1.3 Ochranné známky

Úvod...................................................................................................................................... 1
1. Teorie průmyslových práv.................................................................................................. 3
1.1 Průmyslové vlastnictví................................................................................................. 3
1.2 Vynálezy....................................................................................................................... 4
1.2.1 Právní úprava ........................................................................................................ 5
1.2.2 Předmět ochrany.................................................................................................... 5
1.2.3 Vznik, trvání a zánik ochrany................................................................................ 6
1.2.4 Účinky patentu...................................................................................................... 8
1.2.5 Právní prostředky ochrany patentových práv...................................................... 10
1.2.6 Evropská patentová přihláška a evropský patent................................................12
1.2.7 Mezinárodní ochrana vynálezu........................................................................... 12
1.3 Ochranné známky....................................................................................................... 17
1.3.1 Právní úprava....................................................................................................... 17
1.3.2 Předmět ochrany.................................................................................................. 17
1.3.3 Vznik, trvání a zánik ochrany.............................................................................. 20
1.3.4 Práva z ochranné známky.................................................................................... 22
1.3.5 Právní prostředky ochrany práv z ochranné známky..........................................22
1.3.6 Mezinárodní ochrana ochranné známky..............................................................23
2. Ochranná známka a patenty v podniku............................................................................ 27
2.1 Visteon – Autopal, s.r.o. ............................................................................................ 27
2.2 Stav před rokem 2001.................................................................................................28
2.2.1 Oddělení Vědeckotechnických informací (VTEI)..............................................28
2.3 Stav po roce 2001....................................................................................................... 35
2.3.1 Visteon Global Technologies, Inc. (VGTI)......................................................... 35
2.4 Význam patentů pro Podnik....................................................................................... 43
2.5 Licence....................................................................................................................... 44
2.6 Ochranné známky....................................................................................................... 45
3. Patentový případ a jeho zhodnocení................................................................................. 49
3.1 Patent č. 295 969........................................................................................................ 50
3.2 Patent č. 295 297........................................................................................................ 52
3.3 Srovnání případů ....................................................................................................... 54
3.4 Srovnání způsobů přihlašování.................................................................................. 55
3.5 Zhodnocení patentové ochrany v Podniku................................................................. 58
Závěr.................................................................................................................................... 60
Seznam literatury a pramenů............................................................................................... 62
Seznam zkratek....................................................................................................................64
Úvod
Podnikání je dnes neodmyslitelně spojeno s průmyslovými právy. Aby bylo možné
nabízet výrobky, které jsou jedinečné a poskytují funkční výhody, musí subjekty udržovat
neustálou technickou inovaci, a také podnikat kroky pro její ochranu patenty a jinými
právy k duševnímu vlastnictví. Jak ve výzkumné, tak ve výrobní sféře vzniká mnoho
technických řešení a musí být chráněna, aby tak posilovala postavení majitele těchto práv
na trhu. Chráněná řešení se tímto stávají majetkem, se kterým majitel práv získává výlučné
právo nakládání. Bez jeho souhlasu není možné, aby je někdo jiný na území platnosti
ochrany využíval. V tržním hospodářství je možno s tímto majetkem obchodovat, může být
zdrojem zisku, je však také třeba vlastnická práva respektovat. Předpokladem je, že majitel
svá práva a povinnosti zná, hlídá je, zabezpečuje jejich ochranu v konkurenčním prostředí,
uplatňuje je a také využívá. Je tedy třeba nejenom zkoumat nové možnosti, ale také zajistit
jim ochranu. Pro majitele představují průmyslová práva zvýšení prestiže v konkrétním
oboru techniky a zajištění vysoké úrovně daného technického řešení.
Při propagaci výstupů je nesmírně důležité využívat ochranných známek pro jejich
jednoznačnou identifikaci. Známka pomáhá spotřebiteli při výběru. Při prodeji se doptá na
svou oblíbenou známku a ví, že dostane zboží, které je charakteristické určitými
vlastnostmi a kvalitou bez bližšího zkoumání. Je třeba známku soustavně propagovat i přes
značné finanční náklady. Potom platí tvrzení, že zavedená známka má stejnou hodnotu, či
větší, než sama podstata podniku.
V práci se zaměřuji na ochrannou známku a vynálezy v podniku Visteon-Autopal,
s.r.o. (dále jen Podnik), který je výrobcem osvětlení, klimatizační a chladící techniky pro
automobilový průmysl a zaměstnává okolo 4 600 zaměstnanců. Podnik jsem si vybral
proto, že se jedná o velkou nadnárodní firmu se sídlem v místě mého bydliště, je zde
evropské centrum vývoje světelné techniky Visteon a po skončení studia bych zde rád
pracoval. V současné době má Podnik přihlášeny pouze ochranné známky a vynálezy,
z tohoto důvodu se v mé práci zabývám touto částí průmyslového vlastnictví.
U vynálezu a u ochranné známky je popsána právní úprava, předmět, vznik, trvání,
zánik a účinky ochrany, a to i v mezinárodním rozsahu. Chci zhodnotit význam
1
ochranných známek pro Podnik a možnosti jejich rozšíření. Dále se zabývám způsobem
ochrany vynálezů a ochranných známek v Podniku, jsou analyzovány dva způsoby, které
Podnik používá pro ochranu vynálezů. Cílem je zhodnotit, který ze způsobů je pro něj
výhodnější. Kritériem srovnávání je jejich časová náročnost, průběh přihlašování, formální
stránka, a také finanční aspekty. Srovnání je provedeno na dvou konkrétních vynálezech,
které jsou již přihlášeny u Úřadu průmyslového vlastnictví v Praze – byla na ně udělena
ochrana (patent).
2
1.Teorie průmyslových práv
1.1 Průmyslové vlastnictví
Pojem průmyslové vlastnictví souvisí s širším pojmem duševního vlastnictví.
Duševní vlastnictví lze pojmout jako právní a ekonomickou abstrakci, která je tvořena
souhrnem různých objektivně (tj. smysly vnímatelně) vyjádřených ideálních (tj.
nehmotných) předmětů, které nejsou ani věcmi v právním smyslu, ani právy, nýbrž jako
nehmotné majetkové hodnoty jsou způsobilé být samostatnými předměty právních a
ekonomických vztahů.1
Tyto předměty duševního vlastnictví mohou být buď výsledkem duševní tvůrčí
činnosti fyzických osob, nebo výsledkem činnosti netvůrčí povahy, a to jak osob
fyzických, tak právnických. Pro tyto předměty je typické, že mohou být kdykoli, kdekoli a
kýmkoli, současně i následně užívány, aniž by došlo k újmě na jejich podstatě
(nespotřebovávají se) nebo na jejich funkci (kvalita se užíváním nesnižuje).
Také se používá starší pojem nehmotné statky. Nehmotným statkem se rozumí
předmět vytvářený konkrétním duševním obsahem, jehož objektivní výraz, umožňující
jeho smyslové vnímání, je způsobilý být předmětem společenských vztahů, aniž by byl
třeba ztělesněn v hmotné podobě.2
Pojem průmyslového vlastnictví je ve vztahu k pojmu duševního vlastnictví pojmem
užším. Představuje pouze určitý úsek duševního vlastnictví vyznačující se specifickými
rysy. Předměty průmyslového vlastnictví se oproti jiným předmětům vlastnictví duševního
vyznačují svou průmyslovou (hospodářskou) využitelností a většinou také uplatněním
registračního principu pro vznik výlučných práv k těmto předmětům podle zvláštních
právních předpisů. Předmětem průmyslového vlastnictví jsou jakékoliv objektivně
vyjádřené ideální předměty a na jejich způsobilost být předmětem občanskoprávních
1
TELEC I.: Tvůrčí práva duševního vlastnictví. 1. vydání, Brno: Doplněk, 1994. 334 s. ISBN 80-85765-11-
X. str. 20.
2
KNAM, K.; OPOROVÁ, M.; KŘÍŽ, J.; RŮŽIČKA, M.: Práva k nehmotným statkům. 1. vydání, Praha:
Kodex Bohemia, 1994. 245 s. ISBN 80-901185-3-4. str. 21.
3
vztahů jako tzv. jiné majetkové hodnoty (§ 118 odst. 1 OZ) nemá vliv skutečnost, zda jsou
či nejsou chráněny zvláštními zákony.
Předměty průmyslového vlastnictví lze třídit podle různých kritérií. Nejčastější je třídění
na:

předměty průmyslového vlastnictví, které jsou výsledkem tvůrčí činnosti. Tato
skupina zahrnuje zejména vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, topografie
polovodičových výrobků, odrůdy rostlin, plemena zvířat, zlepšovací návrhy a
objevy.

předměty průmyslového vlastnictví, které jsou výsledkem činnosti netvůrčí povahy.
Do této skupiny se řadí především obchodní firma, ochranné známky, označení
původu a zeměpisná označení.
Ochrana průmyslového vlastnictví je upravena souborem zvláštních právních
předpisů, pokud jde o předměty vzniklé tvůrčí činností a o předměty, které jsou výsledkem
činnosti netvůrčí povahy. K zákonem nechráněným předmětům průmyslového vlastnictví
patří například objevy, know-how nebo obchodní tajemství 3.
1.2 Vynálezy
Vynálezy patří mezi předměty průmyslového vlastnictví, které vznikají technickou
tvůrčí činností. Jedná se o kvalitativně nová technická řešení, která svou úrovní převyšují
dosavadní stav techniky. Vynálezy se mohou týkat věcí (např. stroje, spotřební zboží,
přístroje ale také látky pevné, kapalné a plynné, různé roztoky, směsi apod.) nebo
výrobních postupů, jejichž výsledkem je určitý výrobek (např. stavební panel, ale i
například elektronický záznam zvuku na barvený film), či pracovních postupů (např.
elektrická měření, čištění výrobků). 4
Za vynálezy se nepovažují především objevy, vědecké teorie a matematické metody;
estetické výtvory; plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti; programy
počítačů a pouhé uvedení informace, pokud se přihlášky vynálezů nebo patenty týkají
pouze těchto předmětů nebo činností.
3
SLOVÁKOVÁ, Z.: Průmyslové vlastnictví. 1. vydání Praha: Orac, 2003. 150 s. ISBN 80-86199-63-0.
str. 10.
4
TELEC I.: Tvůrčí práva duševního vlastnictví. 1. vydání, Brno: Doplněk, 1994. 334 s. ISBN 80-85765-11-
X. str. 212.
4
Na vynálezy, které splňují zákonné podmínky, uděluje Úřad průmyslového
vlastnictví (dále jen ÚPV) patenty, tedy osvědčení o zápise do patentového rejstříku.
Vzhledem k tomu, že právní formou ochrany vynálezů je patent, hovoří se o právní
ochraně vynálezů jako o patentové ochraně a o souhrnu právních norem upravujících
vztahy z vytvoření a uplatnění vynálezů jako o patentovém právu.
1.2.1 Právní úprava
Základním pramenem patentového práva je zákon č. 527/1990 Sb. o vynálezech a
zlepšovacích návrzích ve znění pozdějších přepisů (VZN) a jeho prováděcí vyhláška č.
550/1990 Sb. o řízení ve věcech vynálezů a průmyslových vzorů, ve znění vyhlášky č.
21/2002 Sb. VZN nabyl účinnosti 1. ledna 1991. V oblasti práva veřejného je právní
ochrana vynálezů podle zákona doplněna ochranou poskytovanou trestním zákonem,
zákonem o přestupcích a zákonem o ochraně spotřebitele, zákonem o opatřeních týkajících
se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního
vlastnictví a dalšími předpisy.
1.2.2 Předmět ochrany
Předmětem ochrany patentového práva jsou vynálezy, které jsou nové, jsou
výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově využitelné (§ 3. odst. 1 VZN). Formou
právní ochrany vynálezu je patent, který lze charakterizovat jako převoditelné majetkové
právo k vynálezu5. Novost, výsledek vynálezecké činnosti a průmyslová využitelnost
představují hmotně-právní předpoklady, které musí být splněny, aby na vynález bylo
možno udělit patent. Pozitivní definici pojmu vynález zákon neobsahuje, neboť by to
mohlo působit interpretační potíže.
Vynález je nový, není-li součástí stavu techniky (§ 5 odst. 1 VZN). Stavem techniky,
který vylučuje novost vynálezu, zákon rozumí vše, k čemu byl veřejnosti jakýmkoliv
způsobem umožněn přístup přede dnem, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti,
ať již v České republice nebo v zahraničí.
5
PÍTRA, V. a kol.: Ochrana průmyslového vlastnictví, komentář. 1. vydání, Praha: SEVT, 1992. 166 s. ISBN
80-7049-039-X.
5
Vynález je výsledkem vynálezecké činnosti, jestliže pro odborníka nevyplývá
zřejmým způsobem ze stavu techniky (§ 6 odst. 1 VZN). Uvedené ustanovení indikuje
míru tvůrčí činnosti původce, která je předpokladem patentovatelnosti vynálezu.
Vynález se pokládá za průmyslově využitelný, pokud jeho předmět může být vyráběn nebo
jinak využíván v průmyslu, zemědělství nebo jiných oblastech hospodářství (§ 7 VZN). Za
průmyslově využitelné se tedy nepokládají vynálezy, u nichž se neprokáže možnost jejich
opakovatelné realizace, popř. vynálezy, které jsou vázány na neopakovatelné přírodní
podmínky.
Zákon dále podává demonstrativní výčet předmětů nebo činností, které se za
vynálezy nepovažují za předpokladu, že se přihláška vynálezu nebo patent týkají pouze
těchto předmětů nebo činností (§ 3 odst. 2 a 3 VZN) a dále stanoví výluky
z patentovatelnosti (§ 4 VZN).
Na vynálezy, které splňují zákonem stanovené podmínky, uděluje patenty ÚPV, který
je ústředním orgánem státní správy na ochranu průmyslového vlastnictví České republiky
(§ 1 odst. 1 a § 2, písm. a/ zákona č. 14/1993 Sb., o opatřeních na ochranu průmyslového
vlastnictví).
1.2.3 Vznik, trvání a zánik ochrany
Vznik ochrany
Patentová ochrana vynálezu vzniká udělením patentu, o čemž rozhoduje ÚPV
v řízení o udělení patentu, které se zahajuje podáním přihlášky vynálezu u ÚPV. ÚPV je
dále místem, u něhož mohou občané České republiky (jakož i jiné osoby, které zde mají
bydliště nebo sídlo) podávat mezinárodní přihlášky podle Smlouvy o patentové spolupráci,
a rovněž místem, kde lze podávat evropské patentové přihlášky podle Úmluvy o udělování
evropských patentů. Přihlášku vynálezu je oprávněn podat ten, kdo má právo na patent (§ 8
VZN).
ÚPV vydá majiteli patentu patentovou listinu, která má charakter veřejné listiny
osvědčující jeho práva k vynálezu. Součástí patentové listiny je i popis vynálezu a
patentové nároky, které osvědčují rozsah práv majitele patentu. Udělení patentu ÚPV
oznámí ve Věstníku ÚPV. Ode dne, kdy bylo udělení patentu oznámeno ve Věstníku,
6
nastávají účinky patentu (§ 11 odst. 2 VZN). Vynález, na který byl udělen patent, zapíše
ÚPV do patentového rejstříku (§ 16 odst. 1 vyhlášky č. 550/1990 Sb.).
Doba trvání ochrany
Patentová ochrana vynálezu trvá po dobu platnosti patentu. Doba platnosti patentu
činí 20 let od podání přihlášky vynálezu. Za udržování patentu v platnosti je jeho majitel
povinen platit každoročně příslušné poplatky podle zákona č. 173/2002 Sb., o poplatcích
za udržování patentů a dodatkových ochranných osvědčeních pro léčiva a pro přípravky na
ochranu rostlin a o změně některých zákonů. Uvedený zákon upravuje jak problematiku
vyměřování a vybírání poplatků za udržování patentu v platnosti, tak i jejich výši. Tyto tzv.
udržovací poplatky za patent vyměřuje a vybírá ÚPV. Výše poplatků je stanovena
v Sazebníku udržovacích poplatků, který je přílohou zákona č. 173/2002 Sb.
Vzhledem k tomu, že účinky patentu nastávají až ode dne oznámení o udělení
patentu ve Věstníku, je doba účinků patentu kratší ve srovnání s dobou platnosti patentu, a
to o dobu trvání řízení o udělení patentu, zpravidla se jedná o dobu 2 až 4 let. Během této
doby nemá přihlašovatel možnost zabránit případnému neoprávněnému využívání již
zveřejněného vynálezu. Z tohoto důvodu má přihlašovatel právo na přiměřenou náhradu od
toho, kdo v období od zveřejnění přihlášky vynálezu do dne, od něhož nastávají účinky
patentu, předmět přihlášky využíval (§ 11 odst. 3 VZN). Toto právo však lze uplatnit až
ode dne, od něhož nastávají účinky patentu. V případě mezinárodní přihlášky, jíž se žádá o
udělení patentu v České republice, která byla zveřejněna podle Smlouvy o patentové
spolupráci, přísluší přihlašovateli zmíněné právo na přiměřenou náhradu až po zveřejnění
překladu této přihlášky v českém jazyce.[15]
Zánik ochrany
Patentová ochrana vynálezu skončí buď zánikem patentu (§ 22 VZN), nebo jeho
zrušením (§ 23 VZN). Zákon obsahuje taxativní výčet důvodů majících za následek jak
zánik patentu, tak jeho zrušení. Patent ze zákona zaniká:

uplynutím doby jeho platnosti
7

nezaplacením příslušných poplatků za udržování patentu v platnosti jeho majitelem
ve stanovené lhůtě

vzdáním se patentu jeho majitelem
Patent Úřad zruší, zjistí-li se dodatečně, že nebyly splněny zákonem stanovené
podmínky pro jeho udělení, konkrétně:

vynález nesplňoval podmínky patentovatelnosti

vynález není v patentu popsán tak jasně a plně, aby jej odborník mohl uskutečnit

předmět patentu přesahuje obsah původního podání přihlášky vynálezu nebo rozsah
ochrany vyplývající z patentu byl rozšířen

majitel patentu na něj nemá právo, neboť není původcem ani jeho právním
nástupcem (§ 8 VZN)
Zrušení patentu předchází řízení o zrušení patentu, které ÚPV zahajuje na návrh třetí
osoby nebo z moci úřední. Výjimku představuje posledně uvedený důvod, kdy ÚPV může
provést zrušení patentu pouze na návrh osoby, o níž soud rozhodne, že je původcem
vynálezu (§ 29 VZN). Návrh na zrušení patentu musí být věcně odůvodněn a zároveň musí
být doloženy nebo navrženy příslušné důkazní prostředky. Zrušení patentu má zpětnou
účinnost ode dne jeho platnosti, tj. ode dne podání přihlášky vynálezu. Na patent se tedy
hledí, jako by nikdy nebyl udělen.
1.2.4 Účinky patentu
Z patentu vznikají jeho majiteli výlučná práva příslušný vynález využívat,
poskytnout souhlas k využívání vynálezu jiným osobám (licenci) nebo na ně patent převést
(§ 11 odst. 1 VZN). Jedná se o absolutní subjektivní práva majitele patentu působící vůči
všem ostatním osobám, které jsou povinny zdržet se jakýchkoliv zásahů do těchto práv.
Majitel patentu je především oprávněn k využívání vynálezu. V této souvislosti
zákon obsahuje taxativní výčet činností představujících přímé a nepřímé využívání
vynálezu, které jsou bez souhlasu majitele patentu třetím osobám zakázány (§ 13 a 14
VZN). Bez souhlasu majitele patentu nikdo nesmí:
a) přímo využívat vynález, tedy
8
 vyrábět, nabízet, uvádět na trh nebo používat výrobek, který je předmětem
patentu, nebo k tomu účelu výrobek dovážet či skladovat, anebo s ním jiným
způsobem nakládat;
 využívat způsob, který je předmětem patentu, popřípadě nabízet tento
způsob k využití;
 nabízet, uvádět na trh, používat nebo k tomuto účelu dovážet či skladovat
výrobek přímo získaný způsobem, který je předmětem patentu.
b) nepřímo využívat vynález, tedy dodávat nebo k dodání nabízet jiné osobě, než je
osoba oprávněná využívat patentovaný vynález, prostředky týkající se podstatného
prvku tohoto vynálezu a sloužící v tomto ohledu k jeho uskutečnění.
Majitel patentu je oprávněn udělit souhlas k využívání vynálezu licenční smlouvou
(§ 14 zákona VZN). Licenční smlouvou majitel patentu za úplatu poskytuje nabyvateli
licence právo vynález využívat na sjednaném území, tj. na celém území České republiky
nebo jen ve vymezené lokalitě, a po sjednanou dobu. Není-li tato doba sjednána, trvá po
dobu platnosti patentu. Licenční smlouva a právní vztahy z ní vzniklé se řídí ustanoveními
obchodního zákoníku (§ 508 a následující ObchZ).
Přihlašovatel nebo majitel patentu může rovněž učinit nabídku licence, kterou se vzdá
výlučného práva k využívání vynálezu (§ 19 VZN).
Majitel patentu je dále také oprávněn tento patent převést písemnou smlouvou na
jinou osobu. Převodem patentu dochází ke změně majitele patentu. Smlouva o převodu
nabývá účinnosti vůči třetím osobám zápisem do patentového rejstříku (viz § 15 VZN).
Omezení účinků patentu
Účinky patentu jsou omezeny institutem tzv. předchozího uživatele (§ 17 VZN).
Předchozím uživatelem se rozumí osoba, která před vznikem práva přednosti využívala
vynález nezávisle na původci nebo majiteli patentu, anebo která k tomu vykonala
prokazatelná opatření. Zákon stanoví, že vůči předchozímu uživateli patent nepůsobí.
Omezení účinků patentu představují rovněž případy využití vynálezu na lodích,
letadlech či vozidlech zemí, které jsou členy Pařížské unijní úmluvy, jestliže se dostanou
přechodně nebo náhodně do České republiky, při individuální přípravě léků v lékárně na
9
základě lékařského předpisu a nakládání s ním, při činnostech třetích osob prováděných
pro neobchodní účely experimentální (§ 18 VZN).
Účinky patentu jsou dále omezeny institutem nucené licence, na základě kterého má
stát prostřednictvím ÚPV možnost zasáhnout do výlučných práv majitele patentu tím, že
udělí nevýlučné právo k využívání vynálezu třetí osobě § 20 VZN). Účelem tohoto
institutu je zamezit případnému zneužití výlučných práv z patentu jeho majitelem.
K udělení nucené licence může ÚPV přistoupit pouze ze zákonem taxativně vymezených
důvodů. Nucená licence může být udělena buď v případě bezdůvodného nevyužívání, nebo
nedostatečného využívání vynálezu jeho majitelem, za předpokladu, že majitel patentu
nepřijal v přiměřené lhůtě řádnou nabídku na uzavření licenční smlouvy a zároveň
uplynuly minimálně čtyři roky od podání přihlášky vynálezu, nebo tři roky od udělení
patentu, nebo v případě, kdy jsou dány důvody ohrožení důležitého veřejného zájmu.
Rozhodnutí ÚPV o udělení nucené licence nahrazuje souhlas majitele patentu k využívání
vynálezu. [15]
Vyčerpání práv
Platná právní úprava obsahuje institut tzv. vyčerpání (konzumpce) práv, podle něhož
majitel patentu nemá právo zakázat třetím osobám nakládat s výrobkem, který je
předmětem chráněného vynálezu, pokud byl tento výrobek uveden na trh v České
republice buď jím samotným, nebo s jeho souhlasem (§ 13b VZN). To neplatí v případě,
kdy jsou dány důvody pro rozšíření práv z patentu na uvedené činnosti.
Tento institut je určen k ochraně oprávněných zájmů třetích osob před zásahy majitele
patentu, který svá práva z patentu jejich výkonem vyčerpal uvedeným způsobem.
1.2.5 Právní prostředky ochrany patentových práv
Zákon č. 527/1990 Sb.
Patentová ochrana podle VZN je absolutní povahy, působící proti každému, kdo se
porušení patentových práv dopustil. Práva, která lze v případě porušení patentových práv
uplatňovat, jsou jak povahy majetkové, tak nemajetkové. Právními prostředky ochrany
10
patentových práv jsou žaloby, především žaloba zápůrčí (negatorní), odstraňovací, na
náhradu škody a na přiměřené zadostiučinění, jež korespondují s právy, která lze
uplatňovat v souvislosti s porušením patentových práv.6
V případě neoprávněného zásahu do patentových práv zákon opravňuje majitele
patentu:

domáhat se u soudu zákazu rušení svých práv a odstranění následků porušení (§ 75
odst. 1 VZN). Pokud byla zásahem do práv ze zapsaného průmyslového vzoru
způsobena škoda, má majitel právo na její náhradu. V případě vzniku nemajetkové
újmy má majitel patentu právo na přiměřené zadostiučinění, které může spočívat i
v peněžitém plnění.

požadovat, aby soud nařídil zničení výrobků, jejichž výrobou nebo uvedením na trh
došlo k hrožení nebo porušení patentových práv, popř. zničení materiálu a nástrojů
určených nebo používaných výlučně nebo převážně při činnostech tato práva
ohrožujících nebo porušujících (§ 75 odst. 2 VZN.). Uvedené právo musí být
přiznáno soudem. Pokud však nejsou výrobky ve vlastnictví osoby, proti níž návrh
směřuje, nebo jestliže by porušení či ohrožení patentových práv mohlo být
odstraněno jinak a zničení výrobků by bylo nepřiměřené tomuto porušení či
ohrožení, soud zničení zboží nenařídí. Uvedená úprava je provedením čl. 46
TRIPS.

