handout ke stažení

1. Vlašské dialekty
Tab. 1: Klasifikace romských dialektů
NADSKUPINA
SKUPINA
severní
britská (BR)
severozápadní (SZ)
severovýchodní (SV)
centrální
iberská
severocentrální (SC)
jihocentrální (JC)
balkánská
slovinská (SL)
apeninská (AP)
jihobalkánská (JB)
severobalkánská (SB)
VLAŠSKÁ
severovlašská (SVL)
jihovlašská (JVL)
PODSKUPINA
skandinávská
sintská
západní
východní
západní
východní
severní
vendská
severo-arlijská
jiho-arlijská
sepečidská
epiroská
erlijská
pontická
íránská
západní
kalajdžijská
centrální
drindárská
xoraxanská
lovárská
kalderašská
severní
gurbetská
jižní
východní
ukrajinská (UK)
cerhárská (CE)
LOKALIZACE A NOMENKLATURA
Wales (Kale), †Anglie & Skotsko (Romaničela)
Finsko, Švédsko (Kale); †Estonsko, †Dánsko, †Norsko, †Švédsko
Německo, Rakousko, Česko, Itálie atd. (Cinti, Sinti); Francie (Manuša)
Polsko
Litva, Lotyšsko, Estonsko, Ukrajina: Podolí, Rusko
†Španělsko, †Portugalsko, †Brazílie (Kale); Baskicko (Errumančela)
†Česko, záp. Slovensko
stř. a vých. Slovensko, již. Polsko, záp. Ukrajina
již. Slovensko, sev. Maďarsko
jz. Maďarsko, vých. Rakousko, sv. Slovinsko
Slovinsko, sv. Itálie
již. Itálie
Srbsko, Kosovo: Prizren, sev. Makedonie: Skopje, Kumanovo (“Arlija)
již. Makedonie: Prilep, sev. Řecko: Florina, Kardica (“Arlija)
Řecko: Volos, Turecko: Izmir (“Sepečides)
Řecko: Epiros (Romacila)
Bulharsko: Cerovo (“Kokomanja), Sofia (“Erlides), Velingrad (“Yerlides), Varna (“Bugurdžides) atd.
Rumunsko, Moldávie (“Ursara), Krym, již. Rusko, Gruzie (“Kirimitika)
sev. Írán (“Zargari)
Kosovo (“Bugurdžides), Makedonie (“Kovača)
Bulharsko: Vidin, Montana, Pazardžik (“Kalajdžides)
Bulharsko: Sliven (“Nange)
Bulharsko: Sliven (“Muzikantska), Šumen (“Drindara)
Bulharsko: Kaspičan (“Xoraxane), Varna (“Gadžikane)
Transylvánie, Maďarsko (“Lovara), Slovensko, Česko, Rakousko, Polsko, Norsko atd. (“Čurara, “Kherara atd.)
Rumunsko, Srbsko, Bulharsko, Rusko, Švédsko, Francie, Amerika atd.
Rumunsko (“Rakarenge), Vojvodina (“Rabešte)
Jugoslávie: Srem, Bačka, Bosna, Srbsko, Kosovo (“Gurbeti), Černá Hora (“Dasikane), Itálie (“Xoraxane),
Makedonie (“Džambaza), Albánie
Bulharsko: Velingrad (“Rešitare), Řecko (“Filibidžija, “Kalpazea atd.)
Bulharsko: Lom, Vidin (“Kokomanja), Sindel (“Kalburdžudes), Varna (“Kalajdžides), Turecko (“Laxi) atd.
vých. Ukrajina (“Servi)
Transylvánie, Maďarsko (“Cerhara, “Gurvara)
Olašská romština (Elšík co. Wagnerovi, ZS05/06)
1. Vlašské dialekty
1z6
Tab. 2: Srovnání vybraných vět
DIALEKT
SC (Kremnica)
SC (Vechec)
JC (Klenovec)
JC (Selice)
SZ finská
SV polská
SV ruská
JB erlijská (Sofia)
JB krymská
SB kalajdžijská (Vidin)
SB xoraxanská (Varna)
JVL gurbetská (Vojvodina)
JVL gurbetská (Srem)
JVL (Lom)
JVL (Varna)
‘On mě neviděl’
jov man na dikhľas
ov man na dikhľa
oj man na dikhľa
ōj man na dikja
