Myšlenkové mapy v teorii a praxi

Transkript

Vysoká škola ekonomická v Praze
Fakulta informatiky a statistiky
Katedra informačních technologií
Student
: Václav Vašíček
Vedoucí bakalářské práce
: Ing. Jarmila Pavlíčková
Recenzent bakalářské práce : Ing. Jan Matějovský
Téma bakalářské práce
ROK: 2008
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a že jsem uvedl všechny použité prameny a literaturu, ze
kterých jsem čerpal.
V Praze dne 30.04.2008
.......................... ..........................
podpis
Poděkování
Rád bych poděkoval Ing. Jarmile Pavlíčkové za ochotné vedení a cenné připomínky při tvorbě
bakalářské práce.
Také bych rád poděkoval své rodině a své přítelkyni za trpělivost a podporu v průběhu dosavadního studia.
Abstrakt - česky
Bakalářská práce, týkající se myšlenkových map, chce objasnit jejich teoretické pozadí a ukázat,
jak se myšlenkové mapy vytvářejí. Dalším cílem práce je seznámení čtenáře se všeobecnými
oblastmi a také s konkrétními příklady, ve kterých jsou myšlenkové mapy přínosem. Součástí
výkladu bude také test softwaru pro tvorbu myšlenkových map pomocí počítačů a nakonec budou
představeny příbuzné koncepty uchování informací.
Nastíněných cílu se dosáhne tím, že se čtenář v první části seznámí se stavebními kameny, na
kterých je postavena teorie pro tvorbu myšlenkových map. Po absolvování první fáze pak bude
připraven se zabývat s příklady aplikace myšlenkových map.
Aby byly dosaženy stanovené cíle popsaným způsobem, je také potřeba rozdělit strukturu práce na
teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá psychologickými a biologickými základy,
lineárními poznámkami a záznamy. Následuje samotná teorie a pravidla pro tvorbu myšlenkových
map. Praktická část práce obsahuje různé oblasti pro použití myšlenkových map, konkrétní případy
využití, jako je například využití na univerzitě nebo využití při vývoji informačních systémů. Dále
v praktické části budou otestovány některé aplikace pro tvorbu myšlenkových map a nakonec
budou představeny kognitivní mapy a topic maps, které lze považovat za příbuzné myšlenkových
map.
Vlastní přínos autora spočívá v propojení metodiky MMDIS s myšlenkovými mapami a poukázání
na z toho plynoucí výhody. Dále autor vytvořil kritéria pro test aplikací, vytvořil různé uživatelské
profily a provedl samotný test a hodnocení aplikací.
Václav Vašíček
5
Abstrakt - anglicky
The bachelor work dealing with mind maps is supposed to clarify their theoretical background and
to show how to create mind maps. Then we should get to know general domains and also specific
examples where people can benefit from mind maps. Then we are going to try to choose suitable
software in order to create computer mind maps and finally we are going to get to know concepts
of storing information having a lot in common with mind maps.
In order to achieve this, we are going to present in the first part the building stones on that the
theory of mind maps is based. In the second phase we are going to occupy us with concrete examples where mind maps can be applied.
By dividing the structure of the work in a theoretical and a practical part, we are going to reach
our goals in the described way. The theoretical part deals with the psychological and biological
basics, the prevailing linear note-making and note-taking, the actual theory of mind mapping and
the rules for creating mind maps. The practical part contains several domains where mind maps
can be used, concrete examples of usage like the use of mind maps at university or in the development of information systems. Then follow tests of some applications for creating computer mind
maps and at last cognitive maps and topic maps that can be considered as relatives of mind maps
are being presented.
The author’s contribution is the establishment of a connection between mind maps and MMDIS
the methodology to create information systems of the department of Information Technologies at
The Prague University of Economics. Furthermore the author created criteria for the test of the
applications, he created different user profiles and he realized the test and the evaluation of the
software.
Václav Vašíček
6
Obsah
A.Úvod 9
B.Myšlenkové mapy v teorii a praxi 10
1.Biologické a psychologické základy10
1.1.Mozková buňka 10
1.2.Hemisféry
11
1.3.Učení a paměť 12
1.4.Celkový obraz 13
1.5.Radiální myšlení13
2.Lineární poznámky a záznamy
14
2.1.Typy lineárních zápisků 14
2.2.Kortikální schopnosti využívané lineárními zápisky 14
2.3.Výhody lineárních zápisků
15
2.4.Kortikální schopnosti nevyužívané lineárními zápisky15
2.5.Nevýhody lineárních zápisků 16
2.6.Důsledky z používání lineárních zápisků 16
3.Teorie myšlenkových map 17
3.1.Mini-mapy
17
3.2.Význam obrázků17
3.3.Propojení mini-map a obrázků 19
3.4.Hierarchie a kategorie 19
3.5.Základní myšlenky
20
3.6.Kortikální schopnosti využívané myšlenkovými mapami
3.7.Porovnání myšlenkových map a lineárních zápisků
21
22
4.Pravidla pro vytváření myšlenkových map 23
4.1.Strategie učení 23
4.2.Zákony myšlenkových map
23
4.3.Doporučení
28
4.4.Nebezpečí při myšlenkovém mapování29
5.Oblasti pro používání myšlenkových map 32
5.1.Vhodné oblasti 32
5.2.Nevhodné oblasti
37
5.3.Shrnutí 39
6.Myšlenkové mapy v praxi 40
6.1.Školství 40
6.2. Vývoj informačních systémů 43
7.Vytváření myšlenkových map pomocí speciálního softwaru
7.1.Nevýhody
51
7.2.Výhody 51
7.3.Aplikace51
7.4.Kritéria 54
Václav Vašíček
51
7
7.5.Vyhodnocení
58
8.Příbuzná témata
63
8.1.Kognitivní mapy63
8.2.Topic maps
65
8.3.Hodnocení
67
C.Závěr 68
D.Seznam použité literatury E.Terminologický slovník F.Přílohy 74
Václav Vašíček
69
71
8
A.Úvod
V bakalářské práci se budeme věnovat tématice myšlenkových map. Podíváme se jak na teoretické
aspekty myšlenkových map, tak i na jejich praktické využití. Myšlenkové mapy se staly tématem
práce, jelikož jsou konceptem, o kterém se tvrdí, že umožňuje efektivnější organizaci myšlenek a
že díky svému hravému přístupu udržuje pozornost a podporuje kreativitu. Tato tvrzení v průběhu
práce prověříme.
Nejprve je potřeba poznat základy, na kterých je teorie myšlenkových map postavena. Poté se
také seznámíme se samotnou teorií a s pravidly pro tvorbu map, abychom byli schopni vytvářet
vlastní mapy. Tyto poznatky posléze využijeme k poznání různých oblastí a konkrétních příkladů,
ve kterých myšlenkové mapy zefektivňují práci. Dále si představíme software pro tvorbu
myšlenkových map pomocí výpočetní techniky a zjistíme, která aplikace je pro dané účely vhodná a která nikoliv. Nakonec bychom měli získat přehled o příbuzných konceptech třídění znalostí
a informací. Po přečtení práce tedy budeme schopni si vytvořit celkový obraz o myšlenkových
mapách a nástrojích pro třídění a zachycení myšlenek.
Abychom našich cílů dosáhli, tak si nejprve představíme jednotlivé stavební kameny myšlenkových
map. Druhou velkou částí pak bude představení využití myšlenkových map v praxi. Nejdříve
si ukážeme všeobecné oblasti, ve kterých lze myšlenkové mapy použít, a následně se budeme
věnovat konkrétním případům využití, jakými budou například školství a vývoj informačních
systémů. Následně otestujeme několik aplikací pro tvorbu myšlenkových map a seznámíme se s
jinými metodami pro třídění myšlenek a znalostí.
Při četbě první poloviny bakalářské práce neexistují žádné předpoklady pro porozumění, jelikož se
jedná o všeobecné kapitoly, které jsou univerzálně využitelné. Od kapitoly o využití myšlenkových
map při vývoji informačních systémů je ovšem dobré mít základní znalost o vývoji informačních
systémů a o informačních a komunikačních technologiích vůbec. Pro ukázku toho jak mohou
být myšlenkové mapy efektivní, je možné si již před přečtením práce prohlédnout mapy, které
sloužily jako podklad pro psaní jednotlivých kapitol. Čtenář tím totiž získá přehled o vykládané
tématice a už v úvodu zjistí, jak lze myšlenkové mapy v praxi využít. Nyní jsme se již seznámili s
tématem, cíli, způsobem jejich dosažení i s předpoklady a tak můžeme přejít k první kapitole.
Václav Vašíček
9
B.Myšlenkové mapy v teorii a praxi
1.Biologické a psychologické základy
Myšlenkové mapy jsou konceptem uchování informací, který se snaží přizpůsobit lidské
přirozenosti. Cílem těchto map je rychle, efektivně a přehledně poznamenat informace. Nejlepším
způsobem, jak dosáhnout tohoto cíle je přizpůsobit koncept uchování informací lidskému tělu,
lidskému mozku a lidské psychologii. Proto před popisem samotných myšlenkových map nejprve
musíme pochopit základy fyziologie, biologie a psychologie, které jsou pro myšlenkové mapy
významné. Takže si v této kapitole popíšeme architekturu mozku a psychologii učení. Konkrétně
to znamená, že se nejprve podíváme na samotnou strukturu nervové soustavy. Ujasníme si jak je
mozková buňka, neuron, sestavena a zjistíme co se děje, když proběhne myšlenka tělem. Poté se
podrobněji podíváme na levou a pravou hemisféru lidského mozku a popíšeme si jejich hlavní
funkce. V popisu biologického procesu zpracování informací bude následovat výčet úkolů lidského mozku a poté přejdeme na psychologickou úroveň přijímání a zpracovávání informací.
Popíšeme si, co si člověk nejlépe zapamatuje a jak reaguje při neúplných informacích. Všechny
tyto poznatky nakonec shrneme do pojmu “radiální myšlení” jehož ztělesněním je samotná
myšlenková mapa.
1.1.Mozková buňka
Úvodem
si
musíme
uvědomit, jaký ohromný
potenciál je v každém
mozku. Ruský biolog Pjotr
Kuzmič Anochin na konci
své vědecké kariéry a těsně
před svou smrtí v roce 1973
konstatoval, že maximální
počet spojení neuronů v
mozku je enormní. Pokud
by se toto číslo vypsalo
na papír, bylo by napsáno
jednou číslo jedna a následovalo by 10,5 kilometrů
nul. Člověk tento potenciál
ovšem využívá jen z malé
části a myšlenkové mapy
mají být nástrojem, který
zvýší tyto možnosti lid- [5] Detailní pohled na neuron, který se také nazývá neurocit nebo
nervová buňka.
ského mozku.
Nyní si popíšeme jeden z 1.000.000.000.000 neuronů a způsob jak vlastně vytváří spojení s ostatními neurony. Při popisu nebudeme zacházet do příliš velkých detailů a zůstaneme na úrovni,
Václav Vašíček
10
která je potřeba pro pochopení konceptu myšlenkových map. Je pozoruhodné, že neuron se velmi
podobá právě těmto myšlenkovým mapám.
Pro naše účely si ovšem vystačíme s pojmem jádro nervové buňky, dendrit, axon, synapse a
neurotransmitér. Z jádra neurocitu ve většině případů vychází jeden axon a několik dendritů.
Neuron je schopen přenášet informaci elektrickým impulsem, takzvaným akčním potenciálem.
Neuron tedy buď je elektricky nabit a tím pádem přenáší informaci nebo není nabit a v tomto případě informaci nepřenáší. Jednotlivá nervová buňka ovšem ničeho nedosáhne, a aby bylo
možno přenášet komplexnější informace, jako je například obraz z oka nebo vůně kytky, se musí
umět propojit s ostatními buňkami. Tento mechanismus si nyní popíšeme. Neuron, který nese
napětí, se chce spojit s jiným neuronem. K tomu slouží právě axony a dendrity. Nabitý axon,
který může být i metr dlouhý je spojen s dendritem jiné buňky. Toto spojení se nazývá synapse.
Axon tedy nese napětí a v jeho části synapse se vytvoří látka, která se jmenuje neurotransmitér.
Tato látka projde synaptickou štěrbinou do dendritu jiného neuronu, kde vyvolá elektrický impuls
a akční potenciál se přenese do dalšího neurocitu. Tento mechanismus pokračuje tak daleko až
je předána požadovaná informace. Lze tedy sledovat “cesty v mozku” při zpracovávání vjemů z
okolí nebo při myšlení. Rychlosti přenosu těchto signálu jdou od 2 metrů za vteřinu až do 120
metrů za vteřinu a uskutečňují se v rámci několika milisekund. Tyto cesty lze také označit jako
“mapy mozku”. Myšlenkové mapy tedy mohou být externalizací procesu myšlení, chápání, učení
a vnímání. Mimochodem jsou vědci, kteří chápou proces učení právě jako procházení těchto “cest
v mozku”. Využívají analogii lesní cesty a tvrdí, že první průchod je obtížný: Elektrický odpor je
poměrně velký a je obtížné projít cestou. V naší analogii to znamená, že je vysoká tráva a není
vidět na cestu. Každý průchod cestou ovšem je lehčí a lehčí, jelikož lesní cesta je čím dál tím více
“prošlapána”. Stejně tak jsou vědci přesvědčeni, že pokaždé, kdy člověk myslí určitou myšlenku,
se snižuje elektrický odpor na této cestě a toto snižování odporu vysvětlují jako proces učení
a pamatování. Myšlenkové mapy se snaží tento proces podporovat tím, že na papíře vznikne
pomůcka, která zviditelní správné vnitřní mozkové cesty.
1.2.Hemisféry
Dalším pilířem architektury mozku je jeho rozdělení na levou a pravou hemisféru. Nejprve je
ovšem potřeba říct, že dobré využití levé hemisféry nevylučuje dobré využívání pravé hemisféry a naopak. Oproti běžnému chápání hemisfér je potřeba si uvědomit, že levá hemisféra má
samozřejmě také schopnosti pravé hemisféry, a že tomu tak je i naopak. Neexistují tedy lidé, kteří
neumí používat pravou nebo levou hemisféru (schopnosti jsou na obou), ale existují jen lidé,
kteří mají lépe vycvičené určité schopnosti. Tréninkem ovšem lze méně vyvinuté schopnosti “z té
druhé hemisféry” zlepšit. Nyní si popíšeme schopnosti, kterým dominují určité hemisféry. Pravá
hemisféra má velký vliv na rytmus, na prostorovou orientaci, na celkový obraz, na představivost,
na multidimenzionalitu, na barvu a na fantazii. Levá hemisféra zase dominuje slovům, logice,
číslům, posloupnostem, analýze a seznamům. Lidský mozek je tedy schopný se zabývat následujícími činnostmi:
●Jazyk
○○ Slova
○○ Symboly
●Čísla
Václav Vašíček
11
●Logika
○○ Posloupnosti
○○ Seznamy
○○ Linearita
○○ Analýza
○○ Čas
○○ Asociace
●Rytmus
●Barva
●Představivost
○○ Fantazie
○○ Vizualizace
●Prostorové vnímání
○○ Multidimenzionalita
○○ Celkový obraz
Při studování dokumentů a při přijímání informace by se mozek neměl “nudit” - měl by využívat
všechny své schopnosti. Teorie myšlenkových map je navržena právě tak, aby byly využity
všechny schopnosti mozku. Teorie se snaží vyhnout tomu, aby určitá část, například ta slovní,
byla zahlcena informacemi a aby ostatní zaháleli a odváděli pozornost čtenáře.
Myšlenkové mapy tedy podporují úkoly mozku při práci s informacemi. Mozek totiž musí přijímat
informace, které následně uchová. Tyto poznatky poté analyzuje a vyjádří je. Samozřejmě je
posledním krokem zpětná vazba, kdy si člověk zkontroluje, zda jeho zpracování informací bylo
správné.
1.3.Učení a paměť
Tímto jsme ukončili biologický popis lidského těla, který je potřeba pro pochopení teorie
myšlenkových map a můžeme se věnovat psychologické stránce učení, která vedla vynálezce
myšlenkových map Tonyho Buzana k vypracování teorie zabývající se podporou myšlenkových
pochodů. Buzan totiž zjistil společně s dalšími psychology, že lidské učení a lidská paměť fungují
podle určitých schémat. Běžný člověk dobře uchovává informace jen v určitých případech. Tyto
případy zapamatování jsou začátek a konec doby učení. Tyto jevy se nazývají “primacy-efekt”
a “recency-efekt”. Pokud někdo tedy studuje dvě hodiny, tak si velmi dobře zapamatuje prvních
patnáct a posledních patnáct minut. Dále paměť funguje velmi dobře, pokud může vytvořit asociace se známým. Zde můžeme odkázat na výše popsanou lesní cestu. Elektrický odpor v tomto
případě je nižší a uchování informací je tím pádem snazší. Dalším případem je zdůraznění určité
skutečnosti. Pokud se nějaká fakta obzvláště vyzdvihnou, tak je člověk nakloněn k tomu si je zapamatovat. Informace se také dobře uchová, když se sdělení obrací na jeden ze smyslů, ať už se
jedná o zrak, čích, hmat, chuť nebo sluch. Pokud se zdroj informace obrací zvláštním způsobem
Václav Vašíček
12
na jeden nebo více z těchto smyslů, tak je pravděpodobnost zapamatování předávané informace
mnohem vyšší než kdyby se jednalo o běžné sdělení. Další možností je, že informace zaujme
svého příjemce. Pak je téměř jisté, že si tento zajímavost zapamatuje.
1.4.Celkový obraz
Poslední z psychologických základů pro pochopení teorie myšlenkových map je skutečnost, že
mozek se neustále pokouší o vytváření celkového obrazu. Pokud někdo řekne “raz, dva” má
většina lidí nutkání doplnit “tři”. Stejně tak, když známý při konverzaci začne vyprávět zajímavou
historku a uprostřed vyprávění přestane, každý posluchač chce vědět, jak historka skončila. Toto
byly dva příklady snahy mozku o vytváření celkového obrazu, o doplňování již známých informací. Každý člověk se tedy snaží ucelovat a dokončovat obraz o určité oblasti, který má ve své
představě. Dobrá myšlenková mapa uspokojuje tuto potřebu celého obrazu tím, že vypadá jako
namalovaný obraz a také tím, že obsahuje všechny důležitá fakta o určitém tématu. Myšlenková
mapa dá mozku jasně najevo, kdy končí a kdy je celkový obraz hotový.
1.5.Radiální myšlení
Nyní jsme tak daleko, abychom shrnuli poznání této kapitoly do pojmu “radiální myšlení”.
Mozek s jeho takřka nekonečnou kapacitou myslí pomocí nervových cest. Z neuronu, z bodu,
který může reprezentovat určitý objekt, například strom, vychází axon, který se pomocí synapse
spojí s jiným dendritem, který vede do dalšího neurocitu, který například reprezentuje jablko.
Tento řetězec můžeme doplňovat dál a od jablka se dostaneme ke sklizni, poté k moštu a nakonec například k jablečnému vínu. Jiným řetězcem se od stromu dostaneme do lesa, z lesa k
českým lesům, od českých lesů ke kyselému dešti a pak se dostaneme k přírodním problémům.
Každý člověk je schopný vytvořit obrovský počet takových asociačních řetězců. Radiální myšlení
právě znázorňuje toto vycházení z bodů a propojování s jinými body pomocí asociací. Příjemným
vedlejším efektem tohoto řetězce asociací je fakt, že s větším počtem asociací roste i úroveň
poznání a tímto způsobem se například propojí různé disciplíny. V této práci je například zapotřebí
propojit biologii, neurofyziologii, psychologii, didaktiku, operační výzkum a informatiku. Není
ovšem ani zvlášť potřeba vysvětlovat pojem “radiální myšlení”, když si uvědomíme anglický
význam slova “radiant”. Tento pojem totiž znamená “vycházet ze středu”, čímž můžeme popsat
náš objekt, ze kterého vycházejí různé asociace. Další význam slova “radiant” je záblesk blesku
a tento záblesk stojí pro průchod elektrického impulsu nervovou soustavou. Slovo “radiant” také
znamená “svítící”, což nás znovu vede k elektrickému impulsu, ale také k utříděným myšlenkám
a asociacím, které vznikají pomocí radiálního myšlení. Externalizací, tedy ztělesněním radiálního myšlení jsou myšlenkové mapy, protože se snaží využít všechny prvky radiálního myšlení
a lidského mozku. Správně vytvořené myšlenkové mapy zobrazují řetězec asociací a snaží se
dávat podněty všem částem mozku. Myšlenkové mapy používají slova, písmena, symboly, čísla,
logiku, posloupnosti, seznamy, linearitu, analýzu, čas, asociace, rytmus, barvy, představivost, vizualizaci, prostorové vnímání, multidimenzionalitu a celkový obraz. Ačkoliv má papír, na kterém
se kreslí myšlenková mapa jen dvě dimenze, má samotná myšlenková mapa více dimenzí, protože
například může obsahovat různé skupiny, prostor, čas a barvu.
Nyní bychom mohli přejít k samotné teorii myšlenkových map, předtím ale provedeme analýzu
nejpoužívanějšího způsobu uchovávání informací. Podíváme se na lineární poznámky a záznamy
a porovnáme je s myšlenkovými mapami.
Václav Vašíček
13
2.Lineární poznámky a záznamy
V další části práce o myšlenkových mapách se tedy budeme věnovat popisu myšlenkovým
mapám „konkurujícího“ systému vytváření poznámek a záznamů. Podíváme se totiž na systém
uchování dat, který je používán ve všech zemích na světě, nezávisle na kulturním a národním
prostředí a který je používán přibližně 95% obyvatel každé země. Jedná se o ukládání faktů ve
formě lineárních poznámek a záznamů. Nejprve si ovšem musíme vyjasnit rozdíl mezi pojmy
“poznámka” a “záznam”. Poznámka je totiž uchování vlastní myšlenky, kreativního nápadu na
vhodné médium, zatímco záznam je uložení cizích myšlenek. Příkladem záznamů mohou být
záznamy z přednášek, záznamy z interview s obchodním partnerem nebo záznamy z knihy.
2.1.Typy lineárních zápisků
Lineární poznámky a záznamy existují ve třech hlavních
podobách. Prvním způsobem jak pořizovat zápisky je forma prostého textu, ve které jedna věta následuje další a myšlenka je zachycena vyprávějící formou. Druhým způsobem je zaznamenávání
poznámek v seznamech. Zde se již neformulují celé věty, ale
informace jsou zaznamenány chronologicky “bod po bodu”.
Třetím a posledním způsobem, jak zaznamenat data lineárním
způsobem jsou hierarchické seznamy. Výhoda tohoto způsobu
poznamenávání je zachycení struktury myšlenek, ve které lidé se
již nesoustředí na chronologickou posloupnost informací, ale na
jejich logickou strukturu. Žádný člověk samozřejmě nevyužívá
výhradně jeden způsob zachycení myšlenek, ale kombinuje
všechny tři způsoby. Pasáže, které se mu zdají vhodné pro zaznamenání určitým způsobem, zapíše ve větách, v seznamech nebo
v hierarchických seznamech. Uvnitř těchto pasáží je ovšem velmi obtížné přidat další myšlenky, které by byly zapsány jiným
způsobem.
[2 s.44] Různé typy stylů
zapisování
2.2.Kortikální schopnosti využívané lineárními zápisky
Lineární způsob uchovávání poznámek a záznamů si nyní zařadíme do výše uvedeného “schématu mozku”. Lineární poznámky a záznamy ve vysoké míře využívají schopnost mozku zacházet s lineárními prvky, to znamená s posloupnostmi a seznamy. Při čtení záznamů ve formě vět
se například obzvlášť využívá schopnost mozku zacházet s posloupnostmi. Mozek je velmi dobře
