Lichtenštejnské stezky

CYKLOPRŮVODCE
1 : 75 000
7
Lichtenštejnské stezky: Lednicko-valtický areál,
Břeclavsko a Dolní Rakousko
1
www.lva.cz, greenways.cz, www.wde.at, www.laagency.info
GREENWAYS
PRAHA–WIEN
LEGENDA
LICHTENŠTEJNSKÉ STEZKY
KLAD LISTŮ
LEDNICKO-VALTICKÝ AREÁL
PŘEDNÍ VNITŘNÍ STRANA
OBÁLKY A 1. STRANA
WEINVIERTLER DREILÄDERECK
ZADNÍ VNITŘNÍ STRANA OBÁLKY
A 32. STRANA
♠ tip Greenways
označení místní
zajímavosti, kterou
ostatní turisté často
minou
značení stezek
informační centrum
2
3
4
5
LICHTENŠTEJNSKÉ STEZKY
Lichtenštejnské stezky jsou ojedinělým souborem
cykloturistických tras, spojujících nejkrásnější památky rodu Lichtenštejnů na jižní Moravě v oblasti
Lednicko-valtického areálu a v Dolním Rakousku.
Na nejdelší okruh přeshraniční Knížecí stezky navazují na moravské straně čtyři kratší stezky: Břeclavská, Poštorenská, Lednická
a Valtická stezka. Všechny je poznáte podle cyklistického značení,
na němž je vyobrazen rodový erb Lichtenštejnů.
STEZKY LEDNICKO-VALTICKÝM AREÁLEM
Rod Lichtenštejnů po více než osm století budoval a dával tvář
krajině, která je dnes jednou z nejvzácnějších perel pokladnice
historického a kulturního bohatství České republiky i Dolního
Rakouska. Lednicko-valtický areál se rozkládá na ploše zhruba
200 km² a je považován za nejrozsáhlejší člověkem uměle vymodelované území v Evropě a pravděpodobně i na celém světě.
O jeho výjimečnosti jistě svědčí i zápis do Seznamu světového
kulturního a přírodního dědictví lidstva – UNESCO v roce 1996.
V listině doslova stojí: „Zápis do tohoto Seznamu potvrzuje výjimečnou hodnotu světového významu kulturního a přírodního
místa, které vyžaduje ochranu pro blaho celého lidstva.“
Lichtenštejnské stezky vám umožní navštívit všechny zdejší známé i méně známé památky z doby panování Lichtenštejnů, mezi
něž patří romantické zámky v Lednici a ve Valticích, tajemná
zřícenina Janův hrad, rozhledna Minaret, vyhlídková Kolonáda,
napodobenina Vítězného oblouku – zámeček Rendez-vous,
Hraniční zámeček a bezpočet dalších. Vydejte se tedy s námi za
poznáním výstavních sídel, okrasných parků a zahrad, impozantních staveb promyšleně budovaných ve volné krajině a bohatých
přírodních krás. Objevte onoho génia loci, který se v této krajině
skrývá. Stačí, když se po Lichtenštejnských stezkách projedete
jednou, a už se sem budete vracet napořád.
Z HISTORIE LICHTENŠTEJNSKÝCH STEZEK
Se záměrem vybudovat cyklotrasy po památkách rodu Lichtenštejnů přišli do Lednicko-valtického areálu naši rakouští sousedé
již v roce 2001. Rakouská část byla realizována v roce 2003 a na
jaře roku 2005 byly vyznačeny první tři trasy i na české straně.
V roce 2007 se společným úsilím města Břeclavi a obcí Lednicko-valtického areálu podařilo vyznačit zbývající trasy a začít s vybavováním stezek informačními místy. Současný koncept páteřní
Knížecí stezky a čtyř připojených stezek vznikl v dílně Nadace
Partnerství, která rovněž navrhla název Lichtenštejnské stezky.
GREENWAYS PRAHA–VÍDEŇ
Lichtenštejnské stezky jsou v oblasti Valtic napojeny na trasu
Greenways Praha–Vídeň a tvoří tak nejucelenější systém tématických cykloturistických tras v Česku. Greenways Praha–Vídeň
spojuje sítí cyklistických i pěších tras a stezek dvě hlavní města
ve středu Evropy. Na kole či pěšky můžete objevovat historická
města a vesničky, navštívit romantické hrady, středověké kláštery,
poznat atmosféru starých židovských hřbitovů, vyzkoušet tradiční
6
řemesla v některé z obnovených dílen nebo si vychutnat proslulé
moravské víno ve vinných sklepech. Na této stezce odhalíte krok
za krokem místní krajinu a její historii, přírodu, kulturu i tradice.
Greenways vymýšlejí a pečují o ně lidé, kteří mají společný zájem
o zdravé životní prostředí, zachování kulturního i přírodního dědictví a šetrný rozvoj obcí a měst, kde žijí.
ZÁKLADNÍ INFORMACE
DÉLKA A ZNAČENÍ TRAS
Jižní Morava – Lednicko-valtický areál (103 km)
KNÍŽECÍ STEZKA (31 km)
BŘECLAVSKÁ STEZKA (13,5 km)
POŠTORENSKÁ STEZKA (11,5 km)
LEDNICKÁ STEZKA (18 km)
VALTICKÁ STEZKA (24 km)
ODBOČKY: LÁNY (3 km), OBELISK (2 km)
Dolní Rakousko – Weinviertler Dreiländereck (70 km)
LICHTENŠTEJNSKÁ STEZKA (54 km)
ODBOČKY: SCHRATTENBERG–REINTAL (11 km),
WILFERSDORF (5 km)
NÁROČNOST
Trasy vedou většinou po rovině,
kolem hranic a na rakouském území
částečně v mírně zvlněném terénu,
jsou vhodné i pro netrénované cyklisty a pro všechny typy kol schopné
zvládnout i polní a lesní cesty (trek,
cross apod.).
DOPORUČENÁ NÁSTUPNÍ MÍSTA
Lednice – vlak, bus, parkoviště pro auta,
Břeclav – vlak, bus, parkoviště pro auta,
Valtice – vlak, bus, parkoviště pro auta,
Poysdorf – vlak, bus, parkoviště pro auta,
Wilfersdorf – vlak, bus, parkoviště pro auta,
Bernhardsthal – vlak, bus, parkoviště pro auta,
HRANIČNÍ PŘECHODY ČR/RAKOUSKO
(pro cyklisty, osobní automobily a pěší)
Valtice/Schrattenberg – otevřeno denně (6–22 h)
Poštorná/Reintal – otevřeno denně (6–22 h)
Upozornění: Pro překročení česko-rakouské státní hranice si
nezapomeňte vzít platný občanský průkaz nebo cestovní pas!
