby je cena a poptávka po investičních kovech ovlivňována vývojem světové ekonomiky a
geopolitické situace. V průmyslové výrobě jsou do určité míry využívány všechny drahé kovy
(komentář společnosti SAFINA).
Průmyslové využití drahých kovů
V průmyslové výrobě jsou do určité míry využívány všechny drahé kovy. Jedná se o zlato a stříbro a
kovy platinové skupiny, do které patří platina, paladium a rhodium. Na velmi specifické vlastnosti
jednotlivých uvedených kovů je navázáno také jejich využití v jednotlivých průmyslových odvětvích.
Zásadní množství drahých kovů se zpracovává v automobilovém (35 %), klenotnickém (20 %),
elektrotechnickém (20 %), chemickém (10 %) a sklářském průmyslu (10 %). Drahé kovy jsou ovšem
součástí i dalších zajímavých oborů, jako je jejich využití v lékařství (5 %). Například stříbro je známe
pro své anti-alergenní a antibakteriální vlastnosti a platina je obsažena v cytostatikách – lécích, které
pomáhají v boji proti karcinogenním nálezům. Právě rok 2012 je významný z hlediska nových objevů
na poli platinových cytostatik.
Zlato je využíváno stále zejména v klenotnictví, ale též v elektrotechnickém průmyslu. Tento kov je
dále používán v dekorativním průmyslu a v posledních letech zásadní část poptávky tvoří investiční
zlato, a to jak ze strany fyzických, tak právnických osob, vč. centrálních bank. Platina je používána
společně s paladiem a rhodiem v oblasti katalýz a procesů snižující emise tzv. skleníkových NOx plynů
(autokatalyzátory, průmyslové katalyzátory). Platina je též používána ve farmaceutickém průmyslu a
společně s rhodiem též ve sklářském průmyslu. Paladium je kromě výše uvedeného, používáno
v elektrotechnickém průmyslu.
Využití drahých kovů v průmyslových oborech:
– 10% = chemický průmysl – stříbro, platina, paladium – především pro výrobu katalyzátorů
používaných ve výrobě širokého sortimentu chemikálií
– 10% = sklářský průmysl – stříbro, platina, rhodium – především v oblasti výroby plochého skla,
výroba křišťálu, speciální prvky výtokových systémů, měření tepla
– 35% = automobilový průmysl – stříbro, platina, paladium, rhodium – pájení a výroba některých
prvků elektroinstalace
– 20% = elektrotechnický průmysl – stříbro, zlato, platina, paladium – především výroba
integrovaných obvodů
– 5% = lékařství – především stříbro pro své antialergenní vlastnosti, tato oblast se dynamicky rozvíjí,
platina – cytostatika
– 20% = klenotnictví
Dvěma hlavními kovy pro průmyslové využití jsou stříbro v oblasti elektrotechnického průmyslu a
platina z důvodu svého ekologického významu.
Obecně je nejvíce co do množství zpracováváno stříbro, protože má široké spektrum využití (sklářství,
chemický průmysl, lékařství atd.). V českém průmyslu se ročně zpracuje kolem 150 tun stříbra. Pak
následuje zlato (10 tun), platina (8 tun), paladium (4 tuny) a rhodium (0,5 tuny). Součástí těchto
hodnot je nejen zapojení drahých kovů do průmyslových aplikací, ale také jejich využití ve finančním
sektoru – v rámci investičních kovů.
Zásadní trendy, které lze sledovat v oblasti průmyslového využití drahých kovů jsou: rozšiřování počtu
jejich aplikací, a na druhé straně snižování množství drahých kovů u jednotlivých aplikací. Tato snaha
je motivována trvalým růstem cen drahých kovů.
Drahé kovy lze získat také recyklací zařízení a předmětů, které je obsahují. Odhadujeme, že letos bylo
v České republice recyklováno 100 tun stříbra, 5 tun platiny, 3 tuny zlata, 2,5 tuny paladia a 0,2 tuny
rhodia. Recyklované stříbro a platina tak pokrývají více než polovinu domácí poptávky po těchto
kovech, u zlata je to zhruba třetina. Objem recyklace drahých kovů přitom v posledních deseti letech
neustále roste, v případě společnosti SAFINA jde o nárůst mezi 20 a 25 %.
Investiční drahé kovy
Vývoj trhu s investičními drahými kovy byl v roce 2012 poměrně složitý. Kromě stavu průmyslové
výroby je cena a poptávka po investičních kovech ovlivňována vývojem světové ekonomiky a
geopolitické situace. Zásadní dva faktory, které lze v této oblasti vysledovat, jsou: trvalý růst ceny
investičních kovů ve středně a dlouhodobém horizontu (pět a více let) a dále výrazná volatilita, tedy
výkyvy cen v řádech jednotek až desítek procent v krátkém časovém úseku (hodiny a dny). Zásadním
milníkem pro zlato bylo dosažení nejvyšší ceny letošního roku dne 4. 10. 2012, kdy cena vystoupala
na 1791,75 USD/toz. Historicky nejvyšší cena byla dosažena 6. 9. 2011 1895 USD/toz. Pro vývoj ceny
zlata bylo také důležité rozhodování centrálních bank jednotlivých významných států, v čele s FEDem,
centrální bankou Spojených států amerických, v oblasti měnové politiky, snižování úrokových sazeb a
odkupu státních obligací, což vytváří pozitivní dopad na drahé kovy. V rámci České republiky došlo
k určitému nasycení trhu ve druhém pololetí, tedy k poklesu poptávky především mezi většími
investory.
Za období 1–10/2012 bylo v České republice prodáno cca 2 500–3 000 kg investičního zlata, přitom
zásadní podíl (cca 80–85 %) na tomto objemu má 4–5 velkých prodejců, mezi něž patří také SAFINA.
Celkově v České republice působí v této oblasti zhruba 200 firem. SAFINA do poloviny prosince
2012 prodala cca 600 kg investičního zlata, což představuje úroveň 650 milionů korun.
Jednoznačně nejprodávanější je investiční zlato. Velikost investičních slitků přitom začíná 1g,
nejprodávanější jsou však slitky velikosti 31,1g (1 tr.oz) a 250g, následují 50g, 100g. Zásadní výhodou
investičního zlata je skutečnost, že jeho prodej je osvobozen od DPH. U ostatních investičních kovů –
stříbro, platina, paladium, tato výhoda neexistuje a investor platí DPH ve výši 20 %. Lze přitom
vysledovat významnou návaznost objemu prodeje investičních slitků ze stříbra, platiny, paladia na
vývoji ekonomického cyklu.
http://www.investujeme.cz/hodnoceni-trhu-s-drahymi-kovy-v-ceske-republice-v-roce-2012/
Chemagazin.cz: SAFINA: Deset procent všech drahých kovů na českém trhu se zpracuje v
chemickém průmyslu
20. 12. 2012
Společnost SAFINA zveřejnila hodnocení trhu s drahými kovy se zaměřením na průmyslové využití a
recyklaci za rok 2012. Obecně je nejvíce co do množství zpracováváno stříbro, protože má široké
spektrum využití (sklářství, chemický průmysl, lékařství atd.). V českém průmyslu se ročně zpracuje
kolem 150 tun stříbra. Pak následuje zlato (10 tun), platina (8 tun), paladium (4 tuny) a rhodium (0,5
tuny). Součástí těchto hodnot je nejen zapojení drahých kovů do průmyslových aplikací, ale také
jejich využití ve finančním sektoru - v rámci investičních kovů. V chemickém průmyslu se zpracuje 10
% drahých kovů, a to hlavně stříbra, platiny a paladia.
Využití drahých kovů v průmyslových oborech:
- 10 % = chemický průmysl – stříbro, platina, paladium – především pro výrobu katalyzátorů
používaných ve výrobě širokého sortimentu chemikálií
- 10 % = sklářský průmysl – stříbro, platina, rhodium – především v oblasti výroby plochého skla,
výroba křišťálu, speciální prvky výtokových systémů, měření tepla
- 35 % = automobilový průmysl – stříbro, platina, paladium, rhodium – pájení a výroba některých
prvků elektroinstalace
- 20 % = elektrotechnický průmysl – stříbro, zlato, platina, paladium – především výroba
integrovaných obvodů
- 5 % = lékařství – především stříbro pro své anti-alergenní vlastnosti, tato oblast se dynamicky rozvíjí,
platina – cytostatika
- 20 % = klenotnictví
Drahé kovy lze získat rovněž recyklací zařízení a předmětů, které je obsahují. SAFINA odhaduje, že
letos bylo v České republice recyklováno 100 tun stříbra, 5 tun platiny, 3 tuny zlata, 2,5 tuny paladia a
0,2 tuny rhodia. Recyklované stříbro a platina tak pokrývají více než polovinu domácí poptávky po
těchto kovech, u zlata je to zhruba třetina. Objem recyklace drahých kovů přitom v posledních deseti
letech neustále roste, v případě společnosti SAFINA jde o nárůst mezi 20 a 25 %.
http://www.chemagazin.cz/Technologie-stroje-a-zarizeni-C773/SAFINA-Deset-procent-vsechdrahych-kovu-na-ceskem-trhu-se-zpracuje-v-chemickem-prumyslu-CL358/
Mladá fronta DNES: Dostanete od šéfa dárek k Vánocům?
18. 12. 2012
Kateřina Hovorková
Náklad: 207 515
Eva Pešová, vedoucí personálního odboru, SAFINA: Chodíme do divadla a vyrábíme firemní kalendář
Každoročně pro naše zaměstnance pořádáme představení v pražském vinohradském divadle. Další
vítanou tradicí je výroba interního kalendáře, který byl například v loňském roce doplněn vtipnými
autorskými kresbami jednoho z našich zaměstnanců. Letos je vybavený barevnými fotografiemi
z různých provozů a prostředí zachycujícími práci kolegů v nevšedních momentech. Tento dárek
zaměstnancům prezentujeme a předáváme na celofiremním předvánočním setkání.
Prekon.cz: Hodnocení trhu s drahými kovy v České republice v roce 2012
18. 12. 2012
Pohled společnosti SAFINA, přední zpracovatel materiálu s obsahem drahých kovů ve střední a
východní Evropě ...
