Průvodce odbornou praxí

Transkript

Průvodce odbornou praxí
Průvodce
odbornou praxí
Studijní materiál pro předmět
Odborná praxe
Evangelická akademie – Vyšší odborná škola
sociální práce a střední odborná škola
Praha 2015
•• V roce 2015 vydala Evangelická akademie – Vyšší odborná škola sociální práce a střední odborná škola
Hrusická 2537/7, 141 00 Praha 4
•• Autoři: PhDr. Jarmila Rollová, Mgr. Kateřina Schmidová, PhDr. Petr Vojtíšek
•• Grafická úprava a sazba: Mgr. Christo Bjalkovski
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Průvodce odbornou praxí
Obsah
Úvod. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
3
1. Systém odborné praxe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4
2. Účastníci praxe a popis jejich rolí. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
6
3. Pokyny pro studenty před nástupem na praxi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
9
4. Smlouva o výkonu odborné praxe. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10
5. Důkazy naplňování cílů praxe. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11
6. Portfolio. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19
7. Právní a etické aspekty odborné praxe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22
Přílohy:
1. Profil absolventa. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26
2. Portfolio studenta/ky vyšší odborné školy sociální práce. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29
3. Karty odborných kompetencí sociálního pracovníka. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32
4. Záznam ze supervize – formulář. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38
5. Záznam hodnocení rozhovoru – formulář . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39
6. Standard výukového pracoviště EA VOŠ. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
40
7. Etický kodex sociálních pracovníků ČR. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42
1
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Průvodce odbornou praxí
Úvod
Sociální práce je rozvíjející se humanitní obor, který je úzce spojen se sociokulturním rozvojem společnosti, je vázán na společensko politický kontext a je odrazem sociálních problémů země. Sociální
práce jako nástroj sociální politiky si klade za cíl pomáhat lidem zlepšit jejich sociální funkci a zabránit
jejich sociálnímu vyloučení. Vzdělávací program Evangelické akademie – Vyšší odborné školy sociální
práce se odvíjí od této myšlenky a vzdělává sociální pracovníky, kteří budou schopni tento cíl naplňovat.
Koncepce programu vychází také z analýzy potřeb organizací poskytující sociální služby a jejich nároků
na sociální pracovníky.
Cílem vzdělávacího programu sociální práce je připravit kompetentní sociální pracovníky po stránce
etické, teoretické, metodologické i praktické tak, aby své získané postoje, vědomosti a dovednosti dokázali aplikovat při práci s klienty a v jejich prospěch.
Specifikem vzdělávacího programu je důraz na kultivaci etických postojů studentů, na reflexi spirituality sociální práce a budování profesionální hodnotové orientace studujících. Studium sociální práce
ve vzdělávacím programu se opírá o křesťanské pojetí člověka a křesťanské hodnoty. Důsledně je aplikován individuální přístup ke studentům.
Cílem tohoto Průvodce je poskytnout informace o systému odborné praxe na Evangelické akademii
– VOŠ sociální práce a podpořit tak orientaci studentů, mentorů, tutorů a supervizorů v systému, jehož
jsou součástí. Pro studenty by měl Průvodce sloužit jako pomůcka při plnění cílů odborné praxe, vypracovávání praktických úkolů v průběhu odborné praxe a při naplňování praktických kompetencí.
3
Průvodce odbornou praxí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1. Systém odborné praxe
Odborná praxe je klíčovou součástí studia sociální práce a tvoří více než 30 % učebního plánu. Je realizována na konkrétních pracovištích pod vedením zkušených sociálních pracovníků na základě uzavřené
smlouvy mezi školou, pracovištěm a studentem.
Cílem odborné praxe je zprostředkovat studentům zkušenost se sociálními vztahy a způsoby práce,
které existují nebo jsou uplatňovány v organizacích, kde se sociální práce vykonává. Dále podnítit snahu
o reflexi této zkušenosti, umožnit studentům, aby si prakticky vyzkoušeli metody, se kterými se seznámili teoretickým studiem, poskytovat příležitosti, aby studující konfrontovali své teoretické představy
o sociální práci s jejich praktickou realizací a stimulovat proces identifikace studentů se sociální prací
jako profesí.
Odborná praxe má následující formy:
a) průběžná praxe (1 den v týdnu – 1. ročník v průběhu letního semestru, 2. ročník v zimním semestru)
Umožňuje studentům v průběhu několika týdnů pozorovat pracovníky při práci, jejich klienty i poskytované služby a postupně reflektovat hodnoty a normy pracoviště; poskytuje možnost seznámit se
s průběhem sociální práce s jedním klientem (případová práce) od začátku do konce, sledovat vývoj
skupiny klientů nebo postupy komunitní práce. V kombinovaném studiu není povinná.
Cílem průběžné odborné praxe je zprostředkovat studujícím zkušenost se sociálními vztahy a způsoby práce, které jsou uplatňovány v organizacích. Podnítit snahu studentů o reflexi této zkušenosti a stimulovat proces identifikace s profesí sociální práce především prostřednictvím pozorování zkušených
sociálních pracovníků. V církevních zařízeních je cílem (kromě výše uvedeného) navíc reflektovat určující
znaky a charakteristiky, kterým se naplňuje jejich deklarované poslání.
Cílem průběžné praxe na sociálním odboru je poznat výkon státní správy a samosprávy v oblasti sociálních věcí a orientovat se v aplikaci legislativy.
b) souvislá praxe (1 – 2 týdny)
Umožní studentům seznámit se s týdenním programem, zčásti se ho zúčastnit, vnímat atmosféru
pracoviště, nahlédnout do sledované problematiky, seznámit se s některými příběhy klientů; může také
umožnit získat zkušenost s existujícími vztahy, vžít se do role klienta na daném pracovišti, vnímat postupy sociální práce a identifikovat u sebe silné a slabé stránky pro stanovení plánu svého odborného
rozvoje.
V prvním ročníku je cílem souvislé odborné praxe navázat kontakt s klientem a naučit se vytvářet,
rozvíjet a ukončovat vztah s klientem.
Cílem souvislé odborné praxe ve druhém ročníku je osvojit si hodnoty sociální práce, aplikovat je
při kontaktech s klienty a zdokonalit se v oblasti komunikace s klientem – zejména v dovednosti vést
4
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Systém odborné praxe
rozhovor a aktivně naslouchat. Studující si osvojí dovednost vypracovat sociální anamnézu, naučí se
zaznamenat rozhovor s klientem, naučí se uplatňovat případovou metodu sociální práce v praxi a znát
aplikaci zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
Cílem souvislé odborné praxe na OSPOD je poznat výkon státní správy a samosprávy v sociálních záležitostech, osvojit si hodnoty sociální práce, aplikovat je při kontaktech s klienty a zdokonalit se ve znalosti legislativy. Studující si osvojí dovednost provést a zaznamenat sociální šetření, provést záznam
soudního jednání, naučí se uplatňovat případovou metodu sociální práce v praxi a znát aplikaci zákona
č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí.
Cílem souvislé odborné praxe u kurátorů pro děti a mládež v zimním semestru třetího ročníku je poznat výkon státní správy v oblasti sociálně právní ochrany dětí a mládeže s rizikovým chováním, zažít
metody a postupy sociální práce s rizikovými skupinami, poznat vedení případu a umět popsat případovou práci, naučit se provádět depistáž, vést výchovný pohovor, poznat sociálně právní poradenství
rodičům dítěte s rizikovým chováním, zorientovat se ve službách i programech sociální prevence, podílet
se na vykonávání sociální prevence ve spolupráci s institucemi veřejného i neziskového sektoru a znát
aplikaci zákona o sociálně právní ochraně dětí.
c) absolventská praxe (14 týdnů v letním semestru třetího ročníku)
Umožňuje studentovi v závěru studia hlouběji proniknout do běžné praxe na daném pracovišti; student se může lépe identifikovat s profesí sociální práce, učí se budovat vztah s klien­tem a používat sebe
sama jako nástroj sociální práce v praxi; aplikuje a ověřuje teoretické poznatky v praxi, učí se spolupracovat v týmu, může plnit i samostatné úkoly, začíná rozvíjet praktické kompetence v sociální práci, učí se
reflektovat svůj samostatný pracovní výkon, systematicky pracuje na svém odborném rozvoji a zvažuje
své budoucí uplatnění v praxi.
Cílem absolventské odborné praxe je naučit se propojit teoretické a praktické poznatky, využít praktickou zkušenost k odborné reflexi v absolventské práci, stanovovat si samostatně cíle vlastního odborného rozvoje, identifikovat se s profesí sociální práce, naučit se samostatně pracovat s klienty na základě dohodnuté spolupráce, zvolit oblast svého budoucího profesionálního zaměření a rozvíjet praktické
kompetence v sociální práci tj. účinně komunikovat s klienty, orientovat se a plánovat postup práce
s klienty, podporovat klienty a pomáhat jim k oběstačnosti, zasahovat a poskytovat klientům služby,
přispívat k práci organizace a systematicky pracovat na svém odborném rozvoji.
5
Průvodce odbornou praxí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2. Účastníci praxe a popis jejich rolí
Student se cílevědomě připravuje pro výkon profese sociální práce a směřuje k naplnění cílových
kompetencí formulovaných v profilu absolventa EA VOŠ.
Při odborné praxi se potkávají tito aktéři: student, tutor, mentor, supervizor. Zde je popis jejich rolí:
Student ve vztahu k výkonu odborné praxe:
•• zodpovídá za dobrou reprezentaci školy na pracovišti, projevuje zájem a přijímá vlastní odpovědnost,
•• využívá podpory tutora ke stanovení individuálního cíle a přípravu třístranné smlouvy o praxi,
•• aktivně vyhledává informace a komplexně se připravuje na výkon praxe na konkrétním pracovišti
pro výkon praxe,
•• je zodpovědný za vyjednání podmínek své praxe na konkrétním pracovišti,
•• je zodpovědný za distribuci smlouvy a její potvrzení všemi stranami,
•• dodržuje podmínky stanovené ve smlouvě, dodržuje pravidla pro realizaci praxí na daném pracovišti,
•• vykonává odbornou praxi na pracovištích pod vedením mentora, řídí se jeho pokyny a plní jím
zadané úkoly,
•• je zodpovědný za plnění cílů praxe a za kvalitní zpracování výstupů z praxe,
•• průběžně reflektuje své působení na pracovišti, přijímá zpětné vazby a hodnocení mentora (pracovníků) a využívá je pro svůj odborný růst,
•• poskytuje reflexe, zpětné vazby a hodnocení mentorovi a pracovišti i tutorovi a škole v zájmu zkvalitňování systému praxí,
•• v průběhu celého studia přijímá supervizi a aktivně pracuje na svém osobním a odborném rozvoji.
Tutor = učitel odborné praxe na škole:
•• vede studenty v systému odborných praxí, konzultuje volbu pracoviště a stanovení individuálního
cíle odborné praxe,
•• uzavírá rámcovou dohodu s pracovištěm za školu, zprostředkovává a zajišťuje kontakt s pracovištěm a zejména s mentorem, řeší s mentorem (pracovištěm) problémové situace,
•• zodpovídá za kvalitní a hladký průběh praxe,
•• organizuje exkurze na vybraných pracovištích,
•• seznamuje studenty se soustavou kompetencí v praxi sociální práce podle Havrdové (viz příloha
č. 3), procvičuje se studenty způsob stanovování cíle praxe a dokazování jeho splnění (kompetence – kritéria – důkazy),
•• poskytuje informace a procvičuje znalost a dovednosti týkající se sítě sociálních služeb (zákon
o sociálních službách, kvalita sociálních služeb),
6
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Účastníci praxe a popis jejich rolí
•• uzavírá trojstrannou dohodu se studentem a s mentorem, kde jsou stanoveny cíle praxe a individuální cíl studenta, zadává a kontroluje výstupy z praxe (zprávy, deníky, praktické úkoly), poskytuje studentovi zpětnou vazbu a hodnocení výstupů, vede portfolio studenta, organizuje (zúčastní
se) hodnocení portfolia studenta,
•• úzce spolupracuje se supervizory odborných praxí.
Zázemím a prostorem pro organizaci odborné praxe je Seminář k odborné praxi (1 vyučovací hodina
týdně) + vypsané konzultační hodiny pro studenty.
Mentor = vedoucí odborné praxe studenta na pracovišti:
•• je sociální pracovník nebo jiný odborný pracovník, který splňuje kvalifikaci podle zákona
č. 108/2006 Sb. o sociálních službách,
•• je zodpovědnou osobou pověřenou vedoucím pracoviště k přímému vedení studenta na konkrétním pracovišti,
