HL01-2015 - Hornické listy

HORNICKÉ listy
časopis zaměstnanců Skupiny SD
březen 2015
Ministerská návštěva na DB
slovo ředitele
Z obsahu
Reportáž o návštěvě pana ministra průmyslu a obchodu
Jana Mládka je součástí tohoto čísla Hornických listů. Tato
návštěva, která se uskutečnila 13. ledna, byla velice důležitá.
Věříme, že se v dohledné době podaří ve vládě závěrečnou
korekci limitu těžby na dole Bílina díky její absolutní bezkon‑
fliktnosti prosadit. Celkový kumulovaný výnos pro veřejné
rozpočty za celou dobu budoucí prodloužené těžby dosáhne
přes 50 miliard korun, hornická činnost přinese přímou a ná‑
vaznou zaměstnanost v řádu 8 000 pracovních míst a zajistí
Vážení čtenáři Hornických listů, vážení kolegové,
zaměstnanci společností skupiny SD,
dostáváte do ruky první číslo Hornických listů v novém roce
2015. Je to rok, ve kterém nás všechny čeká řada nových úkolů
a náročné práce. Pro mě osobně je to start do nové etapy života,
která po několika letech působení v čele Státní báňské správy
přináší zajímavou výzvu - řídit největší těžební firmu v České
republice. Severočeské doly a. s. Chomutov i jejich dceřiné
společnosti samozřejmě dobře znám. Ve své předcházející roli
jsem obě těžební lokality často navštěvoval, setkával se s jejich
řídícími a odpovědnými pracovníky. Jednal jsem pravidelně
i s vedením společnosti. Nyní se velmi těším na spolupráci
s Vámi všemi – s celým týmem pracovníků skupiny SD.
HORNICKÉ listy 1/2015
Na začátku roku je užitečné ohlédnout se za rokem uplynu‑
lým, už proto, že stále ještě probíhá vyhodnocování a uzavírání
ročních výsledků hospodaření. Co mě v prvé řadě potěšilo, je
zlepšení vývoje úrazovosti v minulém roce, kdy bylo zazname‑
náno významné snížení (o více než 50 %) u úrazů s pracovní
neschopností nad 3 dny. Strategie Efektivní a bezpečná
těžba tedy nese výsledky. Klást důraz na bezpečnost práce
v hornictví budeme samozřejmě i v letošním roce.
Hospodářské výsledky za rok 2014 jsou také dobré. Od‑
bytová těžba dosáhla 21 573 tisíc tun, což je sice o 2 miliony
tun méně než v roce 2013, ale při celorepublikových nižších
požadavcích na uhlí, primárně vlivem mírné zimy, jsme udr‑
želi pozici největšího producenta uhlí v ČR. Opatření, která
byla provedena v minulém roce ke snížení nákladů a zvýšení
efektivity, přinesla zamýšlené výsledky. Je potěšitelné, že díky
tomu budou splněny cíle roku 2014 včetně parametru EBITDA,
jímž jsme co do výkonnosti měřeni. Za tento výsledek Vám
všem, kdo jste v minulém roce na jeho dosažení pracovali,
patří dík a uznání.
Budoucí perspektiva Severočeských dolů
je velmi dobrá. Určitě budeme v našich
dobývacích prostorech fungovat na
DNT minimálně do roku 2040 a na DB
při povrchové těžbě do roku 2055.
nejkvalitnější nízkosirnaté uhlí pro naše teplárenství v obje‑
mu několika desítek milionů tun navíc. To vše při relativně
minimalizovaném dopadu na přírodní prostředí, na okolní
obce i na život lidí v našem sousedství. Rušivé vlivy pomůže
eliminovat řada ochranných opatření, která ještě navíc kolem
dolu Bílina vybudujeme.
V letošním roce pracujeme na procesu EIA pro hlubinné do‑
bývání na DNT. Připravujeme související investice v hlubinném
dobývání ze závěrných svahů a v procesech homogenizace
uhlí. Ta nám přináší značné efekty, například v roce 2014
jsme „zbilančnili“ přes 3,2 miliony tun uhlí. Jde o mimořádný
a rekordní výsledek. Díky našim metodám egalizace a ho‑
mogenizace produkujeme palivo z nerostu, který by jinak
vzhledem ke svým kvalitativním parametrům zůstal nevyužit.
Za komplexní výsledky skupiny SD dosažené nejen v roce
2014, ale v celém období restrukturalizace skupiny SD, patří
uznání a díky Vám všem, kteří jste se na nich podíleli v čele
s generálním ředitelem Ivanem Lapinem. Chtěl bych mu i já
při této příležitosti poděkovat za práci, kterou za tři roky v Se‑
veročeských dolech vykonal a věřím, že s ním, jako členem
naší dozorčí rady, budeme dobře
spolupracovat.
Rok 2015 je před námi. Vstupujeme
do nové etapy. Musíme pokračovat ve
strategii Efektivní a bezpečná těžba
a hledat stále nová opatření ke snížení
nákladů a zvýšení našich výnosů. Vnější
podnikatelské prostředí v EU je nadále
nepříznivé a musíme se umět s tak ob‑
tížnými podmínkami pro naše fungování
poprat. Naše strategie je jasná a nemění
se. Rozvineme hlubinnou těžbu v závěr‑
ných svazích na DNT a získané zkuše‑
nosti pak po provedené korekci limitů na
dole Bílina použijeme i tam. Naším cílem
je dlouhodobý efektivní a bezpečný pro‑
voz obou našich dolů, který zajistí co nej‑
lepší využití existujících zásob hnědého
uhlí v daných dobývacích prostorech.
Budoucí perspektiva Severočeských
dolů je velmi dobrá. Určitě budeme v na‑
šich dobývacích prostorech fungovat na
DNT minimálně do roku 2040 a na DB
při povrchové těžbě do roku 2055. Při
použití metody hlubinné těžby na DNT
v závěrných svazích a při následném
využití získaných zkušeností a transferu
hlubinné technologie na důl Bílina pak
pravděpodobně ještě mnohem déle.
Uhlí je naše největší nerostné bohatství.
Ve světě jsou jeho zásoby na tři sta let
a v České republice zhruba na sto. Hos‑
podárná a bezpečná těžba hnědého uhlí
přinese v současnosti i v budoucnosti
mnoho prospěchu naší zemi, našemu
kraji i naší akciové společnosti.
Uhlí znamená energetickou bezpeč‑
nost a konkurenceschopnost hospo‑
dářství díky nízké ceně elektřiny a tepla.
Uhlí přináší dobrou práci nám horníkům,
a zaměstnanost i lidem v okolí dolů. Uhlí
pomáhá získat prostředky, které rozvíjejí
regiony, kde se těží. Naše činnost je
užitečná a ceněná. Na naši profesi jsme
právem hrdí.
Máme společně štěstí, že jsme na
správném místě - ve skupině SD. Mějte
to, prosím, po celý rok při své každo‑
denní práci na paměti.
Zdař Bůh!
Ivo Pěgřímek
předseda představenstva
a generální ředitel
hlavní téma 4
2/3
Rok 2015 přinesl na svém počátku velmi rychlý start jednání
o závěrečné korekci limitu těžby na dole Bílina, jak my nazý‑
váme proces, kterému novináři nepřesně říkají „prolomení
limitů“. Setkal jsem se se starosty měst a obcí spravujících
katastry, v nichž leží naše budoucí hornická činnost. Obce
a města, se kterými máme již od roku 2012 uzavřeny dohody,
s naší strategií těžit na dole Bílina do roku 2055 souhlasí a je‑
jich představitelé to říkají i veřejně. Jednal jsem s hejtmanem
Ústeckého kraje Oldřichem Bubeníčkem. Má pro naše záměry
velké pochopení a vyslovuje jim podporu. Měl jsem možnost
hovořit s prezidentem republiky při jeho návštěvě našeho kraje
a i on „Bílinu“ označil jako bezproblémovou.
Diskuse o modifikaci
územního limitu těžby
na DB
Během návštěvy ministra
průmyslu a obchodu ČR
Jana Mládka se jednalo
o aktuální situaci kolem
rozpracované SEK
a možném pokračování
těžby uhlí za limitem
na dole Bílina, kde
báňskému postupu
nebrání žádné lidské sídlo.
velkostroje pro povrchové dobývání 22
Příběh zakladače A 2 RsB 8 800/Z 76
na Radovesické výsypce
Po unikátním obřím zakladači
zůstala zachována kronika
mapující 34 let spolehlivé
služby na Radovesické výsypce.
Poslední kubíky založil v roce
2003 a ukončil tak aktivní báňský
provoz na největší vnější výsypce
v severočeské hnědouhelné pánvi.
pracovní den 34
Antonín Měchura
strojvedoucí, SD­‑Kolejová doprava
Jedna únorová směna na trati
tušimické vlečky tak, jak ji prožil
strojvedoucí dieselelektrické
lokomotivy 740 590.5 zajišťující
dopravu vápence do hlubinných
zásobníků Elektrárny Prunéřov.
listy
HORNICKÉ 1/2015 časopis zaměstnanců skupiny SD
VYDAVATEL: Severočeské doly a. s. (IČ 49901982), B. Němcové 5359, 430 01
Chomutov ŠÉFREDAKTOR: Tomáš Vrba ADRESA REDAKCE: Hornické listy,
Budovatelů 2830, 434 01 Most, e­‑mail: [email protected] REDAKČNÍ RADA:
předseda: Vladimír Budinský; místopředsedkyně: Jaroslava Šťovíčková; členové:
Vladimír Andrášek, Jiří Dubiczki, Václav Fišer, Rostislav Kubíček, Viktor Hrdina,
Karel Skramuský, Jaromír Šeps, Jaroslav Tourek, Pavel Vocásek, Tomáš Vrba.
Číslo registrace MK ČR: E 3126 TISK: Tiskárna AKORD Chomutov, s. r. o.
Pro SD a. s. zajistil INFO­‑PRINCIP, s. r. o. UZÁVĚRKA ČÍSLA 1/2015: 2. 3. 2015
UZÁVĚRKA ČÍSLA 2/2015: 22. 6. 2015. Elektronickou podobu Hornických listů
najdete na www.hornicke­­­­­­­‑listy.cz
Diskuse o modifikaci územního
limitu těžby na DB
2
HORNICKÉ listy 1/2015
1
Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek se od začátku roku intenzivně
zabývá variantami úpravy limitů těžby v souvislosti s přípravami
k vydání nové Státní energetické koncepce a Surovinové politiky ČR.
O možných perspektivách těžby hnědého uhlí v dole Bílina diskutoval
13. ledna během své návštěvy s představiteli Severočeských dolů
a obcí sousedících s dobývacím prostorem Dolů Bílina. Součástí
programu pana ministra byla také exkurze do předpolí dolu Bílina –
místa budoucího postupu těžby a aktivního báňského provozu.
3
Bezkonfliktní situace úpravy limitu
na lokalitě DB
Ministr Jan Mládek začal svou ná‑
vštěvu Severočeských dolů na chomu‑
tovském ředitelství, kde seznámil vr‑
cholový management s aktuální situací
kolem rozpracované Státní energetic‑
ké koncepce a pokračování těžby uhlí.
Představitelé SD pak detailně přiblížili
perspektivu těžby uhlí na dole Bílina
za limitem, která by přinesla veřejným
rozpočtům více než 50 miliard korun
a zároveň zachovala až 8 000 přímých
i navazujících pracovních míst. Povo‑
leným postupem dolu by se uvolnilo
nejméně 100 milionů tun kvalitního
nízkosirnatého uhlí. Jeho těžba by pak
mohla pokračovat až k roku 2055. Uhel‑
ná produkce by mířila nejen do soused‑
ní elektrárny s právě dokončovaným
novým vysoce ekologickým zdrojem
660 MW, ale přednostně do tepláren‑
ství. Navíc v případě úpravy limitu těžby
panuje na DB se zástupci sousedních
municipalit shoda. O tom se přesvěd‑
čil ministr Mládek na mostecké radnici,
kde se sešel se starosty Bíliny, Braňan,
Mariánských Radčic a primátorem Mos‑
tu. Se všemi představiteli uvedených
obcí mají Severočeské doly uzavřené
dohody a o své strategii a aktuální těžbě
na dole Bílina je pravidelně informují.
Souhlasné stanovisko s postupem těž‑
by potvrdili primátor a starostové také
během jednání s ministrem. „Nemáme
s tím problém za předpokladu, že bude
dál pokračovat férové a otevřené jedná‑
ní s představiteli Severočeských dolů.
Naše obec by měla mít z okolní těžby
finanční prospěch,“ uvedl starosta Ma‑
riánských Radčic Jaroslav Sikora.
Exkurze do předpolí a dolu Bílina
Do programu návštěvy SD zařadil
ministr Mládek také prohlídku místa
budoucího postupu těžby, kam zamířil
po krátkých zastávkách v Braňanech
a Mariánských Radčicích, kde ho sta‑
rostové mimo jiné seznámili s výsled‑
ky spolupráce se Severočeskými doly.
V předpolí Dolů Bílina se přesvědčil,
že tady žádná lidská sídla těžebním
strojům v cestě nestojí. Prohlídka se
týkala také aktivního báňského pro‑
vozu. Přes vyhlídku na Jižních svazích
pokračovala až do úpravny, odkud se
bílinské vysoce výhřevné uhlí distribu‑
uje do elektráren, tepláren, domácností
a menších výtopen. Prezentována byla
také řada stávajících a plánovaných
ochranných opatření eliminujících
dopady těžby a úpravy uhlí, která
jsou prioritně zacílena na zamezení
pronikání rušivých dopadů z důlních
provozů do sousedních měst a obcí.
„Za svou osobu vnímám po vyhodno‑
cení všech aspektů rozšíření limitu na
dole Bílina jako optimální, nejvhodnější
řešení,“ uvedl na závěr své návštěvy
Jan Mládek.
O limitu se rozhodne v červnu
Vláda by o případné korekci limitů
těžby hnědého uhlí měla rozhodnout
letos v červnu, kdy bude jednat tripar‑
tita (vláda – zaměstnavatelé – odbory).
Ministr Mládek připravil čtyři varianty
(ponechání platnosti limitů z roku 1991,
úprava limitu na DB, úprava limitu na DB
a částečná na dole ČSA, úplné posu‑
nutí limitů na DB a ČSA). Ministerstvo
průmyslu a obchodu nyní zpracovává
dopady a analýzy jednotlivých variant.
Podle ministra bude k důležitým krité‑
riím pro rozhodování o limitech patřit
zaměstnanost, sociální a ekonomická
stabilita regionu a zajištění dostateč‑
ného množství uhlí pro centrální záso‑
bování teplem.
text a foto: Tomáš Vrba
1 V chomutovském sídle SD uvítal ministra Jana Mládka generální ředitel Ivo Pěgřímek.
2 Součástí návštěvy ministra Mládka byla také krátká prohlídka obcí sousedících s DB. V Mariánských Radčicích
provedli vzácného hosta po návsi starosta Jaroslav Sikora a ředitel strategie a komunikace Vladimír Budinský.
3 Předpolí dolu - klíčové místo budoucího postupu těžby představil výrobní ředitel Jiří Neruda.
4/5
hlavní téma
Tři otázky pro: Jiřího Nebeského, vedoucího PÚ Skrývka DNT
Na začátku letošního roku vstoupila
na vašem úseku v platnost významná
optimalizační organizační opatře‑
ní. Můžete popsat, jak nyní funguje
skrývka na DNT?
Na DNT má skrývka dostatečný před‑
stih vůči těžbě uhlí, proto bylo možné
v rámci šetření nákladů, optimalizace
a racionalizace našich činností provést
omezení směnnosti. Plánované objemy
těžby jsme zatím schopni zajistit s ob‑
sluhou dvou řezů, namísto původních
tří. V praxi to znamená, že provoz všech
velkostrojů a pasovek zajišťují pracov‑
níci přecházející na jednotlivé řezy po‑
dle požadavků stanovených aktuálními
báňskými postupy. Obsluha DPD tak
má stále na starosti všechny tři skrýv‑
kové řezy. Veškerá technika na řezu
dočasně vyřazeném z provozu je den‑
ně kontrolována a to i během nočních
směn. Na odstavených velkostrojích
jsou dle báňských předpisů přítomny
hlídky.
Hospodaření s uhelnými zásobami na DNT
Díky špičkovým technologiím a možnostem moderní homogenizační skládky se daří v posledních
letech využívat stále vyšší objemy nebilančních uhelných zásob s nižší výhřevností a vyšším
obsahem síry, což by bez homogenizace s kvalitními uhelnými zásobami nebylo možné využít.
Od roku 1998 bylo takto zbilančněno více než 40 mil. t. Včetně loňských rekordních 3,2 mil. t.
Severočeské doly se v souladu s usta‑
novením § 30, odst. (3), písmene a) horního
zákona snaží vydobýt zásoby výhradního
ložiska co možná nejúplněji, s co nejmen‑
šími ztrátami a znečištěním. V roce 2014
dosáhla výrubnost hodnoty 97,88 %.
Byl tak potvrzen trend vysokých hodnot
výrubnosti zahájený v roce 2013. Realizují
se taková opatření, aby bylo možné vytěžit
z bilanční části zásob co možná nejvíce
nad pro lomové dobývání uhlí standard‑
ních 95 %.
Horní zákon zakazuje, aby se organi‑
zace při dobývání zaměřovaly pouze na
bohaté části ložiska. Severočeské doly
se proto snaží využít i co největší objem
tzv. nebilančních zásob. Tyto zásoby, samy
o sobě, nejsou využitelné, a to většinou
vzhledem k nižší výhřevnosti či vyššímu
obsahu síry. Pokud ale jsou těženy a ná‑
sledně homogenizovány s kvalitnějšími
zásobami tak, že výsledné palivo splňuje
požadavky odběratelů, je velmi výhodné
je využít. Většinou se totiž jedná o zásoby,
které projdou takzvaně „přes koleso“.
V roce 2014 bylo zbilančněno rekord‑
ních 3 213 776 t původně nebilančních
zásob. Od roku 1998 pak bylo zbilančně‑
no přes 40 mil. t a za posledních 5 let pak
13,8 mil. t. O toto množství byl za uvedená
Výrubnost na ložisku Tušimice – Libouš
v letech 2010–2014 [%]
Objemy zbilančněných zásob na DNT
v letech 2010–2014 [t]
3 500 000
98,50
98,00
3 000 000
97,50
2 500 000
97,00
96,50
2 000 000
96,00
2012
2013
2014
0
3 213 776
97,88
2011
2 975 631
97,98
2010
500 000
2 714 444
95,07
93,50
95,35
94,00
1 000 000
2 928 971
95,00
94,50
1 968 081
1 500 000
95,50
95,46
HORNICKÉ listy 1/2015
období ušetřen objem zásob vytěžitelných
v budoucnosti na DNT.
