24. maďarsko

Na tomto místě si dovoluji čtenářům nabídnout pokračování volného seriálu o rámci
podnikání v oblasti soukromé bezpečnosti v jednotlivých členských státech Evropské
unie. Ačkoli se ne vždy jedná o informace zcela aktuální, a ačkoli se ne o všech
zemích ne vždy podaří zjistit stejné množství údajů – je možné tvrdit, že se jedná
o inspirativní sondu, překračující například veřejně přístupné materiály CoESS.
RÁMEC PODNIKÁNÍ V OBLASTI SOUKROMÉ BEZPEČNOSTI: MAĎARSKO1
Mgr. Oldřich Krulík, Ph.D.
katedra krizového řízení Policejní akademie České republiky v Praze
[email protected]
1.
Základní údaje o zemi
•
•
•
•
2.
Počet obyvatel: 10 090 330 (Mikrocensus 2005).2
Rozloha země: 93 030 km2.
Administrativní uspořádání: 19 žup a hlavní město.
Počet obcí: 3 168 (z toho 22 měst na úrovní okresu, 195 „obyčejných“ měst
a 2 908 vesnic respektive 23 částí hlavního města).3
Bezpečnostní komunita země
Policie Maďarské republiky (Rendőrség) je v současnosti jednotným
ozbrojeným bezpečnostním sborem působícím v oblasti vnitřního pořádku
a bezpečnosti (v návaznosti na vstup země do Schengenského prostoru došlo
k 1. lednu 2008 ke sloučení policejního sboru a do té doby samostatně fungující
Pohraniční stráže). Činnost policejního sboru v Maďarsku je od roku 2006 řízená
Ministerstvem spravedlnosti a prosazování práva (Köztársaság Igazságügyi és
Rendészeti Miniszteriuma). Ministerstvo vnitra, které sbor řídilo do té doby, nyní plní
funkci ústředního orgánu státní správy v oblasti místní samosprávy a regionálního
rozvoje).4
Plánovaná systemizace sboru hovoří o stavu 45 000 pracovníků (reálně se
však jedná o poněkud nižší údaje). Z toho asi 33 500 představují ve služebním
poměru (tabulkově se jedná o zhruba 35 000 míst),5 asi 10 000 tvoří civilní
zaměstnanci a třetí kategorii tvoří přibližně 400 neuniformovaných policejních
úředníků. Zhruba 4 500 policistů jsou vyšetřovatelé (tabulkový stav 5 260). Žen ve
služebním poměru je 5 713 (asi 16 %), dalších 272 je mezi neuniformovanými
policejními úředníky a 6 273 mezi civilními zaměstnanci (70 %).6
1
Tato studie je výstupem z grantu P408/11/0395 financovaném Grantovou agenturou České republiky,
jíž autor tímto děkuje za finanční podporu výzkumu problematiky privatisace bezpečnosti.
2
Data on Territories and Individual Parliamentary Constituencies
<http://www.mikrocenzus.hu/mc2005_eng/index.html>.
3
Hungarian Central Statistical Office: Regional Atlas – Public Administration Structure
<http://portal.ksh.hu/portal/page?_pageid=38,566760&_dad=portal&_schema=portal> (NUTS v Maďarsku, stav
k 1. VII. 2009).
Wikipedia: Hungary <http://en.wikipedia.org/?title=hungary>.
4
Wikipedia: Law Enforcement in Hungary <http://www.en.wikipedia.org/wiki/law_enforcement_in_hungary>.
5
Crime and Criminal Justice, Eurostat, Brussels 2008, s. 10 (pro rok 2006 je uveden počet 28 636 policistů).
6
Das, D., K.; Palmitto, M., J., World Police Encyklopedia, Taylor and Francis Group, LLC, New York 2006, s. 370.
Tito autoři k datu 8. ledna 2004 uvádějí, že tabulkové stavy sboru činí 38 500 osob, přičemž skutečný stav byl 38
310 osob (z toho 4 708 žen, 17 780 uniformovaných policistů, 11 660 neuniformovaných a 8 870 civilních
zaměstnanců).
1
Přehled Eurostat-u pokrývá roky 1998 až 2009 včetně.7
1998
30 382
1999
29 878
2000
28 873
2001
28 845
2002
28 996
2003
29 518
2004
29 516
2005
28 627
2006
28 636
2007
26 334
2008
33 698
2009
33 487
35000
30000
25000
20000
15000
10000
5000
0
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Novější údaje se autorovi nepodařilo získat. V roce 2010 bylo přitom
v otevřených zdrojích zmíněno, že s ohledem na růst zločinnosti existuje plán na
zdvojnásobení počtu policistů (není však zřejmé, zda v celé zemi, nebo jen
v budapešťské aglomeraci).8
Organisační uspořádání sboru sestává ze tří následujících úrovní:
•
•
•
centrální/celorepublikový orgán: Celostátní velitelství (Policejní prezidium);
regionální/územní orgán: útvary s územně vymezenou působností:
místní orgány: velitelství ve spádových oblastech (viz níže); obvodní
velitelství policie na území Budapešti; referáty – inspektoráty pohraniční
policie.
V rámci nižších organizačních článků policie (tedy v rámci měst nebo okresů)
lze zřídit se souhlasem hlavního policejního velitele příslušné župy tzv. policejní
strážní hlídky. Velitel strážní hlídky odpovídá za jejich činnost příslušnému
policejnímu veliteli okresu nebo obvodu. Odborný dozor nad činností strážní hlídky
vykonávají vedoucí speciálních úseků služby v rámci příslušných velitelství.
