požadavky k přijímacím zkouškám v jednotlivých oborech pro

POŽADAVKY K PŘIJÍMACÍM ZKOUŠKÁM V JEDNOTLIVÝCH OBORECH
PRO AKADEMICKÝ ROK 2009/2010
I PREZENČNÍ FORMA STUDIA: NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ A MAGISTERSKÉ STUDIJNÍ PROGRAMY
A. NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ STUDIUM (2 roky)
1. STUDIJNÍ PROGRAM (N7504): UČITELSTVÍ PRO SŠ
1.1
Studijní obor: Učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů pro 2. stupeň ZŠ a SŠ
v dvouoborových kombinacích, kombinace jsou volné.
Jednotlivé obory:
1. Učitelství VVP pro 2. st. ZŠ a SŠ - Anglický jazyk (7504T213)
Přijímací zkouška písemná (30 bodů)
Lingvistika (languové disciplíny): analýza textu z hlediska fonetického, fonologického,
morfologického, lexikologického a syntaktického.
Uchazeč musí prokázat všestranné zvládnutí všech základních disciplín okruhu anglického
jazykového systému (fonetika, fonologie, lexikologie, morfologie a syntax).
Lingvistický test ověřuje zvládnutí příslušné terminologie, schopnost rozmanité systémové jevy
fundovaně vyložit, usouvztažnit a demonstrovat na konkrétním jazykovém materiálu. Součástí testu
je i teoretická syntax (polovětné vazby, negace, aktuální členění apod.).
Doporučená literatura:
ROACH, P. English Phonetics and Phonology. Cambridge: CUP, 2000
BAUER, L. English Word Formation, 4th reprint. Cambridge: CUP, 1993
DUŠKOVÁ, L. ET AL. Mluvnice současné angličtiny na pozadí češtiny. Praha: Academia, l988
GREENBAUM, S., QUIRK, R. A Student´s Grammar of the English Language. Harlow, Essex: Longman,
1990
BIBER, D., JOHANSSON, S., LEECH, G., CONRAD, S., FINEGAN, E. Longman Grammar of Spoken and
Written English. Longman, Pearson Education Ltd., Harlow, 1999
2. Učitelství VVP pro 2. st. ZŠ a SŠ - Biologie (7504T214)
Přijímací zkouška písemná (30 bodů)
Nejsou podrobněji stanoveny.
3. Učitelství VVP pro 2. st. ZŠ a SŠ - Český jazyk (7504T215)
Přijímací zkouška písemná (30 bodů).Nejsou podrobněji stanoveny.
4. Učitelství VVP pro 2. st. ZŠ a SŠ – Dějepis (7504T216)
Přijímací zkouška ústní (15 bodů) a písemná (15 bodů)
Podrobnější požadavky nejsou stanoveny.
5. Učitelství VVP pro 2. st. ZŠ a SŠ - Francouzský jazyk (7504T217)
Přijímací zkouška písemná (30 bodů)
• komplexní lingvistická analýza francouzského textu
• překlad z francouzštiny do češtiny a z češtiny do francouzštiny
• písemná produkce na literární nebo obecně kulturní téma
6. Učitelství VVP pro 2. st. ZŠ a SŠ - Hudební výchova (7504T219)
Přijímací zkouška talentová (celkem 30 bodů)
Přijímací zkouška má část písemnou, ústní a praktickou.
• písemná část – hudební teorie, dějiny hudby, všeobecný kulturní rozhled: max. 10 bodů
• ústní část – motivační pohovor na hudebně-pedagogické téma
• praktická část – v rozsahu výstupních požadavků praktické části státní závěrečné zkoušky
bakalářského studia oboru Hudební výchova se zaměřením na vzdělávání.
Za ústní a praktickou část lze získat maximálně 20 bodů.
7. Učitelství VVP pro 2. st. ZŠ a SŠ - Hra na nástroj (7504 T 218)
Přijímací zkouška talentová (30 bodů)
Má část praktickou a písemnou. Přijímací zkouška je zaměřena na zjištění úrovně uměleckého
talentu, interpretační erudice, znalostí, dovedností a komunikačních a sociálních schopností, jež
jsou nezbytné pro následující didakticko pedagogická studia oboru. Uchazeč předloží seznam
nastudovaného repertoáru za období bakalářského studia.
Praktická část - max. 20 bodů
přibližně 30 minutový reprezentativní program
• 1 skladba velkého rozsahu (sonáta, svita, cyklus skladeb, variace, koncert)
• 1 koncertní etuda
• 2 skladby odlišných stylových období
motivační pohovor
Písemný test: max. 10 bodů
Dějiny nástroje
Literatura nástroje – koncertní, instruktivní
8. Učitelství VVP pro 2. st. ZŠ a SŠ – Chemie (7504T220)
Přijímací zkouška písemná (30 bodů)
Obecná, anorganická a analytická chemie
Atom: stavba atomu, modely atomu, nuklidy, izotopy, radioaktivita, elektronová konfigurace
atomu, orbital, kvantová čísla, Pauliho princip, Výstavbový princip, Hundovo pravidlo, základní a
excitovaný stav atomu.
Stavba molekul a chemická vazba: složení molekul, chemická vazba kovalentní a iontová, polarita
chemické vazby, vazebná energie a disociační energie vazby, molekulové orbitaly, násobné vazby,
stereochemie sloučenin nepřechodných prvků, hybridizace atomových orbitalů, teorie VSEPR,
chemická vazba v kovech, mezimolekulové síly.
Kyseliny a báze; Acidobazické rovnováhy: protolytické reakce, teorie kyselin a zásad, autoprotolýza
vody, iontový součin vody, definice pH, disociace v roztocích kyselin a zásad, disociační konstanta
kyseliny, disociační konstanta zásady, disociace v roztocích solí, hydrolýza, tlumivé roztoky
Termodynamika: termodynamická soustava, termodynamické veličiny, rovnováha a děj, první
termodynamický zákon a jeho aplikace na izotermický, izochorický, izobarický a adiabatický děj,
druhý termodynamický zákon, tepelný a chladící stroj, základy termochemie, termochemické
zákony, reakční entalpie, slučovací entalpie, spalná entalpie. Zkapalňování a rektifikace kapalného
vzduchu.
