název příspěvku - Fakulta informatiky a managementu

Komentáře

Transkript

název příspěvku - Fakulta informatiky a managementu
OCHRANA DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ - PRŮMYSLOVÁ PRÁVA
Ing. Marek Penhaker, Ph.D.
studijní materiál ke kurzu
Česká i evropská legislativa VaV včetně
ochrany duševního vlastnictví
Fakulta informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové
Projekt Informační, kognitivní a interdisciplinární podpora výzkumu je spolufinancován
Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
1. Úvod
Lidstvo za svou existenci na planetě zemi vytvořilo mnoho zajímavých a mnohdy
prospěšných věcí, které nám slouží doposud. Tyto vynálezy posunuly lidstvo na
vysokou technickou úroveň a mnohdy si bez těchto nápadů nedovedeme běženo
denní život představit. Některými vybranými vynálezy jsou:
Ford vyrobil 15 700 003 automobilů modelu T, všechny měly černou barvu.
Elektrické křeslo vynalezl zubař.
Thomas Alva Edison je držitelem více jak 1300 patentů po celém světě.
40 % světového deního tisku se tiskne na papír z kanadských lesů.
První sklo bylo vyráběno před cca 3500 lety v Mezopotámii.
Lednička byla patentována 8. srpna 1899.
Vinylové LP (long-playing record) vymyslel Peter Carl Goldmark v roce
1948.
První pouliční telefonní automaty nebyly na mince, ale stál vedle nich
"výběrčí", kterému se platilo. Automaty přijímající peníze se objevily v roce
1899.
Barbie a Ken jsou pojmenováni po dětech zakladatelů firmy Mattel.
Prvním nafilmovaným sportovním záznamem byl box. T. A. Edison záběry
pořídil v roce 1894.
Jídlo v konzervách bylo poprvé vyráběno pro vojáky Britského námořnictva
v roce 1813. První otvírák na konzervy však spatřil světlo světa až po roce
1870.
Colgate začal jako první prodávat zubní pastu v tubě. Dříve se prodávala ve
sklenicích.
První CD začaly vyrábět japonské a holandské firmy v roce 1979.
Charles Ginsberg vymyslel v roce 1956 videokazetu.
První Tanky vyrobila Británie během 1. světové války. Název Tank byl
použit, protože nic neznamená a Němci nemohli poznat, o jaký druh zbraně
se jedná.
První ledový čaj se podával během světové výstavy v Saint Louis. Nikdo
totiž v létě nechtěl pít horký anglický čaj. [1]
2. Historie
V roce 500 př. nl. , v řeckém městě Sybaris (nacházející se na území dnešní jižní
Itálie), byl "podporován každý, kdo objevil zdokonalení ve vědě nebo technice. Byl
zahrnut luxusem a podporován v dalším výzkumu po dobu jednoho roku.
Florentinský architekt Filippo Brunelleschi dostal na tři roky patent na člun se
zdvihacím zařízením, který převážel mramor podél řeky Arno v roce 1421.
1
Patent v moderním slova smyslu vznikl v roce 1474, kdy Benátská republika přijala
dekret, podle kterého nové vynálezy, před tím než byly uvedené do praxe, musely
být předány úřadu, aby získaly právo bránit ostatním v jejich používání a výrobě.
Anglie v roce 1623 za krále Jakuba I. následovala se svým „Statutem dominantního
postavení“, který deklaroval, že patenty mohou být uděleny pouze pro projekty
nových vynálezů. Během panování královny Anny (1702-1714), právníci
Anglického dvora zavedly požadavek, aby vždy musel být přiložen písemný popis
vynálezu. Patentový systém v mnoha jiných zemích, včetně Austrálie, je založen na
britských právech a lze vysledovat souvislosti s původním Statutem dominantního
postavení.
Ve Francii byly patenty udělovány monarchií a také ostatními institucemi, jako
byla třeba "Maison du Roi". Nové vynálezy prověřovala Akademie zpravidla
v tajnosti bez nutnosti zveřejnit popis vynálezu. Skutečné využití vynálezu se
považovalo za odpovídající zpřístupnění veřejnosti. Moderní francouzský
patentový systém byl vytvořen v průběhu revoluce v roce 1791. Patenty byly
uděleny bez prověřování od doby, kdy autorské právo bylo považováno za hlavní.
Ve Spojených státech, v době takzvaného koloniálního období z let konfederace
(1778-1789), některé státy přijaly své vlastní patentové systémy. První kongres
přijal zákon „Patent Act“, jako první zákon o patentu v roce 1790 a první patent byl
vydán podle tohoto zákona 31. července 1790 (pro Samuela Hopkinse z Vermontu
na výrobní techniku uhličitanu draselného). [2]
V České republice byl předchůdcem Úřadu průmyslového vlastnictví Patentní úřad,
který byl spolu s Patentním soudem zřízen v roce 1919. K 1. dubnu 1952 byl zřízen
Úřad pro vynálezy a zlepšovací náměty, později Úřad pro vynálezy a Státní úřad
pro vynálezy a normalizaci.
V současnosti Úřad průmyslového vlastnictví je ústřední orgán státní správy České
republiky, v jehož působnosti je ochrana průmyslového vlastnictví, zejména plní
funkci patentového a známkového úřadu. V čele úřadu je předseda, kterého
jmenuje a odvolává vláda. Úřad byl zřízen ke dni 1. ledna 1993 zákonem č.
21/1993 Sb. v rámci rozdělení Československa.
Jako patentový a známkový úřad do působnosti Úřadu průmyslového vlastnictví
patří především udělování patentů a vedení rejstříků ochranných známek. Dále se
zabývá ochranou průmyslových vzorů, užitných vzorů, topografie polovodičových
výrobků, zeměpisných označení a označení původu výrobků. V těchto oblastech
úřad rozhoduje ve správním řízení.
Tento úřad je rovněž je činný v oblasti právní úpravy patentových zástupců,
získává, zpracovává a zpřístupňuje fond světové patentové literatury, zabezpečuje
plnění závazků z mezinárodních smluv z oblasti průmyslového vlastnictví, jichž je
Česká republika členem, a spolupracuje s mezinárodními organizacemi a úřady
jiných států v oblasti ochrany průmyslového vlastnictví. Úřad vydává věstník,
v němž jsou zejména oznamovány skutečnosti o vedených správních řízeních
a o udělených ochranách. [3]
2
3. Úřad průmyslového vlastnictví
Úřad průmyslového vlastnictví je ústředním orgánem státní správy České
republiky na ochranu průmyslového vlastnictví. V jeho čele je předseda jmenovaný
vládou. Historie Úřadu sahá až do roku 1919, kdy byl založen Patentový úřad. Úřad
plní zejména funkci patentového a známkového úřadu. Mezi jeho základní funkce
patří:
rozhoduje v rámci správního řízení o poskytování ochrany na vynálezy,
průmyslové vzory, užitné vzory, topografie polovodičových výrobků,
ochranné známky, zeměpisná označení a označení původu výrobků a vede
příslušné rejstříky o těchto předmětech průmyslových práv;
vykonává činnost podle předpisů o patentových zástupcích;
získává, zpracovává a zpřístupňuje fond světové patentové literatury;
zabezpečuje plnění závazků z mezinárodních smluv z oblasti průmyslového
vlastnictví, jichž je Česká republika členem;
aktivně se účastní spolupráce s jinými orgány státní správy při prosazování
průmyslových práv
spolupracuje s mezinárodními organizacemi a
jednotlivých států na poli průmyslového vlastnictví.
národními
úřady
Systém ochrany práv k předmětům průmyslového vlastnictví spočívá v tom, že ke