joj na tikjas mān
jov na dikča man
jov man na dyxt’a
ov na dikhl’as man
ov na d’ikhl’as man
vov na dike ma
odva na dikhas man
vo či dikl’a man
vo ni dikla man
vov ni dikla ma
vov in dikl’as ma
‘Koupil/a sis včera něco?’
cinďal tuke tajsa vareso?
cindžal tuke idž dareso?
ťinďal tuke īdž valaso?
ťinďal tuke īdž valaso?
činjalko tu čī tukke kalikos?
kindžan tuke taśa varyso?
kind’an pәske atas’a son’ebud’?
king’an li tuke ibol vareso?
k’ind’an tuke son’ebut’ ič?
cinzen tuke araci čiputa?
lijan mә tuke ekidos araci?
kindan tuke vareso araki?
ćindan tuće sogod araći?
kindan tuke khančik araki?
kind’an mә tuke araki či?
Tab. 3: Srovnání vybraných slovesných tvarů v centrálních a vlašských dialektech
DIALEKT
‘vidíš’
‘uvidíš’
SC
dikh-es
dikh-eha
JC
severní
dikh-es
dikh-eha
vendská
dik-es
dik-eha
CE
dikh-es
dikh-eha
UK
dikh-ex
dikh-eha
SVL
lovárská
dikh-es
dikh-esa
kalderašská (Švédsko)
dikh-es(a)
dikh-esa
kalderašská (Srbsko)
dikh-es(a)
ka–dikh-es
JVL
severní (Rumunsko)
dikh-es
dikh-esa
severní (Vojvodina)
dikh-es
dikh-esa
gurbetská (Bačka , Srem)
dićh-es
dićh-eja
gurbetská (Bělehrad)
dićh-es
ka–dićh-es
gurbetská (Č. Hora)
dićh-eh
ka–dićh-eh
gurbetská (Kumanovo)
dikh-e
ka–dikh-e
jižní (Velingrad)
dikh-es
ka–dikh-es
východní (Varna)
dikh-es
ka–dikh-es
východní (Valči Dol
dikh-es
kan–dikh-es
východní (Sindel)
dikh-e
kan–dikh-e
jižní (Atény)
dikh-es
ka–dikh-es
‘viděl/a jsi’
dikh-ehas
dikh-esahi
dik-ehahi
dikh-ehas
dikh-ehas
dikh-esas
dikh-esas
dikh-esas
dikh-esas
dikh-esas
dićh-ejas
dićh-ejas
dićh-esah
dikh-esasa
dikh-esas
dikh-esas
dikh-esas
dikh-esa
dikh-esas
Olašská romština (Elšík co. Wagnerovi, ZS05/06)
1. Vlašské dialekty
‘uviděl/a jsi’
dikh-ľal
dikh-ľal
dik-lal
dikh-l’al (-l’an)
dikh-l’an
dikh-lan (-lal)
dikh-l’än
dikh-l’an
dikh-l’an
dikh-l’an
dikh-lan
dikh-lan
dikh-lan
dikh-l’an
dikh-l’an
dikh-l’an
dikh-lan
dikh-lan
dikh-lan
‘Museli jsme čekat kvůli dešti’
site užarahas aščal o brišind
mušinahas te užaren predal o brišind
musaj te užarasahi vaš o brišind
site užarasahi bi o brišind
mēn sas mostipa ventaves prixneske
jame muśinas te žakireł pełda bryšind
amәnge prigejape te dužakiras pal o brišind
trjabvaše te žarasa asal o brišind
amenge kamelas te udžaras e brešyndestar
trubuzelas te toras e brišimdeske
laazәm bekleejdik o bišimestar ütürü
musaj sas te aźukaras andav o bršind
mora te ažućardam zbog o bršind
trubuja te ašug’aras katar o brәšәnd
trobuj te adzukerasas astar e brәšindeske
‘byl/a jsem’
somas
sľomahi (sť/ss)
somahi
homas
sl’om
simas
simas
symas
simas
simas
semas
semas
semah
sema
semas
semas
semas
sjema
semas
‘je’
(e)hi(n)
si, hi
si, hi
hin
(i)si
si
si
sy
si
si
si
si
hi
si
si
si
si
si
si
‘byl’
sas, (e)has
sľa, sľáhi (sť/ss)
sina
has
sl’a
sas
sas
sas
sas
sas
sas
sas
seha
sasa
sa(s)
sjas
sas
sa
sas
2z6
2. Etnonymie vlašských skupin


