zde

Strategie a plánování VaVaI
Ing Petr Holec, CSc,
AKTOP CR
[email protected]
Třetí „pilíř“ vysokých škol
•
•
•
•
Výuka
Výzkum
Podpora regionální ekonomiky (inovací)
Důvod: globalizace, nejen rozvinuté průmyslové
země využívají paradigma
peníze → výzkum → poznatky → inovace → peníze
• Ve stále ostřejší konkurenci je přepychem
ponechávat stranou intelektuální kapacity universit
UTB Zlín, prosinec 2011
2
Mapa
• Pokles důležitosti: USA, UK, Francie, Itálie,
Španělsko, (před 80 lety na špici i ČSR!)
• Stagnace: Německo, Japonsko
• Asijští tygři: Jižní Korea, Hong Kong, Singapůr
• Nový důraz na inovace: Skandinávie
• Noví hráči na světovém trhu: Brazílie, Rusko,
Indie, Čína (BRIC)
UTB Zlín, prosinec 2011
3
Politické rozhodování
Klíčem: dělení HDP mezi investice a spotřebu
Investice:
• Infrastruktura
• Velké projekty
• Vzdělávání
• Rozvoj podnikání
Spotřeba:
• Sociální síť
• Pensijní systém
• Zdravotnictví
Problém: vyhodnocování účinnosti investic
UTB Zlín, prosinec 2011
4
Životní cyklus technologie/výrobku
Účinek
čas, investice
UTB Zlín, prosinec 2011
5
Zákon erose výnosů
• Po počáteční fázi výnosnost investice roste
• Od inflexního bodu však výnosnost klesá
• Od určitého okamžiku je nutný přechod na novou
S-křivku, obvykle založenou na novém principu
(poznatku) – označuje se jako radikální inovace
(někdy: disruptivní inovace)
• Vydělávají radikální inovace, inkrementální
inovace jen pomáhají udržet schopnost
konkurence
• Poznatek má nulovou komerční hodnotu, pokud
není uveden na trh; filosofie reálných opcí
UTB Zlín, prosinec 2011
6
Otevřená inovace
• Tradice: silné firmy prováděly vlastní základní
výzkum a těžily z něj svou konkurenční výhodu (viz
počty nositelů Nobelovy ceny z průmyslových firem)
• „Krajina poznatků“: izolované ostrůvky universit a
silných firem
• Proti tomuto systému: nadbytek absolventů
universit (US program pro válečné veterány),
neschopnost využít výsledky výzkumu (neladících
s podnikatelským modelem), vznik rizikového
kapitálu podporujícího firmy spin-off
UTB Zlín, prosinec 2011
7
Důležitost modelu podnikání
• Firma Haloid, USA, vyvinula výrazně zlepšený model
kopírky
• Nabídla jej 3 firmám (GE, IBM, H&P), ty jej odmítly s tím, že
je kopírka neprodejná
• Haloid vytvořil nový model podnikání: pronájem kopírek, s
omezeným počtem kopií v měsíčním nájemném
• Firmy dokázaly často měsíční příděl vyčerpat za 1 den!
• Přejmenování firmy na Xerox Inc a vytvoření PARC
• Podmínky pro výzkumníky modelovány dle universit,
možnost odejít a komercializovat nevyužité výsledky
výzkumu
• Po 30 letech zrušení PARC, když se ukázalo, že souhrnná
hodnota 10 nejúspěšnějších firem sipn-off převyšuje tržní
hodnotu Xeroxu
UTB Zlín, prosinec 2011
8
Ponaučení
• Je třeba sledovat výzkum a jeho výsledky v oboru
• Je třeba překonávat syndrom NIH
• Je třeba experimentovat s modely podnikání (MP)
u těch poznatků, které nelze využít v zavedeném
modelu (čím úspěšnější firma, tím obtížněji se MP
mění)
• Silné firmy si samy vytvářejí fond venture kapitálu
pro experimentování s MP, optimem je zakládání
firem spin-off pro jejich využití
UTB Zlín, prosinec 2011
9
Základní a aplikovaný výzkum
• Základní výzkum (ZV): získávání nových
průlomových poznatků
• Aplikovaný výzkum (AV): využití poznatků k
řešení konkrétních zadání
• Chybně!!: základní výzkum je určovaný
zvědavostí výzkumníků
• Nasměrování potřebami trhu může vést i k
projektům ZV
UTB Zlín, prosinec 2011
10
Příklady
• Newton – pohyb nebeských těles v době, kdy
Británie hledala dokonalejší navigační nástroje
• Vznik teorie elektrotechniky – v době hledání
alternativy zdrojů energie k parnímu stroji
• Nověji: koncept „temné hmoty“ (dark matter)
vznikl v Bellových laboratořích (AT&T) při
zkoumání poruch ve vesmírných
telekomunikačních spojeních
UTB Zlín, prosinec 2011
11
ZV a AV
• Klíčem: vyhledávání takových úloh, které
vedou k rozvoji poznání
• Bez ZV vyschne zdroj průlomových poznatků,
orientace na AV (u nás) je jen překmitem
kyvadla
• V USA je poměr ZV a AV cca 1:3 až 1:5, o
podobný poměr by se měla pokoušet i
universita
UTB Zlín, prosinec 2011
12
Strategie plánování výzkumu
• Vždy budou prostředky na výzkum omezené, je třeba je
pečlivě rozdělovat
• Strategie „stejně tence namazaného krajíce“ je smrtící,
vede jen k fragmentárním výsledkům
• Je třeba vybrat perspektivní obory výzkumu a ostatní
obory tlumit, jakkoliv je to nepopulární a bolestivé
• Do vybraných oborů soustředit nadkritické množství
zdrojů (finančních, lidských)
• Tyto obory vybírat v komunikaci se silnými
průmyslovými partnery, znalými trendů trhu