Průmyslové využití drahých kovů
V průmyslové výrobě jsou do určité míry využívány všechny drahé kovy. Jedná se o zlato a stříbro a
kovy platinové skupiny, do které patří platina, paladium a rhodium. Na velmi specifické vlastnosti
jednotlivých uvedených kovů je navázáno také jejich využití v jednotlivých průmyslových odvětvích.
Zásadní množství drahých kovů se zpracovává v automobilovém (35 %), klenotnickém (20 %),
elektrotechnickém (20 %), chemickém (10 %) a sklářském průmyslu (10 %). Drahé kovy jsou ovšem
součástí i dalších zajímavých oborů, jako je jejich využití v lékařství (5 %). Například stříbro je známe
pro své anti-alergenní a antibakteriální vlastnosti a platina je obsažena v cytostatikách – lécích, které
pomáhají v boji proti karcinogenním nálezům. Právě rok 2012 je významný z hlediska nových objevů
na poli platinových cytostatik.
Zlato je využíváno stále zejména v klenotnictví, ale též v elektrotechnickém průmyslu. Tento kov je
dále používán v dekorativním průmyslu a v posledních letech zásadní část poptávky tvoří investiční
zlato, a to jak ze strany fyzických, tak právnických osob, vč. centrálních bank. Platina je používána
společně s paladiem a rhodiem v oblasti katalýz a procesů snižující emise tzv. skleníkových NOx plynů
(autokatalyzátory, průmyslové katalyzátory). Platina je též používána ve farmaceutickém průmyslu a
společně s rhodiem též ve sklářském průmyslu. Paladium je kromě výše uvedeného, používáno v
elektrotechnickém průmyslu.
Využití drahých kovů v průmyslových oborech:
10% = chemický průmysl – stříbro, platina, paladium – především pro výrobu katalyzátorů
používaných ve výrobě širokého sortimentu chemikálií
10% = sklářský průmysl – stříbro, platina, rhodium – především v oblasti výroby plochého
skla, výroba křišťálu, speciální prvky výtokových systémů, měření tepla
35% = automobilový průmysl – stříbro, platina, paladium, rhodium – pájení a výroba
některých prvků elektroinstalace
20% = elektrotechnický průmysl – stříbro, zlato, platina, paladium – především výroba
integrovaných obvodů
5% = lékařství – především stříbro pro své antialergenní vlastnosti, tato oblast se dynamicky
rozvíjí, platina – cytostatika
20% = klenotnictví
Dvěma hlavními kovy pro průmyslové využití jsou stříbro v oblasti elektrotechnického průmyslu a
platina z důvodu svého ekologického významu.
Obecně je nejvíce co do množství zpracováváno stříbro, protože má široké spektrum využití (sklářství,
chemický průmysl, lékařství atd.). V českém průmyslu se ročně zpracuje kolem 150 tun stříbra. Pak
následuje zlato (10 tun), platina (8 tun), paladium (4 tuny) a rhodium (0,5 tuny). Součástí těchto
hodnot je nejen zapojení drahých kovů do průmyslových aplikací, ale také jejich využití ve finančním
sektoru - v rámci investičních kovů.
Zásadní trendy, které lze sledovat v oblasti průmyslového využití drahých kovů jsou: rozšiřování počtu
jejich aplikací, a na druhé straně snižování množství drahých kovů u jednotlivých aplikací. Tato snaha
je motivována trvalým růstem cen drahých kovů.
Drahé kovy lze získat také recyklací zařízení a předmětů, které je obsahují. Odhadujeme, že letos bylo
v České republice recyklováno 100 tun stříbra, 5 tun platiny, 3 tuny zlata, 2,5 tuny paladia a 0,2 tuny
rhodia. Recyklované stříbro a platina tak pokrývají více než polovinu domácí poptávky po těchto
kovech, u zlata je to zhruba třetina. Objem recyklace drahých kovů přitom v posledních deseti letech
neustále roste, v případě společnosti SAFINA jde o nárůst mezi 20 a 25 %.
Investiční drahé kovy
Vývoj trhu s investičními drahými kovy byl v roce 2012 poměrně složitý. Kromě stavu průmyslové
výroby je cena a poptávka po investičních kovech ovlivňována vývojem světové ekonomiky a
geopolitické situace. Zásadní dva faktory, které lze v této oblasti vysledovat, jsou: trvalý růst ceny
investičních kovů ve středně a dlouhodobém horizontu (pět a více let) a dále výrazná volatilita, tedy
výkyvy cen v řádech jednotek až desítek procent v krátkém časovém úseku (hodiny a dny). Zásadním
milníkem pro zlato bylo dosažení nejvyšší ceny letošního roku dne 4. 10. 2012, kdy cena vystoupala
na 1791,75 USD/toz. Historicky nejvyšší cena byla dosažena 6. 9. 2011 1895 USD/toz. Pro vývoj ceny
zlata bylo také důležité rozhodování centrálních bank jednotlivých významných států, v čele s FEDem,
centrální bankou Spojených států amerických, v oblasti měnové politiky, snižování úrokových sazeb a
odkupu státních obligací, což vytváří pozitivní dopad na drahé kovy. V rámci České republiky došlo k
určitému nasycení trhu ve druhém pololetí, tedy k poklesu poptávky především mezi většími
investory.
Za období 1-10/2012 bylo v České republice prodáno cca 2 500-3 000 kg investičního zlata, přitom
zásadní podíl (cca 80-85 %) na tomto objemu má 4-5 velkých prodejců, mezi něž patří také SAFINA.
Celkově v České republice působí v této oblasti zhruba 200 firem. SAFINA do poloviny prosince 2012
prodala cca 600 kg investičního zlata, což představuje úroveň 650 milionů korun.
Jednoznačně nejprodávanější je investiční zlato. Velikost investičních slitků přitom začíná 1g,
nejprodávanější jsou však slitky velikosti 31,1g (1 tr.oz) a 250g, následují 50g, 100g. Zásadní výhodou
investičního zlata je skutečnost, že jeho prodej je osvobozen od DPH. U ostatních investičních kovů –
stříbro, platina, paladium, tato výhoda neexistuje a investor platí DPH ve výši 20 %. Lze přitom
vysledovat významnou návaznost objemu prodeje investičních slitků ze stříbra, platiny, paladia na
vývoji ekonomického cyklu.
http://www.prekon.cz/full_story.php?subaction=showfull&id=1355845360&ucat=2
Stručná zmínka o tomto článku byla publikována také na zpravodajském serveru:
Ctusi.info
18. 12. 2012
http://www.ctusi.info/ekonomika/vseobecne/363/hodnoceni_trhu_s_drahymi_kovy_v_ceske_repub
lice_v_roce_2012/
Hospodářské noviny: Tisíce Čechů si měsíčně kupují investiční zlato
17. 12. 2012
čtk
Náklad: 55 849
V Česku roste zájem o nákup investičních drahých kovů, naprostou převahu mají nákupy zlata. Podle
společnosti Swiss Gold letos Češi investovali do zlata téměř dvojnásobek oproti loňsku. Rekordní
prodej investičního zlata zaznamenává také společnost Safina, která patří mezi přední prodejce
drahých kovů v ČR.
„V Česku již existují tisíce klientů, kteří si měsíčně pravidelně spoří tisíce korun do zlata. Za poslední
čtyři roky počet investorů do zlata narostl o téměř tři sta procent a zaznamenali jsme obrovský nárůst
především drobných střadatelů,“ uvedl ředitel Swiss Gold Václav Kuna. „Zájem o investiční kovy z
pohledu posledních pěti let dramaticky narostl,“ potvrdil generální ředitel Safiny Tomáš Plachý.
Safina zatím letos prodala přes 600 kilogramů investičního zlata, což v dnešních hodnotách
představuje 650 milionů korun, uvedl Plachý. Podle údajů jeho společnosti se celkem v Česku za
prvních deset měsíců roku prodalo 2500 až 3000 kilogramů investičního zlata.
Podle Kuny nahrává zájmu o zlato také pokračující hospodářské oslabení a tlak na růst cen. „Zlato je
vůči inflačním vlivům imunní, jeho cena naopak v dobách finanční krize znatelně stoupá. V poslední
dekádě rostla cena zlata průměrně o 20,32 procenta ročně, za posledních pět let dokonce v průměru
o 24,17 procenta ročně,“ uvedl ředitel Swiss Gold.
Plachý podotkl, že investiční zlato se dobře prodává právě nyní. „Do určité míry to může být faktorem
Vánoc, kde to může být vhodný dárek. Také to může být snahou o uplatnění volných peněžních
prostředků na konci roku. A za třetí je to dáno světovými makroekonomickými informacemi, ať už je
to takzvaný finanční útes ve Spojených státech, nebo jsou to rekordně nízké úrokové sazby
centrálních bank,“ řekl šéf Safiny.
Zájem je podle Plachého také o investice do dalších drahých kovů, a například investičního stříbra
prodala Safina hmotnostně více než zlata. „Investiční stříbro je ale výrazně levnější než zlato, takže
zlato hraje absolutní prim z hlediska finančního objemu,“ uvedl Plachý.
Menší zastoupení ostatních investičních kovů je podle něj dáno tím, že investiční zlato jako jediné
není ze zákona zatíženo daní z přidané hodnoty.
Článek byl publikován také na zpravodajském serveru ekonomického deníku Hospodářské noviny:
HN.iHNed.cz: Tisíce Čechů si měsíčně kupují investiční zlato
17. 12. 2012
V Česku roste zájem o nákup investičních drahých kovů, naprostou převahu mají nákupy zlata. Podle
společnosti Swiss Gold letos Češi investovali do zlata téměř dvojnásobek oproti loňsku. Rekordní
prodej investičního zlata zaznamenává také společnost Safina, která patří mezi přední prodejce
drahých kovů v ČR.