K dosažení vysoké výrubnosti a těžeb
nebilančních zásob napomáhají na Dolech
Nástup Tušimice špičkové technologie.
Jedná se o systém přesného řízení polohy
kolesa rýpadel pomocí technologie GNSS
a využití rozsáhlých možností kapacitně
největší homogenizační skládky v českém
hnědouhelném hornictví. Největší dík ale
patří provozním pracovníkům a geolo‑
gům, kteří jsou schopni těchto tech‑
nických vymožeností aktivně využívat.
Problematice zbilančňování uhelných zá‑
sob na DNT se věnujeme také na str. 14–16.
2010
2011
2012
2013
2014
Jaké jsou vaše dosavadní zkuše‑
nosti s nově nastavenou organizací
provozu?
Zejména zpočátku pro nás bylo zajiš‑
tění provozu náročnější a složitější pře‑
devším na přípravu a organizaci. Nově
utvořené posádky se musely adapto‑
vat na jiné velkostroje a být připraveny
kdykoli přejít a zprovoznit jiný řez. Pro‑
voz skrývky nyní zajišťuje 257 pracov‑
níků. Těší mě, že všichni v nové situaci
obstáli. Během ledna a února probíhala
těžba na 1. a 2. řezu. Od začátku března
pojede 1. a 3. řez, kde od začátku roku
probíhaly přestavby a vřazení další PD
do linky technologického celku. Pláno‑
vané objemy těžby jsme splnili. Dobré
je, že organizační změny se negativně
nedotkly bezpečnosti práce.
Co na skrývce DNT plánujete v tomto
roce?
Čeká nás spousta úkolů. Například prá‑
vě teď probíhá přestavba DPD 2. řezu na
vnitřní výsypce. Na červenec máme na‑
plánovanou rekonstrukci elektroinstalace
na zakladači ZP 6 800/Z 100, rekonstruk‑
ci kulové dráhy na SchRs 1550/K 109
a spoustu běžných každodenních pro‑
vozních úkolů nutných k bezpečné a bez‑
problémové těžbě skrývky na DNT.
Těžba uhlí v patě Jižních svahů DB
S ohledem na postup Dolů Bílina
západním směrem se zvyšujícím se
příkryvným poměrem (tj. poměrem
mezi objemy vytěženého uhlí a skrývko‑
vých hmot nutných odtěžit pro uvolnění
uhelné sloje) byly v roce 2012 přeloženy
všechny tři uhelné odtahy do výškových
etáží Jižních svahů. V uvolněném pro‑
storu ještě předtím, než rozšíří kapacitu
vnitřní výsypky, vytěžilo zde uložené uhlí
rýpadlo KU 300.40/K 102. Těžbu zaháji‑
lo 1. dubna 2013 a k 1. březnu letošního
roku vytěžilo 2,90 mil. t uhlí. V prostoru
o délce 1 200 m a šířce zhruba 60 m
podél paty Jižních svahů pracovalo
v různorodých podmínkách, jakými
byla těžba ve smíšeném řezu, v pro‑
stou starých důlních děl s výskytem
nežádoucích předmětů po původním
hlubinném dobývání. Proměnlivá byla
i kvalita uhelné substance, kdy zejména
úseky v nepřerubané sloji se vyznačo‑
valy vysokou výhřevností. Zároveň s po‑
stupným odtěžením zdejších uhelných
zásob byl vyuhlený prostor zasypáván
zakladačem ZPDH 6 300.1/Z 102, který
sem ukládá od listopadu 2014 nadloží
z 5. skrývkového řezu. Předpokládá se,
že prostor pod bývalou trasou uhelných
odtahů bude dotěžen ještě do konce
prvního čtvrtletí, a to v závislosti na
odbytových požadavcích.
6/7
aktuality
Ministr Jan Mládek navštívil naši úpravnu
Fárání generálního ředitele na DB
V rámci setkání s představiteli
Severočeských dolů a sousedních
měst a obcí navštívil ministr
průmyslu a obchodu ČR
Jan Mládek 13. ledna také Úpravnu
uhlí Ledvice. Seznámil se nejen
s úpravárenskými procesy, kdy se
bílinské uhlí dostává do podoby
finálních uhelných produktů, ale
hovořil také se zdejšími pracovníky.
Vedoucí úseku Úpravna uhlí
Zdeněk Zíbar významnému hostu
prezentoval právě realizované
rozsáhlé investiční akce související
s přemístěním nakládky tříděného
uhlí – autoprodeje. Návštěvu
zakončil ministr Mládek pracovním
obědem v místní jídelně.
Jakmile to nabitý pracovní program
generálnímu řediteli Ivu Pěgřímkovi
umožnil, vypravil se postupně na obě
těžební lokality SD. Na začátku února
jsme ho v doprovodu závodního lomů
SD Milana Novotného zastihli v provoze
dolu Bílina, kde se podrobně sezna‑
moval s aktuálními postupy uhelného
lomu a skrývky včetně výsypných etáží.
Stranou zájmu nezůstala ani problema‑
tika odvodnění dobývacího prostoru. Ze
dna dolu s nadmořskou výškou 20 m
vedla trasa fárání generálního ředitele
Druhá ministerská návštěva v historii
ledvické úpravny
Dosavadní padesátiletá historie
úpravny zaznamenala zatím pouze dvě
návštěvy představitelů vlády. V roce
1960 byl přítomen symbolickému slav‑
nostnímu zahájení stavby do té doby
nevídaného úpravárenského objektu
tehdejší ministr paliv a energetiky Jo‑
sef Jonáš. Navzdory důležitosti úpravny
v celém palivo­‑ energetickém komplexu
na Bílinsku dlouhých padesát let do je‑
jího provozu žádní další státní předsta‑
vitelé nezavítali. Proto si tady nedávné
návštěvy ministra průmyslu a obcho‑
du Jana Mládka velmi váží. Navíc bylo
S ministrem se setkala také starostka
sousedních Ledvic Zdeňka Fritscherová.
8/9
aktuality
přes hlavní čerpací stanici a uhelné
řezy na nejnižší sedmý skrývkový
řez, kde mu členové posádky rýpadla
KU 300.13/K 71 přiblížili úskalí těžby
při začišťování uhelné sloje, kterou zde
komplikují těžce rozpojitelné jílovce.
V diskusi se pak probíral také systém
údržby na velkostrojích a složení je‑
jich posádek. Ivo Pěgřímek se detail‑
ně zajímal i o stabilitu vnitřní výsypky
a optimální využití volného výsypného
prostoru. Stabilizační opatření a au‑
tomatizované monitorování pohybů
Iva Pěgřímka provázel závodní lomů Milan Novotný.
Diskuse s členy posádky KU 300.13/K 71 Vladimírem Starkem (vpravo) a Jiřím Votrubcem.
Jižních svahů byla věnována další část
fárání. Do gesce závodního lomů patří
také bezpečnost práce a báňská legis‑
lativa, proto byla právě této důležité pro‑
blematice věnována náležitá pozornost.
A jaké dojmy si z DB odnesl generální
ředitel Ivo Pěgřímek? „Viděl jsem pří‑
kladně rozfáraný moderní povrchový
uhelný důl. Seznámil jsem se blíž se
zdejšími obtížnými geologickými pod‑
mínkami s místy až 200metrovým nad‑
ložím a omezenými výsypnými prostory;
oceňuji proto bezproblémový provoz
techniky, včasné uvolňování uhelných
zásob a samozřejmě celý profesionální
tým pracovníků DB. Zcela určitě jsem
tady nebyl naposledy. V nejbližší době
se chystám také na DNT.“
Úpravárenským provozem provázeli Jana Mládka Zdeněk Zíbar s Jiřím Nerudou.
Ministr Mládek
si osobně
prošel část
úpravárenského
provozu.
potěšující, že se v časově náročném programu ministra a jeho
doprovodu podařilo, aby si osobně prošel značnou část
komplexu úpravny.
Na směně v nakládacím zásobníku
Poté, co se pan ministr prostřednictvím Zdeňka Zíbara se‑
známil s technologií úpravy uhlí, zamířil se svým doprovodem
na nakládací zásobník, kde již upraveným uhlím plní železniční
vagony. Od vážných Andrey Buřičové a Jitky Dolejšové se
dozvěděl, že průměrně zde denně naloží 20 tis. t uhlí, které
putuje po železnici nejčastěji do mělnické elektrárny nebo
hodonínské teplárny. Ministra Mládka zaujal také počet žen
pracujících ve specifickém úpravárenském provoze (aktuálně
je jich 134). Výrobní ředitel SD Jiří Neruda informoval vzácného
hosta hlavně o probíhající revitalizaci provozu a ekologických
stavbách pro zlepšování životního prostředí.
Ministr sleduje vážné Andreu Buřičovou (vlevo)
a Jitku Dolejšovou při nakládce vagonů.
Bezpečnost práce v Severočeských dolech
Přehled počtu pracovních úrazů na SD v kumulaci od počátku roku 2014:
leden až prosinec
HORNICKÉ listy 1/2015
DB
DNT
Správa a. s.
SD celkem
Počet evidovaných úrazů
2014
2013
51
40
10
17
1
2
62
59
Rozdíl
11
-7
-1
3
Počet úrazů se záznamem
2014
2013
11
16
1
8
0
2
12
26
Rozdíl
-5
-7
-2
-14
Přehled počtu pracovních úrazů na SD v kumulaci od počátku roku 2015:
leden až únor
DB
DNT
Správa a. s.
SD celkem
Počet evidovaných úrazů
2015
2014
4
11
2
1
0
1
6
13
Kategorizace úrazů je vedena dle § 105 Zákoníku práce.
Rozdíl
-7
1
-1
-7
Počet úrazů se záznamem
2015
2014
3
4
0
0
0
0
3
4
Rozdíl
-1
0
0
-1
Země znovuzrozená
Výstava rekultivační obnovy
Ústeckého kraje
Stanislav Štýs (*1930) připravil
dokumentačně orientovanou
výstavu, kde představí zhruba 250
unikátních fotografií, které pořídil
během svého aktivního působení na
rekultivacích podkrušnohorských
výsypek v uplynulých padesáti
letech. Výstava nazvaná Země
znovuzrozená se otevře na
Pražském hradě 3. dubna
a potrvá do 28. června 2015.
ČÍSLO
K ZAPAMATOVÁNÍ
3 213 776 t
původně nebilančních uhelných
zásob bylo v roce 2014
zbilančněno, což představuje
rekord v dosavadní
historii DNT
Nové garáže pro požární techniku
Hasičské záchranné sbory na obou těžebních lokalitách
SD mohou od konce loňského roku využívat nová
moderní garážová stání pro hasičská vozidla. Přístavba
nových garáží na DB pojme šest automobilů, tušimická
pak čtyři. Prostorové a dispoziční řešení v maximální
možné míře respektovalo provozní požadavky hasičů.
HORNICKÉ listy 1/2015
„Nová hasičská technika pořízená během posledních dvou
let si zasloužila odpovídající parkovací místo. Nové garáže
nám zajistí rychlejší výjezdy k mimořádným událostem. Jsou
skutečně moderně řešené. Nechybí například odsávání výfu‑
kových plynů. Zaparkovaná vozidla jsou napojena na vzdu‑
chový rozvod, který udržuje provozní tlak v jejich vzduchové
soustavě. Čtyři vjezdová sekční vrata jsou na elektrický po‑
hon. Pro případy výpadku elektřiny máme připravený záložní
zdroj,“ popsal objekt nových garážových stání velitel HZS
DNT Jaromír Vrba. Pozitivně hodnotí přístavbu garážových
stání pro šest automobilů také hasiči z DB. Nový objekt o pů‑
dorysu 14×26 m tady byl přistavěn k původní budově garáží.
Do hasebního obvodu HZS DB patří kromě Dolů Bílina také
sousední Elektrárna Ledvice.
Záštitu nad výstavou převzal prezident
republiky Miloš Zeman. V historických
prostorách tereziánského křídla Praž‑
ského hradu bude široká veřejnost ze‑
vrubně informována o rekultivačních čin‑
nostech, které se v našem kraji úspěšně
provádějí zhruba půl století, a to včetně
lokalit DNT a DB. Tisíce hektarů nové
krajiny dokazují, že Česká rekultivační
škola se svým mentorem Stanislavem
Štýsem je oprávněně uznávaným po‑
jmem v celoevropském měřítku. Rekulti‑
vace a osvětově výchovné aktivity se pro
Stanislava Štýse staly vskutku životním
posláním. Můžete se o tom přesvědčit
právě na nadcházející výstavě.
Modernizace a oprava pásových dopravníků na DNT
Dceřiná společnost PRODECO
zahájila v lednu modernizaci
a opravu šesti pásových
dopravníků nasazených
v tušimickém provoze Lom.
Do konce června budou
kompletně dokončeny PD 59,
111, 115, 124, 151 a 156 tvořené
šesti poháněcími, vratnými
stanicemi a středními díly DPD.
Opravy se týkají všech základních
částí poháněcích stanic, tj. ocelové
konstrukce, obslužných plošin, napína‑
cích zařízení, všech bubnů a kolejových
podvozků. Kromě revize dílů budou vy‑
měněny ty opotřebené – například stra‑
tegické díly hlavních pohonů a většina
ložisek. Elektročást revize se zaměří
na snímače, koncové vypínače a novou
silovou kabeláž 6 kV. Výměna čeká také
původní opotřebené stěrače hnacích
a vratných bubnů. U modernizovaných
poháněcích stanic bude realizována
příprava pro připojení centrálního ma‑
zání všech bubnů pásových dopravní‑
ků. U vratných stanic projdou opravou
držáky dopadového lože a také na
jejich ocelové konstrukce se zaměří
důkladná revize a oprava. PRODECO
s plánovanou akcí začalo v prvním led‑
novém týdnu letošního roku. Dokončení
prací bude prováděno po etapách. Prv‑
ní tři pásové dopravníky budou předány
už na konci dubna. Ukončení a předání
všech zakázek je pak plánováno na
červen letošního roku. Práce probíhají
nejen v místě nasazení dopravníků –
v lomu, ale také v tušimických dílnách
PRODECO, kde se opravují a renovu‑
jí náročnější komponenty pásových
dopravníků. Všude probíhají práce
dle stanovených harmonogramů, a to
i navzdory přeplněným kapacitám dílen.
Vladimír Budinský
viceprezidentem EURACOAL
V Bruselu bylo 19. ledna zvoleno nové
vedení Evropské asociace pro černé
a hnědé uhlí EURACOAL. Preziden‑
tem EURACOAL se stal Dr. Zygmunt
Łukaszczyk, předseda představen‑
stva jedné z největších polských čer‑
nouhelných společností Katowicki
Holding Węglowy (KHW). Volby se
týkaly rovněž pozice jednoho ze tří
viceprezidentů – tím se stal Vladimír
Budinský, člen představenstva a ředi‑
tel strategie a komunikace SD, jakožto
reprezentant Zaměstnavatelského sva‑
zu důlního a naftového průmyslu ČR.
Připojil se tak k potvrzeným viceprezi‑
dentům prof. Franz­‑ Josefovi Wodopi‑
ovi, jenž zastupuje sektor německého
černouhelného průmyslu a Nigelu Ya‑
xleymu – představiteli britských dovoz‑
ců uhlí. Vladimír Budinský bude mít po
dobu svého funkčního období na sta‑
rosti především problematiku evropské‑
ho hnědouhelného průmyslu. EURA‑
COAL v Bruselu hájí zájmy evropských
výrobců, dovozců a uživatelů uhlí. Aso‑
ciace má 34 členů z 20 zemí. Pod novým
vedením bude nadále poskytovat cenné
a jasné rady pro přijímání důležitých
rozhodnutí v oblasti uhlí a energetiky.
EURACOAL rovněž vykazuje důležitou
publikační činnost s přehledy evropské‑
ho uhelného průmyslu, světových trhů
s uhlím a mezinárodní politiky ochrany
klimatu (www.euracoal.org).
10/11
aktuality
Skromný hrdina Václav Krčmář
mnohonásobný bezpříspěvkový dárce krve z DNT
HORNICKÉ listy 1/2015
Hrdinou určitě není jen
účastník vojenské mise
v Afghánistánu, ale také
obětavý dobrovolný dárce
krve. Václav Krčmář poskytuje
záslužnou a neocenitelnou
pomoc, kdy svou krví
zachraňuje život jiným,
nepřetržitě už téměř čtyři
desítky let. Stejně dlouho
je také zaměstnancem
Dolů Nástup Tušimice.
Náš rozhovor s Václavem
Krčmářem, vedoucím řidičem
zakladače ZP 6 800/Z 100,
vznikl bezprostředně po 270.
odběru v transfúzní stanici
chomutovské nemocnice. Při
každém odběru poskytne
dárce přibližně 0,5 litru krve
a plazmy. Pan Krčmář tedy
dosud daroval zhruba 140
litrů nejcennější tekutiny,
což je skutečně mocný
důkaz jeho vztahu k lidem.
Václav Krčmář
vedoucí řidič zakladače ZP 6 800/Z 100
místopředseda odborové organizace DNT
(sdružující provoz Skrývka, Prodeco a Revitrans)
Na skrývce DNT pracuje od roku 1977. Jako vyučený elektromechanik postupně
zastával profese elektrikáře na DPD a kolesovém rýpadle SRs 1 500/K 55 (1979
až 2004). Po vyřazení a likvidaci rýpadla přešel na zakladač ZP 6 800/Z 100. Jako
jeho vedoucí řidič společně se svojí posádkou spolehlivě zakládá na nejvyšší
etáži vnitřní výsypky nadloží z prvního skrývkového řezu. Aktivní je také jako
místopředseda odborové organizace a už celých 38 let se věnuje mimořádně
záslužné činnosti – dárcovství krve.
Celý profesní život jste spojil s hor‑
nictvím. Můžete zrekapitulovat vaši
dosavadní hornickou cestu?
Pro šachtu jsem se vyučil v Meziboří,
kde jsem absolvoval obor provozní elek‑
tromechanik. První kontakt s těžbou uhlí
jsem získal už v roce 1973 během praxe
v prvním ročníku, a to v hlubinném dole
Maršál Koněv ve Dřínově. Po vojně v roce
1977 jsem nastoupil na DNT, kterým jsem
zůstal věrný až dosud. Nějaký čas jsem byl
elektrikářem pasovek a od roku 1979 jsem
patřil k posádce rýpadla SRs 1 500/K 55.
