hezky česky II.

Nebojte se dobře najíst
.
I
I
y
k
s
e
č
y
k
z
... he
Tipy pro pacienty s idiopatickými záněty střev
OBSAH
4
Nebojme se sportovat...
6
Hezky česky...
8
Bylinkář
9
Abeceda vitamínů – K
10
Letní polévky...
12
Ó óómáčka...
14
Gulášová klasika...
16
Ovocný knedlík...
18
Sladké léto...
20
Tykve
24
Jsou dny, kdy bývá o něco hůř
26
TÉMA – rýže
Jako dítě jsem
trávila spolu se sestrou větší část prázdnin u babičky.
Když se tak zamyslím, mám vlastně léto spojeno s chutěmi babiččiny české
kuchyně. Babička se nás každý večer ptala: „Tak co budeme děvčata zítra vařit
k obědu?“ A my, když už jsme si mohly vybírat, jsme babičku přemlouvaly, že tím
nejlepším jídlem na „zítra“ budou knedlíky s jahodami, guliváry (tak se na jižní Moravě
říká švestkovým knedlíkům), posýpance (fantastická pečená buchta roztrhaná na
kousky, pokapaná mlékem, posypaná mletým mákem a naskládaná do mísy), šulánky
(bramborové šišky s mákem), bramborové placky pečené na plotně (to byla práce na půl
dne) nebo alespoň nudle s tvarohem. No prostě naše letní chutě byly jednoznačně sladké.
A naše zlatá babička často naše kulinářská přání plnila
. Nikdy se ale oběd neobešel
bez polévky, ani v létě, zvlášť, když bylo sladké jídlo. Letní polévky byly jiné než zimní
a pro jejich přípravu babička využívala různou zeleninu a bylinky ze své zahrádky.
Nebojte se ani vy pustit do přípravy pokrmů
tradiční české kuchyně, ale především:
„Nebojte se dobře najíst!“
Za redakci Vaše
P.S.: Pro zaslání svých receptů
využijte stránky:
www.claudie.crohnovanemoc.cz
3
IDIOPATICKÉ STŘ EVNÍ ZÁ NĚTY
doc. MUDr. Vladimír Zbořil, CSc.
A SPORTOVNÍ AKTIVITY ?
Pane docente, měla bych několik otázek
týkajících se sportovních aktivit a onemocnění IBD. Především se chci zeptat,
zda se musím nějak omezovat ve sportovních aktivitách. Mohu třeba chodit
do posilovny? Adam by se rád dál věnoval karate, nepředstavuje to nějaké riziko?
Pak by mne také zajímalo, zda veřejná koupaliště, bazény, koupání v moři
nebo v rybníce nejsou pro nás pacienty rizikové? Také váhám, zda se mohu
opalovat, a již delší dobu uvažuji o tom, že budu s kamarádkou
chodit do sauny, mohu jako pacient s Crohnem?
Milá Claudie,
pacienty s Crohnovu nemocí a ulcerózní kolitidou trápí
nejčastěji tři okruhy otázek. Jaká jim nemoc připraví
omezení stravovací, jaká pracovní a nakolik se budou
moci věnovat sportovním aktivitám. Základním
motivem léčby je snaha, aby se život jedince s idiopatickým střevním zánětem co nejvíce podobal životu jeho
zdravých vrstevníků. Bylo to zřejmé už z našich úvah
o významu a přínosu diet. Vždy je totiž nutné chápat léčbu
komplexně – tedy nejen v užším smyslu jako konzervativní
a chirurgickou, ale také psychologickou a sociální. Mezi
nimi existuje nepochybná vazba, kterou označujeme jako
psychosomatickou. Pacientův psychický stav a sociální
vazby jsou handicapovány tělesným onemocněním, ale
také opačně nepříznivé společenské situace a vztahy nebo
psychické problémy se dříve či později negativně odrazí
na stavu vlastní nemoci. Právě proto není dobré, aby
pacient s idiopatickým střevním zánětem vytvářel umělá
omezení svých životních aktivit – tedy také sportovních.
Tato umělá omezení vznikají obvykle z obavy pacienta či
jeho okolí, že určité věci by mohly zhoršit průběh
onemocnění. Jinak řečeno „Nesmím to či ono, protože
mám Crohnovu nemoc nebo ulcerózní kolitidu… “. Dobrá
léčba není však systém zákazů, jejichž dodržení nám
garantuje, že budeme „zdraví“. Podívejme se tedy na ona
„mohu-nesmím“ trochu konkrétněji. Budeme se přitom
držet otázek, které jsi, Claudie, sama navrhla.
začali věnovat intenzivně sportu! Má pouze dokumentovat,
že neexistují žádná absolutní „ne“, která by zajišťovala
příznivý průběh idiopatického střevního zánětu. Správně
prováděné fyzické sportovní aktivity mají nepochybně
pozitivní vlivy tělesné (zvýšení tělesné kondice, růst
svalové síly a hmoty, zvýšení výkonnosti srdečně-cévního
aparátu, mobilizace žláz s vnitřní sekrecí a imunitního
systému) i psychické. Pokud ovšem sportuje nemocný
člověk, je třeba si položit několik základních otázek:
1. V jakém stavu je onemocnění? Akutní vzplanutí
idiopatického střevního zánětu, tzv. relaps choroby,
obvykle organismus natolik vyčerpává, že mu nezbývají
síly na sportovní fyzickou aktivitu. Vždyť ani profesionální
sportovec nenastoupí na závody při běžné virové infekci.
Musíme tedy vyčkat klidové fáze choroby, tzv. remise, kdy
se pacient s idiopatickým střevním zánětem může považovat za relativně zdravého, a pak pro něj platí stejná
pravidla jako pro zdravé vrstevníky: pozvolné zvyšování
zátěže, přiměřená doba regenerace organismu po výkonu,
nepřetěžování, dostatečná výživa (k té se ještě musíme
vrátit samostatně).
2. Jaký sport si zvolit? Sporty s vysokou aerobní
aktivitou (běh, jízda na kole, plavání) kladou vyšší bezprostřední energetické nároky než aktivity s převahou
anaerobní (svalové cvičení např. v posilovně, vzpírání),
Musím se nějak omezovat ve sportovních aktivi- řada sportů je pak kombinací s převahou té či oné složky.
Základem je přiměřenost požadovaného výkonu, následný
tách?
regenerační odpočinek a výživa zohledňující volbu sporPro povzbuzení všech pacientů s idiopatickým střevním tovníaktivity a stav nemoci.
zánětem si dovolím uvést na první pohled neuvěřitelnou
skutečnost. Jsou mezi nimi dokonce profesionální 3. Specifické situace při onemocnění idiopatickým
sportovci. Nestali se jimi ovšem s vědomím nemoci, ale střevním zánětem. Patří k nim zejména tzv. ileopouchoroba se u nich během sportovní kariéry objevila chanální anastomoza, dočasná nebo trvalá stomie (vývod
a postavila je před rozhodnutí – skončit se sportem nebo střeva na zevní břišní stěně), píštěle v krajině konečníku
se pokusit pokračovat s vědomím, že patrně nebudou a okolí, nedostatečný stav výživy a kloubní mimostřevní
patřit k absolutní špičce. Jistě to nebylo rozhodování projevy. Ileopouchanální anastomoza je stav, kdy po
snadné, tím spíš, že dnes je sportovní kariéra často odstranění tlustého střeva je ze střeva tenkého vytvořena
důležitý ekonomický zdroj. Mnozí se rozhodli ve sportu plastika našitá na konečníkové svěrače tak, aby nahrapokračovat a zvládli velmi dobře obojí – nemoc i sport. zovala rezervoár střevního obsahu vytvářený původně
Ten jim dokonce pomáhal skrze dobrou fyzickou kondici konečníkem. Pacienti po této operaci mají větší tekutizvýšit sebevědomí a lépe psychicky zvládat průběh nové ztráty do stolice a jsou tedy snadněji ohrozitelní
nemoci i léčby. Tento příklad nemá samozřejmě sloužit dehydratací organismu než lidé se zachovanou funkcí
jako rada, aby se lidé s idiopatickým střevním zánětem tlustého střeva. Dehydratace je tedy může ohrozit hlavně
4
při vytrvalostní sportovní aktivitě, nemluvě o handicapu
trvale vyššího počtu vyprázdnění v průběhu 24 hodin.
Provozování takového sportu vyžaduje výrazně zvýšený
příjem tekutin a iontových prvků, hlavně sodíku, draslíku
a chloridů. Stomie představuje zřejmě největší viditelné
omezení sportovních aktivit. Krom stejného rizika dehydratace, jako je tomu u pacientů s ileopochanální anastomozou, jsou zde sociálně/psychologická omezení. Přes
velký výběr moderních stomických pomůcek stále tito naši
spoluobčané pociťují omezení zejména v možnostech
koupání na veřejnosti. Píštěle v krajině konečníku
a okolí kladou vyšší hygienické nároky a vyžadují dostatek
soukromí pro intimní hygienu. To samo o sobě zužuje
okruh možných sportovních aktivit. Je vhodné se vyvarovat
v akutní fázi této komplikace Crohnovy nemoci jízdě na
koni a na kole, kdy je oblast konečníku vystavena přímému
tlaku. Také po vyléčení perianálních píštělí je nutné mít na
paměti, že mají sklon recidivovat (obnovovat se), a tedy na
obě zmíněné sportovníaktivity pohlížet s rezervou. Nedostatečný stav výživy popřípadě spojený s chudokrevností
představuje závažný problém. Nedostatečná výživa
a sportovní aktivita mohou skutečně vést k poškození
zdravotního stavu organismu (tedy nikoli choroba sama).
Kloubní mimostřevní projevy existují u pacientů
s idiopatickými střevními záněty ve třech základních
podobách. U prvního typu nemocného trápí stěhovavé
záněty drobných a středně velkých kloubů, které jsou
projevem aktivity choroby. Není vhodné a obvykle ani
možné aktivně v této fázi nemoci sportovat. Druhý a třetí
typ je záludnější – pacienti nezávisle na aktivitě střevního
zánětu trpí kolísavými bolestmi kloubů (u třetího typu
skloubení kostí křížové a kyčelní), šlach a často i svalů.
Tato forma nezakazuje sportovní aktivity, ale podobně jako
u revmatologických nemocných sama diktuje omezení
vyplývající z kloubních bolestí. Nicméně právě pro tyto
nemocné může být důležité najít přiměřenou rekreační
sportovní aktivitu či fyzioterapii (rehabilitační cvičení), aby
udržovali svalovou sílu a dynamiku v co nejlepší kondici.