"V Česku již existují tisíce klientů, kteří si měsíčně pravidelně spoří tisíce korun do zlata. Za poslední
čtyři roky počet investorů do zlata narostl o téměř tři sta procent a zaznamenali jsme obrovský nárůst
především drobných střadatelů," uvedl ředitel Swiss Gold Václav Kuna. "Zájem o investiční kovy z
pohledu posledních pěti let dramaticky narostl," potvrdil generální ředitel Safiny Tomáš Plachý.
http://hn.ihned.cz/c1-58981250-tisice-cechu-si-mesicne-kupuji-investicni-zlato
CiaNews.cz: Pro český průmysl se recykluje stále více drahých kovů
17. 12. 2012
Pro český průmysl se letos recyklovalo 100 tun stříbra, tři tuny zlata, pět tun platiny i další drahé
kovy. Recyklované stříbro a platina tak pokrývají více než polovinu domácí poptávky po těchto
kovech, u zlata je to zhruba třetina. Objem recyklace drahých kovů v posledních deseti letech
neustále roste, řekl ČTK Tomáš Plachý, generální ředitel společnosti SAFINA, která je lídrem
tuzemského trhu v recyklaci drahých kovů.
Za posledních deset let objem recyklace neustále roste. "Jak rostou ceny komodit, určité materiály,
které byly ekonomicky nezpracovatelné, se stávají ekonomicky zpracovatelnými," řekl Plachý. Lépe
získávat drahé kovy z vyřazených zařízení se podle něj daří i díky vývoji nových technologií.
"V našem případě je každoroční růst mezi 20 až 25 procenty. Samozřejmě zaznamenáváme značné
nárůsty, když implementujeme novou recyklační technologii," uvedl Plachý. SAFINA se podílí 60 až
65 procenty na celkové recyklaci drahých kovů v Česku. I když objem recyklovaných drahých kovů
roste, nikdy nemůže zcela pokrýt poptávku, upozornil.
"Na poměr mezi recyklací a výrobou rozhodně nelze nahlížet tak, že by recyklace nebyla efektivní,"
dodal. Některé výrobky, například dentální nebo jiné zdravotnické výrobky, se totiž z etických důvodů
nerecyklují nebo recyklují jen částečně. U jiných pak dochází při používání k úbytku původního
materiálu, takže se ke zpracování vrátí jen část původně užitých drahých kovů.
Drahé kovy nacházejí v průmyslu široké uplatnění. V Česku se největší měrou na jejich využívání
podílí automobilový průmysl, kam jde 35 procent drahých kovů. Užívají se při pájení a při výrobě
některých prvků elektroinstalace, uplatňují se zde stříbro, platina, palladium a rhodium. Pětinový
podíl na průmyslovém využívání drahých kovů mají elektrotechnický průmysl a klenotnictví, kovy ale
mají význam i v chemickém průmyslu a ve sklářství. Stříbro i platina se uplatňují i v lékařství.
Celkem se v Česku podle údajů SAFINY ročně vytvoří poptávka po 150 tunách stříbra, deseti tunách
zlata, osmi tunách platiny a čtyřech tunách palladia. Do těchto čísel se kromě průmyslového využití
drahých kovů započítávají i kovy určené pro investice.
Hodnocení trhu s drahými kovy v České republice v roce 2012
-Pohled společnosti SAFINA, přední zpracovatel materiálu s obsahem drahých kovů ve střední a
východní EvropěPrůmyslové využití drahých kovů
V průmyslové výrobě jsou do určité míry využívány všechny drahé kovy. Jedná se o zlato a stříbro a
kovy platinové skupiny, do které patří platina, paladium a rhodium. Na velmi specifické vlastnosti
jednotlivých uvedených kovů je navázáno také jejich využití v jednotlivých průmyslových odvětvích.
Zásadní množství drahých kovů se zpracovává v automobilovém (35 %), klenotnickém (20 %),
elektrotechnickém (20 %), chemickém (10 %) a sklářském průmyslu (10 %). Drahé kovy jsou ovšem
součástí i dalších zajímavých oborů, jako je jejich využití v lékařství (5 %). Například stříbro je známe
pro své anti-alergenní a antibakteriální vlastnosti a platina je obsažena v cytostatikách - lécích, které
pomáhají v boji proti karcinogenním nálezům. Právě rok 2012 je významný z hlediska nových objevů
na poli platinových cytostatik.
Zlato je využíváno stále zejména v klenotnictví, ale též v elektrotechnickém průmyslu. Tento kov je
dále používán v dekorativním průmyslu a v posledních letech zásadní část poptávky tvoří investiční
zlato, a to jak ze strany fyzických, tak právnických osob, vč. centrálních bank. Platina je používána
společně s paladiem a rhodiem v oblasti katalýz a procesů snižující emise tzv. skleníkových NOx plynů
(autokatalyzátory, průmyslové katalyzátory). Platina je též používána ve farmaceutickém průmyslu a
společně s rhodiem též ve sklářském průmyslu. Paladium je kromě výše uvedeného, používáno
v elektrotechnickém průmyslu.
Využití drahých kovů v průmyslových oborech:
- 10% = chemický průmysl - stříbro, platina, paladium - především pro výrobu katalyzátorů
používaných ve výrobě širokého sortimentu chemikálií
- 10% = sklářský průmysl - stříbro, platina, rhodium - především v oblasti výroby plochého skla,
výroba křišťálu, speciální prvky výtokových systémů, měření tepla
- 35% = automobilový průmysl - stříbro, platina, paladium, rhodium - pájení a výroba některých prvků
elektroinstalace
- 20% = elektrotechnický průmysl - stříbro, zlato, platina, paladium - především výroba integrovaných
obvodů
- 5% = lékařství - především stříbro pro své antialergenní vlastnosti, tato oblast se dynamicky rozvíjí,
platina – cytostatika
- 20% = klenotnictví
Dvěma hlavními kovy pro průmyslové využití jsou stříbro v oblasti elektrotechnického průmyslu a
platina z důvodu svého ekologického významu.
Obecně je nejvíce co do množství zpracováváno stříbro, protože má široké spektrum využití (sklářství,
chemický průmysl, lékařství atd.). V českém průmyslu se ročně zpracuje kolem 150 tun stříbra. Pak
následuje zlato (10 tun), platina (8 tun), paladium (4 tuny) a rhodium (0,5 tuny). Součástí těchto
hodnot je nejen zapojení drahých kovů do průmyslových aplikací, ale také jejich využití ve finančním
sektoru - v rámci investičních kovů.
Zásadní trendy, které lze sledovat v oblasti průmyslového využití drahých kovů jsou: rozšiřování počtu
jejich aplikací, a na druhé straně snižování množství drahých kovů u jednotlivých aplikací. Tato snaha
je motivována trvalým růstem cen drahých kovů.
Drahé kovy lze získat také recyklací zařízení a předmětů, které je obsahují. Odhadujeme, že letos bylo
v České republice recyklováno 100 tun stříbra, 5 tun platiny, 3 tuny zlata, 2,5 tuny paladia a 0,2 tuny
rhodia. Recyklované stříbro a platina tak pokrývají více než polovinu domácí poptávky po těchto
kovech, u zlata je to zhruba třetina. Objem recyklace drahých kovů přitom v posledních deseti letech
neustále roste, v případě společnosti SAFINA jde o nárůst mezi 20 a 25 %.
Investiční drahé kovy
Vývoj trhu s investičními drahými kovy byl v roce 2012 poměrně složitý. Kromě stavu průmyslové
výroby je cena a poptávka po investičních kovech ovlivňována vývojem světové ekonomiky a
geopolitické situace. Zásadní dva faktory, které lze v této oblasti vysledovat, jsou: trvalý růst ceny
investičních kovů ve středně a dlouhodobém horizontu (pět a více let) a dále výrazná volatilita, tedy
výkyvy cen v řádech jednotek až desítek procent v krátkém časovém úseku (hodiny a dny). Zásadním
milníkem pro zlato bylo dosažení nejvyšší ceny letošního roku dne 4. 10. 2012, kdy cena vystoupala
na 1791,75 USD/toz. Historicky nejvyšší cena byla dosažena 6. 9. 2011 1895 USD/toz. Pro vývoj ceny
zlata bylo také důležité rozhodování centrálních bank jednotlivých významných států, v čele s FEDem,
centrální bankou Spojených států amerických, v oblasti měnové politiky, snižování úrokových sazeb a
odkupu státních obligací, což vytváří pozitivní dopad na drahé kovy. V rámci České republiky došlo
k určitému nasycení trhu ve druhém pololetí, tedy k poklesu poptávky především mezi většími
investory.
Za období 1-10/2012 bylo v České republice prodáno cca 2 500-3 000 kg investičního zlata, přitom
zásadní podíl (cca 80-85 %) na tomto objemu má 4-5 velkých prodejců, mezi něž patří také
SAFINA. Celkově v České republice působí v této oblasti zhruba 200 firem. SAFINA do poloviny
prosince 2012 prodala cca 600 kg investičního zlata, což představuje úroveň 650 milionů korun.
Jednoznačně nejprodávanější je investiční zlato. Velikost investičních slitků přitom začíná 1g,
nejprodávanější jsou však slitky velikosti 31,1g (1 tr.oz) a 250g, následují 50g, 100g. Zásadní výhodou
investičního zlata je skutečnost, že jeho prodej je osvobozen od DPH. U ostatních investičních kovů stříbro, platina, paladium, tato výhoda neexistuje a investor platí DPH ve výši 20 %. Lze přitom
vysledovat významnou návaznost objemu prodeje investičních slitků ze stříbra, platiny, paladia na
vývoji ekonomického cyklu.
http://www.cianews.cz/tiskove-zpravy-press/pro-cesky-prumysl-se-recykluje-stale-vice-drahychkovu/
Ekolist.cz: Pro český průmysl se recykluje stále více drahých kovů
17. 12. 2012
čtk
Pro český průmysl se letos recyklovalo 100 tun stříbra, tři tuny zlata, pět tun platiny i další drahé
kovy. Recyklované stříbro a platina tak pokrývají více než polovinu domácí poptávky po těchto
kovech, u zlata je to zhruba třetina. Objem recyklace drahých kovů v posledních deseti letech
neustále roste, řekl ČTK Tomáš Plachý, generální ředitel společnosti Safina, která je lídrem
tuzemského trhu v recyklaci drahých kovů.
Za posledních deset let objem recyklace neustále roste. "Jak rostou ceny komodit, určité materiály,
které byly ekonomicky nezpracovatelné, se stávají ekonomicky zpracovatelnými," řekl Plachý. Lépe
získávat drahé kovy z vyřazených zařízení se podle něj daří i díky vývoji nových technologií.