Za jistou formu komunitní práce lze považovat i spolupráci policejních složek
s orgány, zabývajícími se ochranou životního prostředí. Společná kontrolní činnost je
zaměřena na dodržování předpisů, týkajících se regulace rybolovu a myslivectví (se
zvláštním zřetelem na chráněná území), odhalování a zabránění konání
nepovolených sportovních a jiných akcí (i tzv. technoparty) v přírodě, stejně jako
zamezení používání motorových vozidel v chráněných oblastech.
Velký mediální ohlas vzbudila roku 2007 iniciativa “Zelené komando: Pro
čisté Maďarsko“ (Dohoda o vzájemné spolupráci mezi Celostátním velitelstvím
policie a Ministerstvem ochrany životního prostředí a vodního hospodářství
Maďarské republiky ze dne 1. října 2007).
7
Eurostat: Crime Trends in Detail
<http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/crime_trends_in_detail>.
Number of Police Officers <http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/crime/documents/police.pdf>.
Hány rendőr dolgozik Magyarországon? <http://www.gyakorikerdesek.hu/politika__rendorseg__213133-hanyrendor-dolgozik-magyarorszagon>.
8
Kiss, T., S., Hungary to Boost Police Force; in: Wordpress, 14. II. 2011
<http://boedapest.wordpress.com/2011/02/15/hungary-to-boost-police-force/>.
2
Za účelem plnění strategických cílů v oblasti ochrany spotřebitele a boje
s šedou ekonomikou byla dne 8. února 2008 podepsána Dohoda o vzájemné
spolupráci mezi Policií Maďarské republiky a dalšími orgány veřejné sféry
(Úřad daňové a finanční kontroly, Celní a finanční úřad, Orgán ochrany spotřebitelů,
Nejvyšší orgán dozoru nad dodržováním ustanovení zákoníku práce a Orgán
Ministerstva zemědělství a rozvoje venkova – vykonávajícím dozor nad sítí
potravinářských obchodů). Uvedené orgány při provádění dozoru a kontrolní
činnosti (např. kontrola tržnic a supermarketů) totiž často potřebují policejní
asistenci a místní příslušní policejní velitelé jsou povinni jim ji dle svých
možností poskytnout.
Jako další příklad podobné spolupráce lze uvést podepsání dohody ze dne
22. srpna 2006 mezi hlavními velitelstvími policie žup, hlavním velitelstvím policie
hlavního města Budapešti a Celostátním svazem orgánů dozoru nad veřejnými
prostranstvími. Spolupráce je zaměřena na kontrolu a dohled nad dodržováním
pořádku, čistoty a bezpečnosti u parků a podchodů pro veřejnost (zejména
v Budapešti), stejně jako na dodržování veřejného pořádku při sportovních utkáních,
kulturních akcích, různých festivalech, výstavách atd.
V rámci policejní struktury v Maďarsku byla nově zřízena tzv. služba
obvodního, respektive místního policisty (körzeti megbizotti szolgalat, KMB).
Doslovně by se tato služba dala přeložit jako policista pověřený výkonem služby
v daném obvodu. Takto systemizovaní policisté pracují v místech, kde nejsou
zřízena policejní velitelství nebo policejní strážní hlídky. Na území státu působí 1 429
kanceláří KMB. Jejich základním úkolem je udržování kontaktů policistů s místním
obyvatelstvem, vyšetřování některých trestných činů, pátrání na místě, prevence
páchání přestupků a plnění některých dalších (vymezených) úkolů na úseku ochrany
železnic, vodních toků a vzdušného prostoru. Policisté vykonávající tuto službu musí
být alespoň středoškolsky vzdělaní a absolvovat příslušný související odborný výcvik.
Při plnění svých povinností tito policisté udržují kontakty s místní samosprávou,
občanskými sdruženími a obyvatelstvem. Zřízení této služby patří do kompetence
hlavního policejního velitele župy. Výběr a jmenování konkrétních policistů provádí
policejní velitel příslušného území. Tento velitel také žádá od místně příslušných
starostů vyjádření o spokojenosti s touto službou.
Armáda Maďarska (Magyar Honvédség) čítá podle některých údajů okolo
26 000 příslušníků (stav pro rok 2010).9 K roku 2011 je jinými zdroji uváděn
podstatně nižší číslo: 21 106 osob, včetně civilních zaměstnanců.10
Co se týče hasičů, pro rok 2008 jsou uváděny údaje 6 750 profesionálních
(s 95 zbrojnicemi) a 1 100 dobrovolných hasičů (se 63 zbrojnicemi).11
Zpravodajská komunita Maďarska je relativně košatá a zahrnuje tyto
instituce:
•
•
•
Kancelář pro ochranu ústavy (Alkotmányvédelmi Hivatal, AH).12
Civilní zpravodajská služba (Információs Hivatal, IH).13
Vojenská kontrarozvědná služba (Katonai Biztonsági Hivatal, KBH).14
9
Honvédelmi Minisztérium <http://www.kormany.hu/hu/honvedelmi-miniszterium>.
Bílá kniha o obraně České republiky, Ministerstvo obrany České republiky, Praha 2011, s. 28.
11
CTIF: Main Fire Statistics in Hungary <http://www.ctif.org/main-fire-statistics-in-hungary>.