vzniku těchto práv je třeba výroku (rozhodnutí) státního orgánu, kterým je právě
Úřad průmyslového vlastnictví. Práva k předmětům průmyslového vlastnictví se
zapisují do rejstříků vedených Úřadem, které jsou veřejně přístupné, a zveřejňují
se ve Věstníku Úřadu. Ochranné známky Ochrannou známkou je označení grafického znázornění, tvořené zejména slovy, písmeny, číslicemi, barvou, kresbou nebo
tvarem výrobku či jeho obalu, určené k rozlišení výrobků nebo služeb. Přihlášku
ochranné známky k zápisu do rejstříku může podat jak fyzická, tak i právnická
osoba. Úřad průmyslového vlastnictví provede formální průzkum, zda má přihláška zákonem předepsané náležitosti, a poté i věcný průzkum, při němž zjišťuje,
zda předmětem přihlášky není označení, které je nezpůsobilé k zápisu do rejstříku.
Touto nezpůsobilostí se rozumí např. shodnost s jinou dříve zapsanou ochrannou
známkou, druhové nebo popisné označení, klamavé nebo nepravdivé označení
apod. V Úřadu průmyslového vlastnictví funguje plně automatizovaný systém řízení o ochranných známkách a systém rešeršní podle libovolných kritérií (např.
podle znění známky, podle druhu, podle obrazového třídění, podle majitele i podle
tříd výrobků a služeb). V systému jsou uloženy záznamy o všech ochranných
známkách přihlášených národní cestou i o všech mezinárodních zápisech. Zápisem
do rejstříku získává vlastník ochranné známky výlučné právo tuto známku používat. Platnost zápisu trvá 10 let, tuto dobu však vlastník může proti zaplacení poplatku prodloužit podáním žádosti o obnovu zápisu vždy o dalších 10 let.
http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/ochranne-znamky.html.
Průmyslové
vzory Ochrana průmyslového vzoru zápisem do rejstříku je určena pro řešení designérská. Průmyslovým vzorem se rozumí vzhled výrobku, spočívající zejména ve
znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného,
3
nebo jeho zdobení. Jde o vizuálně vnímatelnou vlastnost výrobku, nikoliv např. o
jeho technickou nebo konstrukční podstatu. Výrobkem je průmyslově nebo
řemeslně vyrobený prostorový nebo plošný předmět. Grafika sama o sobě, bez
spojení s konkrétním výrobkem, průmyslovým vzorem není. Ne každý průmyslový
vzor je možné chránit. Průmyslový vzor lze chránit, je-li nový a má-li individuální
povahu. Nový je, nebyl-li přede dnem podání přihlášky nebo přede dnem vzniku
práva přednosti zpřístupněn veřejnosti shodný průmyslový vzor. Za takové
zpřístupnění se nepovažuje případ, když byl průmyslový vzor zpřístupněn původcem průmyslového vzoru nebo jeho právním nástupcem během 12 měsíců přede
dnem podání přihlášky. Průmyslové vzory se považují za shodné, jestliže se liší
pouze nepodstatně. Průmyslový vzor má individuální povahu, jestliže celkový dojem, který vyvolává u informovaného uživatele, se liší od celkového dojmu, který u
něj vyvolává průmyslový vzor zpřístupněný přede dnem podání přihlášky. Vedle
základních požadavků pro ochranitelnost průmyslových vzorů jsou ještě další, v
aplikaci méně frekventované. Pokud se jich týká, je třeba odkázat na platný zákon
č. 207/2000 Sb, o ochraně průmyslových vzorů. O zápis průmyslového vzoru do
rejstříku se žádá přihláškou průmyslového vzoru, nejlépe s použitím formuláře
dostupného v podatelně Úřadu nebo na Internetu. Přihláška průmyslového vzoru
se podává poštou, elektronicky nebo osobně v Úřadu. Přihláška musí obsahovat
údaje o přihlašovateli, projev jeho vůle o zápis průmyslového vzoru do rejstříku a
vyobrazení průmyslového vzoru, které dává jednoznačnou představu o vzhledu
výrobku. Vyobrazení průmyslového vzoru je nejdůležitější přílohou přihlášky a
jeho provedení je třeba věnovat velkou péči, neboť jen ono definuje předmět
ochrany a rozsah této ochrany. Vyobrazení může mít formu fotografie nebo
výkresu. Přihláška může být podána jako jednoduchá tzn., že zápis do rejstříku je
požadován pro jeden průmyslový vzor, nebo jako hromadná tzn., že v přihlášce je
požadován zápis dvou nebo více průmyslových vzorů. Průmyslové vzory obsažené
v hromadné přihlášce musí patřit do jedné třídy mezinárodního třídění průmyslových vzorů. Získaná ochrana zabezpečuje vlastníku výlučné právo užívat průmyslový vzor, bránit třetím osobám užívat jej bez jeho souhlasu, poskytnout souhlas s
užíváním průmyslového vzoru jiným osobám (licence) nebo na ně právo na průmyslový vzor převést (např. ho prodat). Užíváním průmyslového vzoru se rozumí
zejména výroba či uvedení na trh výrobku, ve kterém je průmyslový vzor ztělesněn
nebo na kterém je aplikován. Ochrana zapsaného průmyslového vzoru trvá 5 let
ode dne podání přihlášky průmyslového vzoru. Vlastník průmyslového vzoru může
dobu ochrany opakovaně obnovit, a to vždy o 5 let, až na celkovou dobu 25 let.
http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/prumyslove-vzory.html Databáze průmyslových vzorů http://www.upv.cz/cs/sluzby-uradu/databaze-on-line/databazeprumyslovych-vzoru.html Databáze ochranných známek http://www.upv.cz/cs/sluzbyuradu/databaze-on-line/databaze-ochrannych-znamek.html [4].
4. Světový žebříček patentů současnosti
Největším podavatelem patentových žádostí se už po devatenácté v řadě stala
společnost IBM. Ta jen v loňském roce získala 6180 amerických patentů.
Společnost se v tiskové zprávě chlubí tím, že na patentech pracovalo přes 8000
vývojářů ze 46 zemí USA a 36 dalších států.
4
Obr. 1: Deset největších lídrů v udělených patentech v roce 2011 v USA
Mezi „nejdůležitější podané patenty“ prý patří ten na autorizaci uživatelů
v elektronických obchodech, automatizovaný popis výsledků analýz pomocí
běžného jazyka, simulace kortikálních funkcí mozku a speciální analytické funkce
pro velké objemy dat. Objem patentů IBM každoročně roste, zatímco v roce 1993 si
jich firma pořídila něco málo přes tisíc, dnes už je to šestkrát tolik.
Obr. 2: Historie IBM co do získaných patentů za posledních 19 let
Dalšími velkými závodníky v soutěži o co nejvíce patentů jsou firmy Samsung,
Canon, Panasonic, Toshiba, Microsoft, Sony, Seiko Epson, Hon Hai a Hitachi. Tato
„velká desítka“ si v loňském roce nechala uznat přes 28 000 patentů. [5]
4.1. Přehled nejzajímavějších patentů
Systém a metoda pro simulaci mozkové kůry – patentovaný vynález
popisující metodu vývoje počítačového systému simulujícího činnost
5
mozku, který bude schopen napodobit kognitivní systémy a funkce
mozkové kůry (U.S. Patent #8,005,773).
Elektronické podněty motivující ke zdravým stravovacím návykům – patent
popisující metodu, systém a program využívající analytické nástroje
k vytváření elektronických podnětů pro zdravé stravování (U.S. Patent
#8,078,492).
Metoda pro udělování uživatelských oprávnění na zabezpečených
doménách internetových obchodů – zákazníkům společnosti IBM se
softwarovým řešením WebSphere Commerce tento patent pomůže snížit