"V našem případě je každoroční růst mezi 20 až 25 procenty. Samozřejmě zaznamenáváme značné
nárůsty, když implementujeme novou recyklační technologii," uvedl Plachý. Safina se podílí 60 až 65
procenty na celkové recyklaci drahých kovů v Česku. I když objem recyklovaných drahých kovů roste,
nikdy nemůže zcela pokrýt poptávku, upozornil.
"Na poměr mezi recyklací a výrobou rozhodně nelze nahlížet tak, že by recyklace nebyla efektivní,"
dodal. Některé výrobky, například dentální nebo jiné zdravotnické výrobky, se totiž z etických důvodů
nerecyklují nebo recyklují jen částečně. U jiných pak dochází při používání k úbytku původního
materiálu, takže se ke zpracování vrátí jen část původně užitých drahých kovů.
Drahé kovy nacházejí v průmyslu široké uplatnění. V Česku se největší měrou na jejich využívání
podílí automobilový průmysl, kam jde 35 procent drahých kovů. Užívají se při pájení a při výrobě
některých prvků elektroinstalace, uplatňují se zde stříbro, platina, palladium a rhodium. Pětinový
podíl na průmyslovém využívání drahých kovů mají elektrotechnický průmysl a klenotnictví, kovy ale
mají význam i v chemickém průmyslu a ve sklářství. Stříbro i platina se uplatňují i v lékařství.
Celkem se v Česku podle údajů Safiny ročně vytvoří poptávka po 150 tunách stříbra, deseti tunách
zlata, osmi tunách platiny a čtyřech tunách palladia. Do těchto čísel se kromě průmyslového využití
drahých kovů započítávají i kovy určené pro investice.
http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/pro-cesky-prumysl-se-recykluje-stale-vice-drahych-kovu
E15.cz: Zlato je v Česku investičním hitem. Zájem je i o další kovy
15. 12. 2012
V Česku roste zájem o nákup investičních drahých kovů, naprostou převahu mají nákupy zlata. Podle
společnosti Swiss Gold letos Češi investovali do zlata téměř dvojnásobek proti loňsku. Rekordní
prodej investičního zlata zaznamenává také společnost Safina, která patří mezi přední prodejce
drahých kovů v Česku.
„V Česku již existují tisíce klientů, kteří si měsíčně pravidelně spoří tisíce korun do zlata. Za poslední
čtyři roky počet investorů do zlata narostl o téměř tři sta procent a zaznamenali jsme obrovský nárůst
především drobných střadatelů,“ uvedl ředitel Swiss Gold Václav Kuna. „Zájem o investiční kovy z
pohledu posledních pěti let dramaticky narostl,“ potvrdil generální ředitel Safiny Tomáš Plachý.
Podle údajů Safiny se celkem v Česku za prvních deset měsíců roku prodalo 2500 až 3000 kilogramů
investičního zlata. Podle Kuny nahrává zájmu o zlato také pokračující hospodářské oslabení a tlak na
růst cen. „Zlato je vůči inflačním vlivům imunní, jeho cena naopak v dobách finanční krize znatelně
stoupá. V poslední dekádě rostla cena zlata průměrně o 20,32 procenta ročně, za posledních pět let
dokonce v průměru o 24,17 procenta ročně,“ uvedl ředitel Swiss Gold.
Zájem o zlato před Vánocemi vzrostl
Plachý podotkl, že investiční zlato se dobře prodává právě nyní. „Do určité míry to může být faktorem
Vánoc, kde to může být vhodný dárek. Také to může být snahou o uplatnění volných peněžních
prostředků na konci roku. A za třetí je to dáno světovými makroekonomickými informacemi, ať už je
to takzvaný finanční útes ve Spojených státech nebo jsou to rekordně nízké úrokové sazby
centrálních bank,“ řekl šéf Safiny.
Studie společnosti Heraeus Holding potvrzuje zvýšený zájem o zlato i u našich sousedů. O investici do
žlutého kovu nyní uvažuje třetina Němců. List Financial Times dnes upozornil, že se v posledních
týdnech nebývale zvyšuje poptávka po zlatých mincích i ve Spojených státech a Kanadě.
Česká mincovna registruje zájem nejen od nejbohatších
Jablonecká společnost Česká mincovna uvedla, že od září do listopadu prodala o 40 procent zlatých
slitků a mincí více než za celé první pololetí. Zájemci o investice do zlata se přitom nerekrutují pouze z
nejbohatší vrstvy obyvatelstva. Většina zákazníků si pořizuje cihličky do jedné troyské unce (31,1
gramu).
Zákazníci České mincovny nakupují zlaté slitky již od hmotnosti jednoho gramu, které se prodávají
zhruba za 1500 korun. Tvoří asi pětinu prodaného zlata. Uncovou cihličku lze pořídit za něco málo
přes 35 tisíc korun.
Prosazují se i další investiční kovy
Zájem je podle Plachého také o investice do dalších drahých kovů a například investičního stříbra
prodala Safina hmotnostně více než zlata. „Investiční stříbro je ale výrazně levnější než zlato, takže
zlato hraje absolutní prim z hlediska finančního objemu,“ uvedl Plachý. Menší zastoupení ostatních
investičních kovů je podle něj dáno také tím, že investiční zlato jako jediné není ze zákona zatíženo
daní z přidané hodnoty.
http://zpravy.e15.cz/burzy-a-trhy/komodity/zlato-je-v-cesku-investicnim-hitem-zajem-je-i-o-dalsikovy-940489
Stručná zmínka o tomto článku byla publikována také na zpravodajských serverech:
3zpravy.cz
15. 12. 2012
http://www.3zpravy.cz/zlato-je-v-cesku-investicnim-hitem-zajem-je-i-o-dalsi-kovy
Ctusi.info
15. 12. 2012
http://www.ctusi.info/zpravodajstvi/zpravy/312/zlato_je_v_cesku_investicnim_hitem_zajem_je_i_o
_dalsi_kovy/
Pohromade.cz
15. 12. 2012
http://pohromade.cz/clanek/zlato-je-v-cesku-investicnim-hitem-zajem-je-i-o-dalsi-kovy-368/
Tyden.cz: Čechy láká zlato, investice od loňska dvakrát vzrostly
14. 12. 2012
čtk
V Česku roste zájem o nákup investičních drahých kovů, naprostou převahu mají nákupy zlata. Podle
společnosti Swiss Gold letos Češi investovali do zlata téměř dvojnásobek proti loňsku. Rekordní
prodej investičního zlata zaznamenává také společnost Safina, která patří mezi přední prodejce
drahých kovů v ČR.
"V Česku již existují tisíce klientů, kteří si měsíčně pravidelně spoří tisíce korun do zlata. Za poslední
čtyři roky počet investorů do zlata narostl o téměř tři sta procent a zaznamenali jsme obrovský nárůst
především drobných střadatelů," uvedl ředitel Swiss Gold Václav Kuna. "Zájem o investiční kovy z
pohledu posledních pěti let dramaticky narostl," potvrdil generální ředitel Safiny Tomáš Plachý.
Safina zatím letos prodala přes 600 kilogramů investičního zlata, což v dnešních hodnotách
představuje 650 milionů korun, uvedl Plachý. Podle údajů jeho společnosti se celkem v Česku za
prvních deset měsíců roku prodalo 2500 až 3000 kilogramů investičního zlata.
Podle Kuny nahrává zájmu o zlato také pokračující hospodářské oslabení a tlak na růst cen. "Zlato je
vůči inflačním vlivům imunní, jeho cena naopak v dobách finanční krize znatelně stoupá. V poslední
dekádě rostla cena zlata průměrně o 20,32 procenta ročně, za posledních pět let dokonce v průměru
o 24,17 procenta ročně," uvedl ředitel Swiss Gold.
Plachý podotkl, že investiční zlato se dobře prodává právě nyní. "Do určité míry to může být faktorem
Vánoc, kde to může být vhodný dárek. Také to může být snahou o uplatnění volných peněžních
prostředků na konci roku. A za třetí je to dáno světovými makroekonomickými informacemi, ať už je
to takzvaný finanční útes ve Spojených státech, nebo jsou to rekordně nízké úrokové sazby
centrálních bank," řekl šéf Safiny.
Zájem je podle Plachého také o investice do dalších drahých kovů a například investičního stříbra
prodala Safina hmotnostně více než zlata. "Investiční stříbro je ale výrazně levnější než zlato, takže
zlato hraje absolutní prim z hlediska finančního objemu," uvedl Plachý. Menší zastoupení ostatních
investičních kovů je podle něj dáno tím, že investiční zlato jako jediné není ze zákona zatíženo daní z
přidané hodnoty.
http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/cesko/cechy-laka-zlato-investice-od-lonska-dvakratvzrostly_255433.html
Stručná zmínka o tomto článku byla publikována také na zpravodajském serveru:
Ctisi.cz
14. 12. 2012
http://www.ctisi.cz/clanek/cechy-laka-zlato-investice-od-lonska-dvakrat-vzrostly
Denik.cz: V Česku výrazně roste zájem o investiční kovy, hlavně o zlato
14. 12. 2012
V Česku roste zájem o nákup investičních drahých kovů, naprostou převahu mají nákupy zlata. Podle
společnosti Swiss Gold letos Češi investovali do zlata téměř dvojnásobek proti loňsku. Rekordní
prodej investičního zlata zaznamenává také společnost Safina, která patří mezi přední prodejce
drahých kovů v ČR.
„V Česku již existují tisíce klientů, kteří si měsíčně pravidelně spoří tisíce korun do zlata. Za poslední
čtyři roky počet investorů do zlata narostl o téměř tři sta procent a zaznamenali jsme obrovský nárůst
především drobných střadatelů," uvedl ředitel Swiss Gold Václav Kuna. „Zájem o investiční kovy z
pohledu posledních pěti let dramaticky narostl," potvrdil generální ředitel Safiny Tomáš Plachý.
Safina zatím letos prodala přes 600 kilogramů investičního zlata, což v dnešních hodnotách
představuje 650 milionů korun, uvedl Plachý. Podle údajů jeho společnosti se celkem v Česku za
prvních deset měsíců roku prodalo 2500 až 3000 kilogramů investičního zlata.
