RZE cs pomocník

28
baier
bartelmus
Oženil se 1910 v Brně s Marií Aloisií (* 8. 9. 1889 Brno, † po 1948), dcerou
Bohumila Karáska, původně klemp. pomocníka a poté skladníka na St. Brně,
výstroj. skladě v Brně, se kterou měli děti Theodora Traugotta Josefa
Nová), dcerou Josefa Wickenhausera, c. k. poručíka a účetního ve voj.
se kterou měli dceru Aloisii (* 17. 1. 1915 Tišnov, okr. Brno-venkov), provd.
1940 v Brně za Wilhelma Kopřivu.
(* 25. 9. 1840 Brno, předm. Velká Nová, † jako dítě), Gustava Traugotta Josefa
(* 16. 1. 1842 Velká Nová), působil jako solicitátor v Letovicích, Adelheidu
Marii Annu (* 25. 4. 1843 Brno), provd. 1862 v Brně za evangelíka Friedri-
L Martínek, Z.: Dějiny čs. hodinářského průmyslu I. a II. Technické
muzeum v Brně 2009, 69–70.
P MZA, fond C 11 Krajský soud Brno – firemní agenda, zn. A XII 46, k. 126. cha Gott­frieda Gartschika, lékárníka v Uničově, okr. Olomouc, a Gabriellu Isabellu (* 25. 8. 1847 Malá Nová, † jako dítě). Podruhé se oženil 1849
v Brně s katoličkou Marií Hedwigou Annou (* 25. 7. 1833 Brno, † 19. 2. 1910
Brno), dcerou Antona Bibra, pův. hostinského a poté kavárníka v Brně,
BARTELMUS
rodina průmyslníků ve výrobě smaltovaného nádobí a elektrotechniky
se kterou měli děti Artura Augusta Antona, Zdenko Wilhelma Eduarda,
Marii (* 2. 7. 1856 Nové Strašecí, okr. Rakovník), provd. 1884 v Brně za Emila
1.Eduard
Krause, účetního hr. Mitrovského v Brně, a Rudolfa Traugotta Karla. Sy-
* 28. 12. 1805 Německý (nyní Havlíčkův) Brod
† 1877 Nový Jáchymov (okr. Beroun)
nové byli vždy evangelíci a dcery obou matek katoličky.
Syn Johanna Traugotta B., evangelíka a výrobce bavlněného zboží, který
3. Gottfried Traugott Felix / Traugott
byl 1807 uváděn jako ředitel mušelínové manufaktury v Zábrdovicích č. 17,
* 20. 11. 1811 Letovice
† 18. 11. 1873 Brno
nyní část Brna, a poté 1809 až 1819 jako ředitel bavl. kartounky v Letovicích, okr. Blansko, a jeho první manželky Moniky, roz. Weissové. Studo-
Bratr 1. a 2. Působil v rodinné firmě v Brně a obdržel 1845 jednod. tov. opráv-
val chemii a farmacii a stal se magistrem farmacie. Po studiích vstoupil
nění k výrobě smaltovaného železného zboží. Požádal 1853 Krajskou vládu
do služeb starohr. Salm-Reifferscheidta v železárnách v Blansku a hledal
v Brně o udělení form. zem. tov. oprávnění k výrobě smaltovaného želez-
nové způsoby úpravy kovů. Eduard B. byl vynálezcem smaltování kovo-
ného nádobí v Brně. V žádosti uvedl, že takové podniky existují v cizině již
vých předmětů a kuchyňského nádobí. Odešel ze salmovských služeb
50 let, ale v Rakousku se dosud nikomu nepodařilo podobný podnik založit,
a 1832 dostal k této výrobě tov. oprávnění a ještě téhož roku založil továrnu
až jemu, a to při značných finanč. obětech a pokusech, nadto se mu povedlo
E. Bartelmus a spol. v Brně, která sídlila na předm. Velká Nová čp. 75 a vy-
jej přivést k takovému rozvoji, že se v konkurenci vyrovná zahraničním,
měli děti Marii Sophii Evu (* 21. 12. 1870 Brno), provd. za Josefa Springera,
ráběla smaltované nádobí. Do 1853 se zúčastnil podnikání jako společník
