CAO News 5 - Horyinfo.cz

H o r o l e z e c k y c a s o p i s s e v e r o c e s k eh o r e g i o n u
HTTP://CAODC.WEBPARK.CZ
Rocnık
VYD
A VA
HOROLEZECK Y
ODDI L
6, cıslo 5
V ZKAZ
CAO DE
C I N
HTTP://CAO-NEWS.WEBPARK.CZ
Kvřten
2004
MLADŠÍM
ZDENE K
WEINGARTL
ž Myslete na to, ze
v horach je leps ı se
vratit, nezli riskovat
vs echno. Zase prijde
dals ı den, ten dnes nı nenı
poslednı. Protoze kdyby
byl poslednı, tak to uz by
bylo opravdu s patny ..…
V tomto c ısle
v
Co nove ho v CAO Dˇcın
v
Rozhovor se Zden kem
Weingartlem
v
CHOC Wildspitze
v
Skaly u Mˇdˇnce
v
Lyz arska Francie
v
Finale Ligure
v
Vysoke Tatry
v
Nove cesty
v
Strıpky
v
C eka nas
v
a mnohe dalsıě
Vojtˇch, Labske udolı. Na snımku Karla Merhulıka z roku 1981 leze solo Jirka Petrık.
CAO News 1
Co nove ho v CAO Dč c ın?
Informace z oddılove ho dč nı.
JirıChara
Predseda CAO Dˇcın
Konec ne si muz eme odskrtnout jeden veliky dluh í dokonc enı
rozhovoru se Zden kem Weingartlem. V breznu jsme konec ne
zıskali kazetu s nahravkou, takz e pak uz zby valo jen rozhovor
prepsat na papır, natukat do PC a zpracovat. Za nekolika
mesıc nızdrz enıse omlouvame.
Tady je slıbeny rozhovor:
Dubnova
schuzka probehla ve
stredu 7.4.2004 v restauraci U Krc ilu.
Jako host se schuzky zčc astnil David
Nehasil. Prinesl nekolik vrcholovy ch
knih a krabici, jako prıpadny mustr pro
vy robu novy ch.
Konec ne se objevil Milan Cestr se
vzory oddılovy ch trik a mikin, takze to
v jednu chvıli vypadalo, jako na trzisti.
O vzornou obsluhu se postarala usmevava panı Krc ilova.
Program dubnove schuzky:
-
Alpiniada 2004 - Rocking. Doplnenı oddılovČho ty mu o
nejlepsı lezce, taktika & strategie. Rocking probehne od 29.
do 30. kvetna pravdepodobnev Ostrove.
- C lenske prukazy C HS. Opet nejsou, odpovedna osoba ani
nedorazila na schuzi...
- Zakazy lezenı. Vsichni byli upozorneni na vyhla senČ
prechodnČ za kazy lezenı v Laba ku z duvodu hnızdenı
sokola stehovavČho. Poc ınaje 20.4. platı takČ pravidelny
za kaz lezenına Vrabinci a C ime(do 20.6.).
- Povolenı lezenı. Naopak od 1.4. je povoleno lezenı na
Hruboskalsku. Na 17.4. je pla nova no tradic nı “Otvıra nı
skala kuÚ , pora da HO C esky ra j.
- Cyklisticke c asovky. 25. a 27.4. zmerıme svČ sıly na
kolech. Jarda Uher upozornil na zmeny, budou rozesla ny
pozva nky.
- Oddılovatrika. Jak jsem jiz uvedl, tric kar Uhde dorazil a
prinesl nekolik vzoru trik a mikin. Sepsal seznam za jemcu.
Kdo si nestihl objednat, musıurychleneprımo u Milana.
- Ostatnı. Informace o dalsıch akcıch (film JUMP! v U stı
nad Labem, akce Komplet Jedla k Horoklubu Chomutov),
nabıdka volny ch mıst na za jezd do Francie a Svy carska
(Mt.Blanc a Matterhorn), novinky na internetu, vıkendovČ
lezenıatd., atd..
Na za ver doslo na slıbenČ promıta nı filmu, kterČ na m poslal
Pavel Ky sa Bechynž. Nejvıce se oc eka valo od strhujıcıho
dokumentu o prvnım uskutec nenČm vy stupu na Cısare
v Ostrove- S KYSLIKEM!!! Bylo to fakt bruta lnı (foto)Ř
Zdenˇk Weingartl
Dokonc enırozhovoru...
Ptala se Veronika Krc ilova, prepis a zpracovanı redakce CNs
r o p r i p o m e n u t ı ň minule jsme rozhovor prerusili
v okamziku Zdenkova rozhodnutı se k emigraci. Na
dotaz, proc si zvolil pra veKanadu, odpovedel:
P
R ıkal jsem si, ze tam mi dajı vs ichni pokoj a budu si moci delat
to, co budu chtıt. To je presne ono, proto Kanada. A
samozrejme prıroda me lakala, ale prıroda je na cely m svete.
Ale clovek si musı rıct jakou hleda a jakou chce najıt. Sůastny
mu ze by t clovek kdekoliv. Stestı je jen otazka pocitu...
Na snımku manz elka Ingrid, dˇti Kristynka a Pavlık a Zdenˇk Weingartl
Myslıte si, ze ochrana prırody je dostatec na?
Rozhodne ne! Co lidi vyka celi za 200 let stromu, to uz nikdy
nevyroste. Vezmete si, ze nekterČ stromy v pralese rostou az
1000 let a tech pralesu i lesu vsude uby va . Takze ja si myslım,
ze ta ochrana prırody je skoro uboha . Prominte, ze to tak rıka m,
ale celosvetoveurc ite. A myslım si, ze se dıky tomu menı i to
podnebı. V Malajsii, Amazonce, Austra lii, NovČm ZČlandu i v
Evrope se lidi chovajı k prırode jakz takz, protoze toho
vyka celi uz dost a toho zbytku si nynı va zı, ale treba Kanada i
ta Amerika, Afrika, tam si pora d rıkajı, jako v Rusku, “vsjego
mnogoÚ a podle toho se chovajı. Ale lesu nenı nikde dostatek.
Vc etne Brazılie, tam to mydlı furt. Jednou to poka cı, teŘ
zavane vıtr, neco odvane, neco snese voda do rek a co tam
poroste? Nic! Takze si myslım, ze je to ota zka c asu, kdy lidi
prijdou na to, ze zmizı hranice a ze si to klima udelajı tak
neprıznivČ, ze budou mıt problČmy vubec tady prezıt. C asem.
Rekneme za nekolik set let.
Ja bych se jestž vratila k tžm Labsky m pıskovcum. Ktera
oblast je pro vas asi ta nejlepsı nejpritazlivžjsı, nejmilejsı?
Kra sne jarnıdny plne pohody a sportovnı
ch za z itku !!
Hora m zdar!
Tech oblastı je vıc. Ja uz bych to dnes zahrnul spıs celkove.
Kdyz jsem treba asi pred tremi lety s Cika nem lezl Slunovrat
na Starostu nebo kdyz jsem lezl na Vojtecha, kterČho jsem lezl
naposledy v roce 1969, tak to je, po tech letech, uz spıs takovy
CAO News 2
hodne osobnı vztah. Ke skala m ma m dnes vztah opravdu tak
celkove. Vc etne treba Jetrichovic nebo kdyz si dnes zajdu do
Skala ku, tak to uz je 34 let, co jsem tu naposledy lezl. To uz je
hodnelet. Zazili jsme vsude mozneneco.
To bylo taky nejen co kdo vylezl, ale byly to takČ vztahy lidı,
kytara, vec er se povıdalo co kde kdo. NČ, ze by se chlubil.
TakovČ to vypra venı, kterČ melo trochu na dech, jako kdyz se
pred staletımi rytıri ve stredoveku scha zeli a povıdali si o svy ch
skutcıch. Bylo to takovy .. Nevım, jak bych to presne rekl.
Protoze nejak to cıtım a slova nekdy nedoka zı vyja drit vsechny
pocity. Bylo to prostenejenom o lezenı. Bylo to o horolezectvı,
o lidech a byla tam čcta a respekt a obdiv. A meli jsme i svČ
mora lnı ikony, ktery m jsme se chteli vyrovnat nebo jıt podle
nich. Byla to prıroda, vztah k prırode, vztah ke skala m, vztah
k lidem. Bylo to opravdu pekny .
Ktery spolulezec byl vas zivotnı?
V dnesnı dobž se hodnž rozsıril bouldering i tady u nas
v Labaku. Takze vy a bouldering?
Jo, jo. Z a dny superbouldery sice nelezu, ale na vy ber jich je u
na s hodne a c asto chodım s detmi, takze zkousıme skalky i
bouldery.
A džti vedete k lezenı?
Vedu je v podstatehlavne
ke vztahu k prırode a
jestli budou chtıt lČzt, tak
polezou. Ale ja je nutit
nebudu.
Manzelka leze s vami?
Jo, manzelka leze.
A privedl jste ji k tomu
vy?
Bra cha. Jednoznac ne bra cha. Jsou i jina a mnoha jmČna, ale
s bra chou to bylo dlouholety a byl to takovej.. No, kdyz jsme
lezli, tak to nebylo o tom, ze bychom byli ctiza dostivı. My
jsme verili, ze i to lezenı ma by t na sportovnı črovni. Protoze
jsme si rıkali, ze ten zivot bychom chteli zıt tak, jak se ma , a ne
nejakČ lzi a podvody a korupce. No a tak jsme si spolu
vytvorili takovy na s vlastnı svet a ten svet byl hezky . Takovy
mikrosvet. No nebyli jsme sami dva, bylo na s samozrejmevıc.
To se musıte zeptat jı(smıch).
No a potom bylo potreba, aby se udrzely ty pravidla. Tak jsme
lezli pora d tezsı cesty a pora d vıc a vıc a tomu jsme se
venovali.
Jase vratım k te Kanadž. Jsou tam na vrcholech knızky?
Mžli jste v lezenı nžjaky vzor?
Meli jsme vzory, samozrejme. Treba Karel Krombholz. Nebo
Dietrich Hasse, Emanuel Strubich.. No a potom i Bernd
Arnold, ktery v podstate to lezenı posunul do vyssı sfČry, o
nekolik stupnu da l. Ty jeho cesty se po urc itou dobu vubec
nelezli, protoze lidi pred nimi meli veliky respekt. Proste se
nelezli. A da se rıci, ze Nemci byli vubec v tČ dobeo nekolik
trıd vepredu, nez lezenı u na s. No a da se rıct, ze my jsme se
k tomu zac ali priblizovat a pak i jinı. Treba Jostık, Ludek
Slechta i Simon, ktery se zabil. Hodnejsme jezdili na chatu do
Nemecka a tu nemeckou spic ku jsme za nekolik let dohnali.
Jake je lezenı v Kanadž?
Tak tam ten pıskovec nenı, tam je hlavnezula. Jinak ale lezenı
je tam pekny . Bydlıme ve Squamish (British Columbia) a tam
se da lČzt v podstatecely zivot.
Jak je to tam s jistžnım?
Tak ty starsı cesty jisteny moc nejsou, ale c lovek ma velky
vy ber, takze si muze vybrat. No a pak ty novejsı cesty uz jsou
sportovnı, takze jisteny kazdy dva az tri metry. Me ale spıs
bavı ty klasiky, protoze na ty sportovnı cesty potrebuje c lovek
preci jenom trČnink. To musı trČnovat pora d, ze jo. V nası dobe
se lezli hlavne spa ry a rajbunky a na to c lovek moc jistenı
nepotrebuje.
Jakaje klasifikace v Kanadž?
Pouzıva se stejna jako v Americe. To znamena 5.9, 5.10 atd.
Lezete porad?
Lezu. I kdyz obc as nenı moc c asu jako treba nynı, ale jinak
lezu pora d.
Nejoblıbenžjsı oblast v Kanadž?
