závěrečná zpráva 5.3. - Komplexní monitorovací systém přírodního

Transkript

EKOTOXA.s.r.o
Vytvoření komplexního monitorovacího systému
přírodního prostředí Moravskoslezského kraje
Číslo projektu: CZ0138
„Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu“
Lučinka - Hájek jih – prostřední poldr (letní aspekt)
Vodní brouk potápník (Dytiscus sp.)
5.3 Zhodnocení efektivity revitalizačních opatření
ve vybraných lokalitách Moravskoslezského kraje
Závěrečná zpráva
Zpracovatel: RNDr. Lukáš Merta, Ph.D.
Termín: 14. 1. 2011
Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí
EKOTOXA.s.r.o.
Obsah
1
2
3
4
5
6
7
Cíl průzkumu ............................................................................................................................. 3
Popis Sledovaných Lokalit ......................................................................................................... 4
2.1
Lučinka - Hájek jih............................................................................................................ 4
2.2
Lučinka - Hájek střed ........................................................................................................ 5
2.3
Nebesák ............................................................................................................................ 7
Použitá metodika ........................................................................................................................ 9
Výsledky.................................................................................................................................. 11
4.1
Botanika.......................................................................................................................... 11
4.2
Hydrobiologie ................................................................................................................. 16
4.3
Batrachologie .................................................................................................................. 23
Definice ohrožujících faktorů druhů a jejich biotopů na lokalitě................................................ 25
5.1
Vyšší rostliny .................................................................................................................. 25
5.2
Vodní bezobratlí.............................................................................................................. 25
5.3
Obojživelníci................................................................................................................... 26
Závěry a doporučení pro plánování managementových zásahů nebo hospodářského využívání . 28
6.1
Vyhodnocení efektivity realizovaných revitalizačních opatření ........................................ 28
6.2
Návrh managementových zásahů v revitalizovaných lokalitách........................................ 31
Seznam použitých informačních zdrojů .................................................................................... 34
7.1
Determinační literatura .................................................................................................... 34
7.2
Ostatní literatura.............................................................................................................. 34
Seznam příloh:
Obr. I:
Tab. I:
Tab. II:
Obr. II:
Tab. III:
Obr. III:
Tab. IV:
Lučinka – Hájek jih – dílčí plochy botanické inventarizace
Lučinka – Hájek jih - Seznam všech aktuálně zjištěných druhů vyšších rostlin v
dílčích plochách (rok 2010)
Fytocenologické snímky vybraných společenstev na lok. Lučinka – Hájek jih
Lučinka – Hájek střed – dílčí plochy botanické inventarizace
Lučinka – Hájek střed - Seznam všech aktuálně zjištěných druhů vyšších
rostlin v dílčích plochách (rok 2010)
Nebesák – dílčí plochy botanické inventarizace
Nebesák - Seznam všech zjištěných druhů vyšších rostlin v dílčích plochách
Zhodnocení efektivity revitalizačních opatření (průzkum č. 5.3) – závěrečná zpráva
2
EKOTOXA.s.r.o.
1
CÍL PRŮZKUMU
Na území Moravskoslezského kraje byla provedena řada revitalizačních opatření, jejichž
cílem byla přírodní obnova vybraných lokalit, v minulosti degradovaných necitlivými zásahy.
Efektivita realizovaných revitalizačních opatření na území kraje dosud nebyla komplexně
vyhodnocena. Z tohoto důvodu byl do ucelené studie s názvem „Vytvoření komplexního
monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje“ zařazen také
průzkum zaměřený na vyhodnocení biologického přínosu revitalizací na vybraných
lokalitách. Jedná se o lokality Lučinka – Hájek jih a Lučinka – Hájek střed (u Dolní
Moravice) a Nebesák (u Horního Benešova). Všechny tři lokality se nachází na Bruntálsku
(viz Obr. 1).
Obr. 1: Situační mapa zájmového území s lokalitami Lučinka – Hájek jih a Lučinka – Hájek
střed (u Dolní Moravice) a s lokalitou Nebesák (u Horního Benešova)
Cílem prováděného průzkumu bylo prostřednictvím botanické, batrachologické a
hydrobiologické inventarizace vyhodnotit efektivitu realizovaných revitalizačních opatření.
Cílem bylo vyhodnotit, zdali došlo provedenými zásahy ke zvýšení přírodní hodnoty území,
jež je indikována zvýšením biotopické a druhové diverzity a zastoupením indikačních druhů
či celých skupin živočichů a rostlin.
3
EKOTOXA.s.r.o.
2
2.1
POPIS SLEDOVANÝCH LOKALIT
LUČINKA - HÁJEK JIH
Lokalita Lučinka - Hájek jih zahrnuje nejjižněji položené údolí potoka – pravobřežního
přítoku Moravice v polích na svazích Moravické hory. Prameniště potoka se nachází
v nadmořské výšce 638 m n.m., ústí ve výšce 573 m n.m. Celé údolí od pramene potoka po
jeho ústí do Moravice je 1590 m dlouhé. Na většině délky toku byly v 70. letech minulého
století provedeny podobné zásahy jako na sousední lokalitě (Lučinka – Hájek střed) –
zaklenutí toku, odstranění břehových porostů a rozorání bývalých druhově pestrých nivních
luk. Při jarním tání a při letních přívalových deštích zde voda přesto tekla po povrchu a
erodovala ornici. Otevřený (i když zahloubený, zregulovaný a napřímený) zůstal pouze na
spodním úseku toku (nad silnicí). Na nejspodnějším úseku (mezi silnicí a ústím do Moravice)
se potok rozléval do mokřadů v aluviu Moravice (PR Niva Moravice). V roce 1997 a 1998
bylo v této části koryto potoka obnoveno, aby nedocházelo k další eutrofizaci společenstev
chráněného území.
Realizovaná opatření na lokalitě Lučinka – Hájek jih vycházela z celkové koncepce řešení
krajinného prostoru východního úbočí Moravické hory a opíraly se o praktické zkušenosti
z realizace předchozích prací v severněji položených údolích (Lučinka – Hájek střed a
Lučinka – Hájek sever). I zde byla provedena komplexní revitalizace potoka – tok byl
odtrubněn a vytvarován do přirozeného koryta s nízkou průtočnou kapacitou (možnost
vybřežování). Jako protierozní a retenční opatření zde byly i v tomto údolí vybudovány dva
průtočné poldry. Po dokončení terénních a hydrotechnických úprav byly provedeny vegetační
úpravy - vysázeny břehové porosty a rekonstruovány květnaté nivní louky. Realizační fáze
revitalizace byly rozděleny do dvou etap: v první etapě v roce 2000 byla provedena hlavní
technická opatření (odtrubnění potoka a výstavba průtočných poldrů s regulovatelnými
stavidly), v roce 2001 bylo dotvarováno nové koryto potoka a postupně realizována výsadba
dřevin a rekonstrukce druhově pestrých přípotočních nivních luk.
Plošná výsadba dřevin byla realizována nad spodním zaústěním revitalizovaného potoka, nad
dolním poldrem v místech zaústění melioračních hlavníků a pod vybudovaným přejezdem
polní cesty. Tyto plochy byly před vysázením oploceny uzlíkovým pletivem Bulvark (výška
150 cm) umístěným na dřevěných kůlech 4 m od sebe. Sazenice dřevin byly na těchto
oplocených plochách vysazovány ve sponu 120 x 100 cm, přičemž podél oplocení byl
vysázen hustý plášť keřů. Pro výsadby bylo použito 1220 ks tříletých školkovaných sazenic
stromů 70+ a 200 ks odrostků 100+. Sazenice byly sázeny ručně do jamek 25 x 25 cm,
odrostky do jamek 35 x 35 cm. Do břehových porostů byly vysazovány sazenice stromů 100+
a 150+ a keřů ve výše uvedeném sortimentu ve směsi podle procentuálního zastoupení.
Sazenice stromů 100+ byly všechny opatřeny dřevěnými kůly 150 cm vysokými, ke kterým
byly vyvázány. Sazenice jasanů byly v těchto porostech chráněny proti poškození zvěří
individuálními obaly ATRO 120 cm. Výsadba dřevin břehových porostů byla prováděna
ručně do jamek o průměru větším než 35 cm (podle kořenových systémů konkrétních
4
EKOTOXA.s.r.o.
sazenic), které budou hloubeny jednak ručně, jednak lehkou mechanizací (bagr s podkopem
60 cm).
Tab. 1: Dřeviny vysazované na lokalitě Lučinka – Hájek jih
český název
latinský název
sazenice stromů 150+ celkem 500 ks
jasan ztepilý
Fraxinus excelsior
olše lepkavá
Alnus glutinosa
javor klen
Acer pseudoplatanus
sazenice stromů 100+ celkem 800 ks
jasan ztepilý
Fraxinus excelsior
olše lepkavá
Alnus glutinosa
javor klen
Acer pseudoplatanus
bříza bradavičnatá
Betula verrucosa
vrba jíva
Salix caprea
sazenice stromů 70+ celkem 8.600 ks
jasan ztepilý
Fraxinus excelsior
olše lepkavá
Alnus glutinosa
javor klen
Acer pseudoplatanus
Betula verrucosa
vrba jíva
Salix caprea
sazenice keřů 3/1 – celkem 1.200 ks
vrba křehká
Salix fragilis
vrba košíkářská
Salix viminalis
vrba popelavá
Salix cinerea
hloh obecný
Crataegus monogyna
kalina obecná
Viburnum opulus
střemcha hroznatá
Padus racemosa
celkem sazenic dřevin: 11 100 ks
2.2
% zastoupení
počet
sazenic
40
40
20
200
200
100
30
30
20
10
10
240
240
160
80
80
30
30
20
10
10
2.580
2.580
1.720
860
860
30
30
10
10
10
10
360
360
120
120
120
120
LUČINKA - HÁJEK STŘED
Lokalita Lučinka - Hájek střed se nachází na území k.ú. Dolní Moravice při severní hranici
Nízkého Jeseníku a zahrnuje mělké údolí potoka Lučinka (též Luční potok) na svazích
Moravické hory. Celé údolí Lučinky od pramene potoka po jeho ústí do Moravice je více než
1 650 m dlouhé. V dolních dvou třetinách byl potok v 70. letech minulého století v rámci
realizace melioračních opatření zatrubněn, břehové porosty byly odstraněny a bývalé druhově
pestré nivní louky byly rozorány a spojeny s okolními poli. Důsledkem necitlivých zásahů
byla extrémní eroze půdy na těchto 500 až 1000 m dlouhých svazích, přestože zde některé
pozemky byly zatravněny. Rýhová eroze se pravidelně objevovala na většině zdejších svahů,
místy se vytvořily erozní rýhy i 1 - 2 m hluboké. Erozí docházelo k odplavování ornice, která
se dostávala přes silnici do údolní nivy řeky Moravice, které je přírodně velmi cenným
územím (chráněným jako PR Niva Moravice). Zde docházelo k nežádoucí sedimentaci
splavenin a eutrofizaci původně oligotrofních až rašelinných ekosystémů.
5
EKOTOXA.s.r.o.
Revitalizační opatření na lokalitě Lučinka – Hájek střed zahrnovala renaturalizaci toku,
rekonstrukci okolních luk a břehových porostů v údolí potoka. Akce byla časově rozdělena na
2 etapy - v roce 1999 byly provedeny všechny potřebné zemní a technické práce, v roce 2000
pak byly provedeny úpravy nově se tvořícího koryta potoka a výsadby dřevin do břehových
porostů a skupin autochtonních dřevin do vznikajících přípotočních luk. Na toku Lučinky
byly v rámci revitalizačních opatření vybudovány dva suché poldry. Ve střední části toku, asi
650 m nad silnicí, byl vybudován menší suchý poldr se sypanou homogenní hrází, v dolní
části toku (cca 200 m nad silnicí) podobným způsobem druhý suchý poldr. Hlavním cílem
vybudování obou nádrží bylo zachycovat přívalové vody a splaveniny. Oba poldry jsou
řešeny jako průtočné, v nichž je průtok běžného množství vody (do 20 l/s) zajištěn
betonovými trubkami v tělese hrází, vyšší přívalové průtoky jsou přepouštěny přes hráz
přelivem z lomového kamene.
Tab. 2: Dřeviny, vysazované (a následně dosazované) na lokalitě Lučinka – Hájek střed
český název
latinský název
sazenice stromů 150+
jasan ztepilý
Fraxinus excelsior
olše lepkavá
Alnus glutinosa
javor klen
Acer pseudoplatanus
jasan ztepilý
Fraxinus excelsior
olše lepkavá
Alnus glutinosa
javor klen
Acer pseudoplatanus
Betula verrucosa
vrba jíva
Salix caprea
jasan ztepilý
Fraxinus excelsior
olše lepkavá
Alnus glutinosa
javor klen
Acer pseudoplatanus
Betula verrucosa
vrba jíva
Salix caprea
sazenice keřů 3/1
vrba křehká
Salix fragilis
Salix viminalis
vrba popelavá
Salix cinerea
hloh obecný
Crataegus monogyna
kalina obecná
Viburnum opulus
střemcha hroznatá
Padus racemosa
celkem sazenic dřevin pro dosadbu: 556 ks
%
zastoupení
počet
sazenic
vysázených
v roce 2000
počet sazenic
pro dosadby
v roce 2001
40
40
20
380
380
190
35
35
15
30
30
20
10
10
480
480
320
160
160
40
40
30
14
14
30
30
20
10
10
366
366
244
122
122
35
35
23
10
10
30
30
10
10
10
10
708
708
236
236
236
236
70
70
20
20
20
20
Vegetační úpravy na lokalitě zahrnovaly výsadbu stromů a keřů. Celkem bylo v roce 2000
vysazeno 950 ks sazenic stromů o výšce přes 150 cm, 1600 ks sazenic stromů o výšce 100
cm, 1220 ks sazenic stromů kolem 70 cm a 2360 ks sazenic keřů. Výsadby byly zčásti
6
EKOTOXA.s.r.o.
chráněny uzlíkovým pletivem, zčásti individuálními obaly. Ke všem vyšším sazenicím (100+
a 150+) byly pro stabilizaci instalovány kůly nebo trojnožky. Následná péče zahrnovala
obžínání vysazených sazenic a opravy stalibizačních kůlů a trojnožek, případně doplnění kůlů
a individuálních obalů. V podzimním termínu bylo také provedeno dosazení sazenic namísto
uhynulých exemplářů. Podle zkušeností z předchozích akcí je zde počítáno s úhynem a
doplněním méně než 10% počtu vysázených sazenic, přičemž sortiment i velikostní a věková
struktura zůstávají pro dosadbu stejné.
2.3
NEBESÁK
Lokalita Nebesák je situována východně od obce Horní Benešov, přibližně 10 km východně
od města Bruntálu, v bezprostřední blízkosti silniční komunikace č. 11 mezi Bruntálem a
Opavou. Severně od lokality se nachází čerpací stanice a areál bývalého zemědělského
družstva (místo zvané „Kukačka“). Stanovištně je území poměrně pestré, zahrnuje vodní
nádrž s přilehlými tůněmi, původní i nově založené fragmenty lesů a podmáčené louky.
V rámci terminologie ÚSES je lokalita vedena jako lokální biocentrum (LBC) s názvem