Zlato a inflace
Podle Kuny nahrává zájmu o zlato také pokračující hospodářské oslabení a tlak na růst cen. „Zlato je
vůči inflačním vlivům imunní, jeho cena naopak v dobách finanční krize znatelně stoupá. V poslední
dekádě rostla cena zlata průměrně o 20,32 procenta ročně, za posledních pět let dokonce v průměru
o 24,17 procenta ročně," uvedl ředitel Swiss Gold.
Plachý podotkl, že investiční zlato se dobře prodává právě nyní. „Do určité míry to může být faktorem
Vánoc, kde to může být vhodný dárek. Také to může být snahou o uplatnění volných peněžních
prostředků na konci roku. A za třetí je to dáno světovými makroekonomickými informacemi, ať už je
to takzvaný finanční útes ve Spojených státech nebo jsou to rekordně nízké úrokové sazby
centrálních bank," řekl šéf Safiny.
Zájem je podle Plachého také o investice do dalších drahých kovů a například investičního stříbra
prodala Safina hmotnostně více než zlata. „Investiční stříbro je ale výrazně levnější než zlato, takže
zlato hraje absolutní prim z hlediska finančního objemu," uvedl Plachý. Menší zastoupení ostatních
investičních kovů je podle něj dáno tím, že investiční zlato jako jediné není ze zákona zatíženo daní z
přidané hodnoty.
http://www.denik.cz/ekonomika/v-cesku-vyrazne-roste-zajem-o-investicni-kovy-hlavne-o-zlato20121214.html
Stručná zmínka o tomto článku byla publikována také na zpravodajských serverech:
AktualniZpravy.cz
14. 12. 2012
http://aktualnizpravy.cz/details/9687554-V-Cesku-vyrazne-roste-zajem-o-investicni-kovy,-hlavne-ozlato
Xnovinky.cz
14. 12. 2012
http://xnovinky.cz/v-cesku-vyrazne-roste-zajem-o-investicni-kovy-hlavne-o-zlato-842335/
MM Průmyslové spektrum: Unikátní technologie výroby targetů
12. 12. 2012
Pavel Marek
Náklad: N/A
Naprašovací target, což doslovném překladu znamená terč, je výrobek, který se používá pro nanášení
vrstev kovů například ve sklářském nebo elektrotechnickém průmyslu. K typickým aplikacím ve
sklářství patří nanášení vnitřních tenkých (průhledných) kovových vrstvev pro izolační dvojskla, v
elektrotechnickém průmyslu jde zejména o výrobu CD, DVD nebo hard disků.
Target je obecně jakýkoliv druh pevné látky umístěné do vakua, kde je tato látka bombardována
svazkem elektronů. Dopadající elektrony způsobují odprašování pevné látky za vzniku jemného
nanoprachu, který je elektromagneticky a elektrostaticky usměrňován tak, aby byl nanášen na
požadovaný povrch. Jedním z významných světových výrobců naprašovacích targetů je česká
společnost Safina, a. s. Většinu své produkce exportuje, zejména do evropských zemí, USA a do
Ruska, čtvrtina vyrobených targetů pak míří na český trh.
Ploché a rotační targety
V průmyslové praxi se používají targety buď ploché, nebo rotační. Běžně rozšířené ploché targety se
vyrábějí s použitím klasických hutních technologií (tavení a tváření). Jejich podstatnou nevýhodou je,
že se materiál v průběhu povlakovacího procesu spotřebovává z jejich povrchu velmi nerovnoměrně,
a to zejména ze střední části. To způsobuje, že z plochého targetu lze odprášit jen 10 až 30 %
materiálu. Potom je nutné jej vyřadit a zbývající materiál recyklovat.
Zmíněné nevýhody odstraňují rotační neboli trubkové targety, které se během povlakovacího
procesu otáčejí kolem své podélné osy. Tím je dosaženo mnohem rovnoměrnějšího odprašování
materiálu z povrchu targetu a také 80% až 90% využití materiálu. Trubkové targety jsou vyráběny buď
tradičním způsobem odléváním, žárovým nástřikem příslušného kovu na ocelovou trubku, anebo
nově s použitím unikátní technologie tzv. studeného nástřiku.
Technologie studeného nástřiku
Technologie studeného nástřiku (Cold spray) byla původně vyvinuta ruskými akademiky v rámci
výzkumného programu tzv. propulzivních technologií. V polovině minulého desetiletí byla její licence
prodána do Německa, odkud Safina zakoupila výrobní zařízení. Konkrétní aplikace je výsledkem
vlastního vývoje Safiny, jež je první společností v ČR, která studený nástřik využívá v běžné
průmyslové praxi. V evropském měřítku je pak jednou ze dvou firem, které tuto technologii využívají
komerčně pro výrobu naprašovacích targetů.
Podstatou technologie studeného nástřiku je urychlení prachových částic kovu na rychlosti
mnohonásobně převyšující rychlost zvuku a přeměna jejich kinetické energie na deformační a
tepelnou energii v místě dopadu. Jejich nástřikem na podklad dochází ke vzniku kovových vrstev s
unikátními vlastnostmi.
K přenosu a urychlení kovového prášku se využívá procesního plynu, který se nejprve ohřeje a
následně se urychlí na nadzvukovou rychlost expanzí v Lavalově trysce. Proudící plyn s sebou strhává
částečky kovového prášku, které jsou směřovány na povrch vyráběného targetu. Částečky kovu se při
nárazu na stříkaný podklad plasticky deformují a zahřejí se přitom až na 900 °C. Postupně tak vzniká
celistvá, pevně přilnavá vrstva s extrémně jemnou a homogenní strukturou. Za hodinu lze tímto
způsobem nanést na podklad až 10 kg materiálu, podle typu kovu.
Vlastnosti nanášených kovů
Na rozdíl od odlévaní či žárového nástřiku u technologie Cold spray nedochází k roztavení materiálu,
což přináší zlepšené fyzikální vlastnosti nanesené vrstvy, především vyšší tvrdost, houževnatost a
elektrickou vodivost. K dalším výhodám patří menší velikost zrn, možnost stříkání slitin, které nelze
vyrobit metalurgickou cestou, nebo materiálů, které snadno oxidují.
Používané kovové prášky musí mít určitou velikost částic a společnost Safina si je vyrábí sama na tzv.
atomizačním zařízení. Pro použitelnost pro nástřik metodou Cold spray se však musí jednat o
deformovatelné materiály, například měď, stříbro, hliník, chrom, titan apod. Jako procesní plyn slouží
většinou dusík, případně helium, které se používá pro nanášení titanu.
Výroba a renovace targetů
Safina technologií Cold spray vyrábí rotační targety v délkách od 0,6 do 4 m. Jejich základem je trubka
z nerezové oceli odpovídající délky, která se upne do nanášecího zařízení. Během procesu se trubka
otáčí a robot provádí nástřik drahého kovu po celé její délce a v tolika vrstvách, až je dosaženo
požadovaných rozměrů. Povrch naneseného kovu je matný, proto se z komerčních důvodů povrch
hotového targetu obvykle jemně osoustruží pro dosažení kovového lesku. Další výhodou technologie
studeného nástřiku je, že její pomocí lze doplnit nový materiál i na opotřebené targety, které je tak
možné několikrát renovovat. To při ceně používaných materiálů přináší provozovatelům významné
úspory.
Mezi největší zákazníky Safiny v této oblasti patří globální výrobce skla AGC Glass Europe, v
elektrotechnickém průmyslu například přední světový výrobce polovodičů ON Semiconductor z USA.
Článek byl publikován také na webu měsíčníku MM Průmyslové spektrum
Mmspektrum.com
12. 12. 2012
http://www.mmspektrum.com/clanek/unikatni-technologie-vyroby-targetu.html
http://www.finance.cz/zpravy/finance/373836-poptavka-po-zlatych-mincich-v-usa-a-kanade-prudceroste/
http://www.finance.cz/zpravy/finance/374312-co-tyden-dal-cesi-vyprazdnuji-penezenky/
Lidové noviny: Češi letos skoupí čtyři tuny zlata
11. 12. 2012
David Tramba
Náklad: 41 964
Zlatá horečka zachvátila střadatele * Žlutý kov je investicí pro zlé časy
PRAHA Říká se tomu bezpečný přístav v těžkých časech. Když bývalovminulosti zle, lidé obyčejně
nakupovali do zásoby zlato.
Obrovský zájem o žlutý kov lze vystopovat v současné době i vČesku. A to prakticky u všech
příjmových skupin.
Jenom letos skoupí Češi podle odhadu expertů určitě tři, ale pravděpodobně až čtyři tuny zlata.
Jinými slovy: utratí za něj tři až čtyři miliardy korun, což odpovídá investiční hodnotě drahého kovu.
Gram zlata nyní vyjde na více než tisíc korun.
Podobné množství se prodalo již loni, kdy „zlatá horečka“ v Česku vypukla. „Lidé volí nejvyšší možnou
jistotu v nejisté době,“ potvrzuje obchodní ředitel České mincovny Tomasz Surdy a připomíná
současné důvody útěku lidí do klidných vod: ceny akcií se propadají po celém světě a nadměrné
tištění peněz v USA a eurozóně zvyšuje riziko jejich znehodnocení.
Není proto náhodou, že zájem o zlato mezi Čechy narůstá právě v posledních dvou letech.
Loni se do České republiky dovezlo zlato pro jiné než průmyslové využití za 4,1 miliardy korun, což
bylo oproti roku 2010 o dvě třetiny více. A hlad po cenném kovu neopustil Čechy ani letos, kdy jeho
cena na světových trzích po loňském rekordu 1912 dolarů za unci následně poklesla.
Podle prodejců oslovených LN se o nákup zlata zajímají i lidé s nižšími příjmy. Například pražská firma
AuPortal udává velikost průměrného nákupu 3500 korun. Za tuto cenu lze pořídit necelé tři gramy
zlata, případně čtyři stříbrné jednouncové mince.
Protipólem je v tomto směru J&T Banka, zaměřující se na movitou klientelu. U ní se nákupy zlata
zpravidla pohybují v kilogramech, tedy v milionech korun.