náklady na administrativu a využívání zdrojů díky jednotnému systému
zabezpečení a autentizace napříč různými internetovými obchody. Uživatel
bude po prvním přihlášení automaticky ověřen a veden jako přihlášený
i pro ostatní internetové obchody provozované danou společností (U.S.
Patent #8,019,992).
Určování budoucí polohy prostřednictvím sociálních sítí – tento patent
popisuje způsob, jakým lze předpovědět, kam má jedinec namířeno na
základě poloh jeho vrstevníků vedených v rámci určité sociální sítě. Patent
umožňuje uživatelům získané informace mezi sebou nasdílet a využít (U.S.
Patent #8,031,595). [6]
5. Počet patentů na počet obyvatel
I když čeští vědci v roce 2008 dosáhli u Evropského patentového úřadu zapsání
více patentů než o rok předtím, za většinou vyspělých států stále s velkým
odstupem zaostávají. Vyplývá to z čerstvě vydané zprávy Rady vlády pro vědu
a výzkum, ta data o patentech vydává s více ročním zpožděním.
České firmy i jednotlivci si v roce 2008 zapsaly u evropského úřadu 42 patentů, což
je o čtyři více než o rok předtím. V hrubém přepočtu to znamená 4,2 patentu na
milion obyvatel.
5.1. V Evropě vede Německo a Finsko
Zvýšení bledne v porovnání s Německem, které bylo téměř čtyřicetkrát úspěšnější
– jeho vědci dosáhli totiž v uvedeném roce zapsání 164 patentů na milion obyvatel.
Přes stovku zapsaných patentů na milion obyvatel se přehoupl počet ještě u Finska
(154) a Nizozemska (118). Tyto tři státy v počtu uznaných patentů dlouhodobě
vedou.
Ze sledovaných zemí na tom v Evropě byly hůře jen Polsko (0,7 udělených patentů
na milion obyvatel), Slovensko (1,3) a Řecko (2,5). V sousedství Česka je u dna
i většina nových států EU. „Příčinou zaostávání nových členských zemí jsou
především struktura jejich průmyslu, který se stále ještě uplatňuje na
mezinárodních trzích zásluhou nižších nákladů práce,“ komentují autoři zprávy.
5.2. Množství patentů v Americe
Lépe na tom Češi nejsou ani u Amerického patentového úřadu, kterému vévodí
přihlašovatelé z Japonska s 263 přihláškami na milion obyvatel. Druzí jsou s 254
6
přihláškami USA a třetí se 164 patenty Finové. Češi zde uplatnili zhruba stejný
poměrný počet jako v Evropě - 4,8 patentů na milion obyvatel.
I u českého patentového úřadu pak vévodily zahraniční firmy. Zatímco jim předloni
udělil Úřad průmyslového vlastnictví 1042 patentů a uznal dalších 3513, které jsou
už registrované v Evropě, českým přihlašovatelům udělil jen 239 patentů.
Investicemi do vědy a výzkumu přitom Česko za ostatními státy tolik nezaostává:
Zatímco průměrné výdaje evropské sedmadvacítky jsou 1,77 procenta HDP,
v Česku je to 1,54 procenta. Absolutně nejvíc na světě dává na vědu a výzkum
Švédsko – 3,6 procenta HDP.
5.3. Duševní vlastnictví si nejlépe chrání Francouzi
České firmy ovšem zaostávají i v tom, jak si své patenty a inovace chrání. Zatímco
ve Francii si své duševní vlastnictví formou přihlášky patentu, registrací obchodní
známky či průmyslového vzoru a autorských práv chrání podle statistik Eurostatu
84 procent firem, v Česku je to jen necelá polovina - 38 procent firem.
Srovnatelně s Českem jsou na tom Slovensko a Rumunsko, naopak výrazně
zaostává Maďarsko, kde své duševní vlastnictví chrání jen necelých 23 procent
firem. [7]
6. Mezinárodní srovnání
V roce 2008 českými přihlašovateli podáno u EPO 125 patentových přihlášek, což
bylo necelých 0,1 % všech patentových přihlášek podaných v tomto roce u EPO
a na milion obyvatel tak připadalo 12 přihlášek. V rámci celé Evropské unie bylo
podáno u EPO více jak 53 tisíc přihlášek patentů a ty se podílely 44 % na všech
přihláškách podaných u EPO, na milion obyvatel EU27 připadalo 107 patentových
přihlášek.
Spojené státy se v roce 2008 podílely na všech patentových přihláškách podaných
u EPO 24 %, a Japonsko necelými 17 %. Z evropských států ukrajuje největší podíl
z přihlášek podaných u EPO Německo, a to konkrétně 19 %. Za Německem se
s velkým odstupem nachází Francie (7 %) a Švýcarsko (4 %).Pokud patentové
přihlášky vztáhneme k milionu obyvatel, je patrné, že nejlépe je na tom v případě
tohoto ukazatele Švýcarsko s 600 patenty na milion obyvatel v roce 2008. Více jak
250 přihlášek připadalo na milion obyvatel v Německu, Finsku a Švédsku.
Stejně jako je nejvíce patentových přihlášek podaných u EPO původem od
evropských přihlašovatelů, je tomu, zcela dle očekávání stejně i v případě
udělených patentů. V zemích EU27 má původ dokonce 49 % všech patentů
udělených EPO. Spojeným státům pak bylo evropským patentovým úřadem
přiznáno 21 % a Japonsku 18 % patentů. Mezi evropskými státy opět dominuje
Německo s 23% podílem. [8]
7
Obr. 3: Patentové přihlášky podané u EPO, 2008 (počet na milion obyvatel) [9]
V rámci EU27 připadalo na milion obyvatel 59 patentů udělených EPO, což je více
jak desetkrát než v ČR. Nejvíce patentů udělených Evropským patentovým úřadem
na milion obyvatel připadalo, stejně jako v případě patentových přihlášek, ve
Švýcarsku (316), Švédsku (171), Německu (164) a Finsku (154).
Obr. 4: Patenty udělené EPO, 2008 (počet na milion obyvatel) [9]
Třetina patentů platných pro území ČR patří německým přihlašovatelům? V hightech oborech mají Češi pouze 5% patentů. Hl.m. Praha je v oblasti patentové
aktivity mezi kraji jedničkou.
Český statistický úřad ve spolupráci s Úřadem průmyslového vlastnictví České
republiky zveřejnil na svých internetových stránkách podrobné údaje týkající se
statistik vybraných ochran průmyslového vlastnictví (patenty a zapsané užitné
vzory) v České republice v posledních 16 letech (1995 až 2010).
Na konci roku 2010 dosáhl počet patentů platných pro území České republiky více
jak 23 tisíc. Od roku 1995 bylo v České republice uděleno nebo validováno pro
území ČR téměř 40 tisíc patentů. K 31.12.2010 z nich bylo evidováno jako stále
platných cca 23 tisíc. Od roku 2002 dochází k výraznému nárůstu počtu udělených
patentů zahraničním subjektům prostřednictvím tzv. validace evropských patentů.
V roce 2010 bylo uděleno v České republice ať už národní cestou nebo
prostřednictvím tzv. validace patentů udělených Evropským patentovým úřadem
4,6 tisíc patentů, tj. o 3 tisíce více než před deseti lety.
8
Na konci roku 2010 dosáhl podíl evropských patentů validovaných Úřadem
průmyslového vlastnictví ČR (dále jen ÚPV ČR) pro území České republiky téměř
60 %. Od roku 2002, kdy Česká republika přistoupila k Úmluvě o udělování
evropských patentů, a tím i k možnosti dosažení patentové ochrany na území
České republiky prostřednictvím evropského patentu, bylo ÚPV ČR takto
validováno 16 206 patentů. V roce 2010 bylo validováno ÚPV ČR 3 694 patentů
udělených Evropským patentovým úřadem (o 8,5 % více než v roce 2009), proti
911 patentům, které ÚPV ČR udělil tzv. národní cestou.
Necelá třetina (32 %; 7,7 tisíc) platných patentů má u nás přihlašovatele