12
Alkotmányvédelmi Hivatal <http://www.ah.gov.hu/>.
13
Információs Hivatal <http://www.mkih.hu/>.
14
Wikipedia: Katonai Biztonsági Hivatal
<http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Katonai_Biztons%C3%A1gi_Hivatal&action=edit&redlink=1>.
10
3
•
•
•
Vojenská výzvědná služba (Katonai Felderítő Hivatal, KFH).15
Národní bezpečnostní kancelář (Nemzetbiztonsági Hivatal, NBH).16
Národní zvláštní bezpečnostní služba (Nemzetbiztonsági Szakszolgálat,
NBSZ).17
Specifickou součástí bezpečnostního systému Maďarska je tzv. „Pomocná policie“ (policejní
pomocníci, Polgárőrség, „Celonárodní sebeobranná organisace“ nebo „Civilní stráž“, OPSZ).
Kořeny této složky spadají do roku 1989, přičemž
současný rámec jejího fungování pokrývají zákony
č. 52/2006 a 84/2009 (který příslušným dobrovolníkům povoluje v ohrožení použít pepřový spray
a řídit dopravu v okolí základních škol a školek).18
Tato, zcela na dobrovolnické bázi budovaná platforma zahrnuje údajně až
okolo 80 0000 uniformovaných (ale neozbrojených) osob, nedisponujících žádnými
zvláštními pravomocemi, odlišujícími je od zbytku populace, vykonávajících mnohé
policejně-bezpečnostních činnosti, jako:
•
•
•
•
•
sousedské hlídkování (neighbourhood watch) a pochůzková činnost (včetně
využívání vlastních služebních vozů), zaměřená na omezování vandalismu
a dalších forem nežádoucí a kriminální činnosti na komunální úrovni;
zadržení osob na místě činu do příchodu či příjezdu policejní hlídky (pokud je
zcela zřejmé, že došlo k trestnému činu a že se jedná o jeho pachatele);
aktivity v oblasti prevence kriminality;
další pomocné činnosti podle pokynů policistů;
speciální součást, zvaná „Matrix“, obsluhuje zařízení pro
automatické rozpoznávání poznávacích značek zájmových
vozidel (vozidla odcizená, patřící osobám důvodně podezřelým
z páchání trestné činnosti nebo vozidla, jejich řidiči porušili
dopravní předpisy atd.).
V rámci Budapešti a předměstí je „Pomocná policie“
strukturována do 62 spádových oblastí, souhrnně označovaných
jako „Občanská sebeobranná organisace Budapešť (Budapesti
és Agglomerációs Polgárőr Szervezetek Szövetsége, BPSZ).19
Tento sbor tvoří „elitu mezi dobrovolníky“ a výjimkou nejsou ani
nákladné sponzorské dary, kterých se mu dostává (např. vozidla
Hummer).20
15
Wikipedia: Katonai Felderítő Hivatal
<http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=katonai_felder%c3%adt%c5%91_hivatal&action=edit&redlink=1>.
16
Wikipedia: Nemzetbiztonsági Hivatal <http://en.wikipedia.org/wiki/nemzetbiztons%c3%a1gi_hivatal>.
17
Wikipedia: Nemzetbiztonsági Szakszolgálat <http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=nemzetbiztons%c3%a1gi
_szakszolg%c3%a1lat&action=edit&redlink=1>.
18
Új törvény szabályozza a polgárőrséget januártól; in: Biztonságpiac.hu.
<http://biztonsagpiac.hu/uj-torveny-szabalyozza-a-polgarorseget-januartol>.
Wikipedia: Auxiliary Police <http://en.wikipedia.org/wiki/auxiliary_police>.
19
Budapesti és Agglomerációs Polgárőr Szervezetek Szövetsége
<http://www.bpsz.hu/viewpage.php?page_id=8>.
20
Zuglói Polgárőr és Önkéntes Tűzoltó <http://zugloipolgarorseg.hu/2012/02/>.
4
V souvislosti
s
„polo-policejními“
platformami
v Maďarsku nelze nezmínit uskupení, nazývané Hnutí
Maďarská garda (Magyar Gárda Mozgalom) je
nástupnickou organizací (koncipovanou jako nadace)
někdejší platformy Asociace Maďarská garda pro ochranu
tradice a kultury (Magyar Gárda Hagyományőrző és
Kulturális Egyesület), která existovala od přísahy svých
členů na hradě Buda v srpnu 2007 až do soudního zákazu
(z důvodu protiústavního zaměření proti lidským právům
menšin) v červenci 2009.21
Navzdory proklamacím je přitom Garda těsně spojena s extremistickopopulistickou politickou stranou Hnutí pro lepší Maďarsko (Jobbik Magyar-országért
Mozgalom).22
Ačkoli sbory obecní policie v Maďarsku údajně neexistují, některé obce (jako
třeba Tizsavasvari), kde Jobbik na základě výsledků obecních voleb vládne, dokonce
zřídily své obecní bezpečnostní sbory, speciálně zaměřené na „romskou zločinnost
a potírání lichvy“ (zvanou „četnictvo“, Csendorség), což mnohým připomíná dobu
konce II. světové války a stejnojmenné milice Strany šípového kříže.23
21
Magyar Gárda <http://magyargarda.hu/>.
Hungary: Extremist group holds rally <http://www.b92.net/eng/news/regionarticle.php?yyyy=2008&mm=01&dd=19&nav_id=47059>.
