napsali o nás

Výběr z tisku
NAPSALI O NÁS …
Připravil: Jaromír Dřízal
Tato rubrika obsahuje redakčně neupravované články z monitoringu publicity na potravinářská
a pekařská témata. Jde o spektrum různých názorů a pohledů na pekařský obor získaných z médií, které přinášíme především jako službu členům našeho Svazu pro zlepšení jejich informovanosti
o dění, souvisejícím s podnikáním v oboru. Případné ohlasy a reakce na zde zveřejněné články vítáme.
Vzniká nová sociální síť. Lidé si místo
fotek vyměňují chlebový kvásek
2. 1. 2013, autor Marek Burza
Nízká kvalita pečiva prodávaného v obchodech žene stále víc lidí k pečení vlastního chleba. Ale vyrobit vlastní kvásek není
jednoduché a s hotovým se každý pekař
jen tak nepodělí. Proto vznikla iniciativa,
ve které si lidé snaží pomoci navzájem
sami. Nápad „vystavět“ síť domácích pekařů, kteří jsou ochotni svůj kvásek sdílet,
vznikl vlastně náhodou. Blogerka Maškrtnica zveřejnila postup, jak zjednodušit
práci s žitným kváskem tak, aby se vyne36
chalo jeho pracné třístupňové vedení. Autor kulinářského blogu pan Cuketka její návod doplnil o recept na klasickou českou
šumavu a přidal diagramy naznačující, jak
v praxi vypadá „koloběh“ kvásku od skladování až po konečný produkt. Jde o to,
že v lednici můžete mít schovaný kousek
kvásku, který tam vydrží „hibernaci“ týden
až deset dní. Kdykoliv se chystáte péct, jen
ho namícháte s moukou a vodou a necháte přes noc oživit. Pak si kousek zase schováte a ze zbytku pečete tak, jak jste zvyklí.
Tak si pohodlně uchováte kulturu zase až
do dalšího pečení. „Ale rozhodně to není
můj vynález. Jen jsem si tento systém vyladila pro domácí pečení, tedy nastudovala
literaturu, abych pochopila, jak se kvasinky chovají. A zkoušela i metody ostatních
domácích pekařů,“ říká Maškrtnica. Pod
článkem se rozpoutal diskusní hurikán,
kde si lidé začali vyměňovat kontakty,
aby se dostali k pravému kvásku. Metoda
Maškrtnice má totiž jedinou nevýhodu:
potřebujete startovací dávku, ze které už
si kvásek množíte podle svých potřeb. Ne
každý je totiž schopný vypěstovat si kvásek
Pekař cukrář 2/2013
Výběr z tisku
od úplného začátku. A zjistilo se například,
že ne v každém pekařství jsou ochotni vám
trochu kvásku věnovat nebo prodat. I když
kváskový chléb pečou, nechtějí se připravovat o potenciální zákazníky. To vybudilo Martina Kuciela (alias pana Cuketku) k založení domény Pecempecen.cz,
kde si můžete podle svého bydliště najít
nejbližšího nadšence, který je ochoten se
o svůj kvásek podělit. A o tom, že kvásek
je skvost opečovávaný s láskou, svědčí, že
jim domácí pekaři něžně říkají křestními
jmény, například Josefínka nebo Karel. Až
si osvojíte práci s kváskem a vypěstujete pořádného chlapíka, můžete své znalosti poslat dál a přidat si i svoji šipečku
do mapy. Připojte se ke komunitě milovníků pravého chleba. Tentokrát to nebude
virtuální internetové přátelství, setkávejte
se doopravdy a povídejte si o svých kváscích a tajemství pečení chleba.
Šipky na mapě České republiky přibývají raketovým tempem.
Půlka chleba? Hygienici
ani potravinářští inspektoři nemají námitky
26. 1. 2013, Deník.cz
Když čtenář Deníku přišel v porubské prodejně Hruška na Hlavní
třídě k pultu s pečivem a chtěl si koupit půlku svého oblíbeného
chleba, byl nepříjemně překvapen. Bochníky, které prodavačky dělily a poté je balily do mikrotenových sáčků, z regálu zmizely. „Prý
měli kontrolu z hygieny, která jim zakázala takto chleba prodávat,
protože pak by ho museli označit etiketou se složením výrobku
a dalšími náležitostmi. To mě dost mrzí, protože více chleba nespotřebuji a ten balený přímo ve výrobě mi nechutná,” popsal pan
Ludevít Pallo. Pravidla v této prodejně ho udivila o to víc, že v sousedství takto zabalený dělený chleba běžně prodávají.