z Německa. Přihlašovatelé ze Spojených států vlastní 12 %, z Francie 8,6 % a ze
Švýcarska 7,7 % patentů v České republice. Na konci roku 2010 byl podíl domácích
přihlašovatelů na platných patentech s účinky pro území ČR pouze 8 %.
Jestliže ještě v roce 1995 se tuzemští přihlašovatelé podíleli 44 % na udělených
patentech v České republice v daném roce, tak v roce 2005 to bylo 15 %, a v roce
2010 dokonce pouhými 6 %. Od roku 1995 bylo u nás uděleno nebo validováno
nejvíce patentů přihlašovatelům z Německa (11,9 tisíc a z nich je 63 % stále
platných). S poměrně velkým odstupem následovali přihlašovatelé ze Spojených
států s 5,2 tisíci udělenými patenty v tomto období a domácí přihlašovatelé
s 4,9 tisíci udělenými patenty. Ovšem v případě patentů udělených českým
přihlašovatelům v tomto období jich bylo na konci roku 2010 platných pouze 39 %.
Na konci roku 2010 bylo v oboru „Organická chemie“ u nás zaznamenáno celkem
3 450 platných patentů. Jen v roce 2010 jich ÚPV ČR udělil (popř. validoval) 701.
Také u domácích přihlašovatelů patří tento obor spolu s oborem „Doprava
a skladování“ mezi nejvýznamnější z hlediska patentové ochrany. Jako velmi
významný z hlediska celkového počtu platných patentů je potřeba také zmínit obor
“Lékařské, zubní a hygienické přípravky“, kde bylo k 31.12.2010 u nás
zaznamenáno 2 307 platných patentů.
V případě užitných vzorů, kde 93,6 % platných užitných vzorů má majitele z České
republiky, je situace poněkud odlišná. Nejvýznamnějšími obory jsou „Stavby“ s 931
a „Doprava a skladování“ s 889 platnými užitnými vzory.
K 31.12.2010 se podniky podílely 58 % na platných patentech udělených
přihlašovatelům z ČR, 20 % patřilo fyzickým osobám. Veřejné výzkumné instituce
i veřejné vysoké školy jsou majiteli shodně 10 % platných patentů. Zatímco
v případě podniků jedna třetina současně platných patentů byla udělena před
rokem 2005, tak u veřejných výzkumných institucí to byla přibližně čtvrtina (27
%) a v případě veřejných vysokých škol dokonce pouze jedna desetina (9 %).
Jestliže v roce 2005 podaly veřejné vysoké školy pouze 30 patentových přihlášek
tak v roce 2010 to bylo již 200 a jejich podíl na celkovém počtu patentových
přihlášek podaných u ÚPV ČR domácími přihlašovateli stoupl z 5 % v roce 2005 na
23 % v roce 2010. Podobný trend byl u veřejných vysokých škol zaznamenán
i v případě zapsaných užitných vzorů (z 10 v roce 2005 na 172 v roce 2010).
Veřejné výzkumné instituce podaly ve stejném roce 77 patentových přihlášek,
podniky 320 a fyzické osoby 267. Počet patentových přihlášek podanými
9
tuzemskými podniky se u nás v posledních 10 letech pohybuje mezi 230 až 320
ročně.
V letech 1995 až 2010 bylo domácím přihlašovatelům z celkem 4 849 udělených
(validovaných) patentů v České republice uděleno pouze 238 patentů v high-tech
oborech, a to především v oblasti mikroorganického a genetického inženýrství. Na
konci roku 2010 necelá polovina (46 %) českých platných patentů v high-tech
oborech patřila veřejným výzkumným institucím. Na tuzemské podniky připadalo
27 % a fyzické osoby 17 % těchto patentů. Za posledních 16 let bylo u nás
domácím přihlašovatelům uděleno v oblasti biotechnologií 122 (7 v roce 2010)
patentů a v oblasti obnovitelných zdrojů 34 (4 v roce 2010) patentů.
Z přihlášek podaných mezi roky 1995 až 2000 českými přihlašovateli byl patent
udělen necelé polovině z nich (45 %). Nejvyšší úspěšnost zaznamenaly veřejné
vysoké školy a veřejné výzkumné instituce, kde byl patent udělen u 88 %, resp.
82 % podaných patentových přihlášek. U podniků to bylo v 60 % případů
a u fyzických osob pouze u 29 % podaných patentových přihlášek. Průměrná doba
od podání patentové přihlášky po udělení patentu byla u ÚPV ČR u českých
přihlašovatelů ve výše uvedeném období 3,25 roku.
Z důvodu soustředění velkého počtu veřejných vysokých škol a veřejných
výzkumných institucí v Praze je celkem očekávatelné, že nejvýznamnějším
regionem z hlediska počtu patentových ochran je Praha. Z celkového počtu 1 904
patentů platných k 31. 12. 2010 jich 667 tj. 36 % podali právě přihlašovatelé, kteří
mají sídlo v Praze. Druhým nejvýznamnějším regionem je Jihomoravský kraj.
Přihlašovatelé z tohoto kraje vlastnili 205 patentů platných k 31. 12. 2010. Za
zmínku stojí ještě kraj Středočeský se 181 a Moravskoslezský se 131 platnými
patenty pro území České republiky k 31. 12. 2010.
Na konci roku 2010 u platných patentů pro území České republiky, u nichž se na
chráněném vynálezu podíleli domácí výzkumníci (1 940 patentů) byla jako
původce vynálezu uvedena žena pouze ve 141 případech. Velké rozdíly najdeme,
pokud porovnáme údaje o původcích u jednotlivých typů přihlašovatelů patentů.
Pokud jde o podniky a fyzické osoby, tak pouze 6 %, resp. 4 % původců jsou
u těchto přihlašovatelů ženy. Naopak u vysokých škol je původcem vynálezu
chráněného platným patentem žena již v 11% a u veřejných výzkumných institucí
dokonce ve 20 %.
V letech 1993 až 2008, tj. za posledních 16 let, podaly subjekty z České republiky
u Evropského patentového úřadu (EPO) sice 885 patentových přihlášek, ale tento
počet tvoří pouze 0,05 % z celkového počtu přihlášek podaných u EPO v tomto
období. Např. přihlašovatelé z Rakouska ve stejném období podali u EPO 15 tis.
přihlášek, z Nizozemska 52 tis. a z Německa dokonce téměř 300 tis. přihlášek.
V roce 2008 podaly subjekty z ČR u EPO necelých 12 patentových přihlášek na
milion obyvatel. Tento ukazatel je stále hluboko pod průměrem celé EU27 (107
přihlášek/milion obyvatel), přesto se počet patentových přihlášek podaných
subjekty z ČR u EPO v posledních letech každoročně zvyšuje. [10]
10
Obr. 5: Struktura patentů udělených v ČR podle země přihlašovatele [9]
Obr. 6: Patentové přihlášky podané přihlašovateli z ČR podle typu přihlašovatele [9]
Obr. 7: Patenty udělené přihlašovatelům z ČR podle typu přihlašovatele [9]
11
Obr. 8: Patenty udělené v ČR podle způsobu udělení [9]
7. Definice a uplatnění ochrany duševního vlastnictví
Důležité je předcházení zklamání z uplatnění práva na ochranu duševního
vlastnictví jinými lidmi. Jedná se o investice do budoucnosti nejen pro jedince či
organizaci, ale pro celou společnost. Z tohoto pohledu se jedná o mocný obchodní
nástroj, se kterým lze na úrovni spolupracovat s praxí. Prokazatelně se tím také
zvyšuje kredit pracoviště nejen pro tuzemské , ale i zahraniční partnery. Nehledě
k tomu že příjmy v budoucnu za VaV tvořit příjmy z RIV kde perspektiva
financování je 50/50 a nyní je financování nastaveno na poměr 30/70.
Obr. 9: Bodové hodnocení jednotlivých druhů výsledků dle RIV 2011 [9]
7.1. Patentová definice
Patent je veřejná listina vydaná příslušným patentovým úřadem, která poskytuje
právní ochranu na vynález po dobu až 20 let (jsou-li placeny udržovací poplatky),
