Domácí ekologie

Hana Kazdová
Kamínky 4, 634 00 Brno
tel.: 547 241 947; 604 327 954
mlok.czechian.net
[email protected]
Domácí ekologie
(Kosenka, 17. - 19. října 2003)
Obsah:
DOMÁCÍ EKOLOGIE.............................................................................................................................................. 2
OVZDUŠÍ .................................................................................................................................................................. 2
VODA ........................................................................................................................................................................ 3
ZAHRADA ................................................................................................................................................................ 3
STRAVA .................................................................................................................................................................... 4
ZDRAVÍ..................................................................................................................................................................... 5
ENERGIE................................................................................................................................................................... 6
DOPRAVA................................................................................................................................................................. 9
SOUNÁLEŽITOST S PŘÍRODOU......................................................................................................................... 11
ADVENTNÍ CHLÉB (SLADKÝ) ........................................................................................................................... 13
DOMÁCÍ EKOLOGIE
„Mysli na Zemi, ale začni u sebe.“
Souhrn nároků člověka na životní prostředí „princip nejlepší dostupné technologie“ ve smyslu nejšetrnější
k životnímu prostředí, dosažitelné jak ekonomicky tak i fakticky.
U domácí ekologie (D.E.) by nejspíše mělo platit, že co si organismy k životu vezmou a spotřebují, to zase po
čase vrátí do látkového koloběhu k využití dalším generacím.
D.E. by tedy měla fungovat jako vědomá člověčí nápodoba přirozeného chodu přírody.
V minulých dobách byl postoj k věcem denní potřeby zcela běžný jako např. jídlo dojez, materiál
dopotřebuj, užitý využij jinak, oblečení i boty donos nebo předej mladšímu, za neopravitelné najdi nebo
vyrob náhradu, odepři si co je zbytečné…
Dnes nahrazen jakýmsi běžícím pásem kup-spotřebuj-zahoď-utíkej koupit nové
„Věci nabývají hodnoty teprve láskou a užitkem.“ (E.Kohák)
V přirozených společenstvích potřeba pohání výrobu, kdežto konzumní společnost vytváří umělou
potřebu, aby ospravedlnila zvyšující se výrobu. (ovlivnění reklamou?)
Tato potřeba pak přispívá k úniku od odpovědnosti za životní prostředí, k pocitům neomezenosti zdrojů i
neoprávněnosti rozmařilého plýtvání výrobky i energiemi.
V 80.letech – desatero domácí ekologie – tématické celky: voda, ovzduší, zdraví, zahrada, strava, energie,
doprava, odpady, sounáležitost s přírodou, globalizace.
smysl - vysvobodit lidi z okovů závislosti na rostoucí pohodlnosti a spotřebě
„Mohu si to dovolit?“„Potřebuji to?“ každý z nás by měl začít u sebe,otázka zdraví a živ.stylu
• Debata Moje zelená hranice
OVZDUŠÍ
„sladký život = kyselé deště“
Spalovací procesy probíhají všude – auta, lokomotivy, elektrárny, teplárny→ uvolňování oxidu uhličitého,
siřičitého,popílku→skleníkový efekt
Oxidy síry a dusíku dopadají na zemský povrch v podobě zředěných kyselin (kys. deště) aeroslů nebo v
plynném stavu. Následkem změna pH povrchových vod a půd (acidifikace) př.Skandinávská jezera, kde
odumřel plankton a org. látky byli vysráženy. Tato jezera jsou mrtvá. Krušné hory s odumřelými lesy
mohou zase poskytnout představu o následcích acidifikace půd. Nejčistší oblasti Šumava, Hrubý Jeseník.
Svět-nejvíc postižena Stř.,S,Z Evropa, SV S Ameriky a J Čína
Smog →redukční – zimní INVERZNÍ období (teplota s výškou stoupá a pohyb vzdušné masy je značně
omezen) ve městech a průmyslových oblastech se silným znečištěním SO2, CO, popílkem
→fotochemický – typický pro letní slunečné dny v oblastech s hustým automobilovým provozem
– vzniká ozón (nejvíc citliví lidé s onemocněním dých.cest) aldehydy, peroxyacetylnitráty
zdroje pro: CO-spalovací procesy za nedostatečného přístupu vzduchu
tuhé látky-eroze, sopečné výbuchy, spalování fosilních paliv, výroba cementu
ozon přízemní – vzniká při fotochemickém smogu
uhlovodíky- technologické procesy, doprava
co můžeme dělat my:
veškerá spalovací zařízení je třeba mít v perfektně seřízeném stavu.
komín pravidelně vymetáme, aby do kouřovodu nevnikal falešný vzduch.