Chemická reakční kinetika; Chemická rovnováha: rychlost chemické reakce, rychlostní rovnice
(Guldberg, Waage), Arrheniova rovnice, reakce podle reakčního mechanismu (izolované reakce 1. a
2. řádu, složité reakce následné, bočné, zvratné, řetězové), katalýza, chemická rovnováha,
odvození rovnovážné konstanty, Le Chatelierův princip a jeho aplikace. Příklady průmyslové
katalýzy.
Periodická soustava chemických prvků, vlastností chemických prvků a jejich sloučenin: periodický
zákon, periodicita vlastností prvků – atomový poloměr, struktura elektronového obalu,
elektronegativita, kovový charakter, ionizační energie, elektronová afinita, oxidační stavy a jejich
stabilita, redoxní vlastnosti prvků, iontovost a kovalence sloučenin, acidobazické vlastnosti oxidů a
hydridů.
Vodík a kyslík: postavení v periodickém systému (porovnání vlastností kyslíku s ostatními prvky 16.
skupiny), způsob vazby, násobné vazby, výroba, příprava, vlastnosti, sloučeniny (hydridy – dělení,
voda – molekula vody, hydratace, vodíková vazba, peroxid vodíku – molekulová geometrie, chemické
vlastnosti, příprava a výroba, deriváty peroxidu vodíku, oxidy – dělení). Výroba vodíku a kyslíku.
Fluor, chlor, brom, jod: postavení v periodickém systému a vztahy ve skupině (výlučné postavení
fluoru), způsob vazby, volné halogeny, sloučeniny (sloučeniny s vazbou halogen–halogen, sloučeniny
s vodíkem, halogenidy, sloučeniny s kyslíkem – oxidy, oxokyseliny a jejich soli, hydráty kyseliny
jodisté). Výroba chloru a chlornanů.
Síra, selen a tellur: vzájemné vztahy prvků ve skupině, způsob vazby, tvorba cyklických sloučenin,
volné prvky, sloučeniny (sloučeniny s vodíkem – hydridy, stabilita, chemické vlastnosti, sloučeniny
s halogeny – zejména fluoridy síry, halogenid-oxidy, sloučeniny s kyslíkem – oxidy, oxokyseliny a
jejich soli, oxokyseliny s vazbou S–S). Průmysl síry a jejích sloučenin.
Dusík, fosfor, arsen, antimon (bismut): vzájemné vztahy prvků ve skupině (výlučné postavení
dusíku), způsob vazby, volné prvky, sloučeniny (sloučeniny s vodíkem – hydridy, amoniak –
molekulová geometrie, chemické vlastnosti, příprava a výroba, deriváty amoniaku, halogenidy,
sloučeniny s kyslíkem – oxidy, oxokyseliny a jejich soli, halogenidy oxokyselin). Výroba amoniaku,
kyseliny dusičné a dusičnanů.
Uhlík, křemík, germanium: vzájemné vztahy prvků ve skupině (výjimečnost uhlíku), způsob vazby,
katenace, násobné vazby, oxidační stavy, volné prvky, molekulové formy uhlíku, sloučeniny
(sloučeniny uhlíku: karbidy, hydridy, halogenidy a halogenid-oxidy, oxidy a, oxokyseliny, sloučeniny
s vazbou C–N, organokovové sloučeniny, sloučeniny křemíku a germania: hydridy, halogenhydridy,
halogenidy, kyselina hexafluorokřemičitá, organokřemičité sloučeniny, oxidy a soli oxokyselin). Uhlí
jako chemická surovina, výroba sody a silikonů, výroba skla.
Koordinační sloučeniny: charakteristika koordinačních sloučenin, názvosloví koordinačních
sloučenin, povaha vazby mezi ligandy a centrálním atomem, stereochemie komplexních částic,
uplatnění koordinačních sloučenin v odměrné analýze.
Alkalické kovy a prvky skupiny beryllia: elektronová konfigurace, elektronegativita, vlastnosti,
získávání a reakce prvků a sloučenin. Výroba alkalických kovů a jejich sloučenin.
Charakteristika přechodných prvků; Prvky skupiny skandia, titanu, vanadu, chromu a manganu:
postavení v periodické soustavě prvků, elektronová konfigurace a charakteristické vlastnosti prvků a
sloučenin. Principy metalurgie (černé, barevné, speciální).
Triády železa a platinových kovů; Prvky skupiny mědi a zinku: výroba kovů, fyzikální a chemické
vlastnosti prvků, sloučeniny, použití.
Organická chemie
Třídění organických sloučenin podle oxidačních stupňů: alkany, alkanoly, alkanaly/alkanony,
alkanové kyseliny, deriváty kyseliny uhličité. Základy systematického názvosloví hlavních typů
organických sloučenin podle IUPAC.
Struktura organických sloučenin v prostoru: isomery konstituční, konformační a konfigurační.
Vyjadřování relativní konfigurace (cis/trans, E/Z, erythro/threo) a absolutní konfigurace (D/L, R/S).
Kreslení prostorových konformačních a konfiguračních vzorců, Fischerova projekce, Newmanova
projekce, Haworthovy vzorce. Příklady konstitučních isomerů, diastereomerů a enantiomerů,
racemát, specifická otáčivost, objasnit pojmy na konkrétních příkladech.
Alkany, cykloalkany. Reaktivní částice vznikající při štěpení vazeb C–H a C–C (radikály, ionty).
Radikálová substituce (SR) – chlorace, bromace. Mechanismus. Relativní stabilita radikálů a
karbokationtů. Relativní reaktivita vazeb C–H při radikálové substituci, uvést na konkrétní
sloučenině. Rafinérské a petrochemické zpracování ropy. Krakování uhlovodíků, oktanové a
cetanové číslo.
