navazujicí deník 2006

Obsah:
Účastníci................................
Účastníci................................................................
................................................................................................
................................................................................................
..........................................................................................
.......................................................... 3
Den 0 - 30.červen 2006 Pá ................................................................
................................................................................................
..............................................................................................
.............................................................. 4
Den
Den 1 - 1.července 2006 So................................
So................................................................
................................................................................................
.............................................................................................
............................................................. 4
Etapa: Sembrancher (717) – Bourg St. Pierrre - Colle del Gran S.Bernardo (2474) – Aosta – Morgex .............................. 4
Den
Den 2 - 2. července 2006 Ne ................................................................
................................................................................................
..........................................................................................
.......................................................... 7
Etapa: Morgex (1080) – Colle san Carlo (1971) – la Thuile - Colle del Picolo S. Bernardo (2188) – Bourg St. Maurice –
nechtěně kempink La Vilette............................................................................................................................................... 7
Den 3 - 3. července 2006 Po................................
Po................................................................
................................................................................................
..........................................................................................
.......................................................... 10
Etapa: Vilette - Pussy (Rognaix)– Col de la Madeleine (1984) – La Chambre - Saint Etienne de-Cuines – Col du
Glandon (1924) – odbočka na Col de la Croix de Fer (2067) – Le Bourg d` Oisans......................................................... 10
Den 4 - 4. července 2006 Út ................................................................
................................................................................................
..........................................................................................
.......................................................... 13
10. etapa TDF 2001 - Le Bourg d` Oisans – Col du Lautaret (2058) – Briancon – Col d` Izoard (2361) – Guillestre ........ 13
Den 5 - 5. července 2006 St................................
St................................................................
................................................................................................
...........................................................................................
........................................................... 16
Etapa: Guillestre – Col de Vars (2108) – Jausiers – Col de Restenfond (2678) - Col de la Bonnette (2715) – Isola ...... 16
Den 6 - 6. července 2006 Čt ................................................................
................................................................................................
.........................................................................................
......................................................... 19
Etapa: Isola – Isola 2000 - Col de la Lombarde (2350 m) - Demonte – Colle dela Fauniera (2 481 – výšky se na mapách
liší) - Ponte Marmora – camp........................................................................................................................................... 19
Den 7 - 7. července 2006 Pá................................
Pá................................................................
................................................................................................
..........................................................................................
.......................................................... 22
Etapa: Ponte Marmora - Colle di Sampeyre (2284 m) – Sampeyre - Colle dell'Agnello (2744) – Chateau Queyras,
přesun autem do Susa (I) 90 km, veřejný kempink Busoleno........................................................................................... 22
Den 8 - 8. července 2006 So................................
So................................................................
................................................................................................
..........................................................................................
.......................................................... 25
Etapa: Col du Mont Cenis (2081m) – Lanslebourg - Mont-Cenis – Col de Iseran (2770m) – Val d´ Isere - ( autem domů)
.......................................................................................................................................................................................... 25
Vyúčtování................................
Vyúčtování................................................................
................................................................................................
................................................................................................
.....................................................................................
..................................................... 27
Srovnání akcí „Po stopách Giro d´Italia 2005“ a „Alpy 2006 - po stopách Tour de France i Giro d´Italia“
d´Italia“ ......... 27
Doslov ................................................................
................................................................................................
................................................................................................
...........................................................................................
........................................................... 27
Panoptikum ................................................................
................................................................................................
................................................................................................
...................................................................................
................................................... 28
Jitka Press
Jičín
Copyright © Jitka 2006
2
po stopách
Tour de France
France
i Giro d´Italia
1.7. 2006 – 9.7.
9.7. 2006
Účastníci
(podle abecedy příjmení):
Honza - Jan Dolejš (1947)
Milan K. - Milan Kubík (1954)
Milan L. - Milan Lehký (1966)
Petr Novák (1967)
Ivan Pírko (1941)
Jitka Pírková (1947)
Zdenda - Zdeněk Šilar (1981)
Luboš Popelka (1959)
řidič Zdeněk
3
Moto:
Moto: Na co myslíš, to také můžeš udělat.
Jak se Jitka a Ivan dostali do společnosti vysokomýtských cyklistů?
Ivan již loni po úspěšné akci „Po stopách Giro d´Italia“ plánoval podobný podnik „Po stopách Tour de
France“; bohužel stále nebyli k mání vhodní účastníci s vyrovnanou výkonností, volným časem, velké
auto s řidičem atd. Až náhoda přišla naproti sama: cyklista Ivan v úterý 2.5. na vyjížďce potkal
v záplavové oblasti před Pardubicemi cyklistu Petra, kus trasy do Býště a směrem na Třebechovice
jeli spolu a slovo dalo slovo… svůj podrobný program TdF na 15 dní Ivan přivezl Petrovi do V. Mýta,
ale šéf místního oddílu cyklistiky DONOCYKL Milan Lehký navrhl program úsporný, jen 9 dní, tzn.
max. 8 etap, a to pouze výjezdy a sjezdy v oblasti mezi Savojskými a Přímořskými Alpami, tzn.
v okolí hranic Itálie, Švýcarska a Francie, bez přejezdů autem. Ivan, ač nerad, plán akceptoval, a tak
vznikla vysokomýtsko – jičínská výprava 2006.