PRIMÁRNÍ etnické endonymum Ŕom
různá SEKUNDÁRNÍ etnická endonyma:
3. Migrační historie
ma a další
Lovar-i → -a
K(a/e)ld(a/e)ra(r/š)-i → -a
Čurar-i → -a
Rešitar-i → -a/e
Kalajdži → -ja, -des
Mačva/n-o → /j-a
Kišiňovc-o → -urja
Serv-o → -i
Xoraxan-o → -e
Dasikan-o → -e
Gurbet-o/i → -uri/i
Džambaz-i → -a
Cerhar-i → -a
Čergar-i → -a/e
Gurvar-i → -a
Mašar-i → -a
Poxtanar-i → -a
Kherar-i → -a
Kokoman-i → -ja
Drizar-i → -a



jádrová oblast: Valašsko a Moldávie („staré“ Rumunsko)

raná migrace
 nesouvisí se zrušením otroctví ve „starém“ Rumunsku!
 a) do Sedmihradska
• odsud později (18/19. století) do Uher (zvl. Maďarsko, Slovensko, Halič)
• odsud později (19/20. století) do Rakouska, Německa, Francie,
Ruska a na Ukrajinu
• ještě později do Norska, Česka aj.
• = UHERSKÁ skupina = lovárské/záp. („olašské“) SVL dialekty
 b) do Bukoviny a na Ukrajinu = UKRAJINSKÁ skupina = UK dialekty
 c) do Srbska, Bosny a Bulharska
• odsud později do Chorvatska, Černé Hory, Albánie, Makedonie,
Řecka, Turecka aj.
• ještě později (19/20. století) do Itálie
• ještě později (od 1960 a zvl. 1990) do záp. Evropy
• = BALKÁNSKÁ skupina = JVL dialekty

pozdní migrace
 souvisí se zrušením otroctví ve „starém“ Rumunsku v pol. 19. století
 východní: na Ukrajinu a do Ruska, odtud později do Švédska, Číny,
Ameriky aj.
 jižní: do Srbska, Bulharska, Řecka, odtud později do Itálie, Ameriky,
záp. Evropy aj.
 západní: do Česka, Francie, Británie aj.
 = RUMUNSKÁ skupina (= kalderašské/vých. SVL dialekty)
profesionyma, regionyma, religiony-
← maď. ló „kůň“
< rum. căldărar, dial. căldăraş „kotlář“
< rum. ciurar „řešetář, síťař“
← bulh. решето „řešeto, síto“
< tur. kalaycı „cínař“
← srb. Mačva (oblast)
← rum/ukr. Chişinău/Кішінев
< řec. Servos „Srb“
← rom. Xoxaxaj „Turek, muslim“
← rom. Das „Slovan, křesťan“
< tur. gurbet „cizina“
< tur. cambaz „akrobat; koňský handlíř“
← balk. cerha „stan“
← srb/tur. čerga/çerge „stan“
← rom. guruv „býk“ ?
← rom. mašo „ryba“
← rom. poxtan „plátno“
← rom. kher(ja) „holínka“
?
?
další členění podle původu/regionu, zvl. u Kalderašů, např. Rusurja, Grekurja
další členění podle rodů (< rum. sufix -eşti)
• Rab-o → Rab-ešte [stalo se sekundárním etnonymem]
• Bóga (Bouga) → Bóg-ešťi (Boug-ešti)
• Markulo → Markul-ešti
Olašská romština (Elšík co. Wagnerovi, ZS05/06)
1. Vlašské dialekty
3z6
4. Ukázky vlašských dialektů
PŘÍKLAD 1: „Zítra [ne-] BUDu doma.“
Kalderaša (Piteşti, RUM)
Gurbeti (Palenka, SER)
– (Rožkovany, SLK)
– (Bratislava, SLK)
Lovara (Moskva, RUS)
Gurbeti (Surčin, SER)
Rakarenge (RUM)
Rabešte (Aleksandrovo, SER)
Gurbeti (Beograd, SER)
Rešitare (Velingrad, BLG)
Kalajdžides (Varna, BLG)
Kalajdžides (Varna, BLG)
Kalburdžudes (Sindel, BLG)
– (Vălči Dol, BLG)
Gurbeti (Kumanovo, MAC)
– (Lom, BLG)
Kokomanja (Vidin, BLG)
– (Edirne, TRK)
Texara [čhi] av-av- A khәrә.
Thejara [či] av-av-A ande munro ćher.
Tehára [č-] av-Ó khere.
Tehára [č-] av-OU khere.
Tehara [či] av-OV khәre.
Theara [či] av-A ćhere.
Tišara [ni] av-au-A khәri.
Teara [naj] s-im khere.
Tara [ni] KH-a-ab ćeri.
Teara [naj] K-a-av mange kere.
Tearja [naj] KA-av-av kere.
Teara [naj] KA-ov-av an ko ker.
Teara [naj] KAN-ov-av kere.
Tjara [naj] KAN-av-av kere.
Theara KA-ov-av [~ naj te ov-av] k’ere.
Tharja KA-v-av [~ naj te v-av] thar kere.
Thara KA-av-av [~ naj te av-el ma] kere.
Thara khere KA-dž-av [~ naj s-em].
Olašská romština (Elšík co. Wagnerovi, ZS05/06)