a to na teritoriu, pro něž byl tímto úřadem vydán (např. ÚPV ČR uděluje tzv.
12
národní cestou patenty s platností na území ČR). O patent se žádá podáním
patentové přihlášky u příslušného patentového úřadu dle zákona č. 527/1990 Sb.
Patenty se udělují na vynálezy, které jsou nové, jsou výsledkem vynálezecké
činnosti a jsou průmyslově využitelné.
Patentovat lze nejen výrobky a technologie, ale i chemicky vyrobené látky, léčiva,
průmyslové produkční mikroorganismy, jakož i mikrobiologické způsoby
a výrobky těmito způsoby získané.
Patentovat naopak nelze objevy nebo vědecké teorie, programy pro počítače, nové
odrůdy rostlin a plemena zvířat či způsoby chirurgického nebo terapeutického
ošetřování lidského nebo zvířecího těla a diagnostické metody používané na
lidském nebo zvířecím těle.
7.2. Poloprovoz, ověřená technologie, odrůda resp. Plemeno
Poloprovoz ověřuje původní výsledky výzkumu a vývoje.
Jedná se o zkušební a ověřovací provozy, sloužící pro ověření vlastností, činností,
poruchovosti a dalších sledovaných parametrů před uvedením (např. technologie
nebo systému) do provozu k maximálnímu nebo plánovanému výkonu.
Nutnou podmínkou je novost a unikátnost ověřovaného návrhu – celý výrobní
postup (technologie) i strojní vybavení; za poloprovoz nelze označit stávající nebo
již funkční provozy, u kterých dochází k obměně, rozšíření nebo vylepšení pouze
dílčích technologických nebo systémových prvků, včetně prvků ovládacích.
Ověřená technologie - obdoba poloprovozu s tím rozdílem, že novost je aplikována
u výrobního postupu (technologie). Podmínkou je testování technologie, podložené
protokolem o ověření a následné uplatnění ve výrobě.
7.3. Užitný vzor, Průmyslový vzor
Technické řešení užitného vzoru, které je jeho podstatou a je jím po vydání
osvědčení o zápisu chráněno, nemusí dosahovat tvůrčí úrovně patentovatelného
vynálezu. Požaduje se však, aby přesahovalo rámec pouhé odborné dovednosti,
nebylo jen vnější úpravou výrobku, a bylo průmyslově využitelné.
U užitného vzoru se nezkoumá způsobilost k ochraně, tzn., že užitný vzor je zapsán
vždy, pokud splňuje zápisné podmínky dané zákonem. Průmyslovým vzorem je
výsledek, který požívá ochrany podle zákona č.207/2000 Sb., o ochraně
průmyslových vzorů a o změně zákona č.527/1990 Sb., o vynálezech,
průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů.
Užitným vzorem nelze chránit výrobní postupy. Ochranu užitným vzorům
poskytuje asi 40 států. Užitné vzory zapisuje do rejstříku užitných vzorů Úřad
průmyslového vlastnictví.
7.4. Prototyp, Funkční vzorek
Výsledek „Funkční vzorek“ realizoval původní výsledky výzkumu a vývoje, které
byly uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem.
13
Jedná se o obdobu prototypu, pouze s tím rozdílem, že za vývojem či výrobou
funkčního vzorku bezprostředně nenásleduje sériová nebo hromadná výroba.
Jedná se např. o návrh, vývoj a následnou výrobu unikátního přístroje nebo
laboratorního zařízení. Za takový výsledek může být ale považován pouze takový
výrobek nebo přístroj, jehož vývoj byl cílem řešení projektu aplikovaného
výzkumu, experimentálního vývoje a inovací nebo jiných aktivit aplikovaného
VaVaI.
7.5. Software
Výsledek „Software“ realizoval původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly
uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Jedná se o výsledek,
kdy software vznikl prokazatelně v souvislosti s řešením výzkumné aktivity a jeho
autorem (tvůrcem) je / jsou osoby podílející se u příjemce (nebo dalšího
účastníka) na řešení výzkumné aktivity, a který může být volně využíván v souladu
s licenčními podmínkami tvůrce a v souladu s § 16 zákona.
Nejedná se o software, který příjemce vytvořil pouze pro svoji potřebu a který
využívá pouze příjemce nebo další účastník, nebo který je určen výhradně a pouze
po potřeby poskytovatele (tzn. pokud není jeho vývoj dán požadavkem právních
předpisů).
Obr. 10: UPV - vyhledání
14
Obr. 11: Informace k P nebo UZV na UPV
Obr. 12: Detaily dokumentu
7.6. Validace z pohledu RIV -OBD
Rokem priority se rozumí rok podání „první“ patentové přihlášky
v jakékoliv zemi (problém P a UZV)
Přiřazení k projektu (VaV) vždy jinak 0!
Licenční smlouva!!
Pracoviště původců a smlouvy (i DPP, DPČ)
Čísla registrační a evidenční, data přijetí podání.
Výnosy z ODV jdou poskytovateli financí (GP)
15
7.7. Verifikace výsledků MŠMT
Provádí člen odborné komise RVVI
P – hodnotí se jen udělené, nikoli přihláška!!! (Brno - body)
P – zápis na UPV, lic. Smlouva na UPV
FV – lic smlouvy, fyzická kontrola,
SW – lic.smlouva,
kde SW k dispozici,
kde návod k použití,
verifikaci software,
validace software,
kolik programových řádek
UZV – zápis na UPV, ls. Evidovaná na UPV
Obr. 13: Patentové přihlášky podané veřejnými vysokými školami z ČR podle roku podání
Obr. 14: Patentové přihlášky podané veřejnými vysokými školami z ČR podle roku podání
8. Základní pojmy
Původcem vynálezu je ten, kdo jej vytvořil vlastní tvořivou prací. Původcem či
spolupůvodcem může být pouze fyzická osoba. Tato osoba má právo na
původcovství (je to osobnostní právo, nepřevoditelné na třetí osoby). Osoba
16
původce je uváděna v přihlášce vynálezu a v patentové listině a údaje o původci
jsou zapisovány do patentového rejstříku.
Přihlašovatelem může být původce nebo jeho právní nástupce. Osoba
přihlašovatele je rovněž uváděna v přihlášce vynálezu a v patentové listině a údaje
o přihlašovateli jsou zapisovány do patentového rejstříku. Udělením patentu se
přihlašovatel stává majitelem patentu. Majitel patentu má výlučné právo vynález
využívat, poskytovat souhlas k jeho využívání jiným osobám (licence) anebo na ně
patent převést písemnou smlouvou.
Rokem priority se rozumí rok podání „první“ patentové přihlášky v jakékoliv zemi.
Spoluvlastnictví tam, kde jsou nové znalosti vytvořeny společně více účastníky
a nelze je rozdělit mezi jednotlivé partnery, vzniká spoluvlastnictví těchto
výsledků.
Spoluvlastníci mají povinnost dohodnout mezi sebou rozdělení a podmínky
výkonu vlastnických práv k novým znalostem.Ideálním případem je smluvní
ujednání spoluvlastníků.
Národní patent má národní působnost. Nemůže jej již nikdo patentovat jinde ale
může jej jinde využívat. Může být rozšířen do 12 měsíců podáním nadnárodních
přihlášek – priorit.Patent ani UZV nelze podat opětovně.
Evropský patent – EPO poskytuje svému majiteli v každém smluvním státě, pro
který byl udělen, po jeho příp. validaci, stejná práva, jaká by pro něho vyplývala
z národního patentu uděleného v tomto státě.
Evropskou patentovou přihlášku pro získání evropského patentu může podat
kterákoli osoba (fyzická i právnická, i pokud má bydliště nebo sídlo v nesmluvním
státě), a to u Evropského patentového úřadu (EPO) v Mnichově nebo v jeho
pobočkách v Haagu nebo v Berlíně, a pokud to právo smluvního státu připouští