V Kanadeje to ta Squamish. Je to zula a tam je vy ber prosteod
boulderu az po sedmna cti dČlkovČ cesty.
Jo.
A jak se jı to lıbilo?
(Vola na manzelku:) Ingridko! Tady byl dotaz, jestli se ti to se
mnou lıbilo, kdyz jsi zac ala lČzt.
Manzelka: No ja jsem se ze zac a tku ba la, ale lıbilo se mi to.
Pak jsem ten strach nejak prekonala a bylo to fajn.
Nejsou, ale ty vy stupy se dajı zapsat v obchodech. Majı tam
knihu, kde se zapisujı prvovy stupy i vy stupy a jinak se to sırı
jenom čstne.
Jak fungujı horolezecke kluby a organizace?
Fungujı, ale rekl bych, ze tady mozna fungujı o neco lıp.
Nevım, ale za me to urc ite bylo lıp organizovany nezli tam.
Myslım si, ze se v tČ dobe, tedy za komunismu, da valo docela
dost penez na sport. Nevım, ale myslım si to.
Vy jste nynı v nžjake m oddıle?
Ja by val v Sokolu Bela . Ale asi uz nejsem, nevım. Neplatil
jsem nekolik let, takze asi ne.
O lezenı v Kanadž se toho u nas moc nevı, urc itž me nž, jak
o lezenı v Americe. Zeptam se, kdo je tam v souc asnosti
lezeckajednic ka?
To je dobra ota zka. Zase za lezı, co ma te na mysli, v jakČ
oblasti lezenı. Protoze rıct, kdo je nejlepsı od boulderingu, pres
sportovnı cesty, spa ry az do tech hor, to jde tezko. Urc itemezi
ty dobrČ patrı treba Matt Madelloni nebo Steve z Onta ria ň teŘ
si nevzpomına m na prıjmenı (pravdepodobne Steve Townshend.
pozn. redakce). Ten prelezl behem poslednıch pa r mesıcu
nekolik 5.14, 5.15. A pak mnozı dalsı. Jedni jsou dobrı
v hora ch jinıv boulderingu a bylo by tezkČ je srovna vat.
Kdyby jste porovnal dnesnı horolezeckou sce nu u nas a
v Kanadž. V c em je rozdıl?
No ja tady uz dlouho nelezu, takze tu dnesnı lezeckou scČnu
tady az tak nezna m, ze jo. V Kanade se vsechny cesty delajı
z vrchu, c asto cestu nejprve navrtajı a teprve pak ji zkousı,
jestli vubec pujde prelČzt, ale to je asi uz i tady.
Znajı v Kanadž lezce od nas? Treba Tomase Mrazka?
Jo, myslım, ze jo. Ty, co jsou v ty spic ce a ti co jezdı po svete,
ti to rozhodneznajı.
Drıv jste si kruhy a ostatnı material hradili ze sve ho?
CAO News 3
No tak urc ite. Kruhy, navrta va ky, temova tka, olovo, vsechno
ze svČho. Nejdrazsı asi byly navrta va ky, protoze musely by t
kvalitnı, aby se c lovek rychle zavrtal. Odhadl bych to tak na
nekolik tisıc korun roc ne, coz tenkra t nebylo ma lo.
Z prvovy stupu jsem mel radost, ale radeji jsem delal prelezy,
kdyz uz to tam vsechno bylo. Protoze ty prvovy stupy byly
vysilujıcı. Musel jsem treba nekolikra t nalČzat, protoze jsem se
nedoka zal navrtat, obc as jsem spadl, takze se i stalo, ze jsem
prvovy stup delal i dva roky.
Karla Bžlinu asi znate. Co si o nžm myslıte jako o lezci
nebo o c lovžku?
No to je dobry ! Karel je, jak se rıka , skalnı delnık. Ale vzdycky
co jak prelezl, by valo relativnı. Karel to obc as osidil, no. Ja
jsem ho nikdy nic velmi tezkČho vylČzt nevidel. Ale rozhodne
se snazı, leze cely zivot, bojuje. A s Karlem byla vzdycky
velika legrace, ma me spolu dobry vztah.
A co si myslıte o Jindrovi Hudec kovi? R ıkase, ze moc nebo
skoro vubec netre nuje a pritom stale leze neuvžritelne
prasky?
Myslım si, ze Jindra je c lovek, ktery leze na 100 %. Z e kdyz
leze, tak tam da va co muze. A samozrejmekdyz zac al lČzt, tak
tam byl a pora d je veliky talent, ale za jeho čspechy a
vypracova nım se je halda pra ce, odhodla nı. Nebylo to tak, ze
by zac al lČzt hned 5.11 behem prvnıho roku. Ne. Myslım, ze
nekdy v roce 1978 s na mi prvnelezl na Vojtecha. To mu bylo
snad 12 let, to bych musel poc ıtat, no a od toho okamziku, do
roku 1982 mu to trvalo, nez se dostal do tech IXc, Xa. A pak
pokrac oval da l, samozrejme.
Vase nejtžzsı prelezenacesta majakou klasifikaci?
Desıtka, vyvedena desıtka. A prvovy stup vlastnetaky desıtka.
Vas nazor na dnesnı cesty, magnesium, borhaky?
No vy voj jde dopredu pora d. Stejnejako se hleda , jak posunout
treba vy kon v behu na 100 metru, tak tohle jsou prostredky, jak
posunout dopredu lezenı. Ja si myslım, ze tım, kdyby se takto
zmenila ta pravidla, tak to posune i to lezenı vy razne rychleji
dopredu.
Dotaz od Lukase Chalupecke ho. Dva dalsı jsme uz
vıceme nž zodpovždžli, ale jestž se pta, jake jsou
Kanaú anky oproti Americ ankam.
KanaŘanky jsou zeny jako jinde na svete, kterČ zijı v jiny ch
podmınka ch. Jsou samozrejme vıce obČznı nezli tady, ale
myslım si, ze obezita u lidı stoupa celkove, protoze lidem chybı
pohyb. Po meste se chodilo pesky treba na na kupy, dneska
jedineautem. Do skal se chodilo pesky, dneska autem. A vec er
je bedna, hry, pa rty anebo se jde do hospody, takze toho
pohybu v prırodei mimo ni je daleko mČne. Proto jsou lidi sice
vıce obČznı i nemocnı, ale za roven i volnejsı. Proti
Americ anka m tedy nenı moc rozdıl, ale mozna jsou
KanaŘanky vıce emancipovanČ. Jsou muzi vıce branČ a snazı
se tem muzum vyrovnat.
Co by jste vzkazal mladsı generaci?
Asi to, ze vzdycky je i zıtra, ze dnes nenı poslednı den. A pak
hlavne v hora ch, ze lepsı je se vra tit, nezli riskovat vsechno.
Zase bude dalsı den, ten dnesnı nenı poslednı. Protoze kdyby
byl, tak to uz by bylo spatny ..
Zdenku, dı
ky moc za rozhovor a pr ejeme, aě se Ti
sta le dar ıve skala ch, v z ivotš i v obchodš!
CHOC Wildspitze
Na snowboardech z vrcholu Wildspitze
Richard Hamak RFK
HO Boreš a CHOC Snowboard Team
e l sı dobu
jsme meli v
pla nu vyslapat o
prvnım dubnovČm
vıkendu na jeden
vrchol a sjet ho z jeho
3/4 vy sky. Z
aktua lnıch informacı
o poc asıa predpovedi
na Netu jsme tesne
pred odjezdem
usoudili, ze tento
pla n odlozıme,
protoze by to byly
z 99 % vyhozenČ
penıze. Jako na hradnı
kopec jsme nakonec
zvolili rakousky
vrchol Wildspitze
(3774 m n.m.).
D
Vyrazili jsme 1.4.2004 ve 23.00. Do vesnice Vent v čdolı
Otztal jsme dorazili druhy den brzo ra no a vyc kali jsme az
spustı lanovku, ktera na s priblızila k chate Breslauer H”tte
lezıcı ve vy sce 2844 m n.m. Od vrchnı stanice lanovky k nı i s
tezsım batohem dorazıte cca za 1,5 hodiny. Chalupa je v
zimnım obdobı zavrena , ale je zde otevrena luxusnevybavena
bivakovacı noclezna /tzv. Winterraum/ vc etnekuchyne, WC a
sola rnıch panelu.
Zbytek dne jsme tra vili slapa nım a jezdenım na
prknech na panensky ch pla nıch v okolı chaty, spa nkem a
vec ernım karbanem pri pitı nekolika litru ruzny ch druhu c aje.
Budıc ek jsme narıdili na 5.00.
Prvnı z na s vylezl ze spaca ku az v sest hodin. Kolem 7.30
jsme vyrazili a na vrcholu jsme stanuli neco pred polednem.
Za sebe mohu rıct,
ze jsem si fakt
hra bnul. S prknem na
hrbu,
na
nohou
snowboardovČ boty a
na nich remınkovČ
mac ky ve ktery ch
jsem do tohoto dne
neudelal ani krok. Na
druhou stranu jsem si
v den svČho sva tku
nemohl pra t nic hezc ıho, nez na dhernČ rozhledy z vrcholu
tohoto kopce a super freeride jeho jiznı stenou. Samotny sjezd
jsme nafilmovali, tak snad bude v dohlednČ dobe na svete
kra tky dokument.
CHOC SNOWBOARD TEAM:
Petr Masa Machold, Richard Hamak /RFK/, Michal Tybis
Hrbacek, Petr Olda Hlavacek a taky lyz ar Petr Herka Herian.
Podekova nı:
Otto Cahovi a jeho firmˇ CHOC SNOWBOARDS
redakce CAO News
CAO News 4
Foto archiv Richard Hamak
Skaly u Mˇdˇnce
aneb Vy prava na Z raloka zdarila seě
Pavel Ky sa Bechynř
Praha
V
s o b o t u 3. dubna jsme s Petrem Vra nkem a Jirkou
Oppelem vyrazili vytvorit cesty do novČ lezeckČ oblasti k
vesnic ce Medenec. C ekala na s pekna rokle s potuc kem a
mensımi rulovy mi masıvy. Vytvorili jsme zde novou vez
jmČnem Z ralok a nekolik cest na masıvy. Je zde jiz 8 cest
klasifikace 2 - 6. Cesty jsou pekneodjistenČ, na vezi i masıvu
je slana k. TakČ o za pis do vrcholovČ knızky s peknou
karikaturou od Petra nebudete ochuzeni.
Jak se ke skala m dostanete? Z
Kla sterce nad Ohrı se vydejte po
modrČ znac ce smerem na Medenec.
Prejdete c tyri brody a asi po 400 m
na pravČ straneuvidıte skalnı previs
a nad nım ve stra ni zminovanou
vez. Vodu na varenı je moznČ bez
čjmy na zdravıbra t prımo z potoka.
Pr eji vsem pr ı
jemne
polezenı
cko.
PS: Jirka Oppel je 12ti-lety nadejny
horolezec a je to syn Petra Vra nka.
(TeŘ jsem ho dobre nabonzoval,
hihihi... Tak to nikomu nerıkejte.)
(Na snımku prvovystup Black Velvet VI na masiv vlevo od Zraloka)
(Jirı Oppel leze Velrybarskou IV na Zraloka. Jistı autor.)
Skaly u Mˇdˇnce
Foto ú 2004 Petr Rysak Vranek
Zralok (vˇz , slan ovacı kruh, kniha)
Lyz ar ska Francie
a) Komınkem II - 30.3.2004 Petr Vranek. Komınem na vrchol.
Puy Saint Vincent
b) Prepad I - 31.3.2004. Petr Vranek. Z masıvu prepad n.v.