Nebesák. Na lokalitě bylo provedeno biologické hodnocení a plán ÚSES (Bureš 2001), takže
jsou k dispozici věrohodné informace o biologické hodnotě daného území před realizací
revitalizačních opatření.
Již před provedenými zásahy představovalo území bohatou mozaiku přírodních stanovišť, jak
dokládá jejich výčet ze zpracovaného biologického hodnocení:
1. Rybníček a vodní tůně (rybníček souvisle zarosten porostem okřehku)
2. Porosty náletových dřevin (vrby, jívy, osiky, olše, břízy, bezy) kolem rybníčku
3. Nově vznikající mokřady na louce podél polní cesty (porosty ostřic, vlhkomilných trav a
bylin)
4. Louky ve středním a jižním prostoru biocentra (druhově chudé i poměrně pestré mezofilní,
místy až mírně podmáčené louky)
5. Podmáčené olšiny na jižním okraji biocentra
6. Smíšený porost listnatých a jehličnatých dřevin na jihozápadním okraji biocentra (smrk,
modřín, bříza, osika, jasan, vejmutovka)
Již v období před provedenými revitalizačními zásahy byla na lokalitě zjištěna přítomnost
řady vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů (Bureš 2001). Mezi ochranářsky
významné rostliny, rostoucí na lokalitě, patřily stolístek přeslenatý (Myriophyllum
verticillatum), vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia), čertkus luční (Succisa pratensis) a
ostřice latnatá (Carex paniculata). I když se nejedná o zákonem chráněné druhy, jsou uvedeny
na celostátním Červeném seznamu v kategoriích C4, případně C3.
Ze zákonem chráněných druhů obojživelníků byli na lokalitě registrováni kuňka obecná
(Bombina bombina), ropucha obecná (Bufo bufo), ropucha zelená (Bufo viridis) a rosnička
zelená (Hyla arborea). Z plazů zde byli nalezeni užovka obojková (Natrix natrix), ještěrka
7
EKOTOXA.s.r.o.
obecná (Lacerta agilis), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) a slepýš křehký (Anguis
fragilis).
Také z ornitologického hlediska byla lokalita označena za významnou. Během průzkumů bylo
zjištěno celkem 33 druhů ptáků (Bureš 2001). Ze zvláště chráněných druhů v kategorii silně
ohrožených byli pozorováni chřástal polní (Crex crex) a chřástal vodní (Rallus aquaticus),
z ohrožených druhů pak bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), moudivláček lužní (Remiz
pendulinus), rorýs obecný (Apus apus) a vlaštovka obecná (Hirundo rustica). Zajímavý nález
představovala také slípka zelenonohá (Gallinula chloropus). Ornitologický význam spočívá v
pravidelném výskytu několika zákonem chráněných druhů ptáků a velké druhové diverzitě na
relativně malé ploše biocentra.
Tab. 3: Seznam druhů obojživelníků, zjištěných na lokalitě Nebesák během průzkumů
prováděných před započetím revitalizačních zásahů (Bureš 2001)
České jméno
kuňka obecná
ropucha obecná
ropucha zelená
rosnička zelená
skokan hnědý
Druh
Latinské jméno
Bombina bombina
Bufo bufo
Bufo viridis
Hyla arborea
Rana temporaria
Kategorie
ochrany
O
O
O
SO
-
O...ohrožený druh, SO...silně ohrožený druh (podle vyhlášky č. 395/92 Sb.)
Revitalizační zásahy na lokalitě Nebesák byly provedeny v roce 2003. V rámci revitalizace
byla obnovena silně zazemněná vodní nádrž a vysázena dřevinná vegetace na dvou místech –
mezi silnicí a vodní nádrží (celkem 400 kusů keřů na ploše 2400 m2 - 200 ks Rosa canina +
Crataegus monogyna, 200 ks Salix purpurea + S. viminalis) a v oplocené části na parcele č.
2097/4 (celkem 3100 kusů stromů a keřů na ploše 5639 m2 - 2.400 Alnus glutinosa + Fraxinus
excelsior, 700 ks Salix fragilis).
8
EKOTOXA.s.r.o.
3
POUŽITÁ METODIKA
Základem hodnocení efektivity revitalizačních opatření na vybraných lokalitách bylo
postaveno na floristické inventarizaci, batrachologické inventarizaci a inventarizaci
makrozoobentosu (v tekoucích i stojatých vodách). Hodnoceny byly změny bioty
na lokalitách a aktuálně získaná data následně srovnána se stavem před provedenými zásahy.
Ze získaných biologických dat byla v další fázi vytvořena nálezová databáze, jež byla
převedena do databáze AOPK ČR (NDOP). Důležitým výstupem práce jsou také doporučení
vhodných managementových opatření na všech sledovaných lokalitách.
Po dohodě se zadavatelem vycházely batrachologické a botanické průzkumy metodologicky
z aktuálních a platných metodik (Janáčková et al. 2009). Při batrachologických průzkumech
byly kombinovány denní a noční návštěvy, v létě byla přítomnost obojživelníků ověřována
pouze přes den a za soumraku. Při denních návštěvách byli obojživelníci vyhledáváni
vizuálně (snůšky, pulci, dospělci) a doplňkově také akusticky. Při nočních návštěvách byly
žáby sledovány zejména prostřednictvím jejich akustických projevů, doplňkově také vizuálně
(se silným světlem). Odchyt obojživelníků (pulců) byl prováděn pouze ve výjimečných
případech, za účelem přesné determinace. Celkem bylo provedeno 6 návštěv se zaměřením na
průzkum žab a čolků, a to v termínech 28.3., 16.4., 10.5., 4.6., 12.6. a 5.8.
Botanický průzkum byl zahájen také na začátku dubna, aby byly zachyceny rostliny jarního
aspektu. Až do konce června – do plného rozvoje vegetace – probíhal floristický průzkum
všech tří lokalit, přičemž byly zapisovány všechny druhy cévnatých rostlin na jednotlivých
vylišených segmentech. Segmenty byly odlišeny podle celkového charakteru vegetace: na
lokalitě Lučinka - Hájek jih bylo takto odlišeno, popsáno a podrobně prozkoumáno celkem 15
segmentů, na lokalitě Lučinka – Hájek střed celkem 11 segmentů a na lokalitě Nebesák
celkem 8 segmentů. Na lokalitě Lučinka – Hájek jih byl botanický průzkum prováděn 1.
dubna, 16. dubna, 16. června, 20. června a 24. června, na lokalitě Lučinka – Hájek střed
proběhly botanické exkurse 1. dubna, 16. dubna, 23. června a 8. července, na lokalitě Nebesák
2. dubna, 16. dubna a 6. června. Při každé botanické exkursi byla pořizována podrobnější
fotodokumentace. Prováděná botanická inventarizace probíhala podle metodiky AOPK
(Janáčková et al. 2009), pro fytocenologické zápisy (snímky) byla použita Braun-Blanquetova
sedmičlenná stupnice. Determinace rostlin byla prováděna na místě nebo dodatečně doma ze
sebraných vzorků podle běžných určovacích pomůcek, použitá botanická nomenklatura –
Kubát et al. (2002). Autorem botanické části studie je RNDr. Leo Bureš (Podlesí).
Metodika inventarizačního průzkumu makrozoobentosu vodních toků byla provedena podle
Metodiky odběru a zpracování vzorků makrozoobentosu tekoucích vod metodou PERLA
(Kokeš et Němejcová 2006). Systém PERLA byl vytvořen pro hodnocení ekologického stavu
toků a je v souladu s požadavky Rámcové Směrnice (WFD) (2000). Metoda je používaná pro
odběr vzorků makrozoobentosu z broditelných tekoucích vod (tzn. do 1 m hloubky, rychlost
proudu do 1 m.s-1). Odběr vzorků byl prováděn za normálního, případně podnormálního
vodního stavu (Q270d a nižší). Metoda PERLA je založena na multihabitatovém odběru, při
kterém jsou habitaty v toku vzorkovány proporcionálně podle jejich výskytu v odběrovém
úseku toku. Pro odběr se používá standardní metoda tříminutového semikvantitativního
multihabitatového vzorkování s použitím ruční bentosové sítě. U jednotlivých taxonů je
9
EKOTOXA.s.r.o.
počítána abundance. Odebrané vzorky byly fixovány čtyřprocentním roztokem formaldehydu
a převezeny do laboratoře. V laboratoři byli ze vzorků živočichové vybráni a determinováni
za pomocí binokulární lupy, mikroskopu a určovacích klíčů uvedených v seznamu použité
literatury. Na každém odběrném profilu toku byly v roce 2010 realizovány dva odběry – jeden
jarní (konec května) a jeden pozdně letní (počátek září).
Tab. 4: Seznam profilů tekoucích vod s realizovaným průzkumem makrozoobentosu
Lokalita
Lučinka – Hájek jih
Sublokalita
Dolní profil
Horní profil
Lučinka - Hájek střed
Dolní profil
Horní profil
Lokalizace
Popis
49°57'31.91"N,
17°19'34.857"E
49°57'35.198"N,
17°19'17.848"E
49°57'41.649"N,
17°19'48.178"E
49°57'44.808"N,
17°19'27.899"E
Vlásečnice s šířkou koryta do 1 m a
převahou jemného substrátu dna
Drobný vodní tok s šířkou koryta do 1,5
m a štěrkovitým dnem
Inventarizace průzkumu makrozoobentosu stojatých vod měla být podle zadání prováděna
podle Metodiky odběru a zpracování vzorků makrozoobentosu stojatých vod (Adámek 2006).
Citovaná metodika je však určena pro monitoring velkých a hlubokých stojatých vod se
zaměřením na pouhé dvě taxonomické skupiny – larvy pakomárů (Chironomidae) a
maloštětinaté červy (Oligochaeta). Všechny sledované biotopy stojatých vod na obou
lokalitách však patří k mělkým a plošně malým, s významným podílem litorálních porostů.
Aby byla podchycena diverzita zoobentosu v celé šíři a ve všech taxonomických skupinách,
byla zvolena jiná metoda, běžně používaná při vzorkování stojatých vod. Vzorky zoobentosu
byly odebírány za pomocí bentické sítě (případně cedníku) ze všech podkladů přítomných na
lokalitě (zejména organický sediment, listový opad, živá a rozkládající se vegetace, dřevo).
Odebrané vzorky zoobentosu byly na místě fixovány čtyřprocentním roztokem formaldehydu
a převezeny do laboratoře. Zachycení živočichové byli vybráni na bílé misce a pomocí
binokulární lupy a mikroskopu determinováni. Nalezení živočichové byli determinováni na
nejnižší taxonomickou úroveň podle determinačních zkušeností autora. Na všech biotopech
stojatých vod byly v roce 2010 provedeny dva odběry – jarní (konec května) a podzimní
(půlka září). Seznam sledovaných lokalit stojatých vod uvádí Tab. 5.
Tab. 5: Seznam sledovaných stojatých vod s realizovaným průzkumem makrozoobentosu
Lokalita
Lučinka – Hájek jih
Sublokalita
Dolní poldr
Prostřední poldr
Lučinka - Hájek střed
Dolní poldr
Horní poldr
Nebesák
Vodní nádrž
Velká tůň
Tůně v zadním lese
Tůň u silnice
Lokalizace
Popis
49°57'31.509"N,
17°19'40.297"E
49°57'33.673"N,
17°19'24.426"E
49°57'42.29"N,
17°19'45.247"E
49°57'45.095"N,
17°19'23.294"E
49°58'7.496"N,
17°36'58.736"E
49°58'7.398"N,
17°37'1.668"E
49°58'1.84"N,
17°36'56.069"E
49°58'9.643"N,
17°36'58.664"E
Průtočná nádrž (poldr) se silně
kolísavou hladinou vody
Průtočná nádrž (poldr) s málo
Průtočná nádrž (poldr) se silně
Průtočná, zanesená nádrž (poldr),
z větší části zarostlá vegetací
Bezodtoká nádrž rybničního typu
Členitá tůň v olšině v. od nádrže
Soustava tůní a rozlitin v olšině
Malá luční tůň v blízkosti silnice
10
EKOTOXA.s.r.o.
4
4.1
VÝSLEDKY
BOTANIKA
4.1.1. Lučinka - Hájek jih
Lokalita Lučinka – Hájek jih představuje z botanického hlediska poměrně heterogenní území,
a proto byla rozdělena na celkem 13 dílčích ploch (DP). Dílčí plochy byly vyneseny do
leteckého snímku, který je uveden v příloze této práce (Obr. I) . Zde je také uveden seznam
všech druhů vyšších rostlin, zjištěných na jednotlivých dílčích plochách (Tab. I). Botanická
charakteristika dílčích ploch je uvedena v následujícím přehledu.
DP 1 – Horní vodní nádrž – retenční prostor nádrže, hráz, břehy. Po celou dobu existence je
zde minimum zadržené vody, pouze při jarním tání a při přívalových deštích. Na obnažené
půdě vyhrnutého retenčního prostoru probíhá sukcese, většina dřevin z náletů (vrby, břízy).
DP 2 – Revitalizovaný tok pod hrází horní nádrže, řídká neoplocená výsadba dřevin (vrby,
olše, jasan).
DP 3 – Revitalizovaný tok nad prostřední nádrží, široký pruh husté oplocené výsadby dřevin.
Vysazeny olše, jasany, kleny, po severním okraji v plášti břízy, na jižním v plášti keře – hloh
a růže. V podrostu převládá bršlice (Aegopodium podagraria), kerblík (Anthriscus sylvestris),
starček (Senecio ovatus), kopřiva (Urtica dioica), lipnice obecná (Poa trivialis) a chrastice
(Baldingera arundinacea), hojně šťovík (Rumex obtusifolius) a bodlák (Carduus personata),
na světlinkách luční druhy. Do jižního pláště pronikají luční druhy ze sousední DP 12.
Vegetační strukturu vzniklé husté listnaté mlaziny zachycuje fytocenologický snímek LJ 2
(viz příloha).
DP 4 – Prostřední vodní nádrž – retenční prostor nádrže, hráz, břehy. V posledních 5 letech
držena na plném stavu vody. Ve velmi dobře se vyvíjejícím litorálu orobinec (Typha latifolia i
Typha angustifolia) a ostřice (Carex riparia, C. rostrata, C. vesicaria), vysazen leknín
(Nymphaea alba). Před několika lety početná populace rdestu (Potamogeton natans),
v současnosti jen nepatrný zbytek.
DP 5 – Mezofilní loučka pod hrází prostřední nádrže. Rudiment druhově pestré louky sv.
Arrhenatherion, lišící se od víceletek na DP 13. Nalezen 1 exemplář kvetoucího, zákonem
chráněného vemeníku dvoulistého (Platanthera bifolia).
DP 6 – Revitalizovaný tok mezi prostřední a dolní nádrží, široký pruh husté oplocené výsadby
dřevin. Nyní hustá listnatá mlazina, na sušších místech více klenu, ve vlhčích partiích olše a
jasan. V severním plášti řada bříz, v jižním vysazeny keře – hlohy a růže. V podrostu husté
mlaziny převládá kerblík (Anthriscus sylvestris), starček (Senecio ovatus), kopřiva (Urtica
dioica), bršlice (Aegopodium podagraria), lipnice obecná (Poa trivialis) a chrastice
(Baldingera arundinacea), do jižního pláště pronikají luční druhy ze sousední DP 12.
11
EKOTOXA.s.r.o.
DP 7 – Dolní vodní nádrž – retenční prostor nádrže, hráz, břehy. Rybníček během roku se
silně kolísavou hladinou vody, často nízká hladina - přesto se tu drží plovoucí makrofyta –
okřehek (Lemna minor) a závitka (Spirodela polyrhiza). V litorálu převládá chrastice
(Baldingera arundinacea), ojediněle malé semenáčky břízy a osiky.
DP 8 – Revitalizovaný tok v údolí pod hrází dolní nádrže. Původně malý lesík náletových bříz
na pravobřežním svahu, oplocená výsadba dřevin v celém prostoru (společně s DP 9).
Vysazeny hlavně jasany, olše a vrby. V současnosti zabuřenělá listnatá mlazina. Strukturu
porostu na levobřežním svahu zachycuje fytocenologický snímek LJ 1 (viz příloha).
DP 9 – Pravobřežní svah údolí potoka pod dolní nádrží, původně dlouhodobě nekosená
mezofilní louka (třezalkou degradující Trifolio-Festucetum rubrae), v roce 2001 výsadba
dřevin v oplocence společné s DP 8. Vysazeny hlavně buky, méně kleny a jilmy.
DP 10 – Kulturní smrčina s prvky původních bučin v podrostu. Bez revitalizačních zásahů.
V podrostu směs acidofilních i mezofilních druhů: metlička (Avenella flexuosa), pstroček