nebo předepisuje, i u ústředního úřadu průmyslového vlastnictví nebo jiného
příslušného orgánu smluvního státu.
Od 1. července 2002 lze podat evropskou patentovou přihlášku i u Úřadu
průmyslového vlastnictví České republiky. Doba platnosti evropského patentu je
20 let ode dne podání přihlášky.
Patentová rodina (patent family) je soubor patentů přijatých v různých zemích
k ochraně jednoho vynálezu. Vynálezce obvykle podává první (prioritní)
patentovou přihlášku v zemi, kde sídlí. Po podání přihlášky má 12-měsíční lhůtu
k zajištění ochrany svého vynálezu v ostatních zemích. Je pravidlem, že patentová
rodina se skládá z prioritní přihlášky u národního úřadu a ekvivalentních
zahraničních verzí přihlášky s tímto stejným původcem, příp. původci.
Trojitá patentová rodina (triadic patent family) znamená, že pro jeden vynález
stejného původce byla podána patentová přihláška u EPO, JPO (Japonský patentový
úřad) a USPTO.
Pro patentovou rodinu vstupující do databáze má základní význam stejný původce
a první (prioritní) přihláška patentu. Trojité patentové rodiny zvyšují kvalitu
a mezinárodní srovnatelnost patentových ukazatelů (je eliminována domácí
výhoda a vliv zeměpisné polohy).
17
Mezinárodní přihláškou podanou podle Smlouvy o patentové spolupráci (Patent
Cooperation Treaty, PCT), která pro Českou republiku vstoupila v platnost dnem
20. 6. 1991, lze získat ochranu až ve 143 smluvních státech, včetně čtyř
regionálních patentů (stav k 10.5.2011).
Podstata tohoto systému spočívá v tom, že přihlašovatel, který požaduje udělení
patentu v několika zemích, podá pouze jednu přihlášku, u které se před předáním
do národních patentových úřadů příslušných zemí provede tzv. mezinárodní
řízení, jehož hlavními etapami jsou:
mezinárodní rešerše,
mezinárodní předběžný průzkum
mezinárodní zveřejnění přihlášky.
Druhá fáze řízení pak probíhá před národními, resp. regionálními úřady. Výsledek
mezinárodní rešerše a mezinárodního předběžného průzkumu je předběžným
testem úspěšnosti eventuální národní fáze přihlášek. Výhodnost tohoto systému
potvrzuje stále stoupající počet přihlášek podaných cestou PCT v zahraničí i u nás.
9. Patentové třídníky
Mezinárodní patentové třídění MPT (International Patent Classification IPC) je
základem k ukládání a vyhledávání patentových dokumentů podle oborů. Vzniklo
v roce 1968 sjednocením národních třídících systémů pro patentové dokumenty.
Obsahuje zhruba 60 tisíc oborových skupin a podskupin a od roku 2006 je
průběžně aktualizováno - začleňují se nové podskupiny či skupiny, případně
i třídy, nebo se podskupiny či skupiny slučují či ruší. Od roku 2006 platí jeho
8. verze. Třídníky MPT naleznete na stránkách ÚPV ČR.
9.1. Hlavní sekce MPT
A Lidské potřeby:
B Průmyslové techniky; Doprava:
C Chemie a hutnictví:
D Textil; Papír:
E Stavebnictví:
F Mechanika; Osvětlování; Topení; Zbraně; Práce s trhavinami:
G Fyzika:
H Elektřina:
9.2. Obory podle MPT
Zemědělství: A 01
Potraviny a tabák: A 21
Osobní a domácí potřeby:
Zdraví a zábava:
18
Lékařské, zubní a hygienické přípravky:
Elektrotechnika: H 01
Elektro obvody, přenosová technika: H 02
…
Obr. 15: Patenty udělené veřejným vysokým školám z ČR podle oborů MPT a roku udělení
9.3. High-Tech oblast podle MPT
Počítače a automatizované řídící zařízení: B 41
Letectví: B 64 B
Polovodiče: H 01
Komunikační technologie: H 04
…
Obr. 16: Patenty udělené veřejným vysokým školám z ČR ve vybraných oblastech techniky a
roku udělení
19
9.4. Rešerše
Je přehled dosavadního řešení uplatněného jak na národních, tak mezinárodních
patentových úřadech, ale také v odborných periodicích a tiskovinách. Hledání
v databázích se realizuje podle třídníků, kaličových slov a sleduje se shoda s nově
navrhovaným řešení v porovnání s výsledky v databázi.
MPT znak -- jinými slovy třídy, do kterých byl váš vynález zařazení
(A61N1/08)
Dohledání třídníků pro patenty a vynálezy - http://www.upv.cz/cs.html
Dohledání v databázi http://isdv.upv.cz, s klíčovýni slovy (hledání kolizí)
Třídníky MZ http://v3.espacenet.com/eclasrch?locale=en_EP
http://ep.espacenet.com International Patent classification (IPC) zadává se
kód -- MPT znak
Do políčka Keywords je možno zadat maximálně 4 klíčová slova
10.
Licenční smlouva
Nejtypičtější způsob poskytování licencí (licence –svolení k určitému výkonu práv
z nehmotných statků, resp. Svolení k jejich využívání). Předmětem je nehmotný
statek, výsledek duševní činnosti a důraz musí být kladen na kvalitu a odbornost
licenční smlouvy. Předmět smlouvy musí být upraven co nejpřesněji a nejúplněji,
co nejlépe vyjádřena jeho specifika. Formulace musí být přesné a jasné stanovení
územního rozsahu smlouvy. Musí být ve smlouvě stanovení rozsahu práv
vyplývajících ze smlouvy (práva výlučná, nevýlučná….). Je rovněž možno ustanovit
o udělování sublicencí. Stanovení ceny licence a platebních podmínek Musí být za
úplatu! Smlouva musí upravovat jasně a nedvojsmyslně stav po skončení smlouvy
– význam je dán trváním smlouvy. Závěrem po podpisu musí být zaslána na UPV k
vynálezu bude registrována, poté na OBD – RIV.
10.1. Ustanovení upravující stav po skončení smlouvy
Normální dobu platnosti licenční smlouvy končící uplynutím doby platnosti vázat
k pevnému bodu v budoucnosti. Alespoň stručná úprava stavu po skončení
smlouvy –zda může po skončení platnosti nabyvatel dále volně užívat, vyrábět,
prodávat a pronajímat licenční výrobky nebo naopak po skončení platnosti
smlouvy je povinen vrátit poskytovateli veškerou dokumentaci, nadále neužívat
s tím, že závazek k utajení zůstává také v platnosti.
Nejčastější problémy:
Nejasná nebo neúplná definice předmětu smlouvy
Nejednotný výklad smluvních ustanovení(nesprávná, nepřesná interpretace
textu)
Nepřesnosti při specifikaci technické dokumentace
Neupraven stav po skončení smlouvy
Nedodržení základních povinností nabyvatele
20
Nedodržení uložené povinnosti k utajení
10.2. Smlouva o převodu práv k novým znalostem
Smlouva o převodu patentu, užitného vzoru, ochranné známky atd.
předmětem této smlouvy je nehmotný statek, ne věc
Relativní volnost při převádění nových znalostí na jiné partnery a v konsorciu
Omezení pouze v notifikační povinnosti a případných námitkách ostatních
účastníků projektu
Toto omezení ze v konsorciální smlouvě modifikovat
Jedná se o jednorázovou smlouvu (na rozdíl od licenčnís mlouvy)
Dochází k převodu absolutního práva
Obr. 17: Licencované patenty v roce 2011 podle typu poskytovatele
Obr. 18: Licence na patenty poskytnuté subjekty působícími v ČR
Obr. 19: Příjmy z licenčních poplatků v ČR, (mil. Kč)
21
Obr. 20: Počet poskytovatelů licencí v ČR podle předmětu licenční smlouvy a výše přijatých
licenčních poplatků
11.
Co musí obsahovat přihláška vynálezu
Kromě vyplněného a podepsaného tiskopisu přihlášky se žádostí o udělení patentu
