Nejdřív byla správná židle, pak začal velký byznys

MLADÁ FRONTA DNES ❘ sobota 13. 12. 2014
Česká 19
602 00 Brno
tel.: 516 202 111
[email protected]
B3
Brno a jižní Morava
Předplatné
a distribuce: 225 555 522
Inzerce: 516 202 311
Nejdřív byla správná židle, pak začal velký byznys
Když zákazníci v Česku nebo na Slovensku
platí kartou, mají třetinovou šanci, že jim
k nákupu pomůže brněnská firma Sonet.
Společnost má čtyřicet
zaměstnanců a přes
její software ročně
v Česku protečou miliardy korun. Díky ní
ale kartami platí i na
exotickém Mauriciu.
Podnikatelé od nás
Jan Pištělák
Je jednatelem společnosti Sonet,
která se věnuje zejména vývoji
softwaru pro platební terminály,
ale i dalším platebním technologiím. Brněnská společnost se čtyřiceti zaměstnanci na trhu působí
od roku 1991. Dnes má po České
republice a na Slovensku zhruba
38 tisíc platebních terminálů, které pohání její software. Mezi její zákazníky patří Raiffeisenbank, Komerční banka či Slovenská sporiteľňa. Kromě Česka, Slovenska
a Maďarska Sonet působí také na
Mauriciu.
Lukáš Valášek
redaktor MF DNES
BRNO Jan Pištělák si původně přišel na veletrhu v San Francisku do
stánku technologické firmy jen na
chvíli odpočinout na zdejší příhodně postavenou židli. Dnes jeho firma Sonet i díky takové náhodě obhospodařuje v České republice a na
Slovensku třetinu transakcí platebními kartami. A přes její software
ročně protečou miliardy korun.
V Česku byl dlouho před platebními kartami patrný ostych.
Lidé dávali přednost hotovosti.
Kdy budou peníze definitivně
jen jedničky a nuly?
Statistiky říkají, že meziročně roste
počet platebních transakcí dvouciferně – zhruba o pětinu. Nicméně
bojíme se regulačních snah Evropské unie či kartových asociací. Snižují sice cenu za základní transakci,
ale mohou vést obchodníky finálně
k tomu, že řeknou, že to pro ně
není výhodné. Budou raději brát hotové peníze. Dnes pokud zaplatím tisíc korun kartou, z účtu se mi strhne také tisícovka. Do budoucna náklady obchodníci mohou chtít přenášet na zákazníka. Pokud se to ale
takto nezkomplikuje, myslím, že
zhruba do pěti let se hotovými penězi bude platit minimálně. Už dnes se
kartou v Česku platí zhruba polovina nákupů. Je to velmi dobré číslo.
Přes naše terminály proteče více jak
pět miliard korun. Pořád jsou přitom tisíce míst, kde karty neberou.
A co k placení budeme v budoucnu používat? Mobil, čip pod
kůží, nebo pořád platební kartu?
Já jsem v tomto konzervativní. Například v USA, když člověk přijde
do hotelu či si chce půjčit auto
a nemá kartu, je to zádrhel. Zákazník může třeba pět set dolarů hotově držet v ruce. Přesto obchodníci
raději vidí kartu. Bankovní karta je
vydána na něčí jméno. Znamená,
že člověk existuje a má v kredibilní
bance účet. Tohle například mobilní telefon nezajistí. Navíc je otázka,
zda na telefonech dokážeme udržet tak vysokou bezpečnost jako
u celého systému platebních karet.
V minulosti jsme byli v USA svědkem několika afér, při nichž hackeři získali prolomením systému velkých obchodních řetězců
údaje o milionech platebních karet.
Bezpečnost je u naší práce naprosto zásadní. To je něco, co si laik ani
neumí představit. I kdyby někdo
ukradl platební terminál, i největší
expert na čipy najde jen zakódovaná data. Je to pro něj taková černá
krabička. Domnívám se, že v Evropě jsou podobné útoky téměř nemožné. Evropa používá vyšší bezpečnostní standardy. Bohužel
v USA není největší problém s vlastní kartou, ale s obrovskou benevolencí v komunikačních systémech
obchodních řetězců. Platební údaje se tam pohybovaly bez jakéhokoliv zašifrování. Tyto věci jsou tu řešeny mnohem bezpečněji.