Obchodníci vycítili příležitost a snaží se investování do drahých kovů zpřístupnit i drobným
střadatelům. Slibují zpětný odkup, pokud se lidé rozhodnou zlato prodat. „Chybí tu osvěta, lidé si
myslí, že zlato je jen pro bohaté,“ dodává Tomasz Surdy.
Jenže zdaleka ne všichni tento názor sdílí. „Může mít smysl dát 10 nebo 15 procent peněz do zlata.
Ale varoval bych před tím, aby si lidé vybrali všechny peníze z banky, koupili si za ně zlatou cihlu a
strčili si ji pod polštář,“ říká obchodní ředitel burzovní firmy Conseq Lukáš Vácha.
Jednotliví prodejci se však liší v názoru, zda zájem oproti loňské „zlaté horečce“ klesá, či roste.
Zatímco jeden z největších obchodníků s investičními kovy EMS Gold Investments očekává
zopakování loňských výsledků, tedy prodejů v objemu kolem 600 milionů korun, Česká mincovna
vykazuje 30procentní meziroční pokles.
Společnost Safina naopak letos dosáhne rekordního objemu prodeje. „V současné době máme
prodáno okolo 600 kilogramů investičního zlata,“ uvedl obchodní manažer Safiny pro investiční kovy
Libor Křapka.
Safina podobně jako další prodejci zaznamenává v předvánočním období zvýšený zájem o malé slitky
s hmotností od jednoho gramu do jedné unce (31 gramů), které klienti používají jako dárek svým
blízkým nebo obchodním partnerům.
Zájem o stříbro roste Další obchodník AuPortal odhaduje letošní prodej na víc než 200 kilogramů zlata
a nejméně šest tun stříbra. „Oproti loňsku očekáváme u zlata zhruba 20procentní pokles, u stříbra
naopak 40procentní nárůst,“ uvedl manažer firmy AuPortal Bronislav Beneš.
Zájem o stříbro je mezi Čechy navzdory nepříjemné povinnosti platit navíc 20procentní daň z přidané
hodnoty. Jak zmínil jednatel EMS Gold Investments Marian Hlista, stříbro je obecně považováno za
podhodnocené oproti jiným kovům. Zatímco u zlata je vyšší zájem o slitky a cihly než o mince, u
stříbra je tomu spíše naopak.
DPH z investičního stříbra je terčemkritiky obchodníků, kteří ji považují za nesmyslnou. „Je to
obdobné, jako byste platit 20procentní DPH při nákupu akcií,“ postěžoval si Bronislav Beneš.
Tuto nepříjemnou povinnost lze do jisté míry obejít nákupem a osobním odběrem v Německu. U
tamních obchodníků lze nakoupit stříbrné mince jen se sedmiprocentní daní.
Drahé kovy už svým klientům začaly nabízet i banky. Příkladem může být Česká spořitelna, která
nabídkou investičního zlata pro běžnou klientelu přišla letos v červenci. „Od té doby si klienti koupili
investiční zlato v celkové hodnotě téměř 75 milionů korun,“ dodává mluvčí banky Jan Holinka.
Právě banky vydělávají na „zlatém boomu“ i jinak. Mnoho kupujících totiž nechce drahé kovy
nechávat z bezpečnostních důvodů doma a pronajímá k jejich uskladnění bankovní trezory.
Cena zlata na burzách od počátku roku vzrostla o 12 procent na současných 1715 dolarů za unci.
Odhady analytiků velkých globálních bank z posledních týdnů hovoří o mírném růstu i v příštím roce,
a sice k hranici 1800 dolarů. Odlišný názor na věc má tým analytiků Deutsche Bank, hovořící o růstu
na víc než 2100 dolarů za unci.
Jak upozornil v minulém týdnu portál Patria.cz, cenu zlata na světovém trhu táhnou vzhůru vedle
rostoucí poptávky také zvyšující se náklady na jeho dobývání. Nejlepší ložiska ve světě jsou postupně
vyčerpávána a těžaři se přesouvají na chudší ložiska a hůře dostupné lokality.
Deník – Severní Čechy (Děčínský, Chomutovský, Litoměřický, Mostecký, Teplický, Žatecký a
Lounský): Před koncem roku roste zájem o zlato z České mincovny
11. 12. 2012
čtk, Radek Petrášek
Česká mincovna zaznamenala před koncem roku rostoucí zájem o investice do zlata. Od září do
listopadu prodala jablonecká společnost o 40 procent zlatých slitků a mincí více než za celé první
pololetí. Zájemci o investice do zlata se přitom nerekrutují pouze z nejbohatší vrstvy obyvatelstva.
Většina zákazníků si pořizuje cihličky do jedné troyské unce (31.1 gramu) a velký zájem je o spoření ve
zlatě. ČTK to dnes sdělil obchodní ředitel mincovny Tomáš Szurdy.
Zákazníci České mincovny nakupují zlaté slitky již od hmotnosti jednoho gramu, které se prodávají
zhruba za 1500 korun. Tvoří asi pětinu prodaného zlata. Uncovou cihličku lze pořídit za něco málo
přes 35 000 korun. „Běžní investoři u nás nakupují slitky do jedné trojské unce, kdo chce investovat
více, nakoupí buď větší množství uncových cihel nebo volí těžší cihly,“ poznamenal Szurdy. Zájem o
slitky nižších hmotností registruje podle nějmincovnana konci roku již tradičně – slouží totiž jako
vánoční dárky.
Investiční zlato prodává jablonecká mincovna od poloviny loňského roku, kdy investorům začala
nabízet zlaté slitky a cihly a v listopadu pak přidala takzvané smart mince. Jde o investiční mince z
ryzího zlata ražené v licenci novozélandské mincovny v nominální hodnotě od 50 do 10 000
novozélandských dolarů. Stejně jako slitky jsou osvobozené od DPH.
Česká mincovna je poslední firmou, která zůstala v Jablonci v provozu z někdejšího sklářského a
bižuterního gigantu Jablonex Group. Jejím vlastníkem je společnost Monetica. Obrovský zájem o
investice do zlata byl loni hlavní příčinou rekordních tržeb mincovny. Firma, která je výhradním
dodavatelem tuzemských oběžných mincí pro Českou národní banku, uskutečnila loni zakázky za 666
milionů korun, což představovalo v meziročním srovnání nárůst o 30 procent. Investiční zlato se na
tržbách podílelo ze 40 procent. Stoupl i zisk mincovny, i když ne tak výrazně. Hospodaření skončilo
loni ziskem 64,5 milionu korun.
Foto popis| ROSTOUCÍ CENY zlata prudce nezvyšují pouze poptávku po tomto drahém kovu, ale stále
více Čechů nyní zlato také prodává, aby vydělali na jeho vysokých cenách. Na snímku je více než
pětikilogramový zlatý slitek v provozu společnosti Safina.
E15: Zlato stále ano, a co dál?
Libor Křapka
07. 12. 2012
Náklad: 60,000
V současné situaci není důvod, proč by nemělo investiční zlato i nadále posilovat. Samozřejmě
opomíjím možnost, že by se najednou začalo vyrábět uměle. I když v tom případě předpokládám, že
by se obchodovalo za jiných podmínek než přírodní zlato. Investiční zlato bude tedy růst i nadále.
Řekl bych – a poslední studie UBS to jen potvrzuje –, že zlato v prvním čtvrtletí příštího roku překoná
hranici 1900 dolarů za troyskou unci. Nahrává tomu i znovuzvolení Baracka Obamy americkým
prezidentem a politika současného vedení Fedu, které prosazují další uvolňování peněz do
ekonomiky, čímž se zvýší inflační očekávání. Zlato bude posilovat v obou měnách: jak ve vztahu k
americkému dolaru, tak k české koruně, kde se navíc promítá i krize v eurozóně, což má pozitivní
dopad právě na zlato. Kromě investičního zlata, které je trvalým uchovatelem hodnoty a je určeno i
pro konzervativní investory, vidím velký potenciál v platině. Hlavním důvodem pro růst platiny je její
omezená nabídka způsobená vyššími náklady na těžbu tohoto kovu v JAR, kde se koncentruje 80
procent celosvětové těžby. Nedávno zde proběhly rozsáhlé stávky volající po růstu mezd a zároveň v
této zemi rostou poměrně výrazně náklady na elektrickou energii. Z tohoto důvodu se pro
nadcházející období předpokládá, že nastane celkový deficit platiny, což povede k dalšímu růstu její
ceny. Pro první čtvrtletí příštího roku odhaduji, že cena platiny bude vyšší o více než deset procent
proti současné hodnotě, která se pohybuje kolem 1600 dolarů za troyskou unci.
Článek byl publikován také na zpravodajském serveru deníku E15
E15.cz
07. 12. 2012
http://zpravy.e15.cz/nazory/blogy-z-parketu/libor-krapka-zlato-stale-ano-a-co-dal-938613
Stručná informace o tomto článku byla publikována také na zpravodajských serverech:
3zpravy.cz
07. 12. 2012
http://www.3zpravy.cz/libor-krapka-zlato-stale-ano-a-co-dal
Ctusi.Info
07. 12. 2012
http://www.ctusi.info/zpravodajstvi/zpravy/312/libor_krapka_zlato_stale_ano_a_co_dal/
Pohromade.cz
07. 12. 2012
http://pohromade.cz/clanek/libor-krapka-zlato-stale-ano-a-co-dal-492/
Rozhlas.cz: Zlato je univerzální kov, který využijí šperkaři i počítačový průmysl
05. 12. 2012
Jaroslav Skalický
V Česku se ročně zpracuje několik desítek tun zlata. Je to chemicky odolný, velmi dobře tepelně i
elektricky vodivý, ale poměrně měkký drahý kov žluté barvy. A z těchto základních vlastností zlata
vychází jeho široké využití.
Zlato je nejkujnějším kovem, z jednoho gramu se dá vykovat několik kilometrů dlouhý vlasec nebo
vytepat folie o velikosti metr krát metr. Vysoké kujnosti využívají šperkaři.
„Zlato je zvláštní v tom, že krásně vypadá, to je důvod, proč je používáno ve šperkařství. Kov nemění
svoji barvu pod vlivem okolního prostředí. Je poměrně lehce identifikovatelné díky své specifické
hmotnosti, která je odlišná od dalších kovů podobného zabarvení,“ říká Libor Křapka ze společnosti
Safiina.