Po několikatýdenních výměnách mailů mezi Petrem, oběma Milany, Zdeňkem a Jitkou s Ivanem
vznikl definitivní plán akce. Program velmi pečlivě vypracoval Milan Lehký, vytiskl potřebné mapy a
itineráře. Petr zajistil auto s řidičem. Jitka navrhla jídelníček na celý pobyt a nakoupila potraviny. A
tak se mohlo začít:
Den 0 - 30.červen 2006 Pá
Část osádky naložena ve Vysokém Mýtě, příjezd do Jičína 21.10hod.
A začíná Jitčin deník (viděno z pozice doprovodu cyklistů):
cyklistů):
Po hodinách netrpělivých příprav se v Jičíně konečně dočkáváme příjezdu šesti cyklistů a jejich řidiče
s pronajatým velkoautem Fordem Tranzitem 125 T300. Z budoucí party se znají mezi sebou
vysokomýťáci, z nich velmi letmo Ivan s Petrem, řidič je všem neznámý a já, Jitka, se znám s cyklisty
pouze virtuálně z přípravných mailů. Takže překvápko pro všechny. Seznamujeme se a rychle
nakládáme, abychom využili zbytek denního světla. Pak popíjíme čaj a pivko a po hodině se
vydáváme na cestu směr Praha, Plzeň, Rozvadov, Norimberk, Heilbronn, Kalsruhe, Freiburg, Basilej,
Bern, Martigny… už nevím, jak si v autě sednout, znám příjemnější věci než je celonoční jízda autem
v pozici skrčence…
Den 1 - 1.července 2006 So
… dojezd autem Vysoké Mýto – Sembrancher 1140km
Etapa: Sembrancher (717) – Bourg St. Pierrre - Colle del Gran S.Bernardo (2474) – Aosta –
Morgex
Všichni 98 km.
Průměrné stoupání: 5,7%, maximální 10%, 2200m nahoru, 2000m dolů, max. teplota 36.6°C ve
stínu, do průsmyku 31km prům. stoupání 7.5% za 1hod. 55min.(prům. 16.3km/hod.), sjezd do Aosty
32km, zbývajících 35km do kempu. Celk. prům. čas na kole 4hod.24min.
4
V 11 hod. u Sembrancheru na parkovišti sundáváme kola, cyklisté se převlékají za cyklisty do
týmových dresů a pořizujeme první společné foto výpravy:
Po nezbytném občerstvení se jezdci vydávají vzhůru k průsmyku Colle del Gran S.Bernardo. Řidič a
já jako doprovod s autem je po chvíli předjíždíme a míříme k tunelu S. Bernardo, neboť se
domníváme, že si tak zkrátíme cestu. Cyklisté pokračují starou silnicí mimo tunely. Po 1km jízdy
galerií přijíždíme k začátku tunelu, kde na nás požadují zaplacení mýta 29€. Nemůžeme se
jednosměrkou už vrátit, a tak bohužel platíme. Pokračujeme už tunelem k italské celnici, kde
zjišťujeme, že naši cyklisté mají pasy v autě. Šíleně důležitý italský celník říká, že bez pasů venkovní
celnicí neprojedou. Posíláme SMS, abychom cyklisty odchytili ještě u rozdvojení silnic před galerií.
Řidič jim jde s pasy naproti. K autu, kde v prostoru celnice čekám, přijíždí ještě Milan K., protože pas
má v autě v báglu. Teprve pak pokračujeme tunely na druhou stranu hory, ale ty bohužel ústí mimo
průsmyk, kde na nás mají cyklisté čekat. To jsme z málo podrobné mapy nevyčetli, na ní všechno
vypadalo jinak. Vracíme se tedy do průsmyku starou silnicí naproti našim. Zastihujeme je až na jeho
samotném vrcholu, kde pořizují hromadné foto. Jak jsme dodatečně s řidičem zjistili, měli jsme jet za
nimi starou cestou, která byla prý nádherná, a ušetřit tak peníze za tunel. Chybička za skoro devět
stovek se vloudila. Poučení č. 1 pro příští dny: perfektní seznámení s trasou víc než nutné!
5
V itineráři máme informaci od Milana:
„Průsmyk Velký sv. Bernard je spjat s plemenem odvážných horských záchranářských psů, které tu
od 11. století dokážou vycvičit katoličtí mniši. Jejich hospic (Colle San Bernardo, Švýcarsko, telefon
00 41 277 87 12 36, otevřeno červen – září: denně), založený kolem roku 1050 svatým Bernardem
z Aosty, stojí hned za švýcarskou hranicí na břehu krásného jezera“.
Stoupání na Velký sv. Bernard:
Další průběh dne už O.K., dojíždíme dle plánu do kempinku v Morgex, kde vybíráme krásnou
travnatou loučku k přenocování. Jezdci si trochu zanadávali kvůli dojezdu do prudkého kopce, ale po
sprše je vše zapomenuto. Večeříme první jídlo připravené ještě doma – bramborový salát a kuře.
Kolaps náhradního plynového vařiče – zpuchřelá hadička: v dalších dnech jsme tedy závislí na
jednom dvojplotýnkovém a malém horolezeckém. Mrtvi po noci strávené v autě i etapě v horku
zaléháme už ve 22.15hod.
6
Den 2 - 2. července 2006 Ne
Etapa: Morgex (1080) – Colle san Carlo (1971) – la Thuile - Colle del Picolo S. Bernardo (2188)
– Bourg St. Maurice – nechtěně kempink La Vilette
Možnost výjezdu na La Plagne (2080), cíl etap TdF např. 16. etapa 2002, průměrné stoupání 6,6%
cca 50 km.
Průměrné stoupání 10%, maximální 15%.