Libor Turbo Svoboda
c) Pres ploutev IV - 3.4.2004. Pavel Bechynˇ, Jirka Oppel, Petr
Vranek. Vpravo od komına mırnˇ poloz enou stˇnkou na vrchol.
d) Velrybarska IV - 3.4.2004. Pavel Bechynˇ, Jirka Oppel, Petr
Vranek. Stredem udolnı stˇny pres nyt na vrchol.
e) Kapitan IV - 3.4.2004. Pavel Bechynˇ, Jirka Oppel. Vpravo
od cesty "Velrybarska" hranou a stˇnkou pres nyt na vrchol.
f) Harpuna IV - 3.4.2004. Pavel Bechynˇ, Jirka Oppel. Vpravo
od cesty "Kapitan" kratkou stˇnkou a pres hranu sikmo vlevo na
vrchol.
Masıv vlevo od Zraloka
a) Baron d' Arignac IV - 3.4.2004. Pavel Bechynˇ, Petr Vranek,
Jirka Oppel. Vlevo od vˇz e stˇnkou pres nyt na vrchol.
b) Black Velvet VI - 3.4.2004. Pavel Bechynˇ. Previslou stˇnkou
pres nyt na vrchol.
Komarı ve z
(Okolı hajovny Hrebeny u Lısne
smˇr Kublov - vˇz c.1)
Na sosacek VI - 4.4.2004. Pavel
Bechynˇ, Jirka Oppel
Z balvanu vpravo od "Cesta
Hokeů
ak˚" sikmo vpravo pres 3 nyty
na vrchol.
(Na male m snımku vpravo autor clanku i
cesty nad tretım nytem v cestˇ “Pres
sosacek–. 4.4.2004)
CAO Dˇcın
a p r e l o m u ledna a čnora
jsem se byl s partic kou pra tel
podıvat, jak to ti Francouzi majı
zarızenČ ohlednesjezdovČho lyzova nı.
Ledacos jsem zaslechl o nekonec ny ch
sjezdovka ch, vlecıch a lanovka ch bez
front i ostrČm svitu slunce a azurovČ
obloze.
Tak tedy...
Vyra zıme v sobotu odpoledne z Prahy Karosou s luzkovou
čpravou. Po zkusenosti i s cestou zpet jsem usoudil, ze doprava
je na celČ tČto akci ta nejodpudivejsı vec. Kazdopa dne ra no
dora zıme do lyzarskČho letoviska v nadmorskČ vy sce 1600 m.
V mıstese na s ujımajı dva delega ti a vsechno je rızeno az s
minutovou presnostı. Vsechny veci se z autobusu nosı do
spolec nČ mıstnosti a nase skupina je ihned vybavena skipasy a
“odvelenaÚ na svahy. Coz je na jednu stranu vy hodnČ pro
nedoc kavČ lyzare, ale na druhou pro me byl maly m zkalenım
radosti pocit lehkČho mota nı hlavy a tlaku v temeni, ktery jsem
pripisoval rychlČmu nabra nınadmorskČ vy sky.
Dalsı dny uz ale byly dokonaly m spojenım prımovČho
poc ası i skvely ch sluzeb lyzarskČho strediska. Kontrola skipasu
probıha v 99% pouze v dolnıch na stupnıch stanicıch a nahore
uz si va s nikdo vlastne ani nevsimne, pokud nema te nejaky
N
CAO News 5
problČm. Sjezdovky jsou brilantne upravenČ... Az je jednomu
za pa r dnı lıto, ze ho ani jedna mulda nekopne do nohou. Resit
je to moznČ vy jezdem z vyznac enČ sjezdovky vedle a “valit toÚ
hlubsım snehem. Je to pomerne bezpec nČ (pokud na to ma te
fyzicky potencia l), protoze se nacha zıte maxima lne 50 m od
nejakČ jinČ sjezdovky ň nebezpec nČ je to hlavne z financ nıho
hlediska v prıpade, ze se va m neco stane. V horsky ch oblastech
lyzarsky ch center v podstate neexistuje odvoz sanitkou. Kvuli
sebemensımu zranenı, jako je treba zlomena noha, pro va s letı
helikoptČra. Lepsıje tedy dobre rozva zit rizika a svČ umenı.
Vetsinou va m je prvnı den nabıdnuta moznost prihla sit se
na nektery z pla novany ch vy letu do jiny ch center lyzova nı. Je
to pomerne levna za lezitost (10 ň 20 EUR), ktera se jiste
vyplatı ň dostanete se do nekterČho opravdu spic kovČho,
vyhla senČho mısta, kde by va s ty dennı pobyt jinak vysel na
neskutec nČ penıze... Ja jel do Les Des Alpes. 250 km sjezdovek
je sice v jednom dni neprojeditelny ch, ale z toho je minima lne
jedna tretina modry ch, tzv. priblizovacıch. Po puldni se c lovek
zorientuje a najde si svČ. Stredisko s nejvyssı nadmorskou
vy skou 3650 m uz opravdu stojı za to. Nasi pra telČ vyzkouseli
zase extrČmnic inu na La Grave.
Finale Ligure
Jaro pod Monte Cuccem
Pavel Ky sa Bechynř
Praha
a p r v n ı jarnı den jsem
s Janou Reznıkovou odjel
do Finale Ligure, kde jsme se v
kempu pod Monte Cuccem
setkali s dalsımi lezci z
Maria nsky ch La znı. Privıta nı
bylo velikČ ň vınem, rumem a
slivovicı..
N
Prvnı den jsme se sli rozlČzt na masıv Rocca di Corno Settore Sud. Dalsı dny jsme lezli na Rian Cornei - Falesia del
Silenzio, Monte Sordo - Carco dei Guaitechi, Monte Sordo - S.
centrale a Monte Cucco - La Torre. Prelezli jsme spousty cest
od klasifikace 4c do 6b+ a jednu cestu za 6c.
Na svazıch bylo dokonale. Jediny m limitem my ch najety ch
kilometru byla vzdy jen ma kondice. Po trech dnech jsem byl
tak tak schopny v jednom kuse ujet vetsı vzda lenost nez 1 km
uhlazenČ sjezdovky nara z. Za den se pri dokonalČm
“hoblova nı°na sjezdovka ch dajınajezdit desıtky kilometru.
Z ivot v letovisku horskČ Francie je ale drahy od pec iva
poc ınaje, pres vıno a alkohol vubec az po sluzby.
Za kladnı potraviny: bageta 0,6; mlČko 1,4; sy r camembert
1,5 (coz je snad jedina komodita, kterou lze prirovnat k nasim
cena m); nejlevnejsı vıno cca 3. Ceny v eurech, samozrejme.
Obecnevse alespon o 50 ň 70 % drazsı. Snad nejstrasnejsı je
cena jestestrasnejsıho francouzskČho piva - 4,2 EUR za pullitr
Kronsbourgu. Pro C echa nema smysl ani ochutna vat.
Apartma n ve kterČm jsme bydleli byl zarızen sparta nsky
stroze, ale vcelku prakticky. Apartma ny jsou vetsinou
vlastneny soukromnıky a spravova ny agenturou v mıste. Pri
nastehova nı se skla da kauce cca. 150 ň 200 EUR. Za
predpokladu ze se budete chovat slusne, nezanecha te po sobe
nepora dek, rozbitČ veci a budete na chodba ch zdravit spra vce
ma te velkou nadeji na vra cenıkauce zpet.
Cesta zpet byla o to smutnejsı, ze c lovek vı o dalsıch 17
hodina ch svČ a krom toho opoustı mısto, kterČ bylo ty den jeho
uc ineny m lyzarsky m ra jem. Vsechno jednou konc ı.
Kazdopa dneobecesty sly prezıt a hlavnenebyly poznamena ny
za dnou nehodou. Dorazili jsme zdravı a plni za zitku. Nenı c eho
litovat, jen se tesit na dalsırok.
Poc ası na m opravdu pra lo 15 ň 20ÝC a sprchlo jen asi 3x a
to vec er. Parta byla perfektnı a mela spolec nČ tri jmenovatele:
lezenı, pitı a jıdlo. Vec er jsem mel nekolikra t dojem, ze jsme
jeli do Ita lie jen jıst a konzumovat vıno, kterČ se neusta le
muselo dokupovat (asi jsme lČc ili sok z kra tky ch vzda lenostı
mezi ny ty). Meli jsme i gril a asi 70 steaku, rızky a karbana tky.
Vunese linula po celČm kempu, ale my jsme nikomu nedali a
vsechno snedli podle porekadla “sa m ma m ma loÚ .
Nase particka v Puy Saint Vincent, unor 2004
A na kolik vlastne vyjde cesta do Finale Ligure? My tnČ:
Brenner 8 EU, Brenner - Piacenza 18.60 EU, Piacenza - Finale
Ligure 11.20 EU (celkem 37.80 EU). Jeli jsme v autedva a s
naftou, vınem, jıdlem a poplatkama jsme se kazdy vesel do
5500,- Kc za osm dnı. Za kemp se nic neplatı.
CAO News 6
K celČmu za jezdu mohu jen dodat, ze parta byla opravdu
skvela a vsem zčc astneny m dekuji a preji dalsı skvelČ chvilky
ve skala ch i mimo ne.
Tento c lanek jsem napsal za vsechny z c astnžne - Jana, Edita,
Renda, Jarda, Fanda a ja.
Finale Ligure © co a jak a kde..
Jana a Bed a Linertovi
Plzen
P
o k u d bude na Monte Cucco foukat, je nejlepsı Monte
Sordo + La Speccio - CELY DEN SLUNCE a nefouka .
Prıjezd nebo prıchod: - po na breznı ulici ze starČho Borga
smer Fina le more, na semaforech zahnout vpravo pres most a
za mostem opet se vracet vpravo. Na prvnı krizovatce naproti
bra nedo starČho Borga vpravo opet pres most a hned doleva.
Pak se jede cca 1 km prumyslovou zonou az k mostu da lnice,
pred nım protismerna odboc ka a stoupa se az nahoru ke
kostelu. Tam pres za kaz vjezdu čzkou cestou az na konec, 1
km nahoru, vlevo parkoviste a lavic ky. Nechat auto a pesky
doprava po ceste k domum, da l az k vyschlČmu potoku, pres
nej a po pesine vpravo. Pesina zac ne stoupat, prejde se nova
paseka a cca 200 m masiv Monte Sordo, navazuje La Speccio,
da le La Parette Dimentikata. Nad pasekou jsou teŘ nejakČ
novČ lehkČ cesty asi za 4, ale nejsou v pruvodci.
Monte Sordo: Settore centrale od cesty Franco e Ketty
6b+, cesty smer vpravo hezky sokolık L' Arco dei Guaitechi ň
60 m 5c a 5b. A da le jestenekolik hezky ch cest doprava.
La Speccio: Super cesta 6a+ IL Cammino, jsou tam i 5 a 6
vpravo, 7 v previsech. Free Nelson Mandela 6b+ tezka vpravo,
dobra Cosi La Va 6a vpravo od Mandely, jeste vpravo 30 m
poslednı cesta 6a Senza Nome. Pak se dojde po nekolika
minuta ch na Dimentikatu.
Dimentikata: Najdou se i 5.
Lze prijıt i z druhČ strany, dost velkČ stoupa nı - nechat auto
hned dole pri sjezdu silnice od Monte Cucca, prejıt la vku a po
znac ce (2x kosodČlnık) az k Tre Frati - lehc ıcesty, fotogenickČ.
Da le odboc ka vlevo po 3 c erveny ch bodech se dojde k Bric
Scimarco - slunce az do 3 hodin odpoledne - hezkČ cesty hned
na prvnım pilıri 5 az 6.
Pak se podejde cely masıv az do sedla, kde se pesina zac ne
svazovat. Pokud uhnete hned vpravo, dostanete se na terasu vy chozı cesty na Bric Scimarco - tezsı cesty, ale moc peknČ ň 2
x 5c - Inviata speciale a Pettit four, Dubbio - 6a a IL Senzo
del... 6a+, tezsı hned zkraje Brutto Anatroccolo 6b+, da le o kus
vpravo napr. False Promese 6b+, Fesurina 6b...