22
Jobbik Magyarországért Mozgalom <http://www.jobbik.com/>.
Wikipedia: Civil Guard Association for a Better Future
<http://en.wikipedia.org/wiki/civil_guard_association_for_a_better_future>.
23
Thorpe, N., Hungary's Roma Encounter 'Gypsy Crime' Gendarmes; in: BBC News, 8. VII. 2011
<http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13544903>.
Megalakult a csendőrség Tiszavasváriban, 20. IV. 2011 <http://kuruc.info/r/2/77912/>.
5
3.
Kriminalita v Maďarsku
700000
600000
500000
400000
300000
200000
100000
0
1965 1985 1988 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Ročně je v zemi zjištěno okolo 130 vražd nebo 3 000 loupežných přepadení,
10 000 krádeží motorových vozidel, 6 až 7 000 drogových trestných činů atd.24
rok
počet
zjištěných
případů
celkem
z toho
násilná
kriminalita
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
341 061
440 370
447 222
400 935
389 451
502 036
466 050
514 403
600 621
505 716
450 673
465 694
420 782
413 343
418 883
436 522
425 941
426 914
408 407
394 034
447 186
13 043
13 974
14 824
14 782
16 150
16 096
14 720
16 445
18 684
18 882
16 591
20 927
16 859
17 970
18 872
17 780
16 260
17 110
20 880
23 914
27 897
z toho
porušování
pravidel
silničního
provozu
25 976
29 942
33 130
29 362
26 556
24 633
20 689
21 203
22 423
20 503
19 566
19 561
21 588
20 142
22 112
22 826
21 670
23 006
19 450
17 664
16 447
z toho
narušování
veřejného
pořádku
z toho
hospodářská
trestná
činnost
z toho
majetková
trestná
činnost
zjištění
pachatelé,
celkem
zjištění
pachatelé,
na 100 000
obyvatel
14 727
18 474
27 480
31 230
43 379
55 061
48 598
65 946
75 592
71 063
76 312
74 535
70 435
71 667
80 685
83 983
83 318
76 391
72 547
68 986
93 612
9 858
8 347
8 913
6 146
4 085
5 064
5 409
6 543
13 454
20 318
10 986
12 412
14 248
15 088
16 661
17 106
17 862
14 021
15 870
16 752
21 119
265 937
356 671
350 586
307 396
287 095
391 062
365 235
393 003
457 188
358 036
311 611
317 900
283 664
275 891
262 082
270 740
260 147
276 193
265 755
253 366
273 613
112 254
122 835
132 644
122 621
119 494
121 121
122 226
130 966
140 083
131 658
122 860
120 583
121 885
118 145
130 182
133 790
124 171
116 161
116 584
112 831
122 52925
1 327
1 444
1 553
1 432
1 392
1 409
1 420
1 521
1 626
1 527
1 423
1 396
1 411
1 369
1 507
1 547
1 435
1 342
1 347
1 304
1 417
Objasněnost zločinu je dnes hluboce pod 40 % zjištěného nápadu (roku 1965
to bylo 80,4 %, roku 1985 již jen 68,2 a roku 1994 okolo 42,6 %). Velmi významná je
kriminalita recidivistů (velký podíl z nich představují Romové, viz níže). Před rokem
1991 se jen na zjištěném zločinu podílel jen nepatrný zlomek cizinců žijících
v Maďarsku (1 z 8 000), dnes je tento podíl významně vyšší, a to i mezi tzv. „zločinci
z povolání“ („kariérními kriminálníky“).
24
Crime and Criminal Justice, Eurostat, Brussels 2008, s. 2, 11.
Registered publicly indicted crimes and perpetrators (1990–); in: Központi Statisztikai Hivatal, 2011
<http://portal.ksh.hu/pls/ksh/docs/eng/xstadat/xstadat_annual/i_zjb002.html>.
Gönczöl, K., Critical Choices for Hungary, Electronic Resource Centre for Human Rights Education
<http://www.hrea.org/erc/library/critical_choices/crime.html>.
25
Z toho 11 % tvoří vyslovení recidivisté. Dalších 20 – nebo až 70 % – vezeňské populace v Maďarsku – podle
různých přístupů – tvoří osoby, které se „opakovaně dostávají do konfliktu se zákonem“ (páchají přestupky atd.).
6
Řada osob chápe relativně vysokou míru zločinnosti (zejména donedávna
bezmála neznámé zločiny typu ozbrojená přepadení bank a loupežné vraždy
seniorů), násilné ovlivňování svědků a málo odstrašující rozsudky (kdy soudy
dokonce akceptují „vysvětlení“ že automobil nebyl předmětem krádeže, ale byl jen
„vypůjčen“) jako „daň za demokracii“ a z tohoto titulu je náchylná nejen
k mythologisaci „zlatých časů socialismu“, ale k radikálním řešením obecně (včetně
znovuzavedení trestu smrti, lokální prohibice, nošení školních uniforem, respektive
vytváření uskupení typu Maďarská garda).
Co se týče jednotlivých skutkových podstat, tak počet zjištěných vražd v rámci
Maďarska klesá.26 Roku 1994 se jednalo o 439 případů; rok 1997 a 1999 (stejně):
514 případů; rok 2003: 228; rok 2004: 209; rok 2005: 164; rok 2007: 154 a konečně,
rok 2010: 133 případů.
