odbornýčasopispronakládánísodpadyaživotníprostředí

Odpady
7–8/2013
cena 90 Kč / 4,2 EUR
odborný časopis pro nakládání s odpady a životní prostředí
TéMa:
OdpadOvé
hOspOdářsTví
v NizOzEMí
speciál: vedlejší
energetické
produkty
Kovy
vzácných zemin,
a jak je získat
schválená
ekoauditová
novela
Je recyklace
solárních panelů
byznys?
Měsíčník vydavatelství Economia, a.s., odpady.ihned.cz
OD7-8_01.indd 1
10.7.13 11:57
OD000803
Technik
Odborný měsíčník pro techniku, průmysl a inovace
❙ Domácí i světové technické trendy a analýzy s důrazem
na průmyslovou výrobu a trhy
❙ Nové materiály, technologie a konstrukce
❙ Automatizace a využití informačních technologií v průmyslu
MĚSÍČNÍK VYDAVATELSTVÍ ECONOMIA | WWW.TECHNIK.IHNED.CZ | KVĚTEN 2013 | 100 Kč | 4,70 EUR
MĚSÍČNÍK VYDAVATELSTVÍ ECONOMIA | WWW.TECHNIK.IHNED.CZ | ČERVEN 2013 | 100 Kč | 4,70 EuR
Téma: ROBOTIZACE A AUTOMATIZACE
TIZACE
Život s dialýzou
Speciál: OBRÁBĚNÍ A SVAŘOVÁNÍ
ÁNÍ
Téma: ENERGIE VE VŠECH PODOBÁCH
Mobilní kancelář
Speciál: AuTOMATY A ROBOTY
Objednejte si ukázkové číslo zdarma na: [email protected]
Technik.iHNed.cz
OD7-8_02.indd 2
MAG_206_210x297_obecny.indd
1
10.7.13
11:59
9.7.13 16:49
Vážení čtenáři,
toto číslo časopisu vyjde na začátku prázdnin,
a pak budeme mít letní přestávku. Další číslo
dostanete až v září – ideální čas si trochu odpočinout od odpadů. Proto jsou i témata některých
článků trochu odlehčená. Hlavně chci upozornit
na přílohu našeho spolupracovníka Radomíra
Dohnala, která přináší svěží pohled na otázky
odpadového hospodářství v Nizozemí.
Ale k obraťme se k jiným věcem: je tady přece
období prázdnin a dovolených, kdy všichni cestují. Přitom týrají své navigace a jejich navigace zase
týrají je. My jsme chtěli novou navigaci vyzkoušet
na stokrát projeté cestě do Jiřetína pod Jedlovou.
Samozřejmě jsme ji špatně nastavili a ona nás
v Kokořínském údolí opakovaně a vytrvale posílala na každou odbočku vpravo, i když to byla jen
pěšinka k chatě. A kromě toho neustále říkala, že
překračujeme rychlost. Po deseti kilometrech jsem
byla hotova ji vyhodit z okna do studené noci.
Pak jsme se poučili. Vypnuli jsme ten protivný
hlas (i když je to Pavel Liška, stejně je po čase
k nesnesení). Půjčili jsme ji známým, kteří jsou na
rozdíl od nás schopni přečíst si návod, a posbírali
od nich zkušenosti.
Pak jsme vyrazili do Francie. Osm set kilometrů
svištění po dálnici D50 z Rozvadova až do Remeše
zodpovědně ukazovala, upozorňovala, že po dvou
stech kilometrech bude třeba přejet z pruhu
do pruhu, a vůbec se o nás starala. Když jsme sjeli
z dálnice na centrum Remeše, vypnula se. Prý
potřebuje dobít (uvolnil se konektor). A zase jsem
ji třímala a hotovila se vyhodit ji z okna. Zabránil
mi v tom jen příliš hustý provoz – člověk nechce
vyvolat mezinárodní konflikt tím, že po někom
mrskne navigaci. Ale zase jsme jí domluvili a dovezla nás až do Paříže, kde bych bez její pomoci
zřejmě po bulvárech kroužila dodnes.
Jak je vidět, k navigaci mám velmi ambivalentní vztah. Když funguje, miluju ji. Ale když si
vymyslí nějaké nesmysly… nezbude než vzpomenout na nedávnou urban legend, podle níž jakási
paní jela v Bruselu na letiště, blbě to zadala, dojela
až do Záhřebu a vůbec jí to nebylo divné. Tomu
říkám správný uživatel navigace! Neremcá a jede.
Přeji vám krásné léto bez bloudění.
Jarmila Šťastná,
šéfredaktorka
odpady.ihned.cz
OD000762-3
OD7-8_03.indd 3
10.7.13 12:00
OBSAH
PRAXE
TÉMA
STR. 11 |
RECYKLACE SOLÁRNÍCH PANELŮ:
BYZNYS? NE, NÁKLADOVÁ ČINNOST.
Provozovatelé fotovoltaických elektráren často tvrdí,
že solární panely obsahují tolik cenných surovin, že je
jednou – až doslouží nebo se rozbijí – od nich někdo rád
odkoupí a rozebere, že je proto nesmyslné tvořit jakoukoli
rezervu pro jejich likvidaci.
NAKLÁDÁNÍ S ODPADY
Tato specifická skupina vzácných kovů
se využívá téměř výhradně v hightech
oborech. Takřka celou světovou produkci má v rukou Čína, proto je tak důležitá
recyklace WEEE.
11
NAKLÁDÁNÍ S ODPADY
12
12
TÉMA:
ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ V NIZOZEMÍ
Cesta Nizozemí –
cíle, závazky, výsledky
STR. 4
OD7-8_04.indd 4
13
STR. 28 |
DRUHÝ ŽIVOT WEEE
Energetické produkty jsou již dlouhodobě využívány jako druhotná surovina
a slouží jako náhrada přírodních materiálů. V poslední době se stávají stále
více ceněnou náhradou za primární
přírodní zdroje.
10
9
9
SERVIS
STR. 25 |
SOUČASNÝ STAV VYUŽÍVÁNÍ
VEDLEJŠÍCH ENERGETICKÝCH
PRODUKTŮ V ČR
Odpad jako surovina
nebo odpad jako palivo?
AELS: Co s letadlem,
když dolétá?
Dva pohledy na stejnou věc
Ze dna šálku kávy
až na váš talíř
Roetz – první kolo z druhé ruky
5
PRAXE
Co přináší euronovela zákona
o odpadech
Referendum v Luhačovicích
Je česká cesta řešení biologicky
rozložitelných odpadů správná?
Recyklace solárních panelů:
byznys? Ne, nákladová činnost
Polská revoluce
v nakládání s odpady
Metropole začne třídit zbytky jídla
Dvě holandské firmy – jedna působící v regionu, druhá
ve velkoměstě. Do jaké míry jsou jejich pohledy na odpadové
hospodářství podobné?
SPECIÁL
STR. 21 |
KOVY VZÁCNÝCH ZEMIN,
A JAK JE ZÍSKAT
SPEKTRUM
STR. 18 |
DVA POHLEDY NA STEJNOU VĚC
Kovy vzácných zemin,
a jak je získat
Tradiční setkání odborníků
k problematice biologicky
rozložitelných odpadů
Chystá se sedmý ročník
Dnů zahradní
a komunální techniky
14
16
18
19
20
21
23
24
Originální šperky a doplňky z kolekce
Trash Made se vyrábí ze součástek
vyřazených elektrozařízení.
SPECIÁL:
VEDLEJŠÍ ENERGETICKÉ PRODUKTY
Současný stav využívání vedlejších
energetických produktů v ČR
Registrace podle nařízení REACH
Jaké jsou typy
energetických produktů?
SERVIS
Druhý život WEEE
Graf měsíce:
Plastové odpady v Německu
Do diáře
Co nového ve Sbírce zákonů
Inovativní sanační technologie
ve výzkumu a praxi VI
Analytika odpadů
Společnost
25
26
27
28
28
29
29
29
30
ODPADY 7–8 | 2013
10.7.13 12:01
spektrum
Fond Asekol podpoří
49 projektů
odpad z povodní je kontaminovaný a končí na skládce.
povodňové odpady
jsou problém
Odpad je po povodních
kontaminovaný a při delším
skladování začíná zapáchat.
Proto obce v krizovém reži‑
mu upustily od třídění těchto
odpadů a vše končí na sklád‑
ce, výjimkou jsou například
lednice. Po povodních
vznikly v postižených obcích
a městech desítky mezidepo‑
nií, z nichž se teprve odpad
odváží do obvyklých míst.
„Původně jsme se pokouše‑
li dopravit všechen odpad
na skládky, nicméně jsme
museli zvolit jiný systém, a to
byla ta mezideponie, čímž se
urychlily reakční časy v rám‑
ci přistavování kontejnerů
do obcí, protože se ušetřila
doba odvozu na skládku
i doba čekání na váze na vá‑
žení odpadu,“ uvedl pro ČTK
Ivo Miček, jednatel společ‑
nosti BEC odpady.
K tomu, co vynesli lidé
ze svých domů a zahrad, se
přidá všechno to, co voda
nechala na polích, podél
břehů nebo i na stromech. Jen
z Litoměřicka zatím putovalo
na skládky tisíc tun odpa‑
du. Cihly z demolic domů,
hlína z provizorních hrází
nebo pytle používané jako
protipovodňové zábrany, ale
míří na speciální skládku.
Obce mají aspoň nějakou
úlevu: v krizovém režimu se
za tunu, vysypanou na sklád‑
ku, neplatí obvyklá pětistov‑
ka, uvádí ČTK. n
Vysloužilé spotřebiče lze
odevzdat v expert elektro
Nová evropská směrnice
požaduje od všech prodejců
elektra s prodejní plochou
větší než 400 m2, aby od spo‑
třebitelů bezplatně odebírali
vysloužilé malé spotřebiče.
A to i v případě, že si nepři‑
jdou koupit nový.
Jako první síť obchodů
zaměřených na prodej
elektrospotřebičů v České
republice se na splnění
tohoto požadavku komplexně
připravila síť Expert Elektro.
Ve spolupráci s kolektivním
systémem pro sběr a zpraco‑
vání vysloužilých spotřebičů
ELEKTROWIN rozmístila
ve všech svých 54 prodej‑
nách speciální sběrné nádo‑
odpady.ihned.cz
OD7-8_05_08.indd 5
by. Do nich je možné zdarma
odhodit starý mixér, kávovar,
žehličku nebo jiný spotřebič,
jehož žádný rozměr nepřesa‑
huje 25 cm. Mezi roky 2011
a 2013 se množství vysbí‑
raných malých spotřebičů
v těchto prodejnách zvýšilo
z 5763 na 10 184 tuny.
„Lidí, kteří přijdou jen
odložit starý spotřebič, aniž
by nakupovali, je méně,
než jsme očekávali. Většina
stejně potřebuje vyměnit
starý za nový, nebo se prostě
jen rozhlédne a zjistí, že se
jim do domácnosti hodí něco
jiného,“ říká ředitel marke‑
tingu Expert Elektro Ladislav
Pospíšil. n
Šestý ročník Fondu Asekol
podpoří z celkových 99 při‑
hlášek 49 projektů zaměře‑
ných na sběr a recyklaci
elektra. Celková výše
udělených dotací se vyšpl‑
há na částku přesahující
2 mil. Kč. Podporu obdrží
obce, nevládní neziskové
organizace, či provozovatelé
sběrných dvorů.
Fond Asekol nabídl
ve svém šestém ročníku zá‑
jemcům o dotaci tři progra‑
my: Rekonstrukce, Intenzita
a Osvěta. „Jako již každoroč‑
ně, nejvíce žádostí směřovalo
k podpoře při zabezpečení
sběrných dvorů kamerovým
či jiným systémem,“ říká
Hana Ansorgová, manažer‑
ka komunikace společnosti
Asekol. „Dále se jednalo o žá‑
dosti na úpravu a rozšíření
kontejnerových stání, které
občanům zjednoduší mož‑
„nejvíce žádostí směřovalo
k podpoře při zabezpečení
sběrných dvorů kamerovým
či jiným systémem,“ říká
hana ansorgová, manažerka
komunikace společnosti aSeKoL.
nost třídění nejen starého
elektra,“ dodává Ansorgová.
Za dobu působení fondu,
který založila nezisková or‑
ganizace ASEKOL, bylo pod‑
pořeno 243 projektů, jejichž
celkový příspěvek dosáhl
více než 15 000 000 Kč. n
O mBÚ v mníšku rozhodne kraj
O tom, zda v Mníšku pod
Brdy u Prahy vznikne tří‑
dička odpadů (MBÚ), bude
rozhodovat středočeský
krajský úřad. Kritici projektu
se odvolali proti vydanému
stavebnímu povolení. „Pokud
dá krajský úřad projektu
soukromého investora ze‑
lenou, mohla by se třídička
za 150 mil. Kč začít stavět
ještě v letošním roce," řekl
ČTK starosta Petr Digrin
(za STAN). Odpůrci projektu
se obávají dopravní zátěže,
prašnosti a zápachu. Radnice
si od nového zařízení naopak
slibuje lepší nakládání s opa‑
dy. Kvůli třídičce se v Mníš‑
ku před měsícem konalo
referendum, zúčastnilo se ho
ale málo lidí. Třídička má
vzniknout na pozemku, kde
nyní funguje překladiště ko‑
munálního odpadu pro Mní‑
šek a dalších deset obcí. n
po vytřídění využitelných surovin chtějí v Mníšku ze zbytku odpadů
vyrábět alternativní palivo pro cementárny.
str. 5
10.7.13 12:03
spektrum
kladno recykluje
Baterie se u nás začaly sys‑
tematicky sbírat v roce 2002,
kdy zahájila svoji činnost
organizace ECOBAT. V sou‑
časné době je u nás zřízeno
téměř 17 000 míst zpětného
odběru.
Češi v loňském roce
nasbírali více než 16 milionů
přenosných baterií o váze
921 tun. Z toho obyvatelé
Kladna odevzdali celkem
3261 kg, což je bohužel
dvakrát méně než celostátní
průměr. Město se proto zapo‑
jilo do unikátního projektu
„Kladno recykluje“, který je
zaměřen na rozšíření sběr‑
né sítě pro použité baterie.
Ve spolupráci s neziskovou
organizací Ecobat a firmou
MPS instalovalo na polo‑
vinu zelených kontejnerů
speciální žluté boxy přímo
určené ke sběru vysloužilých
přenosných baterií. Tím se
počet sběrných míst na území
města rozšíří na 137.
Obsah žlutých schránek
bude jednou měsíčně odvážet
speciální vůz do společnosti
SKS Kladno‑Dubí ke zpra‑
cování na třídicí lince. Celý
projekt je finančně podporo‑
ván komisí Rady města Klad‑
na pro životní prostředí. n
Třídění baterií
podpořil náměstek primátora
Kladna Vojtěch
Volf (vlevo).
na snímku
s ředitelem
ecobatu petrem
Kratochvílem.
Novela obalového zákona
jde nad rámec eu
Česká asociace odpadového
hospodářství připomín‑
kovala v rámci vnějšího
připomínkového řízení
aktuální novelu obalového
zákona. Upozornila zejména
za neodůvodněné zavedení
zcela nové kategorie odpadu
z obalů tzv. „Prodejní určený
spotřebiteli“, které jde nad
rámec směrnice 2013/2/EU.
Tato nová kategorie odpado‑
vého obalu není nikde blíže
definována a není tak zřejmé,
jaké obaly a druhy odpadů
z obalů do ní spadají, a stejně
tak není zřejmé, jak se bude
počítat procento využití
z prodejního obalu určené‑
ho spotřebiteli. V případě
zavedení samostatných re‑
cyklačních cílů pro kategorii
odpadového obalu „Prodejní
určený spotřebiteli“ by podle
ČAOH vznikl neodůvodněný
stav navýšení stanovených
evropských cílů recyklace
str. 6
OD7-8_05_08.indd 6
Stará ekologická zátěž po těžbě ropy ohrožuje území chráněné oblasti
přirozené akumulace vod Kvartér řeky Moravy.
Likvidují se staré
ropné sondy
Na Břeclavsku a Hodonínsku
začala v červnu likvida‑
ce staré ekologické zátěže
po těžbě ropy. Pro zakázku
za 1,642 mld. Kč Palivový
kombinát Ústí vybral sdru‑
žení firem, jehož vedoucím
je společnost MND Drilling
& Services z Lužice na Hodo‑
nínsku, tedy firma ze skupiny
Moravských naftových dolů.
Práce mají být hotové v listo‑
padu 2015, řekl ČTK Igor Ně‑
mec z Palivového kombinátu.
Likvidace starých škod
se týká území o rozloze 28
kilometrů čtverečních v kata‑
strech Moravské Nové Vsi,
Hodonína, Mikulčic a Týnce
na Moravě. Těžba zde postup‑
ně končila v 70. až 80. letech
minulého století a v dobýva‑
cím prostoru Hodonín byla
kvůli vyhlášení ochranného
pásma vodního zdroje Mo‑
ravská Nová Ves ukončena
v roce 1990.
Likvidace se zahájí
geologicko‑průzkumný‑
mi pracemi, které upřesní
rozsah kontaminace v okolí
ekologických zátěží. Od‑
stranění sond je nutné, aby
ropné látky dále neunikaly
do podzemních vod a okol‑
ních hornin. Až poté lze
odtěžit kontaminované vody
a zeminu. Jejich sanace bude
probíhat biodegradací, tedy
biologickým rozkladem.
Součástí projektu je i re‑
kultivace sanovaných ploch.
Projekt je financovaný z 90
procent z operačního progra‑
mu Životní prostředí, zbytek
zaplatí Palivový kombinát. n
sItA CZ bude v Libanonu
odstraňovat ekologickou zátěž
co myslí zákonodárci pod pojmem
„prodejní určený spotřebiteli“?
materiálů obsažených v oba‑
lovém odpadu (čl. 6 odst. 1
písm. e) Obalové směrni‑
ce). Tato nově navrhovaná
povinnost povede ke zvýšení
nákladů pro povinné osoby
(povinné osoby podle zákona
o obalech). n
Společnost SUEZ Environ‑
nement, do jejíhož holdingu
patří společnost SITA CZ,
uzavřela významný kontrakt
v oblasti životního prostředí
v Libanonu. Po technické
stránce zaštítí projekt sanace
skládky v katastru města
Saida (Sidon). Skládka Saida
obsahuje více než milion
metrů krychlových odpadu,
který se zde hromadil téměř
40 let. Nový prostor má vy‑
soké ambice stát se po sanač‑
ních pracích společenským
a kulturním prostorem, který
bude sloužit obyvatelům. Ma‑
nažer projektu Michal Straka
říká: „Podpisu kontraktu
předcházely dlouhé přípravy
a vyjednávání, několikrát
jsme skládku navštívili.