•• schvaluje (pomáhá stanovit) individuální cíl odborné praxe studenta na pracovišti, sestavuje se
studentem plán odborné praxe na sjednanou dobu, uzavírá trojstrannou dohodu se studentem
a tutorem,
•• seznamuje studenta s pravidly realizace praxí na daném pracovišti, s klienty a postupy sociální
práce, s etikou, hodnotami a normami pracoviště,
•• vede odbornou praxi studenta, tj. zadává a kontroluje práci – konkrétní úkoly a jejich splnění, poskytuje zpětnou vazbu a hodnocení, podporuje studenta při plnění zadaného cíle odborné praxe
a sjednaného individuálního cíle praxe, předává studentovi dobrou praxi sociální práce, kontroluje veškeré písemné výstupy studenta, které po schválení student odevzdává škole,
•• spolupracuje s tutorem a řeší přímo s ním problémové situace,
•• má právo vyžádat si zpětnou vazbu (ústní i písemnou) od studenta a od tutora.
•• po ukončení odborné praxe vypracovává písemné hodnocení průběhu odborné praxe studenta
na formuláři školy (součást trojstranné smlouvy).
Supervizor = průvodce odborného a osobnostního rozvoje studenta:
•• vede studenta k reflektujícímu výkonu sociální práce a k odborné sebereflexi,
•• pomáhá studentovi v bezpečném prostoru zpracovat obtížné situace vzniklé při odborných praxích,
•• podporuje odborný růst studenta zejména poskytováním příležitostí k sebepoznání a zvnitřnění
etických principů sociální práce s klienty,
•• poskytuje prostor pro sdílení zkušeností studentů z pracovišť v síti sociálních služeb a pro nácvik
hospodaření s energií,
•• poskytuje případovou supervizi
•• na základě domluveného postupu v supervizním kontraktu poskytuje zpětnou vazbu pracovištím
a škole.
7
Průvodce odbornou praxí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
V průběhu celého studia student kromě pravidelné skupinové supervize absolvuje reflexi praxe
ve dvojici (1 hodina v 1. ročníku) a individuální supervizi (1 hodina v průběhu studia + event. placená
supervize podle ceníku EA na vyžádání a po domluvě se supervizorem).
Zástupci všech zúčastněných stran se jednou ročně scházejí na evaluační schůzce s cílem reflektovat
proces, poskytnout si vzájemně zpětnou vazbu a pracovat na zkvalitnění systému odborných praxí na EA
VOŠ SP. Součástí schůzky je supervize pro tutory a mentory.
8
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pokyny pro studenty před nástupem na praxi
3. Pokyny pro studenty před nástupem na praxi
Aby odborná praxe mohla proběhnout k oboustranné spokojenosti studenta i pracoviště praxe, je
nezbytné ještě před nástupem na pracoviště splnit několik úkolů. Díky nim bude zástupce pracoviště
praxe dobře seznámen s motivací studenta, jeho zájmy a potřebami a na základě nich mu bude moci
nabídnout takový průběh praxe, který studentovi pomůže jak splnit cíle praxe, tak očekávání od obsahu práce na praxi.
Úkoly studenta před nástupem na praxi:
•• ujasnit si, co očekává od praxe, co umí, co potřebuje, co dokáže nabídnout (vytvořit nabídkový
list),
•• zjistit vše o pracovišti z dostupných zdrojů (webové stránky, příslušné zákony a odborná literatura),
•• zjistit, jaký je cíl zadaný školou a jaké jsou zadány praktické úkoly,
•• definovat individuální cíl své praxe (v souladu s požadavky školy),
•• ověřit, zda a jak je možné cíle dosáhnout, např. na konzultaci s tutorem,
•• seznámit se s požadavky a normami organizace,
•• napsat motivační dopis, připravit se na motivační schůzku na pracovišti,
•• připravit smlouvu / kontrakt.
Doporučujeme nenechávat vyjednání kontraktu na poslední chvíli. Je třeba počítat s dostatečnou
časovou rezervou pro vyjednání znění smlouvy.
9
Průvodce odbornou praxí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4. Smlouva o výkonu odborné praxe
Smlouva (někdy též „kontrakt“) je dokument, který upravuje podmínky spolupráce všech zúčastněných stran a je pro ně závazný. Třístranný (vícestranný) kontrakt vymezuje podmínky partnerské spolupráce práva a povinnosti studenta, učitele praxe = tutora (tedy školy), vedoucího praxe na pracovišti
= mentora (tedy pracoviště) i supervizora.
Uzavírání smlouvy lze pojímat také jako výukový proces, kde se student učí stanovovat individuální
cíle, např. ve spolupráci s klientem. Bez řádně vyplněné a podepsané smlouvy nelze nastoupit na odbornou praxi. Každá smlouva obsahuje kromě standardních ustanovení i části, které student před podpisem
smlouvy doplňuje na základě ujednání se zástupcem pracoviště (mentor) a učitelem odborné praxe
(tutorem).
Jedná se o následující části:
1. Cíl odborné praxe zadaný školou: vyplňuje student dle příslušného zadání pro konkrétní praxi.
2. Dohodnutý obsah praxe s pracovištěm: vyplňuje student spolu s mentorem. Přitom oba dbají
na to, aby obsah praxe přispíval k rozvoji dovedností studenta při výkonu sociální práce a ideálně
byl i přínosem pro pracoviště.
3. Očekávání a individuální cíle učení studenta na praxi v organizaci: vyplňuje student po konzultaci
s tutorem. Při formulaci cílů je nutné dbát na to, aby cíl byl konkrétní, aby jeho splnění bylo reálné
(v daném čase a s ohledem na schopnosti a pravomoci studenta) a aby se dalo ověřit jeho splnění
konkrétním důkazem nebo důkazy.
Proces přípravy a uzavírání smlouvy:
•• Student vyplní elektronicky smlouvu. Pošle ji elektronicky tutorovi nejpozději 14 dní před předpokládaným nástupem na praxi.
•• Tutor se k prvnímu návrhu smlouvy vyjádří nejpozději do 3 pracovních dnů od obdržení e-mailu
s návrhem. Znění smlouvy schválené tutorem může podepsat tutor nebo sekretariát školy na základě tutorova schválení (to doloží student, např. výpisem elektronické komunikace s tutorem).
Připravený kontrakt podepisuje nejprve student, poté tutor (zástupce školy) a nakonec osoba pověřená za pracoviště odborné praxe. Těsně před ukončení odborné praxe provede student sebehodnocení na předepsaný formulář Hodnocení studenta v průběhu odborné praxe a předá k vypracování hodnocení mentorovi (elektronicky, tisk). Kopii tohoto hodnocení předkládá student
spolu s jedním výtiskem smlouvy a se zprávou z praxe tutorovi při kontrole studijních povinností
do 14 dnů od ukončení praxe osobně nebo do přihrádky na sekretariátu.
10
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Důkazy naplňování cílů praxe
5. Důkazy naplňování cílů praxe
Důkazy naplňování cílů praxe jsou písemné záznamy a formalizované texty, které se přikládají jako
součást zprávy z praxe. Díky tomu, že dokládají splnění cílů praxe, přispívají k naplňování odborných
kompetencí sociálního pracovníka. A právě na postupném zlepšování těchto kompetencí je postaven
systém výuky odborné praxe na Evangelické akademii.
Pro každou odbornou praxi jsou stanoveny konkrétní formy důkazů tak, aby v průběhu studia předložil student důkazy k naplňování jednotlivých kompetencí.
S konkrétním zadáním odborné praxe a s obsahem důkazů seznamuje studenty tutor v rámci předmětu Seminář k odborné praxi.
Přehled důkazů:
5.1 Zpráva z praxe
Závěrečná písemná zpráva z každé absolvované praxe je v minimálním rozsahu 3 normostrany A4.
Cílem zprávy z praxe je předložit důkazy o tom, že student porozuměl struktuře, činnosti a významu zařízení, ve kterém praxi absolvoval.
Zpráva z praxe má následující povinnou osnovu (obsahuje následující body):
•• úvod – cíle praxe,
•• popis pracoviště – poslání a cíle, zařazení do sítě sociální ochrany, financování, cílová skupina,
popis organizační struktury, spolupráce s ostatními organizacemi,
•• popis funkce sociálního pracovníka, používané metody sociální práce,
•• legislativní rámec, aplikace zákonů v praxi,
•• popis vlastního působení na pracovišti,
•• hodnocení pracoviště,
•• sebereflexe podle zadané struktury,
•• závěr – shrnutí,
•• seznam použité literatury.
V úvodu by měla zpráva obsahovat cíle praxe, tedy to, co student od praxe očekává, co by chtěl poznat nebo se naučit. Cíle by měly být adekvátní délce praxe a charakteru zařízení. Cíle praxe jsou shodné
s cíli uvedenými ve smlouvě o praxi.
Zpráva je postavena na faktech, zaměřuje se na popis pracoviště, pracovního týmu, cílové skupiny,
používaných metod práce. Text zprávy z praxe je jednoduchý, bez dlouhých rozvinutých myšlenek. Sděluje podstatné informace tak, aby čtenář mohl mít ucelenou představu o zařízení a průběhu praxe. Text
je třeba přehledně strukturovat do kapitol a odstavců.
11
Průvodce odbornou praxí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5.2 Reflexe a sebereflexe
a) Reflexe
Reflexe je postavena na subjektivním hodnocení situace. Reflexe je hodnocením vlastní zkušenosti
s nějakou vnější situací, událostí, věcí apod. Reakce na skutečnost a její komentování z vlastního pohledu. V reflexi předkládáte vlastní interpretaci toho, co vidíte nebo co jste prožili. Reflexe je příbuzná
zpětné vazby. Ovšem pozor na zaměnění věcného hodnocení a domněnkami. V reflexi je stále se třeba
držet reality. Pro názornost může sloužit následující příklad: „Je to kvalitní služba“ je domněnka. „Líbí
se mi, že klienti mají možnost sami rozhodnout, kdy dostanou oběd a zda se účastní odpolední aktivity.“
b) Sebereflexe
Sebereflexe vychází významově z reflexe, je odrazem vlastního vědomí o sobě samotném, svých vlastnostech, schopnostech a dovednostech, o svém místě mezi ostatními (na pracovišti nebo i v osobním
životě). Sebereflexe je základem osobního ani profesního růstu.
V sebereflexi je cenné pojmenování svých obav, limitů, rezerv nebo jednoduše negativních stránek,
pouze jejich poznání Vám ukáže příležitost k dalšímu rozvoji.
Schopnost sebereflexe je v rámci studia na Evangelické akademii jedním ze základních kritérií hodnocení úspěšnosti praktické části studia. Tuto dovednost student prohlubuje v průběhu celého studia.
Proto je sebereflexe důležitou součástí velké většiny textů, které studenti v průběhu studia povinně
zpracovávají.
Rozsah sebereflexe u všech zpráv z praxe je 1 normostrana A4 a má následující strukturu:
•• Jak se mi podařilo splnit kontrakt – zadané cíle pro odbornou praxi, vlastní cíle a zaměření. Byl
kontrakt dobře vyjednán?
•• Do jaké míry se mi podařilo ztotožnit se s posláním, cíli a pracovními postupy pracoviště? Použil/a
jsem v práci s klientem vypracované metodiky?
•• Jaké pocity ve mně vyvolával první kontakt s pracovištěm? Proč?
•• Jaké pocity ve mně vyvolával první kontakt s klientem? Proč?
•• Jaké pocity ve mně vyvolával první kontakt s členy týmu? Proč?
•• Co jsem se nového naučil/a – při práci s klienty, v týmu, od konzultanta? Proč?
•• Co se ukázalo jako má silná stránka, při práci s klienty, v týmu? Proč?
•• Co bych potřeboval/a posílit – co se ještě potřebuji naučit, při práci s klienty, v týmu, od mentorů?
•• Popište jaké konkrétní situace či fakta mě při výkonu praxe překvapily, zaskočily? Na co jsem
nebyl/a připraven/a?
•• Popište, co byste příště udělal/a při práci s klienty, v týmu jinak?
•• Formulujte vlastní téma pro supervizi odborné praxe.
5.3 Deník praxe
Deník studenta má obsahovat doklady splnění zadaného cíle průběžně praxe. Do deníku si student
zaznamenává nejen důležité informace o pracovišti, ale také vlastní postřehy, zjištěné poznatky, reflexe
a sebereflexe.
12
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Důkazy naplňování cílů praxe
V 1. ročníku si studující vede deník na každé praxi, zaznamenává deníkovým způsobem, co si zjistil
o pracovišti a klientech, co dělal, co viděl, co slyšel, co zažil a jak se při tom cítil.
Ve 2. ročníku je již vyžadována odbornější forma. Deník si student vede jen na průběžné praxi, deník
musí mít odpovídající formální úroveň (je psán na PC, je vybaven titulní stranou). Kromě úvodního popisu pracoviště a deníkového záznamu popisu činností je nutné připojit vlastní reflexi praktické zkušenosti
a sebereflexi se zaměřením na splnění cíle průběžné praxe.
5.4 Sociální anamnéza
Sociální anamnéza poskytuje stručné shrnutí nebo přehled důležitých údajů o klientovi. Anamnéza
zaznamenává pouze ty informace, které mají vliv na nepříznivou sociální situaci klienta a její řešení.
Cílem sociální anamnézy je poskytnout pracovníkovi základní orientaci v případu.
Podle oblasti, kterou popisuje, můžeme rozlišovat anamnézu:
•• osobní (jméno, datum narození, bydliště atp.),
•• rodinnou (věk, pohlaví a vztahy mezi členy rodiny atp.),
•• školní a profesní (typ školy, úspěšnost, profesní zaměření),
•• zdravotní (vývoj zdravotního stavu a jeho projevy),
•• vývoje nepříznivé sociální situace klienta (stručný popis).
5.5 Záznam z rozhovoru
Rozhovor je klíčová metoda práce sociálního pracovníka. Cílem záznamu z rozhovoru je dokázat dovednost vedení rozhovoru (pokládání vhodných otázek, směřování rozhovoru atd.). V případě rozhovorů