Zlato se už dlouhou dobu využívá také v zubním lékařství. „Důvodem toho je především zdravotní
nezávadnost zlata. Je natolik chemicky inertní, že ani po dlouhém působení poměrně agresivního
prostředí v ústní dutině nepodléhá korozi. Čisté zlato je však příliš měkké, proto se aplikují jeho
slitiny, především s mědí, stříbrem, paladiem a zinkem. Někdy je součástí dentálních slitin také
indium, iridium nebo i platina,“ pokračuje Křapka.
Ani moderní svět mikroelektroniky a počítačů se bez zlata neobejde. Tenká vrstva kovu se
elektrolyticky nanáší na kontaktní povrchy.
„Zlato je dodáváno do elektronických obvodů kvůli vysoké elektrické vodivosti a tomu, že nepodléhá
vlivu okolního prostředí,“ uvádí Křapka.
Zlato uložené ve státních bankách sloužilo dlouhou dobu jako zlatý standard, který garantoval
hodnotu státem vydávaného oběživa. Po druhé světové válce zlato tento význam ztrácelo, úplně tuto
funkci přestalo plnit v roce 1971.
V posledních letech se banky a státy i soukromí investoři k jistotě zlata vracejí.
„Je to tradice, protože zlato bylo jako platidlo používáno po tisíce let. Je to i jeho specifickou
vlastností, kdy je poměrně snadno získatelné, je ho omezené množství, nelze vyrobit, a je lidstvem po
tisíce let bráno jako univerzální směnný prostředek, který zachovává hodnotu, vysvětluje Libor
Křapka ze společnosti Safina.
http://www.rozhlas.cz/zpravy/technika/_zprava/zlato-je-univerzalni-kov-ktery-vyuziji-sperkari-ipocitacovy-prumysl--1145917
Rozhlas.cz: Recyklace jedné tuny mobilů vynese stokrát víc zlata než klasická těžba
04. 12. 2012
Jaroslav Skalický
Zlato má trvalou hodnotu, prověřenou tisíci let, po které ho lidé dobývají. Podle odhadů už vytěžili
přes 160 tisíc tun, zhruba třetinu tohoto množství v posledním dvacetiletí. Současná světová roční
produkce dosahuje zhruba 2500 tun. Ceny jsou vysoké, a tak těžební firmy dokonce investují do
hledání nových nalezišť. S nadsázkou se dá říct, že jedním z nich jsou i mobilní telefony.
Nejjednodušším způsobem, jak z přírody získávat zlato, je rýžování. Využívá se přitom toho, že zlato
je mnohem těžší než voda, štěrk a písek.
Jenže zlaté časy kanadského Klondiku už dávno pominuly a také na českých řekách si už zlatokopové
mohou drobné šupinky rýžovat jen pro radost. Zlato se těží v dolech, hornina se pak jemně rozemele
a dál zpracovává.
„Klíčovým zpracováním je rafinace. Ta se provádí buď pyrometalurgií, nebo hydrometalurgií.
Pyrometalurgie znamená, že kov je zahříván na určitou teplotu tavení,“ vysvětluje Libor Křapka ze
společnosti Safina a pokračuje:
„Může se přidávat podpůrný prvek, u zlata je to například borax, který zabraňuje oxidaci a pomáhá
při tavení. Po ztuhnutí zlata se vysráží a jednoduše odstraní. Hydrometalurgie je vlastně loučení rud v
kapalině. Používá se například kyselina dusičná, kdy zlato zůstává a ostatní prvky se vypaří nebo se
odstraní.“
V minulosti bylo podle Křapky při těžbě zlata používáno poměrně drastických metod vůči životnímu
prostředí, ale v současné době jsou postupy stále vylepšovány a těžba už nepoškozuje životní
prostředí tak jako dříve.
Mezi nejvýnosnější zlatonosná naleziště patřily doly v Austrálii, tuna horniny obsahovala až 180
gramů kovu. V současnosti se zlato těží z hloubky přibližně 4 až 5 kilometrů při teplotách
přesahujících 50 stupňů Celsia.
Češi mají unikátní patent
Z jedné tuny horniny se získají 1 až 3 gramy zlata. Mnohem výnosnější je recyklovat zlato z mobilních
telefonů, výtěžnost je 300 gramů z jedné tuny přístrojů.
„Při té recyklaci používáme patentovanou technologii, která je unikátní a jediná v Evropě. Na světě je
ještě jedna další ve Spojených státech amerických. Používá se na principu plazmového tavení ve
spojení s mikroturbínami,“ říká Křapka a dodává:
„To znamená, že je to maximálně ohleduplné k životnímu prostředí, neprodukuje žádné přímé ani
nepřímé odpady a umožňuje návrat důležitých surovin a jejich opětovné využití a současně
uvolněnou energii využívá k výrobě elektrické energie a tepla.“
Výrobci vloží do mobilních telefonů každý rok 27 tun zlata. Mobilní telefony a další podobná
elektronická zařízení obsahují kromě zlata i další cenné materiály včetně stříbra. Podle údajů
společností Asekol a Elektrowin leží v Česku v šuplících 8,5 milionu starých mobilů a v nich asi 300
kilogramů zlata a přes dvě a půl tuny stříbra v hodnotě jedné miliardy korun.
http://www.rozhlas.cz/zpravy/svetovaekonomika/_zprava/recyklace-jedne-tuny-mobilu-vynesestokrat-vic-zlata-nez-klasicka-tezba--1145331
Rozhlas.cz: Cena zlata v posledních letech roste. Svět ho potřebuje přes 4000 tun ročně
Jaroslav Skalický, Prokop Havel
01. 12. 2012
Světové zásoby zlata nejsou nijak přehnaně velké, jeho hodnota tak bude v budoucnu spíš stoupat
než klesat. V Česku se od roku 1994 zlato netěží, odhad nevytěžených zásob je kolem 400 tun.
Zlato je v zemské kůře velmi vzácným prvkem. V horninách se vyskytuje prakticky pouze jako ryzí kov,
často ve formě valounků a šupinek. Proniká ale i do těl živočichů a do rostlin.
„V rostlinách se hromadí v semenech, v kořenech, některé rostliny se dokonce využívají k vyhledávání
zlata,“ říká Libor Křapka ze společnosti Safina.
Tam, kde se tyto rostliny vyskytují, může docházet i k nálezům zlaté rudy a zlata samotného.
Lidé zlato získávají už tisíce let. Podle odhadu Světové rady pro zlato vytěžili kolem 168 tisíc tun zlata,
převážnou část až od druhé poloviny 19. století, od časů zlaté horečky v Kalifornii a později v
kanadském Yukonu.
V současné době svět k různým účelům spotřebovává přes 4000 tun zlata za rok. V přírodě těží přes
2,5 tisíce tun, zbytek získává recyklací.
Největšími producenty zlata jsou Čína, Jihoafrická republika, USA a Austrálie. Každá z těchto zemí má
zhruba desetiprocentní podíl na celosvětové těžbě drahého kovu, která tři roky po sobě neustále
roste.
V Evropě nejvíce zlata těží Švédsko. Vůbec největším dolem na zlato je Grasberg v Indonésii - ročně
vytěží 44 tun zlata.
Dovozem nebo recyklací
Zlaté doly byly i v Čechách. „Byly například na Příbramsku, v Kašperských horách. Od roku 1994 se
zlato v Čechách netěží, je získáváno buď recyklací, nebo dovozem,“ vysvětluje Křapka.
Odhad vytěženého zlata u nás od počátků těžby až do roku 1994 se pohybuje kolem sta tun. Odhad
nevytěžených zásob je kolem 400 tun zlata.
Za nejslibnější naleziště považují geologové Kašperské Hory na Šumavě. Obsah zlata v rudě tam
dosahuje až 10 gramů na tunu, na vytěžení čeká zhruba 120 tun.
Stejné množství kovu se nachází na ložisku Mokrsko, obsah zlata v hornině je ale podstatně nižší nanejvýš 2 gramy na tunu. Další podzemní zlatý poklad skrývá Petráčkova hora na Rožmitálsku.
http://www.rozhlas.cz/zpravy/svetovaekonomika/_zprava/cena-zlata-v-poslednich-letech-rostesvet-ho-potrebuje-pres-4000-tun-rocne--1144481
Patria.cz: Investiční zlato není nedosažitelný artikl - naleznete ho v nabídce Patria Direct
04. 12. 2012
Retailový obchodník s cennými papíry Patria Direct a společnost SAFINA, vedoucí zpracovatel
materiálu s obsahem drahých kovů a prodejce investičních kovů ve střední a východní Evropě,
zahájily od začátku měsíce září vzájemnou spolupráci. Partnerství pokrývá prodej produktů
investičních kovů společnosti SAFINA prostřednictvím Patria Direct. Spojení těchto dvou předních
společností na českém trhu podtrhuje rostoucí poptávku po drahých kovech mezi investory a
veřejností.
Všichni klienti Patria Direct, a.s. mají od září tohoto roku možnost koupit investiční zlato, které je k
dispozici ve formě ražených destiček v provedení 31,1 gramů (trojská unce), 50 gramů, 100 gramů,
250 gramů, 500 gramů a 1000 gramů.
„Investiční kovy se stávají stále častěji poptávaným investičním produktem, proto jsme se rozhodli
vyhledat spolehlivého partnera, který by nám jej umožnil zařadit do naší nabídky. SAFINA je předním
prodejcem investičních kovů na místním trhu, kvalita jejích produktů a celý servis nás přesvědčil, že
partnerství nám přinese výraznou přidanou hodnotu,“ uvedl Oldřich Pavlovský, výkonný ředitel Patria
Direct.
Produkty investičních kovů společnosti SAFINA pocházejí od světoznámé rafinérie PAMP, která je
certifikována u asociace LBMA – London Bullion Market Association. Slitky od švýcarské rafinérie
PAMP se odlišují svým precizním zpracováním a ražbou reliéfu s přidanou uměleckou hodnotou – na
slitku je zobrazena bohyně štěstí a hojnosti Fortuna. Certifikace u LBMA zajišťuje osvobození
investičního zlata od DPH.