schopen pochopit jednotlivé věty, které si potom propojí a následně pochopí jejich vzájemnou
souvislost. Seznamy a hierarchické seznamy zase podporují vrozenou schopnost každého člověka
si pamatovat fakta buď v chronologické, nebo v logické po sobě jdoucí struktuře.
Symboly jsou další element lineárních poznámek a záznamů, které využijí dovednosti lidského
mozku. Člověk je totiž schopen analyzovat různé druhy symbolů, které mohou reprezentovat
jakékoliv entity a oblasti z lidského života. Takovými symboly mohou být písmena, slova a čísla.
Písmena mohou reprezentovat jeden bod v seznamu, ale mohou také zastupovat přírodní konVáclav Vašíček
14
stantu ve fyzikální rovnici. Čísla umožňují člověku kvantifikovat téměř cokoliv v jeho okolí a
slova slouží k pojmenování všech entit, které se v tomto okolí vyskytují. A jsou to právě tyto
symboly, které lidský mozek je schopen jednoduše rozpoznat a proto jsou tyto symboly také hojně
využívány při vytváření lineárních poznámek a záznamů.
Navíc se každý člověk snaží při vytváření záznamů a poznámek postupovat analyticky. Chce
uchovat informace v logicky správném pořadí, což je také nejvhodnější pro mozek. Zde již ovšem
narážíme na první nedostatek, protože autor poznámek je “uvězněn v korzetu” vět a seznamů.
Lineární způsob poznamenávání někdy totiž nevystačí pro zaznamenání všech podstatných souvislostí na místo, kam patří. Místo aby se určitý bod vyzdvihl a dal do širších souvislostí (například
propojil s body na jiných seznamech), se například jen zapíše jako další bod na seznamu. Lineární
poznámky a záznamy se tedy pokoušejí o využití analytických dovedností mozku, v některých
případech ovšem narážejí na své hranice. Nejsou totiž schopné skloubit lineární podobu s logicky
správnou podobou.
2.3.Výhody lineárních zápisků
Lineární poznámky a záznamy tedy mají velké množství výhod, jako je například jejich všeobecná
použitelnost, protože na každé škole se žáci učí právě vytváření poznámek a záznamů v lineární
podobě. Další výhodou je masivní využívání určitých schopností mozku, jako je pochopení
lineárních prvků, symbolů a pokus o využití analytických dovedností mozku.
2.4.Kortikální schopnosti nevyužívané lineárními zápisky
Existuje ovšem i poměrně velké množství nevýhod, které vyplívají z nevyužívání mozkových
kapacit při vytváření a čtení lineárních poznámek a záznamů. Nejdříve se seznámíme se schopnostmi mozku, které při práci s lineárními poznámky a záznamy “leží ladem”. Konkrétně se jedná o
tyto již výše zmíněné dovednosti:
●Vizualizace
○○ Rytmus
○○ Barvy
○○ Obrázky
●Prostorová orientace
●Asociace
Žádná z forem lineárního poznamenávání například nevyužívá vizuální rytmus. V lineárních
poznámkách jsou jedinou pravidelností odrážky, které nevytvářejí vizuální rytmus, nýbrž vizuální monotonii. Co se týče celkově vizualizace, jsou lineární poznámky nedostačující, protože
málo využívají barvy a obrázky. Dalším problémem je, že mozek nikdy neví, kdy text, ve formě
vět nebo poznámek opravdu skončí a proto není schopen vytvořit celkový obraz. Multidimenzionalita je další dovedností mozku, kterou lineární poznámky vynechávají, protože lineární text
využívá, jak jeho název již napovídá, pouze jednu dimenzi. Navíc lineární poznamenávání velmi
Václav Vašíček
15
znesnadňuje vytváření asociací. Pokud je například potřeba propojit položku s položkou jiného
seznamu, dokument se stane velmi rychle velmi nepřehledným a nečitelným. Lineární poznámky
a záznamy tedy nevyužívají velké části lidského vnímání. Vizualizace, která zahrnuje rytmus,
barvy a obrázky, prostorová orientace, pod kterou spadá celkový obraz a multidemenzionalita
a koneckonců také asociace se v lineárních poznámkách a záznamech prostě nevyskytují nebo
vyskytují příliš málo.
2.5.Nevýhody lineárních zápisků
Z tohoto nedostatečného využití vyplývají také nevýhody poznamenávání v lineární podobě.
Lineární poznámky totiž schovají klíčová slova ve zbytku textu. Místo toho, aby z poznámek
bylo ihned jasné, o co se jedná, musí čtenář poznámek nejprve pochopit z kontextu textu význam
dané části. Velké množství slov navíc ztěžuje pamatování, jelikož člověk, který se učí z lineárního
textu je konfrontován s nadbytečnými informacemi, od kterých se nejprve musí oprostit, aby
pronikl do jádra věci. Další nevýhodou lineárních poznámek a záznamů je fakt, že stojí příliš
mnoho času. Autoři lineárních poznámek totiž tíhnou k tomu, že si strojově zapíší vše a tím
pádem si samozřejmě poznamenají i zbytečné informace. První zdržení tedy je u poznamenání
zbytečného. Další zdržení spočívá v tom, že čtenář poznámek přečte zbytečné. Posléze si podruhé
přečte zbytečné informace, což zase stojí čas. Poté stráví čas při hledání klíčových slov. Bylo by
opravdu mnohem efektivnější, pokud by autor využil jinou metodu poznamenávání, při které by
byl nucen přemýšlet o tom, co si zapíše. Zapsal by si pouze klíčová slova a při čtení poznámek
by se mu okamžitě vybavilo, o co se v poznámkách jednalo. Je také potřeba zmínit, že lineární
poznámky a záznamy brzdí kreativitu, jelikož se mozek při monotónním poznamenávání nebo
monotónní četbě nudí. Mozek by byl nejraději, kdyby mohl skončit, protože výše popsané nudění
mozku je důsledkem jeho nedostatečného využití.
2.6.Důsledky z používání lineárních zápisků
Z těchto nevýhod samozřejmě plynou také jisté důsledky. Jedním takovým důsledkem je špatná
koncentrace čtenáře, ale také autora lineárních poznámek. Jak jsme právě zmínili, se mozek začne
nudit a důsledkem je špatná koncentrace. Navíc při poznamenávání hrozí ztráta důležitého, jádra
textu, protože zformulovaný text může schovat klíčová slova. Poznámky pak mohou “chodit okolo
horké kaše” místo aby byla jasně a precizně vyjádřena klíčová slova. Lineární poznámky také mají
ten důsledek, že čím více práce je s nimi stráven, o to menší výsledky jsou vidět, protože lineární
poznámky mohou ústit v “haldách papíru”, které nikdo nebude schopen koncentrovaně číst. Z
toho všeho tedy plyne, že člověk, který se z těchto poznámek učí, trpí malou sebedůvěrou, nemá
radost z učení, je frustrován a znuděn. Mylně se totiž domnívá, že intelektuálně není schopen pochopit danou oblast. Každý čtenář této práce sám uzná, že takových lidí existuje opravdu mnoho.
Chyba ovšem je často jen v tom, že se při zpracování dané oblasti používají špatné nástroje.
Z toho všeho neplyne, že lineární poznámky a záznamy jsou špatným způsobem poznamenávání,
ale plyne z toho, že musí existovat způsob, který uchová výhody lineárního poznamenávání a
zároveň využije doposud nevyužité dovednosti mozku. Tímto konceptem mohou být právě
myšlenkové mapy, které podporují jak kreativní činnost zapisování poznámek, tak i analytickou
činnost vytváření záznamů. Teorii myšlenkových map si nyní představíme v následující kapitole.
Václav Vašíček
16
3.Teorie myšlenkových map
Nyní již známe architekturu mozku a výhody a nevýhody systému lineárních poznámek a záznamů.
Můžeme se v této kapitole tedy plně věnovat samotné teorii myšlenkových map.
3.1.Mini-mapy
Abychom se přiblížili komplexním myšlenkovým mapám jednoduchým způsobem, se seznámíme
s cvičením, které se nazývá „štěstí“. Vytvoříme totiž takzvanou „mini-mapu“. Do středu prázdného
papíru napíšeme pojem štěstí. Poté zapíšeme každý nápad související s pojmem štěstí, nezávisle
na jeho důležitosti a přestaneme až v okamžik, kdy na papíře bude 10 nových slov. Tato slova
spojíme se středem pomocí linek a tento obraz s centrem štěstí a s 10 větvemi již je mini-mapa.
Je
pozoruhodné,
že již toto naprosto
jednoduché cvičení
poukazuje na lidskou individualitu
a na kreativní potenciál
každého
člověka.
Pokud
se totiž výsledky
cvičení “štěstí” porovnají ve skupině,
zjistíme, že výskyt
stejné asociace u
čtyř osob je vysoce
nepravděpodobný.
Z toho plyne, že
mini-mapy mohou
být velmi dobrým
nástrojem pro brainAutorova mini-mapa štěstí
storming, jelikož
poměrně malá skupina lidí je schopna vygenerovat velké množství opravdu různých nápadů. Myšlenkové mapy a
mini-mapy, tedy mohou být důležitým podpůrným prostředkem při každém kreativním procesu.
3.2.Význam obrázků
Mini-mapy ovšem nestačí, abychom vytvořili myšlenkovou mapu. Je totiž potřeba začlenit obrázky do myšlenkových map. Význam obrázků pro lidský mozek si nyní znázorníme na studii, kterou
v roce 1970 v časopise “Scientific American” zveřejnil Ralph Haber. Haber promítal různým
lidem 2560 diapozitivů se “živými” tématy, to znamená se různými zajímavými tématy. Jedná
se právě o takové obrázky, které by měly být centrem myšlenkových map. Každý obrázek byl
vidět 10 vteřin. Procedura byla rozložena na několik dní a poté, co první promítání skončilo,
provedl druhé promítání, při kterém účastníkům experimentu ukázal 2560 párů diapozitivů. Jeden
obrázek z páru byl již ukázán při prvním promítání, druhý obrázek byl prvnímu podobný, ale
Václav Vašíček
17
nebyl promítnut. Výsledek výzkumu byl ten, že účastníci experimentu správně poznali 85 až 95
procent obrázků z prvního promítání. Haber poté experiment změnil a novým lidem ukazoval
diapozitiva jednu vteřinu místo deseti a s překvapením zjistil, že výsledky se vůbec nelišily od
výsledků prvního experimentu. Z Haberovi studie plyne, že obrázky jsou nesmírně důležitým
prvkem paměti každého člověka. Obrázky odpovídají lidské přirozenosti, a proto by měly získat
vyšší prioritu při jakékoliv činnost. Z toho důvodu je velmi důležité, aby se v zápiscích neobjevoval pouze text, ale aby se pokud možno používaly grafické prvky, jelikož jsou pro každého
člověka přirozenou pomůckou.
Nyní, co jsme si uvědomili důležitost obrázku, je potřeba vyvrátit několik omylů týkající se
používání obrázků v jakémkoliv textu. Mnoho lidí je totiž toho názoru, že výskyt obrázků v textu
je příznak nevyspělosti a dětinství autora, že obrázky nepatří do seriózních prací. Jak jsme si ovšem
výše ukázali, jsou to právě obrázky, které udrží pozornost čtenáře a velkou mírou mu pomůžou
při pochopení a zapamatování textu. Lidé by tedy neměli odsuzovat obrázky jako nevhodné, ale
naopak vítat jejich častý výskyt. Další takový omyl se týká lidí samotných. Více než 90% lidí si
myslí, že nemají genetické schopnosti namalovat obrázek a proto se nevyskytují žádné obrázky
v textech, které píší. Pravda týkající se netalentovanosti je ovšem naprosto odlišná. Schopnost
malovat “hezky” je pouze otázkou cviku. Člověk by se po prvním nepovedeném pokusu neměl
vzdát a naopak by se měl učit ze svých chyb a zdokonalovat své schopnosti. To platí ve všech
oblastech lidského života a neexistuje jediný důvod, proč by schopnost malování měla být výjimkou. Z toho plyne, že neexistuje žádná výmluva pro nepoužívání obrázků, kde to je možné.
Zjistili jsme, že obrázky jsou přirozeným nástrojem každého člověka pro čtení textů a že každý
člověk by se měl pokoušet o jejich co nejčastější používání. To všechno samozřejmě platí také
pro samotné myšlenkové mapy. Abychom si mohli udělat představu o tom, jak se nechají obrázky
využít v myšlenkových mapách, si představíme cvičení, které se jmenuje “domov”. V podstatě se
jedná o grafickou podobu cvičení “štěstí”. Do centra obrázku namalujeme obrázek budovy, která
reprezentuje domov a z této budovy budou vycházet větve a listy, které domov dále popisují. Cíle
tohoto vizuálního asociativního cvičení jsou následující:
●Znázornění
obrovských
vizuálních možností
mozku
●Zvětšení paměťové
kapacity mozku
používáním obrázku
pro znázornění
asociací
●Prožití estetické
radosti ze
samotných obrázků
[2 str. 75] Cvičení domov od Vandy North
Václav Vašíček
18
●Konec odmítání obrázků jako pomůcky při psaní, čtení a učení
●Psychický odpočinek
●Graduální vývoj vizualizačních a percepčních schopností
3.3.Propojení mini-map a obrázků
Po představení pojmů mini-mapa a po zdůraznění důležitosti vizuálních vjemů můžeme spojit
tyto dvě části do teorie myšlenkových map. Nejprve se vrátíme k mini-mapě ze cvičení “štěstí”
a podíváme se na jakoukoliv větev vycházející z centra. Tuto větev je možné použít jako střed
pro další mini-mapu, která se nyní bude například týkat pojmu rodina. Tímto způsobem jsme
schopni rozvíjet každý uzel myšlenkové mapy, protože každý člověk má s každým pojmem určité
asociace, které prostě stačí napsat na papír. Takto bychom mohli pokračovat až do vyčerpání
sil, tužek nebo papíru. Uvědomme si ohromný potenciál, který se díky tomuto postupu skrývá
v myšlenkových mapách respektive v mini-mapách. Výhoda metody myšlenkových map totiž
spočívá v tom, že uvolňují asociační a kreativní potenciál každého člověk. Když totiž budeme
důslední, zjistíme, že asociační a kreativní potenciál je nekonečný, protože z každého uzlu mohou
vycházet nové větve.
Aby se z mini-mapy nestalo jen množství propojených slov je potřeba, aby se všude, kde to je
možné, nahradil text výrazným a charakteristickým obrázkem. Nejprve se musí nahradit centrální
slovo centrálním obrázkem a poté se postupuje podle jednotlivých větví a výměna slov za obrázky
se provádí na všech místech, kde je smysluplná. Cílem vkládání grafických elementů do mapy je
ten, aby se z myšlenkové mapy samotné stal obraz. Důležitost této výměny je popsána o několik
pasáží výše. Důsledkem celého procesu bude zvýšení zapamatovatelnosti, ušetření času při četbě
a využití téměř všech mozkových funkcí, tedy také větší zábava při četbě.
3.4.Hierarchie a kategorie
Abychom využili celou mozkovou kapacitu při práci s mapou, je ovšem stále potřeba ji upravit.
Myšlenková mapa nyní je nepřehledná a nestrukturovaná. To lze ovšem jednoduše změnit hierarchizací a kategorizací myšlenkové mapy. Konkrétně to znamená, že budeme číslovat jednotlivé
uzly a větve podle určité chronologické nebo logické posloupnosti. Dalším krokem kategorizace a hierarchizace je ten, že nebudeme psát jednotlivé myšlenky na stejnou úroveň, jak tomu
bylo u mini-map, ale že budeme používat různé úrovně. Pokud například máme centrální pojem
“stroj” budeme mít jako jednu větev dopravní prostředky. Z dopravních prostředků bude vycházet
větev auta. Z větve auto budou vycházet větve jednotlivých značek jako například Audi a z každé
větve značek mohou vycházet větve jednotlivých modelů jako A4, A6, A8 a takhle bychom mohli
pokračovat ještě dál. Z pojmu stroj ovšem může vycházet i větev průmyslové stroje nebo domácí
spotřebiče, z uzlu dopravní prostředek mohou vycházet větve autobus, letadlo, nebo nákladní
vozidlo a podobným řetězcem asociací jsme schopni utřídit myšlenky a velký objem informací
systematicky na jedné myšlenkové mapě.
Studie z roku 1969 provedena vědci Bower, Clark, Lesgold a Wimzenz nám bude sloužit jako
demonstrace důležitosti hierarchizace a kategorizace. Vytvořili si 2 skupiny osob. První skupina
dostala hierarchizovaný a kategorizovaný seznam hudebních nástrojů. Druhá skupina dostala stejná slova, tedy bicí nástroj, strunový nástroj, housle, viola, cello, buben, bubínek atd. v libovolném pořadí. Výsledek studie není překvapiví, jelikož lidé, kteří se učili z hierarchizovaných a
Václav Vašíček
19
kategorizovaných seznamů si zapamatovali hudební nástroje mnohem lépe než lidé z druhé skupiny. Myšlenkové mapy se snaží využít i tuto schopnost mozku kategorizace a hierarchizace aby
využívaly celou škálu lidských dovedností.
3.5.Základní myšlenky
Při vytváření vhodných hierarchií a kategorií spočívá hlavní obtíž v nalezení takzvaných “základních myšlenek”. Základní myšlenka je společný rys, který charakterizuje všechny pod sebou
sdružené pojmy. Výhody základních myšlenek lze nalézt v tom, že při správném umístění se
myšlenková mapa stane přehlednou, protože z primárních základních myšlenek “přirozeně”
vychází větve sekundárních základních myšlenek a z těchto znovu “přirozeně” vychází větve
terciárních základních myšlenek atd. Nesmíme zapomenout na vysokou variabilitu, kterou nám
koncept základních myšlenek nabízí. Pokud nás například napadne určitá myšlenka až později,
není problém ji přidat na místo, kam patří. Z nadřízené základní myšlenky prostě vyjde ještě
jeden paprsek. Další výhodou základních myšlenek je ta, že nejsou jen obsahově, ale i vizuálně
intuitivní. Základní myšlenky usnadňují kompozici mapy, jelikož z centrálního obrazu vyzařují
základní myšlenky na všechny strany. V centru mapy je vždy hlavní téma, ze kterého vychází jeho
jednotlivé aspekty, které se na krajích mapy detailně rozloží. Je evidentní, že myšlenkové mapy
opravdu jsou externalizací již popsaného radiálního myšlení a architektury mozku.
Jako protipříklad mohou posloužit seznamy, které neodpovídají asociativní povaze mozku. Jakmile je nápad zapsán, je také “hotový”, protože je oddělený od předešlých nebo následujících
nápadů. Seznamy proto brzdí asociace. Myšlenkové mapy naopak nechají myšlenky plynout.
Vzniká ovšem otázka jak vybrat základní myšlenky. Odpověď se skrývá v dalším dotazování:
●Co potřebuji vědět?
●Jaký by byl nadpis v knize týkající se tohoto tématu?
●Jaké mám jako autor specifické cíle
●Které kategorie patří mezi 7 nejdůležitějších?
●Základní otázky jsou někdy až překvapivě pomocné
○○ Proč?
○○ Co?
○○ Kde?
○○ Kdo?
○○ Jak?
○○ Kdy?
Václav Vašíček
20
Rozvinutí autorovi mini-mapy do myšlenkové mapy
3.6.Kortikální schopnosti využívané myšlenkovými
mapami
Nyní již víme, jak by měla vypadat dobrá myšlenková mapa a proto si pro úplnost shrneme, které
schopnosti mozku, jejichž detailnější popis najdeme v předešlých částích, využívají:
●Lineární prvky
○○ Posloupnosti
○○ Seznamy
●Symboly
○○ Písmena
○○ Slova
○○ Čísla
●Analýza
●Vizualizace
○○ Rytmus
○○ Barvy
○○ Obrázky
●Prostorová orientace
Václav Vašíček
21
●Asociace
Teorie myšlenkových map zní velmi jednoduše, ale co by se ovšem mělo dělat při kreativní
blokádě, když se mozek “zasekne a zůstane viset” na určité myšlence? Stačí jednoduše přidat
jeden prázdný řádek, jednu prázdnou větev, což mozku dá nový impuls. Snaha mozku o vytváření
celkového obrazu nechá nápady jen plynout.
3.7.Porovnání myšlenkových map a lineárních zápisků
V předešlé kapitole jsme dlouze rozebírali vlastnosti lineárních poznámek a záznamů. Nyní, co
již základně známe vlastnosti myšlenkových map, můžeme vyzdvihnout výhody myšlenkových
map oproti lineárním poznámkám. Myšlenkové mapy šetří čas při poznamenávání, jelikož se
nezapisuje takové množství textu. Úspora času spočívá také v tom, že se nemusí číst tolik textu a
čtenář také stráví méně času při opakování těchto dokumentů. Myšlenkové mapy navíc umožňují
koncentraci na důležité, protože se soustředí pouze na klíčová slova, která tím pádem jsou také
dobře rozpoznatelná. Využití všech schopností mozku vede k tomu, že se zvýší kreativita a paměť,
které jsou velmi úzce spojené. Myšlenkové mapy vedou k tomu, že jsou jasně viditelné asociace a že se čtenář mapy při probírání látky nenudí. Myšlenkové mapy navíc provokují nové
myšlenky a také provokují vrozenou tendenci o vytváření celkového obrazu. Samotný mozek se
díky myšlenkovým mapám stává živějším a lépe schopným přijímat nové informace. To všechno
plyne z toho, že myšlenkové mapy jsou navrženy takovým způsobem, aby byly externalizací
radiálního myšlení, architektury mozku a aby využívaly všechny jeho schopnosti.
Václav Vašíček
22
4.Pravidla pro vytváření myšlenkových map
V předcházejícím výkladu jsme poznali teoretický základ myšlenkových map. Víme, že se
pokoušejí využít všechny lidské schopnosti, víme, jaké mají výhody oproti lineárním zápiskům
a víme jak správná myšlenková mapa má vypadat. Nyní se seznámíme s pravidly pro vytváření
myšlenkových map. Konkrétně to znamená, že si představíme jednotlivé techniky, pravidla kompozice, určitá doporučení a nebezpečí pří vytváření myšlenkových map.
4.1.Strategie učení
Před tím bychom ovšem měli zmínit pravidlo doporučené Tony Buzanem, které nazývá „pravidlo
3A“. Jednotlivá A reprezentují slova akceptovat, aplikovat a adaptovat. Toto pravidlo se týká právě
procesu pochopení myšlenkových map, který rozděluje na tři fáze. První fáze je fáze akceptování.
V této fázi má každý, kdo se seznamuje s myšlenkovými mapami, vyslechnout a pochopit pravidla pro vytváření map. Poté následuje fáze aplikování, ve které se při myšlenkovém mapování
mají používat přesně tato pravidla. Po nakreslení přibližně 100 map, je člověk připraven přejít do
stádia adaptování. Člověk v této fázi již je připraven pro vytváření vlastního stylu a může lehce
měnit pravidla mapování. V naší práci se ovšem zabýváme jen s teoretickým základem a budeme
se pohybovat na úrovni fáze akceptování. Každý čtenář pak má sám tu možnost, aby pronikl do
dalších fází myšlenkového mapování.
4.2.Zákony myšlenkových map
Buzan, otec myšlenkových map, mluví o zákonech pro vytváření myšlenkových map, které
rozděluje na dvě části: technickou a kompoziční část. Technické zákony dále člení na zvýraznění,
asociace, zřetelnost a osobní styl. Kompoziční zákony rozděluje na hierarchie a číslování. My si
nyní představíme každou část jednotlivě.
4.2.1.Technické zákony
4.2.1.1.Zvýrazňování
Zvýrazňování je první skupinou zákonů myšlenkového mapování. Je to právě zvýrazňování, které
zvýší schopnosti paměti a kreativní možnosti. Kvůli tomu všechny elementy zvýrazňování tím
pádem podporují i schopnost asociace, což platí i obráceně. Nyní se již dostaneme k jednotlivým
poučkám, jak správně zvýrazňovat v myšlenkových mapách.
•Jeden centrální obraz
Obrázek na sebe vždy vztahuje pozornost, slouží jako opora pamětí a vyvolává různé asociace.
Pokud v centru mapy není obraz, nýbrž text, je vhodné proměnit text používáním různých barev a