na praxi je užitečné pořídit z rozhovoru audiozáznam k dalšímu zpracování. Při zpracování záznamu
z rozhovoru se uplatňují dvě základní možnosti:
1. doslovný přepis – vhodný u kratších rozhovorů nebo u výtahu důležitých dílčích pasáží z rozhovoru,
2. shrnující záznam – vhodný pro shrnutí hlavních otázek a odpovědí, které mají význam pro dynamiku rozhovoru.
U obou typů záznamu je vhodné strukturovat text na otázky (např. kurzívou) a odpovědi. Každý
záznam z rozhovoru obsahuje v úvodu cíl rozhovoru, aby bylo možné posoudit, zda vedení rozhovoru
odpovídá záměru a dále okolnosti rozhovoru – prostředí, přítomné osoby apod.
Kromě samotného záznamu obsahové linky je vhodné záznam doplnit o významné postřehy, které
ovlivňovaly rozhovor a jeho vyznění, např. výrazné neverbální projevy, gestikulace, hlasitost projevu
apod.
5.6 Záznam z pozorování
Pozorování je také velmi častá metoda sociální práce, používá se u různých cílových skupin
(např. u dětí, při policejním výslechu, psychoterapeutickém sezení, při skupinové interakci atd.).
Cílem pozorování je zaznamenávání projevů chování a interakcí pozorovaných lidí v přirozených či
formálních situacích. Záznam z pozorování potom slouží k popisu klíčových zjištění při samotném
pozorování.
13
Průvodce odbornou praxí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Záznam z pozorování má následující strukturu:
1. záhlaví se základními údaji o pozorovaném, místě a čase pozorování;
2. cíl pozorování (tedy odpověď na otázku, co chci vypozorovat) a zaměření pozorování (např. projevy radosti dítěte při hře, výskyt neverbálních projevů smutku atd.);
3. samotný popis pozorovaných skutečností (popis pozorování by měl obsahovat i důkazy);
4. závěr pozorování – analýza a interpretace pozorovaného (klíčové zjištění – co jsem vypozoroval,
co z pozorování vyplynulo).
Při pozorování hraje důležitou roli i vhodný výběr objektu pozorování, při výběru je třeba stále myslet
na to, co mi přinese pozorování pro výkon profese sociálního pracovníka a podle toho i vybírat zaměření
a objekt pozorování.
5.7 Záznam ze sociálního šetření
Sociální šetření je prováděno v domácím prostředí klienta. Návštěva v domácnosti, dle Matouška[1]
(2003), je výrazným průnikem do soukromí a vyvolává nevyhnutelně obranné reakce jak na straně návštěvníka, tak na straně klienta a jeho rodiny. Při provádění sociálního šetření jsou sociálním pracovníkem komplexně zhodnoceny schopnosti, dovednosti, podmínky klienta v jeho přirozeném sociálním
prostředí. Hlavními nástroji je rozhovor sociálního pracovníka s klientem, který doplněn vlastním pozorováním klientova prostředí. Před návštěvou klienta by měl být stanoven cíl šetření, se kterým by měl
být klient na začátku šetření seznámen. Na konci návštěvy by měl být klient srozuměn s výstupem ze
šetření a následnými kroky. Standardně trvá sociální šetření zhruba dvacet až čtyřicet minut. Ze šetření
provádí sociální pracovník zápis.
Záznam ze šetření by měl obsahovat:
•• záhlaví se základními údaji o klientovi a šetření (datum, čas, místo);
•• účel a cíl šetření (např. účel: žádost o dávku / cíl: ověřit majetkové poměry);
•• popis zjištění v rámci sociálního šetření;
•• výstup ze šetření a následné kroky.
5.8 Zápis ze soudního jednání
Soudní řízení probíhá u soudu a jeho účelem je především vydání rozhodnutí, jímž se v určité věci
zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti určité osoby nebo jímž se v určité věci prohlašuje, že
taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá, případně se rozhoduje o jiných právních skutečnostech. Příslušný soud i soudce stanoví zákon, jednání je zásadně veřejné a ústní a postavení účastníků
řízení je vždy rovné. Pokud je rozhodnutím rozsudek, vyhlašuje se vždy veřejně.
Struktura zápisu:
•• datum;
•• přítomni od soudu;
[1] MATOUŠEK, O., aj. Metody a řízení sociální práce. Praha: Portál, 2003. 384 s. ISBN 80-7178-548-2
14
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Důkazy naplňování cílů praxe
•• předseda senátu (samosoudce);
•• přísedící;
•• zapisovatel;
•• žalobce;
•• žalovaný;
•• věc;
•• k jednání se dostavil;
•• obsah;
•• usnesení.
5.9 Zpráva o poměrech mladistvého
Zpráva o poměrech mladistvého (přesněji „Zpráva o osobních, rodinných a sociálních poměrech a aktuální životní situaci mladistvého“) je specifický slohový útvar, jehož struktura je rámcově daná § 56
zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže.
Zpracovávají ji sociální kurátoři pro děti a mládež jako souhrn informací pro soud. Jedná se tedy o jeden
z důkazů při jednání soudu o záležitostech týkajících se mladistvého (jednání o nařízení výchovných
opatření apod.).
Z toho důvodu klade zpráva vysoké nároky na nestrannost a fakta, její podoba může výrazně ovlivnit celý soudní proces a zasáhnout tak do života mladistvého osudovým způsobem. Je potřeba mít
tento fakt stále na zřeteli. Cílem zprávy je poskytnutí důležitých, objektivních a faktických informací
o mladistvém.
Zpráva o poměrech mladistvého obsahuje zejména:
•• věk mladistvého;
•• stupeň jeho zralosti;
•• jeho postoj k provinění a jeho ochotu zajistit nápravu způsobených škod nebo odčinění dalších
následků;
•• rodinné poměry mladistvého (vztahu mladistvého k jeho rodičům, stupeň vlivu rodičů na něho
a vztah mezi mladistvým, jeho širší rodinou a blízkým sociálním okolím);
•• záznamy o školní docházce, jeho chování a prospěchu ve škole;
•• je-li zaměstnán, tak i skutečnosti významné pro posouzení jeho chování v zaměstnání;
•• přehled jeho předchozích provinění a opatření vůči němu použitých;
•• popis výkonu těchto opatření a způsobu chování mladistvého.
5.10 Popis případové práce
Případové studie detailně popisují nebo rozebírají případy z praxe. Jedná se o zkoumání předem
zvoleného jevu, v rámci jeho reálného kontextu. Případová studie má primárně deskriptivní cíl: usiluje
o zachycení složitosti případu, jeho komplexnosti, popisuje vztahy v jejich celistvosti.
15
Průvodce odbornou praxí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
a) Sociální analýza
Sociální analýza je konkrétní metoda sociální práce, která sleduje vývoj klienta k dosažení jeho cílů
a skládá se z následujících doporučených bodů:
•• co je problém a jak problém vidí klient;
•• osoby zahrnuté do problémového systému, jejich role a postoje k situaci;
•• příčiny, kdy, jak často, jak dlouho, a v jakém prostředí se problém objevuje;
•• jaké jsou klientovy potřeby;
•• jaké má klient vnitřní a vnější zdroje na řešení problému.
b) Individuální plán
Individuální plán je základem plánování průběhu sociální služby a spolupráce mezi uživatelem
a pracovníkem. Individuální plán je dohoda mezi uživatelem a poskytovatelem, je v něm vyjádřen cíl
uživatele a jednotlivé kroky, které k tomuto cíli vedou. Klíčovým prvkem v sestavování IP je zaměření se
na přání a potřeby klienta, definování žádoucí změny v jeho životě, následná konkretizace cílů termínů
a úkolů.
Má-li být osobního cíle dosaženo, musí plán obsahovat:
•• čeho se konkrétně má dosáhnout v dlouhodobém i krátkodobém horizontu (cíle služeb);
•• jaké zdroje je možné využít – možnosti uživatele služeb (včetně okolí) i zařízení;
•• kdo se bude na realizaci cíle podílet;
•• jakými postupy bude cíle dosaženo;
•• kdy by cíle mělo být dosaženo;
•• jak poznáte, že je cíle dosaženo.
Obdoba individuálních plánů v sociálních službách se používá i v oblasti sociálně právní ochrany
dětí pod názvem Individuální plán ochrany dítěte, který má zákonem stanovenou strukturu (viz zákon
č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí).
5.11 Kazuistika
Kazuistikou označujeme intenzivní a detailní popis konkrétního jednotlivce a jeho případu. Je založena na pozorování, rozhovorech a záznamech. Zachycuje sociální změnu u klienta. Jedná se o písemné shrnutí všech informací, které o případu máme, kvalitativní analýzu procesu, vedoucího k určitým
výsledkům. Při zpracování kazuistiky používáme zpravidla předem vypracovanou strukturu popisu.
Stejně jako jedince se může kazuistika týkat i skupiny lidí či instituce. V rámci kazuistiky je možné postihnout některé souvislosti, které nejsou na první pohled zjevné, a tím nám umožňuje pochopit celý
případ do hloubky. Následně je pak zvolen adekvátní přístup k řešení celého případu.
Možná osnova kazuistiky:
1. uvedení případu, krátká charakteristika současných obtíží;
2. anamnéza
rodinná (rodiče: vzdělání, přibližný věk, stav, případné problémy, sourozenci: počet, pohlaví, věk,
případné problémy, další důležité údaje podle okolností),
16
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Důkazy naplňování cílů praxe
osobní anamnéza dítěte (průběh těhotenství a porodu, psychomotorický vývoj, řeč, případné úrazy, nemoci, školní vývoj: jesle, MŠ, nástup do školy: zralost, odklad, adaptace na školní zařízení,
prospěch, problémy);
3. současný stav;
4. obtíže (počátek a vývoj současných obtíží, diagnostické údaje – vyšetření v poradně, vlastní pozorování či vyšetření, relevantní data);
5. analýza případu (předpokládané či doložené příčiny problémů, souvislosti mezi zjištěnými daty,
interpretace dat);
6. návrh intervence (popis již provedených intervencí, návrh možných řešení situace v poradně či
jiných zařízeních).
5.12 Charakteristika klienta
Osobnost je soustava vlastností, které charakterizují celistvou individualitu konkrétního člověka, zaměřeného na realizaci životních cílů a rozvinutí svých možností ve společnosti. Tvoří ji individuální spojení biologických, psychologických a sociálních aspektů každého jedince. Utváří se ve vztazích k sobě,
ke druhým, vůči prostředí a společnosti a projevuje se vždy jako celek.
Charakteristika tedy zpravidla popisuje duševní profil nějaké osoby. U charakteristiky volíme zvláštní
hodnotící výrazy, používáme častá přirovnání a rčení k vystižení povahových rysů. Dělíme ji na přímou
a nepřímou. Nepřímá charakteristika vyvozuje závěry o člověku na základě jeho jednání v konkrétních
situacích; čtenář si sám učiní vlastní představu. Přímá charakteristika pojmenovává povahové rysy přímo. Charakteristika bývá často spojena i s popisem charakterizované osoby (vnější charakteristika). Při
psaní charakteristiky se učíme hodnotit lidské jednání, vlastnosti lidí i sebe samého. V charakteristice se
uplatňují především přídavná jména, slovesa ve spojení s podstatnými jmény, kterými se hodnotí lidské
vlastnosti a jednání.
Možná osnova (osobnostní) charakteristiky:
•• důvod volby konkrétního člověka;
•• popis vzhledu osoby, vnějškové charakteristiky, jak osoba působí na druhé;
•• popis chování;
•• popis vlastností;
•• emoční ladění;
•• temperament, charakter, světonázorová orientace;
•• motivační struktury – potřeby, zájmy, koníčky;
•• sociabilita a vztahy;
•• začlenění do společnosti.
5.13 Ročníková práce
Ročníková práce je generální zkouškou před psaním absolventské práce. Při jejím psaní zúročíte
dovednosti získané psaním textů v rámci odborné praxe i v rámci jiných předmětů (eseje, referáty, seminární práce).
17
Průvodce odbornou praxí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Strukturou se ročníková práce podobá práci absolventské. Obsahuje tyto části:
1. Úvod
Krátké seznámení s řešeným tématem, zdůvodnění volby zaměření práce, cíl práce – co chce student
díky práci dokázat, jaký je její přínos.
2. Teoretická část
Teoretická (obecná) část je postavena na výkladu tématu na základě studia literatury a zdrojů. Teoretická část má jasně stanovenou strukturu, které je třeba se držet. Aby se nezměnila v mozaiku vykopírovaných a odcitovaných textů jiných autorů, je nezbytné ji provazovat vlastními komentáři, které
argumentují, polemizují, srovnávají nebo vysvětlují citované nebo parafrázované texty.
3. Praktická část
Praktická (empirická) část se opírá o úvahy a souvislosti, které přináší samotní studenti. Praktická
část požaduje po studentovi konkrétně zacílit na vybranou oblast problému (např. síť sociálních služeb
ve vybraném regionu), a tu analyzovat a vytvořit závěry. Přitom je třeba provazovat výsledky analýzy
s teoretickou částí – např. potvrdit nebo vyvrátit teoretická východiska.
4. Sebereflexe
Sebereflexe se týká všech autorů práce zvlášť. Každý ji zpracovává sám za sebe.
5. Závěr
V závěru student vyhodnocuje, zda se cíl práce podařilo naplnit nebo zda jsou výsledky jiné než původní očekávání. Případně je dobré podat vysvětlit, proč je tomu tak.
Základní pravidla pro psaní ročníkové práce jsou:
•• Práce je zpracována ve dvojici (výjimečně ve trojici), nikdy ne samostatně – ověřuje se schopnost
týmové spolupráce studentů.