doma ani na zahrádce nespalujeme kde co – čím nižší je teplota spalování, tím horší směsi škodlivin
dýcháme my i naši sousedé. Ve spalovně komunálního odpadu se spaluje při vyšší teplotě (800C), za
optimálního přístupu kyslíku, pak do dohořívací komory, tři stupně čištění kapalin
rostlinné zbytky ze zahrady raději kompostujeme než pálíme, vypalování trav.ploch pod pokutou 15
000Kč
nejrizik. faktorem je tabákový kouř – hustý aerosol s nikotinem, dehtem,dusíkem
Při topné sezóně se ↑ koncentrace těk. org. látek, které se mohou uvolňovat z nátěrů (barvy, laky),
uměl.hmot, koberců
levandule proti molům v šatníku je účinná a vzduch nezamoří
VODA
„Řeky tečou i přes váš byt!“
nestačí šetřit, důležitější je neznečišťovat
působením člověka dochází k obohacování řek a moří rozmanitými chemikáliemi, mění se fyzická podoba
celých povodí, řek (regulace, přehrady) a jezer (Př.neúměrné závlahy zmenšují jejich rozlohu,
např.Aralské jezero)
regulace toků zpravidla znamená změnu šířky a profilu koryta, zpevnění břehů a dna, napřimování toků,
likvidaci břehových porostů atd.→ důsledek zrychlený odtok, snížení vodní hladiny, změna světelného a
teplotního režimu
vodní ekosystémy mají schopnost samočištění, pokud ovšem znečištění nepřesahuje jejich možnosti a
kapacitu. Skládá se z celé řady fyzikálních, chemických a biolog. procesů. Znečišťující látky se ve vodě
ředí, promíchávají, usazují, jsou mechanicky rozrušovány, podléhají oxidaci, rozkladu slunečním zářením,
neutralizaci, shlukují se a stávají součástí potravního řetězce. Důsledkem napřimování toků je také snížení
samočistících schopností řeky, neboť voda teče větší rychlostí a samočistící procesy nemají možnost řádně
probíhat.
I lehce rozložitelné org. látky (polysacharidy, bílkoviny z škrobu nebo droždí), oteplené vody z chladících
systémů elektráren, hutních nebo potravinář. látek mohou způsobit problémy kyslíkového deficitu,
podpora rozkladu org.látek a narušení půd. společenstva
V roce 1997 bylo vodárensky upraveno 862 miliónů m3 vody:
ztráty ve vodovodní síti činily 28,6%
v domácnostech se spotřebovalo 41,4%
v zemědělství 1,2%
v průmyslu 11,3%
na vodovod je v ČR napojeno 86% obyvatel a jejich průměrná spotřeba 110 l/den/os (obyvatelé Prahy
přesahují celorepublikový průměr o téměř 55% 172 l/den/os )
– možnost ušetřit?graf!
str.22 krátké sprchování, nádobí v dřezu plném vody s octem, čištění mýdlem, na záchod pytlík s kůrou
pomeranče, levandule, splachovadla s malým a velkým šplouchem)
opravdu musíme i u nás splachovat záchod pitnou vodou?
(využívání máchací vody z pračky, pumpa)
mýdlo, prášek na praní na bázi mýdla (bez fosfátů)
nesolíme chodníky v zimě
dom. čistící prostředky: ocet (káva,kečup), soda, čpavek (červ.řepa),líh(pivo), olej, sůl
ještě v roce 1999 nemělo asi 5000 českých obcí (100-10 000 obyvatel) vybudovanou veřejnou kanalizační
síť a čistírnu odpadních vod. Mnohé z velkých stávajících čistíren nemají vyřešeno odstraňování N,P, čím
přispívají k eutrofizaci vod.
ZAHRADA
„Kousek planety Země ve tvých rukou“
vztahy mezi člověkem a přírodou – popisuje potravní řetězec, nika, simbióza, kořistnictví, cizopastnictví,
soutěžení → sledováním vazeb můžeme ovlivnit děje na zahrádce
člověk zvyklý rozlišovat na užitečná a škodlivá, na dobrá a špatná – příroda nemá taková dělení
zničením části přírody, vytvoření nového prostředí pro různé druhy – vlaštovka skalní útesy→lidské domy
(také čáp,netopýři)
mulčování jako permakulturní prvek šetřící vláhu a bránící rozvoji plevelů (=nastýlání, pokrývání půdy
kolem vysazovaných sazenic vrstvou organického odpadu ze zahrady, která zabraňuje vysušování půdy a
znesnadňuje růst plevelů)
permakultura (=uspořádání zeměděl.usedlostí a pozemků navržených a obhospodařovaných podle vzoru
přírodních ekosystémů)
půda obhospodařována tak, aby zelenina a ovoce bylo bez škodlivin
kompostování je zázrak přeměny listí , slupek, ohryzků či trávy v hnědou zeminu.
Každý člověk vyprodukuje za rok asi 400kg komunálního odpadu→100kg org.odpad pro kom
Fáze rozkladu bioodpadu se účastní malí živočichové, např.žížaly,chvostokovci,svinky, stonožky,hmyz.
Odpad→humus, základem přirozené úrodnosti půd – živiny se nevyplavují vodou, dobře přípustné pro rostliny.
Kompostoviště – doporučuje se šířka okolo 2m, časem lze hromadu prodlužovat tak, že se na jeden konec
přidávají nové odpady a na druhém se odebírá hotový kompost. Jako stavební materiál se používá materiál
přírodního charakteru - dřevo, kámen (plast - přemokření, přesušení ). Nemělo by být daleko od domu, ne ve
středu okrasné zahrady, ne přímé slunce, pod stromem či keřem. Lze přikrýt speciální fólií propouštějící vzduch,
ne vodu.
Co kompostovat – zahradní odpady – trávu, zbytky rostlin, listí z ořešáku, posekané kousky větví, zvířecí trus,
slámu, zbytky ovoce a zeleniny apod., ne nemocemi napadnuté části rostlin – hnilobu lze odstranit přidáním
mletého vápence
- kuchyňské a domácí odpady – zbytky zeleniny, ovoce, kávové sedliny, čajové sáčky, skořápky
vajíček, uvadlé řezané květiny.Slupky jižního ovoce obsahují někdy velmi mnoho konzervačních
prostředků- malé dávka, nebo vůbec ne.