multidimenzionality v obraz. Tím je zaručeno, že se každá myšlenková mapa stane opravdovým
unikátem.
•Tři nebo více barev v centrálním obrazu
Každý centrální obraz by měl obsahovat minimálně tří různé barvy, jelikož barvy stimulují paměť
a kreativitu. Navíc zkrášlují mapu a znemožňují nudnou monotonii.
Václav Vašíček
23
•Obrázky v celé myšlenkové mapě
V předešlých kapitolách jsme již dostatečně vyzdvihli význam používání obrázků v myšlenkové
mapě jako pomůcku mozku při pamatování, kreativních činnostech a asociování. Z toho důvodu
není potřeba blíže specifikovat, že se vizualizace má v myšlenkových mapách používat na všech
místech, kde to jen je možné.
•Prostorové zobrazování
Je dobré nechat vyčnívat podstatné uzly mapy také na papíře. Abychom dosáhli tohoto efektu,
můžeme napsat důležitý pojem třídimenzionálním písmem a pojem se díky tomu stane významným, jak na papíře, tak i v paměti.
•Synestézie
Synestézie znamená splynutí smyslů. Všude, kde to je možné by se na myšlenkové mapě měly
používat slova a obrazy, které se obracejí na jednotlivé smysly, ať už se jedná o zrak, sluch, čích,
chuť nebo hmat. Ideální je případ, pokud myšlenková mapa vyvolává asociace, které jsou spojeny s co nejvíce smysly najednou. Pokud se totiž podaří vytvořit myšlenkovou mapu oslovující
smysly, je naprosto jasné, že myšlenková mapa se stane efektivní, jelikož využije velké množství
lidských schopností.
•Různé velikosti písem, větví a obrázků
Rozdíly ve velikosti poukazují na význam pojmů v hierarchii. Velký objekt je proto vnímán jako
důležitější a je snazší si ho zapamatovat.
Ukázka velikosti písmen
•Uspořádané rozvržení prostoru
Uspořádané rozvržení prostoru dělá myšlenkovou mapu jasnější, pomáhá při používání hierarchií
a kategorií, nechává mapu otevřenou pro dodatky a vypadá hezky.
•Volná místa
Každý bod by kolem sebe měl mít dostatek volného místa, protože myšlenková mapa pak vypadá
uspořádaně a strukturovaně, což pomáhá při orientaci.
4.2.1.2.Asociace
Dalším skupinou technických zákonů jsou asociace, které, jak jsme již výše zjistili, společně se
zvýrazněním pomáhají paměti, podporují kreativitu a asociační možnosti. Jednotlivé techniky
asociace tedy jsou:
•Šipky
Šipky slouží k propojení dvou větví, které spolu určitým způsobem souvisí. Šipky tedy propojují
různé části myšlenkových map, mohou ukazovat do jednoho nebo obou směrů, mít různé grafické
podoby a hlavně vedou myšlenky určitým směrem.
Václav Vašíček
24
Ukázka propojení šipkami: S kamarádem Frantou provozuji všechny možné druhy sportů
•Barvy
Výrazné barvy jsou velmi efektivním pomocným nástrojem. Výběr barev může označovat různé
cíle nebo oblasti myšlenkové mapy pro rychlejší přístup k informacím. Dále barvy zvyšují schopnost zapamatování a také zvyšují počet nových nápadů.
•Kódy
Účinným způsobem, jak rychle vytvořit spojení mezi libovolně vzdálenými různými částmi
myšlenkové mapy je používání kódů. Mohou mít jakoukoliv podobu, ať už se jedná o kroužky,
trojúhelníky, podtržení, kříže, symboly nebo slovní zkratky. Kódy totiž slouží k vyvolání asociací
a navíc umožňují jednoduchou kategorizaci a hierarchizaci.
4.2.1.3.Zřetelnost
Následující část, která se skrývá pod technickými zákony, je zřetelnost. Nejasnost totiž znesnadňuje
vnímání a místo toho, aby myšlenková mapa člověku pomáhala, ho pouze omezuje. Z tohoto
důvodu je naprosto jasné, že je žádoucí psát přehledné myšlenkové mapy. Zřetelnost mají zajistit
následující doporučení.
•Prázdný papír A3
Pokud se myšlenková mapa vytváří ručně, je dobré používat prázdný papír ve formátu A3. Linky
i čtverečky totiž vytvářejí vlastní strukturu, které by se rozvržení myšlenkové mapy mohlo
podřizovat. Navíc je dobré používat papír ve formátu A3, jelikož jen takový papír nabízí dostatek
místa pro rozvíjení myšlenek a neomezuje autora myšlenkové mapy prostorově.
•1 linka - 1 slovo
Každé slovo může vyvolat tisíce asociací. Na každou linku by se mělo psát pouze jedno slovo,
jelikož autor myšlenkové mapy tím získá velkou svobodu při vytváření asociací. Jinak totiž není
možné uchopit popisované téma ze všech stran
•Tiskací písmo
Písmena napsané tiskacím písmem mají jasnější tvar a proto je jejich zapamatování jednodušší.
Delší doba při zapisování hůlkových písmen je jen malou nevýhodou v porovnání s výhodami, které tímto způsobem zápisu vznikají. Jasnější podoba vede k rychlejšímu zapamatování a
Václav Vašíček
25
jasnějším asociacím. Text psaný tiskacím písmem bývá kratší a vystižnější. Kombinace různých
velkých a malých písmen nadále může na myšlenkové mapě zdůraznit podstatnost jednotlivých
uzlů.
•Klíčová slova na linky
Linky tvoří kostru myšlenkové mapy a tím pádem zabezpečují přehled a pořádek, což zvyšuje
srozumitelnost mapy. Díky tomu je vytvořený dokument lépe zapamatovatelný. Navíc linky podporují další spojení a dodatky. Slovo, které nemá linku, se stane listem, protože z něj už nemůžou
vycházet další asociace.
•Délka linek = Délka slova
Každé slovo by mělo být podtrženo linkou stejné délky, protože tento způsob zápisu umožňuje
zapisovat slova blízko k sobě, což podporuje asociace. Úspora prostoru pak umožňuje zapsat více
informací na papír.
•Spojování linek
Jednotlivé myšlenky se spojí propojením jednotlivých linek. Tím se znázorní asociace. Jakým
způsobem se toto propojení uskuteční, je přenecháno autorovi mapy. Mohou být používány šipky,
křivky, kolečka, elipsy, trojúhelníky, představivosti nejsou kladené žádné meze. Naopak je dobré
používat různé, kreativní způsoby propojování, protože se tím pádem zvýší i vizuálnost a unikátnost myšlenkové mapy.
•Tloušťka linek
Pro zvýraznění důležitých nebo nadřazených částí je dobré používat tlustší linky než na méně
důležitých úrovních. Tímto způsobem se mozku dá signál o významnosti témat. Pokud se větev
na okraji stane důležitější než původně očekáváno, ji lze například tímto způsobem také vyzdvihnout.
•Objímání rozvětvení
Někdy je dobré namalovat kolem detailně rozvětvených uzlů omezující linku, která zahrne všechny
související větve. Psychologické studie totiž prokázaly, že si člověk lépe vybaví individuální tvar
a je pro něj poté také jednodušší si vzpomenout na jeho samotný obsah než když si musí vybavit
pouze obsah bez pomůcky obkreslení. Pokud přibudou další související větve, pak není problém
je napsat za omezující linku a poté vytvořit další “letokruh”. Objímání tedy je i rozšiřitelné.
•Horizontální poloha papíru
Horizontální layout papíru poskytuje více místa pro vytváření myšlenkové mapy a usnadňuje také
její čtení.
•Vertikální písmo
Písmo by z důvodu čitelnosti mělo být zapsáno pokud možno vertikálně.
•Jasná kompozice
Vnější zřetelnost podporuje vnitřní utříděnost myšlenek. Přehledná myšlenková mapa je také
hezčí.
Václav Vašíček
26
4.2.1.4.Osobní styl
Poslední částí technických zákonů je
vývoj osobního stylu. Výhody osobního
stylu spočívají v tom, že autor osobní
myšlenkové mapy je schopný vytvořit
přesný obraz své mysli na papíře.
Takový autor již ví, které technické
zákony jemu osobně pomáhají ve větší
a které v menší míře. Proto už je možné
přizpůsobit určité doporučení vlastním
zvyklostem. Je samozřejmé, že k vyvinutí osobního stylu se autor musí nacházet ve fázi adaptace. Pokud by byl ve
fázi akceptování nebo aplikace, by totiž
neměl dostatek zkušeností s kreslením
myšlenkových map, aby mohl poznat,
zda se opravdu jedná o myšlenkové
mapy nebo zda vytváří jen obraz nebo
text, který se myšlenkovým mapám
pouze podobá. Jakmile se osobní styl
rozvine, je možné si s mapy “hrát” a
vytvářet umělecké myšlenkové mapy.
Takové mapy například vytvořili Claudius Borer nebo Ulf Ekberg.
[2 str. 119] Umělecká myšlenková mapa Claudiuse
Borera
4.2.2.Kompozice
Poté, co jsme si velmi detailně představili technické zákony a jejich jednotlivá doporučení, si
můžeme představit kompoziční zákony. Pojednání této části bude ovšem mnohem stručnější,
jelikož jsme si dva hlavní kompoziční prvky představili již v předešlém výkladu. Jedná se totiž o
využívání hierarchie a o číslování.
4.2.2.1.Hierarchie
Význam hierarchií a základních myšlenek jsme již rozsáhle vysvětlovali a proto stačí konstatovat, že
kompozice myšlenkové mapy se neobejde bez využití prvku hierarchických a kategorizačních.
4.2.2.2.Číslování
Dalším prvkem dobré kompozice je číslování, které umožňuje přidávat do myšlenkové mapy
chronologické nebo logické posloupnosti. Stačí k jednotlivým větvím zapsat arabské číslice,
římské číslice nebo písmena a struktura celé myšlenkové mapy bude okamžitě mnohem lépe
zřetelná.
Václav Vašíček
27
4.3.Doporučení
Tolik k Buzanovým zákonům pro vytváření myšlenkových map. Existují ovšem také doporučení,
aby práce s myšlenkovými mapami byla maximálně efektivní.
4.3.1.Příprava
4.3.1.1.Duševní příprava
První doporučení se týká přípravy před vytvářením samotné myšlenkové mapy. Velmi důležitá je
například duševní příprava. Aby se myšlenková mapa stala opravdu dobrou, je potřeba, aby její
autor byl pozitivně naladěn. To znamená, aby myšlenkovou mapu vytvářel rád, ačkoliv se jedná o
negativní situaci, jakou je například zkouška. Je tedy dobré kreslit myšlenkovou mapu s pozitivním
naladěním, které je potřeba si vytvořit. Dalším doporučením je kopírování obrázků. Čím více
obrázku člověk obkreslí, zkopíruje, o to více vyvine schopnost dobře malovat a tím pádem budou
i jeho myšlenkové mapy hezčí a účelnější. Pak je důležité, aby se začátečník s myšlenkovými mapami nenechal demotivovat prvními neúspěchy s mapami, které nesplňují jeho očekávání. Jediné,
co je potřeba v tomto případě udělat, je to, aby se začátečník ze svých chyb poučil a vyvaroval se
jich při příštím pokusu. Dále by autor myšlenkových map měl být připraven se věnovat absurdnímu, protože právě z absurdního mohou vzniknout originální nápady nebo v něm jsou schovány
hluboké pravdy. Absurdity by tedy neměly být odsuzovány, ale měl by se jim také věnovat určitý
prostor. Vedle absurdního by se autor myšlenkové mapy také měl věnovat kráse. Mozek je totiž
přirozeně nastaven na krásu. Čím hezčí myšlenková mapa je, o to zapamatovatelnější se stane.
4.3.1.2.Materiály
Poté následuje přípravné doporučení týkající se materiálů. Při vytváření myšlenkových map by
se měly používat kvalitní materiály. Cíl používání kvalitního papíru, kvalitních tužek a kvalitních
pořadačů spočívá v tom, aby autor myšlenkových map je vytvářel z radostí a nechtěl mít proces tvorby rychle za sebou. Kvalita používaného materiálu se tedy projeví i v kvalitě odvedené
práce.
4.3.1.3.Podmínky
Následně by si autor myšlenkové mapy měl připravit dobré podmínky. Teplota vzduchu by měla
být příjemná, stejně jako samotné okolí, práce by měla probíhat při denním světle a dostatečném
přísunu čerstvého vzduchu, nábytek by měl být pohodlný a autor mapy by si měl zařídit příjemné
ozvučení, ať už se jedná o hudbu nebo úplné ticho.
4.3.2.Opakování myšlenkových map
Další doporučení se týkají zesílení efektu používání myšlenkových map. Zde je obzvlášť kladen důraz na zapamatování myšlenkových map. Doby opakování myšlenkových map po jejím
vytvoření by měly být následující:
●10-30 minut
●1 den
●1 týden
●1 měsíc
Václav Vašíček
28
●3 měsíce
●6 měsíců
Pokud se dodrží těchto šest kroků opakování, myšlenková mapa se usadí v dlouhodobé paměti.
Samotná kontrola opakování probíhá vytvářením takzvané tempo-mapy. Načrtne se v rychlosti
myšlenkovou mapa toho, co si daný člověk o daném tématu pamatuje a následně porovná svoji
tempo-mapu s původní myšlenkovou mapou a zjistí, že se buď musí věnovat ještě původní
mapě, nebo že si ji dobře zapamatoval.
4.3.3.Odstranění psychické blokády
Poslední doporučení Tonyho Buzana se týká chování při eventuální psychické blokádě. Buzan
navrhuje prosté přidání prázdných linek, které mozek přímo donutí k tomu, aby prázdné místo vyplnil. Zde se projeví přirozená tendence mozku vytvářet celkový obraz. Další možností je klást si
otázky, které donutí mozek přemýšlet a které ho přivedou k tomu, aby přišel na nové nápady. Třetí
možností jak se zbavit blokády je přidání obrázku do myšlenkové mapy, což vyvolá další asociace. Posledním doporučením při psychické blokádě je, aby si člověk uvědomil, že má nekonečné
asociační schopnosti, které stačí využít.
Prázdná linka si přímo říká o to být doplněna další destinací
4.4.Nebezpečí při myšlenkovém mapování
Nyní jsme téměř dokončili teoretickou část zabývající se myšlenkovými mapami. Nakonec je
ovšem potřeba upozornit na několik nebezpečí při vytváření myšlenkových map. Konkrétně se
jedná o tyto hrozby:
●Vytváření myšlenkových map, které nejsou myšlenkové mapy
●Představa, že krátké věty vyjádří víc než jednotlivá slova
●Představa, že nepřehledná a nepořádná myšlenková mapa je špatná
●Negativní reakce na myšlenkovou mapu
Václav Vašíček
29
4.4.1.Myšlenkové mapy, které nejsou myšlenkové mapy
Nejprve se budeme zabývat problémem zdánlivých myšlenkových map. Takové mapy na první
pohled opravdu vypadají jako myšlenkové mapy. Při pozornějším pohledu ovšem zjistíme, že
nejsou dodržovány zákony zřetelnosti, zvýraznění a asociace. Tyto mapy se evidentně pokoušejí
o zavedení struktury, při rozvedení myšlenkových map ovšem zjistíme, že struktury se stávají
nepřehlednými a výsledkem je pouze změť různě propojených uzlů. Tato změť uzlů ovšem není
o nic lepší než v předchozích kapitolách kritizované nestrukturované seznamy a z toho důvodu se
nemůže jednat o pravé myšlenkové mapy.
[2 str. 112] Myšlenkové mapy, které nejsou myšlenkové mapy
4.4.2.Chybné používání frází
Poté je potřeba vyvrátit omyl, že krátké věty vyjádří víc než jednotlivá slova. Jako příklad nám
poslouží výraz “velmi nešťastné odpoledne”. Při analýze jednotlivých slov zjistíme, že můžeme
mapu rozšířit o obrázky a ji tím pádem oživit. Když se nyní podíváme na myšlenkovou mapu,
jsme schopni zjistit, proč jsme byli nešťastní, ale že také existovalo něco, co nás v ten den potěšilo.
Tím pádem je evidentní, že je lepší používat jednotlivá slova než krátké věty, jelikož jen u slov
je možný další rozvoj myšlenek a asociací. Krátké věty totiž mohou zbytečně shrnout celá léta a
životní fáze do frází jako například “mizerné dětství” a přitom lze vždy najít nějaké pozitivum i
na tom nejhorším období.
Celá fráze
Václav Vašíček
30
Fráze rozpracovaná do částí
Myšlenková mapa, která nejpřesněji popíše, co de dělo
4.4.3.Vytvoření „špatné“ myšlenkové mapy
Nezkušeným autorům myšlenkových map také hrozí neuspokojení z nepřehledné nebo nepořádné
myšlenkové mapy. Myslí si, že odvedli špatnou práci. Pravda ovšem je taková, že myšlenková
mapa je pouze odrazem něčí mysli. Pokud autor myšlenkové mapy kreslil své vlastní myšlenky, je
možné, že v té době nebyl v dobré kondici a z toho důvodu se mapa nepovedla. Další možností je, že
výklad přednášejícího byl zmatený a že autor mapy za tento problém vůbec nemůže. Každopádně
myšlenkové mapy zachycují myšlenkové pochody autora nebo přednášejícího v době, kdy byla
mapa kreslena. Pokud v tu dobu byl on nebo výklad zmatený, mapa bude také zmatená a tím
pádem ukáže na to, co je potřeba vylepšit. Vždy je ovšem možné z mapy vyextrahovat dobré
myšlenky a přidat je do další, přehlednější myšlenkové mapy. Jedná se o mnohem lepší stav než u
lineárních poznámek, které sice vypadají hezky, autor, při jejichž četbě ale zjistí, že mu neslouží
víceméně k ničemu, protože obsahují pouze jednotlivé zdánlivě nesouvisející, zmatené body a
nikoliv myšlenkové pochody.
4.4.4.Negativní pocit
Posledním nebezpečím při tvorbě myšlenkových map je negativní reakce na samotnou mapu.
Autorovi se nemusí podařit nakreslit mapu podle jeho představ ihned na první pokus. To ovšem
vůbec nevadí. Jako v předchozím případě je jediným správným východiskem poučení se z chyb
původní mapy, převzetí dobrých myšlenek a vytvoření lepší mapy podle svých představ.
Václav Vašíček
31
5.Oblasti pro používání myšlenkových map
Průběh výkladu nám ukázal, jak vytvářet myšlenkové mapy a v další kapitole se budeme věnovat
oblastem pro používání myšlenkových map. Představíme si situace, ve kterých je použití
myšlenkových map přínosem, budeme se ale také zabývat kritikou myšlenkových map. Ukážeme
si totiž, ve kterých oblastech myšlenkové mapy narážejí na své hranice. Podíváme se ovšem také
na témata, ve kterých odpůrci myšlenkových map kritizují bez základní znalosti teorie a proto
budeme schopni jejich argumenty vyvrátit.
5.1.Vhodné oblasti
Nejprve si představíme oblasti, které jsou pro myšlenkové mapy více než vhodné. Jedná se o
třídění vlastních a cizích myšlenek, o podporu paměti, o podporu kreativního myšlení a o skupinové provedení těchto činností.
5.1.1.Třídění vlastních myšlenek
Myšlenkové mapy mohou být používány k tomu, aby autor mapy popsal své nápady, aby je analyzoval, a aby byl schopný se mezi jednotlivými nápady rozhodnout. Popis a analýza vlastních
myšlenek probíhají způsobem, který je popsán v prvních kapitolách. Pro zopakování si vyjmenujeme skupiny, podle kterých se nechají asociace související s určitým tématem třídit:
●Základní otázky – jak, kdy, kdo, proč, co, kde, které
●Členění – kapitoly, lekce, témata
●Vlastnosti
●Historie – chronologická posloupnost událostí
●Struktura – podoba věcí
●Funkce – co věci dělají
●Procesy – jak věci fungují
●Hodnocení – jak dobrá nebo užitečná je určitá věc
●Klasifikace – jaký vzájemný vztah mají věci
●Definice – co věci znamenají
●Osobnosti – které role nebo vlastnosti mají lidé
Je běžné, že člověka napadne více alternativ a myšlenkové mapy mohou být nástrojem, který
pomůže při nalezení té správné varianty, a tudíž pomůže utřídit myšlenky. Na úvod vytvoříme
myšlenkovou mapu týkající se dané problematiky. Často dospějeme již při procesu vytváření
myšlenkové mapy k rozhodnutí, které se nám zdá být správné. Pokud tomu tak je, rozhodujeme
procesně. Pokud tomu tak není, ohodnotíme jednotlivé větve body od 1 do 100. Ta alternativa,
která získá nejvíc bodu, se stává tou nejlepší.
Václav Vašíček
32
[2 str. 126] Myšlenková mapa Vandy North, která ji pomáhala při rozhodování, zda se
přestěhovat nebo ne
Když nedojdeme k výsledku procesním ani zhodnocovacím způsobem, je další možnost se
spoléhat na intuici. Intuice je totiž mnohem silnějším nástrojem než se lidé obvykle domnívají.
Pokud nerozhodne ani intuice, je dobré přejít do fáze inkubace. To znamená, že si odpočineme
a necháme pracovat naše podvědomí. Mozek totiž potřebuje vstřebat nové vědomosti a nové
aspekty. Toto vstřebávání se děje často v klidových fázích, ve kterých mozek pospojuje různé
souvislosti. Po fázi inkubace pak je řešení problému často naprosto evidentní, jelikož mozek si
vytvořil dostatečný odstup od problému a zařadil ho do širších souvislostí. Pokud nepomůže ani
fáze inkubace, je nejjednodušší otázku nějakým způsobem „rozseknout“, protože každé rozhodnutí je lepší než neustálé odkládání problému. Myšlenkové mapy tedy jsou užitečným nástrojem
při třídění vlastních myšlenek a uvedeným způsobem jsme vždy schopni vybrat správnou alternativu. Pro úplnost uvedeme výhody, které plynou z používání myšlenkových map při třídění
vlastních myšlenek.
●Díky klasifikaci a kategorizaci témat získáváme vysoký přehled
●Všechny podstatné informace jsou umístěny na jedné straně a tím je usnadněno promyšlené
rozhodnutí
●Pozornost leží na klíčových tématech
●Využití všech kortikálních schopností vede k dobře utříděným myšlenkám
●Mapy jsou opora paměti, protože umí rychle oživit myšlenky
●Provokují mozek k rozvinutí myšlenkové mapy a tím vedou k vytváření dalších, nových
myšlenek
Václav Vašíček
33
5.1.2.Třídění cizích myšlenek
Jenže člověk netřídí pouze své vlastní myšlenky, ale třídí i cizí myšlenky. Záznamy, o kterých jsme
již hovořili v kapitole o lineárních poznámkách. Slouží k zapsání informací získaných z knih, z
přednášek, z prezentací nebo z interview. Zároveň ovšem dovolují autorovi zachytit své vlastní nápady. Jakou funkci ale vlastně vůbec mají záznamy? Nejdůležitější funkcí je funkce mnemonická,
to znamená, že autor vytváří záznam k tomu, aby si zapamatoval cizí myšlenky. Nejedná se ovšem
o jedinou funkci. Dalšími funkcemi záznamů totiž jsou funkce analytické, kreativní a dialogické.
Analýza záznamů slouží k tomu, aby dokument nebyl pouze zachycen, ale aby měl také logickou
strukturu a jednotlivé myšlenky zapadaly do širších souvislostí. Tato struktura většinou odpovídá
rejstříku knihy nebo struktuře přednášky a slouží k lepší orientaci v problematice. Dalším úkolem
záznamů je jeho kreativní část. Autor záznamů totiž poznamenává cizí nápady, při tom ho ovšem
může napadnout i vlastní ideje, kterými vykládané téma rozšiřuje. Úzce s kreativní funkcí záznamů
souvisí i jejich funkce dialogická. Při vytváření záznamů jejich autor totiž neustále porovnává své
znalosti se znalostmi přednášejícího, a proto dochází v záznamech k myšlenkovému dialogu. Autor mapy vytvářením záznamů konfrontuje své názory a znalosti s vědomostmi přednášejícího.
Dobré záznamy by měly být prostorem pro vedení právě takového dialogu.
Nyní vzniká otázka, jak vytvářet záznamy co nejefektivněji. Rychle zjistíme, že myšlenkové mapy
jsou přímo ideálním nástrojem pro vytváření záznamů, jelikož splňují všechny čtyři představené
funkce. Mnemonickou už jen tím, že se mapa vytváří a analytickou tím, že mapa má své základní
myšlenky. Kreativní funkce záznamů je pokrytá tím způsobem, že lze každou větev jednoduchým
způsobem rozvádět dál a dialogové funkci je dáno za dostatek tím, že není obtížné přidávat a