Alkeny a dieny. Adice elektrofilní (AE), adice radikálová (AR). Vysvětlit mechanismus v souvislosti
s Markovnikovovým a Kharaschovým pravidlem. Adice vody, kyseliny sírové, halogenovodíků (HX),
hypohalokyselin (HO–X). Hydroborace/oxidace, porovnání regioselektivity s hydratací. Redukce
(hydrogenace) alkenů. Oxidace alkenů (manganistanem draselným, oxidem osmičelým a
peroxokyselinami). Ozonolýza. Sterický průběh elektrofilních adičních reakcí uvést na adici bromu,
hypohalokyselin a na trans hydroxylaci, sterický průběh cis-hydroxylace, uvést na konkrétním
příkladu, např. cis- a trans- but-2-enů.. Radikálová a kationtová polymerizace alkenů a dienů.
Poly(isopren), kaučuk a gutaperča. Kopolymery styrenu a buta-1,3-dienu. Dielsova-Alderova 4+2
cykloadiční reakce (dienová syntéza), mechanismus reakce. Sterický průběh reakce. Konjugované
adice HBr a Br2 na dieny. Plasty vyráběné polymerací a kopolymerací, průmysl lineárních
alfaolefinů.
Alkyny. Adiční reakce (halogenů, hydratace). Alkyny jako C-kyseliny. Redukce alkynů (Birchova
redukce, hydrogenace na Lindlarově katalyzátoru, porovnejte stereospecifický průběh reakcí).
Průmyslová chemie acetylenu.
Aromatické uhlovodíky. Aromaticita. Hückelovo pravidlo. Substituce elektrofilní aromatická,
bromace, nitrace, sulfonace, Friedelova-Craftsova alkylace a acylace. Mechanismus reakcí.
Substituenty I. a II. třídy, jak se navzájem liší a jaký je jejich vliv na rychlost a regioselektivitu
elektrofilní substituce. Kineticky a termodynamicky řízené sulfonace naftalenu. Oxidace aromátů,
oxidace na jádře, oxidace v bočním řetězci. Birchova redukce benzenu.
Halogenderiváty. Substituce nukleofilní monomolekulární SN1 a bimolekulární SN2, příklady,
mechanismus. Vliv struktury substrátu, nukleofilu a rozpouštědla na průběh nukleofilní
substituce. Charakterizace rozpouštědel podle polarity. Sterický průběh substituce nukleofilní,
energetický diagram pro monomolekulární a bimolekulární nukleofilní substituci. Substituce
nukleofilní aromatická. Organolithné a organohořečnaté sloučeniny, příprava a jejich reakce
s elektrofily, například se sloučeninami s kyselým vodíkem.
Hydroxyderiváty. Alkoholy a fenoly. Odvození chemických vlastností ze struktury. Kyselost alkoholů
a fenolů. Substituce nukleofilní u alkoholů a substituce elektrofilní u fenolů (příprava kyseliny
salicylové a aspirinu). Alkoholy jako nukleofily při nukleofilní mono a bimolekulární substituci.
Oxidace alkoholů a fenolů. Estery anorganických kyselin s alkoholy (sulfáty, fosfáty, nitráty,
nitroglycerol). Výroba ethanolu.
Eliminační reakce monomolekulární (E1) a bimolekulární (E2). Dehydrogenace, dehydratace,
dehydrohalogenace, dehalogenace. Regioselektivita reakcí, Zajcevovo pravidlo. Provedení reakcí,
činidla. Dehydratace doprovázené molekulovým přesmykem (dehydratace pinakolu, dehydratace
3,3-dimethylbutan-2-olu). Sterický průběh bimolekulárních eliminačních reakcí dokumentovat např.
na dehalogenaci erythro- a threo-2,3-dibrombutanu zinkem. Výroba octové kyseliny a vyšších
mastných kyselin.
Ethery. Reakce s HBr a HI. Oxiran a jeho reakce (s vodou, s alkoholy, s aminy, s organokovovými
sloučeninami. Aryl(allyl)ethery, Claisenův přesmyk. Adiční reakce alkylvinyletherů. Neionogenní
tenzidy.
Organické sloučeniny síry. Klasifikace podle oxidačních stupňů atomů síry – thioly, sulfenové,
sulfinové a sulfonové kyseliny. Chlorsulfonace, přeměna arensulfonylchloridů na estery a amidy.
Využití při výrobě umělého sladidla Cukerinu (Spolarinu).
Organické sloučeniny dusíku. Jejich dělení podle oxidačních stupňů (čísel) atomů dusíku. Redukce
nitrosloučenin. Nitroalkany jako C-kyseliny. Aminy jako N-kyseliny, jako báze (například při reakci
s kyselinami) a jako nulkeofily (například při reakci s alkylhalogenidy). Kvartérní amoniové soli a
hydroxidy, Hofmannovo methylační štěpení. Co to jsou invertní mýdla? Diazotace aromatických
aminů. Reakce arendiazoniových solí (Sandmaeyerovy reakce, kopulace).
Aldehydy a ketony. Nukleofilní adiční reakce, adice O-nukleofilů (hydratace, tvorba acetalů), adice
N-nukleofilů (reakce s aminy, hydraziny, hydroxylaminem), C-nukleofilů (adice HCN, reakce
s organokovy, Wittigova reakce). Oxidace aldehydů a ketonů, Villigerova reakce. Redukce
komplexními hydridy. Aldolizace a aldolové kondenzace, mechanismus reakcí.
Karboxylové kyseliny. Odvození pKa, porovnání jejich kyselosti s kyselostí alkoholů, fenolů a
minerálních kyselin. Neutralizace a esterifikace karboxylových kyselin, její mechanismus. Přeměna
kyselin na chloridy kyselin a na 2-halogenalkanové kyseliny (chlor, brom).
Funkční deriváty kyselin. Chloridy, anhydridy, estery, amidy, nitrily. Jejich příprava a vzájemné
přeměny. Reaktivita funkčních derivátů kyselin při nukleofilní acylové substituci (SNAc,
mechanismus). Hydrolýza esterů, saponifikace, mýdla. Reesterifikace, polyesterová vlákna,
například Tesil. Tvorba amidů, polyamidová vlákna, například Nylon 66. Reakce esterů
s organokovovými činidly. Claisenova kondenzace esterů, porovnání mechanismu s aldolizací
aldehydů a ketonů. Výroba detergentů, mýdel a tenzidů, plasty vyráběné polykondenzací.
