sborový list

sborový list
OBČASNÍK SBORU CÍRKVE BRATRSKÉ V PARDUBICÍCH
11-12/2007
_____________________________________________________________________________________________________________
Úvodník
„Ježíš má nyní mnoho milovníků svého nebeského království, ale málo těch, kdo nesou jeho kříž.... Nachází
MILOVAT JEŽÍŠE hojně společníků k hostině, ale málo k postu. ... Mnozí
následují Ježíše až po lámání chleba, ale málokteří až k
ZADARMO
pití kalicha utrpení.“ Tato slova napsal Tomáš
Kempenský v Porýní v době rodící se reformace. Mám za
to, že přesně vystihují jednu z největších bolestí křesťanství také dnes po zhruba 550 letech. Opakovaně se setkávám s kalkulující vírou: budu ti
věřit, když uděláš... zařídíš... proč se nemám dobře, když jsem Boží dítětem?
Společnost po nás žádá, abychom byli efektivní. Doba se neptá, kdo jsi, ale co uděláš, jaký výkon odvedeš. Svým způsobem je to dobře, protože potřebujeme být vystaveni
zdravému tlaku. Ale nesmíme ztratit vědomí toho, že ty nejpodstatnější věci v životě
zpravidla nesouvisí s bezprostředním ziskem. Láska je postoj, v němž se vědomě přestanu
ptát po tom, co mi to přinese. Skutečné následování Krista je charakteristické nevypočítavou láskou. Ta je odpovědí na Boží lásku, na jeho přijetí. Neptám se, co dostanu, ale
ptám se, co mohu dát. Nechme promluvit ještě jednou Tomáše: „Ti, kdo milují Ježíše pro
Ježíše a ne pro nějaké vlastní potěšení, velebí ho v každém trápení a úzkosti srdce právě
tak, jako při největším potěšení.“ Kvůli čemu jsem křesťanem já?
Samuel Jindra
Vše nejlepší!
V říjnu, listopadu a prosinci oslaví narozeniny:
Blažková Eva
Dobiášová Silvie
Hejzlar Jiří
Kalvach Petr ml.
Mrkvičková Zdena
Špaček Jan
Řežábek Jan
19. 10.
22. 11.
6. 11.
6. 11.
9. 12.
23. 12.
28. 12.
60 let
25 let
75 let
30 let
75 let
20 let
20 let
Má spása a sláva je v Bohu, on je má mocná skála, v Bohu
mám útočiště.
Žalm 62,8
Nedělní sbírky
7. října 2007
14. října 2007
21. října 2007
28. října 2007
kasa vestibul
2 853,- Kč
7 528,- Kč
10 357,- Kč
11 596,- Kč
1 900,- Kč
----------------------------------------------------------------------
2
----------------------------------------------------------------------
Zprávy z domova i z ciziny
ARCHA NA DUNAJI.
Poslední pozdrav léta si
bohatě užili přes čtyřicet
účastníků společného sborového výletu na Slovensko. Byli jsme obdarováni nejen neuvěřitelně
nádherným počasím, ale
také zajímavými zážitky.
Mohli jsme se podrobně seznámit s výrobou vína (od
vinice až po malou degustaci) a tradiční majoliky (někteří si mohli vytvořit o
vlastní výrobek z hlíny),
navštívili jsme krásný hrad
Červený Kameň a stihli
jsme i pozoruhodnou projížďku lodí po Dunaji (z
Bratislavy až po Devín - to
si „námořníci“ z Archy
nemohou nechat ujít!).
Program jsme završili účastí na oslavách dvacetiletého
provozu bratislavské „Archy“ - sborového domu
tamější Cirkvi bratskej.
Kdo nezaváhal a jel, je bohatší nejen o hezké vzpomínky, ale také o bližší seznámení s těmi, které
možná v Arše potkáváme
jen na dálku. Děkujeme
manželům Kotasovým za
přípravu výborného programu a těšíme se příští září do
Malenovic na obdobnou
akci.
ZPRÁVY Z DD
OBNOVLJENIE.
Archa
uzavřela
nové
smlouvy
o
podpoře
duchovní a psychoterapeutické práce sestry Iriny Klimové v Dětském domově
Obnovljenie v Mariupolu
(Ukrajina). Podpora sboru
ve výši 800 EUR (na období jednoho roku) byla doplněna ještě darem soukromého dárce ve výši 400
EUR. Měsíčně tedy obdrží
DD v Mariupolu pro práci
sestry Iriny 100 EUR. První
část této podpory již byla
odeslána. Rodina Nikolajenkových,
která
je
prvním krokem transformace DD v domov rodinného
typu, se již aklimatizovala.
Maminka dvou chlapců
umístěných v DD (Vova a
Kosťa)
prožila
osobní
proměnu a je naděje, že by
se tito sourozenci k ní
mohli vrátit domů. Některé
děti mají problém s
kouřením (Váňa, Nasťa),
chybí vychovatel pro chlapce. Připojme k finanční
podpoře také naše modlitby!
ZMĚNY V POSÁDCE
ARCHY.
Starší sboru se setkali na
konci října s manželi
Petrem a Ladou Lašutovými z Holic. Lašutovi jsou
od minulého podzimu přípravnými členy sboru. S
vděčností Bohu jsme mohli
uzavřít uplynulý rok s tím,
že sestra Lada bude 9.
prosince pokřtěna a oba bu-
----------------------------------------------------------------------
3
dou
také
přijati
za
plnoprávné členy sboru. Vítáme je ve společenství Archy a chceme se za tuto
mladou rodinu se třemi dětmi (Pepa, Anička, Vlastička) přimlouvat. Připojme k
našim přímluvám také sestru Moniku Novákovou s
Martínkem, kteří se během
října přestěhovali na Valašsko do vesnice Jablůnka. Je
tam nyní nablízku manželům Erikovi a Lence Holubcovým (Lenku jsme dříve
znali jako Kovářovou), kteří jsou od září poblíž Vsetína. Vyslali jsme tak dvě
„misionářky“ z Archy na
Moravu. Kéž tam nebeský
Otec jim i jejich rodinám
bohatě žehná!
MANŽELSKÉ VEČERY
PODRUHÉ.
V průběhu října se již podruhé
rozeběhl
kurs
manželských večerů: osm
setkání nad sedmi okruhy
otázel z manželského života. V posledních hodinách
před odstartováním kursu
se kapacita zcela zaplnila.
A tak můžete v neděli večer
zastihnout v kavárně Archy
jedenáct manželských dvojic, které zde mají své rande. Jsme vděční za obdarované a obětavé vedoucí
večerů
manžele
Kalenských,
kteří
zde
fungují v roli „nápovědy“ pomáhají dvojicím objevit,
----------------------------------------------------------------------
o čem by bylo ještě dobré
začít spolu mluvit...
společné ekumenické akce
Vánoce do věznice.
DRUHÝ KAZATEL
SBORU.
Bratři starší se sjednotili na
rozhodnutí zahájit proces
hledání druhého kazatele
sboru. Po odchodu Petra
Geldnera a Maroše Klačka
je poprvé po dlouhé době
náš sbor zaopatřen pouze
jedním
placeným
pracovníkem. Chceme, aby se
sbor mohl dál rovnoměrně
rozvíjet a sloužit nejen těm,
kdo do něj patří, ale také
svému okolí. Proto bychom
rádi tým pracovníků sboru
doplnili o druhého (ordinovaného) kazatele. Jsme
ve fázi modliteb a přemýšlení, koho s nabídkou
spolupráce ve společenství
Archy oslovit. Jako starší
sboru Vás chceme požádat
o přímluvy za tuto důležitou věc.
VÁNOCE DO VĚZNICE BUDOU?
Na společném obědě kolegů v pardubické ekumeně
zazněl na začátku listopadu
z úst vězeňského kaplana a
faráře Českobratrské církve
evangelické Daniela Ženatého zajímavý návrh: připrpro 650 odsouzených v
pardubické věznici malé
dárky. Vánoce jsou pro odsouzené těžkým časem.
Stesk a touha po blízkých
lidech a po domově je silnější než jindy. Máme naději, že vánoční balíček
jako dárek pardubických
křesťanů se může stát
drobným potěšením těm,
kdo jsou za zdmi věznice.
Pokud se sežene dostatek
dárců ochotných balíčky
připravit, bude nutné se při
přípravě
balíčků
řídit
přísnými pravidly: balíček
by měl obsahovat vždy po
jednomu kuse vakuově
balené kávy, čaj, čokoládu,
sáček bonbonů, oplatky a
ručně psané přání požehnaných Vánoc. Přání může
být doplněno o biblický
verš, sloku písně apod.
Podpis na přání – Vaši
křesťané z Pardubic.
Balíček nesmí obsahovat
nic jiného! Ani domácí pečivo, léky, alkohol, peníze,
apod. Do 20. listopadu probíhá průzkum možností v
jednotlivých sborech a
farnostech v Pardubicích.
DÁRKY NA UKRAJINU NEBUDOU.
Tradiční akce „Dárky pro
Ukrajinu“ se letos nekoná.
Za roky konání této akce se
změnila situace. Pracovníci
Diakonie CB, kteří dobře
znají tamější poměry, došli
k závěru, že mnohem efektivnější bude výpomoc financemi na úhradu léků
nebo lékařských zákroků.
Prosíme, nepřehlédněte tuto
změnu. Pokud jste přesto
připraveni pro někoho
vzdáleného vánoční dárek
přichystat,
využijte
----------------------------------------------------------------------
4
Pokud jste ochotni se do
akce zapojit, napište na
arch ve vestibulu Archy své
jméno a počet balíčků. Do
akce se můžete přihlásit i
telefonicky nebo mailem na
známých adresách sboru
(viz poslední strana obálky
SL). Využijme tuto dobrou
příležitost projevit zájem o
ty, kteří často nikoho blízkého nemají.
ZMĚNY V EKUMENĚ.
V církvích, které působí v
Pardubicích proběhly některé změny na pozicích farářů či kazatelů. Do baptistického sboru přišel
místo br. J. Pospíšila (odešel do důchodu) br. Luděk
Šíp. Částí úvazku se také
podílí na duchovní práci v
pardubické věznici. Do
Českobratrské evangelické
církve přišla na roční vikariátní stáž sestra Marie
Medková.
Pardubické
společenství
adventistů
sedmého dne dostal na starost kazatel Vladimír Krupa, který dojíždí z Hradce
Králové.
VOLBY PŘEDSEDY A
TAJEMNÍKA.