- Starý papír, čistý dřevní popel
CO nekompostovat - odpady z masa a ryb, zbytky vařených jídel promíchat se suchým, hrubým materiálem
Kompostování v místnosti (pomocí žížal hnojní, dešťovka) - kuchyně, kanceláře, třídy škol
Množství org.odpadu - 0,25kg→0,5kg žížal; nedostatek potravy rychle se rozmnožují
Vhodná nádoba – bedna z pevného materiálu s přiléhavým víkem, s provzdušňovacími otvory ve stěnách a
s drenážními otvory na dně, jako podestýlku hlínu, listí, trávu, slámu, navlhčený novinový papír – pozor
dostatečná vlhkost substrátu!!!
Zralý kompost – metoda na zjištění kvality kompostu je test klíčivosti semen hrachu, fazole, řeřichy.Po 3-4dnech
semena vyklíčí, zelený porost→kompost vyzrálý, žluté, hnědé lístky→ne
Špatné výsledky mohou také být důsledkem jednostrannosti kompostu
Další informace o kompostování: www.ekoporadna.cz, http://czbiom.ecn.cz
I bez zahrádky nemusíme zoufat – balkóny a okna proměníme v malé truhlíkové zahrádky plné nejen
květin ale i zeleniny, jahod nebo bylinek. K využití prostoru popínavé a převislé rostliny.
Náročnější je založení tzv.zelené střechy
STRAVA
„člověk je tím , co jí“ (východní moudrost)
vliv výživy na zdraví a životní prostředí
uzeniny a barevné potraviny – zmenšení spotřeby masa prospěje lidem i krajině
Genově modifikované potraviny
Genové inženýrství – protesty = cílené zabudování cizorodé DNA do buněk nepříbuzného organismu, genet.
informace se jasně projeví.
Vědci z farmac. spol. ze San Diega – vyšlechtili 300 genet. upravovaných rostlin
⇒široká škála vakcín a léků – z geneticky upravovaného tabáku léky proti AIDS
z rajčat a brambor proti hepatitidě typu B
z kukuřice proti choleře, zub.kazům, cukrovce a průjmům
XXX obavy z genet. manipulovaných rostlin pyl na běžně pěstované rostliny, neznáme vedl.účinky ⇒ nezastaví
se výroba – záchrana a prodloužení lid. životů:
Z genově manipul.kukuřice – enzym stimulace přiroz. produkce inzulinu u diabetiků
Genově manip. rýže proti infekč.chorobám, chránit drůbež a ryby
→těm se přidávalo do krmení antibiotikum (ATB) →snížení farmakologického účinku ATB u lidí
opatření zvětšení vzdálenosti nejméně 1,5km od pěst.genet.upr.rostlin (vítr?, skleníky?)
Ekologické zemědělství - biopotraviny
moderní a prespektivní způsob hospodaření
ekol. zemědělci nepoužívají syntetická hnojiva ani pesticidy, regulátory růstu a jiné chemikálie
základem je preventivní péče o půdu a krajinu
zříká se používání geneticky manipulovaných organismů
zvířata jsou chována v přirozených podmínkách, s pastvou a výběhem
každé zvíře má dostatečný životní prostor, nepřípustné jsou klecové velkochovy
zvířata se krmí přirozeným krmivem, nedostávají stimulátory růstu pro umělé zvyšování přírůstků
vyloučeno je zkrmování masokostních mouček býložravcům
zvířata nedostávají preventivně antibiotika
při výrobě biopotravin se nepoužívají synt. chutě, barviva a konzervač.látky, ozařování ani jiné
nepřirozené postupy
Biopotraviny jsou označovány ochrannou známkou Produkt ekologického zemědělství
www.pro-bio.cz
Biopotraviny v Brně nakoupíte na Orlí (vedle Hudy sport), Natura Viva Koliště 5 atd…
Kozí mléko – nevyvolává alergie, lépe stravitelné než kravské, stejná energetická hodnota, více nepostradatelných
mastných kyselin
Dýně hokkaido – tmavě žlutá ž oranžová barva, při léčbě poruchy funkce žaludku, onem. sleziny a slinivky, látky
k přeměně provitaminu A v Beta-karoten, čistí organismus
Halva – pochoutka ze sezamu a medu, lze doplnit pistáciemi, mandlemi, kešu, či vanilkou,
60% sezamu, 26% bílkovin, Fe, Mg, Ca
Hrách setý – vitamíny skupiny B, minerály,stop. prvky, proti rakovině
ZDRAVÍ
„Tvoje zdraví je věc veřejná!“
„Kdo jí cibuli, k tomu nechodí lékař, kdo jí česnek, k tomu nechodí nikdo“
tisíce zaručených receptů na zachování a náhlé navracení zdraví selhaly – xxx sebedůvěra, sebekázeň,
chuť a vůle na sobě pracovat
přírodní léčiva – omezování spotřeby léčiv připravovaných farmaceutickým průmyslem –zátěž lidský
organismus, způsob léčby se stává neúčinný, zchoulostivující, i velmi nehospodárný
Jiným způsobem léčby: masáže, akupresura, akupunktura,homeopatie
všechny léky od projímadel po barbituráty jsou návykové
cítíme se špatně – pobyt na čerstvém povětří, zvýšený příjem tekutin pitné a neslazené vody
cibule, zelí a česnek jsou báječným prostředkem v boji proti chřipce, důležitější je prevence otužování pod
studenou sprchou, saunování, pravidelné cvičení na čerst. vzduchu
bylinkové čaje, dobře větraná místnost mohou pomoci pro dobré spaní i proti bolestem hlavy (andělika,
třezalka,kozlík, chmel,dobromysl, levandule)
bylinkové masti – kostivalová na rány zhmožděniny
- diviznová na hemeroidy
hygiena – ne každodenní koupání ve vaně plné vody, kůži to neprospívá
mýdlo s jelenem, šampony vaječné a kopřivové
pravidelnost a pečlivost čištění spolu s kvalitním zubním kartáčkem ☺
otázka kosmetických firem netestujících své přípravky na zvířatech
civilizační choroby – nejvíce úmrtí na choroby oběhové soustavy (↑hladina cholesterolu pramenící
z obezity a nedostatku pohybové aktivity), zhoubné nádorové bujení, cukrovka
pohyb- tradiční indické cvičení propojující tělo i ducha - jóga
drogy - ze 2 miliard dětí se stane 800 miliónů kuřáky, pasivní vdechování kouře je škodlivější než samotné
kouření, proti bezohledným kuřákům je potřeba se důkladně ohrazovat
hluk – hranice intenzity hluku je 95 decibelů poškození zvukového ústrojí s trvalými následky
duševní hygiena - den – spánek, odpočinek, práce
- jak by jsme naplnili svůj poslední den?