Nejdříve jako elektrikář a později coby
řidič velkostroje. Na východoněmecké
rýpadlo nedám dopustit. Myslím, že se na
tušimické skrývce dobře osvědčilo. Když
nám pak v roce 2004 dosloužilo, nepřešel
jsem, jak jsem původně předpokládal,
do posádky jeho nástupce – nového rý‑
padla SchRs 1 550/K 109, ale na zakladač
ZP 6 800/Z 100. V současné době jsem
jeho vedoucím řidičem.
Jak byste představil váš velkostroj?
Zakladač ZP 6 800/Z 100 pochází z pro‑
dukce Prodeco, respektive Vítkovic. Na
DNT je nasazen od roku 1991. Celková
hmotnost stroje dosahuje 1 800 t, délka
výložníků činí 80,5 m. Náš stroj se pohy‑
buje na kráčivém hydraulickém podvozku,
s teoretickým výkonem 6 800 m3 sypané
zeminy za hodinu. Místem našeho půso‑
bení je nejvyšší etáž vnitřní výsypky, kde
zakládáme nadloží odtěžené rýpadlem
SchRs 1 550/K 109 z prvního řezu. I když
během let byly provedeny dílčí opravy
a modernizace, mimo jiné jsme získali
systém GPS, letos po pětadvaceti letech
provozu máme naplánovanou generální
opravu zaměřenou také na veškerou
elektroinstalaci.
Jste aktivní v odborech DNT. Kdy vlast‑
ně začalo vaše působení v hornické
odborové organizaci a čemu se kon‑
krétně věnujete?
Členem odborů jsem byl hned od mého
nástupu na DNT. Řadu let jsem působil
v závodním výboru. Naše odborová or‑
ganizace OO PS zastupuje zaměstnance
z provozu Skrývka, ProdecO a Revit‑
rans, kteří působí na DNT. Aktuálně máme
celkem 486 členů. Naším hlavním úkolem
je hájit zájmy zaměstnanců. Práva a po‑
vinnosti odborů a zaměstnavatele jsou
definovány v kolektivní smlouvě. Naše
odborová organizace se zabývá nejen
pracovněprávní a sociální oblastí, proble‑
matikou bezpečnosti práce, ale také spor‑
tovním, kulturním a rekreačním vyžitím
všech členů. Mojí starostí jako předsedy
stravovací komise je pak dbát o odpoví‑
dající závodní stravování, které je nedílnou
součástí péče o zaměstnance. V loňském
roce nám byl vysoutěžen nový poskyto‑
vatel stravovacích služeb. Jsem rád, že
po počátečních rozpacích nyní převládá
pozitivní hodnocení pokrmů, především
se zlepšila kvalita tzv. mraženek.
Paralelně s vaším působením na DNT
se od roku 1977 věnujete záslužné
činnosti – dárcovství krve a plazmy.
Patříte mezi stabilní opakované dárce,
kteří spolehlivě zmírňují výkyvy v od‑
běrech krve vzniklé nahodilým dárcov‑
stvím, když někteří nadšení prvodárci
z různých důvodů už víckrát nepřijdou.
Co vás přimělo stát se dárcem krve
Transfúzní stanice chomutovské nemocnice 4. 2. 2015 – Václav Krčmář během 270. odběru krve.
a kolikrát ročně docházíte na trans‑
fúzní oddělení?
K dárcovství krve jsem se poprvé při‑
hlásil na vojně. Tehdy bylo běžné, že vo‑
jáci byli zároveň dárci. Dobře si pamatuji
i datum prvního odběru, neboť ten den 12. září 1977 – se mi narodila druhá dcera.
Myšlenka dárcovství mi připadala správ‑
ná, zdravotní stav mi dovoloval a stále do‑
voluje v odběrech pokračovat. Průměrně
čtyřikrát ročně absolvuji bezpříspěvko‑
vý odběr krve. Byla ale také
období, kdy jsem i 12×
během roku daroval
plazmu. Mám krev‑
ní skupinu A1 Rh+
a odhadem jsem
během 38 let da‑
roval kolem 140 l
krve a plazmy.
Sešli jsme se po va‑
šem 270. odběru, který
se uskutečnil na začátku
února v transfúzním oddělení chomu‑
tovské nemocnice. Podle statistik pa‑
tříte do elitní skupiny dárců vytrvalců,
kteří podstoupili více než 250 odběrů
krve a plazmy. V celé republice je vás
– lidí, kteří prostřednictvím více než
dvou stovek odběrů vracejí jiným život
– zhruba jen osmdesát. Jaká ocenění
jste za darování nejcennější tekutiny
získal?
Během uplynulých let jsem za nejvyšší
počty odběrů obdržel bronzovou, stříbr‑
nou i zlatou plaketu prof. MUDr. Jana Jan‑
ského. Jsem držitelem Zlatých křížů 1. až
3. třídy za 80, respektive 160 bezpříspěv‑
kových odběrů. Vloni mi byla udělena na
celostátním shromáždění, které se koná
jednou za dva roky, Plaketa Českého čer‑
veného kříže Dar krve – dar života za 250
odběrů. Dárcovství se ale nevěnuji kvůli
sbírání ocenění. Samozřejmě jsem za ně
rád, ale spíše mě těší dobrý pocit, že ně‑
komu můžu pomoci v těžké životní situaci.
Mám radost, že se dárcovství věnují také
moji kolegové ze zakladače – Jarda Verner
a Pavel Horský, který jde v mých šlépějích
a už má 170 odběrů.
Jak vidíte vaši dárcovskou
budoucnost?
Samozřejmě záleží na zdravotním sta‑
vu. Pokud mi to zdraví dovolí, budu rád
pokračovat do dovršení povolené věkové
hranice 65 let.
text a foto: Tomáš Vrba
12/13
profil
Nenápadný, ale o to významnější rekord na DNT
HORNICKÉ listy 1/2015
Na první pohled nebyl rok 2014 ve výrobní oblasti Dolů Nástup Tušimice nijak významný,
žádné vagony popsané údaji o rekordní odbytové těžbě uhlí, žádné rekordy skrývkových
rýpadel. Ale přesto, když pomineme velice příznivé výsledky v úrazovosti (pouze
1 úraz se záznamem za celý rok), je zde jeden velice důležitý rekord, a to v množství
zbilančněného uhlí. Za uplynulý rok se podařilo prodat 3,214 mil. tun nebilančního
uhlí, tzn. uhlí, u kterého se pro jeho nevhodné kvalitativní parametry nepočítalo, že by
se podařilo využít. Takže toto množství jsme ušetřili v bilančních zásobách uhlí, o toto
množství jsme jenom za loňský rok výrazně prodloužili životnost lomu. Je to opravdu
vynikající výsledek, který byl dán celou řadou více či méně ovlivnitelných faktorů.
Z celkového vytěženého množství uhlí
roku 2014 bylo 16,4 % nebilančního uhlí
kategorie N1 a 10,1 % nebilančního uhlí
kategorie N2. Každá z těchto katego‑
rií je charakteristická zcela rozdílnými
kvalitativními parametry určenými ve
výpočtu zásob ložiska (procentuální
zbytek připadá na uhlí bilanční kategorie
B a B1). Kategorie nebilančních zásob
N1 má obsah síry v sušině Sdt > 4 %,
s průvodním bonusem vyšší výhřevnosti
Qri. Kategorie nebilančních zásob N2 je
dána nízkou výhřevností Qri v rozmezí ≥
5,44 MJ/kg a < 7,00 MJ/kg s průvodní
nízkou sírou. Takže na první pohled by
mělo stačit smíchat ve vhodném poměru
uhlí obou kategorií a výsledkem bude
vyhovující palivo. Bohužel, tak jednodu‑
ché to zdaleka není. Pokusím se celou
složitou problematiku co nejjednodušeji
popsat.
Je důležité připomenout, že povinnost
organizace hospodárně a co nejúplněji
vydobýt zásoby výhradního ložiska je
dána horním zákonem. Zároveň je zde
logická snaha organizace o co nejvyšší
využití ložiska s cílem dosáhnout maxi‑
mální životnosti lomu. To se i přes zhor‑
šující kvalitu zásob uhlí na ložisku zatím
velice úspěšně daří.
Pojem zbilančnění můžeme definovat
jako technologický proces míchání uhlí
rozdílných kvalit, pomocí kterého do‑
chází k využití méně kvalitních druhů uhlí
(nebilančních zásob), které právě pro ně‑
které svoje zhoršené parametry nejsou
zahrnuty ve výpočtu zásob ložiska. Tento
technologický proces je možno rozčlenit
na tři etapy, kdy zjednodušeně platí, že
čím více etap je spojeno ve výrobním
procesu, tím je homogenizace účinnější.
I.Prvotní homogenizace – etapa tě‑
žební – jedná se o procesy homogeni‑
zace uhlí při vlastní těžbě uhlí u rýpadel
a jeho dopravě. Zde je několik druhů
míchání:
 Sjíždění lávek – jednotlivá rýpadla
nehrabou lávky na plný výsuv, aby
nešla delší dobu jednotná kvalita,
ale lávky se častěji střídají (každá
těžená lávka má jinou kvalitu).
 Vhodné rozložení rýpadel – zde
je nutno již při plánování budoucích
postupů uhelných rýpadel (tech‑
nické režimy, důlní plánovací mapy,
výrobní porady) plně zohlednit po‑
třebu vhodných umístění rýpadel
v rámci celé porubní fronty tak,
aby výsledná kvalita vytěženého
nerostu odpovídala smluvním kva‑
litativním parametrům požadova‑
ným odběrateli (kvalita sloje se ve
směru Z­‑V zhoršuje, stejně jako S­‑J,
nejhorší kvalita je na jihovýchodě
dobývacího prostoru). Zde je nutné
velice pečlivě plánovat revize a tech‑
nologické odstávky, a vhodným způ‑
sobem reagovat na neplánované
poruchy a prostoje.
 Míchání uhlí na odtazích – těžené
uhlí od každého rýpadla je přes po‑
rubní dopravníky směrováno na tři
uhelné odtahy, zde je vhodné, aby
k horší kvalitě uhlí byla směrována
kvalita lepší. Jednak je to preven‑
ce před možným zalepováním do‑
pravních linek a drtičů, a zároveň
nutnost v době těžby napřímo pro
odběratele.
Celý tento proces řídí a zodpovídá za
něj odbor řízení výroby DNT (OŘV).
Při této činnosti úzce spolupracuje
s PÚ Lom, odborem přípravy výroby
Podíl zbilančněného uhlí z celkového množství vytěženého uhlí
v letech 2002 až 2014 [%]
28
26,5
24
21,6
20,9
20
17,8 17,7
18
16,2
16
18,6
19,7
19,2
16,0
16,7
15,5 15,4
14
12
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
II.Hlavní homogenizační etapa – jedná
se o kontinuální proces míchání uhlí
různých kvalit na homogenizační
skládce (HMGS). Zde dochází k hlav‑
nímu podílu při zbilančňování uhlí.
HMGS byla zprovozněna v červenci
roku 2000 a po zkušebním období se
v reálném provozu ověřily hlavní oče‑
kávané přínosy:
 podstatně vyšší možnosti využití
některých nebilančních zásob,
Pohled na rozdělovací PVZ těžební lokality Libouš II – sever, které směrují tok uhlí
nebo výklizu z porubních dopravníků na odtahy nebo výklizovou výsypku.
 zachování výrubnosti i přes postup‑
ně se zhoršující kvalitativní podmín‑
ky těženého uhlí,
 zvýšení výkonového a časového vy‑
užití rýpadel (odpadá přímá závislost
odbytu na těžbě),
 vyrovnávání těžebních poruch a pro‑
stojů v lomu,
 zrovnoměrnění kvality dodávaného
uhlí pro odběratele, čímž dochází
ke snižování výrobních nákladů na
odsíření, na optimalizaci spalova‑
cích procesů v kotlích a částečně
ke snížení poruchových stavů,
 operativnější reakce na požadavky
odbytu,
 výrazné omezení počtu případů, kdy
prodávané uhlí je mimo smluvně
stanovené kvalitativní parametry.
Pro tyto hlavní přínosy se HMGS stala
hlavním technologickým uzlem DNT
Hrnutí zbytkových uhelných vrstev nad patou sloje pomocí dozerů do záběru rýpadla. Samostatná těžba
rýpadlem je z důvodu nízké mocnosti zbytkových vrstev uhlí a prudkého stoupání podloží nemožná.
26
22
DNT a OMG. Odpovědní zaměst‑
nanci OŘV v prvotní fázi provádí
rozhodnutí, které uhelné partie jsou
ještě prodejné a za jakých výrobních
podmínek. K tomu využívají provozní
informace z předchozích směn, stáva‑
jících a předpovídaných klimatických
podmínek, odbytových požadavků
odběratelů, plánovaných odstávek
technologie, pasportizačních profilů
jednotlivých rýpadel, technologické‑
ho modelu DNT a reálných podmínek
jednotlivých lávek, které mohou ne‑
gativně ovlivnit vlastní výrobu. Mezi
tyto negativní vlivy patří zvodnělé
horizonty, cizí předměty, čočky, ge‑
ologické poruchy, lepivé vrstvy apod.
Při vlastní těžbě je využíván systém
sledování kvality těženého uhlí v re‑
álném čase pomocí Komplexního
systému sledování kvality s možností
zpětných statistik, který využívá in‑
formací a údajů z nastavení tech‑
nologických celků, z pásových vah,
popeloměrů a síroměrů umístěných
v potřebných uzlových bodech těžby,
dopravy, zpracování a expedice uhlí.
14/15
svět dolů
2014
a její přínosy jsou využívány v maxi‑
málně možné míře. Provoz je omezen
nebo zastaven jen při plánovaných
odstávkách na údržbu a revize a při
neplánovaných poruchách. V případě
lokálních poruch (podle místa poruchy)
je možno využít technologické mož‑
nosti některého ze dvou skládkových
strojů:
 režim „depo“ – ukládání veškerého
uhlí,
 režim „depo a propouštění“ – část
uhlí se ukládá a část se propouští,
 režim „propouštění“ – uhlí strojem
jen prochází,
 režim „ redepo“ – těžba z depa,
 režim „redepo a propouštění“ – uhlí
prochází strojem a zároveň se při‑
těžuje z depa.
Celý proces je řízen a kontrolován OŘV.
III.Doplňková homogenizace – etapa
řízené egalizace – tento proces ve‑
doucí k dalšímu využití méně kvalit‑
ních uhelných partií byl zaveden do
standardního homogenizačního cyklu
od 1. 11. 2013. Tato egalizace je defino‑
vána jako řízené cyklické přitěžování
nebilančního uhlí z velkokapacitní
skládky (VKS) ke kvalitativně známé‑
mu a vyhovujícímu palivu z HMGS se
záměrem maximálního využití smluvně
sjednaných parametrů s odběratelem
za účelem ekonomického přínosu pro
Severočeské doly – využití nebilanč‑
ního uhlí typu N1 a N2, zvýšení život‑
nosti lomu, snížení těžebních prosto‑
jů, snížení množství výklizu, zvýšení
ekonomické efektivity těžby apod. Pro
upřesnění je třeba doplnit, že popiso‑
vaný proces egalizace se vztahuje na
svět dolů
Cyklická těžba zbytků uhelného pilíře na vytěžené těžební lokalitě Odstavená porubní fronta.
podmínky DNT, kde je vyráběn pou‑
ze jeden druh uhlí – energetické uhlí
ps2; u jiných organizací by se jednalo
o technologicky náročnější proces vý‑
roby různých druhů uhelných produktů
dle požadavků odběratelů.
Popis výrobního procesu egalizace:
Za splnění nutných podmínek určí za‑
městnanec OŘV vhodnou lávku nebi‑
lančního uhlí pro egalizaci u některého
uhelného rýpadla. Tato lávka je ná‑
sledně určeným výkonem samostat‑
ně těžena přes uhelný odtah na VKS
na egalizační depo. Ve stejné nebo
nejpozději následující směně výrobní
dispečer DNT při splnění nutných pod‑
mínek zajistí těžbu tohoto uhlí nízkým
výkonem k homogenizovanému uhlí
z HMGS.
Nutné podmínky pro egalizaci:
 vhodné počasí bez srážek,
 je k dispozici uhlí vhodné k egalizaci
(uhlí bez cizích předmětů, relativně
suché, uhlí natolik specifické, že
se nehodí pro homogenizaci na
HMGS),
 při těžbě na VKS nesmí být ome‑
zována ostatní rýpadla (to neplatí
v případě nízkých odbytových poža‑
davků, které vyvolává odstavování
do technologické odstávky),
 egalizace probíhá nízkým výko‑
nem 300 až 500 t/h – řidič sklád‑
kového stroje musí být telefonicky
informován,
 těžba z VKS musí probíhat současně
k uhlí těženému z HMGS – jakmile
tok uhlí z HMGS je z jakéhokoliv
HORNICKÉ listy 1/2015
Záběr na HMGS, kde jeden skládkový stroj provádí homogenizaci
uhlí a druhý homogenizované uhlí těží pro odběratele.
VKS z rozdělovacího PVZ č. 14.
V článku jsem se snažil velice zjednodu‑
šeně popsat systém vedoucí k maximálně
možnému využití vyhrazeného nerostu na
ložisku hnědého uhlí Tušimice – Libouš
v dobývacím prostoru Tušimice. Loňský
rok byl v tomto úsilí rekordní a hodnota
využití 3,214 mil. tun nebilančního uhlí se
bude jen těžko překonávat. K této rekordní
těžbě přispělo i počasí, kdy zimní období
začátku a konce roku bylo pro těžbu velice
příznivé. Dalším příznivým faktorem bylo
vhodné poměrové rozložení uhlí kategorie
N1 a N2.
Rád bych vyzdvihl hlavní myšlenku
článku – k našemu „hnědému zlatu“ se
chováme s péčí řádného a hospodárného
„horníka“ a proto nepochybně budeme
schopni dodávat uhlí našim odběratelům
až za rok 2040.
text a foto: Robert Kukal
Sbohem,
pane profesore
16/17
důvodu zastaven, musí být okamžitě
zastavena také egalizace,
 egalizované uhlí s uhlím z HMGS je
po odtahu směrováno přes drtírnu
přednostně na místní elektrárny,
 dispečer výroby DNT aktivně opera‑
tivně řídí egalizaci uhlí s průběžnou
kontrolou měřících míst kvality uhlí,
reaguje na vznikající nálepy a za‑
znamenává k závěru směny celkové
množství egalizovaného uhlí.
Díky zavedení řízené egalizace do ce‑
lého provozu homogenizace se podaří
prodat zhruba 110 tis. tun nebilančního
uhlí za rok. Po modernizaci VKS, jejíž
součástí je i modernizace systému sle‑
dování a řízení kvality uhlí, by se uve‑
dené množství mohlo až zdvojnásobit.