Tato teoretická rada je v praxi velmi obtížně realizovatelná
a medicína jíbohužel věnuje pouze okrajovou pozornost.
4. Sportovní aktivity a výživa. Problematice výživy při
sportu se věnuje sportovní lékařství a je složitá i u zdravých jedinců, natož u chronicky nemocných. Před tím, než
se rozhodnete sportovat, je dobré znát svůj stav výživy.
Připomínám, že stav výživy není reprezentován Vaší váhou!
Zhodnocení základních parametrů stavu výživy Vašeho
organismu je součástí hodnocení stavu pacienta
s idiopatickým střevním zánětem, který je možné dále
doplnit např. o bioimpedanci nebo kalorimetrii. Analýzou
získaných údajů má pacient a jeho lékař přehled o metabolizaci základních živin. Lze tak zjednodušeně řečeno
zjistit, které složky živin máte nadbytek či nedostatek.
Tabulky Vás informují o energetických nárocích při volbě
určitého sportu. Můžete tedy předem dospět k poměrně
přesné kalkulaci svého jídelníčku včetně potravinových
doplňků. Před sportovním výkonem je nutné vytvořit
organismu přiměřenou energetickou zásobu, aby nemusel
vzápětísahat do rezerv (pokud ovšem neplánujeme redukci
váhy).
Podobně po výkonu je vhodné doplnit zpočátku rezervy
sacharidů a ve fázi regenerace svalů také proteinů. Krom
volby vhodné stravy existuje dnes řada potravinových
doplňků od renomovaných výrobců, kterými můžeme
poskytnout organismu vhodné živiny. To se týká i cíleného
růstu svalové hmoty při cvičení v posilovnách. Neznamená
to ovšem, že bychom na nich měli náš jídelníček postavit
– stále jsou to jen potravinové doplňky.
5. Sportovní aktivity a léčba. Ve fázi remise nemoci,
kdy je pacient relativně nejméně omezen ve sportovních
aktivitách, může užívat různé léky. Není známo, že by
aminosalicyláty, imunosupresiva nebo biologická léčba
byly důvodem, proč nesportovat nebo jednoznačně omezit
určité druhy sportů. Jiná je ovšem situace při užívání
kortikosteroidů. Jejich dlouhodobé užívání může vést ke
snížení kvality kostní hmoty s vyšším rizikem zlomenin.
Vyšší dávky kortikoidů (zejména v úvodu léčby) mohou být
spojené s větším rizikem poranění šlach a svalů. Je proto
vhodné zejména v úvodu kortikoterapie sportovní aktivity
omezit.
Zbývá nám, milá Claudie, ještě několik Tvých dotazů, které
se mezi obecné povídání o sportovních aktivitách nevešly.
Mohu chodit do posilovny? Platí stejná pravidla, jaká
jsem již uvedl. Specifikem je ovšem snaha dosáhnout růstu
svalové hmoty. To vyžaduje ještě pečlivější analýzu
a znalost stavu výživy a metabolických nároků individuálního organismu s ohledem na stav nemoci. Nejméně
šťastná varianta je špatná kalkulace energetických nároků
vedoucí ke stagnaci či dokonce poklesu svalové hmoty,
kterou se nespokojený jedinec pokusí „dohnat“ anabolikem. Může se tak těžce poškodit i zdravý člověk, natož
pacient s idiopatickým střevním zánětem. Adam by se rád
věnoval karate, nepředstavuje to nějaké riziko? Tzv.
kontaktní sporty, mezi něž karate patří, mají na organismus
silové nároky a jsou spojené s rizikem specifických zranění
především pohybového aparátu. Kladou samozřejmě vysoké
nároky na dobrou fyzickou kondici. Nemůžeme říct, že jsou
při onemocnění idiopatickým střevním zánětem nevhodné,
ale z povahy tohoto sportu vyplývá nutnost pečlivého
zhodnocení stavu nemoci, výživy a léčby. Nemoc by měla
být v prokazatelné a nejlépe dlouhodobé klidové fázi na
minimální terapii. Co veřejná koupaliště, bazény,
koupání v moři nebo v rybníce? Když pominu výše
uvedená omezení pacientů se stomií, platí obecná
hygienická opatření jako u zdravých s výjimkou pacientů
s perianálními píštělemi, kde v aktivní fázi této komplikace
je vhodné koupání omezit, resp. dbát na zvýšenou intimní
hygienu. Z ní pak vyplývá volba místa koupání. Mohu se
opalovat? Crohnova nemoc nebo ulcerózní kolitida nijak
neomezují opalování a platí tedy stejné zásady jako
u zdravých. Je však nutné vzít v úvahu léčbu Vaší nemoci.
Některé léky, hlavně kortikosteroidy, mohou vést k tzv.
fotosenzibilizaci – tedy zcitlivění na některé složky
slunečního záření rizikem spálení počínaje a ekzematickými
projevy konče. Mohu chodit do sauny? Pro saunování
platí stejná opatření jako při sportovních aktivitách obecně
s výjimkou stomií a perianálních píštělí, které kladou vyšší
hygienické nároky a nemusípůsobit příznivě.
5
Hezky česky II.
České hospodyně uměly dobře využívat bylinky ke kulinářským účelům. Svědčí o tom mnoho receptů
nejen na přípravu pokrmů, ale i na bylinková másla, domácíhořčice, ochucené oleje, octy, sirupy a čaje.
Pěstováníbylinek je velmi snadná záležitost. Nemáme-li k dispozici zahrádku, postačívětšítruhlík nebo
květináče. A protože bylinky jsou většinou nenáročné a na péči skromné rostliny, zvládne při troše úsilí
jejich pěstování každý. Stačí si jen vybrat oblíbené druhy. Bylinky lze sice vypěstovat ze semínek, ale
mnohem pohodlnější je zajít do některého zahradnictví, kde můžete vybírat z předpěstovaných již
vzrostlých hrnkových rostlin. V zahradnictvíVám určitě také ochotně sesadívybrané bylinky do vhodné
nádoby, takže si domů můžete donést již hotovou voňavou zahrádku.
ZELENÝ DRESING
Připravte si skvělý zelený dresing. Pro jeho přípravu
vyberte bylinky tak, aby jejich chuť ladila s jídlem ke
kterému jej budete podávat. Vyzkoušejte pažitku, fenykl,
kebrlík, estragon nebo česnek, pokud ho snášíte.
Začněte tím, že si vyberete nejdříve jednu až dvě
bylinky, ze kterých dresing připravíte.
Na přípravu potřebujete: 1 sójanézu, 1 kysanou
smetanu, ½ lžičky citrónové šťávy, svazeček petrželové
natě, 2 snítky čerstvé bazalky, čerstvě drcený černý pepř
podle chuti, sůl
Do mísy vyklopíme sójanézu a smícháme ji s kysanou
smetanou a citrónovou šťávou. Přidáme jemně
nasekané bylinky a dochutíme drceným pepřem,
případně dosolíme. Necháme v chladnu odležet.
Podáváme například ke kuřeti a pečeným novým bramborám.
BAZALKOVÝ OLEJ
Jedním z nejoblíbenějších olejů je olej bazalkový. Jeho
příprava je jednoduchá, skvěle se hodí do salátů
a v zimě Vám navíc provoníkuchyň létem.
Na přípravu potřebujete: 500 ml panenského
olivového oleje, 2 velké hrsti čerstvých bazalkových
lístků
Do mísy vložíme osušené, natrhané lístky bazalky
a přelijeme je olejem. Všechny lístky musí být důkladně
ponořeny. Olej s lístky bazalky vlijeme do nádoby se
vzduchotěsným uzávěrem a na teplém, ale tmavém
místě necháme cca 1 měsíc luhovat. Jednou týdně olej
promícháme a ujistíme se, že jsou lístky bazalky
ponořeny v oleji, jinak by mohly zplesnivět. Po měsíci
olej přefiltrujeme (nejlépe přes filtr na kávu) do
vysterilizované sklenice s uzávěrem. Do láhve
k oleji můžeme pro ozdobu přidat několik
čerstvých lístků bazalky. Olej skladujeme v temnu. Obdobně můžete
postupovat při přípravě olejů
z jiných bylinek.
6
ESTRAGONOVÝ OCET
SIRUP Z BEZOVÝ CH KVĚTŮ
Zkuste rychlou přípravu tohoto báječného octa, který se
dobře hodí pro přípravu salátových zálivek i ochucení
omáček. Báječně doplnípokrmy z bílých mas nebo ryb.
Na přípravu potřebujete: 1,5 l vody, 2 kg třtinového
cukru, 6 chemicky neošetřených citrónů, 35 ml vinného
octa, 25 čerstvých květů černého bezu (květy netrhejte
po dešti, zčernaly by)
Na přípravu potřebujete: 500 ml bílého vinného octa,
2 velké hrsti lístků estragonu
Čisté a osušené lístky estragonu vložíme spolu s octem
do kameninové nádoby, zakryjeme ji a vložíme do
kastrolu se studenou vodou a přivedeme do varu. Ocet
takto ohřejeme, chuť estragonu se vyluhuje do octa.
Před použitím ho necháme alespoň dvě hodiny
vychladnout.
MARINÁ DA NA MASO
Pro přípravu marinád k nakládání masa se bylinky
báječně hodí. Chuť a vůně bylinek se do naloženého
masa krásně vstřebá, zvláště pokud dodržíte délku
marinování alespoň 4 hodiny. Lépe je ale maso naložit
přes noc. Bylinky dodají naloženému masu nejen chuť,
ale také zabraňují množení bakterií, a navíc budou mít
příznivý vliv na trávenípokrmu.
Vodu svaříme a přelijeme do vysterilizované nádoby.
Přidáme cukr a mícháme, dokud se nerozpustí,
necháme vychladnout. Poté do cukerného roztoku
přidáme omyté a na kolečka pokrájené citróny
(i s kůrou), vinný ocet a květy černého bezu. Přikryjeme
čistým plátěným ubrouskem a necháme při pokojové
teplotě 24 hodin luhovat. Poté sirup zcedíme
a naplníme do sterilizovaných lahví s patentním
uzávěrem. Sirup skladujeme v lednici. Podáváme
ředěný vodou s plátkem citrónu a citrónovou šťávou.
Před podáváním můžeme také vložit do sklenic lístek
máty.
Na přípravu potřebujete: 6 velkých lístků šalvěje,
1 stroužek česneku, 1 pol. lžíce citrónové šťávy, 100 ml
olivového oleje
4 porce masa (např. vepřové, kuřecístehna apod.)