Skládka se nachází přímo
na pobřeží Středozemního
moře a současně se nachází
velmi blízko historického
centra města Sidon. To z ní
činí jednoznačně ekologic‑
kou zátěž.
Připravili jsme technické
řešení v režimu maximální‑
ho využití uloženého odpa‑
du. Přímo na skládce, kterou
musíme doslova rozebrat,
bude tedy kompletní třídírna
odpadu. Mezi nejsložitější
technické problémy, které
musíme řešit je odplynění
skládky a deodorizace během
těžby." n
odpady 7–8 | 2013
10.7.13 12:03
spektrum
plzeňská teplárenská zvýšila zisk
Čistý zisk Plzeňské tepláren‑
ské, největšího dodavatele
tepla na západě Čech, dosáhl
loni 372,2 mil. Kč, meziročně
o 40 mil. Kč vyšší. Loňské
výnosy činily 2,71 mld. Kč
a byly asi o čtyři procenta
menší. Přes klesající ceny
prodávané elektřiny udrží
letos městský podnik hrubý
„Jinak bychom
ziskovost
neudrželi
a neměli
na investice,“
zdůvodnil
zdražení tepla
Tomáš drápela.
zisk kolem 400 mil. Kč, loni
činil 462 mil. Kč. ČTK to řekl
šéf teplárny Tomáš Drápela.
Zatímco loni prodávala
teplárna silovou elektřinu
v průměru za 56 eur/MWh,
letos za 48 eur a na příští rok
je cena na burze 38 eur. Le‑
tošní pokles cen kompenzo‑
vala zdražením tepla o 15 %.
Z loňských tržeb ve výši
2,71 mld. Kč zajistila elek‑
třina 1,415 mld. Kč a teplo
961 mil. Kč. Zbytek inkaso‑
vala firma za ostatní činnos‑
ti, tedy skládky, prodej vody
a chladu. n
kdo vyhrál křišťálovou popelnici?
Na slavnostním večeru
v Hradci Králové byly v rám‑
ci konference Odpady a obce
oznámeny výsledky celostát‑
ní soutěže obcí „O křišťálo‑
vou popelnici“ za rok 2012.
Ceny předali zástupci auto‑
rizované obalové společnosti
EKO‑KOM, která je vyhlašo‑
vatelem soutěže.
V letošním IX. ročníku
soutěže se na prvním místě
umístilo statutární město Olo‑
mouc, které si odneslo putovní
Křišťálovou popelnici se svým
jménem. Zástupcům města byl
předán šek na 150 tis. Kč. Dru‑
hé místo získalo město Sedl‑
čany, které obdrželo 100 tisíc
korun a třetí příčku obsadilo
město Havlíčkův Brod. Šek
pro ně měl hodnotu 70 tis. Kč.
V loňském roce získala prven‑
ství obec Vimperk.
V soutěži jsou obce hod‑
noceny podle dosažených
popelnici přebíral primátor olomouce Martin novotný, Jana Matzenauerová
z odboru životního prostředí (vlevo) a Miroslav petřík, ředitel společnosti
Technické služby města olomouce, a. s. zcela vpravo Marek hruška, diS,
regionální manažer eKo-KoM, a. s.
výsledků v oblasti nakládání
s komunálním odpadem, míry
aktivity, ale i komplexnosti
hospodaření včetně informo‑
vání občanů o způsobech na‑
kládání s jednotlivými druhy
odpadů. Hodnocení obcí se
provádí především na základě
údajů poskytovaných obcemi
systému EKO‑KOM. n
ekologická investice v Arcelormittal
podpis smlouvy na výstavbu denitrifikace v ostravě.
odpady.ihned.cz
OD7-8_05_08.indd 7
Společnost ArcelorMittal
Ostrava podpisem dodava‑
telské smlouvy se společnos‑
tí ČKD PRAHA DIZ zahájila
ekologický projekt denitrifi‑
kace hutní energetiky v hod‑
notě přesahující miliardu
korun (část prostředků je do‑
tována z evropských peněz).
Roční emise oxidů dusíku
by se díky tomu mohla snížit
nejméně o 600 tun. S vý‑
stavbou zařízení chtějí začít
v červenci, plně zprovoz‑
něno by mělo být počátkem
roku 2015.
„Jedná se o technicky
náročné a nákladné řešení,
které představuje nejlepší do‑
stupnou techniku na snížení
oxidů dusíku,“ řekl Tapas
Rajderkar, generální ředitel
a předseda představenstva
ArcelorMittal Ostrava. n
BAZAR
Co zaznělo na konferenci
Odpady a obce v Hradci Králové
eko-kom za třináct let své
existence vynaložil na třídění
odpadů v obcích ČR přes
11 miliard korun, získaných
od podniků.
zbyněk Kozel,
aoS eko-kom
Komunitní kompostování
vnímáme jako doplňkový
prvek, rozhodně ne jako řešení
nakládání s BRKo v obci.
naopak: obec bere na sebe
velké riziko, pokud by komunitní kompostování neprobíhalo
tak, tak má.
pavel drahovzal,
Svaz měst a obcí ČR
V nové legislativě je pro
asociaci krajů klíčové rozdělení výnosu z poplatků. Kraje
požadují, aby byl nastolen
podobný režim, jaký je platný
za odběr podzemních vod, kde
polovina z vybraného poplatku
jde na SFŽp a druhou polovinu
dostává kraj, kde je účelově
vázána na vodohospodářské
projekty.
Michal Symerský,
asociace krajů ČR
Mezi lety 2010–2012 se zvýšily
náklady na tříděný sběr papíru
z 3800 na zhruba 4300 Kč/tunu.
Vysvětlujeme si to přesměrováním vytříděného papíru
do soukromých sběren. Vzhledem k vyšším výkupním cenám
se stále častěji vykrádají modré
kontejnery a menší sebrané
množství má vliv na celkovou
ekonomiku.
Martina Vrbová,
aoS eko-kom
Úbytek humusu a retenční
schopnosti půdy jsou mimo jiné
důsledkem odklonu od živočišné výroby. Spočítal jsem si,
že kdybychom dokázali v půdě
využít kompost z veškerého
BRKo, které u nás vzniká, odpovídalo by to zhruba 45 tisícům
kusů dobytčích jednotek –
a to už je hezké stádo.
Josef Stehlík,
Ministerstvo zemědělství
České dráhy denně zaznamenávají 2–4 krádeže různých
zařízení. Správa železniční
cesty vydala pro ČiŽp a policii
obrazový atlas zařízení,
který pomáhá při odhalování
krádeží
zcela nový zákon o odpadech
by měl být ještě letos předložen do legislativního procesu.
nejdřív se musí vyřešit základní
otázky: termín a podmínky
zákazu skládkování, výše
poplatků za skládkování,
jejich přerozdělování a ukotvení
iSno v zákoně.
Martin Frélich,
1. náměstek MŽp
str. 7
10.7.13 12:03
spektrum
Děti z plzeňska se učily
ve sběrných dvorech
Plzeňský kraj ve spolupráci
s kolektivním systémem
ELEKTROWIN uspořá‑
dal v červnu ve sběrných
dvorech pěti měst a obcí
ekologicko‑naučnou akci
nazvanou Zaskočte si pro
radu, jak se zbavit odpadu.
akce elektrowinu probíhá postupně
ve více městech, například
ve Vsetíně, odkud je foto.
Více než 1500 žáků a studen‑
tů mateřských, základních
a středních škol se přímo
ve sběrném dvoře dozvědělo,
jak se nakládá nejen s elek‑
trospotřebiči, ale i s ostatním
odpadem.
„Děti se zajímají o své
okolí a jsou vnímavé pro
získávání správných návyků
chování. Třídění odpadů,
včetně vyřazených elektric‑
kých zařízení, by se pro nás
mělo stát stejnou samozřej‑
mostí jako např. pravidelné
čištění zubů a zdravení
sousedů. Je ověřeno, že děti
dokážou přimět k třídění
odpadů i své rodiče,“ říká
Václav Štekl, člen Rady pro
oblast životního prostředí
a zemědělství Plzeňského
kraje. n
praha neschválila dostavbu
čistírny odpadních vod
Pražští radní neschválili
první krok k dlouhodobě
připravované přestavbě
Ústřední čistírny odpadních
vod (ÚČOV). Radní si chtějí
nechat zpracovat posudky,
zda je jejich postup správný.
Čistírnu odpadních vod
musí Praha přestavět kvůli
předpisům Evropské unie, má
problém s odstraňováním du‑
síkatých látek. Příprava stavby
byla zahájena již v roce 2004
a provází ji mnoho problémů
a sporů. Praha původně
chtěla získat peníze na pře‑
stavbu a dostavbu z fondů
Evropské unie. Ta jí ale peníze
odmítla dát kvůli extrémně
dlouhé nájemní smlouvě
s Veolií až do roku 2028.
Potíže provázely také
přípravu stavby. Praha
například kvůli nevýhodné
smlouvě nedostane peníze
z evropských fondů a musela
předělat tendr, ve kterém
vybírala zhotovitele stavby.
Pochybnosti o zakázce na do‑
stavbu se objevily v souvis‑
losti s kauzou údajné snahy
manipulovat zakázky ve Stát‑
ním fondu životního prostře‑
dí, uvádí časopis Ekolist. n
pokud by
praha nestihla
přestavbu ČoV
do roku 2017,
hrozí jí sankce
ze strany eU.
str. 8
OD7-8_05_08.indd 8
Společnost uložila skoro tisíc tun kontaminované zeminy bez dokladů.
pokuta 1 milion korun
za mobilní provoz
ČIŽP uložila pokutu za ne‑
zákonný provoz mobilního
zařízení ke sběru a výkupu
odpadů, jakož i za nepovole‑
né nakládání s nebezpečným
odpadem. Jedná se o společ‑
nost – „recidivistu“, která
léta opakovaně porušuje
zákon o odpadech.
Společnost ORV Mora‑
va, s. r. o., svým jednáním
porušila povinnost stanove‑
nou v § 18 odst. 1 písm. k)
zákona o odpadech tím, že
nepředložila požadované
doklady o předání 991,1 tun
nebezpečného odpadu (ka‑
talogové číslo 17 05 03 = ze‑
mina a kamení obsahující
nebezpečné látky) společnosti
ECOWASTE, s. r. o. Společnost
porušila zákon také tím, že
opakovaně inspekci nepřed‑
ložila průběžnou evidenci
odpadů za rok 2012, vedenou
za provozovaná mobilní
zařízení ke sběru a výkupu
odpadů. Podobně firma ne‑
splnila svou povinnost v roce
2011, říká se ve zprávě ČIŽP.
Rovněž pokračovala v pro‑
vozování mobilních zařízení
ke sběru a výkupu i po ode‑
brání souhlasu k provozo‑
vání. Inspekce respektovala
absorpční zásadu a uložila
pokutu 1 000 000 Kč za nej‑
přísněji postižitelný správní
delikt, a to podle § 66 odst. 3
písm. e) zákona o odpadech. n
Výroba dřevěných pelet
překoná hranici
České peletárny předpoklá‑
dají, že letos překročí hranici
200 tis. tun vyrobených pelet.
110 tis. tun vyrobí tři největší
české podniky a ty střední
a malé se postarají o zbytek.
Přestože je peleta lokální
surovina, spotřebuje se doma
jen třetina produkce, asi 50 tis.
tun. Zbytek firmy vyvážejí
především do Rakouska,
Německa, Švýcarska a Itálie.
Ve srovnání s těmito zeměmi je
česká peleta dosud nejlevněj‑
ší – tuna stojí 238 eur, zatímco
ve Švýcarsku je to 390 eur.
Domácí spotřebu dře‑
věných pelet by letos měly
zvednout tzv. kotlíkové
dotace, v nichž MŽP a kraje
podporují výměnu starých,
neefektivních kotlů s ručním
přikládáním za nové, automa‑
tické kotle. Dotace loni úspěš‑
ně běžela v Moravskoslez‑
ském kraji a letos se rozšiřuje
rovněž do Středočeského,
zájem o vytápění dřevěnými peletami stoupá i v Česku, každý rok
je instalováno zhruba tisíc kotlů.
Ústeckého a Jihomoravského.
Kdo si pořídí kvalitní pele‑
tový kotel ve 4. emisní třídě,
ten může dostat příspěvek až
60 tisíc korun. Právě výška
počáteční investice bývá
hlavní překážkou pro ty, kteří
by rádi začali topit peletami.
Roční náklady jsou totiž po‑
tom nízké, pro běžný rodinný
dům se pohybují mezi 25 až
30 tis. Kč. n
odpady 7–8 | 2013
10.7.13 12:03
praxe
co přináší euronovela
přinášíme stručný výtah změn, které přináší tak zvaná
ekoauditová novela zákona o odpadech č. 169/2013 Sb.
Nedávno schválená novela by měla
eliminovat nadbytečné požadavky
environmentální legislativy a odstranit
problémy s aplikací zákona o odpadech
v praxi. Některé body také reagují
na změny evropských právních předpisů.
Hlavní změny
Úpravy § 2 (nakládání s nekontami‑
novanou zeminou a jiným přírodním
materiálem vytěženým během stavební
činnosti) a § 3 (definice odpadu).
n Změny v oblasti zařazování odpadů
podle kategorií – následně bude zrušen
Seznam nebezpečných odpadů v pří‑
slušné vyhlášce (č. 381/2001 Sb., Katalog
odpadů) a ruší se příloha č. 5 zákona
o odpadech.
n V oblasti pověřování k hodnocení
nebezpečných vlastností odpadů bude
využit Integrovaný systém plnění ohla‑
šovacích povinností v oblasti životního
prostředí (ISPOP).
n Zrušení povinnosti původců odpadů
zpracovávat plán odpadového hospodář‑
ství původce (zůstává však povinnost
pro obce).
n
n Zrušení omezení počtu původců,
oprávněných osob a provozoven, pro
které bylo možno vykonávat funkci
odpadového hospodáře.
n Zrušení povinnosti původce nebez‑
pečných odpadů žádat o souhlas k jejich
shromažďování.
n Vedení evidence při přepravě ne‑
bezpečných odpadů prostřednictvím
elektronického integrovaného systému
(ISPOP).
n Změny v oblastech „Baterie a aku‑
mulátory“, „Autovraky“, „Elektrická
a elektronická zařízení“.
n Nové § 38a a § 38b týkající se zpětné‑
ho odběru pneumatik.
n Změny v oblasti kontroly přeshranič‑
ní přepravy.
změny v evidenci
Novela vypouští se povinnost dopravců
zasílat informace o dopravní firmě. Nově
se budou zasílat informace o malých
zařízeních ke zpracování biologicky roz‑
ložitelného odpadu podle § 33b odst. 1.
Ruší se povinnost zasílat údaje
o shromažďovacích místech NO a sbě‑
rových místech a skladech (výjimkou
jsou sběrné dvory provozované obce‑
mi). Provozovatelé zařízení podle § 14
odst. 1 a 2 a podle § 33b odst. 1 budou
zasílat údaje o provozu zařízení přímo
krajskému úřadu příslušnému podle
místa zařízení, provozovatelé skládek
jsou povinni zasílat údaje o stavu fi‑
nanční rezervy, rovněž o volné kapacitě
skládky, a to příslušnému krajskému
úřadu. Zavádí se identifikační číslo
zařízení.
Novela ruší přílohu č. 1 (Skupiny
odpadů), č. 5 (Seznam složek, které podle
tohoto zákona činí odpad nebezpečným)
a č. 8 (Látky, které označují odpady perzis‑
tentních organických znečišťujících látek).
V příloze č. 9 se zohledňuje změna týkající
se zemin a jiných přírodních materiálů.
Navrhovaná účinnost novely je
1. říjen 2013 s několika výjimkami.
n Čl. I bodu 47 – použití poplatků
na podporu sběru, zpracování, využití
a odstranění vybraných autovraků
– účinnost dnem 1. ledna 2015
n Čl. I bodu 57 – nové povinnosti
týkající se zpětného odběru pneumatik
– 1. ledna 2014
n Čl. I bodů 24, 58, až 67 a 104 – využití
ISPOP v oblasti hodnocení nebezpeč‑
ných vlastností odpadů a změny v oblas‑
ti evidence – 1. října 2014. n
Ing. Petr Havelka,
ředitel České asociace odpadového hospodářství
referendum na kongresu v luhačovicích
OD000766-1
Skládkovat, nebo spalovat?
odborná veřejnost se
bude moci vyjádřit
na Kongresu a výstavě
odpady – Luhačovice 2013,
který proběhne 9.–12. září.
Ministerstvo životního prostředí zají‑
má názor odborné veřejnosti, zda je pro
Českou republiku nejlepším řešením
jen spalování směsného komunálního
odpadu, nebo by bylo lepší připravit
přechodné období na řízené ukončo‑
vání skládkování. V rámci letošního
kongresu jsme proto připravili „refe‑
rendum“ účastníků Kongresu a výstavy
na toto téma.
V praxi to bude realizováno tak, že
v hlavním tématu Kongresu „Sklád‑
kování kontra spalování“ vystoupí
zástupce MŽP, zástupci spaloven,
skládek a další odborníci. Po odpoled‑
ní I. panelové diskuzi budou všichni
účastníci kongresu požádáni, aby
na připravených jednoduchých formu‑
lářích vyjádřili svůj názor, jestli v sou‑
odpady.ihned.cz
OD7-8_09_12.indd 9
PrOgram kOngresu OdPady – LuHačOVice 2013
Hlavní téma
n nový zákon o odpadech a poplatky za skládkování
n Skládkování nebo spalování SKo v ČR
n zpětný odběr elektrozařízení a solárních panelů
1. panelová diskuze (10. 9.)
n Konec skládkování v Čechách?
n Výklad nového zákona o odpadech a poplatky za skládkování odpadů
n operační programy na období 2014–2020
n zpětný odběr elektrozařízení a solárních panelů
2. panelová diskuze (11. 9.)
n Výklad koncepce poh ČR a povinnosti pro města a obce
n Možnosti třídění bioodpadů ve městech a obcích – ceny za svoz bioodpadu ve městech
n Materiálové a energetické využití odpadů v roce 2013‑2014
Prezentace Vysoké školy báňské v Ostravě v oblasti životního prostředí
časné době je lépe pro ČR ponechat
skládkování nebo ho striktně zakázat
a jednostranně podporovat spalování.
Tak vznikne korektní, reprezentativní
vzorek názorů zhruba 300 odborníků
z oblasti odpadového hospodářství.
A tento výsledek (podepsané a jme‑
novitě vyplněné referenční lístky)
předáme MŽP a zástupcům Poslanecké
sněmovny ČR. n
Ing. Josef gabryš
ředitel Kongresu a výstavy
odpady – Luhačovice 2013
str. 9
10.7.13 12:06
praxe
Je česká cesta řešení biologicky
rozložitelných odpadů správná?
problematikou biologicky
rozložitelných odpadů (BRo)
se začala různou formou
zabývat drtivá většina zemí,
kde to myslí s ochranou
životního prostředí vážně.
evropská unie je v čele
tohoto aktivního pelotonu.