Uznávaný odborník na horní právo, univerzitní
profesor a emeritní předseda Českého
báňského úřadu Roman Makarius opustil tento
svět 3. února ve věku 76 let. Za sebou měl
nejen oprávněně úspěšnou kariéru v báňské
správě, ale také jako vynikající sbormistr
i v oblasti umělecké.
„Práce na dolech je krásná a zajímavá. Vždy mě přitahovalo,
že důl je živý organismus, kde nefunguje žádná strnulá věda.
Podmínky se zde mění ze dne na den. Nesmírně důležitá je
tam zkušenost a schopnost dobrého úsudku,“ tak popsal svůj
vztah k hornictví profesor Makarius. Svojí hornickou pouť začal
v roce 1960 v Kladenském revíru na dole Nosek v Tuchlovicích.
Postupně vystřídal profese horníka a báňského záchranáře. Při
zaměstnání zároveň dokončoval vysokoškolské vzdělání, které
mu dlouho bylo z ideologických důvodů odpíráno. Pocházel totiž
z dobře situované katolické rodiny, kde tatínek byl před rokem
1948 ředitelem Českého kamenoprůmyslu. Kromě báňského
inženýrství vystudoval také ekonomii a později i práva na Karlově
univerzitě. „Soudruzi se divili, proč začínám ještě práva. Říkal
jsem jim, že proto, abych našel uplatnění i potom, co mě vyhodí
z práce na dole.“ K tomu pak skutečně došlo. Z pozice výrobního
náměstka dolu Nosek byl donucen v roce 1977 odejít. Tehdy
začala další důležitá životní etapa – práce na Českém báňském
úřadě. Přes pozice inspektora báňské záchranné služby a ře‑
ditele I. odboru se stal v roce 1990 náměstkem a v letech 1997
Mám dobrý
pocit, že
jsem přispěl
k přerodu
české báňské
správy na
úroveň
špičkového
státního
orgánu.
až 2008 úspěšně zastával post nejvyšší
– předsedy ČBÚ. Jako renomovaný od‑
borník na horní právo se podílel na orga‑
nizační přeměně úřadu do dnešní podoby
a na harmonizaci s právem Evropské unie.
Od 90. let také vytrvale bojoval proti nega‑
tivnímu vnímání hornictví ve společnosti.
O jeho významu pro národní hospodářství
přesvědčoval nejen vládní činitele, ale
také širokou veřejnost. Osobně se zasadil
za důstojné obnovení hornických tradic
a pomáhal navracet českému hornictví
náležitou vážnost. Z jeho iniciativy odstar‑
tovala tradice udílení nejvyšších resort‑
ních ocenění – medailí Georgia Agricoly,
Záslužných záchranářských křížů a ceny
za bezpečnost Zlatý Permon. Paralelně
s řízením úřadu se věnoval také vydávání
řady odborných publikací, článků a po‑
jednání, ve kterých se zabýval především
horním právem a riziky bezpečnosti práce
v hornictví. Svoje dlouholeté zkušenosti
uplatnil také jako vůbec první předseda
dozorčí rady akciové společnosti Seve‑
ročeské doly (1994 až 1996). Členem naší
dozorčí rady byl i v letech 2008 až 2010.
Výrazná byla také jeho stopa jako vyso‑
koškolského profesora a člena vědecké
rady VŠB – TU Ostrava. Záběr profesora
Makaria měl vskutku renesanční rozměr.
Od roku 1961 byl vynikajícím sbormis‑
trem, dirigentem a uměleckým vedou‑
cím pozoruhodného hudebního tělesa
– Hornického pěveckého sboru Kladno.
Hudba, rodina a velmi početná skupina
kolegů a přátel ho také vyprovázela na
posledním rozloučení, které se konalo
14. února v bazilice Nanebevzetí Panny
Marie na Strahově.
text a foto: Tomáš Vrba
svět dolů
SKUPINA SEVEROČESKÉ DOLY
V ROCE 2014
TĚŽBA
REKULTIVACE
PRACOVNÍ TÝM
BEZPEČNOST PRÁCE
Odbytová roční těžba uhlí 21,57 mil. t z toho:
Bilance rekultivací 2014 vykázala:
 DNT 12,17 mil. t
 2 078 ha rozpracovaných rekultivací, kde pokračuje
rekultivační činnost.
 K 31. prosinci 2014 bylo v celé skupině SD v evidenci
5 165 zaměstnanců.
 SD věnují mimořádnou pozornost bezpečnosti práce.
V roce 2014 se podařilo výrazně snížit úrazovost za‑
městnanců, kdy počet úrazů s pracovní neschopností
delší než tři dny meziročně klesl o 54 %.
 DB
9,40 mil. t
Nejvyšší měsíční odbytová těžba:
 DNT 1,17 mil. t (březen)
 DB 0,87 mil. t (říjen)
Na DNT se těží uhlí také na skrývkových řezech. Tato
cyklická produkce loni představovala zhruba 76 tis. t uhlí.
Díky homogenizaci proměnlivé kvality tušimického uhlí
se podařilo v roce 2014 zbilančnit 3,21 mil. t nebilančních
uhelných zásob.
Hlavním odběratelem uhelné produkce SD byla mateřská
společnost ČEZ (72,9 %).
Pro splnění ročních výkonů těžby uhlí bylo nutné odtěžit
83,19 mil. m3 nadložních zemin, z toho:
 DNT 26,71 mil. m3
 DB 56,48 mil. m3
Na DNT jsou nadložní zeminy těženy 3 skrývkovými řezy
s průměrným 75m nadložím. Poměr těžby skrývky a uhlí
činil v loňském roce 2,20 m3/t.
Na DB je více než 200 m nadloží odtěžováno rýpadly
v 7 skrývkových řezech. Příkryvný poměr objemu skrýv‑
ky vůči uhlí činí 5,76 m3/t.
 2 28 ha dokončených rekultivací.
 1 462 884 kusů sazenic vysázených během roku,
nejpočetněji byly zastoupeny duby, lípy, borovice
a javory. Na jednotlivých lokalitách to představovalo
665 763 kusů na DB a 797 121 kusů sazenic na DNT.
 65 ha ukončených lesnických rekultivací prošlo pro‑
řezávkou dle lesního hospodářského plánu (DB 19 ha,
DNT 46 ha).
 Rekultivační odborníci SD při obnově krajiny po těžbě
už dvacet let spolupracují s vědeckými týmy ČZU.
Nová krajina tak patří k nejzdařilejším rekultivačním
počinům ve střední Evropě.
 V předpolí před budoucím postupem dolů byla pro‑
vedena skrývka ornice, která je dočasně umístněna
v deponiích, aby byla následně využita na rekultivova‑
ných plochách. V loňském roce bylo takto deponováno
277 532 m3 ornice.
 Na DB byla ze skrývky odvezena ornice na plochy
zemědělské rekultivace v množství 46 083 m3 (Pokrok
IX a Pokrok XI).
 Na DNT byla ornice odvážena na deponii, ale
také přímo na zemědělskou rekultivaci v množství
152 600 m 3 (Březno XVII).
 Nejpočetněji zastoupeny byly profese provozní zá‑
mečník, řidič pracovních strojů a provozní elektrikář.
 Z hlediska věkové struktury dominují pracovníci střed‑
ního věku tj. kolem 50 let, kdy průměrný věk ve skupině
SD dosahuje 47 let.
 Nejvíce kvalifikovaných zaměstnanců pracovalo v ma‑
teřské společnosti Severočeské doly: celkem 2 950
osob (z toho na lokalitách DNT 1 079 a DB 1 560 a 311
ve správě akciové společnosti). Jde o zkušený profe‑
sionální tým zvládající veškeré těžební a úpravárenské
operace. Průměrný měsíční výdělek dosahoval 30 713
korun. Zaměstnancům vykonávajícím hornickou čin‑
nost je vyplácen věrnostní příspěvek. Jeho výše je
dána zákonem a celkově za SD činí zhruba 8,8 mil.
korun za rok.
 Na konci roku 2014 bylo ukončeno kolektivní vyjed‑
návání a uzavřena nová kolektivní smlouva na období
2015 až 2017. V rámci skupiny SD působí sedm od‑
borových organizací.
 Počet pracovních úrazů s neschopností delší než tři
dny se díky dodržovaní vize Bezpečná a efektivní
těžba podařilo snížit na DB z 16 úrazů v roce 2013
na 11 úrazů v roce 2014. Na DNT byl zaevidován
jediný pracovní úraz, jehož rekonvalescence trvala
déle než tři dny. To představovalo meziroční výrazné
snížení o 88 %.
 V závislosti na snížení počtu úrazů došlo také ke
zlepšení dalších skutečností v oblasti bezpečnosti
práce. O 478 dnů se snížila délka pracovní neschop‑
nosti. Kleslo celkové procento pracovní neschopnosti
a četnosti pracovních úrazů.
 Na obou těžebních lokalitách byla věnována mi‑
mořádná pozornost dodržování bezpečnostních
předpisů. V průběhu roku proběhla řada kontrolních
inspekcí dozorovaných státní báňskou správou, pro‑
věrkových komisí za přítomnosti odborů a veřejných
prověrek BHP.
 Každý měsíc byl pravidelně vydáván Úrazový zpra‑
vodaj s popisy úrazových dějů všech zaevidovaných
úrazů. V Hornických listech byly zveřejňovány počty
pracovních úrazů v porovnání s předchozím obdobím.
svět dolů
Také uplynulý rok byl bohatý na události. Podařilo se realizovat řadu ambiciózních projektů, splnit důležité
ekonomické ukazatele a potvrdit pozici největšího tuzemského producenta hnědého uhlí. Pro rekapitulaci jsme
vybrali některé z významných událostí roku 2014.
LEDEN
V souvislosti s ukončením činnosti skládky mouru pokračovaly v Úpravně uhlí
Ledvice práce na vybudování nové nakládky a depa mouru. Důležitou součástí
stavby je 392 m dlouhý trubkový dopravník spojující zásobník mouru s nově
umístěným depem mouru.
Konstrukce dopravníku je zavěšena na nosnících ve výšce 27 m. Po dobu
montáže trubkového dopravníku byl mour dopravován na dočasné depo ná‑
kladními auty dceřiné společnosti Revitrans.
ÚNOR
Zakladač ZP 10 000/Z 81 dokončil sy‑
pání v blízkosti Ledvic, kde od podzimu
předešlého roku vytvořil ochranný val
omezující pronikání nežádoucích vlivů ze
sousedního báňského provozu. Při bu‑
dování valu byly použity speciální velmi
tiché odhlučněné válečky, které výrazně
snížily hlučnost pásových dopravníků
zakladače. Účinnost tohoto opatření
potvrdila laboratorní měření.
DUBEN
Finanční ředitel Jiří Postolka byl zvolen členy Klubu
finančních ředitelů a CFO Akademie absolutním vítě‑
zem celostátní ankety Finanční ředitel roku.
V Braňanech proběhlo veřejné zasedání monitoro‑
vacího výboru iniciativy STOP PRACH a Protiprašného projektu SD, kde byla veřejnosti prezentována
konkrétní opatření k minimalizaci vlivu dolu Bílina na
okolní životní prostředí.
Generální ředitel SD Ivan Lapin se svým protějškem
Jackem Kaczorowským z polské firmy PGE uzavřeli
v Belchatówě dohodu o technické spolupráci a vzá‑
jemné výměně zkušeností v oblasti těžby uhlí.
Po dokončení finálních terénních úprav byl pro‑
veden na ochranném valu u Ledvic hydroosev půdy
travní směsí.
ČERVENEC
Revitrans zahájil na vnitřní výsypce DB výstavbu dvou kazet pro ukládání VEP z nového
zdroje Elektrárny Ledvice. Kromě toho je součástí investiční akce pro ČEZ také obslužná
komunikace.
Auditoři Drážního úřadu udělili SD – Kolejové dopravě za kvalitní poskytování širokého
spektra činností (doprava po důlní dráze, železniční přeprava po celostátních drahách,
opravy a montáže) důležité Ocenění pro subjekt odpovědný za údržbu nákladních vozů
a Osvědčení pro funkci údržby. Zároveň tato dceřiná společnost úspěšně absolvovala
proces re­‑certifikace systému managementu kvality a environmentálního managementu.
SRPEN
Komplex ekologických staveb v led‑
vické úpravně rozšířilo odprášení hlu‑
binného zásobníku HZ I - protiprašná
stěna na severní a západní straně nad‑
zemní části uhelného zásobníku, jejíž
opláštěná ocelová konstrukce dosa‑
huje délky 106 m a výšky 6,6 m. Toto
opatření přispívá zejména při zhorše‑
ných klimatických podmínkách k ome‑
zení vznášení prachu a jeho transferu
do okolí.
V úpravně byl také instalován cen‑
trální mazací systém čerpadel slouží‑
cích k průběžnému doplňování maziva
do čerpadel zajištujících oběh a rege‑
neraci prací kapaliny objektu prádlo.
Proběhla rekonstrukce odstavné
plochy (1 790 m2) pro osobní terénní
vozy pracovníků lomu a skrývky DB
u správní budovy v Důlní ulici.
ZÁŘÍ
Během měsíce září provedlo PRODECO na
DNT s úspěchem ojedinělou opravu – výměnu
ozubeného věnce a kolejnice otoče horní stavby
rýpadla K 800 N.2/K 104.
Na prvním skrývkovém řezu DB došlo 21. září
k masivnímu skluzu těžených nadložních hmot.
Uvolněný blok poškodil konstrukci kolesového
výložníku rýpadla K 10 000/K 74. Bezprostředně
po zjištění škod začalo PRODECO s opravou.
ŘÍJEN
Systém zkrápění na DB byl rozšířen o dvě rotační mlžící
jednotky RMJ 400 a jednu výkonnější RMJ 500, které jsou
trvale umístěny na zakrytých násypech přesypu DPD uhel‑
ných odtahů před ledvickou úpravnou. Výhodou nových
typů rotačních jednotek je možnost regulace vody podle
aktuálních podmínek a minimální zanášení trysek.
Na tradičním místě v hotelu Nástup na Klínovci se usku‑
tečnilo už 15. slavnostní předání cen nejlepším pracovní‑
kům skupiny SD. Také tentokrát oceněným osobně pogra‑
tulovali představitelé vrcholového managementu.
Na DNT – průkopníkovi zavádění nových technologií – bylo
dokončeno osazení tří skrývkových rýpadel systémem GPS.
KVĚTEN
BŘEZEN
HORNICKÉ listy 1/2015
Ještě předtím, než se rozeběhly každo‑
roční jarní kontrolní dny na rekultivacích
SD, připravili rekultivátoři z obou těžeb‑
ních lokalit ve spolupráci s vědci z ČZU
Praha pro zástupce sousedních muni‑
cipalit a úřady státní správy tradiční se‑
minář o aktuálním stavu rekultivovaných
ploch a budoucí podobě nově vytvořené
krajiny na Bílinsku a Tušimicku.
V bílinské hale těžké montáže PRO‑
DECO se na plné obrátky rozeběhla
výroba kolesa rýpadla K 2 000/K 101.
Na DB došlo k mimořádné události
– při transportu havaroval PVZ 2 500/3,
který byl operativně zastoupen ná‑
hradním strojem. Doprava uhlí z lomu
tak nebyla ochromena.
Čézary 2014 se za skupinu SD stali
manažer útvaru správa majetku Jan
Kratochvíl a předák údržby skrývky
DB Vladimír Křížek.
PROSINEC
V plánovaném termínu byl DB předán zbrusu nový PVZ 2 500 P. 1/7 s řadou
inovativních řešení, která vyvinuli a realizovali v dceřiné společnosti PRODECO.
Lokomotivní park společnosti SD – Kolejová doprava rozšířily dvě nové lokomotivy,
a to elektrická řady 121 a dieselová řady 753. Oba nové přírůstky budou využity
při zásobování vápence k odsiřovacím procesům v elektrárnách.
LISTOPAD
ČERVEN
V předstihu před postupem těžby
začala na DNT výstavba ochranného
valu chránícího obec Březno před
vlivy hornické činnosti. Tvar mohut‑
ného zemního tělesa s délkou 560 m,
šířkou 87 m a výškou 14 m tvořeného
300 tis. m3 zeminy byl navržen podle
hlukové studie.
Celkem 27 pracovníků SD úspěšně
ukončilo při zaměstnání studia VŠB
– TU Ostrava.
Za mimořádný přínos k vyšší vý‑
konnosti udělil generální ředitel ČEZ
Daniel Beneš výrobnímu řediteli Jiřímu
Nerudovi ocenění CEO Awards 2014.
V ledvické úpravně úspěšně proběhlo
usazení čtyř 50metrových mostních polí
nového technologického mostu vedou‑
cího do právě budovaného autoprodeje.
Po dvouměsíční plánované rekon‑
strukci a modernizaci začalo rýpadlo
K 2 000/K 101 těžit na DB s novým ko‑
lesem, které bylo kompletně vyrobeno
v bílinských dílnách PRODECO.
Nejvyšší báňské ocenění – Medaili Georgia Agricoly
za rok 2014 získali Jaroslav Tourek, ředitel kanceláře GŘ,
a Antonín Vincenc, vedoucí odboru investic a technic‑
kého rozvoje.
Podpisem nové kolektivní smlouvy na období 2015
až 2017 bylo zdárně ukončeno kolektivní vyjednávání
zástupců odborů a SD.
20/21
SKUPINA SD V ROCE 2014: PŘEHLED HLAVNÍCH UDÁLOSTÍ
Příběh zakladače
A2RsB 8 800/Z 76
na Radovesické
výsypce
Východoněmecký zakladač A 2RsB 8 800/Z 76 výrazně přispěl k přetvoření
krajiny v sousedství města Bíliny. Na největší vnější výsypce Dolů Bílina
totiž aktivně působil celých čtyřiatřicet let, kdy založil miliony kubíků
nadloží ze sedm kilometrů vzdálené porubní fronty. Inspirací ke zmapování
historie mimořádně spolehlivého a výkonného zakladače s gigantickými
rozměry nám byla kronika A 2RsB 8 800/Z 76, kterou Hornickým listům
poskytl Michal Barna – syn dlouholetého předáka tohoto unikátního stroje.