Řada ostatních položek je však na vzestupu. Pokud srovnáme roky 2009
a 2010, jsme svědky nárůstu majetkové trestné činnosti o 8 % (z toho vloupání
a krádeže o více než 17 %), různé druhy „kriminality bílých límečků“ (včetně různých
forem podvodů) vzrostly o 26 % a případy závažného ublížení na zdraví o 10,8 %.27
Další otázkou je míra latence řady forem kriminality. Oznamování domácího
násilí tak v Maďarsku zůstává určitým tabu. Stejně tak existuje obrovná množina
případů „bagatelní kriminality“ respektive případů, kdy poškozený objektivně nevěří
ve zjištění viníka a náhradu škody (kapesní krádeže a vloupání do vozidel). Zhruba
čtvrtina zjištěné kriminality je spáchána pod vlivem alkoholu.
Je přitom otázkou, do jaké míry se na této situaci podepisuje zřejmě
až milionová (podle někoho jen 600 000 osob čítající) romská populace v zemi (viz
mapa).28 Statistiky občanů podle etnického klíče se v Maďarsku s výjimkou sčítání
lidu nevedou. Je tak možné jen odhadovat na etnicitu případného pachatele
konkrétního trestného činu podle jeho místa bydliště, věku nebo dosaženého
vzdělání. Zjištěnou kriminalitou jsou objektivně zasaženy zejména oblasti jako
26
Vraždy před rokem 1980 se odehrávaly takřka výhradně „v rodině“ nebo v okruhu nejbližších známých.
Hungary Crime Rate Creeps Up in 2010; in: Budapest Business Journal, 3. VIII. 2011
<http://www.bbj.hu/life/hungary-crime-rate-creeps-up-in-2010_59296>.
Kereszi, K.; Lévay, M., Criminology, Crime and Criminal Justice in Hungary, SAGE Journals
<http://euc.sagepub.com/content/5/2/239.abstract>.
A Few Crime Statistics in Hungary, 10. II. 2009 <http://esbalogh.typepad.com/hungarianspectrum/2009/02/a-fewcrime-statistics-in-hungary.html>.
28
Romové mohou podle některých odhadů tvořit 10 % populace státu, okolo 20 % nově narozených dětí a do
roku 2050 tvořit 15 % populace Maďarska.
27
7
severovýchod země a sever Velké panonské nížiny, kde je koncentrace Romů
nejvyšší. Ve stejném regionu je rovněž dramaticky vysoká kriminalita mládeže. Na
stejném území je navíc koncentrováno největší množství analfabetů (1,3 %)
respektive osob, které dokončily pouze základní povinnou školní docházku (70 %).29
Některé aspekty romské kriminality mohou představovat i přeshraniční
fenomén, kdy členové rozvětvených rodin jezdí do Maďarska páchat kriminalitu ze
sousedících oblastí Slovenska (vysokou nezaměstnaností postižený okres Rožňava),
Ukrajiny nebo Rumunska.30
Romové zároveň zřejmě tvoří okolo 60 % „osazenstva“ věznic v dnešním
Maďarsku.31
4.
Současný rámec poskytování služeb v oblasti soukromé bezpečnosti
Sledovanou problematiku je z hlediska přehlednosti vhodné strukturovat
do několika podoblastí:
Rámec
zákonné
regulace
soukromých
bezpečnostních
služeb32
Stěžejní normou v této oblasti je zákon CXXXIII/2005), o poskytování služeb v oblasti soukromé bezpečnosti a ochrany
majetku (2005. évi CXXXIII. törvény), dále rozváděný v rámci
Nařízení ministra vnitra ze dne 25. IV. 2006 č. 22. Vstup zákona
v platnost byl spojen s pětiletým přechodným obdobím, během
kterého se firmy musely přizpůsobit zpřísněným podmínkám.
Z dalších norem vztahujících se k fungování sektoru lze jmenovat:
•
•
•
•
•
•
Zákon č. 161 z roku 1997, o ozbrojené bezpečnostní stráži,
o ochraně přírody, o ochraně osob a majetku, která je
vykonávána v rámci podnikání a o činnosti soukromých
detektivů.
Zákon č. 4 z roku 1998 Sb., o odborné komoře pro činnost
ochrany osob, majetku a činnost soukromých detektivů.33
Vládní nařízení č. 87 z roku 1995, upravující oblast
soukromých detektivů.
Nařízení ministra vnitra č. 12 z roku 1995, které upravuje
ochranu majetku a osob.
Nařízení ministra vnitra č. 24 ze dne 9. VI. 1995,
Legislativa k tématu ochrany osobních údajů.
29
Velký objem nezjištěné respektive nenahlášené kriminality se zřejmě odehrává „mezi Romy navzájem“.
Kiss, T., S., Hungary to Boost Police Force; in: Wordpress, 14. II. 2011
<http://boedapest.wordpress.com/2011/02/15/hungary-to-boost-police-force/>.
31
Na Romy obzvláště silně dopadla ekonomická transformace a aktuální ekonomické potíže země. Okolo roku
1961 se nezaměstnanosti mezi Romy v Maďarsku pohybovala okolo 35 %. Do roku 1979 byla stlačena fakticky
na nulu a proromské zaměstnaností programy byly skončeny. Je však třeba zdůraznit, že „být zaměstnán“
(nejenom) v reálně socialistickém režimu nutně nemusí znamenat opravdu pracovat.
