napsali o nás
Transkript
napsali o nás
Výběr z tisku NAPSALI O NÁS … Připravil: Jaromír Dřízal Tato rubrika obsahuje redakčně neupravované články z monitoringu publicity na potravinářská a pekařská témata. Jde o spektrum různých názorů a pohledů na pekařský obor získaných z médií, které přinášíme především jako službu členům našeho Svazu pro zlepšení jejich informovanosti o dění, souvisejícím s podnikáním v oboru. Případné ohlasy a reakce na zde zveřejněné články vítáme. Obchodníci mají říct, kolik zboží prodávají z tuzemska, žádá potravinářská komora 24. dubna 2013, iHNed.cz Potravináři chtějí udělat jasno v tom, co se v Česku prodává. Stále častější kritika především polských potravin a jejich kvality je přiměla k novému návrhu, který chtějí uvést do novely zákona o potravinách. Než příště půjdete nakoupit, před cestou se budete moct podívat, kolik českých a zahraničních potravin v prodejně mají. To plánuje Potravinářská komora. Podle jejího návrhu by měli obchodní řetězce povinnost zveřejňovat informaci, jaký mají v regálech podíl tuzemských a zahraničních potravin. „Je to jeden z našich pozměňovacích návrhů novely zákona o potravinách,“ řekl prezident Potravinářské komory Miroslav Toman. Novelu, která je označována za největší změnu potravinového práva v Česku od vstupu země do EU, měla ve středu projednat vláda. O týden ale projednání sporného zákona odložila. Potravináři doufají, že se jim pak podaří prosadit v parlamentu vlastní pozměňovací návrhy. Zveřejňováním původu potravin se prý nechali inspirovat na Slovensku, kde tato praxe funguje necelý rok. Obchodníci by podle Tomana měli hlásit ministerstvu zemědělství, jaký podíl potravin mají z Česka a jaký ze zahraničí. „Ministerstvo zemědělství by tento seznam zveřejňovalo na svých webových stránkách a několikrát do roka by se prováděla aktualizace,“ doplnil šéf potravinářů. Proti tomu prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) z návrhu tak nadšený není. „Každou snahu o podporu českých potravin a firem vítám a souhlasím s ní. Ale v tomto případě si myslím, že to nebude ku prospěchu věci,“ řekl prezident SOCR Zdeněk Juračka. Problematické by podle něj bylo například neustále 44 denně aktualizovat údaje, otázka by také byla, jak informace kontrolovat. „Myslím, že by to bylo celé velmi nepřesné a složité,“ dodal Juračka. Ani šéf Hamé si nemyslí, že by zveřejňování takových informací pomohlo. „Mně to nevadí, nemáme s tím problém, na druhou stranu si myslíme, že to není řešení,“ řekl generální ředitel významné tuzemské potravinářské společnosti Hamé Martin Štrupl. Český maloobchodní trh, na němž je příliš mnoho hráčů, je podle něj neefektivní. „Každý řetězec si musí vybrat, zda se bude profilovat třeba jako ten s největším podílem českých potravin,“ podotkl. Otázkou je podle Štrupla i obchodníků také to, jak by se určovalo, který výrobek je český. „Zákon by musel přesně definovat, co je česká potravina. Je to spíše otázka na výrobce, kteří mají například zpracovatelskou část v zahraničí, nebo u vícesložkových potravin používají jak tuzemské, tak zahraniční ingredience,“ upozornil mluvčí řetězce Tesco Jiří Mareček. Štrupl nicméně přiznal, že na Slovensku někteří obchodníci omezili odběr zboží od Hamé poté, co se začal původ jejich sortimentu zveřejňovat. U všech potravin má být jasné, odkud jsou. Formou připomínek hodlá Potravi- nářská komora do novely protlačit také povinnost zveřejňování obsahu hlavní složky a jméno výrobce u pultového prodeje nebalených potravin. U všech potravin by měla být také