2
HORNICKÉ listy 1/2015
1
3
Moderní velkolom potřebuje dosta‑
tečné výsypné prostory
Součástí vytvoření koncepce velko‑
lomového provozu, který měl postupně
nahradit malé a střední hnědouhelné
lomy v bílinské oblasti, byly také po‑
třebné výsypné plochy na ukládání skry‑
tého nadloží. Ještě předtím, než byla
v roce 1964 zahájena výstavba velkolo‑
mu s dvoukřídlým postupem vedoucím
z porubních front lomu Gorkij na jihu
a z lomu Jirásek na severu směrem do
nového těžebního provozu Bílina, bylo
nutné v nejvhodněji vytipovaném pro‑
storu pro umístění uvažované výsyp‑
ky – údolí u obce Radovesice - provést
důkladný geologický průzkum. Jeho
primární úkol spočíval v ověření, zda
se v zájmové oblasti nevyskytují žádná
ložiska nerostných surovin a zároveň
v identifikaci podloží budoucí výsypky.
To zde tvoří převážně krystalinikum se
sedimenty křídy. O budoucím využití
údolí bývalého Lukovského potoka na
východním kraji města Bíliny pak bylo
rozhodnuto. Daní za zajištění dostateč‑
ných výsypných prostor byla likvidace
obcí Lyskovice, Dřínek a Radovesice;
podle Radovesic byla největší vnější
výsypka v severočeském hnědouhelném
revíru také pojmenována.
První technologický celek TC2 na
Bílinsku
V souvislosti s rozhodnutím vybudovat
na Bílinsku velké energetické centrum
s moderním velkolomem bylo potřeba
nahradit stávající menší dobývací stroje
novou výkonnější technikou, schopnou
kontinuálního nasazení. Dostatečné
odtěžené objemy skrývky nutné k uvol‑
nění potřebného množství uhelných
zásob měly garantovat technologické
celky (TC) ve složení rýpadlo – dálková
pásová doprava – zakladač. První tako‑
vý celek byl na DB uveden do provozu
v roce 1969. Prvními velkostroji TC2 bylo
rýpadlo KU 800.1/K 59, dálková páso‑
vá doprava šíře 2 000 mm a zakladač
A2RsB 8 800/Z 76, který ukládal nadloží
z druhého skrývkového řezu na sedm
kilometrů vzdálené Radovesické výsypce.
A 2RsB 8 800/Z 76 – největší zakladač
v revíru
Hmotnost 3 740 t, výška 49 m, délka
233 m včetně 150m výložníku a výkon
8 800 m3 sypané zeminy za hodinu – to
1 Mohutný zakladač se pohyboval po housenicovém podvozku se 12 housenicemi. Šířka housenice
dosahovala 12 m. Až do uvedení do provozu ZPDH 6 300/Z 102 v roce 2009 byl A 2 RsB 8 800/Z 76 jediným
zakladačem na housenicovém podvozku na DB. Všechny ostatní používají kráčivé podvozky.
2 Silueta největšího zakladače s celkovou délkou 233 m a výškou 49 m.
3 Konstrukce zakladače umožňovala maximální výšku sypání 42 m.
22/23
velkostroje pro povrchové dobývání
HORNICKÉ listy 1/2015
velkostroje pro povrchové dobývání
význam, neboť dovést železniční vleč‑
ku až k montážnímu místu nebylo kvůli
značnému výškovému převýšení možné.
Montážní místo se nacházelo nedaleko
bílinského sídliště Za Chlumem. Záro‑
veň s montáží zakladače pokračovaly
stavební práce na mostě pro dálkovou
pásovou dopravu vedoucí na Radove‑
sickou výsypku. Stavba železobetono‑
vého mostu překlenujícího řeku Bílinu
a dopravní uzel začala už v roce 1964.
Listování kronikou A 2RsB 8 800/Z 76
První zápis v kronice pochází z roku
1966, kdy byli první členové posádky
zakladače přítomni jeho montáži. Tu
prováděli montéři Uničovských strojíren
pod vedením šéfmontérů od výrobce
z Köthenu. S německými kolegy vychá‑
zela posádka velmi dobře. Mimo jiné její
členové společně navštívili důl Welzow –
Süd v lužickém hnědouhelném revíru, kde
se seznámili s provozem tamější dobývací
techniky. Montáž A2RsB 8 800/Z 76 byla
dokončena ve stanoveném termínu v ná‑
vaznosti na ukončení dálkové pásové do‑
pravy šíře 2 000 mm, kterou dodala Trans‑
porta, a prvního rýpadla řady KU 800.
A právě historicky první KU 800.1/K 59,
které zahájilo v roce 1969 těžbu, prová‑
zely od začátku velké potíže. Nespolehli‑
vost a nízké výkony zdaleka nesplňovaly
očekávání vkládané do tohoto nového
rýpadla. Omezenou provozuschopnost
vykazovala také dálková pásová doprava
s rychlostí 5 m/s dopravující materiál na
vzdálenost sedmi kilometrů. A tak jedi‑
ným od začátku spolehlivým článkem
prvního bílinského technologického cel‑
ku TC2 byl zakladač A2RsB 8 800/Z 76.
Potvrzují to také zápisy v kronice, které
uvádějí i půlroční neplánované odstáv‑
ky z důvodu poruchy rýpadla. Posád‑
ka zakladače po prvních zkušenostech
provozu udělala na svém stroji drobná
vylepšení týkající se například zakrytí
dopravní linky lanovou sítí, nebo úpravy
jídelny a skladu. Z dnešního hlediska je
zajímavé, že v posádce byly také tři ženy,
které fungovaly jako skladnice a svačinář‑
ky. Zápisy přibližují i mimopracovní velmi
čilý společenský život posádky s častými
sportovními zápasy či výlety do Mladotic.
Kromě obvyklých patronátů nad bílin‑
skými školáky zaujme družba s akade‑
mickým malířem Vladimírem Šavelem,
který dokonce namaloval „portrét“ im‑
pozantního zakladače do kroniky. Práce
posádky ale nebyla vždy zalita sluncem,
ale doslova déšť a jarní tání znamenaly
velké starosti. K jejím povinnostem pat‑
řila také obsluha čerpací stanice v údolí
Bezovka, odkud se čerpala voda z Lukov‑
ského potoka. Problémy s odvodněním
trvaly až do roku 1982, kdy začala ražba
odvodňovací štoly, která vede v trase
Lukovského potoka pod tělesem výsyp‑
ky. Toto podzemní vodohospodářské
dílo bylo kompletně dokončeno v roce
1988. Na Radovesické výsypce byly po‑
stupně nasazeny další dva zakladače:
ZP 5 500/Z 79 (1973) a ZPD 13 000/Z 94
(1985). Aktivní báňský provoz na výsypce
skončil v roce 2003, kdy tady poslední
kubíky založil právě A 2RsB 8 800/Z 76.
Bezprostředně po odstavení byla jeho
konstrukce demontována a odvezena
jako šrot. Tím se ukončila nejen životní
pouť jednoho z nejspolehlivějších velko‑
strojů na DB, ale také hornická činnost na
Radovesické výsypce. Během 34 let zde
bylo uloženo 680 mil. m3 hmot z druhého
až čtvrtého skrývkového řezu DB.
A 2 RsB 8 800/Z 76 ve vzpomínkách
Milana Chodounského
Jedním z 34 členů posádky zajišťující
nepřetržitý provoz zakladače byl také
elektrikář Milan Chodounský. „Moje
první setkání s tímto velkostrojem pro‑
běhlo v roce 1967, kdy jsem se podílel
na jeho montáži. Dodnes si pamatuji na
jediný kritický okamžik, když při manipu‑
laci s hlavním stožárem došlo k selhá‑
ní brzd jeřábu, naštěstí se nikomu nic
nestalo. Po uvedení do provozu jsme
kvůli kusovitosti zakládaného materiálu
provedli drobné úpravy. Zakladač byl
totiž konstruován na převahu sypkých
písků typických pro východoněmecké
dobývací podmínky. Nahradili jsme pro‑
to pevné stolice dopravníku girlanda‑
mi zavěšenými na lanech a dopravník
zakryli sítěmi, aby odlétávající materiál
nepoškozoval ochozy. Členem posád‑
ky jediného zahraničního zakladače na
DB jsem byl až do roku 1985. Pokud
A 2RsB 8 800/Z 76 porovnám s ostatní
těžební technikou, se kterou jsem měl
během mého působení na dolech zku‑
šenost, vychází mi tento velkostroj jako
mimořádně spolehlivý. Navíc jsme byli
na Radovesicích vždy výborná parta,“
zavzpomínal Milan Chodounský.
text: Tomáš Vrba
foto: Tomáš Vrba, Jiří Jelínek,
kronika A 2RsB 8 800/Z 76
1967
1969
1972
1978
1981
2003
Montáž zakladače provádějí přímo na Radovesické
výsypce montéři z Uničova pod vedením východoně‑
meckých šéfmontérů. Přítomni jsou i někteří členové
budoucí posádky.
Založení prvních kubíků. Vzhledem k častým poru‑
chám rýpadla KU 800.1/K 59 a pohonů DPD je zkušeb‑
ní provoz zakladače výrazně omezen.
Díky svému výkonu zvládá A 2 RsB 8 800/Z 76 zaklá‑
dat nadloží od dvou rýpadel TC2 – KU 800.1/K 59
a KU 800.3/K 61. V té době zakladač zachycuje na svá
plátna akademický malíř Vladimír Šavel.
Jako u vůbec prvního zakladače jsou na 150m vý‑
ložníku umístěny kamery a řidiči v kabině usnadňují
orientaci při zakládání zejména za špatné viditelnosti
televizní obrazovky.
Polovodičový usměrňovač elektrického proudu po‑
honu otoče výložníku označovaný jako UNISTOR
nahrazuje původní rotační měnič, což umožnilo nové
funkce ovládání a usnadnilo obsluhu při zakládání.
Na ranní směně 30. července končí po 34 letech
nejen služba mimořádně spolehlivého a výkonné‑
ho zakladače, ale také aktivní báňská činnost na
Radovesické výsypce.
24/25
jsou pouze některé technické parametry,
které jen zčásti vyjádří gigantické rozmě‑
ry zakladače. Při reálném setkání však
vyvolávaly tehdy skutečný údiv. Protože
ve druhé polovině 60. let neměl tuzemský
dodavatel zakladačů Vítkovice ve svém
výrobním programu tak výkonný stroj
schopný zakládat plný výkon od dvou
rýpadel výkonnostní řady TC2, byl zho‑
tovením zakladače pověřen renomovaný
východoněmecký výrobce koncernu TA‑
KRAF – VEB Förderanlagenbau Köthen.
Vítkovické zakladače ZP 10 000/Z 81
a ZPD 13 000/Z 94 vznikly mnohem poz‑
ději; Z 81 v roce 1978, Z 94 dokonce až
v roce 1985. Volba východoněmeckého
zakladače se ukázala jako správná. Bez‑
problémový spolehlivý provoz byl toho
důkazem. Pokud bychom parafrázovali
oblíbenou hlášku z filmu Pelíšky, tak v pří‑
padě A2RsB 8 800/Z 76 soudruzi z NDR
žádnou chybu skutečně neudělali. Gigan‑
tický zakladač byl sice ojedinělým impor‑
tovaným strojem v rámci celého revíru, ale
východoněmecká rýpadla se osvědčila
například na DNT (typ SRs 1 500 od firmy
Lauchhammerwerk) i jinde v Evropě.
Ještě předtím než začala v říjnu
1966 montáž zakladače, byla dokon‑
čena výstavba překladiště dílů A 2 R‑
sB 8 800/Z 76, které se z NDR přivážely
po železnici. Překladiště u osady Adéla
mělo pro stavbu zakladače strategický
Po třiceti letech zpátky na Radovesické výsypce. Elektrikáře zakladače A 2 RsB 8 800/Z 76 Milana Chodounského
doprovodila manželka Mirka, která mu sem kdysi nosila ze sousedního sídliště nedělní obědy.
z odborů
Kontinuální měřiče prašnosti v zásobnících uhlí
na provozním úseku ÚDUT na Dolech Nástup Tušimice
V prostoru zásobníků uhlí vzniká jistý podíl prachových částí a prašná koncentrace narůstá zejména ve
vrchní části zásobníků. V procesu plnění zásobníků uhlím pak může dojít až k iniciaci výbuchu. Proto
byly nasazeny kontinuální měřiče prašnosti působící na bázi absorpce ionizujícího záření. Tyto měřiče
představují aktivní protiexplozní ochranu a mají pro bezpečnost provozu PÚ ÚDUT klíčový význam.
Prašnost vznikající v technologii pře‑
sypů pásových dopravníků při plnění zá‑
sobníku uhlí představuje reálné ohrožení
z pohledu nebezpečí kumulování prašné
koncentrace. V procesu tohoto navyšo‑
vání vzduchoprašné koncentrace hnědo‑
uhelného prachu může dojít k vytvoření
výbušné atmosféry a naplnění rizik z toho‑
to jevu vyplývajících. Důležitým aspektem
v procesu zvyšování provozní bezpečnosti
je sledování vývinu vzduchoprašné kon‑
centrace v ohrožených prostorách.
HORNICKÉ listy 1/2015
Při hodnocení rizik, která jsou spojena
s provozem zásobníků uhlí, je potřeba se
blíže zaměřit na dva hlavní faktory:
vývin prašnosti v návaznosti na mož‑
nost výskytu nebezpečné výbušné
koncentrace tvořené směsí uhelného
prachu (v koncentračních mezích vý‑
bušnosti) se vzduchem,
vývin hořlavých a toxických plynů
a par, které jsou schopny vytvářet
nebezpečné výbušné koncentrace
(v koncentračních mezích výbušnosti)
ve směsi se vzduchem.
V prostoru zásobníků uhlí se skladuje
kusové hnědé uhlí. Při těžení a dopravě
(transportu) uhlí vzniká, vlivem otěru uhlí
o okolní technologie a o uhlí samotné, jistý
podíl prachových částí, tedy částí o veli‑
kosti menších než 0,5 mm, které jsou do
zásobníků sypány společně s kusovým
uhlím.
Na obr. 1 ze zásobníku na NZ I (ve
kterém je zavěšeno čerpadlo APEX) je
patrný vznik „turbulentních“ hladin ve vol‑
ném prostoru zásobníku (šipky směřují
k jednotlivým hladinám). Touto nosnou
vzdušinou je jemná složka prachu vyná‑
šena do vrchních částí zásobníku, kde
dochází k jejímu hromadění – narůstání
prašné koncentrace.
Při měření koncentrace polétavé praš‑
nosti ve vnitřních prostorách zásobníků se
často dostáváme na hodnoty, které nedo‑
sahují ani tzv. nebezpečné koncentrace
sonda zdroje
sonda detektoru
Obr. 1
Obr. 2
(nebezpečná koncentrace = 50 % spodní
meze výbušnosti, která je uvedena v po‑
žárně technických charakteristikách). Je
ovšem potřeba podotknout, že naměře‑
né hodnoty jsou většinou změřeny za tak
zvaného „normálního provozního stavu“,
tedy stavu, kdy se do zásobníků sype ku‑
sové uhlí s vlhkostí 50 %, fungují skrápěcí,
odprašovací a jiné systémy, které elimi‑
nují prašnost. V případě, že se kterýkoliv
z těchto činitelů změní, tedy vlhkost bude
nižší, nastane výpadek odprašovacích
a skrápěcích systémů, nebo bude uhlí
obsahovat větší procento prachového po‑
dílu, je velmi pravděpodobné, že koncen‑
trace uhelného prachu v zásobníku bude
stoupat a nelze vyloučit dosažení spodní
meze výbušnosti uhelného prachu uvnitř
zásobníků. Další příčinou zvýšení koncen‑
trace prašnosti je sesutí (utržení) nálepů
uhelné masy ze stěn zásobníků a její pád
na dno zásobníku, jakož i úklidové práce
uvnitř a vně objektů úpraven, při kterých
se na pásové dopravníky sype jemná drť
s vysokým podílem prachových částic,
nebo uhelných prach. Tvoření výbušné
koncentrace prachu v zásobnících je ne‑
bezpečné zejména z pohledu možné inici‑
ace výbuchu v procesu plnění zásobníku
uhlím, v důsledku čehož by mohlo dojít ke
ztrátě na životech zaměstnanců (obsluh
zařízení úpraven a drtíren) a k vyřazení
technologie z aktivního provozu, včetně
poničení vlastního objektu tlakovou vlnou.
Zásobníky uhlí jsou tedy prostory, ve
kterých se trvale nachází dostatečné
množství okysličovadla ve formě vzdušné‑
ho kyslíku. Je zde přítomen i uhelný prach,
avšak za normálního provozního stavu
u otevřených zásobníků pod spodní mezí
výbušnosti. V případě zakrytí zásobníků
z důvodu omezení rozletu prašnosti vně
zásobníku, nebo v případě mimořádných
stavů (sypání uhlí s větším procentuálním
obsahem prachových částic apod.) nelze
tento faktor zcela vyloučit. Při souhře ná‑
hod se v tomto prostoru může, zároveň
s okysličovadlem a výbušnou koncentrací
tvořenou rozvířeným uhelným prachem
v koncentračních mezích výbušnosti,
vyskytovat i dostatečně účinný iniciační
zdroj. Tímto iniciačním zdrojem může být
mechanická jiskra vzniklá pádem kovo‑
vého předmětu s dopravovaným uhlím
a otěrem o konstrukci zásobníků, hor‑
ké ložisko, práce s otevřeným ohněm
v blízkosti zásobníku, těžba zapařeného
uhlí apod. V těchto případech jsou pak spl‑
něny všechny faktory potřebné pro explozi.
Z tohoto důvodu byly do zásobníků
na ÚDUT II a NZ II umístěny kontinuál‑
ní měřiče prašnosti typu GM 01C, které
byly vyvinuty ve spolupráci s VVÚU, a. s.
Radvanice. Kontinuální měřiče mají ro‑
bustní konstrukci, minimum elektronic‑
kých prvků a dále prvků, které mohou být
náchylné k poruchám vzhledem k pro‑
středí panujícímu ve vnitřních prostorách
uhelných zásobníků (prašnost, vibrace,
vlhkost apod.).
Odboráři se setkali s ministrem Mládkem
Kontinuální měřiče prašnosti mají:
schopnost kontinuálně měřit s přes‑
ností zhruba 20 %,
měřící rozsah minimálně nad 30 g.m-3
a výše,
schopnost měření polétavé prašnosti
ve volném prostoru,
schopnost měření prašnosti v proudí‑
cím médiu (proudící vzdušině),
minimální požadavky na údržbu.
Rozsah měření GM 01C je zvolen ve
vztahu k hodnotám SMV hnědouhelného
prachu. Signální hodnoty jsou nastaveny
na tyto hodnoty: 0 až 15 g.m-3 PROVOZ;
15 až 30 g.m-3 VÝSTRAHA; nad 30 g.m-3
NEBEZPEČÍ.
