Newton_Media_monitor_2532013 - ohk

Transkript

Přehled zpráv 8.3.2013 - 25.3.2013
HK ČR
autoforum.cz
EU dál topí automobilky, novou metodikou se zvýší spotřeba, limity CO2 se nezmění ..............................12
22.3.2013
autoforum.cz str. 0 Zajímavosti
HK ČR

Miro Mihálik
businessinfo.cz
HK ČR: Opožděné platby mají významný dopad na likviditu a finanční řízení českých podniků ...............13
22.3.2013
businessinfo.cz str. 0 Podnikatelské prostředí
HK ČR

Hospodářská komora ČR (HK ČR)
Na krajský úřad Zlínského kraje zavítala delegace z Novosibirské oblasti ...................................................14
22.3.2013
businessinfo.cz str. 0 Zlínský kraj
HK ČR

Krajský úřad
bydletvpanelu.cz
Výtahy z Třebíče...................................................................................................................................................14
22.3.2013
bydletvpanelu.cz str. 0 Panelový dům a byt v 21. století
HK ČR

ČRo Olomouc
Nejdiskutovanější zemědělskou plodinou těchto dnů je cukrová řepa .........................................................16
23.3.2013
ČRo Olomouc str. 12 08:05 Týden v našem kraji
HK ČR

ČT 1
Call Brno ...............................................................................................................................................................17
23.3.2013
ČT 1 str. 1 12:00 Týden v regionech - JM
HK ČR

Na jižní Moravě roste zájem o pracovníky servisních a zákaznických center ..............................................20
22.3.2013
ČT 1 str. 6 18:00 Události v regionech - Brno
HK ČR

Pozdní proplácení faktur .....................................................................................................................................21
23.3.2013
ČT 1 str. 3 19:00 Události
HK ČR

ČT 24
Brno přitahuje investory .....................................................................................................................................22
22.3.2013
ČT 24 str. 13 21:10 Ekonomika
HK ČR

Brusel vyžaduje dodržování splatnosti .............................................................................................................23
22.3.2013
ČT 24 str. 8 21:10 Ekonomika
HK ČR
Přehled zpráv
1
© 2013 NEWTON Media, a.s.
www.newtonmedia.cz | [email protected]

Interview se členem dozorčí rady ČEZu Václavem Pačesem .........................................................................25
22.3.2013
ČT 24 str. 1 18:30 Interview ČT24
HK ČR

denik.cz
Prostějov přijme další metaře, po dohodě s úřadem práce ............................................................................32
22.3.2013
denik.cz str. 0 Olomoucký kraj
HK ČR

Úřad práce slibuje v Pardubickém kraji až tisíc volných pracovních míst ....................................................33
22.3.2013
denik.cz str. 0 Pardubický kraj
HK ČR

Zdeněk Troška: Můj Oscar? Borůvková buchta od divačky ..........................................................................34
24.3.2013
denik.cz str. 0 Film
HK ČR

E15
Ministr Kuba udělal větrným parkům čáru přes rozpočet ...............................................................................36
25.3.2013
E15 str. 1 Titulní strana
HK ČR

Jan Stuchlík, Daniel Novák
ekolist.cz
Boj proti vymírání včel se v Evropě odkládá: zákaz pesticidů neprošel .......................................................37
22.3.2013
ekolist.cz str. 0 Zpravodajství
HK ČR

mmo
Stanislav Štýs: O rekultivaci těžebních ploch ..................................................................................................38
22.3.2013
ekolist.cz str. 0 Názory
HK ČR

Stanislav Štýs
eprofil.cz
Zpráva Accenture Technology Vision 2013 předpovídá dopady IT trendů na podnikání ............................41
22.3.2013
eprofil.cz str. 0
HK ČR

euportal.cz
Alena Vitásková: Zastavme podporu obnovitelných zdrojů ...........................................................................42
22.3.2013
euportal.cz str. 0 Ekonomika
HK ČR

Alena Vitásková
ODS nad propastí. Potápíme se jak Titanic, zní z ODS ....................................................................................45
24.3.2013
euportal.cz str. 0 Politika
HK ČR

Lukáš Petřík
Přehled zpráv
2
euractiv.cz
Inovacím v podnikání by nejvíce pomohla změna myšlení na školách .........................................................48
22.3.2013
euractiv.cz str. 0 Euractiv.cz / Sekce / Věda, výzkum a vzdělávání
HK ČR

Karel Volenec: Stát by neměl podporovat aplikovaný výzkum bez aplikací .................................................49
22.3.2013
euractiv.cz str. 0 Euractiv.cz / Sekce / Věda, výzkum a vzdělávání
HK ČR

Euro
Kalousek kontra hejtmani ...................................................................................................................................52
25.3.2013
Euro str. 34 Report
HK ČR

Tomáš Plhoň
Krátce ....................................................................................................................................................................53
25.3.2013
Euro str. 16 Monitor
HK ČR

Moskevský vítr .....................................................................................................................................................53
25.3.2013
Euro str. 24 Report
HK ČR

Petra Pelantová
Potřebujeme génia, paní Müllerová ...................................................................................................................55
25.3.2013
Euro str. 28 Report
HK ČR

Marcela Alföldi Šperkerová
Úřady o podpoře exportu málo komunikují ......................................................................................................59
25.3.2013
Euro str. 72 Light
HK ČR

Petra Pelantová
f1news.autoroad.cz
McLaren: Naše letošní auto může vyhrát ..........................................................................................................60
23.3.2013
f1news.autoroad.cz str. 0
HK ČR

finance.cz
Statistici: Nezaměstnanost ve Francii dosáhne 15letého maxima .................................................................61
22.3.2013
finance.cz str. 0
HK ČR

Financninoviny.cz
formule.cz
McLaren stále identifikuje problémy svého vozu .............................................................................................61
22.3.2013
formule.cz str. 0
HK ČR

Frekvence 1
Uvažuje se o zvýšení minimální mzdy ...............................................................................................................62
22.3.2013
Frekvence 1 str. 2 12:00 Zprávy
HK ČR
Přehled zpráv
3

genusplus.cz
JABLONEC: Euroregion Tour láká na památky i Rohany ...............................................................................63
22.3.2013
genusplus.cz str. 0 Zpravodajství
HK ČR

čtk
Haló noviny
Na krizi nejvíce doplatily ženy ............................................................................................................................63
25.3.2013
Haló noviny str. 8 Ze zahraničí
HK ČR

Lukáš MATOŠKA
Hitrádio Vysočina
Zvýšení minimální mzdy .....................................................................................................................................65
22.3.2013
Hitrádio Vysočina str. 1 08:00 Zprávy
HK ČR

Hospodářské noviny
Jsem u toho, když se rodí nové modely BMW ..................................................................................................65
25.3.2013
Hospodářské noviny str. 4 Česko
HK ČR

Petr Weikert
Mladý Čech přivádí na svět elektromobily BMW ..............................................................................................66
25.3.2013
Hospodářské noviny str. 1 Titulní strana
HK ČR

Petr Weikert
Stavební společnost PSJ rozebírá v Liverpoolu tovární halu pro Kronospan ..............................................67
25.3.2013
HK ČR

Tomáš Čížek, Martin Kohout
HR Forum
Benefity – využíváte maximálně jejich potenciál? ...........................................................................................68
13.3.2013
HR Forum str. 10 Forum
HK ČR

Moje tipy na sebevzdělávání ...............................................................................................................................69
13.3.2013
HR Forum str. 29 Rozvoj
HK ČR

NSK: Místo nářků nabídka konkrétních řešení .................................................................................................70
13.3.2013
HR Forum str. 27 Vedení a tým
HK ČR

V čem tkví know how firemních akademií? .......................................................................................................71
13.3.2013
HR Forum str. 23 Know-how
HK ČR

Přehled zpráv
4
channelworld.cz
Accenture: Aktivní využití IT trendů poskytuje konkurenční výhodu ............................................................72
23.3.2013
channelworld.cz str. 0
HK ČR

redakce
investujeme.cz
Ministryně Müllerová chce navrhnout zvýšení minimální mzdy o 500 Kč .....................................................72
22.3.2013
investujeme.cz str. 0 Investice
HK ČR

Jablonecký deník
EUROREGION TOUR 2013 – SUVENÝR.............................................................................................................73
23.3.2013
Jablonecký deník str. 2 Z regionu
HK ČR

Proč by se měli dále vzdělávat i senioři? ..........................................................................................................73
25.3.2013
Jablonecký deník str. 9 Servis/kultura
HK ČR

JIŘÍ MACEK
kurzy.cz
TOP 09 může s levicí prosadit zvýšení minimální mzdy ..................................................................................74
22.3.2013
kurzy.cz str. 0 Z domova
HK ČR

Letectví+kosmonautika
Vstupenka do digitálního věku ...........................................................................................................................74
8.3.2013
Letectví+kosmonautika str. 56 Vojenské letectvo
HK ČR

Ing. Zdeněk Odehnal
listyjm.cz
22.3.2013
listyjm.cz str. 0 Jižní Morava
HK ČR

mesec.cz
Minimální mzda by se mohla zvýšit. O kolik? ...................................................................................................76
22.3.2013
mesec.cz str. 0
HK ČR

Metro
Musíte nabídnout něco navíc .............................................................................................................................77
25.3.2013
Metro str. 6 Domov
HK ČR

ROBERT OPPELT
Přehled zpráv
5
Mladá fronta DNES
Paraziti, bez nichž to nejde .................................................................................................................................78
23.3.2013
Mladá fronta DNES str. 11 Názory
HK ČR

Pavel Páral
Mostecký deník
Absurdní? .............................................................................................................................................................79
23.3.2013
Mostecký deník str. 2 Z regionu
HK ČR

neviditelnypes.cz
EKONOMIKA: Když dva dělají totéž... ................................................................................................................80
23.3.2013
neviditelnypes.cz str. 0 Neviditelný pes / Ekonomika
HK ČR

Neviditelný pes, Jan Bartoň
nova.cz
22.3.2013
nova.cz str. 0 Mediafax/Zprávy/Politika
HK ČR

Mediafax.cz/Miroslav Kynčl
novinky.cz
Heger počítá s rozšířením nadstandardů, i když soud nerozhodne ...............................................................82
24.3.2013
novinky.cz str. 0 Domácí
HK ČR

Novojičínský deník
„Dělali si, co chtěli,“ zaznělo ..............................................................................................................................82
23.3.2013
Novojičínský deník str. 1 Titulní strana
HK ČR

IVAN PAVELEK
parlamentnilisty.cz
Dudek (ČSSD): Nězaměstnaní jsou flákači? .....................................................................................................83
22.3.2013
parlamentnilisty.cz str. 0 Politici voličům
HK ČR

Jan Dudek - profil
Důsledky zvolené cesty pravicových fiskálních reforem ................................................................................85
22.3.2013
parlamentnilisty.cz str. 0 Články politiků
HK ČR

Antonín Seďa
František Matějka: Švarcsystém dává svobodu a nezávislost na státu. Proto je nelegální ........................86
23.3.2013
parlamentnilisty.cz str. 0 Názory a petice
HK ČR

František Matějka
HK ČR: Opožděné platby mají významný dopad na finanční řízení českých podniků .................................87
22.3.2013
parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy
HK ČR

komora.cz
Přehled zpráv
6
Jeník (ODS): ČSSD proti živnostníkům, důchodcům a vůbec proti všem .....................................................88
23.3.2013
HK ČR

ODS
Klasnová: Smysl sKarty se hledá až ex post ....................................................................................................89
22.3.2013
HK ČR

PSP ČR
Müllerová je populistka, útočí Škromach. Proč zvyšuje minimální mzdu zrovna před volbami? ...............91
22.3.2013
parlamentnilisty.cz str. 0 Monitor
HK ČR

mp
Nězaměstnaní jsou flákači?? ..............................................................................................................................92
22.3.2013
HK ČR

Jan Dudek
Ohlédnutí za zahraniční politikou 2012 .............................................................................................................93
24.3.2013
parlamentnilisty.cz str. 0 Politici občanům
HK ČR

Jitka Chalánková
Řešení nezaměstnanosti podle Vlády ČR .........................................................................................................94
23.3.2013
HK ČR

Jaromír Tasáry
Seďa (ČSSD): Důsledky zvolené cesty pravicových fiskálních reforem .......................................................96
23.3.2013
HK ČR

ČSSD
Vsetín: Průmyslové zóny na Bobrkách se daří postupně plnit investory......................................................97
24.3.2013
parlamentnilisty.cz str. 0 Obce voličům
HK ČR

mestovsetin.cz
Zbyněk Fiala: Živnostníci a paraziti ...................................................................................................................98
22.3.2013
HK ČR

vasevec.cz
Zbyněk Fiala: Živnostníci a paraziti .................................................................................................................101
23.3.2013
HK ČR

vasevec.cz
Zemanovo evangelium předáme všem občanům, ujišťuje šéf SPOZ ..........................................................104
23.3.2013
parlamentnilisty.cz str. 0 Monitor
HK ČR

pan
Prachatický deník
Pracovní smlouva v kapse? Nesmysl ..............................................................................................................105
23.3.2013
Prachatický deník str. 1 Titulní strana
HK ČR

JANA VANDLÍČKOVÁ
Právo
Penzijní věk zmrazíme na 67 letech .................................................................................................................105
23.3.2013
Právo str. 1 Titulní strana
HK ČR

Jan Rovenský Jakub Svoboda
Přehled zpráv
7
Sloučení univerzit v Ostravě je ohroženo .......................................................................................................109
23.3.2013
Právo str. 10 Severní Morava a Slezsko
HK ČR

Denisa Telaříková
prekon.cz
Novinky SAP v oblasti mobility ........................................................................................................................110
24.3.2013
prekon.cz str. 0 Průmysl a ekonomika
HK ČR

-redPRO-ENERGY
AKTUALITY .........................................................................................................................................................111
13.3.2013
PRO-ENERGY str. 6 Aktuality
HK ČR

Cenové trendy energetických komodit............................................................................................................116
13.3.2013
PRO-ENERGY str. 16 Elektroenergetika
HK ČR

Jiří Gavor
České jaderné plány nemají v EU obdoby ......................................................................................................118
13.3.2013
HK ČR

Tomáš Kulda
Evropa na křižovatce .........................................................................................................................................121
13.3.2013
PRO-ENERGY str. 12 Rozhovor
HK ČR

Alena Adámková, Milena Geussová
Je VVER-TOI slepou uličkou? ..........................................................................................................................126
13.3.2013
HK ČR

Bulat Iskanderovič Nigmatulin
Komentovat, korigovat a argumentovat ..........................................................................................................129
13.3.2013
PRO-ENERGY str. 46 Plynárenství
HK ČR

Oldřich Petržilka
Plyn v soutěži s jádrem .....................................................................................................................................131
13.3.2013
HK ČR

Vladislav Bednařík
Proti neférové hospodářské soutěži ................................................................................................................133
13.3.2013
PRO-ENERGY str. 65 Paliva
HK ČR

Václav Pražák, Miloš Podrazil, Václav Loula
Spalování nebo recyklace? ...............................................................................................................................136
13.3.2013
PRO-ENERGY str. 54 Ekologie - hospodárnost
HK ČR

Alena Adámková
Státní energetická koncepce musí být propojená s dopravou .....................................................................139
13.3.2013
PRO-ENERGY str. 58 Ekologie - hospodárnost
HK ČR

Ing. Jiří Pohl
Vliv dotací a regulace na ceny ..........................................................................................................................142
13.3.2013
PRO-ENERGY str. 78 Konference - veletrhy
HK ČR

Hynek Beran
Přehled zpráv
8
Vznikne v Česku ropný ČEZ? ...........................................................................................................................144
13.3.2013
PRO-ENERGY str. 62 Paliva
HK ČR

Alena Adámková
Zachovejme provozní podporu biomasy!........................................................................................................147
13.3.2013
PRO-ENERGY str. 50 Teplo - plynárenství
HK ČR

Jiří Vecka
prvnizpravy.cz
Delegace z Novosibirské oblasti ve Zíně ........................................................................................................149
23.3.2013
prvnizpravy.cz str. 0 z regionů
HK ČR

HK ČR je partnerem pro podnikání v regionech .............................................................................................150
22.3.2013
prvnizpravy.cz str. 0 business
HK ČR

Kladno vítá vstup Korean Air do ČSA .............................................................................................................151
22.3.2013
HK ČR

psp.cz
Stenografický zápis 52. schůze, 21. března 2013 ...........................................................................................152
21.3.2013
psp.cz str. 0
HK ČR

Stenografický zápis 52. schůze, 22. března 2013 ...........................................................................................212
22.3.2013
psp.cz str. 0
HK ČR

reseller-channel.cz
Zpráva Accenture Technology Vision 2013 předpovídá dopady IT trendů na podnikání ..........................265
22.3.2013
reseller-channel.cz str. 0 NOVINKY
HK ČR

Tisková zpráva
Respekt
DESET ČESKÝCH ZPRÁV, KTERÉ BY VÁS NEMĚLY MINOUT .....................................................................266
25.3.2013
Respekt str. 8
HK ČR

Nepostradatelný pan Roman ............................................................................................................................267
25.3.2013
Respekt str. 44 Téma
HK ČR

JAROSLAV SPURNÝ
respekt.cz
Deset českých zpráv, které by vás neměly minout ........................................................................................271
24.3.2013
respekt.cz str. 0 RESPEKT.IHNED.CZ
HK ČR

Redakce Respekt
Přehled zpráv
9
Nepostradatelný pan Roman ............................................................................................................................273
24.3.2013
respekt.cz str. 0 RESPEKT.IHNED.CZ
HK ČR

Jaroslav Spurný
stavba.tzb-info.cz
13. Energetický kongres - hrozba obnovitelných zdrojů konvenční energetice .........................................278
22.3.2013
stavba.tzb-info.cz str. 0
HK ČR

stredoceskenovinky.cz
Kladno vítá vstup Korean Air do ČSA .............................................................................................................283
22.3.2013
stredoceskenovinky.cz str. 0 z regionů
HK ČR

Týden
Den za dnem .......................................................................................................................................................284
25.3.2013
Týden str. 12 Aktuálně
HK ČR

Všichni naši paraziti ..........................................................................................................................................285
25.3.2013
Týden str. 24 Rozhovor týdne
HK ČR

Jiří Štefek, Tomáš Menschik
tzb-info.cz
13. Energetický kongres - hrozba obnovitelných zdrojů konvenční energetice .........................................289
22.3.2013
tzb-info.cz str. 0 Energetika
HK ČR

Mgr. Jiří Zilvar
virtually.cz
Miroslav Jeník ....................................................................................................................................................291
22.3.2013
virtually.cz str. 0
HK ČR

webreporter.cz
Accenture: IT zvyšuje firmám konkurenceschopnost ...................................................................................291
22.3.2013
webreporter.cz str. 0 Ekonomika
HK ČR

Česko-německá obchodní komora nabízí podnikům analýzy šité na míru .................................................292
22.3.2013
webreporter.cz str. 0 Rozhovory
HK ČR

Česká informační agentura, s.r.o.
zlinskenovinky.cz
Delegace z Novosibirské oblasti ve Zíně ........................................................................................................293
23.3.2013
zlinskenovinky.cz str. 0 z regionů
HK ČR

Přehled zpráv
10
zpravy.iDNES.cz
Dotace končily ve firmách politiků, školám teď musí dát kraj ze svého ......................................................294
22.3.2013
zpravy.iDNES.cz str. 0 Zprávy / Domácí
HK ČR

MF DNES, Jan Horák
Žďárský deník
Dorost Plamenů bude po 15 letech v extralize ...............................................................................................295
23.3.2013
Žďárský deník str. 19 Sport Žďárska
HK ČR