Všechna staršovstva v CB
se v posledních týdnech zabývají otázkou blížící se
volby nového vedení Rady
Církve bratrské. (Rada CB
je devítičlenný ústřední orgán CB, který vede předseda a tajemník CB. RCB koordinuje činnost sborů, povolává kazatele a pečuje o
----------------------------------------------------------------------
ně, zastupuje CB v ekumeně i při jednání se státem, zodpovídá za hospodaření
společnými
prostředky CB atd.) Současné vedení RCB - předseda P. Černý a tajemník K.Fojtík ohlásili, že již nebudou do těchto rolí v nejbližších volbách na Konferenci CB v květnu 2008
kandidovat. Úkolem jednotlivých staršovstev ze všech
sborů je nominovat nové
kandidáty, s nimiž pak vo-
lební komise povede rozhovor o jejich případné
účasti ve volbách v květnu
2008. Starší našeho sboru
nominovali jako předsedu
Daniele Fajfra a jako
tajemníka Davida Nováka.
ČTYŘI MILIÓNY NA
DOSAH!
V posledních týdnech jsme
mohli uhradit další splátky
našim věřitelům: 110 tis.
Kč do RCB a 10 tis. Kč
soukromému věřiteli. Při-
spěla k tomu mimo jiné
také podzimní sbírka na
splátky, jejíž výtěžek činil
téměř 50 tis. Kč. Celkem
tak výše letošních dosavadních splátek dosáhla
téměř 400 tis. Kč a do
splnění našeho plánu nám
zbývá již „jen“ 140 tis. Kč.
Výše našeho celkového zadlužení se tak přiblížila na
dosah další hranice - 4 mil.
Kč. Děkujeme všem dárcům a střadatelům!
Samuel Jindra
Elim
V pondělí 12.11. se konalo členské shromáždění pardubické pobočky ELIMU.
Hlavním bodem bylo přijetí nových 6 členů ELIMU a volba nového výboru, který bude
pracovat ve složení Miroslav Špaček (dočasně), Dagmar Kalvachová-dubinská a Vladimír
Lukáš. Jsme vděčni za zvýšený zájem o tuto činnost při našem sboru a těšíme se na další
spolupracovníky. Zveme Vás k návštěvám kavárny s vašimi přáteli a k nákupu v našem
knihkupectví, protože právě tak nejvíce podpoříte činnost ELIMU.
Za výbor Vladimír Lukáš
Alfa kurzy
Kdybych měla shrnout právě proběhlý víkend Alfy, nazvala bych ho všedně nevšední.
VÍKEND
Kromě nás pardubických se ho zúčastnili kurzy z
Ústí nad Labem, Semil, Prahy, Turnova. Strávili jsme ho
ALFY
v horském pensionu Lesanka na Pastvinách. Moc hezké
prostředí.
Už při příjezdu v sobotu ráno začínalo sněžit a vydrželo to tak celé dva dny. Počasí
tak akorát na to sednout si s čajem k oknu a dívat se ven. My jsme si s čajem sedli, ale ne
k oknu, ale k přednáškám o Duchu svatém, které měl pro nás připraveny Martin Hambálek a Nicky Gumbel. Nuda to nebyla, jak svědčil častý a hlasitý smích hlavně našich přátel ze Semil a Ústí. Hlavním cílem však samozřejmě nebylo pobavit, ale přiblížit osobu
Ducha svatého, jeho dílo v našich životech a nabídnout těm, kdo ještě nemají, možnost
osobního vztahu s Kristem. Tato výzva zazněla v sobotu večer. Zkrátka nepřišli ani věřící,
kteří měli možnost rozhodnout se pro znovuvykročení za Ježíšem celým srdcem. Ani jed----------------------------------------------------------------------
5
----------------------------------------------------------------------
na z výzev nezůstala bez odezvy, i když v tom prvním případě si to ti lidé musejí ještě
pořádně promyslet. Není se co divit. První krok bývá nejtěžší. V neděli jsme pak ještě
mluvili o tom, jak prožít zbytek života naplno. Celkovou atmosféru po oba dva dny dotvářela chválící skupinka svými písničkami ve složení Petra Hambálková, Hanka Vaňkátová
a Petr Kalvach.
Stihli jsme si užít i sněhu venku a celkově se měli dobře. Za což patří poděkování
našemu Pánu.
Děkuji také moc všem, kdo se za nás modlili a modlí. Velice si toho vážím. Je to důležitá
a potřebná služba.
Za tým Alfy Alice Nosková
Narozeniny dětí a dorosťáků
LISTOPAD
7.11.
7.11.
10.11.
PROSINEC
Bornová Sandra 11 let
Pejchar Lukáš 4 roky
Kaplan Viktor 5 let
----------------------------------------------------------------------
13.12.
23.12.
29.12.
6
Chlup Jan
14 let
Králová Natálie 7 let
Vojvodíková Ester 4 roky
----------------------------------------------------------------------
Trocha humoru neuškodí
aneb ze života sborů
Pastor jde v týdnu na návštěvu svých oveček. Přijde k domu členů jeho sboru, kde je
evidentní, že je někdo doma. Klepe, zvoní – nic. Pastor vytáhl svoji vizitku, na líc napsal
Zjevení 3,20 a vhodil ji do schránky. V neděli se tatáž vizitka objevila v košíku se sbírkou
a na jejím líci bylo připsáno Genesis 3,10.
( Pro usnadnění oba texty cituji: Zj. 3,20: Hle stojím u dveří a tluču. Zaslechne-li kdo můj
hlas a otevře mi, vejdu k němu a budu s ním večeřet.
Gen. 3.10: Uslyšel jsem tvůj hlas v zahradě a bál jsem se, protože jsem byl nahý. Tak jsem
se ukryl.)
Angličan vykládá nadšeně svému příteli: „V našem městě byly donedávna 2 církve. Ale
duch ekumenické jednoty zavál i k nám a obě církve se spojily.“ „No, to je výborné – takže u vás je teď jedna církev?!!“. „Ale kdepak, jsou 3. Ta spojená a obě původní!“
Protestantský sbor se rozhodl zbořit svůj starý, již nevyhovující kostel a postavit ve městě
nový, moderní. Horliví členové podnikli ve městě sbírku a zaklepali také na dveře katolického kněze, pověstného svou dobročinností a ochotou přispívat na dobrou věc. V tomto
případě jim musel ale milý kněz říct, že jeho církev zapovídá čímkoliv přispívat na stavbu
nových protestantských kostelů a modliteben. Zklamaně odešli. Za několik dní ale obdržel
pokladník protestantského sboru značnou finanční částku právě od toho kněze, s tímto vysvětlením: „Marně jsem hledal naše církevní usnesení, které by mi bránilo přispět Vám na
zboření Vašeho kostela. Račte proto přijmout tento můj finanční dar.“
Jak ve sboru poznáte, že je nejvyšší čas začít dávat desátky:
● hudební skupinka se zredukovala na jednu zpěvačku a playback
● kazatel káže už třetí rok každou neděli ve stejném obleku
● hospodář sboru chodí ihned po zahájení bohoslužby vypínat topení (klimatizaci)
● pěkné dřevěné, vyřezávané pokladničky byly nahrazeny tácky od nanuků a sbírka se
koná na začátku i na konci bohoslužby
● staršovstvo chodí do obecenství v žíněných košilích, se zbytky popela ve vlasech
Nedělní kázání se nekonečně vleklo. V jednu chvíli kazatel dramaticky pronesl „Co ještě
k tomu říci!?“ A z druhé řady se ozvalo: „Co takhle třeba Amen!“.
Vladimír Lukáš
Mimosborové akce v Arše
3.12. 18.00
10.12. 18.00
17.12. 18.00
Koncert pěveckého sboru Slavíček ZUŠ Polabiny
Koncert Hájkovi , slovem provází J.Kačer
Vánoční vystoupení Perníčku
----------------------------------------------------------------------
7
----------------------------------------------------------------------
Koutek přímluvců
Milí čtenáři, k přímluvám tentokrát připomínáme tyto věci:
● za splátky dluhů (+ díky za 100 tis. splátku odeslanou o prázdninách)
● za účastníky letních táborů (aby to, co prožili, přineslo dobré plody v každodenním následování Krista)
● za vedoucí generačních skupin: učitelé a vedoucí nedělní školy, Awany, dorostu,
mládeže (Tomáš Jeníček + Zdena Svobodová), evergreenů, vedoucí skupinek
● za nové spolupracovníky pro práci s dětmi a ve skupinkách (STÁLE NÁM
SCHÁZÍ!)
● za pomoc pro ty, kteří v poslední době odešli ze společenství sboru: Marie Šedivá, Jolana Pejcharová, Honza Solař, Ivana Tarabová, Čabanovi, Katka Marešová,
Mirek Špaček, Jenda Špaček a další
● za všechna manželství, (zvlášť ta, kde se projevuje nějaká krize, a za manželství a rodiny duchovně rozdělené) + za běh druhých Manželských večerů
(Kalenských)
● za nemocné + nesoucí těžká břemena: Aneta Pirklová, Nela Habětínková, Švorcovi, Miloš Kalvach, Ilona Kampová, Rút Hrudová, Lydie Chrásková, Věra
Hejnová, Eva Brzáková, Žaloudkovi, Jana Růžičková, Růžena Koubová, Irena
Mňuková, Karel Kalvach, Julie Langová, Alena Lehká, Věra Baffiová, Bašárovi,
Marie Sodomková, Šenkýřovi, Mrkvičkovi, Jan Kostomlatský, Jan Kalenský, Jitka
Špačková a další
● za mladé rodiny a výchovu dětí
● za naše přátele v zahraničí: Regina a Libor Kuškovi (Kypr), Pavel Řežábek
(USA), Lancasterští (LCBC), Irina Klimova (Obnovljenie Mariupol), Lambertovi
● za ty, kdo mají známosti, a za ty, kdo ji nemají, ale hledají partnera
● za integraci nových lidí do společenství Archy
● za běh Kurzů Alfa
Samuel Jindra
Téma
JEHO RANAMI
JSME UZDRAVENI
ZDRAVÍ, BIBLE A CÍRKEV
Vzhledem k důležitosti tohoto tématu uvádíme v našem
oběžníku shrnutí podnětů z pastorálky kazatelů a vikářů
CB, která proběhla v Medlově v září 2007. Byla celá věnována tématu Božího plánu se zdravím, nemocí a uzdravením. V případě zájmu můžete plný text některých příspěvků najít na webových stránkách CB (www.cb.cz).
1. Službu v nemoci a slabosti přijímáme jako zásadní a aktuální výzvu pro církev.
Bezprostředně vychází ze služby Kristovým evangeliem. Písmo dosvědčuje, že
Ježíšovo uzdravování nemocných bylo znamením jeho božské autority a také znamením přicházejícího Božího království.