(Maianthemum bifolium), borůvka (Vaccinium myrtillus), konvalinka (Convallaria majalis),
kostřava (Festuca altissima), lipnice (Poa nemoralis), pšeníčko (Milium effusum) aj.
DP 11 – Revitalizovaný dolní úsek toku, liniová výsadba dřevin s individuální mechanickou
ochranou. V současnosti úzký pruh nekosené buřeně na levém břehu potoka, na něm v roce
2001 realizována výsadba jívy, klenu a kaliny. Na pravém břehu smrčina (DP 10).
DP 12 – Navazující louka (víceletka) jižně od revitalizovaného úseku potoka. Patrně byla
vyseta travní směs s dominantní lipnicí luční (Poa pratensis), do porostu se však rychle
dostává řada druhů květnatých mezofilních luk: kopretina (Leucanthemum vulgare), zvonek
(Campanula patula), jestřábník (Hieracium pratense), rezekvítek (Veronica chamaedrys)
apod. Na otevřenějších místech i turan (Erigeron acris), zběhovec ženevský (Ajuga
genevensis) a vratič (Tanacetum vulgare).
DP 13 – Navazující louka (víceletka) severně od revitalizovaného úseku potoka. Travní
porost dosud otevřený, proto v něm roste řada plevelů, např. turan (Erigeron acris), lnice
(Linaria vulgaris) nebo vikev (Vicia sativa), ale i subtermofilní druhy – zběhovec (Ajuga
genevensis) a jetel rolní (Trifolium arvense). V otavách pak hojně škarda (Crepis biennis).
V území lokality Lučinka - Hájek jih bylo zjištěno několik zákonem chráněných nebo dnes již
vzácných druhů vyšších rostlin, jež jsou uvedeny v následujícím přehledu.
kontryhel lysý (Alchemilla glabra) – v celostátním červeném seznamu byl, v poslední verzi
není, je ale na regionálním červeném seznamu Moravskoslezského kraje (C4); v území zjištěn
na několika místech
12
EKOTOXA.s.r.o.
lakušník niťolistý (Batrachium trichophyllum) – nejvzácnější a nejvýznamnější druh
lokality, na celostátním červeném seznamu v kategorii ohrožených druhů (C3), velmi
omezená populace ve vodě prostřední vodní nádrže (DP 4)
leknín bílý (Nymphaea alba) – druh chráněný (kategorie silně ohrožené), zde zjevně vysazen
na prostřední nádrži, 6 bohatě kvetoucích exemplářů (DP 4)
vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) – chráněný druh (kategorie ohrožený) – jediný
kvetoucí exemplář na mezofilní loučce na DP 5
kříženec vrby rozmarýnolisté a vrby nachové (Salix x parviflora); vrba rozmarýnolistá je
na celostátním červeném seznamu v kategorii ohrožených druhů (C3), kříženec (který pochází
z nedaleké lokality u Malé Morávky) zde byl vysazen na třech místech
kýchavice Lobelova (Veratrum lobelianum) – na celostátním červeném seznamu v kategorii
C4a, zde ojediněle na dolním okraji DP 9
4.1.2. Lučinka - Hájek střed
Stejně jako na předchozí lokalitě bylo území rozděleno do několika vegetačně homogenních
dílčích ploch, jež jsou uvedeny v příloze této zprávy (viz Obr. II a Tab. III). Botanickou
charakteristiku dílčích ploch uvádí následující přehled:
DP 1 – Horní poldr – vlastní nádrž, hráz a břehy včetně porostů náletových dřevin. Rybníček
rychle zarůstá zevarem (Sparganium erectum), orobincem (Typha latifolia), chrasticí
(Baldingera arundinacea) a skřípinou (Scirpus sylvaticus). Nádrž má nízkou stabilní hladinu,
odtok je zajištěn betonovým potrubím uvnitř hráze, přeliv hladiny maximálního stavu je
vyložen kamenivem a vede do stejného vývařiště jako potrubí pro stabilní odtok.
DP 2 – Volná plocha pod hrází horního poldru - nekosená louka kolem potoka, převládá
chrastice (Baldingera arundinacea), velký porost devětsilu (Petasites hybridus), na břehu
revitalizovaného potoka vysazeny jasany a olše (s individuální mechanickou ochranou).
V severní části přechod do mezofilní louky, na níž se v roce 2010 objevil chráněný vemeník
dvoulistý (Platanthera bifolia).
DP 3 – Revitalizovaný potok a neoplocená (s individuální mechanickou ochranou) výsadba
dřevin – olše, jasany a kleny. Mělké koryto potoka stabilizované, mělké, při každé větší vodě
přirozené rozlivy.
DP 4 – Revitalizovaný potok a výsadba dřevin (v dolní části neoplocená, v horní menší
plocha s keři v plášti oplocená). Vysazena zde byla olše lepkavá i olše šedá, jasan, klen, vrby,
růže, hloh, kalina a střemcha. V zástinu dřevin v podrostu častá kopřiva (Urtica dioica),
starček (Senecio ovatus), svízel (Galium aparine), kerblík (Anthriscus sylvestris), hluchavka
13
EKOTOXA.s.r.o.
(Lamium maculatum), bršlice (Aegopodium podagraria), na volnějších místech převládá
chrastice (Baldingera arundinacea).
DP 5 – Dolní poldr – vlastní nádrž, hráz a břehy. Hráz byla postavena tak, aby zůstaly
nedotčeny dva velké staré jasany a na severním okraji stará mohutná střemcha a starý keř
bezu černého. Nádrž má nízkou stabilní hladinu a velký retenční prostor, odtok nízké hladiny
je betonovou trubkou uvnitř hráze, přeliv hladiny maximálního stavu je vyložen kamenivem a
vede do stejného vývařiště jako trubka pro stabilní odtok. Maximální hladina je zde dosažena
několikrát do roka, pravidelně při jarním tání a nepravidelně při letních přívalech. Při nízké
hladině je zbylá plocha porostlá z větší části chrasticí (Baldingera arundinacea).
DP 6 – Revitalizovaný potok a neoplocená výsadba dřevin. Vysazeny olše, jasany, kleny a
vrby, jasany a kleny s individuální ochranou a odrostlé vrby popelavé v obvodových
trojnožkách. V současnosti plocha nekosená, nepravidelné koryto potoka stabilizované,
mělké, při každé větší vodě přirozené rozlivy. Na většině plochy mezi dřevinami nyní
převládá chrastice (Baldingera arundinacea).
DP 7 – Revitalizovaný potok a oplocená výsadba dřevin. Na podzim 2000 do předem
oplocené plochy po loňském vyzvedávání melioračních trubek a letošních úpravách koryta
potoka částečně již zarostlé víceletky vysazeny autochtonní dřeviny, olše, jasany, kleny a
vrby, do pláště pak střemcha, kalina, růže a hloh. V roce 2005 se zde objevila lupina (Lupinus
polyphyllus), která postupně expandovala na větší část plochy. V současnosti zapojená listnatá
mlazina s podrostem odlišným od původní víceletky. V podrostu nyní převládá kopřiva
(Urtica dioica), svízel (Galium aparine) a bršlice (Aegopodium podagraria).
DP 8 – Navazující louky (víceletka) jižně od revitalizovaného potoka. Travní porost
s převládající srhou (Dactylis glomerata) dosud otevřený, proto v něm roste řada plevelů,
např. turan (Erigeron acris), lnice (Linaria vulgaris), ale i některé subtermofilní druhy např.
zběhovec (Ajuga genevensis) nebo jetel (Trifolium arvense) a zajímavé neofyty, např.
chráněný jestřábník (Hieracium aurantiacum). V návaznosti na DP 3 již do této kosené louky
pronikají náletové dřeviny – olše a břízy.
DP 9 – Navazující louky (víceletka) severně od revitalizovaného potoka. Stejně jako
předchozí DP založeno nedávno na orné půdě, proto je travní porost dosud otevřený. Na úpatí
svahu na úrovni DP 3 malý mokřad s metlicí (Deschampsia cespitosa), rdesnem (Persicaria
lapathifolia), sítinou (Juncus inflexus), blatouchem (Caltha palustris) aj.
V území lokality Lučinka - Hájek střed bylo průzkumy zjištěno několik zákonem chráněných
nebo dnes již vzácných druhů vyšších rostlin:
jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum) – v celostátním Červeném seznamu
v kategorii C3 (ohrožené), zde větší porost (asi 30 květonosných lodyh v otevřené víceletce na
DP 8)
14
EKOTOXA.s.r.o.
vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) – zákonem chráněný druh (kategorie ohrožený) –
jediný kvetoucí exemplář na mezofilní loučce na DP 2
kříženec vrby rozmarýnolisté a vrby nachové (Salix x parviflora) – vrba rozmarýnolistá je
na celostátním červeném seznamu v kategorii C3, kříženec (který pochází z nedaleké lokality
u Malé Morávky) zde byl vysazen na dvou místech
kýchavice Lobelova (Veratrum lobelianum) – na celostátním červeném seznamu v kategorii
C4a, zde ojediněle v nejhořejší části revitalizovaného úseku
4.1.3. Nebesák
Na lokalitě Nebesák u Horního Benešova bylo vymezeno následujících 10 dílčích ploch (DP)
s odlišnými vegetačními strukturami (viz Obr. III v příloze):
DP 1 – Nově vysázený biokoridor (les). V roce 2003 vysazeno celkem 1200 sazenic olší,
1200 jasanů, 700 sazenic vrby křehké, 100 ks hlohu, 100 ks růže, 100 ks kalina, 155 ks
střemcha, 100 ks vrba košíkářská a 100 ks vrba nachová.
DP 2 – Podmáčená až mezofilní kulturní (občas kosená) louka. Na vlhčích místech převládá
psárka luční, na relativně sušších srha říznačka a trojštět žlutavý.
DP 3 – Vzestupem hladiny spodní vody nově vznikající ostřicové mokřady se stálou hladinou
vody. Hojně chrastice rákosovitá, skřípina lesní a ostřice (puchýřkatá, liščí aj.).
DP 4 – Vlastní vodní nádrž, obnovená v roce 2003 - zahrnuje vodní rostliny, litorál a břehy
nádrže. Hojně se vyskytuje žabník jitrocelový, okřehek menší, lakušník vodní, vysazen zde i
leknín. V prvních letech po obnově zde rostl větší porost rdestů a stolístku. V litorálu dnes
převládá orobinec širokolistý. Severní břeh je zarostlý náletem bříz a olší.
DP 5 – Olšina s tůněmi východně od rybníčku. Velké, ale zastíněné nevysychající tůně.
Převládá zde olše, v severní části ostrůvek borovic. Z východní strany podél polní cesty je
přítomen pruh synantropní vegetace.
DP 6 – Olšina západně od rybníčku, malé vysychající tůně. Dominantní olše lepkavá, častá
třešeň ptačí, v podrostu převládá starček vejčitý, bršlice kozí noha, kopřiva dvoudomá a svízel
přítula hojný je i karbinec.
DP 7 – Řídký porost dřevin severně od rybníčku: olše, osiky, borovice, vrby. Místy
přechodně podmáčené, vysychající.
DP 8 – Mokřady s keři pod silnicí. Na nejvlhčích místech porosty skřípiny, jednotlivé vrby
popelavé. Mělké, jen částečně vysychající tůně.
DP 9 – Podmáčená olšina se stojatou vodou.
15
EKOTOXA.s.r.o.
DP 10 – JV výběžek území – podmáčená kosená louka (patrně dlouhodobě nepřeorávaná),
náletové dřeviny. Roztroušeně čertkus luční, na spodním okraji 6 exemplářů vrby
rozmarýnolisté. V pruhu náletových dřevin jíva, osika, bříza, jeřáb, jasan, smrk a modřín.
V území lokality Nebesák nebyly zjištěny žádné zákonem chráněné druhy rostlin (ani v roce
2001, ani v roce 2010). Vyskytuje se zde však několik druhů celostátně ohrožených, jež jsou
uvedeny v celostátním červeném seznamu rostlin. Podle jeho nejúplnější verze (Procházka
2001) se jedná o následující druhy:
vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia) – rostoucí v několika exemplářích v nejjižnější
části území (na DP 10)
čertkus luční (Succisa pratensis) rostoucí roztroušeně na podmáčené louce na DP 10
Při průzkumech v roce 2001 byl v nádrži (před obnovou) zjištěn výskyt stolístku
přeslenatého (Miryophyllum verticillatum) a na JV okraji louky pod rybníčkem (na dnešní
DP 3) výskyt ostřice latnaté (Carex paniculata). Tyto druhy však v roce 2010 již nalezeny
nebyly.
4.2
HYDROBIOLOGIE
Tekoucí vody
Na dané lokalitě jsou tekoucí vody zastoupeny drobnou vodotečí zvanou Lučinka - jih (či také
Luční potok). Jedná se o velmi drobný vodní tok s šíří koryta do 1 m a průměrnou hloubkou
vody kolem 5 cm. Vzhledem k poměrně malému podélnému spádu je dnový substrát tvořen
výhradně jemnější frakcí – pískem, štěrkem a organogenním sedimentem. Charakter dna je
určující pro strukturu společenstva zoobentosu, ve kterém dominují zástupci preferující jemný
substrát dna bohatý na organickou složku. Naopak zde zcela chybí (anebo jsou zastoupeny jen
nepočetně) taxony, stanovištně vázané na hrubý minerální substrát typu kamenů. Dalším
faktorem, významně ovlivňujícím skladbu zoobentosu, jsou světlostní podmínky. Díky
mohutnému zastínění koryta v podobě plošných dřevinných výsadeb kolem toku je zde voda
celoročně chladná. Chladný a stíněný vodní tok neumožňuje rozvoj druhově bohatého spektra
zoobentosu.
Celkem bylo při jarních a podzimních odběrech zjištěno v toku Lučinky – jih 22 taxonů
(druhů či vyšších systematických jednotek) vodních bezobratlých. Diverzita na spodním
profilu byla o něco vyšší (17 taxonů), než na profilu horním (14 taxonů). Celková diverzita
toku je nízká zejména z důvodu uniformity dnového substrátu a chladné vody. Mezi početní
dominanty zoobentosu obou sledovaných profilů Lučinky - jih patří chrostíci rodu Apatania a
Micropterna a blešivec potoční. Díky vysokému zastoupení organické složky jsou početně
zastoupeni maloštětinatí červi, larvy pakomárů a mlži rodu Pisidium (hrachovka). Podíl
reofilních, na minerální podklad vázaných taxonů je zde poměrně malý. Společenstvo
zoobentosu indikuje chladnou, oligotrofní a oligosaprobní vodu, charakteristickou pro
16
EKOTOXA.s.r.o.
pramenné stružky (hypokrenon) a horní pstruhové pásmo (epiritron). Nebyly zde zjištěny
žádné vzácné či ohrožené druhy vodních bezobratlých.
Stojaté vody
Ve vymezeném území jsou přítomny dvě lokality stojatých vod – dolní poldr a prostřední
poldr. Obě vodní plochy jsou umělými průtočnými nádržemi, vybudovanými na drobném
vodním toku. Původní funkce nádrží spočívala v zachycování přívalových vod a vytvoření
vodního a mokřadního biotopu. V současné době mají obě nádrže odlišný hydrologický režim
i způsob hospodářského využívání, což se odráží také v jejich hydrobiologické kvalitě.
Dolní poldr stále plní funkci poldru. Během jara (tání sněhu) a po přívalových deštích se
zásobní objem nádrže plní vodou, která odsud následně pomalu odtéká. Nádrž se proto
vyznačuje významným kolísáním hladiny a objemu vody, avšak v letošním roce nádrž nikdy
zcela nevyschla. Na nádrži neprobíhá žádná hospodářská činnost, s výjimkou mysliveckého
přikrmování vodního ptactva. V poldru nežijí žádné ryby. Nádrž je v celé ploše zarostlá
submerzní i emerzní vegetací, což se pozitivně projevuje na diverzitě vodních bezobratlých.
Celkem zde bylo zjištěno 19 taxonů zoobentických bezobratlých. Zastoupeny zde byly
prakticky všechny taxonomické skupiny včetně měkkýšů, ploštic, vážek a vodních brouků.
Druhová diverzita vyjádřená počtem taxonů není nijak vysoká, avšak je třeba vzít v potaz
chladnější klima lokality (vyšší nadmořská výška). Společenstvo zoobentosu odpovídá spíše
tůňovým biotopům než nádržím, což souvisí zejména s absencí rybí obsádky. Všechny
zjištěné druhy patří mezi poměrně běžné zástupce menších stojatých vod. Za zmínku stojí