„Údajně ještě neměli kontrolu, až prý přijde, taky s tím budou
muset skončit. No nepřijde vám to divné?” kroutí hlavou muž.
A jak to s chlebem vlastně je? Redakce požádala o vysvětlení krajské hygieniky. Mluvčí Krajské hygienické stanice v Ostravě Radim
Mudra ale odpověděl, že hygienici s tímto případem zřejmě nemají nic společného. „Požadavky na prodej potravin a jejich značení
jsou uvedeny v zákoně o potravinách. Dozor nad dodržováním
jím stanovených požadavků je v kompetenci Státní zemědělské
a potravinářské inspekce.”
To potvrdil i mluvčí tohoto úřadu Pavel Kopřiva. Konstatoval ale,
že není důvod, aby se chléb nemohl prodávat tak, jak je čtenář Deníku zvyklý. „V zásadě rozdělujeme pečivo na balené a nebalené,
pro každé platí určitá pravidla pro značení. Případ čtenáře se týká
nebaleného pečiva, o němž musí podle vyhlášky zákazník mít informaci bezprostředně na prodejním pultu, to znamená na cedulce na regálu. To platí i pro pečivo, které je v prodejně porcováno,
krájeno a poté zabaleno. Takto dělený a balený chléb tedy nemusí
mít kromě označení na pultu další etiketu,” vysvětlil mluvčí Státní
zemědělské a potravinářské inspekce Pavel Kopřiva.
Skupování pohledávek za United Bakeries?
Žádný problém, tvrdí pekárny
28. 1. 2013, ihned.cz
„Akcionáře neděsíme, ale víc informací
vám nedáme“, sdělil mluvčí United Bakeries Jaroslav Pomp k tomu, že společnost
WHARF s.r.o. vykupuje pohledávky
této společnosti. Společnnost WHARF
s.r.o. v pondělí informovala, že vykupuje pohledávky po splatnosti za United
Bakeries, hlavní pekárenskou skupinou
v regionu střední Evropy. Podle mluvčího
United Bakeries Jaroslava Pompa se však
nejedná o nic mimořádného. „Rozhodně
to není nic, co by mohlo vyděsit případné akcionáře," uvedl Pomp pro server
Pekař cukrář 2/2013
iHNed.cz. Konkrétnější informace však
nesdělil. „Nezlobte se, ale tyhle záležitosti
nechceme v současné době komentovat.“
Kdy společnost případně tohle informační
embargo prolomí? „To záleží na majitelích,“ dodal Pomp.
United Bakeries je největší pekárenskou skupinou v regionu střední Evropy. Vznikla spojením českých skupin
Delta Pekárny a Odkolek. V jejích firmách ve třech zemích (Česko, Slovensko,
Maďarsko) pracuje zhruba 4 000 zaměstnanců. V roce 2009 skupina vykázala relativně malou ztrátu 700 tisíc korun, o rok
později ji však prohloubila na 148 milionů. V mimořádné účetní závěrce za období od 1. ledna do 31. srpna společnost uvádí zisk 26,5 milionu korun. Aktuálnější
čísla nejsou k dispozici. O skupinu European United Bakeries loni projevil zájem
Agrofert Holding podnikatele Andreje
Babiše. Slovenský Protimonopolní úřad
však v červenci fúzi zamítl. Agrofert sice
podal proti rozhodnutí rozklad, ale začátkem listopadu majitelé United Bakeries
od smlouvy odstoupili. V případě spojení
obou skupin by podle expertů vznikl lídr,
jehož tržní podíl by činil zhruba třetinu.
37
Výběr z tisku
Rozhoduje cena.
Zájem o polské potraviny nezastavily ani skandály
30. 1. 2013, E15.cz
O polské potraviny roste zájem. Polsko je druhým největším zahraničním dodavatelem potravin do České republiky. Obliba polského zboží, především díky jeho nižší ceně, neustále stoupá a jeho
vzrůstající odbyt nezastavily ani aféry z poslední doby. Polské potraviny zažívají na českém trhu doslova boom, jen v loňském roce
se podle údajů Českého statistického úřadu jejich dovoz zvýšil
v porovnání s rokem 2000 více než čtyřnásobně a přesáhl hranici
20 miliard korun. Nejvíce se dováží maso a masné výrobky, následují mléčné výrobky a vejce, obiloviny, zelenina a ovoce. Uvádí to
zpráva Svazu obchodu a cestovního ruchu. Z Polska na český trh
míří i cukrovinky, které vzbudily zatím poslední skandál. Do sušenek se totiž dostal jed na potkany.