Lístky šalvěje i česnek jemně posekáme a smícháme
s olejem a citrónovou šťávou. Do masa uděláme ostrým
nožem zářezy a marinádu na ně nalijeme. Rukama
marinádu vetřeme do zářezů a maso uložíme do chladna
alespoň na 4 hodiny. Poté pečeme v přikryté nádobě ve
vyhřáté troubě při cca 180 °C asi 1 hodinu. Podáváme
s bramborovou kašía salátem z čerstvé zeleniny.
MÁ TOVÉ THÉ
Š álek naplníme do jedné třetiny lístky čerstvé máty,
které jsme trochu rozmačkali. Přelijeme horkou vodou,
zakryjeme a necháme cca 5 minut vyluhovat. Můžeme
osladit medem. Protože máta napomáhá trávení,
dopřejte si šálek tohoto čaje po jídle.
Podobně postupujeme při přípravě tišícího čaje
z meduňky nebo čaje pro dobrý spánek z heřmánku.
7
Bylinkář
... léto plné zdravé chuti
MEDUŇKA
Meduňka – tato léčivá, kořeninová, medonosná bylina pochází ze
středomoří. Připisovala se jíčarovná moc přivolat lásku, používala se
k aromaterapiím, při léčbě depresí i při bolestech hlavy. Pomáhá při
zažívacích potížích, uvolňuje křeče a působí proti nadýmání.
Meduňkový čaj celkově zklidňuje organismus při předráždění
a pomáhá při poruchách spánku. Meduňka obsahuje značné množství
vitamínu C a dalších cenných látek.
V KUCHYNI – jako koření se nejlépe hodí čerstvé lístky. Uplatní se
při přípravě omelet, do bylinkových másel, v pomazánkách.
Příjemně ochutí pokrmy z ryb, drůbeže, zvěřiny. Lze s ní také
ochucovat kompoty, limonády, čaje. Přidáváme ji až do hotových
pokrmů, které již nevaříme.
TYMIÁN
ŠALVĚJ
Tymián – i tato bylina, která je blízkou příbuznou mateřídoušky, pochází
ze středomoří. Připisovala se jí moc dodávat odvahu a sílu a také chránit
před nemocemi. Tymián se odedávna používal v kuchyni při přípravě
různých pokrmů, kterým dodával „libé chuti“. Jako léčivá rostlina má
příznivý vliv při nachlazení a kašli, příznivě ovlivňuje také zažívací ústrojí,
kde působíproti křečím i proti průjmům.
V KUCHYNI – se uplatní tymián jak čerstvý, tak sušený. Je značně
aromatický a jeho chuť je mírně nahořkle štiplavá. Proto je třeba
používat ho v menším množství. Neobejde se bez něj cibulová polévka,
uplatní se při přípravě různých druhů mas, sekané, luštěninových
a zeleninových pokrmů. Lze s ním ochucovat oleje i octy.
Šalvěj – původním domovem také této byliny je středomoří,
kde se používá již tisíce let. Její léčivé i kulinářské vlastnosti
jsou fascinující. V antice se používala proti hadímu uštknutí
i souchotinám, podle nových výzkumů údajně zpomaluje
stárnutí, zlepšuje činnost mozku a paměť. Má vysoce
protizánětlivé a dezinfekční účinky, podporuje trávení
a působí proti průjmům a křečím. Rozšířené je povědomí
o jejím využitíjako kloktadla při zánětech v dutině ústní.
V KUCHYNI – se používá v menších dávkách, protože má
výraznou vůni a chuť. Na jednu porci používáme 1– 2
čerstvé lístky nebo špetku sušené šalvěje. Skvěle se hodí
k jehněčímu a skopovému masu, k telecímu a hovězímu
masu i k rybám. Uplatní se také v pokrmech z mletého
masa, k těstovinám s rajčaty i do zeleninových polévek.
Mladé čerstvé lístky lze obalit v těstíčku a osmažené
podávat jako chuťovky.
8
MEDUŇ KOVÝ ČAJ – 5 lístků čerstvé
meduňky (nebo 2 čajové lžičky sušené)
vložíme do šálku a pomocí konce
dřevěné vařečky je lehce rozmačkáme.
Přelijeme horkou vodou ochlazenou pod
bod varu, šálek zakryjeme a necháme
5 minut luhovat. Poté přecedíme,
můžeme osladit medem.
TYMIÁNOVÉ NEBO ŠALVĚJOVÉ MÁSLO
125 g nesoleného másla, 2 lžíce nasekaného
tymiánu nebo 3 nasekané lístky šalvěje. Máslo
necháme změknout a poté do něho vmícháme
pomocí vidličky nasekaný tymián nebo šalvěj.
Důkladně promícháme, vytvoříme váleček
pomocípotravinářské fólie nebo
pečicího papíru. Necháme uležet
alespoň 24 hodin. Používáme
k masům a rybám. Š alvějové
máslo je skvělé ke grilování.
ABECEDA VITAMÍNŮ
Vitamín K
Označení tohoto vitamínu „K“ je odvozeno z německého
slova „Koagulation“ a vztahuje se tedy k procesu srážení
krve. Vitamín K je rozpustný v tucích, neničí se varem,
vlhkostí ani působením vzduchu, pouze pokud by byl
dlouhodobě vystaven slunečnímu záření, může být jeho
účinek snížen.
Vitamín K je nezbytný pro funkci několika proteinů podílejících
se na sráženíkrve, dále je nezbytný v procesu mineralizace kostí,
buněčného růstu a metabolismu proteinů cévní stěny. Je též
potřebný pro normálnífunkci jater.
Vitamín K existuje v přírodě ve dvou formách. Vitamín K1 se
vyskytuje ve vojtěšce alfalfa, špenátu, zelí, sójových bobech,
květáku, v menším množství v pšenici a ovsu. Bohatým zdrojem
je i olivový a sójový olej. Vitamín K2 je produkován bakteriemi ve
zdravém střevním traktu. Živočišným zdrojem je kravské mléko.
Maso obsahuje vitamínu K velmi málo, výjimku tvoří játra jako
zásobní orgán vitamínu K. Vitamín K3 se do těla dodává
v případě potřeby v syntetické podobě a měl by být podáván
společně s jídlem, aby se mohl lépe vstřebat. Případné užívání
vitamínu K jako potravinového doplňku byste měli
konzultovat se svým lékařem.
Přirozené zdroje vitamínu K
Nachází se v listové zelenině (špenát, salát), luštěninách,
brokolici, tuřínu, kapustě, květáku, mase, obilných a mléčných
výrobcích (jogurty, podmáslí, acidofilní mléko), bramborách,
rostlinných olejích, vnitřnostech, mořských řasách, rajčatech,
mrkvi, rybím tuku, sójovém oleji.
A jde se vařit...
... pokračujeme v přehlídce českých
dobrot. Některé pochází z babiččiny
kuchařky a pro mne jsou asi už napořád
spojeny s létem. Na následujících
stranách najdete recepty nejen
na jídla sladká, ale i slaná. Uvedené
polévky můžete podávat společně
s pečivem jako samostatné pokrmy.
Pozn.: Všude, kde je v receptech uvedeno
mléko, ho můžete nahradit např. sójovým,
rýžovým nebo kokosovým nápojem.
Chcete-li nahradit smetanu, připravte
si nápoj více koncentrovaný.
Přeji Vám mnoho úspěchů při vaření
a dobrou chuť...
... a nezapomeňte – čekáme také
na Vaše recepty na:
www.claudie.crohnovanemoc.cz
Letní polévky ...
PÓ RKOVÁ
5 PORCÍ
3–4 brambory, 1 většípórek, cca 5 lžic olivového oleje, 1a ½ l vody nebo vývaru, 1 vejce, sůl,
čerstvě drcený pepř, 3 bílé housky
Brambory oloupeme a nakrájíme na kostičky, vložíme do kastrolu a zalijeme vodou nebo vývarem.
Z pórku odkrojíme kořeny, a pokud jsou na pórku poškozené části, odstraníme je také. Poté ho podélně
rozřízneme a důkladně omyjeme. Následně pórek nakrájíme na hrubší půlkolečka. Do hlubší (nejlépe
teflonové) pánve vlijeme 3 lžíce oleje a poté, co se rozehřeje, do něj vsypeme nakrájený pórek, který za
stálého míchání lehce osmažíme. Pórek by neměl ztmavnout, jen lehce změknout. Jakmile budou
brambory téměř měkké, přidáme k nim pórek a povaříme. Poté, co brambory zcela změknou,
odstavíme polévku z plamene a část brambor i s polévkou z ní opatrně odebereme do jiného kastrolu.
Odebranou část polévky rozmixujeme a vlijeme zpět k polévce. Kastrol s polévkou vrátíme na sporák,
přivedeme opět k mírnému varu a za stálého míchání do ní vlijeme rozšlehané vejce. Chvíli povaříme,
dochutíme solía pepřem.
Podáváme s krutony z bílého pečiva, které připravíme tak, že pečivo nakrájíme na kostičky, dáme je na
plech vyložený pečicím papírem a polijeme cca 2 lžícemi oleje. Vložíme do vyhřáté trouby
a pomalu pečeme při cca 170 °C.
1231 kJ (293 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE: bílkoviny 7 g; sacharidy 39,6 g; tuky 12,6 g; cholesterol 63,0 mg
LETNÍ KRÉMOVÁ
7 PORCÍ
Tato krémová polévka je skvělá nejen jednoduchostí
přípravy a výslednou chutí, ale také zábavnou
rozmanitostí danou množstvím ingrediencí, které
můžete při jejípřípravě použít. U této polévky platí: čím
více druhů zeleniny použijete, tím lépe. Vyberte
takovou zeleninu, kterou máte rádi a kterou také dobře
snášíte. Jednotlivé druhy přidávejte v menším množství. Následuje základní předpis surovin, které by měly
vždy tvořit základ polévky.
4 – 5 brambor, 2 mrkve, kousek bulvy celeru,
1 kořen petržele, 1 cibule, 3 stroužky česneku,
2 l vývaru, sůl, čerstvě drcený pepř, 1/4 lžičky
muškátového květu, cca 2 lžíce olivového oleje,
4 bílé housky, 1 kysaná smetana
Další zelenina, kterou doporučujeme přidat (lze
vybrat jen některou): 1 cuketa nebo salátová
okurka, kousek brokolice nebo květáku, lístky
špenátu, kousek řapíkatého celeru, kousek pórku,
jarní cibulky, kousek pekingského zelí, oloupané
rajče, oloupaný chřest atd.