požadovat informaci o původu výrobků vůči každému, kdo jeho práva ohrožuje
nebo porušuje, a to včetně informací týkajících se uvádění takových výrobků na trh
(§ 75a VZN). Úprava práva na informace je naplněním závazku vyplývajícího pro
Českou republiku z čl. 47 TRIPS.
Zákon nezahrnuje do výčtu práv, která lze uplatňovat v případě neoprávněného
zásahu do patentových práv, právo na vydání bezdůvodného obohacení. Tohoto práva se
ovšem lze domáhat podle obecné úpravy obsažené v ustanovení § 451 a následujících §
OZ, popř. v rámci práva proti nekalé soutěži, pokud k bezdůvodnému obohacení došlo
v důsledku nekalého soutěžního jednání.[7]
6
SLOVÁKOVÁ, Z.: Průmyslové vlastnictví. 1. vydání Praha: Orac, 2003. 150 s. ISBN 80-86199-63-0.
str. 27.
11
Související právní prostředky
V obecné rovině lze uvažovat o použití dalších právních prostředků, v rovině
soukromoprávní je to OZ, kde je upraveno soutěžní právo, zejména právo proti nekalé
soutěži. V rovině veřejnoprávní je to Zákon o přestupcích a Trestní zákon postihující
neoprávněný zásah do práv chráněného vynálezu a dále Zákon o opatřeních týkajících se
dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví.
[7]
1.2.6 Evropská patentová přihláška a evropský patent
Česká republika požádala v květnu 1996 o přizvání k přistoupení do Evropské
patentové organizace. Správní rada Evropské patentové organizace rozhodla v lednu 1999
o přizvání České republiky k Úmluvě o udělování evropských patentů s účinkem k 1.
červenci 2002. V souvislosti s přístupem České republiky k Úmluvě o udělování
evropských patentů nabyla k 1. červenci 2002 účinnosti ustanovení § 35a až 35g VZN,
týkající se získání evropského patentu, udělovaného Evropským patentovým úřadem,
s účinky pro Českou republiku a jeho platnosti. Tato úprava je v souladu s úpravou
obsaženou v ustanoveních čl. 75 až 89 Úmluvy o udělování evropských patentů.
Evropskou patentovou přihlášku lze podat u Evropského patentového úřadu, a to buď
v sídle tohoto úřadu v Mnichově, nebo v jeho pobočce v Haagu, nebo u ÚPV. Evropskou
patentovou přihlášku mohou u ÚPV podat jak občané České republiky, tak cizinci. Není
přitom rozhodné, zda jde o evropskou patentovou přihlášku s účinky pro Českou republiku
či nikoliv. Podáním evropské patentové přihlášky s účinky pro Českou republiku vznikají
přihlašovateli v České republice stejná práva a povinnosti (zejména právo přednosti) jako
přihlašovateli národní přihlášky vynálezu.
1.2.7 Mezinárodní ochrana vynálezu
Česká
republika
je
v oblasti
právní
ochrany
vynálezů
vázána
několika
multilaterálními mezinárodními smlouvami. Jedná se o Pařížskou úmluvu na ochranu
průmyslového vlastnictví, Smlouvu o patentové spolupráci, Štrasburskou dohodu o
12
mezinárodním patentovém třídění, Budapešťskou smlouvu o mezinárodním uznávání
uložení mikroorganismů k účelům patentového třídění a Prováděcí předpis k ní, Dohodu o
obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) a Úmluvu o udělování
evropských patentů.[7]
Pařížská úmluva
Pařížská unijní úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví z roku 1983 představuje
základní multilaterální mezinárodní smlouvu na ochranu průmyslového vlastnictví, na
kterou následně navázaly další mezinárodní smlouvy v jednotlivých oblastech právní
ochrany průmyslového vlastnictví. V oblasti patentové ochrany se jedná zejména o
Smlouvu o patentové spolupráci, Štrasburskou dohodu či Úmluvu o udělování evropských
patentů.
K základním principům, z nichž Pařížská úmluva vychází, patří princip národního
zacházení a právo priority (označované též jako právo unijní priority). Podle principu
národního zacházení příslušníci každé unijní země požívají v ostatních unijních zemích
týchž výhod, které příslušné zákony poskytují nebo poskytnou vlastním státním
příslušníkům, bez újmy práv stanovených čl. 2. Právo priority týkající se patentů, užitných
vzorů, průmyslových vzorů nebo modelů a továrních nebo obchodních známek znamená,
že na základě řádně podané přihlášky v jedné unijní zemi může přihlašovatel v příslušné
prioritní lhůtě podat přihlášku v jiné unijní zemi a uplatnit v ní přednostní právo na udělení
ochrany ze dne podání první přihlášky před ostatními přihlašovateli (čl. 4). Prioritní lhůta
činí dvanáct měsíců pro vynálezy a pro užitné vzory a šest měsíců pro průmyslové vzory
nebo modely a pro tovární a obchodní známky.
Udělení patentu, popřípadě odepření udělení patentu v jedné zemi nemá vliv na jeho
platnost v jiné zemi. Vynálezce má právo na to, aby byl jako vynálezce uveden v patentu
(čl. 4. ter). Udělení patentu nesmí být odepřeno a patent nesmí být zrušen jen proto, že
prodej výrobků na jeho podkladě vyrobeného je národním zákonodárstvím dané unijní
země vyloučen nebo omezen. Pařížská úmluva rovněž vymezuje podmínky pro udělení
nucených licencí (čl. 5A odst. 1 až 4).[3]
13
Úmluva o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví
Světová
organizace
duševního
vlastnictví
–
“World
Intellectual
Property
Organization“ (WIPO) byla vytvořena mezinárodní úmluvou ve Stockholmu v roce 1967.
Hlavním posláním WIPO je především harmonizace legislativy. Sídlo sekretariátu –
Mezinárodního úřadu duševního vlastnictví je v Ženevě. WIPO spravuje většinu
mnohostranných mezinárodních smluv, které vytvořily základ pro mezinárodní spolupráci
v jednotlivých oblastech právní ochrany průmyslového vlastnictví.
Smlouva o patentové spolupráci
Washingtonská smlouva o patentové spolupráci “Patent Cooperation Treaty“ (PTC)
z roku 1970 představuje významný krok v oblasti harmonizace a integrace patentové
ochrany. Tato smlouva zjednodušuje získání patentové ochrany tím, že umožňuje
přihlašovateli podat jedinou tzv. mezinárodní patentovou přihlášku a zajistit si tak
patentovou ochranu v jím určených členských státech PCT. V těchto státech má pak
mezinárodní patentová přihláška účinky podané přihlášky národní. Přihlašovatelé
z členských států tedy nemusí podávat k získání patentové ochrany vynálezu individuální
přihlášky ve smluvních státech, ve kterých si přejí zajistit patentovou ochranu.[1]
Štrasburská dohoda
Štrasburská dohoda o mezinárodním patentovém třídění “International Patent
Classification (IPC) z roku 1970 představuje jednu ze zvláštních dohod na ochranu
průmyslového vlastnictví uzavřených podle čl. 19 Pařížské úmluvy. Smluvní země této
dohody vytvořily Zvláštní unii a přijaly společné třídění označené jako „mezinárodní
patentové třídění“ pro patenty na vynálezy, autorská osvědčení na vynálezy, pro užitné
vzory a osvědčení o užitnosti. Zatřiďování se provádí nejprve do některého z 8 oddílů
podle oblasti techniky, do které náleží vynález, který má být předmětem patentové ochrany.
Oddíly, které jsou označeny velkými písmeny A až H, se dále dělí na třídy, podtřídy,
skupiny a podskupiny. Systém mezinárodního patentového třídění zavedený touto dohodou
usnadňuje průzkum novosti vynálezu v řízení udělení patentu a tím i získání patentové
14
ochrany. Smluvní země jsou zavázány třídění používat pro třídění vynálezů a uvádět
klasifikační symboly na všech patentových dokumentech. Každá země má možnost použít
mezinárodní patentové třídění jako systém hlavní nebo pomocný.
Úmluva o udělování evropských patentů
Úmluva o udělování evropských patentů (označovaná též jako Evropská patentová
úmluva) uzavřená v Mnichově v roce 1973 je multilaterální mezinárodní smlouvou, kterou
její smluvní státy vytvořily společné právo pro udělování patentů na vynálezy,
označovaných jako evropské patenty. Touto úmluvou došlo také ke zřízení Evropské
patentové organizace se sídlem v Mnichově. Jedním z orgánů této organizace je Evropský
patentový úřad, se sídlem rovněž v Mnichově a s pobočkou v Haagu, jehož úkolem je
udělovat evropské patenty. Smluvními státy této úmluvy mohou být pouze evropské státy.
Evropský patent má zásadně stejný účinek a podléhá stejnému režimu jako národní patent
v každém smluvním státě, pro který byl udělen. Výhodou evropského patentu je
zjednodušený postup při jeho přihlašování a při udělovacím řízení.
Úmluva o udělování evropských patentů obsahuje jednak hmotněprávní ustanovení,
která stanoví, co se rozumí patentovatelnými vynálezy, výluky z patentovatelnosti, kdo je
oprávněn požadovat a získat evropský patent, účinky evropského patentu a evropské
patentové přihlášky, a jednak ustanovení procesní povahy upravující podání evropské
patentové přihlášky a udělovací řízení.
Řízení o udělení evropského patentu je zahájeno podáním evropské patentové
přihlášky. Tu lze podat u Evropského patentového úřadu nebo u ústředního úřadu
průmyslového vlastnictví smluvního státu, popř. jeho jiného příslušného orgánu, připouštíli to právo tohoto státu. O udělení evropského patentu lze žádat pro jeden či více smluvních
států. Určení smluvního státu podléhá příslušným poplatkům za určení, které jsou splatné
do šesti měsíců ode dne, kdy je v Evropském patentovém věstníku oznámeno zveřejnění
zprávy o evropské rešerši. Až do udělení evropského patentu lze určení smluvního státu
vzít kdykoli zpět. Na základě patentových nároků uvedených v přihlášce Evropský
patentový úřad provede rešerši a vyhotoví zprávu o evropské rešerši, která se doručuje
přihlašovateli k rozhodnutí, zda si přeje v řízení pokračovat. Podá-li přihlašovatel žádost o
provedení průzkumu evropské patentové přihlášky, Evropský patentový úřad přistoupí
15
k průzkumu podmínek pro udělení patentu pro všechny přihlašovatelem stanovené státy.
Pokud předmět evropské patentové přihlášky splňuje požadavky stanovené touto úmluvou,
udělí Evropský patentový úřad evropský patent. Evropský patentový úřad oznámí udělení
evropského patentu v Evropském patentovém věstníku a současně zveřejní i evropský
patentový spis. Doba platnosti evropského patentu je 20 let ode dne podání přihlášky. Pro
účinnost evropského patentu v jednotlivých smluvních státech se ovšem ještě vyžaduje
zaplacení příslušných poplatků, předložení překladu popisu vynálezu a patentových nároků
do úředního jazyka příslušného smluvního státu a zveřejnění oznámení jeho udělení
v úřadním věstníku tohoto státu.[15]
Budapešťská smlouva
Smlouva byla přijatá na Budapešťské diplomatické konferenci v roce 1979. Smluvní
státy této smlouvy tvoří zvláštní Unii pro mezinárodní uznávání uložení mikroorganismů
k účelům patentového řízení. Tato smlouva zavazuje všechny své smluvní státy uznat
jediné uložení u kteréhokoliv z mezinárodních ukládacích míst za platné pro potřeby
patentového řízení a z něho vyplývající ochrany průmyslového vlastnictví.
TRIPS
Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (Trade Related
Intellectual Property Rights – TRIPS) představuje jednu z 25 multilaterálních
mezinárodních dohod týkajících se mezinárodního obchodu, které byly uzavřeny v rámci
tzv. Uruguayského kola konference o Všeobecné dohodě o clech a obchodu (GATT) v roce
1994 v Marrakeshi. Tato konference byla přeměněna na Světovou obchodní organizaci
(World Trade Organization – WTO). TRIPS na jedné straně vychází z existujících
mezinárodních dohod v oblasti duševního vlastnictví, které dále v některých částech
prohlubuje a zavazuje své členy k jejich dodržování, na druhé straně respektuje existující
národní systémy ochrany duševního vlastnictví.[7]
16
1.3 Ochranné známky
Ochranné známky představují jeden z nejúčinnějších prostředků, jak dostat do
povědomí co nejširší veřejnosti výrobky či služby daného podnikatele. Ochranné známky
identifikují výrobky a služby podnikatele a napomáhají mu k vyšším objemům prodeje a
k uplatnění se na relevantním trhu. Ve vztahu k potenciálním zákazníkům pak ochranné
známky představují záruku, že jimi označované zboží či služby vykazují vysokou kvalitu,
osvědčené vlastnosti, apod., což se následně odráží v poptávce. Ochranné známky tak
významně zhodnocují zboží či služby jimi označované a jako takové mají i svou
nezanedbatelnou finanční hodnotu 7.
1.3.1 Právní úprava
Základním pramenem je zákon č. 441/2003 Sb. o ochranných známkách (ZOZ).
Právní ochrana poskytovaná ochranným známkám tímto zákonem je povahy absolutní.
Ochranné známky jsou rovněž chráněny v rámci práva proti nekalé soutěži, tato ochrana je
však relativní povahy (§ 44 a násl. ObchZ). Ochrana poskytovaná ochranným známkám
obchodním zákoníkem v rámci práva nekalé soutěže stojí vedle ochrany poskytované
zákonem o ochranných známkách. Vzhledem k tomu, že neoprávněné užití ochranné
známky je zpravidla i nedovoleným soutěžním jednáním, je možné se podle okolností
domáhat ochrany podle obou uvedených právních předpisů. Ochranné známky jsou
chráněny i dalšími právními předpisy, zejména trestním zákonem, zákonem o přestupcích,
zákonem o ochraně spotřebitele, atd.
1.3.2 Předmět ochrany
Předmětem známkového práva je ochranná známka. Podle ustanovení §1 ZOZ se
ochrannou známkou rozumí jakékoli označení schopné grafického znázornění, zejména
slova, včetně osobních jmen, barvy, kresby, písmena, číslice, tvar výrobku nebo jeho obal,
7
SLOVÁKOVÁ, Z.: Průmyslové vlastnictví. 1. vydání Praha: Orac, 2003. 150 s. ISBN 80-86199-63-0.
str. 81.
17
pokud je toto označení způsobilé odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků
nebo služeb jiné osoby. Na území ČR požívají ochrany ochranné známky, které jsou:
a) zapsány v rejstříku ochranných známek vedeném ÚPV – tzv. národní ochranné
známky
b) s účinky pro ČR zapsány v rejstříku vedeném Mezinárodním úřadem duševního
vlastnictví na základě mezinárodní přihlášky ve smyslu
Madridské dohody o
mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek nebo Protokolu k
Madridské dohodě – mezinárodní ochranné známky
c) zapsány v rejstříku vedeném Úřadem pro harmonizaci ve vnitřním trhu podle
nařízení Rady Evropských společenství – ochranné známky Společenství
d) na území ČR všeobecně známé ve smyslu článku 6bis Pařížské úmluvy na ochranu
průmyslového vlastnictví a článku 16 Dohody o obchodních aspektech práv
duševního vlastnictví – všeobecně známé známky
Druhy ochranných známek
Ochranné známky lze dělit podle jejich formy, podle subjektu, jenž je majitelem
ochranné známky, podle způsobu vzniku známkového práva, podle užívání ochranné
známky, podle způsobu vzniku známkového práva, podle užívání ochranné známky.
Podle formy jsou to: slovní, obrazové, prostorové a kombinované.
Podle subjektu: individuální a kolektivní.
Podle způsobu vzniku: zapsané (registrované) a všeobecně známé.
Podle užívání: užívané a neužívané.
Naše známkové právo vychází z principu, že k udržení práv z ochranné známky je
nezbytné její užívání. Není-li ochranná známka užívána, může to být důvodem pro výmaz
ochranné známky ÚPV.
Kolektivní ochranná známka
Kolektivní ochranná známka je zvláštním institutem známkového práva, jehož cílem
je umožnit zájmovým sdružením podnikatelů společné označování výrobků a služeb.
Povinnost zapisovat kolektivní známky vyplývá pro Českou republiku čl. 7 bis Pařížské
18
úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví. Právní úpravu kolektivní ochranné známky
předpokládá i čl. 15 směrnice Rady (ES) č. 89/104 z 21. prosince 1988 ke sblížení zákonů
členských zemí o ochranných známkách.[3]
Všeobecně známá ochranná známka
Podstatným znakem tvořícím charakteristiku všeobecně známé známky je samotný
důvod zavedení její ochrany, a tím je poskytnutí ochrany známkám, které z nějakého
důvodu nebyly registrovány nebo přihlášeny na území některého ze smluvních států
Pařížské úmluvy. Všeobecně známé známky ve smyslu ustanovení čl. 6bis PUÚ tak jsou
především známky na území daného státu neregistrované, kterým je nutno poskytnout
účinnou ochranu proti jejich zneužívání. Jde o nahrazení absence registrace, jako
formálního předpokladu ochrany, jiným rovnocenným požadavkem, kterým je v daném
případě právě všeobecná známost.8
Všeobecnou známost lze doložit například výsledky průzkumů o obecném povědomí
spotřebitelské veřejnosti o vžitosti konkrétního označení, rozsahem reklamní a inzertní
činnosti s celostátní účinností popřípadě sponzorováním akcí, u nichž je pravděpodobnost
sledování širokou veřejností.9
Databázi všeobecně známých ochranných známek vede ÚPV Praha.
Funkce ochranných známek
Za základní funkci ochranných známek je považována funkce rozlišovací. Ochranné
známky jsou totiž určeny především k rozlišení výrobků a služeb téhož druhu
pocházejících od různých podnikatelů, čímž usnadňují zákazníkům výběr. K dalším
funkcím se řadí zejména funkce ochranná, garanční, certifikační, propagační, soutěžní či
funkce stimulační.
8
HORÁČEK, R.; ČADA, K.; HAJN, P.: Práva k průmyslovému vlastnictví. 1. vydání, Praha: C. H. Beck,
2005. 424 s. ISBN 80-7179-879-7 str. 349.
9
rozhodnutí ÚPV O – 151565 [1]
19
Překážky zápisné způsobilosti
Absolutní překážky zápisné způsobilosti představují označení vyloučená ze zápisu do
rejstříku, jejichž taxativní výčet je uveden v ustanovení § 4 ZOZ. Z hlediska absolutních
překážek zkoumá ÚPV přihlášená označení z moci úřední před zveřejněním přihlášky
ochranné známky a před zápisem do rejstříku. Relativními překážkami zápisné
způsobilosti se rozumí označení vyloučená ze zápisu do rejstříku pro kolizi s právy třetích
osob. Z hlediska relativních překážek ÚPV zkoumá z moci úřední před zveřejněním
přihlášky ochranné známky pouze to, zda přihlášené označení nekoliduje se staršími právy
třetích osob podle ustanovení § 6 ZOZ. Ostatními relativními překážkami zápisné
způsobilosti spočívajícími ve starších právech třetích osob, jež jsou uvedeny v ustanovení
§ 7 ZOZ, se ÚPV zabývá až na základě námitek podaných oprávněnou osobou po
zveřejnění přihlášky ochranné známky.
1.3.3 Vznik, trvání a zánik ochrany
Známkové právo je v České republice založeno na registračním principu, který je
příznačný pro kontinentální systém vzniku právní ochrany ochranných známek. Podle
tohoto systému se za ochrannou známku zásadně považuje označení zapsané do rejstříku
ochranných známek. Známkoprávní ochrana tak vzniká zápisem určitého označení do
rejstříku ochranných známek. Výjimku představují všeobecně známé ochranné známky. O
zápis příslušného označení jako ochranné známky do rejstříku ochranných známek
vedeného ÚPV se žádá přihláškou10 viz příloha č. 1.
Vznik ochrany
Rozhodnou právní skutečností pro vznik známkového práva je formální zápis
ochranné známky do rejstříku. Okamžikem zápisu do rejstříku se přihlašovatel stává
majitelem ochranné známky (§ 28 odst. 1 ZOZ). Na žádost majitele vydá ÚPV osvědčení o
zápisu ochranné známky do rejstříku. Osvědčení o zápisu má povahu veřejné listiny, kterou
10
SLOVÁKOVÁ, Z.: Průmyslové vlastnictví. 1. vydání Praha: Orac, 2003. 150 s. ISBN 80-86199-63-0.
str. 96.
20
majitel ochranné známky osvědčuje svá práva k ochranné známce. Zápis ochranné známky
do rejstříku ÚPV oznámí ve Věstníku ve lhůtě šesti měsíců od jeho provedení.
Zásadu, podle níž je vznik známkového práva vázán na zápis do rejstříku, prolamuje
institut všeobecně známé známky. Známkové právo v případě všeobecně známé známky
vzniká neformálně, a to získáním své všeobecné známosti v České republice.
Doba trvání ochrany
Ochranná doba ochranné známky činí deset let od podání přihlášky u ÚPV (§ 29
ZOZ). Ochranná doba může být na žádost majitele ochranné známky vždy na dalších deset
let obnovována.
Zánik ochrany
a) Vzdání se práv k ochranné známce
Vlastník se může u ÚPV písemným prohlášením vzdát práv k ochranné známce.
Účinky tohoto prohlášení nastávají dnem doručení prohlášení vlastníka ochranné známky
ÚPV a nelze je vzít zpět. ÚPV vyznačí vzdání se práv k ochranné známce v rejstříku a
oznámí je ve Věstníku.
Vlastník může u ÚPV písemným prohlášením omezit rozsah ochrany ve vztahu k
prvku ochranné známky. O tomto omezení rozsahu ochrany ÚPV rozhodne s ohledem na
splnění podmínek stanovených tímto zákonem. Omezení rozsahu ochrany nelze vzít zpět.
b) Zrušení
ÚPV zruší ochrannou známku v řízení zahájeném na návrh třetí osoby, jestliže

ochranná známka nebyla po nepřetržitou dobu 5 let řádně užívána pro výrobky
nebo služby, pro které je zapsána, a pro neužívání neexistují řádné důvody