7
LICHTENŠTEJNSKÉ STEZKY
LEDNICKO-VALTICKÝ AREÁL
KNÍŽECÍ STEZKA
ského triumfálního oblouku. Další památkou na trase je
nedaleká kaple Svatého Huberta, patrona honců. Právě
tady Lichtenštejnové s oblibou začínali své hony. Zhruba
dvě stě metrů odsud je křižovatka sedmi lesních cest.
Knížecí stezka vás dovede neomylně k zemědělskému
statku Nový Dvůr, který byl vybudován roku 1809 za účelem chovu ovcí. Dnes zde majitelé chovají koně, kterých
je v celém Lednicko-valtickém areálu skoro tolik jako
za Lichtenštejnů. U Nového Dvora se napojuje Lednic-
Za výchozí bod páteřní Knížecí stezky lze zvolit např.
hraniční přechod Poštorná/Reintal. Je křižovatkou hned
několika cykloturistických tras, včetně mezinárodních,
a moravská část Lichtenštejnských stezek zde navazuje
na část rakouskou. Můžete sem přijet na kole z břeclavského nádraží nebo tu zaparkovat svůj automobil na
parkovišti před restaurací. Kromě stravování lze využít
i směnárnu či stylový vinný sklípek.
Značení vás navede přímo u budovy celnice na asfaltovou cestu podél lesa, kde Knížecí stezka kopíruje
Česko-rakouskou příhraniční trasu. Zhruba po jednom
a půl kilometru je první křižovatka, kde směrem doleva
navazuje Valtická trasa. Vy ale pokračujete po Knížecí
stezce rovně. Další úsek prochází lesem, překračuje
železniční trať i hlavní silnici (Valtice–Břeclav), až Vás
zavede k první významné památce na trase – Dianinu
chrámu, nazývanému též Rendez-vous. Má podobu řím-
8
ká stezka ve směru na Hlohovec. Knížecí stezka však
pokračuje lesem k zámečku nazvanému podle řeckého
Boha Apollóna. Apollonův chrám sloužil jako vyhlídka na
krajinu, jíž na obzoru rámuje vápencový masiv Pálavy. Mlýnský rybník, nazývaný též Apollo, slibuje v létě
osvěžení, stejně jako množství restaurací a občerstvení
kolem. V kempu Apollo se můžete ubytovat.
Následuje jeden z mála úseků, kdy trasa vede
po hlavní silnici. Ale nebojte se, pojedete jen
9
asi tři sta metrů doprava ve směru na Břeclav, než stezka odbočí doleva a Ladenskou alejí vás dovede k mostku přes potok Včelínek a na rozcestí. Tady doprava
navazuje Poštorenská stezka a doleva pokračuje stezka
Knížecí. Asfaltová silnička v příjemném stínu Lužního
lesa a následující spíše turistická stezka vás přivedou
k umělé hradní zřícenině Janův hrad. Další zastávkou je
obec Lednice s unikátním zámkem, palmovým skleníkem
a parkem ve francouzském a anglickém stylu. Knížecí
stezka protíná opět silnici Břeclav–Lednice a příjemnou
polní cestou vás povede kolem soustavy Lednických
rybníků (Prostřední a Hlohovecký) k Hraničnímu zámečku. Dnes je v soukromých rukou, ale žije rušným životem
stejně jako kdysi. Středem Hraničního zámečku ještě ve
20. letech po vzniku České republiky procházela hranice
mezi Rakouskem a Moravou. A pak už se přes obec Hlohovec dostanete do Valtic. Malebné město se svým renesančním zámkem, přestavěným později v barokním slohu,
bylo kdysi rezidenčním městem Lichtenštejnů. Zbývá napnout síly a vystoupat na kopec k hraničnímu přechodu
Valtice/Schrattenberg. V tomto bodě se Lichtenštejnské
stezky protínají s trasou Greenways Praha–Vídeň. Pokračovat můžete po rakouském okruhu Lichtenštejnských
stezek nebo se po Valtické stezce vrátíte kolem Kolonády
na Rajstně a kolem Bořího dvora do místa startu, k hraničnímu přechodu Poštorná/Reintal.
DIANIN CHRÁM neboli
RENDEZ-VOUS (*1812)
Dianin chrám
Romantická stavba v podobě
římského triumfálního oblouku byla postavena vojevůdcem napoleonských válek
Janem I. na nejvyšším bodu
Bořího lesa. Rozsáhlý sál zabírající celé patro monumentu sloužil účastníkům honů
jako místo loveckých snídaní.
Výzdobu tvoří reliéfy dramatických scén lovu zvěře.
NOVÝ DVŮR (přestavba 1810)
Empírový zemědělský statek je dokladem toho, že také
hospodářským stavbám věnovali Lichtenštejnové značnou
pozornost. Tvoří ho obdélníkový dvůr obklopený třemi
křídly hospodářských budov – stájemi, sýpkou a byty zaměstnanců. Do křídla proti vjezdové bráně byla kolem roku
1820 vestavěna rotunda. Na statku byly nejdříve chovány
krávy bernské rasy, poté vzácné merinové ovce a nakonec
koně. Chov koní naleznete na Novém Dvoře dodnes.
APOLLONŮV CHRÁM (*1819)
Apollonův chrám
Malebná empírová stavba nad
Mlýnským rybníkem sloužila jako
vyhlídka na krajinu a vápencový
masiv Pálavy. Od chrámu jsou vidět
ještě další dva rybníky – Prostřední
a Hlohovecký – a řada okolních
staveb. Lichtenštejnové totiž nechávali systematicky stavět jednotlivé
památky tak, aby byl z každé výhled
nejméně na další dvě.
JANŮV HRAD neboli JANOHRAD (*1810)
Romantický letohrádek, napodobující zříceninu středověkého hradu, byl postaven stavitelem Hardtmuthem na břehu
řeky Dyje. Aby stavba vypadala opravdu autenticky, byly na
ní použity kameny z Velkomoravského hradiště Pohansko.
Janův hrad sloužil jako myslivna a lovecký zámeček v době
honů, dnes se zde nachází zajímavá ornitologická a lovecká
expozice. U Janohradu naleznete ♠ přístavy lodních doprav,
z nichž jedna Vás doveze i s bicyklem k lednickému zámku
a druhá do Břeclavi.