Vrcholové družstvo Petr a Zdenda (La Plagne
2000) 143 km, 7hod.10min.,
Ivan, Luboš, Milan K. 93 km, 4hod.39min.,
Milan L., Honza 89km – přijeli první,
auto 76 km.
Z Milanova itineráře:
„Jede se zde letos 13.
etapa Gira, cestou hlavně kolem vesničky Arpy
můžeme pozorovat obdivuhodný masiv Mont
Blancu.“ Po klidné noci v krásně upraveném
kempu pořizujeme před odjezdem foto v pozadí
s vrcholem nejvyšší hory Evropy (4807m).
7
Milanův L. defekt – sklo v galusce – trochu pozdrží odjezd jeho i parťáka Honzy. Autem přejíždím po
hlavní silnici do La Thuile, kde čekáme na jezdce, kteří jeli přes sedlo Colle san Carlo.
V malebném
městečku
La
Thuile
postupně poskytujeme všem občerstvení
z auta.
8
V obrovském horku se vydáváme na Colle del Picolo S. Bernardo (2188). Tam naše jezdce opět
občerstvujeme, fotografujeme a posléze cca 30km sjíždíme přes lyžařské středisko La Rosiére
(1850) do Berg – St. Maurice a Aime..
Výjezd na Malý sv. Bernard z Morgex
Pohledy do údolí téměř letecké. Jsme domluveni na srazu v kempinku v Aime, který jsme našli v
automapě Evropy, na naší podrobné mapce itineráře však zakreslen není. Vjíždíme za vražedného
vedra do městečka, všude liduprázdno, u benzínky němečtí motorkáři. Ptám se jich, zda nevědí o
kempinku, vytahují mapu a průvodce, ale kemp v Aime nemají ani v seznamu. Radí mi zajet do
9
informačního centra 200m odsud. Tam ale zavřeno, neboť v neděli mají jen do 13.30 hod. Zastavím
projíždějící městskou policejní hlídku, 3 vyfešákovaní Francouzi v uniformách – ptám se, zda mluví
německy, italsky nebo anglicky – nejdřív všichni jako jeden muž odpověděli na všechno „ne“ – tak
začnu „mezinárodně“ – a kupodivu jeden mluví docela dobře anglicky. Žádný kemp prý v Aime není,
až po 3 km v našem plánovaném dalším směru ve vesnici Vilette. Jedeme tam – nacházíme
okamžitě. Posílám SMS Petrovi a Milanovi L. do skupiny za námi. Žádná odezva, žádní navrátilci na
základnu. Asi po hodině SMS od Luboše, ze které vyplývá, že o zprávě zaslané Petrově skupině nic
neví. Zasílám mu adresu kempu. Za chvíli dorazí Milan L. s Honzou a vzápětí Ivan s Lubošem, od
kterých se dozvídám, že Petr mobil sebou nemá a odjel se Zdendou na Plagne.
Výjezd z Aime na Plagne
Tudíž o našem náhradním kempu nemohou vědět. Dorazili až v 18.45 s tím, že objeli oba (dle našich
informací neexistující) kempy v Aime a když nás nenašli, jeli do tohoto našeho, který byl první za
Aime naším zítřejším směrem, jako poslední možnosti. Jak by se situace řešila, kdyby nás nenašli,
to jsme raději ani nedomýšleli. Rozhodně i taková maličkost, jako zanechání mobilu v autě, mohla
vše hodně zkomplikovat. Pro tentokrát to dopadlo dobře – poučení č. 2 pro všechny!
Po večeři s řízky ještě připravenými v Jičíně, bramborami, polévkou a salátem, popíjíme vše, co ještě
zásoby z domova dovolují – hlavně pivo a zase pivo chlazené v potoce, který protéká kolem našeho
„pozemku“ v kempu. Jednotlivá místa tu jsou oddělena živými ploty, skvělé soukromí ubytovaných.
Kemp provozuje sympatická Angličanka s francouzským manželem. Dodatečně jsme se obě řehtaly,
když jsem jí v recepci položila jako první otázku, zda mluví anglicky. Kemp je velmi pohodlný a
relativně levný – platíme za vše včetně elektřiny 32.25€.
Držíme až do 23. hodiny „černou hodinku“, protože u naší montážní lampy praskla již při prvním
zapojení žárovka. Máme kino – prohlížíme fotky na notebooku.
Den 3 - 3. července 2006 Po
Etapa: Vilette - Pussy (Rognaix)– Col de la Madeleine (1984) – La Chambre - Saint Etienne deCuines – Col du Glandon (1924) – odbočka na Col de la Croix de Fer (2067) – Le Bourg d`
Oisans
10. etapa TDF 2001, také letošní výjezd v 16. etapě na Col du Glandon a Croix de Fer
Col de la Madeleine (24,8 km - 6,2 %), Col du Glandon (19,9 km - 7,3 %).
10
Všichni kromě Petra:
136km, 3200m převýšení
Petr: 141.6 km, 3450m převýš.
Teplota 14°C kemp, 42°C max.
Ráno odjezd za cyklisty, kteří směřují
na Col de la Madeleine. Při cestě
zajíždíme do Moutiérs, kde v obřím
supermarketu kupujeme zásoby vína
–
pětilitrové
kanystry
po
5.11€.
pokračujeme na Col de la Madeleine,
za jízdy pořizujeme videa i snímky, na
vrcholu připravujeme občerstvení a společně s cyklisty se fotíme.