patřičně označit své vlastní poznámky do myšlenkové mapy. Z těchto důvodů je vhodné používat
pro vytváření záznamů metodu myšlenkových map.
5.1.2.1.Postup při vytváření záznamů
Abychom dosáhli maximální efektivity při vytváření záznamů, je dobré se držet následujícího
doporučeného postupu. Nejprve je dobré prolistovat publikaci a zastavit se u témat, která se zdají být významná. Poté se vypočítá potřebná doba a potřeba materiálu pro vytvoření záznamu.
Následuje první myšlenková mapa, která shrne již známé záležitosti o dané oblasti. Pak si autor
záznamu musí nadefinovat cíle, co od publikace očekává a jaké má otázky. Dalším krokem je
přidání všeobecného přehledu, abstraktu, do myšlenkové mapy. Následovně si autor mapy přečte
začátky a konce kapitol a znovu přidá nové znalosti do mapy. Pak si přečte samotnou publikaci a
průběžně doplní své záznamy. Nakonec se vrátí k obtížným pasážím, které díky nově nasbíraným
znalostem také přidá do myšlenkové mapy. Tento postup je maximalistický a není možný při
každém vytváření poznámek. Při obyčejné přednášce není možné prolistovat předem její obsah,
je zbytečné si vytvářet kalkulaci potřebné doby. Je ovšem možné si předem vytvořit myšlenkovou
mapu, poprosit přednášejícího aby na začátku vysvětlil logickou strukturu svého vystoupení a
je užitečné si před přednáškou stanovit cíle a klást si otázky. Pak následuje obyčejný záznam
přednášky, který bude kopírovat myšlenkové pochody přednášejícího a autora myšlenkové
mapy.
5.1.2.2.Výhody z používání myšlenkových map při vytváření záznamů
Výhody používání myšlenkových map při třídění cizích myšlenek jsou následující:
●Všechny zmíněné výhody v kapitole o lineárních poznámkách a záznamech
●Uvolnění asociačních schopností
●Rychlejší učení
Václav Vašíček
34
●Záznamy v podobě myšlenkových map mohou být rychle převedeny do podoby slohů, esejí,
prezentací, přednášek nebo do jiných kreativních a komunikativních forem.
●Neustále se zvyšující zřetelnost analytického myšlení
●Větší zábava při učení a ve škole
●Trvalý a přístupný záznam vědomostí v určité době
5.1.3.Opora paměti
Myšlenkové mapy navíc splňují velmi dobrou funkci jako opora paměti. Tuto skutečnost ovšem
není potřeba zvlášť vyzdvihovat, jelikož na ni byl kladen důraz při samotném představení
myšlenkových map a proto každý čtenář již ví, že myšlenkové mapy se snaží naplno využít schopnosti mozku a proto jsou myšlenkové mapy samotné mnemotechnickou pomůckou.
5.1.4.Kreativní myšlení
Kreativní myšlení je další oblastí, kterou myšlenkové mapy jsou schopné zásadním způsobem
podpořit.
5.1.4.1.Cíle kreativního myšlení
Nejdřív ale musíme vědět, k čemu kreativní myšlení slouží. Kreativní myšlení má vést k tomu,
aby člověk prozkoumal všechny možnosti a osvobodil se od omezujících předpokladů. To pak
vede k samotnému zvýšení kreativity. Dále se kreativita projeví ve vymýšlení nových aktivit,
v novém způsobu utřídění myšlenek, protože se dosavadní struktura vědomostí přehodnotí. Pak
kreativní myšlení vede také ke kreativnímu plánování a k rychlému pochopení tématiky a k jejímu
dalšímu vývoji.
5.1.4.2.Definice kreativity
To byly cíle kreativního myšlení, jenže stále nevíme co to kreativita vlastně je. Pomůžeme si
s definicí známého vědce v oblasti kreativity, který se jmenoval Torrance. Torrance označuje
kreativitu jako schopnost spojit staré nápady a z těchto nápadů vyvodit nový. K tomu se používají
různé prostředky. K vytvoření nových nápadů ze starých se například používají různé barvy a
formy, kombinace neobvyklých elementů a používá se multidimenzionalita. K získání kreativních
idejí se také může využívat nové uspořádání myšlenek nebo změna dřívějších konceptů. Využití
reakce na hezké věci, na oslovení citů nebo smyslů a používání kódů také vede k vytváření nových
nápadů. Pokud se podíváme na tuto definici kreativity, zjistíme, že všechny tyto elementy se
také využívají, aby si mozek lépe zapamatoval určitou tématiku. Z toho lze vyvodit, že paměť a
kreativita jsou spolu úzce spojeny, a že se víceméně jedná a dvě různé strany té samé mince. Proto
už není překvapující, že myšlenkové mapy, které slouží jako výborný mnemotechnický nástroj,
jsou také velmi užitečné při kreativním procesu a při naplňování cílů kreativního myšlení.
Václav Vašíček
35
5.1.4.3.Postup vytváření myšlenkové mapy v kreativním procesu
Aby byl proces kreativního myšlení co nejefektivnější je potřeba dodržovat následující postup.
Nejprve se načrtne blesková myšlenková mapa o určité problematice, která se v dalším kroku
zanalyzuje a přepracuje. Poté následuje potřebná fáze inkubace, během které mozek utřídí své
myšlenky. Po uplynutí doby odpočinku se zopakuje první a druhý krok, to znamená, že se znovu
vytvoří blesková myšlenková mapa, která se znovu zanalyzuje a přepracuje. Výsledné mapy pak
budou porovnány a bude vytvořena finální myšlenková mapa. Z této mapy pak už jsme schopni
splnit požadovaný cíl, ať už se jednalo o sepsání všech možností, o vymyšlení nové aktivity, o
vytvoření nového plánu nebo o jiný pohled na tématiku a o její rozvoj.
5.1.4.4.Výhody z používání myšlenkových map v kreativním procesu
Z dosavadního výkladu je naprosto evidentní, že myšlenkové mapy jsou výtečným nástrojem pro
podporu kreativního myšlení a proto si v rychlosti zrekapitulujeme z toho plynoucí výhody.
●Využití všech aspektů podporujících kreativitu
●Doporučený postup vede k cílům kreativního myšlení
●Velké množství elementů na myšlenkové mapě vede k velkému množství nově vytvořených
asociací a tím pádem je větší pravděpodobnost vzniku kreativních nápadů
●Myšlenkové mapy umožňují mozku se pohybovat na okrajích mapy a z těchto neobvyklých
úhlů pohledu mohou vznikat nové nápady
●Zesilňují a zkracují inkubační proces a tím pádem zvyšují pravděpodobnost vzniku dalších
nápadů
●Vedou k humoru a hravosti, což dovoluje se vzdalovat od norem a tento pohyb mimo
pravidla zase vytváří další myšlenky
5.1.5.Skupinové myšlenkové mapy
Nyní jsme poznali, že myšlenkové mapy jsou nástrojem, který je obzvlášť vhodný pro třídění
vlastních myšlenek, pro třídění cizích myšlenek, pro zvýšení možností paměti a pro podporu
kreativního procesu. Zatím jsme v celém výkladu ovšem vycházeli z toho, že myšlenkovou mapu
vytváříme jen individuálně. V dnešním světě ale je potřeba provádět tyto činnosti také ve skupinách a teorie myšlenkových map samozřejmě myslí i na tento případ. Z toho důvodu si nyní
představíme postup, jak vytvářet skupinové myšlenkové mapy. To znamená, že si ukážeme, jak
třídit myšlenky všech členů skupiny, jak lépe a efektivněji třídit cizí myšlenky, jak vytvořit “skupinovou paměť”, společný základ znalostí a také jak rychle generovat různorodé nápady.
Při vytváření skupinové myšlenkové mapy nejprve jasně a zřetelně definujeme náš cíl, jaký
problém chceme vyřešit. Tým se navíc dohodne na kódech a barvách, které se budou v rámci
mapy používat. Poté si každý člen vytvoří sám pro sebe individuální myšlenkovou mapu. Na
tvorbu této mapy bude mít přibližně jednu hodinu. Tento krok je nesmírně důležitý a v něm
spočívá hlavní rozdíl k brainstormingu. Při brainstormingu se totiž vysloví každý nápad okamžitě
a pozornost všech členů týmu se strhne v jeden a ten samý směr. Každý člen pak přemýšlí o stejné problematice, místo aby každý měl jiné myšlenkové pochody. Jen když každý člen týmu má
možnost se zabývat jen se svými nápady vygenerujeme opravdu velké množství nápadů, které se
Václav Vašíček
36
při porovnání projeví jako unikátní. Nyní jsme ale teprve tak daleko, že každý člen týmu si tedy
vytvořil svoji vlastní myšlenkovou mapu a může následovat třetí fáze. Vytvoří se malé skupinky,
které si vzájemně představí své nápady. Je důležité, aby v této fázi nebyl žádný nápad odmítnut.
V myšlenkových mapách se totiž máme věnovat i absurdnímu. Členové, kteří právě poslouchají
toho, který představuje svoji mapu, doplní své myšlenkové mapy o zajímavé nápady. Když
každý představil své nápady v rámci malé skupiny, bude vytvořena první skupinová myšlenková
mapa. Skupina sestaví ze všech myšlenkových map v rámci dialogu novou, velkou skupinovou
myšlenkovou mapu. Poté následuje fáze inkubace, tedy odpočinku. Po skončení této fáze se dostaneme k druhému přepracování a revizi. Konkrétně to znamená, že zopakujeme druhý, třetí a
čtvrtý krok. Každý člen si tedy znovu vytvoří individuální myšlenkové mapy, znovu proběhne
skupinová diskuze a znovu se vytvoří skupinová myšlenková mapa. Obě vytvořené skupinové
myšlenkové mapy pak budou ve skupině zanalyzovány a padne rozhodnutí týkající se na začátku
definované problematiky. Tento způsob vytváření myšlenkových se například používá v následujících případech:
●Společná kreativita
●Společná paměť
●Skupinové řešení problémů
●Skupinová analýza
●Skupinové rozhodnutí
●Skupinový projektový management
●Skupinové školení
Výhody z používání skupinových myšlenkových map tedy jsou následující
●Velké množství individuálních myšlenek a různé znalosti budou integrovány a kombinovány,
což povede k velkému množství nových a kreativních nápadů
●Zvýší se efektivita práce
●Zachytí se stav znalostí
●Využije se přirozená struktura myšlenkových map
5.2.Nevhodné oblasti
Při vytváření bakalářské práce o myšlenkových mapách samozřejmě není možné jen chválit
nepochybně velmi dobrý koncept myšlenkových map. Existují také kritici, kteří také mají právo
se dostat ke slovu. My si nyní představíme názory, které neopodstatněně kritizují myšlenkové
mapy, ale také argumenty, které právem mají výhrady k myšlenkovým mapám.
5.2.1.Neoprávněná kritika
Nejprve si ovšem představíme neoprávněné výhrady proti myšlenkovým mapám. Jedním takovým argumentem je tvrzení, že myšlenkové mapy ztrácejí při vysokém počtu uzlů a větví svou
přehlednost. Toto tvrzení pak je podloženo špatně vytvořenou myšlenkovou mapou, většinou se
jedná o příklad myšlenkové mapy, která ve skutečnosti myšlenkovou mapou není.
Václav Vašíček
37
Toto tvrzení lze ovšem jednoduše vyvrátit tím,
že stačí respektovat zákony pro myšlenkové
mapy. Pokud se stanou vztahy uvnitř myšlenkové
mapy příliš komplikované, to také není chybou teorie myšlenkových map. Stačí reorganizovat myšlenkovou mapu, utřídit si myšlenky a
vytvořit novou, lépe strukturovanou myšlenkovou
mapu. Pak existují kritici, kteří říkají, že teorie
myšlenkových map nemůže být platná, jelikož je
postavena na konceptu hemisfér, který se prokázal
jako zastaralý. Pravdou ovšem je, že Buzan při
vytváření myšlenkových map nevycházel z konceptu hemisfér, ale z výsledků psychologických
průzkumů týkající se učení a paměti. Populární
koncept hemisfér poté použil, aby znázornil schopnosti mozku, a ve své knize sám upozorňuje na
to, že každá hemisféra v sobě má všechny vlastnosti a že jedinou podmínkou pro rozvoj schopností je trénink. Dále je potřeba konstatovat, že
myšlenkové mapy nikdy nebudou schopny nahradit vyprávějící text, jako jsou například smlouvy
nebo eseje. Tyto ambice ovšem myšlenkové mapy
nikdy neměly, protože se naopak vidí jako možnost
pro vytvoření kostry, okolo které se “obalí maso”,
to znamená samotný text. Posledním tvrzením,
které se neoprávněně používá proti myšlenkovým
mapám, je výrok, že nelze přeorganizovat
myšlenkové mapy na papíře. Tento argument je
naprosto lichý, protože myšlenkové mapy jsou
odrazem setříděnosti vlastních myšlenek. Pokud
je potřeba přeorganizovat myšlenkovou mapu,
[15] Špatně vytvořená myšlenková mapa,
tak se nejedná o negativum, ale naopak o pozitikterou kritici uvádějí jako příklad
vum! Je pravda, že nakreslení nové myšlenkové
mapy stojí čas, ale je taky fakt, že reorganizací myšlenek jsou myšlenky autora utříděnější než na
začátku a proto se nemůže jednat o nevýhodu teorie myšlenkových map.
5.2.2.Oprávněná kritika
Existují ale také oblasti, ve kterých myšlenkové mapy narážejí na své hranice. Myšlenkové mapy
jsou totiž naprosto nevhodné, pokud je potřeba vložit do určitého místa mapy text. Potřebujeme-li
například připojit k myšlenkové mapě smlouvu, narážíme na velké problémy. V takovém případě
jsou vhodnějším instrumentem pro uložení informací topic maps. Dalším velkým problémem
myšlenkových map je jejich akceptance a povědomí o nich v široké veřejnosti. Není možné
předložit komukoliv z české populace myšlenkovou mapu a očekávat, že se v ní bude orientovat.
Jen malé procento populace se vyzná v teorii myšlenkových map a je schopno číst myšlenkové
mapy, a ještě menší podíl je připraven dobrovolně vytvářet myšlenkové mapy. Lidé si už totiž
zvykli na systém lineárních poznámek a záznamů a nikdo je nedonutí k tomu, aby opustili své
zvyky. Z toho důvodu je obrovský problém pro využití myšlenkových map v celé společnosti.
Následující argument je také velmi závažný, protože i lidé znalí myšlenkových map nemusí být
schopni správně interpretovat myšlenkovou mapu vytvořenou jiným člověkem. Každý člověk
totiž má jiné individuální znalosti, vlastní šifry a kódy. Něco, co je pro jednu osobu naprostou
samozřejmostí, musí být pro jinou ze široka vysvětleno a naopak. Z toho důvodu se myšlenkové
Václav Vašíček
38
mapy mohou stát dobře čitelné jen pro toho, kdo ji vytvořil. Autor myšlenkové mapy dobře rozumí
svým asociacím, znalostem, myšlenkám a kódům a jsou to právě tyto asociace, znalosti, myšlenky
a kódy, které mohou udělat z dobře a správně vytvořené myšlenkové mapy, která je naprosto
přehledná pro autora úplně nečitelnou myšlenkovou mapu pro jinou osobu. Dalším závažným
kritickým argumentem proti myšlenkovým mapám je fakt, že myšlenková mapa je obzvlášť vhodná pro vizuální typy učení. Tento typ je v přibližně 90% populaci, jenže auditivní, komunikativní
a motorické typy učení již nemají tolik výhod z myšlenkových map, jako právě vizuální typy.
Pro zbývající tři druhy je vhodná možná úplně jiná metoda. Navíc myšlenkové mapy diskriminují lidé se slabým zrakem nebo slepé, protože tito lidé nejsou schopni využívat myšlenkové
mapy. Posledním argumentem proti myšlenkovým mapám je fakt, že ne každá struktura se nechá
dobře zobrazit v hierarchii. Jsou struktury, které se i při sebelepším utřídění myšlenek hodí spíše
pro relační schéma než pro hierarchii. V takovém případě lze ovšem snadno využít příbuzného
myšlenkových map, kognitivní mapy.
5.3.Shrnutí
Myšlenkové mapy tedy sice jsou nástrojem, který bude mít problémy při proniknutí do širší
veřejnost. Tvůrci myšlenkových map si ovšem jsou vědomí, že myšlenkové mapy jsou nástrojem,
který je schopen výrazně zvýšit individuální i skupinový potenciál při třídění vlastních myšlenek,
při třídění skupinových myšlenek, při třídění cizích myšlenek, při zvyšování vlastní i skupinové
paměti a při generování nových, kreativních nápadů. Proto jsou myšlenkové mapy zcela jistě
a naprosto nepochybně nástroj, který je schopný zvýšit intelektuální efektivitu téměř každého
člověka.
Václav Vašíček
39
6.Myšlenkové mapy v praxi
V další části práce si představíme všechny oblasti každodenního života, ve kterých se myšlenkové
mapy nechají použít. Následně si vybereme dvě z těchto oblastí, které pro znázornění podrobněji
popíšeme. Nyní si ale nejprve ukážeme domény, ve kterých je možné myšlenkové mapy efektivně
využívat. Jedná se o:
●Osobní oblast
○○ Analýza sebe sama
○○ Řešení mezilidských problémů
○○ Kalendář
●Rodinná oblast
○○ Společné nabývání nových znalostí
○○ Vyprávění povídek
●Školství
○○ Učení
○○ Výuka
○○ Master myšlenková mapa
●Profesní život
○○ Porady
○○ Veřejná vystoupení
○○ Management
○○ Podpora IS/ICT
V rámci této práci bohužel není možné se věnovat každému z těchto témat. Tony Buzan se ve své
knize „The mind map book“ ovšem věnuje velmi podrobně právě oblastem, ve kterých lze aplikovat myšlenkové mapy. My se nyní v dalším průběhu výkladu budeme soustředit na dva okruhy,
které jsou vhodné pro myšlenkové mapy. Budeme se totiž zabývat potenciálem myšlenkových
map ve školství a možnostmi myšlenkových map při vývoji softwaru.
6.1.Školství
Je potřeba si uvědomit, že je možné využívat myšlenkové mapy ve školství na obou stranách,
jak na straně studenta, tak na straně vyučujícího. Jelikož se pohybujeme na akademické půdě,
budeme se zabývat s otázkami a s příklady, které jsou specifické pro univerzitní prostředí. Je
ovšem samozřejmě také možné, aplikovat tyto postupy jak na základních, středních, ale dokonce
i zvláštních školách. Myšlenkové mapy tedy lze využít jak při učení, tak i při výuce.
Václav Vašíček
40
6.1.1.Učení
Jak jsme již v průběhu výkladu zjistili, jsou myšlenkové mapy výborným nástrojem pro učení.
Není potřeba zvlášť zdůrazňovat, že mapování knih, skript nebo přednášek je mnohem účinnější
než jednoduchý zápis poznámek nebo záznamů v lineární podobě. Myšlenkové mapy totiž
jsou ideálním prostředkem pro zachycení struktury obsahu, pro zaznamenání vnitřního dialogu
mezi studentem a přednášejícím popřípadě autorem. Navíc myšlenkové mapy dovolují zapsat
přirozeným způsobem tok myšlenek studenta nebo přednášejícího. Zjistili jsme také, že tento
nástroj je vynikající mnemotechnická pomůcka a z toho důvodu se také velmi dobře hodí pro
opakování látky. Nyní se budeme věnovat dvěma typickým příkladům z vysokoškolského života,
ve kterých myšlenkové mapy mohou pomoci. Jedná se totiž o vytvoření akademické práce a o
zkoušku.
6.1.1.1.Akademické práce
Akademické práce mohou mít různé rozsahy. Může se jednat o krátkou dvoustránkovou esej, o
prezentaci, o semestrální práci, o bakalářskou práci, diplomovou nebo dokonce disertační práci.
Postup využití myšlenkových map při psaní akademických prací je ale vždy stejný. Na začátku by
měl být sestaven plán celého procesu vytváření. Poté by se student měl pokusit o shrnutí zdrojů
do myšlenkových map, aby byl schopný k nim rychle přistupovat. Následně student nakreslí centrální obraz, který bude odpovídat zadání práce. Z centrálního obrazu budou samozřejmě vycházet
základní myšlenky, které student bude operativně upravovat. Pak student provede křížné spojení
jednotlivých témat, jelikož je naprosto jasné, že jednotlivé základní myšlenky nějakým způsobem
spolu souvisí. Dalším krokem bude samotné přepracování myšlenkové mapy. Student totiž vytvoří
novou mapu, do které integruje všechny své dosavadní myšlenky. Poté stačí jen zformulovat
myšlenkovou mapu a první verze akademické práce bude na světě. Po potřebné inkubační době
student přepracuje myšlenkovou mapu a také samotnou práci. Po tomto kroku můžeme považovat
akademickou práci za dokončenou. Je tedy vidět, že vůbec není obtížné používat myšlenkové
mapy jako pomůcku při vytváření akademických prací.
6.1.1.2.Zkoušky
Myšlenkové mapy lze také použít při zkoušce. Nutným předpokladem samozřejmě je, že student v průběhu celého semestru vytvářel myšlenkové mapy, které se také před zkouškou naučil.
Během zkoušky si pak student nejprve přečte všechny otázky a poznamená si své myšlenky k nim
v podobě myšlenkové mapy. Tyto myšlenky pak totiž může v dalším průběhu využívat jako oporu
paměti. Následně student určí pořadí, ve kterém bude chtít na jednotlivé otázky odpovědět a
vytvoří bleskové myšlenkové mapy ke všem otázkám. Nevytvoří se nejprve detailní myšlenková
mapa týkající se jedné otázky a pak další týkající se další otázky, ale vytvoří se hrubé přehledy
ke všem otázkám. Důvod je jednoduchý: Znalosti totiž nejsou vázány na jednotlivé otázky, ale
na celá témata a s nimi spojené myšlenky a asociace. Student tedy nejprve znázorní strukturu
celé látky a teprve v dalším kroku se zabývá dokončením hrubých myšlenkových map a tímto
způsobem ukáže, že nemá pouze přehled o všeobecné struktuře, ale také o detailech. Po vytvoření
všech myšlenkových map student zformuluje namalovanou strukturu, případně ústně popíše mapy
zkoušejícímu. Oběma způsoby dá najevo, že zná členění látky, že je schopný o ní fundovaně
vyprávět a že zná i detaily dané problematiky a tím pádem je velmi pravděpodobné, že při zkoušce
obstojí.
Václav Vašíček
41
6.1.1.3.Výhody z učení pomocí myšlenkových map
Jednou z výhod používání myšlenkových map při učení tedy je skutečnost, že se u studentů snižuje
stres a frustrace z učení jelikož myšlenkové mapy uvolňují psychické blokády a zmenšují strach
ze zkoušek, protože studentům ujasňují látku díky své strukturovanosti. Pak myšlenkové mapy
zvyšují asociační schopnosti, protože jsou originální, strukturované a protože podporují kreativitu. Student díky tomu je schopen efektivně zapisovat, generovat nápady pro akademické práce,
ale také znázornit své znalosti při zkoušce. Úspora času plynoucí z používání myšlenkových map
při přípravě, strukturování a vypracování látky již byla v práci popsána. Myšlenkové mapy navíc
jsou dobrým nástrojem pro kontrolu pokroků studenta a nakonec myšlenkové mapy studentovi
poukážou na důležitá témata, jelikož obsahují zřetelnou strukturu celé látky. Z toho všeho plyne,
že student si velmi usnadní život, pokud při své práci bude používat myšlenkové mapy namísto
lineárních poznámek a záznamů.
6.1.2.Výuka
6.1.2.1.Možnosti využití myšlenkových map při výuce
Nejen student ovšem může profitovat z využití myšlenkových map. Mapy se totiž také hodí pro
samotnou výuku. Je například velmi snadné plánovat obsah celého semestru a jednotlivých hodin.
Z obecných témat celého semestru se jednoduše dostaneme až k samotnému obsahu jednotlivých
hodin. Při přípravě výuky je vyučující pak schopen dát svým žákům jasný a strukturovaný přehled
o celé látce. Myšlenkové mapy je navíc možné velmi rychle aktualizovat přidáním nových nebo