----------------------------------------------------------------------
8
----------------------------------------------------------------------
2. Chceme se učit využívat celou paletu nástrojů ke službě nemocným, které církvi
Kristus svěřil. Zejména
a) zvěstování smíření v Kristově oběti a naděje v jeho vzkříšení
b) přímluvy za nemocné, včetně přímluv starších se vzkládáním rukou a mazáním
olejem
c) návštěvy nemocných s povzbuzováním
d) diakonická služba
e) služba prostřednictvím darů uzdravování
3. Přijímáme službu medicíny, lékařů a zdravotnického personálu jako jeden ze způsobů, jakými se projevuje Boží uzdravující moc. Povzbuzujeme nemocné k využití
této služby.
4. Učíme se pokorně přijímat Boží svrchovanost pokud jde o výsledky služby
nemocným. Odmítáme jako nezdravá a destruktivní ta učení, která tvrdí, že vykoupený člověk má nárok na úplné zdraví a jiné formy prosperity. Zvěst Písma o uzdravení chápeme tak, že Hospodinův služebník - Mesijáš vrací plnou hodnotu životu
znehodnocenému hříchem a jeho důsledky. Boží Syn se identifikuje s naším
utrpením, aby nám získal pokoj (šalom). Náš život je plnohodnotný, pokud vstupujeme do tohoto Božího pokoje.
a) Vykoupení z otroctví hříchu a ze smrti jako základní míru tohoto Božího pokoje
může přijmout ve víře každý z nás už zde na zemi.
b) Plnou míru Božího pokoje na rovině duchovní, duševní a tělesné však budeme
moci přijmout až při vzkříšení, přičemž pro naše těla to bude znamenat odstranění všech nemocí, bolesti i smrti.
c) Mezitím je široký prostor, který je plně v Boží kompetenci. Do jeho plánů
zpravidla nemáme možnost nahlédnout. Nevíme předem, co zamýšlí s našimi
nemocemi nebo jinými nemohoucnostmi. Nikomu neslibuje bezbolestný život
překypující splněnými přáními. Někdy nemoc uzdravuje, jindy dává sílu ji snášet. Někteří prožijí proměnu svého utrápeného těla či duše už teď, jiní až při
vzkříšení. Někdy do naší samoty posílá člověka, po němž jsme toužili, jindy zůstává věrným přítelem on sám. Někdy všelijaká naše pouta a otroctví láme hned,
jindy nás provádí nesnadným zápasem, kdy musíme prokázat věrnost.
5. Tato podřízenost Boží svrchované autoritě není v rozporu s naší službou
nemocným. Evangelium našeho Pána Ježíše Krista přijímáme jako zdroj naší naděje
v nemoci a slabosti a jako cestu do Božího pokoje.
(vypracoval Studijní odbor RCB, říjen 2007)
Mnozí z nás trpíme různými neduhy a trápeními. Nebojte se o tom začít s někým hovořit a
požádat o přímluvy. Také starší sboru jsou připraveni sloužit na základě žádosti
nemocného přímluvami se vzkládáním rukou a mazáním olejem tak, jak nás k tomu povzbuzuje Písmo v Jakubově listu (5.kap.).
Samuel Jindra
Potěšte své blízké knihou!
Navštivte knihkupectví Archa a vyberte si
z široké vánoční nabídky knih!
----------------------------------------------------------------------
9
----------------------------------------------------------------------
Ze života sboru
Milé sestry a milí bratři,
několik z nás se v říjnu zúčastnilo konference
PŘIHOŘÍVÁ
„Přihořívá“, kterou každé dva roky pořádá Evangelizační
2007
odbor CB. Rádi bychom se s Vámi podělili o to, čím jsme
byli osloveni a co jsme vnímali jako výzvu k věrnějšímu
následování Krista. Tématem letošní konference byla - Šedá zóna aneb má církev nějaký vliv v postkřesťanské ČR? Cílem konference bylo nejen odkrývat Boží požehnání,
ale také se realisticky podívat na život církve a svůj. Nestačí být (ne)spokojen. Víra je
v oddanosti Kristu a to je třeba hledat, řekl v úvodu br. Fajfr. V sobotu dopoledne na téma
Šedá víra hovořil br. David Novák, tématem Šedá církev pokračoval odpoledne br.
Daniel Fajfr a Šedou budoucností se zabýval v neděli hlavní host konference br. Karel
Řežábek. Na obě sobotní přednášky navazovala série seminářů, každý účastník si mohl vybrat z dvanácti témat
jak dopoledne, tak odpoledne. V plné sportovní hale
šedá víra
Slávia v Praze přednášky střídaly chvály, nechyběla svěšedá církev
dectví a modlitby,... , ilustrační scénka, video s anketou
šedá budoucnost
na téma církev,..., převaha mladých lidí, …, ubytování v
tělocvičně na karimatkách, …, taková byla v kostce atmosféra konference.
Šedá víra
Zamyšlení uvedla scénka „Jeden druhému“ z rodinného prostředí o vztahu mezi
křesťanskými rodinami se závěrem: „oni nejsou fanatici, oni berou vážně to, čemu věří!“
Často se dostáváme do situace „buď – anebo“, řešíme problém: „chci žít svou víru“ a zároveň „nechci být zpátečník“ nebo „chci být křesťanem“ a zároveň „nechci si to rozházet
s nekřesťany“, ale Pán Ježíš říká, budete mít problémy! Často budeme outsideři. Je pohodlné být uprostřed, tj. ŠEDÁ VÍRA = odstín mezi ČERNOU a BÍLOU! Symptomy šedé
víry:
1. Víra bez zaujetí, vášně, zanícení
Neztrácí se nasazení pro Boží věci? Má nás víra čím překvapit? Často říkáme, nechci být
fanatikem, ale fanatismus není nasazení na 100%, není to zaujetí. Ani moc pohan, ani moc
křesťan, ani horký ani studený. Lidé, kteří věří v Boha, ale nebojí se ho, ani vlastně nevěří, ale uvěřili lidem, kteří říkají, že Bůh je. Vztah s Bohem – co je to za vztah, když o něm
nemluvím, nemá emoce nebo jen občas. Při vzniku CB kladli zakladatelé důraz na zaujatou církev, často to byli lidé z jiných církví, kde tento důraz nebyl. My v CB žijeme, ale
zápas o živou víru již tak neprožíváme – důvodem často může být touha po uplatnění v
práci nebo jiná zaujetí. Probuzení nám připadá naivní, charismatické nebo je nám to
jedno. Prvotní vášeň se vytrácí.
2. Víra bez rozhodnutí
Bojíme se jednoznačně postavit za svou víru v Boží království. Nemáme rádi ty, kteří působí jako fanatici. Je třeba aplikovat principy Božího království do života. Vést živou
víru! Jen „Bůh je“ nestačí. Bez radikálů jako např. Martin L. King a sv. Augustin by
církev nerostla - museli se rozhodnout - vyšli ze své šedi.
---------------------------------------------------------------------- 10
----------------------------------------------------------------------
3. Víra bez zdroje
Je víra „bez přikládání polínek“. I.Tes. 5,19 … Ducha neuhášejte. Víra potřebuje zdroj.
Četba Písma, modlitba, společenství … nejsou to automaty, ale bez nich víra vydoutnává.
Chybí svědectví nevěřícím lidem. Na druhou stranu zní jako „klišé“, když v případě, že
někdo má problémy, doporučujeme - „čti bibli, modli se a vše bude OK“ a problém je
hlubší. „Bez paliva“ však nelze vzdorovat složitým situacím.
4. Víra bez úsilí o svatost, víra bez pokání
Sbor v Laodikeji potřeboval „mast na oči“, vidět a činit POKÁNÍ. Sám sebe nevidím.
Hřích je někdy i příjemný a následky člověk v dané chvíli nedomýšlí. Neexistuje hřích,
který bychom si nedokázali omluvit. Hřích nám přestává vadit a nepřijímáme korekci od
ostatních bratří a sester.
Co s tím?
● Chci s tím vůbec něco dělat? Častá odpověď nevím. Vegetit v šedi je pohodlné.
Chceš?
● Začneme-li věci nazývat, musíme se tím zabývat. Pán Bůh problémy pojmenovává.
● Začít jednat. Vědět a nekonat znamená nevědět! Víra neroste díky fantastickým myšlenkám, ale díky novým zkušenostem a novým věcem.
Vyjít z šedi znamená: ochotu ke svědectví, nazvat hřích pravým jménem, obnovit vztah s
Bohem, vstoupit do služby. Z malých rozhodnutí roste velká víra.
Šedá církev
Je jen jedna církev. Co dělá církev církví? Máme zažité algoritmy, církev nám
splývá s Božím královstvím. Skrze církev máme hlásat Boží království - je mezi námi a je
pro všechny. Z ankety, kterou uskutečnil v Praze br. Fajfr (oslovil náhodné chodce a
položil jim otázku: „Co se vám vybaví, když se řekne církev? Je pro vás církev pozitivní
nebo negativní? Jakou barvu byste spojil s církví?) je evidentní, že lidé do 20 let nemají
pojem o církvi. Církev už nemůže oslovit a kritika je oprávněná! Je třeba jít ke kořenům
Ježíše, tj. podstata Božská i lidská, Ježíš je Bůh i člověk. I církev má dvě podstaty - Boží a
lidskou. Lidé touží po Ježíši. Bez Ježíše je církev jen sdružení. Ideální obraz církve spočívá v našem pravdivém následování Krista, je třeba stát se autentickými svědky Ježíše.
Pokud svět postrádá v církvi lidskost, vzdalujeme se lidem. Ježíš hlásal B. království a přišla církev! Pokud se
Co se vám vybaví,
soustředíme na církev, může se nám vytratit B. království.
když se řekne církev?
Význam těla Kristova spočívá v přenesení těžiště z budov
a modliteben do světa.
Církev není posledním záměrem s lidmi, tím je B. Království! To přesahuje církev.
Je důležité nejen porozumění B. slovu, ale jít do služeb B. Království! Je třeba, abychom
se nově dívali do Bible a prověřovali, co děláme. Teologie máme dost, potřebujeme
prověřovat, jak žijeme svou víru v životě, doma, v zaměstnání. Z čeho lze čerpat? Duch
Svatý je záruka. Člověk naplněný D. Svatým nese ovoce, má charismata, kterými má sloužit (Sk.1,8). Tak můžeme získat nové zkušenosti, radikální, hluboký pokoj, který nás
zbaví strachu.