Kemp ve Vilette – odjezd
11
Pokračujeme na Col du Glandon, cestou občerstvujeme 2. a 3. skupinu , protože v údolí města La
Chambre je obrovské vedro – 42°C ukazuje teploměr na computeru Milana L. Zpocené cyklisty
doprovází hejno dotěrného hmyzu a prudí i nás, když se jezdci stavují v autě pro pití. Dojíždíme na
Col du Glandon – Ivan a Petr už na nás čekají. Pasák žene obrovské stádo koz a ovcí kolem našeho
auta. Zažíváme i dobrý adrenalín – z rohů proti
nám běžících beranů a kozlů jde přímo hrůza.
Pozorujeme záchrannou akci helikoptéry –
sesuv svahu vzal sebou i část turistického
chodníku,
záchranáři
vytahují
do
kabiny
postupně dva pasažéry; jejich let vzduchem na laně nad údolím je kaskadérským činem – nechtěli
bychom být v jejich kůži. Ve filmech to vypadá úplně
jinak než tady v reálu. Přichází bouře, dokonce kroupy,
sedíme asi hodinu schováni v autě.
Čekáme pak další hodinu na Milana
L. s Honzou, ty bouřka chytila po
cestě dokonce třikrát a museli se též
schovat.
12
Sraz máme v kempu v Le Bourg d` Oisans, Milan K. s Lubošem jeli po dešti z Col du Glandon
napřed, čekají na nás a vedou naše auto do levnějšího kempu za městem, kde bohužel stařičký
správce mluví jen francouzsky, ale po mé mezinárodní posunčině nás ubytovává. Zatím je to nejhorší
kemp, komáři, ve 22 zamkli umývárnu, takže kdo nestihl sprchu, myje se u dřezů na nádobí venku.
Pouštíme videa a fotky, popíjíme červené a asi ve 23 zaléháme. Padá silná rosa až do rána, mokro.
Den 4 - 4. července 2006 Út
10. etapa TDF 2001 - Le Bourg d` Oisans – Col du Lautaret (2058) – Briancon – Col d` Izoard
(2361) – Guillestre
Možnost prodloužení o výjezd na Col du Galibier (2645) 2x 8km. Na sedle Col d` Izoard je muzeum cyklistiky.
Milan L. + Honza 123 km, max. teplota 40°C
Vrcholové družstvo 6.5 hod., 138 km
Vstáváme do krásného studeného rána (16°C). Balíme mokré věci a pokračujeme autem za cyklisty,
kteří směřují na Col di Lautaret. Silnice vede úžasnou krajinou – horské štíty s ledovci, vodopády,
jezera. Potkáváme neskutečné množství cyklistů z celé Evropy, naprostá většina na silničních
kolech. V sedle čekáme asi hodinu na Milana L. s Honzou, kteří vyjeli z kempu později. Vrcholové
družstvo si mezitím „odskočilo“ na Col du Galibier(2645) a vrací se nadšeně.
Siesta dokonce se stolečky a židličkami.
13
Pořizujeme kalendářové foto v pozadí
s téměř čtyřtisícovou la Meije (3983).
Sjíždíme do Brianconu (1358), kde
pokračujeme
autem
do
Guilestre,
zatímco cyklisté se opět šplhají do na
Col d´Izoard (2361), aby následně sjeli
do výšky 1100m.
14
Výjezd na Col d´Izoard z Brianconu
Sraz máme v kempu La Rochette, což se zdá jednoznačné určení pro všechny. Před Guilestre
vidíme směrovku do kempu, kam okamžitě zajíždíme. Nevidím žádné výrazné označení kempu,
ptám se, zda je to La Rochette, mladá Francouzka říká, že ano. Recepční umí jen francouzsky, ale
volá svého manžela Itala, který zde provozuje tenisové kurty. S ním vybírám místo a domlouvám
sníženou cenu – pro bývalou mistryni světa. S řidičem vyhazujeme z auta všechny mokré věci,
sušíme, uklízíme v autě, likvidujeme další rozbitá vajíčka, vše se zdá být O.K. Vedro. Konečně v 5
hodin jdu dopisovat deníček a náhodou kouknu na mobil: jeden nepřijatý hovor od Luboše, 2
textovky, něco se děje. Čtu, že čekají v kempu La Rochette!! Honem sháním komunikativního Itala,
který mi potvrzuje mé hrůzné podezření, že čekáme v jiném kempu. La Rochette je prý o 200m dál.
Nechci už posílat další SMS, jdu tam pěšky – stálé stoupání – jeden kemp, další, pak ukazatel
Rochette 700m, další SMS tentokrát od Zdendy – to už běžím – kemp stále nikde, píšu za chůze
SMS – ale už vidím ceduli, u recepce čekají rozlícení Ivan, Petr a Zdenda, naštěstí ti tu nejsou
dlouho. Píšu SMS Lubošovi tentokrát se správným názvem našeho kempu a nechávám na recepci
vzkaz pro Milana a Honzu. Nikdo
nepochopil
možnost
záměny
kempu, ani se to pochopit nedalo,
samozřejmě po bitvě byl každý
generálem. Po sprše a doplnění
tekutin se všichni zklidnili; když
nás totiž v domluveném kempu
nenašli, měli starost, zda se nám
cestou
autem
Stavíme
stany,
něco
nestalo.
večeříme
a
promítáme foto a videa, někteří
jdou
sledovat
fotbal
Itálie
–
Německo (2:0 těsně před koncem
utkání). Vše snad odpuštěno. Mezi cyklisty zase pohoda, já mám lehkou depku, připadám si jako
totální dement – nechtěná chybka se opět vloudila. Poučení č.3: „vždycky je všechno jinak“.