K měření koncentrace prachu v ovzduší
pomocí GM 01C je využívána schopnost
jeho částečné absorpce svazků ionizující‑
ho záření, kterými je prosvěcován měřený
prostor mezi zdrojem záření a detektorem.
Měřítkem koncentrace prašnosti je míra
absorpce záření. Svazek záření je vysílán
směrem k detektoru, který tvoří ionizační
komora přetvářející intenzitu záření beta
na intenzitu elektrického proudu. Změna
koncentrace prašnosti v měřeném pro‑
storu vyvolává změnu elektrického napětí
v komoře, které je v měniči l/f přetvořeno
na impulsní signál a následně je vysílán
do mikroprocesorové řídicí jednotky. Ří‑
dicí jednotka shodně s naprogramováním
registruje změny vstupního signálu a vý‑
sledky měření koncentrace prašností jsou
uváděny na výstupu v číselné podobě se
zohledněním změn tlaku a teploty v mě‑
řeném prostoru.
Instalace kontinuálních měřičů praš‑
nosti v zásobnících je tzv. aktivní proti‑
explozní ochranou, která splňuje poža‑
davky vyhlášky ČBÚ číslo 51/1989 Sb.,
o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci
a bezpečnosti provozu při úpravě a zu‑
šlechťování nerostů, k odvrácení škod‑
livých následků případného výbuchu na
pracovníky úpravny, úpravnické zařízení
a celospolečenské zájmy v okolí úpravny.
Má tedy klíčový význam v protiexplozním
zabezpečení provozu provozního úseku
ÚDUT. Náklady na nákup činí zlomek
ceny na likvidaci havarijního stavu jakým
je výbuch. Na obrázku 2 je vidět kontinu‑
ální měřič prašnosti GM 01 C umístěný
v zásobníku NZ II.
text a foto: Marek Herčzík
Do programu návštěvy Jana Mládka
patřilo také setkání se zástupci
odborových organizací působících
ve skupině SD. Odboráři chystanou
úpravu limitu na dole Bílina podporují.
Těžba uhlí přispívá k sociální
a ekonomické stabilitě Bílinska
a v případě jejího pokračování zajistí
lidem práci v horizontu až do roku 2055.
Úpravu limitu těžby chápou odbo‑
ráři jako důležitý krok k zajištění prá‑
ce pro další generaci, která by mohla
v Dolech Bílina najít dobré uplatnění
v letech 2030 až 2055. Právě sociální
aspekty Ústeckého kraje patří mezi
priority předáků odborových skupin
ze skupiny SD. Hnědé uhlí z dolu Bí‑
lina chápou jako strategickou suro‑
vinu České republiky, která by měla
sloužit i v budoucnu k zabezpečení
provozu elektráren a tepláren. Ministr
Mládek odborářům prezentoval mož‑
né varianty vývoje úpravy územních
limitů a zajímal se i o aktuální počty
zaměstnanců v Dolech Bílina a zde
působících dceřiných společnostech
skupiny SD. Jednání se účastnil také
personální ředitel SD Josef Molek. „Va‑
rianta úplného ponechání limitu, jak
byl v roce 1991 schválen Pithartovou
vládou, je podle mého nesmyslná. Ob‑
zvlášť v případě dolu Bílina, kde jeho
dalšímu těžebnímu postupu nebrání
žádná obec. V tomto ohledu tedy určitě
není důvod linii limitu u DB zachovávat.
Při posuzování by měl být brát zřetel
především na ekonomické a energetic‑
ké důvody, obzvlášť v případě našeho
regionu, kde je dlouhodobě vysoká
míra nezaměstnanosti a nových pra‑
covních příležitostí je po hříchu málo,“
uvedl v otevřené diskusi předseda OO
č. 1 Skrývka Václav Fišer. Zdůraznil
rovněž, že odbory plně podporují sta‑
novisko vedení SD k úpravě limitu DB.
text a foto: Tomáš Vrba
26/27
bezpečnost práce
informace
Evropská energetická unie. Nový začátek?
Podíl uhlí na výrobě elektřiny v členských státech EU
Závislost EU na dovozech fosilních paliv
90%
80%
80%
70%
60%
60%
50%
40%
Průměr EU
30%
28,4%
40%
20%
20%
Polsko
Česká republika
Řecko
Bulharsko
Německo
Velká Británie
Dánsko
Rumunsko
Irsko
Slovinsko
Nizozemí
Portugalsko
Chorvatsko
Maďarsko
Španělsko
Itálie
Finsko
Rakousko
Slovensko
0%
Belgie
10%
France
Od Evropského společenství
uhlí a oceli k Energetické unii
Je všeobecně známo, že základy dnešní
Evropské unie leží na energetické poli‑
tice. V poválečné Evropě totiž společný
dohled západoevropských zemí zname‑
nal jistotu míru a hospodářské obnovy.
Role uhlí v energetice byla samozřejmě
naprosto klíčová. Obecné cíle společné
energetické politiky byly pak definovány
v roce 1986 do roku 1995. Pak přišla doba
vydávání zásadních dokumentů jako Bílá
kniha 1995 (integrace evropského energe‑
tického trhu), Zelená kniha 2006 (udržitel‑
nost, konkurenceschopnost, bezpečnost
dodávek) následovaná etapou přezkumů
Zelené knihy z let 2007 a 2008, objevil
se Akční plán pro energetickou politiku
(2007) a postupně byly vydávány legisla‑
tivní balíčky (hlavně tzv. liberalizační a dále
pak klimaticko­‑energetický balíček), Stra‑
tegický energetický technologický plán
k nízkouhlíkovým technologiím, Strategie
pro konkurenceschopnost, udržitelnou
a bezpečnou energetiku (s prioritami do
Švédsko
HORNICKÉ listy 1/2015
Evropská unie je v poslední době konfrontována s hlubokými změnami na energetických trzích
i v geopolitických poměrech. Ceny ropy od léta loňského roku klesly o 60 %, usiluje se o znovuotevření
íránského trhu s ropou a plynem vůči EU, příběh dodávek plynu mezi Ruskem a Ukrajinou stále nekončí,
jednotný evropský trh s plynem a elektřinou je také nedokončený, přetrvávají snahy jednotlivých členských
států o bilaterální vztahy s dodavateli, kroky k uspíšení již tak nereálných cílů boje proti globálnímu
oteplování nabývají na razantnosti hlavně ve sféře „špinavých uhelných“ elektráren, levnou elektřinu z uhlí
přebíjejí bohatě dotované zelené zdroje. Naproti tomu sílí projevy nespokojenosti ze strany evropského
průmyslu, který ztrácí na konkurenceschopnosti. Zajímá však opravdu Evropskou komisi energetická
realita? A sjednotí evropští lídři EU skutečně svoje názory na jednotnou energetickou politiku?
Energetická unie jako jedna
z politických priorit Evropské komise
Když předseda Evropské komise Jean­‑Claude Juncker s man‑
dátem na období 2014–2019 sepsal loni na podzim pro své ko‑
misaře Politické směry, přední místo věnoval opatřením v oblasti
klimatu a energetiky a konstatoval: „Musíme spojit své zdroje
a kombinovat naši infrastrukturu a sjednotit naši vyjednávací
pozici vůči třetím zemím. Máme vůči příštím generacím povinnost
omezit dopad změny klimatu a postarat se, aby energie zůstala
pro občany finančně dosažitelná. Musíme proto vyrábět více
energie z obnovitelných zdrojů a zvýšit energetickou účinnost.“
Hlavním cílem je přitom vytvoření Evropské energetické unie,
a to sloučením zdrojů, propojením rozvodných sítí a společným
postupem při jednáních s nečlenskými zeměmi EU o dodávkách
energie. Energetické zdroje mají být diverzifikovány, aby se EU
v případě náhlého zvýšení cen dodávek energií ze sousedních
(východoevropských) zemí nebo v případě politického napětí
mohla rychle přeorientovat na jiné dodavatelské řetězce.
Evropská komise hodlá pomáhat členským státům EU zbavit
se závislosti na dovozech energií a Evropa by měla jít příkladem
ve využívání obnovitelných zdrojů energie, jako lídr v boji proti
globálnímu oteplování.
Zdroj: Eurostat, 2014
0%
2005 2011 2020 2030
Ropa
2005 2011 2020 2030
Zemní plyn
2005 2011 2020 2030
Černé a hnědé uhlí
Zdroj: Evropská komise, 2013
28/29
roku 2020). V očekávání zvyšujícího se podílu obnovitelných zdrojů
byl v roce 2010 vypracován návrh na integrovanou evropskou
energetickou síť. Ve strategii EVROPA 2020 byly energetické
cíle EU již velmi úzce provázány s její klimatickou politikou a byl
nastolen indikativní cíl zvýšení energetické účinnosti o 20 %.
Přesto v současné Evropské unii nemůže být o jednotné ener‑
getické politice či jednotném trhu dodnes ani řeč. Důrazná reakce
na všechny závažné změny je přitom více žádoucí než kdyko‑
li předtím. Proto Evropská komise začala hluboce diskutovat
o Energetické unii.
O roli uhlí
v evropském
energetickém
mixu bude
s projektovým týmem
Energetická
unie diskutovat Evropská
asociace
černouhelného a hnědouhelného
průmyslu
EURACOAL.
Projektový tým Energetická unie
zahájil činnost
Tým vede v Bruselu Slovák Maroš Šef‑
čovič, současný místopředseda Evropské
komise pro Energetickou unii. Úzce přitom
spolupracuje se všemi evropskými komi‑
saři, zejména pak s Miquelem Ariasem
Cañetem, komisařem pro opatření v ob‑
lasti klimatu a energetiky. První konference
na téma Energetická unie se uskutečnila
6. února v Rize, v rámci lotyšského před‑
sednictví EU. Padly tam (pokolikáté už?)
důrazné výzvy k okamžité akci. Maroš Šef‑
čovič prohlásil současnou situaci, kdy jsou
velmi nízké ceny ropy a plynu, za „zlatou
příležitost k nadechnutí a k resetování
evropské energetické politiky správným
směrem“ a k realizaci nezbytných investic.
Tato „zlatá příležitost“ má podnítit členské
státy EU k omezení podpory fosilních paliv
a naopak k investicím do obnovitelných
zdrojů energie a nízkouhlíkových techno‑
logií i k ukončení závislosti na externích
zdrojích ropy a plynu.
Protože v dnešní EU a zejména v její
energetické politice je možné zřejmě
všechno, bude dosti napínavé sledovat,
zda se podaří překlenout problémy s pří‑
lišnou regulací, která jde na úkor konku‑
renceschopnosti evropského hornictví,
energetiky a průmyslu, i problémy spuš‑
těné deformací energetického trhu. O roli
uhlí v evropském energetickém mixu bude
s projektovým týmem Energetická unie
letos určitě diskutovat Evropská asociace
černouhelného a hnědouhelného průmy‑
slu EURACOAL.
text: Tomáš Vrba
foto: Tomáš Vrba, Andreas Struzina
informace
pod povrch mělo být přesměrováno až 80 % zbrojního průmyslu
klíčového pro vedení války. Jednou z prvních a nejznámějších
podzemních továren byla Dora nedaleko Nordhausenu v Du‑
rynsku, kde od září 1943 probíhala výroba nových balistických
raket – spásonosné tajné zbraně V1 a V2. Ideálními prostory pro
výstavbu rozsáhlých podzemních systémů odolných následkům
bombardování byly štoly ve stávajících dolech, jako tomu bylo
například v Neustadtu u řeky Neckar, kde se těžil sádrovec, nebo
v případě vápencových dolů u Litoměřic.
Tajuplný vrch
HORNICKÉ listy 1/2015
Oproti ostatním kopcům lemujícím Labe na Litoměřicku se Radobýl, respektive navazující planina Bídnice,
odlišuje velkou dávkou tajemna. Už od 19. století se tady hlubinným způsobem těžil vápenec. Pohnutá historie
tohoto místa pak začala v roce 1944, kdy původní chodby dolu byly pod komandem nacistů přeměněny rukama
tisíců vězňů z koncentračních táborů a totálně nasazených dělníků z celé Evropy v podzemní továrnu Richard.
V poválečných letech byla částečně obnovena těžba vápence k zásobování nedaleké čížkovické cementárny.
Po vytěžení ložiska pak našly rozsáhlé podzemní prostory uplatnění jako nejstarší tuzemské úložiště
radioaktivních odpadů. Jejich bezpečné ukládání zajišťuje Správa úložišť radioaktivních odpadů v souladu
s předpisy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a Českého báňského úřadu. Dodržování báňské bezpečnosti,
pravidelná havarijní cvičení a rozbory vzorků důlního ovzduší zajišťuje Hlavní báňská záchranná stanice Most.
Těžba vápence v Litoměřicích
První zmínka o dobývání vápence pod
planinou Bídnice v těsném sousedství
Litoměřic pochází z druhé poloviny
19. století. Vápenec se zde těžil na třech
ložiscích, kde byl uložen ve zhruba 5m
sloji v hloubce 70 až 80 m pod povr‑
chem. Provoz zajišťovaly tři společnosti.
Největší z nich – Leitmeritzer Kalk- und
Ziegelwerke A. G. – zde působila až do
roku 1943. Roční těžby se pohybovaly
kolem 5 tis. tun vápence. Dvě menší
těžební společnosti zastavily těžbu už
před druhou světovou válkou. Rozdělení
dobývacího prostoru na tři části odpo‑
vídá pozdějšímu uspořádání podzemní
továrny do sekcí Richard I, Richard II
a Richard III.
Podzemí Třetí říše
Rok 1942 byl zlomem ve vývoji druhé světové války. Postup
německé armády se na východě zastavil u Stalingradu, v Af‑
rice začala úspěšná britská ofenziva a nebe nad okupovanou
Evropou bylo čím dál tím víc dějištěm spojeneckých náletů
zaměřených především na průmyslové cíle Třetí říše. Hitlerova
představa bleskové války se rozplynula, a tak hned na začátku
roku 1943 vyhlásilo Německo totální válku a totální mobilizaci.
Muže odvedené do války postupně nahradilo 5 milionů nuceně
nasazených z okupovaných zemí. Navíc byli k práci ve zbrojov‑
kách ještě intenzivněji využíváni vězni z koncentračních táborů.
Jako optimální řešení přesunu průmyslové výroby pro válečnou
mašinérii se po celé okupované Evropě začaly využívat podzemní
prostory bývalých dolů, které byly odolné náletům. Statisíce
nuceně nasazených a vězňů budovaly po celé říši různé pod‑
zemní továrny. Spojenci jich po druhé světové válce napočítali
v různé fázi rozpracovanosti zhruba 400, přičemž původní plány
počítaly s vybudováním až 800 podzemních zbrojovek, neboť
Richard I a II – továrny smrti
V březnu 1944 byli nuceni majitelé poskytnout svůj vápenco‑
vý důl pod Radobýlem na západním okraji Litoměřic pro účely
válečné výroby. Také litoměřická podzemní továrna spadala do
gesce ministra pro zbrojení a válečnou výrobu Alberta Speera.
Výstavbu výrobních hal a přilehlých prostor realizovalo zhruba
40 firem, jednou z nich byla i Sudetenlandische Bergbau A.G.,
která prováděla hloubení, rozšiřování a vyztužování chodeb
a další hornické práce. Vápenec byl odstřelován donaritem a při
ražení se používaly sbíječky a elektrická vrtací kladiva. Tyto práce
vykonávali zruční němečtí i čeští horníci z Mostecka. Odstřelené
kusy vápence pak vězni nakládali na důlní vozíky a za pomoci
dieselových lokomotiv vyváželi z rozšiřovaných štol. Jistě není
potřeba připomínat, že veškeré hornické činnosti probíhaly v ma‑
ximálním možném pracovním tempu a bez dodržování jakýchkoliv
bezpečnostních předpisů. Závaly a následná zranění zde byly
na denním pořádku. Výrobní haly tvořily chodby o značných
rozměrech (délka 100 m × šířka 18 m × výška 6 m) s betonovými
podlahami a stropy. Rozšířené chodby původního vápencového
dolu byly zajišťovány výdřevou a železobetonovými pásy. Pro
provoz podzemní továrny byla rovněž nezbytná řada objektů na
povrchu (příjezdová komunikace, zásobníky vody, kanalizace, ko‑
telna a především větrací šachty). K horečně rostoucím stavebním
výkonům bylo zapotřebí skutečně masivní nasazení pracovníků.
Kromě zhruba tisícovky civilních zaměstnanců a nuceně nasa‑
zených dělníků spočívalo největší pracovní břímě na vězních
z koncentračních táborů, kterých se na stavbě pohybovaly denně
až 3 tisíce. Za tímto účelem bylo v květnu 1944 zřízeno přímo
v Litoměřicích komando koncentračního tábora Flossenbürg.
Mateřský tábor Flossenbürg fungoval v bavorském pohraničí
Těžba vápence pod planinou Bídnice začala už ve druhé polovině 19. století.
Od roku 1943 se přesouvaly německé zbrojovky do podzemí, kam mělo
být postupně přesměrováno až 80 % zbrojního průmyslu Třetí říše.
Při
rozšiřování
a úpravách
vápencového
dolu na
podzemní
továrnu
prováděli
odstřelování
a ražbu
vápence
němečtí
a čeští
horníci
z Mostecka.
nedaleko Tachova už od roku 1938 a zdej‑
ší vězni byli hojně využíváni ve zbrojním
průmyslu. Litoměřický koncentrační tábor
našel útočiště v bývalých dělostřeleckých
kasárnách, které se nacházely nedale‑
ko dolu Richard. Ještě před zahájením
provozu litoměřického koncentráku pra‑
covali na výstavbě podzemní továrny od
března 1944 vězni ze 7 km vzdáleného
koncentračního tábora Terezín. Všichni
zažili kruté podmínky – včetně nedostatku
potravin i základní hygieny. O lékařské
péči nemohla být ani řeč, proto vězněné
brzy trýznily infekční choroby – přede‑
vším tyfus. Za rok existence tábora se
na výstavbě a později výrobě v podzemní
továrně Richard vystřídalo celkem 18 ti‑
síc vězňů. Jejich stav kulminoval v únoru
1945, kdy zde v nelidských podmínkách
evidovali 7 tisíc osob. Skutečně krutá je
bilance ročního působení litoměřického
rezervoáru nejlevnějších pracovních sil:
v otrockých podmínkách zemřelo 4,5 tis.
vězňů. Podle propočtů německých léka‑
řů byla životnost nasazených vězňů 60
až 80 dnů, čemuž odpovídaly transporty
dalších a dalších vězňů z koncentračních
táborů Flossenbürg, Gross­‑Rosen, Osvě‑
tim a Dachau.