výskyt vodního měkkýše svinutce běloústého (Anisus leucostoma), který patří k vzácnějším
faunistickým prvkům, zejména mimo nížinné oblasti. Ve spodní nádrži patří svinutec
k nejpočetnějším zoobentontům spolu s plošticemi rodu Sigara a jepicí Cloeon dipterum.
Celkově lze hydrobiologickou kvalitu lokality hodnotit jako vysokou. Nádrž představuje
v lokálním měřítku významné refugium bezobratlých s minimem rušivých faktorů.
Abiotický i biotický charakter prostředního poldru je dosti odlišný než u nádrže spodní.
Důvodem je zejména odlišná manipulace s vodní hladinou a hospodářské využívání nádrže.
Hladina v nádrži je celoročně udržována prakticky na plném stavu, kolísání hladiny je zde
malé. Důvodem udržování stálé a vysoké hladiny je evidentně chov ryb v nádrži. Množství a
druhová skladba ryb v poldru není přesně známá, předpokládá se zde běžná obsádka
kaprovitých ryb a s dominancí kapra. Kromě vysoké a stálé hladiny se nádrž vyznačuje nižší
průhledností vody, která však zůstává i přes léto poměrně vysoká (přes 50 cm). Litorální
porosty jsou zejména po obvodu nádrže stále přítomny. Diverzita zoobentosu je zde mírně
nižší než u spodní nádrže (17 taxonů zoobentontů), avšak patrná je celkově nižší abundance
bezobratlých, snížená predačním tlakem ryb. Nápadná je zde také nižší diverzita i početnost u
citlivějších taxonomických skupin, jako jsou měkkýši, ploštice a vodní brouci.
17
EKOTOXA.s.r.o.
Tekoucí vody
Tekoucí vody jsou stejně jako na předchozí lokalitě zastoupeny drobným vodním tokem
(Lučinka – střed), který tvoří osu lokality. Opět se jedná o pramennou stružku (hypokrenon)
přecházející postupně k hornímu pstruhovému pásmu (epiritron). Vodnost toku je však o
poznání vyšší než na Lučince – jih. Tok také disponuje vyšší heterogenitou proudových
podmínek, jež se odráží v pestřejší skladbě dnového substrátu. Pomístně jsou vytvořeny
peřejnaté partie a kamenitým dnem, jež biotopicky vyhovují proudomilným bentontům,
zejména z řad larev hmyzu. Celkový počet zjištěných druhů zde proto byl o něco vyšší
(celkem 25 taxonů) než na předchozí lokalitě. Výrazně vyšší počet taxonů byl zjištěn na
spodním profilu (19) oproti profilu hornímu (14). Příčinou tohoto rozdílu je právě širší
spektrum mikrostanovišť (zejména peřejí) na dolním profilu. Zjištěný počet druhů však řadí
tok spíše k diverzitně podprůměrným lokalitám. Příčinou je zřejmě opět silné zastínění toku
(prakticky na 100% jeho délky) udržující celoročně nízkou teplotu vody.
Početní dominanty zoobentosu zde tvoří blešivec potoční a plž kamomil říční (Ancylus
fuviatilis). Početně zde však stále převažují skupiny vázané na měkký substrát (Oligochaeta,
Chironomidae) před skupinami proudomilnými. Společenstvo zoobentosu indikuje oligotrofní
a oligosaprobní vodu bez jakéhokoliv antropogenního znečištění. Všechny zjištěné taxony
patří k charakteristickým a běžně se vyskytujícím živočichům. Nebyly zde zjištěny žádné
vzácné či ohrožené druhy vodních bezobratlých.
Stojaté vody
Spodní poldr na lokalitě Lučinka – Hájek střed plní funkci poldru při zachycování zvýšených
průtoků vody. Díky tomu je hydrorežim nádrže silně rozkolísán. Na jaře dochází k úplnému
naplnění nádrže vodou a v průběhu jara a léta k postupnému vysychání. Nádrž se nárazově
plní vodou při přívalových deštích. V letošním roce však nikdy nedošlo k úplnému vyschnutí
nádrže. Díky nevyrovnané hladině vody nádrž není vhodným biotopem pro ryby, z čehož
profitují zejména vodní bezobratlí (a také obojživelníci – viz dále). Spektrum zoobentosu
zjištěné v nádrži je poměrně pestré (20 zoobentických taxonů), a některé druhy zde dosahují
vysokých denzit. Mezi početní dominanty zde patřily v jarním i letním období plž kružník
bělavý (Gyraulus albus), jepice Cloeon dipterum a některé druhy ploštic. Vysoká denzita
bezobratlých je podporována přiměřeným zárůstem nádrže vodní vegetací. Celkově lze
lokalitu označit za velmi hodnotnou.
Horní poldr má poněkud odlišný charakter než poldr spodní. Předně je silně zanesený
organogenním sedimentem a silně zarostlý vodní vegetací (přes polovinu plochy). Z tohoto
důvodu je samotná vodní plocha poměrně malá. Prostředí není příhodné pro trvalou
přítomnost rybí obsádky, což se opět projevuje v početně zastoupeném makrozoobentosu.
Druhová diverzita je zde však nižší než u spodní nádrže (14 zjištěných taxonů). Příčinou
může být chladnější voda v důsledku kratší doby zdržení v nádrži (nedochází zde k tak
18
EKOTOXA.s.r.o.
silnému prohřívání). Mezi početní dominanty zoobentosu zde patří stejně jako u dolní nádrže
plž kružník bělavý (Gyraulus albus) a jepice Cloeon dipterum. Nádrž je v současnosti
významným refugiem vodních bezobratlých tůňového typu.
Tab. 6: Seznam taxonů vodních bezobratlých zjištěných
ve vodních tocích Lučinka – jih a Lučinka - střed
Taxon
Lučinka – jih
Spodní profil
Oligochaeta – máloštětinatci
Dero sp.
Enchytreus sp.
Eiseniella tetraedra
Limnodrilus sp.
Hirudinea – pijavice
Helobdella stagnalis
Mollusca – měkkýši
Ancylus fuviatilis
Gyraulus albus
Pisidium personatum
Radix peregra
Amphipoda – různonožci
Gammarus fossarum – blešivec potoční
Ephemeroptera - jepice
Baetis rhodani
Baetis sp. (juv.)
Ecdyonurus venosus
Trichoptera - chrostíci
Apatania sp.
Hydropsyche angustipennis
Limnephilus sp.
Micropterna sequax
Polycentropus flavomaculatus
Potamophylax latipennis
Rhyacophila tristis
Sericostoma personatum
Plecoptera - pošvatky
Isoperla oxylepis
Leuctra sp. (juv.)
Nemoura sp. (juv.)
Diptera – dvoukřídlí
Ceratopogon sp.
Dicranota bimaculata
Chironomidae - pakomárovití
Simulium sp.
Tabanus sp. - ovád
Coleoptera – brouci
Helodes sp. (larvae)
Počet taxonů celkem
Lučinka – jih Lučinka – střed Lučinka – střed
Horní profil
Spodní profil
Horní profil
+
+
+
++
+
+
++
++
++
+
++
+
++
++
++++
+++
+
+
++
+++
++
+++
++++
+
+++
+
+
++
+
++
+
+++
++
+
+
+++
++
++
++
++
+
+
+++
++
+++
+
++
++
++
14
19
++
+
++
++
++
++
++
+++
+
++
+++
++
+
++
++
17
Stupnice početnosti: +...velmi vzácně, ++...ojediněle, +++...hojně, ++++...velmi hojně
19
14
EKOTOXA.s.r.o.
ve vodních nádržích (poldrech) lokalit Lučinka – Hájek jih a Lučinka - Hájek střed
Taxon
Luč. – Hájek jih Luč. – Hájek jih
Spodní poldr Prostřední poldr
Enchytreus sp.
Eiseniella tetraedra
Limnodrilus sp.
Helobdella stagnalis
Ancylus fuviatilis
Anisus leucostoma
Gyralus albus
Radix peregra
Isopoda – stejnonožci
Asellus aquaticus – beruška
vodní
Caenis robusta
Cloeon dipterum
Siphlonurus aestivalis
Odonata - vážky
Aeschna juncea
Ischnura elegans
Ischnura pumilio
Somatochlora metallica
Plecoptera - pošvatky
Nemoura cinerea
Heteroptera - ploštice
Corixa punctata
Gerris sp.
Nepa cinerea
Notonecta glauca
Sigara lateralis
Megaloptera - střechatky
Sialis lutaria
Limnephilus sp. (juv.)
Limnephilus stigma
Ceratopogon sp.
Agabus sp.
Dytiscus marginalis (larvae)
Hydroporus sp.
Hygrotus sp.
Hyphydrus ovatus
Laccobius minutus (larvae)
Laccophilus sp.
Rhantus notatus
+
+
++
+
++
Luč. – Hájek
střed
Spodní poldr
Luč. – Hájek
střed
Horní poldr
++
+
+
++
++
++
+
++++
+++
++
+++
++
++
+++
+++
++
++
+
+
++
++
+++
++
+
++++
++
+
+++
++
+
++++
++
+++
++
++
+
++
++
++
+++
+
++
+++
++
++
+
+++
+
++
+++
++
++
++
++
++
+
+++
++
+
++
++
+
++
+
++
++
+++
+
++
19
17
20
20
18
EKOTOXA.s.r.o.
4.2.3. Nebesák
Na lokalitě Nebesák jsou zastoupeny pouze vodní biotopy stojatých vod. Jedná se o
bezodtokou vodní nádrž, lesní tůně a rozlitiny a jedna tůň lučního typu. Hydrobiologická
charakteristika jednotlivých typů vodních biotopů území je dosti odlišná, což souvisí s jejich
rozdílnými abiotickými vlastnostmi.
Vodní nádrž, která byla v minulosti předmětem revitalizačních zásahů, má dnes charakter
extenzivně využívaného rybníka. Hloubka vody přesahuje v nejhlubších partiích 1,5 m. Stálá
přítomnost rybí obsádky neumožňuje tak silný rozvoj zoobentického společenstva jako
v okolních tůních. Díky přítomnosti zarostlých litorálů, obtížně přístupných pro ryby, zde
však jsou vytvořeny biotopické podmínky pro existenci společenstva bezobratlých. Celkem
bylo v nádrži zjištěno 18 taxonů zoobentontů. Překvapivě zde nebyl zjištěn žádný zástupce
vodních měkkýšů, málo druhů bylo zjištěno také mezi brouky. Nejvyšší diverzitu vykazovaly
ploštice. Všechny zjištěné druhy patří k běžným zástupcům našich stojatých vod.
Východně od nádrže se nachází v olšině členitá tůň s hloubkou vody nepřesahující
v nejhlubších partiích 1 m (nazvaná Velká tůň). Díky silnému zastínění není tůň zarostlá
vodní vegetací. Bohatý listový opad na dně tůně způsobuje v teplé části roku kyslíkové
deficity, stejně jako v zimě pod ledem. Nedostatek kyslíku neumožňuje stálou přítomnost ryb,
což se pozitivně odráží v pestrosti i abundanci vodních bezobratlých. Celkem zde bylo
zjištěno 21 taxonů. Mezi nejvíce bohaté skupiny patřili vodní brouci, ploštice a měkkýši. Ze
zajímavějších faunistických nálezů lze zmínit plže svinutce běloústého (Anisus leucostoma) a
vodního brouka druhu Acilius sulcatus. Větší diverzitě brání zřejmě zmiňovaná absence vodní
vegetace a chladnější voda způsobená zastíněním okolními stromy. I přesto se jedná o
hodnotný a stabilní biotop vodních bezobratlých.
Vodní stanoviště podobného charakteru i podobné struktury bezobratlých představují tůně
v zadním lese. Jedná se o velmi členitý systém tůní, jež je při vysokém vodním stavu (jaro)
spojen v jednu souvislou rozlitinu a s poklesem hladiny se rozpadá na jednotlivé tůně. Většina
z nich během léta úplně vysychá. Ty, jež zcela nevyschnou, se však vyznačují kyslíkovými
deficity v letním období. Celkem zde bylo zjištěno 21 taxonů makrozoobentosu s početní
dominancí vodních měkkýšů, vodních brouků a berušky vodní (Asellus aquaticus). Lokalita
zadního lesa (olšiny) se systémem tůní představuje v kontextu širšího území významnou
hydrobiologickou lokalitu.
Poslední vodní stanoviště lokality Nebesák zastupuje tůň v blízkosti silniční komunikace
Horní Benešov – Horní Životice (Tůň u silnice). Od ostatních tůní se odlišuje plným
osvětlením a úplným zárůstem mokřadní vegetací. Během teplé části roku však tůň zarůstá
také vláknitými řasami, což znemožňuje rozvoj hodnotnějších vodních společenstev. Proto
bylo v tůni zjištěno pouze 14 taxonů zoobentických bezobratlých, vesměs běžných druhů
stojatých vod. Nápadná byla také velká nevyrovnanost v zastoupení jednotlivých taxonů.
Zatímco některé druhy se vyskytovaly masově (Anisus leucostoma, Asellus aquaticus), ostatní
21
EKOTOXA.s.r.o.
byly přítomny v nízkých počtech. Přesto tůň zůstává hodnotným biotopem pro vodní
bezobratlé.
na lokalitě Nebesák (Horní Benešov)
Taxon
Enchytreus sp.
Limnodrilus sp.
Tubifex sp.
Turbellaria – ploštěnky
Dugesia lugubris
Erpobdella lineata
Erpobdella octoculata
Anisus leucostoma
Galba truncatula
Gyralus albus
Planorbarius corneus
Radix peregra
Isopoda – stejnonožci
Asellus aquaticus – beruška vodní
Caenis robusta
Cloeon dipterum
Odonata - vážky
Ischnura elegans
Lestes sponsa
Libelulla depresa
Heteroptera - ploštice
Corixa punctata
Gerris sp.
Ilyocoris cimicoides
Nepa cinerea
Notonecta glauca
Sigara sp.
Anabolia nervosa
Limnephilus sp. (juv.)
Limnephilus stigma
Tipula sp.
Acilius sulcatus (larvae)
Coelambus sp. (larvae)
Cybister lateralimarginalis
Dytiscus marginalis (larvae)
Hyphydrus ovatus
Laccobius minutus
Microcara testacea
Rhantus sp. (larvae)
Vodní nádrž
Velká tůň
++
++
+++
Tůně
v zadním lese
Tůň u silnice
+
+
+
++
++
++
++
+
++
++
+
+++
++
++++
++
++++
++
++
+++
++++
++
+++
++
+++
++
++
+++
++
+
+
++
++
+++
++
++
++
++
+
+++
+
+
+
+++
++
+++
++
++
+++
+++
+
++
+
++
++
+
++
+
++
++
++
+
++
+
18
++
+
+++
++
+
+++
+
++
21
21
14
22
EKOTOXA.s.r.o.
4.3
BATRACHOLOGIE
Na lokalitě Lučinka jih byla v roce 2010 zaznamenána přítomnost tří druhů obojživelníků.
Jejich vodní biotopy představují malé průtočné nádrže (poldry), které jsou zde celkem tři.
Tyto poldry se od sebe dosti liší, a to z pohledu hydrologického i biologického.
Dolní poldr se vyznačuje větším kolísáním vodní hladiny, avšak voda zde byla přítomna po
celou dobu jejího sledování. V nádrži nejsou přítomny žádné ryby. Byly zde zjištěny celkem
tři druhy obojživelníků. Nejhojněji se zde vyskytuje ropucha obecná (Bufo bufo) - kolem 100
dospělců v době páření, řádově tisíce pulců, následovaná skokanem hnědým (Rana
temporaria) – vysoké stovky až tisíc pulců. Byl zde uloven také jeden exemplář čolka
horského (Triturus alpestris). Larvy čolků zde však zjištěny nebyly, rozmnožování druhu na
lokalitě tedy dosud není potvrzeno.
Na dolním poldru byl pozorován zajímavý biologický jev – predace žab vydrou říční (Lutra
lutra). Při dubnové návštěvě byly nacházeny požerky ropuch s vyvrženými vajíčky. V červnu
pak byl na nádrži pozorován přímo jeden dospělý jedinec vydry. Predace obojživelníků
vydrami je se zvyšováním její početnosti narůstajícím potenciálním problémem, který může
v lokálním měřítku významně ohrozit populace žab.
Tab. 9: Výsledky průzkumu obojživelníků: Lučinka – Hájek jih
Lokalita
Datum/Druh
28.3.
16.4.
skokan hnědý
desítky snůšek
10.5.
4.6.
12.6.
tisíce pulců
stovky pulců
stovky pulců
5.8.
-
Dolní poldr
ropucha obecná
cca 100 dospělců
desítky snůšek
mnoho tisíc pulců
mnoho tisíc pulců
několik tisíc pulců
(metamorfóza)
-
čolek horský
1 dospělec
-
Prostřední poldr
ropucha obecná
cca 50 - 80 dospělců
desítky snůšek
tisíce pulců
tisíce pulců
stovky pulců
(metamorfóza)
-
Střední poldr má nejstabilnější (vysokou) úroveň hladiny, která je kontrolována na
vypouštěcím zařízení. Nádrž je obývána rybami (pozorována hejna plotice obecné,
předpokládají se však i další druhy ryb, zejména kapr obecný), které zde byly úmyslně
vysazeny. Na nádrži též dochází k přikrmování kachen obilím. V nádrži byla zjištěna pouze
přítomnost ropuchy obecné (Bufo bufo), avšak ve vysoké početnosti (tisíce pulců). Citlivější
druhy, jež se vyhýbají vodám z přítomností ryb, zde však zjištěny nebyly.
Horní poldr (mimo sledované území lokality) se vyznačuje krátkou dobou zdržení vody
(zpravidla po vydatných deštích), zcela nedostatečnou pro osídlení biotopu obojživelníky. Ti
zde také v letošním roce nebyli vůbec pozorováni.
23
EKOTOXA.s.r.o.