spona TAM
a) FUT (neindikativní kořen)
b) PRES (indikativní kořen s-)

spona (FUT)
a) ov- „stát se“
b) av- „přijít“ > v-, a- (*av-av > a-av)
c) dža- „(ode)jít“

futurum
a1) sufix -a [-av-a]
a2) sufix -a & eroze [*-av-a > -á/-a > -ó > -ou/-ov]
b) (kam- „chtít“ >) kan- > ka- > k(h)- [< balk.]

negace
a) čhi, či, č- < „nic“
b) ni < ? [ne sl.]
c) naj < „není“ (3. osoba PRES spony)
d) ka → naj te [< bulh-mak.]; negativní FUT ≠ negované FUT
d2) (ka-)av-av → (naj te) av-el ma „nebude mě“

lexém „zítra“
< řec. *taxja-/tasja- + -r(j)a
a) *taxja > texa- > teha- > thea- > t(h)eja-, t(h)a-, tjab) *tasja > *tesja- > tiša-

inessiv
a) adverbium (= starý LOC) kher-e atd.
b) adpozice ande munro ćher, an ko ker
1. Vlašské dialekty
4z6
PŘÍKLAD 2: „Bydl-el/a/s někdy v Bratislavě?“
– (Bratislava, SLK)
– (Rožkovany, SLK)
Gurbeti (Kumanovo, MAC)
Rakarenge (RUM)
– (Vălči Dol, BLG)
Kokomanja (Vidin, BLG)
Lovara (Moskva, RUS)
Kalderaša (Piteşti, RUM)
Gurbeti (Bačka, SER)
Gurbeti (Surčin, SER)
Gurbeti (Beograd, SER)
– (Lom, BLG)
Rešitare (Velingrad, BLG)
Kalajdžides (Varna, BLG)
Kalajdžides (Varna, BLG)
Kalburdžudes (Sindel, BLG)
– (Edirne, TRK)
Beš-es-asIMPF vare-kana ando Požono?
Beš-es-asIMPF váre-kana andi Bratislava?
DALI tu nekad beš-es-a ki Bratislava?
Beš-l-jan AOR vreoj data andi Bratislava?
Beš-l-anAOR ič andi Bratislava?
Tu beš-l-an AOR ande Bratislava?
Tu vari-kana traj-i-s-asIMPF ande Bratislava?
Traj-isar-d-janAOR khә data ande Bratislava?
Traj-isar-d-an AOR vare-kana ande Bratislava?
DALI traj-isar-d-an AOR nekad ande Bratislava?
DALI živ-isar-d-an AOR nekad ande Bratislava?
Živ-isar-d-anAOR kajek drom ani Bratislava?
Živ-isar-d-anAOR kan efkar andi Bratislava?
Nja-koga živ-isar-d-janAOR andi Bratislava?
Živ-isar-d-jan AOR efkar kaj Bratislava?
Bratislava-te jaša-d-ınTRK Mı?
Tu Bratislava-da ič jaša-d-inTRK MI?
Olašská romština (Elšík co. Wagnerovi, ZS05/06)

lexém „bydlet“
a) beš- „sedět“ původní
b) tra(j)- „žít“ < rum.
c) živ- „žít“ < jsl.