Zavádění relevantních norem směřují‑
cích k řešení BRO a BRKO (biologicky
rozložitelného komunálního odpadu)
je velmi komplikované, jak ukazuje
uvedený výčet legislativních norem (viz
box). Situace se zkomplikovala ještě více
v posledních čtyřech letech, kdy Minis‑
terstvo životního prostředí ČR připravi‑
lo několik nových znění zákona o odpa‑
dech, žádné však z mnoha rozličných
důvodů nebylo přijato Parlamentem ČR.
problémy s využitím
Na současné neutěšené situaci mate‑
riálového využití BRO se rovnoměrně
podílí logistické nároky při sběru
LegisLatiVa
nakládání s biologicky rozložitelným
odpadem je ošetřeno:
n zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech
n vyhláškou č. 382/2001 Sb., o pod‑
mínkách používání upravených kalů
na zemědělské půdě,
n vyhláškou č. 383/2001 Sb., o podrob‑
nostech nakládání s odpady,
n vyhláškou č. 294/2005 Sb., o podmín‑
kách ukládání odpadu na skládky
n vyhláškou č. 341/2008 Sb., o podrob‑
nostech nakládání s BRo.
Ve specifických případech nakládání
s BrO přistupuje další legislativa:
n výroba hnojiv z BRo dle zákona
č. 156/1998 Sb., o hnojivech,
n nakládání s vedlejšími produkty živo‑
čišného původu dle nařízení ep a rady
eS č. 1069/2009 Sb., o hygienických
pravidlech pro VpŽp,
n výroba paliv z biomasy v režimu záko‑
na č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší,
n podpora oze dle zákona
č. 180/2005 Sb., o podpoře využívání
obnovitelných zdrojů.
zásadním rámcem pro řešení BRo z ko‑
munálního odpadu je v evropském měřít‑
ku směrnice Rady eU č. 1999/31/eS.
str. 10
OD7-8_09_12.indd 10
energetický sektor se koncentruje na „jednoduché“ využívání biomasy, jako je dřevo,
zbytky z výroby rostlinných olejů apod.
a svozu odděleného BRKO, nedostatečné
zpracovatelské kapacity, složitý odbyt
kompostů a nízké ceny na skládkách.
Situace v energetickém využívání
BRO se neliší od celkové situace v ener‑
getickém využití zbylých odpadů. Ener‑
getický sektor, který potřebuje rychle
dosáhnout určitého procenta využívání
alternativních zdrojů, se koncentruje
v prvé řadě na „jednoduché“ využívání
biomasy, jako je dřevo, zbytky z výroby
rostlinných olejů apod.
Postupně i tady však cena vstupů
roste a bude nutit výrobce k využívání
odpadů z biologických procesů. Přes‑
tože využití těchto BRO v biomethano‑
vých technologiích je teoreticky lepší
z pohledu životního prostředí a také
energetické efektivity, jsou preferovány
spalovací technologie s využitím ener‑
gie z důvodů možnosti masivnějšího
nasazení a větší ekonomické atraktivity.
lokální řešení
Posledních pět let bylo v České repub‑
lice ve znamení lokálně orientovaných
řešení. V drtivé většině případů jsou
koncovkou malé kompostárny s kapa‑
citou 500–2000 tun/rok. Přes vysoké
investice do jejich vybudování, většinou
kofinancované z evropských fondů,
mají potíže s naplněním plánované
(a malé) kapacity, nízkou efektivitou
procesu a odbytem hotového kompostu.
Proto nemohou bez masivních dotací
(většinou skrytých v poplatcích za svoz
a zneškodnění komunálních odpadů)
konkurovat prostému skládkování. Tady
je jasně patrná absence nového zákona
o odpadech.
Pomineme‑li úplně zemědělské
odpady, nedošlo v zásadě k nastartování
trhu s BRO a BRKO. Pro specializova‑
né firmy není tato oblast ekonomicky
atraktivní a kompostárny zřizují jen
jako doplňkovou aktivitu většinou
v areálu skládek, kde produkují kom‑
post nízké kvality pro rekultivaci
skládky. Celkem bylo z veřejných zdrojů
investováno téměř 190 kompostáren
za částku blížící se miliardě korun.
anaerobní digesce
Ještě horší je situace v oblasti investic
do technologií anaerobní digesce, kde se
uvažovalo o kombinaci využití zeměděl‑
ských produktů a BRO. Většina bioply‑
nových stanic, vybudovaných na našem
území, využívá jako surovinu zeměděl‑
ské přebytky, případně cíleně pěsto‑
vanou biomasu. Pouze dvanáct z nich
můžeme označit jako kombinované,
využívající kombinace zemědělských
produktů a BRO. Jde o zařízení, k jejichž
provozu byl udělen souhlas podle § 14,
odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb. o odpa‑
dech. n
Prof. rnDr. JIří Hřebíček, Csc.
Dipl. Ing. ZDeněk Horsák, Ph.D.
Mgr. Petr šPIčák
Mgr. toMáš CHuDárek
odpady 7–8 | 2013
10.7.13 12:06
praxe
pro splnění zákonných kvót pro recyklaci panelů je třeba zajistit zejména recyklaci skla.
recyklace solárních panelů:
byznys? ne, nákladová činnost.
provozovatelé fotovoltaických elektráren často tvrdí, že solární panely obsahují tolik
cenných surovin, že je jednou – až doslouží nebo se rozbijí – od nich někdo rád odkoupí
a rozebere, že je proto nesmyslné tvořit jakoukoli rezervu pro jejich likvidaci.
Na první pohled se tato myšlenka nezdá
špatná, ovšem jen potud, než se na pro‑
blematiku solární recyklace podíváme
zblízka a do hry vstoupí tvrdá data
a zkušenosti z praxe. Naše společnost se
zabývá recyklací solárních panelů a ná‑
sledující text shrnuje naše zkušenosti.
Evropská směrnice EU 2012/19/EU
vyžaduje od roku 2015 zajistit u solár‑
ních panelů při jejich likvidaci 70%
recyklaci a 80% využití, tj. minimálně
70 % panelu se musí recyklovat na dru‑
hotné suroviny a dalších 10 % se může
využít například pro výrobu energie.
Pouze zbylých 20 % lze zlikvidovat
uložením na skládku.
Fotovoltaické panely jsou v ČR insta‑
lovány od různých výrobců a v mnoha
typech (panely jsou monokrystalic‑
ké, polykrystalické, amorfní, plošné,
trubicové atd.) a není ani jednoznačně
dostupné jejich zastoupení. S tím sou‑
visí problematika stanovení efektivní
recyklace z hlediska „vyzískání finanč‑
ně zajímavých prvků“ (Ag, Cu, Si, Al,
vzácné zeminy) a nákladů na odstranění
nebezpečných látek.
Z tohoto důvodu je třeba sklo mecha‑
nicky drtit na jemnou frakci a následně
ostatní vrstvy odseparovat. Vzhledem
k tomu, že se na výrobu panelů pou‑
žívá více typů skel včetně tvrzeného
(kaleného) skla, jeho drcení způsobuje
rychlé opotřebování a snižování výkonu
drtičů, a tím i podstatně vyšší náklady.
Směsné sklo působí navíc i kompli‑
kace při dalším využití ve sklářském
průmyslu. Následná separace sendvičo‑
vých vrstev není zdaleka stoprocentní,
protože to není technologicky možné.
Směsné sklo nelze využít jako běžnou
surovinu k výrobě nového skla, ale mu‑
sejí se hledat další nové aplikace (např.
izolační a výplňové stavební hmoty).
Celkově lze konstatovat, že náklady
na drcení a úpravu skla několikanásob‑
ně překračují výnosy získané při prodeji
této suroviny. Náklady na zpracování
fotovoltaických panelů se v našich polo‑
provozních podmínkách v současnosti
pohybují od 4 do 8,50 Kč na 1 kilogram
panelu v závislosti na typu a komplet‑
nosti panelů.
co Je třeba recyklovat
Solární panely obsahují i nebezpečné
látky – jednou z nich je i olovo. To se
v panelu objevuje z pájky pro pájení
a pájecích past, protože pájených spojů
je v tomto druhu panelu velké množství.
Olovo se kumuluje v lidském organismu
a v životním prostředí a může způsobit
vážné zdravotní obtíže.
Kromě vlastních panelů je třeba
zmínit i další součásti panelu, což jsou
připojovací moduly a měniče napětí,
kde jsou hlavními nebezpečnými sou‑
částmi plasty obsahující zpomalovače
hoření a desky tištěných spojů (obě
látky, resp. konstrukční části, jsou uve‑
Typický krystalický solární panel
(většina panelů instalovaných v ČR) ob‑
sahuje největší hmotnostní podíl skla,
okolo 70 %, dalších skoro 15 % hmot‑
nosti tvoří plasty (EVA fólie a tedlar)
a 10 % hliníkový rám, zbylé komponen‑
ty pak okolo 5 %.
Je tedy jasné, že pro splnění zá‑
konných kvót je třeba zajistit zejména
recyklaci skla. Sklo však v solárních
panelech není volně přístupné, jsou
na něj nataveny další sendvičové vrstvy
(křemíkové články, EVA fólie, tedlar),
které jsou velmi obtížně oddělitelné.
odpady.ihned.cz
OD7-8_09_12.indd 11
nebezpečné látky
deny v Příloze II směrnice 2002/96/ES
o odpadních elektrických a elektronic‑
kých zařízení, jsou považovány za ne‑
bezpečné pro lidské zdraví a musí být
selektivně odstraněny).
Zjišťováním nebezpečných vlastností
solárních panelů se ve světě zabývá ně‑
kolik významných vědeckých pracovišť,
k hlavním odborníkům patří Dr. Dustin
Mulvaney z University of California
v Berkeley. Jeho práce vyústila ve spo‑
lupráci s organizací Silicon Valley
Toxics Coalition na vytvoření tzv. solar
scorecards, které hodnotí nebezpečné
vlastnosti panelů jednotlivých výrobců,
a to v celém životním cyklu panelu (blí‑
že viz http://solarscorecard.com/2012).
Náklady na separování a ekologickou
likvidaci nebezpečných součástí pa‑
nelu jsou částečně, nikoliv však zcela,
kryty výnosy z prodeje hliníku (z rámu)
a stopových množství stříbra (z pájky).
Celkově je tedy jasné, že recyklace solár‑
ních panelů má i po započtení výnosů
z prodeje surovin negativní bilanci.
recyklace něco stoJí
Recyklace, k nimž se ČR zavázala, musí
splňovat normy EU. Rovnice je jedno‑
duchá. Má‑li se recyklace dělat pořádně
a splňovat normy, něco stojí. Nelze od‑
hadnout přesně, jaké budou ceny komo‑
dit za dvacet let, ani to, jak se vyvinou
recyklační technologie. Je ale nanejvýš
pravděpodobné, že komplexní recyklace
panelů (včetně logistických, skladova‑
cích a administrativních nákladů) bude
jen těžko ziskovou činností.
Panely lze ziskově recyklovat jen
tzv. divokou recyklací, kdy se vyberou
jen ekonomicky zajímavé části (např.
hliníkový rám panelu) a zbytek se vyve‑
ze na skládku. n
–ewg–
str. 11
10.7.13 12:06
praxe
polská revoluce v nakládání s odpady
polsko se k prvnímu červenci připravuje na zásadní reorganizaci
dosavadního vedení odpadového hospodářství. původní systém
poplatků, kdy každý občan měl možnost vybrat si svou vlastní
firmu pro svoz odpadů, bude nahrazen pravidelnými měsíčními
poplatky odváděnými městu či obci, která bude podle
vyhláškou daných kritérií zajišťovat svoz centrálně.
Model, který je běžný v České republice, je
pro Polsko velkou novinkou, a lidé na ni
hledí s určitými obavami. Tadeusz Arkit,
předseda parlamentní Komise pro naklá‑
dání s odpady, však nevidí jiné řešení.
nekontrolovatelný systém
Liberálně nastavený systém byl totiž
v konečném výsledku nekontrolovatelný,
a lidé ve snaze ušetřit nakonec házeli
komunální odpad do popelnic souse‑
dům, do odpadkových košů v městských
parcích, pokud je přímo nevyhazovali
na místech k tomu neurčených, černých
skládkách. V průměrné obci si ještě letos
svoz odpadů platila jen třetina obyvatel
a firem.
„Koordinace svozu bude přenechána
na bedrech města či obce, která bude
také zajišťovat měsíční odvod poplatku,
odpadové daně,“ říká Arkit. „V zemi
s 38 mil. obyvatel to bude skutečně
revoluční opatření. Původní model byl
možná ve své podstatě alespoň teoretic‑
ky férový, ale také absolutně neudržitel‑
ný.“ Tímto opatřením se podle něj má
Polsko přiblížit k Evropským špičkám
v odpadovém hospodářství, Německu
a Rakousku, které si Arkit bere za vzor.
K tomu bude ale Polákům chybět mno‑
hem víc, než jen funkční systém svozu
odpadů. Vždyť podíl recyklace v západní
Evropě je okolo 60 %, zatímco v Pol‑
sku stále končí drtivá většina odpadů
na skládkách.
nelicHotivé statistiky
Právě rozdílný přístup v nakládání s od‑
pady dovedl Polsko tam, kde nyní stojí.
Pravda, zatímco průměrná země EU
vyprodukuje ročně kolem 507 kilogramů
odpadu na hlavu ročně, Poláci statisticky
vykazují vynikající výsledky. S 315 kilo‑
gramy (v roce 2011) na osobu jsou na tom
skutečně velmi dobře. Jenže ke zmíněné
cifře je nutné připočíst přibližně dalších
šedesát kilo „odhozených“ odpadků, kte‑
ré v běžné statistice nenajdeme. S tímto
podílem se totiž dále nepracuje, a není
svážen ani nijak zpracováván.
I další souhrnné charakteristiky
polského odpadového hospodářství
nejsou právě lichotivé. Cesta polského
odpadu končí v 71 % na skládce (srov‑
nejte s průměrem EU, 37 %), 1 % je
spáleno (EU 23 %), recyklováno nebo
kompostováno pak 28 % (EU 38 %).
Změna zavedených pořádků v polském
odpadovém hospodářství by měla jednak
zvýšit podíl recyklace, a současně snížit
i podíl nezpracovávaného odpadu. Tade‑
usz Arkit vychází z prosté myšlenky, že
pokud budou všichni rovnocenně platit
za svoz odpadů, nebudou už mít potřebu
ho vyhazovat po lesích.
Poplatek za svoz si přitom bude moci
stanovit každá obec sama, podle vlast‑
ního klíče, ať už to bude počet obyvatel
domu, plocha obytné jednotky v metrech
čtverečních, nebo průměrná spotřeba
vody. Změna se dotkne především obyt‑
ných domů, protože v panelácích už sys‑
tém pronájmu kontejnerů, za které platí
jednotliví nájemníci, funguje dávno.
Pochopitelně, spořiví obyvatelé
Varšavy už přišli na metodu, jak tento
systém obejít. Podle Zbigniewa Gawrona,
vedoucího Asociace bytových družstev,
lidé běžně uvádějí ve formulářích menší
počet obyvatel domu. Z dvoumilionové‑
ho hlavního města tak k prvnímu čer‑
venci zaplatí asi jen 600 000 obyvatel. n
raDoMír DoHnal
Zdroj: Server TerraDaily.com
metropole začne třídit zbytky jídla
Městská rada new yorku
připravuje spuštění programu,
zaměřeného na sběr a svoz
kuchyňských odpadů.
zbytky jídla, nezpracovaného
ovoce a zeleniny, teď budou
jednotlivé domácnosti
individuálně separovat
do připravených boxů,
které se budou centrálně
svážet ke kompostování.
Zbytky jídla se jednou desetinou podí‑
lejí na celkovém složení komunálních
městských odpadů. Jejich pestré složení
přitom komplikuje navazující třídění
a zpracování ostatního komunálního
str. 12
OD7-8_09_12.indd 12
odpadu. Pokud by se podařilo zmíněnou
složku účinně oddělit hned u zdroje,
výrazně by se tím usnadnilo další pro‑
cesní zpracování. Proto se město New
York rozhodlo učinit první krok, testo‑
vání odděleného sběru zbytků jídla.
Starosta města Michael Bloomberg
vyzval ke spolupráci širokou veřejnost.
Do programu se může v příštím roce
dobrovolně zapojit na 150 000 jedno‑
rodinných domácností, dále obyvatelé
stovky výškových budov a přes šest set
školských stravovacích zařízení. Testo‑
vací provoz systému by měl podchytit
na pět procent newyorských domácnos‑
tí, a posbírat okolo 100 000 tun zbytků
jídla ročně.
Obyvatelé domácností budou od‑
kládat zbytky potravin do speciálních
plastových krabic, velikostí ne nepo‑
dobných piknikovým košům. Po napl‑
nění je budou odnášet do větších sběr‑
ných boxů hnědé barvy, umístěných
před domy. Ty bude pravidelně vybírat
flotila vozů z newyorského městského
odboru městských služeb (NY CDS). Od‑
tud budou potraviny převáženy do kom‑
postáren, či do specializovaných zaříze‑
ní vybavených fermentační jednotkou,
kde z nich bude vyráběn bioplyn.
Vito Turso, zástupce komisaře pro
informování veřejnosti a komunit,
spadající pod Odbor městských služeb,
upozornil, že tato prozatím dobrovolná
aktivita by v případě úspěchu a funkč‑
nosti mohla být v horizontu dvou násle‑
dujících let vztažena
na celé město. n
raDoMír DoHnal
Zdroj: server waste360.com
odpady 7–8 | 2013
10.7.13 12:06
odpadové hospodářství v nizozemí
Cesta nizozemí –
cíle, závazky, výsledky
nizozemské odpadové hospodářství je často dáváno
za příklad moderního způsobu nakládání s odpady.
Technologické inovativní procesy, aktivní vyhledávání
nových řešení, zdokonalování a modernizace
– to jsou prostředky jak operativně řešit nové výzvy.
I to je jeden z důvodů, proč odpadové
hospodářství v Nizozemí představuje
tak dynamické tržní prostředí. Ekonomický obrat celého sektoru je dohadován na 5,7 miliard euro ročně, s predikcí pravidelného meziročního vzestupu,
a dává práci více než 30 000 lidí.
Holandsko, společně s Rakouskem
a Německem, dodržuje při nakládání
s odpady jednu principiální zásadu:
Holandské zkušenosti
V květnu tohoto roku se spolupracovník
naší redakce Radomír dohnal zúčastnil
na pozvání vlády nizozemského království týdenní cesty, během níž se blíže
seznámil s problematikou odpadového
hospodářství této evropské země.
z jeho poznatků a zkušeností vznikla
tato příloha.
odpady.ihned.cz
OD7-8_13_15.indd 13
platí zde zákaz skládkování. Aby tedy
byla dodržena příslušná rámcová stanoviska, je nutné, aby odpad byl buď spálen ve spalovnách, anebo recyklován.