15
Den 5 - 5. července 2006 St
Etapa: Guillestre – Col de Vars (2108) – Jausiers – Col de Restenfond (2678) - Col de la
Bonnette (2715) – Isola
Možná odbočka na Cime de la Bonette (2802).
Z Milanova itineráře: Jela se tu krásná etapa Serre-Chevalier - Col d` Izoard - Col de Vars > Isola 2000, v roce 1993 ji
vyhrál Tony Rominger
Celkem 107km, čas 5,5hod.
Ke snídani spíš strava horalů než cyklistů: smažená vejce s hráškem a slaninou (vaří Ivan) jako
prevence proti jejich dalším nekontrolovaném rozbití. Poučení pro příště: žádná vejce nebrat! Kemp
se vydařil – čisto, poloprázdno, při placení s manželkou Itala domlouvám další slevu – navrhuji
počesku účet bez účtu – ale ona se asi bojí – vyplňuje tedy fakturu na 2 dospělé a 5 dětí, celkem
30€, tj. pro 9 lidí vychází nocleh i s elektřinou a teplou vodou bez omezení na zhruba stovku na
jednoho. Po sbalení všech věcí pokračujeme za cyklisty na Col de Vars. Již několik km za kempem
dostihujeme
Petra,
kterému
prasklo lanko. Vyndáváme box
s nářadím a náhradními díly, lanko
je, ale při jeho výměně Petr
zjišťuje stržený závit u šroubku
přehazovačky. Nakládáme Petra i
s kolem a dostihujeme Milana L.
s Honzou,
dojíždí
i
Luboš
s Milanem K. Všichni jako jeden
muž
postupně
jmenují
jedno
specifické místo, kde se daná
situace
nachází…
Po
různých
radách a pokusech o opravu se do
přehazovačky osvědčil šroub ze střešního
držáku na kola a Petr může pokračovat po
vlastní ose.
16
Potkáváme Zdendu, který se vrací z Col de Vars
a říká, že Ivan už jel kvůli zimě napřed. Čeká na
Petra, protože nechce pokračovat sám. V sedle
čekáme na zbytek skupiny, ale na jídlo je ještě
brzy. Pokračujeme proto všichni dál až za
Jausiers, kde dáváme malé občerstvení. Do
sedla
Bonette
je
to
ještě
17
km,
zčásti
vojenskými cvičišti s bunkry, vidíme i vojáky
v akci. Serpentiny pod vrcholem vedou téměř
měsíční krajinou.
Vyjíždíme
za
drobných
přeháněk
až
k monumentu,
popsána
kde
historie
vysokohorské
vedoucí
této
silnice
z Nice
Brianconu,
je
do
vybudované
císařem Napoleonem III.
Stavba
z důvodů
zahájena
r.1860
vojenských
a
národně obranných. Celé
území je prošpikováno vojenskými objekty všeho druhu. Trasa do sedla Bonette a k vrcholu stejného
jména byla realizována v letech 1960 – 1961, otevřena v říjnu 1961. Ze sedla od kamenného
monumentu vede pěší stezka na vrchol, ze kterého lze přehlédnout celou oblast Přímořských Alp
(Alpes Maritimes). Pohledy letecké. Fotíme se ze všech stran.
17
Při sjezdu do Isoly Petr fotí za jízdy Zdendu, ten ve snaze o efektní záběr příliš klopí kolo – záběr se
povedl, ale Zdenda si ustlal – odřený pravý bok, loket a koleno. Trochu bloudíme v St. Etiéne,
protože natahují koberec
cyklostezky
a
špatně
musíme
značenou
objížďkou.
Dojezd
do
kempu hned na okraji
městečka
recepci
holčičky,
nikde
Isoly
si
–
hrají
dvě
kromě
nikdo.
v
nich
Mladý
kuchař z místní pizzerie
nám říká, že šéf tu není,
ale ubytovat se můžeme.
Chci znát předem cenu,
telefonuje
mu,
ale
šéf
vzkazuje,
že
se
domluvíme až ráno při odjezdu. Souhlasíme, ale
za předpokladu, že zaplatíme jen tolik, co je
obvyklé jinde. Nemáme na vybranou, doufáme,
že to ráno nebude šok. Kuchař ukazuje místo
na dolní ploše kempu, horní část je vyhrazena
karavanům. Tvrdí, že do sprch musíme do horní
části, ale my na místě objevujeme úplně nové
sociální zařízení, teplá voda, sprchy, dřezy na
nádobí, pračky, vše perfektní a čisté. Ošetřuji
Zdendu, statečně snáší „zelenou“. Večer opět
fotky, video, červené víno.
18
Den 6 - 6. července 2006 Čt
Etapa: Isola – Isola 2000 - Col de la Lombarde (2350 m) - Demonte – Colle dela Fauniera
(2 481 – výšky se na mapách liší) - Ponte Marmora – camp
Všichni 103 km, převýšení 3350m, Ivan 149 km s převýšením 3650m. Teplota na Colle della
Fauniera 8°C .
Kemp se velmi osvědčil, při placení Francouzka nerozumí, dávám jí účet z minulého kempu, kde
nám Italova manželka účtovala 2 dospělé a 5 dětí, vystaví fakturu podle předlohy, a opět spíme za
zhruba 100Kč/osobu. Několikrát dojíždíme naše jezdce, kteří směřují na Col de la Lombarde (2350),
projíždíme
nově
budované
lyžařské středisko Isola 2000, celé
ve výstavbě. Vyjíždíme kamenitou
krajinou
s bunkry
a
zřícenými
vojenskými baráky do sedla, kde
čekáme na opozdilce. Počasí si
s námi zahrává – chvíli jsme
zahaleni v mracích, dojde i na
bundy.