•• Správná práce s citacemi a parafrázemi. Při psaní je nezbytné dodržovat českou státní normu pro
citace („ČSN 690“). Její užití ochrání studenta před nařčením z plagiátorství.
•• Dostatečný rozsah literatury a dalších zdrojů. Doporučujeme přibližně 5 – 10 odborných publikací
(vč. odborných časopisů a strategických dokumentů) a 10 – 15 internetových zdrojů.
•• Přiměřený rozsah (min. 20 normostran bez bibliografických údajů a příloh). Neplatí zde pravidlo:
čím delší, tím lepší. Platí, že čím blíže k zadanému rozsahu, tím lépe.
18
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Portfolio
6. Portfolio
V průběhu vzdělávání vytváří student portfolio s doklady svého osobnostního a odborného rozvoje.
Podle předepsaného obsahu (viz příloha č. 2) zakládá do šanonu všechny písemné výstupy z absolvovaných odborných praxí a doklady splnění zadaných kritérií praktických kompetencí v sociální práci
podle soustavy dle Havrdové (viz 6. kapitola).
Studenti sociální práce jsou vedeni ke zpracování a uspořádání dokladů svědčících o naplňování školou stanovených vzdělávacích cílů. Doklady tvoří především písemné výstupy z absolvovaných praxí, záznamy v podobě získané zpětné vazby a hodnocení studenta od učitelů, učitelů praxe, vedoucích praxe
na pracovištích praxe a od supervizorů. Do portfolia jsou dále vkládány odborné ročníkové práce, doklady o absolvované supervizi, záznamy ze supervize, ale např. také videozáznam rozhovoru a další doklady
postupného odborného a osobnostního rozvoje studenta (hlavně v podobě reflexe a sebereflexe).
Portfolio obsahuje důkazy splnění požadavků na osobnostní a odborný růst a je metodou k ověření získaných kompetencí (postojů, znalostí a dovedností) studujícího v průběhu studia stanovených
v profilu absolventa (viz příloha č. 1).
Studující předkládá své portfolio k průběžné kontrole u každého zápočtu z odborné praxe. V letním
semestru 3. (4.) ročníku portfolio předloží k hodnocení podle předem daných kritérií (úplnost portfolia,
etické postoje, schopnost odborné sebereflexe, schopnost přijímat a reagovat na zpětnou vazbu a učit se
z vlastních chyb, dovednost práce se zdroji v textu, zájem o obor, iniciativa a aktivita studenta). Portfolio
je hodnoceno tutorkou a hodnotitelem z řad odborných vyučujících školy. Student se seznámí s písemným posudkem a ve stanovený termín vykoná obhajobu svého portfolia před komisí (zkouška). O výsledné
známce rozhoduje tříčlenná komise hlasováním. Za úspěšně obhájené portfolio student získá diplom.
6.1 Cíle portfolia – dokázat prohlubování kompetencí v praxi sociální práce
Sociální pracovník potřebuje při výkonu své práce disponovat řadou tzv. kompetencí. Jednou z možností stanovení soustavy praktických kompetencí osvědčených v praxi sociální práce je komentovaná
soustava Havrdové[2] (1999), vyrůstající z vymezení profesionální role sociálního pracovníka (a tím také
z identity sociální práce).
Soubor cílových kompetencí sociálního pracovníka podle tohoto pojetí:
I. Rozvíjet účinnou komunikaci
II. Orientovat se a plánovat postup
III.Podporovat a pomáhat k soběstačnosti
IV. Zasahovat a poskytovat služby
V. Přispívat k práci organizace
VI.Odborně růst
[2] HAVRDOVÁ, Zuzana. Kompetence v praxi sociální práce: metodická příručka pro učitele a supervizory v sociální práci. Praha:
Osmium, vydavatelství a nakladatelství, 1999. 167 s. ISBN 80-902081-8-5
19
Průvodce odbornou praxí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Tato soustava vznikla ve spolupráci se sociálními pracovníky a učiteli škol sociální práce s podporou
Rady pro rozvoj sociální práce. Na tomto pojetí je cenné, že zdůrazňuje souvislost mezi danou kompetencí s jejími charakteristickými kritérii, hodnocením a individuálním profesním růstem. Uvedený
systém kompetencí tak přináší měřitelnost vzdělávacích cílů a zároveň možnost jejich konkretizace (viz
karty kompetencí v příloze č. 3).
Studující již v průběhu studia může využívat soustavu ke stanovování svých individuálních cílů (kritéria kompetence X jako dílčí cíle odborného růstu k získání kompetence X). Pokud raději formuluje své
konkrétní cíle vlastními slovy, je to možné. Vždy je ale nutné, aby individuální cíle studenta korespondovaly se zadanými cíli školou.
Student prokazuje splnění vybraných kritérií všech šesti kompetencí povinně ve svém portfoliu
ve 3. (4.) ročníku.
Důkazy / doklady splnění kritéria mají většinou písemnou formu (zpráva, záznam, výklad, esej, kazuistika, charakteristika, popis, sebereflexe, reflexe, hodnocení, sebehodnocení atd.), nebo formu audio / video nahrávky s písemnou sebereflexí.
6.2 Další doklady portfolia
6.2.1 Životopis
Životopis nebo také CV (Curriculum Vitae) slouží k jasnému stručnému a konkrétnímu přehledu o Vaší
profesní minulosti. Při tvorbě životopisu myslete na adresáta. A nezapomínejte, k jakému účelu životopis
potřebujete. Zkušení manažeři a personalisté z něj dokáží vytěžit spoustu informací i mezi řádky.
Základní pravidla pro psaní životopisu:
•• přehlednost a struktura;
•• obsahuje skutečně důležité informace, které vypovídají o tom, co je pro čtenáře důležité; budoucí
zaměstnavatel potřebuje znát spíše Vaše zkušenosti z odborných pracovišť, než zaměstnání Vaší
maminky;
•• řazení více položek (např. ve vzdělání nebo zaměstnání) je chronologicky, nejprve současnost
a dále pak do minulosti;
•• grafická úprava – stejnoměrně a logicky zarovnaný, používá pouze jeden font písma; může a nemusí být doplněn fotografií;
•• pro některé příležitosti je potřeba dodat životopis v evropském formátu (tzv. Europass), při jeho
tvorbě je nejlepší využít webovou aplikaci;
•• srozumitelný kontaktní e-mail obsahující Vaše jméno (adresy typu [email protected]
jsou skutečně infantilní a mohou Vás znevýhodnit v prvním dojmu).
6.2.2 Seznam literatury
Seznam přečtené literatury je řazen v abecedním pořadí podle příjmení autora. Bibliografické údaje
uvedené v seznamu literatury by měly odpovídat české státní normě pro citace. V některých publikacích
je dokonce uveden způsob zápisu bibliografických údajů. Doporučujeme následující zápis např.:
PŘÍJMENÍ, Jméno autora. Název knihy, článku. Číslo vydání. Město: Vydavatelství, rok. Počet stran, ISBN
Bibliografické citace – norma, vzory viz soubor ke stažení na www.eapraha.cz
20
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Portfolio
6.2.3 Záznam hodnocení rozhovoru
Záznam hodnocení rozhovoru (viz příloha č. 5) je součástí portfolia (odborné kompetence I. Rozvíjet
účinnou komunikaci). Každý student je povinen v rámci předmětu Výcvik v komunikačních dovednostech
natočit videonahrávku, která zachycuje jeho vedení rozhovoru s klientem (studentem, který sehraje roli
klienta). Vedení rozhovoru hodnotí pozorovatel, který vyplní tento záznam a předá ho studentovi, který
vedl rozhovor. Se záznamem musí souhlasit vedoucí předmětu Výcvik komunikačních dovedností.
6.2.4 Záznam ze supervize
Studující vypracuje v průběhu studia povinně 1 záznam ze skupinové a 1 záznam z individuální supervize. Oba záznamy založí do portfolia (součást dokladování kritérií VI. kompetence Odborně růst). Cílem
je naučit se reflektovat supervizní proces a zaznamenat jeho průběh, závěry a doporučení. Záznam ze
supervize se prování do předepsaného formuláře (příloha č. 4). V příloze jsou doplněny i vysvětlivky
k vyplnění formuláře.
6.2.5 Sebereflexe a reflexe učebního procesu na EA VOŠ SP
Studující v závěru zimního semestru 3. ročníku vypracuje reflexi procesu učení, ve které vyhodnotí
silné a slabé stránky výuky (teoretická výuka i odborná praxe) z hlediska formy i obsahu ve vztahu k naplnění cílů studia (profil absolventa), vyjadřuje se též ke kultuře, prostředí a atmosféře školy.
Součástí tohoto úkolu je sebereflexe odborného rozvoje v průběhu studia na EA VOŠ SP, kde se studující zaměřuje na míru vlastního splnění cílů (profil absolventa) a provede analýzu vlastních silných
a slabých stránek pro výkon sociální práce. Studující vyhodnocuje též míru splnění individuálních cílů,
které si stanovil na začátku studia, komentuje rozvoj své motivace k výkonu profese sociální práce. Rozsah 2–3 strany A4.
Pomůckami pro zpracování tohoto textu je učební plán VOŠ SP a profil absolventa, ke kterému se
studující vztahuje. Vhodné je též použít soustavu praktických kompetencí v sociální práci podle Havrdové (1999). Podkladem pro vyhodnocení individuálních cílů a rozvoje motivace studujících jsou písemně
zpracované úkoly do portfolia: „Záznam motivace ke studiu sociální práce, cíle a očekávání v 1. ročníku
VOŠ SP“ a „Reflexe motivace ke studiu sociální práce a naplňování cílů a očekávání ve 2. ročníku.“
Sebereflexi a reflexi učebního procesu na EA VOŠ SP studující založí do svého portfolia (součást dokladování kritérií VI. kompetence Odborně růst).
6.2.6 Plán rozvoje
Studující nejprve vyjmenuje minimálně 5 vlastních silných a slabých stránek, ke kterým došel při
vypracování „Sebereflexe a reflexe učebního procesu na EA VOŠ SP“. Poté vypracuje písemný plán na posílení svých slabin. Je třeba konkrétně uvést, v čem se chce studující po ukončení studia na EA dále rozvíjet, na co konkrétně se hodlá zaměřit ve svém odborném rozvoji a prostřednictvím čeho konkrétně bude
vlastní slabší místa posilovat – pojmenovat konkrétní způsoby a metody posílení. Rozsah 1 strana A4.
Plán rozvoje studující založí do svého portfolia (součást dokladování kritérií VI. kompetence Odborně
růst).
21
Průvodce odbornou praxí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
7. Právní a etické aspekty odborné praxe
V rámci praktické výuky, tj. v průběhu souvislé a průběžné odborné praxe dochází k realizaci celé
řady právních vztahů. Jedná se především o vztahy občanskoprávní, pracovně právní, ale i trestně
právní.
7.1 Odpovědnost za škodu
Odpovědnost týkající se škody, kterou studenti školy způsobí při výkonu praxe je upraven v § 391,
odst. 1, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.
Žáci střední školy, konzervatoře a jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky nebo studenti
vyšší odborné školy odpovídají právnické osobě vykonávající činnost dané školy nebo školského zařízení nebo právnické nebo fyzické osobě, na jejíchž pracovištích se uskutečňuje praktické vyučování,
za škodu, kterou jí způsobili při teoretickém nebo praktickém vyučování anebo v přímé souvislosti
s ním. Pokud ke škodě došlo při výchově mimo vyučování ve školském zařízení nebo v přímé souvislosti
s ní, odpovídají žáci nebo studenti za škodu právnické osobě vykonávající činnost tohoto školského
zařízení.
Z tohoto důvodu je nutné, aby si studenti na dobu, kdy vykonávají odbornou praxi, sami uzavřeli pojištění odpovědnosti za škodu. Toto pojištění jim poskytne ochranu pro případ, kdyby způsobili škodu
jinému subjektu a byli povinni škodu nahradit.
7.2 Trestně právní odpovědnost
V průběhu praxe se může student dostat do situace, která je na hraně zákona. Nejčastěji se mohou
setkat s následujícími situacemi, které ošetřuje zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákon.
Nepřekažení trestného činu (§ 367)
Obsahem tohoto paragrafu je to, že pokud se student hodnověrným způsobem dozví, že jiný připravuje nebo páchá trestný čin (ty jsou taxativně uvedeny v trestním zákoně) nebo dokončení takového
trestného činu nepřekazí, bude potrestán odnětím svobody. Překazit trestný čin lze i jeho včasným
oznámením státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu.
Neoznámení trestného činu (§ 368)
Obsahem tohoto paragrafu je to, že pokud se student hodnověrným způsobem dozví, že jiný spáchal
trestný čin (ty jsou taxativně uvedeny v trestním zákoně) a takový trestný čin neoznámí bez odkladu
státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu sám spáchal trestný čin.
Týrání svěření osoby (§ 198)
Obsahem tohoto paragrafu je, že pokud student týrá osobu, která je v jeho péči nebo výchově páchá
trestný čin. Ustanovení chrání osoby, které vzhledem ke svému věku nebo z jiných důvodů jsou v péči
nebo výchově jiných osob. Poškozeným může být nejen dítě, ale i osoba zletilá, která pro stáří, nemoc,
22
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Právní a etické aspekty odborné praxe
invaliditu, mentální retardaci apod. je odkázána na péči jiných osob. Týrání je zlé nakládání se svěřenou osobou, vyznačující se vyšším stupněm hrubosti, krutosti, bezcitnosti, bezohlednosti, bolestivosti
a určitou trvalostí, které tato osoba pociťuje jako těžké příkoří.
Ublížení na zdraví z nedbalosti (§ 148)
Obsahem toho paragrafu je, že kdo jinému z nedbalosti ublíží na zdraví tím, že poruší důležitou
povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle
zákona, bude potrestán odnětím svobody.
7.3 Mlčenlivost o údajích a citlivých datech klientů
Základním předpokladem při kontaktu s klienty na praxi je zachovávat mlčenlivost, která se týká
jejich osobních údajů. Ta je ošetřena v zákoně o sociálních službách č. 108/2006 Sb. Tuto skutečnost je
student povinen ošetřit tak, že ve všech písemných výstupech z praxe uvádí smyšlené údaje o klientech. Každý praktický úkol je ošetřen formulací: „Údaje o klientech byly z důvodu ochrany osobních dat
změněny“.
Povinnost mlčenlivosti (§ 100, odst. 1)
„Zaměstnanci obcí a krajů, zaměstnanci státu a zaměstnanci poskytovatelů sociálních služeb jsou
povinni zachovávat mlčenlivost o údajích týkajících se osob, kterým jsou poskytovány sociální služby
nebo příspěvek, které se při své činnosti dozvědí, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost trvá
i po skončení pracovního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být osoby uvedené ve větě
první zproštěny pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.“
7.4 Etické aspekty odborné praxe
K etickým dokumentům, podle kterých by se studenti měli na praxi řídit, patří Etický kodex sociálních pracovníků (viz příloha č. 7).
23
Průvodce odbornou praxí
PŘÍLOHY
Průvodce odbornou praxí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Příloha č. 1: Profil absolventa
Absolventi a absolventky jsou diplomovanými specialisty v oboru sociální práce. Jsou připraveni především pro sociální práci v oblasti služeb sociální prevence a v oblasti služeb sociální péče. Absolventi
a absolventky se uplatní všude tam, kde se provádí sociální práce s klienty (jednotlivci, rodinami, skupinami a komunitami), mohou se uplatnit jako sociální pracovníci a pracovnice v resortu ministerstev
práce a sociálních věcí, školství, zdravotnictví, vnitra, spravedlnosti i obrany.
1.1 Specifické charakteristiky absolventů a absolventek:
Při své práci absolventi a absolventky uplatňují tyto etické principy a hodnoty:
•• Ve své praxi projevují respekt a úctu ke svobodě a důstojnosti každého člověka.
•• V přístupu k lidem projevují toleranci k odlišným názorovým proudům sjednoceným na idejích
a hodnotách humanismu.
•• Znají své profesní kompetence a respektují své odborné i osobnostní hranice.
•• Postupují ve své praxi (sebe)reflektujícím způsobem, ctí hodnoty týmové a interdisciplinární spolupráce.
Vzdělávací program směřuje k tomu, aby jeho absolventi a absolventky byli odborně zdatnými sociálními pracovníky a pracovnicemi, kteří mají dostatek odvahy a sebevědomí vnášet do zařízení, kde
vykonávají svoji činnost, nové poznatky.
1.2 Absolvent vzdělávacího programu se vyznačuje těmito postoji, znalostmi
a dovednostmi
Postoje:
•• projevuje respekt a úctu ke klientovi bez rozdílu pohlaví, rasy, původu, zdravotního stavu a sexuální orientace, socioekonomického postavení, politického a náboženského přesvědčení,
•• je empatický k lidem, podporuje projevy milosrdenství a solidarity mezi lidmi,
•• nese odpovědnost za svá rozhodnutí, je si vědom sám sebe jako nástroje sociální práce, uvědomuje si svoje silné a slabé stránky,
•• podporuje samostatnost klienta a pomáhá mu zlepšit jeho sociální fungování při využití jeho
kapacit a zdrojů,
•• je připraven se dále celoživotně vzdělávat, přijímat supervizi a pracovat systematicky na svém
profesionálním rozvoji.
Znalosti:
•• zná duchovní kořeny sociální práce v kontextu biblické tradice,
•• rozumí motivům vycházejícím z křesťanské spirituality, které ovlivňují pomáhající profesi,
•• zná Etický kodex sociálních pracovníků ČR,
•• zná zásady a pravidla dodržování mlčenlivosti a ochrany osobních dat klienta,
•• zná teorie, metody a techniky sociální práce s jednotlivcem, rodinou, skupinou a komunitou,
26
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Přílohy
•• zná platné právní předpisy a správní postupy související s výkonem sociální práce,
•• orientuje se v systému státní správy a samosprávy a v institucionální síti sociálních služeb,
•• zná základní ekonomická pravidla a orientuje se ve způsobech financování jednotlivých institucí
a organizací.
Dovednosti:
•• při výkonu sociální práce dodržuje zásady profesionální etiky a pravidla chování ve vztahu
ke klien­tům, spolupracovníkům, zaměstnavateli i společnosti,
•• je schopen kriticky promýšlet základní témata a etická a další dilemata praxe sociální práce,
•• vytváří podmínky respektující soukromí klienta a posuzuje oprávněnost jeho porušení,
•• přiměřeně zvládá náročné životní situace, je připraven zvládat nejistotu a nezdary,
•• rozvíjí účinnou komunikaci s klientem, dovede účelně využívat prostředků verbální a neverbální
komunikace s klientem,
•• umí používat diagnostické postupy, orientuje se v situaci a potřebách klienta, umí posoudit jeho
sociální situaci, vytvářet individuální plán spolupráce s klientem a volit vhodný způsob sociální
intervence na základě akceptace a vzájemné spolupráce,
•• umí aplikovat vhodné metody a techniky při práci s klientem (jedincem, rodinou, skupinou a komunitou),
•• umí aplikovat platné právní předpisy související s výkonem sociální práce s klientem (jedincem,
rodinou, skupinou, komunitou),
•• umí vést základní dokumentaci o klientovi,
•• umí hodnotit svou činnost, pracuje na svém odborném rozvoji prostřednictvím zpětných vazeb,
hodnocení, reflexe, sebereflexe, sebevzdělávání a prostřednictvím supervize,
•• má praktické administrativní dovednosti, umí dokladovat a prezentovat výsledky své práce,
•• umí spolupracovat v týmu, přispívá k rozvoji organizace,
•• komunikuje v anglickém, resp. v německém jazyce, ovládá v tomto jazyce terminologii oboru sociální práce.
1.3 Uplatnění absolventa
Absolvent se může uplatnit v různých typech institucí poskytujících sociální služby.
Absolvent je připraven pro samostatný komplexní výkon sociální práce, tj. je připraven pro tyto odborné činnosti:
•• sociálně správní činnost,
•• sociálně právní poradenství,
•• sociální poradenství,
•• sociální prevence,
•• sociální rehabilitace,
•• sociálně právní ochrana dětí,
•• sociální a krizová pomoc,
•• depistážní činnost,
27
Průvodce odbornou praxí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
•• terénní sociální práce,
•• vzdělávací činnost,
•• analytická, metodická a koncepční činnost.
Absolvent je komplexně připraven např. pro tyto typové pozice (podle katalogu pracovních míst, ISTP
a zákona o sociálních službách):
•• odborný sociální pracovník v sociálních službách.
Příbuzné typové pozice:
•• odborný resocializační pracovník;
•• samostatný resocializační pracovník;
•• koordinátor pečovatelské služby;
•• samostatný sociální pracovník;
•• samostatný pracovník samosprávy pro sociální služby;
•• samostatný pracovník samosprávy pro sociálně právní ochranu;
•• samostatný pracovník samosprávy pro dávky sociální péče;
•• odborný pracovník rekvalifikací;
•• odborný poradce pro zprostředkování služeb zaměstnanosti.
28
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Přílohy
Příloha č. 2: Portfolio studenta/ky vyšší odborné školy
sociální práce
Obsah portfolia studenta:
1. Životopis.
2. Seznam odborné literatury.
3a. Záznam motivace ke studiu sociální práce, cíle a očekávání v 1. ročníku VOŠ SP.
3b. Reflexe motivace ke studiu sociální práce a naplňování cílů a očekávání ve 2. ročníku.
4. Výklad odborného tématu s hodnocením učitele.
5. Etické téma s vyjádřením učitele.
1. ročník:
6. Průběžná odborná praxe – přehled pracovišť.
6.1 Služba pro osoby se speciálními potřebami: deník, smlouva a hodnocení studenta/ky v průběhu
praxe.
6.2 Služba pro seniory: deník, smlouva a hodnocení studenta/ky v průběhu praxe.
7. Souvislá odborná praxe – přehled pracovišť (120 hodin).
7.1 Osobní asistence – 30 hodin: úvaha, smlouva včetně hodnocení studenta/ky v průběhu praxe
a hodnocení úvahy od tutorky + doklad o absolvování reflexe praxe ve dvojici (1 hodina).
7.2 Dětský domov/pobytová služba pro osoby se speciálními potřebami – 30 hodin: zpráva o souvislé praxi, smlouva včetně hodnocení studenta/ky v průběhu praxe a hodnocení zprávy od tutorky.
7.3 Pobytová služba pro osoby se speciálními potřebami / dětský domov – 60 hodin: zpráva, smlouva
včetně hodnocení studenta/ky v průběhu praxe a hodnocení zprávy od tutorky.
8. Doklad o absolvovaných exkurzích v zařízeních poskytujících sociální služby se základními informacemi o navštívených zařízeních.
9. Doklady o nárazové praxi.
2. ročník:
10. Průběžná odborná praxe – přehled pracovišť (135 hodin).
10.1 Odbor sociálních věcí: deník, smlouva a hodnocení studenta/ky v průběhu praxe.
10.2 Církevní zařízení: deník, smlouva a hodnocení studenta/ky v průběhu praxe.
10.3 Poradenství: deník, smlouva a hodnocení studenta/ky v průběhu praxe.
10.4 Služba sociální prevence: deník, smlouva a hodnocení studenta/ky v průběhu praxe.
11. Souvislá odborná praxe – přehled pracovišť (150 hodin).
11.1 Oddělení sociálněprávní ochrany dětí – 30 hodin: zpráva, smlouva včetně hodnocení studenta/
ky v průběhu praxe a hodnocení zprávy od tutorky.
11.2 Poradenství – 30 hodin: zpráva, smlouva včetně hodnocení studenta/ky v průběhu praxe a hodnocení zprávy od tutorky.
29
Průvodce odbornou praxí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
11.3 Služba sociální prevence – 30 hodin: zpráva, smlouva včetně hodnocení studenta/ky v průběhu
praxe a hodnocení zprávy od tutorky.
11.4 Pobytová služba pro dospělé – 60 hodin: zpráva, smlouva včetně hodnocení studenta/ky v průběhu praxe a hodnocení zprávy od tutorky.
12. Doklady o nárazové praxi.
3. ročník
13. Souvislá odborná praxe – přehled pracovišť (360 hodin).
13.1 Oddělení sociální prevence – kurátoři pro děti a mládež – 60 hodin: zpráva o souvislé praxi na oddělení, smlouva včetně hodnocení studenta/ky v průběhu praxe a hodnocení zprávy
od tutorky.
13.2 Smlouva o vykonání tříměsíční absolventské praxe (300 hodin).
14. Individuální cíl pro období (přesně stanoveno rozpětí 1 roku): stanovení cíle, průběžná reflexe
plnění cíle (polovina období) + důkazy splnění.
15. Doklady o nárazové praxi.
16. Důkazy rozvoje praktických kompetencí sociálního pracovníka:
16.1 I. kompetence: ROZVÍJET ÚČINNOU KOMUNIKACI
Splněna všechna kritéria: Vedení rozhovoru s klientem.
Důkaz: a) videozáznam,
b) „záznam hodnocení“[3],
c) písemné sebehodnocení videozáznamu a sebereflexe splnění kritérií kompetence.
16.2 II. kompetence: ORIENTOVAT SE A PLÁNOVAT POSTUP
3. kritérium – důkaz: Sociální anamnéza klienta.
10. kritérium – důkaz: Záznam ze sociálního šetření.
11. kritérium – důkaz: Záznam rozhovoru s mentorem/kou o způsobu vedení spisové dokumentace.
13. kritérium – důkaz: Záznam pozorování.
Zvolené kritérium – důkaz: (doplní student).
16.3 III. kompetence: PODPOROVAT A POMÁHAT K SOBĚSTAČNOSTI
2. kritérium – důkaz: Charakteristika klienta.
5. kritérium – důkaz: Kazuistika.
6. kritérium – důkaz: Záznam ze soudního jednání.
Zvolené kritérium – důkaz: (doplní student).
16.4 IV. kompetence: ZASAHOVAT A POSKYTOVAT SLUŽBY
1. kritérium – důkaz: Systém sociálních služeb v ČR a institucionální sítě v regionu.
4. kritérium – důkaz: Případová studie (Sociální analýza s posouzením a návrhem intervence).
Zvolené kritérium – důkaz: (doplní student).
[3] Příloha č. 5
30
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Přílohy
16.5 V. kompetence: PŘISPÍVAT K PRÁCI ORGANIZACE
1. kritérium – důkaz: Schéma organizační struktury konkrétního pracoviště, cíle pracoviště, cílová skupina, vyznačení pozice sociálního pracovníka.
13. kritérium – důkaz: Praktická aplikace zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách – popis
a reflexe (zaměření na registraci služby a standardy kvality).
14. kritérium – důkaz: Doklady o absolvování supervize od 1. do 3. ročníku.
15. kritérium – důkaz: Zpráva o osobních, rodinných a sociálních poměrech a aktuální životní
situaci mladistvého (pro soud podle zákona č. 218/2003 Sb.).
Zvolené kritérium – důkaz: (doplní student).
16.6 VI. kompetence: ODBORNĚ RŮST
2. kritérium – důkaz: Doklady dosavadního seberozvoje (osvědčení a doklady o absolvování
kurzů, výcviků, seminářů, přednášek, odborných konferencí apod.).
3. kritérium – důkaz: a) reflexe učebního procesu na VOŠ EA a sebereflexe (vzhledem k cílům
b) vlastní sebehodnocení – formulář.
4. kritérium – důkaz: a) záznam z individuální supervize,
učení z 1. ročníku),
b) záznam ze skupinové supervize.
6. kritérium – důkaz: Plán dalšího rozvoje profesionality na základě rozboru vlastních silných
a slabých míst.
Zvolené kritérium – důkaz: (doplní student).
31
Průvodce odbornou praxí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Příloha č. 3: Karty odborných kompetencí sociálního