JIŘÍ BUBÁK
Přehled zpráv
11
HK ČR
autoforum.cz
EU dál topí automobilky, novou metodikou se zvýší spotřeba, limity CO2
se nezmění
22.3.2013
autoforum.cz
Miro Mihálik
str. 0 Zajímavosti
HK ČR
EU nemá problém se zdražením aut o desetitisíce, navzdory minimálnímu vlivu na reálnou spotřebu - potvrdila
emisní limit 95 g CO2 na km pro rok 2020.
Mluvit o životě pod taktovkou EU v budoucím čase může být vzhledem k momentálnímu agonickému stavu
docela ošidné, jsou ale instituce a lidé v nich pracující, kteří kvůli nutnému dlouhodobému plánování jinou
možnost nemají. Patří k nim kromě jiných také automobilky, které v závislosti na náročnosti vývoje technologií a
kompletních produktů musí už dnes víceméně vědět, co vypustí na silnice v roce 2020. Mantinely jejich invence
ale neurčují vlastní schopnosti, nesmlouvavě je diktuje budoucí legislativa.
Zákonů uplatňovaných při navrhování vozů jsou kvanta, jen málokterý však v posledních letech ovlivnil
automobilky a jejich zboží natolik jako nařízení EU a obdobné předpisy ve Spojených státech, omezující
spotřebu paliva přímo anebo skrze limity oxidu uhličitého. Toto téma jsme nedávno oživili docela troufalým
nařčením Evropské komise, která tvrdí, že automobilky podvádí v normovaných testech spotřeby, ačkoli nedělají
nic jiného, než že se snaží v rámci platných norem vyhnout nesmyslným pokutám a zdražování a tudíž ve
výsledku něco dělat nejen pro sebe ale i pro zákazníky.
Unie však stejně jako lokání politické garnitury funguje naopak - hospodařit neumí. Svou neschopnost a
rozdávání z cizího pak dohání přímým nebo skrytým zdaňováním všeho, co ještě zdanit jde.
Na závěr článku o normované spotřebě jsme vyjádřili pochybnosti o tom, jestli bruselská byrokracie vůbec
dopustí, aby se po nutném přepracování zastaralého testu NEDC ukázalo, že plánovala na špatných základech
a většina automobilek není s to dopracovat se v roce 2020 k hranici 95 g CO2 na kilometr. Přestože jsme zase
nebyli natolik pošetilí, abychom věřili v přehodnocení limitu, kompromis v podobě částečného zmírnění pokut by
byl vstřícným a logickým řešením. Jak se ale záhy ukazuje, zbytky důvěry v racionalitu evropského úřednictva
byly značně naivní.
Ačkoli je zřejmě, že se papírová spotřeba všech současných aut po změně metodiky zvýší, EU přesto tento
týden definitivně potvrdila limit CO2 95 g/km, což je ekvivalent průměrné spotřeby cirka 3,8 litru benzinu na 100
km. Co to znamená?
Podle ničím nepodložených předpokladů EU se vývoj technologií potřebných ke splnění daných cílů údajně
postará o vytvoření 350 až 450 tisíc nových pracovních míst. A i kdyby se to stalo, bude to novodobá práce na
hladové zdi, kterou zaplatíme všichni, profitovat z ní v reálu ale nebude téměř nikdo. Ostatně sama Unie uvádí,
že se nová opatření směřující k papírově úspornějším automobilům podepíšou na zvýšení jejich ceny pouze o v
přepočtu 30 tisíc korun (to budou náklady na přizpůsobení se novým normám - nic více a nic méně). A to bude
velmi pravděpodobně velmi optimistický odhad Evropské komise, který v praxi může snadno nabrat podstatně
vyšších hodnot.
Že se ale ztíží konkurenceschopnost evropských automobilek kupříkladu ve státech skupiny BRIC a nakonec i
kdekoli jinde, je téměř jisté. “Při rozhodování zákazníka je motivačním faktorem číslo jedna cena. V segmentu,
kde jsou jen velmi malé rezervy a spotřebitelé mají širokou škálu výběru, může i relativně mírný nárůst cen
způsobit nekonkurenceschopnost,“ řekl pro britské BBC mluvčí Sdružení evropských výrobců automobilů ACEA.
Samozřejmě pokud by byla pravidla nastavená všude stejně, navzdory nesmyslným umělým zásahům by se
ještě o možnosti svedení rovnocenného boje mluvit dalo. I vzhledem k politice čínských automobilek, které nad
kopírováním jistě ne levných technologií ke snižování spotřeby jistě váhat nebudou, je zřejmé, kdo bude mít v
bitvě o zákazníka v rukavicích podkovy. Smutné ovšem je, když je soupeři podstrčí vlastní trenér...
Plné znění zpráv
12
Metodika měření spotřeby se radikálně zpřísní, přesto zůstane v platnosti limit 95 g CO2 vycházející z
původního normovaného testy
Zdroj: Autoblog Spanish, Abendblatt
URL| http://www.autoforum.cz/zajimavosti/eu...e-zvysi-spotreba-limity-co2-se-nezmeni/
businessinfo.cz
HK ČR: Opožděné platby mají významný dopad na likviditu a finanční
řízení českých podniků
22.3.2013
businessinfo.cz
str. 0 Podnikatelské prostředí
HK ČR
Hospodářská komora ČR (HK ČR)
Hospodářská komora České republiky (HK ČR) byla tím, kdo vyvolal v České republice debatu nad
problematikou opožděných plateb. Na potřebu legislativně upravit směrnici 2000/35/ES a účinně bojovat s
opožděnými platbami, které často stojí za druhotnou platební neschopností firem, upozorňoval Petr Kužel,
prezident HK ČR, Güntera Verheugena, eurokomisaře pro podnikání již v letech 2004-2009. Z tohoto důvodu
HK ČR uvítala v únoru roku 2011 přijetí Směrnice 2011/7/EU o postupu proti opožděným platbám, která
směrnici 2000/35/ES reviduje, a požadovala její co nejrychlejší transpozici do českého právního řádu. Termín
pro transpozici směrnice, který byl stanoven na 16. března 2013, však ČR propásla.
Směrnici v plném rozsahu transponuje novela obchodního zákoníku, která byla tento týden projednána ve
druhém čtení Poslanecké sněmovny. HK ČR však dále apeluje, aby dalším průběhem legislativního procesu
prošla tato novela co možná nejrychleji. „V Evropě každý den zkrachují desítky malých a středních podniků, a to
proto, že jim nejsou proplaceny faktury. Tím pádem ubývá pracovních míst, obchodní příležitosti nejsou využity,
firmy ztrácí čas, peníze a v neposlední řadě dochází i k zhoršení vztahů se zákazníky,“ říká Petr Kužel,
prezident HK ČR.
Podle Směrnice musí orgány veřejné správy za dodávky zboží a služeb zaplatit do 30 kalendářních dnů nebo ve
výjimečných případech do 60 dnů. Zákonná lhůta v obchodních transakcích mezi podniky činí také 30 dní,
smluvní lhůta splatnosti však může být delší. Neměla by ale překročit 60 kalendářních dnů, pokud nejsou ve
smlouvě výslovně dohodnuty jiné podmínky a za předpokladu, že to vůči věřiteli není hrubě nespravedlivé.
„Směrnice dále zavádí automatický nárok účtovat úrok z prodlení a zvyšuje samotné sazby úroku. Rovněž
stanovuje maximální dobu trvání přejímky zboží nebo služeb,“ zmiňuje Petr Kužel.
Podle informací HK ČR se platební morálka firem napříč Unií značně liší. Jižní země, na rozdíl od severských
zemí, se potýkají s nadprůměrnou délkou splátek. Například v Řecku byla v roce 2010 jen polovina faktur
splacena během 90 dní. V některých zemích jako například Itálie, Řecko či Španělsko jsou průměrné doby
splatnosti podnikatelům ze strany orgánů veřejné správy velmi vysoké - 180, 174 a 160 dní. Estonsko a Finsko
jsou jediné dvě evropské země, kde veřejné orgány hradí své závazku vůči soukromému sektoru ve 30 denní
lhůtě. Podle aktuálních informací EUROCHAMBRES je konkrétně v České republice průměrná doba úhrady 45
dnů.
„Jak již zmínil místopředseda Evropské komise Antonio Tajani, špatná platební morálka firem musí skončit. Je
nejvyšší čas zásadně podpořit malé a střední podniky v tomto nelehkém období a převést směrnici o
opožděných platbách do českých právních předpisů co nejrychleji, čímž dojde k nastartování návratu
hospodářského růstu, neboť právě podnikatelé tvoří páteř české ekonomiky,“ apeluje prezident Kužel.
HK ČR oceňuje aktivitu Evropské komorové sítě EUROCHAMBRES, jejíž je členem, která v měsíci březnu
spustila intenzivní komunikační kampaň nazvanou „30 max“, v rámci které navrhuje proti opožděným platbám z
výše uvedených důvodů intenzivně bojovat a vyhlásit jim nulovou toleranci.
URL| http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/h...ancni-rizeni-ceskych-podniku-30941.html
13
Na krajský úřad Zlínského kraje zavítala delegace z Novosibirské oblasti
22.3.2013
businessinfo.cz
Krajský úřad
str. 0 Zlínský kraj
HK ČR
Delegaci z Novosibirské oblasti přijal dne 22. března 2013 v sídle Zlínského kraje hejtman Stanislav Mišák.
Ruská delegace v čele s Andrejem Jevgenjevičem Šaraškinem, generálním konzulem Ruska v Brně, byla
tvořena především řediteli mladých a dynamických podniků, kteří do Zlínského kraje přijeli seznámit se s jeho
ekonomickým potenciálem a možnostmi obchodní spolupráce.
„Úkolem Zlínského kraje jako veřejnoprávní korporace je vytvářet podmínky pro rozvoj celého území včetně
rozvoje podnikatelských aktivit. Naším přáním je, aby se zdejší firmy neupínaly na mezinárodní spolupráci
pouze směrem na západ, ale aby svoji pozornost zaměřily také na východní trhy, které skýtají velké možnosti
obchodní spolupráce v mnoha oblastech,“ uvedl Stanislav Mišák.
Během tohoto setkání hejtman svým hostům přiblížil, jak konkrétně kraj rozvoj podnikání, zejména inovačního,
na svém území podporuje a informoval je o činnosti Kontaktního centra pro východní trhy. To bylo založeno
před pěti lety společně Zlínským krajem a Krajskou hospodářskou komoru Zlínského kraje. Kontaktní
centrum pomáhá místním podnikatelům při obchodování na trzích zemí bývalého Sovětského svazu, zejména
Ruska, a také na čínském trhu.
Po dopolední návštěvě krajského úřadu čekala ruskou delegaci dvoustranná jednání firem spojená s prezentací
Novosibirské oblasti, která se uskutečnila v sídle Regionální hospodářské komory Zlínského kraje, a na ni
navazující pracovní oběd. V odpoledních hodinách je ještě na programu návštěva firmy Elko EP v Holešově,
vyrábějící modulové elektronické přístroje. Tato společnost se loni stala Firmou roku Zlínského kraje a v
celostátním kole ankety skončila na druhém místě.
Novosibirská oblast se nachází v jižní části středního Ruska. Na jejím území v současnosti žije více než 2,5
milionu obyvatel. Centrem oblasti je Novosibirsk, který je po Moskvě a Petrohradu třetím nejlidnatějším městem
Ruska.
Informace poskytnuta Krajským úřadem Zlínského kraje.
URL| http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/n...egace-z-novosibirske-oblasti-30942.html
bydletvpanelu.cz
Výtahy z Třebíče
22.3.2013
bydletvpanelu.cz
str. 0 Panelový dům a byt v 21. století
HK ČR
Společnost TREBILIFT, s.r.o. poskytuje kompletní servis výtahů, kterýprovádí odborní pracovníci vyučení v
oboru, zkušební a reviznítechnici s platným osvědčením vydaným organizací státního odbornéhodozoru. Na
veškerý personál společnosti jsou kladeny přísné požadavky nadodržování certifikovaných procesů. Společnost
TREBILIFT, s.r.o. jev soutěži Panelový dům a byt ve 21. století zařazena do kategorie Výtahya plošiny pro
bezbariérový přístup.
Společnost TREBILIFT, s.r.o. dodávánové výtahy – dle přání zákazníka provede zaměření, projekci,výrobu a
montáž výtahu najednou (do nových připravených šachet nebo dostávajících šachet starých výtahů), nebo i
počástech(v součinnosti se stavebními firmami při výstavbě rozsáhlýchkomplexů budov).
Společnost provádí celkové výměny, modernizace a rekonstrukcestávajících výtahů – u výtahů v bytových
domech zvyšujeme nosnosta prostor pro cestující v kleci. Použitým systémem řízení dosahujemaximálního
komfortu jízdy s plynulým rozjížděním a zastavováním,nadstandardní vybavení výtahu v ceně (stěny klece s
14
obložením,nerezové klecové dveře, hlášení stanic, rámeček na jména, širokáškála barev k výběru – vzhled
interiéru klece, šachetních dveří,opláštění, výbava) dle přání zákazníka.
Trendem poslední doby, co se týče výstavby nových budov, jsou výtahybez strojoven – pohon výtahu v tom
případě umisťujeme do šachty.Samozřejmostí výtahů ve veřejných budovách je výbava vyhl. 398/2009 Sb.o
obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérovéužívání staveb.
Také v bytových domech je požadavkem, i když ne vždy vyřčeným,odstraňování diskriminace související s
tělesným postižením astářím, tzn. zpřístupnit a umožnit užívání staveb osobamis pohybovým, zrakovým,
sluchovým a mentálním postižením, osobamipokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě
dotří let nebo dítě v kočárku apod. Řešením je větší prostor procestující v rekonstruovaných výtazích v
panelových domech a vybaveníhovorovým/ mluvícím zařízením oznamujícím cestujícím stanice,přetížení kabiny
apod., nejnověji ovladače s reliéfním písmem aBraillovým písmem. Všechny výše zmíněné výhody jsou
standardnímvybavení výtahů společnosti TREBILIFT, s.r.o..
V neposlední řadě je trendem úspora energií, kterou firma řešípoužívanými pohony a systémy řízení výtahů,
které zaručujíefektivní provoz zařízení a snižují příkony pohonů (příkonypoužívaných bezpřevodových strojů
jsou od 1 kW), osvětlení kabin jsouřešeny LED světly.
Pro letošní rok 2013 společnost TREBILIFT, s.r.o. na trh uvedla novinku– nový systém výtahů s režimem
spánku – Start Stop. V době, kdyVáš výtah není používán (převážná část doby), sníží spotřebuVašeho výtahu
na minimum (
Společnost TREBILIFT, s.r.o. poskytuje kompletní servis výtahů– servis provádí odborní pracovníci vyučení v
oboru, zkušební arevizní technici s platným osvědčením vydaným organizací státníhoodborného dozoru. Na
veškerý personál společnosti jsou kladeny přísnépožadavky na dodržování certifikovaných procesů.
Výtah je vybaven otevřeným systémem, rozváděč české výroby.Dálkový monitoring poruch výtahů s možností
restartu systémů, který jedodáván zákazníkům více jak 5 let, a kompletní servis, prováděný jižvíce jak 15 let,
jsou samozřejmostí.
V případě Vašeho zájmu je možné zajistit i ukázku realizovanýchvýtahů.
Kvalifikovaný inženýrský tým ve vývoji a projekci i přístupk nejnovějším poznatkům v oboru zaručuje, že výrobky
jsou na vysokétechnické úrovni, osazuje do výtahů nejnovější technické prvky, jednyz nejkvalitnějších strojů i
nejnovější bezpečnostní komponenty.
Veškerá činnost společnosti TREBILIFT, s.r.o. se řídí platnýmipředpisy a normami. Certifikace. Společnost je
držitelem certifikátu kvalitydle ČSN EN ISO 9001:2009, č. Q 597, vydaný AUDISO s.r.o.
Společnost TREBILIFT, s.r.o. je členem:
ÚVP (Unie výtahového průmyslu ČR)
ČSVT (Českého sdružení pro výtahovou techniku Praha)
Hospodářské komory ČR a OHK Třebíč
Slavnostně, za účasti pana starosty MVDr. Pavla Heřmana, byl předánnový výtah do provozu, výtah pro Město
Třebíč, akce „zřízení výtahuv budově B Městského úřadu Třebíč, Masarykovo nám. 116/6“. Výtah jeinstalován s
prosklenou konstrukcí a slouží pro bezbariérový přístup dovšech podlaží budovy.
Další službou, kterou může společnosti TREBILIFT, s.r.o. zákazníkůmnabídnout, jsou dodávky a montáže
dřevěných madel zábradlí. Provedenímadel buk color s povrchovou úpravou dvousložkovýmtransparentním
lakem.
V roce 2010 společnost TREBILIFT, s.r.o. dodávala výtah dorekonstruované nemovité kulturní památky ČR,
Jurkovičovy vilyv Brně.
Ročně společnost TREBILIFT, s.r.o.realizuje 50 – 80 rekonstrukcí či nových výtahů, již více jak 15 letprovádí
kompletní servis vyhrazených zdvihacích zařízení.
Realizace výtahů pro Sdružení firem Outulný, a.s. a IMOS Brno, a.s. naakci „Pavilon pro matku a dítě v
Nemocnici Třebíč“
15
Společnost TREBILIFT, s.r.o.zahájila svojí činnost v roce 1997, v Třebíči. Statutárním zástupcemspolečnosti je
jednatel Roman Němec. Společnost se zabývá projekcí,výrobou a montáží výtahů. Již řadu let provádí
rekonstrukce,modernizace a dodávky nových výtahů nejen Třebíči, ale i pocelé ČR.
Pro více informací se podívejte na http://www.trebilift.cz.
URL| http://bydletvpanelu.cz/panelovy-dum-a...v-21-stoleti-2013/vytahy-z-trebice.html
ČRo Olomouc
Nejdiskutovanější zemědělskou plodinou těchto dnů je cukrová řepa
23.3.2013
ČRo Olomouc
str. 12 08:05 Týden v našem kraji
HK ČR
moderátorka
-------------------Zřejmě nejdiskutovanější zemědělskou plodinou těchto dnů je cukrová řepa. Minulý týden ve středu schválil totiž
evropský parlament prodloužení platnosti národních kvót na výrobu cukru do roku 2020. Jednat o nich ale ještě
Evropská komise a ministři zemědělství členských zemí. Výsledek budou s napětím očekávat čeští cukrovarníci
i pěstitelé cukrové řepy. Jejich odvětví zažilo po roce 1990 prudký pokles. Z tehdejších 50 cukrovarů jich dnes
zbylo sedm. Tomáš Minarčík hovořil o výrobě cukru s místopředsedou představenstva cukrovaru v Litovli na
Olomoucku Leopoldem Klabalem.
Leopold KLABAL, místopředseda představenstva cukrovaru v Litovli
-------------------My jsem dneska dostali na sedmé místo v rámci unie, z hlediska výroby cukru a pěstování a výnosy cukrovky se
dneska vysoce zvedli za těch 20 roků a přibližuje se konkurenceschopnosti zemědělců ve Francii a Německu.
Tomáš MINARČÍK, redaktor
-------------------Cukrová řepa patří na Hané k tradičním plodinám. Potvrdil to ředitel Okresní agrární komory Olomouc Miloš
Porč.
Miloš PORČ, ředitel Okresní agrární komory Olomouc
-------------------Ta řepa se tady pěstuje od nepaměti, od doby, kdy se začala vůbec cukrovka jako taková pěstovat a takové to
gró výrobní plochy bylo někde kolem toho roku 2003, 2004, kdy se konkrétně na Olomoucku vyráběla na zhruba
7000 ha.
-------------------Poté ale přišel výrazný útlum pěstování řepy na střední Moravě.
Miloš PORČ, ředitel Okresní agrární komory Olomouc
-------------------Nadnárodní společnost Eastem Sugar prodala nebo vrátila svojí kvótu 102 tisíc tun cukru, což je zhruba 9, 10
tisíc hektarů cukrovky, tak to vrátila do Bruselu a některé cukrovary se tady v republice zavřely, konkrétně u nás
v naší oblasti to byl cukrovar Němčice nad Hanou.
-------------------Množství cukrové řepy pěstované na Hané ale nyní opět roste. V Litovli vyrábějí podle Leopolda Klabala
dokonce více cukru, než jim určuje kvóta.
--------------------
16
Kvótu máme 22 600. To, co vlastně vyrobíme nad kvótu, tak musíme buď vyvést, to znamená mimo unii na
licence, které jsou vlastně přidělovány nebo jsou dávané Evropskou unií do třetích zemí, jak se říká a nebo tedy
do průmyslu, to znamená, to jsou schválené podniky, které jsou schválené Evropskou unií, aby mohli
zpracovávat tento cukr a je to evidováno, je to sledováno.
-------------------Tyto podniky zpracovávají cukr nejčastěji do krmiv nebo k farmaceutickým účelům. Zájem o cukr je tak stále
velký.
-------------------Já si myslím, že ve světě cukr není, protože každý rok roste spotřeba cukru o 3 miliony tun, což je vlastně jedna
pětina výroby Evropské unie, takže nedá se předpokládat nějak, že by ty ceny klesly.
-------------------Budoucnosti se tedy Leopold Klabal nebojí.
-------------------Ať budou kvóty nebo nebudou kvóty, tak dá se říci, my se nebojíme toho z hlediska konkurence, že bychom
nepřežili.
-------------------Tolik Leopold Klabal.
ČT 1
Call Brno
23.3.2013
ČT 1
str. 1 12:00 Týden v regionech - JM
HK ČR
Markéta BOČKOVÁ, redaktorka
-------------------Lidé na telefonu, zářící obrazovky, prsty na klávesnicích a kolem babylonský jazykový šum. Uprostřed Evropy, v
centru Brna se a mnoha podobných místech řeší obchod a služby pro oblast daleko přesahující hranice Moravy.
Roman TESAŘ, ředitel Global Tele Sales Brno
-------------------Jsme součástí sítě sedmi servisních center společnosti Lufthansa rozesetých po světě a určitě za poslední léta
jsme to centrum, které se nejdynamičtěji rozvíjí.
Filip ŠVÁB, ředitel vnějších vztahů společnosti AT&T
-------------------Protože to, co máme v Brně, je centrum sdílených služeb, není to takové to klasické call centrum. V tuto chvíli
máme asi 900 zaměstnanců, kteří plní různé úkoly ve prospěch našich globálních zákazníků.
Pavel TESAŘ, vedoucí Call centra E.ON
-------------------Jsme situovaní v Brně, je to jediné call centrum společnosti E.ON, nicméně pro celou Českou republiku a v
současné době se obsluze věnuje cirka 260 operátorů.
-------------------Kombinace dobré polohy, stabilita regionu i dostatek pracovních sil, to všechno hraje Brnu do karet.
17
Květoslava SANTLEROVÁ, jednatelka vzdělávací agentury Santia
-------------------Brno je právě velice dobrým místem pro vznik call centra, protože je zde velká koncentrace vysokých škol, což
je zase taková dobrá základna pro nejenom brigádníky, ale i pro plné úvazky pracovní.
-------------------Nedávno jsem viděl jednu statistiku, která říkala, že Brno je snad celosvětově na 30.místě mezi různými městy
na světě v porovnání atraktivnosti pro servisní centra.
-------------------Samotná call centra nebo zákaznické či servisní linky jsou většinou jen součástí širšího zázemí, které si u nás
především zahraniční společnosti vytvářejí a přináší s sebou další místa, od účetnictví po personalistiku.
Vznikají řečí managementu takzvaná centra sdílených služeb a v nich tisíce pracovních míst.
Lucie KULJOVSKÁ, ředitelka jihomoravské kanceláře CzechInvest
-------------------Bavíme se o sdílených službách, řekněme, druhé generace, které vyžadují daleko kvalifikovanější pracovní sílu,
což samozřejmě nahrává atraktivitě Brna.
-------------------Atraktivitě nejen pro firmy, ale i samotné zaměstnance. I ti sem totiž přicházejí z nejrůznějších koutů světa. Ilinca
Rosca vyměnila Rumunsko za Moravu před 7 měsíci.
Ilinca ROSCA, operátorka servisního centra
-------------------Je to poprvé, co pracuji v cizině mimo svou vlast, ale už jsem v minulosti žila třeba rok v Americe, tři roky v
Řecku a rok v Británii.
-------------------Za den vyřídí kolem šesti desítek telefonátů. Kdo letí po Evropě s Lufthansou a potřebuje se domluvit rumunsky,
dovolá se do Brna. Celou Evropu má Ilinca kolem sebe nejen virtuálně. Její kolegové by vydali na slušnou
mezinárodní delegaci. Pracují tu lidé třiceti různých národností a pro všechny se Brno stalo alespoň dočasným
domovem.
Bastian DIENER, kontrolor kvality, servisní centrum
-------------------Já si myslím, že to je dobré místo pro cizince, je velmi dynamické, moderní a je tu hodně příležitostí pro osobní
život. Není to tak, že by člověk chodil jen do práce a domů.
Ilinca ROSCA, operátorka servisního centra
-------------------Já prostě miluju pohled na tu katedrálu na kopci, opravdu se mi tu líbí.
Goran DJURIC, supervizor, servisní centrum
-------------------Zkusím to říct česky. Na té fakultě, filozofické fakulty strávil jsem tři roky vlastně, tady jsem studoval magisterský
studium. Třeba Karel Čapek, právě si vzpomínám na první přednášky českého divadla a hru Matka. S ní jsem
bojoval nejenom jako ohledně obsahu, ale taky jazyku.
-------------------Gorana Djurice do Brna přitáhla divadelní věda. Díky studiu se naučil česky. Naopak rodná srbština mu přihrála
možnost práce v servisním centru.
--------------------
18
Dneska, když pracuju jako vedoucí nebo supervizor, je strašně důležité, že znám mentalitu, mentalitu českého
člověka, protože většina těch lidí, třeba nejen v týmu, jsou Češi.
-------------------Mezi kolegy sice vládne angličtina, esperanto současnosti, ale každý v centru musí mluvit minimálně jedním
dalším jazykem, někteří střídají až 4.
-------------------Někdy máte opravdu zmatek v hlavě, když končíte a nejste si jisti, jakým jazykem vlastně máte mluvit, skončíte
v nějakém jiném nebo třeba zjistíte, že ve všech děláte chyby.
-------------------Rádi bychom zaměstnali ještě větší podíl zaměstnanců z místních, českých zaměstnanců. Bohužel největším
problémem, který máme, je jazyková vybavenost.
Kateřina ŠIKULOVÁ, operátorka call centra ve výcviku
-------------------Dobrý den, u telefonu Kateřina Šikulová. Jaké máte přání?
-------------------Ani práce v ryze českojazyčném centru ale není nic jednoduchého. Vychovat nového zaměstnance trvá i čtvrt
roku.
Pavel TESAŘ, vedoucí Call centra E.ON
-------------------Zhruba dva měsíce potřebujeme k tomu, abysme mohli nováčka posadit k telefonu, a to ještě pod dohledem
zkušenějšího operátora.
Kateřina ŠIKULOVÁ, operátorka call centra ve výcviku
-------------------Přijímám telefony, sedí u mě trenérka, která vlastně hlídá to, abych tomu zákazníkovi řekla vše, oč on si žádá.
Květoslava SANTLEROVÁ, jednatelka vzdělávací agentury Santia
-------------------Opravdu pracovní call centra musí být nejenom komunikativní, ale i psychicky odolní, a také proto se třeba
snažíme v této oblasti školit, vzdělávat a rozvíjet.
-------------------Anna Skoupá na zákaznické lince energetické společnosti začínala v roce 2001. Většinu dovedností se učila za
pochodu.
Anna SKOUPÁ, pracovnice podpory a řízení Call centra E.ON
-------------------Úplně v začátku jsme žádná školení ani neměli, protože to nás tam bylo asi jenom 5, 6 lidí, kteří začínali na této
lince. Zdaleka jsme nevyřizovali tolik požadavků, jako vyřizujeme dnes.
-------------------Jediné podobné centrum denně vyřeší tisícovky hovorů a e-mailů, nad Brnem tak neustále krouží desetitisíce
proseb a žádostí, od rutinního zapojení elektroměru, přes výměnu letenky, až po napojení celé sítě nových
serverů.
19
Na jižní Moravě roste zájem o pracovníky servisních a zákaznických
center
22.3.2013
ČT 1
str. 6 18:00 Události v regionech - Brno
HK ČR
Ivana ŠMELOVÁ, moderátorka
-------------------Od rutinních telefonních operátorů až po vysoce kvalifikované IT specialisty. Na jižní Moravě roste zájem o
pracovníky servisních a zákaznických center. Právě Brno totiž díky výhodné poloze a přiměřeným nákladům
přitahuje investory a nejrůznější zákaznická centra se rozrůstají o stovky míst ročně.
-------------------Babylon desítek jazyků v jediné místnosti. Takzvaná centra sdílených služeb v Brně rostou a řeší vše od
marketingu přes dopravu až po bankovní služby a specializované IT procesy. Například právě z této budovy se
monitoruje provoz celosvětové sítě telekomunikačního gigantu AT&T. Jsou tu soustředěné služby pro hlavní
zákazníky z řad nadnárodních společností. Také proto uvnitř platí přísná bezpečnostní pravidla a kamera
musela zůstat přede dveřmi. Momentálně má AT&T v Brně 900 zaměstnanců, do 3 let by jich mělo být ještě o
300 víc.
-------------------My hledáme chytré zaměstnance a to se nám v tuhle chvíli v Brně daří.
Lucie KULJOVSKÁ, ředitelka jihomoravské kanceláře CzechInvest
-------------------Bavíme-li se o centrech sdílených služeb, tak Brno je jednoznačně v tuto chvíli lokalita číslo jedna v rámci
České republiky. A v podstatě i globálně si tvoří poměrně výraznou značku.
-------------------Tohle servisní centrum v Brně patří spíš k těm starším, vzniklo už před 8 lety, teď tu zaměstnávají na 300 lidí a
asi 30 různých národností. Pro německou Lufthansu tady původně řešili požadavky cestujících ze střední a
východní Evropy, pak záběr z Brna rozšířili ještě dál.
-------------------Nyní obsluhujeme trhy, obrazně řečeno, od Vladivostoku až po Rýn, to znamená, spoustu rusky mluvících zemí
bylo přidáno a i západní Evropu, zejména teda Německo.
-------------------Kdo letí a potřebuje se domluvit rusky, polsky, německy či rumunsky, dovolá se do Brna.
-------------------Méně než jednu třetinu jsou čeští zaměstnanci a drtivou většinu tvoří cizinci, který přišli do České republiky,
někteří, zejména kvůli zaměstnání u naší společnosti.
20
Pozdní proplácení faktur
23.3.2013
ČT 1
str. 3 19:00 Události
HK ČR
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
-------------------Stát nestihl ochránit české podnikatele. Nová směrnice Evropské komise říká, že státní instituce musejí uhradit
faktury nejpozději do 30 dnů. V Česku měla novinka začít platit přesně před týdnem, jenže nezměnilo se nic.
Přitom právě kvůli pozdnímu placení krachuje řada firem.
Jan ČERNÝ, redaktor
-------------------Na rekonstrukci fasády a terasy této mateřské školy v Horních Počernicích pracovala stavební firma měsíc a
půl. Práci skončila loni v létě.
osoba
-------------------Máme tu fakturu na 173 280 korun, která měla být splatná 17. července roku 2012 a další za 84 139 korun.
Dodneška nemáme uhrazenu ani korunu.
-------------------Dluhová spirála, kdy jedna firma není schopna zaplatit druhé za práci, přitom často začíná paradoxně u
zadavatele, který jinak jakoukoliv pozdní platbu od firem i lidí tvrdě pokutuje, u státu. Pro srovnání, za práci na
afghánské elektrárně dostala projektantská firmy od německé vlády peníze za 6 dnů, úplně jinak to ale bylo se
zakázkou na obecní kanalizaci v Česku.
Miroslav KOS, ředitel projektantské firmy
-------------------Splatnost dohodnutá 35 dnů, zaplaceno se zpožděním 17 dnů.
-------------------S opožděným placením mají problém firmy v celé Evropě. Brusel proto zpřísnil pravidla. Veřejné instituce musí
faktury platit do 30 dnů, jenže novela obchodního zákoníku doteď leží v Poslanecké sněmovně a na stolech
firem zase nezaplacené faktury.
Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory
-------------------Když ten kolotoč se roztočí, to znamená, že všichni si budou navzájem platit, tak i zmírňujeme druhotnou
platební neschopnost, to znamená dopad do ekonomiky jednotlivých firem.
-------------------Zatím ale české firmy mohou jen vyhrožovat inkasními agenturami a Brusel Praze, že pokud novou směrnici
brzy nezavede, dostane pokutu. Evropská pravidla úhrady faktur by v Česku měla platit nejpozději příští rok
spolu s novým občanským zákoníkem. Jan Černý, Česká televize.
21
ČT 24
Brno přitahuje investory
22.3.2013
ČT 24
str. 13 21:10 Ekonomika
HK ČR
Veronika MARKOVÁ, moderátorka
-------------------Od rutinních telefonních operátorů až po vysoce kvalifikované IT specialisty. Na jižní Moravě roste zájem o
pracovníky servisních a zákaznických center. Právě Brno totiž díky výhodné poloze a přiměřeným nákladům
přitahuje investory a nejrůznější zákaznická centra se rozrůstají o stovky míst ročně.
-------------------Babylon desítek jazyků v jediné místnosti. Takzvaná centra sdílených služeb v Brně rostou a řeší vše od
marketingu přes dopravu až po bankovní služby a specializované IT procesy. Například právě z této budovy se
monitoruje provoz celosvětové sítě telekomunikačního gigantu AT&T. Jsou tu soustředěné služby pro hlavní
zákazníky z řad nadnárodních společností. Také proto uvnitř platí přísná bezpečnostní pravidla a kamera
musela zůstat přede dveřmi. Momentálně má AT&T v Brně 900 zaměstnanců, do 3 let by jich mělo být ještě o
300 víc.
-------------------My hledáme chytré zaměstnance, a to se nám v tuhle chvíli v Brně daří.
Lucie KULJOVSKÁ, ředitelka jihomoravské kanceláře, CzechInvest
-------------------Bavíme-li se o centrech sdílených služeb, tak Brno je jednoznačně v tuto chvíli lokalita číslo jedna v rámci
České republiky. A v podstatě i globálně si tvoří poměrně výraznou značku.
-------------------Tohle servisní centrum v Brně patří spíš k těm starším, vzniklo už před 8 lety, teď tu zaměstnávají na 300 lidí a
asi 30 různých národností. Pro německou Lufthansu tady původně řešili požadavky cestujících ze střední a
východní Evropy, pak záběr z Brna rozšířili ještě dál.
Roman TESAŘ, ředitel, Global Tele Sales Brno
-------------------Nyní obsluhujeme trhy, obrazně řečeno, od Vladivostoku až po Rýn, to znamená, spoustu rusky mluvících zemí
bylo přidáno a i západní Evropu, zejména teda Německo.
-------------------Kdo letí a potřebuje se domluvit rusky, polsky, německy či rumunsky, dovolá se do Brna.
Roman TESAŘ, ředitel, Global Tele Sales Brno
-------------------Méně než jednu třetinu jsou čeští zaměstnanci a drtivou většinu tvoří cizinci, který přišli do České republiky,
někteří, zejména kvůli zaměstnání u naší společnosti.
22
Brusel vyžaduje dodržování splatnosti
22.3.2013
ČT 24
str. 8 21:10 Ekonomika
HK ČR
-------------------Nová směrnice Evropské komise říká, že státní instituce musí uhradit faktury do 30 a firmy do 60 dnů. Platit
měla od 16. března. V Česku tomu ale tak není. Hospodářská komora apeluje na zákonodárce, aby pravidla
co nejrychleji zařadili do českých zákonů. Podle ní je totiž kvůli špatné platební morálce v druhotné platební
neschopnosti skoro každá druhá firma v Česku.
Petr KUŽEL, prezident, Hospodářská komora
-------------------Směrnice opožděných platbách, tedy splácení do 30 dnů je důležité pro všechny firmy v Evropě, protože do 30
dnů jste schopen zaplatit své závazky. A když ten kolotoč se roztočí, to znamená, že všichni si budou navzájem
platit, tak i zmírňujeme druhotnou platební schopnost, to znamená dopad do ekonomiky jednotlivých firem.
Bedřich VÍT, Omega Solutions
-------------------Hromada firem nemá dostatečnej cashflow na to, aby byly schopný udržet problém ve chvíli, kdy jim druhej
subjekt nezaplatí.
-------------------Podrobněji do úprav splatnosti faktur teď nahlédneme s Miloslavem Maškem, generálním ředitelem Svazu
podnikatelů ve stavebnictví. Dobrý večer do Plzně.
Miloslav MAŠEK, generální ředitel, Svaz podnikatelů ve stavebnictví
-------------------Dobrý večer.
-------------------Už teď je v českém obchodním zákoníku stanovena splatnost faktur na 30 dnů. Nicméně, jak praxe ukazuje,
nedodržuje se. Bude evropská směrnice větší jistotou?
-------------------Zcela určitě. Uzákonění té platební schopnosti potřeby plateb do 30 dnů nás velmi zajímá, velmi ji očekáváme a
byli jsme také jedním z těch, kdo přes Evropskou federaci stavebního průmyslu vlastně toto prosazoval v
Bruselu. Stavebním firmám by to velmi pomohlo, protože by zmizela ta praxe, která bohužel pořád ještě trvá, že
stát, který by měl jít vlastně příkladem platební morálky, tak je většinou největším dlužníkem.
-------------------Drobní podnikatelé často sami tedy říkají, tak úvěrují velké firmy nebo stát. Splatnosti faktur by se tedy měly
změnit. Nicméně, může to zkrácení být pro společnosti i záchranou před krachem, jak zaznívá právě z Evropské
komise?
-------------------Určitě. Protože jestliže se stává, a to je říkám běžná praxe, že třeba velké firmy, které pracují pro stát,
nedostanou peníze třeba půl roku, tak oni to nějak přežijí, ale ten řetězec dodavatelský, ten menší firmy, které
bez cashflow prostě nemůžou existovat, tak potom vyloženě krachují. Protože oni ty peníze nedostanou,
protože ta velká firma jim dá do smlouvy, že je proplatí až dostane peníze od státu.
23
-------------------Podmínky pro nestátní sektor už ale tak přísné nejsou. To znamená dvě společnosti se mohou ve smlouvě
dohodnout na jiném plnění než 30, tedy maximálně 60 dní. Může skutečně v tom soukromém sektoru pomoci to,
že by stát měl větší řekněme disciplínu ve splatnosti?
-------------------Tak v tom soukromém sektoru vždycky je větší volnost smluvní, to je dobře, ale on se chová trošku podle toho,
jak se chová stát, jak se chová vlastně ta společnost k veřejné zakázce a já se domnívám, že když ve veřejné
zakázce se ty poměry velmi zlepší, tak to bude mít dopad i na tu privátní sféru.
-------------------Přeci jen, teď se nedodržují. A existuje záruka, že dodržovat se budou v soukromém sektoru?
-------------------Víte, to je otázka smlouvy dvou stran, které spolu uzavírají nějakou dohodu a tam jsou nástroje a možnosti, jak
tu smlouvu žalovat, jak vymáhat penále. Tam je to vlastně rovnoprávný vztah dvou subjektů, kdežto v tom
vztahu stát a jeho dodavatel, tam ta rovnoprávnost samozřejmě není. Protože firma, který stát neplatí půl roku,
ona si nedovolí žalovat ten stát, ona si nedovolí penalizovat ten stát, protože ví, že by příště žádnou zakázku
nedostala.
-------------------V případě právě drobných subdodavatelů nehrozí podle vás varianta, že budou řekněme tlačeni těmi velkými
společnostmi do souhlasu s mnohem delší splatností faktur?
-------------------Ne, to určitě ne, protože jestliže ta, ten vyšší dodavatel dostane včas zaplaceno, tak je v podstatě povinen
proplatit své subdodavatele, jinak by se jednalo samozřejmě o velmi hrubé porušení té platební morálky.
-------------------Právě komise taky ukládá, že ta doba nesmí být, splatnosti nesmí být prodloužená víc než je dáno a aby nebyla
hrubě nespravedlivá. Kdo přesně bude určovat tu hranici, co tedy je a co není spravedlivé?
-------------------No, já se domnívám právě, že hrubě nespravedlivé by bylo to, když by velká firma dávala vlastně do smlouvy
svým subdodavatelům daleko delší nebo vůbec delší termíny splatnosti než ona sama dostala od toho
zadavatele státního. To si myslím, že by bylo nespravedlivé, ale já věřím, že ty velké firmy to dělat nebudou,
nemají totiž důvod. Ale v současné době, jak říkám, ona ta velká firma, která nedostane zaplaceno a sama tedy
nese vlastně tu tíži té stavby, tak nemůže ještě proplácet subdodavatele, to už by neunesla vůbec.
-------------------Měnit by se podle evropské směrnice měly i úroky z prodlení. Zatímco teď jsou tedy ošetřeny jen smluvně, nově
by mě být stanoven minimální úrok. Čekáte třeba lepší vymahatelnost nebo jaká je současná praxe? Vymáhají
se úroky z prodlení splatnosti?
-------------------No, tak, pokud vím, tak v současné době ten úrok z prodlení je asi 7% bodů. On by se měl zvýšit asi na 8. Je to
v závislosti na ratingu, na, na prostě evropské bance, ale určitě i tohle to je určitý nástroj k tomu, aby firma, které
není placeno, tak se mohla nějakým způsobem o ty svoje práva přihlásit. Takže určitě je to dobrá páka.
--------------------
24
Miloslav Mašek, generální ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví. Já vám děkuju. Přeju hezký večer.
-------------------Děkuju taky za pozvání.
Interview se členem dozorčí rady ČEZu Václavem Pačesem
22.3.2013
ČT 24
str. 1 18:30 Interview ČT24
HK ČR
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
-------------------Dobrý večer. Co plánuje vědec Václav Pačes v dozorčí radě ČEZu? Zjistil už nějaké informace o situaci
společnosti v Bulharsku, kde se ČEZ potýká s problémy už od února? Bývalý předseda Akademie věd, člen
dozorčí rady ČEZu profesor Václav Pačes ve studiu Interview ČT24. vítejte.
Václav PAČES, člen dozorčí rady ČEZ, bývalý předseda Akademie věd ČR
-------------------Dobrý večer.
-------------------Pane profesore, jaký může být váš přínos, pokud tedy jde o vaše místo v dozorčí radě ČEZu? V jejím čele stojí
Martin Roman. Nebudete nebo neposloužíte především jako takový element na posílení důvěryhodnosti tohoto
kontrolního orgánu?
-------------------Tak já bych byl rád, kdyby to tak bylo, samozřejmě. Pokud je moje osoba braná jako důvěryhodná, a já doufám,
že je, taky co se pohybuji v energetice, tak vždycky jsme pracovali nezávisle, tak pravděpodobně to je jeden z
důvodů, proč jsem byl požádán, abych se stal členem dozorčí rady ČEZu. To je jedna věc. A druhá věc, přece
jenom možná je dobré, že tam bude někdo, kdo má blízko právě k té akademické sféře, řekněme i k výzkumu a
vývoji. A i když já jsem biochemik a genetik, tak se energetikou zabývám už dlouho. Byl jsem dokonce
předsedou té vládní komise nezávislé pro energetiku. Tak já myslím, že to ale všechno spolupůsobilo k tomu, že
jsem byl pozván do té rady a já jsem to celkem rád přijal, protože energetikou, jak jsem už řekl, se zabývám,
velmi mě zajímá, je to obor mimořádně jednak složitý a samozřejmě jsou v tom vlivy ekonomické, vlivy politické,
vlivy globální. Tak bude to určitě zajímavá zkušenost.
-------------------Tak k tomu se dostaneme. V tisku se objevilo, že budete místopředsedou, ale vy chcete být jen člen.
-------------------Ano, to by nebylo možné, abych byl místopředsedou. Vždyť já ani nevím, jak to funguje. A teď si představte, že
by předseda nemohl přijít a já bych měl celou tu schůzi řídit, to je nesmysl. Ano, jsem členem té dozorčí rady.
-------------------No, a budeme člen jen dočasně a pak třeba po čase je možné, že se stanete místopředsedou nebo toto úplně
vylučuje i v čase?
-------------------Ne, to já nevylučuju nic, ale v tuto chvíli to je prostě nerealistické. Ono se to tam poměrně dost mění. A já jsem
zjistil, že někteří ti členové jsou tam jenom půl roku například. Takže tam je těch nováčků víc a to přece jenom v
tom čele musí být někdo zkušený.
25
-------------------Vy sám říkáte, že zatím o tom nic nevíte. Jak dlouho podle vás bude trvat, než se dostanete do jádra toho
informačního zákulisí?
-------------------Aha, no...
-------------------Jak je to složité?
-------------------To by mě zajímalo taky, já jsem přesvědčen o tom, že ten ČEZ, který navenek je taková trošičku malinko
záhadná instituce, že jo, neví se, jak se vydělávají peníze, najednou tady je problém v Bulharsku, předtím v
Albánii a tak dále. Teď byl obrovský kontrakt s Czech Coal o té dodávce uhlí pro Počerady a tak. Čili je to trošku
jsou taková překvapení, abych tak řekl. Já si myslím, že to je jedna z věcí, na které budu upozorňovat, že by
možná ČEZ měl více informovat z vnitřku o svých záležitost už včas a docela otevřeně. Není důvod proč to
nedělat. A já doufám, že tam ty informace získám co nejdřív. Ono zase jaksi být členem dozorčí rady nemusí být
nic tak obtížného. Dozorčí rada o ničem nerozhoduje, ta vlastně kontroluje, ale zároveň bych chtěl být co nejvíc
informován. Vzhledem k tomu, že jsem se už v té energetice pohyboval a pohybuje se tam opravdu už delší
dobu, tak si myslím, že to pro mě nemůže být velký problém.
-------------------Takže i v tom byste viděl nějakou svou roli, třeba právě směrem k lepší informovanosti k veřejnosti?
-------------------No, tak nevím, jestli roli, to já nevím, taky já nevím, které ty, protože když je tam v tom ten takzvaný velký
byznys, tak řada těch věcí se nemůže dávat jaksi do povědomí veřejnosti nebo ne aspoň hned. Tak já nevím,
jaké budou ty moje možnosti. Ale sám vím třeba ve vědě, jak je důležité informovat veřejnost pravdivě a
srozumitelně o našich výsledcích, pač koneckonců velká část peněz, které, za které pracujeme jako vědci,
pochází od vás a od nás, prostě od veřejnosti. Tak je naše povinnost informovat. Já si myslím, že je taky
povinnost ČEZu informovat. Ne, že by to nedělal, mnoho toho víme, ale myslím si, že tak jako se ty věci
najednou objevují příliš rychle, že by to chtělo možná informovat včas a taky z vnitřku toho. Ale nevím, znovu
říkám, nevím, jak se to vyvine.
-------------------Problémy ČEZu v Bulharsku už jsme naťukli. Bulhaři protestují proti vysokým cenám. Tamní regulátor teď
rozhoduje o tom, zda neodebere licenci. Udělal podle vás ČEZ v Bulharsku nějaké chyby, porušil nějaká
pravidla, anebo se stal nástrojem tamního politického boje?
-------------------Tak mě by to velmi zajímalo tohle. Je to jedna z prvních věcí, v které si budu chtít udělat jasno. A nevím, jak je
to, ale velmi bych pochyboval, že manažeři ČEZu udělali nějakou tak fatální chybu, aby to opravňovalo k
odebrání licence. Ale možná jenom, že ČEZ tam působil nešikovně, abych tak řekl, že prostě si neuvědomil a
neodhadl, jaký dopad v té konkrétní lokalitě, to je v tomto případě Bulharsko, které je chudou zemí, probíhá teď
tam ta transformace, která samozřejmě má obrovské náklady a pravděpodobně se neodhadlo asi, kam až může
se zajít s cenou elektřiny. Takhle si to vysvětluju já. Ale že by tam ČEZ udělal nějakou fatální chybu, to si já
nemyslím, nevěřím tomu. Ale možné to je, chyby se dělají.
--------------------
26
Ono se dá se to možná teda z toho, co naznačujete nebo podle vašeho názoru brát i tak, že Češi si nechají
hodně líbit. Možná že právě Bulhaři si nenechají líbit cenový diktát a praktiky ČEZu, který, jak se lidově říká, se
příliš s cenovou politikou nemaže.
-------------------Ano, tohle to jsem taky slyšel, že Bulhaři nám ukázali jako,jak se mají lidi chovat.
-------------------Jak se protestuje proti vysokým cenám elektřiny.
-------------------No, ale já si to nemyslím. Podívejte, Bulharsko a Česko jsou přece jenom země s různou úrovní. Jednak i toho
vývoje postkomunistického, jednak i s jinou tradicí i ekonomickou. Čili přenášet zkušenosti Bulharska sem do
Česka, myslím, jen tak beze všeho by nebylo možné. Ale znovu říkám, já nevím, jaká je tam situace a sám mám
k Bulharsku velmi úzký vztah. Mám tam mnoho svých kolegů, výborných kamarádů, takže já se třeba i tam na to
zeptám takhle z postranně, co oni si o tom myslí.
-------------------Bylo by podle vás třeba řešení právě Bulharsko, kdyby sám ČEZ přišel s nabídkou nižší ceny? Budete se i na
toto ptát svých kolegů?
-------------------Ano, já budu chtít vědět, o co vlastně tam jde, k čemu tam došlo. A samozřejmě podívejte se, já jako vy
pravděpodobně bychom si všichni přáli, abychom neplatili takové účty za elektřinu, za plyn, za teplo. Opravdu
jsou to vysoké ceny. My to ještě pravděpodobně ustojíme, jak se zdá. V tom Bulharsku asi už to šlo přes hranu
možností běžných lidí, víte. Protože jistě je tam velká vrstva nebo skupina lidí, kterým taky to zas tolik nevadí,
že jsou ty ceny vysoké. Ale pak jsou tam lidé pravděpodobně, jak já si to vysvětluji a jak tam i tu situaci znám,
tak je tam poměrně široká vrstva opravdu velmi chudých lidí.
-------------------No, a pane profesore, je podle vás spravedlivé, jak se určují ceny elektrické energie? Myslím i u nás.
-------------------Víte, to je zrovna to, co si myslím, že by ČEZ měl, anebo regulátor energetického trhu možná, já nevím kdo, by
měl daleko otevřeněji a včas nějak říkat. Oni to možná, možná že se to dá najít na jejich webových stránkách.
Já jsem se tam zas na tolik nedíval. Ale chtělo by to opravdu, aby ty informace byly takové otevřenější a
včasnější. Právě zrovna to, jak se tvoří cena energie.
-------------------A zaměříte se třeba i na toto, budete v tomto ohledu nějakým způsobem mít nějaký razantnější postup, jak
vzhledem tedy ke zjišťování těch informací a i k tomu, zda ta politika je spravedlivá sama o sobě, nebo ne?
-------------------No, tak takhle, že bych měl razantnější postup hned jako nováček, to nevím, jestli to budu moct hned dovolit, ale
budu se chtít informovat o tom, a to velmi podrobně a hlavně poctivě. Ale to je samozřejmé, že ty informace
dostaneme jakožto členové dozorčí rady. Musíme je dostat ze zákona dokonce.
-------------------Měla by Česká republika podle vás využít kontaktů v Evropské unii a třeba i arbitrážních mechanismů, aby tedy
hájila postavení ČEZu v Bulharsku, jak to doporučuje prezident Miloš Zeman?
27
-------------------No, podívejte, to právě záleží na tom, kde je pravda, jo. Jestli to byla jenom nešikovnost ČEZu v určování té
ceny, tak si myslím, že se to dá vyjednat bez nějaké arbitráže. Jakmile dojde k soudním tahanicím a přes
Evropskou unii, tak to vždycky je horší, než když se, řekněme, ani ne Bulharsko a Česko, ale ČEZ a regulátor
trhu v Bulharsku domluví. Kde je chyba, kde se stala ta chyba, já nevím, problém byl už v Albánii, jak víte. Čili
zřejmě teda se neodhadlo, jaké jsou možnosti obyvatel těchto balkánských zemí. Budu se na to ptát a pokud
budu vidět, že tam skutečně došlo buď k nešikovnosti nebo dokonce k nějakému, k nějaké nepravosti, abych tak
řekl, no, tak určitě o tom nebudu jen tak mlčet.
-------------------Jak tedy vy se díváte na ty problematické investice, o kterých jsme hovořili, které ČEZ v posledních letech
udělal? Už jsme zmínili Albánii, tam regulátor taky tedy odebral licenci nebo taky v Bulharsku, se to ještě
nestalo, ale ten regulátor to řeší. V Bosně to taky úplně nedopadlo, byly tam problémy.
-------------------Víte, to je velký byznys takříkajíc. Tam se nejedná o tisícikoruny ani o miliony, ale rovnou o miliardy. A holt v
byznysu se dělají chyby, to se nedá nic dělat. To je rizikové povolání. Takže to, že něco nevyjde, ale něco zase
vyjde a to, co vyšlo, kompenzuje ty ztráty případné. Ono v každém velkém byznysu jsou ztráty, jo. Také já
nevím, jak vážné to je, jak ty ztráty jsou veliké, kolik se tam investovalo, to všechno si teprv budu snad zjišťovat
nebo určitě se o tom budu informovat a uvidíme. Ale to, že se něco nepovedlo, i veliká investice, ono se tady
mluví o miliardách. No, prostě v elektřině a v energetice se počítá v miliardách, tam se nepočítá jenom v
milionech, takže i ty ztráty, ale i ty zisky jsou potom miliardové. Tak já bych nerad dělal nějaké soudy, které by
byly, ať už na tu stranu nebo na onu stranu.
-------------------No, ale je možné, že ČEZ v tomto regionu konkrétně plave, jak se říká?
-------------------Je to možné, ano. A teď je otázka proč. Já to nevím, budu se na to ptát a tak jako si myslím, ale znovu říkám, to
je tak jenom, co já si představuju, je, že prostě ta naše strategie nebo teď říkám naše, myslím ČEZu, už jsem
tam v dozorčí radě, tak můžu říkat naše, strategie nebrala jako úplně do úvahy ty možnosti těch zemí. To si
myslím já, že takhle to snad bylo.
-------------------Tak to by možná malinko naznačovalo nebo hovořilo trochu o bezohledné strategii té firmy.
-------------------No, tak může se to tak říct. Na druhé straně ČEZ je od toho, aby vydělával, to je marná sláva, to je prostě
výdělečný podnik, koneckonců velká část našeho státního rozpočtu jde z daní a z plateb ČEZu. Takže pro nás
je dobré, když vydělává. Teď myslím pro Čechy, pro Česko. No, ale nesmí se to prostě přehnat. Ale znovu
říkám, já nevím, ona ta cena se taky určuje nebo jsou tam faktory, které možná ani ČEZ úplně neovlivní. Ono
není dost dobře možné, aby on si určil tu cenu jen tak ve vzduchoprázdnu. Musíme se na to skutečně podívat.
-------------------Dostaví se podle vás Temelín?
-------------------To je dobrá otázka. Já jsem, on tady na to není čas teďko to nějak detailně probírat. Ale když jsem byl
předsedou ještě za premiéra Topolánka té nezávislé energetické komise, tak ta dospěla nakonec k názoru, a z
který bych asi takhle charakterizoval, ale je to, velmi povrchní to bude jenom, jak to budu říkat. Ono to má, velmi
28
hluboké prostě úvahy k tomu vedou. Že jaderná energie, ta současná produkce energie těmi současnými
jadernými reaktory a systémy, je dočasná, je dočasná záležitost, jo. Určitě se od ní odstoupí, pravděpodobně
jak víte, v Německu už od ní odstupuje, pravděpodobně se od ní obecně globálně odstoupí od této, od této jako
teda strategie a od těchto reaktorů, někdy třeba v druhé polovině tohoto století. Ale když jsme si dělali analýzu,
tak nám vyšlo, že pro Česko právě na to období, které je třeba překlenout, než třeba budou nové technologie,
například reaktory čtvrté generace nebo se mluví o jaderné fúzí a o vodíkovém hospodářství a tak dále, tak do
té doby, že by bylo výhodné bývalo, ale já to teď říkám kondicionálně, kdyby se ten Temelín dostavěl. A to proč,
protože tam původně měly stát čtyři bloky, stojí tam dva bloky. Je tam veškerá infrastruktura k tomu, že jo. Ty
první dva bloky stály 100 miliard a přitom byly velmi drahé, protože na tu původní ruskou technologii se potom
musela montovat vlastně nekompatibilní nebo částečně kompatibilní americká technologie od Westinghousu.
Teď se bude stavět zgruntu, ať už staví kterákoliv firma. Je pravda, že já jsem mluvil s Danou Drábovou o tom,
ono se to všechno zdražilo, bezpečnost je daleko větší, to je velmi drahé a to nelze zlevňovat, to se není možné,
tam se musí udělat to podle té technologie, která je nejmodernější a nejspolehlivější. No, ale přece jenom já si
myslím, že Temelín za těchto okolností pro to přechodné období by pro Českou republiku bylo výhodné
dostavět, ale za určitých podmínek.
-------------------Za kterých?
-------------------Tak a ty podmínky jsou za prvé, že ta cena bude opravdu dokonale zdůvodněná a že bude konečná hlavně. Že
prostě ten, kdo si to vysoutěží, tak, tak bude mít určitou...
-------------------No, ale kdo to zaručí? Víte, jak je to v České republice. Vidíme to na dálnicích, dodacích se to potom prodlužuje,
prodražuje. Jestli ten projekt není odsouzen k té finanční nevýhodnosti už teď?
-------------------No, tak to právě závisí na té smlouvě, jo. Pokud by byl už teď odsouzen k nevýhodě, ono asi, jak bych řekl, ať
se to teda nestaví. Ale nám vyšlo, že by se to stavět za těch podmínek, o kterých jsem mluvil, mělo. Ale teď je
tady jeden problém nebo problém, nastala jedna změna, a to je plyn. Jak se ví, tak ve Spojených státech se
opravdu začal naveliko těžit břidlicový plyn, což je pro Evropu zejména do té míry prakticky nemožné, protože
tady je to hustě obydlené všechno, to je technologie poměrně nepřátelská k životnímu prostředí, ve Spojených
státech to mohou dělat v těch velkých neobydlených oblastech, já nevím kde, v Arizoně, v Utahu nebo kde to
tam mají, jo. A oni tvrdí, že vlastně oni budou v tom plynu dokonce úplně soběstační v nějaké době právě tím
břidlicovým plynem. To změní na trhu s plynem velmi situaci a já to nevím, jak ta situace se vyvine a jak by se
dotkla Evropy a jak by se dotkla nás teda České republiky, ale musí se teď udělat nové kalkulace v tomhle tom.
A vidíte, jak to je obtížné. Já říkám, dostavme Temelín na tu dobu, abychom se překlenuli do nových technologií
a najednou tady ze dne na den je nová technologie, je tady freaking a je tady teda to, čemu se říká ten břidličný
plyn.
-------------------Pane profesore, to je poměrně závažná informace, která by skutečně mohla změnit tu situaci. Vy si dovedete
představit, že by teď došlo k pozastavení toho projektu dostavby Temelína, že by to vůbec bylo možné v tom,
jak je rozjeto tedy to výběrové řízení a měla by to tedy podle vás vláda udělat v rámci té energetické
koncepce?
-------------------Ne, ne, ne, to vůbec bych si neodvážil říct, že by to měla udělat. To se musí dokonale zvážit. Já jsem si jist, že
to v Temelínu ti odborníci, pardon v Temelínu, v ČEZu nebo jinde v regulačním úřadu, na ministerstvu obchodu
a průmyslu, že to mají zmapované. Já jsem laik a jenom říkám tak prostě bez znalostí, jaká je situace.
--------------------
29
Ale po těch směnách, které jste teď naznačil, pořád si myslíte vy sám jako odborník, že je dostavba Temelína
na to překlenutí tím nejlepším řešením?
-------------------Nám vyšlo, ano, nám vyšlo, že je tím nejlepším řešením.
-------------------Ale to bylo tenkrát, ale teď jsou nové okolnosti, které jste sám zmínil.
-------------------No, ale ty okolnosti, zase to pravděpodobně tolik nezměnily, zejména ne proto, že u nás se třeba ten břidličný
plyn s velkou pravděpodobností těžit nebude. A v Evropě vůbec asi to bude problém. Čili tohle to se musí zvážit.
Já tím jenom říkám, jak se opravdu těžko dělá nějaká dlouhodobá strategie v energetice, když se takhle vlastně
skoro během "ze dne na den" ta situace mění. Ale já si nemyslím, že by dostavba Temelína byla nějak, nechci
říct ohrožena, ale vážně se uvažovalo o tom, že by se to nedostavělo. I když není to tak, jak jste říkala, že už je
to tak rozjeté, že se to nedá zastavit, vůbec ne.
-------------------Šlo by to.
-------------------Samozřejmě že by to šlo, dokud není udělané výběrové řízení, ukončené, tak jde všecko.
-------------------A vy taky někde jste naznačil, že ČEZu se ta stavba úplně nelíbí.
-------------------No, tak takhle, vidíte, já jsem to řekl tak jako důvěrně někde a už je to tady v televizi. To je známá věc.
-------------------To je práce nás novinářů.
-------------------Ano, tak samozřejmě. Tak já jsem skutečně i tak zaslechl, ale ne snad z ČEZu, ale z odborných kruhů, prostě
energetických, že je tady obava, že právě než se Temelín dostaví, ono to bude trvat 15 let, že jo, minimálně, tak
že se natolik změní ceny na trhu, že ČEZ chtěl jeden čas, a to bylo i v novinách, vy jste to tady určitě taky říkali,
že chtěl garantovanou výkupní cenu po dostavbě toho Temelína, což...
-------------------Ano, právě kvůli návratnosti vložených investic, která není úplně jistá.
-------------------Kvůli návratnosti, a což jim nikdo nedá. Ale to jim stát samozřejmě nemůže dát takovouhle garanci a je to docela
dobře možné. Podívejte se, co se stalo teda s tou hrůzou s těmi fotovoltaickými elektrárnami, jak šly dolů ceny
těch panelů fotovoltaických. Co to jako nikdo nečekal, že takhle spadnou dolů ty ceny. Tak může se stát leccos
a prostě je to riziko podnikání. Já si přes to přese všecko ale myslím, že dostavba dvou bloků Temelína pro
Českou republiku by byla výhodná. Ale znovu říkám, pro Českou republiku v této situaci a to, že odklon od jádra
a od toho systému, který se dnes používá, o těchto jaderných reaktorů tady v dohledné době bude, o tom jsem
taky přesvědčen.
30
-------------------Tak už jste to naznačil, v Česku je skutečně poměrně nesmyslný solární boom, obrovské dotace, které
prodražují elektřinu u nás, které samozřejmě zákazník platí v ceně, přijde to na miliardy a některými obchody se
zabývala i policie. Na jedné straně tedy nefér solární kšeft, když to řeknu takto lidově. Ale rozumný koncept na
využití alternativních zdrojů tady není. Nebo se pletu, je tady?
-------------------No, takhle víte, ono často ti lidé třeba zelení a další prostě, kteří se tím zabývají, tak pořád tady omílají
Německo. Víte, Německo je bohatá země, ta si může dovolit ty dotace. Německo má na Severní moři ty
větrníky, ty větrné elektrárny, to my tady nemáme. Sluníčko tady svítí relativně málo u nás. Takže a teď když si
vezmete...
-------------------A do toho nesmyslný solární boom s našim sluncem.
-------------------No, to byla... já to považuju za zločin teda, co se tady událo, jo. A ne teda jenom v tom, co nás to bude stát, ale
prosím vás, včera zrovna jsem byl na nějaké obhajobě biochemické a tam byl kolega z Olomouce, který úplně
zuřil, jak se postavily solární elektrárny na tý nejlepší půdě černozemi na Hané, jak se tam prostě to staví na
naší nejlepší bonitní zemědělské půdě. Nejenom solární elektrárny, ale i takové ty, jak se tomu říká, oni tomu
říkají logistická centra. No, není to nic jinýho než sklady betonové nízké, kterými se zaplácne prostě naše
nejlepší půda zemědělská. A je to, tohle to já považuju teda za zločin, opravdu ta neúcta ke krajině, neúcta k
půdě doslova. Co jsem se dozvěděl tuhle u těch solárních elektráren velikých, ona tam roste pod těmi panely
tráva, jo. Oni tam nemůžou zajet sekačkami, to by bylo drahé a ani se tam nedostanou. No, tak co dělají, tak to
chemicky stříkají pořád, aby tam nic nerostlo. Až jednou ty panely odstraněj, tak tam bude mrtvá půda, tak tam
bude zchemizovaná obrovské plochy mrtvé půdy. Já nevím, jak to s tím je, jestli to je častý jev, nebo není častý
jev. Ale ukazuje to na to, jak je potřeba opatrně postupovat s těmi dotacemi. A s tou podporou. Ano, nedávno
jsem v Německu a většinou člověk profrčí po dálnici, ale můj kamarád, který mě vezl, tak musel do nějakých
těch vesnic zajet. V Německu už jsou vesnice, kde nenajdete normální střechu na těch domech, kde jsou všude
fotovoltaické panely na těch střechách. To je cesta.
-------------------Tak na střechách to má asi smysl.
-------------------No, samozřejmě. To je přesně to, co se mělo udělat. A ne tady spustit takovýhle boom, o kterém já jsem teda
osobně přesvědčenej, že to bylo korupčně udělané. Jsem zvědavej, až se zjistí, jestli vůbec, kdo jsou majitelé
těch solárních elektráren osobně, tak kdo se ukáže, že to byl a jakým způsobem se mu podařilo prolobbovat
včas, aby to věděl, skoupil půdu, skoupil panely. Uvidíme.
-------------------Pane profesore, a teď mě napadá, nemůže se podobná situace opakovat nebo nemohla by se, abych to
zrelativizovala, opakovat třeba i u dostavby Temelína právě ta propojení, napojení úředníků a lidí z firem, aby se
jim to neušilo na míru? Nemáte z tohoto obavu?
-------------------No, to víte, to je přesně to, co říkám, tady je třeba dohled, dohled a skutečně podívat se na to. Já musím říct, že
mám takovou obavu, protože si myslím, že třeba svaz průmyslu a dopravy, teda to vedení myslím tam, jednou
jsem cosi viděl a zaslechl někde, dokonce možná v televizi, tak mě to připadá taky, že jsou tam určité tlaky,
které nejsou, já nevím, jestli jsou škodlivé nebo jaké, ale nejsou otevřené. A není důvod, proč by neměla ta
jednání být otevřená.
31
-------------------Podle některých specialistů je přístup vlády ministerstva průmyslu a obchodu takový, že hledá, jakými zdroji do
budoucna pokrýt vysokou spotřebu, ale nevěnuje se opatřením, která by tu spotřebu snižovala.
-------------------Ano, ano.
-------------------Není toto špatně a nemělo by se postupovat opačně, pokud jde o tu aktualizaci tedy energetické koncepce?
-------------------Naprosto, ale pozor, na té nové energetické koncepci to takhle je, to znamená úspory na vstupech i
výstupech, což je teda. Řekněme, u uhelných elektráren skutečně udělat ty kogenerační elektrárny, udělat
elektrárny s vysokou účinností. Ono to je drahé, ale je třeba do toho právě také zakomponovat třeba i ty
enviromentální záležitosti, to znamená to, co se vypouští do vzduchu a tak dále. Tak to je na té straně ta
účinnost na té straně vstupu. Mimochodem uhelné elektrárny na hnědé uhlí, hnědé uhlí je v podstatě jediná
energetická surovina, kterou my máme. To je velmi cenná surovina jednak i pro chemický průmysl, ale zejména
s čím budeme mít problém daleko dřív než s dostatkem nebo nedostatkem elektrické energie, je naše
teplárenství. A to jede prakticky ze 100 procent na uhlí hnědé. Teď teda to, řekněme, bude ten plyn, já neříkám.
Ale prostě tam to uhlí se musí chránit jako oko v hlavě. A jestliže tady se uhlí buď bude dokonce vyvážet jako
takové někam, anebo se bude takzvaně vyvážet po drátech, že se budou neefektivně spalovat teda kvanta uhlí
v elektrárnách a odtamtud se elektřina potom bude vyvážet, tak je to špatně. Ano, máte pravdu, je třeba se
daleko víc soustředit na úspory jak na vstupech, tak na těch výstupech.
-------------------Pane profesore, já vám děkuji za Interview, na shledanou.
-------------------Na shledanou.
-------------------Podívejte se na Události, přeji vám klidný víkend.
denik.cz
Prostějov přijme další metaře, po dohodě s úřadem práce
22.3.2013
denik.cz
str. 0 Olomoucký kraj
HK ČR
Prostějov- Nyní je jich s košťaty v rukou devět. Magistrát plánuje, že metařů z „pracáku" přijme víc.
"
„Z jednání s ředitelkou prostějovského kontaktního pracoviště krajské pobočky úřadu práce Věrou Crhanovou
vyplynulo, že město Prostějov by mohlo získat od úřadu práce prostředky na zaměstnání až dvaceti takových
pracovníků. To bychom pochopitelně uvítali, protože by se tak mohla věnovat ještě větší pozornost úklidu
města, což je nepochybně prospěšná aktivita," řekl prostějovský primátor Miroslav Pišťák.
32
Kdy pracovníci nastoupí, není v tuto chvíli ještě jasné. Jisté naopak je, že úřad práce by mohl poskytnout na
jednoho pracovníka příspěvek až 15 tisíc korun v případě plného úvazku a 12 tisíc korun na zkrácený pracovní
úvazek. Doba poskytování příspěvku je přitom nejdéle 12 měsíců.
„V současné době, kdy trh práce nevytváří dostatek volných pracovních míst, jsme nabídli městu Prostějov
rozšíření spolupráce v rámci veřejně prospěšných prací. Velmi kladně hodnotíme vstřícný postoj města
Prostějova k dané problematice a doufáme, že v rámci další dobré spolupráce se nám tak podaří navýšit počet
nabízených pracovních míst v našem regionu," uvedla k projektu ředitelka prostějovského kontaktního
pracoviště krajské pobočky úřadu práce Věra Crhanová.
Pro koho je určena aktivní politika nezaměstnanosti?
Aktivní politiku zaměstnanosti formou finanční podpory na veřejně prospěšné práce Úřad práce České
republiky – Krajská pobočka v Olomouci letos stejně jako v předchozích letech. Příspěvky bude
„pracák"přednostně podporovat ty uchazeče o zaměstnání, kterým nelze pro jejich individuální charakteristiky
sjednat zaměstnání jiným způsobem. Jde zejména o uchazeče o zaměstnání vedené v evidenci nepřetržitě déle
než pět měsíců, dále o uchazeče, kterým je kvůli jejich zdravotnímu stavu, věku (absolventi bez praxe, mladí do
25 let a osoby nad 55 let) či péči o dítě věnována zvýšená péče, či uchazeče o zaměstnání, u nichž existuje
důvodný předpoklad dlouhodobého setrvání v evidenci Úřadu práce ČR a v neposlední řadě o uchazeče, jimž je
potřeba věnovat zvýšenou péči z jiného důvodu bránícího jejich vstupu na volný trh práce."
URL| http://www.denik.cz/olomoucky-kraj/pro...ohode-s-uradem-prace-20130318-sngc.html
Úřad práce slibuje v Pardubickém kraji až tisíc volných pracovních míst
22.3.2013
denik.cz
str. 0 Pardubický kraj
HK ČR
Pardubický kraj - Zájem zaměstnavatelů v Pardubickém kraji o uchazeče z evidence úřadu práce se v letošním
roce zvyšuje. Místa jsou vytvářena u organizací v neziskové sféře, ale i v podnikatelském sektoru
"
„Pardubická krajská pobočka úřadu práce jako součást aktivní politiky zaměstnanosti od počátku roku
finančně podpořila vytvoření více než dvě stě nových pracovních míst," prohlásil ředitel pardubického úřadu
práce Petr Klimpl.
Pomocné práce
„Místa jsou vytvářena jak u obcí a dalších organizací v neziskové sféře a týkají se většinou pomocných prací při
úklidu a údržbě veřejné zeleně, lesů a komunikací, budov a dalších objektů – veřejně prospěšné práce, tak i v
podnikatelském sektoru, kde jsou podporovány pracovní poměry s perspektivou trvalého pracovního poměru,"
doplnil Petr Klimpl.
Jestliže společnost zaměstná uchazeče evidovaného na úřadu práce, který patří do skupiny s problémem na
trhu práce, dostane po dobu šesti měsíců příspěvek jedenáct až patnáct tisíc korun měsíčně.
„Je dobře, že vznikají nová místa, protože nezaměstnanost v Pardubickém kraji je opravdu velice vysoká,"
podotkla Jana Malá, která je momentálně nezaměstnaná.
V současné době se konají další jednání se zaměstnavateli. „V letošním roce úřad práce předpokládá, že bude
uzavřeno přibližně 450 dohod se zaměstnavateli o vytvoření asi tisícovky podpořených pracovních míst,"
informoval ředitel pardubického úřadu práce Petr Klimpl.
Úřad práce využívá k podpoře zaměstnanosti finančních prostředků jak z národního rozpočtu, tak i prostředků
Evropského sociálního fondu při operačním programu Lidské zdroje a zaměstnanost.
Lenka Štěpánková"
URL| http://www.denik.cz/pardubicky-kraj/ur...nych-pracovnich-mist-20130321-zq3g.html
33
Zdeněk Troška: Můj Oscar? Borůvková buchta od divačky
24.3.2013
denik.cz str. 0 Film
HK ČR
Jižní Čechy /ROZHOVOR/ - Novou komedii Zdeňka Trošky již vidělo 605 000 lidí, tržby činí 82 milionů. Režisér
začne v květnu točit druhý díl, opět na jihu Čech… Kritici ho v recenzích grilují, skupina Jananas si z něho dělá
legraci v písničce Slunce, seno, Český lev. Ale zdeněk Troška to vidí s nadhledem.
"
Jenže jeho novou komedii Babovřesky, kterou natáčel na jihu Čech, vidělo za měsíc již 605 000 lidí v Česku ?a
na Slovensku, tržby zatím činí 82 milionů korun. V květnu začne Zdeněk Troška točit druhý díl, nebrání se ani
třetímu. Jediné, co odmítl, byl zatím šestnáctidílný seriál. „Lidé nám děkují za hezký český film. Ani jednou jsem
od nich neslyšel: pane Troška, jděte do hajzlu. Kritici by se měli zamyslet a napsat: Troškovi se podařil zázrak,
zvedl lidi od televize, donutil je obléct se a jít do kina. A je úžasné, kolik chodí důchodců," říká Zdeněk Troška,
který za svého Oscara označil i borůvkovou buchtu od divačky. Pokračování Babovřesek začne natáčet tři dny
po svých 60. narozeninách.
Diváckých reakcí máte záplavu, jen na facebooku stovky. Nadchla vás nějaká?
Facebook nemám, na internet nechodím, takže vím jen to, co mi někdo zavolá nebo řekne, že vyšlo v novinách.
Potěšilo mě, že převážná většina ohlasů je kladných. Lidé pochopili, že jsem udělal komedii pro zasmání. Já
říkám: kdo jde na Trošku, ví velice dobře, že nejde na Woodyho Allena. Je to tak?
To asi ano.
Velice trefně to pojmenoval můj asistent Marek Kališ. My jsme dostali úkol, abychom vyrobili auto pro českou
rodinku. A je nám vytýkáno, že to není Formule 1. My jsme neřekli, že děláme umění, my řekli, že děláme stejně
úsměvnou lidovou taškařici, jako Slunce, seno nebo Kameňáky. Povedlo se? Povedlo. Je to výrobek, který
oslovil svého zákazníka. Vznikl na přání lidí, pořád mě oslovovali: pane Troška, natočte něco jako Slunce seno,
vždyť už není možné koukat se jen na americké střílečky a vraždy nebo estébáky.
Kritici to vidí jinak.
To jsou jedovaté plivance. Nemůžu přece vedle sebe stavět Ve stínu a Babovřesky. Nemůžu sčítat hrušky ?a
kombajny. Kritici si se mnou vyřizují účty a myslí si, že čím víc sprostých ?a urážlivých slov použijí, tím víc mě
raní. Vůbec ne. Pro mě je můj Oscar a Český lev návštěvnost. Ne že mi ho dá pár vychytralých intelektuálů v
Praze. Všichni ti Filové, Spáčilová, její company ?a spol. proti mně spustili negativní kampaň. Čím víc brojí, tím
víc lidé chodí. Mně to připomíná jednu věc. Vy jste mladý, tak to nepamatujete: za starého režimu byl obávaný
kritik Jan Klimek z Rudého práva, který měl jedno oko jak Žižka. Co pochválil, tak kino zelo prázdnotou, co
pohaněl, kino praskalo ve švech. Mně připadá, že se ta doba vrací. Lidé se chtějí odreagovat, zapomenout,
zasmát se něčemu českému. ?A kritici nemůžou napsat, že diváci jsou voliči Miloše Zemana. To je hloupé.
Vy dlouhodobě říkáte, že kritiky neřešíte. Proto mě překvapilo, že se objevil vzkaz na stránkách Babovřesk, kde
kritikům posíláte zdvižený prostředníček. Čekal jsem od vás nadhled.
Ale s tím já nemám, prosím vás, vůbec nic společného! Já bych to nikdy neudělal. Já nevím, jestli to byli páni
producenti, ani jsem to neviděl. Já jsem nad věcí, tohle není můj styl reakce.
Kritici vám vytýkají pokleslost vtipu, kdy se hrdinové opakovaně kopou do rozkroku. Použijete tento gag i v
druhém díle, nebo jste změnil názor?
Heleďte: když vezmete staré grotesky, Laurel a Hardy, Chaplin, Lloyd, tak ti se furt kopali do zadku, mlátili se po
palici. To je základ groteskních akcí. Diváci se tomu zasmějí. Mně samotnému to nepřipadá, že by byla taková
sranda, když někdo někoho kopne kolenem do rozkroku, ale v biografu zní smích. Je vidět, že je to starý
groteskní fór, který funguje.
Takže ho do dvojky dáte.
Když je funkční, tak ano.
Úspěch Babovřesk je na české poměry již nyní mimořádný. Jak jste ho slavil? Vašimi oblíbenými volskými oky a
rajčaty?
34
Vyšel jsem si do samoobsluhy, koupil jsem si bobkový list, ten jsem si rozházel po posteli a spal jsem na
vavřínech (smích). To je pochopitelně fór. Já jsem to vůbec neslavil. Film se nám povedl a udělali jsme radost
mnoha lidem. Zboží jde na odbyt, je poptávka po druhém díle, lidé chtějí pokračování. Vždyť se podívejte: tři
Slunce sena, tři Kameňáky, dvě Princezny ze mlejna, já bych mohl furt dělat nějaká pokračování. To není
normální! Chodily mi dopisy od dětiček: chceme Princeznu ze mlejna 3 – 15!
Říkáte, že divák chce líbeznost, laskavost, pohlazení. Přemýšlel jste, proč se to ve filmu, měřeno návštěvností,
daří právě vám?
Záleží, jak je člověk citlivý na věci, které okolo sebe vidí. Jinak vidí krajinu pan režisér Svěrák, jinak pan režisér
Hřebejk. Já jsem se třeba podivil nad filmem Čtyři slunce pana režiséra Bohdana Slámy, který se odehrává v
jižních Čechách a z jižních Čech tam nebylo vůbec nic. Překvapilo mě, že kamera je celý film sklopená do
země, takže jste vůbec nezjistil, v jaké vesnici a krajině lidé žijí. Všiml jste si toho?
Všiml. Já myslím, že to Bohdan Sláma tak chtěl.
Hm… Já jsem se před chvílí vrátil od pana starosty Petráška z Netolic – mluvili jsme o tom, že bychom tam zase
točili – a on mi říkal: spousta lidí za mnou chodila, ať řeknu panu Troškovi, že mu děkují, jak nádherně umí ve
filmu prodat krásnou jihočeskou krajinu… To vás potěší. Zastavují mě i diváci, že máme v pohádkách krásné
záběry. A to mě opravdu těší. Já jsem taky maloval, mám ?k tomu blízko.
Vy točíte vesnici idylickou, Bohdan Sláma zase tu současnou. To vás nikdy nezajímalo, podívat se na ni z
tohoto úhlu?
Vůbec ne, protože jiné úhly točí všichni ostatní. Já jsem jediný, který ukazuje něco, co už je lehce passé.
Babovřesky jsou takové pohlazení pro pamětníky, jak před 30 lety bývala vesnice idylická. A lidé, kteří na film
chodí, to přečtou: takhle hezké to bylo, když jsme byli mladí nebo když jsme pracovali v JZD.
V posledních týdnech nebyl snad v trafikách časopis, na jehož titulní straně byste nebyl vy. Jak se vám to líbilo?
Bohužel, radost z toho nemám. Zvláště, když jsou to bulvární záležitosti, kde si to vymyslí, dají vám slova do
uvozovek, ale já jsem jim rozhovor vůbec neposkytl! To je špatně. Když si vymyslí, že jsem dostal tři miliony
korun. To není pravda! Já kdybych dostal tři miliony, tak už tady dávno nejsem, ležím někde na Maledivách ?a
šplouchám si nohy v moři.
Z těch mnohamilionových tržeb vám nejdou peníze?
Ne. Prosím pěkně z peněz, které Babovřesky vydělají, nemám ani korunu. Já jsem fungoval jako komunální
služba: dostal jsem zakázku, vyrobil jsem ji, dostal jsem jednorázovou mzdu a tím to hasne. Tržby jdou lidem,
kteří do filmu vložili své peníze. Ale víte co? Mně je daleko milejší, když si na mě vzpomenou příští rok s novým
filmem. Já nejsem zlatokop, já žiju velice skromně. V Praze mám garsonku, mám v ní spoustu knih, piano,
postel, psací stůl a to je všechno. Nepotřebuju mít bazény a značkové hadry. Já si koupím na léto troje kraťasy,
čtvery košile u Vietnamců a je to. Jestli je tam fajfka nebo krokodýl, to je mi úplně, ale úplně buřt.
Jihočeská hospodářská komora rozeslala mail, kde hlavnímu partnerovi filmu, který dá 2,5 milionu korun,
nabízí loga, předpremiéru pro zaměstnance ?i product placement – reklamu výrobků ve filmu. Máte v tomto
směru nějakou hranici?
Samozřejmě mě na jedné straně štve, když přijde firma s tím, co by se mělo ve filmu říkat a jak máme ukázat
její výrobek. To říkám, že si nás pletou s reklamou. My děláme hraný film, kde se to může nějak ukázat, ale tak,
aby to netrčelo. Jsem poučen díky filmu Doktor od jezera hrochů: naporoučeli si nevím co, a pak peníze nedali.
Je fakt, že kritici se smáli Babovřeskám, že podle filmu se na vesnici jí medovník ve velkém.
Ve filmu ho jí jenom jedna rodina. Ale normální člověk, který neví, co product placement je, jde do biografu, a že
herci jí párky nebo medovníky, neřeší.
Máte již datum první klapky druhého dílu, 21. květen. Nabídky, kde natáčet, se vám asi jen hrnou.
Píší mi různí lidé: pane Troška, my máme hezký kostelíček, rybník… Snažíme se točit do 20 kilometrů od
základny, kterou máme ?v Netolicích. Zrovna dnes jezdíme po obhlídkách exteriérů. Byli jsme se podívat v okolí
Netolic, jedeme k Holašovicím, do Kuklova.
Kam se Babovřesky posunou dějově? Využijete závěr, kdy se ve vsi objeví hokejisté?
Vyprávění přímo navazuje na první díl, kdy je Horáčková hotová z toho, že se objeví nějací kluci s hokejkama.
Budou to dějově další čtyři dny, oba díly Babovřesk se odehrají zhruba v jednom týdnu. Z prvního dílu se objeví
téměř všichni herci ?a moc nových nepřibyde.
35
Jakou si tipnete celkovou návštěvnost Babovřesk?
Mohly by mít 700 000 diváků v Česku a 120 000 na Slovensku. Když si vezmete, že za první měsíc máme
dohromady se Slováky přes šest set tisíc… Mohlo by to k milionu dolézt, to už je ale opravdu zbožné přání.
Pak byste asi slavil.
To si koupím další tři balíčky bobkového listu, udělám si volská oka a vypiju celou krabici rajské šťávy (smích)."
URL| http://www.denik.cz/film/babovresky-js...t-rika-zdenek-troska-20130322-sg4k.html
E15
Ministr Kuba udělal větrným parkům čáru přes rozpočet
25.3.2013
E15
str. 1 Titulní strana
HK ČR
Jan Stuchlík, Daniel Novák
Praha Až stamilionové investice, které v Česku vynaložily domácí a zahraniční firmy na přípravu větrných
elektráren, ohrožuje plán ministerstva průmyslu a obchodu na zastavení podpory obnovitelných zdrojů. Od
příštího ledna už nemá mít podle připravované novely zákona nárok na podporu žádná nová elektrárna.
Zhruba dvacítka firem, které mají rozpracovány desítky projektů na stavbu větrných parků, proto teď
podle informací deníku E15 dělá jejich rychlou inventuru. Z ní vyplyne, které větrníky podnikatelé stihnou
postavit ještě letos a které projekty naopak opustí. A dosavadní investice zpravidla odepíšou.
Plány ministerstva průmyslu postihnou i dceru Energetického a průmyslového holdingu (EPH) EP
Energy, která připravuje u Chomutova a Moldavy dva velké větrné parky, oba s instalovaným výkonem 60
megawattů. To je téměř polovina výkonu dosud postavených elektráren. Dokud nebude zákon hotový, nechce
EP Energy budoucnost projektů komentovat. „Nicméně rychlé a nepředvídané zásahy do pravidel se negativně
promítají jak do sektoru samotného, tak do cen pro spotřebitele. Ti ve finále nesou náklady na investice, včetně
těch zmařených,“ říká mluvčí EPH Daniel Častvaj. Náklady na přípravu jednoho takto velkého projektu odhadují
experti na desítky milionů korun.
Některé firmy se projektů zbavují. Například developerská společnost Hochtief Development Czech
Republic prodala projekt na výstavbu větrného parku v Krušných horách firmě Synergion. Důvody
nekomentovala. Nový vlastník ale uvedl, že za připravovaných podmínek nemá park ekonomický smysl.
Synergion však doufá, že se podmínky ještě můžou změnit.
Pokračování byznys str. 5
Ministr Kuba udělal větrným parkům čáru přes rozpočet. Chce zastavit dotace
Dokončení ze str. 1
Snaha o rychlé zastavení prudce stoupajících nákladů na podporu obnovitelných zdrojů energie v posledním
roce vedla k velké nejistotě mezi investory. V loňském roce byl přijat zákon, který měl obnovitelné zdroje zapojit
do tržního prostředí. Následně státní energetická koncepce hovořila o zastavení podpory pro nové obnovitelné
zdroje od roku 2015. Teď se stopka pro nové elektrárny plánuje už od příštího roku. U větrných elektráren
ovšem jen příprava projektů trvá šest a více let.
„Kvůli této nejistotě před měsícem dva zahraniční investoři ukončili jednání o majetkovém vstupu do
několika projektů českých společností,“ řekl Štěpán Chalupa, předseda České společnosti pro větrnou energii.
Dalších deset zahraničních investorů má zatím podíly v připravovaných projektech, které zahrnují jeden až pět
větrných agregátů.
„Většina zahraničních společností přichází do větrné energetiky z Německa, kde je tento sektor druhý
nejsilnější po automobilovém průmyslu. Přístup české vlády se nepochybně rozkřikne také mimo toto odvětví, a
tak poškodí obraz země jako vhodného cíle pro zahraniční investice,“ dodal Chalupa.
názory str. 17
***
Kontroly zelených elektráren
Už existující zelené elektrárny chce ministerstvo průmyslu po deseti letech od uvedení do provozu otestovat,
jestli ještě mají nárok na podporu. Pokud se prokáže, že se původní investice majitelům už vrátily, o cenové
zvýhodnění při výkupu elektřiny přijdou. Kontroly se mají týkat projektů, jejichž tržby za poslední tři roky
36
přesáhnou 7,5 milionu korun. To zasáhne například většinu větrných elektráren. Domácí střešní solární
elektrárny tento práh nepřekročí a kontrole se vyhnou.
Foto autor| Koláž E15
ekolist.cz
Boj proti vymírání včel se v Evropě odkládá: zákaz pesticidů neprošel
22.3.2013
ekolist.cz
mmo
str. 0 Zpravodajství
HK ČR
Média v posledních letech vcelku pravidelně informují o vymírání včelstev. Evropský úřad pro bezpečnost
potravin zjistil, že tři běžně používané pesticidy mají negativní vliv na populace včel. Na základě toho Evropská
komise předložila návrh na zákaz pesticidů, které tomuto hmyzu škodí. V pátek 15. 3. však ustoupila tlaku
zástupců členských zemí a zákaz odložila až na konec roku 2014. Podle ochránců přírody přitom hrozí včelám
chemický Armagedon.
Evropská veřejnost se odsunutím zákazu může cítit dotčená. Petici za lepší ochranu včel podepsalo na 2,5
milionů Evropanů. Podle průzkumů veřejného mínění je pro zákaz pesticidů, které ohrožují včely, 71 procent
Britů. Zástupci Velké Británie však patřili mezi ty, kteří se proti předkládanému zákazu postavili. Stejně jako
další třetina zemí EU.
„Všeobecný úmysl je zákaz vydat, ale jsou různé pohledy na to, čeho všeho se má zákaz týkat,“ říká Frédéric
Vincent, mluvčí evropského komisaře pro zdraví a spotřebitelskou politiku Tonio Borg. „Záleží totiž na typu
rostlin, sezóně, způsobu použití pesticidů a dalších okolnostech.“
Podle informací serveru EurActiv bude nový návrh chtít zákaz od 31. prosince 2014 s tím, že by se týkal jen
používání pesticidů u jednoletých rostlin v období leden až červenec. Zákaz by se týkal jak zemědělců, tak
zahrádkářů.
Experti členských zemích však ze zákazu vyjmuli lilek, rajčata a brambory, naopak do seznamu rostlin, na které
se nebude moci pesticid s neonicitinoidy použít, přidali navíc jedlé kaštany a lískové ořechy.
Líbí se Vám Ekolist? Je jednoduché mu přispět.
Na základě těchto a dalších úprav původního záměru se například Portugalsko, Malta a Slovinsko zřejmě přidají
k těm zemím, které zákaz podporují. K přijetí zákazu je potřeba dvoutřetinová většina. Pokud se k nim přidá i
váhající Německo, zákaz projde.
Ochránci přírody oddalování zákazu pesticidu vidí jako velký problém. „Byl to soudný den a Evropa měla
možnost volby,“ říká šéf kampaní organizace Avaaz Ian Keith k pátečnímu rozhodnutí. Podle něho mělo být
rozhodování jasné. Evropa měla pesticidy zakázat a hodit tak včelám pomyslné záchranné lano. „Místo toho je
vystavíme chemickému Armagedonu,“ komentuje páteční výsledek.
Podle něho se politici zachovali v rozporu se základními hodnotami Evropské unie, kam patří i princip
předběžné opatrnosti, který velí přijmout opatření, jakmile se objeví pochybnosti o ekologické či zdravotní
nezávadnosti.
Už v době přípravy zákazu pesticidů se ozvala německá společnost Bayer, jeden z největších výrobců pesticidů,
která návrh zákazu označila za drakonický. Podle ní by neuvážený zákaz mohl ohrozit konkurenceschopnost
evropského zemědělství a mohl by v konečném důsledku vést k vyšším cenám potravin.
URL| http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpr...evrope-odklada-zakaz-pesticidu-neprosel
37
Stanislav Štýs: O rekultivaci těžebních ploch
22.3.2013
ekolist.cz
Stanislav Štýs
str. 0 Názory
HK ČR
Rozhovor s Stanislavem Štýsem vedla Klára Pirochová.
Jakými projekty se aktuálně zabývá společnost ECOCONSULT PONS, jejímž jste jednatelem?
Kdybychom měli probrat všechno, bylo by to dlouhé povídání. Poslední dobou je akční rádius aktivit našeho
konzultingu orientován nejen na rekultivační tematiku, spjatou s těžebními oblastmi, ale na řadu dalších
environmentálních témat. V současné době spolupracuji na nových územních plánech měst Manětín a
Postoloprty, které musí být posuzovány i z hledisek vlivů na životní prostředí, únosnou kapacitu a udržitelný
rozvoj území. Pro Krajský úřad jsem znalecky hodnotil problematiku likvidace známých „ostravských kalů“ v
Čížkovické cementárně, a tuto tematiku, která není jen odborným, ale i společensky ožehavým problémem,
jsem zpracoval do podoby odborné eseje.. S produkcí připravujeme dokončení filmového krátkometrážního
dokumentu s těžebně rekultivační tematikou, značná část aktivit je orientována na supervizní činnost pro
Ministerstvo financí při realizaci části státem placených rekultivací. A přitom všem mi hodně času zabírá
přednášení na odborných konferencích a seminářích a rekultivačně orientovaná osvětová publicistika.
Máte přehled o tom, které oblasti Mostecka se plánují rekultivovat v budoucnu a jakými způsoby?
Samozřejmě. To je jádrem mého dlouhodobého působení v této velmi specifické odborné sféře. V Mostecké
pánvi je těžba velkoplošná a dlouhodobá. Ani rekultivace se proto nedá řešit náhodně případ od případu. Mohla
by z toho nakonec vzniknout surrealistická mozaika. Již od šedesátých let minulého století jsou v této oblasti
zpracovávány perspektivní plány rekultivací, nazývanými Generely rekultivace. Sám jsem měl jedinečnou