se ochranná známka stala pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána, v
důsledku činnosti nebo nečinnosti svého vlastníka, označením, které je v obchodě
obvyklé

ochranná známka po dni jejího zápisu v důsledku užívání svým vlastníkem nebo s
jeho souhlasem pro výrobky nebo služby, pro které byla zapsána, může vést ke
klamání veřejnosti
21
V řízení zahájeném na návrh podaný do 6 měsíců od právní moci soudního
rozhodnutí, podle něhož je užití ochranné známky nedovoleným soutěžním jednáním, ÚPV
tuto ochrannou známku zruší. Lhůtu k podání návrhu na zrušení nelze prodloužit a její
zmeškání nelze prominout.
Je-li důvod zrušení pouze ve vztahu k některým z výrobků nebo služeb, pro které je
ochranná známka zapsána, ÚPV ochrannou známku zruší v rozsahu těchto výrobků nebo
služeb.
c) Neplatnost
ÚPV v řízení zahájeném na návrh třetí osoby nebo z vlastního podnětu prohlásí
ochrannou známku za neplatnou, pokud byla zapsána v rozporu s § 4 nebo § 6 a v dalších
situacích uvedených v ZOZ. Na ochrannou známku, která byla prohlášena za neplatnou, se
hledí, jako by nikdy nebyla zapsána.
1.3.4 Práva z ochranné známky
Práva z ochranné známky lze charakterizovat jako výlučná práva absolutní povahy
spočívající v užívání a nakládání s ochrannou známkou. Právo nakládat s ochrannou
známkou zahrnuje zejména možnost poskytnout k ní licenci, ochrannou známku převést,
požádat o přepis majitele ochranné známky a ochrannou známku zastavit. Práva
z ochranné známky náležející pouze majiteli ochranné známky působí vůči všem a
odpovídá jim povinnost ostatních osob nezasahovat do těchto práv. [7]
Zákon o ochranných známkách vymezuje práva majitele ochranné známky jednak
pozitivně, tj. výčtem činností, ke kterým je majitel oprávněn, a jednak negativně, tj.
výčtem činností, které majitel může zakázat třetím osobám (§ 8 ZOZ).
1.3.5 Právní prostředky ochrany práv z ochranné známky
Zákon o ochranných známkách
Základ právní ochrany ochranné známky je obsažen v zákoně o ochranných
známkách č. 441/2003 Sb. Tato ochrana je absolutní povahy působící proti každému, kdo
se porušení práv z ochranné známky dopustil. Právními prostředky ochrany ochranné
22
známky jsou různé žaloby, zejména žaloba zápůrčí (negatorní), odstraňovací, na náhradu
škody a na přiměřené zadostiučinění, které korespondují s právy, která lze uplatňovat
v souvislosti s porušením práv z ochranné známky. Tato práva jsou jak povahy majetkové,
tak nemajetkové a lze je dělit na práva, která náleží pouze majiteli ochranné známky, a na
práva, která mohou uplatnit i jiné osoby, které byly zásahem do práv dotčeny, konkrétně
nabyvatel licence k ochranné známce a uživatel kolektivní ochranné známky.
Související právní prostředky
Majitel ochranné známky může k ochraně svých práv využít rovněž právní
prostředky, které jsou upraveny v dalších právních předpisech, zejména v obchodním
zákoníku, zákoně o přestupcích, zákoně o ochraně spotřebitele či zákoně o opatřeních
týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva
duševního vlastnictví. Pro ochranu práv z ochranné známky platí v těchto případech to, co
je v této souvislosti uvedeno ohledně ochrany patentových práv.
1.3.6 Mezinárodní ochrana ochranné známky
Česká republika je v oblasti známkového práva vázána několika multilaterálními
mezinárodními smlouvami. Jedná se především o Pařížskou úmluvu, Madridskou dohodu o
mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek (dále jen „Madridská dohoda“),
Protokol k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu ochranných známek (dále jen
„Protokol“), Madridskou dohodu o potlačování falešných nebo klamavých údajů původu
zboží, Niceskou dohodu o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu
ochranných známek (dále jen „Niceská dohoda“), Úmluvu o zřízení Světové organizace
duševního vlastnictví či Smlouvu o známkovém právu a o Dohodu o obchodních aspektech
práv k duševnímu vlastnictví – TRIPS. [7]
Pařížská úmluva
Pařížská úmluva z roku 1883 představuje základ mezinárodní úpravy ochranných
známek. Z hlediska ochranných známek je významný především čl. 6, podle kterého
23
podmínky přihlášky a zápisu ochranných známek stanoví v každé unijní zemi její národní
zákonodárství (tzv. národní režim). Podle téhož článku nemůže být ochranná známka,
přihlášená příslušníkem smluvní země v kterékoliv jiné unijní zemi, odmítnuta nebo
zrušena z důvodu, že nebyla přihlášena, zapsána nebo obnovena v zemi původu. Ochranná
známka zapsaná řádně v některé zemi je nezávislá na známkách zapsaných v jiných
unijních zemích včetně země původu.[3]
Madridská dohoda a Protokol
Madridská dohoda z roku 1891 představuje zvláštní dohodu v rámci Pařížské úmluvy
(čl. 19 PUÚ). Smluvní země této dohody tvoří Zvláštní unii pro mezinárodní zápis
ochranných známek. V návaznosti na vývoj v oblasti známkového práva byla tato dohoda
modifikována uzavřením protokolu.
Madridská dohoda umožňuje příslušníkům smluvních zemí zajistit si ochranu svých
ochranných známek ve všech ostatních smluvních zemích jedinou přihláškou podanou u
Mezinárodního úřadu. Madridská dohoda přitom vychází ze zásady, že mezinárodní
přihláška má ve smluvních zemích účinky podané národní přihlášky a účinky
mezinárodního zápisu se rovnají účinkům zápisu národního. Získání ochrany ochranných
známek ve smluvních zemích Madridské dohody se tím podstatně zjednodušilo, neboť
příslušníci smluvních zemí nemusejí podávat samostatné přihlášky v ostatních smluvních
zemích.
Protokol, přijatý v roce 1989, umožňuje příslušníkům smluvních států podat
mezinárodní přihlášky již na základě podané přihlášky ochranné známky u příslušného
úřadu země původu, nikoliv až na základě zapsané ochranné známky, jak to vyžaduje
Madridská dohoda.
Niceská dohoda
Niceská dohoda uzavřená v roce 1957 je zvláštní dohodou v rámci Pařížské úmluvy
(čl. 19 PUÚ), jejíž smluvní země tvoří Zvláštní unii. Niceská dohoda zavedla pro účely
zápisu ochranných známek jednotné mezinárodní třídění výrobků do 34 tříd a služeb do 8
tříd. Tento mezinárodní systém třídění výrobků a služeb umožňuje provádění rešerší na
24
shodnost nebo podobnost v rejstřících ochranných známek. Úřady smluvních zemí této
dohody jsou povinny uvádět v úředních listinách a úředních publikacích o zápisech
ochranných známek čísla tříd podle tohoto mezinárodního třídění. Každá smluvní země má
možnost použít mezinárodního třídění výrobků a služeb buď jako systému hlavního nebo
pomocného. Česká republika používá tohoto třídění jako systému hlavního. [15]
Smlouva o známkovém právu
Smlouva o známkovém právu “Trademark Law Treaty“ (TLT) byla sjednána v roce
1994 v Ženevě. Účelem této smlouvy je zjednodušit řízení ve věcech ochranných známek
tím, že stanoví maximální požadavky, které mohou úřady smluvních stran klást na
přihlašovatele a na majitele ochranných známek. Smlouva o známkovém právu se vztahuje
pouze na ochranné známky sestávající z viditelných značek, netýká se proto ochranných
známek zvukových a čichových. Z působnosti této smlouvy jsou výslovně vyloučeny
ochranné známky hologramové a dále též ochranné známky kolektivní, certifikační a
garanční. Ve smlouvě o známkovém právu jsou řešeny otázky náležitostí přihlášky
ochranné známky, smluvní strany jsou přitom oprávněny vyžadovat, aby přihláška
obsahovala všechny nebo jen některé z nich, nikoliv však vyžadovat splnění ještě dalších,
v této smlouvě nepředvídaných náležitostí. Dále se takto smlouva zabývá otázkami
zastupování v řízení před úřadem, data podání přihlášky, rozdělení přihlášky a zápisu,
změny v osobě majitele ochranné známky, doby trvání a obnovy zápisu, atd.[15]
TRIPS
V oblasti ochranných známek zavazuje čl. 15 TRIPS své členy chránit jakákoli
označení (zvláště slova, včetně osobních jmen, písmena, číslovky, obrazové prvky a
kombinace barev) či kombinace označení, která jsou způsobilá odlišit výrobky a služby
jednoho podniku od výrobků a služeb jiných podniků. Členové jsou povinni zveřejnit
každou ochrannou známku buď před zápisem, nebo po něm a poskytnout přiměřenou
možnost pro podání žádosti o výmaz zápisu. Majitel zapsané ochranné známky musí mít
podle čl. 16 TRIPS výlučné právo zabránit jakýmkoliv třetím osobám, aby bez jeho
souhlasu užívaly shodná nebo podobná označení pro stejné nebo podobné zboží nebo
25
služby, pro které byla zapsána ochranná známka, jestliže by takové užívání mohlo vést
k záměně. Členové jsou rovněž zavázáni chránit ochrannou známku, která je všeobecně
známá dle čl. 6 bis Pařížské úmluvy i pro služby (čl. 16 odst. 2 TRIPS). Dále TRIPS
stanoví předpoklady pro poskytování výjimek z práv udělených k ochranné známce, určuje
minimální sedmiletou dobu ochrany ochranné známky a její neomezenou obnovitelnost,
zakazuje zatěžovat užívání ochranné známky při obchodní činnosti zvláštními požadavky,
neumožňuje povolování nucených licencí na ochranné známky, atd. [7]
26
2.Ochranná známka a patenty
v podniku
2.1 Visteon – Autopal, s.r.o.
Visteon – Autopal s. r. o. (dále jen Podnik), který je nedílnou součástí americké
společnosti Visteon, je výrobcem osvětlení, klimatizační a chladící techniky pro
automobilový průmysl. Hlavní závody má v Novém Jičíně, další jsou v Rychvaldu u
Ostravy a v Hluku ve Zlínském kraji. Zaměstnává přes 4600 zaměstnanců.
Podnik používá progresivní výrobní technologie, má vlastní vývojová pracoviště
ve všech hlavních výrobních oborech. Je zde evropské centrum Visteonu pro vývoj
osvětlovacích systémů (Europian Lighting Technology Group). V roce 2001 zavedl Podnik
18 nových výrobků v oblasti světelné techniky, klimatizační a chladící techniky a získal
několik nových zakázek ve všech výrobních oborech. Na zákaznické listině jsou značky –
Ford, Volkswagen, PSA (Peugeot, Citroën), Renault, Škoda, Seat, Jaguar, Aston Martin,
Fiat, Audi, Volvo, Mercedes.
O dynamickém rozvoji svědčí to, že tržby rostou nepřetržitě již jedenáct let po sobě.
V roce 2005 dosáhly výše 421 milionů dolarů. V současné době je více než 85% výrobků
určeno pro montážní závody renomovaných automobilek ve státech EU, zejména ve Velké
Británii, Německu, Francii, Belgii a Španělsku. Část produkce je vyvážena do Spojených
států. Mezi nejvýznamnější zákazníky patří Ford (53%), Volkswagen (19%), PSA
(Peugeot, Citroën – 14%).
Podnik se řadí mezi nejúspěšnější firmy automobilového průmyslu a strojírenské
firmy ČR. V letech 2000, 2001 a 2003 byl hodnocen v první padesátce firem v prestižním
žebříčku Czech TOP 100. Umístil se také v žebříčku TOP Czech the most admired
companies v letech 2001, 2002, 2003 a 2004.
Quality awards
Podnik je držitelem ocenění kvality Q1 a certifikátů ISO/TS 16949, ISO 14001.
V kvalitě produkce dosahuje vynikajících výsledků. V roce 2004 prodal více než 23
27
milionů výrobků, z toho bylo montážními závody reklamováno pouze osm kusů z jednoho
milionu dodaných.
Visteon
Společnost Visteon International Holding (dále jen Visteon) se sídlem v Dearbornu,
Michigan, USA, patří mezi tři největší světové dodavatele komponentů a systémů pro
automobilový průmysl. Má téměř 180 výrobních závodů a technických center ve 25
zemích po celém světe a zaměstnává téměř 80 000 lidí. Evropské ředitelství má sídlo
v Německu. Visteon má téměř 100 leté zkušenosti v oblasti konstrukce automobilových
komponentů, vyrábí komponenty a systémy, jejichž podíl na jednom automobilu dosahuje
až 40%.
2.2 Stav před rokem 2001
2.2.1 Oddělení Vědeckotechnických informací (VTEI)
Do roku 2001 byla ochrana průmyslového vlastnictví podniku, sestávající z
vynálezů, užitných a průmyslových vzorů a ochranných známek, zlepšovacích návrhů a
tematických úkolů, spravována oddělením VTEI, organizačně včleněným do oddělení
technického rozvoje. Oddělení technického rozvoje bylo organizačně podřízeno
náměstkovi pro rozvoj, přímo podřízenému generálnímu řediteli Podniku.
Oddělení VTEI mělo vedoucího, který zároveň spravoval referát ochranných známek
a licencí, dále referenta průmyslově právní ochrany (PPO), který prováděl veškerou
činnost související s ochranou technických řešení formou vynálezů, užitných a
průmyslových vzorů, ochranou know-how, vyhlašování a řízení procesu řešení
tematických úkolů. Dále byl členem týmu rovněž referent zlepšovacích návrhů (ZN), který
se staral o agendu ZN – od přihlášení řešení až po vyplacení odměny zlepšovateli a
uzavření celého případu. Součástí oddělení VTEI byla rovněž technická knihovna.
Samostatnou částí oddělení VTEI byla podniková normalizace, která vždy tvořila
samostatnou jednotku v rámci oddělení technického rozvoje, od roku 1996 však byla
včleněna do oddělení VTEI a o agendu norem a další činnosti, související s tímto oborem
se dělili tři zaměstnanci
28
Podnik byl až do nedávné minulosti monopolním výrobcem osvětlovací a chladicí
techniky pro automobily v České republice. S cílem udržení si co nejvyšší technické
úrovně měl vybudován vlastní útvar konstrukce světelné techniky a útvar konstrukce
chladicí techniky. Tyto dva útvary představovaly hlavní zdroj nových technických řešení,
která bylo nutno chránit před zneužitím třetími subjekty ve stadiu přípravy výroby a
následném odbytu výrobků a dále bylo nutno zajistit patentovou čistotu výrobků, aby se
zabránilo případnému narušení cizích patentových práv a následným sankcím za toto
konání.
Přihlašování vynálezů:
Vytvoření technického řešení na úrovni vynálezu
Autor
technického
řešení
vypracuje
krátký
technický
popis
a
náčrtek
myšlenky/řešení, které je určeno k ochraně. Řešení prodiskutuje s referentem PPO, který
na základě výsledku provedené patentové rešerše buď doporučí, nebo nedoporučí
vypracování přihlášky vynálezu (PV, “Invention Dicslosure“). Patentová rešerše je
prováděna za účelem zjištění, je-li myšlenka, která měla být chráněna přihláškou vynálezu
nová.
Předání podkladů včetně výkresové dokumentace
Pokud se oddělení VTEI rozhodne předat technické řešení k přihlášení, převezme od
původce podklady pro zpracování PV.
Průzkum novosti
Novost řešení je jednou ze tří podmínek pro udělení ochranného dokumentu –
patentu technického řešení.
Rešerši na novost provádí referent PPO ve studovně Úřadu průmyslového vlastnictví
v Praze (dále jen ÚPV Praha), kde jsou přístupné všechny zveřejněné vynálezy ze všech
zemí uspořádané tématicky dle mezinárodního patentového třídění (MDT) a zemí
přihlašovatele. Jde-li o složitější technické uzly vyžadující prostudování velkého množství
patentových spisů, podílí se na rešerši rovněž původce, případně další technici, pracující v
daném oboru.
29
Výsledek rešerše je v některých případech pojištěn rešerší prováděnou v
počítačových databázích ÚPV Praha, kterou za úplatu provádí pracovníci ÚPV Praha.
Další podmínkou je tzv. vynálezecká výše a průmyslová využitelnost řešení.
Splní-li technické řešení tři výše uvedené podmínky, je vypracována přihláška
vynálezu se všemi náležitostmi (včetně popisu sestávajícího ze statí: nadpis, stávající stav
techniky, podstata vynálezu, přehled obrázků na výkresech, příklad provedení vynálezu,
patentové nároky, anotace a obrázků, zobrazujících jedno z provedení vynálezu). Takto
kompletní přihláška vynálezu je zaslána ÚPV Praha.
Přihlášení u ÚPV
ÚPV Praha zapíše PV do registru přihlášek vynálezu – PV tímto získá oficiální číslo
PV a od okamžiku zapsání na ÚPV Praha se stává součástí stavu techniky a shodné řešení
si již žádný třetí subjekt nemůže přihlásit.
Odstranění případných formálních nedostatků
Po celou dobu spolupracuje oddělení VTEI s původcem a odstraňuje případné
nedostatky PV.
Vyplacení přijímací odměny původci
Uplatněním práva na patent vzniká společnosti povinnost vyplacení přijímací
odměny. Za účelem splnění povinnosti vůči původcům technických řešení ve věci
vypořádání se s původci je v Podniku vypracovaná metodika stanovení odměn za tyto
předměty průmyslového práva, vztah Podnik-původce je upraven smluvně.
Žádost o průzkum
ÚPV zpravidla PV nechá ležet 18 měsíců ve fondech ÚPV, a pak začne provádět tzv.
předběžný průzkum, tzn., zkoumá, splňuje-li přihláška vynálezu formálně veškeré
náležitosti. Trvá-li Podnik na pokračování řízení o PV, musí oddělení VTEI na ÚPV do 3
let od data podání přihlášky vynálezu požádat o tzv. úplný průzkum PV.
Udělení patentu – vydání patentové listiny
Oddělení VTEI zajistí zaplacením poplatku vydání patentové listiny.
30
Obrázek 2.1: Postup při přihlašování vynálezu před rokem 200111
11
Zdroj: GNR-SM-00.54: Vynálezy, užitné a průmyslové vzory a další předměty duševního vlastnictví. Vydání
z roku 2000.
31
Poplatky spojené s přihlášením vynálezu
Datum zapsání na některém patentovém úřadu přestavuje pojem – přihlášení
vynálezu nebo také priorita vynálezu. Tento úkon je zpoplatněn, poplatek činí 1 200 Kč,
přihlašuje-li vynález podnik, je-li přihlašovatelem samotný autor řešení, činí poplatek 600
Kč. Vznikne-li technické řešení v rámci plnění úkolů v podniku, jedná se vždy o
podnikový vynález, přihlašovatelem je tedy podnik, jména autorů jsou vždy součástí
přihlášky vynálezu. Podnik tak bere na sebe povinnost spravovat veškerou činnost kolem
vynálezu a povinnost, vypořádat se s autory vynálezu – vyplatit jim „přiměřenou odměnu“
za vynález.
Úplný průzkum PV je zpoplatněn – u vynálezu činí 3.000 Kč. Po ukončení úplného
průzkumu přihlášky vynálezu, nebrání-li nic udělení patentu, oznámí ÚPV přihlašovateli,
že průzkum byl kladně ukončen a vyzve přihlašovatele k zaplacení poplatku za vydání
patentové listiny, která v současné době činí 1.600 Kč. Po zaplacení této částky je přihlášce
vynálezu udělen ochranný dokument – patent a je vydána patentová listina. Patent platí 20
let a za každý rok udržování patentu v platnosti je nutno zaplatit tzv. udržovací poplatek.
Výše udržovacích poplatků je dána vyhláškou č. 173/2002, uveřejněnou ve Sbírce zákonů
částka 73/2002. Nezaplacením udržovacího poplatku patent zanikne.
Odměny za patenty12
„Oprávnění“ vynálezci jsou ti, kteří:

postoupí veškerá svá práva k vynálezu a dalším předmětům duševního vlastnictví
Podniku a poskytnou požadovanou asistenci při tvorbě, udělování a ostatních
krocích procesu pro získání ochrany předmětů duševního vlastnictví Podniku.
Termín „oprávněný“ vynálezce má taktéž i další podmínky.
Týká se zaměstnanců, kteří vytvořili vynález resp. příslušné průmyslové právo
v době, kdy jsou v Podniku zaměstnáni v jednom z následujících postavení:
12

kmenoví zaměstnanci se smlouvou na dobu určitou nebo neurčitou

pracovníci ve vedlejším pracovním poměru

pracovníci s dohodou o pracovní činnosti
Zdroj: GNR-SM-00.54: Vynálezy, užitné a průmyslové vzory a další předměty duševního vlastnictví. Vydání
z roku 2000.
32

pracovníci s dohodou o provedení práce

kontraktační pracovníci (osoby samostatně výdělečně činné nebo zaměstnanci
firem poskytujícím Podniku služby
Byly stanoveny tři etapy výplaty odměn:
Odměna po registraci přihlášky – obdrží ji každý oprávněný původce vynálezu, který je
uveden na originálu PV registrované prostřednictvím nebo se souhlasem oddělení VTEI.
Odměna po udělení ochranného dokumentu – patentu na “utility/design“ přihlášku
vynálezu obdrží každý oprávněný původce uvedený na PV.
Odměna za využití patentu a dalších předmětů duševního vlastnictví – obdrží ji každý
oprávněný vynálezce nebo původce, který je uveden na PV v případě, že byl předmět
vynálezu uplatněn na některém výrobku v sériové výrobě – (vynález byl komerčně využit).
Tabulka 2.1 Odměny za vynálezy
Druh ochrany
Vynález
Užitný vzor
Průmyslový vzor
Registrace
/Kč/
1.100
500
500
Udělení
ochrany
/Kč/
3.200
500
Využití
Celkem
/Kč/
8.500
1.700
1.300
/Kč/
12.800
2.200
2.300
V případě nesouhlasu původce s výší již vyplacené odměny, může původce ve
zdůvodnitelných případech požádat o přehodnocení odměny.
Přehodnocení výše odměny se provádí podle postupu výpočtu přínosu ze zisku na
výrobek, na kterém je patent využit a korekci procentem vlivu patentu na výrobek.
Takto stanovená odměna je konečnou celkovou odměnou za vynález. Jednotliví
spolupůvodci obdrží její příslušný podíl.
a) podklady pro přehodnocení odměny zajišťuje oddělení rozvoje řízení a ZN ve
spolupráci s odbornými útvary. Zjišťují se zejména tyto údaje:
1. seznam výrobků, na kterých je patent uplatněn
2. počátek uplatnění patentu na sériově vyráběném výrobku (pro stanovení prvého
ročníku využití patentu)
3. počty prodaných výrobků v období prvého ročního využití patentu
4. stanovení zisku na každém výrobku s uplatněným patentem
33
b) stanovení procenta vlivu vynálezu na výrobek viz příloha č. 2
Tato metodika je základním schématem, váhy jednotlivých funkcí mohou být ve
specifických případech upraveny.
c) Tabulka odměn viz příloha č. 2
Využití vynálezu bylo sledováno 5 let a autoru vynálezu bylo nutno vyplatit odměnu
za nejvýhodnější rok využití.
Počet přihlášených vynálezů před rokem 2001
Platných vynálezů přihlášených před rokem 2001 má podnik v současné době 26.

rok 1990 – 2 vynálezy

rok 1992 – 3 vynálezy

rok 1996 – 2 vynálezy

rok 1997 – 5 vynálezů

rok 1998 – 3 vynálezy

rok 1999 – 3 vynálezy

rok 2000 – 4 vynálezy

rok 2001 – 4 vynálezy
U těchto případů probíhá buď úplný průzkum, nebo další komunikace s ÚPV Praha –
v případě dosud neudělených patentů, u udělených patentů je potřeba každoročně provést
průzkum nutnosti jejich dalšího udržování, v případě kladného posudku zaplatit udržovací
poplatky.
18 vynálezů je chráněno v zahraničí – USA, Evropský patent (EP) nebo v
jednotlivých vytipovaných zemích (nejčastěji Německo, Francie, Velká Británie, Itálie),
kde sídlí největší konkurenti v oblasti světelné i klimatizační techniky.
Zahraniční ochranu u starých případů (podané před rokem 2001) pro podnik zajišťuje
akciová společnost Patentservis Praha. Tato společnost využívá služeb patentových
zástupců v jednotlivých zemích, kteří znají patentové zákony příslušných regionů a
zastupují podnik před patentovými úřady v příslušných zemích. Pro Patentservis zajišťuje
podnik odborné posudky a korektury překladů do jednacích jazyků jednotlivých
patentových úřadů z hlediska technické správnosti textů. Rovněž platby (faktury za
34
jednotlivé úkony) jsou vedeny a schvalovány referátem oddělení rozvoje řízení (ORŘ) a
ZN. [18]
2.3 Stav po roce 2001
2.3.1 Visteon Global Technologies, Inc. (VGTI)
V roce 2001 byl zaveden nový systém správy duševního vlastnictví Podniku.
Právníci Visteonu, kteří se zabývají patenty, ochrannými právy a licenčními právy, jsou
organizováni v přidružené společnosti VGTI se sídlem v Dearbornu, stát Michigan, USA
vlastněné Visteonem,. VGTI globálně spravuje záležitosti týkající se duševního vlastnictví
Podniku.
Úloha a působení
Hlavní činnosti zahrnují:

získávání patentů pro vynálezy

zajištění patentové čistoty nových výrobků

obranu proti nařčení z porušení patentových práv

vyjednávání a přípravu dohod o dodržování důvěrných informací, patentových a
technologických licencí a kontraktů pokrývajících společné vývojové projekty

ochranu patentovaných technologií proti nezákonnému používání jinými subjekty

zkoumání a zajišťování práv na navrhované ochranné známky

ochranu ochranných známek proti nedovolenému použití
V roce 2001 bylo možno přihlašovat nová řešení jednak u VGTI, jednak v Podniku v
oddělení VTEI, které pro Podnik tuto oblast obhospodařovalo.[17]
35
Přihlašování vynálezů
Vytvoření technického řešení na úrovni vynálezu
Pokud původce vytvoří nové řešení, o kterém se domnívá, že je na úrovni vynálezu,
zapíše myšlenku do Laboratorního notesu, opatří svým podpisem a také podpisem svědka,
který tento zápis přečetl a porozuměl mu. Náležitě podepsané a svědecky ověřené záznamy
poskytují cenné informace v případě, že vznikne v budoucnu spor ohledně toho, který
zaměstnanec je původcem řešení (spor o autorství).
Předložení myšlenky on-line
Společnost VGTI má na vnitřním elektronickém obvodu společnosti nastaven na
adrese http://hub.nt.visteon.com/vld/IE.html? on-line systém, prostřednictvím kterého je
možno komunikovat ve všech oblastech správy duševního vlastnictví. Přes tento systém,
do oddílu “Visteon Intellectual Property System“ (VIPS), do záložky “Create a new
invention disclosure draft“ vkládají původci veškerá nová řešení, o kterých se domnívají,
že mají vlastnosti vynálezu. Přihlášky po dokompletování původcem obdrží tzv. “Visteon
Docket Number“ ve tvaru V205-…… Takto vytvořené dokumenty jsou zasílány do
pravidelně 1 x měsíčně zasedající patentové komise Visteonu, která rozhodne, bude-li
materiál zpracován do přihlášky vynálezu a tato přihlášena na některém patentovém úřadu.
(USA, EPÚ atd.).
Zasedání komise, ve které má Podnik své zastoupení probíhá v Dearbornu, Podnik se
ho zúčastní formou telefonické konference. Stálým členem je manažer vývoje optických
systémů světelné techniky Podniku (v Podniku je evropské centrum vývoje světelné
techniky Visteon), dle potřeby jsou přítomni buď původce řešení, nebo další odborníci,
kteří k řešení mohou podat další potřebné informace.
Negativní rozhodnutí o ochraně u patentového úřadu
Jestliže se VGTI rozhodne řešení nechránit u žádného patentového úřadu, může
rozhodnout o jiném druhu ochrany technického řešení. Nejrozšířenější jsou:

“Defensive publication“ – nebo-li publikování technických řešení v podnikovém
programu defensivních publikací
36

“Trade secret“ (obchodní tajemství) – VGTI kvalifikuje tento způsob ochrany pro
ideu, která je využívána na výrobcích společnosti nebo jejich procesech, není
známá nebo používána nikým mimo společnost, a která dává společnosti
významnou výhodu před jejími konkurenty.
Vyplacení odměny původci
Za oba tyto druhy ochrany vzniká kvalifikovaným původcům nárok na příslušnou
odměnu.
Pokud se nerozhodne ani k těmto druhům ochrany, je případ uzavřen.
Rozhodnutí o ochraně u patentového úřadu
V případě pozitivního rozhodnutí připraví patentový právník VGTI nebo jiný
poradce žádost pro předložení příslušnému patentovému úřadu (toto se nazývá „primární
registrace“) obvykle v domovské zemi vynálezce. Dále může být registrace provedena
v dalších zemích („sekundární registrace“) tvořící „patentovou rodinu“.
Vypracování PV
Při přípravě návrhu VGTI často potřebuje konzultaci vynálezce při shromažďování
dostatečných informací o vynálezu, aby splnila veškeré požadavky na kompletní
uveřejnění. Vynálezce proto musí zrevidovat svou žádost, zda je kompletní a přesná.
Veškeré připomínky k charakteristikám návrhu je třeba neprodleně sdělit, protože jakmile
je žádost zaregistrována u VGTI, je postoupena patentové komisi k projednání. V případě,
že patentová komise rozhodne řešení chránit, je na základě této žádosti vypracována PV a
zaslána příslušnému patentovému úřadu k registraci a provedení průzkumu.
Konzultace během řízení
Během řízení (vyjednávání, které nastává mezi patentovým právníkem a
příslušným patentovým úřadem) může patentový právník s vynálezcem konzultovat stav
techniky a namítané spisy nalezené patentovým úřadem. Patentový právník připraví
odpovědi na námitky patentového úřadu, ohledně patentovatelnosti vynálezu. Přispění
vynálezce a jeho spolupráce jsou během tohoto stádia řízení nesmírně důležité.
37
Pokud se v průběhu řízení nevyskytnou námitky, trvá Patentovému úřadu USA
obvykle dva roky od data registrace žádosti, než stanoví, bude-li patent udělen. Pokud se
námitky objeví, pak tento proces trvá o dva až tři roky déle. V Evropě trvá tento proces
v průměru 40 měsíců do data registrace žádosti do té doby, než Evropský patentový úřad
patent udělí.
Vyplacení odměny
Za registraci a za udělení ochrany vzniká kvalifikovaným vynálezcům nárok na
příslušnou odměnu.
Přihlášení u ÚPV Praha
Vzhledem k tomu, že některá rozhodnutí trvají delší dobu, vyhradil si Podnik právo
na přihlášení všech řešení, u kterých se domnívá, že jsou patentovatelná, u ÚPV Praha
ihned po získání Visteon Docket No. Tímto získá řešení celosvětovou prioritu a již žádný
třetí subjekt si nemůže nechat chránit shodné řešení nikde na světě.
Patentový zástupce
Visteon nemá v ČR právní subjektivitu, nemůže sám svá řešení přihlašovat u ÚPV
Praha. Musí se nechat zastupovat akreditovaným patentovým zástupcem. Visteon svým
zastupováním pověřil Právní a patentovou kancelář ČERMÁK, HOŘEJŠ, MYSLIL (ČHM)
se sídlem v Praze. Tato právní a patentová kancelář vystupuje jako „zástupce
přihlašovatele“, dohotovuje veškeré přihlášky vynálezů, obdržené od Podniku, přihlašuje je
u ÚPV Praha, vystavuje žádosti o průzkum a podniká veškeré kroky k získání ochrany
(patentu) na všechna přihlášená řešení.
38
Obr. 1: Vynálezy (vývojový diagram)
Obrázek 2.2: Postup při přihlašování vynálezu po roce 200113
Odměny za patenty
„Oprávnění“ vynálezci jsou ti, kteří:

postoupí veškerá svá práva k vynálezu a dalším předmětům duševního vlastnictví
(vyjma práva na původcovství) Visteonu a poskytnou požadovanou asistenci při
tvorbě, udělování a ostatních krocích procesu pro získání ochrany předmětů
duševního vlastnictví společnosti
13
Zdroj: GNR-SM-00.54: Vynálezy, užitné a průmyslové vzory a další předměty duševního vlastnictví. Vydání
z roku 2004.
39

podají vynález na formuláři (“Invention Dicslosure“) na VGTI, přičemž o
takovémto podání vynálezu u VGTI musí vynálezce neprodleně písemně
informovat Podnik.
Další podmínky „oprávněnosti“ jsou shodné se stavem před rokem 2001.
Druhy odměn14
Odměna po registraci přihlášky – obdrží ji každý „oprávněný“ původce vynálezu
(utility/design patentu), který je uveden na originálu “Invention disclosure“ registrované
prostřednictvím nebo se souhlasem VGTI po 1. lednu 2001. Odměny se poskytují rovněž
za zveřejnění v “defensive publication“ a za registraci řešení, kterému je přiznán status
obchodního tajemství.
Odměna po udělení ochranného dokumentu (patentu na utility/design přihlášku
vynálezu) obdrží každý oprávněný původce, uvedený na originálu “Invention disclosure“,
ohlášené u VGTI po 1. lednu 2001.
Odměna za využití patentu a dalších předmětů duševního vlastnictví – obdrží ji každý
oprávněný původce, který je uveden na “utility patent“/“design patent“, vydaném
Visteonem po 1. lednu 2001, pokud je patent obchodně a licenčně Visteonem využit, a
pokud s využitím původce seznámí VGTI a Podnik.
Odměna za ochranu zveřejněním – obdrží ji každý oprávněný původce uvedený v
“Invention disclosure“, která byla podána u VGTI a byla vybrána VGTI ke zveřejnění po
1. lednu 2001 v “Company`s Defensive Publication Program“ v časopise pro ochranu
zveřejněním.
Odměna za obchodní tajemství – obdrží ji každý oprávněný původce uvedený v
“Invention disclosure“, která byla podána u VGTI 1. 1. 2001 nebo po tomto datu, nebyla
registrována jako patentová přihláška, splňuje však kritéria pro odměnu za obchodní
tajemství.
Stanovení odměny u vynálezů
1. Pro příslušný druh ochrany se přiřadí US ekvivalent odměny
14
Zdroj: GNR-SM-00.54: Vynálezy, užitné a průmyslové vzory a další předměty duševního vlastnictví. Vydání
z roku 2004.
40
Tabulka 2.2 Ekvivalenty odměn v USD
Druh ochrany
Vynález
Ochrana zveřejněním
Obchodní tajemství
Registrace
/USD/
250
500
1.000
Udělení
ochrany
/USD/
750
-
Využití
Celkem
/USD/
2.000
2.000
/USD/
3.000
500
3.000
2. Každoročně se pro období 1. dubna daného roku do 31. března následujícího roku zjistí
střední bod mzdové třídy 8 platné ve Spojených státech.
3. Odměna za předmětný druh ochrany v USD je dělena roční částkou mzdy v USD a tím
se obdrží koeficient. (násobený 100 = procentní vyjádření).
4. Střední bod mzdové třídy 12 stupnice mzdových tarifů v Podniku v Kč, platný v době
nároku vynálezce na odměnu se vynásobí koeficientem z kroku 2.
5. Částka se zaokrouhlí na sta Kč nahoru. Odměna se předloží ke schválení, po schválení
se vyplatí každému oprávněnému vynálezci/původci příslušného předmětu duševního
vlastnictví.
6. Tabulka odměn (platí pro odměny vyplacené Podnikem pro období od 1. 4. 2002 do 31.
3. 200315:
Tabulka 2.3: Odměny v Kč
Udělení
Využití
Celkem
ochrany
/Kč/
/Kč/
/Kč/
/Kč/
Vynález
1.200
3.300
9.000
13.500
Ochrana zveřejněním
2.200
2.200
Obchodní tajemství
4.500
9.000
13.500
Dne 1. 5. 2005 byla zrušena 3. část odměny za vynález – odměna za využití vynálezu
Druh ochrany
Registrace
(doplatek za využití). Podle mého názoru je toto v rozporu s platnými právními předpisy
(Zákon o vynálezech) a v blízké době lze očekávat četné žaloby ze strany původců
vynálezu.
15
Odměny dosud v platnosti, od 1. 7. 2006 budou v platnosti nové. Odměny za vynálezy, jejichž přihlášky
byly Podniku doručeny před 1. 4. 2002, jsou posuzovány podle předchozích směrnic.
41
Počet přihlášených vynálezů od roku 2002

rok 2002 – 7 vynálezů

rok 2003 – 6 vynálezů

rok 2004 – 5 vynálezů

rok 2005 – 7 vynálezů
O všech bylo kladně rozhodnuto, čili všechny jsou přihlášeny u patentových úřadů, u
některých probíhá řízení ve více zemích. Dvěma přihláškám již byly uděleny patenty v ČR,
u dalších probíhá řízení v souladu s platnými zákony příslušných zemí.
Náběhem nového systému – zahájením činnosti společnosti VGTI došlo v Podniku k
úspoře pracovníka oddělení technicko-ekonomických informací, jelikož velkou část
povinností mělo převzít VGTI. Vzhledem k tomu, že i další povinnosti tohoto oddělení
byly minimalizovány (Podnik již nepotřebuje vlastní oddělení normalizace, jelikož pracuje
podle Evropských norem a standardů), byla činnost oddělení ukončena a činnosti přiděleny
v rámci kumulací funkcí do jiných útvarů.
Pracovník technické knihovny je nyní zaměstnán na oddělení kvality s tím, že se
stará o chod technické knihovny, objednávání potřebných norem a zajišťuje cirkulaci
technických periodik v Podniku.
Práce v oblasti patentů a ochrany duševního vlastnictví Podniku je přičleněna
k funkci koordinátora ZN, který je podnikovým koordinátorem v oblasti patentů (kromě
oblasti
ochranných
známek,
kterou
obhospodařuje
právní
oddělení
Podniku).
Zprostředkovává za podnik styk s VGTI – mimo zadávání přihlášek vynálezů do systému
on-line, zprostředkovává styk s patentovou kanceláří ČHM, stará se o zadávání
patentových průzkumů-rešerší, vede centrální evidence všech případů patentové ochrany a
obhospodařuje platné vynálezy, přihlášené před rokem 2001, včetně jejich zahraniční
ochrany.
Referát je organizačně včleněn do oddělení rozvoje řízení a zlepšovacích návrhů,
které je součástí útvaru lidských zdrojů, který řídí ředitel pro lidské zdroje.[18]
42
2.4 Význam patentů pro Podnik
Význam pro původce:

zvýšení prestiže v konkrétním oboru techniky/branži

jméno původce je uvedeno v přihlášce

potřeba neustálého studia a zdokonalování se v daném oboru techniky (sledování
nejnovějších trendů)

patent zaručuje vysokou úroveň daného technického řešení

finanční odměna – jednak za podání a udělení patentu, jednak při prodeji licence
třetímu subjektu
Význam pro Podnik:

prestiž a známost, dobré místo v očích technické veřejnosti

ochrana myšlenek a technických řešení proti využití resp. zneužití třetími stranami

vyloučení kolize s chráněnými technickými řešeními třetích subjektů – díky potřebě
provádět rešerše na stav techniky

poznání stavu techniky – směru, kudy se ubírá konkurence v daném oboru

pokud třetí subjekt projeví zájem o chráněné technické řešení, představuje prodej
licence pro Podnik finanční efekt
Ekonomický přínos vynálezů:
Při stanovení ceny výrobku je bráno v úvahu, je-li na něm uplatněno řešení, chráněné
vynálezem. Odhad poplatků za průmyslově právní ochranu by měl být rozpuštěn do ceny
výrobku. Tímto by se cena výrobků zvýšila, což není žádoucí, výrobek se může stát méně
konkurence schopným, z toho důvodu Podnik náklady na patenty do cen svých výrobků
nerozpouští. Hlavní přínos spočívá ve vysoké technické úrovni výrobků, na kterých jsou
patenty uplatňovány, díky čemuž se daří udržet zájem zákazníků o tyto výrobky a počet
zákazníků neustále roste. Nejvýznamnější výrobci automobilů využívají výrobky Podniku
43
jak u hlavního vnějšího osvětlení, tak u ostatního vybavení automobilů (klimatizační a
chladící techniky).
Náklady Podniku na vynálezy
Náklady jsou nezanedbatelnou položkou v rozpočtu Podniku. Náklady na patenty
(roční poplatky včetně přihlašovacích, správních, náklady patentových zástupců, náklady
na překlady přihlášek atd.) dosahují:
rok 2002 – 62.730 USD
rok 2003 – 63.800 USD
rok 2004 – 69.750 USD
rok 2005 – 73.900 USD
V průměru tyto roční náklady činí 67.545 USD. Pro rok 2006 jsou očekávány
náklady ve výši 77.500 USD (při průměrném počtu 6 nových vynálezů ročně).[18]
2.5 Licence
V celé moderní historii Podniku (cca od roku 1970) byly v oblasti licencí
zaznamenány tři případy. Dvě pasivní licence (nakoupení práv k výrobě) a jedna aktivní
(Podnik prodal svůj způsob výroby).
V roce 1977 koupil Podnik od firmy SOFICA (Francie) technologii výroby
mechanicky skládaných chladičů a topení pro automobily – šířka chladicího elementu 42
mm.
V roce 1980 od firmy VALEO, která se spojila s firmou SOFICA, koupil Podnik
formou rozšíření základní licence práva vyrábět nový chladící element o šířce 34 mm.
Tímto došlo ke zvýšení chladicího výkonu chladičů a snížení hmotnosti výrobků.
V roce 1982 prodal Podnik do bývalé NDR (Lipsko) technologii skládání trubek
chladičů – jednoúčelový skládací stroj zkonstruovaný a vyrobený v Podniku. Použitím
tohoto stroje došlo k odstranění namáhavé lidské práce a zlepšení kvality vložek chladičů.
V současné době nemá Podnik žádnou aktivní ani pasivní licenci.
44
2.6 Ochranné známky
Historie ochranných známek v Podniku
Vývoj ochranných známek v Podniku se odvíjel od změn v jeho vlastnictví.
Podnik vznikl z malého klempířství, které založil 4. října 1879 řemeslník Josef Rotter. Na
počátku dvacátého století byla výroba zaměřena na výrobu svíčkových, petrolejových a
acetylénových svítilen, kočárových lamp, lamp pro motorová vozidla a lokomotivy.
V roce 1949 byl ustaven národní podnik Autopal, který byl až do roku 1992
výrobcem a dodavatelem osvětlovací a chladící techniky pro všechny tuzemské výrobce
osobních a nákladních automobilů, autobusů, traktorů, tramvají, lokomotiv, železničních
vozidel, dodávkových vozidel a speciálních vozidel (sanitky, policejní vozy, zemědělské
stroje a stroje pro výstavbu).
Od roku 1991 používá Podnik kombinovanou ochrannou známku. Předchozí známky
již Podnik nepoužívá.
Pro účely použití ochranné známky na krycích sklech světlometů a svítilen bylo třeba
zjednodušení ochranné známky z důvodu úspory místa (nezasahování do optických
parametrů). Podnik přihlásil ochrannou známku A ve třech kruzích, která byla
zaregistrována 3. 2. 1992.
45
Podnik má v současnosti přihlášeny/zaregistrovány v rejstříku ochranných známek u
ÚPV Praha dvě ochranné známky – obrazovou (A ve třech kruzích) a kombinovanou
ochrannou známku (A ve třech kruzích + „Autopal“) viz příloha č. 3. Známky jsou
zaregistrovány v těchto zemích: ČR, Slovensko, Finsko, Kanada, Polsko, Velká Británie a
EU.
Od 12. 9. 2005 používá Podnik na všech oficiálních dokumentech vedle sebe
ochranné známky Visteonu a Podniku.
Ochranné známky lze použít pro všechny výrobky Podniku, jimiž jsou:
Světlomety a svítilny pro motorová vozidla, traktory, letadla, kolejová a speciální
vozidla. Světlomety (tvarové, kruhové, přídavné do mlhy a dálkové, pracovní, zpětní,
koncové do mlhy, zapuštěné, vnější). Svítilny (zadní, přední, boční, vnitřní, signální,
montážní, stop-svítilny). Výstražná světelná zařízení, zařízení pro seřizování světlometů
v závislosti na zatížení vozidla, brzdové spínače, výlisky z plastických hmot. Chladící
zařízení pro motorová vozidla, traktory, letadla, kolejová a speciální vozidla – olejová,
vodní. Výměníky voda olej, palivo-olejové výměníky, průtokové ohřívače paliva, uzávěrky
přetlakové, vložky topení, chladiče plnícího vzduchu.
46
Přihlášení známek
Podnik má známky přihlášeny v provedení černobílém, jelikož toto provedení
umožňuje používat jakoukoliv barvu ochranných známek bez omezení. Podnik používá
ochranné známky nejčastěji v barvě modré – tzv. Fordova modř.
Řízení o registraci proběhlo velmi rychle. ÚPV Praha provedl průzkum novosti – zda
ochranné známky nejsou shodné nebo podobné s ochrannými známkami jiných subjektů,
aby nedošlo k záměně – uvedení v omyl. Jelikož tomu tak nebylo, byly ochranné známky
v průběhu cca 3 měsíců zapsány do rejstříku ochranných známek.
Obnova ochranných známek
Obnova ochranných známek probíhá každých 10 let, agendu ochranných známek
Podniku obhospodařuje Patentservis, a.s. Praha.
Podnik tuto společnost pověřil monitorováním, zda se neobjeví ochranná známka
podobného charakteru, aby nedošlo k záměně Podniku s jiným subjektem, poškození
dobrého jména, atd.
Ochranné známky v Podniku
Ochranná známka znamená úspěch zboží či podnikatele na trhu s určitými výrobky.
Je schopna uspíšit zavedení podniku a jeho nových výrobků mezi spotřebitele. Ochranná
známka má schopnost být jednoznačným identifikátorem výrobků, zárukou kvality. Pokud
je dokonale provedena a správně použita, má vliv na usměrnění spotřebitelské poptávky a
znamená zvýšení obratu výrobce.
Zvláště v současné době se jeví jako nejlepší propagační nástroj, je třeba ji neustále
využívat i se značným finančním nákladem. Na všech výrobcích by měla mít vyhrazeno
své místo.
V Podniku je nejvíce využívána známka obrazová („A ve třech kruzích“), která je
zaregistrována v černobílém provedení. Černobílé provedení umožňuje používání
jakékoliv barvy. Jelikož Podnik tuto značku používá nejčastěji v modrém provedení (tzv.
„Fordova modř“), bylo by podle mého názoru lepší, zaregistrovat známku také v této
47
barvě, a tím by se ochrana vztahovala i na barvu a její uspořádání. V takovémto případě je
nutno v přihlášce tento odstín konkretizovat z důvodu další reprodukce uvedením čísla
odstínu podle vzorníků barev (např. PANTONE, CMYK či barevná stupnice RAL 16).
Známka v modré barvě by byla pro spotřebitele lépe zapamatovatelná.
Z důvodu
nákladnosti označování výrobků by byly výrobky označovány i nadále v barvě černobílé.
Náklady na označování by se tímto nezvýšily.
Další možnou variantou je registrace slovní ochranné známky. Pro slovní označení
by bylo vhodné použít stejné písmo, které je na kombinované ochranné známce Podniku,
aby nedocházelo k záměně. Slovní označení by bylo možno používat např. na billboardech,
na reklamních předmětech (např. tužky, pravítka, notýsky…), také by jej bylo možno
používat pro inzertní reklamu v novinách, časopisech, rádiu a televizi, kde je takovéto
značení podle mého názoru vhodnější, spotřebitel si jej snáze zapamatuje.
Také reklamní slogan může být zapsán jako ochranná známka za předpokladu, že je
způsobilý naplnit základní funkci ochranné známky, tedy rozlišit výrobky a služby
pocházející z různého obchodního zdroje. Jeho rozlišovací způsobilost je nutné posuzovat
s ohledem na nezbytně nutnou dávku invence, popřípadě vtipu. Slogan doplněný
označením Podniku může být ve spojení s konkrétními výrobky či službami mnohdy
účinnější než fantazijní známka.
Podnik má s ochrannými známkami dlouholeté zkušenosti, přesto by tyto úvahy
mohly být pro něj inspirací, a podle mého názoru by bylo rozšíření známkoprávní ochrany
přínosem.
Nejvýznamnějšími průmyslovými právy využívané Podnikem jsou patenty, proto se
v následující kapitole zabývám pouze jimi. Pro účely mé práce považuji popis
známkoprávní ochrany a doporučení další možné ochrany pro Podnik za zcela dostačující.
16
HORÁČEK, R.; ČADA, K.; HAJN, P.: Práva k průmyslovému vlastnictví. 1. vydání, Praha: C. H. Beck,
2005. 424 s. ISBN 80-7179-879-7, str. 307.
48
3.Patentový případ a jeho zhodnocení
Účelem této kapitoly je vyhodnocení obou způsobů přihlašování vynálezu v Podniku.
Na 2 konkrétních případech je zde popsán průběh vynálezu od nápadu až po přihlášení u
příslušného patentového úřadu a vydání patentové listiny. Pro srovnání jsem vybral
vynálezy, u kterých již proběhlo řízení o PV a byl na ně vydán patent. Oba způsoby jsou
zde srovnány z hlediska finanční a časové náročnosti.
Řízení o udělení ochrany
ÚPV posuzuje PV podle vyhlášky č. 550/1990 Sb. ve znění 21/2002 Sb. o řízení ve
věcech vynálezů a průmyslových vzorů.
PV musí obsahovat: příjmení, jméno, bydliště, státní příslušnost přihlašovatele a
původce vynálezu (není-li původcem přihlašovatel); příjmení, jméno a sídlo zástupce, je-li
přihlašovatel zastoupen; název vynálezu; projev vůle přihlašovatele, že žádá o udělení
patentu; podpis přihlašovatele nebo jeho zástupce. Vyhotovení žádosti o udělení patentu
musí odpovídat stanovenému standardu.
Popis vynálezu:

název vynálezu;

oblast techniky, které se vynález týká;

charakteristika dosavadního stavu techniky

vysvětlení podstaty vynálezu a jeho výhody, popřípadě nevýhody proti
dosavadnímu stavu techniky;

objasnění výkresů, jsou-li přiloženy;

příklady uskutečnění vynálezu;

způsob průmyslové využitelnosti vynálezu.
Patentové nároky: Při sestavování PV je nutno zejména dbát na patentové nároky,
které musí jasně a stručně vymezit předmět, pro který se požaduje ochrana.
Výkresy: Podstata vynálezu se v případě potřeby znázorní schématickým
zobrazením principu a všech znaků, na nichž je vynález založen.
49
Anotace: Anotace musí obsahovat název vynálezu a stručné shrnutí toho, co je
uvedeno v popisu, patentových nárocích a na výkresech. Anotace slouží výlučně pro
technickou informaci. [10]
3.1 Patent č. 295 969
Plochá signální svítilna
Anotace:
Plochá signální svítilna sestavená ze žárovky, kulového zrcadla a dvou optických
vložek s refrakčními prvky, kdy k úpravě chodu světla žárovky (1) je použito první optické
vložky sestávající ze zakřivených refrakčních hranolů (4) na vnitřní straně první optické
vložky a rovinných refrakčních hranolů (3) na vnější straně první optické vložky a
umístěné ohniskem ve středu vlákna žárovky (1), druhé optické vložky tvořené rovinnými
refrakčními a katadioptrickými hranoly (5) na vnitřní straně druhé optické vložky a
rozptylovými polštářky (6) na její vnější straně, přičemž ohnisko soustavy vnitřních
hranolů druhé optické vložky leží ve středu vlákna žárovky (1), kulového zrcadla (2)
umístěného tak, že jeho střed křivosti leží mimo střed vlákna žárovky (1) a umožňuje
využití většího světelného toku žárovky (1) refrakčními optickými vložkami, a krycího
skla (7). Osa válce nesoucího soustavu zakřivených refrakčních hranolů (4) na první
optické vložce prochází středem vlákna žárovky (1), čímž je zajištěno zachování chodu
světla ve vodorovném směru a kolimace divergentního chodu světla žárovky (1) ve svislém
směru.17
Průběh řízení
Dne 27. 8. 1998 oznámil původce vynálezu oddělení VTEI vytvoření technického řešení
na úrovni vynálezu.
9. 10. 1998 – doladění a upřesnění všech údajů v PV.
9. 12. 1998 – souhlas Podniku s přihlášením PV
17
Zdroj: PV – Plochá signální svítilna ze dne 17. 12. 1998.
50
17. 12. 1998 – podání PV u ÚPV Praha (viz příloha č. 4)
23. 2. 2001 – podání žádosti o provedení úplného průzkumu PV
29. 4. 2004 – nález z úplného průzkumu PV
Přihlášce byly vytýkány neúplné a nepřesné podlohy. Nevyhovující patentové nároky,
neboť jsou v nich uváděny znaky funkce a účinku bez konkrétního konstrukčního
uspořádání, v nárocích nesmí být uváděny neurčité výrazy, jako např. „může být…“, „lze
dosáhnout…“, „velké úhly…“ atd.
Podstata nároku 1, spočívající v tom, že k úpravě chodu světla žárovky je použito kulového
zrcadla, refrakčních hranolů…atd.…, nevyjadřuje jak je svítilna konstruována, kde jsou
umístěny a s čím spojeny optické vložky, jde pouze o výčet použitých prvků, bez vzájemné
návaznosti. Kromě toho to, že „k úpravě chodu světla žárovky se používá kulového zrcadla
a refrakčních hranolů…“ je obecně známé.
Nárok 2 je celý definován pouze důsledkem konstrukčního vytvoření, bez jeho konkrétního
provedení – je nutno přeformulovat.
Z nároku 3 musí být zřejmé, jaké konstrukční uspořádání či provedení „zajistí kolimaci
divergentního chodu světla žárovky zejména ve svislém směru…“
Pro další řízení je nezbytné patentové nároky přepracovat důsledně podle platných
právních ustanovení o jejich formě a obsahu. Příslušným způsobem je nutno upravit popis i
anotaci.
1. 7. 2004 – zaslání upřesněného znění PV
2. 2. 2005 – další nález z úplného průzkumu PV – patentové nároky stále vykazují
nedostatky.
Ve významu nároku 1 by mělo být konkrétní uspořádání kulového zrcadla (např.…
vyznačující se tím, že kulové zrcadlo je umístěno tak, že, atd.). V popise je nezbytné uvést
v podstatě vynálezu všechny podstatné znaky, které jsou v nárocích (např. ze stávajícího
nároku 1 to, že „ohnisko soustavy vnitřních hranolů leží ve středu vlákna žárovky“, není ve
stati o podstatě vynálezu uvedeno, ani v celém popise není zmínka o soustavě vnitřních
hranolů).
V popise v příkladu provedení vynálezu je třeba doplnit vztahové značky za každým
uvedeným prvkem, který je na výkresech (např. chybí označení u optické osy, atd.)
25. 3. 2005 – zaslání nové – doplněné verze PR
31. 3. 2005 – žádost o další upřesnění PV
51
Pokud se týká patentových nároků, tak v nároku 1 je třeba doplnit vztahovou značku u
žárovky, dále v nároku 2 se opakují podstatné konstrukční znaky uvedené v nároku 1 –
nárok 2: „střed vlákna žárovky neleží ve středu křivosti zrcadla“… x nárok 1: „střed
křivosti zrcadla leží mimo střed vlákna žárovky…“, atd.
Za daných okolností podlohy nesplňují ustanovení §§ 6 a 8 vyhlášky č. 550/1990 Sb. a
pokud nebudou odstraněny všechny vytčené vady, bude řízení zastaveno.
30. 5. 2005 – zaslání nové verze PV, přepracované na základě nálezu z úplného průzkumu
PV
21. 7. 2005 – zaplacení poplatku za vydání patentové listiny
19. 10. 2005 – udělení patentu
24. 10. 2005 – zaplacení udržovacího poplatku za prvních osm let.
3.2 Patent č. 295 297
Jednobarevná signální svítilna s netransparentní barevnou mřížkou a s
vloženým optickým elementem
Anotace
Signální svítilna s netransparentní barevnou mřížkou
a
s vloženým optickým
elementem se skládá z odražeče (2), ze dvou transparentních součástí, jimiž jsou vložený
optický element (3) a vnější krycí sklo (5) signální svítilny, a z jednoho netransparentního
prvku, kterým je netransparentní barevná mřížka (4), jež je umístěna mezi vloženým
optickým elementem (3) a vnějším krycím sklem (5) s tím, že na vloženém optickém
elementu (3) je užit takový optický člen (7) , který paralelní světelný svazek (8a) mění ve
svazek (8) konvergentní, a jako takové procházejí otvorem (6) v netransparentní barevné
mřížce (4).Vložený optický element (3) je čirý nebo takové barvy, aby výsledná barva
světla od zdroje (1) a po průchodu vloženým optickým elementem (3), otvory (6) v
netransparentní barevné mřížce (4) a vnějším krycím sklem (5) byla taková, aby se dosáhlo
požadované barvy dané signální svítilny. Netransparentní plocha netransparentní barevné
mřížky (4) je stejná nebo větší než plocha transparentní, a kdy vnější krycí sklo (5) svítilny
52
může být hladké bez optiky nebo s optikou, která dotvoří výsledný světelný obraz signální
svítilny.18
Průběh řízení
15. 1. 2003 – ohlášení vytvoření vynálezu a vložení do on-line systému
16. 1. 2003 – česká verze přihlášky odeslána CHM k přihlášení u ÚPV Praha
31. 1. 2003 – přepracování přihlášky včetně výkresů – odeslání CHM
4. 2. 2003 – podání PV u ÚPV Praha včetně podání žádosti o průzkum (viz příloha č. 5)
29. 7. 2003 – nález z úplného průzkumu PV s tímto výsledkem:
Patentové nároky, popis, anotace i obrázek č. 5 mají mnoho formálních vad, které jdou na
úkor jejich jasnosti. Jde o nejednotnost pojmů (optický element transparentní/vložený (3),
světelný svazek konvergentní/paralelní (8), nejasné pojmy (profil světelného svazku),
mnohá vytyčení úkolu („…tak, aby…“,…takové…, aby“) neurčité výrazy (mohou být…,
může být…). Černá skvrna na obrázku 5, který má zobrazovat schéma vloženého
optického elementu, má jen velmi malou informační hodnotu. Patentové nároky jsou
nejasné a nevyhovují tak ustanovením § 8 odst. 1 vyhlášky č. 550/1990 Sb., v platném
znění.
29. 9. 2003 – odeslání nové – přepracované verze přihlášky CHM.
16. 6. 2004 – nález z úplného průzkumu PV – s tímto závěrem:
Závislé nároky 2 a 3 obsahují nejasné a ve skutečnosti nic neříkající informace jako
„členy/otvory… mají různý tvar a velikost“ (není jasné, zda jde o členy v rámci jedné
svítilny navzájem odlišné tvarem i velikostí) „čiré nebo barevné“ (jaké jiné?) apod. „bez
optiky nebo obsahuje optické prvky“. Patentové nároky jsou nejasné a nevyhovují tak
ustanovením § 8 odst. 1 vyhlášky č. 550/1990 Sb., ve znění vyhlášky č. 21/2002 Sb.
28. 7. 2004 – nové znění patentových nároků, vypracované na základě nálezu z úplného
průzkumu PV.
3. 11. 2004 – další nález z úplného průzkumu PV:
Patentové nároky mají jednu zásadní formální vadu. Jediný znak závislého nároku 8, který
se odvolává mimo jiné na nárok 1, je již v nároku 1 uveden. Další méně významnou
formální vadou, která nicméně vyvolává nejasnost je pojem „optické prvky“ (právě
18
Zdroj: PV – Jednobarevná signální svítilna s netransparentní barevnou mřížkou a vloženým optickým
elementem ze dne 4. 2. 2003.
53
v opakované pasáži společné nárokům 1 a 8), který je bez vztahové značky. Jde zřejmě o
jakési „optické prvky“ nebo díly, které zjevně nejsou totéž, co „optické prvky (3)“. Pokud
bude tento pojem změněn, případně mu bude přiřazena vztahová značka, která i na
vyobrazení krycího skla (5) tyto díly označí, je třeba doplnit tento nový pojem s případnou
vztahovou značkou i do popisu. Patentové nároky jsou nejasné a nevyhovují tak
ustanovením § 8 odst. 1 vyhlášky č. 550/1990 Sb., ve znění vyhlášky č. 21/2002 Sb.
14. 1. 2005 – nová verze přihlášky, přepracovaná na základě nálezu z úplného průzkumu
PV, zaslána CHM.
27. 4. 2005 – udělení patentu.
3.3 Srovnání případů
Časová náročnost
Od vytvoření technického řešení patentu č. 295 969 (1. případ) po podání PV
vynálezu u ÚPV Praha uběhly téměř 4 měsíce. V průběhu tohoto období bylo oddělením
VTEI a původcem vynálezu upřesňováno znění PV. Před zasláním PV bylo třeba souhlasu
Podniku s přihlášením. U patentu č. 295 297 (2. příklad) tato doba činila 1/2 měsíce. Je zde
výhoda využívání přihlašování vynálezu novým způsobem, kdy všechny přihlášky zadané
do on-line systému se mohou okamžitě přihlásit u ÚPV Praha. Tímto se zkracuje doba od
vytvoření vynálezu po přihlášení u ÚPV Praha.
Před provedením úplného průzkumu u 1. případu, využil Podnik zákonnou lhůtu
k rozmyšlení, zda chce řešení využít a následně chránit patentem. U 2. případu se lhůta
nevyužila, jelikož Podnik už v okamžiku vzniku vynálezu věděl, že řešení využije u
konkrétního výrobku. Tato doba nebude započtena do srovnání případů.
V prvním případě se Podnik nesnažil o urychlení procesu přihlašování a následné
udělení ochrany, z toho důvodu byla doba řízení delší o 3 roky než v druhém případě. Tato
prodleva však není způsobena změnou systému přihlašování, tudíž ji nelze ve vzájemném
srovnávání vzít v úvahu.
54
Ze srovnání vyplývá, že proces ochrany u 1. vynálezu je delší v průměru o 4 měsíce,
jelikož všechny patentovatelné návrhy řešení jsou ihned zaslány k přihlášení.
Odborná způsobilost PV
V 1. případě provádí veškeré průzkumy ohledně patentovatelnosti Podnik bez účasti
patentových zástupců. Pro Podnik je obtížné se vyvarovat častých formálních nedostatků,
zejména v patentových nárocích. Původce je však neustále v kontaktu s oddělením VTEI,
které PV sestavuje, je proto snazší provádět úpravy znění jednotlivých částí popisu
přihlášky.
V 2. případě je řízení o přihlášce plně v kompetenci patentového zástupce, který má
větší zkušenosti v oblasti průmyslové ochrany a je pro něj snazší vyvarovat se formálních a
jiných nedostatků při sestavování PV. Je zde však obtížnější komunikace mezi původcem
řešení a patentovým zástupcem, který není součástí Podniku.
Oba způsoby mají své výhody, podle mého názoru však převažuje výhoda zkušenosti
patentového zástupce, který však za své služby požaduje poplatek.
3.4 Srovnání způsobů přihlašování
Přihlášení vynálezu
V prvním případě původce ve spolupráci s referentem PPO zpracuje přihlášku
vynálezu a následuje odeslání na ÚPV Praha k registraci. Zkoumání novosti vynálezu, jeho
průmyslovou využitelnost a podání vynálezu na ÚPV Praha prování oddělení VTEI, je
tedy plně v kompetenci Podniku. V případě, že je rozhodnuto o zahraniční ochraně
vynálezu, požádá Podnik do jednoho roku Patentservis Praha o vypracování zahraniční
přihlášky.
V průběhu řízení podnik spolupracuje s ÚPV a s Patentservisem na vyřizování
výměrů – dolaďování znění přihlášky vynálezu až do udělení ochrany (patentu).
Vypracování zahraniční přihlášky Patentservisem včetně poplatku za podání cca 80.000
Kč.
55
V druhém případě původce zadá nápad/myšlenku do on-line databáze. VGTI
zkoumá, splňuje-li náležitosti vynálezu a následně zašle Visteon Docket No. Původce
vypracuje návrh zadání, Podnik jej odešle CHM k vypracování PV a CHM ji přihlásí na
ÚPV Praha. Zpracování PV a komunikaci s ÚPV Praha má na starosti CHM, jež si za své
služby účtuje cca 80.000 – 100.000 Kč. V případě, že se VGTE/Visteon rozhodne o