jasně označena země původu. To se do původního návrhu prosadit nepodařilo. „Ministerstvem zemědělství je to považováno za opatření, které jde proti požadavkům na označování balených potravin,“ uvedl Toman. Kvůli přibývajícím problémům s nedostatečnou kvalitou potravin se mají zvýšit i pokuty. Maximální pokuta za nedodržení požadavků jakosti či podmínky uchování se zvýší ze současných tří milionů na deset milionů korun. Pro nejtěžší prohřešky zůstává hranice na současných 50 milionech korun. Pokuty za prohřešky administrativní povahy stoupnou až na tři miliony korun. „Tady si klademe otázku, jestli má smysl zvyšovat tyto sankce, když dosud nebyla nikdy uvalena ani současná nejvyšší sankce,“ uvedl Toman. Podle něho musí nyní dozorové orgány posuzovat, zda není výše pokuty pro prodejce či výrobce likvidační. Efektivnější by podle něj bylo při prvním prohřešku udělit pokutu ve stávající výši a následně a při opakovaném provinění uzavření provozu. Pekař cukrář 5/2013 Výběr z tisku Pekař peče housky a mladí to neumí 25. dubna 2013, Krkonošský.denik.cz Liberecký kraj, Příšovice – Pekařské řemeslo upadá. A zdaleka není jediné. „Staří a zkušení mistři pomalu odcházejí do důchodu a mladé to nemá kdo naučit. Navíc Češi o těžkou a často noční práci také dvakrát nestojí. Není proto divu, že personál pekáren tvoří často lidé málo zkušeností, nebo zahraniční dělníci, kteří nemají vůbec žádnou praxi,“ říká Marek Váša, který se rozhodl, že pomůže situaci změnit. Využil několikaleté zkušenosti práce v uznávaném Pernerově mlýně ve Svijanech u Turnova a v nedalekých Příšovicích založil školicí středisko s příznačným názvem „Pekařova škola“. V ní se zájemci mohou seznámit s vyzkoušenými a osvědčenými postupy pekařského řemesla, ověřenými navíc poznatky laboratoře. Školicí pekárnu otevřeli nedávno. Je tu všechno, co k práci potřebujete. Hnětače, rohlíkové stroje, pece, dokonce i fritéza pro smažené koblihy. „Tady si lidé vyzkouší přímo na místě postupy a ověří, co funguje, co ne a proč,” vysvětluje ředitel Váša, zatímco si prohlížím vzorky pečiva a kousky pizzy. I když právě u ní nejde o tradiční pekařský sortiment, stala se už nedílnou součástí nabídky. „Tady se zájemci poučí, jaké existují druhy mouky, jaké mají vlastnosti, která se lépe hodí na rohlíky, a která právě na tu pizzu. Vysvětlíme závislost suroviny na kvalitě hotového výrobku, varujeme před chybnými postupy,“ popisuje ředitel střediska. „Nové trendy nemůžeme ignorovat. Jedním z výukových modulů je právě moderní pekařské technologie a zájemci se dozvědí vše potřebné například o správných postupech přerušeného kynutí či zamrazování. Mražené pekařské polotovary se totiž staly naprostým fenoménem. Sami spotřebitelé vlastně vyžadují toto často teplé a vonící pečivo na prodejně. Objem jeho prodeje je stále vyšší. Tomuto trendu se sice nevyhneme, ale můžeme alespoň vysvětlit, jakých chyb se případně vyvarovat a dodržet správný postup výroby,“ říká. „Tento způsob produkce pekařských výrobků bývá často kritizován, avšak na druhou stranu, když si lidé někdy koupí v akci třicet klasicky upečených rohlíků za skvělou cenu, dají je do mrazáku a později rozpékají, nedá se už o kvalitě vůbec mluvit“ dodává pragmaticky. Zákazník by měl mít vždy možnost svobodného výběru za všech okolností. To, co si absolventi Pekařovy školy v Příšovicích upečou, to si hned v další části střediska zaměřené na teorii zváží, změří a zkrátka prozkoumají přímo vědecky. V laboratoři jsou nejmodernější přístroje, jaké najdeme v některých velkých mlýnech či pekařských