Janohrad
KAPLE SV. HUBERTA (*1855)
Pseudogotická kaple byla vybudována knížetem Aloisem II.
z pískovcových kvádrů, dopravených po železnici z Vídně
a Eggenburgu, jako místo pro konání mší za úspěch lovu
zvěře. Její dominantu tvoří socha svatého Huberta, patrona
myslivců a střelců, ale také optiků a matematiků. Kaple je
poslední vybudovanou stavbou Lichtenštejnů v Lednicko-valtickém areálu.
10
11
chází ♠ přístaviště lodní dopravy, která vás proveze parkem
po Zámecké Dyji k Minaretu a dále k Janohradu. Milovníky
zvířat jistě zaujme možnost ♠ projížděk na koních, letové
ukázky dravců nebo dostihy chrtů na závodišti u obce.
LEDNICKÉ RYBNÍKY A RYBNIČNÍ ZÁMEČEK (*1816)
Lednické rybníky představují jednu z nejstarších rybničních soustav na Moravě,
která je tvořena třemi rybníky - Hlohoveckým, Prostředním a Mlýnským. Rybniční
soustava byla vyhlášena ptačí rezervací
a zařazena do soustavy evropských chráněLEDNICE (*1222,
ZÁMECKÉ NÁMĚSTÍ 68,
( 00420 519 340 986)
O Lednici se písemné zprávy zmiňují již v roce 1222, kdy
patřila šlechtickému rodu Sirotků. Lichtenštejnové ji získali
až v první polovině 14. století. Lednický zámek prošel
složitým vývojem od gotické tvrze přes renesanční, barokní
a klasicistní podobu až po nynější honosné sídlo ve stylu
anglické gotiky. V jeho interiérech lze obdivovat např.
točité samonosné schodiště nebo vzácné kazetové stropy.
K zámku přiléhá palmový skleník, nejstarší v Evropě, s exotickými dřevinami z celého světa. Na areál zámku navazuje
velkorysý barokní zámecký park, v němž naleznete vzácné
druhy i 1 000 let starých stromů. Jeho nedílnou součástí
jsou stavby romantického charakteru – 60 m vysoký Minaret s 302 schody a širokým rozhledem do okolí, Maurská
vodárna sloužící dříve pro rozvod vody k vodním atrakcím,
Aquadukt s podobou torza římského vodovodu, umělá jeskyně Peklo a řada dalších. U Maurské vodárny se dnes naLednický zámek
ných území Natura 2000. Kolem rybníků vede ♠ naučná
stezka Lednické rybníky. Prostřednímu rybníku dominuje
klasicistní ♠ Rybniční zámeček.
Rybniční zámeček
12
13
Hraniční zámeček
HRANIČNÍ ZÁMEČEK (*1827)
Byl postaven za knížete Jana I. z Lichtenštejna na bývalé
hranici mezi Moravou a Rakouskem. Vzhledem k močálovitému podloží byly základy objektu vybudovány na 500 dřevěných pilotech a roštech. Horní část stavby tvoří tři oddělené sály, přičemž za pozornost stojí zejména prostřední
– Velký zrcadlový sál, ze kterého je možné vystoupit na
terasu s vyhlídkou na Hlohovecký rybník. Zámeček je dnes
v soukromém vlastnictví a slouží jako restaurace.
Ve dvorní části zámečku se pak nachází hotel.
HLOHOVEC (*13. století)
Obec byla založena ve 13. století na dřívější moravsko-rakouské hranici pasovským biskupstvím. Odtud se odvozuje její původní název – Bischofswarth, neboli biskupská
stráž. Knížecí rod Lichtenštejnů kolonizoval v roce 1570
obec Hlohovec chorvatským obyvatelstvem, které mu
pomáhalo zakládat rybniční soustavu. Ještě v roce 1882
prokazatelně mluvilo dvacet rodin doma pouze chorvatsky. Hlohovec je jednou z významných vinařských obcí
Slovácka. Prochází jím ♠ vinařská stezka Mikulovská a ve
♠ sklepní uličce Šulaperk nebo ve starých habánských
sklepech v jižní části obce můžete ochutnat kvalitní vína.
Zdejší vinaři, potomci Chorvatů, vám o víně rádi nejen povyprávějí, ale i zazpívají. Největší přehlídku lidových krojů
a zvyků zažijete v květnu a srpnu, kdy se v Hlohovci konají
tradiční slovácké krojované hody.
VALTICE (*12. století,
je i ♠ bylinková zahrada, přestavující jedinečnou ukázku
užitkové zahrady, která kdysi patřila ke každé zámecké
kuchyni. Z dalších historických skvostů Valtic vás určitě
zaujmou: raně barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie,
konvent Milosrdných bratří s kostelem sv. Augustina
a řádovou nemocnicí, novorenesanční radnice, empírový
zámeček Belveder, který sloužil jako knížecí bažantnice
atd. Významnou roli v životě Valtic hraje vinařství. Výborná
vína můžete ochutnat např. v ♠ Salonu vín České republiky nebo v Městském či Zámeckém sklepě. Blízkými
místy spojenými s pěstováním, výrobou a konzumací vína
vás provede ♠ Mikulovská vinařská stezka a Vinařská
naučná stezka Valtice.
KOLONÁDA neboli
REISTNA (*1817)
Tato vyhlídková stavba
z počátku 19. století
tvoří dominantu nad
Valticemi. Byla postavena jako vzpomínka
Jana Josefa I. z Lichtenštejna na svého
otce a bratry, o čemž
svědčí nápis „Syn
otci, bratr bratrům“.
Reistna
Kolonáda stojí na stejnojmenném kopci v nadmořské výšce 291 m, takže zaujímá
nejvyšší bod Lednicko-valtického areálu. Z jejího ochozu se
vám naskytne nádherný výhled do okolí. Nedaleko Rajstny
se potkává Knížecí a Valtická stezka s trasou ♠ Greenways
Praha–Vídeň. Po ní můžete pokračovat do Rakouska
směrem na Vídeň, nebo na druhou stranu přes Znojmo,
Jindřichův Hradec a Tábor do Prahy.
NÁMĚSTÍ SVOBODY 4,
( 00420 519 352 978)
Valtice, poprvé zmiňované na přelomu 12. století, si
Lichtenštejnové vybrali jako své rezidenční sídlo.