Brambory oloupeme, omyjeme, pokrájíme a vložíme
do studeného vývaru. Ostatní zeleninu také očistíme,
omyjeme a pokrájíme na kousky. K bramborám nejdříve přidáme pevnější druhy zeleniny (jako mrkev, celer
apod.), cibuli překrojenou na půl, celé stroužky česneku, muškátový květ a vaříme. Později přidáváme
měkčí druhy zeleniny (jako pórek, cuketa...) a před
dokončením polévky přidáme listovou zeleninu (jako
špenát apod.). Jakmile zelenina změkne, polévku
odstavíme. Zelenina by neměla ztratit barvu a neměla
by být rozvařená. Poté polévku opatrně, ale důkladně
rozmixujeme do krémové konzistence. Dochutíme solí,
drceným pepřem a olejem. Je-li polévka příliš hustá,
rozředíme ji horkým vývarem nebo vodou. Podáváme
se lžící kysané smetany a s krutony z bílého pečiva
nebo s omeletovými nudlemi.
1055 kJ (293 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE:
bílkoviny 7,4 g; sacharidy 40,3 g; tuky 7,4 g; cholesterol 4,6 mg
OMELETOVÉ NUDLE
3 PORCE
1 vejce rozšleháme v cca 8 lžících mléka a za stálého
míchání přidáme cca 60 g mouky se špetkou kypřícího
prášku a s trochou soli. Vyšleháme do hladkého
těstíčka. To naléváme na rozpálenou pánev (nejlépe
nízkou teflonovou) lehce omaštěnou troškou oleje.
Opečené, vychladlé omelety svineme a pokrájíme na
tenké proužky. Nudle před podáváním osmažíme na
teflonové pánvi do růžova.
485 kJ (115 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE:
bílkoviny 4,3 g; sacharidy 14,7 g; tuky 3,3 g; cholesterol 96,0 mg
„KLECHTANKA“
4 PORCE
3 brambory, 1 l vody, ½ l sladké smetany (lze
použít také sójový, rýžový nápoj atd.), 1 vejce,
svazeček čerstvého kopru, 2 – 3 lžíce hladké
mouky, sůl, 1 – 2 lžíce octa, 1 lžička másla
Brambory oloupeme, omyjeme a pokrájíme na
kostičky, vložíme do osolené studené vody. Vaříme
téměř do změknutí. Poté k bramborám vmícháme
rozšlehané vejce, lehce promícháme. Následně do
polévky vlijeme za stálého míchánísmetanu, do které
jsme důkladně zamíchali mouku (pokud chceme
použít např. sójový nápoj, postupujeme tak, že do
½ l studené vody vmícháme cca 5 lžic sójového
nápoje, mouku a důkladně prošleháme, aby nám
nevznikly žmolky). Polévku povaříme mírným varem
za občasného promíchání. Mezitím omyjeme kopr
a nakrájíme ho na kousky. Kopr přidáme do hotové
polévky, promícháme, ale již nevaříme. Dochutíme
solí a lžičkou másla. Polévku rozdělíme do polévkových misek a podle chuti zakápneme octem,
promícháme. Tuto polévku lze podávat jako samostatný letní oběd, večeři nebo jako polévku před
sladkým lehkým jídlem, jako jsou ovocné knedlíky,
nákypy, palačinky apod.
1140 kJ (271 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE:
bílkoviny 5,2 g; sacharidy 48,5 g; tuky 7,2 g; cholesterol 4,0 mg
11
Óóómáčka...
RAJSKÁ OMÁ ČKA
4 PORCE
50 g olivového oleje, 60 g hladké mouky, 2 větší cibule, 1 kg rajčat (nebo 800 g kvalitního
rajčatového pyré) 5 zrnek černého pepře, 2 zrnka nového koření, 2 bobkové listy, 1 lžička
sušené bazalky, sůl, ½ l vývaru
Cibule oloupeme, překrojíme a nakrájíme na hrubší proužky. V hlubokém kastrolu rozehřejeme olej,
vložíme do něho cibule, které zpěníme. Za stálého míchání přisypeme mouku. Tu krátce osmažíme
a zalijeme studeným vývarem. Stále mícháme. Přidáme oloupaná a pokrájená rajčata (nebo přilijeme
pyré), vložíme koření, bazalku a povaříme do změknutí rajčat. Omáčku promícháváme. Jakmile se
rajčata rozvaří, omáčku odstavíme a necháme trochu zchladnout. Následně omáčku prolisujeme přes
hustší síto pomocí lžíce, naběračky nebo dřevěné stěrky na lisování ovoce. Dochutíme solí, případně
trochou cukru. Podáváme s vařeným masem (drůbežím, hovězím...) společně s houskovým knedlíkem
nebo s těstovinami. Maso můžeme připravit také v páře.
LOUPÁ NÍ RAJČAT: postupujeme tak, že rajčata omyjeme a vložíme do hlubší mísy nebo kastrolu,
který jsme si postavili do dřezu (nádoba musí být tepelně odolná). Rajčata zalijeme horkou vodou
(těsně pod bodem varu) a necháme chvilku stát. Poté vodu opatrně slijeme a rajčata již snadno pomocí
špičky nože oloupeme.
972 kJ (231 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE: bílkoviny 3,9 g; sacharidy 24,8 g; tuky 13,8 g; cholesterol 2,0 mg
KUŘ E VE SMETANOVÉ
OMÁ ČCE S PAPRIKOU
3 PORCE
cca 3 ks vykostěných kuřecích stehenních plátků,
1 mrkev, 1 petržel, kousek celeru, 1 větší cibule,
3 lžíce olivového oleje, 2 zrnka nového koření,
1 bobkový list, 3–4 lžičky mleté sladké papriky,
500 ml vývaru nebo vody, 1 kelímek sladké
smetany (lze použít také sójový nápoj apod.),
2–3 lžíce hladké mouky, sůl
Maso omyjeme, osolíme a orestujeme na oleji,
nejlépe v hlubším kastrolu, vhodném k použití pro
pečení v troubě. Zeleninu očistíme a překrojíme na
větší kusy. Maso zaprášíme paprikou a chvilku
obracíme. Poté odstavíme z plotny, přidáme kousky
zeleniny a koření. Zalijeme vodou nebo vývarem,
zakryjeme a dusíme cca 45 minut. Poté vyndáme
kastrol z trouby, vyjmeme z omáčky maso, zeleninu
i koření. Mezitím si ve smetaně rozmícháme mouku
a za stálého míchání přiléváme do omáčky, krátce
povaříme. Maso vrátíme do hotové omáčky a na
mírném plameni ještě prohřejeme. Podáváme s rýží
nebo s těstovinami.
2357 kJ (561 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE:
bílkoviny 49,0 g; sacharidy 31,0 g; tuky 26,0 g; cholesterol 100,0 mg
KŘ ENOVÁ OMÁ ČKA
3 PORCE
400 g libového uzeného masa (např. krůtí rolka
apod.), 1 mrkev, 1 petržel, kousek celeru, několik
kuliček pepře a nového koření, cca 1 l vody, ½ l
sladké smetany, 60 g hladké mouky, cca 30 g
jemně strouhaného křenu, sůl, cukr
Maso vložíme do studené, osolené vody a společně
s očištěnou zeleninou a kořením vaříme (cca 1 a 1/2
hodiny). Poté vývar přecedíme a znovu uvedeme do
varu. Ve smetaně rozmícháme mouku a za stálého
míchání vléváme do vývaru. Na mírném plameni
povaříme, stále mícháme. Poté omáčku odstavíme,
postupně do ní vmícháme jemně nastrouhaný
křen (množství upravíme podle chuti). Křenu dejte
nejdříve raději méně a poté případně přidejte.
Dochutíme solí a cukrem. Podáváme s houskovým
knedlíkem a plátkem uzeného masa.
1 PORCE OBSAHUJE:
1849 kJ (440 kcal)
bílkoviny 36,0 g; sacharidy 28,0 g; tuky 26,0 g; cholesterol 93,0 mg
KOPROVKA S VEJCI
3 PORCE
½ l vývaru nebo vody, 1 kelímek sladké smetany, 1 kelímek kysané smetany, 60 g hladké
mouky, svazeček kopru, sůl, cca 1–2 lžíce octa,
3 vejce
Vývar přivedeme k varu, sladkou smetanu rozšleháme s moukou a za stálého míchání pomalu
vlijeme do vývaru a povaříme. Omáčku odstavíme
a přimícháme do ní opraný, čerstvě pokrájený kopr
a již nevaříme. Nakonec do omáčky vmícháme
kysanou smetanu, dochutíme solí a octem. Omáčku
podáváme s natvrdo uvařenými vejci a vařenými
bramborami.
1472 kJ (350 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE:
bílkoviny 16,3 g; sacharidy 27,0 g; tuky 18,0 g; cholesterol 292,0 mg
POVIDLOVÁ OMÁ ČKA
3 PORCE
150 g švestkových povidel, 40 g másla, 30 g
hladké mouky, 30 g cukru, sůl, 1/4 lžičky
skořice a citrónové kůry, 1 lžíce rumu, 3/4 l
vody
Máslo vložíme do hlubšího kastrolu, rozehřejeme je
a přisypeme k němu mouku. Za stálého míchání
lehce osmažíme. Poté zalijeme studenou vodou
a důkladně rozšleháme. Přidáme povidla, promícháme a rozředíme podle potřeby vodou. Mírně
osolíme a ochutíme skořicí a citrónovou kůrou.
Nakonec přidáme rum. Podáváme s plátkem
vařeného uzeného masa a houskovým knedlíkem.
1 PORCE OBSAHUJE:
1012 kJ (241 kcal)
bílkoviny 5,0 g; sacharidy 32,0 g; tuky 11,0 g; cholesterol 0,0 mg
13
Gulášová klasika ...
JEMNÝ JÁ TROVÝ GULÁ Š S NOČKY
2 PORCE
300 g krůtích jater, 4 lžíce oleje, 1 cibule, cca 300 ml vody, 200 ml vývaru, 2–3 lžíce
kukuřičného škrobu, 1/4 lžičky drceného kmínu, pepř, cca 1 lžička majoránky, sůl
NOČKY: 400 g hrubé mouky, 40 g másla, 2 vejce, cca 250 ml mléka nebo vody, ½ lžičky
prášku do pečiva, sůl, olej
Na oleji zpěníme cibulku jemně pokrájenou na kostičky. Mezitím pokrájíme játra na kousky a vložíme je
na zpěněnou cibulku. Rychle je opečeme, přidáme kmín, rozemnutou majoránku, podlijeme vodou
a dusíme cca 30 minut. Š krob rozmícháme ve studeném vývaru a za stálého míchání pomalu vlijeme
k játrům. Osolíme teprve na konci vaření, dochutíme čerstvě drceným pepřem.