a po udělení vyššího stupně oprávnění jej ještě rozšíří. K záležitosti se vy-
Klaru Sophii (* 2. 8. 1872 Brno, † 20. 2. 1942 Brno), Sophii Johannu (* 4. 1. 1875
Brno), provd. za Rudolfa Sackla, Josefa Johanna (* 3. 5. 1877 Brno, † jako
Wilhelm Bernhardi. Firma zřídila 1838 v Novém Jáchymově další závod,
jádřila brněn. obec. rada, která konstatovala na základě komisionální pro-
Oženil se 1904 v Brně s Marií Josefou Karolinou (* 12. 1. 1884 Brno,
ale koncem 40. let byla výroba z N. Jáchymova přemístěna do Plzně v dů-
hlídky, že podnik se nachází v tov. budově na předměstí Velká Nová č. 102,
† po 1940), dcerou Karla Sochora, majitele domu a uzenáře v Brně, se kte-
dítě), Terezii Barbaru Marii (* 28. 2. 1882 Brno, † jako dítě) a Eduarda Ma-
sledku problémů s dovozem surovin. Až do své smrti byl ředitelem plzeň-
je účelně zařízen stroji a zaměstnává na 40 dělníků, majitel se mohl proká-
rou měli děti Karla Hanse Mariu (* 26. 1. 1905 Brno, † po 1945), vystudoval
riu Josefa (* 25. 1. 1883 Brno, † po 1935 Wien ? ).
ské továrny. Po úmrtí převzal továrnu synovec Moritz (* 5. 8. 1852 Brno),
zat finanč. fondem 86 000 zl. Podnik vyrobil ročně 4 000 centn. smalt. že-
syn bratra Traugotta, protože syn Robert B. měl zájem o rozvoj elektro-
lezného zboží v ceně kolem 80 000 zl. Žadatel splňoval všechny podmínky
technického podniku.
k udělení, proto byla jeho žádost 30. 12. 1853 doporučena. Souhlasně se vyjá-
Po osvobození Československa firma jako německý majetek podléhala
konfiskaci a byla 1952 vymazána z obchod. rejstříku.
techniku a dosáhl titulu Ing., působil jako techn. úředník, přestoupil 1925
na evangel. víru a oženil se 1932 v Brně s evangeličkou Margarethou Ger-
P MZA, fond C 11 Krajský soud Brno – firemní agenda, zn. Sp V 148, k. 800.
trudou (* 3. 9. 1913 Boží Požehnání, nyní Zastávka, okr. Brno-venkov), roz.
Reissovou, 1941 byl na východní frontě a po návratu měl převzít vedení
rodinné firmy, Marii Johannu Carolu (* 3. 5. 1906 Brno), provd. 1931 v Brně
za Johanna Nosska, soukr. úředníka v Brně, Ilsu Marii Johannu (* 18. 6. 1907
Brno), provd. 1931 v Brně za Rudolfa Gregera, obchodníka v Miroslavi,
okr. Znojmo, a Elfriedu (* 21. 9. 1910 Brno).
BALZER Alois Johann
podnikatel v hodinářství
* 7. 1. 1885 Brno
† po 1952 ?
Syn Jana B., původně nádeníka a poté topiče na Starém Brně, a jeho
Oženil se 1842 v Brně s katoličkou Wilhelminou (* 17. 12. 1821 Brno, předm.
dřila 22. 1. 1854 také OŽK v Brně, která uvedla, že proti žadateli a jeho techn.
Velká Nová), dcerou Paula Christa, krejč. mistra a hostinského na předm.
schopnostem není námitek, navíc je třeba toto odvětví průmyslu v monar-
Velká Nová, se kterou měli syna Roberta.
chii podporovat. Výrobky mají vynikající pověst, a tudíž je třeba podporovat snahu o zřízení prodejních skladů firmy v provinciích. Proto Krajská
2.August
vláda v Brně bez problémů žadateli 28. 1. 1854 vyhověla. Požádal 12. 2. 1854
* 16. 11. 1810 Letovice (okr. Blansko)
† 10. 12. 1891 Brno
Zemský soud v Brně o zápis své firmy do obchodního rejstříku.