Dolní poldr na Lučince střed se vyznačuje stálou přítomností vody, avšak dochází zde
k výraznějším fluktuacím hladiny vody. Poldr není obýván rybami, což se příznivě projevuje
v početnosti obojživelníků na lokalitě. Zjištěn zde byl v letošním roce jediný druh – skokan
hnědý (Rana temporaria), avšak jeho populace je zde početná (mnoho desítek snůšek a
následně tisíce pulců). Překvapivě zde nebyla zjištěna ropucha obecná, jinak nejhojnější druh
na sousední lokalitě Lučinka - jih.
Tab. 10: Výsledky průzkumu obojživelníků: Lučinka – Hájek střed
Lokalita
Datum/Druh
28.3.
16.4.
10.5.
4.6.
12.6.
5.8.
Dolní poldr
skokan hnědý
desítky snůšek
tisíce pulců
tisíce pulců
tisíce pulců
-
Horní poldr
skokan hnědý
10 snůšek
tisíc pulců
stovky pulců
stovky pulců
-
čolek horský
5 dospělců
2 dospělci
-
Na horním poldru lokality Lučinka – střed byly zjištěny dva druhy obojživelníků – skokan
hnědý (Rana temporaria) a čolek horský (Triturus alpestris). Zatímco skokan se v poldru
prokazatelně rozmnožuje (nalezené snůšky a následně pulci), v případě čolka se zatím
nepodařilo nalézt larvy, jež by dokladovaly úspěšnost reprodukce druhu.
4.3.3. Nebesák
Na lokalitě Nebesák u Horního Benešova byl v roce 2010 zjištěn jediný druh obojživelníka –
ropucha obecná (Bufo bufo). Při dubnové návštěvě byly pozorovány desítky dospělců
v amplexu spolu s mnoha snůškami ve vodní nádrži. Následně byly pozorovány stovky pulců
ropuch, ukrývající se zejména v litorálních porostech při jv. břehu nádrže. Je však velmi
překvapivé, že nebyly zjištěny žádné druhy obojživelníků na ostatních vodních biotopech
území, tedy v okolních tůních, jež na první pohled poskytují dobré podmínky pro
rozmnožování obojživelníků (absence ryb, litorální porosty, bohatá potravní základna).
Tab. 11: Výsledky průzkumu obojživelníků: Nebesák – vodní nádrž
Datum/Druh
28.3.
16.4.
ropucha obecná
30 – 50 dospělců
desítky snůšek
stovky pulců
stovky pulců
stovky pulců
(metamorfóza)
-
10.5.
4.6.
12.6.
5.8.
24
EKOTOXA.s.r.o.
5
5.1
DEFINICE OHROŽUJÍCÍCH FAKTORŮ DRUHŮ A JEJICH BIOTOPŮ NA
LOKALITĚ
VYŠŠÍ ROSTLINY
Nejohroženější se v současnosti jeví vodní vegetace prostředního poldru, která se úspěšně
vyvíjí samovolnou sukcesí a objevují se v ní stále nové druhy, včetně vzácných a celostátně
ohrožených taxonů. Ohrožena je především záměrným chovem ryb, přestože poldr není
nádrží s povoleným hospodářským využíváním. Na prostředním poldru jsou také uměle
přikrmovány kačeny, což neprospívá přirozenému vývoji biotopu.
5.1.2. Lučinka – Hájek střed
Přirozený vývoj biotopů na této lokalitě dosud není nijak podstatněji ohrožován, potenciální
nebezpečí však představuje expanze lupiny, která se pomalu šíří v dolní části (DP 7). Pokud
by se rozšířila na další segmenty, výrazně by jako nepůvodní expanzní druh (s dlouho
přeléhavými semeny a hlízkovitými bakteriemi na kořenech, které obohacují půdu dusíkem)
ovlivnila přirozený vývoj biotopů.
5.1.3. Nebesák
Z hlediska botanického je nejvýznamnějším biotopem lokality právě obnovený bezodtoký
rybníček, v němž se vyskytovaly (a mohly by se vyskytovat) ochranářsky zajímavé druhy
makrofyt. Jejich uchycení a rozvoj je nyní výrazně eliminován rybí obsádkou.
5.2
VODNÍ BEZOBRATLÍ
Společenstvo zoobentosu vodního toku (Luční potok) není v současnosti ohrožováno žádnými
antropogenními vlivy. Výjimku může představovat prostřední poldr, na kterém je realizován
chovy ryb s umělým vnosem látek do vodního prostředí (krmení ryb, hnojení?). Změny
v chemismu vody poldru může ovlivňovat též kvalitu vody v toku pod nádrží. Míra intenzity
chovu ryb však není v současnosti natolik vysoká, aby měla vliv na kvalitu vody Lučního
potoka. Do budoucna však nelze vyloučit v tomto ohledu negativní vývoj. Mezi přírodní
faktory ovlivňující strukturu a druhovou diverzitu zoobentosu vodního toku lze řadit přílišnou
homogenitu dnového substrátu (jemná frakce) a silné zastínění koryta okolními stromy
(chladná voda). Vyššího prosvětlení koryta lze docílit vhodnými managementovými zásahy
(viz dále).
Zoobentos dolního poldru není v současnosti ohrožován žádnými negativními faktory. U
prostředního poldru je situace jiná díky realizovanému chovu ryb. Zoobentos je zde pod
větším predačním tlakem, což se projevuje nižší abundancí i diverzitou zoobentosu.
Společenstvo zde svým charakterem více odpovídá zoobentosu rybničních, než tůňových
biotopů.
25
EKOTOXA.s.r.o.
Zoobentos vodního toku zde odpovídá daným podmínkám prostředí. Kvalita vody je zde na
dobré úrovni a není snižována žádnými lidskými aktivitami. Nižší druhová pestrost je dána
zejména silným stíněním koryta, které lze upravit probírkou stromových výsadeb (viz dále).
Zoobentos dolního i horního poldru odpovídá tůňovým společenstvům středních poloh.
Kolísání vodního hladiny zde nepředstavuje riziko, pokud nebude docházet k úplnému
vysychání nádrží. Kolísání hladiny znemožňuje existenci stálé rybí obsádky, což je pro
diverzitu i početnost zoobentosu zvláště důležité. Ve střednědobém horizontu představuje pro
horní poldr potenciální riziko rychlé zanášení a zarůstání plochy zátopy. Postupná terestrizace
poldru je přirozeným procesem, avšak po zániku vodního sloupce (přeměna na mokřad)
přestane být pro zoobentos stálým biotopem.
5.2.3. Nebesák
Zoobentos je na lokalitě Nebesák přítomen pouze ve stojatých vodách (chybí zde tekoucí
vody). Na lokalitě je přítomno několik odlišných typů stojatých vod, jež se navzájem liší
svými atributy i ohrožujícími faktory. Ve vodní nádrži, jež představuje největší a nejhlubší
vodní biotop na lokalitě Nebesák, je největším ohrožujícím faktorem přítomnost stálé rybí
obsádky, která je zde velmi obtížně regulovatelná. Zoobentos představuje pro ryby důležitou
potravní základnu. Přítomnost ryb je zde hlavní příčinou nižší druhové diverzity a početnosti
bezobratlých. Díky chráněným litorálním porostům zde však nedochází k úplnému vyžírání
zoobentosu, jak tomu často bývá v chovných rybnících.
Hlavním omezujícím faktorem velké tůně a tůní v zadním lese je silné stínění okolními
stromy a extrémní dotace organickými látkami v podobě listového opadu. Tyto faktory se
projevují pravidelně se opakujícími kyslíkovými deficity, jež eliminují ze společenstva
taxony, které nízké koncentrace kyslíku ve vodě netolerují. Tůně proto vyhledávají zejména
druhy s krátkým životním cyklem soustředěným do jarního období a druhy přizpůsobené
nedostatku kyslíku. Na rozdíl od vodní nádrže však nelze považovat popsaný faktor snižující
kvalitu biotopu pro vodní bezobratlé jako antropogenní. U nestíněné tůně u silnice je hlavním
faktorem znemožňujícím vytvoření stabilního společenstva zoobentosu enormní zarůstání
vodní plochy vláknitými řasami. Příčinou extrémně vysoké biomasy řas může být kombinace
dostatku světla, vysoké teploty vody a nadbytku živin. Právě nadbytek živin může mít
antropogenní původ v podobě minulého hnojení lučních pozemků, na kterých se tůň nachází.
5.3
OBOJŽIVELNÍCI
Vodní nádrže na Lučince – jih vykazují ekologicky stabilizované prostředí. Nízká druhová
diverzita obojživelníků (doposud 3 zjištěné druhy) je dána spíše vyšší nadmořskou výškou
prostředí než jinými faktory. Fluktuace v úrovni hladiny vody nejsou natolik významné, že by
negativně ohrožovaly průběh rozmnožování obojživelníků. Výjimku představuje horní poldr
(mimo zájmové území lokality), kde doba jarního zvodnění je příliš krátká a neumožňuje
obojživelníkům využít jej jako rozmnožiště.
26
EKOTOXA.s.r.o.
Na prostředním poldru je hlavním ohrožujícím faktorem jeho hospodářské využívání,
zejména chov ryb. Díky přítomnosti rybí obsádky je nádrž neatraktivní pro citlivější druhy
obojživelníků (skokan hnědý, čolci), úspěšně se zde rozmnožuje pouze ropucha obecná. Mezi
ohrožující vlivy (zejména na dolním poldru) je třeba počítat i pravidelnou přítomnost vydry
říční, která preduje obojživelníky (zejména ropuchy) v době rozmnožování, čímž snižuje
úspěšnost reprodukce a obecně vitalitu jejich populací. Vzhledem k zjištěným počtům pulců a
metamorfovaných žab se však míra ohrožení predací vydrou prozatím nejeví významně velká.
V letošním roce nebyly na této lokalitě zjištěny žádné faktory významně ohrožující populace
obojživelníků. Poldry na Lučince – střed nejsou využívány k chovu ryb ani zde nebyla
prozatím zjištěna přítomnost vydry predující žáby (ta však není zcela vyloučena s ohledem na
návaznost lokality na nivu řeky Moravice, kde se vydry stabilně a ve vysoké početnosti
vyskytují). V nádržích sice letos docházelo k významným fluktuacím hladiny vody, avšak
nikoliv k jejich úplnému vyschnutí. Rozmnožování žab i čolků zde v roce 2010 proběhlo
úspěšně a bez komplikací. Není však vyloučeno, že v sušších letech by mohlo dojít
k předčasnému vyschnutí poldrů, a tím ke zničení snůšek či pulců. K potenciálním rizikům
horního poldru patří jeho rychlé zazemňování a zarůstání vegetací. Není vyloučeno, že
v horizontu 5 – 10 let dojde k zanesení a zarostení nádrže do té míry, že lokalita přestane být
pro obojživelníky atraktivním místem pro jejich reprodukci.
5.3.3. Nebesák
V minulosti před provedenými revitalizačními zásahy (rok 2001) bylo na lokalitě Nebesák
zaznamenáno celkem 6 druhů obojživelníků (ropucha obecná, ropucha zelená, kuňka
obecná, rosnička zelená, skokan hnědý a čolek velký). Početná populace čolka velkého se zde
vyskytovala také v prvních letech po provedené obnově nádrže (Bureš, ústní informace).
V roce 2010 zde však byl zjištěn jediný druh obojživelníka – ropucha obecná. V případě
vodní nádrže jsou příčiny poklesu druhové diverzity obojživelníků zřejmé. Nádrž je
v současnosti osídlena početnou rybí obsádkou, jež částečně proniká i do poměrně velkých
litorálních porostů. Rybí obsádka neumožňuje díky predaci obojživelníkům efektivní
reprodukci na tomto biotopu. Vzhledem k nemožnosti vypuštění nádrže ani jiného efektivního
slovení rybí obsádky zůstane situace v tomto ohledu dlouhodobě nezměněna.
Zcela neznámé jsou však příčiny absence obojživelníků na dalších vodních biotopech (tůních)
v okolí nádrže. Jsou zde zastoupeny jak stíněné, tak prosvětlené tůně lučního typu, a přesto
zde nebyla v roce 2010 zachycena žádná životní stadia žab či čolků. Lze však formulovat
několik hypotéz absence obojživelníků v tůních:
A) Většina tůní je silně stíněna okolní stromovou vegetací a navíc dotována listovým opadem.
Voda v tůních je proto chladná a na počátku léta zde dochází ke kyslíkovým deficitům
(rozklad organického hmoty). Tyto dva faktory odrazují obojživelníky od využívání
lesních tůní k reprodukci.
B) Osluněná tůň lučního typu s dostatečnou dobou zvodnění je v území pouze jedna (v
blízkosti silnice). Na konci jara však kompletně zarůstá vláknitými řasami, jež znemožňují
pohyb větších vodních živočichů ve vodním prostředí. Ostatní nestíněné tůně území mají
charakter dočasných rozlitin, jež předčasně vysychají.
27
EKOTOXA.s.r.o.
6
6.1
ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO PLÁNOVÁNÍ MANAGEMENTOVÝCH
ZÁSAHŮ NEBO HOSPODÁŘSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ
VYHODNOCENÍ EFEKTIVITY REALIZOVANÝCH REVITALIZAČNÍCH
OPATŘENÍ
6.1.1. Lučinka – Hájek jih
V 70. letech minulého století došlo v rámci realizace melioračních opatření k zásadním
změnám a biologické degradaci celé lokality. Vodní tok Lučinka byl zatrubněn, břehové
porosty odstraněny a bývalé druhově pestré nivní louky byly rozorány a spojeny s okolními
poli. Důsledkem necitlivých zásahů byla extrémní eroze půdy s rýhovou erozí o hloubce 1 - 2
m. Erozí docházelo k odplavování ornice, která se dostávala přes silnici do údolní nivy řeky
Moravice, které je přírodně velmi cenným územím (chráněným jako PR Niva Moravice). Zde
docházelo k nežádoucí sedimentaci splavenin a eutrofizaci původně oligotrofních až
rašelinných ekosystémů.
Provedené revitalizační zásahy, realizované v letech 2000 a 2001, sledovaly celkovou obnovu
původních ekosystémů na lokalitě a zajištění ekologické stability území včetně funkčně
navazující nivy řeky Moravice. Nově vytvořeným biotopem území byly tři malé vodní nádrže
(poldry), jejichž smyslem bylo zvýšení biotopické diverzity území a jeho protierozní ochrana.
Po 10 letech od provedených revitalizačních zásahů je lokalita ekologicky stabilním územím,
jež vyžaduje pouze běžnou hospodářskou údržbu (zejména sečení nově založených lučních
porostů). Všechny obnovené či nově založené přírodní prvky a stanoviště jsou ekologicky
plně funkční. Biologická diverzita území se provedenou obnovou významně zvýšila jak na
úrovni biotopické, tak i druhové. K přesnější komparaci bohužel chybí biologická data
z lokality před provedením revitalizačních zásahů. Stanovištní i druhová diverzita v území je
však v kontextu okolní blízké krajiny prokazatelně vyšší.
Obnovený vodní tok má parametry přírodního koryta s vysokou členitostí a přiměřeně malou
průtočnou kapacitou, jež umožňuje tlumit průchod velkých vod rozléváním vody do nivy.
Koryto toku je i bez jakýchkoliv opevňovacích prvků velmi stabilní, nedochází zde
k hloubkové erozi. Lze očekávat, že koryto toku se bude v průběhu času dále dynamicky
rozvíjet a formovat, což povede k jeho vyšší morfologické členitosti i větší heterogenitě
hloubkových a rychlostních poměrů. Biologický přínos poldrů, vybudovaných na toku je
nesporný. Vodní prostředí se stalo biotopem a rozmnožištěm několika druhů obojživelníků ve
vysokých denzitách a také přiměřeně pestrého a početného společenstva zoobentosu. Vodní
živočichové ze stojatých vod neměli před provedenými zásahy v území zastoupen žádný
příhodný vodní biotop. Založené lesní porosty v nivě potoka jsou i přes dané klimatické
podmínky a intenzivní okus zvěří vitální. Zalesněná niva vhodně rozčleňuje velké luční celky
v okolí, poskytuje úkryt zvěři a slouží jako lesní biokoridor podél vodního toku v jinak
bezlesém okolí. Z hlediska botanického lze očekávat, že postupná sukcese na dřevinami
osázených plochách nivy povede k vývoji lesních porostů s přírodě blízkým složením.
Z hlediska možného výskytu ohrožených a chráněných druhů rostlin je celé území málo
28
EKOTOXA.s.r.o.