NOČKY: Kypřící prášek promícháme s cca 2 lžícemi mouky. Změklý tuk umícháme s vejci a solí
a postupně přidáváme mouku a mléko. Dobře vypracujeme těsto, které by mělo být řidší než těsto na
knedlík. Těsto necháme chvíli odpočinout. Poté do něj zapracujeme mouku smíchanou s práškem do
pečiva. Lžící namočenou ve vařící vodě vykrajujeme nočky, které zavařujeme do vroucí vody. Vaříme je
cca 10 minut, uvařené vybíráme a ukládáme do nahřáté mísy, promastíme je olejem.
2113 kJ (503 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE: bílkoviny 21,6 g; sacharidy 59,4 g; tuky 19,8 g; cholesterol 263,0 mg
BRAMBOROVÝ GULÁ Š
5 PORCÍ
1 kg brambor, cca 1 l vývaru, 4–5 lžic oleje,
1 cibule, 1 pol. lžíce mleté sladké papriky, 1–2
lžíce hladké mouky, 4 nožky drůbežích párků,
1 lžička majoránky, ½ lžičky drceného kmínu,
sůl, čerstvě drcený pepř
Cibuli pokrájíme na kostičky a zpěníme na oleji.
Přidáme k ní na kolečka pokrájené párky a lehce
opečeme. Brambory oloupeme, omyjeme a pokrájíme
na silnější kolečka. K cibuli a opečeným párkům
přidáme papriku, brambory, kmín a majoránku,
zalijeme vývarem a vaříme mírným varem do změknutí
brambor. Jakmile začnou měknout, přilijeme k nim
mouku, kterou jsme si rozmíchali v troše studené vody,
a chvíli povaříme, promícháváme. Důležité je zahustit
guláš včas, aby se nám brambory nerozvařily. Můžeme
dochutit solía čerstvě drceným pepřem.
1050 kJ (250 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE:
bílkoviny 5,0 g; sacharidy 44,0 g; tuky 7,0 g; cholesterol 3,2 mg
ZELENINOVÝ GULÁ Š
3 PORCE
4 velké brambory, 1 cibule, 1 cuketa, 2 rajčata,
1 paprika, cca 3 lžíce olivového oleje, cca 500 ml
vývaru, mletá sladká paprika, 1 stroužek
česneku, majoránka, sůl, pepř, 1 bobkový list,
2 kuličky nového koření, 100 ml kysané smetany,
1–2 pol. lžíce hladké mouky, pažitka
Brambory oloupeme a pokrájíme na kostky nebo
silnější plátky. Cuketu oloupeme a pokrájíme na
silnější plátky. Rajčata oloupeme a také rozkrájíme.
Papriku rozkrojíme, odstraníme jádra a pokrájíme na
silnější proužky. Cibuli pokrájíme nadrobno a zpěníme
na rozehřátém oleji, zaprášíme paprikou, podlijeme
vývarem. Vložíme do něj nejdříve brambory, papriku
a koření uzavřené např. v čajítku a dusíme téměř
doměkka. Poté přidáme cuketu a rajčata a dovaříme.
Vyjmeme čajítko s kořením a zahustíme moukou
rozmíchanou v trošce studené vody. Osolíme, ochutíme majoránkou a promícháme s kysanou smetanou.
Podáváme posypané pažitkovou nebo petrželovou natí
společně s bílým pečivem.
606 kJ (144 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE:
bílkoviny 2,8 g; sacharidy 15,8 g; tuky 8,1 g; cholesterol 2,0 mg
GULÁ Š OVÁ POLÉVKA
8 PORCÍ
200 g předního hovězího masa, 200 g vepřového masa, 4 lžíce oleje, 2–3 lžíce hladké
mouky, 1 velká cibule, cca 500 g brambor, 1–2
rajčata, sladká mletá paprika, ½ lžičky kmínu,
2 kuličky nového koření, 5 zrnek pepře,
1 bobkový list, sůl, cca 2 a ½ l vody
Cibuli pokrájíme na drobné kostičky a zpěníme ji na
oleji. Maso pokrájíme na malé kousky a přidáme je
k cibuli a rychle je opečeme. Zaprášíme je paprikou,
osolíme, zalijeme vodou, přidáme koření (vložíme je
např. do čajítka) a vaříme. Jakmile maso začne
měknout, přidáme k němu brambory pokrájené na
kostičky, oloupané a na drobné kousky pokrájené
rajče a dovaříme. V závěru polévku zahustíme.
Mouku rozmícháme ve studené vodě a za stálého
míchání ji vlijeme do polévky, povaříme. Podáváme
s pečivem jako hlavníjídlo.
1 PORCE OBSAHUJE:
841 kJ (200 kcal)
bílkoviny 8,4 g; sacharidy 17,0 g; tuky 10,7 g; cholesterol 25,0 mg
15
Ovocný knedlík ...
KYNUTÉ OVOCNÉ KNEDLÍKY
5 PORCÍ
600 g hrubé mouky, 1 lžička soli, 200 ml mléka (můžeme použít také např. sójový nebo
rýžový nápoj), 1 vejce, ovoce (např. jahody, borůvky, meruňky, ostružiny), hladká mouka na
posypání válu, cca 120 g másla na polití, 200 g tvarohu (kostka nebo na strouhání),
cca 120 g moučkového cukru na posypání. NA KVÁ SEK: 150 ml mléka (můžeme použít také
např. sójový nebo rýžový nápoj), 30 g droždí, 30 g moučkového cukru
Připravíme kvásek – do většího hrníčku vlijeme vlažné mléko, rozmícháme cukr a rozdrobíme droždí.
Promícháme koncem vařečky a necháme v teple vykynout. Mouku si nasypeme do mísy, rozmícháme
v ní sůl. Utvoříme uprostřed důlek, do kterého dáme vejce rozmíchané ve vlažném mléce, vykynutý
kvásek, a pomocí vařečky vypracujeme těsto. Zakryjeme potravinářskou fólií a necháme v teple
vykynout. Během kynutí těsto několikrát propracujeme. Těsto lze pohodlně připravit také v domácí
pekárně. Pak použijeme 3/4 sáčku sušeného droždí. Jakmile těsto vykynulo (počítejte cca 2 hodiny),
vykrajujeme pomocí lžíce pomoučené v hladké mouce, kousky těsta. Každý kousek na pomoučeném
vále roztlačíme rukou, naplníme omytým a okapaným ovocem, vytvoříme knedlík, který necháme na
pomoučeném vále ještě vykynout. Š irší kastrol naplníme vodou, kterou uvedeme do varu, a opatrně do
ní vkládáme vykynuté knedlíky. Vaříme cca 5 minut pod poklicí, potom je obrátíme a vaříme dalších
5 minut již odkryté. Uvařené knedlíky vyjmeme děrovanou naběračkou. První knedlík překrojíme,
abychom se ujistili, že je dobře uvařený, případně délku varu upravíme. Vyjmuté knedlíky klademe na
olejem vymazanou mísu a každý opatrně propíchneme vidličkou. Podáváme posypané tvarohem
a cukrem, přelité troškou rozpuštěného másla.
3397 kJ (809 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE: bílkoviny 20,0 g; sacharidy 123,0 g; tuky 26,2 g; cholesterol 0,0 mg
16
Š VESTKOVÉ KNEDLÍKY
4 PORCE
600 g vařených brambor (nejlépe druh na pyré),
200 g hrubé mouky, sůl, 30 g másla, 1 vejce, 80 g
rozpuštěného másla, 120 g strouhanky, 40 g
másla na osmažení strouhanky, 120 g moučkového cukru, cca 500 g švestek
Brambory uvařené ve slupce oloupeme, důkladně
prolisujeme a necháme vychladnout. Poté přidáme
mouku, sůl, máslo, vejce a vypracujeme hladké těsto.
Odkrajujeme kousky těsta, roztlačíme rukou do
placičky a do každé vložíme omytou švestku, zabalíme
a uválíme knedlík. Připravené knedlíky odkládáme na
pomoučený vál. Větší kastrol naplníme vodou
a uvedeme do varu. Hotové knedlíky opatrně vkládáme
do vařící vody a vaříme cca 5 minut. Potom je
vyjmeme děrovanou naběračkou a dáme do mísy,
polijeme máslem. Sypeme je na másle osmaženou
strouhankou a moučkovým cukrem.
3011 kJ (716 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE:
bílkoviny 10,2 g; sacharidy 115,0 g; tuky 25,0 g; cholesterol 72,5 mg
POVIDLOVÉ KNEDLÍKY
4 PORCE
400 g tvarohu, 40 g másla, 2 vejce, 40 g
moučkového cukru, cca 100 g strouhanky, 80 g
hrubé mouky, 2 lžíce smetany, sůl, švestková
povidla, 80 g rozpuštěného másla na polití, 120 g
strouhanky, cca 50 g másla na osmažení, cca
100 g moučkového cukru
Máslo, vejce a moučkový cukr umícháme do pěny,
přidáme prolisovaný tvaroh, trochu soli, strouhanku,
mouku, smetanu a vypracujeme těsto. Z těsta
vytvoříme váleček a nakrájíme ho na kousky. Každý
kousek roztlačíme, dáme do něj povidla a utvoříme
knedlík. Připravené knedlíky vaříme v mírně osolené
vodě, vyjmeme je děrovanou naběračkou, polijeme
máslem a sypeme na másle osmaženou strouhankou
a cukrem.
1970 kJ (469 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE:
bílkoviny 17,7 g; sacharidy 36,2 g; tuky 28,2 g; cholesterol 145,0 mg
TVAROHOVÉ KNEDLÍKY
3 PORCE
70 g másla, 2 vejce, sůl, 500 g tvarohu, 60 g
strouhanky, 60 g krupice, 100 g hrubé mouky,
½ balíčku prášku do pečiva, 500 g jahod,
moučkový cukr na oslazeníjahod
Máslo, vejce a sůl dobře promícháme. Přidáme
prolisovaný tvaroh, strouhanku, krupici a mouku
smícháme s práškem do pečiva a vypracujeme těsto.
Z těsta potom uděláme knedlíčky. Větší kastrol
naplníme vodou a uvedeme ji k varu. Do vařící vody
opatrně vkládáme knedlíčky, které uvaříme. Zda jsou
uvařené, vyzkoušíme tak, že jeden vyjmeme
a rozkrojíme. Mezitím omyjeme jahody a rozmixujeme je s trochou moučkového cukru. Hotové
knedlíčky podáváme polité jahodovým pyré.