příležitost v létech 1958 až 1960 první z nich, jako hlavní projektant, koncipovat. Byl prvním na světě a vzorem
pro řadu států. Společenské nároky na využívání krajiny se však vyvíjejí, a proto dochází i k upřesňování těchto
generelů. V minulosti byly přednostní požadavky na zemědělskou rekultivaci, nyní se klade větší důraz na
ekologickou a volnočasovou motivaci. A tomu více vyhovují lesy, parky, hřiště a vodní plochy.
{_:FotkaR:2374929:Schematické
rekultivačních způsobů}
znázornění
způsobů
rekultivace,
které
dokumentuje
pestrost
Do roku 2010 bylo v Mostecké pánvi rozpracováno a dokončeno 15 762 hektarů, z toho 3 346 hektarů
zemědělských, 7 493 hektarů lesnických, 905 hektarů vodních ploch a přes 4 tisíce hektarů ostatních druhů
rekultivace.
V časovém horizontu do ukončení těžby je plánována rekultivace na všech těžbou dotčených pozemcích, což
představuje asi 26 tisíc hektarů. Z toho by mělo být 40 % lesnických, 20 % zemědělských, 16 % hydrologických
a 24 % ostatních. V této kategorii je i část výsypek ponechávaných přirozenému přírodnímu vývoji. Pro
dokreslení tohoto rozsahu jen tolik, že do roku 2010 bylo v Mostecké pánvi v rámci lesnických rekultivací
vysázeno 45,6 milionů stromečků, a do ukončení rekultivací by to mělo být celkem 80 milionů. A to musí být
každá sazenice, než se stane soběstačným stromkem či keřem, v následných létech nejméně desetkrát
okopána, ožínána a chráněna před zvěří.
Způsoby rekultivací tvoří samozřejmě mnohem širší škálu. Ta odpovídá požadavkům ekologické stability,
zdravotní nezávadnosti, požadavkům na udržitelný sociální a hospodářský rozvoj a na vytvoření podmínek pro
soudržnost obyvatel.
Co říkáte tzv. uhelné safari? Těší Vás zájem veřejnosti o oblast uhelných dolů a problematiku rekultivace?
Není to jen úspěšný marketinkový tah. Za situace, kdy dala určitá část naší veřejnosti uhlí, těžbu a hornictví „do
klatby“, se jedná o nesmírně potřebnou osvětu. Ta názorně prokazuje, že hnědouhelný lom není vstupem do
pekla, ale řádným důlním pracovištěm, že horníci nejen krajinu boří, ale s pomocí rekultivací i úspěšně tvoří.
Původní krajina bažin a močálů, následně pak krajina čistě zemědělská, tak díky rekultivaci dostává zcela novou
tvářnost, její Genius loci se postupně mění a směřuje k rekreační oblasti vybavené turisticky atraktivním
38
zázemím Krušných hor a Českého středohoří, vysokým podílem lesů, parků a sportovišť, a v neposlední řadě i
významným podílem rekreačně atraktivních vodních ploch.
Negativní vnímání podkrušnohorské krajiny je stále živeno sice malou, ale silně slyšenou menšinou části
publicistů, umělců, ale i z řad ekologistických aktivit. Každoročně doprovázím desítky skupin návštěvníků, kteří
chtějí vidět naši krajinu na vlastní oči. A víte, co je zajímavé? Za půl století toho nevyužila ani jedna skupina
ekologistů, přestože jsem je k tomu mnohokrát vybízel.
A ještě jeden ukázkový příklad. Nedávno vydalo duchcovské nakladatelství Kapucín publikaci „Slunce, seno a
pár šachet“. Za situace, kdy v okolí Duchcova jsou stovky hektarů úspěšných rekultivací, si po prolistování
připadám jako Alenka v říši pekla. Básnířka V. P. v básni Uhlí vidí „rypadlo jako obludný fantom, který funí, je v
oblacích prachu, chtivostí hučí a řve, hltavě polyká, skřek dravce přehluší, co krouží nad hlavou...“. Dozvíme se
tam i, že „Země? Není. Konec snění! Smrt a víra. Černá díra...“.
Takovýchto příkladů nihilistického vnímání objektivní reality, které stimulují negativní image podkrušnohorské
krajiny, lze uvést celou řadu. A právě v těchto souvislostech lze jak uhelné safari, tak další akce orientované na
poznání nové rekultivační krajiny (včetně možnosti porovnání fotek ve dvojicích „předtím a dnes“), jen vítat. Kdo
nevěří, ať tam běží.
V poslední době se rozmáhají rychle rostoucí dřeviny, jako je např. paulovnie. Jak perspektivní je podle Vás
jejich využití při rekultivaci krajiny?
Obecně vzato, všechny druhy rychle rostoucích dřevin, zvláště takových, které mají nejrychlejší růst v mládí,
mohou být řazeny mezi potenciální zdroje ekologicky vhodného a levného paliva. Jejich hlavní výhodou je, že v
konečné bilanci nezatěžují ovzduší emisemi CO2, což je ve srovnání s fosilními palivy výhodou. Často však
enormně vyčerpávají půdu. S japonským topolem, křížencem topolu černého s topolem Maximowiczovým, při
rekultivaci dobré zkušenosti nejsou. Pro žádoucí tvorbu dřevní biomasy vyžaduje vodou dobře zásobené a
úrodné půdy. A takové je vhodnější využít pro zemědělskou produkci. O topolech se navíc ví, že jsou
producentem nenasyceného uhlovodíku isoprenu, který se podílí na tvorbě ekologicky škodlivého přízemního
ozónu.
O paulovnii plstnaté se uvádí, že isopren nesyntetizuje, což by mohlo být její výhodou. Další výhodou je, že je
vybavena velmi produktivním typem fotosyntézy, podobně jako kukuřice, což je příčinou rychlého růstu. Také se
uvádí, že dobře roste i na sušších a dusíkem chudých půdách. Před doporučením širokého uplatnění této
dřeviny v rozsáhlých plantážích bych však byl zatím velmi opatrný. Její domovinou je jihovýchodní Čína, která
disponuje výbornými stanovištními poměry. Viděl jsem tam topolové plantáže, s trojnásobným přírůstkem ve
srovnání s našimi. Nejdříve by se muselo nejen teoreticky, ale i prakticky prokázat, jakých parametrů tvorby
dřevní hmoty paulovnie dosahuje v našich podmínkách. A navíc, zda by se nemohla tato nepůvodní
introdukovaná dřevina projevit v naší přírodě jako „agresor“. Vím, že je propagována irským šlechtitelem.
Nezapomeňme však, že naše klimatické podmínky nejsou ovlivňovány teplým Golfským proudem a vysokou
vzdušnou vlhkostí. Tamní klima je celoročně vyrovnané, mráz je výjimkou. Nejsem proti dlouhodobě ověřené
introdukci dřevin, která není v rozporu s dynamickými procesy přírody. Uplatnění paulovnie jako zdroje
energetické biomasy by však mělo být před větším uplatňováním v našich podmínkách po všech stránkách
řádně prověřeno.
V rámci rekultivací se, pokud vím, paulovnie jako energetická dřevina nezkoušela. Po špatných zkušenostech s
topoly a šťovíkem jsem však v tomto případě skeptický. A využití paulovnie jako rekultivačně vhodné dřeviny
považuji za zcela nevýhodné. V tomto případě máme dlouhodobě ověřeno, že rekultivační sortiment dřevin se
musí opírat o naše domácí druhy, které odpovídají dané fytogeografické zonalitě.
Četla jsem o Vaší rozkradené výstavě, kterou tvořily dvojice srovnávacích fotografií podkrušnohorské krajiny při
těžbě a následně po rekultivaci. Sehnal jste nějakou podporu, bude možné výstavu obnovit?
Výstavní soubor 220 velkoplošných dokumentárních fotografií jsem pořídil proto, abych dokumentoval průběh a
výsledky rekultivací. Když totiž na Mostecko přijedete, tak si zrekultivovaných území vůbec nepovšimnete. Jsou
od normální krajiny k nerozeznání. A nejde jen o návštěvníky, ale i o místní. Starší generace již zapomněla, jak
to před rekultivací vypadalo, a mladí to pochopitelně nemohli vidět, takže chodí kolem nových lesů, polí, vinic a
lesoparků založených na výsypkách v domnění, že to s těžbou a rekultivací nemá nic společného. Každého
však v naší oblasti zaujme hlavně to, co je pro oko nenormální. Krajina dosud činných lomů a výsypek. Zhruba
před dvaceti léty jsem se proto rozhodl, z mého bohatého fotoarchivu vytvořit putovní výstavu s názvem
39
„Proměny měsíční krajiny v srdci Evropy“. Měla celkem 35 samostatných expozic v Česku, Německu, Rakousku
a v Holandsku. Nebylo to vůbec jednoduché, stálo mě to spoustu času a prostředků. Zhlédlo ji celkem přes 70
tisíc návštěvníků.
Celý výstavní soubor jsem v čase mezi výstavami měl uskladněný v depozitáři. Nedávno jsem byl osloven
vedením Ústeckého kraje, abych výstavu instaloval v budově Krajského úřadu. A při přípravě jsem zjistil, že se
do depozitáře někdo vloupal. Zmizela sice jen menší část foto-obrazů, zloději si však odvezli velmi cennou
instalační výstavní techniku z masivního hliníku, která umožňovala operativně instalaci výstavy v takovém
architektonicky variabilním uspořádání, které odpovídalo různému výstavnímu prostoru. Dosud jsem se z této
krádeže nevzpamatoval, takže zbylé obrazy leží v balících v náhradním depozitáři. Až nyní jsem byl opět
osloven Krajským úřadem s návrhem výstavu instalovat jako ústeckou prezentaci v bruselské budově
Evropského parlamentu, s termínem vernisáže 17. září 2013.
Jste aktivním členem mosteckého ROTARY Clubu. Můžete nás seznámit s charakterem této organizace?
Jakými projekty se aktuálně zabýváte? A jak souvisí rekultivace s rotariánstvím?
Šíří těchto dotazů jste mi doslova vyrazila dech. Nebude jednoduché na ně ve stručnosti uspokojivě odpovědět.
Alespoň se pokusím.
Jako většina lidí u nás jsem měl o rotariánech mlhavou představu, a mlha skrývá mnohé obavy a nebezpečí.
Proto i dnes bývá rotariánské hnutí v široké veřejnosti velkou neznámou, která má u nezasvěcených blízko k
polo-tajným svobodným zednářům. Rotariáni si však za to mohou také sami, protože o své činnosti ze
skromnosti málo informují. Říká se, že i Pán Bůh vymyslel zvony, aby mohl být slyšen.
Rotariánské hnutí vzniklo v roce 1905 v Americe s cílem sdružovat občany, kteří mají snahu víc dávat než brát a
pokoušet se kultivovat obec a mezilidské vztahy. Dnes působí rotariánské hnutí ve třiceti tisících klubech a má
1,2 milionu členů ve 189 státech, s výjimkou diktatur. Jedním z nich je ROTARY KLUB v Mostě, který je jediným
v Ústeckém kraji. Vznikl v roce 1996 a sdružuje členy nejen z Mostu, ale i z Litvínova, Teplic, Ústí nad Labem a
Litoměřic. Málo se ví, že členství v ROTARY klubech je podmíněno profesní pestrostí, která umožňuje každý z
problémů posuzovat mnohostranně. Jen v Mosteckém klubu je zastoupeno 20 profesí. Vedle klasických oborů
mezi sebou máme např. i hokejistu mistra světa, archeologa, poslance, lékaře zástupce finančnictví, školství,
duchovního ... a řadu dalších.
Vedle mnoho-oborové členské struktury platí především to, že činnost rotariánů je důsledně nadstranická,
nevládní a nezisková. Programovou osou je kultivace mezilidských vztahů, hospodářství a mezinárodního
porozumění. Scházíme se týdně a mezi sebe zveme navíc významné osobnosti. Představitele samosprávy a
politiky, akademické obce, kapitány průmyslu. A to nejen naše, ale i zahraniční. Obohacuje to obě strany.
Pyšníme se tím, že náš klub navštívil i prezident Václav Havel, který byl mimochodem nositelem světového
rotariánského vyznamenání. V těchto diskuzích samozřejmě kultivujeme i sebe.
Vyjádřením naší činnosti jsou desítky projektů, které mostecký ROTARY KLUB dosud realizoval. Z humanitárně
orientovaných to byly např. zakoupení osobního auta mostecké charitě, pomoc kojeneckým ústavům v Mostě a
v Teplicích, ústavu sociální péče v Nové Vsi v Horách, opravy škol a pečovatelských domů v Děčíně, Terezíně a
v Českých Kopistech po povodni v roce 2002, rekonstrukce kuchyní v mosteckém dětském domově a v
Oseckém klášteře, vybavení chráněných dílen v Meziboří. Dlouhodobě řešíme stavební obnovu nejstarší
památky Mostecka, kostela sv. Jakuba v Bedřichově Světci. Pomáháme potřebným i v zahraničí, a sice finanční
pomocí postiženým hurikánem Katrina v USA a katastrofálním zemětřesením v Japonsku. Do roku 2011 to
dělalo z našeho klubu nemalých 7,2 milionu Kč. Prostřednictvím části členských příspěvků se navíc významně
podílíme na všech humanitárních projektech ROTARY International, z nichž největším je projekt Polio Plus.
Jeho cílem je celosvětové vymýcení dětské obrny. Od roku 1996 přispěli mostečtí rotariáni na evropské a
celosvětové projekty navíc příspěvkem ve výši 2 mil. korun.
A nakonec bych měl vysvětlit, jak souvisí moje rekultivační profesní orientace s rotariánstvím. Tak především,
každá aktivita profesionálů má i občanský rozměr. Rekultivace devastovaných území není výjimkou. Je nejen
tvorbou nových „lesů, vod a strání“, ale i kultivací životního prostředí společenství obyvatel, což významně
ovlivňuje i bonitu životní úrovně. Má proto i významně humanitární náboj. Jako rotarián mám možnost s
rekultivační tematikou seznamovat ostatní členy, a to nejen mostecké, ale i v rámci československého ROTARY
distriktu. A protože se v našem klubu každoročně vystřídají i desítky hostů, mám možnost informovat i je. To
rozšiřuje objektivní poznatky o rekultivaci a kladně se odráží v potřebné změně zakořeněného negativního
image „černého Mostecka“, které odrazuje potenciální investory jako tvůrce pracovních příležitostí. A to je
40
nesmírně důležité za situace, kdy se zde nezaměstnanost dlouhodobě pohybuje mezi patnácti až dvaceti
procenty. Ta plodí situaci, kdy zde mladí ani staří nenacházejí práci, kdy přibývá spoluobčanů, žijících životním
stylem nezaměstnaných – se všemi negativními důsledky. Hlavní snahou mosteckých rotariánů je tuto situaci
měnit. Nejen v rámci ROTARY klubu, ale i prostřednictvím rotariánů v rámci jejich profesí a ostatních
společenských organizací. Není v těchto souvislostech náhodou, že mostecký rotarián je předsedou Okresní
hospodářské komory, že několik mosteckých rotariánů aktivně působí v rámci Hospodářské a sociální rady
Mostecka, kde jako rekultivátor zastávám funkci předsedy sekce životního prostředí.
URL| http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazo...slav-stys-o-rekultivaci-tezebnich-ploch
eprofil.cz
Zpráva Accenture Technology Vision 2013 předpovídá dopady IT trendů
na podnikání
22.3.2013
eprofil.cz
HK ČR
str. 0
Praha – 22. března 2013 – Z nejnovější studie společnosti Accenture s názvem Technology Vision 2013
jednoznačně vyplývá, že firmy, které sledují, přijímají a aktivně využívají nejnovější IT trendy, dokáží lépe
reagovat na obchodní příležitosti a získávají tak náskok před svou konkurencí.
Firmy, které jsou zvyklé využívat moderní informační technologie, obvykle poměrně dynamicky upravují své
vnitřní mechanismy a vylepšují pravidla svého fungování, což dále zvyšuje jejich schopnost reakce a tím i
konkurenceschopnost. Již dnes existují softwarové nástroje, které mají potenciál změnit způsob obchodování
jakékoli společnosti nebo dokonce i její zaměření.
„Společnosti, zejména pak jejich vedoucí management, potřebují technologie k tomu, aby prohloubily vztahy se
zákazníky a podpořily vlastní růst a ziskovost. Zpráva Technology Vision popisuje nové technologie z pohledu
jejich dostupnosti pro dosažení těchto cílů. Je pak na nejvyšších představitelích společností, zda potenciál
nových IT technologií, který popisujeme, využijí a nastartují svůj růst s novými trendy,“ řekl Marek Dobsa (foto),
výkonný ředitel technologické platformy českého zastoupení společnosti Accenture.
Report Technology Vision 2013 přináší náhled do budoucnosti korporátního IT. Jde například o využití
sociálních sítí nebo videokonferenčních nástrojů a způsobu, jakým mohou přinést vyšší produktivitu
zaměstnanců.
„Využití nových IT trendů se začne významně projevovat v míře úspěchu společností. Nové IT technologie
společnostem přináší efektivní optimalizaci jejich podnikání, nové příležitosti, posílení loajality zákazníků a lepší
obchodní výsledky,“ dodal Marek Dobsa.
Podle reportu Accenture dále předpokládá, že do roku 2016 společnosti 14 % celkových nákladů na IT produkty
a služby investují do cloud computingu. Více důležitá je ale předpověď, že v roce 2016 budou tvořit náklady na
cloudové technologie 46 % veškerých nových výdajů společností.
Report dále upozorňuje na vzrůstající význam řízení bezpečnosti IT a doporučuje společnostem, aby byly v této
oblasti aktivní. S nárůstem technologií, mobilních zařízení i počtu zaměstnanců společnosti je potřeba mnohem
více sledovat rizika spojená s kybernetickými útoky na síťovou infrastrukturu a data, která obsahuje. Je potřeba
být chytřejší a vždy o krok před nepřáteli. Způsoby ochrany podnikového IT je nutné vždy volit tak, aby
odpovídaly úrovni hrozby.
URL| http://www.eprofil.cz/?p=17169
41
euportal.cz
Alena Vitásková: Zastavme podporu obnovitelných zdrojů
22.3.2013
euportal.cz
Alena Vitásková
str. 0 Ekonomika
HK ČR
Elektrická energie vyrobená přeměnou z obnovitelných zdrojů není v současné době konkurenceschopná
elektrické energii vyrobené z konvenčních zdrojů.
Cíle 13,5 % podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě elektřiny, kterého má být v roce 2020 dosaženo,
dosáhneme již v roce 2013, o sedm let dříve. Z pozitivních reakcí odběratelů jak z řad firem, tak i z domácností
je patrno, jak velkou podporu návrh Energetického regulačního úřadu má.
Výše podpory obnovitelných zdrojů vážně ohrožuje konkurenceschopnost českých firem.
Obnovitelné zdroje energie (OZE) jsou přírodní energetické zdroje, které mají schopnost částečné nebo
úplné obnovy. U nás mezi ně řadíme energii sluneční, větrnou, geotermální, vodní, dále pak biologicky
rozložitelný odpad, biomasu, bioplyn, skládkový plyn a kalový plyn z čističek odpadních vod. Elektrická energie
vyrobená přeměnou z obnovitelných zdrojů není v současné době konkurenceschopná elektrické energii
vyrobené z konvenčních zdrojů. Z důvodu podpory rozvoje výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů je tato
elektřina podporována tak, aby se cenově vyrovnala tržní ceně elektřiny.
Počátky podpory
Počátky podpory obnovitelných zdrojů v České republice se datují od roku 2002, ještě před platností
zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře využívání obnovitelných zdrojů. Tehdy Energetický regulační úřad vyhlásil
výkupní ceny pro jednotlivé kategorie OZE prostřednictvím cenového rozhodnutí. Tato podpora však pro
fotovoltaické elektrárny neměla významný stimulační efekt. Až do konce roku 2003 Energetický regulační úřad
vydal pouze dvě licence na výrobu elektřiny ze slunečních elektráren, v následujícím roce dalších šest.
Změna přišla v roce 2005, kdy byl přijat zákon č. 180/2005 Sb. o podpoře využívání obnovitelných
zdrojů. Tento zákon je možno nazvat přelomový, neboť poprvé umožnil nastavit investorům takové podmínky,
aby se výstavba výroben OZE mohla začít rozvíjet. Hlavními cíli zákona bylo dosažení osmiprocentního podílu
výroby elektřiny z OZE na celkové spotřebě ČR. V tuto dobu byly všechny prováděcí předpisy k výše
zmíněnému zákonu nastaveny tak, aby tento rozvoj co nejvíce podpořily. Bohužel už méně se pohlíželo na to,
jak případný rozvoj regulovat či dokonce zastavit. Za jediný a naprosto nedostatečný „brzdící“ prvek je možné
považovat pouze možnost stanovit pokles výkupních cen meziročně o maximálně 5 %.
V roce 2006 mělo udělenu licenci dvanáct fotovoltaických elektráren, v roce 2007 jich bylo celkem 28. V
dalším roce sice byl zaznamenán mírný nárůst počtu licencí na výrobu elektřiny na celkově 249 solárních
elektráren, ale v následujících letech nastal v počtu vydaných licencí pro fotovoltaické výrobny obrovský nárůst.
Toto bylo způsobeno narůstajícím nesouladem mezi prudce klesající cenou fotovoltaických panelů a výkupní
cenou, která mohla ze zákona meziročně poklesnout pro nové zdroje pouze o 5 %, což se projevilo pro
instalace do 30 kW pro rok 2009 ve výši výkupní ceny 12,89 Kč/MWh a 12,25 Kč/ MWh pro rok 2010.
Raketový nárůst fotovoltaických elektráren
Začátkem roku 2009 se počet slunečních elektráren pohyboval řádově v tisících (celkový instalovaný
výkon 463 MW), k 1. lednu 2010 se zvýšil počet fotovoltaických výroben na 6032 (celkový instalovaný výkon 1
820 MW), k 1. lednu 2011 na 12 861 provozoven a k 1. lednu 2012 dosáhl na základě údajů o vydaných
licencích na výrobu elektřiny počet provozoven fotovoltaické energie počtu 13 019.
V roce 2010 došlo k několika dílčím novelám zákona č. 180/2005 Sb., které ve svém dopadu omezily
rozvoj fotovoltaických elektráren. Zákon č. 137/2010 Sb. s účinností od 20. května 2010 umožnil meziroční
pokles výkupních cen o více než 5 % a úřad tohoto využil pro stanovení výkupních cen pro rok 2011, kdy snížil
výkupní cenu pro fotovoltaické elektrárny až o 55 %. V tu dobu zavedl ERÚ také podrobnější kategorizaci
42
fotovoltaických elektráren podle instalovaného výkonu s tím, že vyšší instalace jsou realizovány za nižších
měrných investičních nákladů.
Pro rok 2011 tedy byla výše výkupní ceny pro nové instalace v kategorii nad 100 kW stanovena ve výši
5,50 Kč/ MWh, pro instalace 30– 100 kW ve výši 5,90 Kč/ MWh a pro instalace do 30 kW ve výši 7,50 Kč/MWh.
Poprvé byl použit funkční brzdný systém, bohužel pozdě. O korekci vysoké výkupní ceny pro FVE v letech
2009– 2010 se zákonodárci pokusili zákonem č. 402/2010 Sb. s účinností od 1. ledna 2011, který zavedl odvod
elektřiny ze slunečního záření po dobu tří let ve výši 26 % pro zdroje uvedené do provozu v letech 2009 a 2010
a dále vícezdrojové financování podpory z prostředků státního rozpočtu.
Čtěte také:
Slovníček evropských levicových pojmů - 11. Obnovitelné zdroje energie
Největší polistopadové zvětšení cen elektřiny má na svědomí Kalousek, ČSSD a Evropská unie
Zelení nás chtějí fotovoltaickou sluneční energií ožebračit. Zaplatí za nás elektřinu?
Klaus: Ekonomie nic jako obnovitelné zdroje nezná. Za fotovoltaiku zaplatíme
Solární tunelování. To není vědecký pojem, ale praxe novodobé mafie
Solární elektrárny? Zase si někdo pod dohledem státu namastil kapsu
„Zelené" dotace? Za takové zákony by mělo být vězení
Kolik nás bude stát globální oteplování?
Zákon č. 330/2010 Sb. pak s účinností od 1. ledna 2011 definoval podporu pouze pro zdroje připojené
do elektrizační soustavy ČR, čímž byly vyloučeny z podpory ostrovní systémy, a dále, že v případě elektřiny
vyrobené využitím energie slunečního záření se podpora vztahuje pouze na elektřinu vyrobenou ve výrobně
elektřiny s instalovaným výkonem výrobny do 30 kW, která je umístěna na střešní konstrukci nebo na obvodové
zdi jedné budovy spojené se zemí pevným základem evidované v katastru, a to s účinností až od 1. března
2011. Tímto posledním ustanovením byly vyloučeny z podpory pozemní FVE instalace a instalace o vyšším
výkonu. V roce 2012 činí finanční podpora pro podporu obnovených zdrojů částku 38,4 mld. Částka 24 mld. Kč
z ní pak patří podpoře FVE. Tyto podpory budeme pak platit dalších dvacet let.
Nová politika ERÚ
Obrat v přístupu Energetického regulačního úřadu k podpoře obnovitelných zdrojů nastal se změnou
vedení v srpnu 2011. ERÚ upozorňuje na nekontrolovatelný nárůst obnovitelných zdrojů energie, který ohrožuje
konkurenci českých firem a může působit jako rozbuška, která naruší sociální smír v České republice. Primární
náklad na obnovitelné zdroje vyvolává sekundární potřebu investic do přenosové soustavy a tyto následně
vynucené investice v řádech miliard korun uhradí všichni spotřebitelé v cenách energií.
V současné době veškerá podpora podpory obnovitelných zdrojů je směřována do podpory výroby
elektřiny. Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů tvořila v roce 2011 v ČR 10,55 % na hrubé spotřebě elektřiny.
Meziroční nárůst podílu se pohybuje mezi 1,5–2,2 %. Cíle 13,5 % podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě
elektřiny, kterého má být v roce 2020 dosaženo, tedy dosáhneme již v roce 2013, o sedm let dříve.
Další vývoj legislativy upravující podporu obnovitelných zdrojů nastal v loňském roce. Nový „vylepšený
zákon“ byl Poslaneckou sněmovnou postoupen 13. 12. 2011 Senátu. Ani tento návrh však nereflektoval
upozornění ERÚ.
Následně jej senát vrátil zpět Poslanecké sněmovně s relativně zásadními pozměňovacími návrhy.
Návrh zákona v této pozměněné podobě dne 31. 1. 2012 Poslanecká sněmovna schválila. Tento zákon byl
zaslán k podpisu prezidentu ČR Václavu Klausovi. Pan prezident při vědomí negativních dopadů na firmy i
občany ČR návrh zákona vetoval a vyzval zákonodárce k jeho přepracování tak, aby neohrožoval zájmy
spotřebitelů energií v České republice.
43
Tři varianty vývoje
V tomto čase Energetický regulační úřad upozornil jak české zákonodárce v dopise zaslaném všem
poslancům obou komor Parlamentu ČR, tak i veřejnost prostřednictvím tiskové konference, konané dne 26.
dubna 2012, na negativní vývoj v oblasti obnovitelných zdrojů. Na tiskové konferenci byly zveřejněny výsledky
analýz předpokládaného vývoje podpory obnovitelných zdrojů v kontextu tří variant možných scénářů vývoje: 1.
zastavení finanční podpory v roce 2014, kdy zastavením finanční podpory pro nově budované zdroje od roku
2014 by činil budoucí závazek do roku 2034 včetně již zaplacených vícenákladů 874,3 mld. Kč, a to bez nově
podporovaných druhů; 2. zastavení finanční podpory pro nové zdroje až od roku 2020 bez nově podporovaných
druhů, by budoucí závazek do roku 2034 činil včetně již zaplacených vícenákladů 1 071,7 mld. Kč; 3. zastavení
finanční podpory pro nově budované zdroje od roku 2020 s nově podporovanými druhy (biometan, biokapaliny,
biomasa teplo), kdy by budoucí závazek do roku 2040 činil včetně již zaplacených vícenákladů 1 492 mld. Kč. Z
pozitivních reakcí odběratelů jak z řad firem, tak i z domácností, které úřad dostává, je patrno, jak velkou
podporu návrh Energetického regulačního úřadu má.
Dne 9. května 2012 bylo Poslaneckou sněmovnou přehlasováno prezidentovo veto, a tím schválen
zákon o podporovaných zdrojích energie č. 165/2012 Sb. Nový zákon neumožňuje pozastavit finanční podporu
nově instalovaným zdrojům od roku 2014, a to i když Česká republika dosáhne 13,5 % podílu výroby elektrické
energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě elektřiny. Nový zákon dále rozšiřuje podporované
zdroje energie o další druhy (biometan, biokapaliny, podpora tepla z obnovitelných zdrojů). Především kvůli
výrazným finančním dopadům do cen pro konečného zákazníka Energetický regulační úřad jednoznačně
nedoporučoval rozšíření podporovaných zdrojů o tyto další druhy, zvláště pak v oblasti podpory elektřiny, ve
které dosáhneme cíle 13,5 % již v roce 2013.
Energetický regulační úřad respektuje přijatou legislativu a pracuje na prováděcích předpisech.
Nicméně Energetický regulační úřad jako nezávislý regulátor se po schválení nového zákona o podpoře
obnovitelných zdrojů obrátil na gestora zákona (MPO), aby připravil jeho novelu, která by umožňovala ERÚ
zastavit podporu nově instalovaných zdrojů od roku 2014 a rovněž zabránila rozšiřování spektra podporovaných
zdrojů energie o další.
V této snaze je úřad veden následujícími skutečnostmi: ČR se zavázala do roku 2020 dosáhnout 13,5 %
podílu výroby z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie. Národní akční plán, který upravuje postup,
jak tohoto cíle dosáhnout, je rozdělen do tří kategorií: teplo (63 %), elektřina (21 %) a doprava (16 %). V
současné době je podporována pouze výroba elektřiny. V novém zákonu pak i teplo z obnovitelných zdrojů, ale
velice okrajově.
Podíl výroby elektřiny z OZE v roce 2011 činil už 10,55 % oproti předpokládaným 9,78 %. Predikce
úřadu předpokládá dosažení cíle 13,5 % ve výrobě elektřiny již v roce 2013, tedy o sedm let dříve. Jen v roce
2012 nás tato podpora stála 38,4 mld. Kč. Podporované zdroje mají nárok na podporu indexovanou o 2 % ročně
po dobu průměrně dvacet let. Nicméně nový zákon podporu pro výrobu elektřiny, tedy tu kategorii, kde
dosáhneme cíle o sedm let dříve, ještě rozšířil o další zdroj - biokapaliny.
ERÚ nemá účinný nástroj, jak další rozvoj v podpoře obnovitelných zdrojů regulovat, a v případě
dosažení cíle, finanční podporu pro nové zdroje v reálném čase ukončit. Závěr Energetický regulační úřad je
nezávislý správní úřad pro výkon regulace v energetice. ERÚ zejména chrání oprávněné zájmy zákazníků a
spotřebitelů v energetických odvětvích, prosazuje podporu obnovitelných zdrojů pouze v rozsahu ekonomické
únosnosti ČR, postupuje tak, aby byla zajištěna transparentnost a předvídatelnost výkonu jeho pravomocí a
důrazně upozorňuje na další růst finanční podpory podporovaných zdrojů energie.
Do budoucna je nutno zastavit další nekontrolovatelný růst finančních nákladů na podporu
obnovitelných zdrojů a tím i nárůst cen elektřiny pro konečné spotřebitele z důvodu podpory obnovitelných
zdrojů energie. K tomu všemu je nezbytné upravit příslušnou legislativu. Výše podpory obnovitelných zdrojů
vážně ohrožuje konkurenceschopnost českých firem.
Alena Vitásková, předsedkyně Energetického regulačního úřadu
Newsletter CEP září 2012
44
URL| http://euportal.parlamentnilisty.cz/Ar...tavme-podporu-obnovitelnych-zdroju.aspx
ODS nad propastí. Potápíme se jak Titanic, zní z ODS
24.3.2013
euportal.cz
Lukáš Petřík
str. 0 Politika
HK ČR
Podle europoslance Hynka Fajmona se nad výsledky průzkumu veřejného mínění musí zamyslet vedení ODS.
„Na Kongresu ODS jsem řekl, že příčinou poklesu podpory ODS jsou církevní restituce, důchodová reforma a
zvyšování DPH. Toto dle mého soudu stále platí. Pokud ODS nezmění svou politiku ve vládě, voliči se jí
nevrátí,“ dodal Fajmon.
Občanští demokraté se nadále propadají v podpoře voličů. Ve volebních preferencích propadli pod 10
procent a skončili by až na čtvrtém místě. Co na to modří ptáci?
Podle aktuálního průzkumu STEM by ČSSD měla 25,6 procenta, TOP 09 14,3 procenta a komunisté
11,7 procenta. Preference ODS poklesly na 8,6 procenta, v únoru to bylo ještě 11,6 procenta. Lidovci a SPOZ
by měli shodně 4,4 procenta, Strana zelených 2,6 procenta.
ParlamentníListy.cz se zeptaly politiků ODS, zda pro ně není varující, že TOP 09 má nyní téměř dvakrát
větší podporu než ODS, která se propadla pod 10 procent, v čem dělá ODS chybu a co by měla udělat, aby se
přestala propadat.
Restituce, daně, důchodová reforma
„Měli bychom se méně napadat v médiích, více informovat nejen o tom, co ODS ve vládě dělá a jaké
má další plány, ale vše také konfrontovat s nedávno zveřejněnými plány opozice zvyšovat daně, komplikovat
život podnikatelům a například více zdanit monopoly, což třeba v případě firmy ČEZ znamená v podstatě všem
zvednout náklady na potraviny a domácnost,“ předkládá recept, jak zvýšit podporu ODS ministr zemědělství a
šéf středočeské ODS Petr Bendl.
Podle europoslance Hynka Fajmona se nad výsledky průzkumu veřejného mínění musí zamyslet vedení
ODS. „Na Kongresu ODS jsem řekl, že příčinou poklesu podpory ODS jsou církevní restituce, důchodová
reforma a zvyšování DPH. Toto dle mého soudu stále platí. Pokud ODS nezmění svou politiku ve vládě, voliči
se jí nevrátí,“ dodal Fajmon.
Psali jsme:
Drtivá čísla pro Nečase: ODS u hranice volitelnosti. Kalousek letí nahoru
Co stojí za kritickým propadem ODS? To nám řekli politologové
S ODS to jde z kopce. Přišla prý o třetinu někdejší podpory
Musíme padnout na hubu, abychom mohli povstat, zní z ODS
ODS se řítí do pekla. Pavel Bém a další mají vážné vzkazy pro Nečase
Výprask pro ODS: Opět na polovině procent ČSSD, rudí dýchají na záda
TOP 09 má průšvihy, ale klesá ODS...
Podle poslance Waltera Bartoše musí ODS začít dělat srozumitelnou politiku, která bude založena na
jasných programových zásadách. „Téměř osmileté vládnutí nás zcela pohltilo. Namísto zřetelné a očekávatelné
45
politiky děláme kroky, které jsou zřejmě z velké většiny dílem úředníků na ministerstvech. Vypadá to, jako
bychom už nevěřili tomu, co jsme dříve říkali,“ říká poslanec.
„Je varující, že tak vysoké preference má TOP 09, která v současné době před sebou stále hrne a nemá
vyřešeny problémy na ministerstvu práce. Ta protikorupčně naladěná TOP 09, která se nedokáže vyrovnat s
ICT systémy na úřadech práce a která stále chrání a zaměstnává například trestně stíhaného pana Hojera.
ODS samozřejmě nadále musí pracovat na své očistě a důvěryhodnosti, to bez pochyby. TOP 09 by měla méně
před sebou strkat pana předsedu a schovat ty, kteří způsobili problémy s sKartami a podobně,“ míní poslankyně
Lenka Kohoutová.
Temní síly a Titanic
Místostarosta Prahy 10 Bohumil Zoufalík před časem členské základně ODS rozeslal dopis, ve které ji
burcoval z letargie. „Domnívám se, že naše neustále klesající podpora je logickým důsledkem nesrozumitelné
politiky ODS, kterou dlouhodobě po boku TOP 09 a pod vedením Petra Nečase prosazujeme. Pravicový volič
této politice nerozumí a odklání se od ODS. Jsme ve svých vystoupeních nevěrohodní,“ míní Zoufalík.
„Dobrou ukázkou vlastní autentické politiky byla okamžitá reakce předsedy Nečase na vyjádření ČSSD
o českých živnostnících. Kdyby takto v minulosti dokázal předseda Nečas hájit politiku a program ODS proti
nápadům TOP 09, mohla být dnes ODS lídrem pravice. Pro další směřování bude ODS nucena změnit způsob
politiky. Otázkou je, zda to se současným vedením zvládne, nebo si členové ODS budou muset zvyknout na
myšlenku, že za rok, co zbývá do voleb, můžou přijít i o těch zbývajících několik procent preferencí. Nebudou-li
do té doby za své názory vyloučeni z ODS,“ dodal modrý místostarosta.
„Když jsem o ODS hovořil jako o Titaniku, tak jsem byl Nečasem označen za temnou sílu usilující o jeho
majestát. Následně nechal vyloučit přes tisíc členů ODS, aby ukázal světu, ale především sám sobě, že se
těchto sil nebojí. Přesto následuje další propad preferencí. Doporučil bych předsedovi vyloučit další nejméně
dva tisíce členů ODS, aby si tak udobřil rozzlobené bohy,“ vyzval Zoufalík Nečase.
Bém: Přestaňte vymýšlet pitomosti
Někdejší první místopředseda strany Pavel Bém si myslí, že je to prohra nejen ODS, ale celé vládní
politiky. „Prostě ve špatných dobách nevolíme ty nejšťastnější politické prostředky,“ myslí si. Řešením podle něj
není palácová revoluce nebo nějaké jiné personální rošády. „Jedinou naší záchrannou brzdou je pokusit se
obnovit náš ideový program, či chcete-li návrat ke kořenům,“ doporučuje.
Mezi tyto zásady podle něj patří obrana svobody ve všech představitelných formách, absolutní
minimalizace státu, žádné regulace a paternalistické intervence. To je prý jediný účinný způsob boje proti
korupci. Další zásadou je podpora podnikání s nízkými daněmi a hospodařením bez dluhů. A poslední pak
solidarita zodpovědných ve zdravotnictví a sociální politice.
Nic jiného podle Béma není potřeba. „Je třeba přestat žvanit o nesmyslech a vymýšlet si legislativní
pitomosti. Je to vlastně velmi jednoduchý recept,“ uzavírá Pavel Bém.
Stmelování cestou vylučování
„Několik let po sobě slyším, že je třeba stmelovat stranu a že voliči nám odpustí cokoli (s čímž
nesouhlasím) kromě rozhádanosti. Pokud cesta ke stmelování vede přes odebírání licencí, pak tady vidíme, že
to určitě není správná cesta,“ říká starosta Prahy 4 a předseda oblastního sdružení Praha 4 Pavel Caldr,
kterému Výkonná rada ODS na popud Petra Nečase a Bohuslava Svobody odebrala licenci.
„Co dělat, abychom se nepropadali? To se dozvím 25. března na výkonné radě,“ vtipkoval
místopředseda ODS v Plzeňském kraji Roman Jurečko.
Psali jsme:
Černé na bílém. Nečas dostal od spolustraníků seznam bodů, kde porušil slib
46
Rebelující místostarosta z ODS: Nečasi, děkujeme, odejděte
Nečas to dost schytává od řadových členů strany, říká politik ODS
Takhle si to mocný ódéesák Hrdlička vyřídil s Nečasem
Nečas kolem sebe kope. Nenechám se zastrašit, brání se politik ODS
Zbavme se Nečase. Ať je předsedou Kubera! burcuje místostarosta z ODS
ODS se potápí jak Titanic a Nečas s tím nic nedělá, hrozí se místostarosta z ODS
Nečas je neschopný a všechno promrhal, zoufá si člen ODS
Politik ODS: Ať Nečas předloží účet, co vláda udělala pro lidi
Do voleb půjdeme poučeni a posíleni
Europoslankyně Andrea Češková říká, že volební průzkumy a výsledky voleb se v poslední době
značně liší a důvěryhodnost průzkumů je tak značně ohrožena. „Nicméně určitý odliv voličské přízně je pro ODS
daní za již druhé období vládnutí, které je navíc zatíženo největší hospodářskou recesí euroatlantického světa
za posledních sto let. Všechny neúspěchy vlády či koaličních partnerů jdou za námi, úspěchy neumíme prodat.
Vlastních chyb jsme si vědomi a pracujeme na jejich odstranění. Do voleb půjdeme poučeni a posíleni,“ dodává
europoslankyně.
„Průzkumům je potřeba zásadně nevěřit,“ usmíval se poslanec David Šeich. „Ale to neznamená, že
ODS má rezignovat na aktivnější politiku,“ dodal Šeich.
Podobně se na to dívá i poslanec Pavel Drobil: "K preferencím se po všech zkušenostech s jejich
relevantností nevyjadřuji."
I člen Výkonné rady ODS Jan Skopeček uvádí, že po zkušenostech z řady minulých voleb nevěří
průzkumům. "Nicméně klesající voličckou podporu musí ODS zastavit tím, že bude hájit zájmy svých
autentických voličských skupin, jako to například udělala u živnostníků v posledních dnech. TOP 09 nehájí
autentické pravicové hodnoty, není to standardně fungující strana, ale spíše kult kolem jejího předsedy. ODS na
to musí upozorňovat a přesvědčit, že je jedinou alternativou na pravici," vysvětluje Skopeček.
Podle místopředsedy jihočeské ODS Jaroslava Zvěřiny je třeba se ptát vedení strany, jak se mu daří
zlepšovat image ODS a za neúspěchy nést odpovědnost. "Nějak postrádám nové tváře do vedoucích funkcí. To
nevěstí nic pozitivního," uvedl Zvěřina.
ODS za Mirka Topolánka zvítězila ve volbách 2006 s 1 892 475 hlasů, což bylo 35,38 procenta. Ve
volbách 2010 obdržela ODS 1 057 792 hlasů, což činilo 20,22 procenta. V krajských volbách 2012 ODS získala
již jen 324 081 hlasů. A v prezidentských volbách získal kandidát ODS na prezidenta 126 846 hlasů.
Psali jsme:
Kalousek navrhuje zvýšení daní živnostníkům. Nečas je prý proti
ODS: Žádné další zvyšování daní v tomto volebním období nepřipadá v úvahu
Pravicový voliči, plač: V rudé Číně mají nižší DPH než v kapitalistickém Česku
Hrozí zánik ODS, burcuje nový adept na místopředsedu strany
Tlustý o Tluchořovi: Nečas likviduje ODS a někdo se tomu postavit musí
Atmosféra v ODS houstne. Vyšetřuje se únik
47
Nečas svým ODSákům: Do hlupáků mi klidně nadávejte. Ale až po volbách
Nečas jako předseda selhal. Chci zpátky Klause, říká člen vedení ODS
Prezident Klaus: Premiér Nečas dělá fatální chybu
Občanští demokraté kopou do svých voličů. Exsenátor ODS je znechucen
Kalousek je nejgeniálnější rozvraceč ODS v historii, napsal Šťastný poslancům
Šťastný z ODS: Zvyšování daní je zvěrstvo. V tom já nejedu, zničí nás to
A je to tu. Křik proti zvyšování daní v ODS
Vedení ODS se pohádalo kvůli zvyšování daní. Nečas zvyšoval hlas
Hlasy z ODS: Než zvyšovat daně, tak radši opustit vládu
Nečasi, regiony ODS se bouří: Zvyšování daní jsme si nedomluvili
To je k zbláznění, už jsme jako socani. Členové ODS naříkají sami nad sebou
http://www.parlamentnilisty.cz
URL| http://euportal.parlamentnilisty.cz/Ar...-potapime-se-jak-titanic-zni-z-ods.aspx
euractiv.cz
Inovacím v podnikání by nejvíce pomohla změna myšlení na školách
22.3.2013
euractiv.cz
str. 0 Euractiv.cz / Sekce / Věda, výzkum a vzdělávání
HK ČR
EU i Česká republika vidí budoucnost své konkurenceschopnosti v inovacích. Podle odborníků by proto
výrazně pomohlo, kdyby se o možnostech, které nabízí podnikání, hovořilo již ve školách. Ze školních budov by
také měly zmizet předsudky o živnostnících, které tu přetrvávají z devadesátých let.
„Mám zato, že peníze na inovace jsou, ale chybí nápady,“ řekl EurActivu u příležitosti konání festivalu Česká
inovace Aleš Pokorný z mezinárodní poradensko-auditorské firmy PwC.
„Zatím jsme totiž nedospěli do pokročilejší fáze inovací. Její podstatou je motivovat lidi s inovačním myšlením
nejen metodou odměny a trestu, ale i otázkou po smyslu toho, co dělají, a pak jim dát v jejich práci autonomii,“
vysvětlil.
Podle Miroslava Lukeše, generálního ředitele MasterCard, je inovativních podniků dostatek. Největší problém
však spatřuje v tom, že inovátoři nejsou vidět. „Ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi máme co dohánět,
protože zde byla tradičně budována korporátní sféra. To znamená, že jako úspěch bylo chápáno dobře placené
zaměstnání,“ uvedl.
„Zjednodušeně řečeno, chybí český ekvivalent amerického snu něco ve světě dokázat cestou prosperujícího
byznysu,“ dodal Lukeš.
Znát své limity
Navzdory tomu ale počet lidí, kteří mají zájem o podporu svého inovativní podnikání, nadále roste. To EurActivu
potvrdil Adam Hazdra, který působí jako konzultant v Jihomoravském inovačním centru.
„Otázkou ale je, jestli budeme mít čím rozvíjející se infrastrukturu naplnit,“ upozornil. „Nejsme třeba Silicon
Valley, které má ve své blízkosti sedmimiliónové San Francisco. Český trh je mnohem omezenější, a proto zde
vzniká i zákonitě méně firem, byť jsou vysoce technologické,“ uvedl.
České, stejně jako třeba slovenské prostředí, má ale i další specifikum, které by se ve vysoce inovační Kalifornii
těžko hledalo. „Jsme postkomunistické země,“ řekl Roland Katona, manažer z ČSOB/Era.
48
„Proto je u nás pořád inovativní spíše to, co se donese ze Západu a zde se dále rozvíjí," uvedl. Podle něj za to
nemůže nízké sebevědomí, ale praktické ohledy. „Spousta věcí dávno existuje a ztráceli bychom čas novým
vymýšlením. Pojďme se inspirovat, ne se nějakými totálními novinkami snažit Západ předhánět,“ vyzval Katona.
Podnikatelský duch uniká ve školství
Proč ale česká společnost k inovacím takto přistupuje? Co je potřeba udělat proto, aby se jí inovace dostaly více
„pod kůži“? A kde s tím začít?
Podle Hazdry je problém, že v Česku nikdo podnikání nevnímá jako formu kariéry. „Přitom stačí upozornit
studenty v době, kdy se rozhodují o vlastní budoucnosti, na dvě možnosti: můžete se nechat zaměstnat, nebo
můžete realizovat něco velkého vlastním podnikáním.“
Podle Aleše Pokorného také vše vychází z konceptu školství. „Dnes má jen minimum vysokoškoláků vlastní
iniciativu a plánuje podnikat,“ upozornil.
Přitom vynalézavost a iniciativnost lze podle něj pěstovat již v předškolním věku. To ostatně ukázal i projekt tzv.
technických školek (více o nich a technickém vzdělávání EurActiv 14.2.2013). „Je nutné děti vychovávat k
ochotě experimentovat. Musí umět čelit neúspěchu tak, aby je ihned nepoložil,“ řekl Pokorný.
Podle odborníků je potřeba změnit učební osnovy tak, aby se děti pořád neučily jednoduché základy všech
oborů. Inovace prý potřebuje i samotné fungování škol.
„Škola nám má dávat systém, jak sbírat informace a vyhodnocovat je. Je to, dovolím si říci, důležitější, než aby
se třeba budoucím ekonomům dokola opakovalo, co je poptávka a co nabídka,“ uvedl příklad Katona.
Média a prostředí formují
Oslovení odborníci se shodují ale i na tom, že ochotu podnikat podobně jako vzdělávací systém ovlivňují média.
„Chápu, že se snáze prodávají špatné zprávy,“ uvedl Miroslav Lukeš z Mastercard. „Přesto by neuškodilo, kdyby
se častěji zveřejňovaly pozitivní příklady inovátorů,“ sdělil EurActivu.
Adam Hazdra z Jihomoravského inovačního centra připomíná, že důležitá je i změna nálady v celé společnosti.
„Největší výzva je dodat kuráž lidem, co chtějí něco vybudovat sami od sebe, a změnit negativní vnímání
podnikání, které v Česku od devadesátých let přetrvává. A to je stejná dřina jako před lety,“ dodal.
Inovační podnikatelské prostředí je jednou ze stěžejních oblastí, o jejíž rozvoj se snaží evropská strategie růstu
Evropa 2020. V roce 2010 proto vznikla iniciativa Unie inovací, která tváří v tvář stárnoucí populaci a globální
konkurenci usiluje o zjednodušení převodu inovačních nápadů na produkty a služby – ty pak mají přispět k
hospodářskému růstu a vzniku nových pracovních míst.
Také z materiálů českého Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) vyplývá, že v souladu s evropským trendem
budou hrát inovace a transfer technologií v příštích několika letech závažnou roli, a to zejména z pohledu
dotačního financování.
Vzhledem k tomu, že současný Operační program Podnikání a inovace letos končí, MPO již pracuje s prioritami,
které budou financovány z evropských prostředků po roce 2014. Jedná se o pomoc firmám ve zlepšení jejich
postavení na mezinárodním trhu prostřednictvím inovací, rozvoji vědy a výzkumu (zejména mají-li ekonomické
výsledky), energetických technologií, ale i o pomoc zavedeným inovačním společnostem potenciál jejich nápadů
komerčně zhodnotit.
Rozhovor s vítězem soutěže inovačních podnikatelů si můžete přečíst zde.
URL| http://www.euractiv.cz//clanek/inovaci...pomohla-zmena-mysleni-na-skolach-010712
Karel Volenec: Stát by neměl podporovat aplikovaný výzkum bez aplikací
22.3.2013
euractiv.cz
str. 0 Euractiv.cz / Sekce / Věda, výzkum a vzdělávání
HK ČR
„Neštěstí současné státní podpory je, že končí na úrovni prototypů,“ řekl v rozhovoru pro EurActiv Karel
Volenec. Na konci února za firmu ELLA-CS, která vyrábí unikátní zdravotnické implantáty, přebíral cenu Česká
inovace. Redakce s ním při té příležitosti hovořila o vítězném produktu i o možnostech inovací v Česku.
Farmaceut Karel Volenec založil roku 1991 firmu ELLA-CS, která jako jediná na světě komerčně vyrábí
technologicky sofistikované rozložitelné výztuže, jež slouží k roztažení tkáně trávícího traktu. Právě za tyto
unikátní tzv. degradabilní jícnové stenty s degradabilním potahem jeho podnik získal ocenění Česká inovace.
Firma se sídlem v Hradci Králové je od svého vzniku nepřetržitým sponzorem Ligy proti rakovině. Karel Volenec
působil na lékařské fakultě Univerzity Karlovy, má za sebou bohatou publikační činnost a je členem řady
mezinárodních odborných společností.
Gratuluji k úspěchu. Díky projektu zdravotnických „trubiček“ jste převzal cenu Česká inovace. Tyto implantáty
slouží k roztažení tkáně, ale kde a jak fungují?
49
Představte si situaci, kdy u některých pacientů dojde k tomu, že z nějakých důvodů, například když vypijí
tekutinu, která se místo limonády ukáže být žíravinou, nemohou polykat a ani přijímat tekutiny. To je pro ně de
facto fatální situace, která se dosud řeší tak, že se zavádí natlakovaný balón, který tkáň jícnu roztáhne. To je
ovšem bolestivé a účinek trvá jen krátkou dobu.
Před mnoha lety se proto začaly používat takzvané stenty, tedy ony síťované „trubičky“, o nichž mluvíme. V
rámci této technologie jsme vyvinuli speciální stent, který udrží tkáň dlouhodobě roztaženou. Po několika
měsících se pak rozloží na neškodné prvky. V současnosti tak vyrábíme krytý stent, na němž je membrána,
která jednak zabrání prorůstání tkáně, ale také v případě jícnu přenosu infekce do dýchacích cest.
V tomto roce jsme navíc začali pracovat s firmou z Klatov na krytí, které je biodegradabilní a rozpadne se dříve
než kostra stentu. Čili oboje je biodegradabilní, jak jméno produktu naznačuje, a v těle se jednou bez následků
rozloží.
Zní to jako sofistikovaná technologie. Jak se s tak zvláštním materiálem pracuje?
Riziko technologie nanášení v nádobách, která se běžně ve světě používá, je, že výsledná vrstva není
homogenní – mohla by být v jedné části slabší, v jiné silnější a výztuž se ne vždy pak vejde do zavaděčového
systému, případně hrozí její poškození. Našemu týmu pracovníků se podařilo vymyslet zařízení, kterým se
potah na stent nanáší tak, že výsledek odpovídá všem požadavkům. Současně je klíčové, aby výztuž vždy
splnila svůj úkol a třeba se nestalo, že se po vysunutí začne chovat jinak, než pacient a lékař očekávají.
Jak přesně stent vypadá?
Nejprve zmíním, že se stenty dělají z materiálů převzatých z kosmického výzkumu. Nejčastěji se používá 50 %
slitiny titanu a niklu. Může se používat i nerezová ocel, ale ta má určitá úskalí – například při nukleární
magnetické rezonanci se obraz nezobrazuje tak, jak by měl.
Z vláken tohoto materiálu se splete na zvláštních trnech síťka, na kterou se nanese potah. V kombinaci síťky s
potahem vzniká výztuž, což je však jen jedna drobná část toho všeho. Následuje totiž nespočet testů.
Kdyby výztuž měla příliš velkou expanzní sílu, tak by tkáň poškodila a mohlo by dojít až k nekróze. Jakmile bude
výztuž slabá, tak v tkáni propadne. Přitom musí zůstat ohebná, pokud by byla pouze rovná, tlačila by okraji na
stěnu a vytvořila takzvanou proleženinu.
Přesné parametry, které má stent mít, nám určují lékaři. Buď se nám povede jejich očekávání splnit, nebo ne a
my se poučíme z chyb. Až konečně nedostatky odstraníme, tak nás s výrobkem lékař nevyhodí a výsledek
pomůže po ukončení registrace tomu, pro kterého je určen - pacientovi. A v tuto chvíli se tomuto náročnému
procesu plnému odmítání začne říkat inovace.
Vyrábíte stenty i na zakázku lékařů pro jednotlivé pacienty?
Ono existuje mnoho anatomických struktur, které kolabují a je třeba je udržet otevřené. Přitom u některých, jako
je aorta, je nesmírně výhodné vytvářet pomůcky přesně na zakázku podle pacienta. Tato vaše hlavní tepna je
totiž zásadně jiná než u Japonce nebo Američana. Aorty jsou u každé osoby různě zakřivené, jiného průměru a
výrobek zkrátka musíte přizpůsobit anatomii člověka. Zde hrozí opak, např. výduť tepny se musí pokrytým
stentem zevnitř optimálně vyztužit, aby v místě zeslabené stěny nepraskla.
Lékař u těchto zakázkových zdravotnických prostředků určí, že chce mít určitý průměr, délku, apod. Navíc to
vše chce pokud možno do druhého dne a to není možné.
Naše klíčová výhoda ale je, že jako specializovaní výrobci můžeme reagovat v čase, který je pro pacienta ještě
dostatečný, aby jej lékař udržel při životě. To se týká výztuží do tepen, u nichž jsou případy často akutní.
Druhou sférou jsou ale produkty, u nichž čas není tak klíčový. Pro ně již nabízíme standardní výrobky, kdy se
lékař sám rozhodne, která výztuž od které společnosti mu nejvíce vyhovuje. My totiž nejsme jediná firma na
světě vyrábějící stenty. Naše prvenství však spočívá v tom, že jako první na světě vyrábíme sériově
biodegradabilní výztuže pro oblast trávícího traktu.
Dá se tedy říct, že Vaším trhem je celý svět? Přicházejí s jedinečností výroby a chybějící konkurencí i vysoké
zisky?
Inu, kdyby to tak bylo, tak neřešíme problém, že nám pomalu padá střecha na hlavu. Potíž je v tom, že jsme
svým způsobem zlatnická výroba - jde o jemnou ruční práci, takže nemáme přílišný obrat. Sice nás to o to více
baví, alekonkurence se vynořuje hrozivě rychle.
V Německu chce jedna firma uvést podobný produkt na trh již ke konci tohoto roku. V Koreji je zase společnost,
která má design nápadně podobný tomu našemu a do zápasu samozřejmě vstupují i USA. Konkurence
nezaspala.
Z toho, co říkáte, vyplývá, že vývoj probíhá za pochodu. Fungujete již přes dvacet let - chápu tedy dobře, že za
Vaším úspěchem nestojí jednorázová, ale dlouhodobá investice?
Je to poměrně jednoduché – vše, co jsme kdy vydělali, jsme postupně vložili do nových technologií. Aktuálně se
to týká nové sterilizační jednotky zhotovené tak, aby vyhovovala americkému standardu.
Hovořil jste o tom, že každý implantát musíte vyrábět prakticky manuálně. Automatizace není možná ze
samotné podstaty technologie?
Pravda je, že některé typy budeme schopni dělat i na stroji. Nejprve jsme se snažili vytvořit robota, ale neuspěli
jsme. Nedokázal splnit obrovské požadavky na přesnost.
50
Takže jsme přešli na poloautomatický stroj. Ten již splňuje požadavek uplést kvalitní výztuž za mnohem kratší
dobu. To je na jednu stranu nezbytné, protože upletení trvá od dvou do dvanácti hodin, takže pro svou
konkurenceschopnost v budoucnu musíme mít zařízení, které to urychlí. Bez něj neobstojíme. Ale i tak jde
výroba pomalu a jedná se vždy o unikáty. Navíc nelze stenty nasadit tak, aby se z nich stal skutečný masový
výrobek.
Proč? Každý na ně reaguje jinak?
Přesně tak. Ale kromě reakcí hrozí i to, že se implantát nevhodně zavede či se zvolí nevhodná indikace. Proto
naše činnost vyžaduje také školení budoucích uživatelů.
A stejně tak se trvale musíme školit i my. Je to neustálý proces nejen inovační, ale i výukový. Neustále musíte
sledovat, co se děje v literatuře, co se objevuje v nabídce ostatních firem. Hlavně ale musíte vnímat kongresy,
publikace a pracovat s nimi. Jinak se stanete mrtvou firmou.
V tomto oboru asi nelze stagnovat a nebýt inovativní. Má Vaše firma kvůli nejnovějším trendům hodně blízko k
akademickému prostředí?
Řada kolegů přišla z univerzitního prostředí, ale jedna z nejlepších pracovnic předtím působila v McDonald´s ve
Spojených státech. Čili jde spíše o to, jak práce člověka zaujme, vtáhne a jak odborně potom dokáže věci
zvládnout. V tomto oboru se nedá pracovat jen tak pro peníze.
Ale je pravda, že mým snem je, aby jednou hodnotili vedoucí manažeři své pracovníky i podle citačního indexu
a odborných publikací, protože i naši zaměstnanci publikují a píší skripta. Naopak by pak mělo platit, aby i
univerzity, které hovoří o praktických výstupech byly hodnoceny podle toho, kolik výrobků se ve spolupráci s
nimi uvede na trh.
Tak hluboké provázání akademické sféry a byznysu je zatím velmi nezvyklé.
Ano. Věřím ale, že jiné cesty není: co znamená slovo aplikace, když je nepoužitelná? Až se zvyk jednou otočí a
zaměstnanci budou běžně odborně publikovat, bude to úspěch všech snah o spojení teorie s praxí a praxe s
teorií.
Co si v tom případě myslíte o současném stavu státní podpory inovačním technologiím a aplikovanému
výzkumu?
Sama politika podpory je nastavena chybně. V případě aplikovaného výzkumu bych byl mnohem zdrženlivější z
hlediska uvolňovaných prostředků. Nejprve by se měl stát podívat na to, kdo co dokázal z hlediska realizace, a
až pak by mu měl peníze poskytnout. Přeci jen pojednání o biochemických parametrech krokodýlů Českou
republiku nikam neposune, byť to bude unikátní publikace s vysokým citačním indexem.
Před několika lety vznikla se záměrem přenést větší důraz na inovativní výzkum Technologická agentura ČR.
Máte pocit, že se tento záměr podařil? Jak by měla podle Vás podpora inovativního a základního výzkumu
vypadat?
V každém případě bych byl mnohem selektivnější a oba pojmy odděloval. Pokud jde o základní výzkum, tak v
České republice všichni známe všechny. Když mi dáte projekt z mého oboru, řeknu vám, u jakého centra byl
přihlášen. Je to zkrátka malý rybník. Proto by u základního výzkumu měli být přítomni především pracovníci ze
zahraničí. Měla by to vždy být skutečně nezávislá pracoviště. Pokud přísná kritéria výběru řešených témat splní,
pak si jistě univerzity a akademické instituce, které se soustředí na základní výzkum, zaslouží mnohem větší
prostředky, než dostávají dnes.
A v porovnání s aplikovaným výzkumem?
V případě aplikovaného výzkumu bych prostředky využil mnohem více v situacích, kdy je srozumitelné a jasné,
že k aplikaci skutečně dojde. Neštěstí současné podpory je, že končí třeba v našem případě na úrovni
prototypů. To je přitom případ tak desetiny nákladů – devět desetin přijde až poté. Máte před sebou marketing,
uvedení na trh, registraci výrobku a podobně.
Jen pro ilustraci: V Japonsku nám registrace trvala šest let. Japonci mě přitom nechali potvrdit, že nejsem piják,
neberu drogy, a teď znají i velikost mých bot. Šest let. Dovedete si představit, kolik prostředků se musí vynaložit
jen od prototypu po hotový výrobek?
Asi nemálo. Takže by se měla státní podpora soustředit více na detail a specifika jednotlivých projektů?
Ano, v této oblasti nelze posuzovat jednu věc z jednoho úhlu pohledu. To je jako kdyby nás někdo nabádal, ať
jezdíme na veletrhy – pro nás jsou veletrhy ztráta času a naše klíčové zákazníky tam jednoduše nenajdeme,
protože jsme vysoce specializovaní.
Kdybych na to měl, tak bych rád všem lidem, kteří o podpoře inovací, výzkumu a vývoje rozhodují, zaplatil
letenku do Jižní Koreje. Tam to chodí tak, že si univerzity doslova rozeberou jednotlivé soukromé firmy. Pak do
procesu vstupuje investor (stát) a společně se utvářejí plány, jak postupovat, aby ve svém oboru překonali
Evropu a Ameriku.
To ale vyžaduje důvěru mezi všemi zainteresovanými stranami, což je u nás stále jen těžko představitelné.
Legislativa České republiky i EU by měla zajistit větší odpovědnost za účelnost vynaložených prostředků v
oblasti podpory všech projektů.
51
URL| http://www.euractiv.cz//interview/kare...t-aplikovany-vyzkum-bez-aplikaci-010713
Euro
Kalousek kontra hejtmani
25.3.2013
Euro
Tomáš Plhoň
str. 34 Report
HK ČR
Ministr financí vytáhl tvrdě proti šéfům krajů, kteří se v řízení operačních programů neosvědčili
Letošní rok je poslední v uplynulé evropské šestiletce, kdy obyvatelé České republiky mohou čerpat mimořádně
štědré dotace z bruselských zdrojů. Zatím na to šli mimořádně špatně. Donekonečna se opakovaly tytéž
nešvary: chyby ve veřejných zakázkách, korupce a čerstvě také spory mezi regiony a ministerstvem financí.
Nepoučitelné kraje „Po roce se ukazuje, že dochází ke stále stejným pochybením, která řídicí orgány
jednotlivých operačních programů nedokážou odhalit. Přibývající problémy u krajských operačních programů
jasně dosvědčují, že hejtmani se bohužel z dosavadních pochybení nepoučili,“ říká ministr financí Miroslav
Kalousek. V tiskové zprávě, kterou vydalo ministerstvo financí minulý týden, oznámil, že byla zastavena
certifikace u pěti operačních programů. Dodejme, že certifikace je poslední fáze čerpání z evropských fondů,
kdy ministerstvo financí žádá o proplacení Brusel. V té době jsou jednotlivé projekty už dávno v běhu, dotace je
přidělena a financována předběžně ze státního rozpočtu.
I když uvedená zpráva způsobila v médiích velký poprask, ve skutečnosti nešlo o nic moc nového. K
pozastavení proplácení došlo už na začátku roku, jak vyplývá z monitorovací zprávy. Přesto v některých krajích
o stopce ministerstva vůbec nevěděli. „Pro nás je informace o pozastavení certifikace stále neoficiální.
Dozvěděli jsme se o tom pouze z médií. S některými vyjádřeními ministerstva financí již nyní nesouhlasíme a
připravujeme jednání na toto téma,“ uvedl minulou středu Ivo Grüner, předseda regionální rady ROP Jihozápad,
jež řídí společně Jihočeský a Plzeňský kraj.
Také ostatní kraje proti opatření protestují. Například po Libereckém, Královéhradeckém a Pardubickém
kraji, které provozují program Severovýchod, chce ministerstvo zaplatit korekci 160 milionů za chyby z roku
2011. „Regionální rada se tomuto rozhodnutí opakovaně brání. Právní i jiné posudky včetně vyjádření Úřadu pro
ochranu hospodářské soutěže odpovídají našemu názoru, že v některých napadených projektech příjemci
nepochybili,“ říká předseda regionální rady Martin Púta.
Zaplaťte si sami Zvláštní je, že i když se ministr Kalousek tak ostře vymezil vůči hejtmanům, ve skutečnosti se
podle monitorovací zprávy zasekly platby do tří krajských programů (ROP Jihozápad, ROP Severovýchod a
ROP Moravskoslezsko) a do tří programů řízených vládou (Podnikání a Inovace, Integrovaný operační program
a Vzdělávání pro konkurenceschopnost). K tomu dodejme, že se ministerstvo také velmi tvrdě postavilo proti
programu ROP Severozápad. Ten je proslulý korupčními praktikami zosobněnými v postavě bývalého ředitele
Petra Kušnierze, který byl shodou okolností nedávno odsouzen k pětiletému trestu odnětí svobody.
Po krajích požaduje Evropská komise plošnou korekci ve výši 2,5 miliardy korun a podle Miroslava
Kalouska jsou za tuto částku odpovědné čistě kraje. Jako formu pomoci nabízí půjčku 1,5 miliardy. „Ta půjčka
pro nás nic neřeší, protože ať tak nebo tak by to znamenalo naprosté ochromení chodu kraje. To znamená
omezení hromadné dopravy, ústavů sociální péče, nevím, z čeho bychom financovali střední školství a
podobně,“ uvedl pro Českou televizi ústecký hejtman Otakar Bubeníček.
Razance ministra financí v postupu proti krajům působí až příliš příhodně v situaci, kdy dochází k
třenicím mezi pravicovou vládou a oranžovými kraji, které navíc přímo podpořil čerstvě zvolený prezident Miloš
Zeman. Nicméně dodejme, že Kalouskův tvrdý postup má rozhodně na čem stavět. Hejtmani se skutečně v
řízení operačních programů neosvědčili a v příštím programovém období se už nepočítá s tím, že by si peníze
přidělovali sami.
Na debaty o tom, zda je více pravdy na straně ministerstva, či krajů, bude ale času dost. Důležitější je,
že i přes nekonečné ujišťování o tom, že pozastavení certifikace neohrozí čerpání, opak je pravdou. Letošní rok
je pro čerpání naprosto klíčový. Dobíhají totiž platby za dotace přidělené v letech 2010 a 2011 a objem
certifikovaných peněz musí dosáhnout 65 procent z celkového objemu peněz přidělených Česku na celé
šestileté období. To se bude naplňovat velmi těžko. V únoru bylo certifikováno jen asi 30 procent všech
čerpaných prostředků.
***
Černé ovce
Programy, kterým byla zastavena certifikace
52
ROP Severozápad
ROP Střední Čechy
ROP Jihozápad
ROP Severovýchod
Integrovaný OP
ROP Moravskoslezsko
OP Podnikání a inovace
OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Zdroj: Monitorovací zpráva – leden 2013, MMR
Foto popis| Příliš mnoho temných skvrn. Regionální operační programy provází kromě množství chyb také
korupce. Bývalý ředitel ROP Severozápad Petr Kušnierz (vlevo) byl dokonce nedávno odsouzen k pětiletému
trestu odnětí svobody.
Foto autor| FOTO • ČTK, Mediafax
O autorovi| Tomáš Plhoň, mailto:[email protected]
Krátce
25.3.2013
Euro str. 16 Monitor
HK ČR
Česká spořitelna • Novým ředitelem odboru externí komunikace České spořitelny bude od 1. dubna František
Bouc (39). Bude odpovědný za strategický rozvoj spolupráce s médii a rozvoj společenské odpovědnosti firmy.
Je absolventem Vysoké školy ekonomické v Praze. Působil jako ekonomický novinář, posledních šest let v
Lidových novinách. V minulosti spolupracoval s týdeníkem The Prague Post a s britskou rozhlasovou stanicí
BBC. Ve funkci vystřídá Kristýnu Havligerovou.
Česká obchodní inspekce • Novým ředitelem České obchodní inspekce byl jmenován Vladimír Velčovský (46).
Absolvoval ekonomickou fakultu na Vysoké vojenské škole pozemního vojska ve Vyškově. Pracoval v Armádě
České republiky jako ředitel akvizičního úřadu ministerstva obrany a poté jako zástupce náměstka ministra pro
ekonomiku. V současnosti se zabývá poradenstvím pro procesní řízení, ekonomiku, obchod, veřejné zakázky,
outsourcing a facilities management.
Ahold Czech Republic • Provozovatel hypermarketů a supermarketů Albert jmenoval Davida Kureše ředitelem
nově vzniklého oddělení fresh food. Kureš pracuje ve společnosti Ahold Czech Republic od roku 2006. Ve firmě
začínal jako category manager, o rok později povýšil do funkce senior category manager. Vystudoval Českou
zemědělskou univerzitu v Praze. Ve volném čase se věnuje sportu. Je ženatý a má dvě děti.
Hamé • Manažerem public relations společnosti Hamé se stal Petr Kopáček (33). Bude odpovědný za
komunikaci firmy s médii a veřejností. Má více než osmileté zkušenosti z oblasti public relations. Před nástupem
do podniku Hamé pracoval na Generálním ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, v Hospodářské
komoře ČR či u dopravce Leo Express. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, je ženatý a mezi
jeho koníčky patří film, sport a knihy.
Moskevský vítr
25.3.2013
Euro
str. 24 Report
HK ČR
Petra Pelantová
Sberbank má v Česku ambiciózní plány. Zachrání ruský kapitál tuzemské exportéry?
Na poli exportního financování začíná být pořádně horko. Ruská Sberbank je na českém trhu teprve rok a
zvolna poodkrývá své plány. Ambice v oblasti financování tuzemské produkce mířící do zahraničí však neskrývá
a rozhodně je nelze označit za malé. Míří mezi přední hráče exportního financování a hodlá se ucházet o
gigantické zakázky, jako je financování výstavby paroplynové elektrárny v iráckém Erbilu anebo turecké
elektrárny Adularia. Šance na úspěch má v tomto segmentu obrovské.
Mateřská Sberbank je z pohledu aktiv největší bankou v Rusku. Tak těsnými vztahy s tímto regionem se
na zdejším trhu nemůže chlubit nikdo z konkurence. A vzhledem k tomu, jak významnou roli hraje pro tuzemský
export Ruská federace, půjde pro Sberbank o zřejmě rozhodující výhodu, na níž postaví svůj marketing.
53
Vstupní brána do Ruska Sberbank ještě před vstupem na český trh prostřednictvím nákupu tuzemských
poboček rakouské Volksbank velmi úzce spolupracovala například s ČSOB, která patří mezi lídry tuzemského
trhu exportního financování. Od roku 2011 má dokonce ČSOB se Sberbank uzavřenu rámcovou mezibankovní
smlouvu. Nicméně nyní je jasné, že Sberbank svou roli výrazně posílí. „Dnes bychom měli být pro banky i české
exportéry vstupní branou do Ruska my jako Sberbank CZ,“ říká šéf exportního financování banky Pavel Svěrák,
který do ní nastoupil loni. Předtím pracoval pro českou pobočku Fortis Bank, kterou ovládla francouzská BNP
Paribas. Další posilou divize exportního financování Sberbank je někdejší šéf korporátního a institucionálního
financování HSBC Miroslav Stříbrný, který přišel v polovině loňského roku.
„V loňském roce jsme v bance nastavili vnitřní procesy pro exportní financování, oslovili klíčové
dosavadní klienty, připravili seznam perspektivních českých exportérů, navázali úzkou spolupráci s oddělením
Trade Finance Sberbank v Moskvě a začali se aktivně zapojovat do projednávání financování konkrétních
obchodních transakcí,“ popisuje situaci Svěrák. „Nyní jsme již ve finální fázi poskytnutí dvou odběratelských
úvěrů s pojištěním Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) do Ruské federace a jsme připraveni
vstoupit na trh exportního financování naplno,“ dodává Svěrák.
Bělorusko bez rizika?
Banka hodlá své zázemí státem ovládaného giganta s centrálou v Moskvě využít a tvrdí, že tuzemským
exportérům nabídne i to, co by u konkurence nezískali vůbec anebo jen velmi těžko. U financování menších
projektů v řádu milionů eur banka dokonce slibuje, že bude umět na sebe vzít riziko dané země. „Bude to
formou potvrzování a následného financování dokumentárních akreditivů vystavených Sberbank Rusko nebo
její jinou zahraniční dceřinou společností, a to bez pojištění Exportní garanční a pojišťovací společnosti,“
vysvětluje Svěrák. Čeští exportéři tím budou mít zajištěno, že dostanou zaplaceno, a zároveň kupující v
odběratelských zemích získává přes Sberbank financování.
Například pro vývoz do Běloruska by se takový produkt mohl stát trhákem. Bělorusko patřilo v poslední
době k nejoblíbenějším destinacím. Češi tam bodují v oblasti strojírenství, zemědělství, potravinářství i chemie.
Jenže například EGAP coby státní pojišťovna zaměřená na podporu exportu do rizikových regionů nedávno
oznámila, že rizika této země jsou už na hranici únosnosti, a zvýšila požadovanou spoluúčast exportéra na
patnáct procent. Do budoucna chce navíc tento limit dál navyšovat a bude požadovat i vyšší podíl českých
dodávek.
Sberbank na běloruském trhu působí prostřednictvím BPS Sberbank. Podobně v Turecku, které je pro
český byznys dalším perspektivním regionem. Sberbank tam nedávno koupila tureckou divizi francouzskobelgické skupiny Dexia DenizBank. Vzhledem k tomu, že se chce podílet na financování turecké elektrárny
Adularia, kterou budou stavět také Češi, má i na tomto hřišti velmi slušně našlápnuto.
Trh bývalého Sovětského svazu je pro český export výrazným tahounem. Loni tam vzrostl vývoz české
produkce o osmadvacet miliard korun a celkový objem obchodního obratu s Ruskou federací dosáhl v roce
2012 14,1 miliardy dolarů, což je rekord.
Z hlediska výše celkového obchodního obratu České republiky se Ruská federace posunula na páté místo.
„Každá třetí právní entita se sídlem v Rusku je klientem Sberbank,“ doplnil Svěrák.
Příchod Sberbank vítají i někteří exportéři.
Například Vladimír Plašil, šéf představenstva Alta Invest a představenstva Komory pro hospodářské styky se
Společenstvím nezávislých států, týdeníku Euro řekl, že přítomnost Sberbank znamená pro český trh a zejména
vývozce velký přínos. Dokonce i bankovní konkurence tvrdí, že Sberbank na trhu pomůže, neboť nároky
tuzemských exportérů na kapitál rostou. „Čeští vývozci získávají více velkých obchodů, které jsou potřebnou
strukturou financování složitější a úvěrovaným objemem větší, než tomu bylo v nedávné minulosti.
Tím pádem dochází k větší spolupráci mezi bankami, které musejí na daný obchod potřebný funding naskládat,“
poznamenala Jana Ševčíková, šéfka týmu pro exportní financování ČSOB.
Češi se na východních trzích umějí prosadit.
Zejména v důsledku ekonomické krize pro ně však není jednoduché sehnat financování.
Paradoxně přitom ministerstvo průmyslu a obchodu v rámci naplňování exportní strategie tvrdí, že by se měl
snížit podíl státem podporovaného exportu mířícího do Ruska.
O přízeň ruské Sberbank se nicméně uchází také Exportní garanční a pojišťovací společnost, přičemž
firmy nedávno uzavřely dohodu o vzájemné výpomoci. Sberbank by měla mimo jiné pomáhat při řešení
nesplácených úvěrů, které EGAP do tohoto regionu pojistila, což, jak potvrdil týdeníku Euro generální ředitel
EGAP Jan Procházka, „se už děje“. Smlouvu se Sberbank podepsala rovněž Česká exportní banka.
Nepřijatelné změny Srovnatelně jako příchod Sberbank hýbe trhem exportního financování příprava nových
všeobecných pojistných podmínek EGAP. Pojišťovna je dává dohromady už více než rok. Chce je výrazně
zpřísnit kvůli tomu, aby zabránila dalším pojistným událostem. Těch v důsledku krize výrazně přibylo. EGAP už
v minulosti několikrát ústy svých představitelů naznačovala, že banky se k úvěrům s pojištěním EGAP
nechovaly tak, jako by úvěr toto pojištění neměl. Zanedbávaly monitoring a důslednou kontrolu dlužníka. Banky
kritiku odmítají a snaží se šéfa EGAP Jana Procházku přesvědčit, že přílišné zpřísnění všeobecných pojistných
podmínek by mohlo vést k tomu, že některé bankovní domy svou aktivitu na trhu exportního financování
54
přibrzdí. „Připravovaná úprava všeobecných pojistných podmínek EGAP bude významným faktorem dalšího
vývoje na poli exportního financování. Vzhledem k aktivní účasti globálních bank, které mají zkušenosti s
ostatními předními exportními pojišťovnami, na financování se státní podporou může být v důsledku
nepřijatelných změn jejich činnost na českém trhu utlumena,“ upozorňuje za Sberbank Pavel Svěrák.
EGAP zatím nechce konkrétně sdělovat, jak se budou pojistné podmínky měnit. „Poslední schůzka k
novým pojistným podmínkám bude 9. dubna. Poté dostanou celé znění k posouzení právníci,“ řekl Procházka.
Co na to regulátor?
Z návrhu změn, který má týdeník Euro k dispozici, je patrné, že bankám výrazně naroste práce. Budou muset
například sledovat právní prostředí v zemi, kam poskytly úvěr, a to po celou dobu trvání úvěru. Budou muset
analyzovat změny v legislativě dané země z pohledu jejich dopadu na úvěrový kontrakt.
Banky zatím nechtějí návrh komentovat s tím, že jednání o nových podmínkách ještě nejsou u konce. I
když banka splní všechny požadavky nových podmínek, není jasné, zda nakonec EGAP v případě pojistné
události nepřistoupí ke krácení anebo k odmítnutí pojistného plnění, stěžují si někteří bankéři mimo záznam. To
by ale mohlo mít fatální následky.
Z pravidel obezřetného podnikání bank totiž vyplývá, že riziková váha úvěru s pojištěním od EGAP je
nula. Takový úvěr tudíž nemá žádné nároky na kapitál. Pokud by však EGAP častěji přistupovala ke krácení či
odmítnutí pojistného plnění, je otázka, zda by regulátor nepožadoval vyšší rizikovou váhu. A zda by risk
management v bankách považoval pojištění EGAP za přijatelné zajištění. l
***
344 miliard RUB (220 mld. Kč) Zisk ruské Sberbank za loňský rok narostl meziročně o jedenáct procent.
O přízeň Sberbank se uchází Exportní garanční a pojišťovací společnost stejně jako Česká exportní banka.
Foto popis| Silné zázemí. „Navázali jsme úzkou spolupráci s oddělením Trade Finance Sberbank v Moskvě a
začali se aktivně zapojovat do projednávání financování konkrétních obchodních transakcí,“ říká šéf exportního
financování Sberbank CZ Pavel Svěrák.
Foto autor| FOTO • Tomáš Novák
O autorovi| Petra Pelantová • mailto:[email protected]
Potřebujeme génia, paní Müllerová
25.3.2013
Euro
str. 28 Report
HK ČR
Marcela Alföldi Šperkerová
Nezaměstnanost prudce roste a zdecimované úřady práce si s ní jen tak neporadí
Bez práce je už téměř 600 tisíc Čechů, což je 8,1 procenta všeho práceschopného obyvatelstva. Jen od
listopadu 2011 jich přibylo bezmála sto tisíc. Již nyní překonáváme tragické rekordy, a to ani nedosahujeme
vrcholu, počet nezaměstnaných má kulminovat až koncem roku. „Letošní rok už je nejčernější v novodobé
historii Česka. Nejdramatičtější scénáře předpovídají až tři čtvrtě milionu lidí bez práce, z toho část budou
absolventi škol v polovině roku a na podzim,“ předpovídá Svaz průmyslu a dopravy (SPD).
Nicméně ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) je optimističtější, když podíl nezaměstnaných na
letošek odhaduje na 7,2 až 7,8 procenta.
Vedení resortu má před sebou heroický úkol: během několika týdnů napravit, co se pod vedením exministra
Jaromíra Drábka bouralo dva roky. Ale i kdyby jej vedli géniové planetárního formátu, nemohou to zvládnout
takovým tempem, jak by situace s rychle plnící se frontou žadatelů o práci vyžadovala. Ministryně práce a
sociálních věcí Ludmila Müllerová (TOP 09) sice v polovině března představila balíček opatření ke zmírnění
nezaměstnanosti nazvaný 7 bodů za 7 miliard, prozatím však příliš obecné teze mnoho pochvaly nesklidily.
Černé scénáře Makroekonomické předpovědi pro letošní rok nejsou ani trochu příznivé. Česká ekonomika je
všechno možné, jen ne hladce a setrvale běžící stroj. „Stále se nedostala na úroveň roku 2008 a rok 2013 bude
spíše rokem stagnace. Očekáváme sice určité uklidnění, zejména v druhé polovině roku, ale neexistují žádné
náznaky výrazného pozitivního zvratu pro letošek. Navíc se zdá, že případné oživení bude velmi pozvolné a
křehké,“ uvádí ve společném šetření SPD a Česká národní banka. Skeptičtí jsou i další makroekonomové.
Recese přitom pohlcuje českou ekonomiku s většími či menšími výkyvy již pátým rokem. Ze zmíněného šetření
vyplývá, že firmy chtějí letos snížit počet zaměstnanců zhruba o procento, ty menší o dvě až tři. A povzbudivá
nejsou ani data o skomírajícím tempu nových zakázek.
55
Rovněž oslabené stavebnictví, další potenciální zdroj pracovních míst, se zatím nevzpamatovalo. Nelze
ani předpokládat, že by národ doširoka rozevřel tenoučké peněženky, aby situaci mohly zachránit služby.
Paralýza úřadů práce Nedá se tedy očekávat, že by hrneček s pracovními místy začal chrlit volná, byť dotovaná
místa. Firmy se do toho samy nepoženou a úřady práce, které je mají k aktivitě různými prostředky
povzbuzovat, jsou paralyzované. Akceschopnosti je zbavila zpackaná reorganizace od předchozího ministra
Jaromíra Drábka a dorazil je přechod na jiné, špatně fungující počítačové systémy.
Zaměstnavatelé přitom na hrozbu růstu nezaměstnanosti poukazují již delší dobu. „Ministerstvo práce
není na růst nezaměstnanosti připraveno. Základní problém je v nefunkčnosti úřadu práce, za niž může
manažerské selhání na ministerstvu. Pokud nezačne úřad dobře fungovat, nic nám nepomůže,“ nebere si
servítky dlouhodobá kritička resortu, poslankyně za ODS Lenka Kohoutová.
Po reorganizaci, která veškeré pravomoci přenesla z okresních úřadů na krajské orgány, ztratily
pracovní úřady možnost pružně reagovat na lokální problémy trh. Kontaktní místa musejí s každou, byť
sebemenší, smlouvou na kraj, kde ji schvaluje několik různých lidí. Kvůli změně v IT systémech úředníci nemají
k dispozici detailní analytické údaje o tom, kdo jsou nezaměstnaní, odkud a proč přicházejí a odkud se dají
čekat další příchozí. „O nedostatečně fungujících úřadech práce jako centrech aktivní politiky zaměstnanosti
slyšíme v krajích, kde vedení Svazu diskutuje se zaměstnavateli. Úřady práce nemají přehled o profesní
struktuře nezaměstnaných, nesbírají přehledy o volných pracovních místech a nevědí o uplatnění
rekvalifikovaných nezaměstnaných,“ popisuje ředitelka zaměstnavatelské sekce SPD Jitka Hejduková.
A jak doplňuje poslankyně Kohoutová, představitelé lokálních úřadů nemají možnost jednat aktivně se
zaměstnavateli a nabízet jim na míru šité pobídky. Firmám byla dokonce zrušena povinnost hlásit úřadům práce
volná místa, i když většina z nich to dělá i nadále.
Že jsou pracovní úřady kapacitně poddimenzované, potvrzuje i souhrnná zpráva úřadu práce o řízení
rizik, kterou má týdeník Euro k dispozici. „Personální redukce z loňského roku byla sice částečně
kompenzována příchodem zaměstnanců obcí po převodu příslušných agend z obcí na Úřad práce ČR, ve
výsledku ovšem poměrně významný nárůst objemu práce není tímto vykryt ani zdaleka dostatečně. Dopady této
skutečnosti ještě zhoršuje záplava potíží s funkčností nových informačních systémů, které ani po bezmála roce
od jejich spuštění nezaručují spolehlivou výplatu dávek včetně procesů navazujících na zpracování dat
(evidence, statistika apod.),“ uvádí se ve zprávě.
Přetížení úředníci Především chybějí stovky pracovníků pro účinné jednání s nezaměstnanými. Z údajů
ministerstva vyplývá, že na jednoho úředníka v průměru připadá 500 uchazečů o práci. Což znamená, že v
regionech s nadprůměrnou nezaměstnaností může být počet klientů přímo hrozivý. Detailnějším členěním však
resort nedisponuje. Je přitom důležité sledovat, zda na každého úředníka připadá alespoň stejný počet
uchazečů o práci. Ideálně by se měl v lokalitách, kde je nezaměstnanost vyšší, dokonce starat o méně klientů.
Jak uvádí resort, lidem, kteří jsou bez práce déle než pět měsíců, mají zprostředkovatelé vypracovat tzv.
individuální akční plány, které by měly vést k jejich vyššímu uplatnění na trhu práce. „Ty ale zůstávají většinou
jen na papíře. Jestliže má jedna zprostředkovatelka na starost pět set uchazečů, těžko s nimi může pracovat,“
kritizuje Hejduková z SPD.
Navíc, podle výčtu ministerstva práce, většina uchazečů spadá do některé z rizikových skupin (viz graf), což
rovněž zvyšuje nároky na aktivitu. Do toho úřad práce v posledních letech v podstatě rezignoval na aktivní
politiku zaměstnanosti.
„Například rekvalifikační kurzy ani nemají vysoutěžené. A když už rekvalifikace nabízejí, je to špatně, protože
nemají návaznost na zaměstnání,“ zlobí se poslankyně Kohoutová. A svaz průmyslu jí přizvukuje.
„Krize a současná recese, úsporná opatření zaměstnavatelů i šetření výdajů domácností, k tomu
dlouhodobá nejistota o výši daně z přidané hodnoty, to vše ovlivnilo tvorbu pracovních míst. Došlo zejména k
poklesu zřizování společensky účelných pracovních míst u zaměstnavatelů a k poklesu pracovních míst, která
zřizovaly osoby samostatně výdělečně činné. Peníze určené na aktivní politiku tak loni nebyly vyčerpány,“ hájí
se resort práce.
Letos je prý financí dostatek, včetně zdrojů z Evropského sociálního fondu to dělá 7,7 miliardy korun.
Jenže pouhým pokynem shora se tyto prostředky využijí jen stěží.
Sporadické analýzy Přitom podíl lidí, kteří jsou bez práce déle než pět měsíců, narostl na hrozivé téměř tři
pětiny.
Rostou i objemy dalších rizikových skupin. Podle analýzy společnosti Aon Hewitt se o práci nyní obává již 57
procent Čechů. Mezi nezaměstnanými se vedle těch dlouhodobých vydělují další nebezpečné skupiny, jako jsou
mladí do 25 let, kteří nemohou získat první praxi, a pak matky po mateřské. Husákovy děti už prostě založily
rodiny a nyní se překvapivě chtějí vrátit do procesu. Jenže nemají kam.
Obavy se nevyhýbají ani vysokopříjmovým manažerům. „Firmy ruší mezičlánky v manažerských liniích,
trend poslední doby je, že se do Česka vracejí expati kvůli přetlaku v mateřských společnostech nadnárodních
holdingů. Na trhu je hodně dobrých a zkušených lidí, kteří nemohou najít uplatnění, a není výjimkou, že ho
hledají i rok,“ upřesňuje šéfka headhunterské firmy Touchdown Barbora Tomšovská.
56
Aby mohl úřad nasadit skutečně účinná opatření, která vrátí nezaměstnané na trh práce, musí mít
detailní informace o jejich struktuře.
„V současné době je k dispozici věková, vzdělanostní struktura, struktura podle desetrh ti základních kategorií
klasifikace zaměstnání a struktura podle délky nezaměstnanosti uchazečů o zaměstnání. Vše je standardní
součástí čtvrtletních statistik nezaměstnanosti,“ upřesňuje mluvčí resortu Štěpánka Filipová.
To však nestačí. Jak zdůrazňuje ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Daniel Münich,
o lidech bez práce je třeba mít konkrétní údaje. „Důležitá jsou data o dlouhodobě nezaměstnaných a o těch,
kterým tento stav hrozí. Je třeba znát jejich profily a mezi kterými lidmi se dlouhodobá nezaměstnanost
kumuluje.
A na tomto základě se o ně starat. To se ale ze statistik úřadu práce nedozvíme, resort pak není schopen
problém analyzovat a centrálně řídit strategii,“ vysvětluje.
Podobně by bylo třeba detailně sledovat výdaje na jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti,
jejich intenzitu po okresech, zacílení na konkrétní uchazeče a jejich účinnost. To se ale rovněž děje jen
sporadicky. „Nesledujeme, zda důvodem najití zaměstnání byly právě rekvalifikace, roli vždy hraje celá řada
faktorů.
Sledují se počty účastníků rekvalifikací, kteří je úspěšně ukončili. V roce 2011 jich bylo 85,4 procenta. Účinnost
rekvalifikací, tj. počty účastníků rekvalifikací, kteří do 12 měsíců po rekvalifikaci našli pracovní uplatnění, byla v
roce 2011 40,8 procenta. Za rok 2012 ještě nejsou údaje k dispozici,“ říká Štěpánka Filipová.
Nyní je však důležité rozklíčovat, proč byli úspěšní právě tito uchazeči a ostatní ne, a podle toho
adresovat další pomoc. A vyvrátit či potvrdit obecný dojem, že většina aktivních nástrojů se dostává k lidem,
kteří by si dokázali pomoci sami. „Úspěšnost projektů je tak mnohdy fiktivní,“ zdůrazňuje Münich.
Oprášené novinky za sedm miliard Do situace, kdy byla nadlouho přervána aktivní práce s nezaměstnanými a
kdy úřady opustila řada zkušených profesionálů, přichází resort práce s akčním plánem 7 bodů za 7 miliard (viz
infobox). V prvé řadě je potřeba jeho snahu pochválit – aspoň přestal strkat hlavu do písku. Teze jsou ale zatím
povrchní a až na výjimky nenabízejí nic, co by pracovní úřady beztak už dávno běžně nedělaly.
„Značná obecnost některých opatření neumožňuje posoudit, jak bude cíle prostřednictvím navrženého
opatření dosaženo a zda bude motivace dostatečná. Velkým úskalím pro zaměstnavatele může být získávání
finančních prostředků přes projekty z evropských fondů, kde mohou narazit na limity čerpání veřejné podpory a
neustále zdůrazňované výhrady k administrativní náročnosti,“ upozorňuje Jitka Hejduková z SPD. Přesto svaz
aktivity ministerstva vítá.
Na uvedená opatření chce MPSV vynaložit přes sedm miliard korun a optimisticky si od nich slibuje
ještě letos vznik desítek tisíc pracovních míst. Jednou z mála navrhovaných novinek je podpora zkrácených
úvazků formou vyššího příspěvku pro zaměstnavatele. Není ale jasné, jak by se mohl dostat do firemních
pokladen, když příspěvky mají sloužit na mzdové náklady podporovaných zaměstnanců. Většina dalších námětů
patří do kolonky „společensky účelné pracovní místo“ a jako takové jsou profesionálům dobře známy, ať už je to
podpora mladých absolventů či převod nezaměstnaných na živnostníky. Stejně tak rekvalifikace, ač se nikdy
nemohou stát masovým nástrojem, klidně mohly běžet celou dobu.
Změkčení podmínek kurzarbeitu po česku, programu Vzdělávejte se pro stabilitu!, vzbuzuje obavy ze zneužití, i
když jej firmy vítají.
K dobrým nápadům patří dotace mezd pro neziskové organizace. Pokud by se rozvinul v provázaný
