časopi s iodního musea n

SVA/Fk 1V .
PŘÍRODOVĚDN Ý
F
CtiAZI
ČT1RTKRÁT DO ROK A
ČASOPI S
N IODNÍHO MUSEA
RADIM. KETTNER . JAN OBENBERGER .
JINDŘICH
ROČNÍK
SUZ A
CXIII .
193 9
V PRAZ E
NÁKLADEIVI MATICE ČESKÉ S PODPOROU NÁRODNÍHO MUSEA
A MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ A NARODNÍ OSVĚTY
V KOIVIISI KNIHKUPECTVÍ FR . RIVNACE
126
Dr . Emanuel Bartoš :
Gesell . befórd . Naturwiss . XIV, 3, Marburg 1924 . — R . WEDE KIND : Zoantharia rugosa von Gotland (Bes . Nordgotland) . Sver .
Geol. Under. Abhandl . ser . Ca, No . 14, Stockholm 1927 . — W
WEISSERMEL : Aus der Form- und Stammesgeschiohte der Koral len . Sitzb . Gesell . naturfor. Fr . 219—244, Berlin 1936 . — C .
WIMAN : Uber ,die silurische Korallenriffe in Gotland . Bull . Geol .
Inst . III, No. 6, Uppsala 1897 . — J . WooD : Corals and Atols .
Oxford 1912 . — J . H . E. UMBGROVE : Een eeuw Theorieen ove r
het Enstaan van Koraalriffen . Natuur . Titjdschr . Neder.-Indie ,
CXXXVIII, 1—43, Batavia 1928 .
Geol .-paleont . oddělení Národního musea .
Praha, únor 1939 .
DR . EMANUEL BARTOŠ :
Příspěvek k poznání českých sekáčů .
1 . Sekáči Podbrdska .
Loňského roku o prázdninách měl jsem příležitos t
věnovati se v době od konce června do srpna sbírán í
sekáčů na různých místech v Brdách, kam započítá vám ještě i dvě naleziště s pravého břehu Vltavy, a t o
Závist a Kunratický les . Ve vlastních Brdách jse m
sbíral na Karlštejně, Bubovicích a Srbsku . V lese o d
Mníšku přes Voznici k Dobříši a v Obořišti . V široké m
okolí Příbramě a Březových Hor a konečně v Březnic i
a cestou z Rožmitálu na vrch Třemšín a odtud pře s
Zadní Lhotu zpět do Rožmitálu .
Celkem jsem zjistil na těchto nalezištích 13 druh ů
sekáčů. Z nich 3 druhy nebyly dosud v literatuře uváděny pro Čechy (Lacinius regis alexandri, Lac . oligodentatus a Opilio parietinus šilhavýi), ač z jiných mís t
naší vlasti jsou už známy . Některé druhy byly do sud jen z okrajových, dnes postoupených částí zem ě
České a ve vnitrozemí nebyly dosud zjištěny .
Trogulus tricarinatus tricarinatus L . Pod kamen y
u cesty při toku, tekoucím z Břežan k Závisti, nalezen y
3 kusy v VII . 1938 .
Nemastoma spinosum Hnat . Druh z Čech dosu d
známý jen se Sněžníka a od Jáchymova v Krušnýc h
Horách . Nalezeny 2 kusy pod kameny u potůčka, vy tékajícího z kunratického mlýna, a to přímo pod zříceninou kunratického hrádku ve společnosti dvou dalšíc h
druhů tohoto rodu . VII . 1938 .
Nemastoma lugubre bimaculatum Roew . Pod kameny u potůčka pod kunratickým hrádkem nalezeny 2 ku-
Příspěvek k poznání českých sekáčů .
12 7
sy ; pod trouchnivějícími větvemi při potůčku bubovickém nad stejnojmennými vodopády za Karlštejne m
nalezeny 3 kusy . VIII . 1938 .
Nemastoma quadripunctatum quadripunctatum Per ty . Nosek uvádí od Závisti, ale marně jsem tam tent o
druh hledal . Zato jsem nalezl větší množství kusů (asi
25) pod kameny pod zříceninou kunratického hrádk u
v kunratickém lese u Prahy . (VII . 1938 .) Pod kusy hnijícího dřeva, pod větvemi a pod kamenem u bubovického potoka nad vodopády za Karlštejnem nalezl jse m
v VILI . 1938 celkem 6 kusů tohoto pěkného druhu našic h
sekáčů .