Církev je opora a sloup PRAVDY – je třeba být pravdivý! Jsme schopni všeho,
pokud se vzdálíme Kristu. Plačte s plačícími, radujte se s radujícími, tj. pravdivost! Proč
existuje církev? Je to „cvičiště“, abychom dobře žili na pracovišti, v rodině, ve škole.
Jak přinést evangelium Čechům? – viz Ep. Římanům o Židech: Metoda založená na závisti a žárlivosti. Cíl církve české je žít tak, že nám Češi budou závidět. To je cesta k pro---------------------------------------------------------------------- 11
----------------------------------------------------------------------
buzení. Musí se nejdříve obživit česká církev. Nehledejme lepší církev, církev je shromáždění vykoupených lidí.
Šedá budoucnost
Hlavní host konference Karel Řežábek na základě písma J 4, 35 – 36 řekl, že nevidí
budoucnost šedě. Proč Jan mluví o žni, vždyť neviděl probuzení, Mesiáše lidé míjí. Je čas
sklízet, je dobré věřit ve sklizeň, je čas pro sklizeň, i když to není vidět. Nezáleží, jak moc
hříšná je společnost, je třeba nedívat se na překážky, neříkat, že to nejde. Je zřejmé, po
čem lidé neprahnou – doktríny, pravda. Musíme přemýšlet o tom, co vlastně je třeba.
Církev bude šedá, pokud nebude koho poslat na žeň. Co když církev nebude místem, kam
by měli lidé přijít. Církev je nevěstou Krista, miluje ji.
Lidé chtějí chleba, ne recepty. Yancey: Proč se obtěžovat
Lidé potřebují chleba,
s církví! Církev, která miluje člověka, bude člověkem mine recepty.
lována. Církev není to, co si o ní myslíme, ale to, co jsme.
Změnit můžeme jen sebe. Proměna jednoho člověka může
změnit další, jeden sbor až celou denominaci. K tomu, co udělal Bůh v Ježíši, zve i nás.
Stát se slovem, které bude mít tělo a přebývat mezi lidmi. Právě Bůh přebýval mezi lidmi.
Lidé potřebují chleba. Koho vidí, kdo bude přebývat mezi nimi, ne písně a slovo o Bohu.
Bůh má tělo, tím tělem je církev.
Ze seminářů nebo dalších osobních zážitků účastníků jsme pro Vás vybrali:
Sestra Věra Žítková napsala:
Seminář „Když nebe mlčí“ Jiřího Ungera jsem si vybrala záměrně, protože z minulosti, kdy jsme prožívali velmi těžké věci, mám jisté zkušenosti a chtěla jsem je
konfrontovat s tím, co uslyším z úst povolaných. V úvodu padalo mnoho otázek.
Mohu za to já, proč nebe mlčí?
Může být několik překážek: nemáme vytříbené cítění, není správný čas, je to součást Boží výchovy, učí nás zodpovědnosti (neřekne, co máme dělat), jsem mimo
Boží vůli - umět se rozhodnout. „Otrok neví, co činí jeho pán, přítel to ví.“ Být ve
vůli svého Otce. Naučit se vládnout, ne se nechat jenom vést, ale spolupracovat na
jeho díle. Dal nám svou moc, abychom spolupracovali na jeho díle.
Proč Bůh nemluví - je více důvodů na mé straně. Často se modlíme a chceme slyšet
hned odpověď.
Jak mluvíme a o čem?
Já a moje potřeby! Jak se modlíme, když nejsme v krizi? Bůh neslyší, pokud je naše
modlitba jen lékem na problémy.
Co je cílem?
Lidé jsou těžce nemocni, jsou neuzdraveni, ale slouží Bohu. Jde o to, kým se staneme v Kristu. „Tlučte a bude Vám otevřeno.“ Máme svobodu, bez donucování se
můžeme rozhodnout, jak vytvoříme vztah s Bohem. Zda dovolíme, aby si udělal v
nás svůj domov, aby byl Kristus v nás. A nebe mlčí. Bůh nechává rozhodnutí na
nás, jsme svobodni.
Extrémem může být posedlost Božím vedením, chceme být vedeni v každé maličkosti, jsme neschopni nést zodpovědnost. Ale my máme Boží plnost zralého lidství.
Naše modlitba má být zaměřena na Boha ne jen na problém.
---------------------------------------------------------------------- 12
----------------------------------------------------------------------
Jsme naučeni jedné formě komunikace s Bohem. Nemáme zkušenosti. Měli bychom
zkusit být v tichu jen s Bohem, jen tak beze slov. Kdo toto prožil, uzná, že je to
úžasné!
Jak poznáme odpověď?
Tak jak rosteme v Kristu. Jsou výzvy, na které nemáme. Podstatné je naučit se věci
od Boha, které nejsme schopni naučit se sami. Podstupovat i rizika, bez rizika není
růst. Je nutné představit si, co pro nás Bůh připravil, co nám dal a z Boží milosti žít.
Bůh mluví i beze slov – významné mlčení Boží.
Jen pro povzbuzení ostatním: Ta noc v tělocvičně ve spacáku na karimatce, před kterou
jsem byla varovaná svými blízkými, proběhla naprosto bez problémů, spala jsem jako batole, chce to jen víru a špunty do uší.
„Co dnes hledají hledající“ – seminář Ela Mančalová
Převážná většina účastníků byli mladí lidé – studenti. Co mě překvapilo, byla jejich
otevřenost, ochota klást otázky (i provokativní) a rovněž na otázky pohotově reagovat a
perfektně argumentovat. Na otázky, kdo a co hledá, padaly odpovědi:
 není nehledající člověk,
 lidé hledají stále stejné věci - zdraví (církev selhává, není slyšet o uzdravování –
kde jsou dary?),
 lásku, ale dnes je ceněna nezávislost, častý rozpad vztahů,
 blízkost, přijetí,
 pokoj, ale na druhé straně nacházejí náhrady (orientální cvičení),
 zábavu, ale náhražka prožitky,
 identitu – hledání vzorů, sportovní vítězství,
 krásu, talent,
 nadpřirozené jevy.
Vyloženě negativní hodnoty: sláva, bohatství, nesmrtelnost, únik z reality, užívání
drog, překonávání možností (adrenalin), mystika zaměřená na odkrytí budoucnosti,
hledání pokladů, moc, vliv, ovládání druhých. A tak často lidé nacházejí vnitřní
prázdnotu, samotu, nesvobodu, otroctví, neúspěch, zklamání, méněcennost, neschopnost řešit problémy.
Co hledají věřící a nevěřící – rozdíl?
Hledají podobné věci, jen to občas halí do duchovního kabátu (= odpověď jednoho
ze studentů). Věřící touží po stejných věcech, rozdíl je v preferování jiných hodnot
a volí jiné cesty. Máme cíl v Ježíši Kristu, víme, kam směřujeme. P. Bůh nás ale
často vede jinou cestou, než jsou naše tužby. Člověk byl stvořen tak, aby hledal
Boha. Ale pro nás je důležité, že Bůh hledá člověka. Pro nás z toho vyplývá jeden
úkol, svědčit našim životem každý den, aby lidé hledali Pána Boha a my abychom
aktivovali hledání hledajících lidí a přiváděli je k Pánu.
Sestra Daniela Střihavková k tématu br. Nováka pro sborový list připojila myšlenku z
knihy „Dotknout se neviditelného Boha“:
BŮH STVOŘIL ČLOVĚKA, PROTOŽE MILUJE PŘÍBĚHY!
Bůh sám je Tvůrcem i vypravěčem strhujícího a dramatického MEGA příběhu, zahrnujícím všechny lidi – všechny generace – i celé národy - napříč věky, staletími i
celými dějinami lidstva.
---------------------------------------------------------------------- 13
----------------------------------------------------------------------
Pán Ježíš Kristus, Boží Syn - ve svých podobenstvích také vypravuje příběhy, krátké a výstižné a hlavně pro nás všechny tak velmi potřebné a poučné.
Bible je také plná příběhů - od Abrahama, přes Mojžíše až třeba k Saulovi z Tarsu.
Procházíme-li touto Knihou knih od Genesis po Zjevení, nacházíme nejrůznější příběhy, které se vinou jako červená nit od stvoření světa a směřují až do věčnosti. Je
fascinující si uvědomit, že i my, jeden každý z nás, jsme součástí tohoto MEGA příběhu!
Mám za to, že když např. přijde nový človíček k nám do Archy, postaví se na stupínek a vypráví svůj životní příběh o své jedinečné a originální cestě k Bohu, tak že
Pán Bůh takovému vyprávění pozorně naslouchá a žehná mu, protože On má naše
upřímná osobní svědectví opravdu velice rád. :-))
A ještě jedna věta mě na konferenci velmi zaujala:
Křesťan v každém okamžiku svého života může říci, že to největší, nejlepší a
nejkrásnější máme stále ještě před sebou :-))
Sestry Lydie Kalvachová a Eva Heinová kromě jiného absolvovaly seminář „Jak předejít
majetkovým sporům“, který přednášel bratr JUDr. Jan Luhan.
Jsou dva principy, které uplatňuje Bůh – spravedlnost a milosrdenství. Hned v úvodu uvedl příklady ze Starého zákona /Abraham, /Luk.12 Izáka, Jákoba, ../, které
jsou pro nás vzorem, jak se zachovat v těchto situacích. I v zákoně najdeme stejné
principy, jakým způsobem spory řešit / Luk. 12. kap. 13.-15.verš, 1. ep. Timot. 6.
kap. 6-12 verš/. Tento přístup je možný jen z Boží moci. Spory majetkové se nevyhýbají ani věřícím lidem. Nejčastější jsou spory dědické. Je třeba s nimi počítat a
předcházet jim / počítat s tím, že lidé nesplní to, co slíbí /. Mít ve věcech pořádek –
vést si záznamy. Znát svá práva i práva druhých. Musíme se dívat do budoucna,
aby spory o dědictví neměly dopad až na naše děti. Pokud je to možné, vyřešit tyto
spory s dětmi brzy, už za života, a to zcela otevřeně (vzít jako realitu, že jednou
odejdeme). Někdy není nutné dělat závěť, ale dát věci do pořádku včas, protože je
zde nebezpečí, že starý člověk se pak může nechat zmanipulovat. Pokud musí nastoupit soud, ukazuje na selhání věřících lidí. „Zdali nevíte, že nespravedliví dědictví království Božího nedosáhnou?“ /1. Kor. 6.Kap./
„Jak rozumět současnému islámu“ - postřehy ze semináře Dana Drápala připravila sestra Dagmar Kalvachová Dubinská.