1 PORCE OBSAHUJE:
1957 kJ (465 kcal)
bílkoviny 16,0 g; sacharidy 73,0 g; tuky 136,0 g; cholesterol 23,0 mg
VOŇ AVÉ POSYPÁ NÍ
Zkuste pro změnu přidat do strouhanky na posypání
knedlíků 1– 2
lžíce jemně strouhaného kokosu a opatrně osmažte
na troše másla.
Stále míchejte. Na posypání můžete použít také
mletý mák
s trochou mleté skořice nebo strouhaný perník.
17
Sladké léto...
OVOCNÝ KOLÁ Č
12 PORCÍ
100 g tuku typu Hera apod., 100 g moučkového cukru, 4 vejce, cca 400 g
polohrubé mouky, 1 balíček prášku do pečiva, špetka soli, 250 ml mléka, ovoce
(švestky, meruňky, borůvky, ostružiny apod.). DROBENKA NA POSYPÁ NÍ: 60 g
polohrubé mouky, 50 g másla nebo rostlinného tuku typu Hera, 50 g moučkového
cukru
Nejdříve si připravíme drobenku tak, že důkladně promícháme v míse všechny ingredience
a drobenku odložíme do chladna. Rozmícháme rostlinný tuk, cukr a žloutky a umícháme do
pěny. Přidáme mléko a postupně zamícháme mouku smíchanou s práškem do pečiva a tuhý
sníh z bílků, který jsme si předem ušlehali. Připravené těsto rozetřeme na vymazaný
a jemnou strouhankou vysypaný plech. Těsto poklademe očištěným ovocem, posypeme
drobenkou a vložíme do vyhřáté trouby. Pomalu pečeme při cca 165 °C 45 min. – 1 h.
716 kJ (170 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE: bílkoviny 3,0 g; sacharidy 23,0 g; tuky 8,0 g; cholesterol 100,0 mg
18
BUBLANINA
12 PORCÍ
200 g mouky, 60 g strouhanky, 170 g cukru, 6 lžic
vody, 1 lžička skořice, 6 vajec, cca 500 g třešní
nebo višní
Cukr ušleháme se žloutky do pěny. Poté po lžících
přidáváme horkou vodu, dobře promícháme s moukou
smíchanou se skořicí, strouhankou a opatrně promícháme s tuhým sněhem z bílků. Těsto vložíme na
máslem vymazaný, moukou vysypaný menší plech
nebo do dortové formy. Třešně omyjeme, zbavíme
stopek a okapané poprášíme hladkou moukou tak, aby
byly celé obalené. Zajistíme tím, že nám třešně
nepropadnou a zůstanou na povrchu bublaniny. Takto
připravené ovoce klademe pravidelně na povrch těsta
a ve středně vyhřáté troubě upečeme. Podáváme lehce
poprášené moučkovým cukrem.
839 kJ (199 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE:
bílkoviny 5,8 g; sacharidy 36,3 g; tuky 3,7 g; cholesterol 145,0 mg
JAHODOVÝ KRÉM
4 PORCE
250 ml šlehačky, 70 g moučkového cukru,
300 g jahod, cca 20 piškotů
Vychlazenou šlehačku dobře ušleháme. Omyté jahody
prolisujeme, osladíme a přidáme k nim rozlámané
piškoty. Směs opatrně promícháme se šlehačkou.
Rozdělíme do skleněných misek a ozdobíme kousky
čerstvých jahod.
1149 kJ (273 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE:
bílkoviny 4,2 g; sacharidy 37,0 g; tuky 11,7 g; cholesterol 62,0 mg
MALINOVÝ KRÉM
2 PORCE
200 ml malinového sirupu, 300 ml vody,
30 g kukuřičný škrob (maizena), 350 g malin,
piškoty, šlehačka, maliny na ozdobení
Vodu a sirup promícháme a uvedeme do varu. V trošce
studené vody rozmícháme maizenu a za stálého
míchání nalijeme do vařícího sirupu. Uvaříme hustý
krém. Necháme ho prochladnout. Mezitím si
připravíme maliny – omyjeme je, prolisujeme
a zamícháme do prochladlého krému. Na dno
skleněných misek dáme piškoty, zalijeme je krémem.
Necháme krém vychladit. Před podáváním ozdobíme
vyšlehanou šlehačkou a čerstvými malinami.
1 PORCE OBSAHUJE:
642 kJ (152 kcal)
bílkoviny 1,7 g; sacharidy 34,0 g; tuky 2,0 g; cholesterol 10,0 mg
LETNÍ MALINOVÝ DORT
10 PORCÍ
KORPUS: 3 menší vejce, 6 lžic vařící vody,
140 g cukru, 1 balíček vanilkového cukru, 150 g
polohrubé mouky (nebo 150 g bezlepkové mouky), kousek másla na vymazání formy, strouhanka na vysypání. KRÉM: 2 balíčky plátkové
želatiny, 250 g malin (mohou být i mražené),
100 g moučkového cukru, 500 g nízkotučného
tvarohu, 1 kelímek šlehačky. ŽELÉ: 200 ml
malinového sirupu, 300 ml vody, 1 balíček
plátkové želatiny
Máslem si vymažeme dortovou formu a vysypeme ji
strouhankou. Žloutky ušleháme s cukrem, za stálého
šlehání přidáváme vařící vodu a šleháme do
zhoustnutí. Potom přidáme postupně mouku a sníh
z bílků ušlehaný do tuha. Připravené těsto vložíme do
dortové formy a ve vyhřáté troubě upečeme. Korpus
necháme vychladnout. Mezitím rozpustíme želatinu
podle pokynů na obalu. Maliny omyjeme a vložíme
do kastrolu, prohřejeme a prolisujeme. Prochladlé
maliny promícháme s cukrem, tvarohem a vlažnou
želatinou. Š lehačku pevně ušleháme a opatrně
vmícháme do tvarohové hmoty. Upečený korpus
vyjmeme z formy, formu umyjeme, osušíme a vyložíme potravinářskou fólií, kterou přehneme přes okraje
formy. Piškotový korpus vrátíme do formy, nalijeme
na něj tvarohovou hmotu a necháme v lednici
ztuhnout. Jakmile je tvarohová hmota pevná, připravíme vrstvu želé. Opět rozpustíme želatinu podle
návodu na obalu. Mezitím prohřejeme sirup s vodou,
jakmile zchladne, smícháme ho s rozpuštěnou
želatinou. Necháme vychladnout a poté jej opatrně
nalijeme na ztuhlou tvarohovou hmotu. Necháme
v lednici nejlépe přes noc. Podáváme ozdobené
kopečkem šlehačky a čerstvými malinami.
1 PORCE OBSAHUJE:
1168 kJ (278 kcal)
bílkoviny 2,9 g; sacharidy 44,2 g; tuky 8,3 g; cholesterol 58,0 mg
19
Tykve
Tykev neboli dýně pochází z tropické
a subtropické Ameriky. Pěstování tykví
sahá do doby 4 500 let před Kristem. Již
dávní obyvatelé Ameriky hledali plody
divokých tykví, z nichž původně využívali
především semena bohatá na tuky. Právě
tato semena byla nalezena v nejstarších
vykopávkách. Do Evropy se dostalo
mnoho odrůd tykví po objevení Ameriky
především v šestnáctém století. Tykve se
nepoužívaly jenom k přípravě pokrmů.
Jejich semena se roztloukala na moučku,
ta se nanášela na tváře za účelem
vybělení pih a jiných vad krásy. V 17.
století se dýně přidávaly do chlebového
těsta, aby mělo větší objem, nebo se
vařily a bohatě polévaly máslem. Tato
zelenina existuje v bohatém množství
druhů vhodných ke konzumaci, ale
pěstujíse také druhy s okrasnými plody.
SERIÁ L
opomíjené suroviny
Do široké rodiny tykví(dýní) patřímnoho odrůd, jak jsme
již zmínili. V našich podmínkách se nejčastěji pěstuje
tykev obecná, v teplejších oblastech také tykev fíkolistá
a na pěstování náročnější tykev muškátová. Dále se
pěstují oblíbené patisony, cukety, baklažány (lilky).
Tykve existují v mnoha různých zabarveních a hýří
i rozmanitostí tvarů a velikostí. Tykev velkoplodá vytváří
mohutné plody, které mohou vážit 30 i více kilogramů.
Tvarová pestrost plodů je hodna nejkreativnějšího
umělce – tykve mohou být kulaté, zploštělé, vejčité,
hadovité, válcové, tvaru hrušky i turbanu, s hladkým,
síťovaným, bradavkovitým i jiným povrchem. Také dužina
tykví udivuje svou rozmanitostí jak v barvách, tak
různorodostí konzistence. Existují tykve s dužinou lehce
nazelenalou, krémovou, žlutou až sytě oranžovou, se
strukturou jemnou a šťavnatou, krémovou i kašovitou až
moučnou. Tykve obsahujíasi 90 % vody a některé odrůdy
mají také vysoký obsah vitamínů. Tykve s oranžovou
dužinou obsahujívysoké množstvíkarotenu– provitamínu
A. Dále tykve obsahujívitamíny skupiny B. Z minerálních
látek obsahují značné množství draslíku, vápníku
a fosforu. Jsou bohaté na železo a zinek.
Konzumace pokrmů z tykvíprospívá u řady onemocnění,
jako jsou např. onemocnění srdce, ateroskleróza,
žlučové kameny, chronické záněty střev, onemocnění
močových cest. Příznivě ovlivňují také hladiny
cholesterolů. Příznivý vliv na naše zdraví mají semena
tykví, zvláště pak olej, který se z nich lisuje za studena.
Takto připravený obsahuje vysoké množství nenasycených mastných kyselin a minerálů jako je zinek
a germanium, které jsou velmi důležité pro naše zdraví.
Tykvové oleje lisované za studena majívelmi příznivý vliv
na cévy, pomáhají rozpouštět a odstraňovat
usazeniny na cévních stěnách, snižují
hladinu cholesterolu, jsou prospěšné pro srdce a mozek. Tykvový olej je díky vysokému
obsahu zinku také významným pomocníkem při
řešení potíží s prostatou,
působína kůži, vlasy, játra
i žlučník a zažívacítrakt.
V kuchyni můžeme tykve využít rozličným způsobem.
Jedlé a výtečné jsou dokonce také květy tykví. Mladé
tykvičky (zvláště patisony) lze také nakládat. Tykev
můžeme vařit, připravovat z ní placky na způsob
bramboráku, obalovat ji a smažit podobně jako řízky,
zapékat, připravovat z nípolévku, ale také z níupéci koláč.
Zavařovat ji lze jako kompot nebo ve sladkokyselém
nálevu jako salát.