Pro zemi, která ročně produkuje v průměru 61 milionů tun odpadů, z toho
8,9 milionů tun (přesněji 8,868 kilotun
v roce 2011) komunálního odpadu, to
pak skutečně představuje nemalý závazek. Přesto se daří recyklovat v průměru
80 % veškerého produkovaného odpadu. Spalovny, likvidující tuhý komunální odpad, a bioplyn z uzavřených
skládek se podílejí z patnácti procent
na produkci energie pro celou zemi.
Do dalších let si Holandsko vytýčilo čtyři hlavní priority: stimulovat
proces prevence vzniku odpadů, zvýšit
podíl recyklace (některé oblasti, např.
papírenský a automobilový průmysl,
už dnes překonávají své závazky pro
téma
Hlavní zdroje odpadů
v Holandsku (tis. tun)
Stavební průmysl
25 890
ostatní průmysl
14 970
Spotřebitelé, konzumenti
9 020
obchod, služby, vláda
5 310
zemědělství
2 250
energetika
1 450
zpracování kanalizačních
odpadů, odp. voda
1 400
doprava a transport
650
Čištění pitné vody
170
zdroj: nL agency,
Statistics netherlands (cBS) a eurostat, 2010
Porovnání složení komunálního
odpadu v amsterodamu a ČR
Amsterodam (%)
ČR (%)
zelený odpad
26
25
papír, kartón
15
13
plasty
14
12
Sklo
5
4
Textil
2
7
38
39
ostatní
zdroj: afwalservice West, 2011, eKoKoM, 2009
rok 2015), snižovat podíl spalitelného
materiálu na všech uzavřených skládkách a snížit environmentální dopady
sedmi specifických toků odpadů
(například stavebního odpadu, PVC,
textilu, potravin a papíru). n
–rdh–
str. 13
10.7.13 12:10
téma
odpadové hospodářství v nizozemí
odpad jako surovina
nebo odpad jako palivo?
Maximální racionalita požadavků, vycházející z dlouhodobé finanční udržitelnosti vlastních
záměrů. zhruba tak by se dala vystihnout samotná podstata fungování holandských společností,
jež se zabývají jednotlivými oblastmi nakládání s odpady.
O ekologii a čistém životním prostředí
se tu pravda mluví, ale vždy jen s ohledem na soudobé podnikatelské trendy,
výnosy hospodaření a plnění nařízení
či závazků vůči Evropské unii. Není
divu, peníze vládnou světem, a Holanďané jsou odjakživa velmi schopní
obchodníci.
Bližší zhodnocení jednotlivých
strategií nejvýraznějších společností
na nizozemském trhu je do značné míry
komplikované, už proto, že se většinou
specializují jen na určitý profil materiálu. Jistě si dokážeme představit, že
srovnávat společnosti zaměřené na svoz
odpadů ve velkých městech (AWGA
v Amsterodamu) s těmi, které se soustředí na komunální odpad z obcí (De
Meerlanden), není úplně vypovídající.
Každá z nich má totiž naprosto rozdílné
možnosti jak daný odpad třídit, případně jiné možnosti jeho opětovného
využití (vytápění domů, výroba elektřiny, zpracování biomasy).
Podobné je to i se specialisty: velká
asociace zpracovatelů autovraků, sdružená pod hlavičkou ARN, prosazuje
zcela odlišný přístup, než obchodníci
s autodíly z dílen Bart Ebben. Nedá se
ale jednoznačně říct, že strategie navr-
V zařízení společnosti aRn: robotické ruce, válce
a drtičky zrecyklují autovrak za pětačtyřicet
minut na 95 %. na snímku jednotlivé nadrcené
frakce ze zpracování.
str. 14
OD7-8_13_15.indd 14
hovaná jednou společností je pro celé
Holandsko ideální, vychází spíše z podmínek toho kterého regionu. Každý si
našel svou vlastní ekologickou niku,
prostor pro podnikání. Pochopitelně,
že zástupce vedení jedné firmy bude
propagovat a lobbovat jen za svůj způsob nakládání s odpady, a prezentovat
ho jako ten nejlepší. Nizozemí je totiž
z hlediska odpadového hospodářství
velmi dynamickým, a současně také
konkurenčním prostředím.
třídit, nebo ne?
Není proto divu, že se odpovědi na základní otázky, týkající se odpadového hospodářství, mezi jednotlivými
společnostmi výrazně liší. I ze srovnání
přístupů specialistů na konkrétní typy
odpadů lze cítit vzájemné pnutí. Často
na první pohled viditelným rozporem
je, zda odpad separovat, jakým způsobem tak činit, případně do jaké míry
a jak důkladně, a co s ním dělat potom.
Ostatně, i jednotlivá města a obce mají
různě nastavené parametry pro třídění
a separaci odpadu, a jiné motivační
prostředky (výše poplatků). V konečném důsledku vždy záleží na konkrétní
firmě, se kterou spolupracují.
Na jedné straně tak budou stát amsterodamští AWGA, kteří nechají třídit
obyvatele, respektive udržují v chodu
funkční systém podzemních pouličních
košů na plasty/papír/sklo. Zbylý odpad
je označen jako „netříděný komunální“,
a putuje do spalovny. V podmínkách
velkého města se jim tento systém zdá
výhodnější, a odprodej tří separovaných
složek zpět k výrobci jim stačí na hrazení celého provozu. De Meerlanden preferuje spíše jednotlivé velké netříděné
komunální kontejnery, které si mechanickou cestou přetřídí sami. Neprovozují totiž spalovnu, ale mají eminentní
zájem o bioodpad, ze kterého získávají
energii pro ohřev vody, vytápění domů
a skleníků a výrobu elektřiny.
Proces a dokonalost třídění má
také své názorové protipóly. Zatímco
malé a specializované společnosti se
snaží spíše o zavedení automatizovaných linek, které odpad separují podle
fyzikálních, chemických a optických
vlastností, jedna z největších třídíren
„holanďané sami tuší, že jejich systém má své
mezery,“ poznamenal o svých zkušenostech
autor přílohy Radomír dohnal.
komunálního odpadu, Baetsen, stále
raději zaměstnává na 120 zaměstnanců,
kteří třídí odpad na pásech manuálně.
Tento přístup by se mohl zdát už přežitkem, přesto ale vychází daný kolos
mnohem levněji a výhodněji.
speCialisté a generalisté
Pokud bychom měli hovořit o odpadových specialistech, stává se situace ještě
složitější. Už tu totiž nemluvíme jen
o jiné metodice zpracování, ale doslova
o rozdílné politice. Pokud se manažer
SKB nechá slyšet, že: „Třídění odpadů
je vlastně nesmysl, a spalovny jsou
nejlepší řešení,“ posluchače to trochu
poleká. Ze svého úhlu pohledu má ale
pochopitelně pravdu. Hlavním zájmem
jeho společnosti jsou totiž kovové
nápojové obaly, plechovky. Pro zájmy
SKB je pochopitelně netřídění odpadů
a nízkoteplotní spalování skutečně
výhodnější. Kovové částice je mnohem
snadnější vyseparovat z popela, aniž by
museli hradit celé procesní zpracování
a třídění.
V Holandsku tedy proti sobě stojí
dva základní přístupy: netřídit a pálit/
třídit a prodávat. Mezi nimi existuje
bezpočet variant, které čerpají z výhod
specifických přístupů. Navzájem se liší
jen výsledky. Pokud autovrak skončí
odpady 7–8 | 2013
10.7.13 12:10
odpadové hospodářství v nizozemí
téma
Jedna z největších třídíren komunálního odpadu Baetsen zaměstnává na 120 zaměstnanců, kteří třídí odpad na pásech manuálně.
v zařízení společnosti ARN, robotické
ruce, válce a drtičky jej za pětačtyřicet
minut „zrecyklují“ na 95 %. Jednotlivé
nadrcené frakce se poté odprodají zpět
výrobcům z oblasti automotive, nebo
končí ve spalovně. Když zajede do dílen
Bart Ebben, zrecyklují ho tu za dva dny
manuálně a jen na 61 %, ale je rozmontován a odprodán na jednotlivé části,
které mohou fungovat v jiných, funkčních vozech dalších deset let.
Holandsko, včetně hlavního města,
disponuje pěti nejvýkonnějšími spalovnami na světě. Cesta, při které by
netříděný odpad končil přímo v jejich
pecích, měnil se na popel a následně se
stával strukturální součástí asfaltu, je
skutečně stoprocentní recyklace. Kromě
„levného“ procesu zpracování odpadů
by navíc získávali Holanďané laciné
teplo a elektřinu, a plnili všechny eurounijní normy. Sami ale tuší, že tento
systém má své mezery. Odpady jsou
často mnohem hodnotnějším materiálem, než jen palivem, jehož zásoby také
nejsou neomezené.
Uvědomují si to ti, kdo se snaží
zavést dokonalejší systémy separace
jednotlivých složek do běžné praxe,
a opětovně je materiálově zhodnocovat. Ti, kteří „pálí“, však argumentují
vlastním téměř devadesátiprocentním
podílem recyklace, zatímco „třídiči“ dosahují zhusta jen kolem třiceti. Bohužel,
logický výsledek srovnání nedává stejně
logickou odpověď, který přístup pro
Holandsko do budoucna zvolit. To, co
je ekologické, nemusí být nutně ekonomické.
Manažer společnosti De Meerlanden
říká: „Odpady jsou problém ekologický,
ale nedostatek surovin z nich brzy udělá
problém ekonomický.“ Na to kontruje
Janet Kes, manažerka z ARN: „To, zda
se jedná o odpad, nebo cenný zdroj surovin, je otázkou celonárodní diskuze.“
Oba tyto názory dobře demonstrují,
v jaké fázi rozhodování se celé Holandsko nachází. A to, pro jakou cestu se
nakonec rozhodnou, ukáže teprve čas. n
–rdh–
6—2013
atelstv
Měsíčník vydav
www.pravnir
í Economia —
€
160 Kč / 7,40
adce.cz — Cena
ho práva? 30
návrhů? 62
ocení soutěžních
68
a insolvenční
systémová novel
se
hodn
u
OD Co přine
posouzení a
Romanem Fialo
PRÁVO A OBCH
probíhá nové
ššího soudu
NÁ SPRÁVA Jak
předsedou Nejvy
PRÁVO A VEŘEJ
ovor s místo
ČNOST Rozh
PRÁVO A SPOLE
PRÁV O A FINAN CE
V POHY BU:
DANĚ A NOZ,
KOLE KTIVN Í
INVESTOVÁ N,
HYPOTEČN Í
POPL ATKY
Nejdůležitější právní informace pro management a podnikání
◆ Rekodifikace soukromého práva a její byznysové dopady
◆ Důraz na obchodní, finanční a pracovní právo
◆ Rozbory, analýzy, rozhovory, ankety, judikatura
PM
6/18/13 1:29
Ukázkové číslo zdarma získáte na [email protected] nebo na 800 11 00 22
OD000805
odpady.ihned.cz
OD7-8_13_15.indd 15
str. 15
10.7.13 12:10
téma
odpadové hospodářství v nizozemí
aeLs: Co s letadlem, když dolétá?
Za jeden den přijmou světová letiště přibližně 49 000 pravidelných linkových letů. Ročně to
znamená osmnáct milionů vzletů, které přepraví na 1,09 miliardy pasažérů. při tak ohromném
vytížení tohoto druhu osobní přepravy se ale nutně nabízí otázka: „Co bude s těmi létajícími obry,
až jednou doslouží?“ V holandském zařízení delftské společnosti aELS naštěstí znají odpověď.
Společnost AELS (Aircraft End‑of‑Life
Solutions) se totiž primárně soustředí
na likvidaci vysloužilých letadel. Její
záběr je trochu specifický: na světě totiž
existuje přibližně padesát podobných
společností, ty se ale v drtivé míře sou‑
středí jen na demontážní práce. Pouze
dvě na světě (americká AFRA – Aircraft
Recycling a již zmíněná AELS) zajišťují
i recyklaci jednotlivých dílů. A vzhle‑
dem k množství letadel, jejichž aktivní
provozní cyklus se již chýlí ke konci,
mají skutečně co dělat.
Rámcově lze rozdělit pracovní náplň
inženýrů a techniků na dva hlavní
proudy činností: rozebírání letadel
za účelem zisku součástek, které mohou
být využity v letounech podobného
typu, a rozebrání letadla na jednotlivé
části, které mohou být po separaci jed‑
notlivě rozprodány k recyklaci.
„Každé letadlo je již v konstrukč‑
ních dílnách dimenzováno na určitou
životnost,“ říká generální manažer
společnosti Derk‑Jan van Heerden.
„Nové si obvykle odlétá určitý počet
vzletů na dálkových linkách, pak
přechází na vnitrostátní a regionální
lety. Po zhruba deseti až patnácti letech
provozu jej čeká první velká přestavba
a z dopravního letounu se většinou stá‑
Jsou v Evropě
hřbitovy lEtadEl?
„Na ty v Evropě nenarazíte,“ vysvětlu‑
je derk‑Jan van Heerden. „I když v EU
nemáme přesně nastavenou legislativu
na ekologicky šetrnou likvidaci letadel,
pro nás je to spíše otázkou ekonomiky
a recyklace materiálu. američané si něco
takového mohou dovolit také proto, že
i když se jejich letadla odložená v poušti
stanou definitivně nepoužitelná, mate‑
riálově zůstanou stále zajímavá. písek
letadla zakonzervuje. Většinou jde o to,
že jejich majitelé momentálně nemají
peníze na jejich demontáž a odprodání.
U nás nemáme žádný „přírodní“ hangár,
kde bychom mohli letadla na celá deseti‑
letí odkládat. ale tím lépe pro nás.“
vá nákladní, na přepravu karga. Pak
většinou skončí tady u nás.“ Prakticky
každé letadlo daného typu je ale „ori‑
ginál“ a dostává se k demontáži jinou
cestou. Některá musí být demontována,
protože se projevila jako poruchová
(o která se jedná, pochopitelně výrobce
i AELS tají), jiná musí být rozebrána
v důsledku havárie, většina z nich ale
pochopitelně patří mezi ta, která už
mají odlétáno.
Kokpity se často využívají při výcviku pilotů a palubních posádek.
str. 16
OD7-8_16_20.indd 16
tři varianty
„Některá letadla nám předají přímo
letecké společnosti, jiné si musíme od‑
koupit,“ říká van Heerden. „Především
tak činí řada leteckých společností,
aby měly na likvidaci doklad. Tím, že
letadlo k demontáži prodají nám, totiž
přebíráme plnou odpovědnost za jeho
ekologickou likvidaci. Ve zřídkavých
případech vyjíždí naši technici do teré‑
nu k haváriím. Většina letadel musí být
schopná přistát na našem letišti a dopra‑
vit se do našich dílen po vlastní ose.“
Demontážní dílny v AELS tedy v zásadě
dostávají zakázky tří typů. Prvním pří‑
padem je zákazník, který dodá letadlo,
a přeje si zachovat jen určité konkrétní
díly. O zbytek šrotu nemá zájem. Druhá
varianta nastává, když zákazník doručí
letadlo, na jehož součástkách nemá
žádný zájem. Technici se svářečkami
letadlo naporcují na jednotlivé kusy,
odprodají je, a zisk se dělí s majitelem.
Poslední variantou je situace, kdy AELS
samo zakoupí výběhový aeroplán, který
po rozřezání výhodně prodá na součást‑
ky a kovy.
Představa letadel prodávaných
do sběru zní možná úsměvně, když ale
vezmeme v potaz průměrnou sedmde‑
sátitunovou váhu vyloženého letadla,
Nejcennější na vraku letadla jsou motory.
Odpady 7–8 | 2013
10.7.13 12:12
odpadové hospodářství v nizozemí
Vnitřek nákladového prostoru Boeingu 747 po demontáži kovových krytů.
přičemž až 25–30 tun z celkového
objemu tvoří hliník, vyrůstá nám před
očima obraz velmi lukrativního pod‑
nikání. Kromě hliníku je tu navíc ještě
vysoce kvalitní nerezová ocel a titan,
byť v menších množstvích. To vše
dokáží mistři s řezačkami a svářečkami
dostat z letadla o velikosti Boeingu 747
za dva až tři dny. V dílnách AELS roze‑
berou na součástky 4‑6 letadel měsíčně,
přibližně dalších 6‑18 ročně jde zde de‑
montováno kompletně. K tomu je nutno
připočíst ještě 6‑12 menších letadel typu
Cessna. I ty zde končí svůj poslední let.
LetadLa musí Létat
„S naším podnikáním v dobrém slova
smyslu zamávala celosvětová ekono‑
mická krize,“ říká van Heerden. „Něko‑
lik leteckých společností zkrachovalo,
lidé méně cestovali, což znamenalo,
že jen v Evropě se zvýšil počet letadel
letos určených k rozmontování na čty‑
ři sta. K tomu ještě můžeme připočíst
dalších zhruba 2000 letounů, které jsou
nečinně odstaveny v hangárech. U nich
je jen otázkou času, než nám je jejich
majitelé odprodají.“ Letiště si totiž
nechávají vyplácet poplatek za „parko‑
vání", který je vypočítaný z průměru
počtu vzletů a počtu palubních míst.
Letadlo, které nelétá, tak stojí jeho ma‑
jitele kolem 500 euro za den. Násled‑
né zprovoznění, tedy znovuuvedení
do provozu, revize technických sou‑
částí a další osvědčení většinou vyjde
tak draho, že se majiteli spíše vyplatí
letadlo odprodat k demontáži.
téma
Společnost se specializuje hlavně
na značku Boeing. „Zpracováváme
prakticky všechny typy – B 737, B 747
i Dreamliner B 787,“ vypočítává van He‑
erden. „Vzhledem k tomu, že naše dílny
jsou součástí leteckého parku Aviolan‑
da, kde se navrhují nová konstrukční
řešení pro letouny Fokker, nemáme
problém ani s nimi.“
Mezi nejžádanější součásti starých
letadel patří zadní motory, které v zása‑
dě tvoří nejvýnosnější položku na se‑
znamu náhradních dílů: „Motory jsou
navrhovány vždy na určitý počet vzletů,
v případě Boeingů obvykle na 25 000,“
vysvětluje van Heerden. „Jsou to velmi
kvalitní a odolné součástky. Čím méně
mají za sebou vzletů, tím lépe jdou pro‑
dat. Samotná kostra letadla nám může
vydělat jen kolem 30 000 euro, motory
mohou ale jít do statisíců. Poměrně hod‑
notná je i elektronika, palubní počítače
a navigační systémy.“
Všechny součástky z letadla se však
prodat nedají. „Musíme si pečlivě hlídat
seznam tzv. bogus parts, bludných sou‑
částek. Mezi ně patří stále funkční díly,
které by se ale například podle bezpeč‑
nostních směrnic neměly od roku 2006
objevovat v normálním letovém pro‑
vozu. Ty musíme na místě zneškodnit,
a nemůžeme je prodat.“
Kvalitní hliník a další materiály
z demontáže se většinou znovu využi‑
jí při konstrukci nových letadel. Celé
„kusy“ letadel, jako je kokpit nebo
chodba, většinou slouží při výcviku
pilotů a palubních posádek. „V případě
legendárního typu Boeingu 747 máme
ve vzduchu na 15 000 potenciálních
klientů, a je zapotřebí vyčistit dvacet let
letecké historie,“ uzavírá van Heerden. n
–rdh–
Odhalené „vnitřnosti“ letadla naznačují, jak velkým zdrojem kovů je.