Analytická chemie
Základní analytické operace; příprava vzorku pro analýzu; přehled používaných postupů anorganické
a organické kvalitativní analýzy.
Vážková analýza; metody odměrné analýzy; acidobazické titrace; průběh titrační křivky;
acidobazické indikátory; příklady stanovení.
Komplexometrické titrace; EDTA; tvorba chelátů; srážecí titrace; redoxní titrace; průběh titrační
křivky; indikátory, příklady stanovení.
Metody instrumentální analýzy; elektrochemie; potenciometrie; voltametrie; coulometrie;
konduktometrie. Příklady stanovení.
Přehled a rozdělení spektrálních metod; metody molekulové a atomové spektroskopie; UV-Vis
spektrometrie; infračervená spektroskopie; atomová emisní a absorpční spektroskopie.
Extrakční metody a jejich využití v analytické chemii; tenkovrstvá chromatografie; plynová
chromatografie; kapalinová chromatografie.
Analytické metody v biochemii; ionexová chromatografie; gelová chromatografie; afinitní
chromatografie.Základní typy detektorů - plamenový ionizační, hmotnostní, vodivostní,
elektronového záchytu, aj.
Biochemie
• Živé systémy, jejich složení a organizace; úloha vody v živých organismech; osmotický tlak;
eukyryotní a. prokaryotní buňky; viry; vitaminy.
• Aminokyseliny - vlastnosti, stanovení a reakce; isoelektrický bod; vznik peptidové vazby; peptidy;
určování sekvence aminokyselin v řetězci; ionexová chromatografie.
• Bílkoviny – rozdělení dle tvaru, funkce a chemického složení; hierarchické uspořádání struktur a
jejich popis; určení N- a C- koncové aminokyseliny; kovalentní struktura; nekovalentní interakce
v živých systémech; gelová chromatografie.
• Enzymy = biokatalyzátory; struktura; kofaktory; základní znaky; vazba substrátu; jednotky
enzymové aktivity; názvosloví a rozdělení do tříd.
• Reakční kinetika enzymových reakcí; rovnice Michaelise a Mentenové; číslo přeměny; závislost
počáteční rychlosti na pH, teplotě; allosterický efekt; vícesubstrátová kinetika; regulace činnosti
enzymů, inhibice.
• Chemie nukleotidů a nukleových kyselin; strukturní komponenty nukleových kyselin; funkce ATP;
přenašeče energie; centrální dogma molekulární biologie; struktura DNA; typy RNA; replikace.
• Hybridomové technologie; lidský genom; metody sekvenování – PCR a Sangerova dideoxymetoda;
klonování organismů; transkripce, translace a posttranslační modifikace.
• Lipidy – funkce, vlastnosti, dělení; biomembrány; membránové bílkoviny; membránový transport.
• Principy látkové a energetické přeměny; metabolické typy; metabolické děje; dýchací řetězec;
bioenergetika; synthesa ATP.
• 10. Fotosynthesa; rostlinná buňka; chlorofyl; fotosystémy PS I a PS II; Calvinův cyklus; C4 a C3
rostliny; fotorespirace; pentosový cyklus.
• 11. Katabolismus aminokyselin; glukogenní a ketogenní amonokyseliny; močovinový cyklus;
citrátový a glyoxylátový cyklus.
• Sacharidy; polysacharidy a jejich funkce; glykolysa; fermentace; glukogenese; glykogen;
metabolismus lipidů; trávení; Lynenova spirála; synthesa mastných kyselin.
9. Učitelství VVP pro 2. st. ZŠ a SŠ - Informační a komunikační technologie (7504T276)
Přijímací zkouška písemná (30 bodů)
Mezi předpoklady pro přijetí náleží především dosažení příslušné úrovně znalostí a dovedností
získaných studiem oboru Informační technologie se zaměřením na vzdělávání nebo příbuzného
studijního programu a oboru. Přijímací zkouška je písemná. Orientuje se na zjištění přehledu
v rozsahu výše uvedeného studia v oblasti:
• Elektronika (orientace na teoretické aspekty základních principů elektroniky a jejich praktické
aplikace v oblasti informačních a komunikačních technologií, včetně problematiky teorie
elektromagnetického pole a elektrických obvodů a metod jejich řešení, charakteristiky
elektronických součástek, jejich základních zapojení a praktické využití v reálných elektronických
obvodech);
• Architektura výpočetních systémů (orientace na teoretické aspekty, funkce a řešení výpočetních
systémů, technické vybavení a konstrukci počítačů, na aplikační a systémové programové vybavení
se zaměřením na osobní počítače);
• Síťové prostředky a informační systémy (orientace na teoretické a praktické aspekty datových a
přenosových sítí, spojovacích a přenosových systémů, integraci datových a telekomunikačních sítí,
jejich topologií, funkcí, služeb a stavebních prvků z pohledu spojovacích a přenosových systémů,
včetně příslušných vědomostí a praktických kompetencí potřebných při správě sítí ve vybraných
NOS, na teoretické a praktické aspekty databázových a informačních systémů, principy a metody
analýzy, návrhu, vývoje a využití informačních a databázových systémů a jejich správy);
• Vývojové prostředky a prostředí (orientace na teoretické a praktické aspekty vývojových
prostředků a prostředí i praktické dovednosti při vývoji základních programových konstrukcí
a aplikací, zpracování obrazových a zvukových dat na počítači, tvorbu multimediálních aplikací a
projektů a formální a obsahovou stránku tvorby prezentací a webových aplikací).
Bližší informace k charakteru a zaměření studia lze získat na http://it.pedf.cuni.cz
10. Učitelství VVP pro 2. st. ZŠ a SŠ – Matematika (7504T221)
Přijímací zkouška ústní (30 bodů)
Tématické okruhy:
Základy matematiky (matematická logika, množiny).