slovesná adaptace
a) -is-ar- < -is- = řecký aorist
b) -i- „kontrakce“
c) turecký flexivní tvar: -d- aorist, -in 2. osoba

TAM
a) imperfektum: -as vs. -a
b) aorist: 2SG -an vs. -jan (jotace)

lexém „někdy“
a) (kan) efkar „(nějaký) jednou“: < jekh-var
b) kajek drom „nějaká cesta“: drom < jsl. put „-krát“
c) khә data „jednou“: < jekh; < rum. dată „-krát“
d) vreoj data „několikrát“ < rum. vre-… dată
e) vare-kana „někdy“: „ně-“ < rum. oare- „-koli“
f) nekad „někdy“ < srb. ne-kad(a)
g) ič „nic; nikdy; kdy“ < tur. hiç

inesiv
a) and-e/i/o „v“
b) k-i, ka-j „v < u“
c) LOC -te
d) turecký lokativní tvar (-da)

lexém „Bratislava“
a) Bratislav-a < slk.
b) Požon-o < maď. Pozson(y)

tázací částice
a) dali < srb.
b) mi < tur.
1. Vlašské dialekty
5z6
5. Typické (celo-)vlašské rysy

lexikon
*xat-jar-, *xal-jar- atd. „rozumět“ (srov. xal-jov-)

rumunské přejímky
ale1: minimum v jižních vlašských dialektech
ale2: mnoho v nevlašských dialektech Rumunska

lexikofonetika
kherj(a) „holínka“ (srov. tirax, tirhaj)
milaj „léto“ (srov. nilaj, linaj, nijal)
phab-ov- „hořet“ (srov. thab-ov-, lab-ov-)
*tiro „tvůj“ > ťiro, kiro, čiro atd.
*minŕo „můj“ > munŕo, mŕno, muŕo atd.




*tl > kl, *dl > gl
*Vni > Vj(i)
*aj# > ej#
proteze /v/
*šutlo > šuklo „kyselý“
*gudlo > guglo „sladký“
*xutlem > xuklem „skočil/a jsem“
*phandlem > phanglem „zavázal jsem“
*pani > *paňi > paji > paj „voda“
*kuni > kuj „loket“
*khani > khaj(i) „smrad“
*sapuni > sapuj(i) „mýdlo“
*xani(n)g > xajing „studna“
ne všude zasahuje všechny lexémy, např.
*ŕani > ŕani, ŕaňi i raji „prut“
*ŕomani > romani, romaňi i romaji „romská“

krátký GEN -k- ~ -g-
ale1: doložen i dlouhý GEN -ker- ~ -gerale2: krátký GEN i v dalších dialektech

ireg. GEN
GEN

PL -uri
for-o → for-uri, for-urja, for-ura „města“
< rum. -uri [urj]
jen u xenoklitických maskulin na -o

1SG PFV -em
*kerd-jom > kerd-em „udělal/a jsem“
*s-om > s-em > s-im „jsem“
ale1: v Sedmihradsku aj. i -om
ale2: v někt. balk. dialektech druhotně -em

indefinita
khonik „někdo > nikdo“
khanči „něco > nic“
ale: zbytky i v dalších dialektech

negace
ztráta pův. na v indikativu
a) či, ni, in s lex. slovesy
b) naj „není“ se sponou, později či, ni, in

některé „typické“ olašské rysy nejsou celovlašské!
*daj > dej „matka“
*čhaj > čhej (> śej > šej) „dcera atd.“
nezasahuje všechny lexémy, např.
raj „pán“, šaj „moct“, vaj „nebo“
aj.
marker 1 SG a 2SG není stejný
např. m-ur-o vs. ť-ir-o
*čh > ś > š, dž > ž (SVL)
abstrakta na -imo(s) (SVL)
demonstrativa kako ~ kuko atd. (SVL)
mnoho dalších
*ov ~ *oj ~ *on > vov ~ voj ~ von
ale: i v jiných (zvl. balk.) dialektech
Olašská romština (Elšík co. Wagnerovi, ZS05/06)
1. Vlašské dialekty
6z6