Odpady.IHNEd.CZ
OD7-8_16_20.indd 17
str. 17
10.7.13 12:12
téma
odpadové hospodářství v nizozemí
dva pohledy na stejnou věc
dvě holandské firmy – jedna působící v regionu, druhá ve velkoměstě.
do jaké míry jsou jejich pohledy na odpadové hospodářství podobné?
afvaLserviCe West Gemeente
amsterdam (aWGa)
AWGA poskytuje od roku 2007 kom‑
pletní servis svozu odpadů pro jednu
ze sedmi městských čtvrtí hlavního
města. Z toho vyplývá i její bližší spe‑
cializace na „domácí“ odpad a sběr tří‑
děného komunálního odpadu odhazo‑
vaného do kontejnerů. Zajišťují ve čtvrti
se 125 000 obyvateli (Amsterodam West)
údržbu a provoz 10 000 odpadkových
košů na separovaný odpad, umístě‑
ných na ulicích, a jednou tolik větších
kontejnerů situovaných za obchody
a nákupními centry. Navíc se podílejí
i na provozu centrální městské spalov‑
ny a bioplynové stanice. Spravují rovněž
flotilu 80 vozů (30 přímo pro tuto čtvrť,
11 pro okrajové části města, zbytek jsou
vozy technických služeb). Za (AWGA)
hovoří Drs. Gerard Wiggers.
Jaké jsou vaše hlavní zdroje financování?
AWGA je na první zdání zvláštním
modelem společnosti. V zásadě se jedná
o organizaci, která není řízena městem,
a její financování vychází z nadačního
principu, ale současně také z poplatků
obyvatel (350 euro za obytný dům roč‑
ně). Veškerý zisk musí zpětně investovat
do zlepšování efektivity svého provozu
a inovací technologických postupů.
Dozorčí rada složená ze tří kontrolorů
dohlíží na to, aby generované finance
nekončily jako odměny manažerů, ale
tam, kde jsou skutečně zapotřebí.“
„Veškerý zisk musíme zpětně investovat do zlepšování efektivity svého provozu
a inovací technologických postupů,“ říká drs. Gerard Wiggers, aWGa.
Jak a proč třídíte odpad?
Klidně počítejme – za tunu sepa‑
rovaného skla dostaneme 53 euro
a ročně sesbíráme na 2700 tun. Papír
přijde na 90 euro za tunu, a proto nás
zajímá mnohem víc. Jistě, nejatraktiv‑
nější jsou plasty, které můžeme od‑
prodat za 445 euro, jenže poměr jejich
objemu a váhy z nich nedělá příliš
atraktivní materiál. Proto zatím v naší
čtvrti provozujeme jen 180 speciálních
podzemních kontejnerů, určených
pro plasty. To všechno nám prozatím
komplikuje dosažení většího podílu
recyklace. Naším hlavním záměrem
je tedy obchod.
Jaké míry úspěšnosti dosahujete při
recyklaci?
Celé město Amsterodam dosahuje
v podstatě jen 15 %. Je to ale problém
všech velkých měst, z nichž nejlépe si
stojí Utrecht s 25 %. Je to ale jen o prá‑
ci s čísly – jde o to, že se odpad netřídí
a nerecykluje přímo u zdroje, případně
u nás, ale že jej ke zpracování odesíláme,
či spíše odprodáváme někam jinam.“
Jaký je váš názor na separaci odpadů?
Je to pochopitelně cesta jak gene‑
rovat další finance. Můžeme ho totiž
odprodat zpracovatelským firmám
za větší peníze, než za kolik bychom
jej odprodali spalovně.
de meerLanden (dem)
De Meerlanden (DeM) je veřejnou fir‑
mou zaměřenou na sběr komunálních
odpadů v několika holandských okre‑
sech. Zaměstnává na 250 zaměstnanců
(z toho 100 se sníženou pracovní schop‑
ností). Celoročně sváží a třídí odpad
od přibližně 100 000 domácností a 4000
firem. Disponují flotilou 140 vozů,
poháněných biopalivy. Mezi vedlejší
aktivity společnosti patří „udržování
čistoty veřejných prostor“, a stará se
tedy o čištění ulic, udržování městské
zeleně, odchyt toulavých psů a odhr‑
nování sněhu z komunikací v zimě. Její
roční obrat je 45 milionů euro. Na naše
otázky odpovídala Angeline Kierkels.
„Bioodpad je pro nás nyní zdrojem energie, kterou vyhříváme naše skleníky, ohříváme vodu,
vyrábíme z něj bioplyn, vyrábíme elektřinu a vytápíme několik stovek domácností,“
vypočítává angeline Kierkels ze společnosti de Meerlanden.
str. 18
OD7-8_16_20.indd 18
Jaké jsou vaše hlavní zdroje financování?
Naším hlavním zdrojem příjmů jsou
poplatky za svoz a třídění odpadů, které
Odpady 7–8 | 2013
10.7.13 12:12
odpadové hospodářství v nizozemí
vybírají jednotlivé obce od svých oby‑
vatel. Převážně z nich financujeme svou
činnost. A když někde třídí lépe, snažíme
se je motivovat snížením těchto poplatků.
Jak a proč třídíte odpad?
Máme automatickou přetřiďovací
linku pro běžný komunální odpad,
velkoobjemový odpad (nábytek, elek‑
troniku, stavebniny) třídíme odděleně.
Jednotlivé vyseparované složky, v závis‑
losti na jejich kvalitě, odprodáváme zpět
konkrétním výrobním společnostem.
Naším hlavním krédem je trojice pojmů
„reduce/re‑use/recycle“.
Díky tomu, že se soustředíme
na komunální odpad, jehož 31 %
vytváří bioodpad, rozhodli jsme se jej
dále zpracovávat. Zvolili jsme model
„waste‑to‑energy“. Bioodpad je pro nás
nyní zdrojem energie, kterou vyhříváme
naše skleníky, ohříváme vodu, vyrábí‑
me z něj bioplyn a elektřinu, vytápíme
několik stovek domácností.
Jaké míry úspěšnosti dosahujete při
recyklaci?
Při recyklaci odpadů dosahuje spo‑
lečnost De Meerlanden úspěšnost 61 %.
Pochopitelně, některé složky odpadu jsou
pro nás více atraktivní, a více se na ně
soustředíme. Starý nábytek a stavebniny
po drcení od nás putují zpět do staveb‑
nictví, je s tím ale víc práce, než kolik je
pro nás zajímavé. Oproti tomu šatstvo
a textilie jdou rychle na odbyt, a nemá‑
téma
me problém s tím, že by nám dlouho
blokovaly místa v kontejnerech. Proza‑
tím nejlepší je pro nás bioodpad.
Jaký je váš názor na separaci odpadů?
Jde to dělat i lépe. Ale za součas‑
ných podmínek jsme v podstatě rádi
za stav, který panuje. Na rozdíl od naší
konkurence, kolegů z velkých měst, se
snažíme neklást tak velký důraz na do‑
mácí třídění odpadů, a dáváme přednost
rozumné mechanické separaci. Pro nás
je technicky ideálním řešením komu‑
nitní kontejner na každé ulici, i když se
nebráníme ani variantě sběru odpadů
od dveří ke dveřím. Osobně zatím prefe‑
rujeme kombinaci obou přístupů. n
–rdh–
ze dna šálku kávy až na váš talíř
Kavárny La place se dnes díky Leonelu van der Steenovi už nesoustředí jen na produkci
kofeinových nápojů. Zcestovalý dobrodruh se před lety velmi podivil, že odpad z kávovarů
nikdo dále nezpracovává, a zbytečně se vyhazuje.
osobně objížděl všechny kavárny pro
kbelíky s lógrem. Naštěstí má společ‑
nost provozující La Place svůj vlastní
systém svozu. Stačilo jen říct, a dnes
mi jednou týdně zastaví před pěstírnou
plný náklaďák. Ten si zase hned naloží
vypěstované houby. Týdně k nám dora‑
zí asi 2500 kilogramů kávového odpadu,
a my jsme při stávající velikosti provozu
schopni vypěstovat za stejnou dobu asi
150 kg hub,“ popisuje vstupy a výstu‑
py GRO van der Steen. „V současnosti
hospodaříme ve třech halách, se čtyřmi
zaměstnanci střídajícími se na směny.“
Kaváren spadajících do franšízy La
Place je jen v Holandsku kolem stovky.
Ročně je navštíví 38 milionů milovníků
kávy. Jedna taková kavárna vyproduku‑
je v průměru 10‑25 kilogramů „lógru“,
spařené drti pražených kávových jader.
Svou povahou je tento odpad čistě
biologický, přesto směroval jako většina
nizozemského komunálního odpadu
do centrálních spaloven. A to Leonel
van der Steen v roce 1999 nedokázal při
návštěvě Amsterodamu pochopit.
Už léta totiž pracoval v malé jihoafric‑
ké humanitární organizaci, která pomá‑
hala místním dětem nalézt kvalitní zdroj
obživy. „Model využívaný v JAR, tedy
produkce potravin na substrátu z orga‑
nického odpadu, mi přišel jako normální
a přirozený koloběh života,“ říká van der
Steen. Když se v roce 2008 vrátil do rod‑
ného Warmenhuizenu, rozjel nevšední
byznys. Na substrátu, který se skládá
z minerálních složek, kompostu a odpadu
z kaváren začal pěstovat houby.
reCykLaCe s Chutným výsLedkem
K tomu účelu založil malou společnost,
Green Recycled Organics (GRO), která
nyní s využitím několika skleníků
a pařenišť recykluje přírodní cestou
biologický odpad, a navíc je schopná ge‑
nerovat i nezanedbatelný zisk. Jak sám
připouští, nevycházel z údivu, jak to
všechno bylo snadné: „Objevil jsem pro‑
stě nevyužívaný segment trhu. V pod‑
statě se stačilo jen domluvit s několika
lidmi na správných místech.“ Do při‑
pravovaného projektu vložil své vlastní
peníze, zisk jednorázové eurounijní
Odpady.IHNEd.CZ
OD7-8_16_20.indd 19
hLíva – zLatý důL
pytle se substrátem, na němž roste hlíva.
dotace na podporu „projektů dlouhodo‑
bé udržitelnosti“ v hodnotě 20 000 euro
byl prý jen příjemným překvapením.
Jako další krok prý byla domluva
s vedením kavárenského řetězce La
Place. „Slíbili, že mi zdarma dají svůj
odpad, a když na něm vypěstuji houby,
obratem je ode mě odkoupí. Ten rozho‑
vor byl sám o sobě neskutečný,“ tvrdí
s úsměvem van der Steen. Jako příklad
uvádí problém transportu materiálu:
„Pro mne nebylo časově možné, abych
Pověst „houbového barona“ vydobyla
zcestovalému Holanďanovi hlíva ústřič‑
ná (Pleurotus ostreatus). Výrobní proces
sám není přitom žádným tajemstvím:
„Smícháme zeminu, kompost, kávový
odpad a houbové spóry a výslednou
směsí naplníme průhledné plastové
vaky,“ popisuje. „Po čtyři týdny je pak
necháme viset v zastíněné hale, kde
udržujeme konstantní teplotu. Poté je
na deset dní přesuneme do haly s chlad‑
nějším a výrazně vlhčím ovzduším, aby
se lépe rozrostly. Pak už můžeme jen
sklízet.“
Společnost La Place odebírá houby
za 5–6 euro/kg, tedy o trochu více, než
je běžná obchodní cena, ale na druhé
straně získává předkupní právo na od‑
běr a současně se zbavuje nepotřebného
odpadu. Přidanou hodnotou celé výroby
je, že nepotřebný růstový substrát
po odtěžení úrody je možné dále prodat
jako vynikající kompost. n
–rdh–
str. 19
10.7.13 12:12
téma
odpadové hospodářství v nizozemí
Módní prvky, jako jsou třeba dřevěné blatníky, zlepšují
prodejnost renovovaného kola.
„poslední skutečně dobrá holandská kola jsou většinou přes třicet let
stará,“ říká Marek Groot Wassinka ze společnosti Roetz.
roetz – první kolo z druhé ruky
Nizozemci jsou národem cyklistů, a tak jistě nepřekvapí, že jen v roce 2011 vyhodili
„do sběru“ 1,5 milionu jízdních kol. Nemalá část z odložených bicyklů by klidně mohla
sloužit svým uživatelům dál, stačilo by je jen trochu opravit.
Firma Roetz je součástí projektu
Passwerk, které jsou obdobou našich
chráněných dílen. Pracují zde lidé po‑
kročilého věku nebo s tělesným posti‑
žením. V dílně Roetz – velmi zjednodu‑
šeně řečeno – vezmou staré, vyhozené
kolo, opraví ho a opětovně prodají.
Nedělá se tu právě velký byznys, ale
spíš se účelně prodlužuje životní cyklus
ojetých bicyklů. O co tedy v Roetz jde?
Na to jsem se zeptal manažera dílny,
Marka Groot Wassinky.
proč vůbec opravovat stará ojetá kola,
mají snad holanďané málo kol?
Kol máme sice dost, horší už je to
s kvalitou. Myslím si, že ještě po druhé
světové válce jsme dělali nejlepší kola
na světě. Dnes to už ale neplatí, a celá
tradiční cyklo‑výroba už dnes praktic‑
ky neexistuje. Holandskou produkci
definitivně rozdrtila v posledních třech
desetiletích levná asijská výroba.
Za dvacet let se také razantně změ‑
nily požadavky a přání cyklistů. Dříve
lidé chtěli kola, která bych označil jako
„solidní“. Pak ale začali dávat přednost
„módnímu“ bicyklu, který je nějakým
způsobem reprezentoval, podobně jako
auto nebo drahý mobil. Problém nastal
poté, co si uvědomili, jak nízká kvalita
a vysoká poruchovost je u importova‑
ných kol, a začali se dívat zpět po sta‑
rých a spolehlivých kolech. Proto teď
děláme ze starých kol nová.
Jaké je tedy průměrné stáří vyhazovaných kol? Jsou lepší ty zachovalejší,
novější?
str. 20
OD7-8_16_20.indd 20
Milion a půl vyhozených kol ročně,
to zní jako ohromné číslo. Většina
z ojetin není starší než dva tři roky. Nás
ale zajímají kola stará třicet a více let,
a těch je méně než 20 %. I když se to zdá
neuvěřitelné, jen samotný rám takového
veterána je učiněný poklad. Když jej
vezmeme, upravíme a přetřeme, vydrží
klidně dalších dvacet let.
takže vyrábíte nová kola ze starých?
Není to staré kolo z druhé ruky,
je to nové kolo se starým, kvalitním
rámem. Jistě, pořád víme, že je hodně
co zlepšovat. Brzdy a přehazovačky
například pořád montujeme z asijského
dovozu. Ale tím, že se snažíme na starý
rám namontovat nové prvky, zlepšujeme
prodejnost celého produktu. Na kolo
například přiděláváme vlastní dřevěné
blatníky. Dřevo na ně pochází z poká‑
cené městské zeleně, kterou tak vlastně
pomáháme také recyklovat. Ty vyrábí‑
me tady, v našich dílnách.
Jak vypadá váš výrobní a obchodní řetězec?
Staré kolo rozebereme, většinou
ponecháme jen rám. Zbylé prvky využí‑
váme jen částečně, většinou je separuje‑
me (ty znovuvyužitelné) anebo odpro‑
dáváme do spaloven. Rekonstrukce
kola, jeho smontování, natření, včetně
instalace nových prvků – dřevěných
blatníků a bedničkového košíku – nás
přijde na 30–50 euro. Od nás pak putuje
k našim specializovaným prodejcům.
Máme velká prodejní místa v Haarlemu
a Hoovendorpu, ale prakticky jsou naše
kola k dostání v padesátce různých
obchodů. Dokonce máme i pobočky –
v Kodani, Berlíně, Londýně a na něko‑
lika místech v Belgii. Tady se prodávají
za 500–550 euro. Každé kolo, většinou
s typickým oranžovým nebo červeným
přestřikem, je opatřeno kartičkou s fot‑
kou našeho zaměstnance, který to kolo
vyrobil. Je pro nás důležité, aby zákaz‑
níci věděli, jaké kolo a proč si pořizují.
Naši zaměstnanci v několika Passwerk
dílnách po celém Holandsku vyprodu‑
kují 20–50 kol týdně.
Kde sháníte kola k renovaci?
Nakupujeme je na burzách, pořáda‑
ných městy. Většina radnic se touhle
formou zbavuje svého odpadu předtím,
než je odprodá do spaloven. Města zís‑
kávají kola různou cestou. Část z nich je
skutečně odložena ve sběrných dvorech,
ale často se také jedná o kola, která
zůstala opuštěná a zamčená ve stojanu
déle než rok. A pochopitelně, když při‑
jde na čištění městských říčních kanálů,
jsou to učiněné žně. Vzhledem k tomu,
že si můžeme vybírat z milionové
nabídky, můžeme se soustředit na typy,
které nás zajímají. Jeden kus odkupuje‑
me za 5–10 euro.
Není to trochu hodně na „odpad“?
Levné to není, ale pro nás je to cena
materiálu. A tím, že vlastně využívá‑
me použité materiály, se stáváme proti
zahraničním dodavatelům konkuren‑
ceschopnější. A rostoucí ceny surovin
ve světě nám hrají do karet. Úplně nové
kolo si v obchodě koupíte za více než
sedm set euro. n
–rdh–
Odpady 7–8 | 2013
10.7.13 12:12
nakládání s odpady
kovy vzácných zemin, a jak je získat
Laciné ceny pRasat nedovolily pRométheovi SMésti eUrópu … to je začátek věty, kterou
biflují studenti chemie. Je to mnemotechnická pomůcka, jak si zapamatovat sled lantanoidů,
neboli kovů vzácných zemin v Mendělejevově periodické tabulce.
Právě těmto kovům bylo věnováno jedno
z témat konference Zpětný odběr, kterou
pravidelně pořádá společnost Asekol.
Tyto kovy, označované jako REE – Ra‑
re‑Earth Elements nebo KVZ – Kovy
vzácných zemin, se totiž v posledních
letech staly strategickými surovinami
elektrotechnického průmyslu. Zároveň
se na ně obrací pozornost při recyklaci
vysloužilých elektronických a elektro‑
technických zařízení.