Pokud pujdete dolu cca po 30 m buŘ uhnout vpravo a
prijdete opet k Dimentikate a jeskyni Grota Edera - ta stojı za
podıva nı - vleze se dovnitr a vnitrkem po stabilnıch lanech se
proleze ven do Edery.
Pokud pujdete jeste kousek dolu a vpravo: Casa Valle lehc ı cesty!! Tak 3 x 5, 4 cca 15 m. Tento prıchod k Monte
Sordu je tak 3/4 hodiny, ale nemusıse to objızdet!
Ria Cornei: Prıchod k Falesia Silenzio - parkovat u kostela
Orco, da t se kolem hrbitova po ceste nahoru az na planinu,
vlevo olivovy ha j a domek. Cesta zac ne klesat a jıt jestetak cca
100 m po pesine. Je tam vpravo muzık, vystoupa se na hreben a
za cca 1/2 hodiny (nikde neodboc ovat) se dojde ke kramlım,
dolu a vlevo. Cely masıv od cesty Dous 5c doprava az k
previsum jsou super cesty - slunce tak od 12 hodin az do vec era
- SUPER. Cesty od 15 do 30 m. Nejlehc ı Golden Lady 6b+...
Pokud pujdete pora d pri skala ch, dojdete k masıvu Tempio di
Vento - slunce hned od ra na - horsı prıstup, ale nefouka a svıtı
slunce, spousty 6a a vy s. Je to hornıpatro skal.
Prıchod k prostrednımu patru: Z hrebınku od domku
uhnout hned po pesine vpravo a dolu pod ska ly - chce to
pruvodce, dojde se az k Principalle (Placconata - centrale).
Slunce odpoledne a pozdedo vec era. Hned zleva rajbas Dobro
6a+, doprava Sputnik, Foxtrot... Da l v pravČ c a sti LO Saiehh,
lehkČ Verde Blu 6a, 5c, La Galina 5c. Pod skalami lze dojıt az
na Camelot I. a II., takČ hezkČ ale slunce pozdeji.
Ciapo delle Conche: Od Monte Cucco pesky na kraj Rian
Cornei, po znac ce c erv. c tverec, jde se pod Ital Sieder - slunce
dopoledne. I lehc ı cesty nejsou tak spatnČ, da l se pokrac uje po
znac ce az do sedla k velkČmu kamennČmu platu - Ciapo delle
Conche. Tam se uhne vlevo a po 50 m zac ınajı cesty - kratsı a
lehc ı.
Rocca di Perti:
Prıjezd zrovna tak
jako k Monte Sordu,
ale neodboc ı se pred
da lnic nım
mostem,
ale az tak 500 m za
nım - druha odboc ka je tam smerovka na
Perti, podjede se
tunelem da lnice parkoviste je buŘ
hned za nebo se
vyjede az nahoru,
smer k by valČmu
lomu. Nenı to moc
pekna cesta, velky
sklon, ale jde to.
Lehc ı cesty na
Rocca di Perti:
A) Parette delle Gemme - prvnı ska la vlevo nad cestou,
slunce od c asnČho odpoledne asi 12 hodin. Cca 5x 5 a 1x 4
(35 m)...
B) Placca dell' Oasi - kousek vy s do ohybu zata c ky a da t
se vpravo. 3x 5 a 4...
Jeste nekolik cest je Bric del Frate. Prıchod od silnice od
tova rny tesnepred Feglinem - az nahoru, hroznenahoru a pres
sedlo vpravo - sektor Settore Destro Ovest - napr. Tra una E L'
Altra 6b, Cacao Meraviglio 6b... Slunce odpoledne - nama havy
prıstup, hezky rozhled.
Rocca di Corno: Prıjezd druhy m čdolım od Finale Marina
smer kemp a Orco z druhČ strany, kousek za mestem vpravo,
velky spalek - Setore Sud - lehc ı cesty ale oklouzanČ - slunce
cely den.
Jinak si myslıme, ze jinČ sektory a cesty uz nestojı za to,
vetsinu jsme obesli.
CAO News 7
Vysoke Tatry
mac ka m. Ten den na s ty m doplnila Iva. Vec er se trochu
popıjelo a hlavnepla novalo, ale ra no jsme se opet probudili do
kra snČho humusu..
Michael Vyletal
I na s pla n na Maly
Ladovy stıt se rozplynul
po pa r krocıch, kdy nebylo
na krok videt. RychlČ
rozhodnutı a ota c ıme to
dolu na Z lutou stenu. Dolu
na m to jde rychle, ale jen
chvıli.
Pak
zac ına me
stoupat mezi Z lutku a
Stredohrot.
V polovine
svahu
na m
konec ne
docha zı, ze to pujde lČpe
v mac ka ch. Za chvıli jsme
u
prvnıho
zlabu
a
nalČza me do nej. Svah se
docela hezky naprimuje,
ale lano se nechce nikomu
vytahovat. Bez lana stoupa me az do mısta, kde na s zastavujı
ska ly. Dela m stand z jednČ skobky, ktera tam viditelne nejde,
ale va hu karabiny udrzı, tak ji tam necha va m. JinČ mısto na
zajistenı tu stejnenenı a Mıra uz netrpelivepreslapuje, tak ho
poustım dopredu. Prvnı kroky byly takovČ nejistČ, ale c ım byl
vy s, tım vıc jsem v lanecıtil jistotu postupu. NejakČ ty smyc ky,
friendy a skoby taky dal a kdyz vymotal dČlku, tak zastandoval.
Pak stoupala Ivc a. Na to, ze mela jen jeden cepın, jı to slo
vy borne a pak uz byla rada na me. Prstama jsem “vytlouklÚ
standovacı skobku, narovnal zmrzlČ prsty a uz jsem pela sil za
nimi.
Mala Studena dolina ň 24.-28. brezna 2004
HO Tisa
Abych nepatril mezi lezce, co porad jen slibujıa nepısı,
prispč ji alespon c lankem o nasınavstč vč Vysoky ch
Tater. A protoze je CAO News c asopis takovy , jaky je,
doufam, ze nebude vadit me blabolenıo tom, ze jsme
vlastnč nic nevylezliě
T
a k jsem se doc kal. Po my ch trech pla novany ch zimnıch
Tatra ch, kterČ nevysly, konec nesedıme ve vlaku a ma me
namıreno, spolec nes čstecky m horolezecky m oddılem Spartak,
na Terynu. S my m spolulezcem, Mırou Salabou, otvıra me
prvnı krabici vına a vec ırek zac ına . V Praze na s trochu zdrzı
prestup a pak jiz uleha me na leha tka. Jeste probehla mala
ota zka od spolucestujıcı Olinky, jestli “chra pemeÚ a pak jsme
usnuli. Ra no jsme dostali od Olinky pochvalu za to, ze jsme jen
funeli, ale rıkala, ze to cha pe, protoze jsme byli opilı. No
nevım jestli to byla lichotka, hlavnı bylo, ze jsme se vyspali a
vlak na s odvezl do Popradu, ktery je pro Slovensko tım, c ım je
Chamonix pro Francii nebo Kathma ndu pro Nepa l..
Probehla vy mena penez, gula sovka k snıdani a uvıtacı
borovic ka na s…astny na vrat domu, coz patrı k jakČkoliv ceste
do Tater. Pak uz jen tramvajkou do StarČho Smokovce,
lanovkou na Hrebienok a pak uz jen pesky, s tezkou krysou na
za dech smer Teryna. Az pod velky hang byla cesta docela
pohodova . Vy stup tımhle hnusny m kopcem nebudu moc
rozva det, ale byla to fakt drina. Jen ti mladıci, kterı se vraceli,
aby ostatnım pomohli s batohy, memoc nenadchli..
Druhy den, uz plni
nadsenı, jsme vsta vali
brzy a tesili se do sten.
Bohuzel na s privıtalo
snezenı a mlha, tak jsme
si nechali zajıt chu… na
stıty a sli jsme na led
v MalČ Z lutČ stene. Od
kamara du jsme si pujc ili
srouby a vyrazili vstrıc
vysneny m cılum. Pod
na stup to bylo z kopce,
takze odpoc inkova cesta,
ale na s vy raz ve tva ri
ztuhnul pod rampouchem,
ktery byl o pulku mensı pres noc cela polovina
ledu upadla do doliny.
No, urc ite to bylo lepsı,
nez kdyby na m to pri vy stupu spadlo na kebuli.
Rozhodli jsme se tedy, jen tak pro zlepsenı kondic ky a
sezna menı se se snehem, pro snehovy zla bek na Stredohrot.
Snehu tam bylo opravdu dost, a tak jsme se peknebrodili mısty
az po pa s. Cestu na m zprıjemnovala trojice kamzıku, kterı se
prımo vysmıvali nasemu pomalČmu tempu a jeste si
poskakovali po skalnatČm hrebınku. Dolezli jsme do sedČlka
z kterČho jsme meli kra sny pohled na Malou Z lutou stenu,
Dolinu Peti spissky ch ples a i na chatu. Da l uz cesta
pokrac ovala jen skalnım terČnem, takze jsme to otoc ili a po
zadku frc eli dolu. Docela to ubıhalo a David, ktery razil cestu,
musel dole pekne rychle uskakovat my m nabrouseny m
Na standu to ve trech moc neslo, tak jsem si vzal trochu
materia lu od Mıry a upaloval da l. Prvnı kroky byly ve ska le a
ja si vychutna val nejtezsı kroky hned na zac a tku. Pak se terČn
trochu polozil, pribylo snehu i ledu a slo to vy borne. Mıst pro
jistenı jsem moc nenasel, takze jsem docela uvıtal smyc ku,
ktera meuklidnila az dva metry pod stand, kde medoslo lano.
Ale nakonec jsem ho preci jen vybojoval. Spolec nıci dolezli
v pohode a tak rychle, ze jsem ani nemel c as, pokochat se
okolnımi stıty. Sestup byl pomernesnadny - ujızdeli jsme si to
po zadku sestupovy m zlabem. To byla para da!
Dalsı den opet stejnČ poc ası: snıh, mlha, vıtr, viditelnost do
padesa ti metru. Nechteli jsem se vrhat do neviditelnČho terČnu,
a tak jsme zamırili vedle Z lutČ steny na Drobnou vezu.
S jednım cepınem lezeme snehovy zla bek. Lenive se brodıme
c erstvy m snehem a po pa r krocıch se strıda me v proslapa va nı
stopy. Kdyz jsem se asi potretı dostal na radu, napadlo me
vypnout hlavu a jıt nahoru po c tyrech. On se terČn uz docela
dost naprımil, tak jsem byl ra d i za ten jeden cepın. Kdyz jsem
CAO News 8
u toho nepremy slel, tak ten zla bek docela ubıhal a cestu jsem
nakonec proslapal az skoro na vrchol, kde zbyla jen vrcholova
prevej. Na vrcholu zavla dla spokojenost. Strmost terČnu jsme
odhadli na neco kolem 65Ý. A vsichni jsme se samozrejmeopet
tesili na jızdu dolu.
Pa r metru jsme museli nejprve sejıt po nohou, protoze tam
byl jen led a pak uz jsme si to frc eli. Zpoc a tku trochu opatrneji,
nikdo nechtel skonc it napla cnutej na kamenech, ale dole uz
jsme to pustili susem. Nemeli jsme toho dost, tak jsme si sli
sjet jestevc erejsısestupovku ze Z lutky.
Dole jsme si uvarili polıvku a pomalu sli zpa tky na chatu.
Vsichni jsme uz byli unavenı, ale jeste na m to nedalo a ze si
prejdeme Pfinovu kopu a sjedeme si jı po zadku. Mezitım se
vyta hla mlha z čdolı a viditelnost se snızila az na pet metru, ale
sli jsme. Kdyz jsme dosli nad zla bek, vypadal sice vysnezenej,
ale v tČ mlze nebylo videt az na konec. A protoze opatrnosti
nikdy nenı dost, jel jsem jako prvnı jen pet metru, zastavil se,
podıval dolu a zas dalsıch pet metru a zasta vka. Teprve kdyz
jsem videl, ze i spodnı c a st je vysnezena , tak jsem to pustil...