systém dotací a rekvalifikací, může vyhovovat široké skupině nezaměstnaných od nízko kvalifikovaných přes
maminky s potřebou pracovat na kratší dobu až po vzdělané lidi. Zároveň doplní jiný plán ministerstva – totiž
posilovat domácí péči o potřebné na úkor drahé a nepohodlné ústavní. Ale opět je nutno zdůraznit, že je
nezbytné detailně znát potřeby trhu práce, stejně jako profily uchazečů, aby nástroje fungovaly. Navrch, mají-li
být hrazeny z evropských peněz, vyžaduje projekt pečlivou přípravu a řízení, aby nenastaly potíže s
proplácením.
Jak uvedl premiér Petr Nečas, materiál musí být ještě za pomoci ekonomických ministrů dopracován.
Na jejich poradě v polovině března se hlavy resortů shodly, že úřady práce mají začít hrát aktivnější roli v
komunikaci se zaměstnavateli v regionu i se samotnými nezaměstnanými.
Ministryně Müllerová oprášila vizi zakladatele úřadů práce, již zesnulého prvního českého ministra práce a
sociálních věcí Milana Horálka, že by jejich ředitelé zase měli převzít roli „manažerů pracovního trhu“.
Je třeba si přiznat, že ministerstvo problém zčásti způsobilo samo svou nečinností. Stejně tak za celou
dobu reorganizace, či chcete-li sociální reformy, nebylo nikdy slyšet, že by se kdokoli z vedení úřadu práce
ozval, či snad varoval před narůstajícími potížemi. Vedení se dokonce nevyjádřilo ani ke shora vnuceným a
špatně fungujícím počítačovým systémům.
„Je čas diskutovat, jestli je vedení dobře obsazeno,“ zdůrazňuje poslankyně Kohoutová. Odvolávat ředitele
Jiřího Kubešu ale zřejmě ministryně zatím v plánu nemá.
Bohužel ani blížící se volby nenabízejí pro trh práce mnoho nadějí. Vyplývá to alespoň z programu,
který jejich pravděpodobný vítěz, sociální demokracie, představila na svém březnovém sjezdu. l •
57
***
7 za 7 miliard
(plán MPSV na boj s nezaměstnaností)
1. Podpora mladých a absolventů
• roční příspěvek na mzdu mladých
zaměstnanců do 30 let
• odborné praxe pro mladé – regionální projekty
2. Podpora zaměstnání matek
a dlouhodobě nezaměstnaných
• bonus firmám, které nabídnou zkrácené
pracovní úvazky
3. Kurzarbeit – projekt Vzdělávejte
se pro stabilitu!
• zjednodušení podmínek pro firmy, které
žádají o peníze z projektu určeného
na zachování pracovních míst
4. Rekvalifikace
• lepší zaměření dle potřeb zaměstnavatelů
5. Zaměstnej sám sebe
• příspěvek až 80 tisíc korun pro budoucí
živnostníky
6. Pomoc obci a neziskovým
organizacím
• dotace na mzdy, pokud zaměstnají občany
z evidence uchazečů
7. Lepší rady a pomoc
• poradenství uchazečům, firmám, starostům
Zdroj: MPSV
Rizikové skupiny nezaměstnaných
Podíl uchazečů o práci (k 31. 12. 2012)
Skupina Podíl ze všech Podíl z dlouhodobě
uchazečů nezaměstnaných (déle než rok)
Osoby zdravotně postižené 11,4 % 20,4 %
Osoby pečující o dítě do 15 let 8,0 % 14,6 %
Osoby mladší 25 let 18,1 % 8,6 %
Absolventi a mladiství (max. 2 roky praxe) 6,6 % 6,6 %
Ženy těhotné, kojící, matky do 9 měsíců po porodu 0,5 % 0,6 %
Osoby nad 55 let 11,0 % 22,7 %
Osoby se zákl. vzděláním nebo bez vzdělání 27,5 % 35,4 %
Evidovaní déle než 5 měsíců 57,1 % Dlouhodobě nezaměstnaní (nad 12 měsíců) 35,3 % Zdroj: MPSV
Velké firmy chtějí letos snížit počet zaměstnanců zhruba o procento, ty menší o dvě až tři. zlomené rekordy
Počet evidovaných nezaměstnaných, volných pracovních míst a podíl nezaměstnaných*) ke konci sledovaného
měsíce
*) podíl nezaměstnaných osob = počet uchazečů o zaměstnání ve 15 až 64 let k obyvatelstvu stejného věku
Menší zastoupení absolventů nemusí znamenat, že odcházejí z evidence. Spíše ztrácejí status absolventa,
protože uplynula dvouletá lhůta od ukončení školy.
Foto autor| FOTO • Tomáš Novák
O autorovi| Marcela Alföldi Šperkerová, mailto:[email protected]
58
Úřady o podpoře exportu málo komunikují
25.3.2013
Euro
Petra Pelantová
str. 72 Light
HK ČR
Za vážné riziko považuji fakt, že se nedaří zlepšit koordinaci mezi zodpovědnými resorty, říká šéf Komory SNS
Objem obchodního obratu s Ruskou federací dosáhl v loňském roce výše 14,1 miliardy amerických dolarů, což
je rekord. „Nastal čas vytvořit po dohodě s ruskými institucemi podmínky také pro vstup českého kapitálu na
ruský trh,“ říká Václav Petříček, předseda Komory pro hospodářské styky se Společenstvím nezávislých států
(SNS) a bývalý náměstek ministra průmyslu a obchodu.
* Státní podpora exportu je jedna z priorit naší vlády. Chová se tak kabinet Petra Nečase skutečně? Vidíte v
tomto směru nějaká rizika?
Ve všech základních dokumentech české vlády je podpora exportu uvedena jako jedna z priorit
ekonomické politiky. Vycházím-li ze zkušeností, mohu hovořit o dvou rizicích. Nejdůležitější ze všeho je
dotáhnout realizaci všech obecných dokumentů do podoby využitelné v praxi. Tedy vytvořit takové produkty, aby
si je, obrazně řečeno, mohli podnikatelé spočítat na kalkulačce. Za vážné riziko považuji skutečnost, že se
nedaří zlepšit koordinaci mezi zodpovědnými resorty. A obávám se, že s blížícími se parlamentními volbami to
bude ještě složitější. Je také nezbytné vytvořit systém hodnocení exportu.
* Ruská federace je náš klíčový obchodní partner, ministerstvo průmyslu chce ale snížit podíl státem
podporovaného exportu, který míří právě do Ruska, je to správně?
Posilování hospodářských vztahů s Ruskou federací patří k hlavním a ve strategických dokumentech
potvrzeným prioritám českého zahraničního obchodu. Samozřejmě, že musíme vždy sledovat, a to se netýká
jen Ruské federace, rozměr a rizikovost státní podpory. Zkušenosti z minulého období nás vedou k závěru, že v
tomto směru si musíme počínat obezřetněji, ale to není snižování podpory.
* Jak hodnotíte loňskou obchodní spolupráci Česka a Ruské federace?
Objem obchodního obratu s Ruskou federací dosáhl v loňském roce 14,1 miliardy amerických dolarů,
což je rekord. Ruská federace se z hlediska výše celkového obchodního obratu Česka posunula na páté místo.
Myslím, že nastal čas vytvořit po dohodě s ruskými institucemi podmínky také pro vstup českého kapitálu na
ruský trh.
* Co plánuje Komora SNS na letošní rok?
Jako každoročně budeme organizovat řadu podnikatelských misí do zemí Společenství nezávislých
států pod patronací představitelů vlády a Parlamentu. Připravujeme také diskusní fóra o podmínkách na trzích
SNS. Tradiční a významnou akcí se stal Business den Ruské federace na Mezinárodním strojírenském veletrhu
v Brně. Trvalou pozornost rovněž věnujeme hodnocení české podpory exportu, abychom uměli včas a dobře
připravit zpětnou vazbu pro naše centrální instituce.
* Klíčové instituce pro státní podporu exportu – Česká exportní banka a Exportní garanční a pojišťovací
společnost – mají nové vedení. Co by měly ve svém fungování změnit či vylepšit?
Je to šance vyhodnotit dosavadní činnost a připravit nová řešení. Spolupráce mezi oběma institucemi se
zlepšuje. Základní princip jejich činnosti spočívá v tom, že mají podporovat finanční zajištění a pojišťování
vývozu do rizikovějších teritorií, ale ne podporovat rizikový vývoz. V tomto směru doporučuji vytvořit společné
kontaktní místo obou společností s cílem urychlit a zkoordinovat administrativní vyřizování žádostí podnikatelů.
Je potřeba zdokonalit systém řízení rizik, posílit úlohu obou institucí v EU, OECD a WTO. Za nezbytné považuji
připravit systém bonusů pro úspěšné firmy a posílit spolupráci se zahraničními bankami.
* Kde vidíte největší nedostatky v legislativě, která upravuje státní podporu exportu?
59
Je načase komplexně vyhodnotit zákon č. 58/1995. Ideální by bylo spojit toto hodnocení s přípravou
nového kompetenčního zákona a zákona o státní správě. Podpora exportu, úloha koordinujících resortů, úloha
nadnárodních institucí jsou procesy, který se musejí trvale hodnotit tak, aby nastavené podmínky byly co
nejvýhodnější pro české firmy.
* Pokud jde o ekonomické zastoupení Česka v zahraničí, ministerstvo průmyslu a ministerstvo zahraničí zatím
nemají úplně vyjasněné kompetence. V čem je podle vás chyba?
Nejvyšším zástupcem Česka v zahraničí je český velvyslanec. Ekonomický útvar českého
velvyslanectví musí úzce spolupracovat s ekonomickými resorty, především s ministerstvem průmyslu a
obchodu. Nově zřizovaná obchodní zastoupení v zahraničí budou úspěšná jedině tehdy, bude-li jasně vymezen
obsah jejich činnosti a jejich vztah k příslušným českým velvyslanectvím. A to je úkol pro ministerstvo průmyslu
a ministerstvo zahraničních věcí.
Foto popis| Není riziko jako riziko. ČEB i EGAP mají podporovat vývoz do rizikovějších teritorií, ne rizikový
vývoz, míní šéf Komory SNS.
Foto autor| FOTO • Martin Pinkas
O autorovi| mailto:[email protected]
f1news.autoroad.cz
McLaren: Naše letošní auto může vyhrát
23.3.2013
f1news.autoroad.cz
HK ČR
str. 0
Šéf McLarenu, Martin Whitmarsh, si je jistý, že jejich letošní monopost, MP4-28, vyhraje závod během sezony
2013.
Autor: HaJ
Přečteno: 0x
DNES, 22:38 - Novinky Příspěvků: 0, buďte první!
tip f1news.cz:
Zatímco Whitmarsh odmítl vyloučit spekulace, podle kterých by se McLaren mohl vrátit zpět k loňskému vozu,
tak ale vydal hodně cílevědomé prohlášení, podle kterého se vše může ještě v dobré obrátit.
"Všechny věci jsou možné. Nic jsme zatím nevyloučili, ale tento víkend jsme udělali nějaký progres a očekávám,
že další uděláme, než se dostaneme do Číny. Během roku z tohoto vozu můžeme udělat vítězné auto. Asi ne
tak rychle, jak bych si přál, protože já bych si přál mít vítězný závod již zítra. Budeme tvrdě pracovat a
dostaneme se do pozice, ve které budeme moci vyhrát. V minulosti jsme měli některé černé momenty a vždycky
jsme nimi nějak prošli," řekl šéf McLarenu, Martin Whitmarsh.
U McLarenu mají na boxové zídce jistě o čem přemýšlet (foto: McLaren Mercedes)
Zdá se, že McLaren je i na suchu blíže špičce, než byl v Melbourne. Obecně se má za to, že tým začal více
chápat svůj problém a to, jak z něj vybruslit. Pro McLaren je to krok vpřed. "Samozřejmě je to ještě dlouhá cesta
než se dostaneme na takovou úroveň konkurenceschopnosti, kde bychom měli být už teď. Nicméně
povzbudivým znakem je, že děláme malá a postupná vylepšení."
"Víme, že auto je daleko od optimálho vyladění, ale reagovalo na některé změny, které jsme udělali až dnes
ráno. To týmu dá čerstvý popud k vylepšení auta před závodem v Číně."
60
URL| http://f1news.autoroad.cz/novinky/43909-mclaren-nase-letosni-auto-muze-vyhrat/
finance.cz
Statistici: Nezaměstnanost ve Francii dosáhne 15letého maxima
22.3.2013
finance.cz str. 0
HK ČR
Financninoviny.cz
Paříž 22. března (ČTK) - Nezaměstnanost ve Francii se v letošním druhém čtvrtletí vyšplhá na 15leté
maximum. Předpověděl to dnes tamní statistický úřad INSEE. Dodal, že francouzská ekonomika by měla v
prvním pololetí stagnovat.
Míra nezaměstnanosti podle úřadu v prvním čtvrtletí stoupne na 10,8 procenta a ve druhém se dostane na
rovných 11 procent, tedy na nejvyšší úroveň od konce roku 1997.
Úřad předpokládá, že francouzský hrubý domácí produkt v prvním čtvrtletí zůstane beze změny. Ve druhém
čtvrtletí by se měl zvýšit o pouhých 0,1 procenta. Francouzská ekonomika se nyní podle INSEE musí spoléhat
na export, protože výdaje francouzských spotřebitelů jsou nízké, stavebnictví vykazuje pokles a podnikové
investice oslabují.
Export by měl podle úřadu ve druhém čtvrtletí stoupnout o 0,7 procenta po nárůstu o 0,6 procenta v
předchozích třech měsících. "Očekáváme, že hospodářské oživení přijde ze zahraničí, protože francouzské
motory růstu se zastavily, což platí zejména pro kupní sílu domácností," uvedl analytik INSEE Jean-François
Ouvrard. "Podnikatelské klima ve Francii zůstává nepříznivé," dodal.
Francouzská ekonomika v loňském čtvrtém čtvrtletí klesla o 0,3 procenta. Podle Ouvrarda nelze vyloučit ani
pokles v letošním prvním čtvrtletí, který by francouzské hospodářství uvrhl do recese. Ta je obvykle definována
jako minimálně dvě čtvrtletí ekonomického poklesu za sebou.
Prognóza INSEE je další ranou pro francouzského prezidenta Françoise Hollandea, který slíbil, že růst
nezaměstnanosti do konce letošního roku zastaví. V loňském čtvrtém čtvrtletí míra nezaměstnanosti ve Francii
stoupla na 10,6 procenta z 10,3 procenta v předchozích třech měsících.
Francouzská vláda se snaží podpořit konkurenceschopnost domácí ekonomiky kroky ke snížení mzdových
nákladů a zvýšení flexibility trhu práce. Proti vládním krokům tento měsíc demonstrovaly desetitisíce lidí v
ulicích Paříže a dalších francouzských měst.
URL| http://www.finance.cz/zpravy/finance/383567/
formule.cz
McLaren stále identifikuje problémy svého vozu
22.3.2013
formule.cz
HK ČR
str. 0
vydal: Pavel Fabry
zveřejněno: 22.3.2013, 18:30
počet komentářů: 0
McLaren stále hledá odpovědi na své otázky ohledně původu slabin svého letošního monopostu. Nadále totiž
pracuje na zlepšení své konkurenceschopnosti.
61
Úvod sezóny se pro stáj z Wokingu nese ve znamení návratu do bodované desítky, jeho letošnímu MP4-28 totiž
chybí rychlost, ztráta na konkurenci je přitom značná. V Malajsii proto tým na svém voze testuje experimentální
díly.
Sportovní ředitel týmu Sam Michael se nechal slyšet, že McLaren stále ještě nenašel definitivní vysvětlení svých
potíží, přičemž zatím nechce vyloučit žádnou možnost.
"Abych byl upřímný, v tuto chvíli hledáme na všech frontách," řekl Michael v rozhovoru pro Autosport.
"Docela dobře už chápeme, kde je podle nás ta oblast, se kterou jsou problémy a většinou jde o věci, které
bychom měli vyřešit doma v MTC (McLaren Technology Centre).
Nicméně, získáváme stále větší jistotu v tom, na co se zaměřit v těchto testech přímo na dráze.
Myslím, že v tuto chvíli je příliš brzy na to vypíchnout, že problém je v tom a v tom. Ačkoliv jsme si docela jistí
tím, na čem pracovat.
Musíte k tomu pořád přistupovat otevřeně, protože to obyčejně přichází skrze řadu sekvencí různých oblastí, ve
kterých je možné získat. Takže se snažíme zůstat otevření."
Přestože je McLaren nadále přesvědčen o potenciálu svého letošního vozu, nechce zcela vyloučit možnost
nasadit modifikovanou verzi loňského modelu, zejména pokud se současná situace nezlepší.
Na otázku, jaký smysl by mělo nasadit loňský vůz zpátky do akce, Michael odpověděl: "V tuto chvíli se plně
zaměřujeme na 28A, na tom pracujeme a snažíme se ho vyřešit co nejdříve.
Pokud bychom museli sáhnout po 27, loňském autě, stále by tu bylo několik technických problémů, které
překonat, například skutečnost, že se změnila pravidla o předních křídlech (přísnější zatěžovací zkoušky - pozn.
redakce).
A je tu ještě pár drobných detailů týkajících se crashtestů. Nejsou to velké problémy. Samozřejmě by také bylo
potřeba podívat se na zásoby (náhradních dílů).
Především se ale zaměřujeme na tohle auto a já bych řekl, že v tuhle chvíli budeme věnovat veškerou svou
energii 28A, protože stále věříme, že potenciál v tomto voze je větší než u 27."
Ačkoliv se objevily spekulace o tom, že by se McLaren mohl vrátit k upravené podobě loňského vozu nebo
dokonce vytvořit hybridní vůz, jehož přední část by pocházela z MP4-27 a zadní z aktuálního modelu, Michael
tvrdí, že podobně radikální řešení zatím nejsou na místě.
"Budeme vyvíjet letošní vůz, vyvíjet 28. V tuto chvíli neplánujeme nic takového, stále vyvíjíme současný vůz."
Zdroj: Autosport, Foto: McLaren
URL| http://www.formule.cz/formule/index.php?obsah=zobraz&id_clanku=22017
Frekvence 1
Uvažuje se o zvýšení minimální mzdy
22.3.2013
Frekvence 1 str. 2 12:00 Zprávy
HK ČR
moderátor
-------------------Uvažuje se o zvýšení minimální mzdy. Ta teď dělá rovných 8 tisíc. Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila
Müllerová by chtěla prosadit zvednutí o dalších 500 korun. Svůj návrh předloží na jednání tripartity začátkem
dubna, zřejmě ale narazí u zaměstnavatelů. Odbory naopak žádají, aby nejnižší mzda byla 9 tisíc.
62
genusplus.cz
JABLONEC: Euroregion Tour láká na památky i Rohany
22.3.2013
genusplus.cz str. 0 Zpravodajství
čtk HK ČR
Veletrh cestovního ruchu Euroregion Tour láká letos návštěvníky na kulturní a technické památky v Libereckém
kraji a připomíná 40. výročí otevření horského hotelu a vysílače Ještěd, které kraj oslaví na podzim. Liberecký
kraj pro turisty připravil mapu s památkami nejen na území čtyř okresů kraje, ale v celém Euroregionu Nisa, a
chystá i mapu s technickými památkami. Novinářům to řekla náměstkyně hejtmana pro cestovní ruch Hana
Maierová (Starostové pro Liberecký kraj).
Euroregion Tour se letos v Jablonci koná potřinácté. Tradičně přináší pestrou turistickou nabídku z krajů,
regionů, měst a obcí, prezentují se na něm cestovní kanceláře, lázně a také centra aktivit pro volný čas. Svou
nabídku představuje v jabloneckém Eurocentru pět desítek vystavovatelů z celé republiky. "Zastoupeno je tu
také 35 regionálních výrobců z Libereckého kraje a 17 ze sousedního Polska," doplnil ředitel Krajské
hospodářské komory v Liberci Oskar Mužíček.
Doprovodný program je zaměřen hlavně na využití památek v cestovním ruchu, zážitkovou turistiku a technické
památky. "V celé České republice bude letos Národní památkový ústav představovat další významný šlechtický
rod, po Rožmbercích a Pernštejnech to budou letos Rohanové, kteří jsou s Libereckým krajem úzce spjati," řekl
ředitel správy Národního památkového ústavu Sychrov Miloš Kadlec. Právě Sychrov býval jejich hlavním
sídlem.
Druhým tématem, které bude provázet nejen veletrh, ale i celou letošní turistickou sezonu v Libereckém kraji,
jsou technické památky. "Ani toto téma nebylo zvoleno náhodou, jeden z nejvýznamnějších technických unikátů
- horský hotel a vysílač Ještěd, slaví 40 let od svého otevření v roce 1973. Kulatiny ale oslaví i kabinová lanovka
na Ještěd, která je v provozu už 80 let," doplnila Maierová.
Návštěvníky veletrhu, který potrvá do soboty, čeká i kulturní program. Představí se v něm třeba kapely Mňága a
Žďorp a Vypsaná Fixa. Pro děti je připravena umělá lezecká stěna, skákací hrad a malý filmový festival. V
Eurocentru jsou v rámci veletrhu vystaveny papírové modely, které přivezlo muzeum z Police nad Metují,
historické kostýmy a fotografie.
URL| http://www.genusplus.cz/zpravodajstvi/...uroregion-tour-laka-na-pamatky-i-rohany
Haló noviny
Na krizi nejvíce doplatily ženy
25.3.2013
Haló noviny
Lukáš MATOŠKA
str. 8 Ze zahraničí
HK ČR
Rozhovor měsíčníku Solidarita s Gabi Zimmerovou, předsedkyní frakce GUE/NGL v EP
Škrty dopadají celoevropsky na ty nejzranitelnější. Zvláště na ženy, které měly za stejnou práci výrazně nižší
mzdy než muži už před krizí. Proč se tomu dosud nevzepřely odbory? Mimořádně zranitelnou skupinou jsou
migranti. Existuje alternativa k asociální politice, která je provozována napříč Evropou? I na to jsme se ptali Gabi
Zimmerové z Die Linke, europoslankyně a předsedkyně frakce Evropské sjednocené levice a Severské zelené
levice (GUE/NGL) v EP.
* Jako europoslankyně se specializujete mj. na rovnost mužů a žen - nejen v zaměstnání. Jak změnila současná
krize život evropským ženám?
63
Rozlišujme fáze krize. Na začátku této ekonomické a finanční globální krize byli postiženi především
pracovníci různých odvětví průmyslu, zaměstnanci automobilek a podobně. Avšak v posledních dvou letech, kdy
byla zavedena tzv. úsporná opatření, postihuje krize stále častěji ženy. Je to kvůli škrtům ve veřejných
rozpočtech, škrtům v sociálních výdajích, ve zdravotnictví a vzdělávání. Země jako Řecko nebo Španělsko
dosahují vysoké míry nezaměstnanosti žen. Od počátku krize obecně vzrostlo ohrožení ženské populace
chudobou. V členských státech eurozóny je ve jménu obnovy konkurenceschopnosti vyvíjen tlak na seškrtání
všech sociálních výdajů. Ze stejného důvodu jsou lidé nuceni pracovat v prekarizovaných podmínkách
(prekarizace znamená nahrazování plnohodnotných pracovních míst částečnými úvazky a jinými formami
obchodního vztahu -pozn. red.) a vzrůstá míra chudoby. Předpokládáme, že to bude mít značný vliv na starší
obyvatelstvo a různé rizikové skupiny v Evropské unii. Na ženy obecně, ale především na migrantky, příslušnice
etnických minorit, ženy s dětmi nebo ženy samoživitelky. Pod drobnohledem mám také postupující prekarizaci
akademických zaměstnání, která ženy zastávají. Toto jsou tendence, s nimiž musíme bojovat a které musíme
zastavit. Musíme obnovit veřejné služby, vytvořit pracovní místa a zároveň dát ženám možnost kombinovat
rodinný a pracovní život.
* Mluvíte o šovinismu odborářů. Proč jsou odbory pro ženy pořád tak málo atraktivní?
Odbory vyrostly z bojů za práva průmyslových dělníků. Dlouho byly předpokládanou samozřejmostí
určité charakteristiky jejich předáků, jako je schopnost motivovat či být dostatečně slyšet. Av odborech se
tradičně mělo za to, že ženy nemohou plnit tyto funkce. V posledních 23 letech od sjednocení Německa sice
najdete ženy v odborech, ale na jejich vrcholu jsou zpravidla muži. V odborech stále není rovnost pohlaví
považována za kardinální problém.
K tomu odbory musí chápat, že existuje velmi podstatný problém pracovníků s časově omezenou pracovní
dobou a že tento druh prekarizované práce má zřetelně ženský aspekt. Vypadá to, že už pochopily, ale trvalo
jim to příliš dlouho. Odborové svazy by se aktuálně měly více zajímat o rovnost pohlaví a samy zapojovat více
žen do vedení.
* Myslíte si, že Evropská odborová konfederace dosáhla úspěchů ve snižování platového rozdílu mezi
pohlavími?
Podíváte-li se na výsledky -nikoli. Co se Německa týče, je na předposlední příčce platové rovnosti
pohlaví ze všech členských států Unie. Je zde 25% rozdíl mezi platy žen a mužů.
Odbory jsou sice na správné straně, pokoušejí se odstranit platovou nerovnost mezi pohlavími, ale musejí se
snažit více: měly by například pravidelně zahrnovat tuto otázku do vyjednávání se zaměstnavateli o mzdách a o
kolektivních smlouvách.
* Člověka napadne, pokud platovou rovnoprávnost adekvátně neprosazují odbory, kdo tedy?
Ano, každopádně potřebujeme zastavit privatizace a liberalizaci veřejného prostoru a služeb - ženy tvoří
většinu zaměstnanců v této sféře. Zároveň je nám třeba takových veřejných služeb, které ženám umožní, aby
kombinovaly rodinný život s pracovním. Potřebujeme legální i mimoprávní závazky, které ženám ulehčí
vymáhání jejich práv. Chybí nám diferencovanější statistiky zohledňující nerovnost pohlaví. Uvedu příklad
Německa: je sice na prvních příčkách zaměstnanosti žen, ale zevrubnější pozorování ukazuje, že má nejvyšší
podíl žen pracujících v prekarizovaných zaměstnáních. Skloubíteli obě tyto skutečnosti, vyjde vám, že Spolková
republika je na vrcholu zaměstnanosti žen právě díky značnému podílu prekarizované práce. A právě proto
potřebujeme více statistických dat, která osvětlí, co prekarizovaná práce obnáší a jak konkrétně ovlivňuje
nerovnost pohlaví.
* Zmínila jste migranty. Jaká je nyní jejich situace napříč Evropou... zhoršují se jejich životní podmínky?
Zhoršují. V podmínkách krize se některé vlády uchylují k mobilizacím, které se zaštiťují nacionalismem.
V Evropě se zavádějí bariéry, které ji mají »ochránit« před migranty ze zemí postižených válkou, hladomorem,
přírodními katastrofami.
Postavme se tomu! Je naopak nutné zajistit sociální a lidská práva pro migranty a uprchlíky. Ovšem
migranti dnes bohužel ani nejsou zmiňováni v rámci Evropské charty sociálních práv. Levice by měla bojovat za
to, aby migranti byli zahrnuti do všech evropských sociálních a lidských práv.
* A co částečná fašizace v Řecku? Může krajně pravicový »výklad« problému dlouhodobě získávat lidi?
64
Nemyslím si, že by to bylo automatické. Lidé nepůjdou za nacionálně populistickými či fašistickými
uskupeními samozřejmě. V řecké straně Zlatý úsvit je však spatřována alternativa zavedených stran, které
nejsou schopny zemi spravovat v čase krize. A pokud nejsou demokratické strany schopny ukázat
demokratickou cestu z krize a ospravedlnit opatření, která jsou vydávána za nutná, bude se stále více lidí
poohlížet po takových uskupeních, jako je Zlatý úsvit. Podle posledních průzkumů má tato strana zhruba 12%
podporu, což nepochybně ohrožuje demokracii. Proto jsem ráda, že SYRIZA, která sdružuje levicové síly v
Řecku, se rozhodně postavila proti Zlatému úsvitu a přesvědčuje občany o nutnosti demokratické cesty z krize.
Nadto chce do překonání krize zapojit banky, finanční trhy, superbohaté a zastavit privatizace veřejného
majetku i služeb.
* Jaké máte zkušenosti se zástupci SYRIZY?
Účastnili jsme se dlouhých diskusí s jejím předsedou Alexisem Tsiprasem. A myslím, že on je
pozoruhodný levicový politik. Mladý muž s bohatými zkušenostmi z politického boje - velmi dobrá kombinace pro
levici. Tsipras je vnímán jako poctivý bojovník za spravedlnost, který není zapleten do korupčních sítí v Řecku.
Proto je akceptován a zároveň prezentuje návrhy na cestu z krize, včetně té dluhové.
Například požadoval svolat dluhový audit - podobně jako Německo v roce 1953 - a navrhnout splacení
dluhů, ovšem jen takových, za které je Řecko skutečně zodpovědné, nikoli těch, které byly způsobeny
spekulacemi mezinárodních finančních trhů...
Foto popis| Gabi Zimmerová v europarlamentu
Foto autor| FOTO - archiv
O autorovi| Lukáš MATOŠKA, Solidarita, březen 2013 (http://www.socsol.cz)
Hitrádio Vysočina
Zvýšení minimální mzdy
22.3.2013
Hitrádio Vysočina str. 1 08:00 Zprávy
HK ČR
Martin LANG, moderátor
-------------------Minimální mzda možná stoupne. A to poprvé po šesti letech. Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila
Müllerová je připravena předložit návrh na zvýšení minimální mzdy o 500 korun, tedy na osm a půl tisíce.
Záležitost chce přednést na dalším jednání tripartity začátkem dubna. Návrh ale nejspíš narazí u
zaměstnavatelů a také u koaliční ODS. Podle ní by to vedlo k dalšímu zvýšení nezaměstnanosti a kvůli
provázanosti na sociální dávky by stouply i výdaje státu.
Jsem u toho, když se rodí nové modely BMW
25.3.2013
Petr Weikert HK ČR
Mirek Mikeska, projektový manažer vývojového centra BMW
Rozhovor
Ve svých šestadvaceti letech stojí Mirek Mikeska u klíčových vývojových projektů BMW. V globálním vývojovém
centru firmy se stará o financování novinek, které automobilka vyvíjí - například nové generace elektromobilů,
jež přijdou na trh na podzim.
Ještě v deseti letech Mirek Mikeska s kamarádem v rodném Petrově na Hodonínsku plánovali, jak
budou jednou vyrábět svoje vlastní auta. Pročítali motoristické časopisy, hltali recenze a dohadovali se, jestli je
lepší Mercedes, nebo BMW. O tři roky později poprvé auto sám řídil. To, co řídí nyní, je o poznání těžší.
65
Těžištěm jeho práce je zajištění peněz pro tým, který vymýšlí a vyrábí podvozky a pohon budoucích
elektromobilů.
Ojedinělým projektům na dosah Mikeska začínal jako asistent v pražské pobočce BMW, studoval a postupně se
vypracoval na projektového manažera vývojového centra firmy v Mnichově. Díky tomu má nyní na dosah
jedinečné projekty, které se teprve chystají na trh. Jsou to třeba elektromobily i3 a i8, nástupci modelů X3, X5
nebo nového modelu X4 chystaného pro USA.
„Jsem zodpovědný za finanční stránku a zajištění investic projektů. V praxi trávím většinu pracovního
dne na jednáních, ve zbytku monitoruji finanční situaci, připravuji podklady a řeším s kolegy problémy a rizika,“
popisuje Mikeska. Už letos na podzim a koncem roku zamíří do autosalonů „jeho“ modely elektromobilů i3 a i8.
„Třeba BMW i3 je velmi praktické vozidlo do města, má vynikající dynamiku a jízdní vlastnosti. Samozřejmě
bude plné nejmodernějších technologií,“ popisuje Mikeska. Cena tohoto modelu se bude podle dřívějších
vyjádření firmy pohybovat kolem milionu korun a už nyní má stovky předobjednávek. Cesta Mirka Mikesky do
celosvětové centrály známé automobilky vedla přes bakalářské studium na Vysoké škole ekonomické v Praze a
magisterská studia na University of Birmingham, kde se zabýval konkurenceschopností velkých firem, států a
regionů. „Zabývali jsme se studiemi úspěšných i neúspěšných nadnárodních společností. Zkoumali jsme také
úspěch Finska nebo Číny a potenciál zemí, jako jsou Mexiko, Brazílie nebo Indie,“ vypráví. Magisterské studium
na univerzitě zakončil disertační prací u předního anglického experta na automobilový průmysl Davida Baileyho.
Na škole ho upoutalo zejména to, jak se musel naučit pracovat se získanými informacemi a kolik nejrůznějšíchi
placených analýz - mohla škola studentům poskytnout. „To je asi největší rozdíl mezi českými a tamními
školami,“ srovnává.
Po krátkém působení ve farmaceutické společnosti Novartis zakotvil poměrně rychle v BMW a začal
pracovat ve futuristickém vývojovém centru firmy v Mnichově, kde kromě vymýšlení nových „bavoráků“ probíhá i
část vývoje značek Mini a Rolls-Royce. Pro zaměstnance je zde k dispozici dvanáct restaurací, lékař, obchod s
potravinami, kavárny nebo čistírna oděvů. „Na centrální projektový dům jsou napojeny další budovy, které tvoří
komplex, v němž se do deseti minut setkám s kýmkoliv, aniž bych opustil firemní areál,“ popisuje.
Prodej aut přes internet Na vývoji elektromobilů se hospodářská krize nijak výrazně nepodepsala, BMW naopak
zažívá v posledních letech rekordní růst. Rozvoj vozů na elektřinu podle Mikesky spíš zatím brzdí malá důvěra
výrobců. Bavorský podnik v jejich budoucnost věří, a proto také rozjíždí i spolupráci s Toyotou, která má
zkušenosti s hybridními motory.
A hodně si automobilka slibuje od své chystané novinky - hodlá prodávat své vozy po internetu a věří,
že to pomůže zejména elektromobilům. „Prodej aut přes internet by ve spojení s elektromobily mohl skvěle
fungovat. Zájemci o tyto vozy jsou totiž především lidé, kteří mají rádi nové technologie,“ míní manažer.
Sám však automobil BMW nevlastní, i když je to jeho nejoblíbenější značka. „Půjčuji si různá auta od
naší firmy, především na léto, na víkendy nebo cesty do Česka. Je to sice zpoplatněná služba, ale docela
výhodná,“ dodává Mirek Mikeska.
Foto popis| NOVINKA Projektový manažer Mirek Mikeska je spoluzodpovědný za finanční zajištění vývoje
hybridního modelu BMW i8, který automobilka představila před měsícem v Torontu. Na trhu se má tento sériově
vyráběný vůz objevit ještě letos.
Foto autor| FOTO: ČTK
Foto popis| Prodej aut přes internet by ve spojení s elektromobily mohl skvěle fungovat. Zájemci o tyto vozy jsou
totiž především lidé, kteří mají rádi nové technologie. MIREK MIKESKA projektový manažer vývojového centra
BMW
Foto autor| FOTO: VANDA NÁROŽNÁ
O autorovi| Petr Weikert, mailto:[email protected]
Mladý Čech přivádí na svět elektromobily BMW
25.3.2013
Hospodářské noviny str. 1 Titulní strana
Petr Weikert HK ČR
Elektromobily
Mirek Mikeska dostal před pár lety šanci pracovat jako asistent u české pobočky BMW. Dnes má za sebou
studia na University of Birmingham a pracuje v srdci centrály BMW v Mnichově, konkrétně ve vývojovém centru
jako projektový manažer. Na starosti má financování vývoje elektromobilů.
66
Na dosah má jedinečné projekty, které se teprve chystají na trh. Jsou to třeba elektromobily i3 a i8,
nástupci modelů X3, X5 nebo nového modelu X4, chystaného pro USA.
„Mezi mé hlavní úkoly patří finanční řízení projektů, příprava analýz a argumentace plánovaných
investic,“ popisuje svou práci šestadvacetiletý mladík.
Základ projektu tvoří v BMW technické týmy sestavené pro vývoj různých komponentů podvozku nebo
motoru. S nimi pracují specialisté na logistiku a kvalitu. Celý projekt pak řídí projektový lídr a finance má na
starosti Mikeska.
Jeho cesta do Mnichova vedla přes pražskou VŠE. Magisterské studium na univerzitě v Birminghamu
zakončil disertační prací u předního anglického experta na automobilový průmysl Davida Baileyho. Obor, který
studoval, byl zaměřen na konkurenceschopnost velkých firem i států a regionů.
„Byla to škola života, naučila mě kritickému myšlení a práci s informacemi. Právě způsob, jakým se
pracuje s nejnovějšími informacemi z praxe nebo placenými analýzami a také jejich dostupnost pro studenty, je
zásadní rozdíl mezi studiem v Česku a v Anglii,“ popisuje nejen svou životní zkušenost Mirek Mikeska.
strana 4
O autorovi| Petr Weikert, mailto:[email protected]
Stavební společnost PSJ rozebírá v Liverpoolu tovární halu pro
Kronospan
25.3.2013
Tomáš Čížek, Martin Kohout
str. 17 Česko
HK ČR
Stavebnictví
Velmi netradiční zakázku získala česká stavební firma PSJ ve Velké Británii. Na liverpoolském předměstí
rozebírá tovární halu dřevařské společnosti Sonae, která v ní ukončila výrobu. Británie je pro PSJ už 27. zemí,
na jejíž trh pronikla.
Výše kontraktu činí 1,7 milionu eur (zhruba 44 milionů korun). „Ten objem není vysoký, ale pro nás je to
zajímavé z hlediska lokality. V Británii se moc českých firem neprosazuje,“ řekl HN mluvčí PSJ Miroslav Fuks.
Demontáž haly by měla firma stihnout do července letošního roku. Na projektu se podílela i londýnská pobočka
státní proexportní agentury CzechTrade.
Investorem projektu je švýcarská společnost Kronospan, jeden z největších výrobců velkoplošných
materiálů na bázi dřeva v Evropě. Loni v zimě pro ni PSJ rozebrala dvě výrobní haly v Německu a následně je
smontovala v běloruském městě Smorgoň.
Podle původních předpokladů měla být továrna společnosti Sonae znovu vybudována v ruské Ufě,
montáž však v současnosti není na pořadu dne. „Zatím není vůbec specifikována, je to téma pro příští rok,“ říká
Fuks.
Továrna na výrobu dřevotřískových desek na liverpoolském předměstí Knowsley ukončila výrobu loni v
září. Poslední tři roky jejího fungování provázely tragické události. V jejích prostorách zemřeli tři dělníci a v
červnu roku 2011 v ní vypukl rozsáhlý požár. Z následného omezení provozu, který byl podle představitelů firmy
nepřiměřeně protahován úřady, se firma nikdy nevzpamatovala.
„Působení české stavební firmy v Británii není úplně běžné. Toto je výjimka, která souvisí s konkrétním
zákazníkem. Pokud si dva soukromé subjekty takhle věří, je to dobrá vizitka,“ říká stavební expert společnosti
Deloitte Miroslav Linhart.
PSJ se dlouhodobě orientuje na zahraniční trhy. Z tuzemských firem jsou na tom podobně třeba PSG,
OHL ŽS nebo Subterra. Prioritou pro ni jsou země bývalého Sovětského svazu. Pro tyto účely si založila
dceřinou společnost PSJ Russia, která v Moskvě působí od začátku letošního roku.
Největší zakázkou společnosti PSJ v historii byla montáž závodu na výrobu dřevotřískových desek
nedaleko ruského Petrozavodsku v hodnotě 3,8 miliardy korun. V současné době staví v gruzínském Tbilisi
termální akvapark zhruba za půl miliardy korun.
V roce 2011 vytvořila skupina PSJ čistý zisk 192 milionů korun. Jako jedna z mála velkých stavebních
firem v Česku dokázala zvýšit tržby na 6,37 miliardy korun. Během posledních deseti let je ztrojnásobila. Na
domácím trhu jí podle tržeb patří šestá příčka. Výsledky za loňský rok zveřejní na konci dubna.
O autorovi| Tomáš Čížek, Martin Kohout, mailto:[email protected]
67
HR Forum
Benefity – využíváte maximálně jejich potenciál?
13.3.2013
HR Forum str. 10 Forum
HK ČR
Firmy mívají své benefity často jako „Popelku“, která stojí na okraji zájmu a často bez jasné vazby na
odměňovací systém. Benefity bývají poskytovány bez většího rozmyslu a srozumitelného sdělení, přestože jsou
důležitou součástí celkové odměny a firmy za ně utrácejí nemalé prostředky. Je dobré zamyslet se nad tím, zda
ve vaší firmě plní roli, kterou od nich očekáváte.
Řešíte oblast benefitů strategicky?
Přestože benefity nabízí drtivá většina firem, poměrně málo společností má svoji nabídku benefitů skutečně
promyšlenou a zasazenou do kontextu celkové strategie odměňování. Benefity jsou jednou ze čtyř základních
komponent odměňovacího systému a stejně jako základní mzda, motivační složky a mimořádná odměna
ovlivňují vaši konkurenceschopnost na trhu práce, individuální motivaci zaměstnanců a nákladovost firmy.
Benefity by neměly osamoceně stát mimo vaši strategii odměňování, ale měly by být řešeny s rozmyslem a
cíleně podporovat vaši strategii.
Jedním z důležitých strategických rozhodnutí je volba portfolia benefitů. Každý typ benefitu
zaměstnancům přirozeně vysílá určitou zprávu. Co je tedy tou zprávou, kterou chcete směrem k zaměstnancům
vyslat? Jste výrobce jedinečného produktu? Budujete rodinnou kulturu a kamarádské vztahy mezi zaměstnanci?
Je pro vás zásadní zvyšovat znalosti vašich zaměstnanců? Podobné typy otázek vám pomohou sestavit
správný benefitní mix navázaný na příběh, který může zdůraznit firemní hodnoty, propagovat vaše produkty,
posílit pocit sounáležitosti s firmou a budovat její image.
Jak komunikujete o benefitech?
Jakmile máte definovanou strategii, vytvořte příběh a využijte ho v komunikaci benefitů interně i externě.
Nejčastější problém benefitních systémů spočívá ve slabé nebo neexistující komunikaci směrem k
zaměstnancům. Rčení, že benefit, o němž se se zaměstnanci nemluví, není benefitem, rozhodně platí.
Zaměstnanec, který neví, jaké má k dispozici benefity a jaká je jejich hodnota, tuto část své odměny nevnímá. V
tom případě celá investice firmy do benefitů nepřináší očekávaný efekt.
Zajímavým způsobem, jak komunikovat o benefitech a zároveň podpořit informovanost zaměstnanců o
celkové odměně, jsou přehledy celkové odměny (tzv. Total Reward Statements). Pohled na celkovou roční
sumu včetně hodnoty benefitů, kterou konkrétní zaměstnanec ve firmě získává, většinu lidí příjemně překvapí,
zvláště v období nízkých nárůstů mezd.
Trendy v oblasti benefitů Při úvahách o benefitním programu je užitečné podívat se i na to, co se děje venku. Na
českém trhu nedochází v oblasti benefitů k žádným převratným změnám. Přesto se firmy snaží investovat do
benefitů s větší přidanou hodnotou, jako jsou plány penzijního a životního pojištění a zdravotní péče.
Pozitivní vývoj lze pozorovat hlavně na straně dodavatelů. Zatímco ještě v 90. letech minulého století
bylo obtížné najít komplexní dodavatele služeb v oblasti benefitů, dnes je situace výrazně lepší a je z čeho
vybírat. V posledních dvou letech zažíváme boom zejména v rozvoji „cafeteria systémů“. Cafeterie jsou
technicky propracovanější, cenově stále dostupnější, nabízí efektivní platební řešení například v podobě
platebních karet a rovněž se neustále rozšiřuje síť jejich smluvních partnerů.
Na globální úrovni se vede intenzivní diskuze o posílení motivační role benefitů a jejich navázání na
výkon, aby se benefity neposkytovaly plošně a zvýšila se návratnost „investic“. V České republice se s určitou
formou navázání na výkon setkáváme například v oblasti manažerských životních pojistek se spořící funkcí,
jejichž výplata je vázána na podaný výkon během stanoveného období. Nicméně v střednědobém horizontu
zřejmě žádné významné posuny směrem k navázání benefitů na výkon neočekáváme. Společnosti se snaží
pomocí benefitních schémat posílit a doplnit svou celkovou strategii odměňování a využít jejich motivační a
stabilizační úlohu.
Možností, které firma může využít k tomu, aby maximálně využila potenciál, který oblast benefitů nabízí,
je tedy celá řada. Je však nutné ji uchopit koncepčně a strategicky.
Foto popis|
O autorovi| Text: Eugenie Sochorovská
68
Moje tipy na sebevzdělávání
13.3.2013
HR Forum str. 29 Rozvoj
HK ČR
Co doporučuje personalista z praxe
Knihy, ke kterým se často a ráda vracím, patří do základní výbavy každého personalisty i vedoucího pracovníka.
K tématu řízení lidských zdrojů nelze doporučit nic lepšího než „Řízení lidských zdrojů“ Michaela Armstronga,
kde jsou komplexně zpracované nejnovější trendy a postupy v této oblasti, a to od strategického plánování
lidských zdrojů, získávání a výběr nejvhodnějších pracovníků na konkrétní pracovní místa přes řízení
pracovního výkonu, odměňování a hodnocení až k dalšímu vzdělávání a rozvoji pracovníků spolu s plánováním
jejich kariérového růstu. Další knihou, která mi pravidelně poskytuje podněty a umožňuje další vzdělávání
srovnáním teoretických poznatků s praktickými zkušenostmi s řízením organizace a vedením pracovních týmů,
je „Management“ trojlístku autorů Františka Bělohlávka, Pavola Košťana a Oldřicha Šuleře. Tato publikace
poskytuje přehled hlavních oblastí managementu, a to velmi strukturovaně, jasně a přehledně. Mým tipem však
není pročtení těchto knih jako beletrie na jeden zátah, od první do poslední stránky, ale pravidelný návrat ke
kapitolám s tématy, kterými se právě zabývám. Jak suchá je teorie, není-li okořeněna praxí!
Ke vzdělávání dospělých jsem se dostala trochu oklikou. Vystudovala jsem ekonomii a jako oblastní
manažerka společnosti dm jsem měla na starosti vedení pracovních týmů. Odtud už to byl jen krůček k péči o
vzdělání, další vzdělávání a rozvoj spolupracovníků. Stěžejní pro mne byly vzdělávací workshopy mezinárodní
společnosti MIRA a publikace jejího zakladatele Albrechta Hemminga, které mi tehdy, kolem roku 2000 poskytly
naprosto jiný pohled na celoživotní vzdělávání, na metodiku ve vzdělávání dospělých a na motivaci k dalšímu
vzdělávání i osobnostnímu rozvoji. Zajímavým tipem pro širší rozhled v této oblasti je i kniha Coenraada van
Houtena „Erwachsenenbildung als Willenserweckung“ (Vzdělávání dospělých jako probuzení vůle).
Knihy jsou nenáročným, tichým a spolehlivým společníkem, ke kterému se budu stále vracet, přesto
však nemohou nahradit osobní setkání se zajímavými lidmi. Velkým objevem byl pro mě Festival lektorů Magion
Desítka, který pořádá dvakrát ročně v Říčanech u Prahy společnost Magion Praha. Originálně a svižně se zde
představují lektoři netradičních vzdělávacích programů. Během nekompromisně stanoveného časového limitu
500 vteřin se lektoři snaží své posluchače z řad personalistů a specialistů HR zaujmout a vzbudit zájem o různé
nekonvenční formy vzdělávání a rozvoje. Prezentace i následný kreativní workshop byl pro mě velkou inspirací
a plánuji tento festival opět navštívit a načerpat podněty a nápady pro realizaci firemních školení.
Vítám však i jiná setkání HR manažerů a personalistů. Těším se na konferenci HR Know How 2013 s
názvem Návrat k hodnotám – zbytečnost nebo nutnost pro naši budoucnost?, jejímž pořadatelem je People
Management Forum a která slibuje pestrý program a zajímavé řečníky.
Lákají-li mě netradiční a inovativní přístupy ve zprostředkování odborných znalostí, v rozvoji
manažerských schopností i v předávání zkušeností, nebude asi překvapením, že mě uchvátila nabídka
společnosti IMPROPACT, která přenáší techniky divadelní práce do oblasti rozvoje lidských zdrojů a která s
respektem k firemnímu prostředí převádí zkušenosti z „prken, která znamenají svět“ do reálného pracovního
světa. Improvizacemi a kreativní tvorbou se přitom odkrývají netušené možnosti a potenciál, skrývající se v
každém z nás.
Relaxací a inspirací je pro mě i kreslení – tužkou, pastelkami, pastelem – ve výtvarných kurzech
společnosti Serafin nebo v ateliéru střediska pro rozvoj umění Viridian Elen Thiemlové. Nezapomenutelné
zůstávají pro mne i přednášky grafologie s Blankou Pevnou ze vzdělávací společnosti Gracent. Jen kolegové v
práci a rodinní příslušníci přede mnou dlouhou dobu pečlivě schovávali své ručně psané poznámky a vzkazy mi
psali výhradně e-mailem.
Mým horkým tipem, jak se nejlépe vzdělávat a rozvíjet, je mít především otevřené oči, mysl a srdce.
Nebát se projevit svůj názor, ale zároveň pozorně naslouchat a vnímat okolní svět. Vše dělat naplno, se
zaujetím a nadšením, a zároveň umět lenošit a odpočívat. Vždyť je to tak jednoduché.
***
Alena Střížová
Kariéru ve společnosti dm započala r. 1996 na pozici oblastní manažerky.
Na podzim roku 1997 převzala jako vedoucí provozu zodpovědnost za celý provoz a stala se členkou vedení
společnosti. Od dubna 1999 je také prokuristkou společnosti dm Česká republika.
69
Koncem roku 2003 přijala paní Střížová pozici vedoucí nově vzniklého resortu lidských zdrojů, který zahrnuje
oddělení mzdové účtárny a oddělení personálního rozvoje.
Od června 2010 je ombudsmanem společnosti.
Absolvovala řadu odborných vzdělávacích programů zaměřených na rozvoj manažerských schopností v České
republice a v Rakousku, a poté se i sama ujala vedení těchto seminářů a workshopů.
Foto popis|
NSK: Místo nářků nabídka konkrétních řešení
13.3.2013
HR Forum str. 27 Vedení a tým
HK ČR
Firmy marně hledající pracovníky s určitou odborností a kvalifikací na straně jedné, tisíce lidí bez práce na
straně druhé. To je problém, se kterým se potýká trh práce prakticky ve všech regionech České republiky.
Jednou z velkých příležitostí, jak trh práce a systém rekvalifikací a vzdělávání dospělých rozhýbat a
přizpůsobit požadavkům zaměstnavatelů a zároveň vytvořit systém umožňující pružně reagovat na změny v
jednotlivých profesích, je Národní soustava kvalifikací.
Právě díky ní získalo během necelých dvou let novou kvalifikaci přes 70 000 pracovníků, které dokázal tento
nový systém přezkoušet a dát jim státem uznávaný certifikát o dosažené kvalifikaci. Srovnáme-li toto číslo
například s počtem výučních listů, které každoročně získává zhruba 30 000 absolventů odborných škol, pak
NSK představuje další rovnocenný, a navíc flexibilní systém, který je schopný dát zaměstnancům novou
kvalifikaci a zaměstnavatelům poskytnout kvalifikované pracovníky.
I když o Národní soustavě kvalifikací, která dodala na pracovní trh takové množství kvalifikovaných
pracovníků, se v poslední době hodně hovoří, stále ještě ne všichni zaměstnavatelé o ní mají povědomí nebo
dostatečně neví, jak ji mohou ve svém konkrétním případě využívat. Obdobně lze hovořit i o veřejné správě a
školství – s tím, co jim NSK přináší a jak na její bázi mohou spolupracovat se zaměstnavateli, se mnozí z této
sféry teprve seznamují. Pro ně pro všechny jsou určeny kulaté stoly k NSK, organizované konsorciem
Hospodářské komory České republiky, Svazu průmyslu a dopravy ČR a TREXIMY, které jsou v současnosti
pořádány například při některých veletrzích.
Kde získat informace?
Přijďte diskutovat na kulaté stoly Kulaté stoly k NSK přinášejí nejen informace o podstatě a možnostech NSK,
ale také se staly platformou k diskuzi a navazování spolupráce mezi jednotlivými uživateli NSK. Jednou z
předností kulatých stolů je, že nejen poskytují zaměstnavatelům potřebné informace, ale zároveň umožňují
věnovat se v některé ze svých částí specifickým problémům trhu práce daného regionu či daného oboru a
možnostmi, které mu přináší Národní soustava kvalifikací. Zároveň vytvářejí prostor pro diskuzi, výměnu
názorů či případně zkušeností, tvůrcům a realizátorům NSK pak přinášejí potřebné informace o tom, s jakými
problémy se zaměstnavatelé v jednotlivých regionech potýkají při shánění potřebných kvalifikovaných
pracovníků především, jaký je zájem využívat NSK ze strany státní správy a školství.
Kulaté stoly NSK mají méně formální ráz, počet účastníků (zhruba do dvaceti) jim dává komornější ráz,
ale zároveň i prostor pro bezprostřední diskuzi. Po úvodním seznámení zaznívají často v diskuzi konkrétní
dotazy, ale také konkrétní příklady z praxe, jak již NSK slouží. Jako příklady lze uvést, že zkoušky a certifikace
potvrzující, že dotyčný pracovník požadované znalosti a dovedností příslušné kvalifikace ovládá, jsou obecně
uznávány i v ostatních zemích EU, některé firmy zase uvedly, že zamýšlejí svým pracovníkům umožnit složení
zkoušky profesní kvalifikace „za odměnu“ a těm nejlepším zkoušky i zaplatit. Některé účastníky kulatých stolů
zajímalo, jakým procesem tvorba profesních kvalifikací vlastně prochází, jak vše probíhá, kde lze získat přesný
přehled o jednotlivých kvalifikacích uvedených v NSK a mnohé další.
NSK pomůže i při outplacementu V diskuzích u kulatých stolů ale také zaznívaly názory či požadavky, které se
týkaly situace na trhu práce v obecnější rovině a které se dotýkaly toho, na co si zaměstnavatelé stěžují již delší
dobu – že chybí pracovníci technických a řemeslných profesí, že úroveň absolventů středních škol není taková,
jakou by zaměstnavatelé potřebovali, že je potřebné, aby školy a zaměstnavatelé více spolupracovali, že je
potřebná intenzivnější propagace řemeslných a technických profesí atd. Pro zaměstnavatele, ale také pro Úřad
práce ČR je Národní soustava kvalifikací zajímavá i v situaci, kdy podnik snižuje počty svých pracovníků –
někteří z propouštěných pracovníků mohou nalézt nejen novou práci, ale především novou profesi právě díky
NSK a složení zkoušky z dané profesní kvalifikace. Pro některé z těchto lidí pak může být nová kvalifikace třeba
i „vstupenkou“ na cestu samostatného podnikání.
Využívání Národní soustavy kvalifikací nelze nařídit z moci úřední, všichni, jimž má sloužit, musí sami
poznat, že jim přináší užitek, a také ji dobrovolně přijmout. Na druhou stranu je nutné, aby tak učinili všichni
70
aktéři trhu práce, protože efekt této soustavy spočívá právě v jejím širokém používání. Ti zaměstnavatelé, kteří ji
již využívají nyní, nebo ji začnou využívat co nejdřív, získávají také jednu konkurenční výhodu – pracovníci, kteří
získávají profesní kvalifikaci v rámci NSK, úspěšně složí zkoušky a získají certifikát, jsou většinou ti, kteří jsou
ochotni si rozšiřovat své znalosti či získat kvalifikaci pro novou profesi, nebrání se získávat dovednosti, které
pracovní trh potřebuje.
Chcete navštívit některých z kulatých stolů či seminářů NSK a blížeji se seznámit s možnostmi, které
vám může poskytnout? Informace o aktuálních akcích naleznete na http://www.sektoroverady.cz.
Foto popis|
O autorovi| Text: Zdeněk Kubín
V čem tkví know how firemních akademií?
13.3.2013
HR Forum str. 23 Know-how
HK ČR
Víte o řadě realizovaných firemních akademií bez očekávaných efektů? Máte pocit, že pracovníci si firemního
vzdělávání neváží? Manažeři nepodporují rozvoj pracovníků? Firemní akademie jsou velmi finančně náročné a
nepodařily by se tak prosadit? Váháte a nevíte, která a kde je ta osvědčená praxe?
V předcházejících dvou letech jsme Vás již informovali v HR forech 3/2011 a 7–8/2012 o připravované knižní
publikaci, kterou připravujeme k vydání na téma Koncepce firemní akademie v rámci našeho projektu
realizovaném v rámci OP VK s názvem „Koncepce firemní akademie“ (r.č. CZ.1.07/3.2.07/02.0030).
V závěru loňského roku jsme spolu s týmem specialistů a expertů na firemní vzdělávání vytvořili jak elearningovou, tak knižní podobu publikace s názvem „TVORBA FIREMNÍ AKADEMIE ANEB KLÍČOVÉ
POSTUPY PRO KVALITNÍ FUNGOVÁNÍ SYSTÉMU FIREMNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ“.
Knížka je koncipována tak, aby poskytla návod na vybudování firemní akademie pro jakoukoliv cílovou
skupinu. Reflektuje současnou zkušenost HR manažerů a personalistů ve firmách, aby zohledňovala aktuální
klíčové bariéry a argumenty, které brání úspěšné aplikaci akademií a dosažení jejich očekávaných přínosů ve
firmách.
Smyslem tvůrců nebylo citovat rozsáhlé a již v řadě moudrých knih popisované klíčové teorie z oblasti
rozvoje lidských zdrojů, ale uvádět a vybírat pouze ty skutečnosti a ty odborné teorie, které je výhodné při
budování těchto koncepcí akademií znát a brát v úvahu. Jestliže se je rozhodneme nebrat v potaz, musíme si
jen být vědomi, že snižujeme efektivitu a přínosnost připravovaného vzdělávání a snižujeme tak efekt či možný
dosažitelný přínos, který bychom mohli získat.
Celá koncepce knížky je však konstruována tak, aby každá kapitola či téma bylo popsáno ve 3 rovinách:
1. z pohledu základních klíčových znalostí, které je nutné si u tohoto tématu uvědomit, tak 2. z pohledu návodu
na aplikaci tohoto tématu do vlastní koncepce firemní akademie a 3. v rovině je uvedena konkrétní zkušenost a
dobrá praxe některým z HR manažerů či odborníků z firemní praxe.
Jednotlivé kapitoly knížky znázorňuje níže uvedené schéma: Klíčovými autory knižní publikace jsou: • Petr
Kazík, Lenka Murinová a Miroslav Konvičný – HR konzultanti společnosti AHRA.
• Jaroslav Durda – Director of Human Resources, Tieto Czech s.r.o.
• Lenka Petrušková, Human Resource Manager, Tieto Czech s.r.o.
• Zdeněk Palán, Prezident Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, o. s.
• Radka Růžičková – Bialá, provozní a personální ředitelka, ha-vel internet s.r.o.
• Hana Bobrovská, vedoucí oddělení Personalistika, Saft Ferak, a.s.
• Radka Menšíková, vedoucí Vzdělávacího centra, VÍTKOVICE, a.s.
• Josef Pipa, specialista v oblasti ŘLZ • Ivana Tovaryšová, Vzdělávací centrum – vzdělávání, spolupráce se
školami,VÍTKOVICE, a.s.
• Miroslav Pivovarčík, Personální služby – specialista, VÍTKOVICE, a.s.
V případě, že připravujete ve Vaší společnosti firemní akademii a měli byste zájem o studium této knižní
publikace, kontaktujte nás: Šárka Vavříková, 558 624 116, mailto:[email protected]. V tomto roce již dle této
koncepce připravujeme koncepce 10 firemních akademií, a to nejen u výrobních společností, ale také v oblasti
státní správy a služeb: Vítkovice, Lanex, Lanex Packaging, TATRA, Tawesco, Třinecké železárny, Tieto Czech,
Saft Ferak, Čtyřlístek, MU Krnov.
Foto popis|
71
O autorovi| Lenka Murinová HR konzultant AHRA
channelworld.cz
Accenture: Aktivní využití IT trendů poskytuje konkurenční výhodu
23.3.2013
channelworld.cz
HK ČR
str. 0
redakce
Z nejnovější studie společnosti Accenture s názvem Technology Vision 2013 vyplývá, že firmy, které sledují,
přijímají a aktivně využívají nejnovější IT trendy, dokáží lépe reagovat na obchodní příležitosti, a získávají tak
náskok před svou konkurencí.
Accenture v oznámení uvádí, že firmy, které jsou zvyklé využívat moderní informační technologie, obvykle
poměrně dynamicky upravují své vnitřní mechanismy a vylepšují pravidla svého fungování. To pak podle
poradenské společnosti dále zvyšuje jejich schopnost reakce a tím i konkurenceschopnost.
Již dnes existují softwarové nástroje, které mají potenciál změnit způsob obchodování jakékoli společnosti nebo
dokonce i její zaměření, uvádí Accenture.
„Společnosti, zejména pak jejich vedoucí management, potřebují technologie k tomu, aby prohloubily vztahy se
zákazníky a podpořily vlastní růst a ziskovost. Zpráva Technology Vision popisuje nové technologie z pohledu
jejich dostupnosti pro dosažení těchto cílů,“ uvedl ve zprávě pro média Marek Dobsa, výkonný ředitel
technologické platformy českého zastoupení společnosti Accenture.
Podle reportu Accenture do roku 2016 investují společnosti 14 % celkových nákladů na IT produkty a služby do
cloud computingu. V roce 2016 by měly tvořit náklady na cloudové technologie 46 % veškerých nových výdajů
společností, předpovídá Accenture.
Report dále upozorňuje na rizika spojená s kybernetickými útoky na síťovou infrastrukturu a data. S nárůstem
technologií, mobilních zařízení i počtu zaměstnanců ve firmách roste i význam řízení bezpečnosti IT, a proto
Accenture doporučuje společnostem zvýšení aktivity v této oblasti.
Report Technology Vision 2013 dále poukazuje na využití sociálních sítí nebo videokonferenčních nástrojů a na
způsoby, jakým mohou přinést vyšší produktivitu zaměstnanců.
Zdroj: Accenture
URL| http://channelworld.cz/zpravy/accentur...rendu-poskytuje-konkurencni-vyhodu-8416
investujeme.cz
Ministryně Müllerová chce navrhnout zvýšení minimální mzdy o 500 Kč
22.3.2013
investujeme.cz str. 0 Investice
HK ČR
Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová chce předložit návrh na zvýšení minimální mzdy na 8500
korun. Zvýšení jsou nakloněni například zástupci odborů, naopak proti navýšení je koaliční ODS.
„Já teď jsem připravena tuto záležitost přednést na dalším jednání tripartity, které bude předpokládám 9.
dubna, a půjdu s návrhem na navýšení zhruba na osm a půl tisíce korun,“ řekla Müllerová poslancům.
ODS je proti navýšení minimální mzdy. „Zvýšení minimální mzdy, se kterým přichází ministryně Müllerová, by
vedlo k dalšímu zvýšení nezaměstnanosti. V době, kdy nezaměstnanost roste, si nemůžeme dovolit naložit
zaměstnavatelům na záda další kříž,“ sdělila ČTK pražská poslankyně za ODS Lenka Kohoutová. Dalším
72
rizikem je prý i zvýšení výdajů státu, a to kvůli provázanosti na sociální dávky. „Proto bych chtěla uklidnit jak
zaměstnance, tak zaměstnavatele, že ODS takový návrh rozhodně nepodpoří,“ uvedla Kohoutová.
Zdroj: ČTK
URL| http://www.investujeme.cz/ministryne-m...rhnout-zvyseni-minimalni-mzdy-o-500-kc/
Jablonecký deník
EUROREGION TOUR 2013 – SUVENÝR
23.3.2013
Jablonecký deník str. 2 Z regionu
HK ČR
Foto popis| 1. MÍSTO mezi suvenýry. Pro letošní rok se jím stal originál ze sdružení TULIPÁN. Keramický
Ještěd představuje ředitel jablonecké Okresní hospodářské komory Oskar Mužíček.
Foto popis| 1. MÍSTO mezi suvenýry získal keramický Ještěd. Pochází z dílny libereckého Tulipánu. Na výstavě
ale byly k vidění i další keramické předměty od hrnečků až po drobná zvířátka. V dílně ale tvoří také z textilu a
dalších materiálů.
Foto popis| 2. MÍSTO si ze soutěže odnáší výrobce suvenýrů z Liberce. Jan Cidrych není na veletrhu žádným
nováčkem. Každoročně představuje kolekci produktů spjatých s regionem.
Foto popis| 3. MÍSTO si ze soutěže v kategorii suvenýr si odnáší výrobce z Polska. P. H.“JARKO“ z Jelenie
Góry zadal do hodnocení celou kolekci výrobků, z nichž většina splňovala kritéria pro suvenýr.
Region| Severní Čechy
Proč by se měli dále vzdělávat i senioři?
25.3.2013
Jablonecký deník
JIŘÍ MACEK
str. 9 Servis/kultura
HK ČR
Mladá Boleslav OE Už tento čtvrtek se do Mladé Boleslavi sjedou účastníci celorepublikové konference
Vzdělávání 3. věku OE příležitost pro společnost. Konference se uskuteční v prostorách Vysoké školy a
Vzdělávacího centra Na Karmeli Škoda Auto.
Program konference zahrne řadu oblastí, které se týkají života seniorů. „Hovořit se bude například o
tom, zda je vůbec potřeba vzdělávat seniory a proč je vzdělaný senior přínosem pro společnost," podotkla Eva
Pešková, výkonná ředitelka konference.
Hovořit se bude o virtuálním vzdělávání seniorů, důvodech, proč by se senioři měli vzdělávat, o úskalích
a překážkách při tomto druhu vzdělávání. Své zkušenosti se vzděláváním seniorů v Lipsku přednese Caterina
Hein z Centra celoživotního vzdělávání tamní univerzity.
Konference začne v 10 hodin a přednášet budou například Zdeněk Palán, prezident Asociace institucí
vzdělávání dospělých, Jana Šemberová z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Naděžda Špatenková
a David Kryštof z Univerzity Palackého v Olomouci, Lenka Cimbálníková z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně,
Klára Nehodová z České zemědělské univerzity v Praze, Barbora Hašková a Petr Adamec z Masarykovy
univerzity Brno.
Tematické bloky konference: OE vzdělávání seniorů v kontextu celoživotního vzdělávání OE Vzdělávání
seniorů? Cíle, současný stav a trendy OE Zkušenosti se vzděláváním seniorů v Lipsku OE Univerzita 3. věku
jako specifická forma vzdělávání seniorů na vysokých školách OE Proč (NE)vzdělávat seniory OE Příklady
spolupráce mezi U3V a vzdělávacími organizacemi OE Age Management a možnosti uplatnění vČR OE
Zkušenosti s uplatňováním Age managementu ve Škodě Auto OE Virtuální Univerzita třetího věku OE
vysokoškolské zájmové vzdělávání seniorů OE Rizika a možnosti vzdělávání seniorů vzdělávacími agenturami
OE Motivace vzděláváni v kurzechU3V OE Vzdělávání seniorů není jenom zájmové vzdělávání
73
kurzy.cz
TOP 09 může s levicí prosadit zvýšení minimální mzdy
22.3.2013
kurzy.cz str. 0 Z domova
HK ČR
TOP 09 by se tak mohla v případném prosazování svého návrhu prakticky postavit proti zbytku vládní koalice a
návrh na zvýšení minimální mzdy z 8000 na..
návrh na zvýšení minimální mzdy z 8000 na 8500 hladce prosadit s podporou ČSSD a komunistů.
Například předseda ČSSD Bohuslav Sobotka totiž už v pátek avizoval, že sociální demokraté pro něj zvednou
ruku. "Je ostuda, že minimální mzda v České republice byla naposledy zvýšena 1. ledna 2007, kdy byla zvýšena
o pouhých 45 korun," řekl lídr ČSSD s tím, že návrh Müllerové si zaslouží podporu.
Pro budou zřejmě i komunisté. Ti jsou podle jejich mluvčí Věry Žežulkové dlouhodobými zastánci zvýšení
minimální mzdy, které by podle jejich představ mělo být ještě vyšší. Ač dosud vedení strany nevydalo oficiální
stanovisko, zřejmě tak pětisetkorunovou variantu, která má reálnou šanci projít, také podpoří. Strany TOP 09
společně s ČSSD a KSČM by měly ve sněmovně pro prosazení návrhu bezpečnou většinu.
Úhlavními odpůrci zvyšování jsou naopak občanští demokraté. Ti argumentují především tím, že by takové
navýšení vedlo k růstu nezaměstnanosti. Dalším rizikem je také podle nich zvýšení výdajů státu kvůli
provázanosti na sociální dávky. A obdobnou obavu ohledně nárůstu nezaměstnanosti sdílí i minimální část
poslanců další vládní strany LIDEM. "Zatím jsme to nediskutovali, sám za sebe bych se zvyšováním minimální
mzdy měl také problém. V situaci, kdy je tak vysoká nezaměstnanost, by to vedlo ještě k jejímu dalšímu
navýšení," řekl poslanec liberálních demokratů Jiří Rusnok.
Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová svůj záměr předložit návrh na zvýšení minimální mzdy o
500 korun prezentovala při čtvrtečních poslaneckých interpelacích. Návrh chce ještě diskutovat v rámci
tripartity. Tam by se přitom mohla dočkat podpory odborů. Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů
Jaroslav Zavadil totiž už dříve vznesl požadavek na zvýšení o tisíc korun, i on by však mohl na průchozí
pětisetkorunový kompromis kývnout.
URL| http://zpravy.kurzy.cz/348927-top-09-m...levici-prosadit-zvyseni-minimalni-mzdy/
Vstupenka do digitálního věku
8.3.2013
Ing. Zdeněk Odehnal
str. 56 Vojenské letectvo
HK ČR
Příští rok uplyne půl století od záletu prototypu, ze kterého se zrodil jeden z nejzdařilejších cvičných a lehkých
bojových letounů světa: SF-260. Nynější výrobce, firma Alenia Aermacchi, s ním počítá i do budoucna. Proto jej
nedávno vybavila tzv. skleněným kokpitem a další moderní digitální avionikou.
Na počátku této úctyhodné padesátileté existence typu SF-260 stál letoun I l\ IF-250. jenž navrhl ve dnes již
zapomenuté společnosti Aviamilano inženýr Stelio Frati. Patřil k nejvýznamnějším a také nejplodnějším italským
leteckým konstruktérům a na jeho rysovacím prkně vznikla více než dvacítka projektů především lehkých
sportovních a turistických letadel. Do této kategorie ostatně zamířil i zmíněný typ F-250, jenž byl navíc zamýšlen
pro základní výcvik pilotů včetně akrobacie. Prototyp absolvoval zálet 15. června 1964 a sériová výroba letounů,
které posléze dostaly dnes známé označení SF-260, se rozběhla na základně licence Aviamilano u firmy SIAI-
74
Marchetti. Ta projekt v dubnu 1966 odkoupila a další změna výrobce se odehrála o jednatřicet let později, při
pohlcení uvedené firmy společností Alenia Aermacchi.
Bitevník chudého muže
Dosud spatřilo světlo světa více než 900 exemplářů letounu SF-260, z nichž nemalá část oslovila civilní sektor:
aerokluby i soukromé piloty. Právě jim se hodil pohledný dolnoplošník s kabinou pro pilota a až dva cestující (v
cvičném provedení pak jen pro instruktora a žáka), poháněný pístovým motorem Lycoming řady 0-540 s
dvoulistou vrtulí a vybavený zatahovacím podvozkem příďového typu. V průběhu dalších desetiletí vzniklo
nemálo zdokonalených verzí včetně SF-260TP s turbovrtulovým motorem Rolls-Royce (Allison) 250-B17D o
výkonu 261 kW (350 k) s třílistou vrtulí Hartzell. Nevšední potenciál letadla SF-260 brzy rozpoznali též vojáci.
Výrobce pro ně pak připravil řadu účelových provedení: kromě základního SF-260M šlo například o prodejně
úspěšný SF-260W Warrior se závěsníky pro výzbroj pod křídlem či SF-260SW Sea Warrior pro pobřežní
hlídkování, jenž naopak nenašel odběratele. Pro pořízení tohoto typu se rozhodly též domácí vzdušné síly
Aeronautica Militaire Italiana. Během sedmdesátých let zakoupily pro základní výcvik svých pilotů 33 kusů verze
SF-260AM, které během let 2005 až 2007 doplnilo 30 strojů zdokonalené varianty SF-260EA se 194kW (260k)
motorem AEIO 540-D4A5 a dvoulistou vrtuli Hartzell. Kontrakt měl přitom hodnotu 33 mil. eur (40 mil. USD).
Za stěžejního odběratele typu SF-260 se ovšem považuje letectvo Libye. Zařadilo do svého stavu od roku 1977
údajně kolem 240 strojů především ve verzi SF-260ML (podle jiných zdrojů SF-260W Warrior), z nichž blíže
neurčenou část smontoval nový závod italsko-libyjského „joint venture" u Tripolisu. Letouny byly kromě výcviku
nových pilotů použity též v lehké bojové roli například během pohraničního konfliktu se sousedním Čadem. Není
bez zajímavosti, že se firma Alenia Aermacchi postarala v létech 2007 a 2008 o omlazení dvacítky kusů a že je
známo i nasazení tohoto typu ve vládních službách proti povstalcům během tzv. libyjské kampaně v květnu
2011. Někdejší režim Muammara Kaddáfího pak poskytl řadu strojů SF-260 „spřáteleným" zemím, jako byly
kupříkladu Nikaragua, Uganda či Burkina Faso. Letouny přitom plnily často roli „bitevníku chudého muže", což
byl i případ třicítky exemplářů dodaných v roce 1977 pokoutně vzdor embargu do tehdejší Rhodesie. Typ SF260 si dokonce našel i cestu do blízkosti amerických vzdušných sil: počátkem devadesátých let si objednala
firma Fox 51 Company z Texasu 60 strojů pro předvýběr adeptů pro pilotní výcvik USAF. Suma sumárum: tento
letoun se během své existence propracoval ke vzdušným silám téměř 30 zemí. A to, že dodnes neztratil na
atraktivnosti, dokazuje předloňská dodávka 18 kusů SF-260F (v současnosti vyráběný model SF-260E
poháněný shodným, avšak přímovstřikovým motorem) filipínskému letectvu za celkem 13,1 mil. USD.
Především skleněný kokpit
Firma Alenia Aermacchi patří nesporně mezi světově přední výrobce proudových cvičných a lehkých bojových
letadel. Její renomé dnes upevňují především M-339 a M-346 Master, kterým sekunduje zatím málo uplatněný
model M-345 (původně SIAI-Marchetti S-211 a posléze Aermacchi M-311). Italský výrobce však počítá do
budoucna i s lehkým strojem SF-260. Proto jej nedávno podrobil omlazovací kúře, v jejímž rámci kladl důraz na
aplikaci moderní integrované číslicové avioniky. Stroj konkrétně získal skleněný kokpit s dvojicí velkoplošných
LCD obrazovek IFD (Integrated Flight Display) pro zobrazení základních informací o letu i navigačních údajů
včetně pohyblivé digitální mapy. Doplňuje je jednotka CDU (Control Display Unit) pro ovládání a kontrolu
palubních soustav letounu. Za pozornost stojí s ohledem na danou kategorii a třídu letadla též montáž
multispektrálního zobrazovacího systému EVS (Enhanced Vision System). Jeho součástí je TV/infračervená
kamera upevněná pod náběžnou hranou křídla. Systém výrazně zlepšuje výhled pilotů v noci a za zhoršeného
počasí. Kromě avioniky byl letoun vybaven zdokonalenou klimatizací, která nepochybně zvyšuje pohodlí
posádky především v klimaticky extrémních oblastech.
Z firemního prohlášení z konce letošního ledna vyplývá, že vzorový omlazený exemplář již uskutečnil zálet ve
zkušebním letovém středisku ve Venegonu u města Verese a že je „ve finálním stupni testování a potenciální
zákazníci si vyžádali jeho předvedení". Italský výrobce dále přiznal, že má kontrakt na 12 kusů inovovaného
provedení SF-260 od vzdušných sil „jisté" země, které tento typ již provozují. Firma Alenia Aermacchi
nepovažuje aplikaci sofistikované avioniky do tak lehkého letounu SF-260 za neúčelnou. To, zda umocní podle
vyjádření výrobce „jeho konkurenceschopnost na globálním trhu s cvičnými letouny", ale ukáže až čas.
***
Hlavni technické údaje SF-260E
Rozpětí (m) 8,35 8,35
Délka (m) 7,10 7,40
Výška (m) 2,68 2,41
Nosná plocha (rrť) 10,10 10,10
75
Vzletové hmotnost (kg) 1350 1350
Cestovní rychlost (km/h) 324 398
Stoupavost u země (m/s) 9,15 11,18
Dostúp (m) 6100 7625
Dolet (km) 1315 982
Vytrvalost (h) 6 4
Foto popis| Skleněný kokpit omlazeného letounu SF-260. V titulu je verze SF-260EA italského letectva
Foto autor| Alenia Aermacchi
listyjm.cz
22.3.2013
listyjm.cz str. 0 Jižní Morava
HK ČR
22. března 2013 (MEDIAFAX) - Ve vládní koalici rozhodně nepanuje jednota v otázce zvyšování minimální
mzdy. Zatímco ministryně práce za TOP 09 Ludmila Müllerová už avizovala návrh na zvýšení o 500 korun, což
se líbí i levicovým opozičním stranám, proti je ODS a také minimálně část poslanců LIDEM. TOP 09 by se tak
mohla v případném prosazování svého návrhu prakticky postavit proti zbytku vládní koalice a návrh na zvýšení
minimální mzdy z 8000 na 8500 hladce prosadit s podporou ČSSD a komunistů.
Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová svůj záměr předložit návrh na zvýšení minimální mzdy o
500 korun prezentovala při čtvrtečních poslaneckých interpelacích. Návrh chce ještě diskutovat v rámci
URL| http://www.listyjm.cz/politika/top-09-...ci-prosadit-zvyseni-minimalni-mzdy.html
mesec.cz
Minimální mzda by se mohla zvýšit. O kolik?
22.3.2013
mesec.cz
HK ČR
str. 0
Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová plánuje předložit návrh na zvýšení minimální mzdy z 8000
zhruba na 8500 Kč. O svých plánech návrh předložit na jednání tripartity ministryně informovala při odpovědích
76
na ústní interpelace poslanců.
Růst minimální mzdy podporuje Českomoravská konfederace odborových
svazů, zdrženlivěji se k návrhu naopak staví zaměstnavatelé a ODS, která varuje, že zvýšení minimální mzdy
povede k vyšší nezaměstnanosti a zátěži státního rozpočtu o další výplatu dávek v nezaměstnanosti.
URL| http://www.mesec.cz/aktuality/minimalni-mzda-by-se-mohla-zvysit-o-kolik/
Metro
Musíte nabídnout něco navíc
25.3.2013
Metro
str. 6 Domov
HK ČR
ROBERT OPPELT
Mladí lidé musí počítat s tím, že budou pracovat mnohem déle než jejich rodiče. „Připravit se na to ale musí celá
společnost,“ upozorňuje šéf personální agentury Grafton Recruitment Luboš Rejchrt.
* Je na trhu poptávka po starších zaměstnancích?
Vyložená poptávka po seniorech nad 60 let není v žádném oboru. Trh práce zatím s touto skupinou
obyvatel neumí cíleně pracovat a tím, že aktivní politika zaměstnanosti není zaměřená tímto směrem, není
ani předpoklad, že by se situace během následujícího období změnila.
* Pokud je taková nabídka, v jakých je oborech?
Dlouho jsme vídali seniory zejména na vrátnicích výrobních závodů, ale i tady se postupně pracovníci
obměňují s nástupem nových technologií souvisejících se zabezpečovacími systémy, které firmy používají.
Proto je i v této oblasti požadována alespoň základní schopnost pracovat s počítačem a toto často seniorům
chybí.
* Myslíte, že dnešní třicátníci či čtyřicátníci najdou za třicet, respektive dvacet let práci snáze než dnešní
šedesátníci?
Předpokládá se, že díky technologickému vývoji bude úplně jiná struktura pracovních pozic, často
budou moci lidé pracovat aktivně i ve vyšším věku, ale rozhodně to nebude u všech pozic a společnost se na to
musí správně připravit.
* Je možné se nějak připravit na to, abych měl v šedesáti šanci najít práci?
Na budoucnost se člověk musí připravovat celou svou aktivní profesní kariéru, sledovat vývoj, stále se
učit novým věcem, aby mohl zaměstnavatelům nabídnout něco navíc.
***
Jaký bude důchod
Současní důchodci si nemohou příliš vyskakovat, ti budoucí na tom budou ještě hůř. * Důchodové kalkulačky
najdete na stránce ministerstva práce a sociálních věcí. * Podobné kalkulačky najdete i na stránkách
společností, které
nabízejí důchodové připojištění ve druhém a třetím pilíři. * Při výpočtu si dejte pozor, některé kalkulačky
nezohledňují předpokládaný pokles státních důchodů. * Důvodem velkého poklesu výše starobních důchodů
(někdy se uvádí až v desítkách procent) v budoucnu budou rostoucí počty důchodců a omezené finanční
možnosti státu. * Stát a odborníci se shodnou na jediné věci. Pro současné pracující je důležité, aby se na
důchod zabezpečili dřív, než bude pozdě.
Foto popis| Luboš Rejchrt
Foto autor| MAFRA
77
O autorovi| ROBERT OPPELT, mailto:[email protected]
Regionální mutace| Metro - Praha
Mladá fronta DNES
Paraziti, bez nichž to nejde
23.3.2013
Mladá fronta DNES str. 11 Názory
Pavel Páral HK ČR
Levicová averze vůči živnostníkům je krajně nespravedlivá. Dávají práci dvěma třetinám zaměstnanců v Česku.
To, že je stát podporuje, dává jasný smysl.
Tezi, že podnikatelé jsou paraziti, buduje česká levice od poloviny devadesátých let a docela se jí to daří.
Poněkud ustřelený a maličko pokroucený výrok Jana Mládka o OSVČ parazitujících na chudácích
zaměstnancích na sjezdu socialistů přesto vyvolal poněkud vyplašenou reakci i u odborářů, kteří jinak k
podobným řečem nemají daleko.
Ne že by tito bojovníci proti zlému kapitalismu v duši necítili totéž a možná o dost silněji než jinak
racionální a pragmatický ekonom Mládek. Na rozdíl od něj však myslí „politicky“ a milion živnostníků s jejich
rodinnými příslušníky je příliš silná voličská skupina na to, aby se odvážili svým předsudkům nechat průchod až
tak, jak se utrhl stínový ministr financí ČSSD.
Objektivně je však nutno konstatovat, že přesvědčení o neúnosném zvýhodnění osob samostatně
výdělečně činných sdílí i zcela nepochybně pravicový ministr financí Miroslav Kalousek a řada dalších politiků z
pravé části spektra. A vždy se dají najít čísla, kterými lze dokázat, že tento názor je skutečně podložený. Ale
stejně dobře se dají najít i protiargumenty.
Problém má dvě základní roviny. Tou první je, zda je nutné a oprávněné, aby stát vůbec nějak
zvýhodňoval osoby samostatně výdělečně činné. Druhou rovinou je pak otázka, nakolik je dnešní zvýhodnění
adekvátní a co by se mělo udělat k případné nápravě. Odboráři se často dožadují toho, aby se povinnosti vůči
státu mezi živnostníky a zaměstnanci srovnaly na stejnou úroveň.
Představují si pod tím výrazné zvýšení odvodů na zdravotní pojištění, sociální pojištění a daní. Jenže pokud
bychom takto rovnali podmínky, bylo by nutné, aby podmínky byly skutečně rovné, zrušit zaměstnancům
dovolenou, nemocenskou v prvních třech týdnech, právo na pracovní a ochranné pomůcky a prostředky i
pojištění proti úrazu, výpovědní lhůtu a odstupné. Bylo by třeba také zavést neomezenou odpovědnost za
způsobenou škodu, která je nyní zákoníkem limitována. A dokonce i zrušit právo na mzdu, protože živnostník
musí velmi často horko a těžko dobývat peníze ze splatné faktury. A čas od času se mu to nepovede, takže za
svůj život hezkých pár měsíců obvykle pracuje zadarmo a pomoci se nedovolá. A to by se naši odboráři asi
divili, co je to za kapitalismus, co nic takového neznal ani v nejasociálnějším devatenáctém století.
Především však nelze přehlédnout, že z podhoubí drobných živnostníčků vyrůstají malé a střední firmy.
Ti všichni dohromady dávají práci, myšleno zaměstnání, nějakým šedesáti až sedmdesáti procentům
zaměstnanců v Česku.
Ale podobný stav je v naprosté většině srovnatelných ekonomik. A bez oněch živnostníků by se asi
docela hodně lidem žilo opravdu hodně těžko. Takže o tom, že si drobné podnikání zaslouží podporu formou
odvodových úlev dnes úplně stejně jako před dvaceti lety, nemůže být pochyb. Stejně jako o tom, že na
prospěšnosti této podpory se nic nezmění ani za dalších dvacet let.
Zpochybňovat to může jen někdo, kdo si neuvědomuje, že i to pivo v jeho oblíbené hospodě mu nosí
živnostník.
Živnostník neblokuje dálnice, nepere se na demonstracích a neoznačuje odboráře za příživníky, protože
má co dělat, aby uživil sebe a rodinu, a ví, že musí sloužit a držet ústa a krok.
Lze samozřejmě diskutovat o tom, zda podpora, kterou stát poskytuje u nás nepochybně docela
vydatně, je adekvátní. A tady by si možná Jan Mládek a další socialisté, kteří byli u vlády na počátku století, měli
trochu sáhnout do svědomí. A popřemýšlet, proč dosud nikdo neoznačil za parazity zahraniční investory, kteří
zde vytvořili jen zlomek pracovních míst oproti živnostníkům, a přitom jejich podpora formou daňových úlev,
dotacemi do průmyslových zón, příspěvky na školení personálu a kdečeho jiného šla do stovek miliard korun,
jejichž naprostá většina skončila ve formě dividend v kapsách zahraničních akcionářů. A byli to právě socialisté,
kteří zde rozdávali plnými hrstmi těm zlým kapitalistům.
Nejlepší podpora? Právo
78
Podpora živnostníků je oproti tomu evidentně efektivnější záležitostí. Lze samozřejmě polemizovat o nějakém
pocitu spravedlnosti, ale těžko je možné pochybovat, že by nákladová analýza tvorby pracovních míst ze strany
zahraničních investorů a daňových úlev živnostníkům vyzněla jinak, než je výše uvedeno. I přes velmi vysoké
paušální odpočty nákladů, o jejichž snížení se dá smysluplně diskutovat, a lze je dokonce za určitých podmínek
akceptovat. Podmínkami by mělo být především snížení administrativy ze strany státu a vymahatelnost práva,
která právě drobné podnikatele momentálně pálí asi nejvíce. Velmi často je složité vysvětlovat, za co vlastně
mají živnostníci platit daně státu, který jim jen vždy a všude klade neodůvodnitelné překážky.
Že by samo drastické snížení paušálů pomohlo nějakému skokovému zvýšení výběru daní a dalších
odvodů od živnostníků, asi nelze očekávat. Je sice skutečností, že před pár lety vybíraly berňáky od drobných
podnikatelů nějakých patnáct miliard korun na dani z příjmu a dnes vybírají sotva desetinu. Přitom daně vybrané
od zaměstnanců rostou. Na tom se paušály nepochybně podepsaly. Ale také se na tom podepsala krize a
propad poptávky. Živnostníkům prostě objektivně klesly příjmy. Bojují o zakázky a často i o existenci. Opět na
rozdíl od velké části zaměstnanců, kterým nikdo plat snížit svévolně nemůže. Nominálně se příjmy především
řemeslníků, ale i dalších profesí snížily často v desítkách procent. Náklady na provoz dílny, provozovny či
obchodu však stále stoupají. Řada živnostníků by při přechodu z paušálu na vykazování nákladů prostě o moc
více daní nezaplatila. Kritikům našich živnostenských pořádků leží nejvíce v žaludku švarcsystém, kdy firmy
místo zaměstnanců najímají živnostníky, aby za ně nemusely platit zdravotní a sociální pojištění. Nejsou
schopny pochopit, že v případě, kdy by toto nemohly činit, příslušnou ekonomickou aktivitu nebudou moci
vykonávat a představa, že ony pseudoživnostníky zase vezmou do zaměstnaneckého poměru a budou poctivě
odvádět pojistné, je prostě iluzorní. Taková aktivita by totiž nebyla zisková, a tudíž by nebyla vyvíjena. Což by
mělo samozřejmě vliv i na výkon české ekonomiky a zaměstnanost v jiných firmách. Kromě toho švarcsystém v
našich podmínkách do značné míry nahrazuje částečné úvazky, které jsou jinde ve světě zvýhodňovány právě
sníženým výběrem pojistného nebo jeho naprostým odpuštěním. I proto, že takové podmínky u nás neexistují,
je částečných úvazků minimum. A tak levicová averze vůči lidem, kteří nejenže od státu nic nechtějí, ale stát jim
často není schopen ani vytvořit podmínky pro normální fungování, je odsouzeníhodná.
Foto popis|
O autorovi| Pavel Páral, šéfredaktor týdeníku Euro
Mostecký deník
Absurdní?
23.3.2013
Mostecký deník str. 2 Z regionu
HK ČR
KOMENTÁŘ
Podomní a pochůzkový prodej je jakýmsi nijak nedefinovaným reliktem z dob první republiky a z hlediska
celkového objemu obchodu není podstatný ani zásadní. Hospodářská komora se tímto segmentem trhu zatím
vůbec nezabývala a tudíž nemám k dispozici oficiální stanovisko, takže toto je jen můj osobní názor.
Podomní a pochůzkový prodej, nebo jinak řečeno uzavírání smluvního vztahu mimo sídlo nebo
provozovnu podnikatele, je legální činnost, zčásti upravena příslušnými pasážemi Občanského zákoníku, byť
konkrétní praktiky nejsou upraveny. Podle mého názoru by měl tento systém obchodování postupně z dnešní
doby až na výjimky vymizet. Ale o tom musí ve svobodné tržní společnosti rozhodnout sám trh, a ne silácké,
navíc sporně zdůvodňované plošné a všesortimentní (tedy až na charitu) zákazy, s kterými z principu
nesouhlasím. Mezi skupinou těchto obchodníků je možná víc než jinde větší procento gaunerů a podvodníků,
ale podle mé vlastní zkušenosti je mezi nimi i řada poctivých, slušných a korektních lidí, kteří v tomto způsobu
činnosti našli svoji obživu. Ve svém oboru se vzdělali a mohou poskytnout i kvalifikované poradenství, pokud se
jako svéprávný zákazník rozhodnu toho svobodně využít (zkuste se na něco zeptat v supermarketu). Jak jsem
již řekl, tento druh uzavírání smluvních vztahů není obsahově nijak definován a možná, že sami autoři zákazu
budou překvapeni, koho všeho se toto může týkat (co takhle s trochou nadsázky pochůzkové nabízení
myšlenek a „drobností“ v předvolebních akcích).
Jestli někdo dělá gauneřinu, vypořádejme se s ním podle práva, jestli je ohrožena skupina lehce
manipulovatelných osob, chraňme ji, jestli neumíme najít obživu pro řadu lidí, nebraňme tomu, kdo si ji najde
sám. Vím že město Most není prvním městem, které k tomuto zákazu přistoupilo, ale je mezi prvními městy v
nezaměstnanosti.
79
Navíc zase nevím, kde je hranice charity, která je povolena, nevím, jak by se prokazovala vyžádaná a
nevyžádaná návštěva, nevím, kdo a jak to bude kontrolovat a prokazovat, když to oběma stranám obchodu
bude vyhovovat (bude město čekat a konat na udání?), nevím, jestli mohu sousedovi prodat přebytek ze
zahrádky, nevím a ani město určitě neví, kolika postižených, případně spokojených a obchod poskytujících
osob, se toto v sedmdesátitisícovém městě týká. Je to absurdní? Možná – stejně jako ta vyhláška.
Foto popis|
O autorovi| Rudolf Jung, podnikatel, předseda Okresní hospodářské komory
neviditelnypes.cz
EKONOMIKA: Když dva dělají totéž...
23.3.2013
neviditelnypes.cz
str. 0 Neviditelný pes / Ekonomika
HK ČR
Neviditelný pes, Jan Bartoň
Lidová moudrost praví, že když dva dělají totéž, není to totéž. Každý do svého konání vnese svou osobnost a
výsledek může být až překvapivě jiný. Velmi to platí pro obor lidské činnosti, který se nazývá politika.
Pomineme-li snad pouze různé tyrany, kteří jsou si do podstaty problému podobni jak vejce vejci a je jedno,
jestli vraždí pouze pro své osobní potěšení nebo kvůli "vyšším cílům".
aneb Faux pas Jana Mládka
Lidová moudrost praví, že když dva dělají totéž, není to totéž. Každý do svého konání vnese svou osobnost a
výsledek může být až překvapivě jiný. Velmi to platí pro obor lidské činnosti, který se nazývá politika.
Pomineme-li snad pouze různé tyrany, kteří jsou si do podstaty problému podobni jak vejce vejci a je jedno,
jestli vraždí pouze pro své osobní potěšení nebo kvůli "vyšším cílům".
V demokracii tak máme politiky, kteří vesměs mluví o tom, že jim srdce bije pro spravedlnost, ale jak jí
dosáhnout, v tom se již mohou lišit diametrálně. Problém západní společnosti, tj. euroamerické civilizace, je
jasně definovaný. Je jím ztráta konkurenceschopnosti vyrábět běžné věci denní spotřeby. Protože je dnes
spousta oblastí, kde jsou mzdy velmi nízké, ať už již v tolik zmiňované Číně, nebo v Indii či celé jihovýchodní
Asii, dovážíme prakticky všechno. Globální ekonomika, o které se dnes a denně popíší stohy papíru, vytlačila z
euroamerického prostoru běžnou výrobu spotřebního zboží krátkodobé životnosti. Schopnost rozvojových
ekonomik vyrábět stále složitější výrobky za levnější cenu, je rovněž známá.
Důsledkem výše uvedené skutečnosti ztráty konkurenceschopnosti je pokles výkonnosti euroamerické
ekonomiky. Citelně se to projevuje zejména v Evropě, která nyní dlouhodobě vykazuje buď malé přírůstky či