Mitopus morio Fabr . Je to druh velmi hojný a barevně velmi proměnlivý . V okolí Příbramě byl nalézá n
v VII . a VIII . dospělý v lesích u Vysoké, v Ševčinách ,
Drkolnově, Narysově . Potom na Třemošné, v Orlově .
Lazci, u rybníka Pilky, v Bohutíně a Kozičíně . Hojn ý
je i v lesích od Mníšku přes Voznici k Dobříši . Na Třemšíně u Rožmitálu . Všude byl sbírán pod kameny, v tráv ě
a i sedící na lesních kmenech .
Lacinius regis alexandri Hadži . Pro Čechy je to dru h
nový . Nalezl jsem ho na výslunných místech v trávě .
na okrajích lesa pod kameny a v lese pod spadlým i
větvemi, odlouplou stromovou korou . Všude jen v lese
jehličnatém . Velmi hojný v lesích od Mníška k Dobříši ,
zejména na vrchu zvaném Malá Svatá hora (přes 50 kusů) . V okolí Příbramě v Narysově, Výfuku a Zdaboř i
(přes 40 kusů), na posledních dvou místech jsem ho sbí ral i v roce 1937 . Na lesní cestě mezi Karlštejnem a
bubovickými vodopády nalezen pod kamenem 1 kus .
Lacinius oligodentatus Hadži . Rovněž nový druh pro
Čechy . Miluje daleko vlhčí stanoviště než druh předešlý ,
proto jsem ho nikdy nenalezl v jeho společnosti an i
v sousedství . Pravidelně se zdržuje pod kameny při po tocích, pod vlhkým trouchnivějícím dřevem a v hnijí cích pařezech . Pod Třemošnou nad Orlovem v VII . na lezeno 5 kusů, u rybníka Pilky a bohutínské hájovny
(3 kusy), Třemošná 4 kusy, u bubovických vodopádů z a
Karlštejnem asi 12 kusů . Na Třemšíně asi 5 kusů, al e
mladých . Několik kusů nalezeno pod kunratickým hrádkem ve společnosti Nemastom . Na Závisti nalezeno celkem 6 kusů . V lese u Voznice při Dobříši nalezen jediný kus .
Phalangium opilio L . P . Velmi rozšířený druh po d
kameny, na kmenech, v trávě, na různých travinách a
12$ Dr . E . Bartoš : Příspěvek k poznání českých sekáčů .
křovinách, a to jak na místech vlhkých a stinných, ta k
v`-slunných . V okolí Příbramě nalezen na Březových.
Horách, ve Vysoké, Lazci, Orlově, Kozičíně, Narysov ě
a Zdaboři . Dále byl chycen v Rožmitále a na Třemšíně .
V Mníšku a Voznici, Krč, Kunratice, Závist, Zbraslav ,
Karlštejn .
Opilio parietinus parietinus Degeer . Hojný na i v do mech, na kolnách, plotech . Příbram, Březové Hory ,
Orlov, Lazec, Kozičín, Bohutín, Zdaboř, Narysov, Vysoká, Rožmitál, Březnice, Zbraslav, Krč, Dobříš, Obořiště, Srbsko, Budňany .
Opilio parietinus šilhavýi Kratochvíl . Tato nová forma nebyla též dosud pro Čechy uváděná . Žije jedna k
3 domech a jejich okolí, ale nalézáme je dosti čast o
i pod kameny v lese . Tak ve Zdaboři a u bohutínské
hájovny . V domě na Březových Horách .
Platybunus bucephalus C . L. Koch . Druh barevn ě
velmi proměnlivý . Nalezené kusy byly pravidelně napadeny množstvím cizopasných roztočů . Ve vyšších polohách na cestách, pod kameny, dřevem, na čerstvě po raženém dřevě a na lesních staveních . Rybník Pilk a
u Příbramě a velmi hojně na Třemšíně u Rožmitálu .
Liobunum rupestre Herbst . Nalezen jen jeden dospělý kus na lovecké chatě . pod vrcholem Třemšína
u Rožmitálu .