➢ v ČR máme nejméně muslimů v Evropě (několik tisíc). Většinou jsou vlažní, jako
tzv. křesťané u nás. Souvisí to s mentalitou v naší zemí – udržet zápal pro cokoli u
nás je těžké, a tak ochladnou i muslimové, ale v roce 2050 ve Francii začnou mít
muslimové početní převahu (nepřijde-li něco nepředvídatelného).
➢ postmoderní společnost nechává člověka hladového – člověk je stvořen pro nějaké
uctívání. Každý z nás na něčem visí. Někdo na Bohu, někdo na něčem jiném.
➢ mladá generace muslimů v Evropě má jiný vztah k islámu než kdysi na venkovech,
jako u nás mladí křesťané ke katolíkům v začátku 20. století.
➢ radikální přístup je hrozný – jak muslimský, tak křesťanský (Armáda sv. Ducha
atd.)
➢ islám se dá interpretovat mírumilovně.
---------------------------------------------------------------------- 14
----------------------------------------------------------------------
➢
➢
➢
➢
➢
➢
➢
➢
➢
➢
➢
➢
➢
➢
➢
➢
➢
➢
➢
➢
➢
➢
prezident Bush a ostatní říkají – vraťte se ke kořenům – je to velká neznalost
problému.
Mohamed byl pouštní bandita v bojovném kmenu v Arábii a např. dohlížel na vraždění 600 – 900 Židů, nechal zabít matku spících dětí – psala o něm posměšné
básně.
čím měl Mohamed víc moci, tím byl horší.
Arábie musí být čistě muslimská.
korán se čte špatně, dá se různě vykládat.
radikálové: podle koránu se žít v moderní době nedá, chtějí rušení bank, kamenování atd. Když věděli, že půjdou na smrt, vždy dokázali, že to není podle koránu a měli pravdu – podle koránu se žít nedá.
v 11. a 12. století chtěli korán reformovat (byl to pokus – co se rodilo, to znělo filozoficky přijatelně, mohlo to vypadat jinak), ale prohráli.
islámská teologie s mantinely, za které se jít nedá.
v křesťanství se praktikoval trest smrti, my s tím můžeme souhlasit, či ne. V islámu
ta svoboda není.
není tu odluka církve od státu, vždy jsou víc muslimové než občané, spíš se identifikují s náboženstvím než se státem.
jiné to je v Íránu – ten se snaží prosadit jako vedoucí islámského světa (před Chomeiního revolucí to nebylo).
muslimové neuvažují stejně jako my. Mají jiné hodnoty – hodně dětí, i když je málo
místa, populace stoupá, v Maroku bude 3x víc lidí než ve Španělsku. Za naší 1.
republiky měl Irák 3,5 mil. obyvatel – dnes 21 mil. ČSR 15 mil. – dnes stejně.
všechny arabské země vyvážejí ropu, až dojde, bude tolik lidí, co nebude mít co dělat, nedovedu si představit co bude – asi tažení na sever – jinak bude hladomor.
nemají kritické myšlení a úctu k jinému názoru. My máme pocit, že myslí jako my,
a oni zase myslí, že myslíme jako oni. A protože je Evropa tzv. křesťanská, tak oni
myslí, že všechno zlé – např. pornografii – že dělají křesťané.
mluvíte-li s nimi osobně a nezmíníte Izrael, jsou milí a duchovní. Neumějí však přijmout jiné názory.
teprve teď si na Západě uvědomují, že jsou muslimové jiní. Nechtějí připustit, že to
je duchovní problém.
že lidé islámu tak věří, se nemůžeme divit. Vždyť od r. 650 se 5x denně z minaretů
ozývá lež – Není jiného boha kromě Alláha, Mohamed je prorok (není!). Je to lež.
Budete–li toto poslouchat celý život a celé generace, budete tomu věřit také.
v Íránu jsou na tom hůř než za Šáha, všude, kde se dostanou k moci, jdou ekonomicky na dno. Drží je pouze ropa.
Íránci poslouchají křesťanská vysílání v perštině, izraelský rozhlas, hodně se jich
obrátilo. Oficiálně nikoho nepronásledují, ale nechají je nenápadně zabít třeba výrostky.
Írán není bez šancí, trochu demokracie tam je.
s registrací u nás nesouhlasím, chtěl bych, aby konverze od islámu nebyla trestná.
Budu tolerantní, až budou oni k jinověrcům.
evropská civilizace byla dobrá, ale už se hroutí – odstupuje od křesťanství – je mi
z toho smutno…..ukončil seminář Dan Drápal.
---------------------------------------------------------------------- 15
----------------------------------------------------------------------
Na semináři „ Jak pěstovat společenství s Bohem“
br. Řežábek zdůraznil potřebu komunikace, nebát se zkoumat „hlubiny Boží“
prostřednictvím Ducha Svatého. Jít od „klišé“ k hlubším a riskantnějším formám
komunikace, najít odvahu vyjádřit své pocity a potřeby. Z Boží strany je plná důvěra a otevřenost pro nás! Modlitba a Bible jsou samozřejmě základní a nejdůležitější
nástroje komunikace.
A ze svědectví bratra Řežábka o chvále jsem si poznamenala:
...UCTÍVAT znamená padnout na tvář a chválit Pána. … Pravé uctívání je tam, kde
člověk dospěje k přátelství s Bohem. … Chvála je způsob, jak vyjádřit kým pro mne
Bůh je. … Na prvním místě nemáme svědčit o Ježíši, ale na prvním místě máme být
s Ježíšem a pak máme o čem svědčit.
Pro sborový list připravila Dagmar Kalvachová Polabinská
a ostatní účastníci konference.
Svědectví
PŘÍBĚH ŽENY,
KTERÁ
EVANGELIZOVALA,
ANIŽ O TOM
VĚDĚLA
Vzpomínka na sestru Dagmar Drahokoupilovou
– svědectví sestry Jiřiny Ubralové.
Pracovala jsem 20 let jako účetní na MěNV v Ronové nad
Doubravou. S měsíční uzávěrkou jsem jezdila na ONV
v Chrudimi. Při této příležitosti jsem si nemohla odpustit
zajít do obchodu s látkami, kde jsem pozorovala jednání
její vedoucí s dalšími zaměstnanci, tak mě svým jednáním
zaujala. Prohlížela jsem si látky jakoby kupující a přitom
čerpala z paní vedoucí její laskavost a energii. Nechápala
jsem tenkrát, že vlastně má něco navíc, tehdy jsem neměla o Boží milosti ani ponětí, jen
jsem nechala působit blahodárnost jejího vlivu i na mě. Nikdy jsem si nic nekoupila, ale
odcházela jsem obohacena něčím, co bylo tehdy pro mne záhadou.
Léta minula, já se vrátila do svého rodného domu v Pardubicích, prožila smrt mého
syna Borka a na evangelizaci Billyho Grahama v roce 1992 znovuzrození. Kolikrát jsem
vzpomínala na tu dobrou paní, co rozdávala jen tím, že existovala. Mohlo by tím toto vyprávění končit, ale kdepak. Znovu jsme se setkaly, a to na sborové dovolené v Rybništi,
kde sestra Drahokoupilová vévodila v kuchyni. Ale ani tam nebyla normální kuchařkou –
vymýšlela různé pozornosti nejen při stole, žádné svátky nás všech nenechala projít bez
dárků vlastnoručně vyráběných. Spřátelili jsme se a s radostí setkávaly na sborových akcích a sdílely se. Když pak těžce onemocněla se srdcem, upřímně jsem ji odevzdávala
Pánu Bohu a modlila jsem se za její uzdravení. Znovu jsem ji s radostí vídávala a nemohla
jsem ani chybět v Chrudimi v den, kdy si ji Pán vzal k sobě. Byla to žena, na kterou se nezapomíná.
Sestra mi vyprávěla tento příběh cestou na pohřeb s. Drahokoupilové. Požádala nebo
spíš přemluvila jsem ji, aby toto svědectví napsala pro Sborový list. Děkuji sestře Jiřince
a přeji Boží požehnání. Dagmar Kalvachová Polabinská.
---------------------------------------------------------------------- 16
----------------------------------------------------------------------
Biblické úvahy
„Vy všichni jste přece skrze víru syny Božími v Kristu
Ježíši.“ Je to dobrá zpráva. Každý z nás je nazýván Božím
JAKOU
synem, Boží dcerou. Opravdu každý. Nezáleží na věku,
na pohlaví, na vzdělání, na výši majetku. Nezáleží na
VÍRU?
zdraví, nezáleží na nemoci. Nezáleží, zda jsme úspěšní, či
zda právě krachujeme. Každý je ujištěn, že právě on, se
vší svou lidskostí, se všemi svými bolestmi a navzdory svým selháním, je Božím synem,
Boží dcerou v Kristu Ježíši. Skrze – víru. Slovo víra zde má zásadní význam. Ve sboru
v Galacii se zárukou Božího synovství jeho členů zdálo být plnění Božího zákona. I nám
se dnes může zdát, že Božím synem a Boží dcerou jsem tehdy, žiji-li správně, podle Boží
vůle, Božího zákona, a podávám-li solidní náboženský výkon. Tomuto důrazu na
zbožnost zákazů a příkazů, na zbožnost, která si vystačí s poslušností, tomuto našemu
sklonu zakládat si na zachovávání předpisů, ustanovení a nařízení vyslovuje pavlovský
text zřetelné NE. Boží vztah k nám není založen na našem výkonu, našem původu, našich
schopnostech dostát závazkům a splnit sliby. Syny a dcerami Božími nejsme skrze své
dobré skutky, skrze své plnění Božího zákona, skrze své židovství, skrze svou církevní
příslušnost. Syny a dcerami Božími jsme všichni, každý z nás, já i ty, jen skrze víru. Skrze
víru. Jenže – jakou víru? Jaká je ta biblická víra? Především – je to důvěra. Novozákonní
výraz pistis, starozákonní emúná i latinské slůvko fides ono české víra poněkud přesahují
– víra zde není jen víra, blíží se spíše důvěře. Biblická víra je především důvěra. Jak
ovšem popsat víru – důvěru, skrze kterou jsme syny a dcerami Božími v Kristu Ježíši?
Jaká je ona víra, důvěra, jíž jsme – sola fide – spaseni? Jak zní základní vyznání víry?