odebráním zastaralých uzlů. Díky tomu se hodiny nestanou pro učitele tak monotónními jako hodiny, při kterých přípravu vůbec nezměnil z důvodu špatné možnosti aktualizace lineárního textu.
Učitel se pak neopakuje a sám se při výuce víc baví. Jednoduché označení uzlů čísli, vyučujícímu
umožní získat kontrolu nad plánovanou dobou pro popsání témat a tím umožní přesný timing.
Myšlenkové mapy se navíc hodí pro samotnou prezentaci látky během hodiny. Myšlenkové mapy
totiž studentům na první pohled ukážou strukturu látky a strukturu celé hodiny. Díky tomu vždy
ví, ve které fázi se výklad právě nachází a pak jsou lépe schopni zařadit přednesené do širších
souvislostí. Mapy navíc vypadají atraktivně a tak jsou lépe schopné udržet pozornost studenta,
což dělá výuku efektivnější. V ideálním případě vyučující před hodinou rozdá kostru myšlenkové
mapy nebo myšlenkovou mapu bez barev, kterou studenti v průběhu hodiny doplní a vybarví. Tím
budou studenti animováni k participaci během hodiny a díky tomu si vyloženou látku lépe zapamatují. Projekty jsou také vhodnou oblastí pro použití myšlenkových map, protože vždy umožní
uchování přehledu o projektu, jsou jeho osnovou a jsou schopné zobrazit úkoly a zodpovědnosti
jednotlivých členů týmu. Nakonec nemusí používat jen student myšlenkové mapy při zkoušce,
ale i vyučující je může vyžadovat. Odpověď v podobě myšlenkové mapy totiž vyučujícímu ušetří
velké množství času, protože na první pohled vidí, co student pochopil, respektive nepochopil. Díky tomu myšlenkové mapy vyučujícímu umožní si udělat rychlý obrázek o znalostech
zkoušeného. Taková odpověď navíc usnadní učiteli i samotnou četbu, protože není potřeba číst
stránky často téměř nečitelných rukopisů. Myšlenkové mapy proto jsou vhodným nástrojem pro
zkoušení.
Václav Vašíček
42
6.1.2.2.Výhody z výuky pomocí myšlenkových map
Zopakujeme si tedy výhody používání myšlenkových map ve výuce. Atraktivní způsob zápisu
nejprve zvýší zájem studentů, což vede ke zvýšené míře kooperace a k většímu příjmu informací.
Myšlenkové mapy jsou kreativní a spontánní metoda zápisu a to vede k tomu, že se během výuky
baví studenti i vyučující. Flexibilní příprava na hodiny je dalším pozitivním bodem myšlenkových
map, stejně jako jejich vhodnost pro zkoušky. Myšlenkové mapy navíc znázorňují vzájemné vztahy v představené látce a díky tomu zvýší pravděpodobnosti asociace. Poté myšlenkové mapy
také snižují kvantitu naučeného, zároveň ovšem zvyšují kvalitu naučeného a díky tomu jsou
přímo predestinovány pro využití ve výuce. Nakonec je také potřeba zmínit, že myšlenkové mapy
pomáhají některým postíženým, kteří mají vyjadřovací problém. Myšlenkové mapy totiž bourají
syntaktické bariéry.
6.1.3.Master myšlenková mapa
Ve výuce a při učení je ovšem také potřeba integrovat jednotlivá témata do velkého celku, takzvané master myšlenkové mapy. Ta slouží k tomu, aby student měl přehled o všem, co o dané tématice ví. Master myšlenkové mapy umožní zobrazit 10-1000 stránek poznámek na jediné stránce
A3. Tuto integraci by student měl provádět, protože získá na poměrně malém prostoru celkový
obraz svých znalostí. Master myšlenková mapa navíc je strukturou, která nabízí místo pro integraci dalších nebo nových znalostí. Možnost doplnění tedy zvyšuje zájem o získávání dalších
informací týkající se tématu. Master myšlenková mapa navíc ukazuje správné asociace a proto
je také vhodná pro opakování celé látky. To vše vede k zvýšení paměťové kapacity a k lepšímu
pochopení problematiky. Master myšlenkové mapy z těchto důvodů jsou výtečným nástrojem pro
výuku a učení. Prostě ukážou vše potřebné přehledně a srozumitelně na jednom místě.
6.2. Vývoj informačních systémů
Vývoj informačních systémů je oblastí,
ve které se myšlenkové mapy zatím
používají poměrně málo. Je sice pravda,
že se myšlenkové mapy v nějaké podobě
využívají ve všech velkých softwarových
firmách. Při vývoji softwaru ovšem dostávají většinou přednost ECM systémy
nebo sdílené soubory ve firemní síti pro
správu lineárně napsaných dokumentů
týkajících se zpracovávaného projektu. My si v této kapitole ukážeme, kde
všude ve vývoji informačních systémů
lze využít myšlenkové mapy. V dalším
výkladu se budeme soustředit na metodologii MMDIS, která vznikla na katedře
informačních technologií ve Vysoké
škole ekonomické v Praze, protože i tato
bakalářská práce patří do této katedry.
Jedná se o multidimenzionální pohled na
vývoj informačních systému, který se dělí
na dvě hlavní části - na stadium vývoje
a na obsahové části. Jednotlivá stadia
Václav Vašíček
[3 str. 141] Pyramida metodiky MMDIS
43
vývoje jsou globální strategie a informační strategie, která jsou pro celou organizaci stejná a
životní cyklus projektu, který se skládá z úvodní studie, z globální analýzy a návrhu, z detailní analýzy a návrhu, z implementace, ze zavádění a nakonec z provozu a údržby. Informační,
funkčně procesní, organizačně legislativní, pracovně sociálně etická, softwarová, hardwarová,
ekonomická, metodická, dokumentační a manažerská pak tvoří obsahové dimenze. Jednotlivé
části si blíže popíšeme přímo při jejich spojování s myšlenkovými mapami.
6.2.1.Všeobecná využitelnost
Nejdříve je ovšem potřeba uvést možnosti využití myšlenkových map, které jsou vhodné pro
všechny fáze vývoje informačních systémů. Jedná se totiž o vhodnost myšlenkových map jako
pomocného nástroje při poradách a prezentacích.
6.2.1.1.Porady
Myšlenkové mapy pro porady jsou naprosto obyčejné mapy, jejichž základní myšlenky jsou jednotlivá témata, která jsou na pořádku dne. Autor záznamu pak do myšlenkové mapy na projektoru doplňuje jednotlivé návrhy a různými kódy označuje, kdo vyslovil který nápad. Je také
vhodné mapu doplnit o obrázek zasedacího pořádku, jelikož tím způsobem ulehčí členům porady
si vzpomenout, co na poradě probíhalo. Výhody využití myšlenkových map při poradách tedy
spočívají v tom, že je zajištěno, že každý člen pochopí argumenty ostatních účastníků a že všechny
příspěvky jsou dány na mapě do souvislostí. Navíc myšlenková mapa zachycuje všechny návrhy
nezávisle na postavení nebo prezentačních schopnostech toho, kdo návrh vyslovil. Tím se zajistí,
že se jedná opravdu o nápadech a neprosadí se ten s nejvyšší funkcí nebo s nejatraktivnějším
projevem. Dále myšlenkové mapy výborně slouží jako záznam celé schůzky. Lidé, kteři při svých
schůzkách používají myšlenkové mapy se domnívají, že meetingy řízené mapami trvají jen 1/5
doby obyčejných porad. Z toho všeho plyne, že myšlenkové mapy pomáhají při rychlém dosahování cílů v poradách.
6.2.1.2.Prezentace
Další oblastí, která se děje neustále a je nezávislá na fázi projektu je oblast prezentace výsledků,
nápadů, návrhů nebo produktů. Prezentace v podobě myšlenkové mapy se vytváří naprosto
stejně, jak to bylo popsáno v kapitole o výuce a proto si pouze připomeneme výhody používání
myšlenkových map v prezentacích. Podoba poznámek v klíčových bodech nám dovoluje udržovat
oční kontakt s publikem. Díky tomu pak mluvíme volně a máme možnost volného pohybu na pódiu. Navíc neztratíme přehled o celém tématu, jelikož máme celý obsah prezentace na jednom listu papíru. To nám umožní reagovat spontánně na dotazy s publika, jelikož nás myšlenková mapa
může rychle znovu “nasadit na koleje”. Dále můžeme také přizpůsobit prezentaci právě dotazům
z publika, předřečníkům nebo zkrácenému či prodlouženému časovému rámci. Myšlenkové mapy
nám tedy dovolí naprosto přesné časování prezentace. O určitých bodech můžeme mluvit déle
nebo je podle potřeby můžeme jen krátce zmínit. Promítnutí myšlenkové mapy navíc posluchačům
přehledně představí strukturu vystoupení. Oční kontakt s publikem, možnost volného pohybu,
aktivní účast a soustředěnost publika nám tedy umožňují mít zábavný proslov, který posluchače
zaujme a během kterého prezentující může být sám sebou i na pódiu.
Samozřejmě je také vhodné používat myšlenkové mapy při skupinovém a individuálním třídění
myšlenek, školení a vytváření nových nápadů. My jsme si nyní názorně ukázali, že je velmi
užitečné používat myšlenkové mapy při prezentacích a poradách, které se dějí ve všech fázích
vývoje informačního systému, myšlenkové mapy.
Václav Vašíček
44
6.2.2.Myšlenkové mapy v různých stadiích vývoje
Nyní se ovšem již dostaneme k samotnému vývoji informačních systémů. Nejprve se budeme
zabývat jednotlivými stadii vývoje a ukážeme si, jak v nich lze efektivně využít myšlenkové
mapy.
Úvodem je potřeba zdůraznit, jak máme chápat použití myšlenkových map při vývoji
informačních systémů. Samozřejmě není možné opustit formu lineárního textu. V případě nepochopení myšlenkové mapy musí být možnost si přečíst podrobný popis situace. Myšlenkové
mapy při vývoji informačních systémů jsou nadstavbou nad lineární dokumentací. Umožňují
totiž každému se seznámit s novými znalostmi nebo si tyto znalosti oživit v jednom okamžiku.
Hlavní úspora tedy spočívá v úspoře času při získávání znalostí z nebo při vyhledávání informací v dokumentech. Při vývoji informačního systému pak není potřeba číst velké množství
textu a hledat v něm určitý poznatek, ale stačí pohlédnout na myšlenkovou mapu a maximálně
během minut poznatek máme a můžeme pokračovat v práci. To je hlavním přínosem
myšlenkových map při vývoji informačních systémů.
6.2.2.1.Globální strategie
Globální strategie se týká vrcholového managementu každé organizace. Globální strategie vychází
z mise, vizí, cílů a pozice firmy, což je podkladem pro analýzu současného stavu. Poté se vytvoří
model budoucnosti, který bude říkat, jakým směrem se má naše společnost vyvíjet. Abychom se
dostali ze současného do kýženého stavu, je následně potřeba vytvořit plán, který popíše potřebné
kroky pro realizaci rozvoje podniku. Myšlenkové mapy lze využít již při vytváření globální strategie. Pro popsání globální strategie nám vystačí místo mnoha desítek stránek popisujícího textu
jeden popsaný list. Papír bude obsahovat myšlenkovou mapu, na které bude zobrazen současný
stav podniku. Kódy si označíme větve, které potřebují a které nepotřebují napravit. Ty větve, které
potřebují nápravu, dále rozvětvíme. Budou z nich vycházet větve cílového stavu, které znovu
označíme odlišným kódem. Pak z větví současného stavu také budou vycházet jinak kódované
větve popisující potřebu změn. Tyto větve navíc propojíme šipkami s budoucím stavem, čímž znázorníme přechod z aktuálního do kýženého stavu. Díky myšlenkovým mapám tedy jsme schopni
Globální strategie v podobě myšlenkové mapy
Václav Vašíček
45
zobrazit celou globální strategii v jedné přehledné myšlenkové mapě. Díky tomu pak je možné
rychle pochopit záměry vedení podniku, které budou strukturované, přehledné a srozumitelné.
6.2.2.2.Informační strategie
Informační strategie se velmi podobá globální strategii. Také vychází z analýzy současného stavu, kterou je potřeba přeměnit do modelu budoucnosti pomoci plánu. Informační strategie tedy
přímo navazuje na globální strategii. Informační manažeři by tedy znovu z důvodů struktury,
přehlednosti a srozumitelnosti vytvoří myšlenkovou mapu, která navazuje na nedostatky zjištěné
v globální strategii a které se týkají informačního systému společnosti. Do své myšlenkové
mapy tedy zakreslí současný stav informačních systémů, ze kterého budou vycházet vzájemně
propojené větve budoucího stavu a plánu transformace. To vše nám zase ušetří čas a přesně popíše
záměry oddělení informatiky. Informační strategie se pak skládá ještě z přehledu projektů v organizaci, z jejich časových harmonogramů a ze spotřeby zdrojů celého oddělení. Všechny tyto
dokumenty lze zase vydávat v podobě myšlenkových map. Mapa projektů by názorně na jedné
stránce zobrazila, co se v oddělení děje a spotřeba zdrojů by jen byla větev vycházející právě z
popisovaných projektů. Harmonogram by mohl být řešen v podobě kalendářní myšlenkové mapy,
jak ji popisuje Tony Buzan ve své knize a mohl by být také součástí mapy projektů anebo by
byl dostupný separátně. Tím pádem bychom měli celou informační strategii na několika listech
papíru. Informační strategie by byla poměrně přehledná, dobře strukturovaná a proto srozumitelná. Metainformační systém skládající se z globální a z informační strategie celého podniku tedy
může být shrnut na několik listů, na kterých je vidět vše podstatné pro všeobecný a informatický
vývoj společnosti.
Návrh různých řešení v úvodní studii, jak a za kolik lze realizovat projekt
Václav Vašíček
46
6.2.2.3.Úvodní studie
Poté se již dostáváme k životnímu cyklu projektu, který se cyklicky opakuje při každém nasazení
informačního systému. Prvním krokem životního cyklu je úvodní studie, která se nazývá také
studie proveditelnosti. Zde vyhodnocujeme jednotlivé požadavky na informační systém, které
získáváme například z poptávkového dokumentu nebo z jiných zdrojů jako například z interview.
V této fázi se vytváří koncept řešení a informační systém se nyní rozloží na jednotlivé subsystémy. Samozřejmě se nevytvoří pouze jedna varianta informačního systému, ale budou nabídnuty
alternativy. Z těchto možností systémový integrátor nabídne ty proveditelné a klient si vybere tu
jemu vyhovující. Úvodní studie je ideálním případem pro vytvoření polykategorické myšlenkové
mapy. Jednotlivé požadavky budou základními myšlenkami úvodní studie. Každá varianta dostane vlastní barevné označení a z jednotlivých základních myšlenek bude vycházet tolik větví,
kolik je variant. Každá větev bude popisovat svůj způsob vyřešení požadavku. Samozřejmě je pak
potřeba jednotlivé větve ohodnotit spotřebou zdrojů. Sečtením potřeby zdrojů poté jsme schopni
vyřadit ty nerentabilní varianty a nabídnout zákazníkovi určité řešení a také jsme schopni mu k
tomu řešení sdělit rámcové podmínky. Je tedy možné komprimovat celou úvodní studii do jedné
myšlenkové mapy, což nám znovu ušetřuje čas a zvyšuje náš přehled o celém projektu.
6.2.2.4.Globální analýza a návrh
Po úvodní studii a výběru určité varianty následuje globální analýza a návrh. Globální analýza a návrh jsou posledním stadiem, které je nezávislé na technologické platformě. Zde detailně
popíšeme procesy a funkční požadavky, zanalyzujeme je a vytvoříme návrh, jak danou oblast lépe
podpořit informačním systémem. Výstupy z této analýzy a návrhu je popis funkcionality a popis
datové struktury. Popis, analýza a návrh jsou také vhodné pro myšlenkové mapy. První větve
vycházející z centrálního obrazu budou popisné větve, ze kterých nadále budou vycházet větve
analytické. Z nich pak zase vyjdou návrhové větve a tímto způsobem máme popis, analýzu i návrh
v jedné myšlenkové mapě. Výstup v podobě funkční specifikace je díky své hierarchické podobě
také predestinovaný pro zobrazení v myšlenkových mapách. Konceptuální model datové struktury ovšem není vhodný pro myšlenkové mapy, jelikož zde již existují postupy jako například
ERA-diagram, které jsou vhodnější a které jsou přímo podporovány CASE nástroji.
6.2.2.5.Detailní analýza a návrh
Další fází vývoje je detailní analýza a návrh. Zde se ze všeobecného popisu informačního systému
vytváří popis, který již je závislí na vybrané technologii. Konceptuální datový model se převádí ve
fyzický datový model, pro který myšlenkové mapy opět nejsou vhodné. Co jim ovšem vyhovuje,
je popis jednotlivých modulů informačního systému, který lze jednoduchým způsobem vyjádřit
pomocí myšlenkové mapy. Dále se v detailní analýze a návrhu také popisuje uživatelské rozhraní.
GUI může být integrováno do myšlenkové mapy popisující právě moduly. Ke každému modulu
se přidá obrázek uživatelského rozhraní a čtenář myšlenkové mapy si okamžitě může zjistit, jak
je informační systém postaven, co jednotlivé moduly dělají a jak by informační systém měl vypadat.
6.2.2.6.Implementace
Po detailní analýze a návrhu následuje stadium implementace, během kterého se navržený
informační systém naprogramuje nebo přizpůsobí požadavkům klienta. V této fázi lze využívat
myšlenkové mapy jako nástroj pro řízení projektu, pro rozdávání jednotlivých úkolů a pro stanovení zodpovědností.
Václav Vašíček
47
6.2.2.7.Zavádění
Když systém bude naprogramován, následuje fáze zavádění. Zde je potřeba vyškolit uživatele
informačního systému, administrátory, nasadit informační systém na počítačích klienta a předat
dokumentaci. V průběhu výkladu jsme si již několikrát vysvětlili, jak jsou myšlenkové mapy vhodné pro výuku, učení a prezentování. Z toho je také naprosto jasné, že by se myšlenkové mapy měli
využívat při všech školení, jelikož dramaticky zvyšují jejich efektivitu. Navíc je užitečné předat
uživatelskou i administrátorskou dokumentaci v podobě myšlenkových map, protože uživatelé a
administrátoři pak jsou v případě problémů lépe schopni najít informaci, kterou hledají a tím si v
ideálním případě vyřeší svůj problém sami.
6.2.2.8.Provoz a údržba
Poslední fází je fáze provozu a údržby, kdy se kontroluje, zda informační systém funguje tak, jak
má a eventuálně se nasazují malá vylepšení. I v této fázi je prostor pro myšlenkové mapy. Pokud
totiž opravdu dojde k nějaké chybě, je dobré ji popsat pomocí myšlenkové mapy. Konkrétně to
znamená, že uživatel popíše cestu k chybě, jak chyba vypadá a popřípadě také jaké má následky.
Řešitel problému pak má možnost okamžitě ověřit chybu a přímo navázat na myšlenkovou
mapu při řešení. Bude si do ní zapisovat své poznámky a ideje až do té doby až problém odstraní
z informačního systému.
6.2.3.Obsahové dimenze
Nyní jsme poznali všechny fáze vývoje informačních systémů a možnosti využití myšlenkových
map. To je ale pouze polovina metodiky MMDIS. Na všechny tyto fáze je potřeba nahlížet z
různých perspektiv a brát každou perspektivu v úvahu, když vytváříme informační systém, abychom neudělali nějakou fatální chybu. My si nyní ukážeme jednotlivé úhly pohledu a řekneme si,
jak zde lze použít myšlenkové mapy.
6.2.3.1.Data a informace
Jedním z těchto pohledů je informační perspektiva. Ta se většinou zobrazuje v podobě datového
modelu, který, jak jsme již zjistili, není vhodný pro myšlenkové mapy. Myšlenkové mapy ovšem
lze použít při sběru informací o datovém modelu. Myšlenkové mapy se totiž hodí pro vytváření
poznámek. Přednosti myšlenkových map při vytváření poznámek jsme již několikrát zmiňovali, a
proto je naprosto jasné, že myšlenkové mapy jsou dobrým podkladem pro vytváření konceptuálních datových modelů, jako například ERA diagramů.
6.2.3.2.Procesy a funkce
Další oblastí je procesně funkční pohled. Zde mapujeme všechny funkce informačního systému
respektive podniku a jeho procesy. Myšlenkové mapy se pro vytváření procesních modelů zase
hodí jen jako poznámky. Moderní software pro vytváření myšlenkových map tuto možnost podporuje. Uzly se označí určitým kódem a aplikace přetransformuje myšlenkovou mapu v kostru
procesního modelu, kterou pak lze dále upravovat. Funkce informačního systému lze velmi
dobře zobrazit přímo v podobě myšlenkové mapy, protože funkce i myšlenkové mapy jsou postaveny na hierarchickém základě.
Václav Vašíček
48
6.2.3.3.Organizační a legislativní aspekty
Následuje organizační a legislativní náhled na vývoj informačních systémů. Myšlenkové mapy
zde jsou zase dobrým nástrojem pro zobrazení podstaty, protože je běžné zobrazovat organizační
schéma v podobě myšlenkové mapy. Pak je také velmi užitečné, pokud člověk, který se nechce
příliš zabývat právem, ale potřebuje získat informace o právním rámci a legislativních hrozbách
při vývoji informačního systému, může zjistit potřebné právní normy bez velkého hledání. K
tomu může sloužit právě myšlenková mapa, do které se nakreslí hlavní právní otázky týkající se
vývoje informačního systému. Každý, kdo si pak není jist, zda se pohybuje v legálním rámci nebo
zda ho překročil, si přečte mapu a rychle zjistí, jak by se měl chovat.
[29] Struktura a popis činnosti španělské konzultantské společnosti
6.2.3.4.Pracovní, sociální a etické aspekty
Dalšími aspekty, které je potřeba respektovat jsou pracovní, etické a morální zásady. Do této
kategorie například patří firemní kultura, která samozřejmě není postižitelná myšlenkovými mapami. Dále sem také patří využití lidských a materiálních zdrojů. Nabízení rekvalifikací anebo
otázka, jak využít zaměstnance co nejlépe. Myšlenkové mapy lze velmi jednoduše využívat při
kalkulaci potřeby zdrojů. Příklad k tomu jsme již uvedli v části o vedení projektů v informační
strategii. Využívání celého potenciálu svých zaměstnanců často spočívá v jejich důkladném
proškolení. Zaměstnanci pak jsou schopni oživit nebo propojit své znalosti s tím, co je právě
potřeba pro daný projekt a jak víme, jsou školení učebnicovým příkladem pro situace, kdy by
měly být využívány myšlenkové mapy.
6.2.3.5.Hardware a software
Dvě další perspektivy na vývoj informačních systémů je pohled na software nebo na hardware.
Myšlenkové mapy zde lze využít tím způsobem, že se pomocí nich zobrazí výsledky auditu hardwaru nebo softwaru. Veškeré softwarové nebo hardwarové vybavení pak je přehledně zobrazeno
v jedné nebo ve dvou myšlenkových mapách.
Václav Vašíček
49
6.2.3.6.Ekonomické aspekty
Následující pohledem je ekonomický pohled. Zde se hlavně kalkuluje, kde vezmeme zdroje na
vývoj informačního systému, kde je nasadíme a zda se nám to nasazení vůbec vyplatí. Myšlenkové
mapy zde lze použít tím způsobem, jak již byl popsán při managementu projektů v informační
strategii a proto není potřebí se důkladněji věnovat této perspektivě.
6.2.3.7.Metody
Pak MMDIS obsahuje metodický pohled, ve kterém máme popis různých postupů. Jaké kroky
by systémový architekt měl podniknout při vytváření subsystémů informačního systému atd.