Mezey, B., (ed.), A magyarországi cigánykérdes dokumentumokban 1422 – 1985, Kossuth, Budapest 1986,
s. 237 až 318
<http://www.sulinet.hu/oroksegtar/data/magyarorszagi_nemzetisegek_kotetei/a_magyarorszagi_ciganykerdes_do
kumentumokban/pages/main_magyarorszagi.htm>.
32
Private Security Regulation: Hungary
<http://www.privatesecurityregulation.net/countries/results/taxonomy%3A238.91>.
33
1998 Act on Private Security and Investigation Services
<http://www.privatesecurityregulation.net/files/hungary_1998_act_psi-english.pdf>.
30
8
Instituce
odpovědná
za vytváření
rámce regulace
Oblasti pokryté
regulací
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Požadavky
•
pro vstup na trh
– na úrovní
•
právnické
osoby
•
•
•
•
•
Požadavky
pro vstup na trh
– na úrovni
fyzické osoby
•
•
•
•
•
•
•
Ministerstvo spravedlnosti a prosazování práva (stanovení
pravidel pro podnikání v rámci sektoru).
Policejní sbor (provádění dozoru nad dodržováním pravidel).
Místně příslušné policejní správní orgány, které vydávají licence
pro provozování služeb v oblasti soukromé bezpečnosti (po
splnění zákonem stanovených podmínek). Tyto policejní orgány
rovněž přímo prověřují „kriminální minulost" žadatelů (vlastníci,
jednatelé firmy) a provádějí kontrolní činnosti na základě
zákona o správním řízení. Kontrolní aktivity policejních orgánů
se také týkají oblasti výkonu soukromých detektivních služeb.
Ostraha a ochrana movitého a nemovitého majetku.
Soukromé vyšetřovací aktivity.
Ochrana osob (bodyguarding).
Přeprava peněz (a nakládání s penězi všeobecně).34
Navrhování, prodej, instalace a servis elektronických bezpečnostních systémů.
Pořadatelské služby (event management, event security).
Držení licence, vydávaní (ve třicetidenní lhůtě) policejními
orgány (ještě před započetím jakýchkoliv aktivit v sektoru).
Zaplacení správního poplatku (23 000 forintů, tedy asi 1 900
Kč).
Dodržení platných ustanovení o zřizování soukromých firem.
Alespoň jedna osoba v rámci firmy již musí být držitelem licence
pro provozování služeb v oblasti soukromé bezpečnosti jako
fyzická osoba.
Členství firmy v profesní komoře, která mimo jiné ověřuje
pravdivost údajů, které o sobě firma předkládá (sídlo, kontaktní
údaje atd.).
Uzavření pojištění firmy za případné škody, které by mohly
vzniknout v souvislosti s výkonem bezpečnostních činností.
Po vedoucích pracovnících formy je požadováno odborné
vzdělání nabyté v relevantním akreditovaném školicím zařízení
(bez ohledu na to, zda tato osoba bude bezpečnostní činnosti
vykonávat osobně, nebo bude „pouze“ řídit další zaměstnance).
Získání licence, vydávané policejními orgány.
Zaplacení správního poplatku (6 900 forintů, tedy asi 570 Kč).
Věk alespoň 18 let (horní věková hranice nebyla stanovena).
Občanství a místo trvalého pobytu v některé zemi Evropského
ekonomického prostoru.
Čistý trestní rejstřík.
Absolvování úplné základní školní docházky.
Uspokojivé absolvování vstupní zdravotní prohlídky.
Činnost soukromého detektiva může být provozována pouze na
základě povolení (licence, legitimace, průkaz), vydávaného
Policejním ředitelstvím. Soukromým detektivem se může obdržet
pouze občan Maďarska, s trvalým bydlištěm na území státu. Musí
34
V rámci sektoru je používáno asi 350 obrněných vozidel.
9
Omezení pro
vstup na trh
se jednat o osobu dosud netrestanou, způsobilou k právním
úkonům a disponující příslušným odborným vzděláním (podle
nařízení ministra vnitra č. 12/1995).
V rámci sektoru nesmí být jakkoli (jako vlastníci či personál, včetně
částečných úvazků) aktivní:
•
•
•
Další zvláštní
požadavky
(uniforma,
identifikační
průkazy)
Pravomoci
Osoby se záznamem v trestním rejstříku.
Příslušníci
veřejných
bezpečnostních
sborů
(armády,
policejního sboru, finanční stráže, profesionálního hasičského
sboru, zpravodajských struktur atd.) během trvání služebního
poměru respektive dva roky po jeho skončení.
Soukromý detektiv se ve vztahu k zákazníkovi musí vypořádat
se střetem zájmů (vyloučení střet zájmů s jinými klienty).
Podnikatel může současně vykonávat jak ochranu osob a majetku,
tak aktivity, spadající do oblasti činnosti soukromých detektivů.
Nesmí však současně provozovat jinou hospodářskou činnost,
s výjimkou takové, která je v přímé souvislosti s ochranou osob
a majetku nebo se soukromou detektivní činností.
• Nošení uniformy není povinné. Pokud personál soukromé
bezpečnostní služby uniformy používá, musí se jednat o model,
schválený policejním komisařem (tak, aby neexistovala
možnost záměny s uniformou policejního sboru), doplněný
o viditelný nápis „SECURITY“.
• Identifikační průkaz, vydávaný policejními orgány, je personálem soukromých bezpečnostních služeb nošen povinně.