dokonce recesi, jako naše republika. Tím je podvázána zaměstnanost a nezaměstnanost tak ve většině zemí
Evropy neklesá, pokud přímo neroste. Velká nezaměstnanost je zejména u mladé generace, kde ve státech
jako Řecko či Španělsko je bez práce až 50% mladých lidí po škole. Tato situace samozřejmě vede k tomu, že
se mladí lidé postižení vysokou nezaměstnaností radikalizují a roste společenské napětí. Na pocitech frustrace
tak úspěšně parazitují nové i staronové politické proudy. I u nás je neklesající podpora komunistů částečně
způsobena ekonomickou situací. Vlády se proto horečně snaží o to, aby se v Evropě "nastartoval" růst. Stále
častěji se i na celoevropské úrovni oživují ideje o tom, že je nezbytné omezit rozpočtové škrty a přejít k
"rozpočtové expanzi".
Nejlepším domácím příkladem je právě skončený sjezd ČSSD v Ostravě. Po měsících tvrdé kritiky politiky
Nečasovy vlády, zejména kritiky růstu daní, představila ČSSD svůj plán na řešení ekonomické recese v Česku.
Vůbec nepřekvapuje, pokud je hlavním cílem hospodářské politiky ještě větší zvýšení daní, než jaké z nouze
realizovala Nečasova vláda. Bohuslav Sobotka již otevřeně přiznal, že se po případném nástupu ČSSD k moci
rozhodně nechystá snížit DPH na původní hodnoty, jak ještě před nedávnem sliboval. Hlavní podíl příjmů na
"rozpočtové expanzi" se má stát zvýšení přímých daní, a to plošně u všech firem z 19 na 21 procentních bodů, u
některých odvětví (banky, energetika) dokonce na 30%. Daňová progrese z mezd má ze současných cca 20%
hrubé mzdy vzrůst až na 38%. Jan Mládek, údajný ekonomický expert ČSSD, se vyjádřil jasně i o
soukromnících, pracujících jako tak zvaní OSVČ. Nazval je "parazity" a i tam by rád nějakou tu miliardu vzal. Je
toto opravdu ona nová, prozápadněji orientovaná sociálně demokratická politika, kterou se ČSSD neustále
ohání při své cestě "vpřed"?
80
A zde je třeba jasně pojmenovat jednu nezanedbatelnou skutečnost. Zvýšení DPH, které realizovala pravicová
vláda v uplynulých třech letech, bylo vynuceno hrozbou dalšího enormního zvýšení deficitu státního rozpočtu.
Možná se to zdá někomu jedno či jako malichernost, ale mít deficit sice hrozivých 100 mld. Kč je lepší, než
deficit 160-180 mld. Kč bez onoho zvýšení DPH. U zvýšení přímých daní, o kterém uvažuje ČSSD, se však
nechá jako s jistým příjmem počítat pouze u daně z příjmů, která se počítá z přiznaného základu mezd. U daní z
příjmů právnických osob bych na to, že vyšší sazba přinese do státní kasy vyšší příjmy proporcionálně, nevsadil
ani korunu. Spíše se dá očekávat stagnace z výběru těchto daní a navíc to může u řady společností vést k
rozhodnutí přesídlit někam jinam.
Je však velmi poctivé si přiznat, že úsporná politika nevyhrává parlamentní volby. Právě volby v Itálii ukázaly, že
politici spojení s úsporami, dopadli jak sedláci u Chlumce a hlasy brali populisté kolem bývalého premiéra Silvio
Berlusconiho, nová uskupení anarchistického směru a levice. Skutečnou příčinu zaostávání euroamerické
civilizace za novými ekonomikami tak nelze pomocí voleb vyřešit. Vždy se najdou politici, kteří budou voliče
přesvědčovat o tom, že "zdroje jsou", přeloženo do srozumitelné češtiny tak, že je ještě dost lidí, které je
potřeba oškubat a přerozdělit získané prostředky "svým voličským skupinám".
http://www.janbarton.cz
Převzato se svolením autora z JanBarton.blog.idnes.cz
URL| http://neviditelnypes.lidovky.cz/ekono...ka.asp?c=A130321_174926_p_ekonomika_wag
nova.cz
22.3.2013
nova.cz
str. 0 Mediafax/Zprávy/Politika
HK ČR
Mediafax.cz/Miroslav Kynčl
Ve vládní koalici rozhodně nepanuje jednota v otázce zvyšování minimální mzdy. Zatímco ministryně práce za
TOP 09 Ludmila Müllerová už avizovala návrh na zvýšení o 500 korun, což se líbí i levicovým opozičním
stranám, proti je ODS a také minimálně část poslanců LIDEM.
návrh na zvýšení minimální mzdy z 8000 na 8500 hladce prosadit s podporou ČSSD a komunistů.
Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová svůj záměr předložit návrh na zvýšení minimální
mzdy o 500 korun prezentovala při čtvrtečních poslaneckých interpelacích. Návrh chce ještě diskutovat v rámci
81
Foto priloha: http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/440x248/Mar2013/1475208.jpg?d41d
URL| http://mediafax.nova.cz/ext/politika/t...ci-prosadit-zvyseni-minimalni-mzdy.html
novinky.cz
Heger počítá s rozšířením nadstandardů, i když soud nerozhodne
24.3.2013
novinky.cz str. 0 Domácí
HK ČR
Ministr zdravotnictví Leoš Heger v nedělních Otázkách Václava Moravce uvedl, že počítá s rozšířením
nadstandardů. Tento plán zatím musel odložit, protože se k němu má vyjádřit Ústavní soud. Heger však počítá s
tím, že pokud se soud nevyjádří do konce léta, návrh opět předloží.
„Vyčkáváme na rozhodnutí. Pokud Ústavní soud nerozhodne, rozšíříme nadstandardy. To, co jsme měli
připraveno loni, tak to předložíme znovu," prohlásil ministr zdravotnictví.
Napomoci rozšíření nadstandardů má podle Hegera i možnost komerčně se připojistit. „Ještě se tu jedná o tom,
že jsme nezavedli komerční připojištění na tyto nadstandardy.“ Naznačil, že nyní je spoluúčast tak malá, že se
to pojišťovnám nevyplácí.Zavedení bonusového programu
Uvedl taktéž, že chce rozhýbat scénu zdravotních pojišťoven pomocí propracovaného bonusového programu,
kdy lidé, kteří třeba nevyužijí pojištění, dostanou nějaký bonus. Například v podobě vitamínů. To by podle něj
mohlo zvýšit konkurenceschopnost.
Heger také uvedl, že nový zákon zabrání tomu, aby zdravotní pojišťovny byly propojeny přímo se
zdravotnickými zařízeními. Přímé vlastnictví nyní zákon neumožňuje, ale nic nebrání tomu, aby vlastník
pojišťovny vlastnil i zdravotnická zařízení. „Zamezíme tomu i přes dceřiné společnosti, v našem prostředí se
ukazuje, že i když to funguje v USA, tak u nás to nefunguje.“
Heger také uvedl, že se zlepšila finanční situace zdravotních pojišťoven a klesl jejich deficit, za loňský rok bude
podle něho asi 2,5 miliardy korun. Souvisí to se zlepšeným výběrem.
Zvýšení plateb o 50 korun měsíčně by přineslo zdravotnictví asi 3,6 miliardy korun ročně; nyní pojišťovny dají na
péči kolem 220 miliard korun. Příspěvky za důchodce, děti nebo nezaměstnané stát nezvýšil několik let. Heger
uvedl, že toto "zamrznutí" způsobilo značný "defekt" zdravotního systému. Uvedl, že kdyby se nyní do systému
daly peníze, byly by využity účelněji než dříve.
URL| http://www.novinky.cz/domaci/296967-he...adstandardu-i-kdyz-soud-nerozhodne.html
„Dělali si, co chtěli,“ zaznělo
23.3.2013
IVAN PAVELEK
HK ČR
Další střípky do skládanky, která má vytvořit obraz toho, jak to kdysi fungovalo v Hladkých Životicích, se snažil
tento týden poskládat Okresní soud Nový Jičín.
Nový Jičín, Hladké Životice – Již poněkolikáté usedlo na lavici obžalovaných třináct bývalých zastupitelů
Hladkých Životic. Poprvé stanuli před senátem Okresního soudu v Novém Jičíně loni 11. září, neboť státní
zástupce je viní z přečinů či trestných činů zneužívání pravomoci úřední osoby, porušování povinností při
82
správě cizího majetku a zneužívání pravomoci veřejného činitele, bývalého místostarostu Roberta Chovance
navíc ze zpronevěry a bývalého starostu Jaroslava Petrželu navíc ze zpronevěry a pojistného podvodu.
Důvodem obžaloby je nakládání s parcelami v lokalitě Na stráni. Původně totiž dostala obec pozemky
od Pozemkového fondu České republiky jako kompenzaci pro osoby, které kvůli stavbě dálnice musely opustit
své domy. Zastupitelé v roce 2006 rozhodli o prodeji těchto pozemků po pěti korunách za metr čtvereční nejen
potřebným, ale také některým zastupitelům nebo jejich rodinným příslušníkům. Přestože obec ještě pozemky
neměla v majetku, ale měla pouze příslib převodu, prodala další parcely po padesáti korunách za metr čtvereční
soukromé firmě RVP Invest. A právě její zástupce Petr Mořkovský byl jedním ze svědků, kteří nyní před soudem
vypovídali. Petr Mořkovský jako svědek uvedl, že chtěl v obci zřídit průmyslovou zónu, a aby na toto lépe získal
finanční podporu z agentury CzechInvest, případně od ministerstva průmyslu, potřeboval také takzvané
referenční bydlení pro zaměstnance v průmyslové zóně.
Pokračování na straně 2
„Dělali si, co chtěli,“ zaznělo u okresního soudu
Pokračování ze strany 1
Proto jeho společnost koupila šest parcel. Na poznámku soudce, zda firma bude moci žádosti Czech
Investu v případě potřeby doložit, Petr Mořkovský odpověděl vyhýbavě: „Je to sedm let, takže nevím, kde bych
to hledal.“ V průběhu jednání zaznělo, že společnost RVP Invest měla ústní příslib od tehdejšího starosty
Jaroslava Petržely o tom, že lokalita bude zasíťovaná. V lokalitě pak začala stavět jiná Mořkovského firma.
„Jeden dům jsme postavili na naší parcele. Ten jsme potom prodali,“ řekl Petr Mořkovský s tím, že dílčí práce
dělali například také na domě starostovy dcery či na domě samotného starosty Petržely. Dvě z šesti parcel
nakonec společnost prodala, čtyři musela po loňském verdiktu soudu vrátit obci. Důvodem prodeje nemovitostí
bylo, že společnost od záměru průmyslové zóny odstoupila. Zatímco z vyjádření Petra Mořkovského bylo
patrné, že jeho vztah s Jaroslavem Petrželou byl dobrý, další svědek se o bývalém starostovi příliš lichotivě
nevyjadřoval. Před soudem měl hlavně potvrdit, že jeden z obžalovaných, Karel Krkoška, při klíčovém zasedání
zastupitelstva navrhoval, aby cena za metr čtvereční pozemku byla aspoň padesát korun. Se svým návrhem ale
neuspěl. „Osobně jsem žádný z těchto pozemků nekoupil. Cena pět korun za metr byla příliš nízká. Vzhledem k
tomu, že jsem kupoval pozemky od Pozemkového fondu, ta cena mě odrazovala,“ uvedl mimo jiné svědek.
Svědek uvedl, že jej také překvapilo, že v zápise z onoho jednání zastupitelstva se některé věci ze zasedání
vůbec neobjevily. Třeba právě Krkoškův návrh. „Nahrával jsem si to, ale ten záznam byl nekvalitní, tak jsem ho
nakonec smazal. Oni si i tak stejně dělali, co chtěli,“ poznamenal svědek na adresu zastupitelů spřízněných s
bývalým starostou.
Region| Severní Morava
parlamentnilisty.cz
Dudek (ČSSD): Nězaměstnaní jsou flákači?
22.3.2013
parlamentnilisty.cz
Jan Dudek - profil
str. 0 Politici voličům
HK ČR
Sledovat včerejší diskuzní pořad ČT, pod pracovním názvem "u paní Jílkové" zaměřený na problematiku
nezaměstnanosti, resp. lepší označení by bylo, co udělat pro vyšší zaměstnanost, bylo pro odborníka z této
oblasti opět trauma.
Tak jako vždy, když se seriozní diskuze okoření trhoveckým manipulátorstvím, které tentokrát předvedl
pán, který se jmenuje Toman. Je zarážející, jak se za několik let především této vlády, ustálilo obecné označení
pro nezaměstnaného, že je to líný flákač, který jen natahuje dlaň tu na podporu, tu na sociální dávky. Pracuji
dvě desetiletí v úřadu práce a musím konstatovat, že i tací jsou, ale rozhodně jich není většina, dokonce spíše
podstatně menší podíl, než těch, kteří skutečně pracovat chtějí.
Mimochodem podpora je pojišťopvací dávka, každý kdo pracuje a platí důchodové pojištění si na ní
střádá... to snad podnikatel ví, nebo ne?
83
Panu podnikateli nemá smysl, protože slepý nevidí..., vyprávět stovky příběhů zoufalství ze ztráty práce
a především z neperspektivy moci si sám své živobytí získat a uhájit. Stovky tisíc lidí práci chtějí a přitom ji
nemají. V tuto chvíli patří dík všem poctivým zaměstnavatelům, kteří i přes těžkou dobu krize, práci svým
zaměstnancům dávají a za to jim dík. Ale jsou zde i tací, kteří zneužívají nezaměstnané a vědomi si jejich
bezvýchodnosti dávají jim práci načerno: chceš?, nechceš? tak běž, vezme to jiný, ještě více zoufalejší. A toto je
také fakt pane podnikateli Tomane, aby bylo nalito čistého vína.
Vidění světa práce optikou že nezaměstnaní jsou flákači a lemplové, nepomůže nezaměstnanost řešit.
Její kořeny, tedy kořeny zvýšení zaměstnanosti jsou někde úplně jinde. V růstu ekonomiky, v podpoře státu při
budování veřejných a užitečných staveb, v podpoře segmentových programů drobného a středního podnikání. V
podpoře zaměstnávání všech tzv. rizikových skupin nezaměstnaných drobnými pobídkami jejich budoucím
zaměstnavatelům a také vzděláváním.
Jedna poznámka v diskuzi byla zajímavá, týkala se toho, jak dlouho paní čekala na rekvalifikační kurz.
Ano rozbití struktury okresních úřadů práce s sebou přineslo i komplikace v celé aktivní politice
zaměstnanosti, veškeré služby a tedy i rekvalifikace jsou soutěženy ne na okresní úrovni, ale v centrech, a tím
se celý proces s ohledem na zákon o veřejných zakázkách, podstatně prodlužuje, a to je špatně. Chybí
operativa a možnost rychle problémy řešit.
Ale o těchto věcech nelze s podnikateli typu Toman věcně diskutovat, nejsou k diskuzi připraveni a věci
nerozumí, tak jako celá řada z nás např. nerozumí fyzikálním zákonům.
Kapitolou sama o sobě bylo vystoupení poslance Gazdíka. Být na jeho místě s odpovědností za ministra
Drábka, který patřil a patří do tohoto souručenství, do této diskuze raději ani nechodím. A malá rada, ze
statistiky víme, že nezaměstnanost je zde nejvyšší od vzniku ČR a srovnatelná s lety 1932/1933, což lze snadno
o přestávce jednání ve Sněmovně zjistit z učebnice dějepisu pro základní školy. A netvrdit pane poslanče že
tomu tak není...
Sociální demokracie jistě ve svém volebním programu rehabilituje pozici úřadů práce a úpravu
organizační struktury tak, aby byla operativní a kompetence se vrátily na okresy tam kam patří. Aby vzdělávání
a aktivní politika zaměstnanosti byla šitá zaměstnavatelům a nezaměstnaným přesně na míru.
Mgr. Jan Dudek
člen OVV ČSSD v Prachaticích
a předseda odborové organizace v ÚP tamtéž
{profiles title="Profily na ParlamentniListy.cz:" ids="14446" /}
{relatedarticles title="Psali jsme:" tag="nezaměstnanost" count="5" /}
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na
našem serveru ZDE.
84
URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1338&clanek=266702
Důsledky zvolené cesty pravicových fiskálních reforem
22.3.2013
parlamentnilisty.cz
Antonín Seďa
str. 0 Články politiků
HK ČR
Pokud v roce 2007 činilo zadlužení naší země 27,9% HDP, pak v důsledku vysokých deficitů v letech 2009 až
2012 vyšplhal na téměř 44% HDP.
Pravicové vlády zvolily od roku 2006 cestu fiskální konsolidace za pomoci škrtů a zvyšování nepřímých daní. Do
konce roku 2009 platily dvě sazby DPH ve výši 9% a 19% s tím, že na základě Janotova balíčku došlo k jejich
zvýšení o jeden procentní bod. Od 1.1.212 pak došlo k dalšímu zvýšení spodní sazby na 14% a od 1.1.2013 se
zvýšily sazby DPH na 15% a 21%. Dále se také zvýšila v roce 2010 spotřební daň na pohonné hmoty, která
situaci ještě zhoršila. Významnou negativní roli sehrálo také snížení přímým daní v roce 2008, snižující daňovou
kvótu, kdy došlo ke snížení podílu vládních příjmů na HDP o 2,4%. Toto snížení představovalo pokles příjmů
státního rozpočtu 85 miliard korun v nominální hodnotě. V rámci konsolidace veřejných rozpočtů vláda
P.Nečase snížila v roce 2011 platy ve veřejné sféře o 10% a od 1.1.2013 zpomalila růst starobních důchodů na
jednu třetinu.
2012 vyšplhal na téměř 44% HDP. Pravicová vláda řešila vysoké deficity prosazením výše zmíněných fiskálních
reforem, které však neměly nejen ekonomický koncept, ale byly založeny zejména na ideologicky vyhraněných
reformách. Reformách, které byly ospravedlňovány dopady hospodářské krize a strašením před dluhovou krizí.
Problémem České republiky není úsilí na snížení zadlužení země či tlak na stabilizaci veřejných financí, ale
zvolené konkrétní opatření fiskální konsolidace, na kterých se nejenže neshodla politická reprezentace země,
ale které vedly k polarizaci české společnosti.
Základním důsledkem zvolené cesty pravice je zpomalení růstu české ekonomiky, která se dostala do
dlouhodobé recese.Redukce příjmu českých domácností snížilo poptávku po finálních výrobcích, což omezilo
zaměstnanost a zvýšilo počet nezaměstnaných. Těch je v současné době 8,1%, což je dle zvolené metodiky
nejvíce od hospodářské krize v roce 1933.
Pomalý růst nebo spíše pokles HDP snížilo bohatství celé české společnosti, zvýšil mandatorní výdaje na
podpory v nezaměstnanosti a na dávky státní sociální podpory, zároveň díky nižším sociálním a zdravotním
odvodům se zvýšil deficit důchodového účtu a došlo ke snížení příjmů do veřejného zdravotního pojištění.
Nespravedlivé reformy zvedly širokou nespokojenost obyvatel vůči politické reprezentaci. Zvýšila se frustrace
lidí z celkové situace v zemi, kde vláda snižuje životní úroveň těm nejpotřebnějším, ale zároveň důsledně neřeší
korupci a neefektivní nakládání s veřejnými penězi.
Obávám se, že současná pravicová vláda založená na politické korupci není schopna reagovat na stále se
zvyšující nedůvěru veřejnosti. Jediným řešením jsou nové volby a sestavení nové vlády, která svým pozitivním a
realistickým programem podpoří ekonomický růst země.
Zejména je nutno zvýšit zaměstnanost lidí podporou domácí poptávky a veřejných investic. Důležitým
dlouhodobým úkolem je podpora konkurenceschopnosti českých výrobců, zvýšení exportu a aktivní
proexportní politika české zahraniční politiky. Děkuji za pozornost.
URL| http://www.parlamentnilisty.cz/profily/clanek.aspx?id=15708
85
František Matějka: Švarcsystém dává svobodu a nezávislost na státu.
Proto je nelegální
23.3.2013
parlamentnilisty.cz
František Matějka
str. 0 Názory a petice
HK ČR
Zákoník práce má 369 paragrafů. Část se snaží obcházet zaměstnanci a část zaměstnavatelé. Švarcsystém
nemá paragraf žádný, jen svobodu vztahu pro obě strany.
Zaměstnanec si rozhoduje o jeho vlastních vydělaných penězích jen z poloviny. Švarcsystém nabízí
možnost rozhodovat si o všech penězích tím, kdo si je vydělal.
Zákoník práce je nepružný. Neumožňuje reagovat v reálném čase na stav ekonomiky, objem zakázek,
ztrátu či zisk příležitostí na trhu, nebo lepší pracovní nabídku. Švarcsystém nabízí přesný opak. Jinými slovy je
jedním ze základů skutečné konkurenceschopnosti na trhu jak na straně těch, kteří pracovní příležitosti
nabízejí, tak v oblasti trhu práce mezi těmi, kteří pracovní příležitost přijmou.
Pracovněprávní vztah na základě zákoníku práce a dalších dotčených zákonů a předpisů diktuje
zaměstnavateli i zaměstnanci pravidla hry, přičemž v řadě případů z nich neumožňuje uhnout ani v okamžiku,
kdy by se na tom chtěly svobodně obě strany dohodnout. Švarcsystém oproti tomu dává svobodu volby oběma
stranám v tom, co si mezi sebou sjednají.
Zákoník práce je přímým nepřítelem tolik žádoucí permanentní výchovy k odpovědnosti za svůj vlastní
život. Stát na jeho základě ochranářsky určuje lidem, že si budou povinně střádat na svůj důchod, což navíc ve
skutečnosti ani není pravda, neboť z jejich peněz dostává zabezpečení na stáří někdo úplně jiný, zatímco oni se
musí slepě spolehnout na to, že tento stát na jejich zabezpečení jednou bude mít. To však už z principu
existence řady za několik desítek let neznámých proměnných stát garantovat nemůže. Švarcsystém oproti tomu
učí lidi hospodařit a pamatovat na zadní kolečka bez rozdílu stavu státu za dvacet či třicet let.
Je toho podstatně víc, čím švarcsystém válcuje zákoník práce. Ve skutečnosti má jen jedinou nevýhodu,
která je navíc nevýhodou jen pro politiky. Tou nevýhodou je neschopnost státu mít nad lidmi kontrolu. Kontrolu
nad jejich peněženkami, kontrolu nad jejich svobodou a životem, ale zejména kontrolu nad průběžným a stálým
zdrojem peněz na přerozdělování. To je pravý a jediný důvod boje některých politiků proti švarcsystému. Kde by
pak brali na ty svoje IT zakázky, sKarty, státní údajné podpory zaměstnanosti, nebo na umělou solidaritu,
která žádnou solidaritou není, na dávky a péči o nemakačenky, kteří ale mají také volební právo a umí křičet v
ulicích, zatímco jiní na ně makají.
Vivat švarcsystém! Je to nástroj svobody, nezávislosti na státu a osobní odpovědnosti. A proto je také
nelegální. Miroslav Švarc byl za jeho aplikaci několikrát pokutován a nakonec ho tento stát obvinil ze zpronevěry
dávek sociálního zabezpečení, nedovolil mu odklad splácení devíti milionového dluhu a jeho firmu, která měla
miliardový obrat, poslal do konkurzu. Byl 9 měsíců ve vazbě a nakonec dostal 18 měsíců natvrdo. Po návratu z
vězení žil jako poustevník u Slapské přehrady, pak pracoval jako šéf stavebních dělníků a od roku 2008 je v
důchodu. To je příběh jak z padesátých let. Do háje, ten chlap by měl dostat metál!
Psáno pro blog idnes.cz
{relatedarticles title="Psali jsme:" tag="OSVČ" count="5" /}
86
HK ČR: Opožděné platby mají významný dopad na finanční řízení českých
podniků
22.3.2013
parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy
komora.cz HK ČR
Hospodářská komora České republiky (HK ČR) byla tím, kdo vyvolal v České republice debatu nad
problematikou opožděných plateb.
Na potřebu legislativně upravit směrnici 2000/35/ES a účinně bojovat s opožděnými platbami, které
často stojí za druhotnou platební neschopností firem, upozorňoval Petr Kužel, prezident HK ČR, Güntera
Verheugena, eurokomisaře pro podnikání již v letech 2004-2009. Z tohoto důvodu HK ČR uvítala v únoru roku
2011 přijetí Směrnice 2011/7/EU o postupu proti opožděným platbám, která směrnici 2000/35/ES reviduje, a
požadovala její co nejrychlejší transpozici do českého právního řádu. Termín pro transpozici směrnice, který byl
stanoven na 16. března 2013, však ČR propásla.
Směrnici v plném rozsahu transponuje novela obchodního zákoníku, která byla tento týden projednána
ve druhém čtení Poslanecké sněmovny. HK ČR však dále apeluje, aby dalším průběhem legislativního procesu
prošla tato novela co možná nejrychleji. “V Evropě každý den zkrachují desítky malých a středních podniků, a to
proto, že jim nejsou proplaceny faktury. Tím pádem ubývá pracovních míst, obchodní příležitosti nejsou využity,
firmy ztrácí čas, peníze a v neposlední řadě dochází i k zhoršení vztahů se zákazníky,“ říká Petr Kužel,
prezident HK ČR.
Podle Směrnice musí orgány veřejné správy za dodávky zboží a služeb zaplatit do 30 kalendářních dnů
nebo ve výjimečných případech do 60 dnů. Zákonná lhůta v obchodních transakcích mezi podniky činí také 30
dní, smluvní lhůta splatnosti však může být delší. Neměla by ale překročit 60 kalendářních dnů, pokud nejsou ve
smlouvě výslovně dohodnuty jiné podmínky a za předpokladu, že to vůči věřiteli není hrubě nespravedlivé.
“Směrnice dále zavádí automatický nárok účtovat úrok z prodlení a zvyšuje samotné sazby úroku. Rovněž
stanovuje maximální dobu trvání přejímky zboží nebo služeb,“ zmiňuje Petr Kužel.
Podle informací HK ČR se platební morálka firem napříč Unií značně liší. Jižní země, na rozdíl od
severských zemí, se potýkají s nadprůměrnou délkou splátek. Například v Řecku byla v roce 2010 jen polovina
faktur splacena během 90 dní. V některých zemích jako například Itálie, Řecko či Španělsko jsou průměrné
doby splatnosti podnikatelům ze strany orgánů veřejné správy velmi vysoké - 180, 174 a 160 dní. Estonsko a
Finsko jsou jediné dvě evropské země, kde veřejné orgány hradí své závazku vůči soukromému sektoru ve 30
denní lhůtě. Podle aktuálních informací EUROCHAMBRES je konkrétně v České republice průměrná doba
úhrady 45 dnů.
“Jak již zmínil místopředseda Evropské komise Antonio Tajani, špatná platební morálka firem musí
skončit. Je nejvyšší čas zásadně podpořit malé a střední podniky v tomto nelehkém období a převést směrnici o
opožděných platbách do českých právních předpisů co nejrychleji, čímž dojde k nastartování návratu
hospodářského růstu, neboť právě podnikatelé tvoří páteř české ekonomiky,“ apeluje prezident Kužel.
87
HK ČR oceňuje aktivitu Evropské komorové sítě EUROCHAMBRES, jejíž je členem, která v měsíci
březnu spustila intenzivní komunikační kampaň nazvanou “30 max“, v rámci které navrhuje proti opožděným
platbám z výše uvedených důvodů intenzivně bojovat a vyhlásit jim nulovou toleranci.
{relatedarticles title="Psali jsme:" tag="Hospodářská komora" count="5" /}
Jeník (ODS): ČSSD proti živnostníkům, důchodcům a vůbec proti všem
23.3.2013
ODS HK ČR
Nedávno jsem zde psal o nutnosti větší podpory malých a středních podnikatelů. Neboť jsou to právě oni, kteří
mohou přispět ke zkrocení rostoucí nezaměstnanosti. A zároveň představují kvalitní a stabilní základ našeho
národního hospodářství. Na mém postoji a ocenění práce živnostníků a drobných podnikatelů se nic nezměnilo,
i když víkendový sjezd ČSSD se nás snažil přesvědčit o opaku.
Víkendový sjezd ČSSD nám totiž odhalil pravou tvář ekonomického programu této strany. Myslím, že
jsem nebyl jediný, kdo se nestačil divit. V momentě, kdy vystoupil stínový ministr financí ČSSD Jan Mládek a
přirovnal živnostníky k parazitům, již nemusel říkat více. Všem nám tímto svým vystoupením dal zřetelně
najevo, kam by vláda ČSSD s komunisty v zádech směřovala. K ochraně a podpoře živnostníků, malých a
středních podniků jistě určitě ne.
Předseda ČSSD, stejně tak jako samotný Mládek, se za tato slova následně omluvili. Ale teď lze již jen
velmi obtížně uvěřit, že by se ČSSD po volbách zachovala jinak a živnostníkům by nepřitížila. V tento okamžik
se mi velmi připomněly doby dávno minulé, kdy agitátoři chodili po českých městech a vesnicích a říkali, však
my znárodníme jenom velkostatkáře a velkopodnikatele, ostatní necháme být. Jak to nakonec dopadlo, víme
moc dobře všichni. Podobně dnes ČSSD říká, že si posvítí “pouze” na živnostníky a obyvatele s vysokými
příjmy. V klidu by však neměl být nikdo z nás.
Velmi tak oceňuji rychlou reakci předsedy ODS Petra Nečase a ministra průmyslu a obchodu Martina
Kuby, kteří vystoupení pana Mládka bezprostředně odsoudili. ODS bude vždy stranou, která bude stát na straně
živnostníků a drobných podnikatelů. Zvláštně pak nyní v době recese, poklesu objemu zakázek a rostoucí
nezaměstnanosti.
ČSSD a pan Mládek se však nezastavila pouze u tvrzení o parazitujících živnostnících. Pan Mládek si
sotva po víkendovém sjezdu ČSSD stačil odpočinout a počátkem týdne už ve svém rozhovoru odsoudil
důchodce po odchodu do důchodu pouze k pěti letům života. To už jsem se opravdu důchodové politice ČSSD
nestačil divit. Měl jsem za to, že naším společným cílem je usilovat o zkvalitnění života lidí důchodového věku.
Lidé, kteří nyní odcházejí do důchodu jsou v řadě případů i nadále velmi aktivní. Spíše než odsoudit je k
několika letům života je třeba daňovými úlevami jejich aktivity podpořit.
Rétorika stínového ministra financí ČSSD je jak z jiného světa. Ze světa, ve kterém jsme byli uvězněni
po desetiletí a na který by řada z nás raději zapomněla. Závěrem si dovolím tvrdit, že z úst žádného
představitele ODS obdobná slova nikdy nezazněla a nezazní.
{relatedarticles title="Psali jsme:" tag="živnostníci" count="5" /}
88
Klasnová: Smysl sKarty se hledá až ex post
22.3.2013
PSP ČR HK ČR
Řeč na 52. schůzi PS PČR dne 22. 3. 2013.
Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové. Protože tento bod byl v
úterý přerušen, dovolte mi shrnout některé stěžejní výhrady vůči nesystémovému projektu sKaret.
Když se začal projekt sKarty diskutovat v koalici, tak byl představován jako projekt, který má především
znamenat větší adresnost dávek v hmotné nouzi, měl znamenat zamezení případnému zneužívání dávek v
hmotné nouzi. V druhé řadě měl přinést jistou úsporu státu. V průběhu času ale sKarta nabrala zcela jiný
rozměr. Minule jsem tady diskutovala o velmi sporné smlouvě mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí a
Českou spořitelnou, protože i tehdy jsme byli ujišťováni, že celý ten projekt se nebude týkat pojistných dávek, že
se nebude týkat starobních důchodů. Nakonec ta smlouva s Českou spořitelnou byla uzavřena na 98 % všech
dávek včetně starobních důchodů.
Čím dál tím více tedy ta sKarta připomíná podobný projekt, jako je pražská Open card nebo IZIP. A já
bych ráda zopakovala některé ty stručné připomínky nebo otazníky nad celým tím projektem. Přečetla jsem si
novelu, kterou chystá Ministerstvo práce a sociálních věcí, a kterou poslalo do připomínkového řízení. Z té
novely vyplývá, že setrvání na sKartách už nepřinese de facto žádný užitek ani příjemcům sociálních dávek, ale
po odpadnutí povinné platební funkce mám pocit, že to nepřinese žádný užitek ani České spořitelně. Mě by tedy
zajímalo, a to byl ten dotaz, který jsem tady vznesla v úterý, a protože byl bod přerušen, nedostala jsem na něj
odpověď, zajímalo by mě, jaký užitek přinese tedy státu. Proč na něm nadále vláda trvá. Proč odmítá zrušit
projekt sKaret, když v podstatě je patrné, že celá ta věc přestává postrádat smysl.
Ta představa, že bude sKarta sloužit jako průkazka pro komunikaci s Úřadem práce místo občanského
průkazu, v podstatě jen dokazuje, že smysl sKarty se hledá až ex post, až dodatečně. Pro komunikaci se
státním orgánem by měly dostatečně stačit občanské průkazy nebo průkazy obdobné. Z té legislativy, které
Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje, vyplývá, že žádné jiné údaje, než jsou údaje na občanském
průkazu, sKarta obsahovat nebude. Dokonce nebude obsahovat ani fotografii. Ta fotografie bude povinná pouze
u průkazů pro osoby se zdravotním postižením. Jediné, co tam bude navíc, je tedy číslo v tom systému.
Takže je to velmi zvláštní, zavání to, jak jsem tady říkala již minule, pokusem o privatizaci státní moci.
Nevím, jak lze nutit občany, aby využívali služeb soukromého subjektu, a přitom to jsou věci, které by měl
zajišťovat stát. Když jsme se bavili o této možnosti ještě v koalici, a nebylo ze začátku patrné, že to bude věc,
kterou dostane přidělenu vyloženě Česká spořitelna, tak ten dobrovolný systém moci si zvolit to, že výplata
dávek půjde dané osobě na účet, by snad nebyl v ničem špatný. Kdyby to ovšem byla volná soutěž mezi
bankovními domy, kdy by si mohl klient vybrat, protože řada osob má účet u některého z bankovních domů, ale
nemusí to být zrovna u České spořitelny. To je věc, která šla také úplně mimo diskusi, která byla v koalici.
Potom už to šlo přímo v režii TOP 09, respektive Ministerstva práce a sociálních věcí. Takže toto mi také stále
není jasné. Proč by si nemohla osoba, která by chtěla, aby jí dávky šly na účet, proč by si nemohla vybrat
jakýkoli jiný bankovní dům. Proč by stát nemohl nadefinovat nějaké podmínky, které by musely tyto bankovní
domy splňovat pro tuto službu. Velmi diskutabilní, a jistě jste dostali, vážené kolegyně, vážení kolegové, také
dopisy od Národní rady zdravotně postižených, velmi diskutabilní je využití karty sociálních systémů jako karty
nebo respektive průkazu pro osoby se zdravotním postižením. Já si myslím, že bankovní činnost nemá nic
89
společného s vydáváním průkazek TPZ, TP nebo ZTP/P. Je to podobné, jako kdyby Ministerstvo práce a
sociálních věcí uzavřelo smlouvu s Českou spořitelnou, že Česká spořitelna bude pro osoby v hmotné nouzi
péci housky. To zkrátka nemá absolutně nic společného s činností banky.
Navíc, a to považuji za velmi podstatné, samy osoby zdravotně postižené vnímají používání sKaret jako
diskriminační. Takzvaným "zdravým" osobám budou sKarty vydávány na nějakou dobu přechodnou, myslím, že
maximálně 4 roky po dobu, dokud budou nezaměstnaní nebou budou trpět hmotnou nouzí nebo budou na
rodičovské dovolené. Postiženým osobám v podstatě zůstává tento dokument napořád. Když bych měla citovat
přímo připomínky, které nám byly zaslány a jistě ne pouze mně ze strany zdravotně postižených, tak vnímají to
jako diskriminační, a podle článku 4 obecné závazky, odstavec 1, písmeno b Úmluvy OSN o právech osob se
zdravotním postižením, které zní, že by měly státy přijmout veškerá odpovídají opatření, včetně opatření
legislativních s cílem změnit nebo zrušit existující zákony, předpisy, zvyklosti a praktiky, které jsou zdrojem
diskriminace vůči osobám se zdravotním postižením. Bylo by jistě samozřejmě korektní, aby se tímto řídila také
naše vláda.
Už jsem na začátku řekla, že když pominu další nesrovnalosti, tak to, aby v podstatě karta, která bude
povinná pouze v té identifikační funkci, je duplicitní, protože zde máme občanské průkazy. Tak se tedy znovu
ptám, k čemu, proč tato karta má být a zda si Ministerstvo práce a sociálních věcí uvědomuje, že ve chvíli, kdy
ta karta nebude mít povinnost mít na sobě fotografii, podobu člověka, tak že to může být i velmi problematické z
hlediska užívání tohoto identifikačního dokladu. Dále, a to stále není řešeno tím návrhem z Ministerstva práce a
sociálních věcí, že dle Úřadu pro ochranu osobních údajů jednoznačně vyplývá, že údaje pro sKartu byly a jsou
shromažďovány a poskytovány v rozporu se zákonem.
Za poslední, co bych tady ráda slyšela z úst paní ministryně práce a sociálních věcí, je představa
Ministerstva práce a sociálních věcí o ekonomických dopadech. Nebyla provedena, nebo já jsem se aspoň
nedočetla v té důvodové zprávě k navrhované změně legislativy, jakousi analýzu ekonomických dopadů. Já se
domnívám, že samozřejmě s sKartou budou další náklady. To jsem tady také uvedla už v úterý, protože
minimálně se hovoří o čtečkách těchto karet na Úřadech práce. Mě by zajímalo, jestli je nějaká představa
Ministerstva práce a sociálních věcí, kolik tyto čtečky budou stát, kdo to bude hradit. Další vysoké náklady
vzniknou v souvislosti s využíváním karty sociálních systémů vzhledem k tomu, že tady je určitá životnost
sKarty, tak budou náklady na výměnu sKaret.
Další asi otazník, který zde je, je vůbec otazník okolo software dodávaného firmou Fujitsu. A je tedy
nejisté, zda bude systém vůbec na čem provozovat.
Neboli karta sociálních systémů je podle všeho neužitečná, nesystémová, nelogicky spjatá s
jedním bankovním ústavem, je velmi nákladná, diskriminuje osoby se zdravotním postižením, duplikuje
občanské průkazy při jednání na úřadu práce, ale navíc, jak už jsem uvedla, bude to doklad bez fotografie.
Nelegálně shromažďuje údaje o českých obyvatelích a poskytuje je bance se zahraničním kapitálem a není
zaručena ani funkčnost IT systému a jeho provázanost s jinými aplikacemi státu.
Je mi jasné, že se tady rozvine diskuse, jistě nejsem jediná, kdo se bude ptát paní ministryně na
tyto věci. Z toho důvodu již nyní bych ráda navrhla usnesení Poslanecké sněmovně. Usnesení zde přečtu,
patrně poté ho budu muset zopakovat v podrobné rozpravě, přesto ho už přednesu nyní:
Poslanecká sněmovna
90
1. žádá vládu v souvislosti se systémem výplaty a administrace nepojistných sociálních dávek a
dávek v oblasti státní politiky zaměstnanosti prostřednictvím karty sociálních systémů urychleně připravit
legislativní návrhy, které zamezí používání karet sociálních systémů jako identifikačních dokladů pro osoby,
které pobírají sociální dávky a jako průkazů pro osoby se zdravotním postižením;
2. žádá vládu, aby odstoupila od dalšího rozvoje karty sociálních systémů a tento systém
zrušila;
3. žádá vládu, aby uložila Ministerstvu práce a sociálních věcí České republiky pozastavit
distribuci karet sociálních systémů, a to do doby nové legislativní úpravy. Současná legislativní úprava s
povinností zřídit zvláštní účet u České spořitelny a.s. je i podle analýzy Ministerstva práce a sociálních věcí
České republiky zjevně protiústavní.
Je mi zcela jasné, že ne na všech těchto bodech, které navrhuji, se shodneme, přesto doufám a
věřím, že třeba alespoň část z nich může být akceptovatelná třeba i pro některé členy vládní koalice nebo
samozřejmě i opozice. Proto tedy navrhnu, aby se o jednotlivých bodech návrhu hlasovalo odděleně. To je z mé
strany pro tuto chvíli vše, děkuji.
{relatedarticles title="Psali jsme:" tag="sKarta" count="5" /}
našem serveru ZDE.
Müllerová je populistka, útočí Škromach. Proč zvyšuje minimální mzdu
zrovna před volbami?
22.3.2013
parlamentnilisty.cz
mp HK ČR
str. 0 Monitor
Senátor Zdeněk Škromach (ČSSD) se na sociální síti Facebook vysmál snaze ministryně práce a sociálních
věcí Ludmile Müllerové (TOP 09), která oznámila, že na jednání tripartity hodlá předložit návrh na zvýšení
minimální mzdy o pět set korun. Podle Škromacha je to populistické.
"ČSSD zvyšovala minimální mzdu každý rok, někdy i dvakrát. Pravicové vlády ani jednou, pokud
nepočítám 50 Kč v roce 2007. Zvýšení minimální mzdy o 500 Kč je správné, byť nedostatečné. A po osmi letech
nezvyšování to udělat půl roku před volbami určitě není žádný populismus," poznamenává ironicky senátor.
ČSSD, která na svém ostravském sjezdu opakovaně deklarovala připravenost k převzetí moci po
případných vítězných volbách, slíbila, že by chtěla minimální mzdu dostat na hladinu dvanácti tisíc korun. Stojí
také za připomenutí, že nejsilnější vládní strana ODS návrh Müllerové kritizovala a odmítá ho podpořit.
{relatedarticles title="Psali jsme:" tag="minimální mzda" count="5" /}
91
našem serveru ZDE.
Nězaměstnaní jsou flákači??
22.3.2013
Jan Dudek HK ČR
nezaměstnanost, organizace
Sledovat včerejší diskuzní pořad ČT, pod pracovním názvem "u paní Jílkové" zaměřený na problematiku
nezaměstnanosti, resp. lepší označení by bylo co udělat pro vyšší zaměstnanost, bylo pro odborníka z této
oblasti opět trauma. Tak jako vždy, když se seriozní diskuze okoření trhoveckým manipulátorstvím, které
tentokrát předvedl pán, který se jmenuje Toman. Je zarážející, jak se za několik let především této vlády,
ustálilo obecné označení pro nezaměstnaného, že je to líný flákač, který jen natahuje dlaň tu na podporu, tu na
sociální dávky. Pracuji dvě desetiletí v úřadu práce a musím konstatovat, že i tací jsou, ale rozhodně jich není
většina, dokonce spíše podstatně menší podíl, než těch, kteří skutečně pracovat chtějí.
Mimochodem podpora je pojišťopvací dávka, každý kdo pracuje a platí důchodové pojištění si na ní střádá... to
snad podnikatel ví, nebo ne??
Panu podnikateli nemá smysl, protože slepý nevidí..., vyprávět stovky příběhů zoufalství ze ztráty práce a
především z neperspektivy moci si sám své živobytí získat a uhájit. Stovky tisíc lidí práci chtějí a přitom ji
nemají. V tuto chvíli patří dík všem poctivým zaměstnavatelům, kteří i přes těžkou dobu krize, práci svým
zaměstnancům dávají a za to jim dík. Ale jsou zde i tací, kteří zneužívají nezaměstnané a vědomi si jejich
bezvýchodnosti dávají jim práci načerno: chceš?, nechceš? tak běž, vezme to jiný, ještě více zoufalejší. A toto je
také fakt pane podnikateli Tomane, aby bylo nalito čistého vína.
Vidění světa práce optikou že nezaměstnaní jsou flákači a lemplové, nepomůže nezaměstnanost řešit. Její
kořeny, tedy kořeny zvýšení zaměstnanosti jsou někde úplně jinde. V růstu ekonomiky, v podpoře státu při
budování veřejných a užitečných staveb, v podpoře segmentových programů drobného a středního podnikání. V
podpoře zaměstnávání všech tzv. rizikových skupin nezaměstnaných drobnými pobídkami jejich budoucím
zaměstnavatelům a také vzděláváním.
Jedna poznámka v diskuzi byla zajímavá, týkala se toho, jak dlouho paní čekala na rekvalifikační kurz. Ano
rozbití struktury okresních úřadů práce s sebou přineslo i komplikace v celé aktivní politice zaměstnanosti,
veškeré služby a tedy i rekvalifikace jsou soutěženy ne na okresní úrovni, ale v centrech, a tím se celý proces s
ohledem na zákon o veřejných zakázkách, podstatně prodlužuje, a to je špatně. Chybí operativa a možnost
rychle problémy řešit.
Ale o těchto věcech nelze s podnikateli typu Toman věcně diskutovat, nejsou k diskuzi připraveni a věci
nerozumí, tak jako celá řada z nás např. nerozumí fyzikálním zákonům.
Kapitolou sama o sobě bylo vystoupení poslance Gazdíka. Být na jeho místě s odpovědností za ministra
Drábka, který patřil a patří do tohoto souručenství, do této diskuze raději ani nechodím. A malá rada, ze
statistiky víme, že nezaměstnanost je zde nejvyšší od vzniku ČR a srovnatelná s lety 1932/1933, což lze snadno
o přestávce jednání ve Sněmovně zjistit z učebnice dějepisu pro základní školy. A netvrdit pane poslanče že
tomu tak není...
Sociální demokracie jistě ve svém volebním programu rehabilituje pozici úřadů práce a úpravu organizační
struktury tak, aby byla operativní a kompetence se vrátily na okresy tam kam patří. Aby vzdělávání a aktivní
politika zaměstnanosti byla šitá zaměstnavatelům a nezaměstnaným přesně na míru.
Mgr. Jan Dudek
člen OVV ČSSD v Prachaticích
92
a předseda odborové organizace v ÚP tamtéž
Ohlédnutí za zahraniční politikou 2012
24.3.2013
parlamentnilisty.cz
Jitka Chalánková
str. 0 Politici občanům
HK ČR
Zahraniční politika se v naší globalizované době stále více propojuje s otázkami vnitropolitickými, proto je nutné
ji věnovat zvýšenou pozornost. Jedním z žádoucích prostředků je i setkávání politiků s odborníky.
Poslankyně Jitka
Chalánková se dne 20. března zúčastnila panelové diskuse na téma „Česká
zahraniční politika v roce 2012“ pořádané Asociací pro mezinárodní otázky. Diskuse se účastnili např. Karel
Kovanda, někdejší zástupce generálního ředitele pro zahraniční vztahy u
Evropské komise, Jiří Schneider, 1. náměstek ministra zahraničí či známý
politolog Petr Robejšek.
Diskuse
pokrývala několik zásadních témat. Petr Robejšek upozornil na nebezpečí
deficitu demokracie, ale rovněž promluvil o praktické nutnosti moderní
ekonomické diplomacie. Pánové Kovanda a Schneider promluvili o zajímavé
okolnosti týkající se Čechů pracujících v orgánech EU. Naši občané jsou totiž
velmi kvalifikovaní a kvalitní úředníci, nicméně jejich počet v orgánech EU je
nízký. Karel Kovanda se kromě problematiky fungování EU věnoval ještě otázce
lidských práv. Jejich ochranu považuje i nadále za jeden z nutných úkolů
diplomacie a zahraniční politiky. Záležitostí k diskusi a k řešení je podle
paní poslankyně Chalánkové koordinace naší zahraniční politiky. Podle účastníků
diskuse totiž v ČR schází nutná souhra na mnoha úrovních, ať už se jedná o
Hrad, ministerstva či úřad premiéra.
Ze
strany odborníků zaznělo varování před podceňováním evropské politiky. Přes EU
je realizováno přes 80 % procent exportu na kterém je naše hospodářství
existenčně závislé. Tento stav se v budoucnu nezmění, proto je nutné, aby náš
stát zaujal aktivní roli při tvorbě společných evropských pravidel. Pro ČR bude
výhodnější prosazovat své názory a hlediska, snažit se aktivně ovlivnit podobu
evropské politiky, než se z nelogických důvodů dostat na okraj dění. Z
pasivního pozorovatele evropského dění by se ČR měla stát aktérem rozvoje EU.
Jedním
ze zásadních témat pro českou zahraniční politiku je ekonomická diplomacie.
Jasnou nutností je podpora exportu, ale během diskuse došlo i na otázku podpory
importu, importu kapitálu, myšlenek a odborníků. Spolu se vzdělávací politikou
se jedná o nutný impuls pro zvyšování konkurenceschopnosti naší země.
Diskutována byla i role diplomatů – mělo by se jednat o osoby schopné
propojovat aktéry dění a umět pracovat v týmu. Právě ve schopnosti týmové práce
lze ještě vidět určitý český deficit. Náprava v této oblasti patří k mnoha
úkolům, které stojí nejen před českou diplomacií, ale i před českým státem a
obecně i před naší společností.
MUDr.
Jitka Chalánková
poslankyně
PSP ČR
93
Řešení nezaměstnanosti podle Vlády ČR
23.3.2013
parlamentnilisty.cz
Jaromír Tasáry
str. 0 Články politiků
HK ČR
Vláda, EU,řešeni nezaměstnanosti
Řešení nezaměstnanosti podle Vlády ČR
"Tento
zákon v souladu s právem Evropské unie upravuje zabezpečování státní
politiky zaměstnanosti, jejímž cílem je dosažení plné zaměstnanosti a
ochrana proti nezaměstnanosti" (ust. §1 zákona č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti).
Určitá
míra nezaměstnanosti je pro zdárné fungování pracovního trhu naprosto
žádoucí. Existuje-li podle odhadů cca 3% nezaměstnaných, kteří pracovat
cíleně nechtějí, pak celková míra nezaměstnanosti nejméně okolo 10%
přináší všem účastníkům pracovněprávního vztahu výhody konkurence. Je
to právě konkurence, která nutí zaměstnavatele se o své zaměstnance
lépe starat a je to také konkurence, která nutí zaměstnance podávat
očekávaný pracovní výkon. Nebude-li nezaměstnanost, jak o to EU a
náš stát preambulí svého zákona usiluje, konkurence zanikne. Konkurence
na pracovním trhu, stejně tak konkurence hospodářských subjektů a třeba
i politických stran, jsou základním předpokladem demokratického vývoje.
O zánik konkurence tak může usilovat jen někdo, kdo demokracii nemá
vysoko ve svých prioritách. Má-li EU v prioritách plnou zaměstnanost, a
přitom dobře ví, že tím poškozuje konkurenci, pak bychom měli upřímně usilovat o vystoupení z tohoto
pseudohospodářského svazku, poněvadž členstvím přicházíme o důležité svobody. Zánikem nezaměstnanosti
vznikne totiž nutně stav, kdy nebude možné ukončit pracovní poměr bez udání důvodu.
Nezaměstnanost
je strašákem mnohých, ale z národohospodářského hlediska patří k méně
významným kategoriím. Daleko zásadnějším aspektem je např. poměr mezi
tím co se z naší země vyveze a doveze nebo třeba kurz dolaru vůči euru.
Míra nezaměstnanosti do jisté míry s exportní bilancí nebo s bonitou
našeho státního dluhu jistě souvisí, ale to jen velmi vzdáleně, jako
např. množství funkčních výtahů v bytových domech souvisí se zdravotním stavem populace.
Celý
pracovně-sociální systém se stále potýká s vyvážeností mezi motivací
zaměstnaných nadále pracovat a nezaměstnaných si práci aktivně hledat.
Tento jev se snaží vláda eliminovat právními předpisy a změnou velikostí
ok v sociálním systému a přitom si neuvědomuje, že bojuje s větrnými
mlýny. Větrnými mlýny jsou na jedné straně lidská pohodlnost a na druhé
straně touha všech ušetřit nebo vydělat. Každý je totiž do jisté míry
pohodlný, každý chce ušetřit a úplně každý chce vydělat. Takový boj s
nezaměstnaností je marný a vést by se neměl. Pro objektivitu nutno též
uvést, že vláda vlastně takový aktivní boj ani nevede, to jen politici
hlásají virtuální sliby o vytváření pracovních míst nebo o podpoře
jejich vzniku. Ve skutečnosti vláda jen tupě zírá, počítá, kolik
nezaměstnaných je a občas změní metodiku k takovému výpočtu, aby těm v
očekávání zdůvodnili, proč je ve volbách volit. Vláda cílený a zásadní
vliv na míru nezaměstnanosti zkrátka nemá. Může však nezaměstnaným
pomoci tím, že do pracovního trhu bude méně zasahovat.
Samotný
fakt, že stát vyplácí práceschopné (zdravé) části obyvatelstva vůbec
nějaké peníze za to, že neuzavřela pracovní smlouvu, resp., že se neumí
94
sama uživit, je vůči těm, kteří pracují krajně nespravedlivé. A
půjdeme-li ještě dále, je vlastně zlotřilost opatřovat "daňový systém"
přívlastkem "solidární". A proč tak silná slova ? Daň ze mzdy, sociální a
zdravotní pojištění, platí za zaměstnance zaměstnavatel. Žádný zaměstnanec neplatí žádnou z uvedených
daní.
Není-li zaměstnanec plátcem těchto daní a z neplacení těchto dani mu
nevzniká žádná odpovědnost a ani jiné následky, není možné pak ani
tvrdit, že zaměstnanec tyto daně platí. Neplatí. Platí je zaměstnavatel. Vrátíme-li se tedy k našemu
daňovému systému a přijmeme-li současně fakt, že zaměstnanec žádné daně
ze své práce neplatí, není se co divit, že přívlastek "solidární" k
našemu daňovému systému jistě nepatří. Jedná se jen o úmyslně nesprávné
pojmenování skutečnosti, což se v každé dobré společnosti hodnotí jako
obyčejná lež. Solidarita je v českém (evropském) daňovém systému,
vlastně jen politické zdůvodnění existence obludária, pro který se vžil
honosný název "moderní sociální stát". Jedná se tak vlastně o smír, mezi těmi, kteří pracují a těmi, kteří
nepracují.
Zásahy
státu, vyjma těch legislativních, kdy např. zaměstnavatel nemůže
(pracovní) smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou vypovědět bez udání
důvodu, jsou nepřeberné a stojí naší ekonomiku stovky miliard korun
ročně (navíc). Pracovní smlouva je totiž jedinou smlouvou, kterou, pokud
je uzavřena na dobu neurčitou, nelze vypovědět bez udání důvodu.
Záminkou je opět solidarita. Co je však solidární na tom uvádět důvod k
zrušení smlouvy ?
Vláda
"platí" různé agentury, které zaměstnavatelům shánějí zaměstnance,
vláda platí rekvalifikace, jejíž úroveň je pro zaměstnavatele až směšně
nízká, vláda podporuje školy, které produkují sekretářky, ekology a
sociální pracovníky, které nikdo na pracovním trhu nepotřebuje, atd.
Naopak o to více nepodporuje např. učňovské školství, přestože řemeslník
je už dávno nedostatkovým "zbožím". Vláda platí firmám kurzarbeity, kdy
platí zaměstnavatelům školení jejich zaměstnanců v řádech stovek
miliónů a ti pak tyto žádosti o podporu zvýšení kvalifikace píší "přes
kopírák", bez ambice jakékoliv školení vůbec provést. Vláda se ve
výkazech o provedeném školení spokojí s prezenční listinou a jinými
"papíry", kterých se dá s dnešní tiskařskou technologií, dostupnými
vzory na internetu a českou zvídavostí "namrskat" kolik je snesitelné.
Práci
nezaměstnaným poskytne jen soukromý zaměstnavatel, který jejich práci
nezbytně potřebuje. Žádný zaměstnavatel neuzavírá pracovní smlouvy z
důvodu své společenské odpovědnosti. Potřebuje-li zaměstnavatel
zaměstnance, uzavře s ním pracovní smlouvou bez ohledu na to, zda mu za
to kdokoliv tleská a naopak, neuzavře ji ani pod nátlakem sankce (viz
ust. §81 resp. §139 zákona č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti).
A
proč se současná vláda chová jinak ? Jednoduše pro to, že se z EU
dozvěděla, že lze za pomoci státních peněz vytvářet pracovní místa.
Jenže to je stejný omyl, jako přesvědčení socialistů, že zavedením eura
se zvýší náš ekonomický výkon.
Bc. Petr Homola
předseda Krajské rady SsČR
v Ústeckém kraji
95
Seďa (ČSSD): Důsledky zvolené cesty pravicových fiskálních reforem
23.3.2013
ČSSD HK ČR
2012 vyšplhal na téměř 44% HDP.
Pravicové vlády zvolily od roku 2006 cestu fiskální konsolidace za pomoci škrtů a zvyšování nepřímých
daní. Do konce roku 2009 platily dvě sazby DPH ve výši 9% a 19% s tím, že na základě Janotova balíčku došlo
k jejich zvýšení o jeden procentní bod. Od 1.1.212 pak došlo k dalšímu zvýšení spodní sazby na 14% a od
1.1.2013 se zvýšily sazby DPH na 15% a 21%. Dále se také zvýšila v roce 2010 spotřební daň na pohonné
hmoty, která situaci ještě zhoršila. Významnou negativní roli sehrálo také snížení přímým daní v roce 2008,
snižující daňovou kvótu, kdy došlo ke snížení podílu vládních příjmů na HDP o 2,4%. Toto snížení
představovalo pokles příjmů státního rozpočtu 85 miliard korun v nominální hodnotě. V rámci konsolidace
veřejných rozpočtů vláda P.Nečase snížila v roce 2011 platy ve veřejné sféře o 10% a od 1.1.2013 zpomalila
růst starobních důchodů na jednu třetinu.
Pokud v roce 2007 činilo zadlužení naší země 27,9% HDP, pak v důsledku vysokých deficitů v letech
2009 až 2012 vyšplhal na téměř 44% HDP. Pravicová vláda řešila vysoké deficity prosazením výše zmíněných
fiskálních reforem, které však neměly nejen ekonomický koncept, ale byly založeny zejména na ideologicky
vyhraněných reformách. Reformách, které byly ospravedlňovány dopady hospodářské krize a strašením před
dluhovou krizí.
Problémem České republiky není úsilí na snížení zadlužení země či tlak na stabilizaci veřejných financí,
ale zvolené konkrétní opatření fiskální konsolidace, na kterých se nejenže neshodla politická reprezentace
země, ale které vedly k polarizaci české společnosti.
Základním důsledkem zvolené cesty pravice je zpomalení růstu české ekonomiky, která se dostala do
dlouhodobé recese.Redukce příjmu českých domácností snížilo poptávku po finálních výrobcích, což omezilo
zaměstnanost a zvýšilo počet nezaměstnaných. Těch je v současné době 8,1%, což je dle zvolené metodiky
nejvíce od hospodářské krize v roce 1933.
Pomalý růst nebo spíše pokles HDP snížilo bohatství celé české společnosti, zvýšil mandatorní výdaje
na podpory v nezaměstnanosti a na dávky státní sociální podpory, zároveň díky nižším sociálním a zdravotním
odvodům se zvýšil deficit důchodového účtu a došlo ke snížení příjmů do veřejného zdravotního pojištění.
Nespravedlivé reformy zvedly širokou nespokojenost obyvatel vůči politické reprezentaci. Zvýšila se frustrace
lidí z celkové situace v zemi, kde vláda snižuje životní úroveň těm nejpotřebnějším, ale zároveň důsledně neřeší
korupci a neefektivní nakládání s veřejnými penězi.
Obávám se, že současná pravicová vláda založená na politické korupci není schopna reagovat na stále
se zvyšující nedůvěru veřejnosti. Jediným řešením jsou nové volby a sestavení nové vlády, která svým
pozitivním a realistickým programem podpoří ekonomický růst země.
Zejména je nutno zvýšit zaměstnanost lidí podporou domácí poptávky a veřejných investic. Důležitým
dlouhodobým úkolem je podpora konkurenceschopnosti českých výrobců, zvýšení exportu a aktivní
proexportní politika české zahraniční politiky.
Děkuji za pozornost.{relatedarticles title="Psali jsme:" tag="Seďa" count="5" /}
našem serveru ZDE.
96
Vsetín: Průmyslové zóny na Bobrkách se daří postupně plnit investory
24.3.2013
parlamentnilisty.cz
mestovsetin.cz
str. 0 Obce voličům
HK ČR
Průmyslové zóny na Bobrkách byly vybudovány městem Vsetín na jeho pozemcích s částečným využitím
evropských dotací při jejich zasíťování.
Po prvotním náporu zájemců z řad podnikatelů, kdy však svůj záměr nakonec realizovala pouze malá
část z nich a rovněž i vlivem zhoršující se hospodářské situace, zůstaly několik let obsazeny investory pouze z
části. Vedení města se aktivně podílí na získání dalších podnikatelských subjektů, jež by zbylé volné pozemky
obsadily. V této oblasti spolupracuje také se státní agenturou pro podporu podnikání a investic CzechInvest.
Průmyslové zóny na Bobrkách byly vybudovány městem Vsetín na jeho pozemcích s částečným
využitím evropských dotací při jejich zasíťování. Po prvotním náporu zájemců z řad podnikatelů, kdy však svůj
záměr nakonec realizovala pouze malá část z nich a rovněž i vlivem zhoršující se hospodářské situace, zůstaly
několik let obsazeny investory pouze z části. Vedení města se aktivně podílí na získání dalších podnikatelských
subjektů, jež by zbylé volné pozemky obsadily. V této oblasti spolupracuje také se státní agenturou pro
podporu podnikání a investic CzechInvest. Průmyslové zóny na Bobrkách se nacházejí ve dvou lokalitách a
člení na Průmyslovou zónu I. (PZ I.) a Průmyslovou zónu II. (PZ II.). PZ I. zabírá celkovou plochu téměř 68 tisíc
m2 (z nichž je pro podnikatele k dispozici cca 51 tisíc m2), PZ II. má téměř 50 tisíc m2.
V Průmyslové zóně I. je v současné době obsazeno 26,7 tisíc m2 pozemku. Ze zbylých 24,2 tisíc m2 je
ve stádiu jednání s potenciálním zájemcem plocha o výměře cca 5,5 tisíc m2 a 18,7 tisíc m2 je doposud k
dispozici, nejlépe pro jednoho většího investora. V průmyslové zóně II. je obsazeno téměř 33 tisíc m2 a volných
zůstává přibližně 17 tisíc m2, jež jsou rozděleny na tři parcely od 1,8 tisíc do 12 tisíc m2, kdy velikost té největší
je možno do určité míry přizpůsobit požadavkům zájemců. Kromě většího pozemku za Vsetínským
autodružstvem zde zbývají volné už jen dvě menší parcely (cca 3,2 a 1,8 tisíc m2) v severní části zóny u
cyklostezky.
“Zájem investorů o Průmyslovou zónu na Bobrkách evidujeme průběžně. Zhruba dvěma až třem
zájemcům do měsíce podáváme základní informace, poskytujeme dokumentaci a další podklady,“ doplnila
starostka Iveta Táborská a pokračovala: “Spolupracujeme s CzechInvestem, který rovněž nabízí pozemky
našich průmyslových zón vhodným zájemcům.
V minulém roce zastupitelé schválili uzavření smluv o budoucích kupních smlouvách na pozemky v
průmyslových zónách na Bobrkách s šesti novými zájemci.
“Obecně lze konstatovat, že obsah podnikání ve všech případech odpovídá podmínkám Územního
plánu města Vsetín. Jedná se například o drobnou strojírenskou výrobu včetně vývoje, výrobu elektrorozvaděčů
a pohonů včetně komplexního servisu, dovoz, opravy a servis zemědělské techniky včetně výroby doplňků k ní,
provoz autoservisu s myčkou vozidel a podobně,“ doplnila starostka Iveta Táborská s tím, že nové firmy by měly
přinést nová pracovní místa. Nezanedbatelným přínosem jsou rovněž i obchodní vazby těchto firem, které
mohou přivést do regionu další podnikatele.
Lhůty výstavby jsou ve všech případech stanoveny na max. 24 měsíců od uzavření příslušného
smluvního dokumentu a je jen na firmách samotných, jak rychle svou investici zrealizují. Podmínky jsou pro
všechny uchazeče stejné. Cena pozemků v Průmyslové zóně Bobrky totiž byla schválena Zastupitelstvem
města Vsetín spolu s pravidly a postupy pro jejich pronájem a následný prodej.
“Její výše byla stanovena v dolní hranici cen srovnatelných zasíťovaných pozemků v obdobných
lokalitách města, což kromě zpracovaných odhadů odbornými odhadci bylo ověřeno i konzultacemi s realitními
kancelářemi. Motivačním prvkem pro všechny uchazeče je kromě vlastní ceny i skutečnost, že investor uhradí
při podpisu smlouvy o budoucí smlouvě kupní polovinu ceny pozemku a druhou uhradí až po kolaudaci, tedy v
období, kdy se jeho podnikatelský záměr již stal realitou a vytváří mu výnosy,“ uzavřela starostka Iveta
Táborská.
97
V případě zájmu lze kontaktovat vedoucího odboru správy a údržby majetku Ing. Ivo Šnevajse na tel. č.
571 491 565 nebo e-mailu: mailto:[email protected], případně Ing. Antonína Janotu na tel. č. 571 491
215 nebo e-mailu mailto:[email protected] .
{relatedarticles title="Psali jsme:" tag="Vsetín" count="5" /}
Zbyněk Fiala: Živnostníci a paraziti
22.3.2013
parlamentnilisty.cz
vasevec.cz
HK ČR
Mládkův přešlap vyvolal nekonečné nadávky, omluvy a řeči o podpoře živnostníků. Kdo si však přečetl článek
účetní Věry Říhové Živnostníci kontra zaměstnanci, který se objevil na Britských listech 20. března, vidí
především chaos, který nevyžaduje ani tak omluvy, jako spíš radikální systémovou změnu. Živnostníci s
minimálním přivýdělkem musí státu platit více, než unesou a jsou tlačeni do pozice žebráků. Ti, co vydělávají
slušněji, si nadlepšují příjem tím, že platí státu minimum, mnohem méně, než by měli. A ti, co vydělávají hodně,
neplatí státu nic nebo skoro nic, zatímco křičí, jak to tady všechno živí.
Živnostník s průměrným měsíčním příjmem skoro 67 tisíc při uplatnění paušálních výdajů ve výši 80
procent neplatí žádné daně, protože ty se rovnají odpočitatelné položce, upozorňuje dlouhodobá účetní Věra
Říhová. Zato ti, kdo mají živnosťák k drobnému přivýdělku nějakou vedlejší činností, ať už po večerech, na
mateřské nebo v důchodu, mají často problém, jak si vydělat na povinnou minimální platbu sociálního a
zdravotního pojištění. A ve zcela jiné situaci je faktický podnikatel, který se vydává za OSVČ, ignoruje zákoník
práce a najímá dělníky na švarcsystém. Ten parazituje na státu i na svých zaměstnancích.
Český systém živnostenského podnikání tedy není jen hladový, nebo jen supervýhodný. Je tam od
každého trochu, jen té férovosti je málo.
Politici by měli místo nekonečného omlouvání seriózně zvážit takovou úpravu daní a pojistného, aby
vycházela ze shodného základu, že i drobný přivýdělek je společensky žádoucí. Neměl by být mařen
neúměrnými náklady. Minimální sazby pojistného takovými neúměrnými náklady jsou.
Na druhou stranu by neměl umožňovat, aby milionáři ze sebe dělali chudáky a parazitovali na systému,
který pak musí financovat někdo jiný. Přehlížení pseudofirem s preudozaměstnanci, kde se nafukují a
přesouvají náklady a zakrývají příjmy, takový parazitní systém umožňuje.
A všechny tyto šílenosti tady máme jen proto, že se lidem nevěří. No dobrá, ale proč se potom blokuje
zavedení registračních pokladen, které by umožnily pracovat s reálnými čísly a usnadnily by spravedlivé
nastavení výhod a povinností?
Je tu také otázka, proč se nechávají tak bezostyšně okrádat zaměstnanci, kteří jsou schováváni za
živnostenský list a švarcsystém, přestože třeba parta zedníků žádného “pastevce“ nepotřebuje. Zvládli by to
jako firma nebo družstvo. Ale dostanou se k zakázkám? Nejen proto, že výraz “družstvo“ zní mnohým jako
sprosté slovo. Nejsou však součástí sítě upředené z korupce. Narušili by kruhové toky peněz mezi zadavatelem
98
a anonymní firmou, která shodou okolností patří taky tomu zadavateli. Reálné odstranění anonymního
vlastnictví by tedy bylo dalším krokem k zásadní změně.
A živnostníkům by pomohlo i to, kdyby pojem “veřejné investice“ neznamenal jen obrovité stroje a
supervýkonné betonárky. Aby to nebyl jen cirkus, který přijede a odjede, ale v místě nikoho neuživí. Také lokální
ekonomika potřebuje svoji infrastrukturu, která umožní, aby peníze v místě vycházely vstříc místnímu zboží a
místním službám. K tomu jsou potřeba tržnice, hospodářské školy, lokální banky. Možná i zavádění místních
měn, což znamená dořešení vztahů k národním měnám a daním.
Hlavní a vedlejší
Účetní Říhová nejde ve svých úvahách tak daleko, ale soustřeďuje se na to, kde problémy vznikají.
Systémový nedostatek vidí v tom, že výběr daní a pojištění má zcela odlišný rámec. Zatímco sociální a
zdravotní pojištění rozlišuje hlavní a vedlejší výdělečnou činnost, daňový systém nic takového neřeší. Na první
pohled by se zdálo, že se tím usnadňuje pojištění živnostníků, protože OSVČ s vedlejšími příjmy platí zálohy
pojištění v poloviční výši. Efekt je však přesně opačný. Pro tyto zálohy jsou stanoveny minimální částky, které
musí živnostník zaplatit vždycky, ať už mu kšefty jdou, nebo ne. V daňovém systému je to opačně, tam se platí
až od určité příjmové hladiny. Kdo nevydělá, neplatí. O to se stará odečitatelná položka z daní ve výši 24 840
korun.
Jak daleko tato odečitatelná položka reálně dosáhne, to zas obstarává výdajový paušál. Já třeba
využívám odečtu paušálních nákladů ve výši 40 procent z příjmů (autorská činnost) a zhruba mi to vychází,
protože obcházím placené konference, předplácím uzavřené internetové zdroje a kupuji obrovské množství
zahraničního tisku a knih (čtu teď víc, než když jsem šéfoval a neměl na to čas). Kdybych nebyl líný a vedl
účetnictví, došel bych ke stejným číslům. Řemeslné živnosti mají paušál 80 procent a nejspíš to pokryje nákupy
materiálu a dopravu. Pokud se však za řemeslníka vydává podnikatel, kterému dělají tržby faktičtí zaměstnanci
(a ti si navíc všechno platí sami), kopli jsme do zlaté žíly.
Přečtěte si, co o tom píše zkušená účetní Říhová v jednom z nejzajímavějších článků roku. Obsahuje i
polemiku s popuzenými názory, které to vyvolalo. Tento článek by mohl být dobrým východiskem pro tvorbu
politických programů těch stran, které to myslí s podporou samostatné výdělečné činnosti a drobného podnikání
doopravdy.
Živnostníci - podnikatelé
“Toto je problém, kterému téměř nikdo nerozumí, ani já ne. Podnikatel jako fyzická osoba, která
zaměstnává další osoby na zaměstnanecký poměr, není samostatně výdělečně činná zkrátka proto, že
nepracuje samostatně, ale s někým dalším. Tento typ neodděluje od ostatních živnostníků ani zákon o dani z
příjmu ani zákony o zdravotním a sociálním pojištění. Tento živnostník má firmu, ale daně platí jako fyzická
osoba, tedy 15% a nikoliv 19% jako právnická osoba.
Tento typ živnostníka je nejvíce zvýhodněný a to je ten živnostník, o kterém se mluví jako o parazitovi.
Má totiž výhody OSVČ i výhody zaměstnavatele. Platí pro něho strop pro OSVČ na sociální i zdravotní pojištění,
99
a čím vyšší je jeho příjem, tím nižší je procento odvodů. Například u příjmu 6 milionů je odvod sociálního
pojištění za rok 2012 pouze 5,87 % místo 29 %.
Tento živnostník je ten správný vykořisťovatel. Uveďme si příklad zase ze stavebnictví, kde je to nejvíce
vidět.
Živnostník si vezme 10 stavebních dělníků jako zaměstnance. Stanoví jim mzdu 50 Kč na hodinu.
Zákazníkovi ale počítá práci 150 Kč na hodinu. Když mu 10 dělníků se sazbou 50 Kč na hodinu odpracuje
denně 12 hodin, což je v létě naprosto běžná pracovní doba na stavbě, vydělá denně 12.000 Kč (10 lidí * 12
hodin = 120 hodin * 100 Kč) do své vlastní peněženky, aniž by proto musel hnout prstem, protože skutečnou
práci odvedli zaměstnanci. Veškeré náklady spojené se stavbou zaplatí zákazník. Živnostník - podnikatel
nezaplatí ze své kapsy ani korunu, kam by přišel.
A tady se zastavím u příspěvku pana Petrose Michailidise. Není pravda, že si zaměstnanci nemusí
pořizovat nic potřebného ke své práci. U tohoto typu živnostníka - podnikatele si zaměstnanci pořizují sami
téměř všechno, od pracovního oděvu až po vlastní drobné nářadí. Neexistují žádné benefity jako jsou stravenky
a další požitky. Dopravu na pracoviště si zaměstnanci většinou (ale tady to není pravidlem) zajišťují sami a za
své. Například obchodní zástupci si hradí ze svých provizí úplně všechno, pouze ve firmách jako právnické
osoby dostávají některé náklady uhrazené nebo dostanou služební telefon, notebook a někde i automobil. U
fyzické osoby jako zaměstnavatele jsem nic takového neslyšela, ale nevylučuji to.
Mzda zaměstnance je dnes uzákoněná jako superhrubá mzda. Vím, že je to pro spoustu občanů těžko
pochopitelný pojem a nedivím se tomu. Ve složitosti je schovaná státní zlodějina vůči zaměstnancům.
Superhrubá mzda je hrubá mzda + odvod sociálního a zdravotního pojištění zaměstnavatele. To každý
zaměstnanec musí mít ze zákona uvedené na své výplatní pásce, takže každý zaměstnanec vidí, kolik za něho
zaměstnavatel odvádí.
Zastavila jsem se u názoru pana Petra Meluzína v příspěvku Zaměstnavatel za zaměstnance neplatí
nic, kde uvádí teoretický výklad o tom, kdo vlastně hradí pojištění z mezd. Svým způsobem má pravdu. U OSVČ
- podnikatele stoprocentně, podnikatel sice platí odvody ze své peněženky, ale do té si veškeré náklady na
mzdy musí zaměstnanci dodat. Příměr k inkasu v bance je příhodný. U firem typu právnických osob jsou to
společné firemní náklady.
V čem tkví ta státní zlodějina? Zaměstnavatel uhradí za zaměstnance 25 % sociálního a 9 %
zdravotního pojištění z jeho hrubé mzdy a tento odvod si započte do nákladů snižujících základ daně z příjmu.
O tento odvod pak platí menší daně. Tento odvod pak přičte k hrubé mzdě zaměstnanci, a ten z tohoto odvodu,
tedy z příjmu stejného jako je "klobáska, jakou svět neviděl", zaplatí 15 % daň. Zaměstnanci tedy platí daně z
příjmu, který nikdy nedostali a není pro ně ani žádným naturálním nebo benefičním příjmem.
Zaměstnanec s hrubou mzdou 10.000 Kč nezaplatí daň z příjmu 15% = 1.500 Kč, ale zaplatí 15 % ze
superhrubé mzdy 13.400 Kč = 2.010 Kč, zaplatí tedy daň ve výši 20,1 %, protože jeho výdělek je ve skutečnosti
10.000 Kč (tady se paní Říhová spletla a později to uznala, chtěla kulaté číslo, ale u takto nízkého příjmu daň
pokryje daňový odečet - zf). Je to porušení zákona o dani z příjmu a diskriminace skupiny osob pracující
závislou činností. Bylo na to upozorňováno mnoha lidmi, účetními, ekonomy, daňovými poradci, bylo napsáno
mnoho kritických článků, přesto se nenašel jediný politik, který by podal žalobu k ústavnímu soudu nebo se jinak
vzepřel této státní zlodějině.
100
A tento daňový rozdíl mezi zaměstnancem a živnostníkem - podnikatelem je skutečně parazitní,
zaměstnanci platí 20,1% místo 15% a podnikatel platí 15% místo 19%. V s.r.o. a a.s. zaměstnanci sice platí
také 20,1% daň, ale firma jako právnická osoba platí 19%.
Parazity jsou tedy myšleni pouze živnostníci, kteří mají zaměstnance. Můžeme s tím souhlasit, nebo to
odmítat, to už záleží na každém z nás.“
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Zbyněk Fiala: Živnostníci a paraziti
23.3.2013
parlamentnilisty.cz
vasevec.cz
HK ČR
Mládkův přešlap vyvolal nekonečné nadávky, omluvy a řeči o podpoře živnostníků. Kdo si však přečetl článek
účetní Věry Říhové Živnostníci kontra zaměstnanci, který se objevil na Britských listech 20. března, vidí
především chaos, který nevyžaduje ani tak omluvy, jako spíš radikální systémovou změnu. Živnostníci s
minimálním přivýdělkem musí státu platit více, než unesou a jsou tlačeni do pozice žebráků. Ti, co vydělávají
slušněji, si nadlepšují příjem tím, že platí státu minimum, mnohem méně, než by měli. A ti, co vydělávají hodně,
neplatí státu nic nebo skoro nic, zatímco křičí, jak to tady všechno živí.
Živnostník s průměrným měsíčním příjmem skoro 67 tisíc při uplatnění paušálních výdajů ve výši 80
procent neplatí žádné daně, protože ty se rovnají odpočitatelné položce, upozorňuje dlouhodobá účetní Věra
Říhová. Zato ti, kdo mají živnosťák k drobnému přivýdělku nějakou vedlejší činností, ať už po večerech, na
mateřské nebo v důchodu, mají často problém, jak si vydělat na povinnou minimální platbu sociálního a
zdravotního pojištění. A ve zcela jiné situaci je faktický podnikatel, který se vydává za OSVČ, ignoruje zákoník
práce a najímá dělníky na švarcsystém. Ten parazituje na státu i na svých zaměstnancích.
Český systém živnostenského podnikání tedy není jen hladový, nebo jen supervýhodný. Je tam od
každého trochu, jen té férovosti je málo.
Politici by měli místo nekonečného omlouvání seriózně zvážit takovou úpravu daní a pojistného,
aby vycházela ze shodného základu, že i drobný přivýdělek je společensky žádoucí. Neměl by být mařen
neúměrnými náklady. Minimální sazby pojistného takovými neúměrnými náklady jsou.
Na druhou stranu by neměl umožňovat, aby milionáři ze sebe dělali chudáky a parazitovali na systému,
který pak musí financovat někdo jiný. Přehlížení pseudofirem s preudozaměstnanci, kde se nafukují a
přesouvají náklady a zakrývají příjmy, takový parazitní systém umožňuje.
101
A všechny tyto šílenosti tady máme jen proto, že se lidem nevěří. No dobrá, ale proč se potom blokuje
zavedení registračních pokladen, které by umožnily pracovat s reálnými čísly a usnadnily by spravedlivé
nastavení výhod a povinností?
Je tu také otázka, proč se nechávají tak bezostyšně okrádat zaměstnanci, kteří jsou schováváni za
živnostenský list a švarcsystém, přestože třeba parta zedníků žádného “pastevce“ nepotřebuje. Zvládli by to
jako firma nebo družstvo. Ale dostanou se k zakázkám? Nejen proto, že výraz “družstvo“ zní mnohým jako
sprosté slovo. Nejsou však součástí sítě upředené z korupce. Narušili by kruhové toky peněz mezi zadavatelem
a anonymní firmou, která shodou okolností patří taky tomu zadavateli. Reálné odstranění anonymního
vlastnictví by tedy bylo dalším krokem k zásadní změně.
A živnostníkům by pomohlo i to, kdyby pojem “veřejné investice“ neznamenal jen obrovité stroje a
supervýkonné betonárky. Aby to nebyl jen cirkus, který přijede a odjede, ale v místě nikoho neuživí. Také lokální
ekonomika potřebuje svoji infrastrukturu, která umožní, aby peníze v místě vycházely vstříc místnímu zboží a
místním službám. K tomu jsou potřeba tržnice, hospodářské školy, lokální banky. Možná i zavádění místních
měn, což znamená dořešení vztahů k národním měnám a daním.
Hlavní a vedlejší
Účetní Říhová nejde ve svých úvahách tak daleko, ale soustřeďuje se na to, kde problémy vznikají.
Systémový nedostatek vidí v tom, že výběr daní a pojištění má zcela odlišný rámec. Zatímco sociální a
zdravotní pojištění rozlišuje hlavní a vedlejší výdělečnou činnost, daňový systém nic takového neřeší. Na první
pohled by se zdálo, že se tím usnadňuje pojištění živnostníků, protože OSVČ s vedlejšími příjmy platí zálohy
pojištění v poloviční výši. Efekt je však přesně opačný. Pro tyto zálohy jsou stanoveny minimální částky, které
musí živnostník zaplatit vždycky, ať už mu kšefty jdou, nebo ne. V daňovém systému je to opačně, tam se platí
až od určité příjmové hladiny. Kdo nevydělá, neplatí. O to se stará odečitatelná položka z daní ve výši 24 840
korun.
Jak daleko tato odečitatelná položka reálně dosáhne, to zas obstarává výdajový paušál. Já třeba
využívám odečtu paušálních nákladů ve výši 40 procent z příjmů (autorská činnost) a zhruba mi to vychází,
protože obcházím placené konference, předplácím uzavřené internetové zdroje a kupuji obrovské množství
zahraničního tisku a knih (čtu teď víc, než když jsem šéfoval a neměl na to čas). Kdybych nebyl líný a vedl
účetnictví, došel bych ke stejným číslům. Řemeslné živnosti mají paušál 80 procent a nejspíš to pokryje nákupy
materiálu a dopravu. Pokud se však za řemeslníka vydává podnikatel, kterému dělají tržby faktičtí zaměstnanci
(a ti si navíc všechno platí sami), kopli jsme do zlaté žíly.
Přečtěte si, co o tom píše zkušená účetní Říhová v jednom z nejzajímavějších článků roku. Obsahuje i
polemiku s popuzenými názory, které to vyvolalo. Tento článek by mohl být dobrým východiskem pro tvorbu
politických programů těch stran, které to myslí s podporou samostatné výdělečné činnosti a drobného podnikání
doopravdy.
Živnostníci - podnikatelé
102
“Toto je problém, kterému téměř nikdo nerozumí, ani já ne. Podnikatel jako fyzická osoba, která
zaměstnává další osoby na zaměstnanecký poměr, není samostatně výdělečně činná zkrátka proto, že
nepracuje samostatně, ale s někým dalším. Tento typ neodděluje od ostatních živnostníků ani zákon o dani z
příjmu ani zákony o zdravotním a sociálním pojištění. Tento živnostník má firmu, ale daně platí jako fyzická
osoba, tedy 15% a nikoliv 19% jako právnická osoba.
Tento typ živnostníka je nejvíce zvýhodněný a to je ten živnostník, o kterém se mluví jako o parazitovi.
Má totiž výhody OSVČ i výhody zaměstnavatele. Platí pro něho strop pro OSVČ na sociální i zdravotní pojištění,
a čím vyšší je jeho příjem, tím nižší je procento odvodů. Například u příjmu 6 milionů je odvod sociálního
pojištění za rok 2012 pouze 5,87 % místo 29 %.
Tento živnostník je ten správný vykořisťovatel. Uveďme si příklad zase ze stavebnictví, kde je to nejvíce
vidět.
Živnostník si vezme 10 stavebních dělníků jako zaměstnance. Stanoví jim mzdu 50 Kč na hodinu.
Zákazníkovi ale počítá práci 150 Kč na hodinu. Když mu 10 dělníků se sazbou 50 Kč na hodinu odpracuje
denně 12 hodin, což je v létě naprosto běžná pracovní doba na stavbě, vydělá denně 12.000 Kč (10 lidí * 12
hodin = 120 hodin * 100 Kč) do své vlastní peněženky, aniž by proto musel hnout prstem, protože skutečnou
práci odvedli zaměstnanci. Veškeré náklady spojené se stavbou zaplatí zákazník. Živnostník - podnikatel
nezaplatí ze své kapsy ani korunu, kam by přišel.
A tady se zastavím u příspěvku pana Petrose Michailidise. Není pravda, že si zaměstnanci nemusí
pořizovat nic potřebného ke své práci. U tohoto typu živnostníka - podnikatele si zaměstnanci pořizují sami
téměř všechno, od pracovního oděvu až po vlastní drobné nářadí. Neexistují žádné benefity jako jsou stravenky
a další požitky. Dopravu na pracoviště si zaměstnanci většinou (ale tady to není pravidlem) zajišťují sami a za
své. Například obchodní zástupci si hradí ze svých provizí úplně všechno, pouze ve firmách jako právnické
osoby dostávají některé náklady uhrazené nebo dostanou služební telefon, notebook a někde i automobil. U
fyzické osoby jako zaměstnavatele jsem nic takového neslyšela, ale nevylučuji to.
Mzda zaměstnance je dnes uzákoněná jako superhrubá mzda. Vím, že je to pro spoustu občanů těžko
pochopitelný pojem a nedivím se tomu. Ve složitosti je schovaná státní zlodějina vůči zaměstnancům.
Superhrubá mzda je hrubá mzda + odvod sociálního a zdravotního pojištění zaměstnavatele. To každý
zaměstnanec musí mít ze zákona uvedené na své výplatní pásce, takže každý zaměstnanec vidí, kolik za něho
zaměstnavatel odvádí.
Zastavila jsem se u názoru pana Petra Meluzína v příspěvku Zaměstnavatel za zaměstnance neplatí
nic, kde uvádí teoretický výklad o tom, kdo vlastně hradí pojištění z mezd. Svým způsobem má pravdu. U OSVČ
- podnikatele stoprocentně, podnikatel sice platí odvody ze své peněženky, ale do té si veškeré náklady na
mzdy musí zaměstnanci dodat. Příměr k inkasu v bance je příhodný. U firem typu právnických osob jsou to
společné firemní náklady.
V čem tkví ta státní zlodějina? Zaměstnavatel uhradí za zaměstnance 25 % sociálního a 9 %
zdravotního pojištění z jeho hrubé mzdy a tento odvod si započte do nákladů snižujících základ daně z příjmu.
O tento odvod pak platí menší daně. Tento odvod pak přičte k hrubé mzdě zaměstnanci, a ten z tohoto odvodu,
tedy z příjmu stejného jako je "klobáska, jakou svět neviděl", zaplatí 15 % daň. Zaměstnanci tedy platí daně z
příjmu, který nikdy nedostali a není pro ně ani žádným naturálním nebo benefičním příjmem.
103
Zaměstnanec s hrubou mzdou 10.000 Kč nezaplatí daň z příjmu 15% = 1.500 Kč, ale zaplatí 15 % ze
superhrubé mzdy 13.400 Kč = 2.010 Kč, zaplatí tedy daň ve výši 20,1 %, protože jeho výdělek je ve skutečnosti
10.000 Kč (tady se paní Říhová spletla a později to uznala, chtěla kulaté číslo, ale u takto nízkého příjmu daň
pokryje daňový odečet - zf). Je to porušení zákona o dani z příjmu a diskriminace skupiny osob pracující
závislou činností. Bylo na to upozorňováno mnoha lidmi, účetními, ekonomy, daňovými poradci, bylo napsáno
mnoho kritických článků, přesto se nenašel jediný politik, který by podal žalobu k ústavnímu soudu nebo se jinak
vzepřel této státní zlodějině.
A tento daňový rozdíl mezi zaměstnancem a živnostníkem - podnikatelem je skutečně parazitní,
zaměstnanci platí 20,1% místo 15% a podnikatel platí 15% místo 19%. V s.r.o. a a.s. zaměstnanci sice platí
také 20,1% daň, ale firma jako právnická osoba platí 19%.
Parazity jsou tedy myšleni pouze živnostníci, kteří mají zaměstnance. Můžeme s tím souhlasit, nebo to
odmítat, to už záleží na každém z nás.“
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Zemanovo evangelium předáme všem občanům, ujišťuje šéf SPOZ
23.3.2013
parlamentnilisty.cz
pan HK ČR
str. 0 Monitor
Novým předsedou Strany práv občanů – zemanovci byl zvolen Zdeněk Štengl. Podle jeho slov se strana musí
pořádně připravit na parlamentní volby, ve kterých by prý byl spokojen s jakýmkoliv výsledkem nad 5 procent.
“S každým výsledkem nad 5 %. Nebudu říkat megalomanské prognózy, to přísluší
prognostikům. Vše, co bude nad 5 %, bude dobře,“ řekl Zdeněk Štengl v rozhovoru pro EuroZprávy.cz.
Na sjezdu SPOZ vystoupil i prezident Miloš Zeman. Přitom několik dní před tím na sjezdu ČSSD hovořil
o tom, že sociálním demokratům přeje vítězství ve volbách. “Pokud budeme dodržovat principy a vize Miloše
Zemana a nebudeme vymýšlet &sbquo;nesmysly‘, tak se Miloš Zeman s SPOZ určitě nerozejde,“ je si
však jist Štengl.
{relatedarticles title="Čtěte také:" articles="265811,266796" /}
“My jsme mu vytvořili zázemí a dílem jsme mu pomohli v prezidentské kampani především v petiční akci
za přímou volbu prezidenta. Čili Miloš Zeman nemá proč se s námi rozcházet ve zlém a my už vůbec ne,
protože - jak jsem dříve řekl - byl zvolen papež a papež káže evangelium Ježíše Krista,“ dodává s tím, že by
bylo zrůdné opouštět Zemanovy vize.
“Ony vize jsou smysluplné, jak pro mladé lidi, tak pro seniory. My říkáme: bezplatné školství, podpora
zaměstnanosti formou investic a pobídek zaměstnavatelům. Zemanovo evangelium budeme předávat všem
občanům,“ ujišťuje Štengl.
{relatedarticles title="Psali jsme:" tag="spoz" count="5" /}
104
našem serveru ZDE.
Prachatický deník
Pracovní smlouva v kapse? Nesmysl
23.3.2013
Prachatický deník
JANA VANDLÍČKOVÁ
HK ČR
Prachatičtí podnikatelé věří, že ministr Kuba pomůže změnit špatná pravidla.
Prachatice – Za posledních dvacet let byl včera Martin Kuba vůbec prvním ministrem průmyslu české vlády,
který osobně navštívil prachatické firmy.
S podnikateli ministr diskutoval o možnostech změn, které by jim usnadnily podnikání. „Sám přiznal
chybu v zákoně, která naší firmě znemožnila uzavírání takzvaných řetězových smluv pro sezonní
zaměstnance,“ hodnotil po setkání Václav Franz, majitel firmy Perseid a zároveň předseda hospodářské
komory v Prachaticích. Řetězové smlouvy uzavírají především zemědělci a podnikatelé ve službách na určitou
část sezony. Mohou to udělat jen třikrát po sobě. Což jim komplikuje podnikání. „Pro nás je to až likvidační,“
tvrdí Václav Franz, jenž si potřebuje najmout lidi vždy na jednotlivé zakázky a logicky chce i počtvrté sáhnout po
těch, kteří se mu osvědčili.
Podle jednatele firmy ODYS Karla Dvořáka má ministr dobré nápady a myšlenky. „Teď jde o to, zda se
podaří je ve vládě prosadit. Těší mě, že ministr o problémech ví a chce je řešit,“ řekl. Podle něj je až příliš
byrokracie, která komplikuje život všem a už vůbec nechápe, proč by v době internetu měli zaměstnanci nosit v
kapse pracovní smlouvu. „Lze to zkontrolovat jinak,“ zlobil se Karel Dvořák. Oba podnikatelé věří, že nezůstane
jen u slibů a do voleb dojde ke změnám. Strana 2
***
Co vadí podnikatelům? Nesmyslná státní byrokracie – kontroly vyhlášek a nařízení, kterých je nesmyslně moc
a zaměstnavatelům i zaměstnancům zbytečně komplikují život Nemožnost takzvaných řetězových smluv pro
sezonní zaměstnance – Zneužívání nemocenské
Region| Jižní Čechy
Právo
Penzijní věk zmrazíme na 67 letech
23.3.2013
Právo
HK ČR
Jan Rovenský Jakub Svoboda
STARONOVÝ PŘEDSEDA ČSSD BOHUSLAV SOBOTKA ŘEKL PRÁVU
Pokud ČSSD vyhraje volby, bude chtít prosadit odchod do důchodu pro všechny ženy a muže v 67 letech,
obnovit původní valorizaci penzí a zvýšit minimální mzdu na 12 tisíc. Naopak se snižováním DPH strana
nepočítá. Právu to v rozhovoru řekl šéf soc. dem. Bohuslav Sobotka.
* Pane předsedo, nejdřív to vypadá na úspěšný sjezd, pak přijde Mládek a svým výrokem o parazitujících
živnostnících střelí soc. dem. do nohy. Proč ještě ve stínové vládě neskončil?
Myslím, že stínový ministr by si měl vystoupení na sjezd lépe připravit. Neměl by se dopouštět chyb,
jako bylo trousení nadávek na adresu živnostníků. Sociální demokracie si váží všech, kdo poctivě pracují, ať už
jako zaměstnanci, nebo jako podnikatelé, a rozhodně na půdu soc. dem. nepatří osočování, útoky nebo
105
podobné nálepkování. To není styl ČSSD, součástí naší politiky je snaha o debatu a respektování partnera, ať
je to kdokoli.
* Mládek ale pokračoval v médiích: „V řadě zemí mají stanoveno, že průměrný důchodce má pět let mezi
odchodem do důchodu a úmrtím. Je to trochu cynické, ale bohužel jinak to nejde.“ Není to silná káva na soc.
dem. politika?
Mládek neměl šťastný týden. Za dva roky, co s ním spolupracuji jako se stínovým ministrem, se
nedopustil tolika chyb jako v posledních několika dnech. Mohl to ale myslet jedině tak, že kvůli vládní důchodové
reformě, pro kterou ČSSD nehlasovala, se neustále prodlužuje věk odchodu do důchodu a ani do budoucna tam
není žádná pevná hranice. S tím spokojeni nejsme. Naším cílem bude, abychom hranici nastavili podle střední
délky dožití (neboli průměrného, předpokládaného věku úmrtí), tedy aby nedocházelo jen k mechanickému
prodlužování věku pro odchod do důchodu podle data narození. (Pokračování na str. 9) Penzijní věk zmrazíme
na 67 letech
(Pokračování ze str. 1) Věk pro odchod do důchodu je třeba fixovat někde kolem 67 let pro ženy i muže a pak
velmi opatrně zkoumat, zda dochází k dalšímu prodlužování střední délky dožití. Ten mechanismus se musí
změnit, jinak moje děti půjdou do důchodu v 85 letech.
* Ale i někteří vaši členové volají po Mládkově hlavě.
Mně se jeho výroky hrubě nelíbily, ale zda skončí ve stínové vládě, zveřejním v rámci její celkové
obměny za několik týdnů. Každopádně nikdo nemá nic jisté. Ale navzdory chybě, kterou Mládek pošpinil soc.
dem., ho nadále pokládám za kvalifikovaného odborníka. Na druhou stranu je třeba říci, že Mládek popsal