atraktivní, největší potenciál je skryt ve vodní nádrži se stálou hladinou vody. Pokud v ní
nebudou záměrně chovány ryby a nebudou uměle přikrmovány kachny, může se v ní úspěšně
rozvíjet vodní vegetace a kromě ochranářsky významných druhů, které zde byly v současnosti
zjištěny (Batrachium trichophyllum) mohou přirozenou ecesí přibývat další.
Historie a geneze lokality Lučinka – Hájek střed je velmi podobná jako na předchozí lokalitě.
V 70. letech 20. století bylo provedeno zaklenutí toku, odstranění břehových porostů a
rozorání bývalých druhově pestrých nivních luk. Při jarním tání a při letních přívalových
deštích zde voda přesto tekla po povrchu a působila plošnou i soustředěnou erozi. V letech
1999 a 2000 byla provedena komplexní revitalizace území, jež měla za cíl obnovu původních
vodních i terestrických stanovišť a celkové ekologické stability území. Obnoven byl vodní tok
v parametrech přírodního, mělkého a členitého koryta, na kterém byly vystavěny dva poldry.
Orná půda byla znovu zalučněna a niva toku z velké části zalesněna. Po 10 letech od
provedených zásahů je lokalita ekologicky stabilním územím s širokým spektrem biotopů.
Území nabízí životní prostor bohatému spektru terestrických i vodních organismů, jejichž
diverzita je nesrovnatelně vyšší než před provedenou revitalizací a pravděpodobně bude také
vyšší než v současném okolním území. Detailní hodnocení efektivity revitalizačních opatření
na této lokalitě je totožné jako na lokalitě předchozí.
6.1.3. Nebesák
Na rozdíl od předchozích hodnocených lokalit byla lokalita Nebesák již před provedenými
revitalizačními opatřeními hodnotnou lokalitou s poměrně pestrou mozaikou stanovišť a
výskytem zajímavých floristických i faunistických prvků. Na rozdíl od předchozích lokalit byl
v území také prováděn biologický průzkum, takže je možné provést srovnání biologické
kvality lokality před a po provedených zásazích.
Již v období před provedenými revitalizačními zásahy byla na lokalitě zjištěna přítomnost
řady vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů (Bureš 2001). Mezi ochranářsky
významné rostliny, rostoucí na lokalitě, patřily stolístek přeslenatý (Myriophyllum
verticillatum), vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia), čertkus luční (Succisa pratensis) a
ostřice latnatá (Carex paniculata).
Samotná vodní nádrž měla charakter zazemněné tůně bez volné hladiny a byla zcela zarostlá
porostem orobince. Místo sloužilo k nelegálnímu ukládání odpadu, kterého zde bylo velké
množství. Nádrž byla ze všech stran zarostlá náletovými dřevinami, takže většina její plochy
byla zastíněna. Při revitalizaci byly vyřezány téměř všechny stromy a keře na jejím jižním
břehu. Po provedené revitalizaci se výrazně zredukovaly porosty emerzní vegetace, celá nádrž
se prosvětlila a hned v prvním roce po odbahnění a prosvětlení se v nádrži objevilo velké
množství čolků (včetně čolka velkého) a začala se úspěšně rozvíjet vodní vegetace (druhy
rodů Batrachium a Potamogeton). Se zvyšováním početnosti ichtyocenózy byl úspěšný vývoj
makrofyt postupně eliminován.
29
EKOTOXA.s.r.o.
Před provedenou revitalizací (rok 2001) byla na lokalitě zaznamenána přítomnost 4 druhů
obojživelníků, z toho dva druhy ve vodě (rosnička zelená a skokan hnědý) a dva druhy na
loukách (ropucha obecná a kuňka obecná). Další druh – ropucha zelená – byl zjištěn
v blízkém okolí lokality. V nádrži nebyly před jejím odbahněním zjištěny žádné druhy čolků,
avšak rok po jejím obnovení (2004) zde byly zjištěny hned tři druhy – čolek velký a čolek
horský v počtu desítek kusů a čolek obecný v menších počtech. V následujících letech pak
všechny tři druhy čolků rychle ubývaly. V roce 2010 již zde nebyly zjištěny žádné druhy
čolků ani dalších citlivějších druhů obojživelníků (kuňky). V nádrži byla zjištěna pouze
ropucha obecná, která se zde úspěšně rozmnožila. Příčinou úbytku druhové pestrosti
obojživelníků v nádrži je zcela jistě rybí obsádka. Je pravděpodobné, že ryby byly do nádrže
úmyslně vysazeny rybáři, kteří si z nádrže vytvořili neoficiální rybářský revír. Je však také
dosti pravděpodobné, že vzhledem ke své velikosti by nádrž byla kolonizována rybami
spontánně prostřednictvím zavlečení vodními ptáky. Druhová skladba ryb by zde jistě byla
odlišná, avšak k vytlačení citlivých druhů obojživelníků by pravděpodobně došlo také.
S přítomností ryb v nádrži se zcela jistě snížila i diverzita a celková struktura zoobentosu.
Charakter ostatních vodních biotopů (tůní) na lokalitě zůstal provedenou revitalizací
nezměněn.
V souvislosti s lokalitou Nebesák je třeba zmínit probíhající hydrologické změny v území.
Podle místního znalce, který lokalitu dlouhodobě sleduje (RNDr. Leo Bureš), dochází v území
k vzestupu hladiny spodní vody v souvislosti se zatopeným důlním dílem, které se nachází
v podzemí. Na lokalitě je patrno zvyšující se zamokření, jež se projevuje také ve změnách
vegetace a celých biotopů. Na východním okraji dříve jen částečně podmáčených (vlhkých)
luk (DP 2) vznikly ostřicové mokřady s více stabilní hladinou vody (DP3) a vlhká olšina jižně
od rybníčka (DP9) se proměnila v bažinatou olšinu s přítomností periodických tůní a rozlitin.
Zvyšující se hladina spodní vody může mít za následek také zvýšení počtu tůní v území,
zvětšením jejich hloubky a doby zvodnění (u tůní periodických). Hydrologické změny ve
vodních biotopech mohou logicky vyvolat též změny charakteru společenstev vodních
živočichů. Tomuto trendu je třeba do budoucna věnovat další pozornost. Celkově lze shrnout,
že obnova vodní nádrže odtěžením sedimentu přinesla pouze krátkodobé zvýšení diverzity na
vodu vázaných živočichů. Po kolonizaci nádrže rybami došlo k poměrně rychlému vymizení
tůňových živočichů, jež byli nahrazeni eurytopními zástupci, charakteristickými pro nádrže
rybničního typu.
30
EKOTOXA.s.r.o.
6.2
NÁVRH MANAGEMENTOVÝCH ZÁSAHŮ V REVITALIZOVANÝCH
LOKALITÁCH
6.2.1. Lučinka – Hájek jih
Na lokalitě Lučinka – Hájek jih je doporučeno realizovat následující managementové zásahy:
1) Na DP 9 doplnit (dosadit) uhynulé buky a zajistit jejich individuální ochranu.
2) Hráze všech poldrů každoročně ručně kosit pro potlačení vysoké ruderální vegetace, a to
dvakrát během vegetační sezóny (do 30.6. a do 15.8.).
3) Provádět pravidelné sečení založených lučních porostů, navazujících na nivu toku podle
termínů daných zemědělskými dotacemi.
4) Kolem betonových křídel na korunách hrází poldrů dosypat a utěsnit zeminu
5) Dolní poldr představuje na lokalitě Lučinka – Hájek jih nejhodnotnější biotop pro
obojživelníky i zoobentos. Hladina vody zde sice výrazně pulzuje, avšak pro vodní
živočichy nepředstavují výkyvy hloubky žádný problém. Nejzávažnější možné riziko zde
může představovat pravidelná přítomnost vydry říční, jež lokalitu navštěvuje mimo jiné za
účelem predace žab v době kladení snůšek. Jelikož se však jedná o zcela přírodní faktor,
není navrhováno žádné opatření snižující predaci žab vydrami. Poldr je možno ponechat ve
stávající podobě bez jakýchkoliv zásahů, pouze je doporučeno odstranit zařízení na
přikrmování vodního ptactva. Dále je doporučeno nadále monitorovat přítomnost vydry a
její vliv na populaci žab.
6) Prostřední poldr má dnes charakter extenzivního rybníka se stálou hladinou vody,
přítomností rybí obsádky a přikrmováním kachen a ryb. Intenzifikace hospodaření na
nádrži je zde také hlavním ohrožujícím faktorem. Je proto doporučeno pravidelně
kontrolovat hospodaření na nádrži a v případě zjištění pokračujících negativních trendů
chov ryb ukončit.
7) Horní poldr dnes představuje extrémní vodní biotop s velkými výkyvy hladiny vody a
častým úplným vysycháním. Pro obojživelníky i zoobentos je tento biotop nevyužitelný.
Základním zlepšujícím opatřením je stabilizace vodního režimu poldru, jenž by se měl
přiblížit režimu dolního poldru (vysoký jarní stav s následným pozvolným poklesem
hladiny, avšak bez úplného vysychání).
8) V podmáčené nivě potoka nad dolním i nad prostředním poldrem je doporučeno vytvořit
drobné tůně, které dále obohatí území o vodní biotopy a nabídnou životní prostor zejména
pro vodní bezobratlé a obojživelníky, jež preferují velmi malé a mělké vody. Vytvořené
nové biotopy by také fungovaly jako pojistka pro případ nepředvídatelných negativních
změn v poldrech. Velikost tůní by se měla pohybovat v rozmezí 1 – 10 m2 a maximální
hloubka vody v rozmezí 20 – 60 cm (v letním období). Tůně je vhodné situovat do
blízkosti koryta, avšak bez jejich přímého napojení vodou. V okolí tůní bude nutno vykácet
dřeviny pro jejich prosvětlení, a to ve vzdálenosti do 5 m kolem jejich obvodu. Tůně je
vhodné soustředit na několik vhodných míst (2 – 4), aby potřeba kácení pracně vysazených
dřevinných porostů byla co nejmenší. Částečným vykácením a probírkou husté a souvislé
výsadby v nivě potoka dojde též k žádoucímu prosvětlení jeho koryta.
31
EKOTOXA.s.r.o.
Na lokalitě Lučinka – Hájek střed je doporučeno realizovat následující managementové
zásahy:
1) Hráze obou poldrů každoročně ručně kosit pro potlačení vysoké ruderální vegetace, a to
dvakrát během vegetační sezóny (do 30.6. a do 15.8.).
2) Provádět pravidelné sečení založených lučních porostů, navazujících na nivu toku podle
termínů daných zemědělskými dotacemi. Pravidelně ručně kosit též mezofilní loučku
s vemeníky pod hrází horního rybníčku (na DP 5) v termínu 15.7. až 15.8.
3) Dolní poldr dnes představuje z pohledu obojživelníků i zoobentosu optimální biotop
(litorální porosty, absence ryb). Dokladem je početná populace skokana hnědého a pestré
společenstvo bezobratlých. Objem vody v poldru sice silně kolísá, avšak v rozhodujícím
období (jaro, počátek léta) zde nedochází k úplnému vyschnutí. Poldr je možno ponechat
ve stávající podobě a pouze monitorovat jeho aktuální stav.
4) Horní poldr se od spodního odlišuje zejména mírou zarostení a zastínění. Na počátku léta
se zde prakticky ztrácí volná hladina a lze očekávat, že rozvoj vegetace bude nadále
pokračovat. Pokud by v dalších letech došlo k úplnému zarostení poldru a urychlené
sukcesi směrem k terestrizaci prostředí, bude nutno přistoupit k redukci plochy litorálních
porostů na únosnou mez (max. 50% plochy), případně také k částečnému odbahnění.
Rozvoj porostů je třeba v dalších letech monitorovat. Prakticky okamžitě lze vykácet část
náletových dřevin, jež nejvíce stíní vodní hladinu (zejména z jižní a východní strany).
5) Stejně jako na předchozí lokalitě je doporučeno zvážit vytvoření systému drobných tůní
v nivě potoka, a to zejména mezi dolním a horním poldrem. Drobné a mělké tůně přispějí
k rozšíření stanovištní nabídky pro vodní živočichy. Tůně je možno budovat podle stejných
zásad jako na sousední lokalitě.
6) Během probírky založených lesních porostů v nivě potoka je doporučeno vhodným
kácením vytvořit úseky toku nestíněné stromovým patrem (zejména z jižní a východní
strany). Délka nestíněných úseků toku by měla dosahovat optimálně 20 – 30 % z jeho
celkové délky.
6.2.3. Nebesák
Na lokalitě Nebesák je doporučeno realizovat následující managementové zásahy:
1) Pravidelné sečení všech lučních porostů podle termínů daných zemědělskými dotacemi.
2) Prořezávky porostů vysazeného biokoridoru (DP 1) by měly být prováděny postupně a
velmi pomalu, aby byly podpořeny přirozené sukcesní změny bylinného patra původní
louky na lesní podrost a současně zajištěna cílová druhová skladba (jasanová olšina
s vrbami a pláštěm autochtonních keřů snášejících zamokření) a zdárný vývoj stromů
(nebezpečí přerůstání při hustém sponu).
3) Zásadním faktorem ovlivňujícím biologickou hodnotu vodní nádrže je jednoznačně rybí
obsádka. Nádrž není oficiálním rybářským revírem, i když je zde prokazatelně provozován
sportovní rybolov. Je vysoce pravděpodobné, že i bez přispění rybářů by byla nádrž
kolonizována rybami. Zásadním problémem je nemožnost kontroly (případně eliminace)
rybí obsádky, jelikož nádrž nelze vypustit. Jiná opatření regulující rybí obsádku v nádrži se
32
EKOTOXA.s.r.o.
však nejeví jako efektivní. Proto je doporučeno v nejbližších letech situaci na nádrži pouze
monitorovat a větší pozornost soustředit na další vodní biotopy na lokalitě.
4) Ostatní tůně na lokalitě mají vysoký biologický potenciál. Úplná absence obojživelníků v
tůních území je však téměř nepochopitelná. Tůně vykazují vhodné životní podmínky
minimálně pro méně náročné druhy žab. Jednosezónní sledování však není dostatečně
dlouhou dobou pro činění jakýchkoliv jednoznačných závěrů. Je proto doporučeno
sledovat stav obojživelníků ve všech tůních území i v dalších letech.
5) V případě, že v tůních nebude v následujících dvou letech potvrzena přítomnost
obojživelníků, je doporučeno vytvořit na lokalitě tůně nové. Mělo by se jednat o typ tůní
stálých i periodických, rozhodně však nestíněných (mimo lesní porosty). Vhodným
prostorem pro vytvoření systému tůní se jeví zejména podmáčené luční partie při
východním okraji lokality (DP 3), kde se již v současnosti vytváří periodické tůně, avšak
s příliš krátkou a nepravidelnou dobou zvodnění. Mělo by se jednat o systém 3 – 5 tůní
s plochou 5 – 20 m2 a maximální hloubkou 20 – 80 cm (při letních stavech).
33
EKOTOXA.s.r.o.
7
7.1
SEZNAM POUŽITÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ
DETERMINAČNÍ LITERATURA
Beran L. (2002): Vodní měkkýši České republiky, rozšíření a jeho změny, stanoviště, šíření,
ohrožení a ochrana, červený seznam. Sborník Přírodovědného klubu v Uherském
Hradišti. Supplementum č. 10/2002. 258 pp.
Buchar J., Ducháč V., Hůrka K., Lellák J.(1995): Klíč k určování bezobratlých. Scientia,
Praha, 285 pp.
Farkač J., Král D., Škorpík M. (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky.
Bezobratlí. Praha, AOPK ČR, 760 pp.
Galewski K., Tranda E. (1978): Chrzaszcze (Coleoptera). Fauna slodkowodna Polski.
Warszawa - Poznan, 397 pp.
Hrabě S.(1954): Klíč zvířeny ČSR, díl I. Nakl. ČSAV Praha, 539 pp.
Kokeš J., Vojtíšková D. (1999): Nové metody hodnocení makrozoobentosu tekoucích vod.
Výzkum pro praxi, sešit 39. VÚV Praha, 83 pp.