Všechny tyto postupy mohou být strukturovány a zpřehledněny do myšlenkových map. Znovu se
jedná o úsporu času při vyhledávání informací a tím i šetření podnikových zdrojů.
6.2.3.8.Dokumenty
Předposlední perspektivou je dokumentace. Znamená to, že celý informační systém by měl být
zdokumentován jak v uživatelské, tak v administrátorské, ale i v programátorské dokumentaci.
Všechny tyto dokumentace by měly být z důvodů struktury, přehledu a srozumitelnosti v podobě
myšlenkových map.
6.2.3.9.Řízení práce dané fáze
Nakonec máme manažerskou perspektivu, která se stará o samotné řízení projektů. Stará se
například o dodržování termínů, přidělování peněz a přidělování úkolů při implementaci. Aby
projektový manažer udržel přehled nad všemi těmito údaji, je dobré vytvořit strukturovanou
myšlenkovou mapu a kalendář v podobě myšlenkové mapy, které podpoří projektového manažera
při jeho práci.
6.2.4.Myšlenkové mapy při kombinaci dimenzí a stadií vývoje
To jsou všechny aspekty, na které je potřeba myslet při vývoji informačních systémů. Vtip metodiky MMDIS spočívá v tom, že se v každé vývojové fázi kontroluje vývoj informačního systému
ze všech úhlů pohledu, aby se nezanedbal žádný aspekt. Je to právě tato kombinace dvou prvků,
která zvýhodňuje myšlenkové mapy. Díky myšlenkovým mapám nyní máme podstatné záležitosti
všech fází a všech dimenzí shrnuty na několik listů papíru. Když nyní potřebujeme kombinovat
fázi vývoje s určitou obsahovou částí, stačí vzít příslušné myšlenkové mapy a porovnat je. Tím
ušetříme velké množství času, oproti srovnávání dvou více než patnáctistránkových dokumentů.
To je přínos používání myšlenkových map při vývoji informačních systémů. Tento postup si na
konec kapitoly znázorníme na příkladě. Business konzultant zpracovává úvodní studii týkající
se informačního systému. Při své práci narazí na několik problémů týkající se organizace, pro
kterou informační systém vytváří a legislativního rámce. Problém má také s tím, že si přesně
nepamatuje, jak projekt má být financován a zda má být nakoupen nový hardware a software.
Pokud by pracoval bez myšlenkových map, náš konzultant by musel přečíst 20-30 stránek textu
týkající se organizačního a právního pohledu, dalších 10 stránek pro náhled na finanční plán
a dalších 20 stránek pro zjištění výsledků softwarového a hardwarového auditu. Při používání
myšlenkových map by musel jen vyhledat příslušné myšlenkové mapy. Potřebné informace by
v nich našel během maximálně dvaceti minut a mohl by pokračovat ve své práci. Úspora času a
tedy zefektivnění celého procesu vývoje informačního systému je naprosto zřetelná a představuje
hlavní výhodu používání myšlenkových map při vývoji IS.
Václav Vašíček
50
7.Vytváření myšlenkových map pomocí speciálního
softwaru
V poslední části bakalářské práce si představíme výhody a nevýhody vytváření myšlenkových
map pomocí počítačů a představíme si nejdůležitější software pro jejich tvorbu.
7.1.Nevýhody
Nejprve ovšem musíme zmínit nevýhody, které většina programů pro tvorbu myšlenkových map
má. Programy totiž nedovolí uživateli vyvinout svůj osobní styl, protože mu vnutí svůj standardní
vzhled. Jen s velkým úsilím pak je možno vytvářet mapy, které jsou opravdu různé. Hrozí tedy
unifikace a vytváření myšlenkových map, které ve skutečnosti nebudou myšlenkovými mapami. Proto je potřeba nejprve vyvinout svůj osobní styl pomocí papírových myšlenkových map,
seznámit se s teorií a teprve potom je vhodné využívat software pro mapování. Jen tímto způsobem
bude zajištěno, že uživatel bude vytvářet myšlenkové mapy, které budou využívat všechny kortikální schopnosti.
7.2.Výhody
Pokud si ovšem uvědomíme tyto nevýhody, můžeme plně využívat potenciál, který se skrývá
v softwaru pro vytváření myšlenkových map. Lze například velmi jednoduše reorganizovat
myšlenkové mapy. Tím pádem není potřeba překreslovat nedokonalou mapu, ale stačí přetáhnout
některé uzly na jiná místa nebo změnit jejich pořadí. Dále tento software umožňuje zobrazovat
jen významné uzly. Pokud v určité situaci potřebujeme jen některé uzly, můžeme ty ostatní zneviditelnit a to vede k větší efektivitě práce, jelikož budeme vidět jen ty informace, které pro nás
budou podstatné. Díky těmto možnostem uspořádání je tedy možné udržet přehled i ve velmi podrobných myšlenkových mapách. Významnou výhodou softwaru pro tvorbu myšlenkových map
je jejich možnost propojení s jinými dokumenty. Můžeme například přidat k uzlu patřící nějaké
osobě odkaz na webovou stránku nebo připojit životopis. Nakonec je také potřeba si uvědomit,
že software pro tvorbu myšlenkových map může pomáhat při tvorbě myšlenkových map podle Buzanových zákonů. Konkrétně to znamená, že software bude pro uživatele vytvářet takové
myšlenkové mapy, které se budou obracet na všechny smysly a tím zvýši jeho schopnost třídit
myšlenky, jeho paměťovou kapacitu a jeho kreativní potenciál.
7.3.Aplikace
Je na jednotlivých tvůrcích softwaru, jak se jim povede převést teoretické výhody myšlenkového
mapování do softwaru a také samozřejmě mohou myšlenkové mapy obohatit dalšími vlastnostmi.
My si z toho důvodu nyní představíme a porovnáme software pro tvorbu myšlenkových map. Budeme srovnávat komerční a open source software, který funguje na všech důležitých platformách,
tj. na operačních systémech OS X, Linux a na rodině operačních systémů Windows.
Václav Vašíček
51
7.3.1.MindManager 7 Pro a MindManager 7 Lite
Z komerčních programů se podíváme na vedoucího na trhu, kterým je software MindManager,
který je vyvíjen společností Mindjet. Celosvětově je instalováno 900.000 verzí MindManageru,
které jsou mimo jiné využívány v polovině 500 nejúspěšnějších světových společností. MindManager vychází ve verzích Pro a Lite. Všeobecně lze říct, že verze Lite je velmi podobná verzi
Pro, ale její funkcionalita je “osekaná” o schopnosti, které má mít verze Pro exkluzivní. My budeme porovnávat obě verze, které mají obě společné označení 7.1.388.
MindManager 7
7.3.2.IMindMap
Další komerční software, který v přehledu otestujeme je IMindMap, který je vyvíjen společností
BuzanOnline. Je to jediný software, který smí používat registrované slovo Mind Mapping a který
je “posvěcen” Tony Buzanem. Buzan totiž tvrdí, že IMindMap je jediným programem, který plně
splňuje zákony myšlenkových map a z toho důvodu tento software samozřejmě nemůže chybět v
našem porovnání. Testovali jsme verzi 2.2.3.
IMindMap
Václav Vašíček
52
7.3.3.FreeMind
Další software patří do skupiny open source. Zde se budeme věnovat programu FreeMind, který
má více než 5000 stáhnutí denně a celkový počet stažení činí více než 5000000. Je tedy jasné,
že FreeMind, který je napsán v Javě, je nejpopulárnějším nástrojem pro vytváření myšlenkových
map. My se v našem testu budeme zabývat verzí 0.8.1.
FreeMind
7.3.4.Ostatní
Existuje také řada dalších open sourcových programů, jako například Pimki, WikkaWiki, Bubbl.
us, VUE, View Your Mind a jiné, které se ovšem do našeho přehledu nedostali. Důvody pro to jsou
různorodé. Pimki se sice označuje jako program pro vytváření myšlenkových map, který je postaven na platformě Ruby. Popravdě se ovšem jedná o “obyčejný” systém wiki, který zobrazuje své
stránky pomocí grafů, které se podobají myšlenkovým mapám. WikkaWiki je také systém wiki,
který je programován v PHP a využívá databázi MySQL. Tento systém bývá označován za systém
pro tvorbu myšlenkových map, ve skutečnosti ovšem existuje možnost importovat myšlenkové
mapy z programu FreeMind a pracovat v něm s nimi. Proto není potřeba blíže věnovat systému
WikkaWiki v našem přehledu. Další zajímavou webovou službou je Bubbl.us. Tento systém vypadl z výběru testovaného softwaru, protože umožňuje pouze vytvářet “bubliny” a hierarchicky je
spojovat. Neexistuje například žádná možnost vkládání obrázku a z důvodů nedostatečné funkcionality byl vyřazen. Poté existuje software VUE, který může být použit pro tvorbu myšlenkových
map. Jedná se ovšem o software pro tvorbu konceptuálních map. Tento systém nepodporuje hierarchické struktury a z toho důvodu nebude v testu softwaru zohledněn. Nakonec ještě existuje
program View Your Mind, který je opravdu plnohodnotný software pro tvorbu myšlenkových
map. Bohužel existují jen verze pro Linux a OS X. Tento program nesplňuje kritérium, aby fungoval na všech důležitých platformách a proto nebude testován. Celkem ovšem lze konstatovat,
že FreeMind je software, který dominuje skupině OpenSource. Je vypovídající, že menší projekty
se snaží o kompatibilitu s aplikací FreeMind, kterou považují za “velkého bratra”. WikkaWiki
tomu je příkladem a proto je zdůvodnitelné, že ze skupiny open source software budeme věnovat
pozornost pouze aplikaci FreeMind.
Václav Vašíček
53
Budeme tedy testovat aplikaci FreeMind, MindManager 7 Pro, MindManager 7 Lite a IMindMap.
Je nutné podotknout, že MindManager 7 Pro a IMindMap byl testován ve zkušební verzi, které
ovšem nemají žádná zásadná omezení týkající se funkcionality.
7.4.Kritéria
Pro test byla vymyšlena sada kritérií, které byly shrnuty do různých skupin. Jednotlivé skupiny
jsou:
●Administrace
●Zákony
○○ Zvýraznění
○○ Asociace
○○ Zřetelnost
●Kompozice
●Uživatelské rozhraní
●Formáty
●Integrace
●Technologie
●Ekonomie
Jednotlivá kritéria si nyní představíme a přitom si řekneme, jak je splňují jednotlivé aplikace.
7.4.1.Administrace
Do administrativní skupiny patří cena programu, obtížnost instalace a výkonnost programu.
Nejprve si ukážeme ceny k 25.4.2008:
●MindManager 7 Pro: 299€
●IMindMap: 89€
●MindManager 7 Lite: 79€
●FreeMind: 0€
U instalace se neobjevily žádné problémy. Jen FreeMind potřebuje, aby byla nainstalovaná Java,
což je v dnešní době samozřejmostí.
Poté se také musíme věnovat výkonu. Až na IMindMap, který byl při manipulaci s větším
množstvím uzlů pomalý a nestabilní, se nevyskytly žádné problémy. IMindMap tedy má špatnou
až průměrnou výkonnost, zatímco ostatní aplikace mají výkonnost výbornou.
Václav Vašíček
54
7.4.2.Technické zákony
Další skupinou, kterou se budeme věnovat, jsou technické zákony myšlenkových map. Tyto si
rozdělíme do různých kategorií, jak to činí i Tony Buzan.
7.4.2.1.Zvýraznění
První z prozkoumaných kategorií je zvýraznění. Centrální obraz by měl být obrazem, který by
měl obsahovat více než 3 barvy. Všechny otestované aplikace umí vložit do aplikace obrázek jako
centrální obraz.
Jedině IMindMap ovšem umožňuje smysluplným způsobem použít minimálně 3 barvy pro centrální téma, pokud neimportujeme barevný obrázek.
Poté má být možné vkládat do myšlenkových map vlastní a cizí obrázky. Obě verze MindManagera a IMindMap umožňují přímé kreslení do myšlenkové mapy. Vytvořené obrázky z MindManagera Pro a Lite ovšem nelze zmenšovat ani zvětšovat, zatímco IMindMap umožňuje měnit
velikost.
Všechny aplikace umožňují vkládání obrázků z cizích zdrojů. IMindMap zde zanechává nejlepší
dojem, protože se umí navíc připojit k databázi obrázků a klipartů, které lze vložit do myšlenkové
mapy a tím ulehčuje vytváření různorodých myšlenkových map.
V myšlenkových mapách by měly být hlavní témata označena větším písmem než na okrajích.
Všechny aplikace umožňují manuální změnu velikosti písma, IMindMap je ovšem jediný, který
automaticky upravuje velikost písma podle pozice slova v myšlenkové mapě.
Posledním kritériem z oblasti zvýraznění splňují všechny aplikace. Jedná se totiž o zanechávání
dostatku volných míst v myšlenkové mapě. Software je ideální právě pro přehledné uspořádání
map a proto žádná aplikace nemá problémy s tímto kritériem.
7.4.2.2.Asociace
Nyní se budeme věnovat asociacím, další kategorii zákonů. Všechny otestované aplikace umožňují
spojit uzly z jiných větví pomocí šipek.
Všechny aplikace také umožňují různě zabarvit text. IMindMap je ovšem jedinou aplikací, která
umí automaticky měnit barvu pro každý uzel. To uživateli ušetří spoustu času při vytváření
myšlenkových map podle zákonů.
Dobré myšlenkové mapy by pak také měly obsahovat různé kódy. Každá aplikace bohužel
umožňuje pouze vkládání obrázků nebo manuální vkládání znaků. Zde všelikace mají prostor pro
zlepšení.
7.4.2.3.Zřetelnost
Poslední kategorií kritérií týkající se zákonů myšlenkových map je kategorie zřetelnosti. Do této
kategorie patří objímání příbuzných témat a tvarování linek. Všechny aplikace například umí
objímat linky.
Václav Vašíček
55
Co se týče tvarování linek, je situace mnohem horší. Jen IMindMap umožňuje volně kreslit linky,
určovat jejich barvu a tloušťku i jednotlivě. MindManager v obou verzích jen má předdefinované
tvary a uspořádání a FreeMind umožňuje měnit barvu a tloušťku linek pouze globálně. Zde je
IMindMap s odstupem nejlepší.
7.4.3.Kompozice
Pak se budeme zabývat kompozicí. Všechny programy umožňují vytvářet hierarchie.
Jen MindManager Pro a MindManager Lite umožňují automaticky vkládat seznamy. Ve FreeMindu a IMindMapu musí být čísla vložena pro každý uzel manuálně, což může být velmi pracné.
7.4.4.Uživatelské rozhraní
Další kategorií kritérií je uživatelské rozhraní. Všechny aplikace mají výbornou přehlednost.
Co se týče intuitivnosti, je situace odlišná. MindManager je v obou verzích nejintuitivnější v
ovládání, protože rozvržením připomíná produkty MS Office. MindManager navíc má rychlou
odezvu a podporuje standardní navigaci v mapách: Enter pro vložení uzlu na stejné úrovni a Insert pro potomka. FreeMind pak je středně intuitivní, jelikož podporuje standardní navigace, ale
má vlastní GUI. IMindMap je v tomhle ohledu nejhorší, protože má pomalou odezvu, nedodržuje
standardy a při vytvoření nového uzlu fokus nepřejde na nový uzel, ale zůstane na rodičovském.
Vstupy mohou být samozřejmě také kresleny tabletem. Ten podporují velmi dobře jen MindManager a IMindMap. FreeMind jako open source projekt bohužel tuto funkcionalitu nemá.
Další otázkou související s uživatelským rozhraním, je způsob, jak seznámit uživatele s novým
programem. Zde je nejlepší IMindMap, který na svých internetových stránkách nabízí velmi podrobné anglické tutoriály v podobě videa. MindManager své video-tutoriály dodává přímo se softwarem. Ty jsou také výborné, ale IMindMap poněkud podrobněji popisuje svou funkcionalitu.
FreeMind se jako typický reprezentant musí spolehnout na nápovědu v programu, která není
špatná a částečně je dostupná i v podobě myšlenkové mapy. V porovnání s videi konkurentů
ovšem zaostává.
Pak je také zajímavé, ve kterých jazycích jsou programy k dispozici. Všechny programy jsou
dostupné v angličtině. IMindMap ovšem nepodporuje žádné další jazyky. MindManager pak ještě
umí německy a francouzsky. Jediný programem, který je dostupný v češtině je FreeMind a navíc
existuje ještě v mnohém větším množství jazykových mutací.
7.4.5.Formáty
Zajímavou otázkou je také, do kterých formátů lze výsledky tvorby ukládat. My si nyní ukážeme
možnosti jednotlivých programů:
●PDF
○○ MindManager 7 Pro
○○ MindManager 7 Lite
○○ IMindMap
○○ FreeMind
Václav Vašíček
56
●Spustitelný soubor
●Bitmapová grafika
○○ IMindMap
○○ FreeMind
●Vektorová grafika
○○ FreeMind
●HTML
○○ IMindMap
○○ FreeMind
●Tisk s rozložením mapy na více stránek
○○ IMindMap
○○ FreeMind
●Import cizích souborů
○○ FreeMind importuje soubory MindManagera
7.4.6.Integrace
Je samozřejmě také možné integrovat software pro tvorbu myšlenkových map s jinými aplikacemi. MindManager 7 Lite neumí spolupracovat s žádnou jinou aplikací. Zato MindManager 7
Pro umí spolupracovat s aplikacemi Microsoft Office. Konkrétně lze importovat z a exportovat
do souborů MS Word a MS Powerpoint. Dále lze importovat a exportovat úkoly a kontakty do
prostředí Outlook. Lze zobrazovat a upravovat data z prostředí MS Excel a vytvořené myšlenkové
mapy lze označit a převést dokonce jako procesy do prostředí MS Visio. MindManager 7 Pro tedy
umožňuje procesní modelování, což s obyčejnými myšlenkovými mapami není možné. Navíc
MindManager 7 Pro umí spolupracovat také s prostředím MS Exchange. MindManager 7 Pro
pak ještě může být spojen také s prostředí Lotus Notes a s dalším množstvím aplikací. Jejich
seznam může být nalezen na internetových stránkách Mindjetu. IMindMap umí exportovat svá
data do souborů MS Word a MS Powerpoint. FreeMind je z open sourcového prostředí a proto je
příjemným zjištěním, že lze exportovat data do souborů z příbuzné sady kancelářských aplikací
Open Office.
Václav Vašíček
57
7.4.7.Technologie
Technologická skupina je předposlední skupinou kritérií pro porovnání softwaru. MindManager
7 Pro a FreeMind například umožňují zašifrovat myšlenkové mapy. Obě verze MindManageru
mají wizardy pro vytváření myšlenkových map Všechny testované aplikace umí vytvářet odkazy
na webové stránky či jiné soubory. Jen software od Mindjetu umí přidávat soubory jako přílohu
k myšlenkovým mapám, tak že soubor bude vždy dostupný s myšlenkovou mapou. Všechny
programy podporují vyhledávání v mapách. Jen MindManager 7 Pro umožňuje programování a
používání makra a přidávání záložek do map. Až na IMindMap umí všechny aplikace zneviditelnit celé větve myšlenkové mapy, což usnadňuje přehled.
7.4.8.Business
Konečně se dostaneme k poslední,
ekonomické skupině kritérií. Zde
jednoznačně dominuje MindManager 7 Pro. Jen tato aplikace umí
přidávat do mapy dashboardy, které
zobrazí finanční údaje v tabulkách
a grafech, vytvářet úkoly a vytvářet
takzvané “custom properties”, skupiny atributů, které jsou častěji
použitelné v různých myšlenkových
mapách. Všechny aplikace umí vkládat do map lineární texty. IMindMap a MindManager 7 Pro pak mají
zvláštní možnost pro brainstorming. Řešení IMindMapu je o něco
elegantnější, protože jeho výsledky
odpovídají mini-mapám, které pak
lze jednoduše rozpracovat.
7.5.Vyhodnocení
Nyní jsme si slovně popsali všechny
kritéria, a jak je testované programy
splňují. Dále ohodnotíme většinu
kritérií body od 1 do 10, přičemž
1 bude nejhorší a 10 nejlepší. Tyto
hodnoty pak využijeme, abychom
vypočítaly, které programy jsou
vhodné pro různé oblasti.
Nyní se dostaneme k samotnému
hodnocení programů pro vytváření
myšlenkových map. Jak již víme,
jsou kritéria seskupeny do různých
skupin. My pro ohodnocení programů
budeme používat multikriteriální rozhodování. Metodu, kterou budeme
Václav Vašíček
Hodnocení programů
58
aplikovat je metoda váženého součtu. Hodnoty z této tabulky normalizujeme a tím jsme téměř
připraveni pro porovnání.
Myšlenkové mapy se používají v různých situacích, a proto nemůžeme říct, že jedna aplikace je
jednoznačně lepší než ta druhá. Vždy záleží na kontextu při kreslení myšlenkové mapy, a proto jsme vytvořili čtyři různé profily, které dají normalizovaným datům různé váhy. Všeobecný
profil dává každé skupině přesně tu stejnou váhu, profil myšlenkových map se soustředí pouze
na vlastnosti programů, které souvisí pouze s teorií myšlenkových map, osobní profil odpovídá
pravděpodobným zájmům soukromé osoby a business profil stanovuje váhy tak, jak by to vyhovovalo velké firmě.
7.5.1.Všeobecný profil
Nyní se dostaneme k výsledkům. Všeobecný profil, při kterém každá skupina vah získává stejnou
hodnotu, vykazuje jako jednoznačně nejlepší program MindManager 7 Pro s 80,6% ze 100%.
Lze tedy konstatovat, že tento software má nejrozsáhlejší funkcionalitu. Následuje IMindMap
se 60,5%, na třetím místě figuruje FreeMind se 55,4% a poslední je MindManager 7 Lite se
52,0%. Toto hodnocení ovšem není úplně vypovídající pro případy konkrétního využívání aplikací, jelikož každá skupina kritérií má stejnou váhu.
Výsledky a váhy všeobecného profilu
Václav Vašíček
59
7.5.2.Profil myšlenkových map
Více vypovídají konkrétní profily, jako například profil myšlenkových map. Zde se klade pouze
důraz na dodržování zákonů myšlenkových map, na uživatelské rozhraní a na výstupní formáty.
Pokud změníme váhy tak, aby favorizovaly tyto kategorie, získáme jiné výsledky. Jednoznačně, a
to se 88,0% vyhrává IMindMap. Druhý program je MindManager 7 Pro se 61,7%, třetí je MindManager 7 Lite se 56,6% a poslední je FreeMind se 49,1% ze 100%. Toto nastavení vah nám
ukazuje, že Tony Buzan opravdu nabízí jediný program, který dodržuje z velké části zákony pro
tvorbu myšlenkových map. Z odstupu ostatních programů jasně vidíme, že hůře podporují psaní
map, které využívají všechny kortikální schopnosti člověka.
Výsledky a váhy profilu myšlenkových map
Václav Vašíček
60
7.5.3.Osobní profil
Dalším profilem je osobní profil, ve kterém samotná cena aplikace má váhu 20%. Zbytek vah
je nastaven tak, že favorizuje samotný proces vytváření myšlenkových map. Na rozdíl k profilu
myšlenkových map se ovšem neignorují skupiny mimo zákony myšlenkových map. Při takovém
nastavení vah vyhrává FreeMind se 64,69%. Těsně na druhém místě se těsnš umístil IMindMap
se 64,06% a následují s menším odstupem MindManager 7 Pro se 62,82% a na posledním místě
se umístil MindManager 7 Lite se 62,75%. Pro jednotlivé osoby tedy lze doporučit následující
postup: Nejprve si vyzkoušet vytváření prvních myšlenkových map s programem FreeMind.
Pokud se nám mapování zalíbí, investujeme 89€ do další funkcionality a schopností, které nabízí
IMindMap a pokud pronikneme do tématiky natolik, že budeme chtít využívat pokročilé business
funkce, přejdeme na MindManager 7 Pro. Je pozoruhodné, že pro osobní použití cena MindManageru 7 Pro, která je o 220€ vyšší než verze Lite přesně vyvažuje chybějící funkcionalitu.
Výsledky a váhy osobního profilu
Václav Vašíček
61
7.5.4.Business profil
Poslední profil je business profil, který klade důraz na kritéria, které podporují ekonomickou