problém, který reálně existuje. Nebudu se tvářit, že není spor o to, jaké mají být odvody u živnostníků a
zaměstnanců, aby je většina společnosti vnímala jako spravedlivé. Jsou tu čtyři milióny zaměstnanců, kteří
financují velkou část veřejných služeb, zatímco daně a odvody, které platí živnostníci, jsou výrazně nižší.
Průměrný zaměstnanec zaplatí na dani z příjmu měsíčně průměrně 2300 korun, živnostník 270 korun.
Souhlasím s tím, že by živnostníci neměli platit stejné odvody jako zaměstnanci, protože se starají sami o sebe,
mají problém se sháněním zakázek a nemají zaměstnanecké výhody. Ale současný nepoměr je značný. Návrh
ČSSD ale není ještě připraven tak, abychom hovořili o jednotlivých pásmech výdajových paušálů.
* Počítáte ale se snížením paušálů, tedy že živnostníci budou odvádět víc peněz státu?
Nemáme žádný plán zvyšování sociálního nebo zdravotního pojištění pro živnostníky. Naším cílem
určitě není komplikovat život drobným řemeslníkům, naopak je chceme uchránit zvyšování daní. Často jsou to
lidé, kteří se v situaci ocitli nedobrovolně, protože rozvoj švarcsystému je nutí k tomu, aby pracovali na
živnostenské oprávnění. Byli bychom ale neradi, kdyby výdajové paušály používaly OSVČ typu advokátů.
Chceme mezi živnostníky diferencovat. Také se ale chceme vyvarovat situace, kdy řemeslníci, kteří si po roce
1989 platili na sociální pojištění jen minimální odvody, jsou v šoku, jak nízký jim byl vyměřen důchod, a musí se
o ně starat jejich děti.
* Není paradoxní, že výdajové paušály výrazně vzrostly za vašeho ministrování v roce 2005?
Ano, to ČSSD udělala, a bylo to v době velkého hospodářského růstu a konsolidace veřejných rozpočtů.
Tehdy si to stát mohl dovolit. V době, kdy máme recesi a stomiliardový deficit, je na místě revize výdajových
paušálů a není prostor pro ideologickou předpojatost. Nevylučuji, že za pět šest let, až se situace zlepší,
můžeme jít cestou vyšší podpory drobného podnikání.
* Původní účel paušálů byl zjednodušit drobným podnikatelům administrativu. Nyní ale vedou spíše k daňovým
únikům. Jak to chcete řešit?
Prvním opatřením, o kterém chceme nyní debatovat, je zavedení registračních pokladen. Ty se už
osvědčily na Slovensku a budou tam tento systém dál rozvíjet. Záměr slovenské vlády losovat v loterii účtenky,
které lidé za zboží dostanou v obchodech, je zajímavý motivační prvek. Počkáme si na to, jak pilotní projekt
dopadne na Slovensku. Pokud tam bude úspěšný, nevylučuji, že bychom se o něco podobného pokusili i my.
* Zůstanete jen u toho?
106
V ČR daňové úniky dosahují až desítek miliard ročně, a to i kvůli krácení DPH nebo únikům u
pohonných hmot. Nečasova vláda už v tomto ohledu provedla první kroky. Je zapotřebí více hlídat trh a
nedovolit nepoctivým, často účelově zakládaným firmám, aby se na tomto trhu legálně pohybovaly. Systém
kaucí, které budou muset obchodníci složit pro získání licence, je správná cesta. Podobně se musí postupovat i
v oblasti daňových úniků u alkoholu, zejména u toho, který se rozlévá v restauracích. Daňové správě ještě
dlužíme zákon o majetkových přiznáních. Chtěli bychom, aby v případě identifikace podezřelého zbohatnutí
mohla daňová správa chtít doložení původu takového majetku.
* Co když si jen majetek převedou do firem?
Myslím si, že když postupně vykořeníme anonymní akcie a posílíme transparentnost i v té tržní části
ekonomiky, budou jakékoliv transakce s tímto majetkem stále viditelnější, projdou evidencí a budou do
budoucna podléhat třeba i nějaké formě zdanění. Nejhorší je majetek, který je v šedé zóně, když například
někdo, kdo nikdy nepodával žádná daňová přiznání, najednou disponuje majetkem v řádu desítek miliónů. Není
přitom vlastně žádný nástroj, jak jeho původ zjistit. Je důležité, že od příštího roku bude zakázáno organizovat
společnosti na bázi anonymních akcií. Určitě to také pomůže, aby se u nás snížilo jejich množství, byť bude dál
možné zakládat společnosti v zahraničí.
* Jedním z cílů ČSSD je zvýšit minimální mzdu z 8 na 12 tisíc. Pokud byste ji společně se snížením paušálů
prosadili, došlo by podle premiéra Petra Nečase ke zvýšení nezaměstnanosti. Vaše plány označil za cestu do
pekla.
S touto vládou v pekle jsme, máme největší nezaměstnanost v historii a nejdelší recesi od roku 1997.
Jediná šance, jak se z něj dostat, je přetnout začarovaný kruh škrtů a poklesu, který tu rozjeli pánové Nečas a
Kalousek. Naše hospodářská politika bude založena na podpoře růstu a stejně důležitým cílem jako redukce
deficitu bude zaměstnanost. Minimální mzdu bychom chtěli zvyšovat po dohodě na tripartitě tak, aby se
pohybovala mezi 40 až 45 procenty průměrného platu. Lidé, kteří žijí z minimální mzdy, musí mít na zaplacení
nájmu, cestu do práce a na svačiny pro děti. Odmítám politiku, aby tito lidé ještě museli chodit pro sociální
dávky, protože z platu neuživí rodinu.
* Když mluvíte o snižování rozpočtového deficitu, platí stále teze, že chcete mít do roku 2017 vyrovnané
hospodaření?
Při současné ekonomické situaci by to bylo asi jen za cenu prodlužování hospodářské stagnace. Cíl v
roce 2017 je už staršího data, mezitím došlo k hospodářskému poklesu, který musíme promítnout. Určitě ale
bude naším cílem, aby se deficit veřejných rozpočtů držel v příštích letech pod třemi procenty HDP. Současně
povedeme debatu o investicích na podporu hospodářského růstu. Rádi bychom také naši zemi připravovali na
přijetí eura. Předpokládaný termín pro přijetí společné měny i plánované dosažení vyrovnaných rozpočtů
oznámíme nejpozději před volbami.
* * Pojďme k daním. Pokud budete ve vládě, kdo si polepší, pohorší a zůstane na svém?
Každé daňové opatření budeme vážit z hlediska co nejmenších dopadů na nízko- a středněpříjmové
skupiny. Pokud jde o daň z příjmů, tak lidé s výdělkem do 100 tisíc korun budou platit daň ve stávající výši
(současná 15procentní daň z tzv. superhrubé mzdy odpovídá v rámci hrubé mzdy zhruba 21 procentům).
Výdělek nad 100 tisíc měsíčně by byl zdaněn vyšší progresivní daní, orientačně to bude kolem 30 procent ze
superhrubé mzdy, tedy zhruba 38 procent hrubé mzdy. Plánujeme i návrat ke společnému zdanění manželů,
což by pomohlo zejména rodinám s malými dětmi.
* A co důchodci kromě zmrazení věku odchodu do penze?
Důchody se teď postupně znehodnocují a soc. dem. to chce zastavit. Pokud vyhrajeme volby, budeme
se snažit, aby valorizace důchodů opět plně zohledňovala inflaci, nejenom z jedné třetiny, tak jak to změnila
Nečasova vláda.
* Stále platí, že chcete zrušit druhý důchodový pilíř?
Ano, jeho zrušení bude mnohem snazší, než se mohlo dříve zdát. Očekávám, že lidí ve druhém pilíři
bude nakonec málo, protože máme rekordně vysokou nezaměstnanost, reálné příjmy klesají a občané se navíc
bojí spojit se s privátním subjektem, u kterého nemáte jistotu, co s ním bude za třicet let. Plán penzijních fondů
107
mít ve druhém pilíři do června půl miliónu lidí je nereálný především proto, že většina občanů nemá prostředky
na ukládání peněz do druhého pilíře. K deziluzi mnohých lidí může vést i hon zprostředkovatelů na klienty kvůli
provizím. Cílem zrušení druhého pilíře není získat úspory občanů pro potřeby státního rozpočtu, jak to udělal
Orbán v Maďarsku, ale zastavit krvácení průběžného systému. Pro nás primární bude, aby odvody do druhého
pilíře skončily, a ve spolupráci s penzijními fondy hledat cestu, jak naspořené peníze převést do třetího pilíře (na
penzijní připojištění). Případně chceme dát lidem možnost, aby se s naspořenými prostředky mohli vrátit do
prvního pilíře (průběžného systému).
* ČSSD chce dále vyšší daně pro firmy. Jaká je vaše představa?
Základní sazba daně z příjmů právnických osob by se mohla zvýšit o zhruba dvě procenta (dnes je pro
všechny 19 procent). Nicméně polovina zemí EU má dvě sazby daně z příjmů právnických osob. Firmy tam platí
daň podle své velikosti či charakteru. Námi navrhovaná 30procentní sazba pro finanční instituce či energetické
podniky by se měla týkat firem, které mají monopolní nebo dominantní pozici na trhu, podnikají na základě
licence od státu a podléhají jeho regulaci. Chceme se zároveň důsledně věnovat regulaci komodit, jako je vodné
a stočné, elektřina, plyn, či telekomunikačních poplatků. Regulační úřady tady nepracují dobře. Nenarážím tím
jen na velkou ostudu Energetického regulačního úřadu se solárními elektrárnami. Myslím, že by stálo za to,
abychom vytvořili jeden regulační úřad, který by tyto pravomoci soustředil.
* Při debatě o DPH jste tvrdě kritizovali její zvyšování. Nyní jste oznámili, že ji snižovat nechcete. Skutek utek?
Střílíme na pohyblivý terč, vládní daňová politika se změnila. V situaci, kdy kabinet prosazoval
jednotnou sazbu DPH 17,5 procenta, jsme jasně řekli, že bychom po vítězství ve volbách obnovili sníženou
sazbu na potraviny a léky. Naším cílem bylo zachování snížené sazby, což se také stalo. Vláda radikálně otočila
i u superhrubé mzdy, kterou soc. dem. kritizovala. Ministr Kalousek v tichosti superhrubou mzdu opustil a vrací
se ke konstrukci hrubé mzdy, kterou stejně ČSSD plánovala zavést. V řadě oblastí tedy vláda pochopila, že její
reformy byly špatně koncipovány, a vrací se do hlavního proudu, což ČSSD vítá.
* Za posledních šest let vzrostla základní sazba DPH z pěti na 15 procent. S tím nebudete nic dělat?
Lidé nyní kvůli zvyšování obou sazeb platí na DPH o zhruba 80 miliard ročně víc než v roce 2006. Po
osmi letech pravicové vlády se ale nedá vše vrátit. Není možné to v současné ekonomické situaci vyřešit
přímými daněmi, protože firmy nemají zisky a lidem nerostou platy. Chceme alespoň zastavit trend, že se
veškeré problémy řeší dalším a dalším zvyšováním DPH, tedy zdražováním potravin a léků. Jakmile ceny v
důsledku zvýšení DPH vzrostou, a nejde o ceny regulované, nemáte šanci donutit prodejce, aby je snížili, i když
klesne DPH. Naše koncepce počítá s tím, že budou dvě sazby, které nebudeme zvyšovat. Současně se chceme
podívat na ceny, které vláda může v rámci státních institucí ještě nějakým způsobem regulovat.
* Pojďme k sjezdu ČSSD. Navzdory vašemu přání nebyl Jiří Dienstbier znovu zvolen místopředsedou. Může si
vaše strana dovolit odstřelit nejoblíbenějšího politika v zemi, který ve volbách na Hrad posbíral 830 tisíc hlasů?
Pokládám to za zbytečný luxus, který jsme si mohli odpustit, protože má silnou podporu ve společnosti.
Je to určitě moje osobní porážka a možná i vítězství určité sebevražedné tendence v ČSSD, kterou se zatím
dařilo držet v rozumných mezích. Se zvoleným vedením jsem spokojený na osmdesát devadesát procent.
Dienstbier mi tam chybí, ale je ještě relativně mladý a jeho budoucnost v ČSSD ještě přijde.
* Mluvil jste o sebevražedných tendencích, co nebo koho jste měl konkrétně na mysli?
Na konkrétní představitele soc. dem. to nelze aplikovat. Spíš jde o to, aby soc. dem. nepodléhala
sektářským tendencím ve smyslu vnitřních sporů a válek a soustředila se na nesmírně těžký úkol, který má,
pokud dostane důvěru od voličů, před sebou, tedy změnit situaci v ČR. Jsem rád, že jsme například prošli
prezidentskou volbou, aniž by to soc. dem. rozdělilo, a že jsme se ani na okamžik nepřiblížili k situaci z roku
2003, kdy naše preference klesly na minimum.
* Je nezvolení Dienstbiera sebevražednou tendencí?
Beru to jako tendenci, která směřuje k oslabení ČSSD. Stál jsem o to, aby ve vedení byly zastoupeny
všechny silné osobnosti, které máme k dispozici. A pokud byli zvoleni Michal Hašek a Zdeněk Škromach, které
jsem podporoval, tak měl být zvolen i Jiří Dienstbier. Ale věřím, že Dienstbier bude ČSSD pomáhat, i když není
v jejím vedení.
108
* Jistě vás ale potěšil prezident Miloš Zeman, když prohlásil, že si jako občan přeje vítězství soc. dem. ve
volbách. Věříte, že vám nebude mluvit do strany a potažmo do vlády?
Myslím, že Miloš Zeman bude aktivní prezident a bude naplno vykonávat své kompetence. Ale určitě
nemá zájem na jakékoli destabilizaci politické scény. A když se na ni podíváme, tak jednou z mála stabilních
stran, která je schopna fungovat a plnit program vůči voličům, je právě soc. dem. Prezidentovo vystoupení
pokládám za velmi pozitivní, za napřaženou ruku, a soc. dem. je připravena tuto napřaženou ruku přijmout a
spolupracovat s prezidentem na věcech, kde budeme mít podobné programové cíle.
* S prezidentem se shodujete na případné menšinové vládě třeba s tichou podporou KSČM. Komunisté by ale
chtěli výměnou za podporu kontrolní funkce ve státě. Přistoupili byste na to?
Není možné míchat exekutivu a opozici. Odpovědnost za resorty musí případně zvládat vládní koalice,
opozice má mít kontrolní role tam, kde jí to přísluší. Rozhodně se nebráním debatě, aby opoziční strany a i ta
strana, která bude tolerovat případně menšinovou vládu, dostávaly kontrolní role. Ale nemyslím si, že by mělo
dojít k nějakému prolínání mezi nevládními a vládními stranami na ministerstvech. Už dnes opoziční strany
mívají své zástupce ve státních firmách či v dozorčích radách státních fondů, a to by mělo fungovat v příštím
volebním období. Klíčový ovšem bude vládní program, a tam, pokud hovoříme o jednobarevné menšinové vládě
ČSSD, by to měla být vláda se sociálnědemokratickým programem. A předpokládám, že by takový program
mohl být KSČM blíž než program ODS a TOP 09.
* Zeman také prosazuje ústavní změny jako zvýšení počtu volebních obvodů do Sněmovny, snížení
preferenčních hlasů z pěti na tři procenta a panašování, tedy kroužkování kandidátů napříč stranami. Jste v tom
také zajedno?
Pokud jde o panašování, jsem jeho stoupencem v komunální politice, ale ve volbách do Sněmovny bych
úplně nechápal jeho smysl, protože tam nesoupeří konkrétní lidé, ale programy politických stran. Navíc pro
voliče by velké plachty či abecední seznamy byly matoucí. V minulosti jsme již podpořili snížení hodnoty
preferenčních hlasů z 10 na pět procent u všech typů voleb. Další snižování by oslabilo garanci politických stran
za osobnosti, které do vrcholové politiky posílají, a myslím, že bychom tuto hranici měli pár let nechat. A pokud
jde o zvýšení počtu volebních obvodů ve volbách do Sněmovny, tak už by to pravděpodobně nebyly volby na
základě poměrného systému, ale mohly by tam převážit většinové prvky. Není to nový návrh, na tom byla
založena volební reforma z dob opoziční smlouvy, která narazila u Ústavního soudu. Jsem pro to, aby obě
komory měly odlišné volební systémy, a netrpím představou, že sociálněekonomické problémy v zemi lze
vyřešit volebními reformami. To nefunguje, stačí se podívat na Itálii.
***
Nechci, aby moje děti šly do důchodu v 85 letech Určitě bude naším cílem, aby se deficit veřejných rozpočtů
držel pod třemi procenty HDP
Po osmi letech pravicové vlády se nedá vše vrátit
Foto autor| Foto PRÁVO – Jan Handrejch
Sloučení univerzit v Ostravě je ohroženo
23.3.2013
Právo
str. 10 Severní Morava a Slezsko
HK ČR
Denisa Telaříková
Jeden hot a druhý čehý. Tak by se daly nazvat postoje rektorů ze dvou ostravských univerzit v otázce
plánovaného sloučení škol v roce 2015. Zatímco Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (VŠBTUO) nyní vznik společné univerzity odmítá, Ostravská univerzita tuto věc vnímá jako prioritu. Ministerstvo
školství ale na sloučení ostravských univerzit stále trvá.
„Ministerstvo školství podporuje integraci ostravských vysokých škol na základě jejich dřívějšího
společného memoranda, v němž obě univerzity deklarovaly vůli se sloučit. V současné době se zjišťují možnosti
a podmínky takového kroku,“ sdělil Právu mluvčí ministerstva školství Marek Zeman. Dodal, že o samotném
sloučení škol a jeho podobě nerozhodují podle platných zákonů samotné univerzity, avšak parlament. „Samotný
109
úspěch integrace je však samozřejmě podmíněn podporou ostravské akademické obce. Nyní se celý projekt
řeší, proto je předčasné vyhodnocovat, jaký bude výsledek a jakou konečnou podobu integrační snaha bude
mít,“ upřesnil Zeman.
V minulém roce bylo na projekt z kapitoly rozpočtu ministerstva školství vyčleněno 30 miliónů korun.
Podle rektora VŠB-TUO Ivo Vondráka je u nich na škole značný odpor proti slučování. „V dotazníkovém
šetření se proti postavilo 71 procent zaměstnanců. „Naše univerzita má na rozdíl od OU dlouhou historii, více
studentů a několikanásobně vyšší příjem z vědy, výzkumu či i objem projektů podpořených z Evropské unie.
Proto by se OU měla k nám spíše připojit,“ uvedl Vondrák a dodal, že v tomto bodě ale nejsou schopni s
rektorem Močkořem najít společnou řeč.
Ostravská univerzita totiž připojení k VŠB zcela odmítá. „Nejen připojení, ale také argumentaci pana
rektora Vondráka, proč sloučení univerzit najednou nejde. Obě školy vykazují analogické výkonové a kvalitativní
ukazatele a výrazně zaostávají za konkurenčními vysokými školami v Evropě. Podřizovat se vysoké škole, která
má stejné nevýhodné postavení, by bylo nesmyslné,“ vysvětloval rektor OU Jiří Močkoř s tím, že obě školy by
po sloučení mnohem líp obstály ve středoevropské konkurenci.
Podle Vondráka však není dostatečně jasné a argumentačně podložené, že sloučením skutečně dojde k
navýšení konkurenceschopnosti. „Dáváme nyní přednost užší vzájemné spolupráci s OU v oblasti vědy i
vzdělávání,“ shrnul Vondrák.
Na Ostravské univerzitě studuje v současnosti na šesti fakultách kolem 10 tisíc studentů. Vysoká škola
báňská má sedm fakult s přibližně 25 tisíci vysokoškoláků.
Rektoři obou vysokých škol se nedokážou dohodnout
Foto popis| Rektor VŠB Ivo Vondrák (vlevo) s rektorem OU Jiřím Močkořem v kočáře krále studentského
majálesu, který loni univerzity poprvé spojily.
Foto autor| Foto PRÁVO – Aleš Honus
Regionální mutace| Právo - severní Morava a Slezsko
prekon.cz
Novinky SAP v oblasti mobility
24.3.2013
prekon.cz
str. 0 Průmysl a ekonomika
HK ČR
-red-
Společnostem poskytnou vyšší bezpečnost, lepší efektivitu práce, růst konkurenceschopnosti, tržních podílů a
zisků
Praha, 22. března 2013 - (EMC) - Společnost SAP, lídr na trhu aplikací pro podnikový software, přináší řadu
novinek a inovací v oblasti mobility. Společnostem poskytnou nejen nové možnosti v oblasti využívání mobilních
řešení, ale i vyšší bezpečnost, lepší efektivitu práce, růst konkurenceschopnosti, tržních podílů a zisků.
SAP uvádí službu Rich Communication Services
SAP uvádí na trh cloudovou mobilní službu SAP Rich Communication Services 365 (SAP RCS 365). Díky RCS
se pro mobilní uživatele výrazně zjednoduší služby, jako jsou posílání zpráv (instant messaging) nebo sdílení
videí a souborů. Mobilní operátoři budou moci vytvářet nové inovativní služby a být více konkurenceschopní.
Řešení SAP RCS 365 poskytuje společnostem možnost vytvořit si model průběžného financování na časové
nebo růstové bázi. Díky tomu se mobilní operátoři dokážou vyhnout komplexnosti nasazení RCS v rámci svých
sítí a z toho vyplývajících kapitálových výdajů. SAP RCS 365 jim umožňuje rychle se etablovat na trhu, oslovit
své účastníky novými službami na zasílání zpráv přes IP protokol a vydělávat na hodnotě své síťové
infrastruktury.
Nová mobilní aplikace SAP pro snadnou a bezpečnou práci s dokumenty
V reakci na poptávku po jednoduché, bezpečné synchronizaci a sdílení souborů v podniku společnost SAP
uvedla na trh řešení SAP Mobile Documents. Toto nové řešení pro správu mobilních dokumentů si klade za cíl
zvýšit produktivitu zaměstnanců. Poskytuje jednotný přístupový bod k obchodním dokumentům a firemnímu
obsahu prostřednictvím libovolného mobilního zařízení. SAP Mobile Documents ve spojení s řešením pro
správu mobilních zařízení SAP Afaria, které je jedničkou na trhu, umožní zákazníkům v praxi poznat SAP
110
platformu pro komplexní řízení podnikových mobilních zařízení (EMM). Řešení SAP Mobile Documents je
prověřené samotnými zaměstnanci SAP, jelikož společnost sama tento nástroj úspěšně používá. Ještě před
uvolněním na trh ho používalo přes 11 000 zaměstnanců SAP.
Ericsson a SAP s novou kombinací cloudových řešení pro mobilní komunikaci Machine-to-Machine (M2M)
Ve snaze uspokojit rostoucí poptávku po technologii mobilní komunikace machine-to-machine (M2M) podepsali
Ericsson a SAP smlouvu o společném uvedení na trh a prodeji cloudového řešení a služby M2M pro podniky
prostřednictvím operátorů po celém světě. Tato řešení budou založena na kombinované nabídce softwaru jako
služby (SaaS) v rámci M2M. Konkrétně se zde spojuje síla řešení, technologií a infrastruktury Ericsson jako
provozovatele sítí, které pracují na platformách Ericsson Device Connection Platform a Service Enablement
Platform, a podnikových obchodních řešení SAP, které pracují na platformě SAP HANA. To umožní podnikům
zvýšit efektivitu klíčových procesů, jako jsou například řízení údržby, vzdálený servis, řízení zásob nebo logistiky
a dopravy.
SAP a Portugal Telecom chtějí nabízet cloudové platformu SAP HANA pro vývojáře a zákazníky
Společnost SAP oznámila rozšíření globální spolupráce s Portugal Telecom. Jeho cílem je vytvářet nástroje
postavené na cloudové platformě SAP HANA, která je k dispozici na SmartCloudPT. Řešení SmartCloudPT
nevyžadují žádnou vstupní investici - jsou nabízeny formou modelu průběžného financování, který umožňuje
zákazníkům dodatečné investice v situaci a v době, kdy je to nutné. V návaznosti na úspěch dvou existujících
nabídek SmartCloudPT, které jsou k dispozici jako podpora pro SAP HANA, SAP a Portugal Telecom plánují
uvést na trh vývojářské vydání aplikace SAP Business One, verzi pro platformu SAP HANA.
SAP spojuje síly s WIS TELECOM a katarské Qtel
Společnosti SAP a WIS TELECOM S.p.A. uzavřeli smlouvu s cílem zajistit komplexní řešení služeb IP
Exchange (IPX). To bude kombinací síly obou partnerů, lepší kvality služeb a vyšší transparentnosti nákladů.
Tato smlouva rozšiřuje ekosystém SAP pro technologii IPX po celém světě.
SAP zároveň oznámila, že Qtel, přední telekomunikační společnost v Kataru, implementovala platformu SAP
Mobile Platform. Umožní tak převod finančních prostředků platebním systémem MoneyGram prostřednictvím
Qtel Mobile Money. Zákazníci Qtel tak mohou posílat peníze prostřednictvím mobilních zařízení téměř kamkoliv
na Zemi. Bezpečný, pohodlný a globální převod peněz se dá zrealizovat už během deseti minut.
Nová oficiální adresa společnosti SAP:
SAP ČR, spol. s r.o.
Vyskočilova 1481/4
140 00 Praha 4 – MichleZadavatel/zdroj: EMC a.s.;
Foto/zdroj: ---;
URL| http://www.prekon.cz/full_story.php?subaction=showfull&ucat=8&id=1364133177
PRO-ENERGY
AKTUALITY
13.3.2013
PRO-ENERGY str. 6 Aktuality
HK ČR
NEJSOU TO JEN SKVRNY NA SLUNCI?
Energetický regulační úřad (ERÚ) podal státnímu zastupitelství v Praze podnět, v němž se píše o podezření ze
zneužití pravomoci veřejného činitele a úřední osoby ze strany neznámého pachatele či pachatelů z řad
bývalých zaměstnanců ERÚ. Mimo jiné prý nerespektovali zákonem stanovenou podmínku patnáctileté doby
investice, kterou prý prováděcím předpisem propočetli na délku 12 let. Ceny výkupu elektřiny byly proto podle
ERÚ nadsazené šest let od roku 2005 do roku 2011. Například v roce 2006 se vykupovala elektřina za 13 200
Kč za MWh, ale podle zákona by mělo jít jen o 10 350 Kč..
Podkladem pro podaný podnět je audit, který nechala na činnost bývalých představitelů úřadu zpracovat
předsedkyně ERÚ Alena Vitásková. Vyplynulo z něho, že celkový neoprávněný majetkový prospěch činí 162
111
miliard korun. V prvním březnovém týdnu vystoupila se závěry auditu na hospodářském výboru Poslanecké
sněmovny. Jednání tohoto výboru bylo oproti zvyklostem na její žádost prohlášeno za neveřejné.
Předseda výboru Milan Urban po zasedání řekl, že výbor vzal informace z auditu na vědomí. K jeho
výsledku se nevyjádřil, protože zhodnocení, zda byl při nastavení cen spáchán trestný čin, náleží výhradně
orgánům činným v trestním řízení.
Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny vyzval vládu, aby poskytla pro druhé pololetí letošního roku
další dvě miliardy korun, které by přispěly ke snížení poplatku za obnovitelné zdroje zahrnutého v ceně
elektřiny. Stát letos na podporu OZE ve výši 44,4 miliardy korun přispívá 11,7 miliardy. Už dříve zástupci
ministerstev financí a průmyslu a obchodu sdělili, že o zvýšení příspěvku se bude určitě jednat. Jak Urban, tak
Vitásková jsou na rozdíl od ministra financí Miroslava Kalouska přesvědčeni, že snížení příspěvku by mělo být
plošné, tedy nejen pro podniky.
O vývoji kauzy fotovoltaika píšeme v tomto čísle PRO-ENERGY v rubrice Ekologie. V době vzniku
článku se však o trestních oznámeních jen hovořilo, nyní začínají přibývat. Na současné vedení úřadu podává
trestní oznámení Česká fotovoltaická průmyslová asociace (CZEPHO). Objevil se další problém, týkající se
vydávání licencí pro FVE, který už skutečně šetří policie, tentokrát přímo na „novém“ ERÚ.
CZEPHO spolu s Aliancí pro energetickou soběstačnost vydaly prohlášení, kde uznávají, že auditoři ze
společnosti BDO skutečně odhalili několik pochybení při stanovování podpory fotovoltaických elektráren
bývalými pracovníky ERÚ – například špatně dosazené parametry do výpočtů, jako je delší doba životnosti
apod. Ale na druhé straně tvrdí, že bez těchto chyb by úřadu vyšla cena ještě vyšší – nejde tedy o
nadhodnocení, natož o třicet procent.
Je zřejmé, že zhodnotit případná pochybení nelze nijak snadno. Půjde o různý výklad zákona, užití těch
či oněch metod – roli hrají nejednoznačná pravidla nebo tu byl prostor pro úmyslnou manipulaci? Trestními
oznámeními se v Česku jen hemží, uvidíme, jaké výsledky z vyšetřování vzejdou.
Jedním z těch, kteří se měli o závažné chyby v určení podpory FVE zasloužit, je bývalý místopředseda
ERÚ Blahoslav Němeček. Ten ovšem jakákoli pochybení odmítá.
Spor mezi fotovoltaickou asociací a úřadem se vede také v souvislosti s podáním ERÚ k ústavnímu
soudu, který posuzoval legalitu tzv. solární daně. Jde o to, jakou výší solárního odvodu by bylo možno
fotovoltaické projekty z let 2009 a 2010 zatížit po roce 2013, aniž by tím byla porušena zákonem garantovaná
patnáctiletá návratnost. Podle CZEPHO poskytl ERÚ ústavnímu soudu dva rozcházející se výpočty.
PLYNOVODŮ V ČESKU PŘIBÝVÁ
Propojení mezi plynovody Opal na severu Německa a Megal na jihu s poetickým názvem Gazela už je letos v
plném provozu. Jeho zahájení si nenechal ujít ani český premiér Nečas. Rourami v délce 166 kilometrů může
ročně protéct až třiapůlnásobek roční spotřeby České republiky. Prostřednictvím Gazely jsme tak napojeni na
plyn, který do Německa putuje po dně Baltského moře plynovodem Nord Stream. Gazela stála 10 miliard korun,
investice společnosti Net4Gas by však měla být návratná za deset let. Protože plynovod z východu – přes
Ukrajinu a Slovensko – je v současnosti méně využíván než dříve, roste důležitost připojení na německé
plynovody. Výhodou českého tranzitu je reverzní tok – je možné otočit směr proudění plynu a dodávat tak
například plyn na Slovensko.
Plány jsou však připravovány i jinde a jinak. Dceřiná společnost firmy OMV Gas Connect Austria vede
jednání s českým provozovatelem plynovodů Net4Gas o stavbě dvou přeshraničních plynovodů z Rakouska do
Česka. Podle rakouského tisku obě firmy připravují studii proveditelnosti. Plynovod o délce 60 kilometrů by spojil
rakouský uzel Baumgarten s Břeclaví a provoz v něm by byl rovněž obousměrný. Druhým projektem ve fázi
úvah je plynovod, který by spojil hornorakouský Oberkappel s Jihočeským krajem. Konkrétní příprava by měla
začít až v letech 2015 či 2016, vlastní stavba o dva roky později.
Zveřejněn však byl i záměr konkurenčního propojení. Informoval o něm Ladislav Dráb ze skupiny CE
Group. Jde o již dříve zmiňovaný vysokotlaký plynovod Mozart, který by měl propojit českou a rakouskou
plynárenskou soustavu a měl by přijít na dvě až 2,5 miliardy Kč. Dráb uvedl, že po uzavření dohod mezi
zúčastněnými stranami a operátory národních přepravních soustav je to otázka dvou až tří let. Je však zřejmé,
že všechny tyto projekty plynárenského propojení s Rakouskem se uskutečnit nemohou.
ČEZ A CZECH COAL PARTNERY
V první polovině března vrcholila jednání o smlouvě mezi elektrárenskou společností ČEZ a těžařskou firmou
Pavla Tykače Czech Coal. Již několikrát se objevily zprávy, že podpis je na spadnutí, aby se pak zase objevily
další problémy. Podle šéfa skupiny ČEZ Daniela Beneše se nedá výsledek oslavovat dřív, než budou smlouvy
skutečně podepsané. Řekl to na tiskové konferenci ČEZ, která představila hospodářské výsledky společnosti v
loňském roce. Má však jít o jeden z největších obchodů v historii firmy. O zajištění dodávek uhlí na desítky let
dopředu v hodnotě přesahující 200 miliard korun apod. Obě společnosti se také mají zřeknout sporů, které spolu
112
léta vedou u soudů i antimonopolních úřadů. Nedůvěra je však mezi nimi stále velká, takže navzájem požadují
další a další záruky. Podle expertů je ve skutečnosti smlouva výhodná pro obě.
Součástí dohod je například opce na případný prodej druhé největší tuzemské tepelné elektrárny
Počerady firmě Pavla Tykače. Podle Hospodářských novin se obě firmy rovněž dohodly na ročních dodávkách
až šesti milionů tun uhlí z dolu Vršany pro Počerady, a to až do vytěžení všech zásob v dole. Tedy na 30 až 50
let. Elektrárně skončila dlouhodobá smlouva na konci roku. Obě strany se loni několik měsíců snažily ceny uhlí
pro letošek dohodnout, ale právě to byl jeden z jejich ostrých sporů. Skutečnost možná předběhne uzávěrku
našeho časopisu, ale již víckrát se stalo, že nastaly nové odklady.
JAK SE VEDE NWR
Společnost New World Resources Plc oznámila své neauditované hospodářské výsledky za rok 2012 a
aktualizaci strategie NWR s cílem zaujmout pozici evropského lídra v těžbě a prodeji koksovatelného uhlí: ?
Těžba uhlí loni dosáhla 11,2 milionu tun, prodali 9,7 mil. tun.
? Výnosy ve výši 1 299 mil. eur představují meziroční pokles o 20 %,
? EBITDA ve výši 223 mil. eur znamená pokles o 51 %,
? Náklady těžby na tunu ve výši 81 eur/t poklesly o 1 %, ? Došlo k přecenění zásob uhlí v hodnotě
mínus 15 mil. eur,
? Zásoby jsou ke konci roku vyčísleny ve výši 1,3 mil. tun.
V roce 2013 chce NWR vytěžit 10 – 11 milionů tun uhlí a vyrobit 800 tisíc tun koksu. Pokračuje technický
přezkum projektu Dębiensko, také rozšiřování těžby na dole Karviná se řídí schváleným plánem. Ceny
energetického uhlí se pohybují na úrovni 60 eur na tunu. Průměrné ceny koksovatelného uhlí v 1. čtvrtletí 2013
jsou sjednány na úrovni 103 eur na tunu. Investice mají letos dosáhnout 120 – 130 milionů eur.
Do roku 2017 chce NWR zdvojnásobit prodej koksovatelného uhlí v Evropě na 10 mil. tun ročně
prostřednictvím mixu těžebních projektů a marketingových aktivit. Opře se o své marketingové schopnosti a
uvede na trh všechny jakosti koksovatelného uhlí s cílem poskytovat evropským hutím komplexní dodávky
koksovatelného uhlí (one-stop shop). Zapojí se do dovozu zámořského uhlí. Bude rozšiřovat prodej do západní
Evropy, ale udržovat přitom pro NWE klíčový středoevropský trh.
ÚLOŽIŠTĚ A OBČANÉ
Starostové měst a obcí a dále zástupci neziskových organizací z lokalit, kde stát zvažuje umístění hlubinného
úložiště radioaktivních odpadů, vydali výzvu „K hlubinnému úložišti férově“. Vyzývají představitele státu i
poslance, aby obnovili demokratický proces výběru bezpečné lokality pro hlubinné úložiště radioaktivních
odpadů.
Důvodem výzvy je to, že Ministerstvo průmyslu a obchodu, které opakovaně slibovalo starostům a
občanům v místech plánovaných průzkumů, že je nezahájí bez jejich souhlasu, si tak nepočínalo v lokalitě Kraví
hora na Žďársku a tento postup by prý mohlo opakovat i jinde. Převedlo totiž zodpovědnost ze stanovení
průzkumného území ze Správy úložišť na státní podnik DIAMO, jehož zástupci nehodlají brát ohled na postoje
obyvatel a již požádali o stanovení prvního průzkumného území.
BIOMASA VE VŠECH PÁDECH
Ředitel odboru environmentálního a ekologického zemědělství Ministerstva zemědělství ČR Petr Jílek představil
na konferenci Bioenergie 2013 hlavní cíle Akčního plánu pro biomasu na období 2012 -2020, který vláda vloni
12. září schválila. Cíle jsou to velkorysé: plán má vymezit opatření a principy, které povedou k efektivnímu a
účelnému využití energetického potenciálu biomasy a pomohou tak naplnit závazky ČR pro výrobu energie z
obnovitelných zdrojů do roku 2020. Podíl energie na hrubé domácí spotřebě by měl v roce 2020 dosáhnout 13,5
% a podíl obnovitelné energie v dopravě 10 %.
Podle doporučení akčního plánu by se zbytková zemědělská biomasa mohla využívat například k
výrobě pelet a briket pro domácnosti, pro výrobu biopaliv a rovněž pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny
(KVET) s akcentem na výrobu tepla a dosažení vysoké účinnosti energetické přeměny (60 – 70 %). Do
budoucna se počítá s podporou vhodných projektů, a to formou investiční podpory.
Nicméně zde zaznělo, že ani využití biomasy se bez podpory nevyplatí. Ministerstvo zemědělství
odhaduje, že podpora OZE, KVET a DZ by nás v budoucnu mohla přijít až na 44 milionů korun v roce 2020. Co
se biopaliv týče, Evropská komise zveřejnila 17. 10. 2012 návrh změny směrnic 98/70/ES a 2009/28/ES, z nichž
mj. vyplývá tlak na náhradu biopaliv 1. generace biopalivy 2. generace (které v EU zatím nemají komerční
využití). Česká republika však zastává názor, že u nás v současné době neexistuje jiný druh OZE v dopravě,
než biopaliva 1. generace, jimiž by mohl být naplněn cíl EU, tj. dosažení 10procentního podílu. Ministerstvo
zemědělství proto nesouhlasí se snížením podílu biopaliv 1. generace na 5 %.
113
Ředitel odboru podporovaných zdrojů ERÚ Martin Laštůvka seznámil posluchače se systémem podpory
výroby tepla na rok 2013 a s výkupními cenami energie z biomasy. Luděk Šikola z Advokátní kanceláře Šikola a
partneři, která se na problematiku obnovitelných zdrojů soustřeďuje, hovořil podpoře KVET podle nové právní
úpravy ze zákona č. 165/2012. KVET nemá garantovánu dobu ani výši podpory.
Konkrétní příběh budování a provozu bioplynové stanice v Částkově přiblížil ředitel společnosti Agročas,
spol s r.o. Miroslav Bečvář. Firma hospodaří na zhruba 4 300 hektarech a chová přes tisícovku krav. BSP
provozuje od roku 2009. Občané v místě nyní platí za teplo 100 Kč/GJ, vytápění rodinného domku vyjde na 4
500 korun za rok. Investiční náklady se prý firmě vrátily již v první sezóně.
VSTANE TRH S POVOLENKAMI Z MRTVÝCH?
V letech 2003 – 2011 vzrostly ceny energie pro průmysl v EU téměř o třetinu. Podniky protestují proti tomu, aby
dopady evropské politiky v oblasti klimatu a energetiky směřovaly hlavně na energeticky náročné podniky. V
globální konkurenci je to pro ně velkou nevýhodou. Evropská konfederace průmyslu železa a oceli Eurofer
odhaduje celkové náklady spojené s emisním obchodováním na 11 až 15 miliard eur. Problém je v tom, že
zbytek světa tyto náklady nemá.
V některých zemích se pokoušejí o zavádění kompenzací, chtějí dopad klimatické politiky na tento
průmysl snížit. Ale zatím se to moc nedaří. Podniky totiž ve skutečnosti spíš z EU ETS profitují, protože
povolenek je nadbytek a mohou je prodávat. Tento názor vyslovili britští poslanci, britští výrobci ale zprávu
kritizují, protože poslanci prý nerozlišují průmysl náročný na spotřebu elektřiny a průmysl s vysokou uhlíkovou
náročností. Obvinění, že ten či onen obor má ze systému emisního obchodování velký zisk, jsou ale častá.
Například jsou jmenovány letecké společnosti, v jiných zemích zase oceláři.
Ve druhé polovině února proto výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí (ENVI) podpořil návrh
Evropské komise na dočasné stažení 900 milionů emisních povolenek z aukcí, tzv. backloading. To by mělo
zvýšit cenu povolenek na trhu. Bez strukturálních změn v systému to však může být jen krátkodobé řešení.
Parlamentní výbor pro průmysl a energetiku (ITRE) backloading doporučil odmítnout. Předkládá místo
toho cestovní mapu pro přechod k nízkouhlíkové ekonomice do roku 2050. Ta přináší velmi ambiciózní záměry.
Navrhuje např. úpravu tzv. lineárního redukčního faktoru, na jehož základě se množství povolenek každý rok
snižuje o 1,74 %. Zvýšit by se měl od roku 2021, ITRE však chce, aby to bylo už co nejdřív. Evropská asociace
elektroenergetických společností Eurelectric návrh výboru přivítala. Řada zemí se ještě nerozhodla, který návrh
bude podporovat. Největším odpůrcem backloadingu je Polsko, závislé v energetice na uhlí.
Zatím si jednotlivé země řeší problémy po svém. Například Velká Británie zavádí od dubna regulovanou
minimální cenu uhlíku. Na začátku by měla stát kolem 16 liber a do roku 2020 vyrůst až na 30 liber. Pokud
nezvítězí rozumný celoevropský přístup, další země budou příkladu Velké Británie nejspíš následovat.
K investicím do zelenějších technologií může motivovat také uhlíková daň. Některé státy, jako Dánsko,
Finsko, Irsko, Německo a Švédsko, ji zavedly na vlastní pěst. V České republice se za zavedení uhlíkové daně
dlouhodobě staví například Teplárenské sdružení.
OPATRNÁ EVROPA
Zákaz těžby břidlicového plynu technologií hydraulického štěpení byl v poslední době schválen v některých
členských zemích EU. Patří mezi ně například Francie a Bulharsko. Mají obavy z kontaminace pitné vody, ale
mezi rizika údajně patří i možnost podpovrchových explozí. Zmíněné země spolu s Německem už také vyhlásily
moratorium na průzkumné vrty. Také Rakušané jsou opatrní – jejich zásoby břidlicového plynu se nacházejí
blízko českých hranic. Takže nejnadějnější je stále těžba nekonvenčních plynů v Polsku.
V Německu je břidlicový plyn probírán také v předvolebních kampaních. Průmysl o rozvoj
nekonvenčních ložisek stojí, ochránci životního prostředí zdůrazňují hlavně negativní vliv těžby – v souvislosti s
tím i průzkumu. Náklady evropských podniků na energii však mohou být v příštích letech o hodně vyšší než v
USA, kde již nyní mají díky této těžbě levný plyn.
Otázkou nekonvenčních ložisek zemního plynu se 20. února zabývala česká vláda. Podle ministra
životního prostředí Tomáše Chalupy však zákaz průzkumů není řešením problému navždy. „Za dvacet let může
být technologie mnohem šetrnější než dnes,“ řekl Chalupa. MŽP bude nyní zkoumat současnou legislativu a do
konce srpna předloží vládě informace o dopadech průzkumu a těžby těchto zdrojů. Do konce října pak má být
hotov návrh na změnu legislativy, která se týká stanovování průzkumných území a povolování průzkumu a
těžby. Než bude legislativa schválena, MŽP navrhuje moratorium jak na těžbu, tak průzkum do roku 2014.
AREVA SE NEVZDÁVÁ
Poté, co byla loni v říjnu francouzská společnost AREVA vyřazena z výběrového řízení na dostavbu JE Temelín,
předložila společnosti ČEZ své námitky proti tomuto rozhodnutí a poté začala podnikat další právní kroky v
114
souladu s legislativou České republiky a Evropské unie. Prvním z nich byla žádost o přezkum rozhodnutí ČEZ
podaná k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže jako orgánu, zodpovědnému za dohled nad zadáváním
veřejných zakázek. ÚOHS žádosti nevyhověl, ale podle AREVY je toto rozhodnutí založeno na nedostatečném
posouzení a dokumentaci. Proti prvostupňovému rozhodnutí ÚOHS stran jejího vyřazení z výběrového řízení se
rozhodla odvolat. Pokud to bude nutné, předloží pak následně celou záležitost českým soudům. AREVA stále
pevně věří, že její komplexní a detailní nabídka, která byla předána společnosti ČEZ v červenci 2012, je v
souladu se zákonnými požadavky plynoucími z české legislativy i se zadávacími kritérii.
PLYN NA ŽELEZNICI
Přispět k dalšímu poklesu americké poptávky po ropě a snížit tak energetickou závislost by mohl experiment,
který provádí železniční společnost BNSF, patřící pod Berkshire Hathaway miliardáře Warrena Buffetta. Hodlá
otestovat provoz lokomotiv na zemní plyn. BNSF je dnes největším soukromým spotřebitelem motorové naft y v
USA a našlo by se tak další využití pro zemní plyn, kterého mají nyní Spojené státy dostatek.
Levný plyn využívají ocelárny, chemičky a další americké podniky, protože jim to snižuje náklady.
Přidávají se k tomu i loďaři a dalším oborem by mohla být nákladní železniční doprava. Galon dieselu stál loni v
průměru 3,97 USD. Stejné množství energie ze zemního plynu lze na trhu průmyslových odběratelů pořídit za
48 centů. Musí se však k tomu připočítat náklady na zkapalňování plynu.
Může samozřejmě zůstat u experimentu. Problémem bude získání povolení pro použití nových motorů,
jejich zabezpečení, výstavba palivových skladů, speciální cisterny na převoz paliva apod. Také modifi kace
dieselového motoru a přidání cisternového vagonu by mohly cenu lokomotivy o polovinu zvýšit. Z dlouhodobého
hlediska by se však investice mohla vyplatit.
BNSF se ve spolupráci se strojařskými giganty GE a Caterpillar snaží navrhnout lokomotivy, které
budou moci být poháněny dieselem i zkapalněným plynem (LNG) a zároveň splňovaly zpřísněné nároky na
emise, jež začnou platit za dva roky. Předběžné testy prý ukazují, že motory na LNG vydrží ve srovnání s
dieselovými delší dobu bez nutnosti dotankování a disponují srovnatelnou tažnou silou.
Na železnici má plyn největší šanci, jelikož díky fixním trasám odpadá mnoho starostí s budováním
dodatečné zásobovací infrastruktury. Podle expertů by ale případný úspěch BNSF mohl mít důležitý
psychologický dopad na transportní odvětví i energetické trhy.
CELOEVROPSKÁ INTEGRACE TRHŮ
Český operátor trhu s elektřinou (OTE) se zapojil do projektu, jehož cílem je celoevropská integrace denních
trhů s elektřinou. Kromě OTE se na projektu Price Coupling of Regions (PCR) podílí dalších šest operátorů,
kteří řídí trh s elektřinou ve více než deseti evropských státech.
Iniciativa PCR vyvíjí jednotný způsob pro výpočet cen elektřiny na propojených trzích v celé Evropě. Je
to zásadním předpokladem pro dosažení cíle Evropské unie, kterým je vytvoření harmonizovaného a
jednotného evropského trhu s elektřinou s očekávaným zvýšením likvidity, efektivity a společenského přínosu.
Evropská unie usiluje o to, aby se už v příštím roce podařilo spustit jednotný vnitřní trh s elektřinou ve
všech členských zemích. Vnitřní trh by měl ochránit unijní země před případnou energetickou krizí. Podle
odborníků se však stanovený termín těžko stihne vzhledem k problémům s nedostatečnou infrastrukturou a
nestabilními obnovitelnými zdroji.
FOSILNÍ PALIVA JSOU A BUDOU DRAHÁ
V polovině února se v Poslanecké sněmovně diskutovalo na téma Role fosilních paliv v ČR. Zda budou fosilní
paliva součástí energetického mixu či je nahradíme čistšími obnovitelnými zdroji. Vystoupili zde například
programový ředitel Hnutí DUHA Vojtěch Kotecký, ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Sedlák a
Jiří Gavor, jednatel společnosti ENA. V bohaté diskusi, kterou moderoval primátor Ostravy Petr Kajnar, se
potvrdilo, že auditorium je rozděleno na zastánce jaderné i tradiční energetiky a na jejich oponenty. Byla zde
ovšem evidentní snaha o komplexní pohled, hovořilo se tedy i o sociálně-ekonomickém aspektu fosilních paliv
(např. co by způsobil útlum těžby uhlí v kontextu dopadu na zaměstnanost v regionu) a o ekonomickém dopadu
masivní podpory obnovitelných zdrojů.
S tím již mají negativní zkušenosti i němečtí občané, kterým se letos kvůli příspěvku na obnovitelné
zdroje o 13 % meziročně zvedla cena elektřiny. Spolková vláda údajně uvažuje o snížení podpory OZE a o
formě srážkové daně. Přesto Německo prostřednictvím fosilních paliv vyrábí stejné množství elektřiny jako před
12 lety.
Jednoznačná cesta asi neexistuje, konstatovali účastníci. Je zřejmé, že fosilní paliva jsou a zůstanou
součástí energetického mixu stejně jako obnovitelné zdroje a jaderná energie. Otázkou je, jak rychle se budou
115
rozvíjet nové technologie, jež by umožnily energii vyrobenou v OZE uskladnit (solární baterie). Dalším krokem
jsou úspory energie – inspirovat se můžeme zeměmi, jako je například Dánsko či Velká Británie.
SKRYTÁ STÁTNÍ POMOC?
Německo zbavilo v roce 2011 velké domácí výrobce ve strojírenství, chemickém průmyslu, výrobě skla,
cementu a v dalších oborech povinnosti platit „síťový“ příplatek, který hradí náklady masivního zavádění
obnovitelných zdrojů energie. Německé průmyslové svazy si výjimku prosadily argumentací, že prudký růst cen
energie podkope konkurenceschopnost německých firem na zahraničních trzích.
Výkonný orgán Evropské unie bude nyní zkoumat, zda německá vláda neposkytuje těmto firmám
skrytou státní pomoc ve formě výjimky z placení příplatku za obnovitelnou energii a nepoškozuje tím konkurenty
v ostatních zemích. Zahájila proto hloubkové vyšetřování slev na cenách elektrické energie pro německé
průmyslové podniky. Komise vyčíslila celkový objem této výjimky za loňský rok na 300 milionů eur (7,7 miliardy
Kč), což je suma, kterou za průmyslové firmy hradí ostatní spotřebitelé, zejména domácnosti.
Foto popis|
Cenové trendy energetických komodit
13.3.2013
PRO-ENERGY
Jiří Gavor
str. 16 Elektroenergetika
HK ČR
Až dojde k oživení ekonomiky, neznamená to, že automaticky vyletí vzhůru dnes poměrně nízké ceny energie.
Přes veškeré nářky na růst koncových cen energií je trochu paradoxním faktem, že ceny vlastních
energetických komodit, jako je mezinárodně obchodované černé uhlí, zemní plyn, silová elektřina a povolenky
na emise CO2, jsou v současné době relativně nízké. Týká se to zejména cen elektřiny a povolenek na emise
CO2, ale ani ceny energetického černého uhlí a zemního plynu nejsou vysoké. Nenaplnily se tak dříve velmi
oblíbené prognózy, které vydávala i řada renomovaných mezinárodních agentur, o rostoucím nedostatku
energií, který požene ceny vzhůru. V současnosti se zdá spíše opak pravdou.
Jistě tím rozhodujícím důvodem byla stagnace poptávky v důsledku hospodářské recese, která je sice o
mnoho delší, než i pesimisté původně předpokládali, nicméně každá krize jednou skončí a s tím se dostaví
oživení poptávky. Přesto nelze očekávat, že oživení odbytu automaticky nastartuje rychlý růst cen energií.
Situace se totiž výrazně změnila i na straně nabídky. Patrné je to zejména v případě zemního plynu, kde
rychle rostoucí produkce plynu z nekonvenčních zdrojů, zejména břidlicového plynu, již dramaticky snížila ceny
plynu v severní Americe. Spojené státy americké se pomalu, ale jistě mění z importéra v exportéra plynu a
současný 2 až 3 násobný cenový diferenciál mezi cenami plynu v USA a v Evropě nemůže dlouhodobě vydržet.
Zvýšená spotřeba levného plynu a naopak snižující se spotřeba energetického uhlí v USA stlačila sekundárně i
ceny mezinárodně obchodovaného černého energetického uhlí.
V případě silové elektřiny je na straně nabídky specifi cký faktor, a to rychle rostoucí produkce elektřiny
z obnovitelných zdrojů, která je navíc produkována s minimálními proměnnými náklady. Podle našeho názoru
padající trh se silovou elektřinou a zejména s povolenkami povede k intervencím na úrovni EU, zejména u
povolenek se cena může zvýšit o násobky prakticky ze dne na den v důsledku politického rozhodnutí. Přesto v
příštích nejméně deseti letech nedostatek elektřiny nehrozí, a to ani při oživení poptávky. Tato skutečnost bude
tedy tlumit nárůst ceny.
OČEKÁVÁNÍ TRHU
Podívejme se, co očekává trh, tedy na dlouhodobé futures na energetické komodity. Graf č. 1 zachycuje
současnou situaci na nejvýznamnější energetické komoditní burze pro středoevropský region, EEX v Lipsku. V
„normálních dobách“ platilo téměř jako železné pravidlo, že ve vzdálenější budoucností cena futures roste – v
případě elektřiny to obvykle bylo o 1 – 2 eur/MWh za každý další rok. Jak je vidět z grafu, v současnosti toto
pravidlo neplatí. Základní zatížení pro rok 2015 CAL15 má nižší cenu než nákup pro rok 2014, CAL14. A ceny
pro další roky fakticky rostou jen velmi nepatrně.
Přestože vývoj dlouhodobých futures na burzách nelze automaticky ztotožnit s očekávaným budoucím
vývojem, protože s časově vzdálenými futures se obchoduje minimálně, leccos to napovídá. Obchodníci jsou
jednoznačně skeptičtí k možnosti rychlého zotavení cen silové elektřiny.
Ještě jednoznačnější trend směrem k očekávanému poklesu cen vidíme u zemního plynu. Zde se
především projevuje očekávání, jaké důsledky bude mít rostoucí vliv břidličného plynu.
116
Opatrný nárůst v případě povolenek na vypouštění emisí prakticky nic neznamená, zde je trh ve vleku
administrativních politických rozhodnutí EU a situace se může změnit ze dne na den. Poměrně jednoznačný
nárůst ceny futures mezinárodně obchodovaného černého energetického uhlí už svůj význam má – trh očekává,
že ceny černého uhlí po poměrně výrazném propadu v roce 2012 budou opět růst.
To se týká i tuzemského hnědého uhlí, i když zde fungující transparentní trh neexistuje. Na českém
tuzemském trhu panuje situace nedostatečné nabídky a nelze očekávat zlepšení, spíše naopak. Novou vyšší
cenovou hladinu pro největší odběratele nastaví dokončovaná dlouhodobá smlouva mezi Czech Coal a ČEZ. Ta
zřejmě začne na úrovni kolem 40 Kč/GJ s dalším nárůstem, přičemž cílová cenová hladina by měla být na 2/3
mezinárodní ceny černého uhlí (to je ústupek od původního požadavku Czech Coal na 80 % ceny černého uhlí).
ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ K CENOVÝM TRENDŮM
Přes veškeré nejistoty, které v současné situaci existují, investoři nutně potřebují pracovat se základními scénáři
budoucího vývoje. ENA doporučuje pro případné ekonomické modely použít tyto předpoklady cenových trendů:
Hnědé energetické uhlí: Střední průmysloví odběratelé s výjimkou prominentních největších klientů typu
ČEZ již v současnosti kupují uhlí za cenu 45 – 60 Kč/GJ bez dopravy. Předpokládáme trvalý nárůst cen v
průměru zhruba o 2 – 4 % ročně. Odběratelé bez střednědobého kontraktu jsou v kritickém ohrožení, se všemi
riziky případné závislosti na importu z Polska, protože české uhlí bude do značné míry vyprodané i pro sirnatější
druhy. Černé uhlí: Pro odběratele přicházejí v úvahu jak tuzemské OKD, tak i import z Polska, množstevní
omezení na rozdíl od hnědého uhlí nehrozí. Cenový vývoj bude kopírovat mezinárodní trh a zde doporučujeme
respektovat názor trhu (viz graf 1). To znamená návrat na hodnoty v předchozích letech tempem až 5 % ročně v
následujících dvou až třech letech. Pak předpokládáme mírnější eskalaci v podstatě shodnou jako u hnědého
uhlí v průměru cca 2 – 4 %/rok.
Zemní plyn: Celkově předpokládáme ve střednědobém výhledu spíše mírný pokles ceny v euro v
průměru o 1 – 2 % ročně ze současné úrovně. Pokud vezmeme v úvahu i střednědobé předpovědi posilování
kurzu CZK k EUR, pak výsledný pokles může být vyšší. Nečekáme žádná množstevní omezení, naopak silně
konkurenční trh s možností výběru dodavatele. Po zahájení exportu LNG z USA ve větším měřítku (tomu ale
může bránit US administrativa) lze čekat cenový pád.
Silová elektřina: Zde jsme o něco optimističtější než trh. Pro rok 2013 očekáváme stagnaci na současné
rekordně nízké úrovni 40 – 44 eur/MWh, poté ale věříme (nebo snad jen doufáme?) v návrat na úroveň kolem
50 eur/MWh v průběhu let 2014 – 2016. Dále doporučujeme uvažovat s pozvolnějším růstem v rozmezí 1 – 3 %
ročně.
Povolenky: Otázka vývoje ceny povolenek CO2 je především otázkou politickou, tj. na čem se
dohodnou úředníci Evropské unie a zda stáhnou část povolenek z trhu. Náš výše uvedený předpoklad nárůstu
cen elektřiny zpět na úroveň kolem 50 eur za MWh se opírá o prognózu, že cena povolenky poroste. V první fázi
skokově zpět na hodnoty kolem 10 eur/t, poté pozvolně k 15 – 20 euro za tunu do roku 2020. Prognóza vývoje
cen povolenek je ale krajně nejistá.
Výše uvedená doporučení jsme formulovali pro časový horizont do roku 2020, maximálně až 2025. Poté
doporučujeme v ekonomických modelech předpokládat pro všechny energetické komodity stejný uniformní
mírný nárůst cca 2 % ročně, přesnější prognóza fakticky nemá smysl.
Foto popis| Graf č.. 1: Srovnání dlouhodobých futures na základní energetické komodity na nejvýznamnější
energetické komoditní burze pro středoevropský region, EEX, situace k 31. 1. 2013
Foto popis| Graf č. 2: Vývoj roční CZ base dodávky elektřiny (burza PXE Praha)
O autorovi| Jiří Gavor, ENA O AUTOROVI Ing. JIŘÍ GAVOR, CSc. je od roku 1992 zakládajícím partnerem
ENA, konzultační firmy věnující se poradenství v energetice. Je specialistou na vývoj a relace cen, daní a
konkurenceschopnosti veškerých druhů paliv a energie. Řada studií se týkala možností uplatnění pokročilých
energetických technologie a energetických úspor včetně hodnocení jejich ekonomické efektivnosti. Řídí
energetické audity velkých průmyslových podniků. Působí i jako expert při mezinárodních arbitrážích v oblasti
plynárenství. Kontakt: mailto:[email protected]
117
České jaderné plány nemají v EU obdoby
13.3.2013
PRO-ENERGY
HK ČR
Tomáš Kulda
Správné nastavení energetického mixu je nesmírně důležitým faktorem pro oživení a budoucí rozvoj
hospodářství. Zcela zásadní je pak jeho dlouhodobá udržitelnost a stabilita.
Evropský energetický sektor se v současné době nachází na významné křižovatce, která předurčí jeho vývoj na
příští desetiletí. Jestliže se tato oblast dlouhou dobu vyvíjela relativně plynule, současná situace si vyžaduje
přijetí zásadních, možná až revolučních rozhodnutí. Stále přísnější prosazování pravidel ze strany Evropské
unie, zvyšující se požadavky na emise skleníkových plynů a jiných škodlivých látek, blížící se konec životnosti
mnoha výrobních kapacit elektrické energie, nepřiměřené prosazování OZE na úkor jiných zdrojů, či unáhlená
rozhodnutí spojená s jadernou nehodou ve Fukušimě v březnu 2011 jsou jen některé aspekty z celé široké škály
faktorů destabilizujících evropskou energetiku.
První desetiletí 21. století bylo naplněno sliby o „jaderné revoluci“ – tedy představě, že budou v
horizontu roku 2030 vyvinuty jaderné reaktory tzv. čtvrté generace, které by měly být nesrovnatelně efektivnější,
bezpečnější a ekonomičtější, než stávající modely. V posledních letech, a to nejen v návaznosti na již
zmiňovanou nehodu ve Fukušimě (byť hraje zásadní roli), se od této vize postupně odklání čím dál tím více
států, včetně takových jaderných velmocí, jakou je například Francie. Postoj České republiky se tak do jisté míry
vymyká současným evropským trendům: relativně pokročilé stádium plánování dostavby JE Temelín nemá v
současnosti v Evropě obdoby, stejně tak jako plány Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) na zvýšení podílu
jádra na výrobě elektřiny na 50 – 60 % do roku 2040.
Ve světle takto protichůdných skutečností má tedy smysl se ptát, jakou roli může jaderná energetika v
Evropě v příštích desetiletích hrát, a zda jsou plány České republiky vůbec slučitelné s evropskými trendy.
SOUČASNÝ STAV
V roce 2011 představoval podíl jádra na celkové výrobě elektřiny ve státech Evropské unie 28 %, což značí
lehký nárůst oproti dřívějším dobám, kdy například v roce 1995 tento podíl činil 24 %. K tomuto nárůstu došlo
ovšem především z důvodu odstavování nejzastaralejších uhelných elektráren z provozu, které vzhledem ke
snížení celkové poptávky po elektrické energii v daném období přestaly být potřeba. Samotná výroba elektřiny z
jádra již od roku 2004 taktéž soustavně klesá, a vzhledem k plánovanému uzavření deseti bloků v Belgii, Velké
Británii a Německu do roku 2016 se tento propad ještě zvýrazní. Česká republika patří s 33 % mezi osm států s
největším podílem jádra v Evropě.
Výstavba nových reaktorů v Evropě v posledních letech silně stagnuje, nové jaderné kapacity jsou
budovány pouze ve třech z dvaceti sedmi států. Ve Finsku staví již od roku 2004 francouzská Areva jeden blok
typu EPR v Olkiluotu, stejně tak jako ve francouzském Flamanville, kde je stejný typ ve výstavbě od roku 2007.
Třetím projektem pak je dostavba 3. a 4. bloku JE Mochovce na Slovensku. Počátky těchto projektů ovšem
sahají do poměrně dávné minulosti, stavba 3. a 4. bloku v Mochovcích původně probíhala již v letech 1985 –
1992, kdy byla z důvodu nedostatku financí zakonzervována. Obnovena pak byla v roce 2008 a s dostavbou se
počítá v letech 2013 (3. blok) a 2014 (4. blok).
Ve Finsku se o novém bloku začalo jednat již v roce 2000, když se čím dál tím více projevoval
nedostatek silové energie pro zásobování rozvíjejícího se průmyslu. Smlouva s Arevou byla podepsána v roce
2003 a samotná stavba pak byla zahájena o dva roky později. V případě JE Flamanville začalo francouzské
EDF s Arevou vyjednávat v roce 2002 a první stavební práce byly započaty v roce 2007. Je tedy vidět, že
všechny tyto projekty byly zahájeny před zhruba deseti lety, a od té doby již k žádným dalším objednávkám v
Evropě nedošlo.
Plánovaná dostavba JE Temelín v České republice je aktuálně nejpokročilejším projektem ze
zamýšlených nových elektráren v Evropě. Byť MPO považuje realizaci těchto plánů za takřka hotovou věc, lze
se setkat s mnoha skeptičtějšími názory ze strany odborníků, podle nichž visí nad potřebností a případnou
rentabilitou tohoto podniku velký otazník. Nejproblematičtějším aspektem je právě ekonomická stránka celé
věci. Vzhledem k tomu, jakým způsobem se zpozdila a především prodražila výstavba elektráren ve Finsku a
Francii (v obou případech z pěti na minimálně deset let, a cena z cca 3 mld € na 6, respektive 8,5 mld €), jsou
obavy z komplikací rozhodně na místě. Zásadní otázkou pak je, zda má společnosti ČEZ návratnost investic
garantovat český stát.
Je třeba si nejprve ujasnit důvod výstavby této výrobní kapacity a rozlišit, zda se jedná o strategickou
potřebu státu, bez níž by reálně hrozilo riziko nedostatku energie v následujících letech, nebo zda bude
118
vyráběná energie určena převážně na export do ostatních států. V prvním případě by státní účast byla na místě,
jelikož by se jednalo o klíčovou investici důležitou pro bezproblémové zásobování obyvatel a průmyslu a
ekonomická výhodnost by do jisté míry mohla ustoupit před bezpečnostními zájmy. Jestliže ovšem takovýto
nedostatek energie nehrozí a vyrobená elektřina by byla převážně využívána ke komerčním zájmům skupiny
ČEZ a sloužila výhradně ke generování zisku, pak je třeba na celý projekt nahlížet jako na obchodní investici
soukromé společnost a riziko by měl nést samotný ČEZ, nikoliv stát.
BEZPEČNOST PO FUKUŠIMĚ
Jaderná nehoda, k níž došlo v následku silného zemětřesení a následujícího tsunami 11. března 2011 v
elektrárně Fukushima Daichi na východním pobřeží Japonska, měla velice silný dopad na jaderný sektor po
celém světě. V Evropě to znamenalo především naprostý zvrat v Německém postoji k jádru, kdy vláda nechala
okamžitě uzavřít sedm nejstarších jaderných elektráren a výrazně zkrátila dobu využívání ostatních. Učinila tak
jen několik měsíců poté, co rozhodla naopak prodloužit dobu jejich využívání v průměru o dvanáct let ve
srovnání s předchozím plánem z roku 2002.
Tato nehoda je nepochybně nejvážnějším jaderným incidentem od katastrofy v Černobylu, nicméně je
třeba její dopady relativizovat. Média měla většinou tendenci nedostatečně rozdělovat oběti přírodní katastrofy,
která k selhání reaktorů vedla, od obětí spojených s nehodou samotnou. Jestliže zemětřesení s tsunami mají
dohromady na svědomí zhruba 15 000 mrtvých a 6 000 vážně zraněných, počet mrtvých přímo spojených s
nehodou je nesrovnatelně nižší, jde o 10 lidí, ke kterým lze připočítat dalších 573 obětí katastrofy. Do této
kategorie ovšem spadají například pacienti hospitalizováni v nedaleké nemocnici, kteří zemřeli během její
evakuace nebo z důvodu nedostatečného zásobování jídlem či pitnou vodou (což bylo ovšem spoluzaviněno i
předcházející přírodní katastrofou). Co se týče následků radiace, experti odhadují, že by mohlo na jí
způsobenou rakovinu štítné žlázy zemřít přibližně 130 lidí z odhadovaných 180 potenciálních případů.
Vezmeme-li tedy v potaz, že se ve Fukušimě sešly nejhorší možné podmínky (nebývale silné zemětřesení, na
které bezprostředně navázalo taktéž nebývale silné tsunami), jsou následky relativně mírné.
Strach z opakování těchto podmínek v evropském prostředí pak působí zcela nesmyslně a je tedy s
podivem, jaký dopad tato nehoda měla. Je samozřejmé, že je potřeba jaderné bezpečnosti věnovat nadměrnou
pozornost a testy spolehlivosti, které následovaly ve všech jaderných zařízeních, byly na místě, nicméně
považovat tuto událost za důvod k úplnému opuštění jádra, nehledě na velice negativní dopady, které takové
rozhodnutí může mít na ekonomiku, je zcela jednoznačně nepřiměřené a přehnané.
REFERENDA O JÁDRU
V průběhu posledních dvou let proběhla v několika evropských státech referenda o jaderné energii, která měla
na další vývoj v Evropě nezanedbatelný vliv. V červnu 2011 to bylo v Itálii, kde se jednalo o možnou výstavbu
čtyř jaderných elektráren, které by pomohly snížit závislost Itálie na dovozu elektřiny – Itálie je totiž s 16 %
nejzávislejším evropským státem. Proti návratu k jádru se ale vyjádřilo 94 % voličů.
Dalším státem, ve kterém se voliči vyjádřili proti jádru, je Litva, kde proběhlo referendum souběžně s
parlamentními volbami v říjnu 2012. I zde se mělo jednat o návrat, protože Litva musela svoji jadernou
elektrárnu v roce 2009 na žádost EU uzavřít. Plán počítal s výstavbou moderní elektrárny ve spolupráci s
Lotyšskem a Estonskem, což by všem těmto státům pomohlo snížit vysokou závislost na dovážených
energetických surovinách z Ruska.
V Bulharsku proběhlo referendum o „Rozvoji jaderné energetiky prostřednictvím výstavby jaderných
elektráren“ na konci ledna 2013. Bylo vyústěním dlouhých debat o dostavbě jaderné elektrárny Belene, jejíž
plánování započalo již v 70. letech minulého století, stavba byla na počátku devadesátých let zastavena a znovu
se rozeběhla v roce 2008. V minulém roce ovšem vláda od projektu opět z finančních důvodů odstoupila a
referendum do jisté míry mělo rozhodnout o tom, zda občané souhlasí s dalším investováním do této
technologie. Sice se přes 60 % hlasujících vyjádřilo pro další rozvoj jádra, nicméně vzhledem k pouze
dvacetiprocentní účasti není tento výsledek příliš vypovídající a vláda ho nemusí považovat za zavazující.
Tato referenda odrážejí spíše negativní obraz jaderné energetiky v Evropě, a to i v oblastech, kde právě
tento zdroj by mohl přinést zásadní zlepšení situace. Všechny tři regiony, ve kterých proběhly, se potýkají s
výraznými problémy na poli zásobování elektrickou energií a právě stavba nových, výkonných a dlouhodobě
stabilních zdrojů by jim výrazně pomohla předcházet dalším potížím.
BUDOUCÍ VÝVOJ
V současné době lze energetický mix na poli elektřiny rozdělit na tři hlavní typy zdrojů: tepelné elektrárny
spalující ve většině případů uhlí či plyn, jaderné elektrárny a obnovitelné zdroje. Vzhledem k nutnosti snižovat
emise CO2 a dalších nebezpečných plynů bude v budoucích letech počet tepelných elektráren postupně klesat,
119
s tímto poklesem ze strany výroby se tedy bude Evropa muset vyrovnat buď snížením celkové spotřeby, nebo
nahrazením těchto zdrojů jinými. Zvyšování efektivity ovšem v současné době již nenabízí takový potenciál, jako
v předchozích desetiletích, nebo jako v jiných oblastech světa, a proto se Evropa neobejde bez výstavby
nových, nízkoemisních zdrojů.
Mezi ty samozřejmě patří celá řada obnovitelných zdrojů, které se v posledních letech těší nebývalé
pozornosti a podpoře. Přes veškeré sliby výrobců ovšem nelze očekávat, že budou moci plně pokrýt veškeré
potřeby evropské populace. Hlavním problémem je nestabilita výrobní kapacity těchto zdrojů. Byť se do vývoje
vysokokapacitních skladovacích prostředků investuje velké úsilí, bylo by nebezpečné příliš spoléhat na včasné
dosažení takových výsledků, které by umožňovaly plošné nasazení těchto technologií. Využívání zdrojů se
stabilní výrobní kapacitou tak zůstává i do budoucna nezbytností a právě jaderná energie představuje nejlepší
vyvážení mezi stabilitou dodávek, udržitelností a nízkými emisemi.
Zatímco aktuální jaderné reaktory využívají přibližně 1 % energetického potenciálu paliva a vytvářejí
velké množství silně radioaktivního odpadu s velice dlouhým poločasem rozpadu, čtvrtá generace jaderných
reaktorů by měla nabízet možnost využívat drtivou většinu energie uložené v palivu a vytvářet tak jen zbytkové
množství odpadu s poločasem rozpadu v řádu pár desítek let. Díky této schopnosti by navíc mohly zpracovávat
již „vypálený“ uran uskladněný za posledních několik desetiletí, který by podle odhadů měl stačit až na pár
století provozu, bez nutnosti dobývání další uranové rudy. Vzhledem k tomu, že reakce probíhají při zhruba
dvojnásobně až trojnásobně vysokých teplotách než v současné generaci (cca 500 – 900 °C versus zhruba 300
°C), měla by být i samotná efektivita při převodu tepelné energie na elektrickou znatelně větší.
VĚDA A VÝZKUM
Byť již v současné době nejsou reaktory čtvrté generace v centru pozornosti tak, jako před pár lety, zůstávají
velice slibným potenciálním zdrojem elektřiny pro budoucnost. Jejich rozvoj ovšem vyžaduje velice rozsáhlé
investice jak na poli vědeckého výzkumu, tak technického vývoje, a lze jen těžko předpokládat, že na ně budou
alokovány dostatečné prostředky v případě, že jejich budoucí využití nebude dostatečně zajištěno. Jestliže se
Evropa obecně začne odklánět od využívání jaderné energie, bude velice těžké zajistit kvalitní podmínky pro
rozvoj technologií v tomto sektoru. Financování jejich vývoje je tak do značné míry závislé na kontinuálním
využívání jádra a udržování jeho konkurenceschopnosti oproti ostatním sektorům. Dalším dopadem by mohl
být i odliv know-how z Evropy do Asie, která je v současné době nejdynamičtějším regionem z hlediska investic
do tohoto sektoru. Budoucí návrat k moderním jaderným technologiím by pak byl o to komplikovanější a
bolestivější, že by Evropa musela spoléhat na dodavatele z jiných regionů a ztratila by tak své postavení na poli
těchto špičkových technologií.
V nejpokročilejším stádiu se nachází stavba elektrárny s reaktorem 4. generace v čínském Bay Shidao,
která by měla být připojena k síti již v roce 2017. Tento projekt je světovým unikátem, protože ostatní reaktory
se teprve nacházejí v různých fázích výzkumu a žádný ještě není ve výstavbě. Zatímco ve Francii bylo v roce
2010 přiděleno na vývoj francouzského prototypu ASTRID 650 milionů € a počítá se s jeho uvedením do
provozu v horizontu roku 2020, například Jihoafrická republika v tomtéž roce zastavila z finančních důvodů
práce na svém reaktoru a připravila se tak o možnost patřit v příštích letech mezi několik málo výrobců takovéto
technologie.
Česká republika patří mezi několik málo evropských států počítajících s rozsáhlým využíváním jaderné
energie v budoucích desetiletích. Protože plánované investice (dostavba dvou bloků JE Temelín, dostavba
jednoho bloku JE Dukovany a případná stavba zcela nové elektrárny v Blahutovicích na Moravě) mají
proběhnout ve střednědobém horizontu (v roce 2025 by to měly být bloky v Temelíně), je bohužel
pravděpodobné, že se bude stále jednat o stavby reaktorů generací 3 nebo 3+, které nebudou nabízet takový
potenciál. Nicméně i tak se jedná o rozhodnutí, které má velkou možnost pomoci českému průmyslu a zajistit
dlouhodobě stabilní dodávky energie v České republice. Investice do tohoto sektoru jsou navíc dlouhodobou
motivací pro vývoj nových technologií a špičkového know-how.
ZDROJE: Nuclear Energy Agency. Nuclear energy data 2012. Paris: OECD/NEA Publishing, 2012.
Hansen, J., „4th Generation Nuclear Power“, Open Source Systems, Sciences, Solutions,
http://ossfoundation.us/ projects/energy/nuclear/4th-generationnuclearpower, accessed January 2013. Güldner,
R 2011, ‚After Fukushima: nuclear sunset in Germany‘, Modern Power Systems, 31, 12, pp. 55-58, Business
Source Complete, EBSCOhost, accessed January 2013.
Electricity Storage Association, „Technology Comparison“, http://www. electricitystorage.org/technology/
storage_technologies/technology_ comparison, accessed January 2013.
Normile,
D.,
„Is
Nuclear
Power
Good
for
You?“,
18.7.2012,
Science,
http://news.
sciencemag.org/scienceinsider/2012/07/ is-nuclear-power-good-for-you.html, accessed January 2012.
Foto popis| Jaderná elektrárna Fukušima, Japonsko
120
Foto popis| Jaderná elektrárna Temelín, Česká republika
Foto popis| Jaderná elektrárna Flamanville, Francie
Foto popis| Jaderná elektrárna Olkiluoto, Finsko
O autorovi| Tomáš Kulda, O AUTOROVI TOMÁŠ KULDA vystudoval Mezinárodní teritoriální studia na Fakultě
sociálních věd Univerzity Karlovy, kde dále pokračuje v oboru Evropská studia. Současně působí také v Prague
Security Studies Institutu. Věnuje se Společné zahraniční a bezpečnostní politice EU a evropské energetické
bezpečnosti. Kontakt: mailto:[email protected]
Evropa na křižovatce
13.3.2013
PRO-ENERGY
str. 12 Rozhovor
HK ČR
Alena Adámková, Milena Geussová
„Na úrovni vysokého napětí je elektřina komoditou, s níž se obchoduje, ale na úrovni zásuvky v domácnosti je to
podle řady názorů lidské právo, sociální služba - to spolu nejde dohromady,“ říká v rozhovoru Pavel Šolc,
náměstek ministra průmyslu a obchodu.
* Která témata energetiky považujete letos za klíčová?
Záleží samozřejmě na úhlu pohledu, ale z hlediska dlouhodobého rozvoje české energetiky vidím tři
taková témata. První je naše domácí, a to vše, co souvisí s již schválenou energetickou koncepcí a jak se
začne realizovat. Řada jejích závěrů má rozvojový charakter – například inteligentní sítě nebo čistá mobilita, ale
důležité je například i zjednodušení povolovacích procesů v energetice. Druhým tématem je dění v Evropské
unii. Ta se nyní ocitla na křižovatce, kdy se musí rozhodnout, zda se vrátí zpět k trhu s elektřinou nebo nechá
dění dospět k jakémusi souhrnu regulovaných národních mechanismů. Kterým směrem se EU vydá, dnes není
vůbec jasné. Je tu vůle pokračovat směrem k trhu, ale obtíže s tím, jak to udělat a sladit se zájmy národních
států, jsou velké. Třetí velké téma je samozřejmě dostavba Temelína. Z pohledu médií jsou možná klíčová
témata trochu jiná. Temelínský tendr jim jistě bude i letos dominovat, a potom fotovoltaika a obnovitelné zdroje
obecně. Z dlouhodobého pohledu vývoje energetiky jsou již ale tyto zdroje včetně fotovoltaiky vyřešeny, nic
zásadního s dopadem na konečné ceny elektřiny se už v této oblasti nestane. Mediálně to bude zřejmě ještě
delší dobu žít minulostí a jejím řešením.
* Problém fotovoltaiky a obnovitelných zdrojů vyřeší připravená novela zákona o podporovaných zdrojích
energie?
Nejen ta. Už platný zákon a v návaznosti na něj Národní akční plán pro obnovitelné zdroje, který od
příštího roku zastaví veškerou podporu pro nejdražší zdroje, tedy fotovoltaiku a bioplynové stanice. Novela
zákona, jejíž návrh dokončujeme, pak zastaví veškerou provozní podporu nových obnovitelných zdrojů z cen
elektřiny. Zůstane ovšem zátěž minulosti v podobě garantovaných cen pro již existující zdroje. Čili situace se
nebude dál zhoršovat. Novela půjde do mezirezortního připomínkového řízení a pak, doufejme, úspěšně projde
sněmovnou. Už letos byla ovšem tato podpora nastavena tak nízko, že to nestimuluje k žádnému boomu, takže
například fotovoltaika už se dál žádným zásadním způsobem rozvíjet nebude.
* Nebude, ale nemalé peníze do ní půjdou ještě dlouhá léta…
S tím se toho ovšem nedá moc dělat, k tomu se ještě dostaneme.
* A krátkodobější témata?
Tím je pro nás například trh s elektřinou, vliv obnovitelných zdrojů na tento trh, důsledky všech efektů,
které chystáme. I v krátkodobém pohledu je důležité, co se stane na úrovni EU. Už tím, jak nastavíme
dlouhodobé směřování, ovlivníme očekávání trhu, a to se projeví v cenách elektřiny. Zásadní pro nás bude
vývoj v Německu, hlavně to, jak se tam bude energetika vyvíjet po letošních volbách. Máme signály, že se tam
model rozvoje OZE rovněž vyčerpal, a kdyby nebylo voleb, už by dnes byla na stole poměrně razantní řešení na
zastavení či významné zbrzdění další podpory. Ta přijdou až po volbách – před volbami budou samozřejmě
předmětem politického boje.
* Myslíte, že každý z potenciálních vítězů voleb skutečně přijde s razantními řešeními?
121
Ano, ale každý se vydá jiným směrem. Bude se ovšem k těm problémům muset nějak postavit. Buď se
rozvoj obnovitelných zdrojů a nákladů na ně přibrzdí nebo – pokud bude chtít pokračovat v rozvoji německé
energetiky podle dnes platné energetické koncepce – bude muset přesvědčit občany, že je nezbytné, aby
platili za jejich podporu ve svých účtech za elektřinu ještě o polovinu více než dnes. A to ještě nejsou v těchto
nákladech zahrnuty náklady na sítě, které se postupně začínají stavět. V účtech za elektřinu se však
domácnostem tyto náklady projeví se zpožděním několika let, podobně jako se to u nás stalo s fotovoltaikou.
* Co všechno z toho, o čem jste mluvil, může skutečně ovlivňovat Ministerstvo průmyslu a obchodu?
Určitě je to státní energetická koncepce. Nyní bude ukončeno výběrové řízení na vyhodnocení vlivu
koncepce na životní prostředí – SEA – pak se na tom začne pracovat. Paralelně připravujeme řadu podkladů z
naší strany, obeslali jsme v rámci zjišťovacího řízení všechny relevantní subjekty. Pracujeme také na analýze
ekonomických dopadů energetické koncepce a chceme to udělat kvalitně. To po nás všichni chtějí, ale nikdo
tak úplně neví, jak to udělat. Jediné vodítko nyní představuje svodný materiál od World Energy Council, který se
zabývá tím, jak hodnotit energetické politiky států a jakými parametry je vlastně měřit. Hodnotí se např. dopad
konečných cen na domácnosti, stabilita a udržitelnost politiky a další parametry. Ale jako jeden z klíčových
parametrů je tam hodnocená cena benzinu, přičemž my se domníváme, že tam musí být všechny ceny energií
pro konečnou spotřebu a stejně tak i hodnocení dopadů nákladů na energii do nákladů výroby v průmyslu a
další parametry. Žádné doporučení, jak ekonomické hodnocení zpracovat, však schválené nikde není.
* Protože neexistuje nezpochybnitelný mustr, tak vás stejně za vaše dílo všichni zkritizují…První energetická
koncepce však nějaké ekonomické hodnocení – srovnání jednotlivých scénářů – obsahovala?
Nevidím způsob, jak to udělat tak, abychom něčí kritiku nesklidili. Scénáře v původní koncepci byly
hodnoceny jen za elektřinu a jen za výrobní zdroje, zatímco my to musíme udělat za všechny druhy energie,
kterou spotřebovávají koncoví zákazníci a za celý řetězec včetně sítí a řízení spolehlivosti, jinak si tak trochu
lžeme do kapsy. Elektřina tvoří jen asi třetinu z toho, co jako energii spotřebováváme. Výpočty byly založeny na
– dá se říci – školních poučkách. Vezme se diskontovaný tok nákladů na výstavbu zdrojů, vyrábějících elektřinu,
pak provozní náklady v dělení na palivové a nepalivové, vyjdou nějaká čísla, ta se sečtou za všechny výrobní
zdroje a výsledná suma nákladů, případně přepočtená na jednotku energie, se porovnává. Nyní je nejdůležitější,
aby bylo měření ekonomických dopadů rozšířeno nejen na všechny druhy energie, ale také na všechny
spotřebitele včetně průmyslu. Má totiž velký význam, jak se určitá trajektorie projeví v dopadech na přidanou
hodnotu, generovanou v jednotlivých sektorech průmyslu. A srovnávat to s konkurencí z Číny a USA. To už je
ale hodně složité. Pokud bychom jako dřív shromáždili jen měřené diskontované náklady na zdroje, nebude to
vypovídat o skutečném dopadu energetické koncepce v budoucích letech. U domácností se jako nejlepší jeví
ukazatel typu podíl nákladů na energie v jejich účtech, který je zřejmě také nejagregovanější. A samozřejmě je
potřeba hodnotit i úroveň bezpečnosti dodávky a odolnosti proti výpadkům a sociální dopady (zaměstnanost,
udržení know-how, podpora průmyslové výroby atd).
* Kam chce na své energetické křižovatce vykročit Evropská unie?
Na nedávném zasedání Evropské rady, kterého jsem se zúčastnil, bylo nejdiskutovanější otázkou, jak
dál budovat energetický trh, zda ho vůbec dál rozvíjet a pokud ano, jak odstranit jeho nedostatky. Je to zcela
zásadní věc. V řadě zemí EU totiž přetrvávají ve velkém rozsahu regulované ceny energie, zejména elektřiny a
plynu pro domácnosti a někde i pro malé podnikatele s odůvodněním, že je to dočasné opatření, které má
ochránit sociálně zranitelné zákazníky. Těch zemí EU, které říkají, že pro regulaci cen není důvod, protože trh s
ní degeneruje, což se opravdu děje, je víc než polovina, patříme k nim i my, typickým představitelem je
Skandinávie, Velká Británie. Pak je tu ovšem skupina států, nejen z Balkánu, ale také Maďarsko, Slovensko i
Francie, které jsou přesvědčeny, že regulace je nutná a poukazují na nezbytnou sociální politiku. Evropský
komisař pro energetiku Günter Oettinger správně argumentuje tím, že od toho je v každé zemi sociální systém a
nastaveny dávky, které pomáhají lidem řešit sociální situaci. Určitě tím nástrojem nemá být trh s elektřinou. Ale
realita je taková a tyto netržní zásahy neumožňují, aby trh fungoval nejen jako bazar s elektřinou, ale i jako
systém, který poskytuje investorům vhodné signály pro výstavbu nových a obnovu existujících kapacit. Zatím to
za něj v některých případech dělá stát, v jiných případech se jen čeká, jak to dopadne, což je z dlouhodobého
pohledu hra s ohněm nebo lépe hra s tmou.
* Jak lze chápat z tohoto hlediska bulharský problém?
122
Bulharsko patří mezi ty země EU, kde nefunguje energetický trh. Jsou tam regulované ceny pro
konečné zákazníky, je tam model jediného kupujícího, který je v rozporu s evropskými energetickými
směrnicemi. Bulharsko patří mezi státy, které tato evropská nařízení ještě neimplementovaly, ač již termín k
tomu prošel. Evropský model trhu je založený na principu, že existuje množina dodavatelů a odběratelů a ti se
navzájem mezi sebou najdou prostřednictvím trhu. K vypořádání obchodů a dodávce energie používají sítě,
které má na starosti nezávislý provozovatel, povinný dodávku – dopravu – zajistit. Druhý model jediného
kupujícího byl dřív brán jako alternativní, protože se blížil historickému centralizovanému modelu. Soutěží pouze
dodavatelé. Ti nabízejí jednomu kupujícímu, kterého určí stát, svou elektřinu. Kupující seřadí nabídky v pořadí
podle nabídkových cen a srovná ji se stranou poptávky, která ovšem není definovaná cenou, ale množstvím
elektřiny. V určitém místě se nabídka s poptávkou protne a podle toho, jaká je na tomto místě žebříčku
dodavatelů nabízená cena, tak je pak povinná pro všechny. Do tohoto systému nemůže vstupovat obchodní
politika jednotlivých dodavatelů vůči zákazníkovi, nevstupují do toho takové záležitosti, jako jsou množstevní
slevy. Systém je jednodušší, ale koneční zákazníci v něm žádnou svobodu prakticky nemají.
* Říká se, že když jde někdo do regulovaného byznysu, tak přece nemůže prodělat?
To záleží na tom, zda je regulace v té které zemi nezávislá na politice nebo není. Když šly energetické
firmy – nejen ČEZ – na Balkán, tak riziko rozlišovaly podle toho, jaký byl předpoklad vstupu té země do
Evropské unie. Strategie v době průniku ČEZ na Balkán byla ekonomicky velice zajímavá a založená na tom, že
tu sice riziko existuje, ale pokud se nenaplní, tak to bude velmi výhodná záležitost. Koneckonců, když šli
zahraniční investoři do energetiky v České republice v polovině devadesátých let, tak šli také do rizika. Vsadili
na to, že se Česko bude chovat jako evropská země a přijme evropská pravidla. Že to nebude tzv. Divoký
východ. Při takové transakci – a to je případ ČEZ v zahraničí – bylo možné získat akvizice za výrazně příznivou
cenu, než by byla ve standardních západních zemích a vydělat na nich později po vstupu do EU. Vysoká
procenta výdělku jsou ovšem doprovázena rizikem, že se to nestane.
* To, kudy se Evropa vydá na zmíněné křižovatce, jistě ovlivní dění i v těchto zemích?
Stoprocentně. Jestli se Evropa rozhodne, že skutečně potřebuje, aby projekt společného energetického
trhu fungoval, tak dříve či později dojde k politickému a ekonomickému tlaku na tyto země, aby implementovaly
a dodržovaly unijní pravidla. Je to spojeno s řadou politických otázek, takže to trvá déle. Druhá možnost je, že
Evropa připustí, že trh nemůže fungovat v podobě, v jaké by měl, protože elektřina není komodita jako každá
jiná. Protože na ni máme řadu požadavků včetně sociálních. Problém vidím v tom, že na velkoobchodní úrovni,
tj. na úrovni vysokého napětí, je to komodita, s níž se obchoduje, ale na úrovni zásuvky v domácnosti je to podle
řady názorů lidské právo, sociální služba – a to spolu nejde dohromady. Jestliže tomu tak je, tak by to
znamenalo, že někde v transformaci z vysokého na nízké napětí se komodita mění na lidské právo. Měli
bychom se v EU dohodnout, jak s tím naložit. A pak podle té dohody důsledně konat. Pokud je to komodita i na
nízkém napětí, tak je třeba odstranit regulaci, ale ve všech členských státech. Byl by to ovšem politicky odvážný
projekt, protože by Evropa musela konstatovat, že sociální model, který si zvolila, ji vede k
nekonkurenceschopnosti. A že postupně přesvědčí politiky i přes odpor občanů, že se touto cestou musí jít,
jinak dlouhodobě nemáme šanci konkurovat neevropským státům. Pak ovšem ceny elektřiny budou někdy
klesat, ale jindy zase výrazně stoupat a nikdo proti tomu zasahovat nebude. Nebo řekneme, že elektřina musí
být vždy dostupná pro všechny a že to zajistíme regulací cen. To ovšem má ještě jeden dopad: protože nejsme
schopni oddělit velkoobchodní trh od maloobchodního, tak by regulace postupně zasáhla i ten velkoobchodní.
Bylo by to vlastně centrální řízení na úrovni EU prostřednictvím harmonizovaných regulačních nástrojů nejen
pro sítě, ale i pro zdroje. Vedlo by to k jedinému určitému mixu zdrojů, charakteru a cenám dodávky. Toto je ono
rozcestí, na němž neumím říci, kudy se půjde dál.
* Může MPO nějak ovlivnit dění v Bulharsku v krizové situaci s ČEZ?
Přímo určitě ne. Naší doménou je ČR a česká energetika. MPO nesmí vlastnit ČEZ a ani jeho běžnou
činnost jakkoliv přímo či nepřímo ovlivňovat. Jestliže jsem na Evropské radě poukazoval na porušování
evropské legislativy, tak jsem nemluvil jmenovitě k Bulharsku. MPO je ale v pozici gesčního ministerstva, které
je v energetice odpovědné za komunikaci s EU. Takže jsem upozornil na to, že v některých zemích dochází k
zásadnímu porušování pravidel trhu s elektřinou a vyzýváme komisi, aby se tomu věnovala, aby flagrantní druhy
porušování monitorovala a případ od případu řešila, protože mohou zásadním způsobem ohrozit trh s
elektřinou. Nemůžeme mluvit za vlastníka ČEZ a jeho možné ztráty v té či oné zemi, ale můžeme žádat komisi,
aby konala v záležitosti porušování pravidel společného trhu. Komisař Oettinger konstatoval, že to jako závažné
sdělení vnímá, že potřebuje další informace a že se chce zapojit do řešení. Stejně tak bychom ovšem obecně
123
postupovali i vůči každé jiné zemi, kde jsou znásilňována pravidla trhu s elektřinou a nezávislost regulačních
orgánů.
* Bude letos uzavřen tendr na dostavbu Temelína? Máte na to nějaký vliv?
Ministerstvo to může posuzovat jen z pohledu strategie a rezortní legislativy. Ze strategického pohledu