ve dvojím vyhotovení musí přihláška obsahovat popis vynálezu, nejméně jeden
patentový nárok, případně výkresy a anotaci, to vše ve trojím vyhotovení, z nichž
alespoň jedno, hlavní vyhotovení musí vyhovovat požadavkům pro tisk
a reprodukci. Jedno, vedlejší vyhotovení musí přihlašovatel podepsat.
Vynález musí být v přihlášce vysvětlen tak jasně a úplně, aby ho mohl odborník
uskutečnit a z hlediska účinků patentu je nutno také jasně a přesně odlišit, co
patent chrání.
V patentových nárocích musí být jasně a stručně vymezen předmět, který má být
chráněn patentem. V anotaci, která slouží zejména k rešeršním účelům, se uvede
krátké shrnutí předmětu, který má být chráněn patentem.
Podáním přihlášky vynálezu vzniká přihlašovateli právo přednosti (priorita). To
především znamená, že v případě udělení ochrany na přihlášený předmět, či jeho
zveřejnění v průběhu řízení o přihlášce vynálezu (viz dále), nemůže být jinému
přihlašovateli účinně přiznána ochrana na stejný předmět přihlášený později.
Na žádost přihlašovatele nebo jiné osoby podrobí Úřad přihlášku průzkumu, zda
splňuje podmínky pro udělení patentu, tj. podmínku novosti, vynálezecké činnosti
a průmyslové využitelnosti. Žádost o úplný průzkum musí být podána nejpozději
do 36 měsíců od podání přihlášky. Uvedenou lhůtu nelze prodloužit a její zmeškání
nelze prominout. Pokud přihlášené technické řešení splňuje zákonné podmínky,
Úřad na vynález udělí patent. Průměrná doba od přihlášení vynálezu do udělení
patentu se pohybuje od tří let výše.
Patent platí 20 let od podání přihlášky a účinky patentu nastávají ode dne
oznámení udělení patentu ve Věstníku Úřadu. Po udělení patentu vyzve Úřad
majitele patentu k zaplacení udržovacích poplatků za prvních pět let platnosti
patentu, popř. , byl-li patent udělen později, za celou dosavadní dobu platnosti.
Poplatky za udržování patentu v platnosti pro další období se platí bez vyměření
(bez vyzvání Úřadu) po jednotlivých letech, vždy před uplynutím předchozího roku
platnosti patentu. Poplatek lze sice ještě uhradit v tzv. poshověcí lhůtě šesti měsíců
(po nezaplacení v předepsané lhůtě), v tom případě se ale poplatek zvyšuje na
dvojnásobek.
22
11.1. Poplatky ODV
Poplatek za přijetí národní přihlášky užitného vzoru činí 1 000 Kč; pokud je (jsou)
přihlašovatelem(li) výlučně původce(i) činí 500 Kč. Poplatek za:
přijetí žádosti o zápis licence k užitnému vzoru do rejstříku činí 600 Kč,
přijetí žádosti o určení, zda technické řešení spadá do rozsahu zapsaného
užitného vzoru, činí 5 000 Kč,
přijetí návrhu na výmaz užitného vzoru z rejstříku činí 2 000 Kč,
každé prodloužení platnosti zápisu užitného vzoru činí 6 000 Kč.
Slevy dle přihlašovatele na poplatcích jsou odstupňovány podle tabulky vydané na adrese:
http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/vynalezy-patenty/poplatky.html
Obr. 21: Náklady desetileté průmyslově-právní ochrany u nás a v zahraničí
12.
Zákony a legislativa
Pro patenty a průmyslové vzory je platný zákon č.527/1990 sb. Zákon
o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích. Tento stanovím
Povinnost písemného vyrozumění zaměstnavatele a také povinnost vyjádření
zaměstnavatele o vyrozumění do 3 měsíců od podání. Tneto zákon rovněž určuje
právo na přiměřenou odměnu za vytvořený vynález. Platnost patentové ochrany je
20 let.
Pro užitné vzory platí zákon č. 478/1992 Sb. o Užitných vzorech. Platnost
registrovaného užitného vzoru je 4 roky s možností prodloužení o 2x3 roky.
U odměňování původců, pokud zaměstnavatel přijme ODV (jednorázově dle
legislativy ), je uvedena přiměřená odměna za vytvořené dílo.
23
13.
Závěr
Ukončení práce na vynálezu a jeho rozvíjení není tímto procesem zdaleka
dokončena. Tímto teprve procesem začíná komercializace, nicméně v některých
případech je ještě provést testy a certifikace výrobků a následně nalézt kupce
vynálezu ať už koupí licenční smlouvy a nebo prodejem vlastnických práv. Přesto
je na zváženou i v kontextu současné legislativy a předpisů jak nakládat s vynálezy
a jejich ochranou.
Příkladem rozumného využití vynálezu , který nebyl podroben patentové ochraně
je vynález inzulínu. Proto bylo možno jej pokynout široké vrstvě potřebným lidem
a nenavyšovala se cena finálního výrobku.
Literatura
[1] Zajímavosti "Vynálezy", BOLEHLAV hry a zábava pro všechny[online].
BOLEHLAV, 2012 [cit. 2012-05-23]. Dostupné z
http://www.bolehlav.cz/vedelijste2.php?katid=5.
[2] WIKIPEDIE otevřená encyklopedie , Patent[online]. Wikipedie, 2012 [cit.
2012-05-23]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/Patent.
[3] WIKIPEDIE otevřená encyklopedie , Úřad průmyslového vlastnictví [online].
Wikipedie, 2012 [cit. 2012-05-23]. Dostupné z
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9A%C5%99ad_pr%C5%AFmyslov%C3
%A9ho_vlastnictv%C3%AD.
[4]
Design Kabinet CZ. : Úřad průmyslového vlastnictví [online]. Design Kabinet
CZ , ©2008-2009 [cit. 2012-05-23]. Dostupné z
http://www.designcabinet.cz/doporucujeme/urad-prumyslovehovlastnictvi.
[5]
KRČMÁŘ, Petr. ROOT.CZ, IBM opět vede žebříček patentů, loni jich firma
získala 6180. In Root.cz [online].leden, 12, 2012, 3:52 pm [cit. 2012-05-11].
Dostupné z: http://www.root.cz/zpravicky/ibm-opet-vede-zebricekpatentu-loni-jich-firma-ziskala-6180/.
[6]
HAŽER, Miroslav. IBM.CZ, Zprávy, IBM získala rekordní počet amerických
patentů 6180. In Root.cz [online]. IBM.CZ, Zprávy, [cit. 2012-05-11]. Dostupné
z:
http://www.ibm.com/news/cz/cs/2012/01/11/z950328u52356n03.html.
Ihned.cz: V počtu patentů na počet obyvatel zaostává Česko čtyřicetkrát za
Německem. POKORNÝ, Marek. Ihned.cz: byznys.ihned.cz [online]. 24.2.2010.
2010, 24.2.2010 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c140729150-v-poctu-patentu-na-pocet-obyvatel-zaostava-cesko-ctyricetkratza-nemeckem.
[7]
[8]
ÚŘAD VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY,. ANALÝZA STAVU VÝZKUMU, VÝVOJE:
Rada pro výzkum, vývoj a inovace [online]. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České
republiky, 2011, říjen 2011 [cit. 2012-05-24]. ISBN ISBN 978-80-7440-058-2.
Dostupné z:
24
www.vyzkum.cz_storage_att_EDBAB26C97F0059A42994457E45F0D47_Anal
yza VaVaI 2011.pdf.
[9]
OECD (2011): Main Science and Technology Indicators (MSTI 2011/1).
Dostupné z:
http://www.oecd.org/document/29/0,3343,en_2649_34451_42168029_1_1_
1_1,00.html).
[10] Asociace malých a středníc podniků a živnostníků v ČR: Jak je to s patenty v
České republice?. MANA, Martin. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Asociace
malých a středníc podniků a živnostníků v ČR [online]. [cit. 2012-05-23].
Dostupné z: http://www.amsp.cz/jak-je-to-s-patenty-v-ceske-republice.
Ing. Marek Penhaker, Ph.D.
VŠB – Technická Univerzita Ostrava, Fakulta elektrotechniky a informatiky
17. listopadu 15, 708 33 Ostrava - Poruba, Česká republika
e-mail: [email protected]
25