„Jde o specifickou skupinu vzácných
kovů, které se využívají téměř výhrad‑
ně v hightech oborech, jako je výroba
mobilních a satelitních telefonů, hybrid‑
ních motorů, permanentních magnetů,
infračervené optiky nebo komponentů
OZE. Takřka celou světovou produkci
těchto prvků (95 %) má ve svých rukou
Čína a svoji dominanci dále zvyšuje
tím, že vstupuje do zahraničních firem,
které těží ve světě zbylých pět procent,“
uvedl na konferenci Mgr. Pavel Kavi‑
na, PhD, ředitel odboru surovinové
a energetické bezpečnosti Ministerstva
průmyslu a obchodu. „Na podzim 2009
se Čína rozhodla omezovat těžbu REE
kvůli uzavírání neekologických či
nebezpečných dolů a začala limitovat
vývoz. Vyspělé země – EU, Japonsko či
USA, které své někdejší doly uzavře‑
ly – byly naprosto bezmocné a zasaženy
na velmi citlivém místě.“
Vedle těžby věnuje vzestupující Čína
již mnoho let velkou pozornost tomu,
co Mgr. Kavina označil za „surovino‑
vou diplomacii“ pro zajištění dostatku
nerostných a energetických zdrojů pro
své hospodářství. Podobný trend sledují
i další, zejména mimoevropské země,
jako jsou Japonsko nebo Jižní Korea.
Lanthanoidy
Jésou skupina patnácti chemických prvků počínajících lanthanem, tedy prvků s protonovým číslem 57 až 71. Spolu se skandiem a yttriem tvoří skupinu prvků vzácných zemin.
Veškeré lanthanoidy vykazují velmi podobné chemické chování, jejich soli jsou značně
podobné sloučeninám hliníku. V přírodě se lanthanoidy vyskytují pouze ve formě
sloučenin. Jejich výskyt na zemi není nijak řídký. nejčastěji zastoupený cer je celkově
26. prvkem v pořadí elementárního složení zemské kůry a i nejméně běžné lutecium
vykazuje 200krát vyšší obsah v kůře než zlato.
Lanthan
La
Samarium
Sm
holmium
ho
cer
Ce
europium
Eu
erbium
Er
praseodym
Pr
Gadolinium
Gd
Thulium
tm
neodym
nd
Terbium
tb
ytterbium
yb
promethium
Pm
dysprosium
dy
Lutecium
Lu
„Soupeřit se bude o stále více
specifické a těžko nahraditelné
komodity. Většina trendů se bude
rodit a odehrávat mimo evropský
prostor.“
Mgr. Pavel Kavina
V Evropské unii začala diskuse
o tzv. superkritických komoditách
v pracovních skupinách v letech
2010‑2011. „EU v té době absolvovala to,
co mají ostatní globální hráči vyřeše‑
no již několik desetiletí,“ poznamenal
k tomu na konferenci Mgr. Kavina.
Diskuse vyústily v definování čtrnácti
superkritických komodit. Vedle kovů
vzácných zemin je v nich zastoupen an‑
timon, beryllium, fluorit, gallium, ger‑
manium, grafit, hořčík, indium, kobalt,
niob, platinové kovy, tantal a wolfram.
Právě pro potíže se získáváním těch‑
to materiálů z primární těžby se stále
větší pozornost obrací na již použitá
zařízení na konci své životnosti,
z nichž by se recyklací dala získat
významná množství těchto cenných
materiálů.
kde je najdeme
Kovy vzácných zemin najdeme prak‑
ticky v každé z kategorií odpadních
elektrických a elektronických zaříze‑
ní, jak je definuje evropská směrnice
(2012/19/EU).
Prvek europium je například dů‑
ležitým kovem, který se používá pro
výrobu LED osvětlení. Kromě toho ho
najdeme v zařízeních pro air conditio‑
ning, dotykových monitorech, TV, LCD,
ve velkých tiskárnách a zdravotnických
přístrojích, hodinkách, váhách, růz‑
ných malých zařízeních včetně hraček
a samozřejmě v osobní elektronice, jako
jsou mobily, GPS nebo počítače – v sou‑
hrnu ho nacházíme u zařízení kategorie
jedna až šest podle směrnice OEEZ.
>
„Evropské fondy – pro rozvoj podnikání a inovací”
Internetová platforma využívající inovativní řešení jako způsob na zavedení e-služeb v oblasti nakládání s odpady
V rámci projektu spolufinancovaného z prostředků Evropského fondu regionálního rozvoje: OPPI 8.1. „Podpora elektronického podnikání”
bude zpřístupněna inovativní internetová platforma, která umožní přístup
k řadě služeb s charakteristicky inovativním řešením. Projekt využívá potenciál polského a českého trhu s odpady.
Cílem záměru je oživit aktivity směřující k uspořádání trhu výměny informací
o producentech a příjemcích odpadů. Díky němu bude možné využívat specializované informace o technologiích používaných v tomto odvětví a sledovat
legislativní změny v zákonech upravujících systém nakládání s odpady.
Internetový systém ECO4ECO jako komplexní platforma využívá řadu
digitálních nástrojů - produktů. Poskytuje mnoho možností, např. využití
odpady.ihned.cz
OD7-8_21_24.indd 21
inovativního systému vyhledávání a spojování uživatelů, kteří mají zájem
o výměnu odpadů, s využitím novátorské funkce tvorby klastrů. ECO4ECO
nabízí také publikace z oblastí technologií, práva, podpůrných fondů, jiných
událostí a aktivit spojených s tématikou odpadů i diskusní fórum, které
umožňuje navázat diskusi na různá témata nakládání s odpady. Navíc bude
jednou měsíčně vycházet autorské vydání internetových novin.
Projekt je spolufinancován z prostředků Evropského fondu regionálního rozvoje
v rámci Operačního programu Podnikání a inovace
ECO4ECO WIESŁAW SIUTAJ
e-mail: [email protected]
OD000802
str. 21
10.7.13 12:17
nakládání s odpady
Další prvek, erbium, se používá při
výrobě laserů a superrychlých optic‑
kých kabelů, osvětlení a tak dále, obecně
v zařízeních v kategorii 3–5. Neodym se
používá při výrobě miniaturních repro‑
duktorů nebo elektrických motorků k bez‑
kabelovému napájení různých zařízení.
Počítač například může mít v magnetech
hard disku až šest gramů neodymu.
Díky magnetickým a polovodivým
vlastnostem se používá cer v katodách
a kondenzátorech, pro získání žluté bar‑
vy v monitorech nebo žluté zabarvení
skla (obecně kategorie 2–6).
podpora recyklace
„Kovy vzácných zemin jsou 200krát
častější než zlato. Jejich ložiska však ne‑
jsou dostatečně velká a koncentrovaná
na to, aby stála za to je vytěžit,“ uvedl
na konferenci Zpětný odběr J. J. Santos,
výkonný ředitel španělské společnosti
Sustainable Alcublas Ltd. Co. Podle jeho
slov existují značné mezery ve zpětném
získávání KVZ z vysloužilých spotřebi‑
čů, mělo by se to však změnit.
„Je dva až desetkrát efektivnější re‑
cyklovat kovy, než je těžit. Polovina svě‑
tové oceli se recykluje, protože je na to
trh. Totéž se stane u KVZ. Na vytváření
recyklačních metod pracují různé země
a odborníci se shodují, že bude trvat ješ‑
tě nějaký čas, než se recyklace na prů‑
myslové úrovni začne vyplácet.“ To je
vyjádření Archima Steinera, výkonného
ředitele organizace Rare Earths UNEP
(New York, 2011).
V Evropě se počátkem tohoto roku
rozběhl projekt REMANENCE, který
KatEGoriE oEEZ
(podle směrnice 2012/19/eU ze dne
4. července 2012 o odpadních
elektrických a elektronických zařízeních)
1. Velké spotřebiče pro domácnost
2. Malé spotřebiče pro domácnost
3. zařízení informačních technologií
a telekomunikační zařízení
4. Spotřební elektronika
a fotovoltaické panely
5. osvětlovací zařízení
6. elektrické a elektronické nástroje
(s výjimkou velkých stacionárních
průmyslových nástrojů)
7. hračky, vybavení pro
volný čas a sporty
8. zdravotnické prostředky
(s výjimkou všech implantovaných
a infikovaných výrobků)
9. přístroje pro monitorování a kontrolu
10. Výdejní automaty
Evropská komise podpořila skoro deseti
miliony euro. Je zaměřen na hledání
postupů pro materiálové využití a re‑
cyklaci KVZ, zejména magnetů s obsa‑
hem neodymu, železa a bóru (NdFeB),
které se vyskytují v mnoha elektrických
a elektronických zařízeních na konci
životnosti.
V Japonsku zase začal letos platit
zákon podporující využívání KVZ
z mobilů a dalších zařízení.
Japonci o této aktivitě hovoří jako
o „urban mining“ – recyklaci hod‑
notných materiálů z velkých skladišť
použitých WEEE.
design, který myslí dopředu
Ve svém zákoně však Japonci nepod‑
porují jen rozvoj recyklace. Zaměřují
se i na výrobce různých spotřebičů:
měli by lépe spolupracovat při designu
výrobků, aby se snížily náklady na zpět‑
né získávání těchto kovů ze zařízení
po konci životnosti.
O tomto trendu hovořil na konfe‑
renci také Maximilian Ueberschaar
z Technické Univerzity v Berlíně.
Na recyklaci orientovaný design
produktů vyžaduje podle něj detailní
informace o chemických a fyzikálních
vlastnostech v rámci analýzy životního
cyklu. Pro recyklaci je nejdůležitější
uvolnění materiálů obsahujících kon‑
krétní kovy. „Recyklační procesy musí
být do průmyslu integrovány strate‑
gicky. Nesmíme sledovat jen zisk jako
jediné kritérium“, řekl ve své přednášce
Ueberschaar.
„Můžeme uchránit mnoho přírod‑
ních zdrojů, omezit emise CO2, a také
ušetřit peníze tím, že budeme recyklo‑
vat kovy vzácných zemin, které jsou
v našich starých zařízeních. Těžba
kovů je nákladná, zpracování starých
přístrojů a nové využití kovů je levněj‑
ší a snadnější,“ uzavřel na konferenci
J. J. Santos. n
Jarmila Šťastná
Zdroj: přednášky konference Zpětný odběr 2013,
pořádané společností Asekol v květnu 2013.
co je v iphonu
iphone je cvičení ve vysokoškolské chemii. Kovy vzácných zemin
jsou klíčové v komponentách, jež zajišťují, aby telefon svítil,
měl jasný obraz a vydával zvuk.
Barevný monitor: yb, La, pr, eu, Ga Te, dy
Monitor: La, ce, pr
obvody: La, pr, ne, Ga, dy
reproduktory: pr, ne, Ga, Te, dy
Vibrace: ne, Te, dy
Složení iPhonu
Cu . . . . . . . . . . . . . . 21,960 %
K . . . . . . . . . . . . . . . 0,947 %
Co . . . . . . . . . . . . . . 20,460 %
Cr . . . . . . . . . . . . . . . 0,726 %
Si . . . . . . . . . . . . . . . 7,100 %
Sr . . . . . . . . . . . . . . . 0,847 %
al . . . . . . . . . . . . . . . 4,050 %
S
Fe . . . . . . . . . . . . . . . 3,290 %
nd . . . . . . . . . . . . . . . 0,161 %
ni . . . . . . . . . . . . . . . 3,210 %
Er . . . . . . . . . . . . . . . 0,162 %
Ca . . . . . . . . . . . . . . . 2,290 %
ta . . . . . . . . . . . . . . . 0,120 %
P
. . . . . . . . . . . . . . . 0,356 %
. . . . . . . . . . . . . . . 2,180 %
in . . . . . . . . . . . . . . . 0,009 %
na . . . . . . . . . . . . . . . 0,895 %
ostatní (méně
než 0,009 %) . . . . . 30,300 %
Sn . . . . . . . . . . . . . . . 0,933 %
str. 22
OD7-8_21_24.indd 22
odpady 7–8 | 2013
10.7.13 12:17
odpa
nakládání s odpady
setkání odborníků k problematice Bro
Již po deváté se v náměšti nad oslavou uskuteční konference
věnovaná zpracování biologicky rozložitelných odpadů.
Konference „Biologicky rozložitelné
odpady 2013“ s podtitulem „Optimaliza‑
ce technologie v regionu“ proběhne ve
dnech 18.–20. září 2013.
Zvyšující se množství biologicky roz‑
ložitelných komunálních odpadů je sou‑
časným problémem mnoha regionů. Zá‑
kladní podmínkou pro úspěšné zvládnutí
nastavení vhodného systému zpracování
nebo využití biologicky rozložitelných
komunálních odpadů, vedoucí ke snížení
jejich skládkování, je vstřícná a jasná le‑
gislativa a koncepce všech zúčastněných.
Stěžejní je jasná a srozumitelná společná
strategie ministerstev životního prostře‑
dí, zemědělství a ministerstva průmyslu
a obchodu k této problematice. Do řešení
o využití bioodpadu je nezbytné zahrnout
i výsledky technických a technologických
výzkumů. Cílem konference je nalezení
co nejefektivnějšího řešení, jak začlenit bi‑
oodpady od systému nakládání s odpady.
Mezi nosná témata letošního ročníku kon‑
ference tedy patří optimalizace a integrace
systémů nakládání s odpady, efektivita
a účinnost technických řešení využití
BRKO a jejich ekonomická náročnost.
Při tradiční exkurzi se účastníci
seznámí se systémem nakládání s od‑
pady v Havlíčkově Brodě, kde podporou
domovního kompostování omezují vznik
bioodpadů. Dále se zúčastníme dne
techniky v Havlíčkově Brodě s praktický‑
mi ukázkami technologického vybavení,
od sklizně až po kompostování. Na závěr
navštívíme centrální kompostárnu zpra‑
covávající bioodpady z Jihlavska.
Druhý den konference bude v prvé
části věnován příspěvkům zástupců
Ministerstev životního prostředí, země‑
dělství a průmyslu a obchodu, kteří před‑
staví současný stav legislativních prací
ve vztahu k projednávané problematice.
Odpoledne je připravena velká plenární
diskuze se zástupci státní správy, měst,
obcí i regionů, kteří mají zkušenosti se za‑
váděním a provozem systémů nakládání
s bioodpady, techniky a dalšími odborní‑
ky. Cílem diskuse je definovat základní
problémy praxe a hledat jejich řešení.
Ve druhé části odpoledne bude para‑
lelně probíhat workshop pro provozovate‑
le zařízení na zpracování bioodpadů a zá‑
roveň budou probíhat přednášky k tématu
ochrany půdy za využití výstupů ze zaří‑
zení na zpracování bioodpadů‑kompostů
a digestátů. Prezentovány budou i závěry
výzkumu aplikovatelné v praxi. V rámci
bloku o půdě se také účastníci seznámí
se způsobem, jak využít kompost v rámci
pěstitelských systémů s cílem ochránit
erozně ohrožené půdy.
Třetí den konference bude věnován
dobré praxi a fungujícím příkladům eko‑
nomicky efektivních systémů prevence
vzniku odpadu a nakládání s bioodpady.
Proběhne velmi cenná výměna zkušeností
z již fungujících systémů v ČR. Prostor
bude věnován všem úrovním nakládání
s BRO‑ tedy prevenci, systémům sběru
a svozu, zpracování kompostováním,
integrovaným systémům nakládání s od‑
pady až po stabilizaci biologické složky
v komunálním odpadu. n
–sch–
Bližší informace o pořádané konferenci
naleznete na www.zeraagency.cz.
IX. ročník konference: Biologicky rozložitelné odpady
Optimalizace technologie
v regionu
Pořádá: ZERA – Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s.
18. – 20. 9. 2013
Náměšť nad
Oslavou
Pod záštitou Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství
Informace: www.zeraagency.eu
PARTNEŘI:
Mendlova univerzita v Brně, Výzkumný ústav zemědělské techniky v.v.i.,
Česká zemědělská univerzita v Praze, EA Vysočiny, BFA Vídeň, European Compost Network
HLAVNÍ TÉMATA KONFERENCE
• Efektivní technologie zpracování vytříděného BRO včetně stabilizace směsného komunálního odpadu
• Účinnost technických řešení využití BRKO a jejich ekonomická náročnost
• Odbytové možnosti a další využití výstupů zpracování BRKO
• Zkušenosti s komplexním řešením BRKO ve vztahu k produkci a skladbě komunálních odpadů
• Aplikace výzkumu v praxi (vermikompostování, kompost, stabilizovaný odpad, digestát)
ELRIRUVFKXQJ
DXVWULD
PROGRAM:
18. 9. 2013 exkurze HAVLÍČKŮV BROD (výstava)
19. 9. 2013 samostatná konference - plenární přednášky a panelová diskuse
20. 9. 2013 diskuze, příklady dobré praxe
ORGANIZAČNÍ POKYNY:
Příjem přihlášek do 11. 9. 2013
Zasílejte na adresu: ZERA – Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. Podhradí 1022, 675 71 Náměšť nad Oslavou,
e-mail: [email protected], [email protected], nebo fax 568 620 547
Konference pořádaná v rámci cyklu ODPADOVÉ DNY 2013
Mediálními partnery jsou PROFI PRESS s.r.o., týdeník ZEMĚDĚLEC, ČASOPIS ODPADY A ODPADOVÉ FÓRUM
OD000801
OD7-8_21_24.indd
odpady_210_147.indd 23
1
10.7.13
12:17
27.6.2013
10:21:01
nakládání s odpady
chystá se sedmý ročník
dnů zahradní a komunální techniky
Již posedmé se 18. a 19. září sejdou v areálu mezinárodního letiště v havlíčkově Brodě
vystavovatelé a uživatelé zahradní a komunální techniky. po ročnících uspořádaných
v minulosti na zelených plochách městečka Sázavy, je již po tři roky plocha
havlíčkobrodského letiště ideálním místem poskytujícím pořadatelům velice kvalitní zázemí.
Stejně jako v loňském roce, kdy své
produkty vystavilo více než padesát
výrobců a prodejců techniky, se očekává
podobný zájem i letos. Dny zahradní
a komunální techniky se budou jako
obvykle opírat především o představení
široké škály strojů vhodných pro údržbu
veřejné zeleně. Na vyhrazených pozem‑
cích tak budou moci zájemci posoudit
práci techniky při sečení se sběrem, mul‑
čování, nebo zhodnotit kvalitu mechani‑
zace určené pro regeneraci trávníků.
V samostatném odpoledním bloku se
stejně jako v minulosti představí zame‑
tací a úklidová technika, jejíž prezentace
bude doplněna odborným komentářem.
seminář se Zerou
počasí nezradí, mělo by se být v Havlíč‑
kově Brodě nač dívat. A pokud si počasí
vybere svou obvyklou daň v podobě
tradičního půldenního deště, budou pro
návštěvníky připraveny stany s dostateč‑
nou kapacitou.