Literatura: Průvodce praktickou ekologickou výchovou: Aleš Máchal,Rezekvítek 2000
Desatero domácí ekologie: Aleš Máchal, Mojimír Vlašín,Dagmar Smolíková,
Rezekvítek 2000
Ekologie pro Gymnázia: J. Šlégl, F.Kyslinger, J. Lázničková, Fortuna2002
Životní prostředí: D. Kvasničková, V.Mikulová,E.Plachejdová, Fragment1998
Časopis 100+1, propagační materiály sdružení Veronica
Energie
Teorie
V ČR se elektřina vyrábí ze 77% v tepelných, z 20% v jaderných a ze 3% ve vodních elektrárnách.
Tepelné elektrárny vypouštějí do ovzduší tisíce tun škodlivých látek ročně. Patří mezi ně: oxid uhelnatý,
oxid uhličitý, oxid siřičitý, oxidy dusíku a uhlovodíky, z nichž jsou mnohé karcinogenní. Při spalování
uhlí vzniká také nevyužitelný odpad – popílek, popel, škvára, které však obsahují také radioaktivní
prvky(uran, radium..)
Dalším negativem tepelných elektráren je příroda zničená těžbou uhlí. Na její obnovení (= rekultivaci)
je potřeba velkých finančních výdajů.
Důsledkem vypouštění škodlivin do ovzduší je tzv. ACIDIFIKACE životního prostředí (Krušné hory),
což je jev, při kterém dochází k okyselování vody nebo půdy, ty však zároveň ztrácí schopnost dosáhnout
původního stavu neutralizací.
Při acidifikaci půdy dochází k tomu, že déšť smívá z listů a jehličí stromů znečišťující látky jako
popílek a oxidy dusíku (= suchý spad), tím se okyselí a na povrchu je absorbován do půdy. Kyseliny,
které se takto dostanou do půdy napomáhají uvolňování kationtů hliníku a těžkých kovů(železa,
manganu), které jsou pro rostliny toxické.Větší nebezpečí hrozí v tomto případě lesům, než
zemědělské půdě.
Při acidifikaci vod se oxid siřičitý a oxidy dusíku v atmosféře přeměňují na kyseliny sírovou a
dusičnou a dopadají do povrchových vod. Okyselováním vodního prostředí nejprve ryb ubývá,
protože se z jiker v kyselém prostředí nevyvinou ryby a přežívají hlavně štiky a okouni. Při dosažení
pH vody 4,5 vymírají hromadně všechny ryby, protože se ve vodě začínají rozpouštět i toxické prvky
jako mangan. Zatímco živočichové vymírají, množí se ve vodě plankton.
Jaderné elektrárny pracují na bázi štěpení uranu. 1kg uranu nahradí 20tun uhlí. Plynné emise z jaderných
elektráren nejsou prakticky žádné (komíny-pára).
Jaderná elektrárna vyprodukuje kapalný koncentrát, který se dál zpracovává, a vyhořelé palivo, které je
radioaktivní. Vyhořelé palivo se ukládá ve dvou fázích. Nejprve je uložena na 50 let a poté buď znovu
použito k získání uranu či plutonia nebo se ukládá trvale na dobu 300 let. To je také životnost betonových
podpovrchových úložišť.
Problém s uložením přináší látky s dlouhým poločasem rozpadu (až 80tis.let)- nutné úložiště
v hlubokých geologických formacích.
Další negativní vlivy na životní prostředí přináší samotná těžba uranové rudy –radioaktivní a toxický
odpad, odkaliště, nákladná sanace těžebních lokalit,…
( Stráž pod Ralskem – uran se těžil loužením kyselinou sírovou v podzemí →zamoření podzemních vod i
půdy)
Alternativní zdroje energie:
٠ Obnovitelné zdroje = slunce, voda, vítr, biomasa, geotermální energie
Méně známé = výroba paliv z nekvalitního uhlí, živičných břidlic obsahujících ropu
٠ Za vším stojí Slunce → uvolňuje tepelnou energii, kterou vyzařuje do vesmíru. Ta dopadá na Zemi, kde
je zdrojem tepla a světla
→ díky teplu dochází na Zemi k neustálé přeměně vody (vypařuje se – dopadá zpět jako déšť nebo sníh
= zásobuje jezera, řeky,..)
→ nerovnoměrně zahřívá povrch Země – vznikají vrstvy vzduchu s různou teplotou a hustotou.
Výsledkem je pohyb vzduchu.