Košel V. (1988): Pijavice (Hirudinea) ČSSR a ich využitie v bioindikácii saprobity. In:
Hodnocení bentosu tekoucích vod. MLVD ČSR Praha: 45 – 60.
Kratochvíl J.et al.(1957): Klíč zvířeny ČSR, díl II. Nakl. ČSAV Praha, 746 pp.
Kratochvíl J.et al.(1959): Klíč zvířeny ČSR, díl III. Nakl. ČSAV Praha, 869 pp.
Kubát K. et al. (2002): Klíč ke květeně České republiky. – Academia, Praha, 928 p.
Lellák J., Kubíček F. (1992): Hydrobiologie. Karolinum, 257 pp.
Rozkošný R.(1980): Klíč vodních larev hmyzu. Academia, Praha, 521 pp.
Sládeček V., Sládečková A. (1997): Atlas vodních organismů se zřetelem na vodárenství,
povrchové vody a čistírny odpadních vod. 2. díl:Konzumenti. ČVVS, Praha, 358 pp.
Vlček V. (1984): Vodní toky a nádrže. Zeměpisný lexikon ČSR. Academia, Praha, 315 pp.
Wallace I.D., Wallace B., Philipson G.N. (1990): Case – bearing caddis larvae of Britain and
Ireland. Cumbria, 235 pp.
Zahrádková S., Soldán T. (1998): Ephemeroptera. Determinační kurz makrozoobentosu II/2.
Brno, 30 pp.
7.2
OSTATNÍ LITERATURA
Adámek Z. (2006): Metodika odběru a zpracování vzorků makrozoobentosu stojatých vod.
VÚV TGM
Bureš L. (2001): LBC Nebesák u Horního Benešova: biologické hodnocení a plán ÚSES.
Světlá Hora, 15 stran.
Bureš L. et Hrouda L. (1990): Připravovaná přírodní rezervace Niva Moravice: botanická
inventarizace. – Msc., Správa CHKOJ, ONV Bruntál. /text 19 p./
Farkač J., Král D., Škorpík M. (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky.
Bezobratlí. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp.
Holub J. et Procházka F. (2000): Red list of vascular plants of the Czech Republic – 2000. –
Preslia, Praha, 72: 187-230.
34
EKOTOXA.s.r.o.
Kokeš J., Vojtíšková D. (1999): Nové metody hodnocení makrozoobentosu tekoucích vod.
Výzkum Brno, 30 pp.
Kokeš J., Němejcová D. (2006): Metodika odběru a zpracování vzorků makrozoobentosu
tekoucích vod metodou Perla. VÚV TGM
Kubát K. et al. (2002): Klíč ke květeně České republiky. – Academia, Praha, 928 p.
Marhoul P., Turoňová D. [eds.] (2008): Zásady managementu stanovišť druhů v Evropsky
významných lokalitách soustavy Natura 2000, AOPK ČR, Praha, 163 pp.
Mikátová B., Vlašín M. (1998): Ochrana obojživelníků. EkoCentrum Brno, Brno, 135 pp.
Moravec J. (ed.) (1994): Atlas rozšíření obojživelníků v České republice. Národní muzeum,
Praha, 132 pp.
Nečas P., Modrý D., Zavadil V. (1997): Czech recent and fossil Amphibians and Reptiles
(An Atlas and Field Guide). Šídling software, České Budějovice.
Pruner L. & Míka P. (1996): Klapalekiana. Seznam obcí a jejich částí v České republice
s čísly mapových polí pro síťové mapování fauny, 1996, 32: 1–115.
Janáčková H. et Štorkánová A. (eds.) (2005): Metodika inventarizačních průzkumů zvláště
chráněných území. AOPK ČR.
Janáčková H., Štorkánová A., Vítek O. /eds./ (2009): Metodika inventarizačních průzkumů
maloplošných zvláště chráněných území. AOPK ČR, Praha, Publikováno
elektronickou formou na internetové adrese http://www.nature.cz.
Sedláčková M., Plášek V. /eds./ (2005): Červený seznam cévnatých rostlin
Moravskoslezského kraje (2005): Čas. Slez. Muz, Opava, Ser. A, 54: 97-120.
Weissmannová H. a kol. (2004): Ostravsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná
území ČR, svazek X. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno,
Praha.
V Olomouci dne 14.1.2011
RNDr. Lukáš Merta, Ph.D.
Mrštíkovo nám. 53
779 00 Olomouc
tel.: 776 112 559
e-mail: [email protected]
35
EKOTOXA.s.r.o.
PŘÍLOHA
Seznam příloh:
Obr. I:
Tab. I:
Tab. II:
Obr. II:
Tab. III:
Obr. III:
Tab. IV:
Lučinka – Hájek jih – dílčí plochy botanické inventarizace
Lučinka – Hájek jih - Seznam všech aktuálně zjištěných druhů vyšších rostlin v
dílčích plochách (rok 2010)
Fytocenologické snímky vybraných společenstev na lok. Lučinka – Hájek jih
Lučinka – Hájek střed – dílčí plochy botanické inventarizace
Lučinka – Hájek střed - Seznam všech aktuálně zjištěných druhů vyšších
rostlin v dílčích plochách (rok 2010)
Nebesák – dílčí plochy botanické inventarizace
Nebesák - Seznam všech zjištěných druhů vyšších rostlin v dílčích plochách
36
EKOTOXA.s.r.o
Obr. I: Lučinka – Hájek jih – dílčí plochy botanické inventarizace
37
EKOTOXA.s.r.o
Tab. I: Lučinka – Hájek jih - Seznam všech aktuálně zjištěných druhů vyšších rostlin v dílčích plochách (rok 2010)
Jméno taxonu
Acer platanoides
Acer pseudoplatanus
Acetosa pratensis
Aegopodium podagraria
Agropyron repens
Agrostis stolonifera
Agrostis tenius
Achillea millefolium
Ajuga genevensis
Alchemilla glabra
Alchemilla glaucescens
Alchemilla monticola
Alchemilla vulgaris
Alisma plantago-aquatica
Alnus glutinosa
Alopecurus pratensis
Anemone nemorosa
Angelica sylvestris
Anthoxanthum odoratum
Anthriscus sylvestris
Arctium lappa
Arctium tomentosum
Arrhenatherum elatior
Artemisia vulgaris
Avenella flexuosa
Baldingera arundinacea
Batrachium trichophyllum
Betula pendula
Bistorta major
Briza media
Calamagrostis canescens
Calamagrostis epigeios
Caltha palustris
Campanula patula
Campanula rotundifolia
České jméno
javor mléč
javor klen
kyseláč luční
bršlice kozí noha
pýr plazivý
psineček bílý
psineček tenký
řebříček obecný
zběhovec ženevský
kontryhel lysý
kontryhel sivý
kontryhel obecný
kontryhel ostrolaločný
žabník jitrocelový
olše lepkavá
psárka luční
sasanka hajní
děhel lesní
tomka vonná
kerblík lesní
lopuch obecný
lopuch plstnatý
ovsík vyvýšený
pelyněk černobýl
metlička křivolaká
chrastice rákosovitá
lakušník niťolistý
bříza bílá
hadí kořen větší
třeslice prostřední
třtina šedá
třtina křovištní
blatouch bahenní
zvonek rozkladitý
zvonek okrouhlolistý
1
2
3
▲
▲
▲
▲
4
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
Výskyt v dílčích plochách (DP)
5
6
7
8
9
10
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
11
12
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
pouze ve smrčině na DP 9
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
na hrázi prostředního rybníčku
▲
▲
▲
▲
▲
poznámka
vysazen místy jako příměs
na většině ploch uměle vysazen
▲
▲
▲
13
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
38
▲
▲
EKOTOXA.s.r.o
Jméno taxonu
Cardamine amara
Carduus personata
Carex leporina
Carex nigra
Carex pallescens
Carex riparia
Carex rostrata
Carex vesicaria
Carlina acaulis
Centaurea jacea
Cerastium triviale
Chaerophyllum aromaticum
Cirsium arvense
Cirsium palustre
Cirsium rivulare
Convallaria majalis
Crataegus monogyna
Crepis biennis
Crepis mollis
subsp. succisifolia
Cruciata laevipes
Dactylis glomerata
Deschampsia cespitosa
Dryopteris carthusiana
Epilobium angustifolium
Epilobium ciliatum
Epilobium montanum
Equisetum arvense
Equisetum palustre
Erigeron acris
Fagus sylvatica
Festuca altissima
Festuca pratensis
Festuca rubra
Ficaria bulbifera
Filipendula ulmaria
Fragaria vesca
Fraxinus excelsior
České jméno
řeřišnice hořká
bodlák lopuchovitý
ostřice zaječí
ostřice obecná
ostřice bledavá
ostřice pobřežní
ostřice zobánkatá
ostřice puchýřkatá
pupava bezlodyžná
chrpa luční
rožec luční
krabilice chlupatá
pcháč rolní
pcháč bahenní
pcháč potoční
konvalinka vonná
hloh obecný
škarda dvouletá
škarda měkká
čertkusolistá
svízelka chlupatá
srha říznačka
metlice trsnatá
kapraď osténkatá
vrbovka úzkolistá
vrbovka žláznatá
vrbovka horská
přeslička rolní
přeslička bahenní
turan ostrý
buk lesní
kostřava lesní
kostřava luční
kostřava červená
orsej jarní
tužebník jilmový
jahodník obecný
jasan ztepilý
1
▲
2
3
4
5
6
7
8
9
10
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
12
13
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
ojediněle na DP 9
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
poznámka
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
11
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
hojně v otavách
ojediněle na světlinách a na staré
louce na DP 9
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
vysazen na DP 9
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
39
▲
▲
EKOTOXA.s.r.o
Jméno taxonu
Galeopsis tetrahit
Galium album
Galium aparine
Galium pumilum
Geum urbanum
Glechoma hederacea
Glyceria fluitans
Glyceria notata
Gnaphalium sylvaticum
Heracleum sphondylium
Hieracium Lachenalii
Hieracium murorum
Hieracium pratense
Holcus mollis
Hypericum perforatum
Hypochaeris radicata
Juncus effusus
Juncus tenuis
Knautia arvensis
Lamium album
Larix decidua
Lathyrus pratensis
Lemna minor
Leontodon autumnalis
Leontodon hispidus
Leucanthemum vulgare
Linaria vulgaris
Lonicera nigra
Lotus corniculatus
Luzula multiflora
Luzula pilosa
Lycopus europaeus
Lychnis flos-cuculi
Lysimachia vulgaris
Maianthemum bifolium
Melampyrum nemorosum
Melandrium album
Milium effusum
České jméno
konopice polní
svízel bílý
svízel přítula
svízel nízký
kuklík městský
popenec břečťanolistý
zblochan vzplývavý
zblochan řasnatý
protěž lesní
bolševník obecný
jestřábník lachenalův
jestřábník lesní
jestřábník luční
medyněk měkký
třezalka tečkovaná
prasetník kořenatý
sítina rozkladitá
sítina tenká
chrastavec rolní
hluchavka bílá
modřín opadavý
hrachor luční
okřehek menší
máchelka podzimní
máchelka srstnatá
kopretina bílá
lnice květel
zimolez černý
štírovník růžkatý
bika mnohokvětá
bika chlupatá
karbinec evropský
kohoutek luční
vrbina obecná
pstroček dvoulistý
černýš hajní
knotovka bílá
pšeníčko rozkladité
1
2
▲
3
▲
4
▲
▲
▲
5
6
7
8
9
10
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
11
12
poznámka
13
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
na DP 1 a 5 mladé exempl. z náletu
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
v otavách
▲
▲
▲
▲
malá populace na severním okraji
▲
▲
40
EKOTOXA.s.r.o
Jméno taxonu
Myosotis arvensis
Myosotis palustris
Nymphaea alba
Oxalis acetosella
Padus racemosa
Petasites hybridus
Phleum pratense
Picea abies
Plantago lanceolata
Plantago major
Platanthera bifolia
Poa annua
Poa nemoralis
Poa palustris
Poa pratensis
Poa trivialis
Polygala vulgaris
Polygonatum verticillatum
Populus alba
Populus tremula
POtamogeton natans
Potentilla anserina
Potentilla erecta
Primula elatior
Prunella vulgaris
Ranunculus acris
Ranunculus auricomus
Ranunculus repens
Rhinanthus minor
Rorippa palustris
Rosa canina
Rosa pendulina
Rubus fruticosus agg.
Rubus idaeus
Rumex crispus
Rumex obtusifolius
Salix caprea
Salix cinerea
České jméno
pomněnka rolní
pomněnka bahenní
leknín bílý
šťavel kyselý
střemcha hroznatá
devětsil lékařský
bojínek luční
smrk ztepilý
jitrocel kopinatý
jitrocel větší
vemeník dvoulistý
lipnice roční
lipnice hajní
lipnice bahenní
lipnice luční
lipnice obecná
vítod obecný
kokořík přeslenatý
topol linda
topol osika
rdest vzplývavý
mochna husí
mochna nátržník
prvosenka vyšší
černohlávek obecný
pryskyřník prudký
pryskyřník zlatožlutý
pryskyřník plazivý
kokrhel menší
rukev bahenní
růže šípková
růže svraskalá
ostružiník obecný
ostružiník maliník
šťovík kadeřavý
šťovík tupolistý
vrba jíva
vrba popelavá
1
▲
▲
▲
2
3
4
▲
▲
▲
▲
5
6
7
8
9
10
▲
▲
▲
▲
11
12
▲
13
▲
▲
▲
▲
hojně ve smrčině
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
na DP 1,3,5 mladé exempl. z náletu
▲
▲
chráněný, jediný kvetoucí exemplář
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
DP 1 – nad nádrží na volné půdě
horský druh, ojediněle ve smrčině
1 exemplář – nálet v litorálu
samovolný nálet v litorálu DP 4
rychle ubývá
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
poznámka
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
41
EKOTOXA.s.r.o
Jméno taxonu
České jméno
Salix fragilis
Salix pentandra
Salix purpurea
Salix viminalis
Salix x parviflora
vrba křehká
vrba pětimužná
vrba nachová
vrba nachová x rozmarýnolistá
Sambucus racemosa
Sanguisorba officinalis
Scirpus sylvaticus
Scrophularia nodosa
Senecio ovatus
Sinapis arvensis
Sonchus arvensis
Sorbus aucuparia
Spirodela polyrhiza
Stellaria alsine
Stellaria graminea
Stellaria nemorum
Symphytum officinale
Tanacetum vulgare
Taraxacum officinale
Trifolium arvense
Trifolium aureum
Trifolium hybridum
Trifolium pratense
Trifolium repens
Trisetum flavescens
Tussilago farfara
Typha angustifolia
Typha latifolia
Ulmus glabra
Urtica dioica
Vaccinium myrtillus
Veratrum lobelianum
Veronica chamaedrys
Veronica officinalis
Viburnum opulus
Vicia cracca
bez hroznatý
krvavec toten
skřípina lesní
krtičník uzlovitý
starček vejčitý
hořčice rolní
mléčivec rolní
jeřáb ptačí
závitka mnohokořenná
ptačinec mokřadní
ptačinec travní
ptačinec hajní
kostival lékařský
vratič obecný
smetánka lékařská
jetel rolní
jetel zlatý
jetel zvrhlý
jetel luční
jetel plazivý
trojštět žlutavý
podběl obecný
orobinec úzkolistý
orobinec širokolistý
jilm drsný
kopřiva dvoudomá
brusnice borůvka
kýchavice Lobelova
rozrazil rezekvítek
rozrazil lékařský
kalina obecná
vikev ptačí
1
▲
▲
2
▲
▲
3
▲
▲
4
▲
▲
▲
▲
▲
5
6
7
8
9
10
▲
▲
▲
▲
▲
▲
11
▲
▲
12
13
poznámka
nálet v litorálu prostřední nádrže
▲
všude uměle vysazena
při výsadbách dřevin
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
obnažené dno dolní nádrže
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
na víceletkách hojně
ojediněle ve víceletkách
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
vysazen na DP 9
▲
▲
▲
ojediněle na louce
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
ojediněle na úpatí svahu na DP 9
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
všude vysazena v roce
42
EKOTOXA.s.r.o
Jméno taxonu
Vicia sativa
Vicia sepium
České jméno
vikev setá
vikev plotní
1
2
▲
▲
3
4
5
6
7
8
9
10
▲
11
12
▲
43
13
▲
poznámka
EKOTOXA.s.r.o
Tab. II: Fytocenologické snímky vybraných společenstev na lokalitě Lučinka – Hájek jih
pracovní číslo snímku: LJ 2
datum: 24.7.2010
porost, dílčí plocha: porost vysazených dřevin v levobřežní části nivy na
DP 3
snímkovaná plocha: 10 x 10 m
plocha porostního individua: více než 10 arů
souřadnice lokality: 50° 0,0´ 23,9“ N, 16° 20´ 41,6“ E
orientace: JZ
sklon: 10°
nadmořská výška: 459 m
pracovní číslo snímku: LJ 1
datum: 24.7.2010
porost, dílčí plocha: porost vysazených dřevin na levobřežním svahu DP 8
snímkovaná plocha: 10 x 10 m
plocha porostního individua: několik arů
souřadnice lokality: 50° 0,0´ 23,9“ N, 16° 20´ 41,6“ E
orientace: JZ
sklon: 20°
nadmořská výška: 459 m