Myslím si, že stojí za to všimnout si dvou nenápadných, zato velmi zásadních a velmi starých vyznání víry – jedno je starozákonní a jedno novozákonní. V protestantském
prostředí se sice nosí spíše jiná vyznání – apoštolské, augsburgské, helvétské, česká
konfese – ty však sbor v Galacii tehdy nepoužíval. Galatský sbor musel ovšem nutně znát
právě ona dvě, nám dnes nenápadná, tehdy však velmi zásadní vyznání víry, jedno starozákonní a jedno novozákonní. To starozákonní je velmi staré židovské vyznání, šema –
„Izraeli, slyš : Hospodin je náš Bůh, Hospodin jediný“. Nabízí se myšlenka, že onen základní způsob víry je radikální monoteismus, jednobožství – skutečný Bůh je pouze jeden,
ostatní jsou modly. Jistě to má svou platnost – nicméně si nemyslím, že smysl textu se zde
vyčerpává. Hebrejská syntax umožňuje čtení textu ve smyslu : Bůh je Hospodin, právě
Hospodin. Tedy : jen ten bůh, který jedná jako Hospodin, je skutečný Bůh. Z celé
škály starozákonních Božích jmen : El, Elohím – tedy prostě Bůh, nebo El Šaddai – Bůh
všemohoucí, či El Eljón – Bůh nejvyšší, El Kanná – Bůh žárlivý, je jménem skutečného,
jediného Boha především ono nejasné čtyřpísmenné JHVH. Překládáme je jako Adonai
(Pán), pro nás Slovany Hospodin. Boží jméno „Hospodin“ souvisí s Božím jednáním vůči
člověku. Skutečný Bůh je Hospodin, když vyvádí Izraelity a s nimi i nás z otroctví, skutečný Bůh je Hospodin, když Izraelitům i nám dává druhou šanci po sinajském tanci kolem zlatého telete (a po ní třetí, čtvrtou, třiadevadesátou). Skutečný Bůh je Hospodin,
když vrací zdraví pohanskému vojevůdci Námanovi. Skutečný Bůh je Hospodin, Bůh
Abrahámův, Izákův, Jákobův, Mojžíšův, Davidův, Izaiášův, Bůh můj a tvůj. Skutečný
---------------------------------------------------------------------- 17
----------------------------------------------------------------------
Bůh je Bůh odpuštění, Bůh milosrdenství, Bůh nových šancí, jedním slovem – Hospodin.
„Hospodin“ je Boží jméno, které vyjadřuje Boží blízkost člověku, smilování, soucit.
„Hospodin“ – to je výraz Božího zájmu o člověka, Božího sestoupení k člověku. „Hospodin je náš Bůh“ tak vyjadřuje – ten Bůh, který má o nás zájem, ten Bůh, který nás má rád,
je náš Bůh. Následující text uvedené šema doplňuje – budeš milovat Hospodina celým
svým srdcem, celou svou duší, celou svou silou. Toto prastaré vyznání víry hovoří o milujícím Hospodinu, který jediný je Bohem.
Ono novozákonní nenápadné, ale ve své době podstatné vyznání víry je skryto již
v samotném jménu Ježíše Krista. Nejstarší novozákonní vyznání zní: „Ježíš je Kristus“.
Tvoří svorník staré a nové smlouvy, starého a nového Zákona tím, že vyznává : tento
novozákonní Ježíš je starozákonní Kristus (Mesiáš), tento Ježíš přímo souvisí s oním
Bohem, který se vůči člověku chová jako Hospodin. Tento člověk, Ježíš, který ještě
včera visel na kříži, je Kristus : Pomazaný, Mesiáš, Bohem darovaný zachránce, Spasitel.
Že Ježíš je Kristus znamená, že ten, který uzdravil Jairovu dceru, nakrmil zástupy, vyhnal
démony z posedlého, zachránil před smrtí cizoložnici, vzkřísil Lazara, neodsoudil Jidáše a
odpustil svým katům, ten Ježíš, který tak miloval člověka, až byl člověkem přibit na dřevo
kříže, ten Ježíš neskončil svůj život tragédií na Golgotě, kříž jej nevymazal z dějin, protože v životě pomazaného, Mesiáše, Krista, nemůže mít člověk a jeho kříž poslední slovo.
Tak tedy – jaká že je ta biblická víra? Je to víra (lépe důvěra) – že Bůh je Hospodin.
Že Bůh je milující, soucitný, milosrdný, stojí o nás, o mě, o tebe. Je to víra (lépe důvěra) –
že Ježíš je Kristus, že z moci milujícího Boha uzdravuje, odpouští a dává naději tam, kde
už žádná není, že z moci milujícího Hospodina se postavil s konečnou platností mezi nás
a vše, co nás ohrožuje a děsí.
Tato víra, tato důvěra dává možnost spolehnout se cele na milujícího Boha a
narovnat své vztahy k němu, k bližním i sami k sobě, a to navzdory naší slabosti,
navzdory našim minulým, současným i budoucím selháním, navzdory našim neúspěchům,
navzdory našim krachům. Tato víra, tato důvěra vůči Bohu je, jak píše Martin Luther, jediný dobrý skutek, který jsme schopni Bohu přinést.
A výhradně skrze tuto víru jsme, bratři a sestry, syny a dcerami Božími v Ježíši
Kristu.
Jan Vojvodík
Trocha humoru neuškodí
●
●
●
●
●
aneb opsáno ze Sborových listů
Kazatel v neděli hovořil krátce, k potěšení všech posluchačů
Z důvodů onemocnění kazatele se nekoná středeční „uzdravovací shromáždění“
Dnes jsme slyšeli hudbu G.F.Händela, kterou skladatel složil k 300. výročí svého
narození
Pamatujte na svých modlitbách na všechny, kteří jsou nemocní z našeho obecenství
Téma kázání příští neděli bude „Co je to peklo“. Před bohoslužbou si můžete přijít
poslechnout zkoušku naší hudební skupinky.
Vladimír Lukáš
---------------------------------------------------------------------- 18
----------------------------------------------------------------------
Svědectví
Mojí mamce začala ve 24. týdnu těhotenství vytékat
voda a musela být převezena do hradecké
CO BŮH UDĚLAL plodová
nemocnice. Miminku hrozila infekce. Mamce bylo velmi
špatně a pak se objevily další špatné zprávy. Ale my a
PRO MĚ
známí jsme se asi tři měsíce intenzivně modlili a FiA MOU RODINU naši
lípek přišel na svět 2.3.2004 sice předčasně, ale zdravý.
Mamka potom asi rok a půl nemohla dobře spát.
Filípek byl měsíc v inkubátoru (velmi maličký) a
měsíc ve vyhřívané postýlce. Všechno nakonec dopadlo dobře a Filípek nebyl postižený.
Když mu byl asi rok, nějaký doktor řekl, že za takových okolností neskončí postižené jedno dítě ze sta…
Toto období bylo těžké i pro mě, ale díky všem modlitbám je Filda úplně
v pořádku.
Autorem svědectví je David Radosta z awanského klubu Pochodní. Své svědectví zapsal
v rámci tzv. Aktivity - Misie. Awaňáci se tam učí pamatovat na své nevěřící kamarády,
zvát je do společenství křesťanů, modlit se za ně. A taky mají možnost vyzkoušet si, jaké to
je mít biblický program pro ostatní nebo vyprávět druhým svědectví. Tak tohle je jedno
z nich.
Svědectví
Milé sestry, bratři, přátelé – můj nynější „duchovní“
domove. Děkuji za Vás Pánu Bohu. Nemyslela jsem si, že
RÁNO
ještě budu psát do Sborového listu. Jsem už ve věku, ve
kterém “není zalíbení“. V Bibli, v knize Kazatel, je velmi
PO VZKŘÍŠENÍ
přiléhavě vylíčeno, co lidi ve stáří postihuje. Vím, že přiznat si své nedostatky je normální. Ovšem nebylo by dobré, kdyby naříkání vyznělo jako výčitka Stvořiteli. Ve 12. kapitole knihy Kazatel ve výčtu
pomíjivosti života zní nakonec radostně – prach se vrací do země a duch ke Stvořiteli, který jej dal. Co lepšího může být než být se svým Otcem. Apoštol Pavel se také nehrozí
„rozdělení“ – je to samozřejmé. Náš život je omezený časem a pomíjí. Přijímám tuto skutečnost ve svém věku pokorně a vděčně. Vyznávám, že Pán Bůh je má síla, pomoc vždycky hotová. O tom, jak mě Pán Bůh od mládí vedl, dal poznat spasení, jsem už do SL
psala v roce 2004. Teď už mi jde psaní těžko. Ale denní přítomnost ochrany, pomoci,
trpělivosti, lásky mého Spasitele je úžasná, v maličkostech i velkých věcech. Stále mám
za co děkovat.
K tomuto psaní mě ale přivedla báseň, kterou jsem slyšela v roce 1993 recitovat v děčínském sboru. Věnovala mi ji maminka jednoho našeho bratra. Kéž je pro nás všechny radostí ve všech životních svízelích skutečnost, že „je ráno po vzkříšení“. Láska našeho
Pána, Spasitele spojuje Boží rodinu, ať je kdekoliv a v jakémkoli věku. To je důvodem mé
chvály – zní mi v srdci chorál „Tebe Bože chválíme…“.
---------------------------------------------------------------------- 19
----------------------------------------------------------------------
Náš život
PŮJČTE SI
VE SBOROVÉ KNIHOVNĚ
Žijeme život svůj – a nevíme ani jak…
Nad hlavou hrozeb temný mrak,
hluboko v srdci pocit dlužníka.
ODPUSŤ A ZAPOMEŇ
Lewis Smedes
„Neodpuštění je vězení, do kterého
zamykáme sami sebe.“
Autor nabízí praktické rady, jak druhému
skutečně odpustit a zároveň osvobodit sám
sebe.
Žijeme život svůj a cítíme, jak uniká…
Naplněný starostmi a chvatem –
bolavá srdce skrytá pod kabátem.
ROZBITÉ SNY
Larry Crabb
Někdy nám Bůh bere naše sny o šťastném
manželství, hodných dětech, smysluplné
práci a dobrém zdraví, aby nám dal
mnohem víc: trvalou a hlubokou radost ze
setkávání s ním a prožíváním jeho
přítomnosti.
Abychom k tomu dospěli, Bůh dopouští,
aby se ty naše sny zhroutily.
Dovolí, aby nás to bolelo a nezasahuje,
aby nás z toho dostal …
DOPORUČUJI !!!
Žijeme život svůj jak všichni lidé kolem.
Zachváceni stejným nepokojem,
ale hluboko v srdci pocit viníka…
Žijeme život svůj a vidíme jak uniká,
ale my nechceme být jen diváky,
propadnout netečně koloběhu světa,
nechceme promarnit nám darovaná léta,
nechceme žít život v žaláři…
My víme, kdo je Láska.