jsme rádi, že tendr probíhá. Rozšířený Temelín by měl být hotov v roce 2025, což podle nás je vhodná doba,
protože v té době skončí životnost řady uhelných elektráren a v jaderné elektrárně Dukovany poběží řízení k
udělení nové licence. Kdyby Dukovany nemohly pokračovat, tak by naše elektroenergetika měla bez dalších
bloků značné problémy s dodávkou elektřiny. Z exportéra bychom se stali velkým importérem, a to v době, kdy
importéry bude i řada okolních zemí, takže otázka bude, kde a u koho brát. Stabilní dodávku nám nestabilní
fotovoltaiky nezajistí, ve velkém rozsahu ani s použitím baterií.
* Nebude nám v dostavbě JETE bránit Evropská komise?
Podle posledního vyjádření komisaře Oettingera při společném jednání se s jadernými elektrárnami v
evropském energetickém mixu rozhodně počítá. Bez tohoto typu nízkouhlíkového zdroje nelze strategické cíle
EU uskutečnit, přestože některé země, jako například Německo, od jádra ustoupily. To je pro nás významné
sdělení.
* Na žofínském energetickém fóru hovořil ministr Martin Kuba o tom, že jaderné elektrárny u nás jsou rodinným
stříbrem a je třeba, aby po dostavbě nových bloků byla výkupní cena elektřiny alespoň krátkodobě garantovaná.
Jak by to mohlo vypadat?
Tím neměl na mysli to, že by se garance týkala jen krátké doby, to by nemělo smysl. Systém výkupní
garance by měl být nastaven na zhruba 20 – 25 let, ale předpokládáme, že období, kdy by bylo skutečně třeba
garanci čerpat, by byla krátká. Lze si to představit tak, že se ceny elektřiny z jádra budou trvale srovnávat s
referenční cenou elektřiny na trhu. Není to jednoduché, ale lze udělat objektivní odhad tržní ceny, ke které by trh
směřoval bez regulace. Například tak, že tuto cenu odvodíme od nákladů, nutných na výrobu elektřiny z plynu a
zároveň nezpochybníme to, že jsme přijali dlouhodobou energetickou strategii ke snižování uhlíku. To znamená,
že uhlík bude mít v energetice určitou cenu, ať již v podobě sankce nebo tím, že za několik desítek let bude
muset každý zdroj s produkcí uhlíku povinně vyřešit jeho ukládání. Referenční cenu pak budeme porovnávat s
cenou tržní, která může být krátkodobě nižší, například v době hospodářské krize nebo po nějakém regulačním
zásahu, kdy je vyšší nabídka než poptávka. Jedině v takovém případě by platila garance a výrobce elektřiny z
jádra by mohl čerpat příspěvek. Pravděpodobnější však je, že tržní cena bude většinou vyšší, takže se bude
cena výkupu z jádra vracet a v takovém případě snižovat konečnou cenu. Je to těžké odhadovat: před pěti lety
stála elektřina v základním pásmu 90 euro za megawatt, nyní to bylo i 42 euro. Kolik to bude za pět let? Není to
tak dlouho, co barel ropy stál 140 dolarů a analytici vážně diskutovali o tom, že bude co nevidět za 200 dolarů a
elektřina za 120 euro za MWh. Pak stál barel ropy 40 dolarů a dnes je zase okolo 100 dolarů. Ale stát se může
cokoliv, stačí, aby došlo k nějaké místní válce v citlivé oblasti.
* Kdo to ovšem zaplatí?
Z jakého pytlíku se to zaplatí, to je jiná věc. Není však možné požadovat, aby byl někdo dlouhodobě
schopen produkovat energii za méně, než vynaložil na její výrobu. Nedíváme se v tomto smyslu na to, zda se
investice vyplatí z pohledu dnešních cen (které budou zítra určitě jiné a pozítří též). Nové bloky v Temelíně by
návratné být podle našich výpočtů v každém případě měly, i když se diskusi nebráníme. Pokud budeme brát v
úvahu dlouhodobou cenu uhlíku, tak to mluví pro jádro. Jestliže o uhlík nejde, tak je samozřejmě výhodnější
otevřít nové uhelné doly nebo dovážet uhlí z USA. Výkupní ceny u obnovitelných zdrojů byly stanoveny úplně
jinak – na základě výpočtu, kolik činily náklady na jeho výstavbu a za kolik let je zdroj návratný. Garantováno to
bylo bez ohledu na to, jaké byly výrobní náklady toho kterého zdroje. To nikdo nerozlišoval a dopředu
nezkoumal. A tuto chybu rozhodně nebudeme opakovat.
* Ve známém koláči jednotlivých podílů na ceně elektřiny by tedy přibyl díleček na podporu jádra?
Bude to jinak. Případné využití garance ceny elektřiny vyrobené z jádra se promítne do podpory nikoli
podporovaných zdrojů jako dnes, ale podpory bezuhlíkových zdrojů. Do těch ovšem nepočítám malé domovní
instalace. Ty z nich, které nebudou připojeny do sítě, nejsou výrobním zdrojem a je třeba zjednodušit povolovací
procesy na jejich zřízení. Otevřený, nediskriminační mechanismus podpory bezuhlíkových zdrojů se tedy bude
týkat všech zdrojů, které mají autorizaci. Bude založen na referenční ceně, která zajistí podporu v případě, že
124
tržní cena vyrobené elektřiny v příslušném zdroji bude nižší. To se ale solárům či větrníkům nemůže zatím
podařit.
* To se musí stanovovat zákonem?
Zahájíme jeho přípravy. Nejdřív to však musí být akceptováno Evropskou komisí. V současné době
pracujeme na tom, jakou podobu může tento mechanismus mít, aby byl v souladu s evropskými principy a měl
šanci na to, abychom ho obhájili. I když SEK není ještě definitivně schválen, protože musí projít hodnocením
SEA, tak je jisté, že vláda schválila základní principy energetické strategie a uložila tím našemu ministerstvu a
dalším státním úřadům, aby s orgány Evropské komise začaly jednat.
* Pojďme se nyní podívat na problém fotovoltaiky. Jak využijete audit ERÚ, o němž informovala předsedkyně
regulačního úřadu Alena Vitásková?
Přímé využití auditu nám nepřísluší, nemáme ho ani k dispozici. Důležitější je, že připravujeme novelu
zákona, která zajistí, aby rozsah veřejných prostředků vynakládaných na obnovitelné zdroje byl přiměřený a
zajistil návratnost investice a přiměřený zisk. Chceme zabránit dalšímu nárůstu dopadů obnovitelných zdrojů do
cen elektřiny. Naším záměrem je, aby větší spotřeba elektřiny měla nižší sazbu příspěvku na tyto zdroje, a to od
určité hladiny spotřeby. Neměl by to být selektivní způsob, jaký využívají v Německu a který může být
Evropskou komisí posouzen jako diskriminační, ale plošný. O tom jsme s Evropskou komisí jednali už před
rokem a ta s tímto typem sazby souhlasí.
* Z čeho se to ale zaplatí? Příspěvek na obnovitelné zdroje se někde vybrat musí…
V současnosti je financování OZE vícezdrojové. Část platí spotřebitel a část státní rozpočet. Kromě
zastavení podpor a kontroly oprávněnosti požadavků na podporu nemůžeme dělat nic jiného, než přelévat
úhradu od spotřebitelů ke státnímu rozpočtu, tedy k daním. Žádný zázračný zdroj peněz opravdu neexistuje.
* Odkdy by to mělo vejít v platnost?
Od roku 2014, stejně jako zrušení podpory pro nové obnovitelné zdroje. Po přechodnou dobu bude
možné čerpat jen investiční podporu, která je zakotvena v několika dotačních operačních programech, například
na bioplynové stanice. Základní myšlenkou je, že podpora směřující k výkupním cenám za elektřinu nemá
logiku. Vždyť u většiny obnovitelných zdrojů je 90 % nákladů kapitálových a jen 10 % provozních. Pro další
období –uvažujeme o systému podpory pro bezuhlíkaté zdroje podle britského modelu. Odkdy bude moci platit,
závisí na jednání s Evropskou komisí. Britové budou tento systém notifikovat do poloviny letošního roku, takže
to už budeme mít možná lehčí.
* Je udržitelné, aby stát přispíval na OZE každý rok a snižoval tak tíži těchto nákladů na podniky, případně i
domácnosti?
Příspěvek státu na OZE bude nadále garantován dlouhodobě, příspěvek ze strany spotřebitele bude
fixován v určité výši, a to ve dvou pásmech, zbytek se bude dorovnávat ze státního rozpočtu. Vzhledem k tomu,
že zastavíme podporu pro nové zdroje a máme představu, jak se bude vyvíjet podpora pro stávající zdroje, kdy
v následujících dvou letech odpadne podpora některých druhů biomasy a postupně se projeví degradace panelů
a snižování výkonu solárů, měly by být podle našich modelů příspěvky na OZE víceméně stabilní. Při stabilních
nákladech a stabilním příspěvku ze strany státu by pak mohly být stabilní i ceny elektřiny. Tak se vypořádáme s
minulostí na úrovni srovnatelné s okolními státy.
* Jak to bude s hnědým uhlím? Bude k dispozici přednostně pro teplárny?
Věcný záměr novely horního zákona by měl jít do vlády na jaře. Paralelně pracujeme na paragrafovém
znění. Základní myšlenkou zákona je, že z 26 vymezených nerostů bude vybráno 4 – 5 strategických nerostů,
které jsou důležité pro surovinovou a energetickou bezpečnost ČR a nacházejí se na našem území. Bude to
černé a hnědé uhlí, wolfram, uran. Chceme tím říci, že toto bohatství státu má význam pro bezpečnost celé
země, proto bude za definovaných podmínek nadřazeno zájmům soukromých osob. Půjde jen o omezený počet
nerostů, rozhodovat o případné těžbě bude vláda. Pokud rozhodne, že jde o strategický nerost a bude jej třeba
těžit, pak bude možné ve prospěch státu vyvlastnit.
* Jak naložíte s rozporem, že těžit ale budou soukromé firmy?
125
Zavedeme regulační mechanismus, který bude vláda moci využít u strategických nerostů a u těch, kde
je evidentní veřejný zájem, třeba pro dodávky pro teplárenství. V případě, že by nedostatek na trhu mohl
způsobit závažné škody, lze například stanovit minimum a maximum těžby. Těžbu také budeme moci povinně
směřovat na konkrétní potřebné odběratele. Pouze ale v případech selhání trhu a v rozsahu báňsko-technických
možností těžby.
* Bude možné také regulovat ceny uhlí?
To můžeme i dnes. Zákon o cenách říká, že za určitých podmínek lze regulovat cenu čehokoliv. V tomto
případě jde o to, aby se ložiska nepřiměřeně nedrancovala, ale na druhé straně aby se na trhu nevyvolával
umělý nedostatek, který by vedl k neúměrnému růstu cen.
* Plánuje se obnova těžby uranu na Strážsku?
Na Strážsku rozhodně během příštích dvaceti let ne. K chemické těžbě loužením se nikdy nevrátíme.
Na Strážsku jsou ale zásoby poměrně velké, takže pokud se najdou šetrnější těžební technologie než je loužení
kyselinou sírovou, pak se tam uran vytěží. V opačném případě zůstane pod zemí. Jiná záležitost je Vysočina,
kde se používají klasické těžební metody, s nimiž nejsou zásadní problémy, těžba tam funguje už 40 let. Místní
občané většinou akceptují další těžbu, už proto, že by její zastavení mělo významné dopady na zaměstnanost v
regionu. V Rožínce se stále objevují nové zásoby. V posledních letech je přírůstek zásob dokonce vždy o něco
větší, než se tam ten rok vytěžilo.
***
Ing. PAVEL ŠOLC je absolventem Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, obor ekonomika energetiky (1986).
V roce 1992 strávil jeden semestr na Pennsylvánské univerzitě studiem modelování energetických systémů.
Svou profesní kariéru započal v roce 1986 ve Výstavbě elektráren Škoda Praha, v letech 1993 - 1999 pracoval
ve společnosti ČEZ. V roce 1999 nastoupil do společnosti ČEPS, kde pak od roku 2005 – 2009 zastával funkci
ředitele sekce strategie a poté byl ředitelem korporátní služby ČEPS. Dne 21. května 2012 byl jmenován do
funkce náměstka ministra a pověřen řízením sekce průmyslu a energetiky.
Foto popis|
Je VVER-TOI slepou uličkou?
13.3.2013
PRO-ENERGY
HK ČR
Bulat Iskanderovič Nigmatulin
Jako příspěvek do diskuse o technologiích nabízených pro dostavbu JE Temelín přinášíme analýzu ruského
jaderného experta B. I. Nigmatulina, kterou zveřejnil v ruském odborném periodiku Proatom.
Strategické plánování vývoje a výstavby nových jaderných elektráren zaznamenalo neúspěch. Typový projekt
AES-2006 se nezdařil. Nezdařilo se vytvořit moderní jadernou elektrárnu, která by byla schopna konkurovat
nejlepším zahraničním projektům a alternativním formám výroby energie v Rusku. Svědčí o tom druhý pokus o
řešení stále stejných problémů u projektu VVER-TOI, který se měl stát platformou pro globální expanzi
Rosatomu na mezinárodním trhu jaderných elektráren. Výsledkem více než dvouleté práce na tomto projektu
bylo zvýšení výkonu stávajícího výrobního bloku o 5 % (60 MW), a to za použití francouzské turbíny, jejíž výroba
se v Rusku neplánuje. K projektu byly vytvořeny krásné prezentace a pomocí drahých programů se modelují
stavební a montážní práce. Tyto modely však nikdy nebudou aplikovány na skutečných staveništích.
PROČ UJÍŽDÍ VLAK?
Důvodem, proč tomu tak je, není špatná práce projektantů či nedostatek zdrojů nebo času. Příčinou je
ignorování požadavků téhož světového trhu, na kterém jsme se rozhodli konkurovat a následkem jsou chybná
rozhodnutí ze strany vedení společnosti. Nejsou vyřešeny otázky zajištění konkurenceschopnosti projektu
VVER-TOI spojené se snížením fyzických objemů budov a staveb, zlepšením ochrany před vnějšími vlivy a
teroristickými hrozbami ani jiné záležitosti v otázkách nabídky projektu do zahraničí.
126
Volba VVER-TOI jako základu projektu Novovoroněžské jaderné elektrárny 2 předurčila její evoluční
povahu, což ovšem znamená také zásadní neschopnost konkurovat převratným zahraničním projektům. K
tomuto řešení jsme mohli přistoupit před deseti lety, kdy ještě po celém světě neodstartovala výstavba
konkurenčních projektů, nikoli dnes, kdy nám již „ujel vlak“. Obrázek o naší konkurenceschopnosti ve
srovnání s právě budovanými [nejvyspělejší je americko-japonský reaktor AP-1000 (1170 MW)] a plánovanými
elektrárnami [nejvyspělejší z těch, které čekají na udělení licence, je ESBWR (1600 MW)] je následující: 1. AP1000 má třikrát menší jednotkové náklady na beton a jeden a půl krát menší náklady na ocel při výstavbě
„jaderného ostrova“ než VVER-TOI.
2. VVER-TOI nestačí na projekty reaktorů AP-1000, resp. ESBWR, v otázkách měrného objemu
reaktorových budov, které jsou dvakrát, resp. až třikrát menší.
3. Ve srovnání s VVER-TOI má AP1000 přibližně o 40 % kratší potrubní systém a menší počet uzávěrů.
Délka potrubí bezpečnostních systémů a kabelů je 4 – 5krát kratší.
4. Měrná plocha umístění jaderné elektrárny s reaktorem VVER-TOI je přibližně dvakrát větší, než je
tomu u jaderné elektrárny s reaktorem AP-1000 a ESBWR. Porovnání plánů základních budov a staveb a
měrných průmyslových ploch VVER-TOI, ERP, EZVMR i AP-1000 je uvedeno níže. Je třeba poznamenat, že v
plánu VVER-TOI nejsou zobrazeny rozstřikovací nádrže.
5. Na základě fyzických objemů VVER-TOI můžeme předvídat, že lhůty pro výstavbu konkurenčních
projektů budou minimálně o rok kratší než u VVER-TOI. Po zavedení regionálních výrobních kapacit v
továrnách a na místech použití modulárních technologií s vysokou mírou standardizace tempa zavádění kapacit
po celém světě to může způsobit konečné vytěsnění ruských technologií. 6. Americké licence na standardní
projekty natolik usnadňují postupy a cenu licencování výstavby na konkrétních místech jakékoli země, že
zbytečně promrháme peníze, pokud předáme náš projekt na otestování do USA, Anglie a Evropy, protože za
dva až tři roky, které potřebujeme na tyto licence a testy, již budou konkurenční projekty v provozu. Při
následujícím podrobném porovnání s konkurenty vycházíme z nejdůležitějších prvků, které určují podobu
jaderné elektrárny.
REAKTOROVÉ ZAŘÍZENÍ
V projektu VVER-TOI se nadále používá čtyřsmyčkové uspořádání reaktorového zařízení, zatímco konkurenční
projekty, například AP-1000, používají dvousmyčkové uspořádání, což ve spojení s dalšími řešeními pasivního
systému chlazení aktivní zóny, nakládání s palivem a použitím celokovového ocelového kontejnmentu vede k
podstatnému snížení spotřeby kovu na reaktorové zařízení a bezpečnostní systémy, zmenšení průměru
hermetického krytu a pochopitelně i ke snížení objemu stavebních a montážních prací.
Kritický prvek ruského dvousmyčkového reaktorového zařízení byl již přitom v Rusku propracován,
zbývalo pouze prodloužit parogenerátor vyvinutý pro projekt VVER-1500 (V-448). V Rusku se uvažovalo o
dvousmyčkovém uspořádání u projektu VVER-1200 A (V-501), ale po smrti hlavního konstruktéra S. B. Ryžova
v roce 2011 se nenašel nikdo, kdo by na dvousmyčkovém uspořádání u VVER-TOI trval. Konstrukční kancelář
GP byla postavena do role vykonavatele „rozhodnutí shora“.
Navíc nejdokonalejší z konkurenčních projektů, jehož příchod na mezinárodní trh se předpokládá za 5 –
7 let, jaderná elektrárna ESBWR (výkon 1650 MWe) americké společnosti General Electric, využívá
jednoobvodového uspořádání, které nepotřebuje ani hlavní cirkulační čerpadla, ani parogenerátory. Aby bylo
možné tento projekt používat v Evropě a za účelem zkrácení infrastruktury pro přepravu velkorozměrových
zařízení do jiných zemí, bylo přijato rozhodnutí o vybudování závodu na výrobu reaktorů ve Švédsku. I Finsko
navyšuje ocelářský výkon a podniky ve Finsku se spojují s podniky skupiny Th yssenKrupp.
BEZPEČNOSTNÍ SYSTÉMY
Rozvoj bezpečnostního konceptu AES2006, a tedy i VVER-TOI, byl extenzivní. Aktivní systémy byly doplněny o
pasivní systém chlazení aktivní zóny a systém pasivního odvodu tepla. Systémy jsou sice částečně pasivní a
své funkce patrně splní, ale jejich realizace vyžaduje dodatečné zařízení, což vede ke zvýšení ceny nejen
samotného zařízení, ale i ceny stavebních a montážních prací a k prodloužení termínu výstavby. Píši „patrně“,
protože ke dni, kdy vznikal tento článek, nebylo stále zcela dokončeno výpočtové a experimentální odůvodnění
fungování těchto systémů a nebyly definovány jejich projektové parametry. Vývojáři naopak čelí
nezodpovězeným otázkám, týkajícím se spolehlivosti a funkčnosti celého spektra nadprojektových havárií.
Jedná se například o současně působící výpadek elektřiny a písečnou bouři nebo požáry v přilehlých
budovách, které vedou ke snížení výkonu vzduchových systémů pasivního odvádění tepla. Mimoto tyto systémy
nejsou zcela pasivní a ke svému fungování vyžadují aktivní činnost automatických systémů, což zahrnuje
přezkoušení garantovaného uzavírání rychlouzavíracích ventilů. Použité pasivní bezpečnostní systémy navíc
vyžadují odbornou obsluhu, která ještě více prodražuje provoz. (Náročnou konfigurací se vyznačuje například
obsluha výměníků tepla v rámci systémů pasivního odvádění tepla.)
127
Zahraniční vývojáři jaderných elektráren, zastoupení americkými společnostmi General Electric a
Westinghouse, se vydali jinou cestou. Jaderné elektrárny ESBWR a AP-1000 byly projektovány „od píky“.
Projektanti se řídili principem nahrazování aktivních komponentů bezpečnostních systémů pasivními, které pro
svou činnost nevyžadují zdroje střídavého proudu a čerpadla, jinými slovy šli cestou snížení objemů a
zjednodušení systémů. Výsledkem bylo dosažení dlouhodobého zvýšení bezpečnosti ve srovnání s jadernými
elektrárnami předchozí generace, snížení počtu zařízení, a to především zařízení, která byla ve výrobě a v
obsluze bezpečnostních systémů nejdražší.
Stejný přístup ve vývoji konceptu bezpečnosti byl uplatněn i v ruském projektu VVER-640 (V-407).
Nicméně, stejně jako americký projekt AP600, nebyl realizován z důvodu konjunktury trhu na konci 90. let. V té
době trh nebyl připraven na rozsáhlou výstavbu nových bloků, současně však vyžadoval jaderné elektrárny s
větším jednotkovým výkonem.
PROMARNĚNÉ PŘÍLEŽITOSTI
První strategickou chybou v technické politice Rosatomu bylo odmítnutí používat při vývoji projektu na vytvoření
nového reaktorového zařízení a jaderné elektrárny velkého výkonu (~ 1200 MW) dobře zpracovaná projektová a
koncepční konkurenceschopná řešení VVER-640. Vysoká míra bezpečnosti a konkurenceschopnosti projektu
jaderné elektrárny s VVER-640 byla potvrzena licencí na výstavbu, kterou udělil Státní jaderný dozor
(Gosatomnadzor) RF.
Tento projekt se vyznačuje komplexním přístupem k použití pasivních systémů, které fungují při všech
projektových i nadprojektových haváriích. Aktivní bezpečnostní systémy byly vyloučeny, protože jejich roli plní
čerpadla palivové nádrže, přičemž byl vytvořen unikátní celokovový hermetický kontejnment chlazený vodou a
byly vytvořeny rovněž nové standardy projektu a připraveny návrhy na vývoj ruských předpisů. Pomocí výpočtů
a experimentů byla prokázána možnost udržení taveniny v objektu reaktoru za všech havarijních režimů. Aby
bylo možné tento projekt vyvážet do rozvojových zemí, byly vyvinuty a provedeny zkoušky ochrany proti
účinkům zemětřesení, které nemají ve světě obdoby.
Zachování klasické konfigurace a uspořádání VVER-1000 předurčilo zrození monster AES-2006 a
VVER-TOI, u kterých se i přes systémy pasivního odvodu tepla nepodařilo zbavit se nadbytečných konstrukcí.
Nejvíce do nebe volajícím příkladem je zařízení pro lokalizaci taveniny (lapač coria), které v předních
mezinárodních projektech se srovnatelným jednotkovým výkonem nenajdeme, které je ale vydáváno za ruský
úspěch na poli vědy a techniky.
Pokud pomineme cenu výroby samotného lapače (desítky milionů rublů), jeho použití v projektu vede ke
zvětšení výšky hermetických krytů o 6–7 m a vyžaduje si dodatečné systémy chlazení a monitorování.
Nejsmutnější na tom je, že po téměř dvacetileté epopeji s lapači se stále mezi projektanty vedou polemiky o
možnosti jeho protavení, výběru „obětního materiálu“ a nebezpečí generování vodíku při reakci „obětních
materiálů“ lapače s coriem. Poté, co se vývojáři AES-2006 a VVER-TOI ocitli v technologické slepé uličce,
nezbývá jim než opakovat zaklínadla o „optimálním spojení aktivních a pasivních systémů“ a zvýšené úrovni
bezpečnosti. Nyní jsou pozorovány snahy o přesvědčení ruské veřejnosti a zahraničních partnerů o tom, že
ruské projekty postavené na kombinaci aktivních a pasivních systémů, na rozdíl od vícenásobné redundance
aktivních systémů ve francouzském EPR a čistě pasivního odvádění zbytkového tepla v amerických AP1000 a
ESBWR, jsou mnohem bezpečnější. Toto tvrzení ovšem není ani metodologicky, ani fakticky korektní.
Stejně tak nepříznivá je situace s automatizovaným systémem řízení technologického procesu pro AES2006 a VVER-TOI. Jako dříve je tento systém závislý na komponentech a technologii společnosti AREVA.
Předběžná bezpečnostní zpráva pro Novovoroněžskou jadernou elektrárnu 2 neobsahovala údaje o
automatizovaném systému řízení technologického procesu a musí být tedy přepracována, což zpochybňuje
deklarované integrální bezpečnostní parametry.
DEGRADACE PROJEKTOVÝCH PRACÍ
Zkušenosti ve světě ukazují, že při komerčním financování projektů odpovídá měsíční prodlení ve výstavbě
jaderné elektrárny přibližně 1% zdražení. Jednoleté až dvouleté prodlení vzhledem k časovému plánu, což není
historicky špatným ukazatelem pro ruské projekty výstavby JE, tak odpovídá 10–25% zdražení. Tím se však
stírají skutečné či zdánlivé výhody ruských projektů souvisejících s levnějším zařízením. Jediný způsob, jak
zabránit prodražení, je použít „bezplatné“ peníze ruského rozpočtu, tj. subvencovat zahraniční spotřebitele.
Právě z tohoto důvodu se zastánci globální expanze na bázi VVER vyhýbají srovnávací analýze, která by
zohlednila náklady na komerční financování projektů výstavby JE.
Spornou otázkou je také možná konkurenční výhoda vzhledem k levnějšímu ruskému zařízení ve
srovnání s americkým, evropským nebo japonským. Za prvé, v oblasti zařízení primárního okruhu tuto výhodu
ruské strojírenství bezesporu má. Nicméně celkově jsou pomocná zařízení, systémy výrobních bloků a
128
především elektrotechnické a elektromechanické zařízení na ruském trhu podstatně dražší. (Například jeho
cena pro VVER-TOI více než dvojnásobně převyšuje cenu pro AP-1000.)
Za druhé, globální trh se zařízením umožňuje jakémukoli dodavateli JE zakoupit zařízení od cenově
nejpříznivějšího výrobce.
Za třetí, vstup na trh s rozvinutým jaderným strojírenstvím a silnými dozorovými orgány (například USA,
Velká Británie) je mimořádně náročný a nákladný z následujících důvodů:
? absence výpočtových kódů, které by byly verifikovány a licencovány příslušnými dozorovými orgány,
? mimořádně nízká kvalita projektových a stavebních prací, v podstatě fiktivní programy zajištění kvality,
o čemž svědčí zřícení armatury v Leningradské jaderné elektrárně 2,
? jen velmi povrchně či pouze formálně byly zpracovány mnohé otázky vztahující se k bezpečnosti a
spolehlivosti.
NESCHOPNOST KONKUROVAT V ČÍNĚ
Řada chybných rozhodnutí v strategickém a taktickém plánu zanechala Rusko bez konkurenceschopného
projektu JE. Je rovněž jasné, že modernizační rezervy základního projektu VVER-1000 (V-392) jsou vyčerpány.
Myšlenka sériové výstavby byla pohřbena ve chvíli, kdy v Leningradské jaderné elektrárně 2, resp.
Novovoroněžské jaderné elektrárně 2 pod stejným názvem začala výstavba ve skutečnosti různých výrobních
bloků navržených SPb AEP, resp. moskevským AEP. V návaznosti na to Rosatom na mezinárodních trzích
nadále nabízí projekty různých typů, které jsou vypracovávány vzájemně si konkurujícími SPb AEP a AEP.
Čím déle budou naši jaderní stratégové přesvědčovat vedení odvětví a země o možnosti rozvoje
technologie VVER na základě projektu VVER-TOI, tím více je pravděpodobné, že u jaderných elektráren
přejdeme v Ruské federaci k finální montáži z dovážených komponentů dle zahraničních projektů, zejména dle
projektu AP-1000. To znamená, že jedna ze dvou genetických větví PWR – ruská větev VVER OKB Gidropress
– skončí. Zůstane tedy jen jedna – americko-japonská společnost Westinghouse.
Nekonkurenceschopnost nynější technologie VVER potvrzuje i výběr, který učinila ČLR. Americkojaponský projekt AP-1000, jehož technologie byla zcela postoupena ČLR, byl vybrán jako klíčový pro
dlouhodobý rozvoj jaderné energetiky. Příčiny tohoto markantního neúspěchu ruských a francouzských
technologií v ČLR jsou zejména ekonomické – kapitálová hodnota jaderných elektráren založených na
lokalizovaném projektu AP-1000 se odhaduje na 1800 $/ kW.
Pozoruhodné je to, že v projektu druhého úseku Tianwanské jaderné elektrárny ruské straně zbyly jen
dodávka zařízení pro jaderný ostrov, projektová dokumentace a autorský dozor, vše ostatní bude vyrábět a
dodávat čínská strana. Opět se tak potvrzuje fakt, že cenová výhoda ruských dodavatelů je omezená, a proto
neumožňuje vystavět jadernou elektrárnu, která by byla konkurenceschopná na světovém trhu.
(redakčně kráceno a upraveno)
Foto popis| VVER - TOI inst. výkon 1 250 MW plocha na 1 MW: 250 m2
Foto popis| EPR inst. výkon 1 650 MW plocha na 1 MW: 150 m2
Foto popis| ESBWR inst. výkon 1 650 MW plocha na 1 MW: 111 m2
Foto popis| ESBWR - AP 1000 inst. výkon 1 170 MW plocha na 1 MW: 85 m2
Foto popis| Porovnání zastavěných ploch elektráren s různými typy jaderných reaktorů
O autorovi| Bulat Iskanderovič Nigmatulin, O AUTOROVI BULAT ISKANDEROVIČ NIGMATULIN byl v letech
1998 – 2002 náměstkem ministra Ruské federace pro jadernou energii. Je vysokoškolským profesorem a
autorem více než 200 vědeckých prací například z oblasti bezpečnosti, ekonomiky a organizace výroby
jaderných elektráren, ale i řady dalších vědeckých oborů. Zdroj: http://www.proatom.ru/files/as70.pdf
Komentovat, korigovat a argumentovat
13.3.2013
PRO-ENERGY
Oldřich Petržilka
str. 46 Plynárenství
HK ČR
Český plynárenský svaz bude silným a efektivním hlasem plynárenství. Chce nadále ovlivňovat budoucí vývoj
tohoto oboru.
Aktivity České plynárenské unie (ČPU) se staly od počátku letošního roku integrální součástí činnosti Českého
plynárenského svazu (ČPS). Fúzí tak vznikl jediný silný subjekt, zastupující plynárenský obor v České republice
jak na domácí půdě, tak v zahraničních partnerských organizacích evropských i světových.
129
ČPU A ČPS
Česká plynárenská unie byla zřízena v roce 1994 nejvýznamnějšími hráči na českém trhu s plynem a koncem
roku 2012 měla šestnáct členů. Podmínkou členství bylo udělení licence ERÚ pro podnikání v některém článku
plynárenského řetězce. Činnost ČPU se soustřeďovala především na přípravu a komentování primární a
sekundární energetické legislativy, tedy zákonů a vyhlášek pro podnikání v plynárenském oboru, a to včetně
zásadních strategických státních dokumentů. V neposlední řadě ovšem ČPU také komunikovala s médii,
představovala široké veřejnosti výhody užívání zemního plynu a propagovala jeho ekologické vlastnosti. Českou
republiku a zájmy plynárenství zastupovala v evropském sdružení Eurogas.
Český plynárenský svaz je naproti tomu dlouholetým tradičním sdružením, otevřeným nejen všem
subjektům podnikajícím v plynárenství, ale i jednotlivcům se zájmem o tento obor, jehož historie se datuje až k
roku 1919. V roce 1931 se tehdejší Plynárenské a vodárenské sdružení československé dokonce stalo jedním
ze sedmi zakládajících členů Mezinárodní plynárenské unie. Hlavní oblastí působnosti ČPS byla oblast techniky,
norem, nejlepších používaných praktik, a to včetně sdílení těchto informací a vzdělávání pracovníků oboru.
Tradice i prestiž Českého plynárenského svazu je lety prověřená a nezpochybnitelná. Činnost obou sdružení se
tak donedávna po způsobu „puzzle“ doplňovala.
NOVÝ MODEL
Všichni víme, že v posledních letech se nebývale zvyšuje frekvence změn na trhu s energiemi, přicházejí další a
další energetické balíčky, sílí unijní tlak na úplné roztrhání plynárenského řetězce a trvale se posiluje vliv
regulátora. V důsledku toho pak regulované energetické společnosti intenzívně hledají vnitřní úspory v každé
části cesty plynu za zákazníkem i ve všech souvisejících aktivitách. To byly, zjednodušeně řečeno, klíčové
faktory, které již v prosinci 2011 vedly členy České plynárenské unie k rozhodnutí spojit „obchodní a PR“
činnosti České plynárenské unie s „technickými a vzdělávacími“ aktivitami Českého plynárenského svazu a
vytvořit jedinou českou plynárenskou asociaci, která by zastupovala plynárenství v jeho plné šíři jak na
domácím, tak na zahraničním energetickém trhu.
V průběhu roku 2012 se proto v projektu „Gordický uzel“ hledala konečná podoba proměněného
Českého plynárenského svazu, v němž původní aktivity ČPU jsou jedním ze tří pilířů činností. Druhým pilířem je
tradiční činnost v oblasti plynárenské techniky, třetí pilíř pak zahrnuje vzdělávání a zahraniční vztahy. ČPS je
nyní na evropské úrovni členem Eurogasu a Marcogazu, světové vazby pak udržuje především prostřednictvím
Mezinárodní plynárenské unie.
V pracovních výborech a Task Force všech těchto organizací pracují dnes plynárenští experti členů
svazu. Loňské celoroční úsilí pracovní skupiny vyvrcholilo v Ostravě listopadovým 9. řádným sjezdem ČPS,
který zásadní změny včetně nových stanov Českého plynárenského svazu schválil.
OHLÉDNUTÍ ZA UNIÍ
Mám-li se dnes ohlédnout za činností ČPU, zhodnotit minulé roky a říci, co pokládám za pozitiva, musím vyjít ze
základního zadání, které ČPU měla. Byla to především příprava, komentování a projednávání nové legislativy,
která se dotýká plynárenského oboru, a to včetně zásadních státních strategických dokumentů typu Státní
energetické koncepce. To s sebou přineslo také nezbytnost posílit PR aktivity, veřejné vystupování a
„zviditelňování“ plynárenství včetně podpory nových způsobů užití plynu, především kogenerace a oblasti CNG.
Dobrovolná dohoda o podpoře užití stlačeného zemního plynu pro pohon motorových vozidel, uzavřená
mezi státem a plynárenskými společnostmi, jíž byla ČPU jakýmsi manažerem, je dobrým příkladem úspěchu.
Způsob, jímž byla odložena spotřební daň z CNG, je z dílny ČPU a je dnes zafixován v zákoně. A protože také
každý malér musí být k něčemu dobrý, posloužila i „plynárenská krize“ v lednu 2009 k významnému posílení
pozitivního vnímání stanovisek členů ČPU v médiích.
Pravidelným pořádáním tzv. snídaní s novináři na daná témata si ČPU během tří let získala okruh
novinářů, kteří se věnují energetice a kteří jsou ochotni a odborně schopni nezkresleně publikovat stanoviska
plynárenství. A přesně tyto zásadní činnosti byly do Českého plynárenského svazu přeneseny. Jsem proto
přesvědčen, že Česká plynárenská unie dobře splnila svůj úkol, zareagovali jsme na poptávku členů a změnili
jsme se, protože to trh vyžadoval. Prostě řečeno slovy Johna Fitzgeralda Kennedyho, „změna je životní
zákonitost a ti, kdož hledí jen do minulosti a přítomnosti, zcela jistě zmeškají budoucnost…“.
ÚKOLY ČPS V ROCE 2013
Skutečně jich nebude málo, stačí se podívat na Legislativní plán práce vlády na letošní rok… Hlavním úkolem
bude především další novelizace energetického zákona, tentokrát půjde o zapracování dalších předpisů EU, a
to Nařízení 1227/2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií (REMIT – způsob
130
zveřejňování důvěrných informací, monitorování trhů, sběr údajů atd.) a Směrnice 2012/2007/EU o energetické
účinnosti (úspory energie u konečných zákazníků distributorů ve výši 1,5 % z roční spotřeby zákazníka). Na
změnu zákona bude samozřejmě navazovat řada změn prováděcích vyhlášek a tak dále.
Další naší povinností je sledování vývoje schvalování aktualizované Státní energetické koncepce a její
strategické analýzy. Pokračují také práce na Státní surovinové politice, připravuje se implementace směrnice o
emisích, to vše bude mít významné dopady do budoucí struktury naší energetiky.
Také měnící se plynárenská technika a moderní plynové spotřebiče přinášejí nové výzvy na
přehodnocení zastarávajících technických předpisů. V této oblasti před sebou máme velké výzvy, víme
samozřejmě, co chceme, ale čeká nás bezpochyby dlouhé projednávání se všemi zainteresovanými stranami.
Pokud jde o rozvoj plynárenské infrastruktury, významný krok byl učiněn zprovozněním plynovodu Gazela v
lednu letošního roku. Náš plynárenský systém tak získal přímé připojení na spolehlivou a nezávislou cestu
plynu, na plynovod Nord Stream, který se podle mého názoru stane hlavní přepravní větví pro střední a západní
Evropu. Další projekty, beroucí v potaz zásadní změnu toků plynu z původního směru východzápad na nový
směr sever-jih, se připravují. Členové Českého plynárenského svazu tedy rozhodně nejsou ve vleku událostí,
ale intenzivně se snaží budoucí vývoj ovlivňovat. K tomu slouží především účast na práci zahraničních
plynárenských asociací. Prostřednictvím členství v Mezinárodní plynárenské unii členové ČPS udržují kontakty
s aktuálním světovým vývojem. Mimořádně důležité jsou také kontakty s Eurogasem, evropským sdružením
plynárenských asociací a společností se sídlem v Bruselu. Ve vztahu k Evropské komisi je totiž Eurogas čímsi,
co bychom v české terminologii nazvali připomínkovým místem. Účastní se projednávání návrhů nové evropské
energetické legislativy, podává komentáře k návrhům Komise, komunikuje s odbornými pracovníky Komise a
prosazuje zájmy plynárenství prostřednictvím výborů a členů Evropského parlamentu.
Eurogas, jako organizace zastupující zájmy evropského plynárenství, také participuje na jednáních
Madridského regulačního fóra, Fóra pro fosilní paliva v Berlíně a Fóra pro udržitelnou energetiku v Amsterdamu.
Stále více také u nás využíváme materiálů komise Eurogasu pro vnější komunikaci, která se zabývá především
argumentací ve prospěch vyššího užití plynu v primárních zdrojích a tzv. „gas advocacy“, tedy obhajobou
zemního plynu vůči ostatním zdrojům energie.
Český plynárenský svaz má přímou možnost podílet se na formulování konečných stanovisek
Eurogasu. Dostáváme tak k dispozici detailní informace o tom, co se na evropské úrovni v energetice připravuje,
především tak máme možnost tento vývoj komentovat, korigovat a argumentovat pro potřebné změny. Prostě
být včas u zdroje důležitých informací.
Foto popis|
O autorovi| Oldřich Petržilka, Český plynárenský svaz O AUTOROVI Ing. OLDŘICH PETRŽILKA pracoval více
než dvacet let v různých funkcích v českém plynárenství, především v oblasti koncepce a strategie. Tři roky byl
ředitelem odboru plynárenství a kapalných paliv na Ministerstvu průmyslu a obchodu. Působil v konzultační
firmě Delloite&Touche. Od roku 2003 pracoval v České plynárenské unii a uplynulé tři roky byl jejím generálním
sekretářem a prezidentem. V současné době je zvláštním zmocněncem Českého plynárenského svazu.
Kontakt: mailto:[email protected]
Plyn v soutěži s jádrem
13.3.2013
PRO-ENERGY
HK ČR
Vladislav Bednařík
Břidlicová revoluce dusí jadernou energetiku ve Spojených státech a v Evropě.
Včeské kotlině se při boji o stavbu dvou bloků JE Temelín střetly původně tři (teď už jen dvě) špičky světového
trhu s jadernými technologiemi – ruský Rosatom, japonsko-americký Westinghouse a francouzská Areva, která
byla ovšem z tendru vyřazena. Jsou to největší jaderní dodavatelé na světě a v soutěžích o zakázky vystupují
jako nesmiřitelní konkurenti. Vypadá to ale, že mají velmi silného společného nepřítele, který může zničit
všechny tři – břidlicový zemní plyn.
Ve Spojených státech a Kanadě už „břidlicová revoluce“ donutila provozovatele uzavřít několik
jaderných reaktorů, Areva přišla pod tlakem plynařů o šanci stavět nové bloky ve Spojeném království. Ruský
Rosatom (na rozdíl od Gazpromu) se zatím s břidlicovou konkurencí neutkal přímo, ale generální ředitel ruské
jaderné korporace Sergej Kirijenko už loni v listopadu prohlásil: „Nárůst podílu břidlicových plynů na celkové
světové bilanci surovin pro výrobu elektrické energie bude pro jadernou energetiku náročnou výzvou, bude
muset zvýšit efektivitu výroby elektrické energie v jaderných elektrárnách“.
131
USA A KANADA
Z hlediska konkurence se zemním plynem jsou na tom nejhůř američtí dodavatelé, kteří se ještě dosud zcela
nezotavili po „ropné pauze“, jenž nastala v posledních dekádách 20. století. Po havárii na americké jaderné
elektrárně Three Miles Island nastal v jaderném sektoru USA pod tlakem ropné lobby útlum, více než třicet let
nepostavili Američané jediný nový blok. Začátek 21. století vypadal jako atomová renesance, ve Spojených
státech začala krátce po sobě výstavba hned čtyř nových reaktorů – na JE Vogtle ve státě Georgia a na JE
Summer v Jižní Karolíně.
Nové naděje však může spláchnout další studená sprcha: investoři začali dávat přednost plynovým
projektům, slibujícím mnohem rychlejší návratnost. Američtí a kanadští energetici museli několik stávajících
jaderných bloků uzavřít.
Například v kanadské provincii Quebec byl ukončen provoz elektrárny Gentilly-2. Jedna kilowatthodina
energie, kterou tento reaktor vyrobil, stála 9 kanadských centů, zatímco cena kilowatthodiny vyrobené v plynové
elektrárně se dnes pohybuje okolo 4 – 5 centů. Jaderná elektrárna navíc potřebovala modernizaci v ceně asi 4,3
milionů dolarů. Prezident společnosti Hydro-Quebec, která Gentilly-2 vlastní, v rozhovoru pro list Montreal
Gazette prohlásil: „Tento reaktor zabil právě břidlicový plyn.“
Podle analytiků agentury Bloomberg ve Spojených státech nyní hrozí uzavření šesti jaderným
elektrárnám. Společnost Duke Energy dala přednost uzavření bloku Crystal River Unit 3 ve Floridě před
modernizací, ve státě Wisconsin bude ukončen provoz reaktoru Dominion Resources Inc‘s Kewaunee. „Další
čtyři reaktory čekají na rozhodnutí o své budoucnosti,“ uvádí web rtcc.org.
LIDSKÉ ZDROJE
Odborníci a analytici upozorňují na důležitou skutečnost, která svědčí o tom, že raketový nástup břidlicového
plynu může jádro ve Spojených státech zcela semlít – kádrový problém. Generální ředitel společnosti
Westinghouse dne 13. února 2013 ve zvláštním videoprojevu k zaměstnancům uvedl, že firmu čeká snížení
stavů o 5 %, které se bude týkat poboček po celém světě. Jde přitom z velké části o pozice, které nejsou
snadno nahraditelné. Dalším důkazem toho, že americká jaderná energetika ztrácí (možná neudržitelně) své
příznivce, je nedostatek operátorů pro jaderné elektrárny – provozovatelé jsou nuceni povolávat na jejich místa
bývalé námořníky, kteří sloužili na amerických jaderných ponorkách. Byl dokonce připraven zvláštní program
„do práce v penzi“ pro kvalifi kované pracovníky v jaderném průmyslu, který má zajistit dostatek kádrů přes stále
upadající zájem o jaderné obory u americké mládeže.
Ve Spojeném království, kde bylo naplánováno deset nových jaderných bloků, celý průmysl netrpělivě
čeká na vládní zprávu o velikosti zásob břidlicového plynu v zemi. Už byly uveřejněny údaje, podle kterých
objem plynu více než dvěstěnásobně překračuje původní odhady a bude ho dost pro celou zemi na více než sto
let.
Krok směrem od jádra podnikla společnost Centrica, významný britský dodavatel elektřiny, která se
plánovala podílet na programu výstavby nových bloků EPR s francouzskou skupinou EPR. Začátkem letošního
února z projektu odešla, čímž přišla o 200 milionů liber, které do něj předtím vložila.
VYRÁBĚT LEVNĚJI
V ruském energetickém sektoru zatím (na první pohled poněkud paradoxně) nese největší ztráty Gazprom,
který musí snižovat ceny plynu pro evropské spotřebitele. „Rosatom je z tohoto hlediska ve zvláštním
postavení“, říká šéfredaktor ruského jaderného internetového portálu Atominfo.ru Alexander Uvarov. „Na jednu
stranu ruské jaderné firmy samozřejmě musejí na ‚břidlicovou výzvu‘ reagovat a jsou nuceny směřovat své
technologie k větší efektivitě. Na druhou stranu v Rusku bude jadernou energetiku i nadále podporovat stát,
protože je to jeden z nejrozvinutějších technických oborů v zemi, který si udržuje konkurenceschopnost na
světových trzích“.
Podle Alexandra Uvarova jsou také předčasné příliš růžové vize zastánců břidlicového plynu:
„Ekologové zatím ještě neřekli své poslední slovo, těžba břidlicového plynu způsobuje přírodě nenapravitelné
škody. Navíc těžit plyn ve Spojených státech na obrovských neobydlených územích je mnohem snazší, než v
hustě osídlené Evropě. Tato technologie je velmi mladá a zatím je těžké jasně určit, jaké bude mít následky pro
životní prostředí. Můžeme si ale být už teď jisti, že jaderný průmysl ve Spojených státech a Evropě čekají těžké
časy, až poptávka po jaderných projektech začne upadat, čemuž se nevyhneme“.
Foto popis|
O autorovi| Vladislav Bednařík, O AUTOROVI VLADISLAV BEDNAŘÍK je spolupracovníkem portálu
atominfo.cz. Kontakt: atominfo.cz
132
Proti neférové hospodářské soutěži
13.3.2013
PRO-ENERGY
str. 65 Paliva
HK ČR
Václav Pražák, Miloš Podrazil, Václav Loula
Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) slouží firmám, motoristům i veřejnosti.
Vobdobí uplynulých 20 let se Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu zabývala řadou témat, která
byla dána společenským a ekonomickým vývojem posledních dvou dekád a souvisela s liberalizací a otevřením
trhu pohonných hmot a ropných produktů, zaváděním nové daňové či ekologické legislativy, razantní
modernizací vozidlového parku, s nástupem a prosazováním alternativních pohonů a biopaliv. V neposlední
řadě sehrálo velkou roli přistoupení České republiky do Evropské unie v roce 2004 a náš závazek harmonizovat
naše právní prostředí a související normy s pravidly EU.
Asociace vypracovávala odborná stanoviska a doporučení a projednávala je s ministerstvy a dalšími
úřady státní správy, podporovala diskusi v zákonodárných sborech a podílela se na jejich vysvětlení veřejnosti.
Dlouhodobá a důsledná aktivita představenstva, sekretariátu, pracovních skupin a předních odborníků ČAPPO
přinesla značné ekonomické efekty. Nezanedbatelné jsou však i přínosy pro životní prostředí, pro vyšší užitnou
hodnotu a jakost komerčních motorových paliv a maziv, z níž profi tuje motoristická veřejnost a všichni občané
naší země. Uveďme některé konkrétní příklady.
ZNAČKOVÁNÍ MINERÁLNÍCH OLEJŮ
Při implementaci nové daňové legislativy dávala státní správa přednost zdanění všech těchto minerálních olejů
stejnou sazbou spotřební daně jako pro fyzikálně chemicky odpovídající motorové palivo. Obchodní společnosti
musely odvádět daň vždy při prodeji a až po doložení, že daný produkt byl použit pro jiný účel než pohon
motorových vozidel, finanční úřad daň vrátil. Administrativní zpracování trvalo s ohledem na složitý systém
nakládání se spotřební daní až 6 měsíců.
S významným přispěním ČAPPO byl tento způsob výběru daně změněn zavedením značkování a
barvení některých minerálních olejů a středních destilátů. To vedlo jak k omezení ekonomických ztrát
obchodních společností, tak i k omezení zneužívání středních destilátů – topných olejů jako motorových paliv
bez odvedení příslušné spotřební daně.
EKOLOGICKÁ INICIATIVA
V polovině 90. let byla postupně schválena nová ekologická legislativa, zejména v oblasti ochrany ovzduší –
emise spalin motorových paliv a obsahu oxidů síry. Schválené zákony obsahovaly přesný termín, do něhož
měly být tyto ekologické limity zavedeny do praxe.
Společnou dohodou členských firem ČAPPO byla deklarována iniciativa výrobců a distributorů
motorových paliv s cílem implementovat přísnější ekologické limity obsahu síry v automobilových benzinech a
motorových naft ách nejméně o jeden rok dříve. Tento razantní krok se jednak projevil na kvalitě ovzduší v
místech silně exponovaných automobilovou dopravou a byl také impulsem k zavádění podobných opatření v
dalších letech. Ukázal také schopnost předních výrobních a distribučních společností dohodnout se na
společném postupu.
OLOVNATÉ BENZINY SKONČILY
V souvislosti s harmonizací legislativy se zeměmi EU se uskutečnil přechod k používání výhradně
bezolovnatých benzinů. Proběhl bez negativního dopadu na trh a motoristy a byl implementován v ČR jen rok
po zemích západní Evropy. Pro petrolejářský průmysl přinesla tato asociací medializovaná a technicky
prosazovaná změna ekonomické výhody, a to jak pro výrobní procesy, tak pro distributory a prodejce. Došlo ke
zjednodušení portfolia produktů na trhu, a tím k úsporám nákladů v logistice lepším využitím kapacit
cisternových vozů a skladovacích nádrží u výrobců i prodejců (čerpacích stanic).
Vyčíslení přínosu této aktivity nelze jednoznačně stanovit, protože se liší firma od firmy v závislosti na
předmětu podnikání a tržním podílu. Empirickým odhadem je snížení nákladů na logistiku vyčísleno ve výši 0,08
– 0,10 Kč na každý litr prodané pohonné hmoty. Při velikosti trhu v ČR to znamená přínos 550 mil. Kč/rok.
Zároveň je třeba zdůraznit významný pozitivní ekologický dopad odstranění jedovatého olova z výrobních
procesů a jeho spotřeby v automobilových benzinech.
133
POVÝROBNÍ ADITIVACE
Ve smyslu zákona o spotřebních daních z roku 1997 platil výklad příslušných orgánů, že tzv. povýrobní
aktivace, tedy přídavek speciální chemikálie nebo směsi těchto látek, upravující užitné vlastnosti motorových
paliv, je výrobním procesem, z něhož vzniká nový výrobek. V důsledku tohoto výkladu nastala daňová povinnost
společnostem, které aditivaci jakýmkoli technickým postupem prováděly, jako nové zdanění sazbou spotřební
daně příslušného motorového paliva určeného k pohonu vozidel.
V tomto případě ČAPPO technicky a legislativně doložilo, že tzv. povýrobní aditivací nevzniká nový
výrobek, a ta proto není samostatným výrobním procesem. Bylo prokázáno, že se jedná o možné další (dvojí)
zdanění sazbou spotřební daně při prodeji. Asociací iniciovaná a navržená dikce pak byla zahrnuta do novely
zákona o spotřebních daních v roce 1998.
SKLADOVÁNÍ ROPY
Zvláštní režim uvedený ve vodním zákoně se vztahuje na skladování nouzových, specifi ckých a průmyslových
zásob ropy a ropných produktů v moderních skladovacích kapacitách. Po příslušném technickém zdůvodnění
vycházejícím z technického pokroku v této oblasti i ze zkušeností zahraničních společností ČAPPO prosadilo
zrušení povinnosti každých 5 let velkokapacitní nádrže na ropu a ropné produkty čistit a následně revidovat.
Zároveň ČAPPO navrhlo pro bezpečnost provozu nádrží progresivní technická a organizační opatření. Přímý a
trvalý přínos je odhadován na 25 mil. Kč/rok pro firmy skladující ropu a ropné produkty. Toto bylo nepřímým
přínosem pro celý trh, protože takto vynaložené náklady by musely být rozpuštěny do cen produktů.
REKUPERACE BENZINOVÝCH PAR
Z iniciativy ČAPPO byla ve všech skladech pro skladování benzinu včetně čerpacích stanic realizována
rekuperace II. stupně, a to s dřívějším termínem, než ukládala legislativa. Tato zásadní změna technicky
zajištěná a významně podporovaná představenstvem ČAPPO měla klíčový vliv na stavební náklady v
petrolejářském průmyslu, protože všechny nové investice byly již v době vzniku technicky připraveny na přísná
budoucí pravidla EU, která vstoupila v platnost až o 5 let později. Toto společné úsilí firem ČAPPO eliminovalo
dodatečné, technicky složité a tím drahé úpravy staveb a zařízení pro skladování paliv zážehových motorů.
Významný je také velmi pozitivní ekologický dopad ve snížení emisí skleníkových plynů z provozu
skladovacích a expedičních zařízení automobilových benzinů.
BIOPALIVA
Biopaliva jsou takové látky, které lze využít k pohonu motorů a které jsou vyráběny z obnovitelných zdrojů.
Biopaliva první generace, zejména bioethanol a FAME, jsou vyráběna ze zemědělských produktů. Od počátku
třetího tisíciletí byla označována za cestu jak omezit závislost na importu ropné suroviny a zároveň
zemědělskou prvovýrobu a zvýšení osevních ploch. Docházelo však k rozporu mezi technickými možnostmi
průmyslu a distribuce a přáním zákonodárců.
ČAPPO se v tomto období významným způsobem zasadila o posun povinného termínu zahájení
náhrady fosilní složky biopalivy I. generace v motorových palivech. Pro petrolejářský průmysl tato změna
představovala snížení nákladů na výrobu paliv až o 224 mil. Kč/rok. Pro trh s palivy to znamenalo udržení
konkurenceschopnosti s okolními zeměmi ve prospěch zákazníků. Po zavedení legislativní povinnosti od roku
2007 členové ČAPPO, kteří jsou ze zákona o ochraně ovzduší povinnými osobami, povinnost náhrady fosilní
složky biopalivy plní. ČAPPO pro motoristickou veřejnost zpracovalo pokyny, jak s motorovými palivy s
obsahem biosložek nakládat s cílem eliminace možných závad v provozu.
ZÁKON O OCHRANĚ OVZDUŠÍ
Spolu se zavedením povinnosti plošně přidávat biokomponenty do motorových paliv určených k uvolnění k
daňovému oběhu bylo rozhodnuto, že povinný minimální objem přidávaných biokomponent se bude postupně
zvyšovat, a to cestou novelizace zákona o ochraně ovzduší, který tuto povinnost obsahuje. Pro další etapu bylo
státní správou navrženo zvýšit povinnost náhrady fosilní složky v benzinech a motorové naft ě, a to u benzinů z
3,5 % V/V na 4,4 % V/V bioethanolu a u motorové naft y z 4,5 % V/V na 6,4 % V/V. Proto ČAPPO vyvolala
jednání mezi Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem průmyslu a obchodu a výrobci biopaliv. Po
složitých jednáních se podařilo povinnosti snížit u benzinu na 4,1 % a motorové naft y na 6 %. Tato povinnost
pro příslušné subjekty vstoupila v účinnost 1. 6. 2010.
Přínos této změny, plynoucí z rozdílu cen biopaliva a fosilní složky, dosahuje 160 mil. Kč za rok.
Jednáním s MŽP a MPO se navíc podařilo do zákona vložit dikci o možnosti převodu přeplněné povinnosti
134
náhrady fosilní složky biopalivy nad zákonnou povinnost v běžném kalendářním roce na další kalendářní rok.
Převod je limitován 0,2 % podepsané povinnosti. Přínos je ve snížení nákladů o cca 30 mil. Kč za rok na
nadbytečný nákup biopaliva, větší provozní jistota proti nepředvídaným haváriím a zamezení pokutování za
nekvalitní výrobu.
Dalším jednáním s ministerstvem životního prostředí na téma povinného přídavku biokomponent
agrárního původu se ČAPPO podařilo do zákona o ochraně ovzduší (zákon č. 172/2010 Sb.) prosadit racionální
návrhy úpravy metodiky výpočtu kritérií udržitelnosti biopaliv, prokazování certifikací a legislativní odpovědnost
výrobců biopaliv za certifi kát. Pro fosilní paliva byl zaveden jednotný koeficient emisí, což snižuje
administrativní náročnost hlášení státním orgánům. Poslaneckou iniciativou se podařilo posunout termín
podávání zprávy o emisích skleníkových plynů ze spalování paliv o jeden rok. První zprávu budou povinné
osoby podávat až v roce 2014, což snižuje administrativní náročnost společností, kterých se tato povinnost týká.
POTÍRÁNÍ PODVODŮ PŘI OBCHODOVÁNÍ
Zákon o pohonných hmotách se stal součástí české legislativy v souladu s harmonizací našeho právního řádu s
Evropskou unií. Iniciativou ČAPPO byla do zákona po intenzivním jednáním s předkladateli vložena povinnost
registrace obchodníků s minerálními oleji jako organizační opatření pro potírání daňových úniků při obchodování
s palivy v daňových skladech. Podařilo se i racionálně zjednodušit povinnost prodejců při informování zákazníků
o jakosti a sortimentu prodávaných motorových paliv.
Technicko-ekonomické přínosy novely tohoto zákona nelze ještě vyčíslit. Jedná se však o významné a
trvalé opatření k potírání daňových podvodů při obchodování s PHM. Zároveň se státní správě podaří vytvořit
adresář subjektů podnikajících na trhu s palivy a odstranit nežádoucí „podnikatelskou anonymitu“.
Pro členské firmy ČAPPO, které jsou vesměs vázány přísnými etickými pravidly, není příznivá situace,
kdy na trhu jsou distribuovány a na čerpacích stanicích prodávány produkty, které nejsou řádně zdaněny
spotřební daní (pančování) nebo daní z přidané hodnoty (řetězové obchody s jednoúčelově založenými
společnostmi). Toto vede nejen k neférové hospodářské soutěži, ale také se snižují daňové příjmy státního
rozpočtu. Iniciativou ČAPPO se podařilo iniciovat sestavení mezirezortní komise k omezování daňových úniků
při obchodování s minerálními oleji. Činnosti komise se za ČAPPO zúčastňují Unipetrol RPA, Benzina a Čepro.
Současně členské firmy ČAPPO založily interní pracovní skupinu pro potírání daňových podvodů, která se
zabývá jejich analýzou a přináší legislativní návrhy, jak jim zamezit.
S ohledem na stále probíhající implementaci a další projednávání úprav zákonných norem v poslanecké
sněmovně nelze zatím přínosy vyčíslit. Rozsah těchto daňových úniků je státní správou konzervativně
odhadován na cca 8 mld. Kč.
Z dalších iniciativ, jejichž výsledky se projevily v průběhu uplynulého dvacetiletí, je nutno ještě zmínit
úpravu normy, určující požadavky na tlak par u motorových paliv s přídavkem biokomponent, realistické
opatření k zajištění nouzových zásob ropy reagující na požadavky energetické bezpečnosti v rámci Evropské
unie a řadu dalších.
I do příštích let bude hlavní úsilí ČAPPO směřovat k implementaci moderních přístupů a norem pro
výrobu, distribuci a prodej motorových paliv a dalších ropných produktů. Bude usilovat o nápravu nedostatků v
legislativě. Důležitým úkolem bude pro ČAPPO zajistit prosazování dodržování legislativních pravidel s cílem,
aby bylo budováno transparentní podnikatelské prostředí a zároveň sledovány oprávněné ekonomické a
ekologické požadavky všech účastníků trhu motorovými palivy, mazivy a dalšími ropnými produkty.
Foto popis| Graf č. 1: Obsah síry v motorové naftě v letech 1987 až 2010. Z vývoje normativního a skutečného
obsahu síry v motorové naftě je patrný razantní pokles skutečného obsahu síry, a to i zásluhou Ekologické
iniciativy členů ČAPPO.
Foto popis| Graf č. 2: Spotřeba motorové nafty a emitované množství SO2 . Relativní srovnání spotřeby
motorové nafty v České republice a z ní emitovaného množství SO2 od 90. let dramaticky klesá.
Foto popis| Graf č. 3: Monitoring kvality motorových paliv. Z výsledků monitoringu, provedeného ČOI v letech
2002 až 2011, vyplývá výrazný rozdíl v zachycených vzorcích paliv, které nesplnily normované ukazatele, mezi
členskými firmami ČAPPO a ostatními subjekty na trhu.
O autorovi| Václav Pražák, Miloš Podrazil, Václav Loula, O AUTORECH Ing. VÁCLAV PRAŽÁK nastoupil v roce
1978, po absolvování vysoké školy v oboru organické technologie, do Výzkumného ústavu pro chemické využití
uhlovodíků Chemických závodů v Litvínově. Odtud přešel v roce 1993 do divize rafi nérie na pozici vedoucího
řízení kvality produktů a poté do České rafi nérské, kde na téže pozici působí dosud. Ing. MILOŠ PODRAZIL je
absolventem VŠCHT v Pardubicích. Po studiích pracoval od roku 1962 v n. p. Kaučuk Kralupy nad Vltavou. Od
roku 1976 byl vedoucím Nové rafi nérie Kralupy, odkud v roce 1981 přešel do bývalé VHJ Chemopetrol, Praha.
V polovině roku 1990 nastoupil na Ministerstvo průmyslu a obchodu, kde pracoval do roku 1995. Od tohoto roku
zastává dodnes funkci generálního sekretáře ČAPPO. Ing. VÁCLAV LOULA je absolventem katedry ropy a
135
petrochemie VŠCHT Praha. Poté nastoupil v roce 1972 do n. p. Benzina jako samostatný technolog pro paliva a
maziva. Od roku 1982 pracoval na SPK, později na Federálním ministerstvu hospodářství. V letech 1993–2000
byl obchodním ředitelem společnosti BENZINA. a. s. V současnosti zde vykonává funkci ředitele jakosti.
Kontakt: vaclav.prazak@ceskarafi nerska.cz, mailto:[email protected], mailto:[email protected]
Spalování nebo recyklace?
13.3.2013
PRO-ENERGY
str. 54 Ekologie - hospodárnost
HK ČR
Alena Adámková
Místo skládkování odpadu chce stát podpořit spalování. Ekologové dávají přednost recyklaci.
Skládkování je podle Evropské unie nejméně vhodným způsobem, jak nakládat s odpady. Členské státy se mají
zaměřit především na to, jak vzniku odpadů předcházet a dále na jejich recyklaci.
V Česku podle Eurostatu každý člověk v roce 2011 vytvořil 320 kilogramů odpadu. Z toho se 54
kilogramů recyklovalo a 58 kilogramů skončilo ve spalovnách, zbytek skončil na skládkách.
ODPADOVÉ PRIORITY
EU přijala v roce 2008 novou rámcovou směrnici o odpadech, která určuje například pětistupňovou hierarchii
zpracovávání odpadu. Zatímco skládkování je označeno jako nejhorší způsob, největší prioritu má předcházení
vzniku odpadů. Na druhém místě stojí přepracování odpadů k opětovnému použití.
Třetí příčku zaujímá recyklace. Podle směrnice by měly státy do roku 2020 recyklovat 50 % odpadů z
domácností. Loňská zpráva Komise přitom ukázala, že Česká republika třídí pouze zhruba polovinu
komunálního odpadu ve srovnání s průměrem EU .
„Mnoho členských států dosud vyváží značné množství komunálního odpadu na skládky, což je nejhorší
možný způsob, jak s odpadem nakládat, a to i přesto, že existují lepší alternativy a tyto lepší možnosti lze
financovat ze strukturálních fondů,“ komentoval to v létě evropský komisař pro životní prostředí Janez Potočnik.
Čtvrté místo, po recyklaci, má pak ve zmíněném žebříčku energetické zpracování odpadu, tedy
spalování. S jeho využitím počítá mimo jiné aktualizovaná Státní energetická koncepce. Energetický potenciál
odpadu by měl být maximálně využíván, zejména pro kogenerační spalování.
ČEKÁ SE NA NOVÉ ZÁKONY
„Pokud chce Česká republika patřit mezi kulturní země Evropy, nemůže dále tolerovat špinavý kšeft se
zahrabáváním odpadků pod zem a ničením životního prostředí,“ uvedl na semináři o energetickém využívání
odpadu v senátu předseda výkonné rady Teplárenského sdružení Mirek Topolánek. Česko podle něj potřebuje
rychlou změnu odpadové legislativy, která skládkování komunálního odpadu ekonomicky znevýhodní. Stávající
legislativa nezajišťuje plnění závazků v oblasti odpadového hospodářství a České republice prý hrozí sankce za
jejich neplnění.
Zastaralou odpadovou legislativu dlouhodobě kritizují také environmentální organizace. Nový zákon o
odpadech se přitom chystá již od roku 2005. Na počátku února však ministr životního prostředí Tomáš Chalupa
(ODS) požádal vládu, aby tento legislativní záměr vyřadila z legislativního plánu vlády a přípravy tak přerušila.
„Naše ministerstvo však na novém zákonu stále pracuje, v letošním roce by měl být připraven věcný
záměr návrhu zákona,“ uvedl Matyáš Vitík, mluvčí ministerstva životního prostředí.
SPALOVAT NEBO NE?
Podle Daniela Vondrouše z asociace ekologických organizací Zelený kruh je bez nového zákona zvýhodněno
skládkování a spalování odpadu. Zpracovávání odpadků ve spalovnách přitom nevládní organizace kritizují,
protože jde podle nich o zbytečně plýtvání cennými a recyklovatelnými surovinami. Výstavba spaloven je prý
navíc drahá.
„Každoročně u nás zbytečně končí na skládkách a ve spalovnách recyklovatelné materiály za tři miliardy
korun,“ uvedl v tiskové zprávě Ivo Kropáček z Hnutí Duha.
Podle Teplárenského sdružení se ale bez spalování odpadu zcela obejít nelze.„Země s vyspělým
odpadovým hospodářstvím dokážou recyklovat a kompostovat mezi 50 až 65 % komunálního odpadu, zbytek se
využívá pro výrobu energie. Pokud chceme skoncovat se skládkováním, bez energetického využití odpadu se
neobejdeme,“ tvrdí ředitel sdružení Martin Hájek.
136
PŘÍKLADNÉ DÁNSKO
To potvrzují i zkušenosti z Dánska, kde v současné době funguje 28 spaloven odpadu, přestože se plných 60 %
odpadu recykluje. Na skládkách tu končí jen 3 % odpadu (v ČR 65 %).
„Podařilo se nám vytvořit rovnováhu mezi objemem odpadu a spalovacími kapacitami. Kromě spaloven
máme dobře fungující předtřiďovací stanice, sběrné dvory, třídíme celkem 27 druhů odpadu,“ uvedl Anders
Hasselager z dánského ministerstva pro otázky klimatu a energetiky a dodal, že recyklace není při vhodném
nastavení kapacit spaloven konkurencí spalování, nýbrž se oba tyto způsoby likvidace odpadu vhodně doplňují.
Stejný názor zastává i Mirek Topolánek. „V Česku se proti sobě zbytečně staví spalování a recyklace
odpadu. Měli bychom se raději zaměřit na boj se skládkovou lobby,“ řekl Topolánek s tím, že zatímco ve
vyspělých zemích se energetické využití odpadu pohybuje mezi 30 – 50 %, u nás je to pod 20 %.
V ČR totiž nyní existují pouze tři spalovny odpadu. Podle plánů MPO i MŽP by jich však u nás mohlo
vyrůst až 14, tj. v každém kraji jedna.
NÁHRADA UHLÍ
Teplárny navíc vnímají spalování odpadu jako možnost, jak částečně nahradit uhlí při výrobě tepla, uvedla
mediální zástupkyně Teplárenského sdružení ČR Běla Jašková. „Energeticky se využívá pouze takový odpad,
který se už nedá dále efektivně vytřídit nebo jinak zpracovat,“ zdůraznil ředitel Teplárenského sdružení ČR
Martin Hájek. Česko se při vstupu do EU zavázalo, že do konce letošního roku sníží ve srovnání s rokem 1995
skládkování biologicky rozložitelné složky komunálního odpadu o polovinu; podle Teplárenského sdružení ČR
se to nepodaří naplnit. „Žádná země na světě není ale schopna 100 % odpadu recyklovat, nebylo by to ani
ekonomické, ani ekologické,“ dodal Hájek.
Teplárny usilují o to, aby stát ekonomicky znevýhodnil skládkování a naopak vytvořil podmínky pro
energetické využívání odpadu.
Argumentují mimo jiné tím, že v Rakousku se takto využívá 35 procent komunálního odpadu, ve Švédsku a v
Dánsku 50 procent.
„Energie získaná z komunálního odpadu nahrazuje fosilní paliva, která by se jinak musela vytěžit. Pokud
započteme energii potřebnou pro recyklaci, zjistíme, že energetické využití řady odpadů je výhodnější, než jejich
mnohdy energeticky náročná a nákladná recyklace. Energetické využití odpadu navíc umožňuje využití řady
druhotných surovin, jejichž přímé získání ze surového odpadu je obtížné. Strusku ze spalování odpadu je jako
inertní materiál možné využít ve stavebnictví, ale třeba také pro výrobu minerální vlny. V budoucnosti se tak
může energetické využití odpadu obejít téměř bez jakýchkoli skládek,“ tvrdí Hájek.
Vzhledem k daleko přísnějším normám zatěžuje podle něj spalovna ovzduší podstatně méně než
jakýkoli jiný spalovací zdroj srovnatelného energetického výkonu.
KRAJSKÉ SPALOVÁNÍ
Návrh plánu odpadového hospodářství České republiky na období 2013 – 2022, který Ministerstvo životního
prostředí právě dokončuje, počítá s výstavbou čtrnácti spaloven. Nyní jsou jen v Praze, Liberci a Brně.
Připravovaná legislativa má z tohoto plánu do značné míry vycházet.
Ministr Tomáš Chalupa řekl České pozici, že se hierarchie nakládání s odpady dle EU, která
upřednostňuje prevenci a recyklaci před spalováním, sice bude držet, ale ne za každou cenu. „Na recyklaci
musí daňový poplatník mít, musí se vyplatit. Takže to, co nelze recyklovat, se musí spálit. Samozřejmě se k
tomu musí použít nejlepší technologie, která zároveň vyrobí ze spalování i teplo,“ uvedl ministr.
V plánu odpadového hospodářství MŽP píše, že „třídění a následná recyklace odpadů má svoje
technologické a ekonomické hranice, původně nastavený cíl 50procentní recyklace komunálního odpadu je
zcela nereálný a chybný.“
Spalování odpadu je od letoška dokonce dotováno jako obnovitelný zdroj formou zelených bonusů.
Vyplývá to z cenového rozhodnutí ERÚ. Za každou vyrobenou megawatthodinu získají tak spalovny 680 korun
navíc proti dřívějšku.
NEJDÁLE JSOU V PLZNI
Plán odpadového hospodářství MŽP počítá již s konkrétní výstavbou tří spaloven (Chotíkov, Komořany-Most,
Krajské integrované centrum v Moravskoslezském kraji). Mají vyjít na dvanáct miliard korun, evropské fondy by
mohly pokrýt asi třetinu ceny. Jejich celková kapacita má být 437 tisíc tun odpadu ročně.
Na podporu ze současného dotačního programu s největší pravděpodobností dosáhnou jen spalovny
Chotíkov a Komořany. MŽP již dříve uvedlo, že nejdále s přípravami je Chotíkov, jehož výstavbu ve druhé
polovině ledna schválilo plzeňské zastupitelstvo.
137
Dokument hovoří také o reálné možnosti výstavby dalších jedenácti zařízení o souhrnné kapacitě 2,230
milionu tun za rok. Pro srovnání: v roce 2010 se v České republice vyprodukovalo celkem 4,6 milionu tun
komunálního odpadu.
Spalovna v Chotíkově získala na počátku února klíčový souhlas ke stavbě od zastupitelstva města
Plzeň. Bude stát zhruba dvě miliardy korun a teplárna na ni může získat přibližně půlmiliardovou dotaci z EU.
Generální ředitel teplárny Tomáš Drápela uvedl, že již bylo vydané stavební povolení. Stavět se tedy může začít
už na jaře. Spalovnu má vybudovat do roku 2016 uskupení firem kolem ČKD Praha DIZ. To ve výběrovém
řízení nabídlo, že ji postaví za 1,953 miliardy korun.
Spalovna nemá sloužit pouze k likvidaci komunálního odpadu, ale má zároveň vyrábět teplo. Tím se
sníží závislost teplárny na uhlí. Tomáš Drápela tvrdí, že budování spalovny nezatíží rozpočet města, protože její
provoz zaplatí splátky úvěru na stavbu.
Proti spalovně dlouhodobě protestuje část obyvatel Chotíkova a Severního předměstí Plzně. Obávají
se, že provoz zhorší životní prostředí. Organizace zaměřené na ochranu životního prostředí proti spalovně bojují
a napadají různá procesní rozhodnutí. Zdůrazňují, že se v ní bude pálit i odpad, který by bylo možné využít lépe.
Drápela však zdůrazňuje, že půjde o moderní zařízení, které životní prostředí zatíží minimálně. Kapacita
spalovny má být zhruba 90 tisíc tun odpadů ročně. Samotná Plzeň jich za rok vyprodukuje přibližně 50 tisíc tun,
kraj celkem 230 tisíc. Teplárna proto počítá s likvidací odpadů z dalších měst regionu.
„Projekt je třeba brát jako projekt strategického významu. Řeší, co bude, když nebude uhlí a na velmi
dlouhou dobu řeší problém s komunálním odpadem. Na recyklaci ho však zbude dost a dost,“ prohlásil Tomáš
Drápela. Trápí ho však, že ministerstvo životního prostředí stáhlo návrh zákona o odpadech, který měl zdražit
skládkování. „Kdyby se poplatky za skládkování zvýšily, jak slibovalo MŽP, mohli bychom jít výše s cenou. V
současnosti je návratnost investice více než 15 let. Když se nezvýší poplatky za skládkování, bude ještě delší,
protože my samozřejmě musíme likvidovat odpad levněji než skládky. Zásadní je, že kdyby stála spalovna dnes,
tak bychom museli být levnější, než dnešní skládkování v Plzni, které stojí 1100 Kč za tunu odpadu. Město jako
investor ale nemůže hledět jen na návratnost, přemýšlí i o tom, kam bude odpady ukládat. Projekt spalovny
Chotíkov není postaven na výplatě dividend akcionáři. Za prvé řeší významnou náhradu uhlí za jiné palivo, za
druhé to, kam s odpadem, aby se neválel na skládkách. Už dnes jsme přes 250 tisíc tun uhlí nahradili
biomasou, dalších přes 80 tisíc tun uhlí nahradíme odpadem,“ vysvětluje Drápela.
Investice do spalovny podle něj vytvoří minimálně 55 pracovních míst, území se zatraktivní, bude tam
cyklostezka, naučná stezka, muzeum. Plzeňský kraj podle Drápely vybudoval vedle schváleného projektu
spalovny celý systém třídíren u skládek, kde se s odpadem bude pracovat, bude se také stlačovat na certifi
kované palivo. „Kuka vozy tak budou svážet odpad jen z Plzně a nejbližšího okolí, zbytek se bude vozit už
stlačený z třídicích center Plzeňského kraje, odjinud to nepředpokládáme. V Chotíkově je postavená i
kompostárna, jde o vzorně vybudovaný a fungující systém,“ uvedl Drápela.
Účinnost spalování bude přes 65 %, to je podmínka udělení dotace. „My se chceme dostat na 80%
účinnost, aby ta spalovna jela jen v kogeneračním režimu,“ popisuje Drápela. Jedinou nevýhodou je podle něj
malý výkon spalovny – 35 MW tepelný výkon plus 8 – 10 MW elektrický. „Oproti naší teplárně je to desetina
výkonu,“ říká Drápela.
NEVZDÁVAJÍ SE
Zástupce Sdružení pro udržitelný rozvoj Chotíkova Milan Reininger prohlásil, že část obyvatel obce boj proti
spalovně nevzdá, ani když zastupitelé projekt schválí. „Nesmyslná stavba bude stát miliardy. Myslíte, že je
nezbytná? Budeme se bránit dál. Statistika říká, že tam, kde se postaví spalovna, vzroste úmrtnost,“ uvedl.
Zastupitel Marcel Hájek (Občané. cz) řekl, že se když se snažil získat k projektu spalovny stanoviska
odborníků, všichni mu potvrzovali, že se jedná o dobrý projekt. „Říkali mi, že je spalovna nutná a že je
ekonomicky výhodná.“ V roce 2009 se o projektu spalovny uskutečnilo v Chotíkově referendum. Těsně zvítězili
zastánci spalovny. S projektem jich souhlasilo 312 a pouze o 21 lidí méně bylo proti. Souhlas se spalovnou
souvisel s tím, že teplárna obci nabídla jako kompenzaci několik desítek milionů korun.
NÁMITKY EKOLOGŮ
Výstavba spaloven je podle ekologů drahá a bez dotací z EU těžko představitelná. Jak vyplývá z informací
obsažených v ministerském plánu, spalovna s roční kapacitou zhruba 100 tisíc tun odpadu vyjde přibližně na
dvě miliardy. Nemalé peníze pak stojí i údržba, která je nutná ke splnění limitů, týkajících se vypouštění
nebezpečných látek do ovzduší.
Aby se její provoz vyplatil, je nutné svážet odpadky z celého regionu (pro udělení dotace je stanovena
podmínka spalování maximálně 50 procent komunálního odpadu). Tím se podle ekologů snižuje tlak na
recyklaci, nehledě na to, že na ni zbyde podstatně méně peněz.
138
Zajímavé je podle ekologů porovnání efektivity spaloven a kompostáren. Lze ji vyčíst přímo z plánů
ministerstva na udělení dotací v rámci Státního fondu životního prostředí. Na podporu z fondu má nárok 227
kompostáren, z nichž 70 se již staví. Celkové náklady budou činit zhruba tři miliardy korun, přičemž dokážou
využít 802 807 tun odpadu ročně.
„Zhruba stejné náklady – tři miliardy korun – budou potřeba i na vybudování spalovny v Chotíkově. Ta
přitom ročně zlikviduje jen kolem 95 tisíc tun odpadu. Platí zde tedy jednoduchá matematika: místo jedné
spalovny by mohlo za stejné peníze vzniknout tolik kompostáren, že by nás zbavily desetkrát více odpadu,“ tvrdí
Daniel Vondrouš ze sdružení Zelený kruh a dodává: „Spalovny jsou tak drahé, že se za to dá postavit spousta
kompostáren, sběrných dvorů či recyklačních linek. Převis poptávky nad nabídkou je navíc u státních
operačních programů obrovský.“ Výstavba tohoto druhu decentralizované infrastruktury navíc podle něj podpoří
mnohem více místní zaměstnanost než spalovna, která bude svážet odpad z okolí.
Neustále rostoucí kapacita spaloven odpadů v zemích Evropské unie začíná ohrožovat ekologicky
šetrnější recyklaci, upozorňuje nevládní sdružení Arnika s odkazem na novou studii mezinárodní organizace
GAIA. Podle ní totiž produkce odpadu ve většině států evropské sedmadvacítky stagnuje a v některých i klesá.
Jde například o Německo, Velkou Británii či Švédsko. Pokud budou spuštěny plánované spalovny v Česku,
hrozí další prohloubení tohoto trendu, směřujícího proti recyklaci.
Problémy se týkají hlavně zemí, které jsou pro spalování uváděny jako pozitivní příklad. „Nová
mezinárodní studie by měla být vážným varováním před chvalozpěvy investorů a některých politiků
prosazujících spalovny. Dávají za příklad odpadové hospodářství Německa či Švédska, které je na spalovnách
založené, které se ale ocitají ve velkých problémech. V budoucnu podobné problémy hrozí i u nás. Pokud
současné projekty spaloven projdou, mohlo by Česko skončit jako popelník střední Evropy se všemi negativy,
které si lze představit,“ říká vedoucí kampaně Nespaluj, recykluj Matěj Man.
„Německo, Švédsko, Holandsko a Velká Británie se v současné době dostaly do situace, kdy pro
ekonomicky vyrovnaný provoz spaloven nemají dost odpadu. Musejí ho draze dovážet a stoupá logicky i cena
tepla pro jeho odběratele. Negativní dopady na životní prostředí jsou umocněny zvýšenou dopravou a namísto
šetrné recyklace se cenné suroviny nechávají prolétnout komínem,“ dodává mluvčí Arniky Vratislav Vozník.
Eurokomisař Janez Potočnik podle Arniky ve svém prohlášení hovoří dokonce o střednědobém zákazu
spalování recyklovatelného a kompostovatelného odpadu. Je třeba hledat systémové řešení s důrazem na
prevenci a recyklaci,“ uvedl Potočnik.
Foto popis| Srovnání nakládání s komunálním odpadem v ČR a vyspělých zemích (Dánsko, Švédsko,
Švýcarsko a Rakousko)
Státní energetická koncepce musí být propojená s dopravou
13.3.2013
PRO-ENERGY
str. 58 Ekologie - hospodárnost
HK ČR
Ing. Jiří Pohl
Pokud stát na sebe bere odpovědnost za energetiku, musí sledovat nejen bilanci na straně zdrojů, ale i bilanci
na straně spotřeby energie.
Většina diskusí o Aktualizované státní energetické koncepci České republiky (ASEK) je vedena o struktuře
energetického mixu na straně zdrojů. Zdroje a spotřeba však musí být v rovnováze nejen úhrnné, ale i
strukturální.
V oborech, ve kterých je energie hlavním předmětem podnikatelské činnosti, je řízení budoucnosti
energetiky propracovanější. V oborech, jejichž cílem jsou jiné produkty, tomu tak prozatím není. S vědomím této
skutečnosti je zřejmé, proč má stát více jasno o budoucím vývoji spotřeby energie (z hlediska její absolutní
velikosti i struktury jednotlivých složek) například v oboru vytápění budov, které se však na konečné spotřebě
energie v ČR podílí zhruba 10 % (cca 120 PJ za rok), než o budoucím vývoji spotřeby energie v oboru dopravy.
Byť se na konečné spotřebě energie v ČR podílí zhruba 20 % (cca 240 PJ/rok).
Přestože má tento paradox výše uvedené vysvětlení, je nutno se jím zabývat. Budoucnost energetiky je
nutné řešit i na straně spotřeby a zejména u dominantních spotřebitelů. Jako například v dopravě. Této
skutečnosti jsou si vědomi i tvůrci ASEK (viz str. 80, bod r: Zpracovat národní akční plán čisté mobility –
společný úkol pro MPO, MD a MŽP s termínem 31. 12. 2013).
DOPRAVA A ENERGETIKA
Doprava a energetika spolu úzce souvisejí. Existují čtyři základní hlediska propojení dopravy s energetikou:
? bilanční (je potřebné pokrýt energetické požadavky dopravy),
139
? strukturální (je potřebné sladit strukturu forem dodávané a spotřebovávané energie), ? síťové (je
potřebné zajistit rozvod a akumulaci jednotlivých forem energie),
? bezpečnostní (doprava i energetika tvoří oblasti kritické infrastruktury, které se musí navzájem
zajišťovat).
Současný životní styl lidské společnosti je založen na prakticky ničím neomezené mobilitě. Mobilita
vyžaduje energii, což je fyzikálně dané relacemi mezi přepravní prací, dopravní prací, trakční prací a spotřebou
energie.
Spotřeba energie pro vykonání určité přepravní práce je závislá na součinu řady faktorů (účinnost
trakčního pohonu, střední trakční odpor, poměr dopravní a přepravní vzdálenosti, poměr dopravní a přepravní
hmotnosti). Střední trakční odpor je závislý na vlastnostech dopravního prostředku (hmotnost, měrný valivý
odpor, čelní plocha, součinitel tvaru), na jeho využití (míra obsazení či naložení), na okolním prostředí (měrná
hmotnost vzduchu, respektive vody), na způsobu pohybu (pohyb stálou rychlostí versus periodické zastavování
a rozjíždění), na změnách potenciální energie (pohyb po rovině nebo změna výšky), na schopnosti dopravního
systému využívat (rekuperovat) energii při spádovém a zastavovacím brzdění.
Tyto parametry jsou proměnné v poměrně širokých mezích, a to především v závislosti na rychlosti
pohybu, velikosti dopravních systémů a stupni jeho využití. Statisticky evidované údaje o spotřebě energií pro
dopravu navíc mají v sobě řadu úskalí (typicky: spotřeba tankovaného paliva na území státu versus spotřeba
paliva spáleného na území státu; trakční spotřeba versus trakční i netrakční spotřeba celých dopravních
systémů včetně osvětlení komunikací a terminálů; rozlišení dopravní a technologické spotřeby v zemědělství a
ve stavebnictví).
ZÁVISLOST MOBILITY NA ROPĚ
Současná struktura spotřeby energie pro zajištění mobility není založena na přírodní rovnováze. Závisí zejména
na spalování fosilních paliv, a to především kapalných uhlovodíků (naft a, benzín), vyráběných převážně z ropy.
Zhruba v průběhu dvou století bude spotřebována energetická konzerva, vytvořená v dávné minulosti
biochemickou transformací slunečního záření.
Závislosti dopravy na energetice jsou si vědomi i tvůrci evropského dokumentu „Bílá kniha Plán
jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně
využívajícího zdroje“ z 28. 3. 2011.
Energie pro dopravu je v zemích EU z 96 % získávána spalováním kapalných uhlovodíkových paliv, zejména
ropného původu. To je pro budoucí hospodářský rozvoj, energetickou bezpečnost i ovzduší v zemích EU
nepříznivá skutečnost. Prostá náhrada ropy biopalivy není reálná, a to jak z důvodů kvalitativních (vysoké
náklady, závislost výnosů na používání hnojiv), tak i kvantitativních (nízká výsledná účinnost – pod 1‰, z ní
vyplývající nereálně velké pěstební plochy, které nejsou k dispozici) a sociálně politických (propojení trhu paliv s
trhem s potravinami).
BUDOUCNOST EVROPSKÉ MOBILITY
Současná forma evropské mobility, založená na spalování uhlovodíkových paliv, je již ve střednědobém výhledu
neperspektivní. Mobilita je pro společnost ale natolik důležitá, že je zájem ji zachovat a rozvíjet – snížit její
energetickou náročnost, změnit její strukturu, resp. strukturu jejích energetických zdrojů, aby její zachování bylo
možné. Bílá kniha uvádí tyto cíle v dopravě: ? z městské dopravy postupně vyloučit automobily se spalovacím
motorem (prioritní orientace na hromadnou dopravu v elektrické vozbě),
? nákladní dopravu na vzdálenost nad 300 km převést ze silnic a dálnic na železnice,
? podstatnou část příměstské dopravy převést ze silnic na železnici,
? meziměstskou silniční dopravu nahradit železnicí (osobním automobilům zůstane operativní a
venkovská doprava),
? leteckou dopravu nad pevninou nahradit železnicí (letadlům zůstanou lety přes oceán).
Změna orientace nosných přepravních proudů ze silnic na železnici má dva energetické důvody:
a) nižší energetická náročnost železniční dopravy než dopravy silniční (nižší měrný valivý odpor
ocelových kol vůči pneumatikám: 1‰ versus 8‰, plus nižší aerodynamický odpor: schopnost vozidel tvořit vlak,
tedy jízda v zákrytu),
b) nezávislost na kapalných uhlovodíkových palivech – technicky zvládnuté a široce zavedené elektrické
napájení vozby (elektrifi -kované tratě).
NÁSTROJE EVROPSKÉ DOPRAVNÍ POLITIKY
Základním nástrojem je pozitivní motivace obyvatelstva i přepravců k používání energeticky výhodných druhů
dopravy. A to tím, že doprava bude rychlá, kvalitní a cenově dostupná. Jde především o infrastrukturu železnic
140
(o zvýšení kapacity přetížených tratí, elektrizaci dopravně silně zatížených tratí, zavádění jednotného
evropského vlakového zabezpečovače ETCS atd.).
Závažným aspektem je i harmonizace jednotlivých druhů doprav, důsledné zpoplatnění dopravní cesty i
v silniční a vodní dopravě, zavedení spotřební daně z uhlovodíkových paliv i v letecké a vodní dopravě (zásada:
„uživatel platí“). Důležitým nástrojem je i zpoplatnění dopadů dopravy na životní prostředí – internalizace
externalit (zásada: „znečišťovatel platí“). Nejde o diskriminaci, ani se nejedná o omezování přepravních potřeb,
ale o zamezení plýtvání dopravou, respektive plýtvání energiemi.
VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNICE
Nosným opatřením ke zvýšení výkonnosti a atraktivity železniční dopravy je prodloužení dosavadní sítě
evropských vysokorychlostních železnic (HS) do roku 2030 na trojnásobek a její rozšíření i do zemí, které dosud
míjí. V praxi to znamená výstavbu zhruba 20 000 km nových interoperabilních (evropsky propojitelných)
vysokorychlostních tratí, a to s vydatnou finanční podporou z fondu CEV.
Ačkoliv jsou interoperabilní vysokorychlostní tratě primárně určeny výhradně pro provoz vysokorychlostních
vozidel (rychlostí zhruba 300 km/h), jsou přínosem i pro příměstskou regionální dopravu a pro dálkovou
nákladní dopravu. Odlehčují totiž konvenční (CR) železniční síť od rychle jedoucích dálkových vlaků osobní
přepravy, které působí v souběhu s ostatními (pomalejšími) vlaky rušivě. Jde o vytvoření dvou redundantních
železničních sítí (HS a CR). Přitom je pozoruhodné, že vysokorychlostní vlaky nejsou díky promyšlenému
technickému řešení, navzdory své zhruba dvojnásobné rychlosti, energeticky významně náročnější, než vlaky
konvenční.
To dokládají například vozidla Siemens Velaro, provozovaná ve Španělsku, Číně a v Rusku. Ke snížení
energetické náročnosti přepravy osob přispívá především jejich pečlivě řešený aerodynamický tvar. Výsledkem
je spotřeba jen cca 4 kWh elektrické energie na sedadlo a 100 km v porovnání se čtyřmi litry leteckého petroleje
s energetickým obsahem 40 kWh na sedadlo a 100 km při letech po Evropě.
SPOTŘEBA ENERGIE V ČESKÉ DOPRAVĚ
Mezi lety 1995 až 2009 se v ČR zvýšila spotřeba energie v dopravě na více než dvojnásobek, úměrně tomu
vzrostly exhalace. Tento trend je potřeba zvrátit. To si klade za cíl i Aktualizovaná státní energetická koncepce
ČR (ASEK).
Cíle EU v dopravě korespondují s cíli energetiky v ČR. Aktualizovaná státní energetická koncepce ČR
předpokládá, že v rozmezí let 2010 a 2030 dojde k navýšení podílu elektrické energie v dopravě z 2 194 GWh
za rok na 3 389 GWh/rok, tedy na 154 %. Předmětem podrobnějšího šetření bude, jak tento úkol rozdělit mezi
železniční dopravu a městskou dopravu (viz výše zmíněný společný úkol MPO, MD a MŽP).
Lze uvažovat zvýšení spotřeby elektrické energie v železniční dopravě ze současných cca 1 100 GWh
na přibližně 2 100 GWh, tedy téměř na dvojnásobek (zbývající nárůst zajistí městská hromadná doprava a
individuální elektromobily). Nejedná se o cílový stav, trend zvyšování podílu elektrické vozby má podle ASEK
pokračovat i v dalších letech.
Stojí za povšimnutí, že souběžně budou na železnici působit opatření ke snížení měrné spotřeby
elektrické energie technického charakteru (zavádění rekuperačního brzdění, aplikace lehkých elektrických
jednotek v příměstské dopravě místo dopravy malého počtu vozů dopravovaných těžkou elektrickou
lokomotivou, použití aerodynamicky vhodně tvarovaných vozidel na místo starších hranatých lokomotiv a vozů v
dálkové dopravě…) i organizačního charakteru (zavádění elektroměrů na vozidlech – náhrada dosavadních
paušálních plateb platbami podle skutečné spotřeby energie).
Nárůst spotřeby elektrické energie může být tedy docílen jen výrazným zvýšením (zhruba
zdvojnásobením) přepravních výkonů železniční dopravy v elektrické trakci. Takový cíl je reálný, znamená v
rozmezí let 2013 až 2030 roční přírůstek 4 % a v zásadě k němu vedou tři cesty:
? důsledné využívání elektrické vozby na již elektrifikovaných tratích,