Výjezd z Isoly na
Col de la Lombarde
V sedle provozuje Francouzka
kiosek, ale zákazníků je málo.
Motorkáři
nebo
projíždějících
pár
cyklistů
většinou vyfotí
se
u označení
sedla a rychle toto nehostinné
místo
opouštějí.
občerstvení
všech
Po
našich
odjíždíme i my – šíleně úzkými
serpentinami klesáme až do
výšky
780m
do
Demonte,
abychom vzápětí stoupali na
Colle della Valcovera (2418).
19
Dojíždíme skupinu s Lubošem, který skoro půl hodiny opravoval zadní kolo. Serpentinami dojíždíme
Ivana, kterému dohušťujeme přední kolo, má pomalý defekt a jemu se opravovat nechce. Vjíždíme
do mraků,je vidět jen na pár metrů, začíná pršet. Zapínáme mlhovky, tady spíš mrakovky. Pořád
kontrolujeme naše jezdce – popojíždíme po malých úsecích a zase čekáme. Ivanovo kolo zatím drží,
v této zimě se vyměňovat duše opravdu nechce. Konečně vyjíždíme do sedla Valcovera, kde prší
hustě, kolem bouří a navíc je tam málo místa k zastavení. Silnička je úzká a krajnice balvanovité.
Dojíždí auto nějakých Italů a sdělují, že jeden náš cyklista má defekt. Auto tu otočit nelze, v mlze
couvat také ne. Milan K., který s námi sedí v lijáku v autě, se obětuje a jede s náhradním zadním
kolem naproti Ivanovi, kterého už slyšíme volat v mlze
kdesi pod námi. Náhradní kolo mu však neřadí a tak
dochází pěšky až k nám. Teprve tady se zjistí závada –
špatně odřadil při nasazování řetězu. Vrací se k nám
Petr se Zdendou a s kamennou tváří oznamují, že je na
silnici zával a tudíž neprojedeme. Honem vymýšlím
alternativy, ale oba se dají do smíchu, jak mě doběhli.
Naletěla jsem se vším všudy – jedeme dál k monumentu
Pantaniho, snad je to na Colle della Fauniera (2511?),
kromě morbidně vyhlížející černošedé kamenné sochy
nevidíme zhola nic. Tady Petr se Zdendou čekají na
moje foto – nechtějí vézt foťák v dešti. V lijáku jsou
přilepeni pod pomník, jako by se k mágovi cyklistiky
modlili. Do objektivu mého foťáku vítr nahání déšť, ale
foto musí být.
Fotíme se ve vichřici navzájem
ještě
všichni,
kolem
bouří.
Ještě se ujišťujeme, že víme o
rozdvojení cesty kousek pod
námi, je třeba jet vlevo. Jezdci
mizí
v mlze,
ve
sjezdu
je
autem nemáme šanci dojet. U
rozdvojení cest trochu váháme
– levá je do strmého kopce,
pravá dolů do údolí. Nakonec
volíme tu
levou,
která
po
krátkém výšvihu začíná klesat
do údolí, které se pod námi náhle otevřelo. Mlha a mraky zůstaly za hranou hřebenu, dole se jasní.
Sjíždíme autem ve třech – Milan K. dnešní etapu už dojede autem. Liduprázdné údolí, téměř žádné
auto ani motorky. Pod námi vesnice s kamennými střechami, zdá se bez obyvatel, ale ponurá
20
atmosféra je spíš následkem deště a mlhy. Značení mizerné, spíš žádné. Začínáme mít pochybnosti,
zda vůbec jedeme dobře. Konečně jsme ve správné vesnici Marmora, z úkrytu vybíhají Petr se
Zdendou, čekají na nás schováni před neustávajícím deštěm. To je oboustranná radost! Celé
promočené je nakládáme i s koly do auta a pokračujeme do Ponte Marmora a dále asi 3 km do
městečka Prazzo. Kemp z internetu je uveden s adresou v Prazzu, i když na mapě to neodpovídá.
Ptám se v místním baru, číšník upřesňuje, že kemp je hned na křižovatce v Ponte Marmora, odkud
jsme přijeli. Stále lije jako z konve. Domlouvám s majitelem kempu přespání v umývárně nádobí,
protože máme vše mokré a v dešti
se nám nechce stavět stany, které
bychom ráno museli balit mokré.
Zabydlujeme se okamžitě, díky
elektrické zásuvce můžeme rychle
navařit v rychlovarné konvici čaj a
urychlit
přípravu
polévky,
ve
které
univerzální
se
daly
identifikovat čtyři druhy těstovin.
Pobyt v umývárně se jevil jako
strategicky
výhodný
v mnoha
ohledech – vaření, voda, elektřina,
světlo,
teplo,
sucho.
Dojíždějí
Honza, Milan L. a Luboš, totálně promoklí, pod každým je okamžitě louže. Začínáme mít strach o
Ivana, protože ten evidentně pod monumentem Pantaniho odbočil doprava, čímž sjel do úplně jiného
údolí. Projel tak městečka Pradeles, Valgrana, Caraglio, do kempu dorazil až v ½ 7. Vypráví, jak
cestou
ještě
s ochotnými
stačil
Italy,
popít
kteří
mu
kávu
nabídli
pomoc. Chtěli ho za námi dokonce
dovézt, ale jeho cyklistická čest to
nedovolila.