Jak se člověk dostane do tak speciálního podnikání?
Říká se, že náhoda přeje připraveným. V polovině 90. let jsme jako
firma klasicky prodávali počítače
rá sídlí v Praze, prodáváme v Maďarsku naše řešení. Co funguje
tady, musí fungovat tam a ještě to
mluvit maďarsky. A samozřejmě
chceme spolupracovat s velkými
světovými hráči. Když mají zájem
o vstup na středoevropský trh, už
se na nás obracejí.
Budoucnost bez obav Z vývoje ve svém oboru jednatel společnosti Sonet Jan Pištělák strach mít nemusí. Počet plateb kartami neustále narůstá a podle
Pištěláka se už za pět let bude klasickou hotovostí platit jen minimálně. Foto: Anna Vavríková, MAFRA
a propojovali je do počítačových
sítí. Já tehdy ale vyrazil na jednu výstavu do San Franciska. A kdo zná
americké výstavy, tak ví, že tam
prostě nejsou židle. Tam se neodpočívá. Dělá se byznys. Já byl ale po celodenním chození už dost unavený. Nakonec jsem objevil jeden stánek, kde asi desítka židlí byla.
A hned, když jsem dosedl, přišel
člověk a zeptal se, zda mě zajímá jejich prezentace. Protože jsem byl
opravdu unavený a nechtěl jsem,
aby mě vyhodili, samozřejmě jsem
kýval hlavou. Nakonec jsem viděl
něco, o čem jsem jako absolvent informatiky na VUT v té době neměl
tušení, že existuje. Tandem Computers byla tehdy světovým lídrem
v systémech běžících nonstop.
A mě hned napadlo, že tahle technologie bude potřeba i v Česku,
a nabídl jsem jim spolupráci.
Kdy jste začali vyvíjet vlastní
software pro zpracování plateb?
K tomu byla ještě dlouhá cesta. Software vyvíjíme zhruba deset let. Byl
to pro nás zásadní skok. Obrovský
tlak na firmu, aby se posunula někam dále. Když přijde programátor
Střední Evropa má
dnes příležitost se
v informačních technologiích obrovsky
vyšvihnout. I já dlouhodobě vidím, že brněnské vysoké školy
vychovávají studenty
k týmové spolupráci.
hraniční partnery – mnohdy velké koncerny, že mají spolupracovat s malou firmou z východní
Evropy?
Hodně nám pomohl vstup do Evropské unie, který nám dodal důvěryhodnost. A mnozí nedoceňují další výhodu – slaďování zákonů napříč celou Unií. Pokud uzavíráte
smlouvy v Singapuru nebo v Pekingu, riziko je obrovské. Případné
soudní spory tam mohou dopadat
úplně odlišně, než člověk předpokládá, protože jednotlivé články
smluv se mohou vykládat naprosto
jinak. V Evropské unii má podnikatel právní jistotu.
Jakou mají brněnští informatici
ve světě pověst?
V posledních třech či čtyřech letech prestiž českých odborníků
v IT roste. Byla móda objednávat si
software v Indii. Byl to do značné
míry obchodní trik. Nabídli poloviční cenu, ale vývoj trval trojnásobně
dlouho. Ve výsledku to bylo dražší.
Většina firem už pochopila, že to
k cíli nevede. Střední Evropa má
dnes příležitost se v informačních
technologiích obrovsky vyšvihnout. I já dlouhodobě vidím, že brněnské vysoké školy vychovávají
studenty k týmové spolupráci. Je to
odlišná mentalita. Třeba ukrajinský
či ruský programátor musí ukázat,
kdo je v týmu nejlepší. My ukazujeme, že náš tým je nejlepší. Brnu se
říká Silicon Valley České republiky.