→ dodávalo energii rostlinám, ze kterých postupným rozkladem vznikla fosilní paliva = uhlí, ropa a
zemní plyn
Celkové emise CO2 podle regionů
Po dvou ropných krizích v sedmdesátých letech, kdy se roční přírůstek emisí uhlíku zastavil, nastal od
roku 1983 rychlý růst emisí – průměrně o 2,8% ročně. Za 70% emisí uhlíku ze spalování fosilních paliv však
zodpovídá pouze jedna čtvrtina světové populace – průmyslové země. Bezkonkurenčně nejvyššími producenty
jsou USA a země bývalého Sovětského svazu.
Graf 1: Produkce emisí (v % )
0
5
10
15
20
25
30
Sev.Amerika
Pacifik
Praxe
1) Vytápění:
Nejvíc energie se spotřebuje právě při vytápění domácností, jak ja vidět v grafu 1.Nejmenší vliv na
životní prostředí má topení dřevem, nejhorší je topení na elektřinu.
Graf 2: Spotřeba energie za rok v průměrné čtyřčlenné domácnosti bez auta (v %)
vytápění
56,4
ohřev vody
24,2
vaření
6,7
mrazení a chlazení
4,6
2,5
2,4
praní
elektrospotřebiče
osvětlení
2,4
0,8
žehlení
0
10
20
30
40
50
60
70
V obytných prostorách by měla být optimální teplota 20 –21°C ( při vyšších teplotách mrháme
energií. Zvýšení teploty o 1°C znamená zvýšení spotřeby energie o 6%). V ložnici by teplota neměla
přesáhnout interval 16 –19°C. Důležitá je také vlhkost vzduchu v místnostech, proto je dobré mít např.
odpařovače na radiátorech.
Větrat by se mělo krátce, ale vydatně. Než mít celý den zapnuté topení a pootevřené okno, je lepší na
krátkou chvíli otevřít okno dokořán, aby se v místnosti vyměnil vzduch.
Kuřácká domácnost způsobuje zbytečným větráním ztráty energie až 10% oproti domácnosti nekuřácké.
Spáry v oknech můžeme utěsnit pryžovým těsněním, silikonem apod. Dobrou investicí je také
výměna starých oken v panelových domech za nová plastová.
Okna jednoduchá (s jedním sklem) můžeme nahradit okny ze dvou a více skly. Jednoduchým oknem uniká
asi 30% energie. Dvojitý uniká pouze 15% energie.
Teplotu v místnosti regulujeme snížením výkonu topidla, nikdy ne větráním. Topná tělesa
(radiátory,..) nezakrýváme záclonami ani kryty. Připravili bychom se tak až o 20% výkonu radiátoru.
Na severní straně domu vysazujeme popínavé neopadavé rostliny nebo jehličnany. Na jižní straně
domu je vhodné budovat prosklená zádveří či zimní zahrady, které zachycují sluneční energii.
Tab 1: Úspory nákladů na topení
Opatření
Zateplení venkovního zdiva
Utěsnění oken a dveří
Vhodný výběr kotle
Optimální regulace topného
tělesa
Snížení vytápěcí teploty z 24°C
na 20°C
Úspory
Až 30%
Až 30%
Až 40%
Až20%
Až20%
2) Ohřev vody:
Teplota vody v tzv. bojleru by měla být nastavena na max. 55°C. Při vyšších teplotách dochází
k mnohonásobně většímu usazování vodního kamene, čímž se snižuje životnost bojleru a dochází
k energetickým ztrátám.
Šetrnější ke spotřebě vody a energie jsou také pákové a termoregulační (nastavím si teplotu vody a
pak pustí kohoutek) baterie.
Ideální úsporu energie představuje sluneční kolektor. Na ohřev vody pro jednu osobu stačí 2m2
plochy kolektoru. Průtokové sluneční kolektory instalované v Hostětíně ušetří ročně až 2360kWh.
3) Příprava jídel:
Tab 2: Ztráty a úspory energie při vaření
Opatření
Optimální
množství vody
Styk dna nádoby a
plotýnky vařiče
Správná velikost
nádob
Pokličky
Jak ušetřit energii
Ztráty a úspory
Používáme optimální množství vody. S dvojnásobným množstvím použité
vody roste spotřeba energie také
Dbáme na to, aby nedošlo k jejímu
téměř dvojnásobně.
vyvaření.
Snížíme tím dobu potřebnou k vaření
Z provozu vyřadíme varné nádoby
a ušetříme až 50% energie.
s deformovaným dnem a také varná
zařízení s deformovanými plotýnkami.
Dno nádoby by mělo mít přibližně
Při plotýnce 18cm a hrnci o průměru
stejný rozměr jako plotýnka.
15cm promarníme až 30% energie.
Používáme pokličky dokonale
přiléhající k nádobám.
Použitím správné pokličky můžeme
ušetřit až 50% energie.
Energii i čas nám šetří také tzv.“papiňáky“. Název dostal tento hrnec podle svého vynálezce
francouzského fyzika Denise Papina, který jej skonstruoval již v roce 1681.
Mikrovlnné trouby používané na ohřev pokrmů také ušetří spoustu energie ve srovnání s klasickými
postupy. Pracují na principu vzniku tepla přímo ve zpracovávaném pokrmu. Dochází k tomu díky
pronikajícímu mikrovlnnému záření, které molekuly uvnitř pokrmu rozkmitá, čím dochází k jejich
nárazům a tření. V současnosti se však neví, zda nemají mikrovlnné trouby negativní vliv na lidské zdraví.
Tab 3: Výhody vaření v papiňáku
4)
Druh pokrmu
Úspora čas
Maso
Brambory
Rýže,zelenina
60-80%
25-60%
20-40%
Úspora energie a nákladů na
vaření
40-50%
30-40%
20-30%
Osvětlení:
V domácnosti můžeme svítit různými svítidly.