činnost podniku, plánování, řízení a integraci s okolními aplikacemi. V tomto případě jednoznačně
vyhrává MindManager 7 Pro se 86,6%, na druhém místě se umístil IMindMap se 52,7% a na třetí
místo se dostal FreeMind se 52,1%. Nejhůře podporuje podnikání MindManager 7 Lite a získává
pouhých 40,7%. Pro podnikání se tedy nejlépe hodí MindManager 7 Pro, pokud se bude jeho
pořizovací cena zdát společnosti příliš vysoká, je možné přejít na levnější IMindMap nebo FreeMind nabízející o něco horší funkcionalitu za nižší cenu.
Výsledky a váhy business profilu
7.5.5.Shrnutí
Pro “čisté” myšlenkové mapování je tedy vhodný IMindMap, soukromé osoby by nejprve měly
vyzkoušet FreeMind a poté přejít na IMindMap. Pro business záležitosti je nejvhodnější MindManager 7 Pro, který také bezesporu nabízí největší funkcionalitu.
Václav Vašíček
62
8.Příbuzná témata
V průběhu výkladu jsme poznali velmi podrobně myšlenkové mapy. Nejsou ovšem jediným konceptem pro uchování informací a proto si na konci práce představíme příbuzná témata. Podíváme se
na jejich historii, o co vlastně jde, jak se v praxi využívají a co mají, respektive nemají společného
s myšlenkovými mapy. Konkrétně to znamená, že se podíváme na kognitivní mapy a na topic
maps, které se také nazývají mapy témat.
8.1.Kognitivní mapy
8.1.1.Historie
Nejprve se budeme věnovat kognitivním mapám. Tento termín byl vytvořen E. C. Tolmanem
v roce 1948 zveřejněním své studie “Cognitive maps in rats and men” v publikaci Psychological Review. Tolman ve své studii využíval krysy a labyrint. Nejprve krysu nasytil a vpustil ji do
labyrintu, ve kterém schoval různé potraviny. Krysa se jen pomalu procházela labyrintem a jídla
si nevšímala. Tímto skončila první fáze experimentu. Ve druhé fázi, která mohla následovat až
poté, co krysa znovu vyhladověla, Tolman srovnal tuto krysu, která již byla v labyrintu s krysou,
která byla rovněž vyhladovělá, ale v labyrintu ovšem ještě nebyla. Obě krysy nasadil do labyrintu
a pokaždé nalezla žrádlo mnohem rychleji ta krysa, která již znala labyrint. Z toho plynulo, že
zvířata nejednají jen pudově, ale že si pamatují například zeměpisné polohy a jednají na základě
těchto znalostí. Jsou to právě tyto znalosti, které se nazývají kognitivní mapy. Tolman byl schopen
rozšířit tyto znalosti i všeobecně na člověka a zjistil, že i člověk si ukládá část svých znalostí do
kognitivních map.
8.1.2.Podstata
Samozřejmě se nejedná přímo o mapy, ale termín kognitivní mapa označuje určitou reprezentaci
entit v mozku. Jedná se o to, že člověk je schopen umístit předměty do daného kontextu, který se
může týkat hmatatelných témat, jako je biologie nebo právě zeměpis. Může se ale i týkat abstraktních témat, jako jsou například mezilidské vztahy. Člověk umí provázat tyto do kontextu zařazené
předměty různými vztahy. Vědci se dnes domnívají, že se tento proces děje v jedné z nejstarších
částí mozku, která se jmenuje hippocampus. Člověk, který si tedy zapamatoval předměty a jejich
vztahy pak je například schopen nakreslit mapu své domácnosti, svého rodného města, ale i mapu
biologické struktury anebo mapu mezilidských vztahů.
8.1.3.Využití
8.1.3.1.Metoda Loci
Tolmanovo zjištění bylo ovšem využíváno mnohem dříve, než vznikl pojem kognitivní mapa. Ve
starém Římě totiž existovala takzvaná “Metoda Loci”, která sloužila k zapamatování veřejných
projevů. Řečník se nejprve musel naučit nazpaměť strukturu budovy nebo paláce. Zapamatoval
si, kde se nachází jednotlivé pokoje. Poté si sepsal listinu témat, o kterých chtěl hovořit a každý
pokoj naplnil předměty, které asocioval s danými tématy. Následně se naučil, co se nachází v
různých pokojích a při svém veřejném vystoupení řečník pouze následoval svou kognitivní mapu,
která mu zabezpečila, že mluvil o všem důležitém.
Václav Vašíček
63
8.1.3.2.Fuzzy kognitivní mapy
Kognitivní mapy se ovšem nepoužívají pouze pro zapamatování proslovů. Podskupina kognitivních map, fuzzy kognitivní mapy se dnes používají pro modelování různých systémů. Nejprve
se vytvoří fuzzy diagramy a jednotlivým cestám v diagramu se přidělí váhy. Díky těmto diagramům
a váhám, jsme schopni vytvořit model, který nám pomůže při simulaci reality. Fuzzy kognitivní
mapy se tímto způsobem využívají při plánování výroby, v teorii her, při rozvržení projektových
zdrojů, v robotice, v expertních systémech a při ověřování znalostí.
My si tento postup znázorníme na příkladu s kočkou Mickou. Nejprve tedy musíme zjistit, jak
Micčin život vůbec vypadá. Kočka se protahuje, čistí si kožíšek, hraje si, spí, vrtí ocáskem a ráda
se mazlí. Nyní je otázkou, jak vytvoříme model chování kočky. Jednou možností je, že budeme
náhodně vybírat z daných možností. Jinou alternativou je navrhnout program, který bude simulovat reakce kočky podle pravidla if-then-else. My ovšem chceme sestavit model chování, který
bude autonomně reagovat na nastalé situace a právě k tomu nám bude sloužit fuzzy kognitivní
mapa. Nejprve tedy musíme jasně definovat Micky činnosti a stavy, které jsou následující: pozorování, únava, mytí, spánek, hra, protahování a zkoumání. Tyto činnosti jsou vzájemně provázány.
Únava se zvyšuje, když Micka něco pozoruje nebo si hraje. Pokud je kočka příliš unavená, tak si
lehne a spí, což vede k tomu, že se méně baví a po spánku zase bude mít potřebu si hrát. Jednotlivé
vztahy ohodnotíme určitým koeficientem. Z těchto pojmů a vztahů vytvoříme fuzzy kognitivní
mapu jako na obrázku. Fuzzy kognitivní mapu pak pomocí matematiky, kterou si pro její komplexnosti nyní nebudeme představovat, převedeme do matic, které už budou interpretovatelné
speciálním softwarem, který bude schopný simulovat námi vytvořený model kočky Micky. Z
tohoto příkladu je tedy jasné, že fuzzy kognitivní mapy mohou velmi dobře sloužit k vytváření
modelů a k jejich simulaci.
[9] Fuzzy kognitivní mapa kočky Micky
Václav Vašíček
64
8.1.4.Vztah k myšlenkovým mapám
Tématem práce jsou ovšem myšlenkové mapy a my si nyní představíme rysy, které myšlenkové
mapy mají, respektive nemají společné s kognitivními mapami. Zásadní společná vlastnost, která
je oběma mapám společná, spočívá ve strukturované reprezentaci znalostí. Kognitivní mapy
a myšlenkové mapy jsou do vysoké míry strukturované a využívají v první části představené
myšlenkové cesty. Oba typy map jsou tedy přirozené, jelikož vycházejí z architektury mozku.
Mapy se ovšem také liší v určitých ohledech. Kognitivní mapy například nemají pravidlo pro vizualizaci a nenutí člověka ke kreativitě z toho důvodu, že kognitivní mapy zachycují status quo a
nevyužívají v takové míře obrazotvornosti, jak to činí myšlenkové mapy. Velkým rozdílem je také
fakt, že myšlenkové mapy jsou vyjádřením radiálního myšlení, zatímco kognitivní mapy nevycházejí z centrálního bodu a proto má každý předmět na kognitivní mapě stejnou důležitost.
8.2.Topic maps
8.2.1.Historie
Druhým příbuzným myšlenkových map jsou topic maps, mapy témat. Jedná se o poměrně mladý
způsob popisování informací, který se v roce 2000 stal normou ISO. V té době byly topic maps
vytvářeny na základě HyTime a SGML. Tyto technologie ovšem nebyly využitelné na webu a
z toho důvodu byla v roce 2003 vydána další ISO norma týkající se map témat. Standard byl
přepsán a nyní se využívá pro popis topic maps XML.
8.2.2.Podstata
[12] Schéma topic maps
Nyní si ovšem musíme vysvětlit, co topic maps vlastně jsou. Jedná se o model a gramatiku pro
reprezentaci struktury informačních zdrojů, která se rozpadá v témata, vzájemné vztahy, výskyty,
role a oblasti platnosti. Mapy témat se nazývají dokumenty, které respektují tuto gramatiku. My
si ji nyní z toho důvodu představíme. Topic maps znají dvě vrstvy, znalostní vrstvu a vrstvu
informací. Ve vrstvě informací se nacházejí samotné dokumenty a nad nimi je vrstva znalostí
obsahující takzvaná témata. Tato vrstva ovšem nezná obsah dokumentů z informační vrstvy!
Ví jen, jaké dokumenty patří k určitým tématům. Ve znalostní vrstvě tedy jsou témata a vztahy
mezi jednotlivými tématy. Máme zde například témata “Sparta”, “Arsenal”, “Tomáš Rosický”
a “Jaroslav Hřebík”. Mezi jednotlivými tématy mohou být vztahy, jako Tomáš Rosický hrál za
Arsenal, Tomáš Rosický hrál za Spartu, Jaroslav Hřebík trénoval Spartu, Jaroslav Hřebík netrénoval Tomáše Rosického. Každé téma je jednoznačně definováno podle jeho URI adresy. Témata
Václav Vašíček
65
navíc mohou mít výskyty. Výskytem se rozumí dokument ve vrstvě informací. Konkrétně si pod
tím můžeme představit odkaz na osobní stránky Tomáše Rosického, adresu Arsenalu, na fotky
ze zápasů Sparty. Výskyty tedy vytvářejí spojení mezi tématy ve znalostní vrstvě a mezi dokumenty ve vrstvě informací. Pak existují vztahy, které jsou obsazeny rolemi a z topic maps je tedy
jasně zřetelné kdo má jakou funkci ve vztahu. Tomáš Rosický má například ve vztahu ke Spartě
a Arsenalu vztah hráč, zatímco kluby mají k hráči vztah zaměstnavatel. Z mapy témat tedy lze
jednoznačně říct, že Tomáš Rosický hrál fotbal za Spartu, ale také, že Sparta měla na soupisce
Tomáše Rosického. Nakonec se u témat také definuje takzvaný scope, oblast platnosti. Scope se
využívá při vícejazykovém přístupu k tématu a při řešení problémů homonym. Pokud si anglický
nebo německý uživatel nastaví svou národní oblast platnosti, se mu při vyvolání pojmu Sparta
Prague resp. Sparta Prag zobrazí právě informace o klubu, který se v České republice jmenuje
Sparta Praha. Poté také existuje Scope pro homonyma, to znamená pro stejná slova, která mají
v jiném kontextu úplně odlišný význam . Nastaví-li uživatel scope na hokej, fotbal nebo antické
Řecko, tak se mu zobrazí při vyvolání pojmu Sparta buď informace o fotbalové Spartě, o hokejové Spartě nebo o městě na peloponéském poloostrově.
Abychom gramatiku topic maps shrnuli: Ve znalostní vrstvě se vyskytují témata jednoznačně
definovaná podle URI, které mohou mít různé oblasti platnosti. Tyto témata jsou provázána pomocí vztahů, u kterých je potřeba stanovit role. Navíc témata mají výskyty, které ukazují na dokumenty ve vrstvě informací.
8.2.3.Využití
Tato gramatika, tedy topic maps se využívají v content management systémech, při integraci a
spojování zdrojů, v expertních systémech, v B2B aplikacích a hlavně umožňují logicky správné
členění portálů, usnadňují elektronické vyhledávání podle širších souvislostí, tj. podle vztahů, a
jsou velmi dobrým nástrojem pro reprezentaci informací.
8.2.4.Vztah k myšlenkovým mapám
Nyní si znovu popíšeme společné rysy a rozdíly mezi naším hlavním tématem, myšlenkovými
mapy a topic maps. Společné rysy spočívají v tom, že myšlenkové mapy a mapy témat umožňují
propojení témat. Struktura topic maps je navíc taková, že ji lze vyvíjet stejně jakou myšlenkovou
mapu až do nekonečna, jelikož ke každému tématu existuje vždy alespoň jedna další asociace
respektive jeden další vztah. Rozdíly ovšem spočívají v tom, že topic maps jsou navrženy tak,
aby sloužily hlavně v oblasti IT/ICT. Topic maps totiž jsou standardizovány pomocí norem
ISO na bázi XML, zatímco myšlenkovou mapu lze nakreslit i ručně. Jelikož ideálem map témat je stav, ve kterém budou všechny znalosti v jedné mapě, která bude editována mnoha lidmi,
je pravděpodobnost zamítnutí absurdních nápadů mnohem větší než u myšlenkových map a z
toho důvodu mapy témat nejsou vhodné pro kreativní proces a pro vytváření poznámek. Dalším
odlišným faktorem je velmi úzké spojení témat s dokumenty pomocí výskytů. Myšlenkové mapy
se s takovým “detailem” vůbec nezabývají. Spoléhají na to, že radiální myšlení vystačí pro
vyjádření myšlenek. Poslední velkou odlišností je skutečnost, že myšlenkové mapy vycházejí z
jednoho centrálního obrazu, zatímco témata v topic mapě jsou na stejné úrovni.
Václav Vašíček
66
8.3.Hodnocení
Z tohoto porovnání je jasné, že představené způsoby zachycení informací mají společné rysy, ale
že existují také specifické vlastnosti. Představené koncepty se hlavně zabývají tím, jak zobrazit
již existující strukturu a již existující informace, ale přesto si nekonkurují, protože nemají stejné určení. Myšlenkové mapy tedy zcela jistě nejsou zbytečné, protože mimo jiné jsou schopny
strukturovaně udržet informace a navíc se jedná o jednu z nejlepších metod pro pamatování, pro
učení, pro kreativní proces a vůbec pro podporu jakékoliv duševní činnosti.
Václav Vašíček
67
C.Závěr
V úvodu bakalářské práce jsme si stanovili cíle, kterých jsme chtěli v průběhu výkladu dosáhnout. Nyní nastal čas k tomu, abychom si naše výsledky shrnuli. Nejprve jsme si chtěli objasnit
teorii myšlenkových map a zjistit její stavební kameny. To se nám podařilo v prvních kapitolách,
jelikož jsme zjistili, že myšlenkové mapy jsou navržené takovým způsobem, aby byly pro člověka
přirozené. Dále jsme se seznámili se samotnou teorií a ukázali si nevýhody lineárních poznámek
a záznamů, které vůbec vedly ke vzniku myšlenkových map. Poté jsme chtěli být schopni sami
vytvářet myšlenkové mapy, k čemuž nám pomohly kapitoly, představující teorii a pravidla pro
vytváření myšlenkových map. Tím jsme získali potřebný teoretický základ a mohli se seznámit s
různými oblastmi, ve kterých myšlenkové mapy jsou přínosem. Zjistili jsme, že myšlenkové mapy
jsou optimální pro třídění vlastních a cizích myšlenek, pro pamatování, pro kreativní proces a pro
skupinové provádění těchto činností. Následně jsme si ukázali, že školství a vývoj informačních
systémů jsou příkladem pro konkrétní využití myšlenkových map v praxi. Poté jsme otestovali
software pro tvorbu myšlenkových map a vybrali ty aplikace, které buď nabízely největší funkcionalitu, nejlépe vyhovovaly zákonům pro tvorbu myšlenkových map, nebo co nejlépe odpovídaly
potřebám osob respektive podniků. Nakonec jsme se seznámili s kognitivními mapami a s topic
maps, které mohou být považované za příbuzné myšlenkových map.
Vlastní přínos při tvorbě bakalářské práce spočívá ve spojení metodiky MMDIS s myšlenkovými
mapami a v testování aplikací pro tvorbu myšlenkových map, jelikož byla vyvinuta velká škála
kritérií a několik profilů, aby byl vybrán ten software, který svému uživateli poslouží co nejlépe.
V praxi se ovšem vyskytují potíže. Každý člověk totiž musí chtít vytvářet myšlenkové mapy.
Existuje jen málo lidí, kteří jsou připraveni opustit své zvyky a třídit si své myšlenky lepším,
ale jiným způsobem. Při využití myšlenkových map ve vývoji informačních systémů narážíme
na ty samé problémy. Použití myšlenkových map totiž musí být stanoveno vedoucím projektu,
který myšlenkové mapy buď vůbec nezná nebo se obává příliš malých efektů z důvodu neznalosti
zaměstnanců. Proto je využití myšlenkových map při vývoji informačních systémů minimální.
Výsledky, nalezené v bakalářské práci, ovšem mohou být využity i v praxi. Je dobré znát teorii
myšlenkových map, jelikož je zásadním předpokladem pro jejich tvorbu. Dále je užitečné vědět
o oblastech pro využití myšlenkových map, aby autor myšlenkové mapy byl schopný posoudit,
ve kterých situacích myšlenkové mapy mohou být ohromným přínosem. Jediné, co je potřeba, je
odvaha pro prosazení netradičního způsobu, ať už se nacházíme v softwarové společnosti nebo v
bance. Vzorovým příkladem je ale školství. Myšlenkové mapy jsou ideální pro třídění znalostí,
učení a vytváření kreativních nápadů, ale používají se jen velmi zřídka.
Závěrem je třeba konstatovat, že myšlenkové mapy lze využít v mnohem větším počtu případů, než
kolik jich je uvedeno v bakalářské práci. Jen namátkově se můžeme zmínit o využití myšlenkových
map v projektovém řízení, v managementu nebo v řízení kariéry. Myšlenkové mapy opravdu
splňují očekávání, která jsme do nich na začátku práce vkládali. Jsou totiž nástrojem, který
umožňuje efektivnější organizaci myšlenek a který díky svému hravému přístupu udržuje pozornost a podporuje kreativitu. Stačí se s ním seznámit a začít ho využívat!
Václav Vašíček
68
D.Seznam použité literatury
[1]BUZAN, Tony, BUZAN, Barry. The mind map book. Emma Shackleton; Alan Burton, Ben Cracknell. 5th edition. Harlow : BBC
Active, 2006. 261 s. ISBN 1406610208.
[2]BUZAN, Tony, BUZAN, Barry. Das Mind-Map Buch : Die beste Methode zur Steigerung Ihres geistigen Potenzials. Christiana
Haack. 5. Auflage. Heidelberg : MvgVerlag, 2002. 319 s. BBC train your brain. ISBN 978-3-636-06243-7.
[3]VOŘÍŠEK, Jiří. Strategické řízení informačního systému a systémová integrace. 1. vyd. Praha : Management Press, 2006. 324
s. ISBN 80-85943-40-9.
[4]JABLONSKÝ, Josef. Operační výzkum : Kvantitativní modely pro ekonomické rozhodování. Kamil Mařík; Štěpán Jablonský.
3. vyd. Praha : Professional Publishing, 2007. 324 s. ISBN 978-80-86946-44-3.
[5]Neuron - Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. [2005] , 18.1.2008 [cit. 2008-04-25]. Popis mozkové buňky v encyklopedii
wikipedia. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Neuron>.
[6]Mindjet mit neuer Vertriebsstruktur auf Wachstumskurs in Europa [online]. 2002-2008 [cit. 2008-04-25]. Tisková zpráva o
společnosti Mindjet. Dostupný z WWW: <http://www.pressebox.de/pressemeldungen/mindjet-gmbh-european-headquarters/boxid-157988.html>.
[7]Mind Mapping Vorteile [online]. 2005-2006 [cit. 2008-04-25]. Seznam výhod myšlenkových map. Dostupný z WWW: <http://
www.allesgelingt.de/mindmapping/mindmappingvorteile/mindmappingvorteile.php>.
[8]WALTER, Andreas. Mind Mapping : Ein Werkzeug für Kopfarbeiter. Dialog Consult [online]. 2000 [cit. 2008-04-25], s. 1-6.
Dostupný z WWW: <http://www.dialog-consult.com/DCNL/PDF/DCNL008.PDF>.
[9]MLS, Karel. Fuzzy kognitivní mapy : Seminář SOCO [online]. 2002 [cit. 2008-04-25]. Přednáška z hradecké univerzity týkající
se fuzzy kognitivních map. Dostupný z WWW: <http://lide.uhk.cz/home/fim/ucitel/mlska1/www/SOCO/FCM%20SOCO.pps>.
[10]Beyond the cognitive map - The MIT Press [online]. c2008 [cit. 2008-04-25]. Představení knihy týkající se kognitivních map.
Dostupný z WWW: <http://mitpress.mit.edu/catalog/item/default.asp?ttype=2&tid=3947>.
[11]KRAFFT, Martin F.. Cognitive maps [online]. 2002 [cit. 2008-04-25]. Materiály z curychské univerzitiy týkající se kognitivních map. Dostupný z WWW: <http://www.ifi.unizh.ch/~krafft/papers/2001/wayfinding/html/node33.html>.
[12]What Are Topic Maps. XML.com [online]. 2002 [cit. 2008-04-25], s. 1-3. Dostupný z WWW: <http://www.xml.com/pub/
a/2002/09/11/topicmaps.html?page=1>.
[13]KOSEK, Jiří. Topic Maps : Tutoriál. Kosek.cz [online]. 2006 [cit. 2008-04-25], s. 1-47. Dostupný z WWW: <http://www.
kosek.cz/xml/tmtut/>.
[14]Vier Lerntypen und wie sie am effektivsten lernen [online]. 2002-2008 [cit. 2008-04-25]. Popis čtyř různých typů učení.
Dostupný z WWW: <http://www.philognosie.net/index.php/article/articleview/163/>.
[15]Carte heuristique - Wikipédia [online]. [2006] , 7 avril 2008 [cit. 2008-04-25]. Popis myšlenkových map ve francouzské wikipedii. Dostupný z WWW: <http://fr.wikipedia.org/wiki/Carte_heuristique>.
[16]ZMIJA, Markus. Alles über Mind Mapping [online]. 2001-2006 [cit. 2008-04-25]. Popis výhod myšlenkových map. Dostupný
z WWW: <http://www.zmija.de/mindmap.htm>.
[17]Mind Mapping [online]. [2001] [cit. 2008-04-25]. Stránky univerzity z Birminghamu o myšlenkovém mapování. Dostupný z
WWW: <http://www.as.bham.ac.uk/study/support/sscs/learn/effective/mindmap.shtml>.
[18]MindManager Software Products : Business Process Management Software - Mindjet [online]. 2008 [cit. 2008-04-25]. Domovské stránky MindManageru 7 Pro a MindManageru 7 Lite. Dostupný z WWW: <http://www.mindjet.com/eu/products/index.
php>.
[19]Mind Mapping by Tony Buzan - iMindMap™ : Official Mind Map Software [online]. 2006-2008 [cit. 2008-04-25]. Domovské
stránky softwaru IMindMap. Dostupný z WWW: <http://www.imindmap.com/>.
[20]Mind Mapping by Tony Buzan - iMindMap™ : Official Mind Map Software [online]. 2006-2008 [cit. 2008-04-25]. Tutoriály
k IMindMapu. Dostupný z WWW: < http://www.imindmap.com/tutorials/>.
[21]Pimki Home Page [online]. [2004] [cit. 2008-04-25]. Dostupný z WWW: <http://pimki.rubyforge.org/index.html>.
Václav Vašíček
69
[22]FreeMind - free mind mapping software [online]. [2004] , 2 Mar 2008 [cit. 2008-04-25]. Domovské stránky aplikace FreeMind.
Dostupný z WWW: <http://freemind.sourceforge.net/wiki/index.php/Main_Page>.
[23]Welcome to Wikka Wiki [online]. [2005] , 2008-03-23 [cit. 2008-04-25]. Domovské stránky systému Wikka Wiki. Dostupný z
WWW: <http://wikkawiki.org/HomePage>.
[24]Bubbl.us - free web application for brainstorming online [online]. [2007] [cit. 2008-04-25]. Domovské stránky webové aplikace
bubbl.us. Dostupný z WWW: <http://www.bubbl.us/>.
[25]Visual Understanding Environment (VUE) [online]. [2004] [cit. 2008-04-25]. Domovské stránky projektu VUE. Dostupný z
WWW: <http://sourceforge.net/projects/tuftsvue/>.
[26]Sourceforge.net - software search [online]. 1999-2008 [cit. 2008-04-25]. Statistiky k aplikaci FreeMind. Dostupný z WWW:
<http://sourceforge.net/search/?type_of_search=soft&type_of_search=soft&words=FreeMind>.
[27]Vym - view your mind [online]. 2005 [cit. 2008-04-25]. Domovské stránky projektu view your mind. Dostupný z WWW:
<http://sourceforge.net/projects/vym/>.
[28]Mindjet - Partner Solutions [online]. 2006-2007 [cit. 2008-04-25]. Stránky Mindjetu o integraci s jinými aplikacemi. Dostupný
z WWW: <http://mindjetsolutions.com/Default.aspx>.
[29] Script Mapping [online]. 2007 [cit. 2008-04-25]. Galerie myšlenkových map. Dostupný z WWW: <http://www.scriptmapping.
com/apps/WebObjects/NovaMindApp.woa/wa/com.novamind.web.ecom.wo.DirectAction/Gallery?categoryId=1>.