pracovníka [4]
I. kompetence: Rozvíjet účinnou komunikaci
Umí naslouchat a vytvářet podmínky pro otevřenou komunikaci mezi jednotlivými klienty, skupinami
a komunitami. Iniciuje spolupráci a motivuje pro změnu v zájmu klientů.
Společná kritéria
Důkazy – viz poznámka EA!
1. Navázat kontakt (vytvořit atmosféru důvěry,
dbát přiměřené neverbální komunikace).
2. Přizpůsobit komunikaci věku, individualitě
a podmínkám.
3. Rozeznávat shodná a odlišná hlediska, hodnoty a cíle a respektovat je.
4. Poskytovat přiměřený prostor pro vyjasnění
a vyjádření názorů a cílů klientů.
5. Usnadňovat komunikaci mezi klienty, organizacemi a širším společenstvím.
6. Motivovat pro překonávání překážek v dosahování vlastních hodnot a cílů klientů.
7. Udržovat pracovní vztah s klientem a jeho
okolím v procesu změny a získávat a poskytovat přiměřenou zpětnou vazbu.
Poznámka EA:
Povinnost splnit všechna uvedená kritéria!
Důkazy ke všem kritériím předkládá student ve formě videozáznamu vedení rozhovoru s klientem.
Součástí dokladování je záznam vnějšího hodnocení s podpisem supervizora / vedoucího psychoso­
ciálního výcviku a písemná sebereflexe studenta/ky (se zaměřením na neverbální komunikaci a vedení modelového rozhovoru na videozáznamu) se sebehodnocením podle všech sedmi kritérií I. kompetence.
[4] HAVRDOVÁ, Zuzana. Kompetence v praxi sociální práce: metodická příručka pro učitele a supervizory v sociální práci. Praha:
Osmium, vydavatelství a nakladatelství, 1999. 167 s. ISBN 80-902081-8-5
32
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Přílohy
II. kompetence: Orientovat se a plánovat postup
Ve spolupráci s klienty, jejich pečovateli a jinými odborníky získává přehled o jejich současných i potencionálních potřebách i zdrojích a společně plánuje postupy, reagující na zjištěnou nouzi a ohrožení.
Dovede stanovit rizikové faktory a meze spolupráce.
Společná kritéria
Důkazy
1. Orientovat se v potřebách a možnostech klientů a jejich rodin ve vazbě na okolí.
2. Orientovat se v legislativních, společenských
a organizačních podmínkách a možnostech
působících v dané situaci.
3. Sbírat a zpracovávat informace z různých
zdrojů.
Sociální anamnéza klienta
4. Zvažovat spolu s klienty a jejich okolím různé
možnosti působení a změny.
5. Rozeznávat rizikové faktory a stanovit meze.
6. Vést přiměřenou dokumentaci.
7. Pomáhat objasňovat cíle, zdroje a možné
překážky a navrhovat možná řešení.
8. Vést klienta k porozumění důsledků různých
rozhodnutí.
9. Dohodnout plán a rozdělení úkolů k dosažení
změny.
10. Vede přiměřenou dokumentaci o situaci
klienta.
Záznam ze sociálního šetření
11. Orientuje se v sociálních záznamech.
Záznam rozhovoru s mentorem/kou o způsobu
vedení spisové dokumentace (denní studenti)
12. Je schopen ze sociálního záznamu vybrat
potřebné informace.
13. Je schopen samostatně provést záznam
o vyšetření (pozorování) klienta.
Záznam pozorování
14. Ovládá prostředky moderní kancelářské
techniky.
33
Průvodce odbornou praxí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
III. kompetence: Podporovat a pomáhat k soběstačnosti
Podporuje příležitosti k tomu, aby lidé mohli použít své vlastní síly a schopnosti. Pomáhá jim přebírat
zodpovědnost, zabezpečovat svá práva a kontrolovat ohrožující chování.
Společná kritéria
Důkazy
1. Umět poskytnout emoční podporu.
2. Pomáhat lidem rozeznávat a vyjadřovat jejich
přednosti, schopnosti a silné stránky.
Charakteristika klienta
3. Umět objasnit lidem jejich práva a způsoby
jejich uplatnění.
4. Pomáhat účasti klientů na rozhodování, přejímání odpovědnosti a uplatnění práv.
5. Podporovat získání a rozšíření informací,
dovedností a schopností, které posilují soběstačnost.
Kazuistika
6 Přímo vystupovat v zájmu klientů, obhajovat
a vysvětlovat jejich oprávněné zájmy.
Záznam ze soudního jednání
7. Zvažovat právo lidí přebírat na sebe riziko
poškození.
8. Pomáhat lidem vyvíjet větší kontrolu nad
svým chováním, které ohrožuje je nebo okolí.
9. Chápat a respektovat odlišnosti menšin
a přispívat k odstraňování diskriminace
a útlaku.
IV. kompetence: Zasahovat a poskytovat služby
Poskytuje nebo zajišťuje přiměřenou úroveň podpory, péče, ochrany a kontroly a zapojuje se do prevence. Podporuje spolupráci mezi jednotlivci, skupinami, komunitami a organizacemi.
Společná kritéria
Důkazy
1. Znát možnosti a metody poskytování služeb
a intervence.
Systém sociálních služeb v ČR a institucionální
síť sociálních služeb v regionu…
(doplní student)
>>>
34
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Přílohy
Společná kritéria
Důkazy
2. Poskytovat pomoc a službu v souladu s dohodnutým postupem.
3. Pravidelně hodnotit měnící se situaci, pokroky a účinnost postupu spolu s klienty.
4. Organizovat a koordinovat poskytování pomoci služeb z různých zdrojů.
Případová studie (sociální analýza s posouzením sociální situace klienta a návrhem řešení/
návrhem akčního plánu)
5. Vytvářet příznivé okolnosti pro přijetí služby
a adaptaci na ni.
6. Aktivně čelit chování, které vytváří riziko
a ohrožuje klienta nebo okolí.
7. Aktivně se zapojovat do programů, které
snižují riziko a zlepšují sociální podmínky
a rozšiřují možnosti důstojného života lidí.
8. Pomáhat zvládat konflikt, napětí a stres
uživatelům služeb a jejich okolí a zlepšovat
jejich spolupráci.
9. Připravit vhodné podmínky pro zdařilé odpoutání při ukončení služby.
V. kompetence: Přispívat k práci organizace (kompetence pracovníků)
Pracuje jako odpovědný člen organizace, přispívá k hodnocení a zlepšování její práce a účinnosti služeb pro klienty a efektivně využívá všech zdrojů. Spolupracuje s kolegy.
Společná kritéria
Důkazy
1. Rozumět struktuře organizace, jejím cílům,
reflektovat pravidla a režim.
Schéma organizační struktury konkrétního
pracoviště, cíle tohoto pracoviště, klientela,
vyznačení pozice sociálního pracovníka
V. kompetence: Přispívat k práci organizace (kompetence studentů)
Dovede se zorientovat v organizaci a začlenit se do způsobu její práce. Chápe své postavení v týmu,
spolupracuje s kolegy a zodpovědně plní svou roli. Podílí se na kritickém hodnocení práce organizace
a navrhuje změny.
35
Průvodce odbornou praxí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Společná kritéria
Důkazy
1. Dodržovat základní pravidla společenského
styku a respektovat kolegy.
2. Přijímat a poskytovat zpětnou vazbu.
3. Projevovat se zodpovědně.
4. Aktivně přistupovat k plnění úkolů.
5. Rozumět struktuře, cílům a hodnotám organizace.
6. Respektovat pravidla a zájmy organizace.
Praktická aplikace zákona č. 108/2006 Sb. o s. s.
– popis a reflexe (zaměření na registraci služby
a standardy kvality) – jen denní studium!
7. Kriticky reflektovat práci organizace a navrhovat změny.
Doklady o absolvování supervizí od 1. (2.) do 3.
(4.) ročníku včetně supervizních kontraktů (pokud byl uzavřen)
8. Zabezpečovat výměnu informací s jinými
subjekty.
Zpráva o osobních, rodinných a sociálních poměrech a aktuální situaci mladistvého
9. Navazovat kontakt s institucemi v lokalitě.
10. Umět charakterizovat tým a identifikovat
vlastní místo v něm.
VI. kompetence: Odborně růst
Je schopen konzultovat a řídit svůj odborný i osobní růst. Je schopen se kvalifikovaně rozhodovat,
spolupracovat v síti, dosahovat vytyčených pracovních cílů ve stanoveném čase a přispívat k pozitivním
změnám ve svém oboru.
Společná kritéria
Důkazy
1. Sledovat vývoj zákonodárství v sociální oblasti a doplňovat své znalosti a dovednosti
v sociální práci.
2. Využívat kontaktů a výměny zkušeností
na seminářích a vzdělávacích akcí k získání
a prohloubení informací ke svému oboru.
Doklady dosavadního seberozvoje (osvědčení
a doklady o absolvování kurzů, výcviků, přednášek, odborných konferencí atd.)
>>>
36
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Přílohy
Společná kritéria
Důkazy
3. Ve spolupráci s druhými kriticky hodnotit
vlastní rozvoj a dále se učit.
1. reflexe učebního procesu na VOŠ EA a sebereflexe (vzhledem k cílům z 1. ročníku)
2. vlastní souhrnné sebehodnocení praktických
kompetencí v SP (formulář)
4. Reflektovat osobní stresy, jejich příčiny
a projevy a emočně se vylaďovat.
1. záznam z individuální supervize
2. záznam ze skupinové supervize
5. Identifikovat u sebe i u druhých předsudky
a stereotypy, které negativně působí na práci
s klienty a pomáhat je překonávat.
6. Umět si zorganizovat práci a dosáhnout cíle,
který si vytknul ve stanoveném čase.
Plán dalšího rozvoje profesionality na základě
rozboru vlastních silných a slabých míst
37
Průvodce odbornou praxí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Příloha č. 4: Záznam ze supervize[5]
Student/ka:
Supervizor/ka:
Datum a místo:
Evangelická akademie Praha[6]
Setkání:
(pouze u skupinové supervize napsat kolikáté setkání je zaznamenáváno)
Forma supervize: skupinová supervize – přítomni (křestní jména): / individuální supervize
Téma supervize:
Jde o „název příběhu“ či „nadpis kapitoly“, může jít např. o metaforické vyjádření podstaty věci anebo
o impuls, který mě donutil jít na supervizi atp.
Cíl supervize:
Společně dojednaná odpověď na otázky supervidovaného a supervidovanému: proč chci supervizi
na toto téma, k čemu mi má být, k čemu chci dospět, aby tato konkrétní supervize měla smysl, čeho chci
v této supervizi dosáhnout.
Průběh supervize a jeho reflexe:
Sem patří zachycení procesu supervizního setkání, případně vztahu: Co se v průběhu supervize dělo? Jaká byla nálada, tempo, zaujetí supervidovaného (skupiny) a zaujetí supervizora? Jaké jsem
zaznamenal/a klíčové momenty. Povšiml/a jsem si nějaké změny? Kdy a v čem konkrétně? Čím byla asi
způsobena? Objevil se nějaký výrazný pocit? V jaké souvislosti?
Sebereflexe:
Co vnímám, uvědomuji si, promýšlím vzhledem k průběhu supervize, vztahu se supervidovaným/i
a vzhledem k sobě.
Promýšlejte: Jaký byl vzájemný vztah se supervizorkou? Jaký byl můj první dojem z mého protějšku?
Co se mnou a vztahem mezi námi dělala shoda či různost pohlaví, věku, rolí na EA (student × vyučující)?
Co jsem vůči supervizorce prožíval/a, jak jsem se k ní choval/a, co jsem si o ní myslel/a? Jak jsem vnímala
totéž vůči účastníkům skupinové supervize?
Závěry a doporučení:
Co jsem se dozvěděl/a od supervizora, jaká doporučení jsem dostal/a, k čemu jsem došel/la?
Výsledek:
Do jaké míry byl splněn cíl? Jaké kroky k řešení na základě supervize udělám.
Vyjádření supervizora:
Záznam je nutné poslat elektronicky supervizorovi ke schválení, schválený záznam vytisknout, podepsat a nechat potvrdit podpisem supervizora.
[5] Vypracováno s podporou materiálu Remedia.
[6] Kurzívou je vysvětlující text k vyplnění záznamu.
38
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Přílohy
Příloha č. 5: Záznam hodnocení rozhovoru
Hodnocený/á:
Hodnotitel:
Datum:
Stručný popis kontextu a průběhu rozhovoru:
Kritéria
Doklady
Navázání kontaktu a naladění se na klienta
Respekt a zplnomocnění klienta
Reflexe, objasnění toho, co klient říká, jak se
cítí
Volba otázek v průběhu hovoru
Poskytnutí dostatku prostoru pro vyjádření
klienta
Domlouvání se o cíli (zakázce) s klientem
Podpora a ocenění klienta
Motivování klienta pro dosažení cíle
Poskytnutí odborné rady / odkazování na odborné organizace nebo instituce
Vyhodnocení splnění cíle (zakázky)
Ukončení kontaktu
Podpis vedoucí výcviku:
39
Průvodce odbornou praxí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Příloha č. 6: Standard výukového pracoviště EA VOŠ
Pracoviště, které má zájem o spolupráci s Evangelickou akademií – VOŠ sociální práce a chce se stát
jejím výukovým pracovištěm, sdílí poslání a cíle Evangelické akademie a akceptuje vzdělávací koncepci
studia sociální práce na EA VOŠ vyjádřenou v profilu absolventa a učebním plánu.
Výukové pracoviště EA VOŠ sociální práce je pracoviště, které splňuje tato kritéria:
1. kritérium: Pracoviště má zájem o spolupráci s EA – VOŠ sociální práce v oblasti realizace
odborných praxí studentů
Ukazatele:
a) uzavřená písemná smlouva s jasně vymezenými podmínkami spolupráce s EA na minimálně 2 roky;
b) pracovníci v týmu výukového pracoviště zaujímají prokazatelně pozitivní postoj k výkonu odborné
praxe studujících na pracovišti;
c) pracoviště veřejně deklaruje spolupráci s EA VOŠ sociální práce (na informační tabulce, webových
stránkách, ve výroční zprávě apod.);
d) pracoviště má vytvořeno pracovní zázemí pro studující;
e) pracoviště umožňuje studujícím naplnit školou zadané cíle odborné praxe.
2. kritérium: Pracoviště je renomovaným poskytovatelem sociálních služeb / orgánem
sociálně–právní ochrany dětí, těší se dobré pověsti v odborné obci
Ukazatele:
a) pracoviště má registrovanou minimálně jednu sociální službu (netýká se orgánu SPOD) a poskytuje služby klientům minimálně 3 roky;
b) pracoviště naplňuje standardy sociálních služeb / standardy SPOD;
c) sociální pracovníci se při práci s klienty řídí Etickým kodexem sociálních pracovníků ČR a dokážou
své postupy studujícím vysvětlit;
d) pracoviště je součástí místní sociální sítě a spolupracuje s dalšími poskytovateli sociálních služeb,
od kterých lze získat pozitivní reference.
3. kritérium: Pracoviště má vypracována písemná pravidla pro vedení studujících na praxi
Ukazatele:
a) pracoviště má definovanou náplň praxe s konkrétně vypsanými činnostmi;
b) pracoviště má stanovena písemná pravidla pro přijímání studujících na praxi, má stanoveny požadavky na vstupní znalosti a dovednosti;
c) pracoviště má stanoven postup pro domlouvání individuálních cílů praxe se studujícími;
d) pracoviště má stanoven postup pro plánování praxe se studujícím, zadávání úkolů a vyhodnocování jejich splnění;
e) pracoviště má stanoven postup pro ošetření rizik v rámci praxí s ohledem na svá specifika;
40
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Přílohy
f) pracoviště má stanoven postup pro vyhodnocení a ukončení praxe včetně definovaných důvodů
pro předčasné ukončení praxe studujícího;
g) pracoviště má stanoven postup získání zpětné vazby a hodnocení od studujících;
h) pracoviště má stanoven postup pro vedení dokumentace o průběhu praxí.
4. kritérium: Na pracovišti je pověřený zkušený pracovník, který vede odbornou praxi
studujících na pracovišti – mentor
Ukazatele:
a) pracoviště má definovanou pracovní náplň a kvalifikační požadavky na pozici mentora:
- rozsah pracovního úvazku mentorovi umožňuje zadávat studujícímu úkoly, kontrolovat jejich
plnění, dávat studujícím prostor k reflexi praxe, hodnotit její průběh a v závěru praxe provést
hodnocení;
b) mentor splňuje základní kvalifikační požadavky školy:
- mentor je sociální pracovník nebo jiný odborný pracovník,
- má minimálně 3 roky praxe v oboru, splňuje kvalifikační požadavky podle zákona č. 108/2006 Sb.
o sociálních službách,
- má ukončeno zaškolení na pracovišti,
- absolvoval proškolení pro mentory na EA VOŠ,
- vedení praxí je součásti jeho pracovní náplně;
c) pracoviště zabezpečuje kontinuitu funkce mentora v případě personálních změn.
5. kritérium: Pracoviště aktivně spolupracuje na zkvalitňování systému odborných praxí
na EA – VOŠ SP
Ukazatele:
a) pracoviště prostřednictvím mentora aktivně komunikuje s pověřeným pracovníkem školy – tutorem, poskytuje škole zpětnou vazbu a hodnocení – teoretická i praktická vybavenost studujících,
organizace praxí apod.;
b) pracoviště se prostřednictvím svého zástupce jednou ročně zúčastňuje evaluační schůzky pořádané školou za přítomnosti všech zúčastněných stran (škola – pracoviště – supervizoři – studující)
s cílem odstranění nedostatků a zkvalitnění systému praxí.
41
Průvodce odbornou praxí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Příloha č. 7: Etický kodex sociálních pracovníků ČR[7]
1. Etické zásady
1. 1. Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv u skupin a jednotlivců tak, jak jsou vyjádřeny
v dokumentech relevantních pro praxi sociálního pracovníka, a to především ve Všeobecné deklaraci lidských práv, Chartě lidských práv Spojených národů a v Úmluvě o právech dítěte a dalších mezinárodních
deklaracích a úmluvách. Dále se řídí Ústavou, Listinou základních práv a svobod a dalšími zákony tohoto
státu, které se od těchto dokumentů odvíjejí.
1. 2. Sociální pracovník respektuje jedinečnost každého člověka bez ohledu na jeho původ, etnickou
příslušnost, rasu či barvu pleti, mateřský jazyk, věk, pohlaví, rodinný stav, zdravotní stav, sexuální orientaci, ekonomickou situaci, náboženské a politické přesvědčení a bez ohledu na to, jak se podílí na životě
celé společnosti.
1. 3. Sociální pracovník respektuje právo každého jedince na seberealizaci v takové míře, aby současně nedocházelo k omezení stejného práva druhých osob.
1. 4. Sociální pracovník pomáhá jednotlivcům, skupinám, komunitám a sdružení občanů svými znalostmi, dovednostmi a zkušenostmi při jejich rozvoji a při řešení konfliktů jednotlivců se společností
a jejich následků.
1. 5. Sociální pracovník dává přednost profesionální odpovědnosti před svými soukromými zájmy.
Služby poskytuje na nejvyšší odborné úrovni.
2. Pravidla etického chování sociálního pracovníka
2. 1. Ve vztahu ke klientovi
2. 1. 1. Sociální pracovník podporuje své klienty k vědomí vlastní odpovědnosti.
2. 1. 2. Sociální pracovník jedná tak, aby chránil důstojnost a lidská práva svých klientů.
2. 1. 3. Sociální pracovník pomáhá se stejným úsilím a bez jakékoliv formy diskriminace všem klientům. Sociální pracovník jedná s každým člověkem jako s celostní bytostí. Zajímá se o celého člověka
v rámci rodiny, komunity a společenského a přirozeného prostředí a usiluje o rozpoznání všech aspektů
života člověka. Sociální pracovník se zaměřuje na silné stránky jednotlivců, skupin a komunit a tak podporuje jejich zmocnění.
2. 1. 4. Chrání klientovo právo na soukromí a důvěrnost jeho sdělení. Data a informace požaduje
s ohledem na potřebnost při zajištění služeb, které mají být klientovi poskytnuty a informuje ho o jejich
potřebnosti a použití. Žádnou informaci o klientovi neposkytne bez jeho souhlasu. Výjimkou jsou osoby,
které nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu (zejména nezletilé děti) nebo tehdy, kdy
jsou ohroženy další osoby. V případech, kde je to v souladu s platnými právními předpisy, umožňuje
účastníkům řízení nahlížet do spisů, které se řízení týkají.
[7] Zdroj: Společnost sociálních pracovníků ČR. Etický kodex sociálních pracovníků. Dostupné z http://sspcr.unas.cz
42
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Přílohy
2. 1. 5. Sociální pracovník podporuje klienty při využívání všech služeb a dávek sociálního zabezpečení, na které mají nárok, a to nejen od instituce, ve které jsou zaměstnáni, ale i ostatních příslušných
zdrojů. Poučí klienty o povinnostech, které vyplývají z takto poskytnutých služeb a dávek. Podporuje
klienta při řešení problémů týkajících se dalších sfér jeho života.
2. 1. 6. Sociální pracovník podporuje klienty při hledání možností jejich zapojení do procesu řešení
jejich problémů.
2. 1. 7. Sociální pracovník je si vědom svých odborných a profesních omezení. Pokud s klientem nemůže sám pracovat, předá mu informace o dalších formách pomoci. Sociální pracovník jedná s osobami,
které používají jejich služby (klienty) s účastí, empatií a péčí.
2. 2. Ve vztahu ke svému zaměstnavateli
2. 2. 1. Sociální pracovník odpovědně plní své povinnosti vyplývající ze závazku ke svému zaměstnavateli.
2. 2. 2. V zaměstnavatelské organizaci spolupůsobí při vytváření takových podmínek, které umožní
sociálním pracovníkům v ní zaměstnaným přijmout a uplatňovat závazky vyplývající z tohoto kodexu.
2. 2. 3. Snaží se ovlivňovat sociální politiku, pracovní postupy a jejich praktické uplatňování ve své
zaměstnavatelské organizaci s ohledem na co nejvyšší úroveň služeb poskytovaných klientům.
2. 3. Ve vztahu ke svým kolegům
2. 3. 1. Sociální pracovník respektuje znalosti a zkušenosti svých kolegů a ostatních odborných pracovníků. Vyhledává a rozšiřuje spolupráci s nimi a tím zvyšuje kvalitu poskytovaných sociálních služeb.
2. 3. 2. Respektuje rozdíly v názorech a praktické činnosti kolegů a ostatních odborných a dobrovolných pracovníků. Kritické připomínky k nim vyjadřuje na vhodném místě vhodným způsobem.
2. 3. 3. Sociální pracovník iniciuje a zapojuje se do diskusí týkajících se etiky se svými kolegy a zaměstnavateli a je zodpovědný za to, že jeho rozhodnutí budou eticky podložená.
2. 4. Ve vztahu ke svému povolání a odbornosti
2. 4. 1. Sociální pracovník dbá na udržení a zvyšování prestiže svého povolání.
2. 4. 2. Neustále se snaží o udržení a zvýšení odborné úrovně sociální práce a uplatňování nových
přístupů a metod.
2. 4. 3. Působí na to, aby odbornou sociální práci prováděl vždy kvalifikovaný pracovník s odpovídajícím vzděláním.
2. 4. 4. Je zodpovědný za své soustavné celoživotní vzdělávání a výcvik, což je základ pro udržení stanovené úrovně odborné práce a schopnosti řešit etické problémy.
2. 4. 5. Pro svůj odborný růst využívá znalosti a dovednosti svých kolegů a jiných odborníků, naopak
své znalosti a dovednosti rozšiřuje v celé oblasti sociální práce.
2. 4. 6. Sociální pracovník spolupracuje se školami sociální práce, aby podpořil studenty sociální práce při získávání kvalitního praktického výcviku a aktuální praktické znalosti.
43
Průvodce odbornou praxí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2. 5. Ve vztahu ke společnosti
2. 5. 1. Sociální pracovník má právo i povinnost upozorňovat širokou veřejnost a příslušné orgány
na případy porušování zákonů a oprávněných zájmů občanů.
2. 5. 2. Zasazuje se o zlepšení sociálních podmínek a zvyšování sociální spravedlnosti tím, že podněcuje změny v zákonech, v politice státu i v politice mezinárodní.
2. 5. 3. Upozorňuje na možnost spravedlivějšího rozdílení společenských zdrojů a potřebu zajistit přístup k těmto zdrojům těm, kteří to potřebují.
2. 5. 4. Působí na rozšíření možností a příležitostí ke zlepšení kvality života pro všechny osoby, a to se
zvláštním zřetelem ke znevýhodněným a postiženým jedincům a skupinám.
2. 5. 5. Sociální pracovník působí na zlepšení podmínek, které zvyšují vážnost a úctu ke kulturám, které
vytvořilo lidstvo.
2. 5. 6. Sociální pracovník požaduje uznání toho, že je zodpovědný za své jednání vůči osobám, se
kterými pracuje, vůči kolegům, zaměstnavatelům, profesní organizaci a vzhledem k zákonným ustanovením, a že tyto odpovědnosti mohou být ve vzájemném konfliktu.
Etické problémové okruhy
Tyto problémové okruhy by měly být rozpracovány v rozšířeném kodexu, který by byl zaměřen na specifika sociální práce v různých oblastech.
Sociální práce s jednotlivcem, rodinami, skupinami, komunitami a organizacemi vytváří pro sociálního pracovníka situace, ve kterých musí nejen eticky hodnotit, vybírat možnosti, ale i eticky rozhodovat.
Sociální pracovník eticky uvažuje při sociálním šetření, sběru informací, jednáních a při své profesionální činnosti o použití metod sociální práce, o sociálně technických opatřeních a administrativně správních postupech z hlediska účelu, účinnosti a důsledků na klientův život.
A. Základní etické problémy jsou
•• kdy vstupovat či zasahovat do života občana a jeho rodiny, skupiny či obce (např. z hlediska prevence či sociální terapie společensky nežádoucí situace),
•• kterým sociálním případům dát přednost a věnovat čas na dlouhodobé sociálně výchovné působení,
•• kolik pomoci a péče poskytnout, aby stimulovaly klienta ke změně postojů a k odpovědnému jednání a nevedly k jejich zneužití,
•• kdy přestat se sociální terapií a poskytováním služeb a dávek sociální pomoci.
B. Další problémové okruhy,
které se občas vyskytují a vyžadují etické hodnocení a rozhodování vyplývají z následujících situací,
kdy loajalita sociálního pracovníka s klientem se dostane do střetu zájmů
•• při konfliktu zájmu samotného sociálního pracovníka se zájmem klienta,
•• při konfliktu klienta a jiného občana,
44
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Přílohy
•• při konfliktu mezi institucí či organizací a skupinou klientů,
•• při konfliktu zájmu klientů a ostatní společností,
•• při konfliktu mezi zaměstnavatelem a jeho sociálními pracovníky.
C. Sociální pracovník má ve své náplni roli pracovníka,
který klientům pomáhá a současně má klienty kontrolovat. Vztahy mezi těmito protichůdnými aspekty sociální práce vyžadují, aby si sociální pracovníci vyjasnili etické důsledky kontrolní role a do jaké
míry je tato role přijatelná z hlediska základních hodnot sociální práce.
Postupy při řešení etických problémů
1. Závažné etické problémy budou probírány a řešeny ve skupinách pracovníků v rámci Společnosti
sociálních pracovníků ČR (dále jen Společnost). Sociální pracovník má mít možnost: diskutovat,
zvažovat a analyzovat tyto problémy ve spolupráci s kolegy a dalšími odborníky, event. i za účasti
stran, kterých se týkají.
2. Společnost může doplnit a přizpůsobit etické zásady pro ty oblasti terénní sociální práce, kde jsou
etické problémy komplikované a závažné.
3. Na základě tohoto kodexu je úkolem Společnosti pomáhat jednotlivým sociálním pracovníkům
analyzovat a pomáhat řešit jednotlivé problémy.
Etický kodex byl schválen plénem Společnosti sociálních pracovníků 19. 5. 2006 a nabývá účinnosti
od 20. 5. 2006.
45