Jak jsem si tak jel, najednou jsem cıtil, ze se chybic ka asi
preci jen vloudila. Prisel ledık, pak klec , cepın vypovedel
sluzbic ku a prvnı metrovy skok ze skalky meotoc il pres nohy
hlavou dopredu a ja se prolıt volny m pa dem jestedalsıch sedm
metrıku i z druhČ skalky. Cliffhanger by mi mohl za videt a ja si
na nej v letu i malinko vzpomnel. Nastestı minulČ dny vytrvale
snezilo, takze dopad byl do kra snČho prasa nku.
Pocity byly vselijakČ, ale kdyz jsem zjistil, ze bych mohl
by t v pora dku, tak jsem se zvednul a zac al volat nahoru, a…
nikdo dalsı nejezdı. Neslysel jsem ale za dnou odpoveŘ a
docela se o neba l. Za chvilku nastestı vidım svoje kamara dy,
jak bezı kolem ska ly a volajı, jestli je vse O.K. Priky vl jsem, ze
ano, ale byl jsem na sebe nastvanej, ze se to vubec stalo.
Od Ivy s Mırou jsem se pak dovedel, ze kdyz uvideli jak
letıcepın vzduchem, moc se nerozmy sleli a bezeli hned dolu.
Vec er probehlo pred jıdlem pa r borovic ek. Abych si
uvedomil, co se stalo a rychle na to zapomnel. Ne jako na
pouc enı, ale jako na blbost. Vec ırek se potČ docela vydaril.
Slivovice tekla proudem, kluci busili skvele do kytar a my se
pomalu louc ili s nasım vy letem.
Poslednı den uz nemelo cenu vyra zet nekam daleko.
Udelali jsme si cvic neza hrab, prokopa vali se za vejı a i tak si
uzili dost legrace. Na za ver jsme si chteli skoc it z preveje. Mıra
se pripravoval ke skoku uprostred, ja si delal mıstec ko pro svuj
skok na okraji preveje. Jak jsem si tak udupa val odraziste,
nechtene jsem Mırovi prevej natrhnul a on se s nı pak kra sne
svezl bez prıpravy dolu. Byl z toho sice trochu vyplasenej, ale
jeho čsmev, ve tva ri plnČ snehu, mluvil za vse
Na pivo do Suche Kamenice
Vzpomınka na zaniklou hospudku uprostred skal..
Text: Jarda Kukla ml. Foto: … Jarda Kukla st.
“Rot Sport–Labska Stran
r i o b c a s n Čm
vıkendovČm toula nıve
skala ch v okolıSuchČ Kamenice,
muzeme narazit na mnoho stary ch
cestic ek a cest, kterČ jsou jiz dnes
zarostlČ a zapomenutČ. Jejich
dulezitost dokazuje pouze preciznı
a pec liva pra ce, s kterou byly
cesty tvoreny. Tu a tam je detailne
opracovany schod, jinde je ska la
vysekana tak, aby nepreka zela
v chuzi.
V dobe poc a tku 20. stoletı tu
byl c ily turisticky i pracovnı ruch
a cesty byly plnČ lidı. Suchou kamenicı procha zeli kupci,
turistČ, poutnıci, ale i drevorubci, kterı zdejsı cestou tahali
ska cenČ stromy. Nejaky c as se zde zplavovalo dokonce i drıvı.
P
Takovy ruch se samozrejmeneobesel bez pora dnČ hospody.
Jedna takova vznikla v čdolı SuchČ Kamenice na ceste mezi
Labskou Stra nı a Arnolticemi. Rıkalo se jı podle jejıho
zakladatele Kr”merwandbauda (c esky bouda pod Kr”merovou
stenou).
Byla to drevena chajda vestavena do ska ly jako srub. Stoly
a zidle mely tvar muchomurek. V tichČm malebnČm čdolı to
muselo by t vskutku kra snČ posezenı. Za va lky se zde tajne
scha zeli horolezci ň antifasistČ organisovanı pod “Rot SportÚ .
Za skrını v Kr”merbaude meli tajny vy chod do skalnıho
komına, ktery m mohli snadno uniknout prona sledovatelum.
Po roce 1945 se novy soukromy majitel chaty zastrelil a
chata byla pozdeji zboura na. Dnes by nikdo nepoznal, ze zde
kdy nejaka hospodska chata sta la. Poslednımi pama tkami na
kdysi prosperujıcı hospudku jsou dva na pisy Kr”merwand
(Kr”merova stena) a obc asny skleneny strep odra zejıcı
slunec nısvit v korytu SuchČ Kamenice.
Pak uz na s cekalo jen smutne loucenıa cesta domu .
CAO News 9
Foto: „ Jarda Kukla st. “Rot SportČLabska Stran a Jan Malık
Novó cesty
Toka n
OD NAS ICH DOPISOVATELU
Kost - Osteoporoza VIIb (RP VIIc)
8.11.2003
J¨rgen Hßfer, Ch.Otremba
Zprava ódolnı stenou pres kruh, vy s e zarezem k dıre. Nad nı
sparou na vrchol.
LabskČ čdolıň pravy breh
Synagoga - Milos dr evorubec IX
26.9.2003
Vaclav Satava s druhy
Cestou ž Velky kout… asi 5 m vzhu ru a vpravo sparou, vy s e
koutem (kruh) na polici (2. kruh) a stenou pres 2 kruhy n.v.
Masiv Medved - Bomba ro VIIIb
29.8.2003
David Vapno x Karel Jos ak
Levou ódolnı hranou pres 2 BH do police a traverz k 2. BH
cesty ž Pusinka… . Tou na vrchol.
Ruzova vez ň Ra j na zemi Xa RP
3.4.2004
Tomas Sobotka x Ondra Benes
V ódolnı stene vpravo od Peklo na zemi stenou pres 5 BH na
balkon v pravŽ hrane (stanovis te) a cestou Svaty muz n.v.
Z doslych SMS, e-mailu a telefonatu
Kiwi je přkna slıpka..
Pozdrav z Nove ho Ze landu od Filipa Zahradnıka:
“C au vsichni, zdravım vas ze severnıho ostrova. Domu se
chystam az za nč kolik dnı, protoze mam letenku na konec
kvč tna. A takte z vıza. Po skole jsem si shanč l job po internetu
na vejskovky, jinak tu zatım makam jako volunteer pro spravu
narodnıho parku. Nema to chybu. Minule jsme treba vypoustč li
Kiwi ptaka do prırody, tak jsem ho osobnč drzel v rukou. Je to
pč kna slıpka. Pak nas zase poslali kopat do pralesa trek.
Parada! Byl to takovej tejdennı Zabilkac , akorat jsem mısto
lezenı presazoval kytky a stavč l novy mosty a musel pri tom
mluvit anglicky. Samozrejmč Yoko je tu se mnou, takze
samotou netrpım. Mč jte se fajne, aspon jako ja..Č
Kormidelnık ň Koma Xa AF
10.4.2004
Ondra Benes x Tomas Sobotka
Dolnı variantou ZeleznŽ opony pres kruh, levou trhlinou k BH,
stenou pod previs K, hranou a vy s e stenou pres 3 BH ke 2.
K ZeleznŽ opony.
Hrensko
Leydeho vez - Cesta reformy VIIIb
6.11.2003
J¨rgen Hßfer x Paul Saä
Zleva na SV hranu a tou pres 2 kruhy a hodiny na vrchol.
Str ıbrna k - Modernıýdolnıcesta VIIc
22.7.2003
Thomas HÚntzschel x J¨rgen Hßfer
Jako U dolnı cesta az na 2. rımsu (nad nı 2. kruh) a stupnovitou
hranou a stenou na vrchol.
Vez Str ıbrnó steny - Zlata str ednıcesta VIIIb
18.10.2003
J¨rgen Hßfer, C.Hßfer
Mezi cestami ž Prımy Strıbrny s ıp… a ž Dlouha cesta… stenou a
rampou pres kruh, dale ke klenutŽ rımse (nad nı 2. kruh).
Previsly m sokolıkem a stenou pres 3. kruh dale k traverzu
(rımse) cesty ž Dlouha cesta… . Stenou (4. kruh) prımo k
malŽmu previsu a rampou k 5. kruhu. Stenou pres 6. kruh a
hranou na podstavec. Jako ž Stara cesta… na vrchol.
Maly Pravc icky kuzel - C okola dova strana VIIb
21.9.2003
J¨rgen Hßfer, C.Hßfer, T.HÚntzschel, H.May, J.Thiele,
U.Friedrich
Stredem Z steny pres 2 kruhy ke kruhu ž StarŽ cesty, tou n.v.
Ra jec
Bumbrlıc ek - Mala hrana VIIb (RP VIIc)
1.11.2003
Mario Witte, J.Munde, J.Nescheida, J.Prinke
U dolnı hranou pres 2 kruhy na vrchol.
Filippo, t.c . Novy Ze land
Pozdrav od nasımile SpinningBarbie II
Z Ameriky jestˇ jednou Pavla SpinningBarbie Kudrhaltova:
“Jestč k otazce rozdılnosti lidıu nas
a v US... No to je tak... Ja jsem se
opravdu ze zac atku nestac ila divit,
co je to tu za lidi a jestč teó je c asto
nechapu! Neda se to asi dost dobre
popsat, ale dıky tomu mi doslo, ze
my C esi muzeme by t hrdy na to,
jaky jsme, co umıme a odkud
pochazıme! Amıci si tu jen umč le
vytvarı dojem, ze oni jsou ti nej i
vse, co se ty ka Ameriky! A ja se tu
dostavam dennč do situacı, po
kterejch se pak ptam - paneboze,
jak si oni nč co takovy ho o sobč muzou myslet?! Nehledč na to,
ze tu jsou vsechny mozny narodnosti z cely ho svč ta a
samozrejmč , ze nejvıc z tč ch, v ktery ch je slaba ekonomika,
valka apod. Vznika tu z toho obrovska kriminalita. Ale na
druhou stranu, kdyby tu ti lide nebyli a zustali tu jen "Amıci", tak
by cela zemč byla v prc icıch, protoze Amıci umı dč lat jen v
kancelarıch a vsechno ostatnıdč lajıcizinci! Takze z toho vseho
se da usoudit, ze domu se tč sım opravdu moooc.. Tak zatım
papa..Č
Pavla Kudrhaltova , CAO Dč c ın, t.c . U.S.A.
A jestř SMS od Jindry Hnatkove:
Ovs em POZOR - v Rajci to vre a bobtna nastehoval se sem
Karel Bšlina a tvorı a tvorıŘ
“Tak uz jsem mama! Matč j ma 3,4 kg, 50 cm a vzteka se, kdyz
kojıme. C usky..Č
CAO News 10
Asiago 2004 - Mistrovstvısvřta v OB
STRI PKY..
Poradınejlepsıch lezcu
Neustale aktualizovany z ebrıcek sta nejlepsıch lezc˚ z cele ho
svˇta v lezenı a boulderingu je ke spatrenı na serveru “8a.nu–.
Ponechme stranou zp˚sob jeho sestavovanı a podıvejme se,
jak vypadal stav k 1.4.2004:
A. lezenı
1. Patxi Usobiaga E, 2. Ramonet Julian E, 3. Tomas Mrazek.
Do stovky se dale “vesli– 14. Adam Ondra, 39. RosČa
S tefanek a 90. David Raska.
B. bouldering
1. Bernhard Schwaiger A, 2. Frederic Nicole CH, 3. Si
OŽ
Conor UK. Z nasich ve stovce nejlepsıch figurujı 5. RosČa
S tefanek, 6. Martin C ermak a 16. Petr Resch.