Poziční soustavy, znaky dělitelnosti, diofantovské rovnice, Euklidův algoritmus, kongruence.
Lineární algebra (matice, determinanty, soustavy lineárních rovnic, vektorové prostory, lineární
zobrazení).
Relační struktury (uspořádání, ekvivalence).
Polynomy (algebraická a funkční definice polynomu, dělitelnost, algebraické řešení rovnic,
numerické řešení rovnic).
Vektor (volný, vázaný), útvary v E2, E3, E4 a jejich incidenční vztahy studované pomocí vektorů.
Reper, soustava souřadnic daná reperem, báze.
Algebraické struktury (grupa, obor integrity, těleso, homomorfismy, izomorfismy).
Geometrické transformace studované syntetickou i analytickou metodou v E2:
• Shodnosti v rovině (skládání shodností, klasifikace shodností podle samodružných bodů a směrů,
shodnosti přímé a nepřímé, grupa shodností).
• Podobnosti v rovině (vlastní a nevlastní podobnosti, grupa podobností).
• Stejnolehlost (dělicí poměr, Mongeova věta o skládání stejnolehlostí, Menelaova věta, mocnost
bodu ke kružnici, chordála kružnic, dvojpoměr, Pappova věta).
• Afinity v A2, jejich klasifikace, syntetický i analytický popis, grupa afinit.
• Kruhová inverze. Apolloniovy úlohy (pouze synteticky).
Kuželosečky (afinní a metrické vlastnosti kuželoseček).
Elementární funkce
Diferenciální počet funkcí jedné reálné proměnné (spojitost, limita a derivace - definice,
vlastnosti, výpočet; vlastnosti funkce spojité na uzavřeném a omezeném intervalu; věty o střední
hodnotě; úlohy na maxima a minima; vyšetření průběhu funkce a sestrojení jejího grafu).
Integrální počet funkcí jedné reálné proměnné (primitivní funkce a určitý integrál - definice,
vlastnosti, výpočetní metody; užití v geometrii, nevlastní integrál).
Diferenciální rovnice (jednoduché rovnice se separovanými proměnnými, lineární rovnice 1. řádu;
lineární rovnice 2. řádu s konstantními koeficienty - obecné řešení a řešení splňující počáteční
podmínku).
Číselné posloupnosti a řady (číselné posloupnosti – vlastnosti, limita posloupnosti a její výpočet;
číselná řada – vlastnosti, kriteria konvergence řady s nezápornými členy, alternující řady, absolutní
a neabsolutní konvergence).
11. Učitelství VVP pro 2. st. ZŠ a SŠ – Pedagogika (7504T223)
Přijímací zkouška písemná (30 bodů)
Písemná zkouška: Esej na vybrané pedagogické téma
Pro napsání eseje je vymezena doba jedna až dvě hodiny. Studenti pracují samostatně bez použití
jakýchkoli studijních opor (slovníky, encyklopedie, učební texty). Esej má charakter odborného
pojednání na dané téma, které se vztahuje k studovanému oboru. Základním předpokladem pro její
úspěšné zpracování je především důkladná odborná znalost zadaného tématu. Dále je hodnocena
studentova schopnost : přehledně dané téma strukturovat; jasně a výstižně formulovat myšlenky
s využitím odborné terminologie; zaujmout hodnotící stanovisko k danému tématu založené na jeho
analýze a zobecnění ; zpracovat téma na velmi dobré jazykové úrovni.
Uchazeč, který postoupí k ústní přijímací zkoušce (společné pro oba obory), povinně u této
předloží seznam prostudované literatury z oboru pedagogika. Hodnotí se:
orientace v prostudované literatuře;
schopnost interpretace získaných informací;
schopnost analýzy řešené problematiky;
zaujetí vlastního stanoviska a adekvátní reakce na zadané otázky.
stupeň motivace ke studiu oboru pedagogika;
motivace k jeho výkonu a orientace v možném budoucím profesním uplatnění;
schopnost kritického myšlení a zaujetí vlastního stanoviska;
úroveň komunikativních dovedností.
Seznam literatury pro obor pedagogika:
BENDL, S. Školní kázeň: metody a strategie. Praha: ISV, 2001.
BERTRAND,Y. Soudobé teorie vzdělávání. Praha : Portál 1998.
HAVLÍK, R., KOŤA, J. Sociologie výchovy a školy. Praha: Portál, 2002.
JŮVA, V. Základy pedagogiky. Brno: Paido, 2001.
KASPER, T.; KASPEROVÁ, D. Dějiny pedagogiky. Praha : Grada, 2008.
KLAPILOVÁ, S. Kapitoly ze sociální pedagogiky. Olomouc : UP, 1996.
KRAUS, B. Základy sociální pedagogiky. Praha : Portál, 2008.
OPEKAROVÁ, O. Pedagogická diagnostika ve škole a školní poradenství (VEDENÍ ŠKOLY). Praha:
Raabe, Vedení školy, 1998.
OPRAVILOVÁ, E. Předškolní výchova I. a II. Liberec: TU, 2002, 2003.
PAŘÍZEK, V. Základy obecné pedagogiky. Praha: Karolinum, 1996.
PÁVKOVÁ, J. A KOL. Pedagogika volného času. Praha : Portál, 2002.
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 1997.
PRŮCHA, J. Alternativní školy a inovace ve vzdělávání. Praha: Portál, 2001.
PRŮCHA, J. Multikulturní výchova. Příručka (nejen) pro učitele. Praha : Triton, 2006.
PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky. Praha: Portál, 2006.
PŘADKA, M.; KNOTOVÁ, D.; FALTÝSKOVÁ, J. Kapitoly ze sociální pedagogiky. Brno : MU, 1998.
SAK, P. Proměny české mládeže. Praha: Petrklíč, 2000.
SLOWÍK, J. Speciální pedagogika. Praha : Grada, 2007.
ŠTVERÁK, V. Dějiny pedagogiky. Praha: UK, 1991.