Najel
300m převýšení
o
víc
46
než
km
a
ostatní.
Konečně jsme všichni pohromadě, po
večeři popíjíme v místním baru červené,
Milan K. se diví svému náprstku kávy,
který je tu zvykem. Tři spí se souhlasem
majitele na verandě baru, pět na zemi
v umývárně, kterou jsme předtím museli
vytřít do relativního sucha. Určitě je tu
lépe než v lijáku pod stanem. Všude visí
promočené věci, ze kterých odkapává voda. Boty podle receptu našich babiček sušíme novinami.
21
Den 7 - 7. července 2006 Pá
Etapa: Ponte Marmora - Colle di Sampeyre (2284 m) – Sampeyre - Colle dell'Agnello (2744) –
Chateau Queyras, přesun autem do Susa (I) 90 km, veřejný kempink Busoleno
Ivan, Petr, Zdenda 90km, převýšení 3200m
Ostatní 65 km, evakuováni autem
Noc v umývárně proběhla dobře, přežili to ve spacácích i pod přístřeškem venku. Likvidujeme náš
pojízdný cirkus a jako vzorňáci uklízíme umývárnu – myjeme všechny dřezy i podlahu. Naši snahu
majitel ani neocenil, naúčtoval 37€ a teplá voda byla jen ve sprchách: 5 minut za 1,5€ žeton.
V ostatních kempech byla vždy teplá voda v ceně a bez omezení.
Odjíždíme za jezdci nádherným kaňonem, připomíná
údolí Restonica na Korsice. Stoupáme na Colle di
Sampeyre,
postupně
všechny
dostihujeme
a
předjíždíme. Těsně pod vrcholem nás ze silnice
odstavuje pořadatelské vozidlo, protože prý za 5
minut tudy pojede závod veteránů. Nejdřív myslím,
že to budou cyklisté, ale vzápětí se už řítí do údolí
první veterán – automobil. Je to nádhera, vidět je
závodit v této horské krajině, obzvlášť dnes, za
ideálního počasí. Docházím na
vrchol průsmyku pěšky, je tu
kontrolní
místo
závodu,
řidič
Zdeněk opatrně dojíždí autem.
Od pořadatele získávám katalog,
z něhož se dozvídáme, že se
jede
50.
alpská
rallye
Ženeva
–
Lausannne – Zermatt – Saint Vincent –
Turín – Cannes – Marseille. Ve dnech 2.
– 8.7. se jí účastní 90 veteránů starších
50ti let. Je to dost drahá legrace,
v katalogu je i přihláška na další ročník:
zápisné podle termínu zaplacení 5600
až 6500€, doplatek 2000€, ubytování
pro 2 osoby po dobu závodu 3650€, 1
noc před startem 450€. Takže pro
dvoučlennou posádku bratru nejméně
300.000Kč,
bez
ostatních
výdajů.
22
Všichni dlouho čekáme na naše opozdilé jezdce, využívám čas k focení závodních aut (projely tu
přepočteno na peníze miliony, evidentně to není sport chudých lidí) i květeny.
Poté, co občerstvíme poslední potřebné, vydáváme se
směrem do údolí do města Sampeyre, kde nakupujeme
v místním supermarketu chléb (poprvé od odjezdu z ČR) a
víno, a na radu prodavačky na nedalekém konkurenčním
trhu i zeleninu. Je poledne a vedro. Vydáváme se za
našimi, kteří již stoupají k francouzské hranici na Colle
dell´Agnello (2744). Dostihujeme Ivana a dáváme s ním
oběd. Petr se Zdendou jsou ponecháni svému osudu, vědí,
že na nás nahoře v sedle nemohou v žádném případě
čekat, protože by zmrzli. Začíná dost vydatně pršet,
sedíme s Milanem K., Ivanem a řidičem schováni v autě.
Milan se rozhoduje, že dál bude pokračovat s námi, nikoli na kole. Jakmile déšť trochu poleví, Ivan
se vydává nahoru. My čekáme další hodinu – to už je velice podezřelé, protože Milan L., Honza a
Luboš by tu už dávno měli být. Vracíme se autem několik km zpět a zpod přístřešku vybíhá Milan,
mává na nás jako o život, jsou tu schováni před teď už vytrvalým deštěm. Právě nám poslali SMS
s SOS. Nakládáme všechna kola na střechu a
společně odjíždíme za Ivanem do průsmyku
dell´Agnello. Ten je tu už lehce zmrzlý, naštěstí
v bundě a pláštěnce. Rychle v dešti pořizujeme
unikátní foto, déšť zesiluje, ale Ivan trvá na
svém odjezdu po vlastní ose. Odjíždí do
krupobití, jedeme za ním a z auta přes sklo
pořizuji video. Na silnici už leží vrstva krup,
okolní kopce a skály začínají mít bílý nádech.
Necháváme Ivana osudu, který si dobrovolně
vybral, a prcháme z hor do osluněné nížiny
před námi.
Stoupání na Colle dell´Agnello
23
Projíždíme
úžasné
vesničky
–
staré pavlačové domy s typickými
kamennými střechami. Dojíždíme
do Chateau Queyras, odkud nám
již dříve poslali SMS Petr se
Zdendou. V pohodě se tu vyhřívají
po výborných raclette v místní
zahradní restauraci. Čekáme na
Ivana, který se cestou z totálního
mokra parádně osušil.