RosČa S tefanek je tak jedinym C echem, ktery boduje v obou
z ebrıccıch, navıc v boulderingu figuruje stale do desate ho
mısta. Take zatım z˚stava i autorem nejtˇz sıho boulderu u nas
a ani v Labaku se v cestach nikdo nedostal pres bajnou hranici
XIIa, kromˇ Rosti (jeho Papırovy mˇsıc na Krabici od susenek).
Na MS v orientacnım bˇhu v Dolomitech (WMOC 2004 ITALIE,
Asiago, 3.-10.7.2004), se chystajı Jana a Jaromır Pospısilovi
z CAO Dˇcın (na snımku). Drz ıme palce!
Kdyz uz jsme u Jany a
Jaromıra © nechtˇnˇ
nam vypadli
z kratke ho reportu
z jubilejnıho XXX.
rocnıku bˇhu Labskym
udolım. Nejen z e
bˇz eli za CAO Dˇcın,
navıc obsadili 5. resp.
9. mısto!
Takze alespon
dodatec ne dık za skvelou reprezentaci! :o)
Rozveseleny Zofin
Pavla Zofina Zofku naramnˇ pobavilo zjistˇnı, z e sů
astnym
otcem z minule ho CNs je Honza S vihnos:
“Cha, cha, tak ho pozdravuj a muzes mu vyrıdit, ze ja mam od
19.2. holku...Č
Obema s …astny m otcu m jes te jednou gratulujemeŠ
A nasleduje odhalenı..
Paradoxem je, z e jsme ke zpravicce
o sů
astne m otci Honzovi S vihnosovi
chtˇli pripojit nˇjake vesele foto.
Nakonec jsme vybrali toto:
ð
Teprve Zbyne k Homola (zrejmč pravč
od nč j inkriminovana fotografie je) nam
otevrel oci: “Ahoj, v poslednım CAO
News mate fatalnı chybu! Strelec na poslednı stranč nenı
Honza Svihnos, jak se nespravnč domnıvate, ale Ales
Kalvoda z oddılu HTW Dč c ın. No prostč chyby se vloudıi do
tč ch nejlepsıch zurnalu..Č
Rostislav S tefanek v boulderu Armada spasy v Labske m udolı.
Moc se obˇma omlouvame. Jak se to mohlo stat ovsem
nevıme. Vz dyůti chlapi si nejsou v˚bec, ale v˚bec podobnıŠ
Kruhova zalezitost
Velky den zaz ila hosp˚dka Hubert v Dolnım Zlebu v sobotu
3.4.2004. Zrejmˇ poprve v jejı historii zde probˇhlo vystoupenı
hard core metalove skupiny. Dˇcınska formace Kruhova
zalez itost zahrala nˇkolik svych autorskych pısnı u prılez itosti
40-tych narozenin Oty ” OČakaé Starýho. Tento skutecnˇ
netradicnı darek vˇnoval Jirı ” S neké Prause. I kdyz to tak po
par prvnıch tonech nevypadalo, hospoda stojı stale a jejı
bourliva historie je bohatsı o dalsı podarenou akci.
Kratce k profilu skupiny:
Skupina se od svych pocatk˚
pred zhruba 2 lety vˇnuje
zasadnˇ interpretaci svych
vlastnıch skladeb. Verejna
vystoupenı se konajı vˇtsinou
v motorkarske m klubu “Black
Shadows–. Je velmi obtız ne
najıt ten spravny nazev pro
nezamˇnitelny styl kapely.
Jedno je ale jiste . “Kruhova
zalez itost– za to umı opravdu
vzıt.
Sloz enı:
Ondrej Pecha (bicı), Ondrej Sykora (zpˇv), Jirı Sedlacek (basa, vokal),
Dusan Drahos (kytara), Martin Kucera (kytara).
-PK-
(Zleva: Jan Svihnos, Ales Kalvoda, Jan Svihnos..)
Co noveho v OSTROVE ..
Kemp a hosp˚dka v Ostrovˇ jiz zase
funguje na plne obratky. Obsluhuje
zde mlady, sikovny personal a okata
dˇvcata vas treba i ve 3 hodiny rano
obslouz ı s prekrasnym usmˇvem a
odhalenym pupıckem. Tocı se zde
desıtka Gambrinus a dvanactka
Plzen . Tak hura vsichni na Ostrov!
Vsem, kdo se pric inili za
znovuotevrenı týto oazy, preji
mnoho zdaru a trpe livosti s
ve c ne z ıznivymi horolezci!
CAO News 11
Pavel Ky sa Bechyne, Praha ň foto iNet Prazdroj
Jizersky clovřk 2004
RozhorcenıPavla Kaly
Jiz tretı rocnık lezecke ho dvojboje
Jizersky c love k probˇhl dne
28.2.2004 v Oldrichovske m sedle.
Akci poradal HO Loko Liberec. Oc
v te to zajımave
soutˇz i jde?
Strucnˇ receno nejprve hodnˇ
vyle zt a pak hodnˇ vypıt..
Radost z pˇkne ho zimnıho vandru
zkalila Pavlu Kalovi (na snımku)
nova skoba na Milstejnˇ a trempıci,
prohanˇjıcı se v z igulıku chranˇnou
oblastı.
Tri dny putovali v breznu
s Drahomırou Makuvkou Rıhovou
snˇhem po Luz ickych horach i po
lezeckych oblastech. Vystoupili na
Jedlovou, Luz , navstıvili kozı farmu
ve Svˇtle , Marenicky i Milstejn.
Prvnı noc spali na chatˇ Luz i, pak
uz radˇji pod skalnım previsem.
Na lezenı to nebylo, ale i tak tri dny utekly mnohem rychleji, nez
ty pracovnıŠ
Startuje se pouze ve dvojicıch.
Bˇhem lezecke casti je dovoleno
konzumovat i vlastnı napoje.
Kaz da dvojice musı vyle zt alespon
jednu cestu a udˇlat alespon 2
body v pitı. Na jednu vˇz mohou
byt pocıtany max. 2 vystupy, vˇz
musı byt uvedena v nove m
pr˚vodci Jizerskych hor. Pocıtajı se vylezene cesty v duchu
pravidel, bodujı se takto: I ... 1b; II ... 2b; III....3b; atd.; VIc ...8b
Druha cast se odehrava “v k˚lnˇ
u Kozy– (znama restaurace
Hausmanka
v Oldrichovske m
sedle). Bodovanı kulturnı casti:
pivo 0,5 l, vıno 2 dcl, velkej rum
... 1b; magicky voko ... 3b; savle
... -5b (mınus!!); po sobˇ nebo
po partnerovi zkonzumovana ...
20b (jedna savle m˚z e obıhat
maximalnˇ 3x).
Prube h oc ima zÝc astne nych: “Poc asınam v porovnanıs
rokem 2003 celkem pralo. Vıtč zna dvojice David - Marek se
stala drzitelem rekordu zavodu v celkove m hodnocenı.
Prekonali rekord r. 2003 (Doudleba - Mara, 134,5 bodu) o 23,5
bodu. Zvıtč zili s prehledem v lezecke c asti, vylezli nejtč zsı
cestu zavodu (Tuhy k skalnına Homoli, kl. 6b) a ve spolec enske
c asti prechlastali i nesmırnč silnou dvojici Bobr - Panda.
Dık za zdarny prubč h akce patrı hlavnımu rozhodc ımu
Romanovi a za poskytnutı vč cny ch cen KH-sportu, HUDY
sportu a Wind-sportu.Č
JIZERSKY C LOVEK - vysledovka
por .
lezecka dvojice
oddılova
pr ıslus nost
cest
1
D. Kofr- M. Pesık
HO Loko Lbc
34
55
158
2
Pıscak © Sokol
HS MARABU
33
33
132,5
3
J. Koudelka - DRN
HO Loko Lbc
26
21
101
4
Bedy © Banan
HO Loko Lbc
21
34
100,5
5
Panda © Bobr
HO Loko Lbc
18
47
89,5
6
Pepino © Cipis
Hradec Kralove
12
42
84
7
Ulbrichova © Kasparkova
HO Loko Lbc
18
31
72
8
Adamec © Svoboda
Praha
19
25
71
9
Simek © Keltner
7
13
35
10
Vik © Holusova
5
14
24
11 Vorısek J. - Vorısek J. ml. Straz n. Nisou
2
9
13
12
Vikova - Volejnık
TOP I
1
11
12
13
Radostny - Radostny ml.
Straz n. Nisou
2
7
11
Alpin HK
body body
chlast celkem
Foto „ archiv HO Loko Liberec
(Mak˚vka a z igulık, kterym se trempıci prohanˇli chranˇnym uzemım..)
-kal-
Zachranna akce v Rajci..
V drama se zmˇnil lezecky den pro jednoho nˇmecke ho
horolezce. Pri pˇtkove m vystupu sparou na Vyhlıdkovou
vˇz v Rajci mu projela noha zuz enım ve spare a za
kotnık se zaklınila, jako dobre zaloz ena smycka.
V previsle spare lezci, pri marnych pokusech nohu
uvolnit, brzy dosly sıly a z˚stal za ni bezmocnˇ viset.
Jeho spolulezkynˇ nastˇstı rychle dobˇhla pro Karla
Be linu, ktery shodou okolnostı lezl nedaleko a ten
zorganizoval te mˇr hodinu trvajıcı zachrannou akci.
Nejprve bylo treba rychle k lezci slanit, prizvednout ho a
zafixovat. Dalsı mu noz em rozrızli tkanicky na uvˇznˇne
lezacce a pak se pokouseli nohu uvolnit. Nedarilo se,
noha modrala a nate kala, tak bylo nutne vytrhnout ji
z uvˇznˇnı nasilım. Nakonec se to podarilo, i kdyz jen za
cenu poradnych skrabanc˚ a odrenin.
Moz na nesů
astne mu lezci tahl hlavou prıbˇh, kdy si jiny
horolezec musel z uvˇznˇnı zpod spadlym balvanem
pomoci vlastnorucnı amputacı ruky kapesnım noz ıkem.
Tento skoncil dıky rychle pomoci podstatnˇ le pe..
Pranıstastneho
uzdravenı
Ve dnech zacınajıcıho jara
se podrobil operaci Petr
Kuc era jun. (na snımku).
S Častný uzdravenı mu
preje rodina a celý
CAO.
CAO News 12
-PK-
Docasny zakaz lezenıv Labaku
Dne 5.4.2004 bylo lokalizovano
SCHKO Labske pıskovce dalsı
zahnızdˇnı chranˇne ho a
ohroz ene ho druhu ptactva v
Labske m udolı na prave m brehu.
Z tohoto d˚vodu vyhlasuje SCHKO
na blızke okolı hnızdistˇ
Prechodne chrane nou plochu
(dle Á13 zakona 114/1992 Sb. +
novely).
Z toho vyplyva:
a) Pro navstˇvnıky omezenı pohybu pod a nad skalami
b) Pro horolezce zakaz lezenı v obdobı do 30.6. na vˇz e a
masivy od Duhove vˇz e po masiv Prezident (tj. vˇz : Duhova
vˇz , Vezır, Zelva, Sklenˇny vrch, Vresova vˇz , S a J
Tyrsova vˇz , Slunecnı vˇz masivy: Duhova stˇna, Lofas,
Tatrman, Krunyr, Mrtva stˇna, Bukova stˇna, Praz ska
stˇna, masiv Ozvˇna, masiv Prezident.
c) SCHKO LP vyznacı prımo v tere nu chranˇnou oblast
informacnımi cedulemi.
d) SCHKO LP bude oblast hlıdat proti narusiteli straz ci prıp.
najatymi hlıdaci, v kriticke dobˇ alespon 20 hodin dennˇ.
V prıpadˇ nerespektovanı vyhlasene prechodnˇ chranˇne
plochy mohou byt uplatnˇny sankce az do 50 000,- Kc.