BAKLAŽÁ NOVÝ (LILKOVÝ ) KRÉM
2 mladé baklažány, 3 lžíce olivového oleje,
2-3 lžíce sójové majonézy, 2 lžíce sekaného
kopru nebo petržele, 1 stroužek česneku, sůl,
čerstvě drcený pepř, cca 1 lžíce vinného octa
na dochucení
Baklažány omyjeme a propícháme vidličkou.
Položíme na plech vyložený pečicím papírem
a v rozehřáté troubě nasucho opečeme do poloměkka. Poté baklažány ještě teplé opatrně
oloupeme, podélně rozkrojíme a proudem vody
pečlivě odstraníme semínka. Vypranou dužinu
pokrájíme a rozmixujeme s olejem a majonézou na
pastu a smícháme s koprem či petrželí. Dochutíme
solí, rozetřeným česnekem , vinným octem
a pepřem. Necháme odležet v lednici. Podáváme
s bílým pečivem
jako lehkou večeři nebo jako
předkrm.
21
SERIÁ L
opomíjené suroviny
NÁ KYP Z TYKVE S JABLKY
POLÉVKA Z TYKVE
4 PORCE
ml mlé ka,
400 g tykve, 500 g jablek, 250
e, 50 g
vejc
3
ru,
75 g krupice, 50 g cuk
lžičky
½
a
1
strouhanky, 50 g másla,
skořice, 1 kysaná smetana
cca 500 g oloupané, semínek zbavené tykve,
3 mrkve, 3 brambory, cca 1 l vývaru, 1 větší
cibule, 2 stroužky česneku, 1 pol. lžíce másla,
2 lžíce rajského protlaku, 1 kysaná smetana,
sůl, čerstvě drcený pepř, petrželová nať
kou sky
Očiš těno u tyke v nak rájím e na
Poté
ka.
a dusíme s mlékem do poloměk
která
a,
přidáme nahrubo nastrouhaná jablk
tou skořici
jsme předem oloupali, cukr, mle
nčením
a vaříme do měkka. Před doko
a ještě
hání
přisypeme krupici za stálého míc
avíme
odst
cca 4 minuty povaříme. Směs
áme
přid
ě
a necháme prochladnout. Následn
m
tuhý
s
žloutky a opatrně promícháme
do
íme
vlož
s
ušlehaným sněhem z bílků. Smě
si předem
zapékací misky, kterou jsme
uhankou.
stro
vymazali máslem a vysypali
na cca
bě
trou
Pozvolna pečeme v předehřáté
ékáme
dop
a
e
180 °C. Později teplotu zmírním
áváme
pod
p
na cca 160 °C. Hotový náky
čkem
kope
s
poprášený moučkovým cukrem
smetany.
Cibuli oloupeme, nakrájíme na kostičky a společně
s drobně pokrájeným česnekem osmažíme
v kastrolu na másle. Přidáme na kolečka pokrájenou
mrkev a na kousky pokrájenou dýni, lehce
osmažíme. Poté zalijeme vývarem, přidáme na
kostičky pokrájené brambory a vaříme do změknutí.
Před dokončením vaření přidáme rajčatový protlak.
Jakmile je zelenina měkká, sejmeme kastrol
z plotny a polévku opatrně rozmixujeme (nejlépe je
použít tyčový mixér). Pokud je polévka příliš hustá,
můžeme ji naředit horkým vývarem nebo horkou
vodou. Dochutíme solía pepřem. Podáváme se lžící
kysané smetany. Společně s pečivem podáváme
polévku jako samostatný chod k večeři nebo jako
lehký oběd.
885 kJ (210 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE:
bílkoviny 8 g; sacharidy 41,6 g; tuky 1,5 g; cholesterol 0,0 mg
22
TEPLÝ ZELENINOVÝ SALÁ T
3 mladé cukety
1 mladý baklažán
3 žluté papriky
4 větší rajčata
1 cibule
2 balkánské sýry
olivový olej
2 stroužky česneku
bazalka
4 PORCE
Zeleninu omyjeme, očistíme a oloupeme. Poté nakrájíme na hrubší
kolečka. Naskládáme do zapékací nádoby a posypeme bazalkou.
Troubu rozehřejeme na 200 °C. Připravenou směs vložíme do
rozehřáté trouby a necháme lehce zapéci cca 15 – 20 min. Poté
směs postříkáme olejem, posypeme najemno posekaným česnekem
a poklademe na kousky nalámaným sýrem. Vložíme zpět do trouby
a dopékáme. Pokrm je dopečen, jakmile sýr začne na okrajích
zlátnout. Zelenina má být měkká, ale ne rozvařená. Protože je pokrm
ochucen slaným sýrem, nesolíme ho. Podáváme s pečivem.
1 PORCE OBSAHUJE: bílkoviny 8 g; sacharidy 41,6 g; tuky 1,5 g; cholesterol 0,0 mg
885 kJ (210 kcal)
... jsou dny, kdy bývá
o něco hůř
Také dnes se v této kapitole zaměříme na to, co jíst ve dnech, kdy nám je hůř. Připomeňme si, že je
nevhodné omezovat příjem bílkovin a tuků, naopak je vhodné zvýšit příjem lehce stravitelných škrobů, jako jsou
těstoviny nebo rýže. Pečlivě bychom měli volit způsob úpravy pokrmů a upřednostnit vaření v páře, dušení, přípravu
jídla v alobalu a podobné postupy, které činípokrm lehce stravitelným. Nejdůležitějším opatřením v takovýchto dnech
je ale vynechánínerozpustné vlákniny ze stravy.
Co je to vlastně ta vláknina? Je to směs nestravitelných karbohydrátů vyskytujících se v obilovinách, ovoci
a zelenině, která prochází naším zažívacím traktem v nezměněné podobě. Všechny vlákniny však nejsou stejné. Nás
ale nejvíce zajímá rozdělení vlákniny podle její rozpustnosti ve vodě. Vlákninu tedy dělíme na rozpustnou
a nerozpustnou. Všechny rostliny obsahují oba typy vlákniny, jejich poměr ale může být různý. Oba typy vlákniny
jsou sice pro naše zdraví důležité, nicméně v období, kdy je nám hůř, bychom měli nerozpustnou vlákninu
z jídelníčku vynechat. Nerozpustná vláknina je hrubá hmota, ve vodě nerozpustná, ale vodu dobře absorbující. Je to
například celulóza (ovoce, zelenina, slupky obilných zrn), lignin (houby). Dalšími zdroji jsou také pšeničné otruby,
rýžové a kukuřičné otruby, ořechy, semena a celozrnná jídla. Rozpustná vláknina je lepkavá hmota, která se
rozpouští za působení bakterií v tlustém střevě. Mezi nerozpustné vlákniny se řadí hemicelulóza (otruby, slupky
obilných zrn), pektin (slupky některého ovoce, např. jablek a hrušek, a luštěniny - fazole, hrášek). Doporučená denní
dávka vlákniny u zdravého člověka je 25 – 30 g. Uvedený příklad denního menu obsahuje 14,1 g vlákniny.
Opět tedy vyvstává otázka, jak by mohl vypadat jídelníček pro „horší dny“? Další příklad takového menu
uvádíme na následujících stranách. Nezapomeňte, že je důležité jíst během dne vícekrát menší porce jídla a že je
nutné složení jídelníčku přizpůsobit individuální snášenlivosti potravin. Nezapomeňte také na dodržování pitného
režimu. Během dne bychom měli vypít cca 400 ml tekutin (upřednostňujme čistou vodu) na 10 kg tělesné hmotnosti.
Pijme raději před jídlem, abychom neředili trávicíenzymy a šťávy.
Obrňme se trpělivostí a naslouchejme vlastnímu tělu. A nakonec to nejdůležitější: pokud Vaše obtíže
přetrvávajínebo se dokonce zhoršují, neváhejte a obraťte se včas na svého lékaře.
SNÍDANĚ JAHODOVÝ KOKTEJL
10 jahod, 300 ml rýžového mléka s vápníkem, 2 pol. lžíce rýžového
sirupu, 50 g tofu natural, 1 pol. lžíce karobové pomazánky Karobena
Jahody omyjeme, zbavíme stopky, 7 jahod spolu s rýžovým mlékem
vyšleháme v mixéru s rýžovým sirupem. Tofu natural nakrájíme na plátky,
pokapeme, navrstvíme na kolečka nakrájené tři jahody a vše přelijeme
změklou Karobenou.
1340 kJ (319 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE: bílkoviny 19 g; sacharidy 37,4 g; tuky 8,9 g; cholesterol 0,0 mg
SVAČINA
BROKOLICOVÁ POMAZÁNKA
Jeden plátek žitného chleba, 4 růžičky brokolice, 2 pol. lžíce sójanézy,
1 čaj. lžička sušené řasy nori, jedno rajče (spaříme horkou vodou a oloupeme). Brokolici uvaříme v páře doměkka, rozmačkáme vidličkou, přidáme
řasu nori, sójanézu a dobře promícháme. Podáváme s plátky rajčat.
634 kJ (150 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE: bílkoviny 6,4 g; sacharidy 22,6 g; tuky 4,08 g; cholesterol 0,0 mg
24
OBĚD 3 porce
SVAČINA
DÝ Ň OVÁ BRAMBORAČKA
RÝŽOVÝ JOGURT S JABLKY
400 g dužiny z dýně, 2 velké brambory, špetka
tymiánu, sůl s mořskou řasou, 1,5 l vody, 1 pol.
lžíce oleje (olivový, lněný), zelená petržel. nať
Nastrouháme jedno jablko a podusíme na vodě se třemi
hřebíčky. Jakmile jablka změknou, hřebíčky vyjmeme.
Vychladlá jablka smícháme s rýžovým jogurtem
(višňovým).
638 kJ (162 kcal)
Do vařící vody přidáme nakrájenou dýni a po cca 30
minutách dýni rozmixujeme. Vrátíme na sporák,
vložíme oloupané a na kostičky nakrájené brambory a uvedeme opět do varu. Ochutíme solí
s mořskou řasou a rozemnutým tymiánem. Vaříme
do změknutí brambor. Nakonec přidáme olej,
rozmixujeme. Podáváme s posekanou petrželkou.