Stejně jako v loňském roce proběhne
i letošní ročník pod záštitou starosty
města Havlíčkův Brod Mgr. Jana Tecla.
„Kromě toho, že si zde můžeme během
dvou dnů prohlédnout komplexní nabíd‑
ku techniky a zainteresovaní pracovníci
technických služeb Havlíčkův Brod si
ji mohou i vyzkoušet, má tato celostát‑
ní předváděcí akce pro město i další
význam. Vždy je dobré, když se ve městě
děje něco, co přitáhne pozornost. V pří‑
padě Dnů zahradní a komunální tech‑
niky o akci, která s koncem léta přiláká
do našeho města řadu návštěvníků, kteří
tady nejen nocují a stravují se, ale třeba
jim zbude i čas si město prohlédnout
a v případě spokojenosti se k nám rádi
vracejí. Proto město na pořádání výstavy
rádo spolupracuje a s jejím konáním
seznamuje i širší veřejnost, protože i ta si
mezi vystavenými stroji své může najít,“
říká místostarosta města Havlíčkův Brod
Ing. Ivan Kuželka.
nické služby. Areál vybavují potřebnými
kontejnery na posečenou travní hmotu,
pro ukázky práce štěpkovačů zajišťují
potřebný materiál a velmi důležitá je
i pomoc při rozmisťování informačních
tabulí u příjezdových komunikací.
Technické služby Havlíčkův Brod
mají dlouholetou historii. Dříve fungo‑
valy jako státní podnik, později proběhla
jejich transformace na rozpočtovou
organizaci a v roce 2000 byla provedena
poslední organizační změna na příspěv‑
kovou organizaci jejímž jediným stopro‑
centním vlastníkem je město. V součas‑
né době se stará o veškeré služby pro
město 145 zaměstnanců, kteří v rámci
doplňkové činnosti nabízejí také služby
i jednotlivým fyzickým osobám a širo‑
ké podnikatelské veřejnosti, a to nejen
z Havlíčkova Brodu. Ovšem organizační
struktura středisek technických služeb
je především plně přizpůsobena hlavní‑
mu cíli firmy, kterým je efektivně a kva‑
litně plnit požadavky svého zřizovatele,
města Havlíčkův Brod. Práce je rozděle‑
na do středisek nakládání s odpady a čiš‑
tění města, střediska údržby městských
komunikací, veřejného osvětlení a zimní
údržby, další ze středisek má ve správě
veřejnou zeleň a pohřebnictví, ve měs‑
tě funguje také středisko sportovních
zařízení a technické služby vykonávají
i další práce.
„Nejlepší zpětnou vazbou bývá
kritika občanů. Ta naštěstí až
na malé výjimky nepřichází,
proto můžeme být s prací našich
technických služeb spokojeni.
S úklidem města nejsou potíže
a s rozumem jsou řízeny i in‑
vestice do potřebné techniky
a dalšího vybavení. Proto nevi‑
dím důvod v organizaci těchto
činností něco v brzké době
měnit, i když nabídky služeb
od soukromých firem přicháze‑
jí. Zdá se mi ale lepší, když má
město tyto provozy pod přímou
kontrolou,“ hodnotí spolupráci
s technickými službami starosta
města Mgr. Jan Tecl. n
Letošní novinkou, kterou pořadatelé
připravují ve spolupráci s agenturou
Zera, je středeční dopolední seminář,
který v areálu letiště proběhne v rámci
devátého ročníku konference Biologicky
rozložitelné odpady. Seminář věnující
se hlavně problematice obecních kom‑
postáren bude doplněn ukázkami tech‑
nologických linek určených k výrobě
kompostu. Kromě drtičů a štěpkovačů
též proběhnou ukázky práce překopáva‑
če a třídiče kompostu.
Ani letos nemůže chybět hodnotný
kvalitní spolupráce
a zajímavý doprovodný program. Po mi‑
s technickými služBami
strech v práci se sekerou a pilou a ukáz‑
Pořadatelům výrazně pomáhají při za‑
kách akrobatického létání a seskoků
bezpečení výstavy havlíčkobrodské tech‑
parašutistů na přesnost, které
zaujaly při minulých ročnících,
by měly letos obohatit oba dva
dny souboje historických letadel.
A lákadlem může být i chys‑
taná ochutnávka piva. Ta bude
stejně jako další občerstvení pro
účastníky akce zcela zdarma.
Stačí jen při příchodu vyplnit
anketní lístek a směnit jej za po‑
třebné žetony.
Vyplnění anketního lístku
nezajistí návštěvníkům pouze
občerstvení zdarma, ale i účast
v tombole o hodnotné ceny. Te‑
levize, tablety, mobilní telefony
a další výhry určitě stojí za to si
na odpolední losování počkat.
Program by měl tedy být letos
ještě nabitější a pestřejší, nežli
dny zahradní a komunální techniky představí hlavně širokou škálu
tomu bylo v minulosti. Pokud
strojů vhodných pro údržbu veřejné zeleně.
str. 24
OD7-8_21_24.indd 24
ing. roman Paleček
šéfredaktor časopisu
Komunální technika
odpady 7–8 | 2013
10.7.13 12:17
vedlejší energetické produkty
Speciál
Současný stav využívání vedlejších
energetických produktů v Čr
energetické produkty jsou již dlouhodobě využívány
jako druhotná surovina a slouží jako náhrada přírodních
materiálů. V poslední době se stávají stále více ceněnou
náhradou za primární přírodní zdroje.
Mezi energetické produkty zařazuje‑
me tuhé materiály, které vznikají při
spalování pevných paliv a při procesu
odsiřování spalin v elektrárnách
a teplárnách – popílky, strusky,
popely, škváry a produkty z odsíření
kouřových plynů. Jejich produkce je
nevyhnutelná, protože vznikají v dů‑
sledku plnění opatření na ochranu
ovzduší.
Zákon o odpadech č. 125/1997 Sb.,
zařadil tyto produkty mezi odpady,
a v době, kdy nabyl účinnosti, jich tak
byla většina také odstraňována – ob‑
vykle uložením ve formě hydrosměsi
na odkaliště. V současnosti je naopak
většina VEP využívána jako certifiko‑
vané výrobky. Pouze ta část, pro kterou
producent nemá využití, nebo s ní
chce sám nakládat v režimu odpadů, je
po právní stránce považována za odpad.
produkce vep u náS
Takřka všichni producenti energetic‑
kých produktů (97 % celkové roční
produkce v ČR) je sdruženo v Asociaci
pro využití energetických produktů
odpady.ihned.cz
OD7-8_25_27.indd 25
(ASVEP) a Teplárenském sdružení ČR
(TS ČR).
Celkovou produkci energetických
produktů v České republice (na základě
poskytnutých informací od sdružení
producentů ASVEP a Teplárenského
sdružení ČR) lze odhadnout na zhruba
13 milionů tun ročně.
Přesná čísla nejsou k dispozici,
zejména z důvodu nejasné legislativy
vztahující se na tyto produkty. Část je
evidována v režimu odpadů, část v re‑
žimu stavebních výrobků, případně che‑
mických látek. V drtivé většině případů
se tyto údaje překrývají a podstatná část
energetických produktů je evidována
dvakrát – jak v evidenci odpadů, tak
je i vykazována jako stavební výrobky
nebo chemické látky. V některých přípa‑
dech producent vykazuje odpad, nicmé‑
ně po zpracování v zařízení na využití
odpadu u jiného subjektu jsou následně
tyto energetické produkty vykázány
jako stavební výrobek.
Vývoj trhu energetických produktů
bude do značné míry záviset na legisla‑
tivním prostředí. Hlavním předpokla‑
dem je fakt, aby přestaly být energetické
Právní PředPiSy Čr
Pro STavební výrobky
■ Zákon č. 22/1997 Sb., o technických
požadavcích na výrobky
– § 12, odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb.:
vláda nařízeními stanoví výrobky, které
představují zvýšenou míru ohrožení
oprávněného zájmu a u kterých musí
být posouzena shoda (stanovené výrobky) a nařízeními stanoví technické
požadavky, které musí tyto výrobky
splňovat.
■ Technické požadavky na stavební
výrobky jsou specifikovány v:
– nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým
se stanoví technické požadavky
na vybrané stavební výrobky;
– nařízení vlády č. 190/2002 Sb.,
kterým se stanoví technické požadavky
na stavební výrobky označované ce;
– nařízení vlády č. 163/2002 Sb.: posuzování shody stavebních výrobků,
pro které neexistují nebo dosud nejsou
platné harmonizované technické
specifikace;
– pokud jsou pro výrobek stanoveny
určené normy, konkretizující základní
požadavky na výrobek z hlediska jeho
použití, provádí se posouzení shody
s požadavky určených norem;
– pokud určené normy neexistují, vydává
autorizovaná osoba stavební tech.
osvědčení (STo) a provádí posouzení
shody s požadavky stanovenými v STo.
>
str. 25
10.7.13 12:25
Speciál
produkty vnímány jako odpad, ale aby
byly vnímány jako zavedená chemic‑
ká látka a druhotná surovina. Tím by
byla odstraněna hlavní bariéra bránící
rozvoji trhu.
Vývoj produkce vedlejších energe‑
tických produktů je těžké předvídat,
protože je ovlivněn mnoha faktory.
Na jedné straně může mít zdokonalo‑
vání technologií na ochranu ovzduší
v elektrárnách (snižování emisí tuhých
látek a plynných škodlivin) za následek
rostoucí množství produkce těchto pro‑
duktů. Snižování podílu uhlí pro výro‑
bu energie nebo tepla a větší využívání
alternativních zdrojů může zase jejich
celkovou produkci snížit (což ovšem
není ve shodě se současnou intenzifi‑
kací spalovací základny v Německu).
Nejvýznamnějším faktorem znač‑
ně limitujícím využití energetických
produktů v České republice je často
si odporující legislativa: právně nejed‑
noznačný stav – odpad versus výro‑
bek, různé metody hodnocení vlivu
na lidské zdraví a životní prostředí
vyplývající buď z legislativy vztahující
se na odpady, nebo z legislativy vztahu‑
jící se na výrobky, případně chemické
látky, atd.
cíle pro vep
Hlavním cílem a strategií v oblasti
energetických produktů je zvýšení míry
jejich využívání především v oblasti
stavebního průmyslu (budování doprav‑
ní infrastruktury, využití v betonu, ce‑
mentu, atd.). Prioritou je jejich náhrada
za primární přírodní nerostné suroviny
(kámen, vápenec, slinek), jejich využití
vedlejší energetické produkty
ČaSTé doTaZy k CerTifikovanýM veP
■ Mohou se objevit údaje o výrobě certifikovaných veP v evidenci odpadů?
ne, certifikované Vep nespadají pod působnost zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech
a změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
■ kdo je orgánem dozoru pro certifikované veP?
orgánem dozoru je Česká obchodní inspekce (Čoi), nebo v rozsahu stanoveném zvláštními
právními předpisy Český báňský úřad. Čoi může provádět rozbory nebo zajistit provedení
rozborů k ověření toho, zda výrobky plní požadavky vyplývající ze zákona č. 22/1997 Sb.
■ Je možné certifikované veP použít i jinak, než je určené použití výrobku specifikované?
ne, pro jiné způsoby použití výrobku nebylo provedeno posouzení shody.
■ Jaká je platnost stavebního technického osvědčení (STo) a certifikátu stanoveného
výrobku (veP)?
platnost STo je § 3, odst. 3 nV č. 163/2002 Sb., omezena na dobu 5 let. pokud nedojde
ke změně podstatných skutečností, za kterých bylo STo vydáno, může ao platnost
prodloužit. platnost certifikátu je podmíněna platností STo a prováděním pravidelného
ročního dohledu ao nad řádným fungováním systému řízení výroby.
■ Co poskytne výrobce certifikovaného veP jeho odběrateli?
– eS prohlášení o shodě (nV č. 190/2002 Sb.) nebo prohlášení o shodě (nV č. 163/2002 Sb.)
– registrační číslo (Reach)
– případně bezpečnostní list (Reach)
zdroj: ing. Renata zárubová, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí, a. s.
s ohledem na ochranu životního pro‑
středí (snižování emisí skleníkových
plynů) a využití ekonomických přínosů
(v konečném důsledku zlevnění nákla‑
dů ve stavebním průmyslu).
Podmínkou je alespoň částečné od‑
stranění bariér, mezi něž patří např.
nerovnováha mezi nabídkou a poptáv‑
kou v zimním a letním období. Tento
problém lze řešit budováním kapacit
pro dočasné skladování v zásobních
silech. Žádoucí je také využívání VEP
v oblastech s vyšší přidanou hodnotou,
tj. pro speciální aplikace – geopolyme‑
ry, sklokeramiku, syntézu zeolitů atd.,
včetně výzkumu potenciálního využití
stopových prvků, případně minerálů.
registrace podle nařízení reAcH
V případě, že jsou vyjmuty z působnosti zákona o odpadech,
splňují vedlejší energetické produkty (Vep) definici látky
podle nařízení Reach.
Rozsah informací o vlastnostech je
v rámci REACH odstupňován v závislos‑
ti na vyráběném/dováženém množství
látky. V případě vedlejších energetických
produktů se jedná o látky vyráběné
v množství > 1000 t/rok. Právě z tohoto
důvodu musela být pro ně předložena
kompletní registrační dokumentace, kte‑
rá zahrnuje veškeré informace o fyzikál‑
ně‑chemických vlastnostech, toxikologic‑
kých a ekotoxikologických vlastnostech.
Pro každý vedlejší energetický
produkt byl zpracován tzv. Substance
Identification Profile (SIP, který slouží
k prokázání stejnosti látek, a to přede‑
vším v případě UVCB látek (viz box) se
značně proměnným složením. V SIP je
tak vedle procesu a výchozích surovin
str. 26
OD7-8_25_27.indd 26
nadefinováno také koncentrační rozmezí
pro jednotlivé složky, včetně těžkých
kovů. Pouze látka, která splňuje parame‑
try stanovené v Substance Identification
Profile, může být zaregistrována. Pokud
parametry definované v SIP splněny
nejsou, je na zodpovědnosti registranta,
aby odchylku zdůvodnil, a to především
z hlediska vlivu na nebezpečnost látky.
Výzkumný ústav organických syntéz,
a. s., připravil především pro české
a slovenské výrobce VEP zhruba 25
registračních dokumentací. Při přípravě
registrační dokumentace byly provádě‑
ny testy podle platných OECD nebo EU
metod (akutní toxicita orální a inhalač‑
ní, kožní a oční dráždivost, senzibilizace
kůže, toxicita po opakované dávce, re‑
Významnou příležitostí pro rozvoj
trhu je využití registrace podle nařízení
REACH, která prokazuje, že energetické
produkty nepředstavují za podmínek
definovaných v registrační dokumen‑
taci žádné nebezpečí pro lidské zdraví
a životní prostředí. ■
Ing. roman snop
Ing. pavel Donát
Ing. pavel sokol
Čez energetické produkty, s. r. o., hostivice
Zpracováno na základě přednášky
na I. mezinárodní konferenci „Popílky
ve stavebnictví“, kterou v květnu 2013
uspořádala asociace ASVEP.
UvCb láTky
UVcB látky (Substances of Unknown or
Variable composition, complex reaction
products or Biological Materials) jsou
látky s neznámým nebo proměnlivým
složením, složitém reakční produkty nebo
biologické materiály. Mají relativně velký
počet složek, jejich složení je z podstatné
části neznámé a/nebo se mění ve velkém
rozmezí a není předvídatelné. K identifikaci UVcB látky proto nepostačuje její
chemického složení – je třeba používat
další parametry, jako je původ a zdroj
látky nebo proces jejího vzniku.
produkční toxicita, mutagenita, toxicita
pro vodní prostředí). Bylo zjištěno, že
žádný z testovaných vedlejších energe‑
tických produktů nesplňuje pro žádnou
třídu nebezpečnosti (klasifikační kritéria
podle nařízení (ES) č.1272/2008 – CLP)
a nejedná o tedy nebezpečné látky. ■
Ing. lenka lIšková,
Ing. petra ploDíková
Výzkumný ústav organických syntéz, a. s.
odpady 7–8 | 2013
10.7.13 12:25
vedlejší energetické produkty
Speciál
jaké jsou typy energetických produktů?
energetické produkty registrované podle nařízení (eS) č. 1907/2006 (nařízení Reach) a uváděné
na trh jsou v současné době podle evropské legislativy definovány jako chemické látky.
Mezi energetické produkty patří několik
druhů materiálů, které vznikají při spalo‑
vání pevných paliv a při procesu odsiřo‑
vání spalin v elektrárnách a teplárnách.
popílek
Popílek je produktem spalování práš‑
kového antracitu, černého či hnědého
uhlí a je zachycován v elektrostatic‑
kých nebo mechanických odlučovačích
ze spalin tepelných elektráren jako
sklovitý materiál. Hlavními složka‑
mi popílku jsou oxid křemičitý, oxid
hlinitý a oxid železitý. Klasické vysoko‑
teplotní popílky jsou u našich velkých
elektráren produkovány ve značných
objemech, většinou v podmínkách ustá‑
leného provozu energetického zdroje.
Vzhledem k vysokému obsahu
prachových částic nelze popílek volně
skladovat a je nutno jej shromažďovat
v expedičních silech, jejichž kapacita
omezuje jeho další využití. Popílky
mají dlouhodobě konstantní vlastnosti,
základní chemické složení. Granulo‑
metrie popílku se prakticky nemění,
obsah zbytkového nespáleného uhlíku
(tzv. nedopalu) je většinou velmi nízký
a pohybuje se v rozmezí 1–2 % hmot.
Požadavky na vlastnosti popílku
do betonu jsou stanoveny harmonizova‑
nými českými normami ČSN EN 450‑1,
ČSN EN 450‑2 a ČSN EN 12620. Posuzo‑
vání shody se provádí dle § 5 nařízení
vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví
technické požadavky na stavební výrobky
označované CE. Popílky do betonu musí
dále splňovat i základní požadavky na hy‑
gienu, ochranu zdraví a životního prostře‑
dí, tzn. požadavky na obsahy přírodních
radionuklidů stanovené ve vyhlášce SÚJB
číslo 307/2002 Sb., o radiační ochraně.
Popílky se uplatňují ve výrobě beto‑
nů, betonových výrobků, pórobetonů,
v cihlářské výrobě, při výrobě cementu,
suchých omítkových, zdících, zálivko‑
vých směsí a tmelů, umělého kameni‑
va a jako výplňový materiál prostoru
po těžbě nerostných surovin (povrchové
a hlubinné doly) a pro asanaci a rekulti‑
vaci antropogenní činností postižených
území. Popílek, a zejména stabilizovaný
popílek nalézá široké uplatnění jako ná‑
hrada přírodních surovin na stavbách
pozemních komunikací.