٠ Nevýhodou obyčejné žárovky je to, že víc hřeje než svítí( 90% energie přemění na teplo).
٠ Halogenové žárovky mají delší životnost a světlejší světlo, energii však nešetří.
٠ Kompaktní zářivky mají mnohonásobně větší životnost i výkon než obyčejná žárovka. Navíc nám ušetří až
80% energie. Negativem je jejich vysoká cena.
Žárovky i zářivky jsou energeticky náročné výrobky a je dokázáno, že jejich zhasínání na dobu
kratší jak 10min (resp.30min.) je nešetrné plýtvání energií.
5) Elektrické spotřebiče:
Lednice, mrazák:
Začneme chladničkou a mrazničkou. Tyto spotřebiče by měly stát v chladných místnostech.
Rozhodně by neměly být postaveny blízko topení nebo sporáku.
Platí totiž takováto úměra: Zvýšení teploty v místnosti o 1°C způsobí zvýšení energetických nároků
na provoz chladničky o 6%.
Další zásadou je pravidelné odmrazování a otvírání lednice na co nejkratší dobu (není to výkladní
skříň). Do mrazáku ani lednice nedáváme nikdy teplé potraviny. Optimální teplota lednice je 7°C.
Při nákupu mrazáku se orientujeme podle počtu hvězdiček. Jedna hvězdička značí mrazení do –6°C.
Při této teplotě lze potraviny skladovat pouze krátkodobě. Čtyři hvězdičky značí uskladnění až na několik
let při teplotě nižší jak –18°C.
Pračka:
Při nákupu pračky je dobré upřednostnit dvouventilovou (ventily na teplou i studenou vodu)pračku,
protože napouštění teplé vody do pračky je úspornější než, když si pračka ohřívá vodu sama. Máchání je
účinnější ve vlažné vodě. Sušička je zbytečný přepych.
Žehlička:
V přestávkách mezi žehlením není dobré žehličku vypínat. Ne všechny textilní výrobky je nutné
žehlit.
Myčka:
Moderní myčky nádobí snižují jak spotřebu vody tak i energie. Na jeden mycí cyklus se spotřebuje
asi 16 – 30 litrů vody.
Obecně je u nákupu elektrospotřebičů dobré vědět zda má vypínač před nebo za transformátorem.
Pokud má výrobek vypínač za transformátorem, spotřebovává elektřinu, i když je vypnutý. U některých
lamp je to až 40% spotřeby energie při jejich chodu, což v celkovém ročním součtu všech takovýchto
spotřebičů z domácnosti není zrovna málo elektřiny. Způsobů jak ušetřit energii a svou peněženku je
několik. Buď se nám podaří sehnat spotřebič s vypínačem za transformátorem, nebo jej budeme na noc
vypínat ze zásuvky, nebo si pořídíme zásuvkovou lištu s vypínačem.
Jen pro představu takovýto únik energie se týká především Tv, videa, hi-fi věže, počítače, tiskárny,
faxu a některých lampiček.
Doprava
Teorie:
Doprava, obzvláště silniční, má zásadní vliv na znečišťování životního krajiny a na zdraví obyvatel.
V dopravě se spotřebuje asi 50% vytěžené ropy. Zamořuje ovzduší oxidem uhličitým, uhelnatým,oxidy
dusíku, uhlovodíky, olovem a prachem. Podílí se na vzniku fotochemického smogu. Tento jev je slunných
dnů typický pro velkoměsta s hustou silniční dopravou. Výfukové plyny spolu reagují za účasti slunečního
záření a vznikají tak ozon a jiné toxické sloučeniny.
Ve snaze snížit hladinu jedovatého olova v prostředí byly zavedeny bezolovnaté benzíny, které však
obsahují více jiných škodlivých látek.Tabulka 8 ( ve druhém souboru) uvádí škodliviny ve výfukových
plynech a jejich vlivy.
Až 30% obyvatel žijících ve městech je denně vystaveno nadlimitní hladině hluku. V Praze se to
týká až 50%lidí.Lidé žijící v nadměrném hluku vykazují vyšší nemocnost a také se u nich objevují
následky psychologické.Hluk má negativní vliv i na živočichy. Příkladem jsou ptáci, kteří ztrácejí sluch a
tím se také mění jejich zpěv, což je vážný problém ve chvíli, kdy se ptáci pomocí zpěvu párují. U silnic,
kterými projede 10 000 aut za den, je chování ptáků narušeno do vzdálenosti 1,5 km od silnice (u 60 000
aut denně je to vzdálenost 3 km).
Podle statistik jezdí po světě 386 miliónů automobilů, z nichž 67% je lokalizováno v USA a Evropě
a každý rok se vyrobí 35 miliónů nových.
Aby mělo narůstající množství aut po čem jezdit , jsou budovány stále nove silnice. V dnešní době
zabírají silnice víc jek 1,5% plochy našeho státu. V nejbližších letech se v ČR chystají budovat nebo již
budují tyto dálnice:
D1
Praha – Mirošovice (rozšíření)
6,65 mld.Kč
D5
Bavoryně – SRN
19,40
D8
D11
Úžice – SRN
Libice – Polsko
20,24
20,26
D47
Chropyně – Polsko
22,19
R11
okruh kolem Prahy
27,60
R4
Skalka - křižokavtka
4,70
R6
Praha – Cheb – SRN
14,80
R7
Slaný – Chomutov
6,30
R35
Hrádek nad Nisou – Mohelnice
15,80
R43
Troubsko – Linhartice
6,30
R48
Bělotín – Český Těšín
4,60
R49
Chropyně – SR
10,90
R52
Rajhrad – Pohořelice (už je otevřen)
3,90
R55
Tlumačov – Břeclav
9,74
Tabulka 9 (ve druhém souboru) uvádí škody napáchané jednotlivými typy dopravy. Jednoznačně
nejhůře na tom je silniční doprava.