ochraně řešení v dalších zemích, VGTI vypracuje patentovou přihlášku a přihlásí ji na
příslušném patentovém úřadě. Přesné náklady na zahraniční PV nejsou Podniku
oznamovány, lze je odhadnout na cca 250.000 – 300.000 Kč.
Z popisu průběhu řízení o udělení patentu přihláškám vynálezu vyplývá, že v prvním
případě je přihlašování vynálezů a řízení procesu až do udělení ochrany levnější, vyžaduje
však větší podíl/účast původců na vypracování PV. Druhý způsob je však nutno používat,
jelikož Visteon nemá na území ČR právní subjektivitu a před ÚPV Praha musí být
zastupován zplnomocněným patentovým zástupcem (CHM), který si za své služby účtuje
poplatky. Zahraniční PV je dražší, jelikož Podnik využívá služeb evropských patentových
zástupců, kteří své služby poskytují za vyšší ceny (v porovnání se službami českých
patentových zástupců (Patentservis)). Výhoda ve využívání služeb Patentservisu je
v dlouhodobé spolupráci, Patentservis poskytuje Podniku výrazné slevy.
Za poslední roky došlo k mírnému poklesu počtu přihlášek vynálezů (o 3 – 4 ročně),
není však jisté, zda vinou složitějšího systému přihlašovatelů nebo poklesem aktivity
původců.
Odměny za vynálezy
V prvním případě byly odměny za vynálezy plně v souladu se VZN, kde je v § 9
odst. 4 uvedeno:
Původce, který vytvořil vynález v pracovním poměru, na nějž zaměstnavatel uplatnil
právo na patent, má právo vůči zaměstnavateli na přiměřenou odměnu. Pro její výši je
rozhodný technický a hospodářský význam vynálezu a přínos dosažený jeho možným
využitím nebo jiným uplatněním, přičemž se přihlíží k materiálnímu podílu zaměstnavatele
na vytvoření vynálezu a k rozsahu pracovních úkolů původce. Dostane-li se již vyplacená
56
odměna do zjevného nepoměru s přínosem dosaženým pozdějším využitím nebo jiným
uplatněním vynálezu, má původce právo na dodatečné vypořádání.
Odměny byly původcům vypláceny za podání PV, za udělení patentu a za využití
předmětu vynálezu.
Dne 1. 5. 2005 byla zrušena 3 část odměny za vynález – odměna za využití vynálezu.
Odměny jsou vypláceny pouze za podání PV a za udělení patentu. Obě odměny jsou
vypláceny ihned po přihlášení PV na patentovém úřadě, jelikož Visteon automaticky počítá
s tím, že PV splňují všechny požadavky a patent bude udělen (odbourání administrativy –
zjednodušení procesu).
Podle mého názoru je nový způsob odměňování, konkrétně zrušení 3. části odměny
(odměny za využití) v rozporu s platnými právními předpisy (zákon o vynálezech). Jelikož
je odměna stanovena pevnou částkou, bez ohledu na přínos pro Podnik, lze očekávat
nespokojenost původců s výší odměny a četné žaloby ze strany původců vynálezu.
Z tohoto důvodu lze také očekávat menší motivaci k tvůrčí činnosti a snížení počtu
přihlašovaných vynálezů.
Časová náročnost
První případ:
vytvoření technického řešení – podání PV trvá 4 – 6 měsíců;
žádost o průzkum PV – ve většině případů Podnik využíval zákonné lhůty,
která činí 3 roky od data podání, na rozhodnutí, jestli požádá či nepožádá o provedení
úplného průzkumu.
rozhodnutí o zahraniční ochraně – při vypracování PV se Podnik
rozhoduje, u kterého úřadu požádá o ochranu. Od podání PV u ÚPV Praha běží zákonná
lhůta 1 rok, kdy Podnik může podat PV k zahraniční ochraně. Po 1 roce již není možno
vynález zaregistrovat k zahraniční ochraně. Jedinou možností je vypracování nové PV,
která bude splňovat podmínky patentovatelnosti. Této lhůty Podnik nevyužíval a o PV byla
podávána současně k domácí i zahraniční ochraně.
udělení ochrany – doba je závislá na formální správnosti PV. Většina PV
je vrácena k přepracování, čemuž se však nelze vyhnout, přepracování provádí rovněž
Podnik, většinou je Podnik nucen PV přepracovat vícekrát, což trvá cca 1 – 3 roky.
57
Druhý případ:
vytvoření technického řešení – podání PV – PV se podává ihned po
obdržení Visteon Docket No, což trvá obvykle 14 dní.
žádost o průzkum PV – Podnik nevyužívá zákonné lhůty a o provedení
úplného průzkumu žádá současně s podáním PV.
rozhodnutí o zahraniční ochraně – Podnik využívá lhůtu 1 rok,
v některých případech ve lhůtě nerozhodne o zahraniční ochraně a je nutno vypracovat
novou PV.
udělení ochrany – doba je opět závislá na formální správnosti PV. Většina
PV je rovněž vrácena k přepracování (v tom se nový způsob nijak neodlišuje),
přepracování prování CHM ve spolupráci s Podnikem (s původci řešení). Doba je přibližně
stejná se starým způsobem, je závislá na složitosti řešení a množství věcných a formálních
námitek a kvalitě jejich vyřešení.
Nový způsob přihlašování vynálezu se jeví rychlejší, jelikož CHM má větší zkušenosti,
zaměstnává kvalifikované patentové právníky.
3.5 Zhodnocení patentové ochrany v Podniku
Podnik používal a používá pro ochranu patentů dvou způsobů přihlašování. První
způsob je levnější, jelikož průzkum patentovatelnosti technických řešení provádějí
pracovníci Podniku a není využíváno služeb patentových zástupců při přihlašování u ÚPV
Praha. U zahraniční ochrany je využíváno služeb Patenservisu (patentový zástupce), který
s Podnikem spolupracuje již řadu let a poskytuje slevy na své služby. Za své služby si
účtuje 80.000 – 100.000 Kč. Druhý způsob je dražší, jelikož je již při vypracování PV
využíváno služeb patentového zástupce (CHM), který si za své služby účtuje poplatek ve
výši 80.000 – 100.000 Kč. Při zahraniční ochraně vynálezu je využíváno různých
patentových zástupců, poplatky činí cca 250.000 – 300.000 Kč. Celkový rozdíl ve finanční
náročnosti obou způsobů činí 250.000 – 300.000 Kč za českou a zahraniční ochranu. První
způsob je časově náročnější, jelikož Podnik sám zkoumá patentovatelnosti technických
řešení a v PV se vyskytuje mnoho formálních nedostatků, kterých se patentoví zástupci
snáze vyvarují. Nový způsob se dotýká také odměn za vynálezy, jelikož zrušuje odměny za
využití vynálezu, což je sice pro Podnik výhodnější, ale původcům se může zdát odměna
58
nepřiměřená, což vyvolá nespokojenost a lze očekávat četná odvolání vůči výši vyplacené
odměny a pokles motivace původců k tvorbě nových technických řešení na úrovni
vynálezu. Z těchto důvodů bych doporučil zachovat starý způsob odměňování, který se mi
jeví jako více motivující a pro podnik představuje relativně malé náklady v porovnání
s přínosem.
59
Závěr
Vynálezy a ochranné známky, jsou součástí duševního vlastnictví Podniku. Duševní
vlastnictví je nedílnou součástí jeho majetku, tvoří jeho nezanedbatelnou část, tzv.
nehmotný majetek. O významu a hodnotě nehmotného majetku Podniku se jednalo rovněž
při jeho prodeji Visteonu a tato část majetku tvořila téměř třetinu z celé hodnoty Podniku.
Velkou část z této hodnoty tvoří ochranné známky, zbytek pak patenty ve vlastnictví
Podniku.
Největším přínosem ochranných známek je propagace výrobků a služeb
poskytovaných Podnikem. Potenciálnímu spotřebiteli poskytuje záruku, že má daný
produkt požadovanou kvalitu a je často impulsem, který rozhoduje o zakoupení produktu
spotřebitelem.
Vynálezy zaručují konkurenceschopnost produktů, jsou znakem jejich vysoké
technické úrovně. Počet přihlašovaných vynálezů svědčí o snaze Podniku neustále
inovovat své produkty a zajistit jim vysokou prodejnost. Pro Podnik není na prvním místě
rozhodující výše nákladů spojených s výzkumem a přihlašováním vynálezů, důležitý je
jejich nezpochybnitelný přínos, který se projevuje v již zmíněné konkurenceschopnosti.
Cílem práce bylo zmapovat a vyhodnotit systém průmyslově-právní ochrany.
Podařilo se vystihnout klady a zápory dvou způsobů, které Podnik používal, resp. používá
pro přihlašování vynálezů a celého procesu s tím spojeným. Ve známkoprávní úpravě jsou
uvedeny doporučení, jakým způsobem je možno tuto ochranu v Podniku rozšířit.
Bylo zjištěno, že všichni zákazníci kladou veliký důraz na to, zda Podnik svá řešení
chrání, a to je hlavním kritériem rozhodování zákazníků a také impulsem pro získávání
zákazníků nových. V historii Podniku se nevyskytlo období, kdy by měl problémy
s uplatněním svých produktů na trhu. Podle mého názoru je to způsobeno hlavně tím, že
Podnik se neustále snaží inovovat a jít s dobou. Také nemá problémy s případnou kolizí s
právy třetích osob a nebyly na něj podávány žaloby o původcovství. V Podniku vybudoval
Visteon Evropské centrum vývoje světelné techniky, což svědčí o vysoké technické
vyspělosti pracovníků a schopnosti Podniku jednak ochránit veškerá technická řešení,
jednak nenarušovat práva třetích subjektů. Z toho lze usuzovat, že průmyslově-právní
ochrana je zde dobře zajištěna.
60
Hlavním problémem se jeví zrušení odměn za užívání vynálezů, což je podle mého
názoru zbytečné, jelikož ušetřené náklady jsou v porovnání s přínosy zanedbatelné a
zrušení odměn může způsobit pokles motivace k vytváření nových technických řešení na
úrovni vynálezů, což by mohlo vést ke ztrátě konkurenceschopnosti a poklesu technické
úrovně výrobků.
V současné době jsou pro všechny podniky inovace nesmírně důležité a průmyslověprávní ochrana si vyžaduje velkou pozornost. Úroveň ochrany v podnicích svědčí o jejich
nejen technické, ale také etické úrovni, neboť dobré mravy podniků v této oblasti vrhají
příznivé světlo na podnik jako takový.
Z mého pohledu práce splnila svůj cíl, neboť jsem porovnal způsoby přihlašování
vynálezu, zjistil klady a zápory jednotlivých variant a doporučil možnosti rozšíření
známkoprávní ochrany.
61
Seznam literatury a pramenů
Monografické publikace
[1]
HORÁČEK, R.; ČADA, K.; HAJN, P.: Práva k průmyslovému vlastnictví. 1. vydání,
Praha: C. H. Beck, 2005. 424 s. ISBN 80-7179-879-7.
[2]
KNAM, K.; OPOROVÁ, M.; KŘÍŽ, J.; RŮŽIČKA, M.: Práva k nehmotným
statkům. 1. vydání, Praha: Kodex Bohemia, 1994. 245 s. ISBN 80-901185-3-4.
[3]
KOPECKÁ, S.: Ochrana průmyslového vlastnictví v Evropské unii. 2. vydání, Praha:
Úřad průmyslového vlastnictví, 2000. 333 s. ISBN 80-7282-010-9.
[4]
MALÝ, J: Obchod nehmotnými statky. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2002. 257 s.
ISBN 80-7179-320-5.
[5]
PÍTRA, V. a kol.: Ochrana průmyslového vlastnictví, komentář. 1. vydání, Praha:
SEVT, 1992. 166 s. ISBN 80-7049-039-X.
[6]
TELEC I.: Tvůrčí práva duševního vlastnictví. 1. vydání, Brno: Doplněk, 1994. 334
s. ISBN 80-85765-11-X.
[7]
SLOVÁKOVÁ, Z.: Průmyslové vlastnictví. 1. vydání Praha: Orac, 2003. 150 s.
ISBN 80-86199-63-0.
Právní předpisy
[8]
Zákon č. 40/1964 Sb., občanských zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
[9]
Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích (patentový zákon), ve
znění pozdějších přepisů.
[10] Vyhláška č. 550/1990 Sb., ve znění 21/2002 Sb., o řízení ve věcech vynálezů a
průmyslových vzorů.
[11] Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
[12] Zákon č. 14/1993 Sb., o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví.
[13] Zákon č. 173/2002 Sb., o poplatcích za udržování patentů a dodatkových ochranných
osvědčeních pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin a o změně některých
zákonů.
62
[14] Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách.
Seriálové publikace
[15] Průmyslové vlastnictví: časopis Úřadu průmyslového vlastnictví. Praha: ÚPV Praha
2003 – 2005. Vychází každé 2 měsíce. ISSN 0862-8726.
Vnitřní směrnice Podniku
[16] GNR-SM-00.54: Vynálezy, užitné a průmyslové vzory a další předměty duševního
vlastnictví. Vydání z roku 2000 a 2004.
[17] A Guide To Intellectual Property: směrnice pro komunikaci s VGTI.
[18] Patent Value for Visteon Corporation – vnitropodniková studie Podniku pro Visteon.
63
Seznam zkratek
atd.
a tak dále
čl.
článek
CHM
Právní a patentová kancelář ČERMÁK, HOŘEJŠ, MYSLIL se sídlem v Praze
EP
Evropský patent
IPC
Dohoda o mezinárodním patentovém třídění – “International Patent
Classification“
MDT
mezinárodní patentové třídění
OZ
Zákon č. 40/1964 Sb., občanských zákoník, ve znění pozdějších předpisů
ObchZ
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
popř.
popřípadě, po případě
PPO
průmyslově právní ochrana
PTC
Smlouva o patentové spolupráci – “Patent Cooperation Treaty“
PUÚ
Pařížská unijní úmluva
PV
přihláška vynálezu “Invention Dicslosure“
TLT
Smlouva o známkovém právu “Trademark Law Treaty“
TRIPS
Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví – “Trade Related
Intellectual Property Rights“
ÚPV
Úřad průmyslového vlastnictví
VGTI
Visteon Global Technologies, Inc.
VTEI
Oddělení vědeckotechnických informací
WIPO
Světová organizace duševního vlastnictví – “World Intellectual Property
Organization“
WTO
Světová obchodní organizace – “World Trade Organization“
ZN
zlepšovací návrh
ZOZ
Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách
64
65