Výroba v podzemní továrně Richard
V listopadu 1944 se začalo v prvních
dokončených halách Richardu I s výrobou
– zpracováním různých částí motorů pro
tanky. Haly se podařilo vybavit obráběcími
stroji, soustruhy, bruskami a dalším zaříze‑
ním, které kromě totálně nasazených děl‑
níků obsluhovali také vězni litoměřického
informace
tábora. Továrnu Richard I provozoval
koncern Auto­‑Union. Z koncernové to‑
várny v Siegmaru (nedaleko Chemnitz),
kde se od už roku 1912 vyráběly automo‑
bily Wanderer, se přivážely do Litoměřic
hrubé litinové odlitky, které se ve zdejší
náletům odolné továrně opracovávaly
na bloky a hlavy motorů, válce a klikové
skříně. Z Richardu I putovaly po železnici
zpátky do Siegmaru, kde byla už v roce
1943 nahrazena výroba automobilů pro‑
dukcí licenčních motorů Maybach HL 230
V12 určených pro tanky a obrněná vozidla
Wehrmachtu. Navzdory kruté přísnosti
nacistického vedení Richrardu I vůči věz‑
ňům nedosahovala produkce plánovaných
objemů. Navíc vlhké a nečisté prostředí
podzemních chodeb bylo častou příči‑
nou poruch obráběcích strojů. Paralelně
s náběhem výroby dílů tankových motorů
v lokalitě Richard I probíhaly intenzivní
hornické práce pro vybudování další pod‑
zemní továrny Richard II. Tento prostor byl
přidělen berlínské firmě Osram, která zde
plánovala na ploše 15 tis. m2 největší pro‑
voz výroby wolframových a molybdeno‑
vých drátů pro potřeby leteckého průmys‑
lu. Firma Osram se chystala pro podzemní
produkci využít také část Richard III. Obě
části však až do konce války zůstaly ve
stadiu hrubých stavebních úprav. Na rozdíl
od koncernu Auto­‑Union v podzemních
prostorách u Litoměřic společnost Osram
s pravidelnou výrobou nikdy nezačala.
Od roku 1964 jsou podzemní prostory Richardu II využívány jako úložiště radioaktivních odpadů.
v táboře zůstalo více než tisíc těžce nemocných a podvyživených
vězňů. Během zhruba roční existence koncentračního tábora zde
zahynulo 4 500 nevinných lidí. Jejich památku dnes připomíná
deska umístěná u vchodu do bývalých dělostřeleckých kasáren.
Znamená to, že zde Němci zmařili život každého čtvrtého vězně.
V roce 1947 začala ve štolách pod Bídnicí opět těžba vápence,
který odtud až do roku 1957 odebírala čížkovická cementárna
na protějším břehu Labe. Poválečné chodby byly široké 8 až
12 m, s výškou kolem 4,5 m. Podle některých zdrojů bylo ložisko
na počátku 60. let vyčerpáno. Jiné prameny uvádějí, že zdejší
hlubinná těžba byla mnohem nákladnější než v otevřeném lomu.
Faktem zůstává, že od roku 1964 je rozsáhlý podzemní komplex
chodeb navazující na továrnu Richard I využíván už jen jako
úložiště radioaktivních odpadů.
Poválečný osud podzemí
Poslední směna v Richardu I proběhla
5. května 1945. Následujícího dne byl zru‑
šen sousední koncentrační tábor a vězni
propuštěni. Do příchodu Rudé armády,
která do Litoměřic dorazila 10. května,
Zhruba 42
kilometrů
chodeb
a překopů
podzemního
komplexu
pod planinou
Bídnice je
využíváno
jako úložiště
radioaktivního
odpadu.
Jedna z výrobních hal podzemní továrny Richard I,
kde se od listopadu 1944 až do dubna 1945 vyráběly
součástky motorů pro tanky.
Součástí sofistikovaného podzemního systému byly větrací šachty, kanalizace, zásobníky vody.
Nechyběla ani kantýna (na snímku), která pochopitelně sloužila výhradně civilním zaměstnancům
a členům SS. Kromě stravování byla využívána také k pořádání výrobních porad.
Richard – úložiště radioaktivních odpadů
Výstavba ústředního odkladiště (jak se tehdy uvádělo) ra‑
dioaktivních odpadů Richard probíhala v letech 1961 až 1963.
Podle návrhu Chemoprojektu Praha ji realizovaly Báňské stavby
Most. Úložiště využívá prostory bývalého vápencového dolu
Richard II, tedy části původně plánované na podzemní výrobní
haly koncernu Osram, který získal dnešní podobu po další těžbě
vápence v poválečných letech. Nadloží je zde tvořeno nepro‑
pustnými jílovitými slínovci o mocnosti více než 50 m. Obsluž‑
né chodby úložiště jsou široké 6–8 m a dosahují výšky 4–5 m.
Stabilita je zajištěna železobetonovými rámy, z nichž některé
pochází ještě z doby výstavby podzemní továrny Richard II.
Část podzemního komplexu pod Bídnicí využívaná jako úložiště
představuje zhruba 42 km chodeb a překopů. Podél obslužné
chodby o celkové délce 630 m se nacházejí jednotlivé ukládací
komory, které jsou zabezpečeny vstupními železobetonovými
výztužemi. V Richardu se už padesát let ukládají institucionální
radioaktivní odpady, které pocházejí ze zdravotnictví, průmyslu,
zemědělství a výzkumu. Jsou to například staré měřicí přístroje,
radioaktivní zářiče, zamořené ochranné pracovní oděvy, injekční
stříkačky a nám dobře známé kontinuální popeloměry z páso‑
vých dopravníků z lomů a úpraven uhlí. Do zdejšího úložiště
putují tyto odpady od zhruba stovky původců radioaktivních
odpadů z celé republiky. Odpady jsou uloženy ve dvěstělitro‑
vých sudech, v nichž jsou další – menší 100litrové sudy. Výplň
mezi větším a menším sudem tvoří 5cm izolační vrstva betonu.
Plášť vnějšího 200litrového sudu je z obou stran pozinkován
a natřen antikorozním nátěrem. V úložišti Richard je celoroční
stabilní teplota 10 °C. Je třeba dodat, že v České republice
fungují celkem tři úložiště: jedno povrchové v Dukovanech a dvě
podzemní – Bratrství (bývalá štola uranového dolu u Jáchymova)
a Richard u Litoměřic. Bezpečný způsob trvalého zneškodnění
radioaktivních odpadů spočívá v jejich vhodném uložení – izolaci
od všech složek životního prostředí. Provoz úložišť, radiační
ochranu, včetně monitoringu seismické činnosti a vlastní uklá‑
dání zajišťuje Správa úložišť radioaktivních odpadů na základě
pravomocí a povolení atomového zákona a příslušných báňských
předpisů. Současné upravené prostory pro ukládání radioaktiv‑
ních odpadů jsou v Richardu zaplněny zhruba z 80 %. Bývalé
vápencové doly, respektive chodby podzemní továrny, umožňují
po nutných stavebních úpravách další rozšíření. V současné
době se připravuje studie na zkapacitnění stávajícího úložiště.
Báňskou bezpečnost v Richardu dozoruje Hlavní báňská
záchranná stanice Most
Navzdory tomu, že se ve vápencovém dole pod Bídnicí
u Litoměřic už více než padesát let netěží, je využívání zdejších
Jedna z prostorných hal Richardu II, kde měla firma Osram
vyrábět wolframové dráty pro letadla Luftwaffe.
Spustit výrobu do konce války se ale nepodařilo.
Pavel Pirunčík z HBZS Most při pravidelném měření škodlivin v důlním ovzduší.
podzemních prostorů sloužících k ukládání radioaktivního
odpadu kvalifikováno jako hornická činnost s povinností za‑
jistit báňskou záchrannou službu. Tu má v úložišti Richard
dlouhodobě na starosti Hlavní báňská záchranná stanice Most.
Záchranáři zde provádějí kontrolu havarijního plánu a dvakrát
ročně se podílejí na havarijním cvičení v podzemních prosto‑
rech. Tematická cvičení simulují nejrůznější příčiny havárie,
jakými jsou například závaly, zaplynování, výpadky vzducho‑
techniky, nebo likvidace požárů přímo v reálných podmínkách
podzemních chodeb. Báňské bezpečnosti je v úložišti věno‑
vána stejná pozornost jako radiační ochraně a monitorování
radiačních, hydrologických a geomechanických vlastností,
včetně měření otřesů v zemské kůře. Veškerá činnost je pro‑
váděna v souladu s příslušnými povoleními Státního úřadu pro
jadernou bezpečnost a Českého báňského úřadu. Výsledky
monitoringu a proškolení obsluhy prokazují stabilitu důlního
díla a jeho bezpečný provoz. Obvodní báňský úřad v Mostě
zde provádí pravidelné inspekční prohlídky.
text: Tomáš Vrba
foto: Tomáš Vrba, archiv HBZS Most
a Památník Terezín
Podzemí pod Bídnicí a Radobýlem v datech:
 1864 počátek těžby vápence v hloubce 70 m pod povrchem
 1944 začala přestavba vápencového dolu na podzemní
továrnu Richard vyrábějící součástky pro vojenskou tech‑
niku Wehrmachtu
 1945 po osvobození odvezla Rudá armáda většinu stroj‑
ního vybavení
 1947 obnovení těžby vápence
 1957 definitivní ukončení těžby vápence
 1960 lokalita pod Bídnicí vybrána vládou pro ukládání
radioaktivních odpadů
 1961–63 úprava bývalého dolu a podzemní továrny na
úložiště radioaktivních odpadů
 1964 zahájení činnosti úložiště
pracovní den
08:20
34/35
06:05
Antonín Měchura se u revírníka Jaroslava Pavlíčka seznámil s aktuálními
technologickými postupy nakládky a vykládky železničních vagonů.
10:00
Antonín Měchura
Do železničního parku tušimické vlečky patří také dieselelektrická lokomotiva
740 590.5, kterou bravurně ovládá zkušený strojvedoucí Antonín Měchura.
13:30
strojvedoucí, SD­‑Kolejová doprava
HORNICKÉ listy 1/2015
Trať tušimické vlečky zná dokonale. Desítky let po ní dopravoval vytěžené uhlí z DNT do sousední
Elektrárny Prunéřov a poslední tři roky tady slouží se svojí dieselelektrickou lokomotivou řady 740
jako záloha zajišťující dopravu vápence a odvoz prázdných vagonů. Spektrum činností strojvedoucího
Měchury je ale mnohem širší. Přesvědčili jsme se o tom během jedné únorové směny.
Strojvedoucí Antonín Měchura je sku‑
tečný profesionál
O tom, že svoje povolání spojí s želez‑
nicí, rozhodl už výběr a následné studium
oboru mechanik motorových lokomotiv,
které úspěšně ukončil maturitou v roce
1974. Byl učněm tehdejšího SHR, a tak
bylo logické, že jeho doménou budou
především důlní dráhy. Bezprostředně
po svém nástupu na DNT v roce 1977
složil zkoušku z řízení motorových lo‑
komotiv a následně přešel ze železnič‑
ních dílen rovnou do kabiny lokomotivy.
Od té doby spolehlivě dopravoval po
tušimické vlečce uhlí do hlubinných zá‑
sobníků prunéřovské elektrárny. V po‑
sledních třech letech pak působí jako
strojvedoucí – záloha, který zásobuje
elektrárnu vápencem. Ten je zde využí‑
ván k odsiřovacím procesům. Protože
Antonín Měchura úspěšně složil rovněž
zkoušky na řízení stejnosměrné elektric‑
ké lokomotivy, vystřídal během své téměř
čtyřicetileté praxe celou škálu lokomotiv.
Na zauhlování prunéřovských elektráren,
které patří nejen mezi největší tuzemské
dodavatele elektřiny, ale zásobují teplem
i města Chomutov, Jirkov a Klášterec
nad Ohří, se podílel řízením stejnosměr‑
ných elektrických lokomotiv řady 130
a 184. Nyní je jeho pracovištěm kabina
dieselové lokomotivy 740 590. 5. „Byla
vyrobena v roce 1976. Má hmotnost
72 tun a její motor disponuje výkonem
883 kW. Navzdory svému stáří je stále
velmi spolehlivá a oproti novým strojům
je charakteristická jednoduchým ovládá‑
ním, což mi vyhovuje,“ představil svoji
současnou lokomotivu Antonín Měchura.
Doprava po tušimické vlečce
Denní směna Antonína Měchury za‑
čala ráno před šestou hodinou, kdy si
spolu s vlakvedoucím Janem Krahulcem
přebral lokomotivu od kolegů z noční
směny. Na pokyn hradlařky, která jim
prostřednictvím radiového spojení sdě‑
lila dnešní dopravní dispozice, se záhy
vydali z domovské prunéřovské doprav‑
ny T6 po důlní vlečce do Kadaně. Odtud
přivezli k další nakládce do Tušimic 14
prázdných vagonů z komořanské teplár‑
ny. Přítomnost v tušimické dopravně T1
využili ke zbrojení lokomotivy, tj. doplně‑
ní provozními hmotami – naftou, olejem,
vodou a pískem (ten zejména v zimních
měsících brání prokluzu kol na kolejích).
Logistika na tušimické vlečce funguje
dokonale, neboť zpátky do dopravny T6
v Prunéřově nejeli s prázdnou: odvezli
z Tušimic pět prázdných vagonů s tech‑
nickou závadou, která bude odstraně‑
na ve zdejší opravně železničních vozů.
Poté z koleje 608 odvezli k hlubinným
zásobníkům Elektrárny Prunéřov II osm
vápencem naložených vozů. V každém
bylo zhruba 50 t vápence. A po obědě
následovala ještě jedna jízda se sou‑
pravou plnou vápence. Po páté hodině
pak už bylo vše připraveno na předání
další směně. „Průměrně během jedné
směny najedeme po důlní dráze zhruba
40 kilometrů,“ doplnil Antonín Měchura
při našem rozloučení.
text a foto: Tomáš Vrba
V tušimické dopravně T1 se provádí zbrojení lokomotivy, jehož
součástí je také dotankování čtyřtisícilitrové nádrže.
15:00
V kabině strojvedoucího tráví Antonín Měchura většinu pracovní doby,
během směny po tušimické vlečce najede zhruba 40 kilometrů.
Sehraný tandem ve složení strojvedoucí Antonín Měchura a vlakvedoucí
Jan Krahulec spolehlivě obsluhuje svoji lokomotivu.
17:30
Ještě před odchodem do šaten jsme zachytili dvojici
strojvedoucího a vlakvedoucího u jejich lokomotivy.
Důl Sv. Walpurgis u Duchcova
Otvíráme další stránky historie těžby hnědého uhlí – tentokrát v těsné blízkosti města Duchcov, kde
v letech 1889 až 1923 operoval důl Sv. Walpurgis. Původní hlubinnou těžbu vystřídal lomový provoz,
který lépe vyhovoval podmínkám uložení uhelné sloje. Dnes tam šumí vzrostlý rekultivační les.
Ani tomuto dolu se nevyhýbala neštěs‑
tí. O půlnoci ze dne 8. na 9. listopadu
roku 1897 došlo na třídírně uhlí k požáru,
který se velmi rychle rozšířil na jámovnu,
strojovnu těžního stroje a překládací ram‑
pu. Všechny tyto objekty lehly popelem.
Pouze správní budova, kotelna a klenu‑
tá kovárna zůstaly ušetřeny. Naštěstí
se požár obešel bez zranění zaměst‑
nanců. Uvnitř vyhořelých provozních
objektů se nacházely obě zděné jámy
dolu, těžní a fárací, které nebyly závažně
poškozeny. Důlní provoz byl obnoven
30. března 1898. Nový důl byl postaven
ze železné konstrukce a se střechou
z vlnitého plechu. Po požáru se vlastní
Tento hlubinný a povrchový důl existo‑
val východně od rybníka Barbory a se‑
verně od současného hřbitova v Du‑
chcově na parcele č 406/2 obce Lahošť.
Převážná část těžby se odehrávala na
katastru města Duchcov. Zpočátku byl
provozován jako hlubinný důl, ale pro
velmi vhodné úložné poměry, kdy se pod
malým nadložím skrývala mocná uhelná
sloj, brzy přešel na povrchovou těžbu
s využitím hlubinného provozu. Patřil
mezi malé až střední těžební provozy.
Nejčastěji používaný název dolu byl
Sv. Walpurgis. Pojmenování vychází
z křesťanské tématiky, konkrétně v tomto
případě po anglické misionářce působící
v Německu, kde byla prohlášena za sva‑
tou (zemřela roku 778). Používal se buď
německý název Sct. Walpurgis, nebo
lidově Walburga, česky Svatá Valpur‑
gis, Walpurgis, Valpurgis nebo zkráceně
Valpurga.
Důl Walpurgis zarazilo těžařstvo Tro‑
jice (Dreieinigkeitswerke) v blízkosti vý‑
chozu uhelné sloje, v polích při cestě
z Duchcova do Lahoště na důlní míře
Georg I. roku 1889. V blízkosti byl důl
Mapa z roku 1898 s umístěním dolu Walpurgis.
Prostor bývalého dolu Walpurgis v roce 2014.
Šachetní budova před požárem v roce 1897.
HORNICKÉ listy 1/2015
rekonstruované šachty začalo využívat
jako výtahu pro dopravu uhlí na povrch.
V areálu dolu se uhlí třídilo a nakládalo na
železniční vlečku, napojenou na severní
zhlaví železniční stanice Duchcov.
V roce 1905 se jako přidružená výroba
na dole vyráběl amoniak a zvažovalo se
zpracování oxyhumolitu. Otevřený větší
lom poskytoval již roční výkon od 70
do 100 tisíc tun uhlí. Odkliz skrývky za‑
jišťovalo korečkové rýpadlo. Maximální
těžby bylo dosaženo v roce 1907, kdy 167
horníků vytěžilo 136 tisíc tun uhlí. V roce
1906 fungoval důl pouze jako lom, od‑
kliz nadloží obstarávalo 1 parní rýpadlo
a 2 lokomotivy. Uhlí k náraží těžní jámy
přisunovali koně a malé benzinové lo‑
komotivy. K dolu patřila cihelna s 10 za‑
městnanci. V období první světové války
se pracovalo ve sloji 1,5 až 10 m mocné.