Jed na potkany, který se dostal do sušeného mléka obsaženého
v sušenkách polského výrobce Magnolia, již řeší orgány Evropské
unie. Část kontaminovaných výrobků dostala do zboží vyváženého do čtyř evropských zemí včetně Česka a Slovenska. Skandál
propukl minulý týden a české obchody se již jedovatých sladkostí
zbavily. Kromě českých supermarketů se kontaminované sušenky
dostaly i na slovenské pulty. Slovenský ministr hospodářství Ľubomír Jahnátek v reakci na toto zjištění požádal Brusel, aby zakročil. „Opakované skandály s polskými potravinami nás opravňují
k doměnce, že kontrola polských potravinářů je nedostatečná,“
napsal slovenský ministr do Bruselu. Uvedl to minulý týden slovenský server Sme.sk. „U všech potravin je třeba důsledně dodržovat kontrolu jejich bezpečnost, zdravotní nezávadnost i parametry kvality, což by mělo být převážně v kompetenci státních
orgánů. Jakékoli pochybení provozovatelů potravinářských podniků (na všech úrovních dodavatelského řetězce) je třeba důrazně
odsoudit. Je nutné, aby dozorové orgány všech zemí EU pracovaly
důsledně a kontrolovaly potraviny již od fáze jejich výroby. Dále je
nutné, aby mezi sebou jednotlivé členské státy dostatečně a pravdivě komunikovaly,“ uvádí ve své zprávě Svaz obchodu a cestovního ruchu.
Již delší dobu se veřejně spekuluje o možném zákazu dovozu
všech polských potravin, je tento krok možný, ale velmi obtížně
proveditelný. „Česká republika může zakázat dodávky pouze takových produktů, které byly odpovědnými orgány vyhodnoceny
jako zdravotně závadné. Pak funguje systém rychlého varování
RASFF,“ uvádí svaz.
Potravinářští bossové spojili síly.
Budou lobbovat za české jídlo.
5. 2. 2013, Hospodářské noviny
Přes 50 podnikatelů se přidalo k iniciativě na podporu domácí výroby Potravináři chtějí přesné označení výrobce
a země původu.
Majitel Agrofertu Andrej Babiš, Zdeněk
Jahoda z Emca, šéf Hamé Martin Štrupl
a dalších více než 50 podnikatelů z českých potravinářských firem se dalo dohromady. Chtějí přesvědčit Čechy, aby v obchodech kupovali hlavně české potraviny.
Včera tak v Babišově Centru pohybové
medicíny založili iniciativu „Co je české,
to je dobré“, která bude lobbovat za větší
propagaci domácího zboží.
„Potřebujeme dostat do médií pravdu.
České potraviny jsou podle Eurostatu páté
nejlevnější v Evropě a jsou kvalitní,“ pro38
hlásil Babiš. Podle potravinářů má české
zboží dnes spíše negativní reklamu a lidé
ho považují za nepříliš kvalitní.
Podnikatelé se chtějí soustředit jednak
na větší propagaci v médiích, jednak
budou o další podpoře mluvit se státem,
především s ministerstvem zemědělství.
„Propagace tu chybí. V televizi vidíte
francouzská vína, sýry, výzvy, ať jedeme
na lyže do Rakouska, ale neexistuje žádná
protiváha. Velmi málo se podporují české
značky. Proto se chceme bavit nejen s ministerstvem zemědělství, ale i s veřejnoprávními médii,“ říká majitel a zakladatel
firmy Emco, která vyváží cereálie do 45
zemí světa, Zdeněk Jahoda. O větší propagaci by se přitom měl podle potravinářů
postarat hlavně stát. Podle Jahody je sice
možné, že potravináři založí nějaký fond,
Pekař cukrář 2/2013
Výběr z tisku
který bude propagaci platit, ale dodává, že
je to „primárně starost státu“.
Ministerstvo zemědělství zatím s potravináři o jejich plánech nejednalo. Výrazně
zvyšovat sumu na propagaci potravin se
ale nechystá. „Kvalita potravin je jednou
z našich priorit. Vítáme iniciativu všech,
kteří chtějí aktivně podporovat české potraviny. Například v Rakousku je běžné,
že se soukromé subjekty potravinářského
řetězce finančně podílejí na propagačních
aktivitách,“ říká mluvčí ministerstva Jan
Žáček. Podle něj je v současnosti na podporu domácích potravin z veřejných rozpočtů poskytováno maximální množství
finančních prostředků, které je při stavu
státního rozpočtu únosné. Ministerstvo
podporuje značky Klasa, Regionální potravina nebo farmářské trhy. Na propagaci
dává asi 250 milionů korun ročně.