Liobunum rotundum Latr. Daleko rozšířenější předešlého, a to pod kameny, na kmenech a lesních mostech . Březové Hory (v domě též r . 1937), Narysov, Třetnošná, Třemšín u Rožmitálu, Závist a Krč .
Nepočítáme-li nálezy na pravém břehu Vltavy, t a
je v kunratickém lese a na Závisti, potom nálezy o d
bubovických vodopádů a druhů žijících skoro všud e
3 lidských příbytcích, zůstává na jehličnaté vlastní les y
brdské jen velmi málo druhů . Jejich rozšíření je poto m
velmi značné . Vracel jsem se skoro ze všech podniknutých výletů se 6 až 7 druhy sekáčů, kteří patřili k pravidelným zjevům v brdských lesích . Jsou to : Mitopu s
morio, oba druhy rodu Lacinius, Phalangium opilio a
Liobunum rotundum . Ač jsem v okolí Příbramě pro hledal mnoho lesních potoků a potůčků a zpřevrace l
v jejich sousedství ohromné množství kamenů, nepodařilo se mi nikdy nalézti zástupce rodu Nemastoma,,
po kterých jsem nejvíce pátral .
Fr . Kratochvíl : Několik nových nálezů nerostných,
129
Použitá literatura :
E. BÁRTA : Seznam pavouků severní části zelně české . (Arch.
Pro přír . prozkum Čech, I ., 1869) . — B. HNATEWYTSCH : Die Fauna der Erzgruben von Schneeberg im Erzgebirge . (Zool . Jahrb.
Abt.. f. Syst . Bd . 56 ., 1929) . — J. KRATOCHVÍL : SekáČL
Práce Moravského přírodovědeckého spolku, svazek IX ., spis . 5.
Brno 1934 . — A . NosEx : Ze života českých sekáčů . (Vesmír,
roč. 28, 1899 .) — A . NosEx : Klíč k určování českých sekáčů .
(Vesmír, roč . 29, 1900 .) . — A . NosEx : Sekáč Helwigův . (Vesmír ,
roč . 35, 1906 .) . — C . FR . ROOWER : Die Weberknechte der Erde .
Jena 1923 . — FR . RoowER : Weberknechte oder Afterspinnen .
(Tierwelt Mitteeuropas, Bd . III ., 1929 . )
Zusammenfassung .
Ein Beitrag zur Kenntnis der W‚éberknechte des Brdagebirges .
Wáhrend der Ferien 1938 wurden im Brdagebirge die Weberknechte gesammielt . Es wurden 13 Arten gefunden, von
denen 3 Arten fiir Bdhmen neu sind . (Lacinius regi's alexandri ,
La‚c . oligodentatus und Opilio parientinus šilhavýi Krat . )
FRANTIŠEK KRATOCHVÍL :
Několik nových nálezů nerostných .
G a l e n i t z J í l o v é h o . Na haldách starého cech u
„v P e p ř i” (jjz . od J í l o v é h o) nalezl jsem vzorky
křemenné žíloviny bohaté arsenopyritem . Arsenopyri t
je také hojný v zelené přeměněné diabasové hornině ,
jíž křemenná žílovina proniká .
Při podrobnějším prohlížení vzorků zjistil jsem mezi arsenopyritem tu a tam vtroušené vrostličky olověně šedé rudy, která byla chemicky určena jako galenit.
J . L. BARVíŘ (Úvahy o původu zlata u Jílového, Archiv
pro přírodověd. prozkoumání Čech díl XII ., [1901], čís .
1, str . 38—39 a 70—71) zaznamenává výskyt galenitu
jen v širším okolí Jílového, a to v augitickém spessartitu pod Mandátem mezi Štěchovicemi a Davlí a u Pikovic v porfyrové žíle . Jos . KLVAŇA (Nerosty král .
českého, Uherské Hradiště 1886, str . 163) uvádí arsenopyrit s galenitem v porfyritech mezi Zbraslaví a
Štěchovicemi . Kromě galenitu zjistil jsem v jinýc h
ukázkách křemenné žíloviny nepatrné impregnac e
magnetitu .
Realgar ze Šumjáce na Slovensku . Při
vých . konci dědiny Š u m j á c (vých . od Č erv e n é
S k á 1 y) u kapličky vyvěrá pramen „T e p l i c a” z pokusné, nyní úpině zavalené štoly, ražené za účelem
9