Největší dosahovaná hloubka lomu byla
do 20 m. Roční uhelná těžba klesla z 95
tisíc tun v roce 1913 na 54 tisíc tun v roce
1919. V lomu pracovalo průměrně 110
dělníků a 4 dozorci. Dolové pole se již
blížilo k vyčerpání. Pro vytěžení hlavních
zásob uhlí a v nastalé poválečné krizi byl
lom dne 28. února 1923 zastaven. Zbytek
jeho uhelné podstaty a také areál dolu
odtěžil následně sousední důl Václav
v Lahošti, který také celý zasypal výsyp‑
kou. Po zasypání následovala lesnická
rekultivace a dnes je prostor již pokryt
vzrostlým lesem.
text: Zdeněk Dvořák
foto: archiv OMG DB
Nová budova šachty postavená po požáru na litografické pohlednici z roku 1900.
Sv. Trojice (Dreifaltigkeit), který těžil od
roku 1763 do roku 1890, kdy byl přičleněn
koupí k novému dolu Walpurgis. Těžař‑
stvo Trojice ovládali Eduard Burmeister
a Heinrich Aue, obchodníci z Magdebur‑
ku. Od roku 1907 je jako majitel těžařstva
uváděn již jen Heinrich Aue, který byl také
členem správní rady těžební společnosti
Saxonia v Chabařovicích, akcionářem
Ústecko - teplické dráhy a samostatným
podnikatelem.
Těžní jáma dolu byla hluboká 31 m
a byl na ní umístěn dvojčitý těžní stroj
o síle 17 koňských sil. Uhlí se těžilo ve
dvou patrech, pouze ručně. Těžba se
pohybovala kolem 70 tisíc tun uhlí ročně.
Roku 1896 se započalo s otvírkou velké‑
ho lomu. Pro ten bylo rozhodnuto za op‑
timálních úložných podmínek, mocnost
nadloží činila 2 až 10 m a pod ní kvalitní
sloj o mocnosti 10 až 15 m.
Pohled na otevřený lom. V okénku je hornická restaurace majitelů dolu kolem roku 1902.
36/37
z historie těžby uhlí na Bílinsku
tip na výlet
Jaro proudí plnou silou.
HORNICKÉ listy 1/2015
Za krásou jarních květin
Už v čase předjaří takřka každý vyhlížíme
v přírodě i na zahrádkách první poupata
jako slibný náznak jara. Pojďte jaru naproti
a naplánujte si výlet na některou z populárních
jarních výstav květin. Stačí se porozhlédnout po
nabídce, anebo navštívit některou z botanických
zahrad. Jejich vnitřní, ale i venkovní expozice
jsou vždy o kousek napřed než vaše zahrádka.
Nejlákavější zážitek nabízí asi nizo‑
zemský Keukenhof – největší květinový
park na světě, kde od 20. března po‑
stupně rozkvete neuvěřitelných 7 mi‑
lionů cibulovin, především slavných
holandských tulipánů. V Čechách je
populární Tržnice Zahrady Čech v Li‑
toměřicích, kde se můžete nejen podí‑
vat na poslední trendy v zahradnictví
a pokochat se květinovou nádherou,
ale i nakoupit sadbu a osivo, letos v ter‑
mínu 8.–12. dubna. Pokud to máte blíž
do Loun, tak 16.–19. dubna tady otevře
brány u řeky Ohře další oblíbená jarní
výstava Dům a zahrada.
A máme pro vás i jeden zatím taj‑
ný tip. Naše fotografie vás zavedou
Prostory paláce s květinovou výzdobou.
38/39
do světa čarokrásných jarních květin,
na výstavu, která byla předvedena
veřejnosti v sousedních Drážďanech
na jaře loňského roku. Bývá pořádána
každé dva roky, historicky navazuje
na vůbec první výstavu Gartenschau
z roku 1887. Je to exkluzivní přehlídka
umění zahradníků, floristů, architektů
a věřte, že se zde prezentují skutečně
ti nejlepší ve svém oboru. Také loni na
jaře se jednalo o velkolepý projekt. Bylo
použito 42 tisíc rostlin, které dodalo
třicet zahradnictví a na vlastní realizaci
se podílelo 20 zahradníků. Výstava je
umístěna do barokního paláce ve Vel‑
ké zahradě v centru Drážďan. Zahrada
byla založena již v roce 1678, rozkládá
se na ploše dvou čtverečních kilometrů.
Celý komplex zeleně je celoročně vyu‑
žíván k příměstské rekreaci a je hojně
navštěvován. Najdete tady i menší bo‑
tanickou a zoologickou zahradu. Není
problém zde potkat mladé maminky
s kočárkem, některé i na kolečkových
bruslích. Celým parkem pak projíždí mi‑
niaturní úzkokolejná železnice v délce
6 kilometrů. Samotný palác je typickým
představitelem raného francouzského
baroka. V současné době je upraven
tak, že poskytuje prostory nejen pro
divadelní představení a koncerty, ale
také pro výstavy. Jak můžete posou‑
dit z fotografií, budova nabízí celá dvě
patra velkolepých a neotřelých vý‑
stavních prostor. Uvnitř je umístěno
několik originálních barokních plastik
Jarní krása.
Všichni hovoří šeptem,
krása květin je ohromující.
a soch a celý prostor působí vzduš‑
ným dojmem. Budete se zde cítit velmi
uvolněně.
Vlastní výstava trvá pouze týden
a o víkendu můžete počítat s frontou
na vstupenky. Je to neuvěřitelné, ale
na špičkové věci se musí skutečně vy‑
stát fronta, sice nijak dlouhá, ale dva‑
cet minut to může být. Fotografování je
povoleno a pak už nezbývá nic jiného,
než se kochat. Pokud budete nenasytní,
můžete si výstavu projít dvakrát. Stejně
jako třeba v Keukenhofu či Litoměřicích,
i v Drážďanech se sejdete s lidmi, kteří
mají rádi jaro a nemohou se dočkat. Do‑
prava je sem bez problémů, parkuje se
po obvodu Velké zahrady a v přilehlých
ulicích, zpravidla zdarma. Pozname‑
nejte si do kalendáře a příští rok zcela
jistě pojedeme. A určitě s fotoaparátem.
text a foto: Jan Říha
sport
Jubilanti skupiny SD (leden – březen)
Pracovního jubilea dosahují v DB:
20 let
Lisec Jaroslav
Kolek Tomáš
Nemček Jiří
Janiga Jiří
Svoboda Milan
Horáček Miloslav
Berky Josef
Vorlíček Pavel
Vácha Jiří
Fojtík Jaroslav
elektrikář velkostroje
elektrikář velkostroje
řidič velkostroje
řidič shazovacího vozu
řidič pracovních strojů
řidič velkostroje
řidič PVZ
provozní elektrikář
strojník v úpravně
provozní zámečník
PÚ – SJ
PÚ – SJ
PÚ – SJ
PÚ – SS
PÚ – SS
PÚ – TU
PÚ – TU
PÚ – OČV
PÚ – ÚU
PÚ – ÚU
30 let
Hofman Václav
Křenek Karel
Kučera Vladimír
Razák Stanislav
Peterka František
Poborská Jiřina
Štol Vladimír
Denisov Miroslav
Matějček Josef
vedoucí řidič velkostroje
vedoucí řidič velkostroje
revírník
vedoucí řidič velkostroje
řidič PVZ
skladník
strojník v úpravně
strojník v úpravně
vulkanizér
PÚ – SJ
PÚ – SJ
PÚ – SJ
PÚ – TU
PÚ – TU
PÚ – ÚU
PÚ – ÚU
PÚ – ÚU
OPM
Pracovního jubilea dosahují v DNT:
HORNICKÉ listy 1/2015
20 let
Trapp Otto
Pastorová Lenka
Mangolt Slavomír
Rykl Pavel
Höll Martin
30 let
Polívka Jaroslav
Šlehofer Václav
Bach Radek
Beybel Roman
Hrnčíř Karel
Dzugasová Pavlína
Korn Vojtěch
Löschan Pavel
Mrázek Miroslav
Strejc Jiří
Škvor Miroslav
Levák Pavel
Helebrandt Pavel
Janda Jiří
elektrikář VLS
provozní elektrikář
hasič
provozní zámečník
řidič VLS – rýpadla
provozní elektrikář
řidič PVZ
provozní zámečník
vedoucí řidič velkostroje
hasič
provozní elektrikář
zámečník
provozní elektrikář
řidič PVZ
provozní zámečník
řidič velkostroje
řidič SMV
elektrikář VLS
provozní elektrikář
PÚ Lom
ÚV
ÚV
PÚ Lom
ÚDUT
ÚDUT
PÚ Lom
PÚ Skrývka
PÚ Lom
ÚV
ÚV
VLS ÚDUT
PÚ Lom
PÚ Lom
PÚ Skrývka
PÚ Lom
Výroba
PÚ Skrývka
PÚ Lom
Gatial Petr
Szatmári Andrej
Nápravníková Jana
Potrok Petr
Králová Jana
Nulíček Václav
provozní zámečník
strojník v úpravně
strojník v úpravně
mechanik elektro
obsluha PD
provozní zámečník
PÚ Lom
ÚDUT
ÚDUT
Výroba
ÚDUT
ÚDUT
Pracovního jubilea dosahují ve Správě SD:
20 let
Majerová Petra
Solařová Jaroslava
Krejčíková Vladimíra
plánovač
ref. správy a realizace
ref. ekonomické podpory
controlling
správa majetku
OEP
Pracovního jubilea dosahují v PRODECO, a. s.:
20 let
Hedbávný Václav
Herian Pavel
Strapek František
Kubeš Martin
vulkanizér
soustružník kovů
provozní zámečník
provozní zámečník
PB
PB
PB
PB
30 let
Málek Jaroslav
Chmelík Václav
provozní zámečník
provozní zámečník
PT
PT
Pracovního jubilea dosahují v Revitrans, a. s.:
20 let
Erlitz Robert
řidič PS
DDMB
30 let
Schäfer Herbert
Mlinařič Jiří
Bardoun Pavel
Halík Josef
Pelikán Václav
provozní elektrikář
řidič PS
řidič SMV
řidič SMV
řidič PS
DDMB
DDMT
AUT
AUB
REKB
Pracovního jubilea dosahují v SD – Kolejová doprava, a. s.:
30 let
Vlášek Jaroslav
Richter Otto
Frank Miroslav
Žáček Vladimír
opravář HKV
zámečník kol.vozů
mistr
revírník dopravy
PT
PT
PT
PT
Všem jubilantům přeje jak vedení společnosti Severočeské doly, tak vedení dceřiných společností mnoho spokojenosti
a za odvedenou práci vyslovuje poděkování.
Rubriku připravují referentky personálních a sociálních služeb
Liana Zelenková
opět bodovala
Turnaje v kuželkách mají
v ledvické úpravně už svoji
tradici a těší se velkému
zájmu. Na začátku ledna
soupeřilo v kuželně na Kyselce
35 současných i bývalých
kolegů. Nejúspěšnější z nich
byla Liana Zelenková, která
si tak připsala už druhé
vítězství v turnaji o Nemocnou
kuželku. Tentokrát k tomu
potřebovala 200 bodů,
čímž získala potřebný, byť
minimální náskok před
celkově druhým Janem
Čavdarovem (198 bodů).
Liana Zelenková – vítězka turnaje.
40/41
jubilanti
Turnaj Nemocná kuželka
Oblíbené klání v kuželkách
přitahuje úpravárenský kolektiv
od roku 2009. Zhruba dvakrát
ročně se soutěživí pracovníci se
smyslem pro humor scházejí na
společných kuželkářských
zápasech. Věkový limit zde
nehraje žádnou roli, a tak
mezi účastníky nechybí ani
bývalí pracovníci úpravny,
kteří se opět rádi sejdou
s bývalými kolegy. Při
úpravárenském sporto‑
vání s kuželkami nejde ani tak
o nejlepší body a výsledky, ale především
o dobrou zábavu, společné relaxování po
namáhavé práci. Tak tomu bylo i tento‑
krát, kdy pětatřicet současných pracov‑
níků i seniorů změřilo své schopnosti a na
drahách kuželny v Kyselce.
Vítězná Liana Zelenková
Jméno letošní vítězky se na trofeji (dřevěná
kuželka s berlí) objevilo podruhé, když turnaji
dominovala už v roce 2012. Skvělé výsledky však měla i v ostat‑
ních ročnících. K referentce obchodu Lianě Zelenkové pohyb
a sport prostě patří. Ze svého bydliště v Bílině chodí každý den
do práce v Ledvicích (8 km) zásadně pěšky, nebo na kole. „V zimě
jezdím lyžovat, v létě na kole. Ráda plavu. Během roku střídám
cvičení pilates a HEAT. Baví mě nordic walking a samozřejmě
také kuželky,“ prozradila své sportovní aktivity Liana Zelenková.
text a foto: Tomáš Vrba
Mezi kuželkářskými borci nechyběl ani Vladimír Herškovič.
Také během
šestého
ročníku
populárního
kuželkářského
turnaje šlo
především
o dobrou
zábavu a relax
po namáhavé
práci lidí
z úpravny.
sport
Královna bazénů
Simona Baumrtová, hvězda TJ Slavie Chomutov, nám poskytla rozhovor během tréninku v
chomutovském aquacentru. Usměvavá, do zlatova opálená plavkyně se právě vrátila ze soustředění ve
Spojených státech, kde zároveň bodovala na Arena Grand Prix v Orlandu. Držitelka 10 českých rekordů
a vítězka ankety o nejkrásnější českou sportovkyni prozradila svoje plány v právě začínající sezoně.
Kde jste se v únoru takhle hezky
opálila?
Během února jsem společně s dán‑
ským plaveckým týmem absolvovala
soustředění na Floridě. Celkem jsem tam
naplavala 136 kilometrů. Kromě trénová‑
ní jsem se zúčastnila v Orlandu závodů
Arena Grand Prix, kde jsem v disciplině
100 m znak s časem 1:00,80 zůstala jen
půl vteřiny za limitem nutným pro účast
na olympijských hrách a obsadila třetí
místo. Při tréninku jsem plavala kvalitní
série s dánskou plavkyní Mie Nielsen.
Brzy spolu změříme síly na Danish Open,
a právě nyní se snažím na ten souboj co
nejlépe připravit.
Do nové sezony máte slibně našláp‑
nuto. Co pro vás bude letos nejvyšší
metou?
Důležitých závodů mě čeká hned ně‑
kolik. Ještě v březnu zmiňovaný Danish
Open. Vrcholem sezony bude pak srp‑
nové mistrovství světa v ruské Kaza‑
ni. Budu se také snažit zaplavat i další
osobní rekord. Stále platí, že vše směřuji
k účasti na olympiádě v Riu 2016. V rám‑
ci mimosportovních aktivit je pro mě
velmi důležité úspěšně dokončit studia
na Fakultě tělesné výchovy a sportu, kde
HORNICKÉ listy 1/2015
Malí závodní plavci mají v Simoně zářivý vzor.
se věnuji oboru fyzioterapie. V květnu
mě čekají magisterské státnice. Ve škole
bych pak chtěla pokračovat dál formou
doktorandského studia.
Jak probíhá příprava nejlepší české
plavkyně, můžete představit váš tým?
Mými trenéry jsou můj tatínek Tomáš
Baumrt a Jaroslav Jezbera. Do týmu pa‑
tří také fyzioterapeut, masér a pro mne
velmi důležitý sportovní psycholog. I pro
plavání platí, že bez podpory sponzorů
by se nedalo dělat na vrcholové úrovni,
takže do širšího týmu bych určitě zařa‑
dila všechny, kteří mě podporují. Jsem
moc ráda, že mým partnerem jsou Seve‑
ročeské doly. A jak konkrétně probíhá má
příprava? Od pondělí do soboty trénuji
ve vodě, což představuje denně nějakých
pět hodin v bazénu. K tomu patří ještě
suchá příprava; posilovna, polohovací
cviky, posilování stabilizačního systému,
cvičení na terapeutickém přístroji.
Dodržujete také nějaký speciální stra‑
vovací program?
Nic speciálního. Jen jsem vyřadila z jí‑
delníčku smažená jídla, sladkosti a vý‑
razně omezila slazené nápoje. Snažím
se o pestrou stravu bohatou na bílkoviny,
sacharidy, ovoce. S úpravou jídelníčku
mi pomohl také obor klinická výživa, kte‑
rý jsem měla na fakultě. S pomocí pro‑
fesorky jsem si vytvořila stravu přesně
na míru. Samozřejmě, že občas hřeším
a dopřeju si to, co mám ráda. Především
po skončení sezony dojde na oblíbený
smažený sýr a českou kuchyni s kned‑
líky. Před každým závodem patří k mým
rituálům toast namazaný nutellou.
Hodně času trávíte na cestách. Čím si
krátíte dlouhé chvíle při přesunech?
Jaké máte ráda knížky a filmy?
Knížky a filmy teď preferuji nejradě‑
ji v angličtině. Poslední film, který mě
zaujal, byl American Sniper od Clinta
Eastwooda. Srdeční záležitostí jsou
knížky a filmy o Harry Potterovi, ty mám
zmáknuté všechny.
Na začátku roku jste byla zvolena nej‑
krásnější českou sportovkyní. Jaký
jste z toho měla pocit?
Překvapilo mě to. Je to milé, že si mě
v této anketě lidé vybrali, ale mnohem
raději bych byla hodnocena za spor‑
tovní výkony. Vyhrát sportovce roku, to
má samozřejmě úplně jinou váhu. Navíc
popularita má také svoji odvrácenou tvář.
V mém případě to jsou především nega‑
tivní oplzlé vzkazy, které mi občas chodí
na facebook.
Jako chomutovská rodačka jste
místní patriotkou. Jaká místa máte
na Chomutovsku nejraději?
V Chomutově jsem se narodila a mám
k němu silný vztah, vždyť ve zdejším
bazénu jsem začala jako čtyřletá s pla‑
váním a stále tady trénuji. Ráda chodím
běhat do Bezručova údolí. Když je hezky,
vyjedu na kole na Blatno, v zimě na lyže
do Mezihoří. V Chomutově a Jirkově žije
celá moje rodina a mám tady kompletní
zázemí.
text a foto: Tomáš Vrba
Simona Baumrtová
česká plavkyně –
znakařka
Datum narození:
24. 08. 1991
Místo narození:
Chomutov
Výška/váha:
176 cm/66 kg
Největší dosavadní
úspěchy:
zlatá medaile
50 m znak
z ME 2013
stříbrná medaile
100 m znak
z MS 2012
43× mistryně plavání
ČR (2006–2014)
17 titulů mistryně
ČR v dorostu
(2006–2009)
10násobná
držitelka českých
plaveckých rekordů
Tradiční průvod kandidátů
skoku přes kůži – fuxů a fuxií
začíná ve 14:30 u sídla
mutově.
Severočeských dolů a.s. v Cho
Přijďte je podpořit při hledání
slavného a vysokého
nadlišáka a uctívání dalších
hornických tradic
za doprovodu pravé
hornické kapely.