zařízeních. Tady se v laboratorních podmínkách ověřuje závislost surovin na kvalitu výrobků. „Takové přístroje jsou u nás pouze čtyři,“ pochvaluje si technický výdobytek, na který přispěla Evropská unie. Projekt školicího střediska se bruselským úředníkům líbí. Služby školicího střediska mohou využít pekaři nejen k získání nových odborných poznatků v rámci svého řemesla, ale i ti zkušení si ve zdejší laboratoři mohou zjistit, kde přesně nastal problém a proč se třeba kvalita pečiva náhle snížila. (redakčně kráceno) Česko bude velmocí mraženého pečiva cích metrech nad mořem. Uvnitř haly nebudou pracovat až na prostor pro expedici pečiva žádní lidé. Palety bude na správná místa posílat počítač. Předmražené pečivo Čechům nevadí a je pro to jeden relevantní důkaz. Belgická pekárenská firma La Lorraine, respektive její čes- 29. dubna 2013, Hospodářské noviny V Kladně vyrůstá největší mrazák na pečivo v Evropě. Za několik stovek milionů ho staví česká pobočka belgické pekárenské společnosti La Lorraine a bude v něm místo pro těžko uvěřitelných 27 tisíc palet. Důvody jsou podle jejího ředitele Josefa Lásky dva. Firmě se jednak hodí mít místo několika skladů po republice jeden velký v Kladně, jednak budou Češi i Moravané dopékané pečivo stále více nakupovat. „Poptávka je větší a větší. Letos očekáváme roční obrat 1,8 miliardy a i přes krizi, která se dotkla celého odvětví, jsme byli schopni se dále rozvíjet,“ popisuje Josef Láska. V západních zemích EU je podíl dopékaného a čerstvého pečiva na trhu stejný, v Česku je ho zatím třicet procent, což dává podle ředitele další prostor pro zisk. Vláda ale od loňského srpna nařídila dopékané pečivo zřetelně označovat. Lidé, kteří ho kupovali, si Pekař cukrář 5/2013 stěžovali na jeho trvanlivost. V obřím skladu bude stálá teplota kolem minus dvaceti stupňů Celsia. Podíl kyslíku ve vzduchu bude kvůli protipožární ochraně jen patnáct procent. Půjde o stejné podmínky, které panují ve čtyřech tisí- ká pobočka, právě dokončuje největší mrazák na pečivo v Evropě. Roste v Kladně a bagety, kaiserky, chleby nebo taštičky odtud budou počínaje zářím putovat do stovek obchodů převážně v Česku a na Slovensku. 45 Výběr z tisku Ze stavby je zatím vidět jen kovová konstrukce. Se svými 38 metry do výšky a 15 patry je ale nepřehlédnutelná. Vzniká na místě, kde kdysi býval masokombinát a které místní znají i proto, že v jeho blízkosti byla donedávna ubytovna pro sociálně slabé. Konkrétnější obrysy má nyní jen hala pro expedici, která těsně přiléhá k budoucímu mrazáku. Na místě už jsou připravené dopravní pásy a plochy, kudy se bude zmražené pečivo nakládat do kamionů. Je to také jediné místo celé stavby, kde budou pracovat lidé. Nepřekvapí, že v takovém prostředí nebudou zaměstnanci La Lorraine pracovat – do mamutího mrazáku bude palety posílat počítač, který zaznamená údaje o druhu pečiva či datu výroby a po dopravnících ho pošle na správné místo ve skladu. Při ukládání palet program spočítá i to, jaká je po zboží poptávka, a kdy ho tedy bude třeba vyexpedovat zpět. Kladenský sklad nahradí několik menších, které má La Lorraine jinde po České republice. Belgická mateřská společnost během posledních dvou let už do byznysu v Česku investovala přes miliardu. Vyhláška, která uložila obchodníkům odlišovat dopečené a čerstvé pečivo, platí od loňského léta. Vláda její nutnost odůvodnila „negativní zkušeností spotřebitelů“. Na prodejích ale obchodníci nezaznamenali žádnou změnu. „Naši zákazníci nákupní zvyky nezměnili. Nezaznamenali jsme, že by nás to