Nakládáme kola a přejíždíme 90
km autem do města Susa, kde se
ptám na kempink. Část výpravy je
pro bivak na sedle Col du Mont
Cenis, část by dala přednost
spaní v kempu ještě v údolí kvůli
teplu. Lehký rozkol – hledáme
kempink a stále se nemůžeme
strefit. Až jeden ochotný italský
cyklista nás doprovází do kempu
v Vysolenu, kde se majitel vytasí
s cenou pře 50€, což se snažím
usmlouvat. Doporučuje nám kemp
gratis na veřejném kempovacím
místě, prý vybaveném toaletami a
vodou. Maluje nám mapku, ale
opět
trochu
bloudíme,
nálada
houstne – část osazenstva už
reptá, že jsme rovnou měli jet
bivakovat
na
předem
známé
místo. Po dalším ptaní konečně
kempovací místo nacházíme a jsme v šoku: jsme tu sami uprostřed vinic, dvě čisté toalety, tekoucí
voda, terasa se zídkou vhodnou k umístění naší kuchyně. Dokonce se připojujeme na elektřinu!
Vaříme, vše odpuštěno, za toto místo stálo chvíli bloudit. Po několikerém použití rychlovarné konvice
se nám podaří vyhodit jistič, takže jsme bez proudu i světla. Nevadí, zvládli jsme všechno i tak.
Podstatná je tekoucí voda.
24
Den 8 - 8. července 2006 So
Etapa: Col du Mont Cenis (2081m) – Lanslebourg - Mont-Cenis – Col de Iseran (2770m) – Val
d´ Isere - ( autem domů)
93km Petr a Zdenda, převýšení 3070m
75 km ostatní, převýšení 2100m
Počasí po celý den bez vady.
Vstáváme do vymeteného rána, v noci silně
padala rosa, ti, co spali pod širákem, mají
úplně mokré spacáky. Vaříme poslední
společnou snídani, balíme, uklízíme obě
umývárny, zanecháváme místo ještě čistší
než bylo při našem příjezdu. Odjíždíme
s koly na střeše směr Col du Mont Cenis
(2081), cestou
vykládáme cyklisty (kromě Petra a Zdendy, kteří jedou po ose už z kempu).
Vyjíždíme autem do sedla s malými zastávkami na focení a filmování. Jezero Moncesínio je
nádherné, cíl motorkářů, cyklistů i turistů všeho druhu.
Fotíme
se
u
označení
průsmyku a sjíždíme o 600
výškových metrů níž, abychom
zase stoupali na naši třešničku
na dortu, do sedla Col de
l´Iseran (2770).
25
V krásném údolí řeky Arc zastavujeme na mostě na občerstvení. Projíždíme malebnou vesnicí
Bonneval, opět střechy s kamennou krytinou, hospůdky, čilý turistický ruch.
Stoupáme
do
sedla,
míjíme vysoké sněhové
bariéry, údolí nesmírně
malebná,
pasoucí
dobytek,
se
kamenné
salaše. Na vrcholu nás
už
čekají
s Lubošem,
Ivan
za
chvíli
dojíždí Petr se Zdendou,
dáváme vrcholové foto.
Výš už tentokrát nepojedeme. Jsem trochu
smutná z toho, že nefotím svým aparátem, mám vybité baterky, neboť včera jsem pořídila přes 700
fotek a videí, a díky včerejšímu výpadku elektřiny je nebylo kde dobít. Stane se. My, co jsme nahoře,
okamžitě po focení v tomto turistickém Babylonu sjíždíme do Val d´Isere, kde na kraji města na louce
poseté kravinci vaříme, balíme a nakládáme kola. Ivan připravil vyúčtování.
Odjíždíme směr Albertville, Annecy, Ženeva, Lozán, Curych, Konstanz, Mnichov…
26
Vyúčtování
Cena dopravy 5.250 Kč/osobu, Strakonice – Vys. Mýto – Jičín – Alpy a zpět cca 3800km. Částečné
snídaně + plné večeře 500 Kč/os., kempy + víno, chléb, zelenina nakupované v cizině 1.000 Kč/os.
Společné jídlo a ubytování vzhledem ke kvalitě vyšlo velmi levně.
Srovnání akcí „Po stopách Giro d´Italia 2005“ a „Alpy 2006 - po stopách Tour de
France i Giro d´Italia“
„Po stopách Giro d´Italia 2005“ - většinou jen horské etapy (jediná rovinatá):
10 dní na kole
najeto 1.394 km
nastoupáno 20.989 m
denní prům. 139.4 km výš. 2.099 m
„Alpy 2006 - po stopách Tour de France i Gira“
8 dní na kole
najeto
886 km
nastoupáno 22.960 m
denní prům. 110.8 km výš. 2.870 m
Na menší vzdálenosti nastoupáno více:
2005 na 1 km nastoupáno 15 výškových metrů
2006 na 1 km nastoupáno 26 výškových metrů
Závěr: každý letošní kilometr byl skoro dvojnásobně těžší než loňský.
Doslov
Shodou okolností jsem se 5 dní před odjezdem na tuto akci vrátila z čistě dámského výletu do
Řecka. Musím konstatovat, že tentokrát s muži bylo líp. Nerodili, nevyprávěli o dietách, nebylo jim
příliš horko, když svítilo, ani příliš zima, když nesvítilo. Zbytečně nic neřešili, ani když se zrovna
nedařilo. Můj vzkaz zúčastněným: díky, dobrá práce…
27
Panoptikum
28
Počkejte, končím s cyklistikou, jedu s vámi!
Jedna zelená, to je jako trénink 20 km borovým
lesem!
Vším, čím jsem byl, byl jsem rád…
29
30