My víme, kde je radost.
My víme, kdo dá naději…
Slyšíme slovo evangelia: Pane, ukaž nám znovu,
jak potřebujeme živou víru!
Žijeme život svůj, už blednou noční stíny,
odchází nepokoj a smazány jsou viny…
Žijeme život svůj – je ráno po vzkříšení!
Karolína Kvasničková
ČTYŘI OBDOBÍ MANŽELSTVÍ
Gary Chapman
Čtyři období nejsou dána ani věkem
manželů, ani dobou trvání jejich vztahu a
každá dvojice prochází střídáním těchto
úseků.
Autor poukazuje na úskalí jednotlivých
období a snaží se ukázat cestu zpět –
k radostnému soužití.
Kromě precizní definice jednotlivých
období přináší i hluboký vhled do řešení
konfliktních situací a nedorozumění.
HRANICE V CHOZENÍ - Jak
správně hledat životního partnera.
Henry Cloud, John Townsend
Cílem této knihy je pomoci mladým lidem
najít tajemství úspěšného chození a
vyhnout se možným nástrahám.
Irena Hambálková
Trocha humoru neuškodí
aneb ze života církví
Student, budoucí kazatel, vyrůstal odmalička ve velkoměstě, takže ani pořádně neznal
hospodářská zvířata jako je kůň, kráva, slepice, husa… Zamiloval se ale do věřící dívky,
která byla naopak z venkova a milému studentovi se na venkově velice zalíbilo. Když
dostudoval a nastupoval do služby na své první místo, byl to právě venkovský sbor. Měl
první kázání, kostel plný, manželka v první řadě. Mladý kazatel, aby zaujal své posluchače, začal osobně: „Vyrůstal jsem ve velkoměstě, a dokud jsem nepoznal svoji manželku,
tak jsem ani nevěděl, jak vypadá kráva ….!!!“
Vladimír Lukáš
---------------------------------------------------------------------- 20
----------------------------------------------------------------------
Ze života sboru
Milí přátelé. V těchto dnech si připomínáme deváté výrootevření Archy a to znamená, že za rok to bude oslava
BLÍŽÍ SE KULATÉ čí
výročí kulatého. Při té příležitosti si uvědomuji, že se nám
VÝROČÍ ARCHY zatím nepodařilo podchytit pro budoucí generace všechno, co se v Arše za tu dobu událo. A že toho bylo požehnaně. Díky bratrovi J. Kostomlatskému máme velice
pěknou kroniku zachycující práci naší Církve v Pardubicích od mlhavé prehistorie až do
otevření Archy v roce 1998. Díky bratrovi Vopelákovi a jeho spolupracovníkům, máme
ve zdařilé publikaci podchyceno celé období příprav a budování Archy. Bratr A. Šenkýř
vede vzácným způsobem kroniku v Kvasíně (mohli jsme s obdivem prohlížet při slavnostním shromáždění v Kvasíně). V Pardubicích nám ale v současnosti kronikář chybí a je to
velká škoda. Jestli na tomto poli nezačneme hned pracovat, už se nám těžko s přibývajícími lety podaří dát kroniku do takového stavu, aby v ní nic nechybělo v návaznosti na bohatý běh událostí v našem sborovém životě.
Obracím se na vás proto s dvěma výzvami:
● hledáme ochotného a také trochu k této práci obdarovaného a zapáleného
člověka, který by se dal s několika spolupracovníky (pro začátek nutnost) do vedení kroniky
● hledáme pro začátek této práce spolupracovníky především z řad fotografů, kteří
by byli ochotni prohlédnout své fotoalbum nebo prohrabat obálky, či krabice a
vhodnou fotodokumentaci, zachycující sborový život v Arše (ve všech oblastech) v posledních 9 letech, dát k dispozici
Zatím pro zajištění rozběhu této práce beru zodpovědnost na svá stará bedra a budu čekat
na ochotné spolupracovníky a hlavně kronikáře (platí pro oba rody: mužský i ženský).
Kronika sboru, to je vlastně kniha, která dosvědčuje pravdivost 7. verše 63. kapitoly
proroka Izajáše: Milosrdenství Hospodinovo budu připomínat, Hospodinovy chvályhodné činy, všechno, jak Hospodin nás odměňoval, velkou jeho dobrotu….
Na novou kroniku se spolu s vámi těší V. Lukáš
Ze života sboru
Celý výlet začal jako obvykle na parkovišti za ČEZ arénou v Pardubicích, kam se asi tak patnáct minut před
SBOROVÝ VÝLET plánovaným odjezdem začali pomalu trousit účastníci záNA SLOVENSKO jezdu na Slovensko. Tentokrát nenastal problém, že
bychom museli čekat na nějaké opozdilce z řad sborovníků, ale zato se muselo čekat cca jednu hodinu na řidiče
autobusu, který se prý zdržel v zácpě díky nějaké bouračce. No…, konečně jsme se napakovali do busu a tradááá na Slovač. Cesta proběhla v pohodě, a tak jsme asi tak kolem
deváté večer dofrčeli do cíle na Slněčná jazera do města Senec. Tam byly trochu šachy
---------------------------------------------------------------------- 21
----------------------------------------------------------------------
s tím, kdo kde bude spát, ale náš skvěle připravený organizátor Petr Kotas st. vše s přehledem vyřešil, a šlo se na kutě.
Pátek pro mnohé z nás začal otravným zvukem osobního budíku v tak nekřesťanskou hodinu, v 7:00. Pak hurá na snídani, pokec se známejma, vypít kafe, džus,
dojíst vajíčka, párečky atd. a svižným krokem do busu, protože nás čekal dlouhý, ale super den. Naše první zastávka byla v továrničce, kde se vyrábí slovenská majolika, což je
ručně malovaná keramika. Měli jsme tam domluvenou exkurzi a řeknu vám, byla to fakt
super podívaná. Myslím, že mnoho z nás naprosto nechápalo nic, jak ti lidé dokážou něco
tak krásného vlastnoručně vyrobit, no proste haluz. Po vybrakování místního firemního
obchůdku s produkty keramičky jsme už uháněli směr Vinársto Doľany na další exkurzi a
hlavně na degustaci vína, jež slibovala pohodové odpoledne a náladu. Pan majitel nám
ukázal vinohrad a do detailu vysvětlil, jak se víno pěstuje a takové ty serepetičky kolem.
Co se týče samotné exkurze vinařstím, řeknu vám, že je to teda věda a alchymie. Všude
samé nerezové tlakové nádoby, hadičky, displeje s čísly atd. Teď ale už k ochutnávce
vína. Za sebe můžu říct, že víno bylo vinikající, měli jsme z něj cítit různé typy ovoce (já
necítil nic) a učili jsme se, jaké vlastnosti by dané víno mělo mít a tak. Posléze opět následoval nájezd „kobylek z Pardubic“ do obchůdku s vínem, nakoupit dary a pak už odjezd, směr náš hotel. Po večeři se sedělo a povídalo v kavárně, zatímco my, mladší duchem i věkem, jsme využili hotelovou saunu a bazén k relaxaci a k vodním bitkám.
Sobota měla být ve znamení velkého cestování. Dopoledne jsme měli naplánovanou
návštěvu hradu Kameň a odpoledne Bratislavu. Bohužel pro nás se pan řidič jaksi nevybavil mapou Slovenska, a tak se skoro každou křižovatku ptal mého taťky, kam má jet a
kde má uhnout. No, nutno podotknout, že můj taťka na tuto situaci nebyl připraven, a proto nutně muselo následovat bloudění. Po trochu delší oklice jsme dorazili na již zmíněný
hrad a mazali na domluvenou prohlídku hradu. Hrad byl moc pěkný a zajímavý, i paní
---------------------------------------------------------------------- 22
----------------------------------------------------------------------
průvodkyně mluvila hezky, takže fakt veget. Po prohlídce opět následoval přesun do hotelu na oběd, na který nám díky bloudění zbylo asi 30 minut a pak směr Bratislava. Asi
nemá cenu líčit vše, co jsme prožili v Bratislavě, jen snad stačí říct, že jsme si Bratislavu
prohlédli jak z výletní lodi, tak i během pěší procházky městem. Po pozdním návratu jsme
všichni rychle mazali na kutě, abychom byli připraveni na finálový nedělní den.
V neděli jsme se všichni sbalili a po společné snídani jsme vše naložili do busu, zamáčkli slzu a vyrazili do Bratislavy na shromáždění. Po již standardním bloudění jsme se
dostali do sborové budovy, kde jsme si zabrali nejlepší místa k sezení a čekali, až to vše
začne. Bratislavský sbor slavil 30 let od otevření modlitebny, takže mega nátřask lidí, zpíval smíšený sbor, hrálo smyčcové kvarteto, no prostě to měli fakt super vymakaný. Po
shromáždění jsme byli všichni pozváni na společný oběd, kde se sedělo, pilo, debatovalo
a pamětníci vzpomínali na stavbu modlitebny, neboť i tehdejší pardubická mládež se podílela na stavbě. Po obědě bylo volno, asi tak hodinu nebo dvě, což naši lidé využili ještě
k zevlování po městě, k návštěvě kavárniček a o půl třetí jsme už uháněli na západ do ČR
a Pardubic.
Dojeli jsme v pohodě a bez problémů, a tudíž závěrem chci tímto poděkovat organizátorovi Petru Kotasovi st. za super výlet a všem účastníkům za pohodovou náladu po
celou dobu výletu.
Petr Kotas ml.
Dětem - SOUTĚŽ
Najděte a zaškrtněte do osmisměrky níže vypsaná jména a napište, která z nich se vyskytují u jmen postav v Bibli. Jména můžete hledat ve vodorovném, svislém a šikmém směru.
Ze zbylých písmen vytvořte tajenku (23 znaků).
ADAM
AGEUS
ALAN
ALEXANDRA
BARBORA
BEDŘICH
CECÍLIE
DANIEL
DAVID
DENISA
EDITA
EMA
ESTER
EVŽEN
FILIP
FRANTIŠKA
GABRIEL
HANA *EVA
HUGO
IVA
IZAJÁŠ
JAN
JEŽÍŠ
JOZUE
JÓB
JUDA
KLÁRA
LUKÁŠ
MAREK
MATOUŠ
MOJŽÍŠ
OZEÁŠ
SAMUEL
SÁRA
RÚT
*JANA
A
O
Š
Á
K
U
L
E
U
M
A
S
CH
O
R
A
S
I
N
E
D
I
T
A
J
Š
T
L
D
N
Ě
D
I
V
A
D
CH
U
Š
A
E
A
N
P
O
L
M
Á
I
O
D
Á
K
I
N
H
A
E
Í
J
Ř
T
Z
A
J
Š
R
I
N
R
X
C
D
A
N
E
T
A
I
B
E
E
O
D
E
M
A
R
Á
Ú
Z
T
A
L
Ž
B
B
C
L
J
H
Š
R
I
N
G
V
V
R
H
A
N
A
U
M
V
E
A
U
H
*E
A
É
M
D
N
G
A
J
U
R
U
T
N
B
B
Ó
J
A
O
R
E
Z
F
S
A
!