[30] ČSSI on line [Česká společnost pro systémovou integraci] - TERMINOLOGIE [online]. 2002 [cit. 2008-04-30]. Terminologický slovník české společnosti pro systémovou integraci. Dostupný z WWW: <http://www.cssi.cz/all_terminologie.asp>.
Václav Vašíček
70
E.Terminologický slovník
Abstrakce
Vědomé (a účelové) odhlédnutí od jistých aspektů problému, v OO se používá ve smyslu objekt - třída, podtřída - nadtřída, třída - metatřída, apod.
Analýza
Postup, jehož výstupem je logický (esenciální) model (viz) vytvářeného systému
Analýza rizik informačního systému
Proces, během něhož jsou zjišťována aktiva informačního systému (-> IS/ICT) a jejich hodnota, -> hrozby působící na aktiva -> informačního systému, -> zranitelnost systému, pravděpodobnost realizace hrozeb a odhad jejich následků.
Aplikace
Využívaný software uživatelem, jím zpracovávaná data, poskytované funkce a podporované procesy a současně s aplikací spojené potřebné technologie.
Architektura informačního systému
Architektura se v informačních systémech a technologiích (-> IS/ICT) používá k vyjádření základního
konceptu řešení informačního systému, a to z určitého přesně vymezeného pohledu. V současné praxi se nejčastěji rozlišují:
• architektura služeb IS/ICT, tj. struktura poskytovaných služeb a jejich vzájemných vztahů. Sledují se
např. informační služby interním pracovníkům nebo externím zákazníkům a partnerům, jejich obsahová náplň, obchodní podmínky, organizační zajištění apod.
• aplikační architektura informačního systému představující seznam aplikací, a základní vztahy mezi nimi,
• architektura softwarová (viz samostatné heslo),
• architektura technologická reprezentující uspořádání celého spektra informačních a komunikačních
technologií, tj. základních softwarových a technických prostředků,
• architektura řízení IS/ICT - definuje jednotlivé oblasti řízení IS/ICT a jejich vzájemné vztahy.
Architektura softwarová
Softwarová architektura je jednou z dílčích -> architektur informačního systému. Určuje, z jakých softwarových komponent bude informační systém postaven a jaké
vazby budou mezi těmito komponentami existovat. Základní typy softwarových architektur jsou lineární, hierarchická, vrstvená a síťová. Zvláštním případem vrstvené architektury je architektura klient/server. Důraz na softwarové architektury neustále roste, neboť současné informační systémy jsou složeny z řady komponent
a integrují v sobě další technologie jako např. -> middleware.
Fyzikální struktura, účelně využívaná pro vyjádření informace je nazývána signál a proměnlivost (prostorová či časová) zvolené fyzikální veličiny „nese“ informaci. Data představují vhodný způsob záznamu (zápisu) , který se může lišit s ohledem na použitou technologii a nebo schopnost člověka (příjemce) data vnímat a
interpretovat. Vhodný způsob záznamu dat - signálů a formy zápisu - je volen s ohledem na rychlost, přesnost, bezpečnost a účinnost ukládání, přenosu, zpracování
a presentaci informace.
V případě, že data slouží k záznamu informace, vyjadřované člověkem pomocí znaků (písmen, číslic apod.), musí forma záznamu dat splňovat dohodnutá a společně
sdílená pravidla (syntaxi), která představují formální aspekty kódování. Pro zpracování informační technologií hraje zásadní roli binární kódování dat.
Tradiční představa, že data popisují či reprezentují skutečnost (události, objekty, hodnoty) je nejen zjednodušující, ale i zkreslující. Především takové pojetí neříká
co data jsou, ale co vyjadřují a i v tomto případě data vyjadřují také příkazy či popisy událostí, ale také přání, pocity apod.
Data
Obecně jsou data fyzickou strukturou, kterou je schopen určitý systém rozlišovat a reagovat na ni.
Dimenze
Dimenze je hledisko, podle kterého jsou sledovány ukazatele. Dimenze je tvořena jednou nebo více tabulkami dimenzí (číselníky). Dimenze může mít různý počet
úrovní a hierarchií.
Informace
Informace je význam, který člověk v procesu interpretace přisuzuje -> datům.
Hlubší porozumění pojmu „informace“ vyžaduje překonat běžné pojetí, které se váže na informaci presentovanou člověkem pomocí (jazykových) symbolů. Ty
mohou být prezentovány i pomocí informačních a komunikačních technologií -> ICT.
Mimo informace presentované pomocí symbolů přijímá člověk z okolí i jiné formy informace (které nejsou vyjadřovány pomocí symbolů) a které ovlivňují jeho
kognitivní procesy včetně tvorby znalostí a iniciovaní aktivit. Obecnému pojetí informace věnuje značnou pozornost moderní informační věda.
Informační strategie
Jedna z dílčích strategií (vedle marketingové, finanční, personální atd.), které navazují na globální podnikovou strategii. Cílem informační strategie je podpora
podnikových cílů vhodným informačním systémem. Strategie hodnotí stávající stav informačního systému a určuje celkovou koncepci rozvoje informačního systému podniku na dva až tři roky. Určuje jednotlivé kroky realizace této koncepce - ty jsou definovány jednotlivými informatickými projekty. Zajišťuje vzájemnou
synchronizaci a provázání plánovaných a řešených projektů a provozovaných aplikací.
Nemá-li organizace informační strategii, pak obvykle investice do informatiky nejsou navázány na podnikové cíle, a tím není dostatečně zajištěna návratnost investic
do -> IS/ICT.
Informační systém
Informační systém je systém jehož prvky jsou informační a komunikační technologie, data a lidé. Cílem
informačního systému je efektivní podpora informačních a rozhodovacích procesů na všech úrovních
řízení organizace (podniku). Při návrhu a implementaci nové verze informačního systému organizace je
třeba brát v úvahu řadu aspektů (dimenzí) a jejich vazeb:
• -> hardware - z jakých technických komponent bude vytvořena technologická infrastruktura
informačního systému,
• -> software - jaké softwarové komponenty bude informační systém obsahovat a jaká bude
funkcionalita a vzájemné vztahy těchto komponent,
• -> data - jaká data budou v informačním systému uložena, jaká data budou z okolí (např. od
dodavatelů, od zákazníků) do IS vstupovat, jaká data naopak budou z IS do okolí poskytována,
• -> procesy - na podporu kterých podnikových procesů a činností bude IS sloužit a jakým
způsobem,
• informační služby - služby, které bude IS poskytovat svým uživatelům, Služba je vymezena zejména
dodavatelem služby, uživatelem služby, funkcionalitou, objemem (počet uživatelů, objem
zpracovávaných dat), kvalitou (dostupnost, doba odezvy a zabezpečení jednotlivých aplikací) a cenou,
• lidé - kdo bude uživatelem jednotlivých aplikací/služeb a jejich funkcionality a jaké jsou kvalifikační
Václav Vašíček
71
předpoklady pro efektivní využití aplikací/služeb,
• organizace - jaké organizační změny a změny předpisů si implementace nové verze IS vyžádá,
• legislativa - jaké zákony a normy se k provozování jednotlivých aplikací vztahují,
• ekonomika - jaké náklady a jaké přínosy jsou s provozem IS spojeny.
Příklady vazeb mezi dimenzemi jsou: jaká data a jaké softwarové komponenty jsou uloženy na daném
počítači, na funkcionalitu kterých softwarových komponent má vliv daný zákon apod.
Java
Objektově orientovaný programovací jazyk
Konceptuální úroveň řešení
Základní a nejvíce abstraktní úroveň popisu informačního systému (konceptuální model, esenciální model).
Vyjadřuje jaké operace musí systém provádět a jaká data a jak musí uchovávat nezávisle na prostředí, v němž je systém realizován, vyjadřuje podstatu (esenci)
systému.
Metainformační systém
Obecně pojem metasystém označuje systém, který popisuje, resp. modeluje jiný systém, v případě informačního systému jde o metainformační systém. Metainformační
systém je jednotou metadatabáze (metadat) a operací, které umožňují uchování a zpracování dat.
Metodika vývoje IS/ICT
Doporučený souhrn fází, etap, přístupů, zásad, postupů, pravidel, dokumentů, řízení, metod, technik a nástrojů pro tvůrce -> informačních systémů, který pokrývá
celý -> životní cyklus informačního systému. Určuje kdo, kdy, co a proč má dělat během -> vývoje IS.
MMDIS (Multidimensional Management and Development of Information System)
Metodika řízení -> vývoje a -> provozu informačního systému. Metodika je vytvářena od r. 1990
pracovníky katedry informačních technologií na VŠE v Praze a využívá ji řada organizací.
[Voříšek. J.: Strategické řízení informačního systému a systémová integrace. 1. vydání. Praha:
Management Press, 1997. ISBN 80-85943-40-9]
Metodika se skládá se z jedenácti základních principů řízení a z pěti navzájem propojených konceptuálních
modelů (konceptů) řízení organizace a jejího IS.
Princip je myšlenkový přístup k chápání a analýze problému a s ním spojené zásady (pravidla) řešení
problému. Mezi principy MMDIS patří: multidimenzionalita, vrstvenost, integrace, flexibilita, otevřenost,
standardizace, kooperace, procesní pojetí, učení a růst, lokalizace zdrojů a měřitelnost. Principy MMDIS jsou aplikovány v konceptuálních modelech
MMDIS.
Například “Princip multidimenzionality” je formulován takto:
Každý složitý problém je nutné analyzovat, hodnotit a jeho řešení navrhovat a řídit z mnoha různých
dimenzí (pohledů).
Pravidla principu multidimenzionality:
1) identifikuj všechny dimenze významně ovlivňující řešení problému,
2) vyřeš problém nejdříve z pohledu každé dimenze,
3) integruj separátní řešení do výsledného řešení.
Příklad: pohledy na řešení IS mohou být: funkční, procesní, datový, organizační, legislativní, ekonomický,
hardwarový, softwarový, časový atd.
Konceptuálním modelem se v metodice rozumí model řízení daného systému (firmy, IS). Model objasňuje
jak chápat řízený systém a s pomocí jakých metod a principů systém řídit. MMDIS zahrnuje tyto
konceptuální modely: model řízení podnikových procesů, model SPSPR (model vztahů mezi strategickým
řízením organizace, podnikovými procesy, informatickými službami, informatickými procesy a informačními zdroji), model systémové integrace,
model tvorby a dalšího rozvoje IS a model řízení informatických procesů ve firmě.
Jako příklad modelů je na následujícím obrázku uveden “Model řízení podnikových procesů”.
Model
Dílčí pohled na vytvářený systém,souhrn všech pohledů na celý systém
Model IS
Model informačního systému. Tak jako při stavbě domu nejdříve architekt vytvoří plány podle kterých se staví, tak při tvorbě informačního systému se ve fázích
analýzy a návrhu (design) vytvoří na výkresech modely, podle kterých se implementuje (viz Implementace IS). Při tvorbě informačních systémů je použití modelů
nutností, používají se však i jindy , např. při reorganizacích, k dokumentaci, výuce apod.
Model IS se obvykle skládá z několika dílčích modelů, které popisují jednotlivé pohledy na informační systém. Řeší se tím problém zvládnutí velmi složitých
systémů, kdy nejde vytvořit jeden popis zahrnující všechny aspekty systému. Jednotlivé modely popisují podrobně svůj pohled (a zanedbávají aspekty jiných
pohledů). Podle společných aspektů se modely mezi sebou koordinují, takže jejich souhrn – model informačního systému – popisuje složitý systém jako celek.
Modely jsou rozlišovány podle účelu (např. podnikový, analytický, designový, implementační). Podle způsobu pohledu na systém se rozlišují modely objektový,
procesní, datový atd. Hlavní částí modelu jsou grafy prvků a vztahů (viz UML) doprovázené textem.
Myšlenková mapa
Způsob zaznamenání znalosti hierarchickým způsobem, který se snaží využívat všechny kortikální schopnosti, a který je obzvlášť vhodný pro abstrakci, třídění
myšlenek, kreativní proces a pro zapamatování.
Návrh IS
Část procesu tvorby softwarového systému, jehož hlavním účelem je rozhodnout, jak bude systém implementován. Vstupem je analytický (konceptuální, esenciální)
model vytvářeného systému. Během návrhu jsou přijímána taková rozhodnutí, aby se realizací systému dosáhlo požadovaných funkčních a kvalitativních požadavků
na systém kladených. Při návrhu se berou na zřetel obecné vlastnosti implementačního prostředí, ale není svázán s jednou specifickou konkrétní implementací.
Výstupem je podklad pro implementaci. V objektových přístupech (viz Objektově orientovaný přístup) zahrnuje design systému a design objektů.
Operační systém
Množina programových modulů, které slouží jako rozhranní mezi uživateli a jejich aplikačními programy a technickými prostředky počítačového systému, s
primárním cílem vytvořit efektivní, bezpečný a snadno využitelný počítačový systém.
Proces
1) Ve smyslu podnikového procesu se procesem rozumí řízená posloupnost činností, spojená definovaným účelem, s cílem vyprodukovat definovaný výstup (produkt,
službu). Řízení podnikového procesu je založeno na poznání objektivních zákonitostí a souvislostí typových dějů v rámci oboru činnosti podniku a jejich formalizaci
v podobě základního předpisu procesu a pravidel pro jeho řízení.
2) V oblasti informačních systémů: Reakce systému na určitou událost nebo kombinaci událostí.
Reakce je reprezentována sledem činností a funkcí IS. Vykonání určité činnosti, resp. funkce IS může být vázáno na určitou podmínku.
Václav Vašíček
72
Tento pojem úzce souvisí s pojmem -> Funkce IS, neboť při detailnějším pohledu můžeme zkoumat, jakým Procesem je daná Funkce zajišťována. Pojem Proces tedy
akcentuje posloupnost činností (operací), kterou je daná funkce realizována, kdežto pojem Funkce akcentuje vstupy a výstupy funkce jako celku.
3) Ve výpočetní technice: -> Program spuštěný a probíhající.
Program
1) Předpis posloupnosti činností pro podřízené či výkonné elementy (program zájezdu, televizní program, program rozvoje firmy).
2) Program ve výpočetní technice – předpis činnosti počítače. Velké programy = programové systémy, např. operační systém, databázový systém.
Počítačový program je posloupnost příkazů pro -> procesor počítače. Příkazy jsou jednak sekvenční (po provedení jednoho se provede následující), jednak rozhodovací, kdy se volí jedna ze dvou větví sekvenčních posloupností příkazů.
Program je reprezentován souborem v paměti počítače (obvykle s příponou „exe“ nebo „com“), součástí programu však může být množství dalších souborů
nejrůznějších typů.
K zápisu programu v souboru (textovém) je použit -> programovací jazyk, tomuto souboru se říká zdrojový program.
Základní dělení programů: interaktivní (střídají se činnosti člověka a počítače řízeného programem), dávkový (člověk nejprve připraví všechna data a program pak
pracuje bez zásahu člověka) nebo systémový (nekomunikuje s člověkem ale s jinými programy nebo technickými zařízeními). Viz též -> Interaktivní a Dávkové
zpracování dat.
Projekt IS/ICT
Řízený -> proces vyvolaný za účelem pořízení nebo adaptace (změny) -> IS/ICT, směřující k dosažení předem určených cílů. Projekt končí předáním produktu (nové
verze IS/ICT). Klíčové charakteristiky projektu jsou: unikátnost, přesné cíle, daný začátek a konec, daná cena, omezené zdroje. Řízením projektu se rozumí vědomá
činnost, směřující k dosažení předem určených cílů projektu, a to v dané kvalitě, v daném čase, v rámci daného rozpočtu a s danými zdroji s tím, že veškeré uvedené
parametry se mohou v průběhu projektu měnit podle daných pravidel.
Provoz informačního systému
Provoz IS zahrnuje všechny rutinní činnosti při dlouhodobém a opakovaném využívání aplikací IS/ICT a při realizaci informačních služeb. Zahrnuje především
rutinní činnosti spojené s prováděním úloh a garantuje informační infrastrukturu (péče o sítě, -> servery, klientské stanice, firewalls, produkty -> základního SW,
přístupová práva, ochrana -> dat, využívání -> Intranetu apod.). Lidé z útvarů provozu proto přímo garantují styk s koncovými uživateli a kvalitu informačních
služeb. Rozdělení odpovědnosti mezi uživatelem a provozem je realizováno formou služeb -> IS/ICT a definováním parametrů těchto služeb v -> SLA (Service
Level Agreement).
Rozhraní uživatelské
Část aplikace sloužící pro interakci s uživatelem
Software
-> Programy, procedury a pravidla pro zpracování konkrétní úlohy na počítači neboli pokyny počítači, jak má danou úlohu řešit. Program je napsán v programovacím jazyku (např. Java, C, Pascal, Cobol, assembler). Software se dělí na základní (operační systém, databázový systém, komunikační systém) a aplikační - viz
aplikační software.
Software pro řízení projektů
Souhrn programových prostředků podporujících činnosti spojené s řízením projektů, jako plánování jednotlivých projekčních etap a činností, resp. harmonogram
projektu, sledování plnění projekčních úkolů, sledování vazeb mezi řešenými částmi projektu
Softwarové inženýrství
Softwarové inženýrství je disciplína informatiky zabývající se vývojem počítačových aplikací. Cílem je vytvářet software, který odpovídá požadavkům uživatelů,
je dodán v termínu, za stanovenou cenu a pracuje bez chyb. Softwarové inženýrství zahrnuje jak technické aspekty vytváření softwarových systémů, tak i aspekty
řízení, ekonomické aspekty a aspekty kvality. Představuje systematický, kvantifikovatelný přístup k vývoji, provozování a údržbě -> software.
SVG (scalable vector graphics)
Formát pro popis obrazu ve vektorové formě, obraz může být libovolně transformován, používá formát XML a proto má dynamickou povahu.
XML (eXtensible Markup Language)
XML (eXtensible Markup Language) je značkovací jazyk obsahující příkazy definující syntax (strukturu) dokumentu, definovaný doporučením W3C (WWW
Consortium). Navazuje na něj řada dalších standardů/technologií např. DTD (Document Type Definition), XSTL (XSL Transformations), SOAP ( Simple Object
Access Protocol).
Znalost
1) -> Informace v kontextu, umožňujícím jejich využití při rozhodování. Kontext je zde vytvářen především zkušenostmi/schopnostmi a může mít podobu metodik,
technik, formálních postupů apod.
Převažuje rozlišení dvou typů znalosti [Nonaka, Takeuchi]:
a) Formální, explicitní (Explicit) má hmotnou podobu, zpravidla jako data v informačním systému (IS) podniku. Tato znalost je obsažena především v podnikových
procesech, definujících kontext užití informací z IS,
b) Neformální, zkrytá (Tacit) - osobní, neformální, často nevědomá, obtížně sdělitelná. Má podobu osobních ideálů, postojů, intuice, tušení, sympatií atp.
2) Dynamicky fungující systém vzájemné interakce osvojených zkušeností, získaných poznatků a člověkem sdílených hodnot i názorů v jeho myšlenkových procesech. Tvoří systémový rámec pro interpretaci a transformaci dat na informace, jejich vyhodnocování a integraci do již existujících znalostí [Vodáček].
Charakteristické rysy znalostí jako pojmu jsou [Svátek, Berka, Pstružina, Truneček, Vejlupek, Zdráhal]:
• jsou obecné (oproti datům, která jsou specifická),
• nejsou objektivně verifikovatelné (oproti datům, která jsou),
• jsou individuální, oproti “vědění”, které je kolektivní. Existují však i znalosti vlastněné skupinou lidí (např. „znalostní kapitál“, či „kultura“ firmy),
• jsou formalizovatelné (oproti dovednostem či schopnostem), jakkoliv nemusejí být formalizované (viz tzv. “tacit” znalosti diskutované výše),
• jsou vzájemně provázané (oproti informacím či datům, které jsou izolované, týkají se dílčích jevů),
• týkají se procesu (oproti informacím, které jsou statické).
Životní cyklus vývoje informačního systému
Přístup, který procesně popisuje vývoj IS. Jeho cílem je realizace a zprovoznění nové verze IS. Je tvořen několika fázemi: globální strategie podniku (GST), ->
informační strategie (IST), úvodní studie (UST), globální analýza a návrh (GAN), detailní analýza a návrh (DAN), -> implementace IS (IMP), zavádění (ZAV),
provoz a údržba (PÚ). První dvě fáze se týkají IS jako celku. Ostatní fáze se týkají jednotlivých informatických projektů, které vytvářejí novou aplikaci (komponentu) IS, resp. novou verzi aplikace. Životní cyklus aplikace se uzavírá tehdy, kdy už není efektivní přizpůsobovat danou aplikaci novým podmínkám a novým
požadavkům pomocí údržby. V tom případě je aplikace vyměněna za novou, jejíž vývoj zahajuje nový cyklus.
[30]
Václav Vašíček
73
F.Přílohy
V příloze jsou myšlenkové mapy, které sloužily k vypracování samotné bakalářské práce. Tyto mapy tedy
mohou rychle vytvořit přehled o obsahu celé práce.
Myšlenková mapa pro kapitolu biologické a psychologické základy
Václav Vašíček
74
Myšlenková mapa pro kapitolu lineární poznámky a záznamy
Václav Vašíček
75
Myšlenková mapa pro kapitolu o teorii myšlenkových map
Václav Vašíček
76
Myšlenková mapa pro kapitolu o pravidlech pro vytváření myšlenkových map
Václav Vašíček
77
Myšlenková mapa pro kapitolu o vhodných a nevhodných oblastech pro myšlenkové mapy
Václav Vašíček
78
Myšlenková mapa pro část bakalářské práce týkající se školství
Václav Vašíček
79
Myšlenková mapa pro část práce týkající se vývoje informačních systémů
Václav Vašíček
80
Myšlenková mapa týkající se aplikací pro vytváření myšlenkových map
Václav Vašíček
81
Myšlenková mapa týkající se části o příbuzných tématech
Václav Vašíček
82

Myšlenkové mapy v teorii a praxi

Transkript

Podobné dokumenty

o doktorandech, jejich školitelích a jejich disertačních

C-BUS OPC Server – Návod - Honeywell C

Ontologický model pro portály

01/2013 - AIP Scholaris - Vysoká škola ekonomická v Praze

Pozdě, ale přece!

Právní aspekty implementace projektu „Creative Commons“

diplomová práce - České vysoké učení technické v Praze

zde - Univerzita Hradec Králové

Základní kurz speciální teorie relativity

Celý článek... - Ing. Ondřej Šlapák

Studuj kreativně - Informační výchova

Liapornews 1_2008

IIR CP033 (kódy)

Systémy pro podporu rozhodování