Graf 3:Podíl silniční a železniční dopravy na celkových emisích v %:
100
90
80
70
60
50
40
30
20
10
0
silniční doprava
železniční doprava
CO2
CO
NOx
CxHy
Prach
Automobily vypouští do ovzduší nebezpečné plyny i když mají katalyzátor. Ten totiž začíná
fungovat až po určitém asi 4km jízdy.Tabulka 4 ukazuje množství emisí nebezpečných plynů z dopravy
v tisících tun:
Tab 4: Emise z dopravy v tisících tun
Rok
1990
1994
1997
CO2
7333
7033
9315
CO
228
237
348
NOx
167
133
238
CxHy
22
17
96
SO2
5,3
4,4
9,6
prach
7,8
4,5
10
Graf znázorňuje jakou plochu zabere 1 km nové silnice ve srovnání s 1 km nové železniční trati.
Graf 4: Plocha zabraná novou dálnicí nebo železnicí v ha/km
10
8
6
Nová
železniční trať
4
Nová dálnice
2
0
S rostoucím počtem aut roste také počet dopravních nehod. Tabulka 5 ukazuje počty nehod a jejich
obětí:
Tab 5: Nehodovost
Počet dopravních nehod
Počet usmrcených osob
1980
7653
1013
1990
94664
1173
1995
175520
1384
Praxe:
Nejekologičtějšími a také nejzdravějšími způsoby dopravy ve městě jsou pěší chůze nebo cyklistika.
V posledních letech se situace v oblasti městské cyklistiky docela zlepšila. Většina větších měst u ve
svých rozpočtových bilancích počítá i s výdaji na stavbu, rozšiřování nebo napojování jednotlivých
cyklistických stezek.
Každý však není fyzicky tak zdatný, aby zvládl do práce jezdit denně 20km na kole. V tom případě
by nemělo být řešením auto, ale městská hromadná doprava.
Co se týká přemisťování na delší vzdálenosti, je rozhodně ekologičtější doprava vlaková než
autobusová, proto bychom ji měli co nejvíce upřednostňovat.
Letecká doprava je nejméně vhodným způsobem přepravy. Je velmi energeticky náročná – při
přeletu Atlantiku spotřebuje letadlo asi 35 tun kyslíku a zároveň produkuje velké množství oxidů dusíku,
které rozkládají ozon.
Tím, že nasedneme do auta, přispíváme ke skleníkovému efektu, kyselým dešťům, zvětšujeme riziko
onemocnění občanů vážnou chorobou nebo vyvolání alergické reakce. Nepřímo podporujeme také další
stavbu dálnic, obchvatů a mimoúrovňových křižovatek, které zmenšují životní prostor zvířatům a
podporujeme čerpání neobnovitelných zdrojů.
Sounáležitost s přírodou
Teorie:
Myslivci:
Lidmi, kteří se měli starat o rovnováhu v přírodě a o to, aby kolem nás stále žila zvěř a rostly stromy
jsou myslivci. Ale i mezi nimi stále pracují tací, kteří by pro jeden výstřel na živý terč a pro pěknou trofej
udělali cokoliv.
Naštěstí už i dítě na základní škole ví, že predátoři (lišky, draví ptáci, kuny, rysové,…) nejsou
„škodná“, naopak zajišťují přirozenou regulaci výběrem nejslabších jedinců, kteří musí zemřít, aby rod
zůstal silný.
Lov ryb:
je patrně nejstarším způsobem obstarávání masité potravy. Těžko je však rozumět lovecké vášni
sportovních rybářů, kteří jsou posedlí touhou po co největším úlovku. Podměrečné kusy vracejí zpět do
vody. Neuvědomují se však, že jim udělali díru do rtu či hlavy, pomačkali je a setřeli jim ochrannou
slizovou vrstvu.
Pokusy na zvířatech:
Ještě stále jsou prováděny pokusy na zvířatech nejen ve farmaceutických laboratořích pro lékařské
účely, ale také v kosmetickém a chemickém průmyslu, v potravinářství a ve školách při výuce. V roce
1998 bylo v ČR oficiálně použito pro laboratorní pokusy 232 738 pokusných zvířat.
Laboratorní zvířata jsou týrána jednak tím, že žijí ve stísněných prostorách a také samotnými
pokusy, které jsou často dost kruté.
Velkochovy:
Zvířata mají také velkou roli ve výživě člověka. S rostoucím počtem městské populace roste také
počet velkochovných stanic. O tom, jak se zde zvířatům daří vypovídá už sám název: ŽIVOČIŠNÁ
VÝROBA“.
Víme jakou historii má telecí řízek na naše talíři?
Pochází z telete předčasně odebraného matce, ustájeného v těsném kotci, ve kterém se nemohlo ani
otočit. Nikdy nevidělo slunce, nikdy se neproběhlo po travnaté pastvině.Po dosažení jateční váhy bylo
naloženo do přeplněného náklaďáku bez žrádla a vody, za deště i v parnu. Na jatkách ho vehnali do
chodby, na jejímž konci ho omráčili elektrickým proudem a podřezali.