Výrobci potravin si také dlouhodobě stěžují,
že tlak řetězců na co nejnižší cenu výrobků
degraduje kvalitu potravin a vede k rostoucímu dovozu levných náhražek ze zahraničí.
Prudce rostou třeba dovozy z Polska.
Zatímco ještě v roce 2000 k nám Polsko
dovezlo potraviny za necelých pět miliard,
v roce 2012 už to bylo přes dvacet miliard
korun. Jedním z cílů, které jsou pro potravináře důležité, je proto i přesné označení
země původu a výrobce. „Neměl by být
zvýhodněn „no name“ dovozce, který si
může dovolit prohřešky, což zavedená firma nemůže. Na obalu musí být uvedeno,
od koho výrobek přesně je,“ říká šéf Hamé
Martin Štrupl.
Potraviny v Česku jsou kvalitní.
Shodli se na Retail Summitu
5. 2. 2013, ihned.cz
Obchodníci a výrobci se shodli, že kvalita potravin v České republice
je na špičkové úrovni a že by jim politici neměli zbytečně komplikovat život. Letošní rok 2013 může být rokem obratu k jiným kritériím
nákupního rozhodování než je pouze cena. Kvalita potravin, ceny,
komunikace výrobců a obchodníků, to byla hned na úvod Retail Summitu 2013 hlavní témata, o kterých dnes v hotelu Clarion ve Vysočanech diskutovali výrobci s obchodníky. Na leckdy bouřlivých
reakcích 900 přítomných bylo vidět, že se letošní ročník největšího
setkání nejen o obchodu trefil do černého.
Pojďme spolu mluvit, to byl apel, který zazněl z obou stran, jak
od obchodníků, tak také od výrobců, kteří se zúčastnili úvodní panelové diskuze. „Dokážeme se domluvit s jednotlivými výrobci, nerozumím však tomu, proč Potravinářská komora dělá pravý opak.
Například tím, že do nekonečna opakuje scestné údaje o maržích
obchodníků,“ doplnil Zdeněk Juračka, šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.
Obě strany diskuze se jednoznačně shodly na tom, že kvalita potravin je v České republice na špičkové úrovni. Prosíme také média,
nedělejte z komára velblouda, když popisujete ten či jiný problém,
zbytečně strašíte lidi a snižujete jejich víru v kvalitu potravin, prohlásili jak výrobci, tak obchodníci. „Čeští výrobci mají technologie
a procesy na špičce evropské i světové úrovně, všichni procházíme
denně přísným dohledem a množstvím auditů. Rozporovaná kvaPekař cukrář 2/2013
lita českých potravin je z tohoto pohledu pouze populistické téma,
které nemá oporu ve faktech“, doplnil Jan Hanuš, ředitel Kosteleckých uzenin ze skupiny Agrofert.
Český spotřebitel navzdory tomuto faktu začíná více slyšet na české potraviny. Obchody hlásí, že minimálně 70 až 80 % prodávaných
potravin, je od tuzemských subjektů, často velmi malých regionálních producentů. Podle obchodníků bude zesilovat tendence
spotřebitelů vyhledávat kvalitní české potraviny. „Politici nemusí
zasahovat, například zcela vadným zákonem o významné tržní síle.
Naopak, každý další zásah do trhu přináší nestabilitu, na kterou doplácí nejen obchodníci, ale také výrobci a především spotřebitelé,“
řekl Zdeněk Juračka.
Dokáží se však obchodníci dohodnout s výrobci i na cenách a promování výrobků? Retail Summit 2013 naznačil, že si obě strany uvědomují, že takové debaty je čekají a že je nebezpečné stále sjíždět
po spirále snižujících se cen. Tento fakt potvrdila taká nová čísla
Českého statistického úřadu, který hlásil snížení tržeb v maloobchodu v roce 2012 o 1,1 %. Lidé přitom méně nespotřebují, efekt
je třeba přičíst nižším cenám. Cena při dodržení maximální kvality
tak i v roce 2013 bude určujícím faktorem, který čeští spotřebitelé
upřednostní před všemi ostatními. Některé indicie však napovídají, že se tento trend nebude zesilovat a rok 2013 může být rokem
obratu k jiným kritériím nákupního rozhodování než je pouze cena.
39