StruSkA
Prakticky všechny velké elektrárny
spalují palivo v granulačních kotlích,
které produkují strusku ve formě málo
pevných, většinou natavených spečenců
popílkových zrn. Struska se odlučuje
odpady.ihned.cz
OD7-8_25_27.indd 27
ve výsypce spalovací komory kotle, kde
dopadá do vodní lázně, kde dochází
k jejímu ochlazení. V dalším procesu je
struska odvodněna.
Vzhledem k vysokým teplotám
na roštech kotlů se jedná o prakticky
vitrifikovaný materiál s minimální
vyluhovatelností a nízkým obsahem
stopových prvků v sušině. Z těchto
důvodů je struska využitelná například
pro zásypy a obsypy inženýrských
sítí. Další použití strusky je např. jako
ostřivo při výrobě cihlářských pále‑
ných výrobků. Odvodněnou strusku lze
na rozdíl od popílku volně skladovat
na deponiích a následně využívat pro
stavby násypů liniových staveb.
Fluidní popílek
Ve fluidních kotlích se mleté uhlí spa‑
luje s přídavkem vápence při relativně
nízké teplotě 800–850 °C. Tuhé pro‑
dukty fluidního spalování jsou směsí
minerálního podílu paliva s produktem
odsíření. Dále je zde přítomen i nezrea‑
govaný vápenec a zbytkové volné vápno.
energoSádrovec
Pro odsiřování kouřových plynů
metodou mokré vápencové vypírky se
používá vodní suspenze jemně mletého
vápence. Vedlejším produktem procesu
je síran vápenatý, nazvaný energosád‑
rovec. Hlavní rozdíl mezi syntetickým
a přírodním sádrovcem spočívá zejména
v odlišných fyzikálních vlastnostech,
jako je velikost zrna (granulometrické
složení), tvorbě typu krystalů a hodno‑
tách sypné hmotnosti. Energosádrovec
obsahuje obvykle 90‑95 % čistého síranu
vápenatého, zatímco přírodní sádrovec
z Kobeřic dosahuje čistoty zhruba 65 %.
Energosádrovec je jako surovina
běžně využíván hlavně při výrobě
sádry, dále jako regulátor doby tuhnutí
cementu a pórobetonu, při výrobě omít‑
kových směsí apod. Nově je i zkoušeno
jeho využití k přípravě anhydritových
maltovin. V některých zemích EU již
byl energosádrovec vyjmut z kata‑
logu odpadů (Německo) a prohlášen
za sekundární surovinu rovnocennou
přírodnímu sádrovci.
produkt poloSucHé metody
odSíření SpAlin
Princip polosuché metody odsíření spa‑
lin spočívá v záchytu oxidu siřičitého
ve vodní suspenzi hydroxidu vápenaté‑
ho, který je vstřikován do proudu spalin
v rozprašovací sušárně.
Vedlejším produktem polosuché
metody odsíření spalin je tedy směs
síranu a siřičitanu vápenatého, případ‑
ně i popílku, v různých poměrech dle
konstrukce zařízení.
Vedlejší produkt odsíření spalin
polosuchou metodou je bílý jemnozrnný
prášek, který lze využívat např. v země‑
dělství jako hnojivo. Přidává se i jako
stabilizační složka k popílku. Například
na Elektrárně Ledvice z něj vyrábí sta‑
bilizát pro stavbu hrázek pro výstavbu
koridorů v prostoru Fučík.
V případě, že do rozprašovací sušár‑
ny jsou zavedeny spaliny bez předcho‑
zího odloučení popílku, je výsledný
produkt odsíření využitelný pouze jako
výplňový materiál do dolů. ■
–cez–
Produkce jednotlivých energetických Produktů v evroPě (1980–2006)
140
130
Úletový popílek
120
Ložový popílek
110
Struska
100
Energosádrovec, FGD
90
80
70
60
50
40
30
20
10
0
1980 1982 1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006
str. 27
10.7.13 12:25
SERVIS
Druhý život WEEE
O PROJEKTU TRASH MADE
Originální šperky a doplňky z kolekce Trash Made
se vyrábí ze součástek vyřazených elektrozařízení.
Starým nepotřebným věcem tak vdechují nový život.
Tyto osobité náhrdelníky, náramky či
brože již procestovaly pěknou řádku
designových výstav u nás i v zahraničí.
A obdržely i několik nominací na prestižní Ceny Czech Grand Design.
Netypické brože z desek plošných
spojů, prsteny zdobené tlačítky ze starých telefonních budek nebo náušnice
z počítačových chladičů, manžetové
knoflíčky, kapesní nože nebo různé
tvary otvíráků na lahve – to jsou šperky
Trash Made. Poprvé se představily
v roce 2009 na Designbloku a od té doby
se již kolekce rozrostla na více než sto
originálních kousků. Nápadité designérky Anna Kozová, Linda Čihařová a Jana
Chaklosh ji každoročně doplňují
o nové zajímavé kreace. V roce 2012
se kolekce navíc rozrostla o nekonvenční bytové doplňky v podobě
svítících objektů a misek.
Trash Made se představují
i v zahraničí – v červnu například v ekologickém vzdělávacím centru v Mnichově. V září
se kolekce objeví v Rotterdamu,
kde budeme vystavovat v prostorách Českého centra. Začátek října
bude už tradičně patřit českému
Designbloku, kde chtějí tvůrci
představit třeba novinky vytvořené
z fólií LCD monitorů.
Zájemci si je mohou pořídit v kamenných obchůdcích s designem
a módou v Praze, Brně, Jihlavě, Zlíně
či Teplicích, nebo on-line
na stránkách trashmade.cz. ■
–kce–
Projekt zaštiťuje společnost REMA
Systém, která se zabývá sběrem
a recyklací vysloužilých elektrozařízení.
Na projektu se podílí skupina umělců
v čele s designérkami Annou Kozovou,
Janou Chaklosh a Lindou Čihařovou.
A výrobu pomáhají realizovat klienti
několika chráněných dílen, kteří mají
díky Trash Made možnost uplatnit
a rozvinout svou zručnost.
Náramek Boarded
autorky Jany Krovové,
vyrobený z desky
tištěných spojů.
Brože nazvané Freezz,
které vytvořila
Linda Čihařová
GRAF MĚSÍCE
PLASTOVÉ ODPADY V NĚMECKU
1994–2011
6 000
Diskutovaná otázka zákazu
skládkování plastových odpadů
má jasnou odpověď z Německa,
kde k tomuto opatření formou
zákazu skládkování spalitelných
odpadů dospěli v roce 2004.
Mezi roky 2003 až 2005
došlo k výraznému poklesu
skládkovaných plastových
odpadů i při výrazném růstu
množství plastových odpadů.
5 000
Odstranění
Využití
Veškerý odpad
4 000
3 000
2 000
1 000
0
STR. 28
OD7-8_28_29.indd 28
1994
1997
1999
2001
2003
2005
2007
2009
2011
ODPADY 7–8 | 2013
10.7.13 12:27
SERVIS
Do diáře
26. 7.
Internet
Čištění průmyslových vod –
novinky– nanoželezo
Seminář na dálku.
Kontakt: www.asio.cz/
15. – 18. 8.
Olomouc, Výstaviště Flora
Letní zahradnické trhy
Zahradnický sortiment a mechanizace
Kontakt: www.flora-ol.cz
30. 8.
Internet
Energie z vody a další možnosti OZE
Seminář na dálku
Kontakt: www.asio.cz
28. 8. – 3. 9.
České Budějovice, Výstaviště
Země živitelka
40. mezinárodní agrosalon
Kontakt: www.vcb.cz
6. – 8. 9.
Düsseldorf, Německo
Tour Natur
Mezinár. veletrh pro turistiku a treking
Kontakt: www.tournatur.com
9. 9.
Chrudim, Vodní zdroje Ekomonitor
Průvodce mikrobiologickými metodami
Seminář – principy mikrobiolog. metod
Kontakt: www.ekomonitor.cz
10. 9.
Náměšť nad Oslavou, ZERA
Poradenský seminář včetně exkurze
pro zemědělské kompostárny
Kontakt: www.zeraagency.eu
12. 9.
Praha, Hotel Globus
Práce s programem EVI 8 – autovraky
Kontakt: www.inisoft.cz
12. 9.
Náměšť nad Oslavou, ZERA
Seminář pro začínající
provozovatele kompostáren
Kontakt: www.zeraagency.eu
17. – 18. 9.
Hradec Králové, Univerzita
Hydroanalytika
Kontakt: www.cslab.cz
17. – 21. 9.
Praha, PVA Letňany
For Waste
8. veletrh nakládání s odpady
Kontakt: www.forwaste.cz
Analytika odpadů
Třetí ročník konference proběhne ve dnech 13.–14. 11. 2013
v hotelu Centro, Hustopeče
Základní okruhy programu:
■ 1. Sekce – stavební odpady
– Odpady demoliční, výkopové zeminy
– Liniové stavby – železnice, silnice
– Semena invazivních rostlin ve výkopových zeminách
■ 2. Sekce – biologicky rozložitelné odpady
– BRO obecně
– Sedimenty, kaly z ČOV
– Mikrobiologická a ekotoxikologická hodnocení
■ Součást programu
– Laboratorní projekt
– Prezentace firem
Dva ročníky konference o analytice odpadů poukázaly na
zájem odborné veřejnosti, zabývající se touto problematikou,
tj. producentů odpadů, odpadových hospodářů, ekologů,
vzorkařů, analytiků, pověřených osob, zástupců veřejné správy,
poradenských firem, úředníků.
Programový a organizační výbor pro letošní ročník konkretizoval programové bloky a vyzývá odborníky, kteří mohou přispět
prezentací nových, zajímavých a dalších relevantních příspěvků ke zdaru konference, aby své referáty a plakátová sdělení
přihlásili v termínu do 31. 7. 2013 na adrese organizačního
garanta, tj. [email protected].
Náměty lze zasílat rovněž na adresu organizačního garanta
nebo je konzultovat s odbornými garanty konference
Ing. Pavlem Bernáthem ([email protected]),
Ing. Dagmar Sirotkovou ([email protected])
a Ing. Tomášem Boudou, CSc. ([email protected]).
ODPADY.IHNED.CZ
OD7-8_28_29.indd 29
Co nového
ve Sbírce zákonů
ČÁSTKA 71 ZE DNE 21. ČERVNA
 168 Zákon, kterým se mění
zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání
s těžebním odpadem
 169 Zákon, kterým se mění zákon
č. 185/2001 Sb., o odpadech, zákon
č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru
znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích
povinností v oblasti životního prostředí,
a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích
ČÁSTKA 75 ZE DNE 28. ČERVNA
 178 Vyhláška, kterou se mění vyhláška
č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady
a o bližších podmínkách financování
nakládání s nimi (vyhláška o nakládání
s elektrozařízeními a elektroodpady),
ve znění pozdějších předpisů
ČÁSTKA 76 ZE DNE 28. ČERVNA
 181 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky,
ve znění nařízení vlády č. 473/2009 Sb.
Inovativní sanační technologie
ve výzkumu a praxi VI
Šestý ročník konference se koná 16.–17. října 2013
v hotelu Populus, Praha-Žižkov.
Program budou tvořit referáty a postery zaměřené na novinky technických řešení
ochrany životního prostředí
(výsledky výzkumu a vývoje, inovativní technologie
sanací kontaminovaných
území a skládek, jejich laboratorní a pilotní ověřování,
zkušenosti s aplikacemi
inovativních metod v praxi,
matematické modelování,
technologie ukládání vysoce
toxických a radioaktivních
odpadů, membránové technologie, biotechnologie atd.).
Pro studenty, doktorandy
a další mladé odborníky
ve věku do 32 let vyhlásil
organizační výbor soutěž
o nejlepší příspěvky.
Ke konferenci vydávají
organizátoři tištěný sborník
recenzovaných příspěvků. Příspěvky, které splní
předepsaná kritéria, budou
zařazeny do on-line pokračujícího zdroje Innovative
remediation technologies
– research and experience,
vystaveného na adrese
http://www.ekomonitor.eu/
publications/innovative-remediation-technologies
a archivovaného Národní
knihovnou ČR. O registraci
tohoto internetového zdroje
do databáze SCOPUS je
zažádáno, zatím bohužel
registrační proces nepokročil do závěrečné fáze.
Konferenci pořádá společnost Vodní zdroje Ekomonitor, s.r.o., ve spolupráci
s VŠCHT v Praze, Ústavem
pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace
TU v Liberci a Fakultou
chemicko-technologickou
Univerzity Pardubice.
Informace a přihlášky: www.ekomonitor.cz
STR. 29
10.7.13 12:27
servis
SPOleČnOST
Odborný časopis pro nakládání s odpady
a životní prostředí
Číslo 3. Ročník XXIII, vychází 16. 7. 2013
Cena výtisku 90 Kč, roční předplatné 990 Kč
Čtrnáctý ročník konference Odpady
a obce zahájil tradičně velmi zajímavou
přednáškou Ing. Zbyněk Kozel, generální
ředitel AOS EKO-KOM, a. s., která je
hlavním organizátorem konference.
Adresa redakce: Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8
tel.: 233 071 427, e-mail: [email protected]
http://odpady.ihned.cz
Publisher: Václav Sochor
Šéfredaktorka: Ing. Jarmila Šťastná
Zlom: Radmila Bláhová
Manažer titulu: Petr Pfleger
tel.: 233 071 403, fax: 233 072 012, 603 198 873
e-mail: [email protected]
Manažer marketingu:
Blanka Bumbálková, tel.: 233 071 422,
e-mail: [email protected]
Vydává: Economia, a.s.,
Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8, IČ: 28191226
Tiskárna: PBtisk, s. r. o., Příbram
Distribuce a volný prodej: Pernerova 673/47,
180 07 Praha 8, tel.: 233 071 110, fax: 233 072 001
e-mail: [email protected]
Předplatné, nové objednávky:
tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009,
e-mail: [email protected], www.economia.cz
Zákaznická linka: tel.: 800 110 022
Objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197,
fax: 233 072 009, e-mail: [email protected]
Doručování předplatného: Mediaservis, s. r. o.,
Česká pošta, s. p. – střediska Postservis
Předplatné a distribuce v SR:
L.K. Permanent, s. r. o., Magnet Press, Slovakia, s. r. o.
Internetový on-line archiv: divize Nová média,
Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8, tel.: 233 074 142,
e-mail: [email protected]
Internetová inzerce: divize Nová média,
Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8, tel.: 233 074 163,
e-mail: [email protected]
Foto na titulu: Shutterstock
Na konferenci také přiblížil budoucnost
českého odpadového hospodářství,
a zejména jeho budoucí legislativy,
první náměstek MŽP Ing. Martin Frélich,
I. náměstek ministra pro sekci fondů EU,
ekonomiky a politiky životního prostředí.
U příležitosti 15. výročí svého působení v ČR
vysadila společnost DENIOS, která se zabývá
výrobou zařízení pro bezpečnou manipulaci
a skladování nebezpečných látek, ve Strakonicích 15 stromů – za každý rok jeden. Na snímku
Ing. Pavel Vondrys, starosta města Strakonice
(vlevo) a Ing. Jan Matějka, jednatel Denios.
Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Uveřejněné
příspěvky nemusí vyjadřovat názor redakce.
ISSN 1210-4922 MK ČR 6330
Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho
rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem
v kterémkoli tištěném a/nebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní
i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek
vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. Autorská práva
k časopisu náleží vydavateli. Přetiskování a přebírání
článků, včetně provádění překladů, je zapovězeno.
© 2013 Economia, a.s.
Nového českého rekordu ve sběru vybitých
baterií v kategorii „Absolutní posbírané množství“
bylo dosaženo při akci, pořádané společností
Ecobat, s. r. o., v městské části Praha 4. Použité
baterie dodalo 29 škol, místní firmy, instituce
i jednotliví občané. Sesbíráno bylo celkem
3727,17 kg baterií.
OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Odpady
na 12 měsíců za cenu 990 Kč (včetně DPH)
Předplatné se automaticky prodlužuje, dokud není zrušeno.
ADrEsA
KÓD:
2731
ZPŮsOB
OBJEDNAVATELE:
NÁZEV ORGANIZACE:
FAKTURA
PŘÍJMENÍ:
SIPO
JMÉNO:
PLATEBNÍ KARTA
SLOŽENKA
spoj. č.
TITUL:
ULICE, Č. P.:
ÚDAJE
OBEC:
PSČ:
PROFESE:
ADrEsA
PLATBY:
PrO FAKTUrACI:
IČ:
DIČ:
PrO DOrUČOVÁNÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele, nevyplňovat)
Č. ÚČTU:
NÁZEV ORGANIZACE:
VYPLŇTE
PŘÍJMENÍ:
JMÉNO:
KONTAKT:
TITUL:
ULICE, Č. P.:
OBEC:
Vyplněný lístek odešlete na adresu:
Economia, a.s., oddělení distribuce, Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8.
Podrobnější informace:
telefon zdarma 800 110 022 • www.economia.cz
OD7-8_30.indd 30
PSČ:
RAZÍTKO/PODPIS:
Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po
dobu deseti let zpracovávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění
pozdějších předpisů, společností Economia, a.s. se sídlem Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8, jako správcem, k nabízení výrobků a služeb správce, k průzkumu trhu, analýz, organizování dalších akcí, zasílání
informací prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických prostředků. Tento souhlas je
udělován dobrovolně a může být kdykoli odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním obchodních
sdělení elektronickou poštou ANO
NE
10.7.13 12:39
Improve your business English skills.
Quickly and easily with current news items and stories!
Read Business Spotlight
Business Spotlight – spojení atraktivního obsahu s výukou jazyka. Ukázkové
číslo časopisu ZDARMA získáte na emailu [email protected]
OD000752-3
MAG_231_210x297.indd
1
OD7-8_31.indd 31
10.7.13 10:51
12:43
OD000804
Moderní veřejná správa
od Lhoty po Brusel
S odborným časopisem Moderní obec budete vědět o řízení obcí a měst víc.
Získáte důležité informace o managementu, právních předpisech, ekonomice,
výstavbě, životním prostředí, technice, informačních systémech,
EU a zahraničních zkušenostech.
Předplatitelé dostávají zdarma navíc:
■
plný přístup na web www.moderniobec.cz
a do elektronického archivu
■
dvakrát měsíčně elektronický newsletter
Moderní obec ve formátu PDF
■
bezplatné členství v Benefitklubu Economia
s mnoha výhodami a slevami
■
slevu 30 % na přístup
do elektronických
archivů dalších periodik
vydavatelství Economia
www.moderniobec.cz
Objednejte si ukázkové číslo zdarma na:
[email protected]
Economia, a.s., Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8
MAG207_210x297.indd
1
OD7-8_32.indd 32
10.7.13 12:47
6:28
10.7.13