Zdejší zámek proto dostal bohatou výzdobu soch,
zlacených štuk a stropních maleb a jeho součástí
bylo i menší divadlo, jízdárna a konírna. V roce 1727
byl za zámkem zřízen okrasný park. Jeho součástí
14
15
POŠTORENSKÁ STEZKA
Trasa představuje spojnici Knížecí a Břeclavské stezky.
Na Knížecí stezku navazuje na křižovatce Ladenské
aleje s asfaltovou silničkou v lužním lese (Lednice–Břec-
lav). Trasa zde kopíruje naučnou stezku Lužní les a zhruba po třech kilometrech se můžete rozhodnout, zda
zamíříte po Břeclavské stezce okolo zámku do Břeclavi
a dále na Pohansko, nebo zda pojedete doprava dále po
Poštorenské stezce do Charvátské Nové Vsi a Poštorné.
Kolem hřbitova a posléze železniční trati Břeclav–Lednice, na níž se můžete v turistické sezoně čas od času
projet parním vlakem, vás trasa zavede k železničnímu
přejezdu na hlavní silnici (Poštorná–Reintal). Hned
za ním odbočíte doleva po zpevněné cestě k rozcestí
u Františkova rybníka. Tady Poštorenská
stezka končí a dále
je možné pokračovat
po Břeclavské stezce
přes most a doprava na
Pohansko, nebo rovně
kolem Františkova
rybníka k hraničnímu
přechodu Poštorná/
Reintal.
16
POŠTORNÁ (*1277)
Dříve samostatná obec je dnes součástí Břeclavi. Zdejšímu kostelu Navštívení Panny Marie, založenému v roce
1898, vtiskli Lichtenštejnové ojedinělou podobu. Stal
se tak jednou z architektonicky nejpozoruhodnějších
památek na Břeclavsku. V letní sezoně si můžete kostel
prohlédnout za doprovodu průvodce.
17
BŘECLAVSKÁ STEZKA
ká odbočka zavede k empírovému zámečku Lány.
Po opuštění obory se stáčí Břeclavská stezka doleva.
Kolem řeky Dyje vás dovede do centra Břeclavi, města
s bohatou historií. K nejvýznamnějším památkám patří
břeclavský zámek, jehož historie sahá do 2. čtvrtiny
11. století, kdy vznikl na pomezí tří zemí dřevěný hrad.
Ten získal jméno po svém zakladateli, knížeti Břetislavovi. Právě kolem zámku a autokempu vede Břeclavská
stezka do Kančí obory a v lužním lese se opět napojí na
Poštorenskou a posléze Knížecí stezku.
Přístaviště v Břeclavi
Pokud se na rozcestí u Františkova rybníka rozhodnete pro směr Pohansko, přejedete most nad železnicí,
po které míří vlaky do Vídně, a dojedete k dřevěnému
mostu přes řeku Dyji. Díky pohraniční stráži, která kdysi
ozbrojena velmi přísně
střežila toto území, obyčejnému smrtelníkovi zapovězené, se tady dnes mohou
prohánět cyklisté po kvalitních cestách s asfaltovým
povrchem. Území rozsáhlé
obory je zde oploceno, ale
vrátka pro cyklisty jsou
otevřená. Na jaře vás zde
mohou překvapit drobné
povodně a zaplavená území.
Stezka vás dovede k zámečku Pohansko, kde si můžete
prohlédnout expozici nálezů
z Velké Moravy a také se
občerstvit. Odtud vás krátExpozice Pohansko
18
ZÁMEČEK POHANSKO (*1811)
Pohansko u Břeclavi bylo kdysi jedním z nejvýznamnějších
sídel Velké Moravy. Muzejní expozice Slovanského hradiště s objevy z této doby se nachází přímo v prostorách
empírového loveckého zámečku Pohansko, který v letech
1810 až 1811 nechal postavit rod Lichtenštejnů. U zámečku byl zrekonstruován ♠ vojenský bunkr z konce 30. let,
který udržují a o víkendech jím provázejí návštěvníky
členové Klubu vojenské historie.
ZÁMEČEK LÁNY (*1812)
Jednopatrová empírová budova obdélníkového půdorysu
leží nedaleko zámečku Pohansko směrem na soutok řek
Dyje a Moravy. Zámeček byl postaven v letech 1810 až
1812 a dnes je v soukromém vlastnictví.
BŘECLAV (11. století, NÁMĚSTÍ T.G.M. 3,
( 00420 519 326 900)
Břeclav je vstupní branou Lednicko-valtického areálu. Rod Lichtenštejnů významně
ovlivnil město, když např. na počátku 19.
století vtiskl dnešní podobu zámku, postavil
knížecí cihelny, školy a další významné
objekty. Už od roku 1525 vařil v Břeclavi
19
LEDNICKÁ STEZKA
Zámek v Břeclavi
pivo zdejší pivovar.
Rozvoj města velmi
ovlivnil příjezd prvního
parního vlaku v roce
1839. V roce 1872 zde
vznikla cukerní rafinerie
a Břeclav byla císařským
dekretem povýšena na
město.
Bohatou historii
dokladuje také řada
církevních staveb, např.
starý židovský hřbitov
a synagoga vedle městského muzea a galerie.
Na náměstí Vás zaujme
Synagoga v Břeclavi
atypický kostel sv.
Václava postavený na místě původního barokního kostela,
zničeného při bombardování v roce 1944. Milovníky
vody v létě osvěží koupaliště s toboganem nebo alespoň
vyhlídkové ♠ plavby lodní dopravou po řece Dyji, v zimě je
otevřen krytý bazén a zimní stadion. Bohaté jsou folklorní
tradice, např. zářijové břeclavské Svatováclavské slavnosti
spojené s vinobraním.
Od umělé hradní zříceniny Janův hrad můžete vyrazit
také na Lednickou stezku. Asfaltová silnička vyústí
na hlavní silnici Podivín–Lednice. Doprava se můžete
vydat na krátkou odbočku k dvacet tři metry vysokému
Obelisku nebo budete pokračovat vpravo do Lednice.
Tady stezka pokračuje doprava, míjí vinařskou vesničku
s možností posezení v dřevěných vinných sudech a pokračuje lesem dál. Projedete kolem Lednického náhonu,
jenž napájí Zámecký
rybník v lednickém parku.