P MZA, fond C 11 Krajský soud Brno – firemní agenda, zn. C I 252, k. 294.
a ve své dílně vyráběl pro firmu Josef → Tesař kovové rámečky na hodi-
Bratr 1. a 3. Vedl tov. podnik na brněn. předm. Velká Nová čp. 75 (nyní
Oženil se 1840 v Brně s evangeličkou Karolinou (* 21. 7. 1817 Blansko,
† 23. 7. 1903 Královo Pole, nyní část Brna), dcerou Karla Teubnera, horního
nové skříňky. Požádal jako klempířský mistr v Brně-Jundrově s veř. spo-
Lidická ul. č. 25) a poté od 1853 na Velké Nové č. 102 (nyní Lidická ul. č. 95)
a hutního správce v Blansku, a jeho manželky Henrietty, roz. Meine­ckeové,
BALATSCH (BALAČZ) Eduard Mathias
lečníky Hynkem Tylem, hodinářským mistrem v Brně-Komíně, a Vilé-
na výrobu smaltovaného nádobí, uváděný 1853 pod firmou Gebrüder Bar-
mem Kopřivou, absolventem obchodní školy v Brně-Žabovřeskách, 1935
telmus. Spojil se 1861 s veř. společníkem Karlem Jusou ve firmu August
se kterou měli děti Emmu Carolinu Henriettu (* 16. 5. 1841 Brno, předm.
Velká Nová, † 26. 11. 1909 Brno, svob.), Paula Artura (* 7. 10. 1842 Velká Nová,
manželky Jany, roz. Schleiferové. Vyučil se klempířem a elektrikářem
podnikatel ve vlnařství
* 12. 10. 1846 Brno, předm. Radlas
† po 1920 patrně Berlin (Německo)
Krajský soud civilní v Brně o zápis firmy Baltig, továrna na výrobu ho-
Bartelmus et Comp., firma byla vymazána 1863. V 80. letech firma sídlila
din, Balzer a spol., do obchodního rejstříku pro společnosti. Společnost
v Nové ul. čp. 127 (nyní Hrnčířská ul. č. 2). Zřídil 1863 s veř. společníkem Jo-
Syn Mathiase B., postřihačského mistra na brněn. předm. Radlas, a jeho
vznikla 10. 7. 1935 a měla sídlo v Brně-Židenicích, Rokycanova ul. č. 7, 1938
sefem Wittem novou továrnu na smaltované zboží na Špitálce č. 16 v Brně
manželky Marie, roz. Ossingerové. Působil nejprve 1870 jako tov. účetní,
bylo sídlo firmy přestěhováno do Brna-Králova Pole, Řečkovická (nyní
a firma působila pod názvem August Bartelmus et Witte. Prokura firmy
1882 uveden jako tov. ředitel, 1885 jako tov. ředitel a prokurista firmy Mo-
Palackého) ul. č. 11. Společník H. Tyl 1940 z firmy vystoupil a ta musela
byla udělena 1889 synu Arthurovi B. Po Witteho úmrtí ( † 25. 2. 1889) se stal
ritz → Kafka et Comp. Požádal jako výrobce příze s veř. společníky Kar-
být 1941 zapsána také německy.