Horolezectvı je v CHKO povoleno na vyjimku, pokud nebude
respektovano toto docasne omezenı, tak bude horolezc˚m
vyjimka odebrana. Prıpadne dotazy smˇrujte na SCHKO
Labske pıskovce © email: [email protected]
SCHKO Labský pıskovce
Moje seznamenıs Jindrou Hudeckem
HUDYě
aneb, kdo vymyslel prezdıvku
Fery ” Ampýré Zabe hlık mi
jednou v palırnˇ vypravˇl, z e
kdyz se nazorovˇ rozesel
s Weingartlama, tak sebral
Hudyho a udˇlal “Existencnı
vzpouru–. Hudy zatloukl 2.
nebo 3. kruh a Fery vylezl
tu previslou nalevku na
vrchol.
“To tenkrat muselo bejt silny
kafe–, povıdam ja. A Fery
jenom z ovialnˇ pripustil, z e
tam mˇl starosti, nic vıc,
znate ho. Kaz dopadnˇ to
lezli v zarı 1979 a to bylo
Hudymu 15 let?!
(Na
legendarnım
snımku
Vladislava Pelce leze Hudy
v teplacıch a bac korach cestu Svč tlo me ho zivota IXb na C ihadlo
v Labske m ťdolı. „ Vl.Pelc)
V ty dobˇ jsme se kaz dy vecer schazeli u Ani na Malage lo a
Weingartlove neustale resili Arnolda, Nˇmecko a Labak,
pricemz obcas padlo jme no “Hudy–. To jsem nechapal! Zdenˇk,
abych neotravoval, mi rekl: “Vole, nebude to dlouho trvat a
uvidıs ho!–
A taky z e jo. V listopadu 1979 se bˇz el v Dolnım Zlebu bˇh
Labakem na 11 km a tam bˇz el Jindra Hudec ek v prastarych
pohorkach hned za Ferym. Po zavodˇ jsme s Jindrou a
ostatnımi sli do hosp˚dky k Hubertovi.
A kdo vymyslel Jindrovi prezdıvku HUDY? Prece Karel Be lina!
Tolik sdˇlenı SCHKO Labske pıskovce.
Za redakci
Jirka Petrini Petr ık
CAO News dodavame:
Respektujme toto omezenıa doprejme nadherny m a
plachy m dravcum klid k vyvedenımlaóat. Odmč nou nam
treba jednou bude pohled na zive ho tvora, ktery miluje
volnost a svobodu urc itč stejnč , jako my. Dıky!
Komın 100
Nedavno se na strankach JAMESu objevil te mˇr bajny epos o
prvnım prelezu tatranske cesty “Komın 100–. Superlativy pri
lıcenı sve ho prelezu nesetrili Dino Kuran a Dodo Kopold. Po
slovnıch spojenıch jako “extre mnˇ narocna cesta–, “nejtˇz sı, co
jsme do te doby lezli–ci “hotovy psychicky teror!–neopomnˇli
opravdu taktnˇ pripomenout, z e tou dobou v Tatrach zahynuli
cestı horolezci.
Zp˚sob prezentovanı tohoto udajne ho prvnıho opakovanı ihned
zdrchalo nemalo lezc˚ ze Slovenska. Sv˚j pohled na vˇc
poslala take Jana Hrozova z Dˇcına:
"Doc etla jsem se ve Vasem Jamesaku,
ze cesta Andreja Belici Komın 100 na
Kac acieho
mnıcha
byla
poprve
prelezena po 27 letech. Chtč la by jsem
k tomu dodat malou poznamku, ze to
nenıtak ťplnč pravda. Uz totiz v breznu
roku 1985 tuto cestu ťspč snč vylezli
Libor REBEL Hroza (v te dobč byl v HO
LOKOMOTIVA Brno) a Viktor Kana (ten
v te dobč zil v Bratislavč ). Pamatuji si,
ze nemč li dobre poc ası a na cestu vyrazeli v patek rano z
Popradske ho plesa a v nedč li po obč de uz byli na Popradskom.
Libor se o te cestč tehdy vyjadril, ze byla tč zsı, nez c ekal, ale
zase o nč co me nč naroc na nez Danielova cesta na Kac acieho
mnıcha, kterou lezl te z v zimč s V. Konec ny m z Brna."
S pozdravem Jana Hrozova
Hohe F¨ rleg 3244 m n.m.
Tˇz ke a drsne zimnı
lezenı cekalo v Alpach
Karla Be linu, Ivana
Malka a Jorga
Nescheidu. Za cıl si
zvolili dlouhy hreben
klasifikace IV+ na Hohe
F¨rleg (3244 m). Na
chatˇ je od vystupu
vsichni odrazovali i
vzhledem
k obrovske mu mnoz stvı
snˇhu a mrazu ©14ďC.
Po nˇkolika kratsıch a
lehcıch cestach
nastoupil na hreben jen
Bˇlina a Malek. Nastup
znamenal umorne
nekonecne brodˇnı po
pas snˇhem.
Ani pilır nebyl snazsı. Snıh a led te mˇr znemoz n oval jistˇnı,
nedarilo se ani nale zt nyty. Klıcova de lka plnˇ provˇrila jejich
psychickou odolnost v okamz iku, kdy uz to slo stejnˇ jen
nahoru. Karel si zachoval chladnou hlavu a celou cestu
nakonec uspˇsnˇ vytahl.
Do bezpecı horske chaty se dostali az pozdˇ vecer vycerpanı
ale sů
astnı, z e to v˚bec prez ili..
V lon ske m roce vylezl Karel v Alpach tricet (!!) vystup˚, z toho
nˇkolik podle knihy 100 extre mnıch alpskych cestŠ
CAO News 13
Foto „ archiv CNs
Kdo je Jana R eznıkova?
Bouldering tahne..
Jdete po ulici, mıjıte dıvky, z eny
a v˚bec netusıte, kdo jsou. Co
majı rady, jake majı konıcky,
trapenı, touhy a co jim pravˇ
vrta hlavou. A mezi tˇmi tisıci
potkate treba i ji - pracujıcı
matku od trı dˇtı a horolezkyni.
Bouldering je jistˇ stary jako lezenı samo. Jako samostatnou
disciplınu ho ale do svˇta uvedl az jeho duchovnı otec John
Gill. Dlouhou dobu “sutering– z˚staval na okraji zajmu (a
zvlastˇ u nas). Teprve v poslednıch nˇkolika letech zaz ıva
nebyvaly boom a pocet lezc˚, vˇnujıcıch se boulderingu se uz
jistˇ pribliz uje poctu klasickych skalkar˚. U nas na tom ma
zasluhu predevsım RosČa S tefanek, Petr Resch, Andrey
Chrastina, Martin Spilka, Karel Hegr a dnes i mnozı dalsı.
Zajımave je, z e pokud
“nacapete–ortodoxnıho lezce
s bouldermatkou na zadech,
urcitˇ vam odpovı, z e si ji
koupil JEN kv˚li tomu, z e se
na nı dobre spı..
V minulych dnech vyrazili na
Snˇz nık i Jan Jýn a Paul a
VlaÁa Prcek Nehasil. Na
dotaz, cı je ta bouldermatka,
nasledovala odpovˇÚ:
“Bouldermatka patrıVeronice
(4 mč s.), vy bornč se na nı
spinkaě Č
Jak je sikovna v z ivotˇ, to
nevım, ale vım, z e ve skalach jı
to jde opravdu dobre. Je to
takova mala sikulka. Svˇdcı o
tom nemalo prvovystup˚ s
vˇhlasnym Karlem Bˇlinou, se
kterym rada leze a nevadı jı ani
rannı vstavanı, traverzy ve stˇnˇ, odrene ruce od spar, cesnek,
vıno a pivo.
I tento vıkend (10. a 11. 4.) se pridala k prvovystup˚m v Rajci
(VIIc) a v Ostrovˇ (VIIIc) a z e jı to slo, to mi vˇrte! A pokud je
nˇkde ve stˇnˇ proble m, tak si prostˇ zahyka a je po proble mu.
Pri lezenı si dokaz e i
povıdat se svojı ctyrletou
Jajinkou, ktera si hraje
pod skalou. Jako minule:
Jana se drz ela prstıkama
na spoÚaka za jednu
ruku v mırnˇ previsle
stˇnce a druhou hledala
chyt, kdyz v tom jejı
dcerka pod skalou rıka,
z e jı dosly sisky na
sloz itou stavbu nove ho
domecku. Jana jı s
klidem odpovı, z e to tedy
rychle doleze a sisticky jı
nasbıra.
Pak
vzala
skrabku, pritahla se a
byla na vrcholkuŠ
Na snımku leze Jan Jýn a Paul
boulder Dez aVı 6c+/7a
Foto „ 2004, Vlaóa Nehasil
Papırovy mřsıc XIIa
Soudˇ podle stop od magne zia nˇkdo v pokusech o opakovanı
te to cesty postoupil uz nad druhou rımsu (na snımku zluta sipka).
Klıcove chyty si oznacil malou bılou carkou, ale tady stopy
koncı. Uvidıme, jestli se nezname mu prelez v brzke dobˇ
podarı.
Kromˇ “dvanactky–vede na Krabici (na susenky) jestˇ dalsıch
pˇt cest. Leze se Nova stara IV, Pˇt vajec VI a Cesta harajıcıch
fen V. Opakovanı zatım nema Splh o tyci VIIc od Petra
Lastovicky ml. ani Plechova Venuse VIIa od Jirıho Chary (kromč
samotne ho autora).
Tak to je Jana.
A vy zase jdete po ulici, mıjıte dıvky, z eny...
Pavel Ky sa Bechyne, Praha
Rozlezanıse na Xb
Skupinka Brn ak˚ nevychazela v Labaku pod Tr˚nem z uz asu.
Dva borci prisli s tım, z e se musı rozle zt na nˇjakou IXb.
Navazali se a na rozlezenı si dali.. ..Xb!
A kdo jsou tito sve raznı lezci? Pavel Pavouk C erny a Rısa
Litochleb. Stalo se 18.4.2004.
VelikonocnıAdrspach a Krızovy vrch..
Z p˚vodnˇ silne lezecke bandy
se nas na chalupˇ v Olesnici
v Orlickych horach sesla jen asi
polovina. V Adru nas v nˇkolika
oblastech privıtaly zbytky snˇhu
(do p˚li lytek), bıle krız ky na
stromech a napisy docela
surovˇ nacarane
palcovym
pısmem prımo na skalach:
Zakaz lezenı.. Lezecke aktivity jsme proto radˇji presunuli na
Krız ovy vrch, kde se sice neodehraly prevratne vystupy, ale
kam jsme vylezli, tam jsme byli letos prvn ı.
Vecer na chatˇ vlastnı sauna, slivovice, pivecko, kytara a sbor
sytych hlas˚. Inu, pˇkne to bylo..
Zucastnˇnı: Hraban ovi, Charovi, Jedlickovi, Vaisharovi a smecka ps˚
Foto „ 2002 Zdenč k Vaishar
R adil zde stomatolog?!
Vˇz Zub na leve m brehu Labe nˇkdo “vylepsil– nˇkolika
vysekanymi chyty. Ach jo..
CAO News 14
Uspřsny rok Tomase Rouse
Jubilea v mřsıci kvřtnu
“C au v Dč c ınč . Dč kuji za
pravidelne zasılanı CAO News.
ZvlasĚ fotky z Big Wallu potč sı.
Jsem teó opč t trochu rozbitej
(rameno a koleno). Rok 2003 ve
skalkach byl super! Leden na
Tarifč , pak El Chorro, Sierra
Nevada - zdolali jsme i Veletu
(jen s tyc kama ze sjezdovky, byl
to samej led, takze kazdou chvıli
drzky, ale v pohodč ). Le to jsem
stravil prevaznč v Labaku (je to
tam stejnč NEJ) a po stopach
Cibulac ku ň fesĚaky + skalky,
Mala skala, Ostas... Jinak byla i
rychlovka na Dachstein apod. Na
podzim jsem vyjel s uzasnou
lezkynı, ktera se mnou loni te mč r
porad lezla, do Italie a Francie (zvlasĚ oblasti nad Nice se mi
moc lıbili). No a Silvestra jsme stravili v Arcu, ale to se uz moc
nelezlo... Tak zatım c us a aĚ se darı!Č
Toma s TOO Rous
Zachrante kozy!