Na křižovatce lesních
cest pak odbočíte doleva
do obce Nejdek a už se
řítíte stále rovně k silnici
Lednice–Mikulov. Pojedete kousek po ní, než se
stezka opět stočí doleva
mezi pole a posléze i vinohrady. Tady bývá po
deštích obtížnější terén,
ale i na crossovém kole
se dá zvládnout. U Hraničního zámečku v HloChrám Tři grácie
hovci se Lednická stezka
setkává s Valtickou
a Knížecí stezkou a pokračuje dále přes obec
Hlohovec kolem ptačí rezervace Lednické rybníky
k empírovému chrámu Tři
Grácie. U Nového Dvora
Lednická stezka končí
napojením na páteřní
Knížecí stezku.
Obelisk
16
20
17
21
JANŮV HRAD neboli JANOHRAD (*1810)
Romantický letohrádek, napodobující zříceninu středověkého hradu, byl postaven stavitelem Hardtmuthem
na břehu řeky Dyje. Více informací naleznete v popisku
turistických cílů podél páteřní Knížecí stezky, která kolem
Janohradu také prochází.
naleznete v popisu turistických cílů podél páteřní Knížecí
stezky, která Lednicí také prochází.
NEJDEK (*9. století)
Nejdek je součástí Lednice jako její místní část. V 9. století
hrálo toto místo důležitou roli jako hradisko v centrální
části Velkomoravské říše, které obdobně jako nedaleká
hradiska u Břeclavi a u Strachotína chránilo přechod přes
řeku Dyji. Lichtenštejnové zde nechali zbudovat ♠vodní
elektrárnu, která zásobovala elektřinou široké okolí.
ČERVENÁ STUDÁNKA
Mezi Nejdkem a Hlohovcem budete projíždět místem zvaným Červená studánka. Odtud Lichtenštejnové rozváděli
důmyslným systémem dřevěného potrubí pitnou vodu po
svém panství. V okolním terénu můžete ještě dnes pozorovat stopy po vedení potrubí.
HRANIČNÍ ZÁMEČEK (*1827)
OBELISK neboli FACKA (*1798)
Přesně v půli cesty mezi Lednicí a Přítluky dal Alois Josef I.
z Lichtenštejna postavit v roku 1798 štíhlý obelisk podle
projektu Josefa Hardtmutha. Dvacet tři metry vysoký objekt z pískovcových kvádrů byl vztyčen na oslavu uzavření
míru mezi Napoleonem a rakouským arcivévodou Karlem.
Lidově se obelisku říká Facka, neboť dle pověsti měl
v těchto místech dostat knížepán při jednom z honů facku
od paní kněžny za to, že prohrál v kartách celou vesnici.
MINARET (*1802)
Zámeček postavený na
bývalé hranici mezi Moravou
a Rakouskem je dnes v soukromém vlastnictví a slouží
jako restaurace a hotel. Více
informací naleznete v popisu turistických cílů podél páteřní Knížecí stezky, která
kolem Hraničního zámečku
také prochází.
Hraniční zámeček
HLOHOVEC (*13. století)
Nejstarší romantická
stavba Lednicko-valtického areálu
představuje vůbec
nejvyšší stavbu tohoto
druhu v neislámských
zemích. Celková výška
dosahuje asi 60 metrů
a na nejvyšší ochoz
vede 302 schodů.
Z vrchních pater je
krásný výhled na
lednický zámecký park
s rybníky a ostrovy.
Vinařská obec založená ve 13. století na dřívější moravsko-rakouské hranici pasovským biskupstvím. Více informací
naleznete v popisu turistických cílů podél páteřní Knížecí
stezky, která Hlohovcem také prochází.
CHRÁM TŘI GRÁCIE (*1825)
Minaret
LEDNICE (*1222)
Starobylá obec se pyšní především jedním z nejkrásnějších zámků a zámeckých parků v ČR. Více informací
22
Chrám s kolonádou ukrývá
nevelký salon s mozaikovou podlahou. Byl
vybudován podle návrhu
Franze Engela na návrší
nad Prostředním rybníkem
jako protiváha
Chrám Tři grácie
Rybničního
zámečku. Sousoší Athény, Artemidy a Afrodity před zámečkem vytesal z jednoho kusu
kamene Martin Fischer. Výklenky v kolonádě
vyplňují sochy věd a múz.
23
HRANIČNÍ ZÁMEČEK (*1827)
VALTICKÁ STEZKA
Zámeček postavený na bývalé hranici mezi Moravou
a Rakouskem je dnes v soukromém vlastnictví a slouží
jako restaurace a hotel. Více informací naleznete v popisu
turistických cílů podél páteřní Knížecí stezky, která kolem
Hraničního zámečku také prochází.
NESYT neboli SEDLECKÝ RYBNÍK
Valtická stezka vás zavede rovinatou krajinou od Hraničního zámečku kolem největšího moravského rybníka
Nesyt do obce Sedlec. V areálu zemědělského družstva
můžete v sezoně posedět pod pergolou a okoštovat
vynikající vzorky vín ze zdejších vinic. Za Sedlecem
Nesyt je největším rybníkem v Jihomoravském kraji,
jeho vodní plocha dosahuje rozlohy 296 ha. Využívá se
především k chovu ryb. V jeho okolí naleznete ♠ rybníkářství a pstruhárnu, jejichž vznik je také úzce spjat s rodem
Lichtenštejnů. Nesyt, podobně jako Lednické rybníky, je
významnou ornitologickou lokalitou zařazenou do soustavy
evropských chráněných území Natura 2000.
SEDLEC (*1322)
Vinný sklep v Sedleci
Valtický zámek
následuje mírný kopec a pak přejezd frekventované silnice Valtice–Mikulov. Dál pokračujete po hrázi Nového
rybníka, kam se chodívalo koupat panstvo z nedalekého Mikulova. Na křižovatce cyklotras odbočíte doleva
kolem železniční trati, takže pojedete také v souběhu
s Greenways Praha–Vídeň. Cesta, po níž jedete, byla
kdysi už za ostnatými dráty, přes které mohli cestující
ve vlaku z Břeclavi do Mikulova jen smutně hledět.
Mírně zvlněný terén vás dovede do Úval, kde množství
vinných sklípků přímo vybízí k zastavení na pohárek
dobrého vína. Následuje výšlap po silnici k hraničnímu
přechodu Valtice/Schrattenberg, kde se můžete napojit
na rakouskou část Lichtenštejnských stezek, na Knížecí
stezku směr Valtice, nebo pokračovat po Valtické stezce
kolem Kolonády příjemnými asfaltkami k hraničnímu
přechodu Poštorná/Reintal.