Podobné dokumenty

Patentová statistika – definice sledovaných pojmů

Patentová statistika – definice sledovaných pojmů se žádá podáním patentové přihlášky u příslušného patentového úřadu. Patenty se udělují na vynálezy, které jsou nové, jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově využitelné. Patentovat lz...

Více

Ústava ČR II - Ing. Jiří Franc

Ústava ČR II - Ing. Jiří Franc nad jehož průčelím čteme Ciceronův citát: „Blaho státu budiž nejvyšším zákonem“. „Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Jiří Franc“

Více

Pomůcka pro knihovníky

Pomůcka pro knihovníky Přírůstkové číslo nesmí být stejné u více knih! V seznamu číslujeme od jedničky podle vzestupné řady čísel. Každá kniha má své číslo, které je nepřenosné a není možné ho opakovat ani tehdy, byla-li...

Více

závěrečná maturitní práce

závěrečná maturitní práce (např. bitvy v kosmu), které jsou běžnými způsoby nedosažitelné. Speciální efekty se používají také tehdy, pokud by vytvoření požadované scény bylo běžnými prostředky velmi drahé nebo složitě reali...

Více

Praktický průvodce

Praktický průvodce na druhém konci planety. Pro tento proměnlivý stav moderní společnosti se někdy užívá pojem „liquid modernity“ (Zygmunt Bauman). Doby, kdy se řemeslo předávalo z otce na syna a kdy člověk nastoupil...

Více

Plné znění

Plné znění výsledný, byla provedena analýza možnosti stavby pěstírny hub a sestaven projektový dokument, který byl přeložen do vietnamštiny a v tuto chvíli je celý návrh schválen na úrovni okresu Phong Dien, ...

Více