Nedavno jsme jeli na kole do Skalaku. Najednou se Petr
zastavı, sleze z kola a rekne “Ticho, slysıte?!– Zaposlouchala
jsem se a uslysela podivne mecenı... “To je koza, ne?–
odpovˇdˇla jsem. “Ne, to je muflon!–Pomyslela jsem si, ty jo,
z ivy muflon, toho jsem v prırodˇ jestˇ nevidˇla. Kdyz mecenı
neustavalo, vydali jsme se tım smˇrem. Skrabali jsme se asi 10
minut do prıserne stranˇ se sklonem nejmın 90 stupn ˚. Kdyz
jsme vylezli nahoru, stal na skalach prımo nad nasima hlavama
muflon v podobˇ dvou hnˇdych koz. Nechapu, jak se tam mohly
dostat. Prıstup k nim byl dost nebezpecny - uzka cesticka a pod
nı vyska tak 15 metr˚. Nˇjaky hodny clovˇk je zrejmˇ uvazal ke
stromu a mile blaznive kozy se utrhly, vysly si za potravou na
skalu a uz nemohly zpatky. Koukala jsem na nˇ, ony koukaly na
mˇ... Co teÚ? Sami je dol˚ nedostaneme, ale prece je tady
nenechame, kdyz tak prosı tˇma svyma pruhovanyma ocima...
Petr vzal telefon a zavolal hasice: “Dobry den, Vitak, mame
proble m. Jeli jsme na kole do Sedmihorek a najedou sly sıme
mecenı a tak se jdeme podıvat a oni jsou tady na skale dvˇ
kozy. Hnˇde .–Hasici si asi mysleli, z e si z nich dˇla srandu, a
tak ho prepojili na policii do Liberce, ta na policii do Semil a ta
na policii do Turnova (mezitım Petrovi neustale vypadavala
baterie, takz e musel volat parkrat znova). Po p˚l hodinˇ dojela
policie Turnov v podobˇ krasne mlade policistky a starsıho
policisty. Po dalsı p˚l hodinˇ se vyskrabali za nami do stranˇ.
Nechapali, jak se tam kozenky mohly dostat. Kdyz vidˇli sloz ity
a nebezpecny prıstup ke kozam, zacali premyslet. Premysleli a
premysleli, az zavolali na pomoc specialnı jednotku ze Semil.
Uplnˇ jsem to mˇla pred ocima: Nabˇhnou tvrdı chlapıci v
cerne m, naslanı za kozama a vysvobodı je ze spar˚ jiste smrti..
Bohuz el jsme nevidˇli, protoz e jsme museli dom˚.
Spatnˇ se mi od nich odchazelo.
Jako kdybych cıtila, z e na nas
spole hajı... I kozam to bylo urcitˇ
lıto. Koukaly za nami, dokud jsme
nezmizeli za stromy a hlasitˇ pritom
mecely. Co asi tak rıkaly? “Nic se o
nas nebojte, zachranci nasi specialnı jednotka nas zachranı.
Doufame, z e se jestˇ nˇkdy
uvidıme.–
I my doufame. Doufame, z e
nakonec vse dobre dopadlo a z e
kozy byly opravdu vysvobozeny...
Pavlına Snezıkova , HO C esky raj
Tentokrat jsou nejvˇtsı udalostı mˇsıce hned
dvoje ctyricetiny nasich kamarad˚ lezc˚ a biker˚
Milana Mysaka Mysıka z Benesova nad
Ploucnicı a Miroslava Bılka z Prahy. Prejeme
lasku, stˇstı a dlouha le ta.
Magickou 44 pak oslavı nas predseda oddılu Jirı Houba
Chara. Chceme Ti rıct, z e mame skvˇle ho kamarada. Nemˇn
se a buÚ stale fit.
Ilona Ska lova , CNs
Dalsızapomenute vřze v C eskem
stredohorı
Prımo nad prostorem byvale strelnice litomˇricke ho vojenske ho
utvaru (dnes jiz nefunkcnı), nedaleko vesnicky Skalice, se v
severnı strani nachazı vˇz vysoka cca 8 metr˚ se dvˇma
vrcholky © Trosky. Byla vylezena Nahornı cestou klas. 2.
Asi o 500 metr˚ dale na vychod stojı druha vˇz © Ostrostrelec.
Jejı nahornı stˇna je vysoka 7 metr˚, udolnı asi 10, obvod vˇz e
je 9 m. Vˇz je mırnˇ naklonˇna do stranˇ a byl na ni proveden
prvovystup udolnı stˇnou. Nazvem cesty je Rocnık 88, klas. 4.
Na vrcholu byla zaloz ena kniha a zavrtan hak.
Vˇz ky jsou horolezecky samozrejmˇ malo vyznamne a byly
osetreny snad jen proti ,,skodic˚m Sasık˚m–. Pozor, podobnˇ
jako Ptacı stˇny u Bukovky je zde skala lamava a volne bloky.
Dan H¨lzl a Ivık Kubes ova , krajske staby CNs.
Solo na Vojtřcha
Paradnı fotky od Karla
Merhulıka nam poslali
Jana a Jirka Petrıkovi.
Pochazı z roku 1981.
“Na fotkach jsem ja solo
bez lana. V te dobč lezlo
vıce lidısolo, ale nemluvilo
se o tom. Kazdopadnč se
z Vojtč cha vzdy slanilo,
dolu to nikdo nelezl. Bylo
take zakazano le zt bez
prilby i jen v samotne m
sedaku, kromč toho bylo
cele
le to
zakazano
vstupovat do lesa na
leve m brehu Labe. O
vyluc ovanı z oddılu a
placenıpokut organum se
nechci rozepisovat.
Karel mi promine, kdyz prozradım, ze negativ je natoc en trochu
doleva a tım je z Vojtč cha paradnıvč z.Č
Jir ıPetr ık
Zemřtresenına Vrabinci?
Na Hlavnı vˇz i se nˇkdo bavil shazovanım balvan˚ z vrcholu.
Stopy po padech kamen˚ z˚staly na nˇkolika cestach, na
balkonu lez ı jejich rozbite zbytky. Vychodnı spara “zemˇtresenı–
odnesla nejh˚re © upadl velky stup, bez ktere ho je cesta o
jeden stupen tˇz sı. Kdo lezete lehke cesty, opravte si to
v pr˚vodci, aůnejste nemile prekvapeni: Hlavnı vˇz © Vychodnı
spara 4 (p˚vodnˇ 3).
A kdyz uz jsme u Vrabince © POZOR! Od 20.4. do 20.6. je zde
kaz dorocnˇ ZAKAZ LEZENI!!
Do prodejny HUDY sport ve Hrensku prijmeme prodavace/cku.
Aktivnı znalost nˇmciny podmınkou, sportovnı vzhled a alespon
castecna znalost lezecke ho vybavenı (oblecenı a material).
CAO News 15
Bliz sı info na prodejnˇ. Michal Burdych Burda
VY
ROC I
CA O N ew s
KVE TEN 2004
Milan Dra sta, CAO Dec ın
Pavel Holuba k Kala, C eska Lıpa
Miroslav Cach, HK Sokol Bela
Pavla SpiningBarbie Kudrhaltova CAO
Petr Vita sek Vita k, HO C esky ra j
Jir ıHouba Cha ra, CAO Dec ın
Miroslav Mis tık, CAO Dec ın
Miroslav Bılek, Praha
Milan Mys a k Mys ık, KUR sport
Jan Svihnos, CAO Dec ın
2.5.
4.5.
6.5.
9.5.
14.5.
17.5.
23.5.
26.5.
28.5.
30.5.
H o r o l e z e c k y c a s o p i s s e v e r o c e s k eh o r e g i o n u
Tč snč po uzavč rceě
Jarda Kukla ml. nam poslal informaci o zprovoznˇnı
webu horolezecke ho oddılu “Rot Sport–:
“Konec nč se podarilo po dlouhe dobč kompletnč dodč lat
oddılovy web. Stalo to hodnč prace, ale vy sledkem jsou kvalitnı
stranky, na nichz je zpracovana historie oddılu, pravidla, akce,
c lanky, nechybč jıani stanovy, nebo treba zajımavosti z okolı.Č
Vsem oslavencum blahoprejeme a prejeme - jaro plne
vunı
, barev a dobre na lady. Prejeme Va m kra sne jarnı
dny plne slunı
cka, vyhra tych skal a hodnš pohody
-is-
C EKA
NA S.
K A L E N D A R A K C I C A O D E C IN
Nenı dulezite vyhrat
ale zčcastnit se...
21.-23.5. Sraz horolezcuv Jetrichovicıch. Tradicnı horolezecky sraz
v bivaku v Jetriskach. Info Hofman 776 277 294
Stranky m˚z ete najıt na adrese: http://rotsport.wz.cz
28.-30.5. Bezmezna Mezna. Hudebnı festival v tˇsne blızkosti krasne
lezecke oblasti Hrensko. Info na plakatech..
PAMATUJ!
29.-30.5. ROCKING. Druha disciplına Alpiniady 2004. Ostrov.
4.-6.6.
Sraz horolezcuv Roklici Porada HO C eska Lıpa
5.6.
Babylonsky triatlon. Info Skalova, Vaishar
Kdo nec te CAO News, ten jakoby nebyl :o)
11.-13.6. Sraz horolezcuv Labaku. Bivak pod Vojtˇchem, info Uher
19.6.
Sedmistovky © zavod na MTB. Info Kucera, Hofman
21.6.
Letnı Silvestr - akce CAO, VI. rocnık. Oslava nejdelsıho dne
a nejkratsı noci. Stary skandinavsky zvyk. Rest. U Kosti
v Dolnım Zlebu, sraz v 19.00 hod. Info Chara
Hodnč slunıc ka, hodnč lasky a stale suchou cestuě
Za celou redakci CAO News
Jirı Houba Chara
UPOZORNE
V prıstım cısle CAO News
-
PRO C LENY
S dvˇma Amıky si vylezeme Matterhorn
POZOR!!
PRISTISCHĎZKA JE PLANOVANA NA STREDU 2. C ERVNA 2004 OD
18.00 HODIN, V RESTAURACI U KRC ILU V DEC INE LETN .
Petr Vranek prozradı jak najıt nove vˇz e
NA PROGRAMU BUDE:
Podıvame se na nove cesty nejen na nasem “pısecku–
LEZENI, LEZENIA ZASE LEZENI...
-
CAO DE C IN
Honza Horak nas pozve do Thajska (lezenı i potapˇnı)
Nepalem nas ve vzpomınkach provede Jindriska Rehakova
-
NI
-
Nezapomeneme na pravidelne rubriky
-
TAKZE NEVAHEJTE A PRIJDTE.
a samozrejmˇ mnoho dalsıhoŠ
TES IM SE NA SETKANIS VAMI!
Nezapomen!
Prıstıc ıslo CAO News vychazıjiz 2.6.2004!
CAO News © Horolezecky casopis severoceske ho regionu © Vydava HO CAO Dˇcın © Pouze pro vnitrnı potrebu oddıl˚ © Sıdlo redakce: CAO
Dˇcın, Hrdin˚ 365, Dˇcın XXXII, 407 11, Czech republic, se fredaktor Jirı Chara, tel.: 604 759 484, E-mail: [email protected], webove stranky:
http://caodc.webpark.cz/, CAO News online http://cao-news.webpark.cz/, - Sazba: OpenOffice 1.1, Sponzorske dary: 151510921/0600
CAO News 16