24
Vinařská obec Sedlec leží
na břehu rybníka Nesyt, asi
7 km jihovýchodně od Mikulova. Již v roce 1362 zde
stály lázně, které využívaly
léčivého pramene sv. Víta
s obsahem síry. Vzhledem
k malé vydatnosti pramene však lázně musely být
uzavřeny. Za zmínku stojí
torzo ♠ letohrádku Portz
za Sedlecem. Letohrádek
lidově nazývaný Inzl je ukryt
v lese u Nového rybníka
a působí velmi tajemně.
ÚVALY (*1041)
Ves ležící jihovýchodně od
Valtic v údolí mezi kopci
25
Valtický zámek
CELŇÁK
Poklonka u Valtic
Na bývalé 19. rotě
pohraniční stráže Valtice-Celňák členové Klubu
vojenské historie vybudovali expozici Ochrany
státních hranic. Věnováním historických materiálů (uniforem, výstrojních
součástek, fotografií,
kronik aj.) přispěli mnozí
bývalí příslušníci ochrany
státní hranice či jejich
pozůstalí.
patřila až do roku 1920 k Dolním Rakousům. V roce 1964
byly Úvaly sloučeny s městem Valtice a jsou od té doby
jeho místní částí. Kostel zasvěcený sv. Stanislavu byl
postaven v klasicistním slohu kolem roku 1800. Je památkově chráněn stejně jako socha sv. Kryštofa z 2. poloviny
19. století. Místní vinice Úval a Slunečné údolí dávají
kvalitní víno, kvůli němuž stojí za to zde zastavit.
KOLONÁDA neboli REISTNA (*1817)
Tuto vyhlídkovou stavbu nechal na nejvyšším bodě Lednicko-valtického areálu vybudovat jako vzpomínku na svého
otce a bratry Jan Josef I. z Lichtenštejna. Více informací
naleznete v popisu turistických cílů podél páteřní Knížecí
stezky, která kolem Reistny také prochází.
BOŘÍ DVŮR neboli GENŽA
Jedná se o jeden
z hospodářských statků
Lichtenštejnů zaměřený
na chov koní. Jeho lidový
název Genža vznikl
z německého slova
Goldschein, což byl
název obce, která někde
v těchto místech dříve
stávala.
VALTICE
(*12. století)
Rezidenční sídlo
Lichtenštejnů Valtice
se pyšní krásným
zámkem, barokním
kostelem a staletými
vinařskými tradicemi.
Více informací naleznete v popisu turistických Valtický zámek
cílů podél páteřní
Knížecí stezky, která
Valticemi také prochází.
26
Radnice ve Valticích
27
WEINVIERTEL DREILÄNDERECK
LICHTENŠTEJNSKÁ STEZKA
(LIECHTENSTEIN RADROUTE)
Na Rakouském území je pouze jeden hlavní okruh
lichtenštejnských stezek, který je pokračováním páteřní
Knížecí stezky na moravské straně. Také proto je celý
okruh vyznačen podobnými žlutými tabulkami s erbem
rodu Lichtenštejnů. Za výchozí bod můžete zvolit hraniční přechod Poštorná/Reintal.
Nonseum v Herrnbaumgartenu
Na rakouské části Lichtenštejnských stezek není taková kumulace historických památek jako v Lednicko-valtickém areálu. Jsou zde spíše drobnější sakrální stavby
a kostely. Významnější zámek můžete najít například
ve Wilfersdorfu. Prostřednictvím původního zámeckého sídla se obec prezentuje jako most k moravským
architektonickým skvostům Lichtenštejnů. Z Wilfersdorfu pokračuje stezka na sever, přes Walterskirchen
s malým zámečkem Coburg do proslulé vinařské obce
Poysdorf. Zde na adrese Liechtensteinstrasse č. 1 sídlí
informační centrum příhraničního regionu Weinviertler
Dreiländereck. Z Poysdorfu až do Herrnbaumgartenu,
v němž se nachází proslulé Muzeum nesmyslů, kopíruje
trasa Veltlínskou vinařskou stezku. Ve Schrattenbergu
si pak můžete opět vybrat ze dvou cest – buď doleva
vyšlapat k hraničnímu přechodu do Valtic, nebo doprava
po rakouské Lichtenštejnské stezce pokračovat přes
Katzelsdorf k hraničnímu přechodu Poštorná/Reintal.
Zámek ve Wilfersdorfu
První zastávkou je obec Reintal, na jejímž okraji leží křižovatka Lichtenštejnských stezek. Doprava vede „spojka“ do Schrattenbergu (k hraničnímu přechodu do Valtic), doleva se vydáte mírně zvlněnou krajinou na hlavní
okruh. Na něm za chvíli narazíte na malou vinařskou
obec Altlichtenwarth, která patří mezi nejstarší majetek
Lichtenštejnů. Nedaleko se nachází hora Hutsaulberg
a na ní malebná rozhledna (při příjezdu do obce zabočte
doprava k památníku obětem 2. světové války). Trasa
vás potom povede dál na jih do obce Neusiedl an der
Zaya. Tady vás přivítají historické ropné věže, neboť je
zde údajně nejstarší těžiště ropy v Rakousku.
28
29
REINTAL
Stávala zde knížecí cihelna, která v roce 1624 dodávala
materiál na stavbu zámku ve Valticích. V roce 1862 zde
začala pěstovat Lichtenštejnská zemědělská správa poprvé cukrovou řepu, kterou
pak dodávala na zpracování
do cukrovaru v Břeclavi.
ALTLICHTENWARTH
V obci, která náleží k nejstaršímu majetku Lichtenštejnů, nezapomeňte
navštívit místní vinotéku,
provozovanou sdružením
vinařů Silberfloh (Stříbrná
blecha), a nedalekou ♠
rozhlednu na hoře Hutsaulberg. Z jejího vrcholu je
nádherný rozhled po krajině,
lemované po levé straně Pálavou, po pravé slovenskými
Malými Karpaty.
Rozhledna v Altlichtenwarthu
Museum v Poysdorfu
LIECHTENSTEINSTRASSE 1,
POYSDORF (
( 0043(0) 255 220 444)
Město vína a sídlo příhraničního regionu Weinviertler
Dreiländereck. Zaujmou vás zde proslulé sklepní uličky,
městské muzeum, muzeum veteránů a ♠ okružní jízdy na
traktorech.