Podobné dokumenty

Festival Animánie 2015 BLOK A (14. 11. 2015, 11:00

Festival Animánie 2015 BLOK A (14. 11. 2015, 11:00 Mezinárodní soutěžní přehlídka audiovizuální tvorby dětí a mládeže do 26 let (14. - 16. 11. 2015)

Více

Vydělat by měly i počítačové hry

Vydělat by měly i počítačové hry a bla bla bla, ona zařadila perfektní kapitolu – rozpor mezi Kotlerem a Friedmanem. Kotler tvrdí, že je to konkurenční výhoda pro firmy. Naopak Friedman, že je to blbost. Obhájci společenské odpově...

Více

Nick Churchill

Nick Churchill A druhá věc je, že mu to nikdo nevěří. Je to pocit, že mu společnost nerozumí, nebo mu rozumí špatně. Je to člověk, který je jiný, musí být jiný než ostatní, ať je to v chování či v oblečení, nebo...

Více

Komunitně-terapeutické vzdělávací minimum by se - K

Komunitně-terapeutické vzdělávací minimum by se - K 4. jasná formulace toho, na čem má supervizor pracovat, a  způsob jeho supervizní práce 5. jasná formulace vyžadované úrovně spolupráce členů týmu 6. jasná formulace zodpovědnosti supervizora ...

Více

ANGLICKO-ČESKÉ TERMINOLOGICKÉ EKVIVALENTY V

ANGLICKO-ČESKÉ TERMINOLOGICKÉ EKVIVALENTY V seřazena podle četnosti výskytu v odborné oblasti a nikoli podle četnosti jejich výskytu v běžném jazyce. (V některých případech může obecný význam synonyma dokonce chybět.) Anglická slova a výrazy...

Více

Literatura

Literatura Úrovně sociální práce Běžně se v sociální práci rozlišují činnosti na prácelsociálnílmikroúroveň, střední úrovni a prácelsociálnílmakroúroveň. Mikroúrovní se přitom myslí případová práce, střední ú...

Více

4D 2015/2016 - letní semestr

4D 2015/2016 - letní semestr  umět využívat supervizi při obraně vůči stresu a emocionální zátěži  naučit studenty identifikovat svá silná a slabá místa - provádět sebereflexi Popis předmětu obecně: Cílem je naučit studenty ...

Více

Tematické plány VOŠ 2D 2013/14

Tematické plány VOŠ 2D 2013/14 praktické zkušenosti získané při práci s klienty během stáží na pracovištích sítě sociální služeb. Student se naučí provést sociální studii s posouzením a návrhem sociální terapie na základě analýz...

Více