1 PORCE OBSAHUJE:
bílkoviny 2,6 g; sacharidy 35,6 g; tuky 1,2 g; cholesterol 0,0 mg
VEČEŘE 4 porce
TĚSTOVINY SE ŠMAKOUNEM
300 g rýžových těstovin, 400 g šmakouna, 2 stroužky česneku (pokud snášíme), 3 velká rajčata,
2 vejce, sůl, trochu rýžového mléka, 2 pol. lžíce
oleje, bazalka, 150 g tvrdého sýru, kukuřičná
strouhanka
Těstoviny uvaříme podle návodu na obalu, scedíme
a necháme vychladnout. Rajčata spaříme horkou vodou,
oloupeme slupku a společně se šmakounem nakrájíme
na kostičky. V pánvi rozehřejeme olej a rajčata se
šmakounem orestujeme a podusíme do měkka. Dochutíme česnekem, solí a rozemnutou bazalkou. Zapékací
mísu lehce vymastíme olejem a vysypeme strouhankou.
Vložíme polovinu těstovin, na ně směs rajčat se
šmakounem a nakonec vrstvu těstovin, vše zalijeme
rozmíchanými vejci s trochou rýžového mléka.
Zakryjeme a pečeme cca 45 minut při 180 °C. Nakonec
posypeme postrouhaným sýrem a lehce zapečeme.
VEPŘ OVÁ PANENKA S CUKETOU
500 g vepřové panenky, 1 kg cukety, 1 velká
cibule, 3 pol. lžíce slunečnicového oleje, sůl
s mořskou řasou, voda na podlití
1 PORCE OBSAHUJE:
2424 kJ (577 kcal)
bílkoviny 44 g; sacharidy 75,6 g; tuky 12 g; cholesterol 228 mg
Vepřovou panenku narychlo orestujeme z každé
strany na pánvi a vložíme do pekáčku, podlijeme
trochou vody, zakryjeme a necháme péci cca 45
minut na 190 °C. Mezitím si oloupeme cukety
a nastrouháme je na hrubém struhadle. Cibuli
nakrájíme na drobné kostičky a na oleji zpěníme
dozlatova. Přidáme nastrouhanou cuketu a dusíme
na mírném plameni cca 20 minut (do změknutí),
dochutíme solí. Můžeme zahustit kukuřičným
škrobem (rozmícháme cca 1 pol. lžíci ve studené
vodě a za stálého míchání vlijeme do cuketového
zelí). Měkké maso podáváme jen s cuketovým
zelím.
2305 kJ (548 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE:
bílkoviny 23,3 g; sacharidy 27 g; tuky 38 g; cholesterol 116 mg
25
Rýže
TÉMA
... jsou dny, kdy bývá o něco hůř
Posledně jsme otevřeli tematické okénko o rýži.
Připomeňme si, že rýže je potravinou, která nám
může pomoci překlenout období, kdy je nám hůř.
Rýže je velmi dobře stravitelná, obsahuje především
škroby (60 – 80 %), poměrně málo bílkovin (gliadinový
orizin), téměř žádný tuk, je hypoalergenní. Loupaná
rýže je vhodnou součástí šetřících diet, druhy se
slupkou jsou zdrojem nejen škrobů, ale i nerozpustné
vlákniny a vitamínů skupiny B a E a některých minerálních látek.
Podle konzistence lze rýži rozdělit na u nás používanější
sklovitou (lesklé sklovité obilky) a na moučnatou
(obvykle kulatozrnné druhy), která se při vaření
rozpadává a zrna se slepují (vhodná na kaše, nákypy,
pudinky, suši, cukrářské výrobky).
RÝŽOVÝ PUDINK
150 g kulatozrnné rýže, 250 ml mléka (lze použít
i sójové, rýžové nebo jiné), špetka soli, 40 g
másla, 60 g cukru, 4 vejce, strouhanka
Rýži propláchneme, zalijeme mlékem a pomalým
varem vaříme do změknutí. Máslo, 1 celé vejce,
3 žloutky a polovinu cukru umícháme do pěny. Poté
promícháme s prochladlou rýží. Dále si ušleháme tuhý
sníh z bílků a zbylého cukru, který také opatrně
promícháme s rýžovou hmotou. Připravenou směsí
naplníme pudinkovou formu, kterou jsme si předem
vymazali máslem a vysypali strouhankou. Formu
pevně zakryjeme alobalem, který jsme předem také
vymazali máslem a posypali strouhankou. Vložíme do
horké vodní lázně (voda musí sahat do 3/4 výšky
formy), přiklopíme poklicía mírným varem vaříme cca
1 hodinu. Poté pudink odkryjeme, necháme vypařit
a pomocí špejle zkusíme, zda je dobře provařený.
Poté formu vyndáme a pudink opatrně vyklopíme.
Podáváme přelitý ovocnou šťávou.
885 kJ (210 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE:
bílkoviny 8 g; sacharidy 41,6 g; tuky 1,5 g; cholesterol 0,0 mg
RÝŽOVÝ NÁKYP
1 a ½ l mléka (lze použít i sójové, rýžové nebo
jiné), 200 – 240 g kulatozrnné rýže, 4 vejce,
4 lžíce cukru krupice, 1 vanilkový cukr, 1/4 lžičky
soli, 1 lžička pomerančové kůry, 50 g másla,
jemná strouhanka na vysypáníformy, skořice
RÝŽOVÁ KAŠE
½ l mléka (lze použít i sójové, rýžové nebo jiné),
100 – 120 g kulatozrnné rýže, 30 g másla, 1/4 lžičky soli, mletá skořice, cukr nebo med na oslazení
Rýži propereme, zalijeme horkou vodou a necháme cca
15 minut stát. Poté zcedíme, dáme do studeného
mléka, osolíme a mírným varem vaříme cca 20 minut.
Hotovou kaši podáváme v misce nebo v hlubokém talíři
posypanou skořicía oslazenou cukrem nebo medem.
1 PORCE OBSAHUJE:
885 kJ (210 kcal)
bílkoviny 8 g; sacharidy 41,6 g; tuky 1,5 g; cholesterol 0,0 mg
26
Uvaříme rýžovou kaši (viz předešlý recept) a dáme ji
vychladnout. Do prochladlé kaše zamícháme žloutky
a pomerančovou kůru, nakonec lehce vmícháme tuhý
sníh ušlehaný z bílků a cukru. Hmotu vložíme do
zapékací misky předem vymazané kouskem másla
a vysypané jemnou strouhankou. Povrch poklademe
kousky másla, přikryjeme alobalem a vložíme do
vyhřáté trouby. Při cca 180 °C pečeme cca 45 minut.
Poté odstraníme alobal a dopečeme ještě cca 15
minut při 160 °C. Upečený nákyp podáváme posypaný
skořicí a lehce poprášený cukrem. Můžeme také přelít
trochou ovocné šťávy, podávat s jemným kompotem
nebo dušenými jablky.
885 kJ (210 kcal)
1 PORCE OBSAHUJE:
bílkoviny 8 g; sacharidy 41,6 g; tuky 1,5 g; cholesterol 0,0 mg
Věřím, že se Vám povedlo uvařit vše,
do čeho jste se pustili, a že jste si po česku po čertech
opravdu pochutnali.
Než se sejde bulletin s bulletinem, přiblíží se nám Vánoce.
A že letos budou
štědré a české. Také menu pro dny,
kdy bývá o něco hůř, vyladíme svátečněji...
Přece se na Vánoce nebudeme odbývat
.
Přeji Vám voňavé, nádherné a zdravé léto se sluníčkem
nad hlavou i v duši. A budete-li mít chuť a náladu,
přispějte také svým receptem
a pošlete ho prosím na adresu:
www.claudie.crohnovanemoc.cz.
Těšíme se na Vaše recepty a nápady,
tak neváhejte a pište...
Mějte se moc krásně, užívejte léto plnými doušky
a „nebojte se dobře najíst“ .
P.S.: Ještě jeden tip: potřebujete-li více
informací o onemocnění Crohnovou
nemocí a ulcerózní kolitidou,
podívejte se na:
www.crohnovanemoc.cz.
BULLETIN VZNIKÁ VE SPOLUPRÁCI
s doc. MUDr. Vladimírem Zbořilem, CSc.,
FN Bohunice, Brno,
a s odbornicína výživu
Mgr. Karlou Večeřovou.
VYDÁ VÁ
GRIFART, spol. s r.o.
Haasova 37a, Brno.
FOTOGRAFIE Vratislav Hnátek
HUM/02/11/02/03
ILUSTRACE Aleš Čuma
GRAFICKÁ Ú PRAVA A PRODUKCE
GRIFART, spol. s r.o.
© 2011 Grifart, spol. s r.o.
www.crohnovanemoc.cz
Odborné informace o všem, co zajímá pacienta
s Crohnovou chorobou a jeho okolí
DIAGNOSTIKA
Zde se dozvíte něco o třech stupních diagnostiky,
kterými se zjišťuje, jak se nemoc vyvíjí, jak se mění
rozsah postižení, jak nemocné orgány reagují na
léčbu a zda nedochází k rozvoji komplikací.
IDIOPATICKÉ STŘEVNÍ ZÁNĚTY
Obsahuje krátké seznámení s historií
diagnostiky a léčby střevních zánětů.
Dále se můžete podrobněji seznámit
s aspekty onemocnění.
MOŽNOSTI PREVENCE
Kapitola upozorňuje
v sedmi bodech na rizikové
stavy a vlivy, které mohou
pacienti sami aktivně
ovlivnit, aby zlepšili
prognózu své nemoci
a umocnili pozitivní
výsledky léčby.
KAPITOLY O LÉČBĚ
ZÁKLADNÍ LÉČEBNÉ METODY,
které jsou využívány při léčbě
Crohnovy nemoci.
NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY LÉČBY
pojednávají o nepříznivých nebo
nezamýšlených odezvách
po podání některého z léčivých
přípravků při léčbě Crohnovy
nemoci a ulcerozní kolitidy.
ON-LINE PORADNA
Máte-li dotaz, podívejte
se nejdříve do kapitoly
„Často kladené
dotazy“. Pokud zde
nenajdete odpověď,
můžete využít
elektronickou poradnu
a dotaz poslat
prostřednictvím
formuláře.
Zde se seznámíte
s diagnostickými
metodami
a léčbou Crohnovy
nemoci.
DOTAZNÍK
Monitoruje spokojenost pacientů
s poskytnutými informacemi o léčbě
idiopatických střevních zánětů.
Jeho cílem je zlepšit péči, která je
v současnosti poskytována.
Výsledky jsou průběžně prezentovány
na www.crohnovanemoc.cz.
HUM/02/09/02/00
BIOLOGICKÁ LÉČBA
Crohnovy nemoci a ulcerozní
kolitidy je poměrně mladá, vysoký
léčebný potenciál této terapie
vzbuzuje u pacientů očekávání
pozitivního obratu ve vývoji jejich
nemoci. Proto je biologické léčbě
věnována samostatná kapitola,
kde se můžete podrobněji informovat o možnostech této terapie.
VIDEO
CROHNOVA NEMOC