Předpokladem pro nákup investičního zlata prostřednictvím Patria Direct je otevření standardního
obchodního účtu na základě komisionářské smlouvy a podpis speciální smlouvy umožňující nákup
investičního kovu. Kupní cena daného zlatého slitku je klientovi ověřena na tel. čísle 221 424 241, na
kterém lze jednoduše podat pokyn k samotnému nákupu. Zásadní skutečností pro každého investora
uvažujícího o nákupu investičního kovu je také jeho likvidita a možnost zpětného prodeje.
Společností SAFINA, a.s. je garantován odkup zlatých slitků nakoupených prostřednictvím Patria
Direct.
http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2213578/investicni-zlato-neni-nedosazitelny-artikl---nalezneteho-v-nabidce-patria-direct.html
Podobný článek byl publikován také na zpravodajském serveru:
Finance.cz
04. 12. 2012
http://investice.finance.cz/zpravy/finance/373142-investicni-zlato-neni-nedosazitelny-artiklnaleznete-ho-v-nabidce-patria-direct/
Stručná zmínka o článku byla publikována také na zpravodajském serveru:
DaxTrader.cz
04. 12. 2012
http://www.daxtrader.cz/zdroje/patria/43908/
Techmagazín: Hi-tech ve službách „moderních alchymistů“
01.12.2012 listopadové číslo
Náklad: 7 000
Značku SAFINA má většina lidí spojenu se zlatem a výrobou či opravami šperků. To však už dávno
neodpovídá skutečnosti – ve spojení se zlatnickou sférou je už jen mizivé procento aktivit společnosti.
Hlavní zaměření firmy dnes představuje průmyslová výroba a zpracování drahých kovů a jejich využití
pro průmyslové aplikace. Nyní navíc za pomoci unikátní technologie.
Nenápadná budova v obci Vestec na jednom z jižních výjezdů z Prahy nedává tušit, že za ní se skrývá
poměrně rozsáhlý průmyslový areál. Přísná bezpečnostní opatření hned u vchodu však okamžitě
naznačují, že se zde pracuje s cennými komoditami. V současné podobě a.s. působí SAFINA od roku
1992, její historie spadá však ještě do dob Rakousko Uherské monarchie a zpracováním drahých kovů
se tedy zabývá už přes jedno a půl století. Nyní však už v průmyslovém měřítku a s výrazným
zaměřením na speciální aplikace. K posledním novinkám, které zavedla do svého výrobního procesu
je technologie studeného nástřiku, tzv. Cold spray, která je unikátní nejen v ČR, ale i v evropském
měřítku, kde v komerční výrobě funguje jen několik takovýchto jednotek. SAFINA je vůbec první
společností v ČR, která studený nástřik využívá pro masovou výrobu. Investice do technologické
novinky dosáhla celkově 50 mil. Kč, kdy část byla spolufinancována z fondů Evropské unie.
Místo šperků targety pro moderní elektrotechniku
Nová technologie nalezla uplatnění při výrobě tzv. targetů. Naprašovací target je výrobek, který je
následně uplatněn při nanášení vrstev kovů s unikátními vlastnostmi pro další průmyslovou výrobu,
např. ve sklářském nebo elektrotechnickém odvětví. Obecně je target jakýkoliv druh pevné látky
umístěné do vakua, kde je tato látka bombardována svazkem elektronů. Dopadající elektrony
způsobují odpařování pevné látky za vzniku jemného nanoprachu, který je elektromagneticky a
elektrostaticky usměrňován tak, aby se nanesl na požadovaný povrch.
Jen za poslední rok výroba targetů nové generace díky této technologii vzrostla o 25 %, celková
hodnota roční výroby společnosti představuje 4,3 mld. Kč, z toho objem targetů z drahých kovů činí
přibližně 30 t v hodnotě 600 mil. Kč.
Výroba targetů pomocí technologie studeného nástřiku, zejména ze stříbra a platinových kovů, je
klíčová pro sklářský a elektrotechnický průmysl, kde jsou využívány pro výrobu skla a paměťových
disků. SAFINA produkci zajišťuje celosvětově, 75 % jde na export, zejména na trhy v Evropě, USA a
Rusku, a čtvrtina je využívána pro český trh. Společnost spolupracuje s řadou renomovaných firem,
které jsou světovými lídry ve svém oboru. V oblasti sklářského průmyslu je to např. největší globální
výrobce skla, firma Asahi Glass Company. V elektrotechnickém průmyslu zase americká společnost
ON Semiconductor, přední světový výrobce polovodičů. Pro Čechy bude ale asi známější jiný projekt:
Jako jedna z nejvíce prestižních zakázek v této oblasti byla pro SAFINU spolupráce na výrobě obří
Zlaté kapky, která byla hlavní atrakcí českého pavilonu reprezentující ČR na Expu v Šanghaji v roce
2010, a po skončení výstavy se vydala na putovní turné po celém světě.
Modernější, efektivnější a šetrnější
Výrobu naprašovacích targetů SAFINA dlouhodobě realizuje s použitím klasické strojařskometalurgické technologie a nástřiku taveniny, nicméně v současné době nastává ve výrobě targetů
kvalitativní zlom díky nasazení zcela nové technologie Cold spray.
„Tato technologie a její komerční využití nám umožňuje být předním partnerem výrobců skla a
elektrotechniky nejen na českém trhu, ale i ve světě. Drahé kovy jsou díky svým speciálním
vlastnostem důležitou součástí finálních produktů, jako jsou DVD, CD, tou harddisky či sklo, které jsou
přítomny v našem každodenním životě. Naše výrobky v podobě targetů umožňují jejich efektivní
produkci pro konečné uživatele,“ uvedl Tomáš Plachý, generální ředitel společnosti SAFINA.
Jedinečnost technologie Cold spray spočívá podle něj zejména v bezchybném a naprosto
homogenním vytváření vrstev drahých kovů, jež jsou dále využívány v průmyslu.
průcesní Hlavními přednostmi studeného nástřiku oproti jiným technologiím je bezchybná tvorba
nastříkané vrstvy, homogenní depozice vrstev a přesně definovaná mikrokrystalická struktura
deponovaného kovu. Technologie Cold spray vyniká velmi nízkou pórozitou (v řádu desetin procenta,
zatímco u jiných metod je to v řádu procent) a s jejím použitím lze vytvářet jak velmi tenké vrstvy, tak
o tloušťce až několika cm, a umožňuje rovněž mísení několika různých kovů či příměsí.
Další výhodou této novinky, která na rozdíl od jiných metod nepracuje s plamenem a vysokými
teplotami (tzv. flame spray technologie jako např. plazmové nanášení apod.) je, že tak nedochází ke
změně fyzikálních parametrů povrchu materiálu, na který je kov aplikován, a lze ji použít třeba i u
plastů. Neméně zásadní je, že u tohoto procesu se šetří drahocenný materiál, a v případě přerušení
procesu lze navázat tam, kde se skončilo (kov se nemusí znovu zahřívat jako u tepelných metod).
Novinka s ruskými kořeny a americkým rodokmenem
Studený nástřik byl původně vyvinut v 60. a 70. letech minulého století v rámci ruského výzkumného
programu propulsivních technologií v Novosibirsku a Anatolij Papyrin technologii posléze vylepšil v
USA, odkud byla poté licencována. Metoda spočívá v extrémním urychlení kovových částic v práškové
formě (o velikosti 5–10 mikronů) a přeměně jejich kinetické energie na deformační a tepelnou energii
v místě dopadu. Tím se spojí s podkladovým materiálem a dochází ke vzniku kovových vrstev s
unikátními vlastnostmi.
Při procesu studeného nástřiku dochází k přenosu kovového prášku v plynném prostředí, kdy je
procesní plyn (v tomto případě dusík pod vysokým tlakem 30–100 barů) urychlen expanzí v Lavalově
trysce až na nadzvukovou rychlost. Do takto proudícího plynu se iniciují částečky kovového prášku.
Když plynem unášený kov dosáhne příslušné kinetické energie – takové, která při nárazu na stříkaný
podklad umožňuje dostatečně velkou plastickou deformaci kovu, vznikne celistvá, pevně přilnavá
vrstva. Při nárazu uvolněná kinetická energie vede k plastické deformaci kovových částic a tím ke
vzniku extrémně jemné a homogenní struktury vrstvy.
Průmyslové aplikace jsou v současné době studovány na univerzitách v USA, Německu a Japonsku.
První známou takovouto aplikací je výroba automobilových pojistek nástřikem měděného prášku na
plastovou fólii. SAFINA jako první firma podnikající v oblasti drahých kovů zvládla komerčně tuto
technologii aplikovat na výrobu naprašovacích targetů v rámci českého trhu, v evropském měřítku je
pak druhou firmou v této oblasti.
CheMagazín: Novinky ve zpracování a recyklaci drahých kovů v a.s. SAFINA
prosinec 2012
Náklad: 3 400
Marianne.cz: Dárky pro NI
14. 12. 2012
Maminky, přítelkyně, kolegyně, sestry a dcery... Nevíte, co jim letos pořídit k Vánocům? Poradíme.
Která žena si nepotrpí na šperky?
Kocháme se náramky a náhrdelníky, když je nosíme, ale dobře se na ně dívá i jen tak doma.
Schovávat je do krabičky je téměř hřích. Co takhle elegantní stojan na šperky?
Dvě v jednom
Objevili jsme speciální edici stříbrných šperků Icons. Jsou elegantní a zároveň jde o cihličku
investičního stříbra. Vrchní strana je ozdobená ražbou hadí či krokodýlí kůže, zebry, leoparda,
rejnoka, dále lekníny, růžemi, orchidejemi, javorovými listy nebo sněhovými vločkami. Na spodní
straně pak najdete certifikát švýcarské rafinerie PAMP s puncem pravosti. Šperk je vyroben z ryzího
stříbra o hmotnosti 10 g. Safina, 990 Kč.
http://www.marianne.cz/tema-marianne/zivotni-styl/darky-pro-ni
Burda: Unikátní šperk i investice
19. 12. 2012
Náklad: 15 000
Šperk s originálním přírodním motivem a ozdobnou hedvábnou stužkou má podobu dekorativní
cihličky investičního stříbra. Je z ryzího stříbra o hmotnosti 10 g a v prodejnách SAFINA stojí 990 Kč.