Navíc je blízko Praha, Vídeň, Budapešť, Bratislava. Z toho mi jako firma dost těžíme.
elév, nemůžu sáhnout do skříně
a říci: přečti si těchto tři sta stran
a jsi připravený. Pro programování
pro platební terminály žádná komplexní dokumentace neexistuje.
Znalosti si stráží jednotlivé firmy
a jsou velmi těžko přenosné. Navíc
po vývoji pak nastává komplikované testování. Znamená to k terminálu přiložit, protáhnout či zasunout
třeba šest stovek karet. Rozumně
důkladné testování trvá šest týdnů.
Když se zjistí, že je v programu nějaká chyba, musí se opravit a začít testovat od začátku. Teď například pracujeme na tom, aby se v Česku dalo
platit čínskými platebními kartami
China UnionPay.
Téměř pět tisíc terminálů máte
ale až na dalekém Mauriciu. Jak
jste se tam dostali?
Ve spoustě lidí zvláštní klenot v Indickém oceánu vyvolává představu
snových dovolených. My jsme se
tam pracovně dostali prozaicky. Doporučil nás obchodní partner, když
z trhu vycouvala jiná firma. Tehdy
jsme byli třináct let na trhu. Začali
jsme mít pocit, že jsme dobře zabydlená firma s dlouhou tradicí. Potom
přijeli dva pánové z mauricijské společnosti Harel Mallac Technologies
a my jsme jim v naší zasedací místnosti s hrdostí pustili prezentaci
v tomto duchu. Když nastoupili oni
a začali vyprávět, že jejich společnost byla založena v roce 1830, studem jsem se propadal. Od té doby
jsem velmi skromný. Pak jsme navíc zjistili, že dvanáct tisíc kilometrů od nás na nějakém ostrově jsou
s platebními terminály tak tři či čtyři roky před námi. Nakonec jsme se
tam některé věci učili. Třeba už
před pěti lety jsme tam zaváděli
funkci, že přes platební terminál si
držitel karty může uzavřít úvěr.
Je těžké přesvědčit mamutí za-
Kolik máte dnes zaměstnanců?
Máme čtyřicet zaměstnanců. Přímo
problematice platebních terminálů
se z toho věnuje dvacet programátorů. Nemusí se to zdát mnoho, ale
i velicí světoví hráči mají zastoupení se třemi či čtyřmi programátory.
A jak v Česku, tak na Slovensku
máme servisní techniky. Celkem šedesát lidí.
Je kam růst?
Samozřejmě o expanzi mluví každá
firma. My chceme růst intelektuálně. Máme tým vysoce zkušených
odborníků na platební terminály.
Chceme se dostat za hranice Česka
a Slovenska. V Maďarsku jsme udělali první výkop. S americkou firmou Global Payments Europe, kte-
Jak odpočíváte?
Pracuji v oboru, kde si člověk v hlavě pořád něco nese. Neděláme jednorázové obchody. S partnery spolupracujeme dlouhodobě, takže je
to obrovská zodpovědnost. Nejde
cvaknout dveřmi a mít najednou
čistou hlavu. Mým obrovským koníčkem je tenis. Hraji ho dvakrát.
Jednou sám za sebe a podruhé fandím tenistovi Rogeru Federerovi.
S ním to nikdy nejsou žádné nudné
nekonečné výměny. Vrátil tenisu
krásu. Těším se na každý jeho další
zápas.
ADVERTORIAL
Podpořte o Vánocích
dobročinné projekty
ve svém regionu
Šest projektů z jižní Moravy, vybraných v konkurenci 23 dalších,
si v rámci programu Era pomáhá regionům rozdělí podporu ve výši
200 tisíc korun. Teď mezi sebou soutěží, který z nich dokáže získat
nejvíce prostředků od drobných dárců. Právě na základě přízně
veřejnosti, a tím i výše vybrané částky, poskytne Era projektům další
finanční prostředky. Celkem tak rozdá po celé ČR dva miliony korun.
Na webu www.erapomaharegionum.cz si můžete najít projekt v regionu Velké Brno nebo na Znojemsku,
který vám bude blízký, podpořit ho libovolnou částkou, a pomoci mu tak dosáhnout na další desetitisíce.
