POVÍDKY ANETKY VANŽUROVÉ

Komentáře

Transkript

POVÍDKY ANETKY VANŽUROVÉ
POVÍDKY ANETKY VANŽUROVÉ
B
Kája a Verča byly kamarádky. Kája chtěla být kadeřnicí a Verča doktorkou.
Kája bydlela v jednom hezkém domě, měli tam hezký nábytek a Verča
bydlela v bytě v paneláku. Obě byly bystré a ve škole dostávaly samé
jedničky. Měly takový obyčej, že každý den chodily trhat byliny a chodily
jezdit na kobyle Astře. Verča měla souseda, který byl nový obyvatel a měl
v bytě obraz býka. Kája měla doma jako hračky postavičky dobytka - měla
krávu a také příbytek pro psa a všichni bydleli v Přibyslavi.
L
Irma a Sofie byly sestry. Jely do hor a vzaly si s sebou lyže. Tatínek na ně
volal, a Irma to uslyšela jako první, aby tam nevzlykaly, jinak, že je vezme
domů. Když tam dojely, zašly do restaurace ve starém mlýně. Potom
lyžovaly až do večera. Když se večer začalo blýskat, šly do chaty a Sofie
cestou polykala vločky sněhu. Další dny šly zase lyžovat a v té restauraci,
kam šly, plýtvali kečupem. Venku plynul vánek a šel kolem pán s lysou
hlavou. Irma chovala doma lýkožrouta a Sofie si zranila lýtko. Tak jí dali
pelyňkový čaj a taky medvídka z plyše.
M
Žila jednou myška Johanka a hlemýžď Emil a ti si řekli, že půjdou na
karneval za hmyz. A tak šli. Bylo to v Litomyšli. Také řekli, že půjdou do
vymýtěného lesa za švadlenou beruškou Lucií, aby jim ušila kostýmy.
Nejdříve šli ale za sovou Anastázií zeptat se, co si o tom myslí a ta řekla, že
můžou, že se ale musí umýt. A Emil řekl: „My se tedy umyjeme.“ Johanku
potom napadlo: „Co když se sova mýlí..?“ Druhý den ráno pozamykali dům
a šli. Po cestě potkali cvrčka Josefa, jak mu smyčec od houslí smýká po
strunách a pak potkali nějakého ptáka, kterému padalo chmýří a už to byl
jen jeden kilometr do cíle. Došli tam a byli tam až do večera.
P
Byla jednou jedna královna a ta byla pyšná. Její malá princezna měla za
oblečení jen pytel od brambor a za mazlíčka měla slepýše a královna
netopýra. A ten měl odřený pysk. Princezna měla ráda včely, protože
opylovaly její stromy. Královna měla prstýnky, které se třpytily a princezna
měla hříbě, které mělo zlomené kopyto, protože pořád klopýtalo. Královna
se potom pořád zpytovala, protože její dcerka utekla.
S
Simona měla syna a ten strašně rád jedl, a proto byl vždycky sytý. Měl rád
sýr a taky syrovou zeleninu. Jednoho dne, když bylo zrovna sychravo, jedl
syn sýr a Simona řekla mamce, že prší a že musí jít sundat prádlo, které už
usychalo. Nasypala ještě sýkorám krmení, při tom viděla na borovici
sýčka a další den potkali sysla, který měl hlad, protože mu had, který syčel,
ukradl zásoby.
V
Žil jeden výr v dutině stromu a vydra v řece a jmenovali se výr Dan a vydra
Amálie. Někdy se chodili navštěvovat a Dan řekl, že zná nějakou vyžli, která
pořád žvýká a vydra Amálie řekla, že ji půjdou navštívit. A tak šli za tou
vyžlí, už se začalo stmívat a tak potkali vlka, jak vyl na měsíc a Dan řekl, že
už jdou spát a dojdou tam zítra. Další den potkali veverku Tóňu, která si
zvykala na les a potom konečně došli k té vyžli a ta opravdu žvýkala a tak se
s ní skamarádili a chodili tam pak pořád.
Z
Jitka a Markéta si vždycky přály letět letadlem z Ruzyně do Anglie do
města, které se nazývalo Londýn. Tam by se ubytovaly a chodily by na
procházky. To se jim vyplnilo, ale musely brzy vstávat a potom šly do
cukrárny a tam si chtěly koupit něco na zub. Daly si čaj a buchtu a Jitka si
spálila jazyk o čaj. Potom šly do parku, ale zítra už musely jet domů. „Byla to
krásná dovolená,“ řekla Markéta.

Podobné dokumenty