od 1. 4. 1889 veř. společníkem jeho bratr a univerzální dědic Johann Witte,
† jako dítě), Huga Augusta, Augusta (* 17. 2. 1846 Velká Nová, † jako dítě),
Adolfa (* 28. 6. 1847 Velká Nová, † 25. 12. 1915 Brno, svob.), Friedricha, Marii
Lauru (* 29. 9. 1850 Velká Nová, † 21. 12. 1931 Brno, svob.), Morize (* 5. 8. 1852
Brno, † po 1905 Plzeň ? ), působil jako tov. ředitel v Plzni, oženil se s Clarou,
roz. Saaglovou, byl vyznamenán Řádem Františka Josefa, Marii (* 14. 8. 1854
Brno, † jako dítě), Augustu Carolinu (* 9. 2. 1856 Brno, † jako dítě) a Ern-
lem → Heroldem, disponentem firmy Josef Herold v Brně, a Alexandrem →
Firma se zaměřila na výrobu hodinových skříněk, číselníků a ručiček,
voj. kapelník v Brně. V podniku byli také činní od 1889 jako veř. společníci
Bayerem, chemikem v Brně, 1892 Zemský soud v Brně o zápis firmy Erste
hodinové stroje nakupovala z továrny Junghans, Velká Ves, nyní část
Augustovi synové Artur a Zdenko B. Dalším veř. společníkem firmy se stal
sta Adolfa (* 26. 7. 1859 Brno), působil v továrně v Plzni a byl dvakráte ženatý, poprvé 1883 v Plzni s evangeličkou Wilhelminou (* 9. 10. 1861 samota
Brünner chemische Wollreinigungsanstalt Balatsch, Herold et Comp.,
Broumova, okr. Náchod, a dovážela hodinové stroje také ze Švýcarska.
1893 bratr Rudolf B. Firma Aug. Bartelmus a Witte byla prodána v polo-
Kostky, již. Čechy), roz. Merletovou, a podruhé 1885 s katoličkou Hermi-
v Brně do obchodního rejstříku pro společnosti. Předmětem podnikání
Sestavovala hodiny kuchyňské, pokojové a stolní, 1939 zaměstnávala ko-
vině 90. let firmě Aktien-Email-Fabrik Gesellschaft Austria ve Vídni, spo-
společnosti, vzniklé od 1. 11. 1892, mělo být čistění vlny chem. cestou za po-
lem 25 zaměstnanců.
lečníci se 1895 vzdali oprávnění a požádali Zemský soud v Brně o likvidaci
nou (* 3. 12. 1866), roz. Mazelliovou, manželství rozl. 1892. Všichni potomci
Gottfrieda T. F. byli evangelíci.
moci smoly a jiných činidel. Společnost však patrně nezahájila praktic-
V době války firma udržovala omezený provoz a po osvobození plně
a výmaz firmy. Po prodeji byl název firmy změněn na Sfinx. Firma August
kou činnost a 1898 společníci vrátili živnost. oprávnění, společnost byla
obnovila výrobu. Po únoru 1948 byla firma dána pod národní správu a 1949
Bartelmus et Witte byla od 1877 do 1896 členem prodejního kartelu spo-
4.Robert
zrušena a vymazána z obchodního rejstříku.
ji převzalo Stolařské družstvo Dyha Brno, které výrobu hodin zrušilo.
lečnosti Centrale der oesterr. Email-Blech-Geschirr-Fabriken von Haardt,
* 13. 7. 1845 Nový Jáchymov
† 6. 3. 1919 Praha
Oženil se 1870 v Brně s Klarou (* 1. 6. 1845 Rzeszów, Polsko, † 11. 10. 1898
Z důvodu neprovozování živnosti byl Alois B. vyzván ÚNV v Brně 1951
Brno), dcerou Stephana Plotzkera, poddůstojníka c. a k. 40. pěš. pl. v Rze-
k vrácení živnost. listu a 1953 byla firma vymazána z obchodního rejst-
szówě v Haliči a později zaměstnance loterijní sběrny v Brně, se kterou
říku.
Bartelmus et Consorten, se sídlem v Brně.
Byl dvakráte ženatý, poprvé 1840 patrně v Brně s katoličkou Karoli-
Syn 1. Zakladatel a majitel elektrotechnické firmy v Brně. Dokončil 1865
nou Annou Nepomucenou (* 22. 10. 1819 Brno, † 1. 9. 1847 Brno, předm. Malá
studia na pražské technice, nejprve působil jako inženýr u nejstarší praž-
29