NEUSIEDL AN DER ZAYA – ST. ULRICH
HERRNBAUMGARTEN
Na hoře Hausberg v obci St. Ulrich stál dříve hrad Neu-Lichtenwarth, který byl ve středověku majetkem Lichtenštejnů. Kostel v St. Ulrichu byl v letech 1820–1822
zbourán a nově postaven. V obci Neusiedl an der Zaya
vás uvítá ♠ muzeum
těžby ropy.
Obec Herrnbaumgarten je
vyhlášená především svým
♠ „Nonseem“. Sami místní
jej popisují jako „muzeum
věcí, které nikdy nebudete
potřebovat...“
WILFERSDORF
Nově renovovaný zámek
Wilfersdorf je považován
za mezinárodní centrum
vína a kultury ve východní
části regionu Weinviertel.
V místě dnešního zámku
stál ve středověku gotický
hrad. Dnes zde spatříte
muzeum s lichtenštejnskou sbírkou a zobrazením rozsáhlého rodokmene. Konají se tu nejrůznější
výstavy, společenské
a kulturní akce, otevřená
je i zámecká vinárna.
Nonseum v Herrnbaumgartenu
SCHRATTENBERG
V roce 1391 koupil kníže Jan I. z Lichtenštejna svůj podíl
na obci „zu Schrattenberg“. Místní obecní úřad představuje zbylou část někdejšího statku „Edelknabenhof“. Kostel
v obci patří mezi umělecky nejvýznamnější klasicistické
kostely v regionu Weinviertel.
KATZELSDORF
Jan I. z Lichtenštejna koupil v tehdejším „Kätzelsdorfu“ svůj první majetek již v roce 1393. Farní kostel byl
postaven za vlády knížete Jana II. z Lichtenštejna podle
výkresů architekta Karla Weinbrennera. V parku u kostela
bylo postaveno celkem 16 božích muk jako růžencových
zastávek. Lednické zámecké zahradnictví zde vysadilo
řadu vzácných druhů stromů.
Zámek ve Wilfersdorfu
30
31
LEDNICKO-VALTICKÝ AREÁL
DŮLEŽITÁ TELEFONNÍ ČÍSLA
Euro-tísňové volání: ( 112
Policie: ( 158
Záchranná služba: ( 155
Informace o vlakových spojích: www.idos.cz,
( 00420 972 632 655, 00420 840 112 113
Informace o autobusových spojích: www.idos.cz,
( 00420 519 444 255
TURISTICKÁ INFORMAČNÍ CENTRA
BŘECLAV
Náměstí T.G.M. 3,
( 00420 519 326 900,
e-mail: [email protected],
www.breclav.org
LEDNICE
Zámecké náměstí 68,
( 00420 519 340 986,
e-mail: [email protected],
www.lednice.cz
VALTICE
Náměstí Svobody 4,
( 00420 519 352 978,
e-mail: [email protected], www.radnice-valtice.cz
UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ A TURISTICKÉ CÍLE
CERTIFIKOVANÉ ZNÁMKOU
„CYKLISTÉ VÍTÁNI“
www.cyklistevitani.cz
BŘECLAV
: AUTOKEMPINK BŘECLAV, Pod zámkem 3096,
( 00420 519 370 413
: LODNÍ DOPRAVA BŘECLAV, Haškova 2706,
( 00420 519 355 110
LEDNICE
: MY HOTEL, 21. dubna 657,
( 00420 519 340 130,
: PENZION JORDÁN, Malinovského 90,
( 00420 519 340 285,
: GARNI HOTEL - 1. PLAVEBNÍ, 21. dubna 3,
( 00420 603 568 876
: PENZION LEDNICE, Mikulovská 120,
( 00420 519 340 986
: PLAVBY LODÍ ZÁMECKÝM AREÁLEM - 1. PLAVEBNÍ,
21. dubna 3, ( 00420 603 516 358
VALTICE
: PENZION MORAVSKÝ SOMMELIER, Lipová 383,
( 00420 519 352 853
: PENZION PRINZ, Náměstí Svobody 1111,
( 00420 519 352 869
32
SERVIS JÍZDNÍCH KOL
BŘECLAV
BICYKLE SERVIS PETR SEDLÁK, Lidická 30,
( 00420 608 630 620, 00420 602 950 595
JAN BARÁNEK s.r.o., Tyršův sad 12, Charvátská Nová Ves,
( 00420 519 333 859, 00420 606 769 080
JÍZDNÍ KOLA U HOUŠTŮ, Náměstí Svobody 11,
( 00420 519 374 857, 00420 606 512 317
RAT – ROMAN SOVA, Jungmannova 2,
( 00420 519 374 456
VELO FAŤA, Sady 28. října 3, ( 00420 519 374 001
LEDNICE
CYKLOSERVIS LUMA, Komenského 506,
( 00420 519 340 456
VALTICE
OPRAVNA KOL – JITKA KLIMOVIČOVÁ, Malá strana 781,
( 00420 605 983 978
PŮJČOVNY JÍZDNÍCH KOL
BŘECLAV
TIC , nám. TGM 3,
( 00420 519 326 900,
00420 731 428235
LEDNICE
PŮJČOVNA A ÚSCHOVNA KOL
– PAVEL PEŇÁČEK,
Břeclavská 366,
( 00420 608 825 415,
00420 776 625 817
VALTICE
PŮJČOVNA KOL – JITKA KLIMOVIČOVÁ, Malá strana 781,
( 00420 605 983 978
HURÁ NA KOLO, K Lesíku 815, ( 00420 519 352 563,
00420 777 808 790
VYSVĚTLIVKY
turistické informační centrum /
stravování /
ubytování
„cyklisté vítáni“ /
WEINVIERTLER DREILÄNDERECK
DŮLEŽITÁ TELEFONNÍ ČÍSLA
Euro-tísňové volání: ( 112
Policie: ( 133
Záchranná služba: ( 144
Informace o vlakových spojích: ( 0043(0) 517 17, www.oebb.at
Informace o autobusových spojích: ( 0043(0) 171 101,
www.postbus.at
TURISTICKÁ INFORMAČNÍ CENTRA
POYSDORF
Weinviertel Dreiländereck, Liechtensteinstrasse 1,
( 0043(0) 255 220 444, e-mail: [email protected], www.wde.at
33
UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ CERTIFIKOVANÉ ZNÁMKOU
„RADFREUNDLICHE BETRIEBE“
HERRNBAUMGARTEN
: HOSTINEC GMOA,
Hauptstrasse 43,
( 0043(0) 255 52 204
: PENZION BERNARD
HIMMELBETT, Hauptstrasse 65,
( 0043(0) 255 52 224
: VINAŘSKÝ DVŮR
SCHLAFMÜTZE, Grosse Zeile