P
I
L
I
F
M
E
Ž
O
E
*J
S
U
E
G
A
R
Á
L
K
Í
J
A
R
Á
S
Š
Í
Ž
J
O
M
!
Š
!
Své řešení odevzdejte spolu se svým jménem
Kristýně Widenské nebo Pavlíně Kalvachové do 2.12.2007
---------------------------------------------------------------------- 23
----------------------------------------------------------------------
Služba
Vzpomínám si jak jsem jezdívala na tábory s dorostem ze
sousedního Hradce Králové. Jednou z vedoucích dorostu
KLUB
byla Irena Švojgrová. Od té doby uběhlo už pár let a Irena
začala pracovat pro misijní organizaci Caleb´s heart, která
EXIT 316
sídlí v Chotěboři. Díky Irče se mohu nyní i já podílet již
druhým rokem na přípravě letních táborů pro dětský
domov v Nymburce, které tato organizace pořádá. Tato práce mě moc baví, a tak jsem se
rozhodla, že půjdu v rámci školní praxe na 14 dní právě k nim do Chotěboře. Tým, který
dělá velice záslužnou práci je v současné době tvořen čtyřmi lidmi. Třemi Američany a
jednou Češkou, Irčou, o které jsem se již zmínila.
Náplní jejich práce je doučování dětí ze sociálně slabších rodin (převážně Romů),
kteří navštěvují místní ZŠ. Také pro tyto děti pořádají volnočasové aktivity. Pro starší
romské dívky zde funguje klub, kde si vyprávějí biblické příběhy a pro dívky ze střední
školy křesťanský klub v angličtině. A tímto se už dostávám k tomu, co mě oslovilo nejvíce. Byl to klub Exit 316. Pořádají ho pro děti ze sídliště. Moc mě zaujala atmosféra a
způsob, kterým tento klub vedli. Pronajímají kavárnu, kde objednají pro děti např. Kofolu
a chipsy, na začátek si zahrají nějakou hru např. Uno a potom promítají Exit 316. Je to 20
minutový křesťanský publicisticko-vzdělávací program pro mládež. Následuje diskuze na
dané téma pořadu a potom opět aktivity jako desková hra, vyrábění apod.
Nadchlo mě to natolik, že jsem se rozhodla podobný klub zavést v Nechanicích.
Hned po příjezdu jsem kontaktovala Petru Stránskou z hradecké CB, která v Nechanicích
pořádá křesťanský klub pro děti. Chtěla jsem jí říct o mém úmyslu a zároveň se jí zeptat,
jestli nejsou v jejím klubu nějaké starší děti, které by už potřebovaly trochu jinou náplň
klubu a jiný přístup a mohly případně přejít ke mně. Její reakce byla více než pozitivní.
S radostí mi vyprávěla, jak se modlila, aby se Bůh postaral o děti, které tento rok odejdou
z jejího klubu kvůli věku. Byla nadšená z toho, že Bůh tímto způsobem vyslyšel její modlitby v pravý čas.
Mě to také moc potěšilo a ujistilo v tom, že to po mně Bůh žádá.
Velikým požehnáním je počet sedmi dětí, které na klub Exit 316 budou chodit. Jsou
to děti z dětského domova i z normálních rodin. S přípravou některých aktivit mi budou
pomáhat moje mladší sestry (Nela - 13 let a Verča - 15 let). Ve středu 1.11. proběhne
první oficiální setkání, tak doufám v Boží pomoc a vedení. Těším se na to, že Pán Bůh
bude skrze tento klub jednat v životech dětí, které sem budou chodit. Modlím se, aby
děcka mohla dospět k nejdůležitějšímu životnímu rozhodnutí, a to přijmout Ježíše Krista
jako svého Spasitele.
Jsem si ale vědoma toho, že satanovi se tato aktivita nebude líbit, a proto Vás prosím
o modlitební podporu.
S pozdravem Aneta Žítková
V neděli 2.12. 2007 v 17 hodin
se můžete připojit ke chvalám a modlitbám
na oslavném shromáždění v Arše
---------------------------------------------------------------------- 24
----------------------------------------------------------------------
Akce v listopadu, prosinci a lednu
10.-11.11.
11.11.
13.11.
9.00
18.00
17.00
19.00
18.00
14.11.
16.45
12.11.
16.-17.11.
17.11.
9.30
18.11.
20.11.
21.11.
22.11.
25.11.
18.00
18.00
16.45
15.00
16.00
19.30
18.00
16.45
18.00
18.00
18.00
9.00
18.00
27.11.
28.11.
3.12.
4.12.
7.12.
9.12.
11.12.
15.12.
16.12.
19.12.
20.12.
21.12.
23.12.
24.12.
25.12.
30.12.
31.12.
3.1.
6.1.
6.1.
7.1.
19.30
16.45
18.30
17.00
18.00
9.00
23.00
10.00
9.00
17.00
15.00
9.00
17.00
18.00
Víkend Alfy
Bohoslužba s vysluhováním VP
Manželské večery
Členská schůze Elim
Staršovstvo
Alfa
Seniorklub - vyprávění bratra J.Soukupa o cestování
na sever Evropy
Mládežnická HOUBA v Hradci Králové
Výchdočeské seniorátní vzdělávací setkání
pracovníků sborů
na téma "Osobnost katechety" v České Skalici
Manželské večery
Alfa
Seniorklub - promítání
Bohoslužba v DD u Kostelíčka
Setkání žen - Čaj o čtvrté
Modlitební staršovstvo
Alfa
Seniorklub - promítání
Staršovstvo
Alfa
Adventní kavárna I
Bohoslužba s vysluhováním VP
Alfa
Generálka Vánoční slavnosti
Modlitební staršovstvo
Vánoční Seniorklub
BIBLICKÁ HODINA NENÍ
Dětská vánoční slavnost
Adventní kavárna II
Bohoslužba
Štědrovečerní bohoslužba
Bohoslužba na Boží hod vánoční
Bohoslužba
Bohoslužba na ukončení roku 2007
Bohoslužba v DD u Kostelíčka
Novoroční bohoslužba s vysluhováním VP
Tříkrálový koncert
Staršovstvo
---------------------------------------------------------------------- 25
----------------------------------------------------------------------
A ještě něco dětem ...
---------------------------------------------------------------------- 26
----------------------------------------------------------------------
Služby CB
Knihovna
(půjčování knih vždy po shromáždění)
Audio půjčovna
Irena Hambálková
Eva Heinová
Dagmar Kalvachová nejml.
tel. 466 415 226
Dagmar Kalvachová
Dagmar Kalvachová
Martin Hambálek
Radomír Kalenský
Daniel Čapek
Tomáš Jeníček
Marek Kalvach
Petr Kalvach
Pavel a Marie Kampovi
Marie Kampová
Daniel Chráska
tel. 466 412 210
tel. 466 412 210
tel. 466 415 226
tel. 466 648 082
tel. 777 040 730
tel. 603 103 734
tel. 736 466 891
tel. 777 043 356
tel. 732 157 375
tel. 732 157 375
tel. 466 412 253
tel. 466 262 552
(půjčování MC vždy po shromáždění)
Prodej knih a hudby
Kavárna
Kurzy Alfa
Awana klub
Práce s dorostem
Schůzky mládeže
Evergreeni
Chválící skupinka
Správce budovy
Kancelář sboru, pokladník
Varhanní doprovod
---------------------------------------------------------------------- 27
----------------------------------------------------------------------
Pravidelná setkání
Církev bratrská
Pardubice
A r ch a
L o n ko v a 5 1 2
530 09 Pardubice
tel. 466 412 210
[email protected]
www.cb.cz/pardubice
Kazatel
Samuel Jindra
tel. 466 412 213
mobil: 723 929 999
[email protected]
NEDĚLE
modlitební chvíle
bohoslužba
bohoslužba
08:00 hod.
09:00 hod.
09:15 hod.
ÚTERÝ
Kurz Alfa
18:00 hod
STŘEDA
biblická hodina
18:30 hod.
Archa, malý sál
ČTVRTEK
Awana klub
biblická hodina
17:00 hod.
18:30 hod.
Archa
Kvasín, sudé týdny
PÁTEK
dorost
16:30 hod.
Archa, klubovna
SOBOTA
mládež
18:00 hod.
Archa, malý sál
NEDĚLE
Evergreeni
18:00 hod.
Archa, malý sál
St arší sb oru
Pardubice Duš an Beníš ek
Radomír Kalenský
Pavel Kamp ml.
Petr Kotas
Vladimír Lukáš
Jaroslav Žítek
Kvasín
Zdeněk Šenkýř
Archa, malý sál
Archa, velký sál
Kvasín
tel. 603 399 349
tel. 606 788 791
tel. 466 412 210
tel. 602 309 227
tel. 602 482 914
tel. 466 263 749
tel. 469 666 966
Číslo účtu sboru CB Pardubice 12 01 27 73 69 / 0800
Konstantní symbol 558
Variabilní symbol
Při úhradách používejte prosím jako variabilní symbol své rodné číslo - datum narození (bez čísla za lomítkem),
před které uvedete toto dvojčíslí podle druhu určení platby:
diakonie
49........
půjčka na splácení dluhů stavby ARCHY
88........
sbírky, příspěvky, desátky
68........
splátky dluhů ARCHY
78........
úhrada akce mládeže
33........
úhrada tábora AWANA
11........
úhrada tábora staršího dorostu
22........
zahraniční misie
55........
úhrada Awana klubu
66........
Sborový list. Vychází jako občasník sboru Církve bratrské v Pardubicích.
Všechny připomínky, podněty a nápady či modlitební předměty
adresujte prosím redakci Sborového listu:
Pavlína Kalvachová [email protected]; Samuel Jindra samuel.jindra@ c b.c z ;
Grafická úprava Markéta Chmelová marketa.chmelova@se zna m. cz
Uzávěrka příštího čísla leden 2008
Náklady na vydání tohoto čísla činí cca 10 Kč.
---------------------------------------------------------------------- 28
----------------------------------------------------------------------