Zákon 4/1998 se vydal cestou úplného vyjmenování oprávnění
osob chránících osoby a majetek. Tento seznam navazuje na
právní postavení zákazníka. Zákon už ve své preambuli vylučuje
možnost subjektů poskytujících služby v oblasti soukromé
bezpečnosti, aby se mohly odvolávat na uspokojování takových
potřeb, které právní normy neumožňují zákazníkům, nebo
vykonávat činnosti (např. nezákonné vymáhání pohledávek), které
právo vyhrazuje veřejným bezpečnostním orgánům.
Strážci/detektivové mohou v rámci plnění svých povinností (ochrana objektů a neveřejných prostranství, dozor nad nerušeným
průběhem sportovních utkání) využívat svá konkrétní oprávnění:
•
•
•
•
kontrolovat zavazadla návštěvníka objektu;
požadovat od osob prokazování totožnosti;
nosit donucovací prostředky (slzotvorné prostředky, obušek,
střelná, plynová nebo výstražná zbraň), které však smí použít
pouze ve zvlášť odůvodněných případech (nutná obrana
a krajní nouze);
za použití fyzické síly, a to v rozsahu vymezeném právními
předpisy, zabránit útoku, který hrozí chráněné osobě nebo
objektu, zabránit neoprávněnému vstupu do chráněného
objektu a vykázat z určitého místa osoby narušující pokojný
průběh akcí, utkání nebo ohrožující bezpečnost návštěvníků;
10
•
•
•
Sankce
Služby
pro orgány
veřejného
sektoru
Střelné zbraně
vyzvat pachatele přistiženého při jednání, které vykazuje znaky
trestného činu nebo přestupku, aby od svého jednání upustil;
zabránit páchání trestného činu;
zadržet pachatele a zabavit věci a předměty určené k páchání
trestného činu, útoku nebo pocházející z trestného činu.
Povinností výše uvedených strážců/detektivů je zadrženou osobu
neprodleně předat příslušnému policejnímu orgánu. Jestliže to
okolnosti nedovolí, musí policejní orgán o případu zadržení určité
osoby alespoň urychleně informovat.
• Správní sankce: odebrání firemní licence.
• Trestní sankce: pokuta ve výši od 100 000 (pro fyzickou osobu)
respektive 1 milion forintů (pro právnickou osobu). Jedná se
o sankci, ukládanou zejména za podnikání (v bezpečnostní
oblasti) bez řádného povolení.
Veřejný sektor může soukromé bezpečnostní služby najímat pro
plnění celé řady úkolů.
Střelné zbraně (a to pouze ruční, nikoli automatické) v rámci
sektoru aktuálně používá okolo 20 000 osob35 (zejména v oblasti
různých forem ostrahy a přepravy peněz a cenností). Děje se tak
za následujících podmínek:
•
Psi
Počet firem
Policejní povolení pro nakládání se zbraněmi (nákup zbraní)
pro konkrétní firmu. Počet zbraní musí rámcově odpovídat
rozsahu kontraktů, které jejich požití předpokládají.
• Policejní povolení pro nakládání se zbraněmi pro konkrétního
jednotlivce – zaměstnance – na základě absolvování
povinného výcviku a podrobení se psychotechnickému
vyšetření.
• Firma je povinná v souladu s policejními požadavky provozovat
povinný registr střelných zbraní a záznamy o jejich používání.
• V mimopracovní době jsou zbraně skladovány v prostorách
firmy.
Nasazení psa při ostraze veřejných prostor je podmíněno
absolvováním zvláštního výcviku (400 hodin v rámci policejním
sborem certifikovaného střediska). Náležitosti výcviku reguluje
nařízení ministra spravedlnosti a prosazování práva č. 15 ze dne
28. července 2008, navazující na nařízení ministra vnitra č. 16 ze
dne 18. dubna 2003.
CoESS pro roky 2010 i 2008 používá údaj 11 304 „subjektů“,
z čehož 7 722 představují osoby samostatně výdělečně činné
a 3 582 subjekty s více zaměstnanci.36
35
Další osoby mohou používat paralyzér nebo obušek.
Z toho zhruba 200 subjektů s méně než 10 zaměstnanci; zhruba 1 077 subjektů s 10 až 49 zaměstnanci;
zhruba 2 100 subjektů s 50 až 499 zaměstnanci; zhruba 200 subjektů s 500 až 3 000 zaměstnanci a zhruba
5 subjektů s více než 3 000 zaměstnanci. Pro zajímavost jemožné dodat, že firmy aktivní v rámci sektoru
soukromé bezepčnosti jen zřídkakdy tyto své služby kombinují s jinými aktivitami (úklid atd.).
36
11
Zaměstnané
osoby
Obrat
Pracovní doba
•
CoESS pro roky 2010 i 2008 operuje s informací o 105 121
osobách. Tento údaj, který se týká „počtu osob s platnou
licencí“ je zřejmě nadsazen a reálnou činnost v rámci sektoru
vykonává jen okolo 80 000 osob. Z tohoto počtu údajně až
12 000 osob spadá mezi „management“.
• Okolo 90 až 95 % zaměstnaných osob je zaměstnáno na dobu
neurčitou, nikoli na krátkodobý či jinak výslovně stanovený
kontrakt.
• Zhruba 85až 90 % osob v rámci sektoru představují muži.
• Naprostá většina mužů i žen v rámci sektoru spadá do věkové
kohorty 30 až 40 let věku.
• Meziroční fluktuace personálu se pohybuje mezi 25 až 30 %.