negativně ovlivnilo,“ říká šéf české pobočky La Lorraine Josef Láska. A co víc. Ředitel pekáren očekává, že Česko za několik let dožene trend starých členských států EU, kde se podíl dopékaného pečiva na trhu pohybuje kolem padesáti procent, zatímco v tuzemsku je dopékaného zhruba třicet procent. Průměrný Čech ročně sní na 60 kilo pečiva. S mákem, olivami, pudinkem... Pekaři bojovali o nejlepší mušli 15. dubna 2013, Zpravodajství ČTK V ústeckém muzeu se v sobotu hodnotilo 28 variací pochoutky zvané Trmická mušle. Soutěž probíhala ve třech kategoriích - první byla klasická Trmická maková mušle, ve druhé se ochutnávaly slané variace plněné třeba masem, zelím, houbami či olivami. Ve třetí skupině byly sladké mušle s tvarohem, jahodami nebo pudinkem. Členkou poroty byla za laiky i redaktorka MF DNES. Vzhled, zpracování, střída, vůně a chuť. To byla základní kritéria pro degustátorskou komisi, podle nichž v sobotu odpoledne rozhodovala, která Trmická maková mušle je nejlepší. Do druhého ročníku soutěže pořádané ústeckým muzeem přinesli pekaři a pekařky z Ústí a okolí 28 vzorků, které provoněly Císařský sál. Nejprve se hodnotil vzhled a zpracování. „V první fázi je nedůležitější předepsaná velikost, barva, tvar, ornament,“ začal mě před soutěží zasvěcovat do tajů hodnocení šéf komise Pavel Müller, obchodní ředitel ústecké pekárny Inpeko. Vedle opravdových degustátorů jsem za laiky v komisi zasedla já ještě s kolegyní z rádia Stanislavou Brádlovou. Moje představa, že zvolit nejlahodnější mušli nebude potíž, rychle vzala za své. 46 Nejtvrdším oříškem bylo hodnocení klasické Trmické makové mušle pečené podle historického receptu z roku 1836. Musí být velká 10x7 centimetrů, mít jednotný tvar, barvu a ornament. „Když není potírání vajíčkem dokonalé a stejné po celém povrchu, dělá to fleky,“ říká Müller. Těsto na povrchu nesmí být popraskané či příliš tenké, aby náplň neprosvítala. „Víc náplně než těsta je kontraproduktivní, těsto se pak propadne do náplně a není to ono,“ vysvětloval Müller. Můj blok se mezitím plnil poznámkami, a protože před soutěží jsem raději nejedla, hodnocení se začalo podobat mučení. Pečlivě jsem rozdávala známky jako ve škole, ale zatím ani neochutnala a v břiše mi kručelo. Ale dočkala jsem se. Po vzhledu a zpracování přišlo na řadu i ochutnávání a hodnocení chutě, střídy a vůně. „Střída musí být pěkně pórovitá a hezky souvisle okolo celé náplně. Může se stát, že se trhne a vznikne brousek, to je špatně,“ vysvětluje Petr Ritter, technolog Inpeka. Těsto má chutnat trošku po mléce, mák musí být jemně umletý, nesmí skřípat mezi zuby, náplň musí být pěkně ve středu a jemně vonět po skořici. Zvlášť se ochutnávalo a vonělo k těstu i náplni. Po klasice přišla na řadu kategorie slaných variací mušle s 12 vzorky. Na stole se střídalo pečivo s masem, zelím, houbami, brokolicí, sýrem, slaninou či olivami. Některé náplně byly opravdu překvapivé a lákavé, oči a nos by jedly i víc. Žaludek byl ale stále plnější a kousky vzorků jsem si začala odkrajovat stále menší. Ve druhé třetině hodnocení začal boj s pocity přejedení. A to mě čekala ještě třetí kategorie – sladké variace. Naštěstí ostatní porotci na tom byli stejně, a tak přišla pauza s procházkou po muzeu. Sladké variace nabídly v 9 vzorcích náplně od máku přes tvaroh po jahody, oříšky či pudink s čokoládou a rozdávání známek bylo složité. Stejně jako útok chutí přežít. Známky se ale rozdat povedlo a po jejich sečtení se mohly vyhlásit výsledky. Klasickou Trmickou makovou mušli nejlépe upekla Růžena Veberová, sladkou i slanou variaci Laďka Filipová. Pro mne ale vyhrál každý, kdo měl odvahu a mušli upekl a přinesl. A trochu i porotci. Třeba moje první jídlo byl teprve nedělní oběd. Pekař cukrář 5/2013 Výběr z tisku Největší řetězce v Česku: Nový žebříček podle zákazníků Největší řetězce podle počtu zákazníků (2012) 30. dubna 2013, Aktuálně.cz Nejvíce domácností v Česku pravidelně nakupuje v řetězci Kaufland. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu společnosti Incoma GfK na vzorku 1000 respondentů, kteří v domácnosti nejvíce nakupují potraviny a zboží denní potřeby. Pětku řetězců s největší návštěvností v loňském roce doplňují Tesco, Albert, Penny Market a COOP. První pětka je přitom hlavním nákupním místem pro 70 procent českých domácností. Tento žebříček ukazuje pořadí podle oblíbenosti a věrnosti zákazníků. Není v něm zohledněna velikost průměrného nákupu v řetězci ani frekvence návštěv (nadprůměrně velké koše mají podle autorů studie například Globus či Makro, vysokou frekvenci návštěv Albert supermarket). Tím se liší od jiného žebříčku, pravidelně připravovaného také společností Incoma, který ukazuje pořadí podle objemu tržeb. Řetězec Věrné domácnosti Domácnosti (utratí tam největší nakupující v řetězci část svých výdajů) aspoň 1x za měsíc Počet prodejen 1. Kaufland 943 000 (22 %) 2 009 000 (46 %) 106 2. Tesco 658 000 (15 %) 1 395 000 (32 %) 232 3. Albert 588 000 (13 %) 1 399 000 (32 %) 282 4. Penny Market 535 000 (12 %) 1 531 000 (35 %) 344 5. COOP 329 000 (8 %) 908 000 (21 %) 2822 6. Lidl 263 000 (6 %) 1 487 000 (34 %) 228 7.-8. Billa 250 000 (6 %) 846 000 (19 %) 205 7.-8. Globus 250 000 (6 %) 645 000 (15 %) 15 9. Interspar 206 000 (5 %) 570 000 (13 %) 33 10. Hruška 118 000 (3 %) 430 000 (10 %) 412 Eurostat: Chleba je v Česku osmý nejlevnější v Unii 7. května 2013, E15 Průměrná jednotková cena za kilogram čerstvého chleba v Česku činila předloni 0,98 eura a byla osmá nejnižší ve srovnání 27 členských států. Vyplývá to z údajů Eurostatu, které zpracoval Český statistický úřad a jež má deník E15 k dispozici. Oproti Německu byla cena chleba v ČR dokonce poloviční, což je mimo jiné v rozporu s nedávnými tvrzeními šéfa Věcí veřejných Víta Bárty o tom, že potraviny včetně pečiva jsou v Česku dražší než právě u západních sousedů. „Tyto údaje vyvrací cenové dezinformace některých našich politiků z poslední doby,“ řekl deníku E15 v reakci na průzkum Eurostatu předseda Svazu pekařů ČR Jaromír Dřízal. Nejlevnější chléb měli loni podle Eurostatu v Bulharsku, Rumunsku a Maďarsku. Naopak nejdražší si pak lidé v průměru kupovali v Itálii, Finsku a Řecku. Cena chleba v Česku je o třetinu nižší, než je průměr ze všech členských zemí Unie. Pekař cukrář 5/2013 celek v roce 2011 páté nejlevnější v EU. Důvodem byl mimo jiné i ostrý boj řetězců a tlak na cenu. Existuje ale i řada položek, u nichž je cena v Česku vyšší. Ceny 1 kg chleba ve vybraných evropských zemích (v eurech) Vyšší cena přitom německým pekařům přináší i vyšší rentabilitu výroby oproti českému či slovenskému trhu, na němž se firmy v poslední době potýkají s malou ziskovostí a často i ztrátovostí výroby. „Pekaři v Německu dnes nemají o moc dražší nákladové vstupy než ti čeští, cena mouky je srovnatelná, energie a pohonné hmoty jsou mnohdy u nás dražší než v Německu,“ dodal. Podle již loni zveřejněných údajů Eurostatu byly i tuzemské potraviny jako Itálie Finsko Řecko Rakousko Německo EU 27 Česko Polsko Slovensko Maďarsko Rumunsko Bulharsko 2,42 2,34 2,24 2,05 1,94 1,50 0,98 0,94 0,85 0,81 0,63 0,47 Pramen ČSÚ 47