12. Učitelství VVP pro 2. st. ZŠ a SŠ - Ruský jazyk (7504T
Přijímací zkouška písemná (30 bodů)
Písemná zkouška ověřuje znalosti z ruské morfologie, syntaxe,
lexikologie, literatury, kultury a reálií, dovednost čtení a poslechu s porozuměním na úrovni C1
standardů podle Společného evropského referenčního rámce Rady Evropy, teoretické znalosti a
praktické dovednosti z lingvistických, literárněvědných a kulturologických disciplín se zřetelem ke
vzdělávacím potřebám. V ústní části zkoušky společné pro oba obory pak dovednost samostatného
monologického a dialogického ústního projevu v kulturní, sociální a hospodářské sféře a celkovou
kulturu mluveného projevu.
13. Učitelství VVP pro 2. st. ZŠ a SŠ – Sbormistrovství (7504T226)
Přijímací zkouška talentová (30 bodů)
Má část praktickou, písemnou a ústní.
Část praktická
Sbormistrovské vystoupení s vlastním korepetitorem nebo nahrávkou v délce 15 - 20 minut. Program
zahrnuje skladby nejméně dvou různých stylových období. Na připravených skladbách předvede
uchazeč taktovací,instrumentální a pěvecké dovednosti.
Část písemná
Dějiny sborového zpěvu. Sborová a kantátová literatura. Sluchová analýza.
Část ústní
Motivační pohovor. Prokázání schopnosti komunikace v hudebně teoretické a hudebně historické
oblasti se zaměřením na sborovou problematiku.
14. Učitelství VVP pro 2. st. ZŠ a SŠ - Speciální pedagogika (7504T277)
Přijímací zkouška písemná (30 bodů)
Přijímací řízení do navazujícího magisterského studia je zajištěno písemným testem ze speciální
pedagogiky. Obsah a rozsah je dán okruhy ke státní závěrečné zkoušce v bakalářském studiu
speciální pedagogiky s uvedenou doporučenou literaturou:
HAMADOVÁ,P.,KVĚTOŇOVÁ, L., NOVÁKOVÁ,Z. Oftalmopedie. Brno: Paido, ISBN 978-80-7315-145-4
HRUBÝ, J. Velký ilustrovaný průvodce neslyšících a nedoslýchavých po jejich vlastním osudu.2.díl.
Praha : FRPSP, 1998. 321 s. ISBN 80-7216-075-3.
HRUBÝ, J. Velký ilustrovaný průvodce neslyšících a nedoslýchavých po jejich vlastním osudu.1.díl.
Praha : FRPSP, 1999. 395 s. ISBN 80-7216-096-6.
Jankovský, J. Ucelená rehabilitace dětí s tělesným a kombinovaným postižením: somatopedická a
psychologická východiska. Praha: TRITON, 2001. ISBN: 80-7584-192-7
Mühlpachr, P. Sociopatologie. Brno: Masarykova universita, 2008. ISBN 978-80-210-4550-7.
MÜLLER, O., VALENTA, M.: Psychopedie: teoretické základy a metodika. Praha : Parta, 2003. ISBN
80-7320-039-2.
OPATŘILOVÁ,D., ZÁMEČNÍKOVÁ,D Možnosti speciálně pedagogické podpory u osob s hybným
postižením. Brno: MU, 2008
PIPEKOVÁ, J., VÍTKOVÁ,M.: Terapie ve speciálně pedagogické péči. Brno:Paido, 2001.ISBN 80-7315010-7
VÍTKOVÁ, M. Somatopedické aspekty. Brno: Paido, 2006, ISBN 80-7315-134-0
VOTAVA,J (ed) Ucelená rehabilitace osob se zdravotním postižením. Praha: Karolinum, 2005. ISBN
80-2460-708-5
ŠKODOVÁ, E.; JEDLIČKA, I. a kol. Klinická logopedie. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-546-6
ZELINKOVÁ, O. Poruchy učení.Praha: PORTÁL, 2003. ISBN 80-7178-800-7
Aktuální legislativa z oblasti sociální, školské a zdravotnické
Odborné periodikum Speciální pedagogika od r.2005
15. Učitelství VVP pro 2. st. ZŠ a SŠ - Technická a informační výchova (7504T227)
Přijímací zkouška písemná (30 bodů)
Mezi předpoklady pro přijetí náleží především dosažení příslušné úrovně znalostí a dovedností
získaných studiem oboru Technická a informační výchova se zaměřením na vzdělávání nebo
příbuzného studijního programu a oboru. Přijímací zkouška je písemná. Orientuje se na zjištění
přehledu v rozsahu výše uvedeného studia v oblasti:
• Materiály a technologie (orientace na teoretické a praktické vědomosti s dovednosti z oblasti
nekovových a kovových materiálů, základů procesu obrábění a používaných technologických metod
obrábění, využívání strojních prvků a systémů);
• Elektrotechnika a elektronika (orientace na teoretické praktické vědomosti s dovednosti z oblasti
základů elektrotechniky a poznatky o vybraných elektrotechnických zařízeních, na vědomosti
a dovednosti ze základů elektroniky a sdělovací techniky a poznatky o vybraných elektronických
zařízeních);
• Technické a programové vybavení počítačů (orientace na teoretické aspekty funkcí a řešení
výpočetních systémů, technickou podstatu informačních technologií, teorii a praxi formálních
vyjadřovacích, algoritmických a komunikačních počítačových prostředků a systémů, operační
systémy, základní programové vybavení, prezentace a obecné programové vývojové prostředky);
• Počítačové sítě a informační systémy (orientace na teoretické a praktické aspekty počítačových sítí
a komunikaci z technického i datového pohledu a na databázové a informační systémy z hlediska
vývoje, správy a využití).
Bližší informace k charakteru a zaměření studia lze získat na http://it.pedf.cuni.cz
16. Učitelství VVP pro 2. st. ZŠ a SŠ - Tělesná výchova (7504T278),
Přijímací zkouška písemná (30 bodů)
Písemný vědomostní test z TVS na úrovni státní bakalářské zkoušky na UK - PedF. Přijímací zkoušku
nelze prominout. Při ústní přijímací zkoušce společné pro oba obory uchazeč předloží index
z předchozího bakalářského studia TVS.