„Naším cílem je nejen přispět k realizaci zajímavých
dobročinných projektů, ale zároveň motivovat lokální neziskové organizace k efektivnějšímu získávání
prostředků od dárců. Projekt v každém regionu,
který do 6. ledna vybere od veřejnosti nejvíce peněz,
od nás obdrží 45 tisíc korun, druhý 35 tisíc a třetí
20 tisíc korun,“ říká Jitka Švejcarová, manažerka společenské odpovědnosti Ery.
„Na Brněnsku lidé zatím přispěli více než 13 tisíc
korun, na Znojemsku už darovali přibližně 28 tisíc
korun. Doufáme, že se během svátků najdou i další
podporovatelé, kteří věnují peníze na dobrou věc,“
dodává Jitka Švejcarová.
V mikroregionu Velké Brno cílí hned dva projekty na děti. Folklorní soubor Čtveráček se zaměřuje
na dětské lidové hry, taneční hry a tance z různých
částí Podhorácka, Horácka a blízkého okolí. Děti se tu
seznamují s lidovou tvorbou a zvyky, učí se písničky,
říkadla, rozpočítadla, hry a tanečky. A také se účastní
vystoupení. Váš příspěvek by ulehčil fungování celého souboru, putoval by hlavně na ocenění práce
dobrovolných lektorek, ale děti by si za ně mohly
pořídit i nové kroje. Projekt DJský koutek je součástí dlouhodobějších aktivit nízkoprahového klubu
NITKA, jenž je otevřen všem mladým lidem, kterým
nabízí nejen zázemí pro různorodé aktivity, ale také
poradenství a sociální servis. Cílem projektu je vybavit DJ koutek v nízkoprahovém zařízení v Zábřehu
a umožnit tak dětem a mládeži trávit jejich čas kvalitně a kreativně. „Pro další propagaci projektu jsme
zvolili Facebook a místní noviny. Momentálně pracujeme na přípravě vánočních akcí pro děti z naší komunity,“ říká vedoucí centra Petra Pšenicová. Jádrem
třetího projektu s názvem Dobrá rada nad zlato je
provozování Korespondenčního kurzu Anabell. Jde
o odbornou poradenskou službu pro osoby s poruchou příjmu potravy. Jejím primárním cílem je provést klienta nebo klientku pomocí anonymní e-mailové komunikace až k bodu, kdy vyhledá odbornou
lékařskou pomoc.
Zajímavé projekty soutěží také na Znojemsku.
Dům sv. Antonína v Moravských Budějovicích přihlásil projekt Zahradní jezírko. Součástí zdejší zahrady kdysi byla i fontána, která je dnes nefunkční.
„Zahrada slouží pro relaxaci všech, především pak
seniorů a maminek s dětmi,“ říká Petra Tomášová
z Domu sv. Antonína. Oprava jezírka by zatraktivnila
prostředí a zkrášlila by tak den nejednomu návštěvníkovi zahrad. A možná by se tu do budoucna mohly
konat i různé akce, podobně jako v domě samém.
Tam před pár dny proběhla mikulášská nadílka s divadelním představením. Různorodé akce, kroužky
a setkání se konají také v sále kostela sv. Václava a sv.
Anežky v Hustopečích. Přestože zde poslední dva
roky probíhaly rekonstrukce, nebylo dosud možné
opravit vše potřebné. Podpořením projektu pomůžete obyvatelům Hustopečí a okolí rekonstruovat
společenský sál, tím by zároveň bylo možné rozšířit
portfolio akcí, které se zde budou moci konat. Podpořit můžete i Tvořivé dílny v boleradické škole,
kde se setkávají místní obyvatelé všech věkových
kategorií. Škola naneštěstí nedávno přišla o svou vypalovací pec na keramiku, bez které kroužek nemůže
fungovat. Příspěvky proto půjdou na nákup a provoz
nové pece.
Jestliže vás některý z projektů zaujal, můžete ho
jednoduše podpořit přímo na webových stránkách
programu Era pomáhá regionům přes platební tlačítko Klikni a daruj, které umožňuje on-line platby.
Čas máte až do 6. ledna.