Kožešinové farmy:
Zvířata na kožešinových farmách žijí v malých klecích, které způsobují poškozování končetin. Klece
fungují v podstatě jako samotky. Při zabíjení zvířat se nesmí poškodit kožešina, proto jsou zabíjeny
plynem, elektrickým proudem, injekcí do srdce nebo zlomením vazu.
Hrozba –ohrožené druhy:
Lidská populace mění životní prostor ostatních živočichů v monokulturní prostor lomů, polí,
odkališť,…Chemické sloučeniny zanesené člověkem do životního prostředí (pesticisdy, polychromované
bifenyly) ohrozily existenci mnoha druhů organismů a narušily rovnováhu celých ekosystémů.
Doposud se vyrobilo asi 2 miliony syntetických látek a toto číslo stále roste.
Především v důsledku ztráty životního prostoru a podmínek ročně vymírá 30 000 druhů živých
organismů. Je ohroženo 18 649 druhů rostlin, 320 druhů ryb, 48 druhů obojživelníků, 1355 druhů plazů,
924 druhů ptáků a 414 druhů savců.
ZOOlogické zahrady:
Jsou to poněkud rozporuplné instituce. Vyzdvihovaný argument záchrany ohrožených druhů lze
podepřít jen několika málo zdařilými pokusy reintrodukce kam patří vrácení orlosupa bradatého do volné
přírody.
Některé zoologické zahrady slouží jako útočiště pro handicapovanou zvěř, která se stala obětí
pytláků a pašeráků.
Když je však v Zoo chován v kleci 20x20 metrů párek vlků, kteří ve volné přírodě naběhají víc jek
20 km denně na území až 70km2, je to nehorázné.
Praxe:
Přistupujme ke všemu živému co neohleduplněji.
Svým každodenním jednáním můžeme snížit svoji spoluodpovědnost za krutosti páchané na
zvířatech třeba tím, že si budeme vybírat maso, vejce a mléčné výrobky z produkce ekologického
zemědělství.
Doma:
Rozhodneme-li se chovat doma nějakého živočicha, musíme pečlivě zvážit, jak náročný je na životní
prostor a čas, který mu budete muset věnovat. Musíme mít také vyřešenu otázku, kam s ním v době
dovolené.
Venku:
V přírodě se chovejme jako na návštěvě u dobrých přátel.Nepřijatelně působí představa, že bychom
hned po příchody odhodily naše týdenní odpadky pod jejich jabloň, kopli do jejich kočky a vyryli si ze
skalky nějakou vzácnou rostlinku. A přesto se tak někdy v lese chováme.
Při táboření v přírodě se držíme zásady: Tábořiště opouštím v lepším stavu než jsem je našel.
Veškeré odpadky, kromě těch, které se přirozenou cestou rozloží, odnášíme s sebou pryč.
Pokud se v přírodě setkáme se zbytky rybářských vlasců neprodleně je odstraníme.Stejně jako láhve
to mohou být pasti pro mnoho živočichů.
Můžeme se zúčastnit lesních brigád, které jsou každoročně pořádány různými organizacemi (Hnutí
Duha,…)
Vánoce:
Místo každoročně uříznutého vánočního stromku si můžeme pořídit stromek v květináči, který po
Vánocích dáme do chladna a na jaře zasadíme, tam, kde se to hodí a kde je třeba.
Adventní chléb (sladký)
Přísady: mouka – nejlépe celozrnná pšeničná nebo žitná (možno i namíchat)
- množství podle velikosti požadovaného bochníku, např.
z 1/5 kg vyjde malý bochník
droždí – podle množství mouky, na ½ kg mouky čtvrt kostky
cukr – lžíce mletého ovocného nebo řepného, mohl by být i med
voda – vlažná
sůl – malá lžička
sušené ovoce, ořechy
rum – přiměřeně k množství ovoce (pomáhá při kynutí)
Postup: Do sklenice nakrájíme sušené ovoce buď vlastní nebo kupované, v tom případě musíme např. meruňky
odsířit v horké vodě), zalijeme vodou a trochou rumu, aby se ovoce nasáklo. Toto si připravíme půl dne před
pečením.
Mouku dáme do mísy, uprostřed uděláme důlek, do kterého nasypeme lžíci cukru a na něj rozdrobíme droždí. Po
okraji mísy rozsypeme rovnoměrně sůl. Droždí zalijeme malým hrnkem vlažné vody, zakryjeme utěrkou a
necháme vzejít kvásek ( asi za 5 až 10 minut). Mezitím si slejeme vodu s rumem z ovoce, která přebyla, tu pak
použijeme na zadělání těsta. Vodu z ovoce a trochu vlažné vody (malý hrnek na ½ kg) nalejeme do mísy a
vypracujeme tuhé těsto (to trvá asi ¼ hodiny, až se dělají bubliny). Pak přidáme ovoce a znovu promícháme.
Hotové těsto zakryjeme utěrkou a na teplém místě necháme kynout (asi hodinu). Pokud by při kynutí těsto zřídlo,
je možné přidat mouku a znovu těsto přepracovat. Nakynuté těsto přendáme na pomoučený vál a vypracuje
požadovaný tvar, pak přendáme na pomaštěný plech (olej), nebo těsto přendáme do formy (např. na moskevský
chleba, nebo jednoduše do jakékoli formy, podle to bude vypadat i výsledný tvar). Necháme ještě 10 minut
nakynout než se rozehřeje trouba asi na 200 stupňů. Na tuto teplotu pečeme chleba 10 min, pak snížíme na 160
stupňů a zvolna dopékáme (asi 20 minut) v závislosti na výšce útvaru – propečení kontrolujeme špejlí. Během
pečení potíráme povrch vodou.