E2 pokryvnost 70-80%, výška 3-5 m
Alnus glutinosa 4-5
E3 pokryvnost 80%, výška 6 m
Acer pseudoplatanus 5
E1 pokryvnost 70%, výška 80-100 cm
Urtica dioica 3
Aegopodium podagraria 3
Baldingera arundinacea 1
Senecio ovatus 1
Angelica sylvestris 1
Heracleum sphondylium 1
Rumex obtusidolius +
Alchemilla sp. +
Agropyron repens +
Alopecurus pratensis +
E2 chybí
E1 pokryvnost 40%, výška 80 cm
Urtica dioica 3
Aegopodium podagraria 1-2
Anthriscus sylvestris 1
Alopecurus pratensis 1
Baldingera arundinacea +
Alopecurus pratensis +
Senecio ovatus r
Angelica sylvestris r
44
EKOTOXA.s.r.o
Obr. II: Lučinka – Hájek střed – dílčí plochy botanické inventarizace
45
EKOTOXA.s.r.o
Tab. III: Lučinka – Hájek střed - Seznam všech aktuálně zjištěných druhů vyšších rostlin v dílčích plochách (rok 2010)
jméno taxonu
české jméno
Acer platanoides
Acer pseudoplatanus
Acetosa pratensis
Agropyron repens
Agrostis tenius
Ajuga genevensis
Alchemilla glabra
Alchemilla glaucescens
Alchemilla vulgaris
Alnus glutinosa
Alnus incana
Alopecurus aequalis
Anemone nemorosa
Angelica sylvestris
Arctium lappa
Arrhenatherum elatior
Artemisia vulgaris
Betula pendula
Caltha palustris
Campanula patula
Campanula rotundifolia
Cardamine amara
Carduus personata
Carex pallescens
Carex riparia
Carex rostrata
javor mléč
javor klen
kyseláč luční
bršlice kozí noha
pýr plazivý
psineček bílý
psineček tenký
zběhovec ženevský
kontryhel lysý
kontryhel sivý
kontryhel obecný
kontryhel ostrolaločný
olše lepkavá
olše šedá
psárka plavá
psárka luční
sasanka hajní
děhel lesní
tomka vonná
kerblík lesní
lopuch obecný
ovsík vyvýšený
pelyněk černobýl
bříza bílá
blatouch bahenní
zvonek rozkladitý
zvonek okrouhlolistý
řeřišnice hořká
bodlák lopuchovitý
ostřice bledavá
ostřice zobánkatá
1
▲
2
▲
▲
▲
3
▲
▲
▲
▲
výskyt v dílčích plochách (DP)
4
5
6
7
▲
▲
▲
▲
8
▲
▲
▲
poznámka
vysazeno v roce 2000
▲
▲
▲
9
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
litorál horního rybníčku
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
47
▲
▲
větší porost v potoce na DP 4
▲
EKOTOXA.s.r.o
jméno taxonu
Centaurea jacea
Cerastium triviale
Cirsium arvense
Cirsium palustre
Cirsium rivulare
Cirsium vulgare
Crataegus monogyna
Crepis biennis
Cruciata laevipes
Dactylis glomerata
Epilobium hirsutum
Epilobium montanum
Equisetum arvense
Erigeron acris
Festuca pratensis
Festuca rubra
Ficaria bulbifera
Filipendula ulmaria
Fragaria vesca
Fraxinus excelsior
Galeopsis pubescens
Galeopsis tetrahit
Galium album
Galium aparine
Geum rivale
Geum urbanum
Glechoma hederacea
Glyceria fluitans
Gnaphalium sylvaticum
Hieracium aurantiacum
Hieracium pratense
Hypericum maculatum
Hypericum perforatum
Juncus inflexus
české jméno
chrpa luční
rožec luční
krabilice chlupatá
pcháč rolní
pcháč bahenní
pcháč potoční
pcháč obecný
hloh obecný
škarda dvouletá
svízelka chlupatá
srha říznačka
metlice trsnatá
vrbovka chlupatá
vrbovka horská
přeslička rolní
turan ostrý
kostřava luční
kostřava červená
orsej jarní
tužebník jilmový
jahodník obecný
jasan ztepilý
konopice pýřitá
konopice polní
svízel bílý
svízel přítula
kuklík potoční
kuklík městský
protěž lesní
bolševník obecný
jestřábník oranžový
jestřábník luční
třezalka skvrnitá
třezalka tečkovaná
sítina sivá
1
2
▲
▲
▲
3
4
5
6
7
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
9
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
poznámka
8
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
48
velká kolonie v otevřené víceletce
místy ve víceletkách hojně
EKOTOXA.s.r.o
jméno taxonu
Knautia arvensis
Lamium maculatum
Lathyrus pratensis
Lemna minor
Leontodon hispidus
Leucanthemum vulgare
Linaria vulgaris
Lotus corniculatus
Lupinus polyphyllus
Luzula multiflora
Lychnis flos-cuculi
Malus domestica
Myosotis arvensis
Myosotis palustris
Padus racemosa
Persicaria lapathifolia
Petasites hybridus
Phleum pratense
Picea abies
Plantago lanceolata
Plantago major
Platanthera bifolia
Poa pratensis
Poa trivialis
Polygala vulgaris
Populus tremula
Potentilla anserina
Potentilla erecta
Primula elatior
Prunella vulgaris
Ranunculus acris
Ranunculus repens
Rhinanthus minor
Rosa canina
Rubus idaeus
Rumex crispus
české jméno
chrastavec rolní
hluchavka skvrnitá
hrachor luční
okřehek menší
máchelka srstnatá
kopretina bílá
lnice květel
štírovník růžkatý
lupina mnoholistá
bika mnohokvětá
kohoutek luční
jabloň domácí
pomněnka rolní
pomněnka bahenní
střemcha hroznatá
rdesno blešník
devětsil lékařský
bojínek luční
smrk ztepilý
jitrocel kopinatý
jitrocel větší
vemeník dvoulistý
lipnice luční
lipnice obecná
vítod obecný
topol osika
mochna husí
mochna nátržník
prvosenka vyšší
černohlávek obecný
kokrhel menší
růže šípková
1
▲
▲
2
▲
▲
▲
3
4
5
6
7
▲
8
9
▲
▲
poznámka
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
ecese v roce 2005, dále expanduje
▲
starý strom severně od DP 7
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
mezofilní loučka - 1 kvetoucí ex.
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
49
EKOTOXA.s.r.o
jméno taxonu
Rumex obtusifolius
Salix caprea
Salix cinerea
Salix fragilis
Salix pentandra
Salix purpurea
Salix viminalis
Salix x parviflora
Sambucus nigra
Scirpus sylvaticus
Scrophularia nodosa
Senecio ovatus
Sinapis arvensis
Sorbus aucuparia
Sparganium erectum
Stellaria graminea
Stellaria nemorum
Tanacetum vulgare
Trifolium arvense
Trifolium aureum
Trifolium hybridum
Trifolium pratense
Trifolium repens
Trisetum flavescens
Tussilago farfara
Typha latifolia
Urtica dioica
Vaccinium myrtillus
Veratrum lobelianum
Veronica beccabunga
Veronica chamaedrys
Veronica officinalis
Viburnum opulus
Vicia cracca
Vicia sativa
české jméno
vrba jíva
vrba popelavá
vrba křehká
vrba pětimužná
vrba nachová
vrba nachová
x rozmarýnolistá
bez černý
skřípina lesní
krtičník uzlovitý
starček vejčitý
hořčice rolní
jeřáb ptačí
zevar vzpřímený
ptačinec travní
ptačinec hajní
vratič obecný
jetel rolní
jetel zlatý
jetel zvrhlý
jetel luční
jetel plazivý
podběl obecný
kopřiva dvoudomá
brusnice borůvka
kýchavice Lobelova
rozrazil vodní
rozrazil lékařský
kalina obecná
vikev ptačí
vikev setá
1
▲
▲
2
▲
3
▲
▲
▲
4
5
6
7
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
8
vysazené
vysazena
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
poznámka
9
starý keř na severním břehu DP 5
jednotlivě
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
na staré jabloni severně od DP 7
velký porost v horním rybníčku
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
hojně ve víceletce na DP 9
velký porost v horním rybníčku
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
50
EKOTOXA.s.r.o
jméno taxonu
Vicia sepium
Vicia tetrasperma
české jméno
vikev plotní
vikev čtyřsemenná
1
▲
2
3
4
5
6
7
▲
▲
8
▲
51
9
poznámka
EKOTOXA.s.r.o.
Obr. III: Nebesák – dílčí plochy botanické inventarizace
52
EKOTOXA.s.r.o.
Tab. IV: Nebesák - Seznam všech zjištěných druhů vyšších rostlin v dílčích plochách
Jméno taxonu
České jméno
Acer platanoides
Acer pseudoplatanus
Acetosa pratensis
Agropyron repens
Agrostis tenius
Ajuga reptans
Alchemilla subcrenata
Alchemilla xanthochlora
Alisma plantago-aquatica
Alnus glutinosa
Anemone nemorosa
Angelica sylvestris
Anthemis arvensis
Arctium lappa
Arctium minus
Armoracia rusticana
Arrhenatherum elatius
Artemisia vulgaris
Batrachium aquatile
Betonica officinalis
Betula pendula
Bidens tripartita
Bistorta major
Caltha palustris
Cardamine pratensis
Carduus crispus
Carex acutiformis
Carex gracilis
Carex leporina
javor mléč
javor klen
kyseláč luční
bršlice kozí noha
pýr plazivý
psineček bílý
psineček tenký
zběhovec plazivý
kontryhel obecný
kontryhel vroubkovaný
kontryhel žlutozelený
žabník jitrocelový
olše lepkavá
psárka luční
sasanka hajní
děhel lesní
rmen rolní
tomka vonná
kerblík lesní
lopuch obecný
lopuch menší
křen domácí
ovsík vyvýšený
pelyněk černobýl
lakušník vodní
bukvice lékařská
bříza bílá
dvouzubec trojdílný
hadí kořen větší
blatouch bahenní
řeřišnice luční
bodlák kadeřavý
ostřice ostrá
ostřice řízná
ostřice zaječí
1
▲
2
3
4
5
6
7
▲
▲
▲
▲
▲
9
10
poznámka
pouze z náletů
pouze z náletů
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
8
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
X
▲
▲
▲
▲
X
▲
▲
▲
▲
▲
v roce 2001, nově nezjištěn
▲
▲
▲
X
▲
X
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
X
▲
53
pouze ojediněle
EKOTOXA.s.r.o
Jméno taxonu
Carex nigra
Carex panicea
Carex pallescens
Carex paniculata
Carex riparia
Carex vesicaria
Carex vulpina
Centaurea jacea
Cerastium triviale
Cerasus avium
Chelidonium majus
Cirsium arvense
Cirsium rivulare
Colchicum autumnale
Crataegus monogyna
Cruciata laevipes
Dactylis glomerata
Dryopteris filix-mas
Epilobium ciliatum
Equisetum arvense
Equisetum fluviatile
Equisetum palustre
Euonymus europaea
Festuca rubra
Ficaria bulbifera
Filipendula ulmaria
Fragaria moschata
Fragaria vesca
Fraxinus excelsior
Galeopsis tetrahit
Galium album
Galium aparine
Galium palustre
Geranium pratense
Geum rivale
Geum urbanum
Glechoma hederacea
Glyceria aquatica
České jméno
ostřice obecná
ostřice prosová
ostřice bledavá
ostřice latnatá
ostřice puchýřkatá
ostřice liščí
chrpa luční
rožec luční
třešeň ptáčnice
krabilice chlupatá
vlaštovičník větší
pcháč rolní
pcháč potoční
ocún jesenní
hloh obecný
svízelka chlupatá
srha říznačka
metlice trsnatá
kapraď samec
vrbovka žláznatá
přeslička rolní
přeslička potoční
přeslička bahenní
brslen evropský
kostřava červená
orsej jarní
tužebník jilmový
jahodník truskavec
jahodník obecný
jasan ztepilý
konopice polní
svízel bílý
svízel přítula
svízel bahenní
kakost luční
kuklík potoční
kuklík městský
zblochan vodní
1
▲
▲
4
5
6
7
2
▲
3
▲
▲
X
▲
▲
▲
▲
▲
▲
8
9
10
▲
▲
poznámka
zcela vymizela
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
na DP 1 jen výsadba 2003
▲
▲
▲
▲
▲
zcela ojediněle
▲
▲
▲
▲
▲
X
X
▲
dříve přesněji nelokalizován
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
54
▲
▲
▲
EKOTOXA.s.r.o
Jméno taxonu
Glyceria declinata
Glyceria fluitans
Holcus lanatus
Hypericum maculatum
Juncus conglomeratus
Juncus effusus
Juncus inflexus
Lactuca serriola
Lamium album
Lamium maculatum
Lamium purpureum
Larix decidua
Lathyrus pratensis
Lemna minor
Leontodon hispidus
Luzula multiflora
Lychnis flos-cuculi
Lycopus europaeus
Lysimachia vulgaris
Lythrum salicaria
Medicago lupulina
Mentha arvensis
Moehringia trinervia
Molinia arundinacea
Mycelis muralis
Myosotis palustris
Myriophyllum verticillatum
Nymphaea albida
Padus racemosa
Persicaria lapathifolia
Phleum pratense
Picea abies
Pinus strobus
Pinus sylvestris
Plantago lanceolata
Poa annua
Poa compressa
Poa nemoralis
České jméno
zblochan zoubkatý
bolševník obecný
medyněk vlnatý
třezalka skvrnitá
sítina klubkatá
sítina rozkladitá
sítina sivá
locika kompasová
hluchavka bílá
hluchavka skvrnitá
hluchavka nachová
modřín opadavý
hrachor luční
okřehek menší
pampeliška srstnatá
bika mnohokvětá
kohoutek luční
karbinec evropský
vrbina obecná
kyprej vrbice
tolice dětelová
máta rolní
mateřka trojžilná
bezkolenec rákosovitý
mléčka zední
pomněnka bahenní
stolístek přeslenatý
leknín bílý
střemcha hroznatá
rdesno blešník
bojínek luční
smrk ztepilý
borovice vejmutovka
borovice lesní
jitrocel kopinatý
lipnice roční
lipnice smáčknutá
lipnice hajní
1
▲
▲
2
▲
▲
▲
4
5
6
7
X
X
▲
▲
▲
▲
3
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
8
9
▲
▲
10
poznámka
nalezena v roce 2001
▲
▲
▲
▲
▲
ojediněle v JZ části
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
X
nalezena v roce 2001
▲
▲
▲
▲
X
▲
▲
2001 v rybníčku roztroušeně
vysazen u západního břehu
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
X
▲
▲
▲
55
▲
EKOTOXA.s.r.o
Jméno taxonu
Poa palustris
Poa pratensis
Poa trivialis
Populus tremula
Potamogeton natans
Potentilla anserina
Potentilla erecta
Pyrus sp.
Quercus robur
Ranunculus acris
Ranunculus repens
Rosa canina
Rubus idaeus
Rumex crispus
Rumex obtusifolius
Salix caprea
Salix cinerea
Salix fragilis
Salix purpurea
Salix rosmarinifolia
Salix triandra
Salix viminalis
Salix x parviflora
Sambucus nigra
Sanguisorba officinalis
Scirpus sylvaticus
Senecio ovatus
Solanum dulcamara
Sonchus arvensis
Sorbus aucuparia
Sparganium erectum
Stellaria graminea
Succisa pratensis
Tanacetum vulgare
Tilia cordata
Trisetum flavescens
České jméno
lipnice bahenní
lipnice luční
lipnice obecná
topol osika
rdest vzplývavý
mochna husí
mochna nátržník
hrušeň
dub letní
růže šípková
vrba jíva
vrba popelavá
vrba křehká
vrba nachová
vrba rozmarýnolistá
vrba trojmužná
vrba nachová x rozmarýnolistá
bez černý
krvavec toten
skřípina lesní
starček vejčitý
lilek potměchuť
mléčivec rolní
jeřáb ptačí
zevar vzpřímený
ptačinec travní
čertkus luční
vratič obecný
lípa srdčitá
1
▲
▲
2
4
5
6
7
3
8
9
10
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
poznámka
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
jediný krnící stromek
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
na DP 10 starý solitér
několik ex. v nejjižnější části
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
vysazena do sever. litorálu
▲
▲
▲
▲
X
▲
▲
▲
▲
▲
▲
na DP 8 nově nezjištěna
▲
▲
dříve v rybníčku hojnější
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
56
roztroušeně na louce
EKOTOXA.s.r.o
Jméno taxonu
Tussilago farfara
Typha latifolia
Urtica dioica
Veronica beccabunga
Veronica chamaedrys
Viburnum opulus
Vicia cracca
Vicia sepium
Vicia tetrasperma
České jméno
podběl obecný
kopřiva dvoudomá
rozrazil vodní
kalina obecná
vikev ptačí
vikev plotní
vikev čtyřsemenná
1
2
4
5
6
7
▲
▲
▲
▲
▲
3
▲
8
▲
9
▲
▲
10
poznámka
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲
▲ = druh zjištěný v roce 2010, X = druh zaznamenaný v roce 2001, v roce 2010 nepotvrzený
57

závěrečná zpráva 5.3. - Komplexní monitorovací systém přírodního

Transkript

Podobné dokumenty

Sborník 2003

diplomová práce - Česká zemědělská univerzita v Praze

1. dílčí zpráva průzkumů vybraných faktorů

HI-2015 - Česká herpetologická společnost

Upolín 2012 - Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor

Váš nepostradatelný partner v potravinářském průmyslu

objednavka@zahradni

RYBÁŘSKÉ ZÁVODY

pletivo plotové

Fronta na záchod 2014

1:75 000