• Techniky: technology foresight, scénáře budoucnosti
UTB Zlín, prosinec 2011
13
Strategie plánování výzkumu (2)
• Je třeba přednášet i problematiku „utlumených
oborů“
• Získat zkušenosti s výzkumem lze ve spolupráci s
vybranými partnery (výměna výzkumníků v
programech Erasmus, sabatické dovolené)
• To si ovšem vyžaduje koordinaci v ERA a dělbu
práce v Evropském měřítku („coopetition“)
• Výhodou: tradiční orientace VŠ technického
zaměření na potřeby regionálního průmyslu (UTB:
zpracování kůže a plastů, strojírenství, ekonomika)
UTB Zlín, prosinec 2011
14
Spolupráce s průmyslem
• Dosud založená převážně na osobních kontaktech
lidí, kteří na VŠ přišli z průmyslu
• Je vhodné mobilitu mezi průmyslem a VŠ
podporovat
• Je vhodné budovat dlouhodobou spolupráci (až
na úroveň strategických partnerů, kdy obě strany
znají a respektují specifika partnera a hledají
způsoby, jak mohou svými zdroji pomoci řešení
jeho potřeb)
• Je užitečné pro UTB sestavit „mission statement“
jako výsledek diskuse vedení VŠ a zástupců
průmyslu, to vytváří rámec rozhodování a
umožňuje kontrolu
UTB Zlín, prosinec 2011
15
Odpovědné partnerství
• Doporučení EC vytvoření z diskusí všech
„stakeholders“ (EUA, EIRMA, EARTO, Proton
Europe) před 5 lety
• Dvě zásady:
– Maximální prospěch pro společnost z veřejného
výzkumu
– Zodpovědné využívání veřejného výzkumu
• Jako nová forma přenosu poznatků doporučen
společný (kolaborativní výzkum), provádí jej v
podstatě firma pod vedením výzkumníků z VŠ
UTB Zlín, prosinec 2011
16
Vytipované zdroje problémů
• nedostatek profesionality na obou stranách,
včetně slabého řízení projektů a portfolia
duševního vlastnictví;
• odchylné zájmy a jiná kultura, jakož i nestálé
(krátkodobé) vztahy;
• problémy s rychlostí vyjednávání, s vlastnictvím
patentových práv a s exklusivitou;
• platba nepřímých nákladů a způsob úhrady
odborných poznatků získaných před zahájením
společných projektů;
• spravedlivý podíl na zisku v případě úspěšné
komercializace.
UTB Zlín, prosinec 2011
17
Doporučení
• Základní úroveň: jednodušší společné projekty
(ověřování schopností partnera, budování
osobních kontaktů)
• Expertní úroveň (zavedení osvědčených postupů,
výměnné stáže, formalizace postupů a vztahů)
• Strategická úroveň (firemní vize dlouhodobé
strategie, její prodiskutování s VŠ a její
zveřejnění, proces spolupráce pravidelně
vyhodnocován a kontrolován z úrovně vedení
obou institucí)
• Podrobněji viz přiložený materiál
UTB Zlín, prosinec 2011
18
Strategie ochrany DV
• Bez chráněného duševního vlastnictví (DV) nelze
očekávat příjmy od jejích uživatelů.
• Ochrana DV je drahá záležitost. Zahraniční prameny
uvádějí, že se vyplatí patentovat pouze v jednom
z dvaceti případů. Poplatky přitom strmě rostou
každým následujícím rokem ochrany.
• Ochrana DV je vždy omezena na určité území. Česká
republika je příliš malá na to, aby se vyplatilo přihlásit
patent pouze na jejím území. Podání patentu v ČR
otevírá roční lhůtu na rozšíření patentu do dalších zemí.
To ovšem znamená další nemalé náklady. Podání
Evropského patentu představuje stejný problém, lhůta
na rozšíření je jen o něco delší.
UTB Zlín, prosinec 2011
19
Strategie ochrany DV (2)
• Riziko převedení DV na partnerskou firmu: v případě krachu
firmy budou patenty odprodány jako součást aktiv,
vyrovnávajících závazky firmy, a škola může přijít o právo
výsledky sama využívat. Obvykle se tomu čelí tak, že se
výsledky nepřevádějí, ale udělí se na ně licence, a pokud to
není možné, je součástí kupní smlouvy klausule o zpětné
licenci pro nekomerční účely (především tedy další výzkum).
• Patent sám představuje pouze dokument použitelný
v soudním sporu. Ty bývají mimořádně drahé, a universita
sama nemá proti firmě příliš velkou šanci uspět. I když
v poslední době (v USA) roste povědomí o důležitosti
vlastnických práv k duševnímu vlastnictví, výsledek není
nikdy předem zaručen.
• Ve světě: specializované soudy, u nás dosud ne
• Strategie ochrany DV by se měla odvozovat od zvoleného
modelu podnikání
UTB Zlín, prosinec 2011
20
Osvědčené postupy
• Patentovat a okamžitě hledat uživatele a převést na něj
veškeré platby spojené s udržováním patentu a s jeho
narušováním
• Není-li do 2 let nalezen uživatel, patent opustit
(Warwick Ventures Ltd)
• „Patent bundling“ – provázání patentů z 1 oblasti
(silnější právní ochrana)
• Body za patent pro RIV zkreslují – měly by být jen za
využitý patent (lze očekávat změnu)
• Rozhodnutí o patentování by měla předcházet studie
trhu, vyhodnocení možných zisků metodou „reálných
opcí“
UTB Zlín, prosinec 2011
21