24, ( 0043(0) 255 52 286
: VENKOVSKÁ VILA SIEBENSCHLÄFER, Hauptstrasse 54,
( 0043(0) 255 52 267
: PENZION SCHWALBENNEST, Hauptstrasse 73,
( 0043(0) 644 141 6329
HOBERSDORF
: HOSTINEC NEUNLAUF, Weinstrasse 4,
( 0043(0) 257 325 999
POYSDORF
: HOTEL VELTLIN, Am Golfplatz 9,
( 0043(0) 255 220 606
SCHRATTENBERG
: HOSTINEC ZDECH, Kirchenplatz 6,
( 0043(0) 255 52 334
: HOSTINEC, Kirchenplatz 6, ( 0043(0) 255 52 334
ST. ULRICH
: HAUSBERGSTUB RAKOSCH, St. Ulrich 65,
( 0043(0) 255 22 606
SERVIS JÍZDNÍCH KOL
BERNHARDSTHAL
SKLAD RAIFAISEN, Hauptstrasse 345,
( 0043(0) 255 783 8012
HERRNBAUMGARTEN
HERBERT MADL, Hauptstrasse 64, ( 0043(0) 255 52 575
POYSDORF
SKLAD RAIFAISEN, Bahnstrasse 6, ( 0043(0) 255 22 750
SCHRATTENBERG
GÜNTER PEJCL, Schafzeile 21, ( 0043(0) 255 52 237,
0043(0) 664 400 4046
PŮJČOVNY JÍZDNÍCH KOL
HERRNBAUMGARTEN
VINÁRNA A RANČ, Buchenschrank Bayer Parz. 1926,
( 0043(0) 255 52 860, 0043(0) 664 370 4354
(po tel. dohodě)
POYSDORF
HOTEL VELTLÍN, Am Golfplatz 9, ( 0043(0) 255 220 606
WILFERSDORF-HOBERSDORF
Rekreační centrum, Mühlstrasse 5, ( 0043(0) 257 32 870
VYSVĚTLIVKY
turistické informační centrum /
stravování /
ubytování
34
RADfreundliche Betriebe /
Mikroregion Lednicko-valtický areál (LVA), jehož součástí
je památková zóna Lednicko-valtický areál, leží v jižním
cípu Moravy, cca 50 km od Brna, 70 km od Bratislavy
a 100 km od Vídně. Území mikroregionu LVA má nepravidelný tvar a je tvořeno katastry tří měst – Břeclav, Podivín
a Valtice – a šesti obcí – Bulhary, Hlohovec, Lednice,
Přítluky, Rakvice a Velké Bílovice. Na severu a na východě
tvoří hranici LVA řeka Dyje, na jihu státní hranice mezi
ČR a Spolkovou zemí Rakousko a na západě sousedí LVA
s Chráněnou krajinnou oblastí Pálava. Rozloha mikroregionu LVA činí celkem 283 km2. www.lva.cz
Území Lednicko-valtického areálu se
stalo v roce 2003 součástí Biosferické
rezervace Dolní Morava vyhlášené
UNESCEM v rámci programu „Člověk
a biosféra“. Cílem programu je podpora ochrany přírody,
udržitelného rozvoje a souvisejícího vzdělávání. V rámci
Biosferické rezervace Dolní Morava byly propojeny ekosystémy vápencového bradla Pálavy, unikátního středoevropského nížinného luhu na dolních tocích řek Kyjovky, Dyje a Moravy a kulturní komponované krajiny Lednicko-valtického
areálu. Dohled nad naplňováním cílů vykonává Biosferická
rezervace Dolní Morava, o.p.s. www.dolnimorava.org
Nadace Partnerství je nejvýznamnější českou
nadací podporující projekty zlepšující životní
prostředí ve všech regionech České republiky. Od svého vzniku v roce 1991 podpořila
formou nadačních příspěvků ve výši přes 190
milionů korun už na 2000 projektů. Posláním
Nadace Partnerství je pomáhat nevládním organizacím,
obcím a dalším partnerům v péči o životní prostředí, stimulovat trvale udržitelný rozvoj, mezisektorovou spolupráci
a účast občanů na věcech veřejných. Generálním partnerem programu Greenways – Zelené stezky a partnerem
Nadace Partnerství je Nadace České spořitelny.
www.nadacepartnerstvi.cz
Greenways – Zelené stezky jsou trasy, komunikace nebo
přírodní koridory, využívané v souladu s jejich ekologickou
funkcí a potenciálem pro sport, turistiku a rekreaci. Přinášejí užitek v oblasti ochrany přírody a kulturního dědictví,
zlepšují možnosti pro dopravu, rekreaci a turistiku, jsou
výzvou k zdravějšímu životnímu stylu a udržitelnému
využívání místních zdrojů. Zelené stezky vedou občany,
zastupitele, úřady a podnikatele ke společnému plánování
a zlepšování života v jejich obci a komunitě.
www.greenways.cz
35
36
37
1
Greenways Praha – Wien
Praha a střední Čechy. Prague and Central Bohemia.
Prag und Mittelböhmen.
2
Greenways Praha – Wien
Jižní Čechy. South Bohemia. Südböhmen.
3
Greenways Praha – Wien
Jižní Morava. Southern Moravia. Südmähren.
4
Greenways Praha – Wien
Vídeň a Dolní Rakousy. Vienna and Lower Austria.
Wien und Niederösterreich.
5
Greenway řemesel a vyznání.
Crafts and Beliefs Greenway.
Greenway der Handwerke und der Konfessionen.
6
Greenway rožmberského dědictví.
Rosenberg Heritage Greenway.
Greenway der Herrschaft Rosenberg.
7
Greenway Lichtenštejnská stezka.
Liechtenstein Heritage Trail.
Liechtensteinroute.
Praha
1
5
6
2
3
7
4
Wien
Vydal: Dobrovolný svazek
obcí LVA
Texty: Petr Hynek a Nadace
Partnerství
Foto: archivy měst a obcí LVA,
Nadace Partnerství a LAA
Design: © sumec+ryšková
Mapy: © SHOCart,
spol. s r.o., 2007
Tisk: Reproprint spol. s r. o.
Rok vydání: 2007
1. vydání
Tento projekt je
spolufinancován
Evropskou unií
38