• Většinu zaměstnaných osob představují osoby pouze
s dokončeným základním vzděláním (což je podmínka pro
vstup do sektoru).
Roční obrat v rámci sektoru (nečerstvější dostupný údaj je pro rok
2007) dosahuje v přepočtu okolo 550 000 000 eur. Z této sumy asi
40 % představuje statická ochrana a ostraha majetku, dalších 40 %
distribuce a servis elektronické bezpečnostní techniky, 15 %
přeprava peněz a cenností a 5 % zbytek, včetně provozování pultů
ochrany.
Zákoník práce (znění z roku 1992) uvádí všeobecné ustanovení
o maximální pracovní době následujícím způsobem:
•
•
•
•
•
Mzdy
a příplatky
Odbory
Denní maximum: 12 hodin.
Týdenní maximum: 60 hodin.
Měsíční maximum: 174 hodin.
Roční maximum (při započtení zákonné dovolené): 1 880 hodin.
Přesčasy je možné udělit v maximálním objemu 12 hodin
měsíčně respektive 144 hodin ročně.
V rámci sektoru je mnohem častější model osmihodinových směn,
s tím, že pracovní pohotovost je využívána jen u managerských
posic. Odborově organisovaní pracovníci (na základě kolektivní
smlouvy) zřídka pracují déle než 40 hodin týdně. Práce v noci tvoří
okolo 20 % činností v rámci sektoru, práce o sobotách 5 %
a o nedělích také zhruba 5 %.
• Minimální mzda v sektoru činila roku 2006 alespoň 82 800
forintů měsíčně. V roce 2004 to bylo podstatně méně (53 000
forintů měsíčně, tedy v tehdejším kursu cca 250 eur).
• Obvyklá základní mzda pro „obyčejnou“ ostrahu činí v přepočtu
okolo 1,8 eura a pro přepravu peněz 2 eura.
• Příplatky za práci v noci činí 30 %, za směnný provoz 20 %, za
přesčasy 50 % a za práci o víkendu a ve svátek 100 %.
Stěžejní odborovou platformou aktivní v oblasti soukromé
bezpečnosti je XX (Vagyovédelmi Szakszervezetek Szövetsége,
VSZSZ). Jedná se o de facto oficiálního „vyjednavače“ se
zaměstnavateli (sdruženými v platformě MBVMSz, viz níže),
zejména co se týče mezd (nejčastěji v rámci společného
12
Výcvik
dohadovacího výboru sestávajícího ze členů obou platforem).
Specifická odborová ujednání byla uzavřena v rámci firmy Group4
Falck.
Výcvik personálu soukromých bezpečnostních služeb je regulován
nařízením ministra vnitra ze dne 18. IV. 2003 č. 16 (s platností od
roku 2004) respektive nařízením ministra spravedlnosti
a prosazování práva ze dne 28. VII. 2008 č. 15 (s ustanoveními
o průběžném vzdělávání personálu, platnými od září 2008):
•
Výcvik musí trvat alespoň 320 hodin. Program sestává z oblasti
práva, dalších teoretických znalostí, praktického prozkušování
nabytých zkušeností a sebeobrany.
• Vedle základního vzdělávacího bloku existují doplňující bloky
(každý zvlášť v trvání 100 hodin), určené pro: a) ochranu
finančních institucí; b) přepravu peněz a cenností; c) nakládání
se střelnou zbraní; d) psovody a e) pořadatelské služby.
• Uchazeč výcvik musí absolvovat ještě před nástupem do firmy.
• Výcvik je obvykle uskutečňován mimo firmu, v rámci
specialisovaných výcvikových institutů a technických škol.
• Výcvik financuje sám pracovník.
Rovnost
Téma rovnosti příležitostí je pokryto toliko obecnými ustanoveními
příležitostí
právního řádu Maďarska.
Ochrana zdraví Téma je upraveno zákonem č. XCIII z roku 1993, o bezpečnostních
při práci
pravidlech při výkonu zaměstnání.
Profesní asociace zastřešující fungování sektoru
Stěžejní platformou v této oblasti je Zaměstnavatelská
asociace maďarských bezpečnostních společností (Magyar
Biztonsági Vállalkozások Munkaadói Szövetsége, MBVMSz).37
Údaje o této platformě jsou rozporuplné – lze narazit na informace,
že členství v ní je pro všechny firmy ale i jednotlivé zaměstnance38
v sektoru povinné, až po vyjádření, že pokrývá jen část sektoru.
Asociaci lze chápat jako „komoru“, tedy veřejnou korporaci k podpoře
a regulaci soukromých bezpečnostních činností. Asociace rovněž stanovuje etická
pravidla pro podnikání v oboru, závazná pro všechny její členy. Proti členům, kteří
pravidla porušují, musí vedení Asociace zahájit nápravné řízení.
Od roku 2004 je Asociace – prostřednictvím svého členství v Konfederaci
maďarských zaměstnavatelů – zapojena do celostátního vyjednávání s odbory.
Asociace je rovněž povinna vést jmenný seznam svých členů (firem a jednotlivců),
který je využíván státní správou – přinejmenším pro statistické účely.
Chcete vědět víc?
•
Portál bezpečnostních technologií.39
37
Magyar Biztonsági Vállalkozások Munkaadói Szövetsége <http://www.bnsz.hu>.
Jedná se tak o jakýsi hybrid mezi profesní komorou a odborovou organizací.
39
Securi Focus <http://www.securifocus.com>.
38
13