17. Učitelství VVP pro 2. st. ZŠ a SŠ - Výtvarná výchova (7504T228)
Přijímací zkouška talentová (30 bodů)
1. kolo - talentová zkouška, složená ze tří částí v rozsahu 6 vyučovacích hodin: max. 10 b
1. kresba na zadané téma: formát A 4, pero, tuš - max. 4 body
2. malba podle modelu : tempera, formát A 2 - max. 3 body
3. modelování na zadané téma: sochařská hlína - max. 3 body
2. kolo - písemný test všeobecných znalostí kultury (literatura, drama, film, hudba: max.. 10 b
a speciálních znalostí výtvarné kultury a umění) - max. 10 bodů
3. Ústní pohovor před komisí - zjištění předpokladů pro učitelské povolání: max. 10 b
18. Učitelství VVP pro 2. st. ZŠ a SŠ - Základy společenských věd (7504T190)
Přijímací zkouška ústní (30 bodů)
Podrobnější požadavky nejsou stanoveny.
1.2 Studijní obor (7504T293): Učitelství společenských věd, filozofie a etiky pro SŠ a VOŠ
Ústní zkouška
Obsahem přijímací zkoušky bude pohovor s uchazečem, podmínkou jeho konání je předložení
bakalářské práce a seznamu prostudované literatury z filosofie, etiky a společenskovědních oborů.
Tématem přijímacího pohovoru bude rozhovor o prostudované literatuře a bakalářské práci.
2. STUDIJNÍ PROGRAM (N7701): PSYCHOLOGIE
2.1 Studijní obor (N 7701 T): Psychologie
Literatura k písemné přijímací zkoušce:
Obecná psychologie
ATKINSONOVÁ, R. a kol.: Psychologie. Praha: Portál, 2003.
CUMMINSOVÁ, D.D. Záhady experimentální psychologie. Praha: Portál, 2006.
EYSENCK, M.W., KEANE, M. Kognitivní psychologie. Praha: Academia, 2008.
NAKONEČNÝ, M. Základy psychologie. Praha: Academia, 2002.
PLHÁKOVÁ, A. Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia, 2003.
PLHÁKOVÁ, Dějiny psychologie, Praha: Grada, 2006
SEDLÁKOVÁ, M. Vybrané kapitoly z kognitivní psychologie: Mentální representace a mentální
modely. Praha: Grada, 2004.
STERNBERG, R.J. Kognitivní psychologie. Praha: Portál, 2002.
ŠVANCARA, J.: Úvod do kognitivní psychologie. Brno: MU, l993.
Sociální psychologie
HEWSTONE, M. (ed.). Introduction to Social Psychology: A European Perspective. Oxford: Blackwell,
1992.
NAKONEČNÝ, M. Sociální psychologie. Praha: Academia, 2000.
HAYESOVÁ, N.: Základy sociální psychologie. Praha: Portál, 2007
VÝROST, J.; SLAMĚNÍK, I. Sociální psychologie. Praha: ISV nakladatelství, 1997.
VÝROST, J.; SLAMĚNÍK, I. (ed.). Aplikovaná sociální psychologie I. Praha: Portál, 1998.
VÝROST, J.; SLAMĚNÍK, I. (ed.). Aplikovaná sociální psychologie II. Praha: Grada, 2001.
Vývojová psychologie
Základní literatura:
DITTRICHOVÁ, J., PAPOUŠEK, M., PAUL, K.: Chování dítěte raného věku a rodičovská péče. Grada,
Praha, 2004
HEIDBRINK, H.: Psychologie morálního vývoje. Praha, Portál 1997
LANGMEIER, J.; KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie. Praha: Grada, 1998.
Pedagogika, 51,4, 2001 (celé číslo)
PIAGET, J., INHELDEROVÁ, B.Psychologie dítěte. Praha: Portál 1998
POUTHAS, V., JOUEN, F.: Psychologie novorozence. Chování nejmenšího dítěte a jeho poznávání.
Grada, 2000
ŘÍČAN, P.: Cesta životem. Praha: Panorama 1994
VÁGNEROVÁ, M. , VALENTOVÁ, L. Psychický vývoj a jeho variabilita. Praha: PedF UK 1996
VAVRDA, V. Ontogeneze úzkosti a strachu. In VYMĚTAL J. a kol. Speciální psychoterapie (úzkost a
strach). Praha: Psychoanalytické nakladatelství, 2000, s. 44-77.
VAVRDA,V.: Otázky soudobé psychoanalýzy, LN, 2005 – část I
Doporučená literatura:
CHUGANI, H.T.: A Critical Period of Brain Development: Studies of Cerebral Glucose Utilization with
PET. Preventive Medicine, Vol. 27, 1998, pp. 184-188
FISCHER, K., FARRAR, M.J.: Generalizations About Generalization: How a Theory of Skill
Development Explains both Generality and Specificity. Int. J. Psychol., Vol. 221987, pp. 643-677
FONAGY. P., GERGELY. G., JURIST, E.L., TARGET, M.: Affect regulation, mentalisation and the
development of the self, Teh Other Press, 2002
KOHUT, H.:The Analysis of the Self. New York, International Universities Press, 1971
MAHLER, M.S.: The Psychological Birth of Human Infant. New York, Basic Books, 1975
PERRY, B.: Chilhood Experience and the Expression of Genetic Potential: What Chilhood Neglect
Tells Us About Nature and Nurture. Brain and Mind, Vol. 3, 2002, pp. 79-100
PLOMIN, R., DEFRIES, J. C., MCCLEARN, G. E., & MCGUFFIN, P. Behavior genetics. New York: Worth
Publishers 2001
PLOMIN,R., RENDE,R. Human Behavioral Genetics. Annu. Rev. Psychol. 1991, 42, s.161-190- kapitoly
1-8, 15
RUTTER, M. MOFFIT, T.E., CASPI, A.: Gene-enviroment interplay and psychopathology: multiple
varieties but real effects. Journal of Child Psychology and Psychiatry, Vol. 47, No. 3/4, 2006, pp.
226-261
SIEGEL, D.: The developing mind, The Guilford Press, 1999
SPITZ, R.: A Genetic Field Theory of Ego Formation. New York, International Universities Press, 1959
STERN, D.: Interpersonal world of human infant, Basic Books, 1985
SUOMI, S.J.: Early determinants of behaviour: evidence from primate studies. British Medical
Bulletin, Vol. 53, No. 1, 1997, pp. 170-184
VAVRDA,V.: Ontogeneze úzkosti a strachu In: Vymětal J. a kol.: Speciální psychoterapie (úzkost a
strach), Praha, Psychoanalytické nakladatelství, 2000, s. 44-77
3 STUDIJNÍ PROGRAM (N7506): SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA
3. 1 Studijní obor (N7506T002): Speciální pedagogika
Písemná přijímací zkouška
Požadavky k přijímací zkoušce do navazujícího magisterského studia spec.pedagogiky
Přijímací řízení do navazujícího magisterského studia je zajištěno písemným testem ze speciální
pedagogiky. Obsah a rozsah je dán okruhy ke státní závěrečné zkoušce v bakalářském studiu
speciální pedagogiky s uvedenou doporučenou literaturou:
HAMADOVÁ,P.,KVĚTOŇOVÁ, L., NOVÁKOVÁ,Z. Oftalmopedie. Brno: Paido, ISBN 978-80-7315-145-4
HRUBÝ, J. Velký ilustrovaný průvodce neslyšících a nedoslýchavých po jejich vlastním osudu.2.díl.
Praha : FRPSP, 1998. 321 s. ISBN 80-7216-075-3.
HRUBÝ, J. Velký ilustrovaný průvodce neslyšících a nedoslýchavých po jejich vlastním osudu.1.díl.
Praha : FRPSP, 1999. 395 s. ISBN 80-7216-096-6.
Jankovský, J. Ucelená rehabilitace dětí s tělesným a kombinovaným postižením: somatopedická a
psychologická východiska. Praha: TRITON, 2001. ISBN: 80-7584-192-7
Mühlpachr, P. Sociopatologie. Brno: Masarykova universita, 2008. ISBN 978-80-210-4550-7.
MÜLLER, O., VALENTA, M.: Psychopedie: teoretické základy a metodika. Praha : Parta, 2003. ISBN
80-7320-039-2.
OPATŘILOVÁ,D., ZÁMEČNÍKOVÁ,D Možnosti speciálně pedagogické podpory u osob s hybným
postižením. Brno: MU, 2008
PIPEKOVÁ, J., VÍTKOVÁ,M.: Terapie ve speciálně pedagogické péči. Brno:Paido, 2001.ISBN 80-7315010-7
VÍTKOVÁ, M. Somatopedické aspekty. Brno: Paido, 2006, ISBN 80-7315-134-0
VOTAVA,J (ed) Ucelená rehabilitace osob se zdravotním postižením. Praha: Karolinum, 2005. ISBN
80-2460-708-5
ŠKODOVÁ, E.; JEDLIČKA, I. a kol. Klinická logopedie. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-546-6
ZELINKOVÁ, O. Poruchy učení.Praha: PORTÁL, 2003. ISBN 80-7178-800-7
Aktuální legislativa z oblasti sociální, školské a zdravotnické
Odborné periodikum Speciální pedagogika od r.2005
MAGISTERSKÉ STUDIUM (5 let)
1. STUDIJNÍ PROGRAM (M 7503) : UČITELSTVÍ PRO ZŠ
1.1 Studijní obor (7503T047) : Učitelství pro 1. stupeň ZŠ
Přijímací zkouška je jednokolová.
Charakteristika nároků na uchazeče u přijímací zkoušky
Předpokladem přijetí je úspěšné absolvování ústního pohovoru, který zjišťuje předpoklady ke studiu
učitelství 1. st. ZŠ a základní orientovanost ve zvoleném oboru komisionálního charakteru. .
U uchazeče je ověřován zájem o současné školské problémy, informovanost o koncepci základní
školy v rámci školského systému ČR i orientovanost o průběhu počínající školské reformy.
Předpokládá se znalost některých titulů odborných časopisů pro učitele, prostudování několika
odborných pedagogických textů, schopnost použití odborných pedagogických termínů v diskusi
zaměřené na problematiku 1. stupně základní školy. Při pohovoru je uchazeč vybídnut, aby uvedl
své zkušenosti z práce s dětmi mladšího školního věku a přiblížil prožitou pedagogickou zkušenost
s dětmi, popsal vlastní úspěch, selhání, nápravu ve svém jednání.
Na počátku přijímacího pohovoru uchazeč předkládá komisi písemně zpracovaný seznam literatury,
kterou prostudoval. Předložený seznam má dva oddíly, odděleně je uvedena krásná literatura
a literatura pro děti a mládež, v druhé části literatura odborná. Při zpracovávání seznamu se
předpokládá uplatnění standardní normy, tj. abecední uspořádání s přesným uvedením jmen autorů,
názvů titulů i doby vydání
Doporučená literatura:
KALHOUS, Z.; OBST, O. Školní didaktika. Praha : Portál, 2002.
KOLLÁRIKOVÁ, Z.; PUPALA, B. Předškolní a primární pedagogika. Praha : Portál, 2001.
KOMENSKÝ, J.A. Velká didaktika. Brno : Novina , 1948 a další vyd.
MATĚJČEK, Z. Dítě a rodina. Praha : SPN, 1992.
PASCH, M.; GARDNER, T.G.; LANGEROVÁ, G.M.; STARKOVÁ, A.J.; MOODYOVÁ, Ch.D. Od vzdělávacího
programu k vyučovací hodině. Praha : Portál, 1998.
PRUCHA, J. Přehled pedagogiky. Praha : Portál, 2000
RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Praha : MŠMT, 2004.