? elektrizace dalších důležitých tratí (aby tak mohly sloužit jak pro napájení po nich jedoucích vlaků, tak i
jako síť pro nabíjení vozidel se zásobníky energie, které budou obsluhovat zbylou část sítě),
? výstavba sítě (elektrifi kovaných) vysokorychlostních železnic.
ENERGETICKÝ EFEKT
Náhrada spotřeby kapalných uhlovodíkových paliv elektrickou energií formou převodu automobilové dopravy na
elektrifikované železnice je mimořádně efektivní. V součinu níže uvedených faktorů dochází k tomu, že jednou
kWh elektřiny lze nahradit 7,5 kWh energie obsažené v kapalných uhlovodíkových palivech:
141
? u elektrické vozby odpadají ztráty ve spalovacích motorech, které navyšují spotřebu kapalných paliv
ve srovnání s vykonanou mechanickou prací na zhruba 2,5 násobek (účinnost elektrického trakčního pohonu 75
% versus účinnost pohonu spalovacím motorem 30 %),
? snižují se ztráty valením (ocelová kola versus pneumatiky) i aerodynamické ztráty (jízda vozidel
tvořících vlak, v těsném zákrytu versus jízda samostatných vozidel), které snižují energetickou náročnost
železniční dopravy vůči dopravě silniční zhruba na jednu třetinu (střední trakční odpor typicky 5 ‰ versus 15
‰).
POHLED VPŘED
Potenciál využití energetických předností železnice s elektrickou vozbou je v ČR značný. Vždyť podíl železnice
na přepravních výkonech nákladní dopravy je jen 22 % a v osobní dopravě pouhých 6 %. Jeho praktická
dosažitelnost je zásadním způsobem ovlivněna kvalitou přepravní nabídky. Ta je v současnosti silně limitována
stavem infrastruktury. Je zřejmé, že tam, kde je k dispozici kvalitní, rychlá a náležitě kapacitní železniční
dopravní cesta, nacházejí svoji příležitost dopravci a předkládají veřejnosti atraktivní nabídku. Díky tomu pak v
dané relaci dominuje železnice nad silnicí.
Převedení silniční a letecké dopravy, které jsou energeticky náročné a silně závislé na ropných produktech, na
moderní železniční dopravu v elektrické vozbě tak, jak stanoví Bílá kniha EU o dopravě, vede k naplnění cílů
Aktualizované státní energetické koncepce ČR. Uskutečnění těchto záměrů je podmíněno kvalitní a kapacitní
železniční infrastrukturou. Je nutné propojit národní hospodářské a energetické cíle České republiky se záměry
evropské dopravní politiky a příslušné dopravní stavby financovat též ze zdrojů EU.
Foto popis| Obrázek č. 2: Moderní interoperabilní elektrické lokomotivy Siemens Vectron zvládnou rychle a
hospodárně přepravovat nejen rychlíky, ale i těžké nákladní vlaky. Díky nízkému odporu valení jsou nejen
mnohonásobně energeticky úspornější než silniční doprava, ale také úspornější než říční plavba. Navíc
nespotřebovávají kapalná uhlovodíková paliva.
Foto popis| Obrázek č. 1: Díky propracovanému aerodynamickému tvaru vozidel je energetická náročnost
vysokorychlostní železniční dopravy navzdory využívaným rychlostem (kolem 300 km/h) příznivě nízká. Není
divu. Vždyť za čelní plochou přepravují vlaky Siemens Velaro 150 až 300 řad cestujících, nikoliv jen dvě řady,
jako je tomu v automobilu.
O autorovi| Ing. Jiří Pohl, Siemens O AUTOROVI JIŘÍ POHL pracuje od roku 2001 u společnosti Siemens v
dopravní divizi. V současnosti je odpovědný především za odborné vzdělávání ve vývojovém a konstrukčním
centru kolejových vozidel v Praze a Ostravě. Před tím než nastoupil ke společnosti Siemens, dlouhodobě
působil v ČKD, kde se podílel na vývoji mnoha typů kolejových vozidel. Vystudoval Vysokou školu dopravní v
Žilině. Kontakt: mailto:[email protected]
Vliv dotací a regulace na ceny
13.3.2013
PRO-ENERGY
str. 78 Konference - veletrhy
HK ČR
Hynek Beran
Jarní konference Asociace energetických manažerů proběhla ve dnech 26. a 27. února 2013 v hotelu Olympik
v Praze.
O návrhu Státní energetické koncepce a nutnosti závazného a strategického dlouhodobého koncepčního
řešení pro Českou republiku v současné situaci diskutoval první den konference s účastníky náměstek ministra
průmyslu a obchodu pro energetiku Pavel Šolc. Zejména není jednoduchá situace v Evropské unii.
PROBLÉM TRHU
Již v minulých letech zněly na tradičních konferencích Asociace energetických manažerů (AEM) obavy, že je
slibovaný evropský energetický trh utopií a Unie namísto systémových opatření stále častěji sahá k jeho
plánovitým a pro členské státy povinným deformacím. Na letošním setkání českých odborníků zaznělo, že
evropský trh neexistuje a EU se namísto jeho rozvoje dala především cestou klimatických opatření.
Nesmyslnost některých z nich, například likvidace vlastní evropské ekonomiky zdražováním vstupů pro
evropské výrobce a vývoz průmyslu do zemí, které se chovají bez jakýchkoli ekologických skrupulí, dovoz „bio“
paliv vyprodukovaných na půdě zemí třetího světa, která byla získána pálením deštných pralesů, a další
142
nesystémová opatření nebyla předmětem konference, nicméně bylo konstatováno, že ani tato opatření nemají
konzistentní systém a ucelenou dlouhodobou vizi.
Zásadním problémem strategického oboru jsou investice. Dlouhodobá stabilita prostředí, ve kterém se
investiční cykly odehrávají v horizontu několika desítek let, je naprostou nutností obnovy rozvoje a dalšího
fungování oboru, ale i současné civilizace, která je na energii závislá. V prostředí, kde se v období několika let
pravidelně mění pravidla za pochodu, není dlouhodobé investování možné. Navíc jde o opatření, vyvolaná
politickými rozhodnutími, která nemají realistický základ ani v technologii, ani v ekonomice, ale tu naopak
ovlivňují naprosto zásadním způsobem a zdravý rozvoj technologie v konkurenčním prostředí naopak brzdí.
Cena komodity již nereflektuje trh, výsledná cena energie pro konečné spotřebitele je výrazně ovlivněna
nesystematickými opatřeními, jakými jsou například zdražování na podporu obnovitelných zdrojů nebo emisní
povolenky. Hlavním problémem není posun priorit jako takových, ale chaos a neznámost dalšího vývoje,
neustále se měnící pravidla.
BANKY JAKO PROBLÉM?
Nově diskutovaným problémem se stala role bank. Ty podporují především krátkodobé investice, dlouhodobí
investoři jsou znevýhodněni jak delším časem, tak i nejistotou investice. Banky sehrály svoji roli i při progresi
české fotovoltaické krize, bez nich by nebyl dostatek kapitálu na masový rozvoj problému. Vzhledem k
současnému vývoji a zahraničním zkušenostem, například z Bulharska, se rýsuje jistý možný posun
přehodnocení takových investic a úvěrů a na místě je kritická úvaha, do jaké míry jsou výtěžky z umělých
nedobrovolných dotací dlouhodobě jisté v situaci, kdy mohou vyvolávat ekonomickou, sociální a politickou
destabilizaci. To by mohlo mít pozitivní vliv zejména na renesanci kapitálové politiky v oblasti klasických zdrojů a
soustav.
V současné situaci zřejmě rozumné řešení na úrovni EU není možno očekávat. Odborné studie a
nápady sice existují, ale EU neví, kam má jít a neexistují osobnosti, které by situaci na úrovni Unie reálně
uchopily.
V situaci, jaká je v České republice, je nutno koordinovat odbornou sféru a jako nutný hnací moment
podpořit koncepční nadhled a závaznost dlouhodobé energetické politiky. Současný tým na MPO již připravuje
řadu reálných národních akčních plánů. Velkým problémem je však konfrontace prvků, které jsou veřejně
podporovány, s prvky, které mají uspět na takto zdeformovaném trhu. Situace byla analyzována i z pozice
Energetického regulačního úřadu a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Existuje velký nepoměr mezi těmi,
jejichž zisk je garantován a chráněn, a těmi, kteří na to musejí přispívat, aniž by měli jakoukoli ochranu, neznají
ani limit těchto příspěvků.
ŽHAVÁ TÉMATA
V úvodním referátu M. Urbana zaznělo srovnání, že nezvládnutá podpora OZE vykazuje prvky organizovaného
zločinu. Odborná veřejnost inženýrů není schopna tuto stránku právně posoudit a vnímá ji jako politický výrok,
nicméně zcela zodpovědně prohlašuje, že situace nebyla vyvolána zájmy nebo potřebou energetiků a jejich
oboru. To není dáno charakterem obnovitelných zdrojů jako takových, technologie za nic nemůže.
Perspektiva dostavby a rekonstrukce přenosové soustavy se jeví realisticky. V oblasti inteligentních sítí
patří Česká republika ke státům EU, které mají svůj vlastní koncept. Studie pouhých inteligentních měření
nevychází efektivně ve prospěch zákazníka, je nutno podporovat jiný koncept než pouhá měření, zlepšení
komplexních vlastností infrastruktury je zajímavé.
Diskutována byla příprava nové surovinové politiky a horního zákona, samostatný referát byl věnován
domácím zásobám uhlí. Ceny surovin ve světě rostou, ale pro těžební průmysl je to pozitivní signál k investicím
a novým, ekologicky šetrnějším technologiím. Rovněž pro ekonomiku má těžební průmysl vysoký multiplikační
faktor a dobyvatelnost jediné domácí suroviny, kterou máme, je výrazným prvkem energetické bezpečnosti
státu. Je s ní však třeba neplýtvat a řádně hospodařit.
Od komerčních firem zazněla zajímavá přehledná srovnání: OZE peníze odčerpávají, povolenky je
generují a oba jevy by se mohly částečně kompenzovat. V roce 2002 stála jedna megawatthodina elektřiny 25
Euro, totéž dnes stojí podpora OZE k jedné MWh. Rovněž i z tohoto segmentu zazněla kritika deformovaného
prostředí a nemožnosti investic a výzva k transformaci a ozdravení.
Pro teplárenství bylo málo dobrých zpráv. Zajištěno není uhlí ani investice. Evropská směrnice o
energetické efektivnosti je obecným manuálem, některé principy jsou použitelné a směrnice svým smyslem
neškodí. Teplárenství je v České republice tradičním oborem, polovina obyvatelstva žije na sídlištích, která jsou
nějakým způsobem centrálně vytápěna, polovina obyvatelstva užívá domácí uhlí k výrobě tepla. Máme možnost
postavit naše teplárenství na slušné energetické politice a tlačit je dopředu, zazněly i nové technologické
možnosti oboru, například mikrokogenerace.
143
Jako velké současné riziko byla označena dotace biomasy na export, byl také konstatován vliv
skládkové lobby bránící moderním metodám zpracování komunálního odpadu a jeho energetického využití.
Přednesen byl i podobný přehled plynárenství, přehled globálních změn a faktory ovlivňující výhled cen.
Třetinu evropského dovozu tvoří LNG, což již přináší nový, reálný trh, srovnatelný s ropou. Břidlicový plyn se v
EU nerozvíjí kvůli obavám z negativních výsledků. Závislost Evropy na plynu narůstá. EU se snaží o propojení
trhů, existuje řada středoevropských regionálních projektů.
Krom témat klasických zazněla i témata rozšiřující obzory. Z nich šlo především o společný registr
liniových staveb, přehled věcných břemen a zlepšení podkladů pro stavební řízení nových energetických staveb,
mikrokogeneraci a zpracování komunálních odpadů. Unikátní byl tematický blok o ropě, kde kromě
všeobecného přehledu energetici ocenili přínos pro český stát v získání kapitálového podílu ropovodu IKL.
Foto popis|
O autorovi| Hynek Beran, zpravodaj konference (Podrobné příspěvky jsou k dispozici na http://www.aem.cz)
Vznikne v Česku ropný ČEZ?
13.3.2013
PRO-ENERGY
Alena Adámková
str. 62 Paliva
HK ČR
Ministerstvo průmyslu a obchodu se zabývá plány na vytvoření petrochemického holdingu. Jde mu o záchranu
celé české petrochemie.
Můžeme to pokládat za katastrofické zvěsti, ale může to být také realita. Hovoří se o tom, že Rusko má v
úmyslu zastavit dodávky ropy ropovodem Družba a že polský PKN Orlen uvažuje o prodeji svého většinového
podílu v českých rafi nériích. Pokud by se nenašel žádný zájemce o ně, mohlo by to vést k jejich uzavření, což
se už stalo v případě pardubického Parama. Pak by byla Česká republika plně závislá na dovozu motorových
paliv. Snad ještě horší ale je, že na produktech z rafi nérií jsou závislé i petrochemické podniky na území ČR,
především Unipetrol RPA (bývalý Chemopetrol Litvínov), Synthos Kralupy a Butadien Kralupy (bývalý Kaučuk).
Na petrochemických produktech pak plastikářský a automobilový průmysl. Uzavření rafi nérií by proto mohlo mít
na český průmysl velmi vážné dopady.
ÚVAHY O SPOJOVÁNÍ
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) si je těchto rizik vědomo. Už před dvěma roky proto vznikla pracovní
skupina, která měla řešit strategii státního podniku Čepro. Za ministra Kocourka se však příliš práce neudělalo,
k urychlení došlo až po nástupu ministra Martina Kuby. Ten se netají názorem, že prodej holdingu Unipetrol
polské skupině PKN Orlen před sedmi lety, v době premiéra Stanislava Grosse, nebyl šťastným řešením.
Před Vánoci MPO zveřejnilo návrh řešení: Ministr totiž znovu oživil plán na propojení státem
vlastněných společností Mero a Čepro. Vznikl by tak státní ropný holding, který by vláda pověřila odkoupením
alespoň menšinového podílu v rafi nériích. „Naší prioritou je zachování petrochemického průmyslu v Česku,“
zdůraznil Martin Kuba.
O rafi nérie v Litvínově a Kralupech se dělí tři vlastníci. Shell má nejmenší podíl, Unipetrol – ovládaný
polským koncernem PKN Orlen – má víc než polovinu a italská ENI třetinu. „Každý z těchto podílů může být na
prodej,“ dodává s optimismem ministr průmyslu Martin Kuba.
PKN Orlen však podle svého vyjádření zatím o stažení z České republiky neuvažuje. „Plány české
vlády, jejichž detaily doposud nebyly veřejně prezentovány, je těžké komentovat,“ uvedl Mikuláš Duda, manažer
tiskového oddělení Unipetrolu. Úvahám o možném stažení PKN Orlen z Česka ale nahrávají i loňské výsledky
Unipetrolu. Za rok 2012 vykázal ztrátu ve výši téměř 3,5 miliardy korun a prochází restrukturalizací. Její součástí
je i plánovaný prodej pardubického Parama i slovenské firmy Mogul Slovakia.
Podle ředitele zastoupení Shellu v Česku Petra Pražského však ani Shell „v tuto chvíli“ o prodeji svého
téměř 17procentního podílu v České rafi nérské neuvažuje.
„Problém je, že Unipetrol má tři vlastníky, to je nešťastné řešení. Je to přepracovací rafi nérie, každý do
toho na začátku investoval, nyní chce maximální návratnost v co nejkratší době. Je asi nereálné chtít od
zahraničních vlastníků, aby měli nějakou dlouhodobou vizi fungování. Dnes se na to většina firem dívá čistě
ekonomicky: toto jsem do toho vložil, toto chci zpátky za tu a tu dobu. Pokud jim nenahrávají ani ekonomické
výsledky, o to více chtějí maximalizovat své výnosy a zbytečně neinvestovat. Je otázka, zda PKN chce vůbec
svůj podíl v rafi nériích prodat a za kolik,“ myslí si obchodní ředitel Čepra Martin Vojtíšek. Podle něj by rafi nérie
144
měla mít jednoho vlastníka, stoprocentního, jako má třeba Slovnaft . „Nezáleží příliš na tom, zda je to domácí či
zahraniční firma,“ říká Vojtíšek.
Ministr chce ke spolupráci přizvat i dodavatele ropy. Ti by ve vznikajícím ropném koncernu mohli získat
až třetinový podíl a byli by tím více motivováni k zajištění dlouhodobých dodávek ropy do Česka.
V úvahu připadají hlavně současní dodavatelé, tedy ruské ropné společnosti Lukoil, Gazprom Něfť či Rosněfť,
ázerbájdžánský SOCAR nebo kazachstánský KazMunajGaz. Stejně tak by mohl podíl získat jiný těžební podnik,
například z arabského světa, který chce na český trh teprve proniknout.
S dodavatelem ropy v zádech by se spojené Mero plus Čepro mohlo začít ucházet o podíl v České rafi
nérské, která provozuje rafi nerie v Litvínově a Kralupech nad Vltavou.
PRVNÍ KROKY
Dá se říci, že úspěšným krokem k cíli, kterým byl měl být jakýsi „ropný ČEZ“, kontrolovaný státem, je nedávná
transakce, kdy provozovatel ropovodů Mero ČR odkoupil od koncernu Shell pětiprocentní podíl v ropovodu TAL.
Ten vede z italského Terstu do Bavorska a pro dovoz ropy do ČR má velký význam. Oproti dřívějším létům
začíná být využíván více, než tradiční ropovod Družba, který k nám přichází přes Slovensko.
I když Česko nyní využívá až devět procent kapacity ropovodu TAL, bude prý pětiprocentní podíl stačit k
tomu, abychom si mohli své potřeby zajistit. Podle generálního ředitel Mero ČR Jaroslava Pantůčka je důležité
získání pozice podílníka ropovodu. Ti totiž mají na jeho užívání přednostní právo. „Proti současnému stavu
získáme dvě výhody - lepší přístup k volné kapacitě ropovodu a právo žádat navýšení naší přepravní kapacity,“
uvedl ředitel pro strategický rozvoj Mero Libor Lukášek.
Státem vlastněné Mero usilovalo o podíl v ropovodu z Terstu do Ingolstadtu pět let. Jednání byla vleklá
a náročná. Problémem bylo nalézt akcionáře, který je ochoten svůj podíl prodat či snížit. Transakci navíc mohlo
zmařit to, pokud by některý z původních akcionářů využil svého předkupního práva nebo možnosti vetovat vstup
nového spoluvlastníka. Mero nejprve s nadnárodním ropným koncernem Shell jednalo o odkoupení jeho podílu
v České rafi nérské. K dohodě sice nedošlo, oba partneři však dospěli k dohodě o převedení podílu v ropovodu
a další spolupráci.
ROZŠÍŘENÉ ZADÁNÍ
Proti představám ze závěru loňského roku se však představy o záchraně české petrochemie poněkud
pozměnily. „Posledním rozhodnutím je, že pracovní skupina rozšíří své působení napříč celým oborem
petrochemie. Její náplní bude globální pohled na celý obor, což vítáme, je to rozumné. Je nutno zvážit všechny
možné varianty vývoje a připravit ekonomické propočty všech možných variant,“ vysvětluje Jan Duspěva,
generální ředitel Čepro a člen této pracovní skupiny.
„Ukazuje se, že ve stávající ekonomické situaci nejlépe odolávají silné komplexní celky. Nejlépe se daří
firmám, které si dokážou sáhnout od těžby ropy až po prodej na čerpacích stanicích. Obecně je pro český trh
důležitá konsolidace hráčů. Ukazuje se, že jejich rozdrobenost je pro tak malý trh, jakým Česko je, až příliš
velká. I soukromé firmy na trhu dnes diskutují o dvou tématech. Buď jak odejít z českého trhu, nebo jak přispět k
jeho konsolidaci tím, že by se vytvořil silnější subjekt, který by získal větší tržní podíl nebo větší rozsah, co se
týče nabídky služeb,“ uvedl Duspěva v rozhovoru pro deník E15.
Podle Duspěvy se nyní řeší, zda má ekonomický smysl, aby takto vzniklý státní kolos vstupoval
majetkově do rafi nérií, když v celém regionu je nadbytek rafi nérských kapacit a rafi nérie dokážou sotva přežít.
„Stát si musí spočítat všechny aspekty, jestli to smysl má nebo nemá. Samozřejmě jedním z těch aspektů je i to
základní hospodaření, které by počítal každý investor,“ říká Duspěva.
Dodává, že při sloučení Mero a Čepro bude samozřejmě nutná reorganizace. „Aktiva by se musela
optimalizovat tak, aby nová společnost mohla plnit cíle, které jí vlastník stanoví,“ řekl. Každá země se podle
Duspěvy musí snažit udržovat si maximální průmyslovou kapacitu, obzvlášť strategickou energetiku, ale za
ekonomicky únosnou cenu. Pro ČR je podle něj zásadní si udržet zpracování ropy na svém území, je na to
navázán i petrochemický, plastikářský i automobilový průmysl.
Vedoucím pracovní skupiny je náměstek ministra průmyslu Pavel Šolc. Ten vysvětluje změnu zadání
takto: „Původní zadání nebylo o vytvoření petroholdingu, ale bylo takové, že se mají najít možnosti, jak spojit
Čepro s nějakou rafi nérií, českou či zahraniční, aby mělo odbyt pro své produkty. Teď jsme se ale dostali ve
vazbě na státní energetickou politiku někam jinam. Nám nyní nejde jen o to, jak udržet Čepro a jeho
ekonomické fungování, ale chceme udržet celý rafi nérsko-petrochemický průmysl. Nejen kvůli výrobě paliv a
bezpečnosti dodávek, rafi nérií je kolem nadbytek, takže za cenu nižší energetické bezpečnosti můžeme paliva
dovážet. Máme tu ale petrochemický průmysl, který - kdyby se zavřely rafi nérie - se také do značné míry zavře
či minimálně omezí a je to přitom nedílná a významná součást českého průmyslu.“ Šolc zároveň konstatuje, že
tyto úvahy jsou zatím víceméně na samém počátku, ve stádiu zpracování ekonomických analýz, navíc změnu
zadání musí nyní schválit porada ekonomických ministrů. „Ta musí říci: pracujte na jiném zadání, než jste
145
dostali před dvěma lety, protože se změnily priority, pohled. Náš materiál pro ekonomické ministry říká nyní
stručně: ve Státní energetické koncepci máme zcela nové zadání jak se dívat na ropný sektor a jak v celém
řetězci posílit vliv státu. A těch způsobů, jak posílit vliv státu, je celá řada. Od majetkového vstupu do rafi nérií
přes nalezení různých druhů dlouhodobě stabilních obchodních vazeb. Nemusíme hned něco kupovat. V
každém případě máme najít různé cesty, které povedou k tomu, že budeme mít dlouhodobě stabilní a fungující
celý řetězec od dodávek ropy až po ropné produkty. To znamená udržení kapacit rafi nérií na našem území,
udržení petrochemického průmyslu a jeho vazeb,“ uvedl Šolc v rozhovoru pro magazín Pro-Energy.
MÁ SMYSL KUPOVAT RAFINÉRIE?
Plány na vytvoření petrochemického holdingu pod taktovkou státu mají tedy zatím jen hrubé rysy. Podle Václava
Bartušky, zmocněnce pro dostavbu Temelína, je to však krok správným směrem. „Stát by měl usilovat o to, aby
tady zůstaly v provozu a fungovaly jak rafi nérie, tak petrochemie. Jestli to bude zrovna vstupem do nich nebo
podporou jejich fungování, je otázkou následných kroků. Nejdříve si musíme udělat domácí úkoly - analýzu
stavu rafinerií v Evropě. Rafi nérské marže jsou dnes velmi nízké. Musel bych vidět detailní propočty, jestli má
vůbec takový nákup ekonomické opodstatnění. Nemá smysl kupovat menšinový podíl v rafi nériích a pak
zjišťovat, že v podstatě nemáte přístup na trh a že generujete dlouhodobou ztrátu,“ uvedl Bartuška v rozhovoru
pro Českou pozici.
Padla zřejmě varianta propojení Čepro se slovenskou rafi nérií Slovnaft , které prosazoval bývalý ředitel
Čepro Jiří Borovec. „Se Slováky spolupracujeme, již vzhledem k tomu, že velká část ropovodu Družba prochází
přes Slovensko. Ale z hlediska petrochemického holdingu zájmy nejsou až tak společné, abychom své aktivity
koordinovali. Máme společný zájem, aby fungovala Družba, aby tu fungovaly rafi -nérie a aby stát měl představu
o tom, kdy a co se dodává a že je zajištěna bezpečnost dodávek. A budeme hledat cestu, jak tyto představy
splnit,“ řekl našemu magazínu Šolc.
„Propojením státního Čepro se Slovnaftem zabijete české rafi nerie. Když propojíte Čepro a Slovnaft ,
bude jeho mateřská společnost, maďarský MOL, dva týdny radostí tancovat na Dunaji. Bude sem valit produkty
z rafi nérie Slovnaft u, potažmo z rafi nerie MOL v Százhalombattě. A máte hotovo,“ uvedl pro Českou pozici
Václav Bartuška.
CO BUDE S ROPOVODY?
Pracovní skupina nebude řešit jen propojení tuzemských petrochemických podniků. Česká republika by si měla
zachovat diverzifikaci dodávek ropy, vedle IKL i ropovodem Družba, o němž Rusové už dlouho mluví jako o ne
zcela perspektivním propojení a využívají ho mnohem méně než dříve.
„Rusové by rádi vyváželi produkty místo ropy. Je to logický plán. Ale cesta k tomu je složitá, je nutno
vybudovat infrastrukturu, rafinérie… Je to běh na dlouhou trať,“ domnívá se Jan Duspěva. „Každý používá
nástroje, které má k dispozici. A Rusko kromě energetiky příliš nástrojů k prosazování svých cílů ve světě nemá.
Ale já jenom říkám, že je to zvláštní náhoda. Ten propad dodávek ropy k nám v době, kdy Rusové velmi usilují o
Temelín, je prostě zvláštní,“ tvrdí Bartuška.
Podle Šolce stav, kdy by k nám přestala proudit ropa, nesmíme dopustit. „Neproudila by k nám ropa,
odešly by od nás chemičky, které jsou těsně vedle a jsou navázané na dodávky z rafinérií, protože by neměly
důvod být právě tady. Ony by neodešly hned, ale v době, kdy už by bylo třeba, aby obnovily technologii, by
odešly tam, kde mají užší technologické vazby na dodávky ropy. To by se začalo nabalovat jako sněhová koule
a skončilo za deset let tak, že by se u nás zrušily nejen rafi nérie, ale i významná část petrochemického
průmyslu,“ varuje Šolc.
Podle Šolce MPO nyní dělá vše pro to, aby k nám ropa proudit nepřestala. „Směřujeme k tomu,
abychom zajistili dlouhodobé přežití rafinérsko-petrochemického sektoru.“
Strategie bude podle Pavla Šolce hotova do dvou měsíců, kroky, které se pak budou odehrávat, jsou
otázkou. „Je to strategická záležitost a politické rozhodnutí. Naše kroky ale určitě ve fázi přípravy nebudeme
ihned komunikovat s tiskem,“ uzavřel Šolc.
Foto popis| Jan Duspěva, generální ředitel firmy Čepro
Foto popis| Ropovody v České republice
Foto popis| Pavel Šolc, náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku
146
Zachovejme provozní podporu biomasy!
13.3.2013
PRO-ENERGY
str. 50 Teplo - plynárenství
HK ČR
Jiří Vecka
Cílem schémat podpory, ať už investiční či provozní, by mělo být vždy ekonomicky optimální řešení při plnění
stanovených cílů a při akceptovatelných dopadech.
Ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu i Energetického regulačního úřadu zaznívá požadavek na úplné
zastavení provozní podpory nových výroben energie z OZE od příštího roku. V rámci tohoto opatření by měla
být zastavena i podpora zdrojům využívajícím biomasu. Přístup České republiky k obnovitelným zdrojům
vystihuje citát ruského expremiéra Černomyrdina: „Chtěli jsme to udělat co nejlépe, ale dopadlo to jako
vždycky.“
BIOMASA A STRATEGIE
V dosud platné Státní energetické koncepci (SEK) schválené vládou v březnu 2004 biomasa ve výhledu do
roku 2030 dominuje položce obnovitelné zdroje energie s 242 PJ ze 283 PJ celkem v konečné spotřebě a s
10,96 z celkových 13,62 TWh elektřiny. Je zajímavé, že platná SEK předpokládá první relevantní výrobu
elektřiny z fotovoltaiky na úrovni 0,01 TWh až v roce 2025 – skutečnost za rok 2011 tedy předčila očekávání o
několik tisíc procent. Aktualizovaná státní energetická koncepce (ASEK) zatím nebyla vládou schválena,
probíhá její hodnocení v procesu posuzování koncepcí na životní prostředí (SEA) a kalkulace podrobné
ekonomické analýzy dopadů. Teprve pak je možné ASEK schválit.
I v rámci tohoto dokumentu se v jeho prvních kapitolách hovoří obecně o podpoře biomasy jako
prorůstového opatření z pohledu českých výrobců. ASEK deklaruje biomasu jako jediný dodatečný a ve větším
rozsahu dostupný systémový obnovitelný zdroj energie v ČR pro potřeby teplárenství a dokonce s ní významně
počítá v energetických bilancích, zejména v oblasti soustav zásobování tepelnou energií.
Pokud jdeme hlouběji do dokumentu, formulace ve vztahu k biomase se stále přitvrzují a vyúsťují do
proklamace, že rozvoj OZE bude po roce 2015 probíhat bez přímých provozních dotací a jen s velmi omezeným
rozsahem cílených investičních dotací, což je doplněno legislativním opatřením zrušení provozní podpory pro
nové OZE s respektováním požadavků EU a národních závazků s termínem do 31. prosince 2013. Pominemeli,
že zastavení podpory je připravováno na základě koncepce, která ještě ani nebyla schválena, vyvstává zásadní
otázka, zda je paušální zastavení podpory pro všechny OZE racionální.
BIOMASA JE NEJLEVNĚJŠÍ
Základním argumentem pro zastavení podpory by měla být finanční náročnost podpory daného obnovitelného
zdroje. Podporu OZE dle platného cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu shrnuje tabulka č. 1.
Podpora pro biomasu vypadá na první pohled obdobně jako pro ostatní obnovitelné zdroje energie.
Musíme si ovšem uvědomit, že uvedená podpora se vztahuje pouze na vyrobenou elektřinu. Pokud biomasu
například v kategorii S2 (zelený bonus 680 Kč/MWh) využijeme při spoluspalování s neobnovitelným zdrojem v
rámci kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET), získáme spolu s 1 MWh elektřiny další přibližně 3 MWh
tepelné energie. Pokud výrobna splní požadavky na vysokoúčinnou KVET s úsporou primární energie nad 15
%, získá kromě podpory uvedené v tabulce 1 ještě příplatek 170 Kč/MWh. Celkově tedy za 850 Kč získáme
energii 4 MWh vyrobenou s vysokou účinností, kterou lze započítat do cíle dle evropské směrnice 2009/28/ES o
podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.
Jedna MWh energie z biomasy tedy v tomto případě vyjde na 212 Kč, což je zdaleka nejméně ze všech
podporovaných obnovitelných zdrojů energie (například 7krát méně než podpora energie z větrných elektráren,
která je v některých oficiálních dokumentech deklarována jako údajně nejlevnější). Biomasa je tedy v případě
využití při spoluspalování s uhlím v kombinované výrobě elektřiny a tepla nejlevnějším OZE. V této souvislosti je
paradoxní, že předkládací zpráva k Národnímu akčnímu plánu pro energii z obnovitelných zdrojů (NAP) hovořila
o „omezení rozvoje nejdražších OZE (FVE, biomasa, bioplyn)“, tedy zařadila biomasu mezi nejnákladnější OZE
a vládou schválený NAP preferuje výrobu elektřiny z větrných elektráren na úkor biomasy.
Paušální zastavení podpory pro všechny nové obnovitelné zdroje má v případě biomasy ještě další
důležité souvislosti zejména z časového hlediska. Současná podpora spoluspalování biomasy v kondenzační
výrobě elektrické energie končí dle zákona č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích k 31. prosinci 2015. Na
začátku roku 2016 bude tedy na trhu k dispozici odhadem více než 500 tisíc tun biomasy, která by mohla být
efektivně využita ve zdrojích využívajících vysokoúčinnou KVET. Stávající kogenerační teplárny spalující
147
biomasu nebudou schopny takovéto dodatečné množství biomasy využít a je pravděpodobné, že významná
část z uvolněného množství biomasy skončí v zahraničí.
Pokud by byla ovšem umožněna podpora biomasy i v následujících letech, investoři by postupně
navýšili kapacity pro využití i této biomasy. Následným přesunem biomasy z kondenzační výroby elektřiny s
účinností využití energie v palivu kolem 32 % do vysokoúčinné KVET s účinností využití energie v palivu kolem
80 % při zachování současné úrovně podpory energie z biomasy by bylo možné získat dodatečných přibližně 6
– 7 PJ obnovitelné energie v konečné spotřebě. Další významný potenciál využití obnovitelných zdrojů se
skrývá v biologicky rozložitelné složce komunálního odpadu (BRKO), která má být podle evropské legislativy
odkloněna od skládkování. Do roku 2020 by podíl skládkování biologicky rozložitelné složky komunálního
odpadu měl klesnout pod 35 % oproti výchozímu roku 1995, což představuje nutnost oproti současnému stavu
odklonit od skládkování objem zhruba 1 milion tun BRKO.
Zatím totiž spíše meziročně množství BRKO na skládkách roste, případně dochází k přepočítávání
statistik a v případě nesplnění závazku hrozí ČR ze strany EU sankce. Pokud ČR využije ze zahraničí ověřenou
moderní technologii energetického využití odpadu, je energetický potenciál tohoto objemu BRKO na úrovni více
než 10 PJ energie, zhruba 7 PJ energie v konečné spotřebě, kterou lze předběžně započítat do plnění cíle OZE.
Biomasa tak může citelným způsobem přispět k plnění cílů dle směrnice 2009/28/ ES, která požaduje
pro ČR podíl 13 % OZE na hrubé konečné spotřebě v roce 2020. Při respektování všech současných závazků a
využitím stávajících možností lze tedy uvedený cíl bez větších problémů splnit i se stávajícími dostupnými
obnovitelnými zdroji, s maximální nákladovou efektivitou a prakticky bez navýšení celkových prostředků na
provozní podporu OZE.
VÍTR NEBO BIOMASA?
Ministerstvo průmyslu a obchodu také přichází se snahou nahradit provozní podporu OZE investiční podporou
nejlépe z evropských fondů. Investiční podporu lze bezesporu lépe sledovat a regulovat, je ovšem otázkou, zda
bude dostatečná. Dle ERÚ se pohybuje investiční náročnost výstavby větrné elektrárny kolem hranice 44 000
Kč/kW instalovaného elektrického výkonu s dobou využití maxima více než 2100 hodin ročně (na tyto parametry
jsou vypočítány výkupní ceny a zelené bonusy na elektřinu z větru). Při uvažování těchto okrajových podmínek
s tržní cenou elektřiny z větru kolem 550 Kč/MWh a hypotetickému zastavení provozní podpory by rozumný
investor do takovéto větrné elektrárny investoval až při dotaci na úrovni 70 % investičních nákladů. Je zbytečné
podotýkat, že pravidla pro poskytování prostředků z evropských fondů s takto vysokým podílem dotací v tomto
typu projektů vůbec nepočítají. Přechod z provozní podpory na investiční tedy nemusí v praxi vůbec fungovat.
Cílem schémat podpory ať už investiční či provozní by mělo vždy být nalezení ekonomicky optimálních
řešení při plnění stanovených cílů a při akceptovatelných dopadech např. na ekologii, provoz soustav atd. V
České republice se však, bohužel, často postupuje „ode zdi ke zdi“. Od počátku byl benevolentní dotační
politikou trh s obnovitelnými zdroji energie uměle překotně vybudován, následovalo současné období stabilizace
a racionalizace investičních záměrů, které je z dlouhodobého pohledu klíčové pro budoucí vývoj plnění závazků
ČR.
V tomto období by měl stát vyslat jasný signál o preferovaných zdrojích a přesvědčit investory o
dlouhodobé koncepci v této oblasti. Namísto toho byl vyslán signál o zastavení veškeré podpory, který již dnes
vedl k zastavení přípravy řady prospěšných projektů pro využití biomasy v teplárenství, zejména jako náhrady
ubývajících zásob hnědého uhlí.
***
Celkové rozmezí pro všechny zdroje Pouze zdroje uvedené do provozu od 1. 1. 2013
Výkupní ceny
Zelené bonusy
Výkupní ceny
Zelené bonusy
Vodní elektrárna
1575–3800
779–2390
2499–3800
1499–2390
Biomasa
1080–4580
20–3520
1080–3730
20–2670
Biometan
3040–3550
1980–2490
3040–3550
1980–2490
Vítr
2012–3703
1570–3153
2120
1570
Slunce
2430–15260
1880–14330
2430–3410
1880–2860
Geotermální
3290–4500
2290–3500
3290
2290
Tabulka č. 1: Výkupní ceny a roční zelené bonusy v Kč/MWh na elektřinu dle druhu obnovitelného zdroje
Zdroj: ERÚ – CR č. 4/2012
2 010
020
Biomasa
1 893
2011
1 492
2 012
1 683
2013
1 838
2 014
1 851
2015
1 865
2 016
1 879
2017
1 893
2 018
1 893
2019
1 893
2
1 893
148
Vodní elektrárny* 899
976
1 056
1 093
1 164
1 196
1 224
1 224
1 224
1 224
1 224
BRKO
36
105
105
105
105
105
117
117
117
117
117
Bioplyn
643
917
917
917
917
917
917
917
917
917
917
Geotermální energie 0
0
0
8
18
18
18
18
18
18
18
Větrné elektrárny 343
371
414
486
566
649
721
721
721
7 21
721
Fotovoltaika
616
2 167
2 167
2 167
2 167
2 167
2 167
2 167
2 167
2 167
2 167
Celkem
4 029
6 218
6 496
6 627
6 803
6 931
7 057
7 057
7 057
7 057
7 057
Tabulka č. 2: Objem elektřiny v GWh s nárokem na provozní podporu elektrické energie z OZE dle schváleného
NAP Pozn. Malé vodní elektrárny do výkonu 10 MW
Konečná spotřeba energie 2011
PJ
1 016
Konečná spotřeba energie z OZE 2011
PJ
109
Současný podíl OZE na konečné spotřebě
%
10,7
Podíl OZE při dodatečném přesunu biomasy z kondenzace do KVET (+ 7 PJ) %
11,3
Podíl OZE při dodatečném plnění podílu BRKO (+7 PJ)
%
12,1
Požadovaný podíl OZE dle směrnice 2009/28/ES
%
13
Tabulka č. 3: Současný stav plnění cíle podílu OZE na konečné spotřebě energie Zdroj: ČSÚ, MPO, vlastní
výpočty
Foto popis| Graf č. 1: Dodatečný objem elektřiny v GWh s nárokem na provozní podporu elektrické energie z
OZE v období 2013–2020 dle schváleného NAP OZE
O autorovi| Jiří Vecka, Teplárenské sdružení ČR O AUTOROVI Ing. JIŘÍ VECKA je pracovníkem výkonného
pracoviště Teplárenského sdružení České republiky. Předtím působil na Ministerstvu životního prostředí v
Odboru změny klimatu a v Pražské teplárenské a.s. v exekutivním úseku. Vystudoval obor ekonomika a řízení
energetiky na Elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze. Kontakt: mailto:[email protected]
prvnizpravy.cz
Delegace z Novosibirské oblasti ve Zíně
23.3.2013
HK ČR
Delegaci z Novosibirské oblasti přijal v sídle Zlínského kraje hejtman Stanislav Mišák.
Ruská delegace v čele s Andrejem Jevgenjevičem Šaraškinem, generálním konzulem Ruska v Brně, byla
tvořena především řediteli mladých a dynamických podniků, kteří do Zlínského kraje přijeli seznámit se s jeho
ekonomickým potenciálem a možnostmi obchodní spolupráce.
„Úkolem Zlínského kraje jako veřejnoprávní korporace je vytvářet podmínky pro rozvoj celého území včetně
rozvoje podnikatelských aktivit. Naším přáním je, aby se zdejší firmy neupínaly na mezinárodní spolupráci
pouze směrem na západ, ale aby svoji pozornost zaměřily také na východní trhy, které skýtají velké možnosti
obchodní spolupráce v mnoha oblastech,“ uvedl Stanislav Mišák.
Během dnešního setkání hejtman svým hostům přiblížil, jak konkrétně kraj rozvoj podnikání, zejména
inovačního, na svém území podporuje a informoval je o činnosti Kontaktního centra pro východní trhy. To bylo
založeno před pěti lety společně Zlínským krajem a Krajskou hospodářskou komoru Zlínského kraje.
Kontaktní centrum pomáhá místním podnikatelům při obchodování na trzích zemí bývalého Sovětského svazu,
zejména Ruska, a také na čínském trhu.
Po dnešní dopolední návštěvě krajského úřadu čekala ruskou delegaci dvoustranná jednání firem spojená s
prezentací Novosibirské oblasti, která se uskutečnila v sídle Regionální hospodářské komory Zlínského kraje,
a na ni navazující pracovní oběd. V odpoledních hodinách je ještě na programu návštěva firmy ELKO EP v
149
Holešově, vyrábějící modulové elektronické přístroje. Tato společnost se loni stala Firmou roku Zlínského kraje
a v celostátním kole ankety skončila na druhém místě.
Novosibirská oblast se nachází v jižní části středního Ruska. Na jejím území v současnosti žije více než 2,5
milionu obyvatel. Centrem oblasti je Novosibirsk, který je po Moskvě a Petrohradu třetím nejlidnatějším městem
Ruska. Zlínské novinky informovala Gabriela Sýkorová Dvorníková, tisková mluvčí Krajského úřadu Zlínského
kraje.
(ds, foto: arch.)
Více zpráv z regionu na Zlinskenovinky.cz
URL| http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/z-reg...elegace-z-novosibirske-oblasti-ve-zine/
HK ČR je partnerem pro podnikání v regionech
22.3.2013
prvnizpravy.cz str. 0 business
HK ČR
Na zasedání Rady Asociace krajů ČR byla potvrzena významná pozice krajských, regionálních a okresních
hospodářských komor pro rozvoj a podporu podnikatelského prostředí v celé ČR.
Petr Kužel, prezident HK ČR se zúčastnil 3. zasedání Rady Asociace krajů ČR. Prvnizpravy.cz informuje
Lenka Vodná, tisková mluvčí HK ČR.
„Diskutoval jsem především propojení hejtmanství s krajskými a okresními hospodářskými komorami, které
jsou zastoupeny v krajských tripartitách a v některých krajích se rovněž angažují ve specializovaných
strukturách podporujících podnikání v regionech. Propojení takového rozsahu svědčí o velké symbióze
hospodářských komor s kraji, jejichž partnerem pro podnikání jsou právě Komory,“ sdělil po zasedání Petr
Kužel, prezident HK ČR.
Stěžejním předmětem diskuse však bylo i aktuální téma týkající se neustále rostoucí nezaměstnanosti v ČR. Na
tento problém HK ČR nejen významným způsobem poukázala, ale rovněž prostřednictvím prezidenta Kužela
nabídla možné řešení.
„Za Hospodářskou komoru České republiky nabízím, že bychom pilotně vytipovali tři kraje nejvíce postižené
nezaměstnaností a společně, tedy Komora a kraj, bychom se následně pokusili najít řešení. Jde o pomocnou
ruku v rámci snižování nezaměstnanosti v jednotlivých krajích a nastavení priorit při snaze o nastartování
hospodářského růstu,“ řekl prezident Kužel a rovněž informoval o tom, že podnikatelé, členové HK ČR, umí
vytvořit predikci trhu práce včetně demografických map. Kraje jsou přitom správci prostředí. „Do jednoho měsíce
připravíme návrh tohoto možného projektu. Jsem rád, že tato nabídka HK ČR byla Radou Asociace krajů ČR
přijata velmi kladně,“ dodal Kužel.
Dalším aktuálním tématem bylo vzdělávání. HK ČR je lídrem v oblasti vzdělávání, což si hejtmani, kteří jsou
zřizovateli základních škol a učňovských zařízení, plně uvědomují. Bylo potvrzeno, že prioritou pro všechny
zainteresované i nadále zůstává především kvalitní příprava a průprava lidských zdrojů. Jedním ze stěžejních
témat byl i export. V rámci podpory zahraničního obchodu již hejtmani a hospodářské komory spolupracují, a
to formou podpory podnikatelům mířícím na zahraniční trhy.
„V neposlední řadě došlo i na potřebu změny novely zákona o veřejných zakázkách, která je nutností pro
zlepšení hospodářského klimatu v regionech, neboť současná podoba zákona je brzdou procesu zadávání
veřejných zakázek. Hejtmani vyslechli veškeré kroky, které HK ČR dosud podnikla na podporu změny zákona, a
ocenili aktivitu HK ČR, jako lídra celého procesu,“ uvedl prezident HK ČR. V souvislosti se zákonem o
veřejných zakázkách bylo nabídnuto využití ratingu HK ČR, který mj. pomáhá v zjišťování kvality jednotlivých
subjektů.
Na zasedání se dále řešila energetika, administrativní zátěž a velkým tématem byla oblast EU fondů a jejich
efektivní využívání společně s možností spolupráce při získávání evropských financí pro rozvoj podnikání,
150
vzdělání a krajů samotných. Prezident HK ČR bezprostředně po zasedání ocenil dlouhodobou snahu krajů
aktivně se zapojit do budování lepšího podnikatelského prostředí v celé ČR, což je rovněž cílem Hospodářské
komory České republiky.
(rp,hkcr,foto:arch.)
URL| http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/busin...je-partnerem-pro-podnikani-v-regionech/
Kladno vítá vstup Korean Air do ČSA
22.3.2013
HK ČR
Vedení města Kladna vidí ve vstupu investora Korean Air do společnosti České aerolinie a.s. velký potenciál pro
Kladeňáky.
Rada města se na svém zasedání zabývala také vstupem strategického partnera a investora Korean Air do
společnosti České aerolinie a.s. (ČSA). Tento krok hodnotí velmi pozitivně a vidí v něm velký potenciál nejen
pro českého leteckého dopravce, ale i pro Letiště Václava Havla, které je jedním z nejvýznamnějších
zaměstnavatelů obyvatel města Kladna a blízkého okolí. Uvedl to tiskový mluvčí kladenského magistrátu Vilém
Frček.
Ten poznamenal, že do termínu 1. března 2013 podala jedinou závaznou nabídku na vstup do ČSA společnosti
Korean Air. Podle Ministerstva financí ČR, které zastupuje český stát ve výkonu funkce akcionáře v ČSA, splnila
tato společnost všechny podmínky stanovené v procesu výběru strategického investora.
„Vítáme, že do ČSA vstupuje nový silný partner, který získá podíl 44 procent akcií. Je evidentní, že další rozvoj
fungování ČSA se výrazně promítne do provozu samotného letiště. A v tomto směru je zájem města Kladna
evidentní, protože Letiště Václava Havla je významným zaměstnavatelem pro stovky občanů Kladna a blízkého
okolí,“ vysvětluje primátor Dan Jiránek a dodává, že se chystá pozvat do Kladna velvyslance Jižní Koreje k
jednání o rozvoji celého regionu.
Jak Vilém Frček dále pozamenal, že vedle samotné podpory zaměstnanosti spojuje město Kladno s
ruzyňským letištěm ještě několik dalších témat. Ať již je to korekce plánů letových přeletů, rozvoj infrastruktury
nebo strategické stavby železničního spojení mezi Kladnem, letištěm a Prahou.
"Pro Kladno je jakákoliv rozvojová činnost ČSA a Letiště Václava Havla, včetně vstupu nového zahraničního
partnera, zásadní," dodal Vilém Frček.
(RoR, foto: ČSA)
Více informací z regionu naleznete na Pražskénovinky.cz.
URL| http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/z-regionu/kladno-vita-vstup-korean-air-do-csa/
151
psp.cz
Stenografický zápis 52. schůze, 21. března 2013
21.3.2013
psp.cz
HK ČR
str. 0
Předchozí část Následující část
(Jednání zahájeno v 9.02 hodin.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek
Poslanec Pavel Kováčik
Ministr dopravy ČR Zbyněk Stanjura
106. Odpovědi členů vlády na písemné interpelace
(Jednání bylo přerušeno v 9.17 hodin.)
(Jednání pokračovalo v 11.00 hodin.)
Místopředseda PSP Jan Hamáček
73. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol
proti pašování přistěhovalců po zemi, po moři a letecky doplňující Úmluvu Organizace spojených národů proti
nadnárodnímu organizovanému zločinu ze dne 15. listopadu 2000, podepsaného za Českou republiku dne 10.
prosince 2002 /sněmovní tisk 923/ - prvé čtení
Ministr vnitra ČR Jan Kubice
Poslankyně Lenka Andrýsová
74. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s přístupem Protokol
proti nedovolené výrobě střelných zbraní, jejich součástí a dílů a střeliva a proti obchodování s nimi doplňující
Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu ze dne 15. listopadu 2000
/sněmovní tisk 924/ - prvé čtení
Poslanec Václav Kubata
75. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Opční
protokol k Úmluvě o právech dítěte týkající se prodeje dětí, dětské prostituce a dětské pornografie /sněmovní
tisk 925/ - prvé čtení
Poslanec František Novosad
93. Zpráva o činnosti a hospodaření Energetického regulačního úřadu za rok 2011 /sněmovní tisk 703/
Poslanec Milan Urban
94. Zpráva o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí 2012 /sněmovní tisk 832/
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek
Poslanec Pavel Svoboda
Poslanec Vladimír Koníček
Poslanec Pavel Svoboda
152
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek
95. Zpráva o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR, jejich obsahu a způsobu vyřízení za
období od 1. 1. 2012 do 30. 6. 2012 /sněmovní tisk 837/
96. Zpráva o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR, jejich obsahu a způsobu vyřízení za
období od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012 /sněmovní tisk 945/
97. Výroční zprávy a účetní závěrky zdravotních pojišťoven za rok 2011 s vyjádřením vlády spolu se souhrnným
hodnocením, hodnocením výročních zpráv a účetních závěrek za rok 2011 jednotlivých zdravotních pojišťoven a
tabulkovými přílohami /sněmovní tisk 847/
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger
Poslanec Jaroslav Krákora
Poslankyně Soňa Marková
Poslanec Rom Kostřica
Poslanec Miroslav Opálka
Poslanec Jiří Skalický
Poslanec Jiří Štětina
Poslanec Petr Gazdík
Poslanec Petr Gazdík
(Jednání pokračovalo ve 14.32 hodin.)
Místopředseda PSP Jiří Oliva
107. Ústní interpelace
Poslanec Václav Zemek
Poslanec Vít Bárta
Poslanec Václav Klučka
Poslanec Václav Votava
Poslanec Antonín Seďa
Poslanec Jiří Paroubek
Poslanec Ivan Ohlídal
Poslanec Petr Zgarba
Poslanec Miroslav Váňa
Poslanec Ladislav Šincl
153
Ministr zemědělství ČR Petr Bendl
Poslanec Ivan Ohlídal
Poslanec Václav Neubauer
Poslanec Martin Vacek
Poslanec Petr Hulinský
Poslanec Jan Bureš
Poslanec Otto Chaloupka
Poslanec Karel Černý
Poslanec Pavel Bém
Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg
Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg
Poslanec Roman Sklenák
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Ludmila Müllerová
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil
Poslankyně Vlasta Bohdalová
154
(Jednání skončilo v 18.01 hodin.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, dovolte mi,
abych vám popřál dobré ráno. Vítám vás na dalším jednacím dnu 52. schůze Sněmovny.
Prosím vás, abyste se přihlásili tedy všichni kartami, abychom zjistili, jak na tom jsme.
Pan poslanec Miroslav Váňa má náhradní kartu číslo 5.
Podívám se na omluvy. Mám tady omluvy z jednání Sněmovny na čtvrtek 21. března.
Omlouvá se paní poslankyně Jana Černochová, Pavel Dobeš, Pavel Drobil, Stanislav Grospič se omlouvá do
13. hodiny, pan poslanec Michal Hašek, Gabriela Hubáčková. Od 10 do 16 hodin se omlouvá pan poslanec
David Kádner, do 11 hodin a pak od 14.30 paní poslankyně Jana Kaslová. Omlouvá se také Jiří Koskuba,
Patricie Kotalíková. Omlouvá se Jan Kubata. Omlouvá se Jaroslav Lobkowicz, Jaroslav Martinů, Vít Němeček, v
době od 12. do 13. hodiny také Jiří Oliva. Omlouvá se Hana Orgoníková, Vlasta Parkanová. Omlouvá se do
11.30 hodin také Jiří Paroubek. Omlouvá se Roman Pekárek, Aleš Roztočil. Omlouvá se Adam Rykala, Ivana
Řápková, Marta Semelová, Pavel Staněk, Miroslava Strnadlová. Omlouvá se Jaroslav Škárka, Jiří Šlégr, Boris
Šťastný, od 9.30 do 11.30 také Jiří Štětina. Omlouvá se Jan Vidím, Miloslava Vostrá. Mám tady také omluvu
pana Mgr. Jana Farského. Ten se omlouvá od 9.30 do 11.30 z dnešního jednání.
A teď tady mám ještě ministry. Omlouvá se doktor Pavel Blažek. Ze zdravotních důvodů se omlouvá ministr z
dnešního jednání. Pak tady mám omluvy Petra Nečase, Petra Fialy. Omlouvá se Leoš Heger. Omlouvá se
Tomáš Chalupa, Miroslav Kalousek. Omlouvá se také od 14.30 Martin Kuba. Omlouvá se do 11 hodin a od
14.30 Jan Kubice. Omlouvá se Petr Mlsna, Vlastimil Picek. Do 11. hodiny a od 15. se omlouvá také Zbyněk
Stanjura, i když ho tady vidím. A omlouvá se Karel Schwarzenberg do 12. hodiny.
Poslanec Štětina - ta omluva byla na včerejšek. Pokud jsem četl pana poslance Štětinu, ten se dnes neomlouvá.
To máme tedy omluvy poslanců.
Vidím pana poslance Kováčika, který se hlásí. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedající.
Paní a pánové, přeji vám hezký dobrý den. Škoda že nás je tady tak málo. Ono to přání platí všem, ale bohužel
jen málokdo z členů Sněmovny a zejména z členů vlády si je může vyslechnout.
Pozvedám údivem obočí nad tím, co slyším z omluvených, zejména členů vlády. Byli jsme zvyklí na ledacos, ale
rádi bychom také slyšeli důvody omluv drtivé části členů vlády. Vyslechli jsme tady pouhý seznam. Je
interpelační čtvrtek, je den, kdy poslanci a poslankyně zejména opoziční mají v podstatě jedinou šanci
vyzpovídat ministry, řešit problémy občanů napřímo s ministry a ministryněmi. A mám pocit, že vláda nebo
alespoň většina členů vlády na opoziční poslance a jejich prostřednictvím na občany zvysoka kašle.
155
Takže pane předsedající, jestli máte vedle toho seznamu omluvených členů vlády ještě také důvody, rádi
bychom - alespoň tedy poslanci a poslankyně za KSČM - slyšeli, proč tady členové vlády nebudou v den, kdy se
konají interpelace. Je to již - a neříkám po několikáté, protože mnoho týdnů, měsíců a dá se říci celé toto
volební období interpelujeme takzvaně do zdi. Většinou interpelovaný ministr tady není, omluví se. A takové ty
do měsíce písemné odpovědi nejsou tím pravým řešením zejména u aktuálních témat, která sem kolegyně a
kolegové interpelující vnášejí.
Myslím si, že není řešením měnit jednací řád, aby interpelace nebyly nebo aby byly otupeny nějakým jiným
způsobem, ale řešením je, aby si vláda uvědomila, kde je její místo, od koho je odvozena její samotná
existence. Jen připomínám, že Sněmovna má nejen tedy vyslovováním důvěry či nedůvěry tu nejvyšší kontrolní
pravomoc nad vládou, ale i abychom měli možnost uplatnit takovou tu běžnou, průběžnou kontrolní pravomoc.
To nám vláda bere. Bere nám to v podstatě po celé toto volební období.
Já v této chvíli vyslovuji velmi hrubou nespokojenost s činností vlády i v tomto směru.
Děkuji. (Potlesk poslanců za KSČM.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Jenom bych vyhověl panu poslanci Kováčikovi, abych upřesnil ten
seznam. Upřesním to v tom, že pan ministr Blažek se omlouvá ze zdravotních důvodů. Pan ministr Tomáš
Chalupa se omlouvá, protože je na zahraniční cestě v Bruselu, takže ten se omlouvá, že je v Bruselu. Pak teda
další ministři - všichni udávají pouze pracovní důvody. Takže Petr Nečas, Fiala Petr - ten se omlouvá z
odpoledního jednání - z pracovních důvodů. Leoš Heger také odpolední jednání - pracovní důvody. Stejně tak
Martin Kuba uvádí dnes odpoledne pracovní důvody. Jan Kubice - pracovní důvody. Mlsna Petr - pracovní
důvody. Pan ministr Picek také pracovní důvody. Pan ministr Karel Schwarzenberg, který se omlouvá do 12.
hodiny, - pracovní důvody. Jen uvádím, že jediný Miroslav Kalousek neuvádí vůbec žádné důvody.
A u pana ministra Stanjury - vy se sice omlouváte, pane ministře, do 11. hodiny, nicméně tady jste. (Ministr
upřesňuje z místa bez mikrofonu.) Už jdete? (Smích v sále.) Ne, ještě ne. Tak pan ministr ještě.
Ministr dopravy ČR Zbyněk Stanjura Dobré dopoledne, kolegyně, kolegové.
Já se omlouvám z pracovních důvodů, protože jdu do Senátu. Teď tam je ministr Kubice, za mnou jdou další
ministři. Tak je velmi složité, když zasedá Sněmovna i Senát, být v jednom okamžiku na dvou místech. My
samozřejmě víme, že důvěru nám dává Poslanecká sněmovna, ale když nepřijdou ministři do Senátu, tak prostě
se ten zákon neprojednává. Neříkám, že všichni, ale mnozí ministři jak včera, tak dneska se střídají v Senátu.
Takže já jsem omluven teďka. Věřím, že stihnu projednat své body, respektive Senát stihne projednat body,
které já předkládám, do doby návštěvy pana prezidenta. Pokud to nestihne, tak tam budu i odpoledne. ***
(9.10 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Pokud to nestihne, tak tam budu i odpoledne. Takový je prostě stav. A chci ještě omluvit pana ministra Chalupu,
který skutečně jel na Evropskou radu. Já si myslím, že to je důvod, který určitě chápete. Jinak by zase byl
kritizován, že ministr nebyl v Bruselu na Evropské radě, a co se tam domluvilo bez účasti našeho ministra.
Já neříkám, že jste neměl v ničem pravdu. Zkuste vzít v potaz, když zasedá Sněmovna i Senát ve stejný
okamžik, že mnozí ministři přebíhají mezi budovami a když předkládají a projednává se jejich bod v Senátu, tak
samozřejmě nemohou být na půdě Poslanecké sněmovny.
Teď se omlouvám a běžím do Senátu. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Kováčik se hlásí o slovo.
Poslanec Pavel Kováčik: Ano, samozřejmě. To je přece důvod, který se dá chápat. Ale proč není napsáno v
omluvence, že pan ministr XY je v Senátu, kde obhajuje zákony, které tato Sněmovna vyprodukovala a poslala
do Senátu? To je přece logické, to se dá chápat. To je ale v podstatě jeden z mála takzvaných pracovních
důvodů, které jsou uvedeny, které jsou pochopitelné a logické.
156
Na Evropskou radu - ano, samozřejmě. Bral bych to jako doopravdy relevantní důvod v okamžiku, když
příslušný ministr nebo předseda vlády z Bruselu přijedou a Sněmovna je vyzve, aby podali zprávu, a oni
skutečně tu zprávu podají. Potom ano, prosím. My jsme se naposledy pokoušeli - zase opět marně - aby pan
premiér tady poskytl informaci, jak že to nakládal s pozicí České republiky při tvorbě evropského rozpočtu, a
nedozvěděli jsme se nic, protože se ten bod prostě nepodařilo ani zařadit.
To jsou věci, které mají tuto souvislost a které jsou také součástí kontrolní funkce Parlamentu vůči vládě.
Jinak já oceňuji postoj pana ministra Stanjury, že to přišel osobně sdělit, ale pokud by se to napsalo do
omluvenky, tak bychom věděli, kdo je omluven ze skutečných pracovních důvodů a kdo má takzvané pracovní
důvody jinde a rezignuje - možná pohrdá - pracovními důvody, které jej váží býti přítomen zde v Parlamentu na
interpelacích, protože to jsou přinejmenším stejně důležité pracovní důvody jako ty, které tady sděloval
například pan ministr Stanjura, kterému tímto děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobře, tak jsme se pohnuli. Já vám jenom sdělím, že dnešní jednání
zahájíme bodem 106, jak samozřejmě víte, odpověďmi členů vlády na písemné interpelace, a pak budeme
pokračovat prvními čteními, případně tam pak máme zprávy, návrhy a další body. Odpolední jednání - jak dobře
víte - zahájíme potom ústními interpelacemi.
Já vás ještě všechny upozorním, že do 11 hodin je možné podat přihlášky k ústním interpelacím. V 11.30 hodin
proběhne losování.
Jenom vás ještě upozorním - já tady mám, jak jsem řekl, omluvu premiéra Petra Nečase z pracovních důvodů.
Tak, jak já to čtu, to chápu tak, že to je omluva z celého dne, protože tady nic víc není, než že premiér se
omlouvá z pracovních důvodů. To by znamenalo, jestli tomu správně rozumím, že premiér se osobně
nezúčastní interpelací na premiéra, což tedy konstatuji.
Dobře. To je informace pro ty, kteří by chtěli interpelovat.
Teď prosím bod
106.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace
Vážení kolegové, tady máme sérii interpelací, kterou otevírám, na premiéra. Nejdříve písemná interpelace
poslance Miroslava Váni ve věci krize vládnutí. To byl tisk 817. Je to první z pěti interpelací, se kterými poslanci
nebyli spokojeni.
Ještě všechny upozorňuji, že pokud interpelující poslanec není přítomen, když začíná interpelace, tak se
nekoná rozprava a Sněmovna k interpelaci stanovisko nezaujme ani o ní dále nejedná.
Nyní se tedy pustíme do první interpelace. Pan poslanec Váňa je přítomen, takže se do ní můžeme pustit.
Předseda vlády Petr Nečas odpověděl panu poslanci Váňovi. Jeho odpověď máme jako sněmovní tisk 817.
Projednávání této odpovědi bylo přerušeno po uzavření rozpravy, jak jsem teď zjistil, takže to už jsme
absolvovali. Zbývá pouze hlasovat o návrhu poslance Miroslava Váni, který navrhoval vyslovit nesouhlas s
odpovědí premiéra. O tom návrhu jsme zřejmě minule nemohli hlasovat vzhledem k nedostatečnému kvoru.
Nyní ho snad máme, takže budeme hlasovat o předloženém návrhu. Začneme tím, že budeme hlasovat o
předloženém návrhu pana poslance Váni, že vyslovuje nesouhlas s odpovědí premiéra Petra Nečase.
Je tu návrh, abych vás odhlásil, takže vás tedy odhlašuji a prosím, abyste se všichni přihlásili... (Po chvíli čekání
je na tabuli pouze 44 přihlášených poslanců.)
Já si myslím, že za těchto podmínek nevidím valného smyslu v tom, abychom pokračovali, protože jsme tam,
kde jsme byli.
Přerušuji jednání Sněmovny do 11 hodin. Sněmovna bude pokračovat body, které jsem ohlásil, v 11 hodin.
(Jednání bylo přerušeno v 9.17 hodin.) ***
157
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Dámy a pánové, ještě jednou dobrý den. Já vás poprosím, abyste se ujali
svých míst, aby ti z vás, kteří nejsou přihlášeni, tak aby se přihlásili svými registračními kartami a budeme
pokračovat v jednání schůze Poslanecké sněmovny. Před tím, než otevřu bod, který je na řadě, tak vás ještě
seznámím s několika omluvami. Omlouvá se paní poslankyně Kateřina Klasnová dnes po celý den, omlouvá se
paní poslankyně Ivana Weberová dnes celý den ze zdravotních důvodů, omlouvá se pan poslanec Jan
Čechlovský celý den z pracovních důvodů, omlouvá se pan místopředseda Jiří Pospíšil, a to do 16 hodin ze
zdravotních důvodů, a omlouvá se pan poslanec Krupka, taktéž celý den. To bylo tedy doplnění omluv.
Paní poslankyně Bohdalová hlasuje s náhradní kartou číslo 8.
Budeme tedy pokračovat bodem číslo 73. (V sále je velký hluk.) Ale já vás prosím, abyste opravdu věnovali
pozornost projednávanému programu a snížili hladinu hluku na úroveň obvyklou. Já ještě chvilku počkám, jestli
ta hladina... Opravdu poprosím zejména kolegy v této části, aby své aktivity v případě potřeby přenesli mimo
Sněmovnu, protože opravdu nejsem schopen zaslechnout skoro vlastního slova.
Tak, budeme pokračovat bodem 73, kterým je
73.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol proti
pašování přistěhovalců po zemi, po moři a letecky doplňující Úmluvu Organizace spojených národů proti
nadnárodnímu organizovanému zločinu ze dne 15. listopadu 2000, podepsaného za Českou republiku dne 10.
prosince 2002
Poprosím, aby se úvodního slova ujal pan ministr vnitra Jan Kubice. Pane ministře, prosím, máte slovo, ale ještě
jednou vás poprosím... Já chápu, je to náročné se zkoncentrovat, ale všichni jsme měli dostatek času na to,
abychom si ty věci, které chceme prodiskutovat s kolegy, vyřídili. Prosím, opravdu prosím, ztišme se a jednejme
v důstojné atmosféře. Prosím.
Ministr vnitra ČR Jan Kubice Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, materiál
obsahuje návrh na ratifikaci jednoho z Protokolů k Úmluvě OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu,
která je v současné době projednávána oběma komorami parlamentu. Tento Protokol má za cíl zajistit jednotný
postup smluvních stran na poli prevence a boje proti pašování přistěhovalců. Zejména vymezuje jednání, které
mají smluvní strany v této oblasti postihovat, stanoví opatření pro zamezení pašování přistěhovalců a v
neposlední řadě zajišťuje ochranu práv pašovaných osob. Protokol rovněž zavazuje smluvní strany k posílení
vzájemné spolupráce, a to např. prostřednictvím výměny informací či poskytování technické podpory.
Česká republika podepsala tento Protokol v roce 2002, nemohla jej však ratifikovat dříve, než vstoupila v
platnost vnitrostátní právní úprava odpovědnosti právních osob za jednání, která protokol stanoví jako trestná.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu ministrovi za úvodní slovo a prosím zpravodajku pro první čtení
paní poslankyni Lenku Andrýsovou. Prosím.
Poslankyně Lenka Andrýsová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pan ministr smysl této smlouvy, resp.
protokolu, již shrnul. Já jenom dodám, že už je opravdu na čase, aby se parlament začal tímto Protokolem
zabývat, protože už uplynulo asi deset let od podpisu tohoto protokolu. A na závěr dodám jenom krátké
doporučení. Myslím si, že by se tím měl zabývat zahraniční výbor, tak jak doporučoval organizační výbor.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji i paní zpravodajce. Otevírám obecnou rozpravu. Zeptám se, zda se
do ní někdo hlásí. Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Zeptám se pana ministra, zda si přeje závěrečné
slovo. Nepřeje, paní zpravodajka také ne, takže se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům.
Organizační výbor a paní zpravodajka navrhli přikázat tento návrh k projednání zahraničnímu výboru. Zeptám
se, zda je zde jiný návrh. Není tomu tak.
Tedy kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru zahraničnímu.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu?
158
Hlasování má číslo 66, přihlášeno bylo 112 poslankyň a poslanců, pro 89, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh
byl přijat a přikázali jsme tento návrh k projednání výboru zahraničnímu.
Končím projednávání bodu 73. Budeme pokračovat bodem 74, kterým je
74.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s přístupem Protokol proti
nedovolené výrobě střelných zbraní, jejich součástí a dílů a střeliva a proti obchodování s nimi doplňující
Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu ze dne 15. listopadu 2000
Prosím opět pana ministra vnitra, aby se ujal slova.
Ministr vnitra ČR Jan Kubice Vážené dámy, vážení pánové, materiál obsahuje návrh na přistoupení České
republiky k dalšímu z protokolů Úmluvy OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu, která je v současné
době projednávána oběma komorami parlamentu.
Tento Protokol má za cíl stanovit základní standardy v oblasti boje proti nezákonné výrobě a obchodování se
střelnými zbraněmi. Zejména vymezuje jednání, které mají smluvní strany v této oblasti postihovat. Stanoví
povinnosti na poli evidence, značení, licenčního a povolovacího řízení, konfiskace nebo likvidace střelných
zbraní. Protokol rovněž zavazuje smluvní strany k posílení vzájemné spolupráce prostřednictvím výměny
informací, poskytováním technické pomoci nebo navazováním jiných forem bilaterální spolupráce. Protokol
vstoupil v platnost v roce 2005, ČR se k němu ale nemohla připojit dříve, než vstoupila v platnost vnitrostátní
právní úprava o odpovědnosti právnických osob za jednání, která Protokol stanoví jako trestná. Protože Protokol
nebyl na rozdíl od předcházejícího Protokolu v době, kdy byl ověřen k podpisu, Českou republikou podepsán,
navrhuje se, aby se Česká republika připojila k Protokolu formou přístupu se stejnými právy a povinnostmi, jaké
mají ostatní smluvní strany. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu ministrovi. Zpravodajem pro prvé čtení byl určen pan poslanec
Václav Kubata. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Václav Kubata: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, smyslem tohoto Protokolu, který má
prezidentský charakter a tak, jak vysvětlil pan ministr Kubice, je snaha zabránit výrobě a distribuci zbraní a
zbraňových systémů, myslím si, že není více, co k tomu říct v dnešní době, která tak hrozí různými teroristickými
útoky. Já samozřejmě doporučuji nechat to postoupit dál a přikázat zahraničnímu výboru k projednání. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu. Zeptám se, zda se do
ní někdo hlásí. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Předpokládám, že závěrečná slova třeba nebudou. Není tomu
tak, pan zpravodaj také nechce vystoupit. Tím pádem se budeme zabývat návrhem na přikázání. Je zde návrh
organizačního výboru, aby tento návrh byl přikázán výboru zahraničnímu, stejně tak mluvil i pan zpravodaj,
takže já se zeptám, zda je zde ještě jiný návrh jiného přikázání jinému výboru. Žádný návrh neregistruji.
Takže přistoupíme k hlasování, kdo souhlasí s tím, abychom tento návrh přikázali výboru zahraničnímu
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu?
Hlasování má pořadové číslo 67, přihlášeno 118, pro 98. Návrh byl přijat a já konstatuji, že jsme přikázali tento
tisk k projednání výboru zahraničnímu.
Končím projednávání bodu 74 a budeme pokračovat bodem číslo 75, kterým je
75.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Opční protokol
k Úmluvě o právech dítěte týkající se prodeje dětí, dětské prostituce a dětské pornografie
A do třetice prosím pana ministra vnitra.
Ministr vnitra ČR Jan Kubice Vážený pane předsedající, dámy a pánové, opční protokol k Úmluvě o právech
dítěte, týkající se prodeje dětí, dětské prostituce a dětské pornografie, vznikl v rámci činnosti OSN v roce 2000.
***
159
(11.10 hodin)
(pokračuje Kubice)
V platnost vstoupil 18. ledna 2002. Stanoví závazné mezinárodní standardy k prevenci, potlačování a trestání
činů spojených s prodejem dětí za účelem jejich sexuálního zneužívání, nucené práce či nelegální adopce, činů
spojených s dětskou prostitucí a dětskou pornografií. Obecně je možno říci, že hlavním cílem opčního protokolu
je účinnější ochrana dětí před zneužíváním.
Za Českou republiku byl podepsán již 26. ledna 2005. Je však jedním z mnohostranných smluvních dokumentů,
jejichž ratifikaci dlouhodobě bránila absence úpravy odpovědnosti právnických osob v českém právním řádu. Po
přijetí zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim je předkládán návrh na vyslovení
souhlasu s ratifikací opčního protokolu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu ministrovi za úvodní slovo. Zpravodajem byl určen pan
poslanec František Novosad. Prosím, pane kolego, ujměte se své role.
Poslanec František Novosad: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené dámy a pánové. Tento
materiál plně obsahuje to důležité, a to je ochrana dětí a mladé generace, která potřebuje skutečně naši
ochranu. Pan ministr to tady jasně řekl. Já doporučuji propustit do druhého čtení, a doporučuji rovněž projednat
ve výboru pro evropské záležitosti. Děkuji. (Potlesk poslanců levice.)
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu poslanci Novosadovi, otevírám obecnou rozpravu. Ptám se, kdo
se do ní hlásí? Poprosím pana poslance Novosada, aby ten svůj návrh tady zopakoval ještě v obecné rozpravě
jednou. Prosím.
Poslanec František Novosad: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Doporučuji projednat ve výboru pro evropské
záležitosti. (Potlesk celé sněmovny.)
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Pane poslanče, mám zato, že nejen doporučujete, ale také
navrhujete. (Smích a ruch v sále.) Já s tím takto naložím... Prosím o klid. Zeptám se, zda ještě někdo chce
vystoupit v obecné rozpravě? Není tomu tak, tak tu rozpravu končím, a budeme se tedy zabývat návrhem na
přikázání. Zaznamenal jsem zaprvé návrh na přikázání výboru zahraničnímu, protože takto to navrhl
organizační výbor, a pak pan poslanec Novosad navrhuje výbor pro evropské záležitosti. Takže se s tím
postupně vypořádáme.
Zahájím hlasování. Kdo souhlasí s tím, abychom přikázali tento tisk výboru zahraničnímu?
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, prosím zvedněte ruku, stiskněte tlačítko. Kdo je proti tomu návrhu?
Hlasování číslo 68. Přihlášeno je 121, pro 101, proti nikdo. Tento návrh byl přijat. Tedy přikázali jsme výboru
zahraničnímu.
Nyní budeme hlasovat o přikázání výboru evropskému.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Stiskněte prosím tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomu návrhu?
Hlasování číslo 69. Přihlášeno je 121 poslankyň a poslanců, pro 89, proti 3. I tento návrh byl přijat. A my jsme
tedy přikázali tento tisk jak výboru zahraničním, tak výboru pro evropské záležitosti.
Já končím projednávání bodu číslo 75 a budeme pokračovat bodem číslo
93.
Zpráva o činnosti a hospodaření Energetického regulačního úřadu za rok 2011
/sněmovní tisk 703/
My jsme se tímto tiskem zabývali 14. února na ... Ale já opravdu prosím o klid. A pokud nebude hladina hluku
snížena na příslušnou úroveň, tak opravdu vyhlásím přestávku, protože už jsem se pokoušel třikrát a mám
pocit, že Sněmovna se mnou nechce spolupracovat. Když tak bych vyhlásil pětiminutovou pauzu, kdyby se
nedostavil žádaný efekt. Ale vypadá to, že snad napotřetí se to povede.
160
Takže, tímto tiskem jsme se zabývali 14. února na 51. schůzi. My jsme přerušili projednávání tohoto bodu na
návrh zpravodaje pana poslance Urbana, a to po ukončení všeobecné rozpravy. Já jenom připomínám, že
zprávu projednal hospodářský výbor, jehož usnesení bylo doručeno jako tisk 703/1. A poprosím pana poslance
Urbana, který je zpravodajem výboru, aby nás informoval o jednání výboru a přednesl návrh usnesení. Pane
poslanče, prosím máte slovo.
Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Hospodářský
výbor projednal tuto zprávu o činnosti hospodaření ERÚ na svém 31. zasedání, a doporučuje Poslanecké
sněmovně přijmout usnesení, které zní: Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky bere zprávu o
činnosti a hospodaření ERÚ za rok 2011 na vědomí. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Já děkuji. Obecná rozprava byla ukončena, ale měl bych tady teď otevřít
rozpravu podrobnou, kterou tímto otvírám. Poprosím pana zpravodaje, aby se ještě jednou přihlásil k tomu
usnesení, se kterým nás již seznámil.
Poslanec Milan Urban: Ano. Pane místopředsedo, co jsem řekl, tak platí.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: To jsem rád, děkuji. Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí do obecné
rozpravy? Není tomu tak. Takže podrobnou rozpravu končím. Zeptám se, zda má někdo zájem o závěrečná
slova? Není tomu tak. Budeme tedy hlasovat o tom usnesení tak, jak jej navrhl pan zpravodaj hospodářského
výboru.
Já zahájím hlasování. Zeptám se, kdo je pro, prosím zvedněte ruku a stiskněte tlačítko. Kdo je proti?
Hlasování číslo 70. Přihlášeno 124, pro 102, proti nebyl nikdo. Toto usnesení bylo přijato a Poslanecká
sněmovna tedy vzala tento dokument na vědomí.
Končím tedy projednávání bodu číslo 93 a budeme pokračovat bodem číslo 94. Pan poslanec Chlad se hlásí s
faktickou poznámkou? Není tomu tak, děkuji. Bod číslo
94.
Zpráva o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí 2012
Tato zpráva vám byla doručena jako sněmovní tisk 832, stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu jako tisk
832/2. Tento materiál uvede pan ministr financí Miroslav Kalousek. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci. Ministerstvo financí pravidelně každé čtvrtletí předkládá do rozpočtového výboru plnění státního
rozpočtu a každé pololetí do Poslanecké sněmovny, neb tak velí zákon 218/2000 Sb., o rozpočtových
pravidlech České republiky. Já jsem vzhledem k těm procesním legislativním lhůtám, tak jsem vždycky trochu
na rozpacích, jak mám komentovat plnění za první pololetí roku 2012 v březnu roku 2013. Takže jistě se mnou
budete souhlasit, že řeknu jenom několik velmi stručných čísel k prvnímu pololetí roku 2012, což jest materie,
kterou projednáváme, a o něco déle se budu věnovat číslům za celý rok 2012, která sice ještě nejsou oficiální,
neboť státní závěrečný účet vám bude předložen do konce dubna, ale jejich věrohodnost se limitně blíží 100
procentům.
Tedy ke konci června 2012, abych nezůstal nic dlužen tomu, co projednáváme, ke konci června skončilo
hospodaření státního rozpočtu se schodkem 71,7 mld. korun, celkové příjmy byly 504,6 mld., což bylo 46,4 %
rozpočtu.***
(11.20 hodin)
(pokračuje Kalousek)
A celkové výdaje činily 576, což bylo 48,3 % rozpočtu.
A nyní dovolte, abych vás předběžně seznámil s těmi výsledky, které již budu moci garantovat při předkládání
státního závěrečného účtu. Jistě si vzpomínáte, že státní rozpočet roku 2012 byl schválen v příjmech 1 bilion
51,4, celkové výdaje byly 1 bilion 152 a za celý rok 2012 tedy jsme skončily schodkem 101 miliard. Touto
Poslaneckou sněmovnou schválený schodek byl 105 miliard, to znamená, že celkový výsledek byl o čtyři
miliardy bezpečně pod Poslaneckou sněmovnou schválenou hranicí.
161
Celkový výsledek byl o 41,8 miliard lepší než v roce 2011 a ony 4,4 miliardy lepší, než činila rozpočtovaná výše.
Jak vypadaly příjmy i výdaje včetně k plánovaným číslům. Příjmy v té výši 1 bilion 51,4 miliardy korun bylo 96,1
% plánovaných příjmů a rozpočet nebyl naplněn o 42,6 miliard plánovaných příjmů, což bylo avizováno již na
konci roku 2011, a to byl důvod oněch lednových korekcí, na základě kterých jsme museli korigovat výdaje
vzhledem k nenaplněným příjmům.
Z celkové částky připadlo na daňové příjmy 540,3 miliardy korun, na příjmy z pojistného na sociální
zabezpečení to bylo 371,5 miliardy korun a na nedaňové a ostatní příjmy 139,5 miliardy korun. Daňové příjmy
meziročně vzrostly o 17,2 miliardy korun oproti roku 2011, to jest o 3,3 %. Tento růst byl ovlivněn především
vyšším inkasem DPH.
Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení dosáhly výše 371,5 miliardy korun, což představovalo 96,7 %
plánovaných příjmů, a meziroční růst byl o 4,7 miliardy. Z toho na důchodové pojištění připadlo 330,2 miliardy
korun při meziročním růstu o 4,2 miliardy.
Celkové výdaje státního rozpočtu tedy za rok 2012 byly čerpány ve výši 1 bilion 152,4 miliardy korun, což
představovalo 96,1 % plánovaných výdajů. A ony 3,9 % plánovaných výdajů byla ona nezbytná úsporná
opatření, ke kterým vláda osvíceně a prozřetelně přistoupila již na začátku roku, aby dokázala vámi stanovený a
nařízený schodek bezpečně dodržet, což se nám také podařilo.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu ministrovi za úvodní slovo.
Nyní prosím zpravodaje rozpočtového výboru. Byl jsem informován, že místo pana poslance Suchánka vystoupí
pan poslanec Svoboda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Pavel Svoboda: Děkuji.
Dámy a pánové, v zastoupení kolegy Pavla Suchánka a v návaznosti na slova mého předřečníka pana ministra
Kalouska vám přednesu usnesení rozpočtového výboru z 39. schůze dne 21. listopadu 2012, kdy rozpočtový
výbor bere na vědomí zprávu o plnění státního rozpočtu České republiky za první pololetí roku 2012 a
doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení:
Poslanecká sněmovna Parlamentu bere zprávu o plnění státního rozpočtu České republiky za první pololetí
roku 2012 na vědomí.
Toť vše, děkuji.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu zpravodaji.
Zahájím obecnou rozpravu. Pan poslanec Koníček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, chtěl bych jenom upozornit
na jeden bod ze stanovisky Nejvyššího kontrolního úřadu. Čekal jsem, jestli se k němu pan ministr financí
vyjádří, protože NKÚ upozorňuje - řekněme - na nekonzistentnost údajů uvedených ve zprávě.
V části IV. Vývoj státních finančních aktiv a pasiv na straně 141 jsou uvedeny v tabulce číslo 78 údaje: státní
finanční pasiva celkem k 1. 1. 2012 1 566,2 miliardy korun, státní finanční pasiva celkem k 30. 6. 2012 1 702,3
miliardy korun.
Ale v části V. Zpráva o řízení státního dluhu na straně 49 v tabulce 85 jsou uvedeny údaje: státní dluh celkem k
1. 1. 2012 1 499 miliard a státní dluh k 30. 6. 1 635 miliard. Podle § 36 odstavce 9 rozpočtových pravidel je
státní dluh souhrnem státních finančních pasiv. A NKÚ říká, že tento rozdíl čísel není v té samotné zprávě nijak
komentován.
Poprosil bych pana ministra o komentář, proč jsou tam takové rozdíly.
162
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu poslanci Koníčkovi.
Ptám se, kdo se dál hlásí do obecné rozpravy. Pokud se nikdo nehlásí, tak obecnou rozpravu končím.
Otevřu rozpravu podrobnou. Poprosím pana zpravodaje, aby se přihlásil k onomu usnesení, které načetl ve své
zpravodajské zprávě.
Poslanec Pavel Svoboda: Hlásím se k usnesení, které jsem přečetl ve své zprávě.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Výborně. Děkuji.
Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Tu končím.
V rámci závěrečného slova dám prostor panu ministrovi financí. Pane ministře, prosím, máte slovo.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji.
Chci poděkovat za prvé za projednání, za druhé chci poprosit pana poslance Koníčka o pochopení. Já prostě
tady nemám podrobné podklady, mám tedy dvě možnosti - buď předstírat, že to vím a něco si vymyslet, anebo
se ponořit do těch podkladů a poslat vám to písemně. Volím druhou variantu a prosím o pochopení.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji.
Pan poslanec Koníček velmi souhlasí s tímto řešením, takže vám oběma děkuji za vstřícné vyřešení tohoto
problému.
Pan zpravodaj se nehlásí k závěrečnému slovu, tedy přistoupíme k hlasování.
Usnesení bylo načteno panem zpravodajem. Všichni víme, o čem hlasujeme.
Hlasování zahajuji a ptám se, kdo souhlasí s takto navrženým usnesením, prosím, stiskněte tlačítko a zvedněte
ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Hlasování má číslo 71. Přihlášeno je 128 kolegyň a kolegů, pro 62, proti 4. Tento návrh nebyl přijat.
Pane ministře, prosím, vy můžete kdykoliv. Máte slovo.
Ještě než dám slovo panu ministrovi - faktické poznámky kolegyně Lesenská, kolega Koubík, kolega
Grebeníček mohu odmazat? Děkuji.
Prosím, pane ministře.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Dámy a pánové, já plně respektuji skutečnost, že jste to nevzali na
vědomí. Ale to vůbec neznamená, že ta čísla budou jiná. Ta čísla byla přesně taková a budou taková bez
ohledu na vaše hlasování. Obávám se, že to není poprvé a ještě více se obávám, že to není ani naposled, co
Poslanecká sněmovna odmítla vzít na vědomí realitu. ***
(11.30 hodin)
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu ministrovi. Pokud se již nikdo v rámci tohoto bodu nehlásí, tak
tento bod končím.
Budeme pokračovat bodem
95.
Zpráva o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR, jejich obsahu a způsobu vyřízení za
období od 1. 1. 2012 do 30. 6. 2012
Já poprosím, aby se místo omluvené poslankyně Hany Orgoníkové slova ujal za petiční výbor pan poslanec
Koníček. Pane poslanče, prosím, máte slovo.
163
Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, Poslanecká sněmovna
Parlamentu České republiky obdržela v prvním pololetí 2012 celkem 24 petice. Pod těmito peticemi bylo
podepsáno více než 231 tis. petentů. Nejvíce podpisů v tomto období, a to 90 782, bylo shromážděno pod peticí
proti vládním reformám.
K peticím, které měly více než 10 tis. podpisů, byla uspořádána veřejná slyšení, a to k petici právě proti vládním
reformám, k petici odmítající zákon o protikomunistickém odboji, k petici proti průzkumu těžby a proti těžbě
břidlicových plynů metodou hydraulického štěpení.
O vyřízení dalších petic si můžete přečíst ve sněmovním tisku 837, ke kterému petiční výbor přijal usnesení
číslo 129, ve kterém mimo jiné doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby přijala
následující usnesení:
Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí zprávu o peticích, přijatých Poslaneckou sněmovnou, jejich
obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 1. 2012 do 30. 6. 2012.
O tomto návrhu bychom na závěr měli hlasovat.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu. Ptám se, kdo se do ní
hlásí. Nikoho nevidím, končím obecnou rozpravu.
Otevírám rozpravu podrobnou. Poprosím pana zpravodaje, zda by se tedy ještě mohl přihlásit k usnesení, které
načetl ve své zprávě.
Poslanec Vladimír Koníček: Ano, pane předsedající. Hlásím se k tomuto usnesení, že Poslanecká sněmovna
bere na vědomí tu zprávu.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Výborně. Děkuji. Zeptám se, zda ještě někdo chce vystoupit v podrobné
rozpravě. Nikoho nevidím. Končím podrobnou rozpravu. Ptám se pana poslance, zda chce využít svého práva
na závěrečné slovo. Není tomu tak.
Přistoupíme k hlasování. Budeme tedy hlasovat o usnesení, které přednesl pan poslanec Koníček, že
Poslanecká sněmovna bere na vědomí tuto zprávu.
Hlasování zahajuji. Ptám se, kdo je pro. Prosím, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Hlasování má pořadové číslo 72, přihlášeno je 130 poslankyň a poslanců, pro 106, proti nikdo. Tento návrh byl
přijat.
Končím projednávání bodu 95. Děkuji panu poslanci Koníčkovi.
V této fázi on ale ještě neodchází, protože já zahajuji bod
96.
Zpráva o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR, jejich obsahu a způsobu vyřízení za
období od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012
Stejně jako v minulém případě místo omluvené paní poslankyně Orgoníkové vystoupí pan poslanec Koníček.
Pane kolego, prosím, máte slovo.
Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, ve druhém pololetí roku 2012
obdržela Poslanecká sněmovna 22 petice. Pod těmito peticemi bylo podepsáno více než 196 tis. petentů. V
petici s nejvíce podpisy, a to 63 260, byl vyjádřen požadavek na zachování současné nemocniční sítě.
K peticím, které měly více než 10 tis. podpisů, byla uspořádána veřejná slyšení. Bylo to k peticím za obnovu
zemědělské krajiny, proti vzniku národního parku Křivoklátsko, proti zřízení 30 % prvních zón v národním parku
Šumava.
164
K problematice církevních restitucí došly ve druhém pololetí 2012 čtyři petice celkem s 41 tis. podpisy. K tomuto
také bylo uspořádáno veřejné slyšení.
Jako zajímavost uvádím, že petičnímu výboru paní ministryně potvrdila, že neexistuje seznam majetku k vydání
církvím, byť ve Sněmovně při projednávání tvrdila, že takovým seznamem disponuje.
Podrobnosti k vyřízení dalších petic naleznete v tisku 945. Petiční výbor k tomu přijal usnesení číslo 158, kde
mimo jiné doporučuje Poslanecké sněmovně, aby přijala následující usnesení:
Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí zprávu o peticích, přijatých Poslaneckou sněmovnou, jejich
obsahu a způsobu vyřízení, za období od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu poslanci Koníčkovi. Otevírám obecnou rozpravu. Ptám se, kdo
se do ní hlásí. Nikoho nevidím, tedy ji končím.
Otevírám rozpravu podrobnou. Poprosím zase ještě pana zpravodaje, aby se přihlásil k návrhu usnesení.
Poslanec Vladimír Koníček: Ano. Měli bychom hlasovat o usnesení, že Poslanecká sněmovna bere na vědomí
zprávu o peticích.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Výborně. Nikdo další se do podrobné rozpravy nehlásí, tak ji končím.
Závěrečné slovo, předpokládám, pan poslanec nechce.
Přistoupíme tedy k hlasování o usnesení, které načetl pan poslanec Koníček.
Hlasování zahajuji. Kdo s tímto návrhem souhlasí, prosím, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto
návrhu?
Hlasování má číslo 73, přihlášeno bylo 131 kolegyň a kolegů, pro 107, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.
Končím projednávání bodu číslo 96. Děkuji poslanci Koníčkovi.
Budeme pokračovat bodem
97.
Výroční zprávy a účetní závěrky zdravotních pojišťoven za rok 2011 s vyjádřením vlády spolu se souhrnným
hodnocením, hodnocením výročních zpráv a účetních závěrek za rok 2011 jednotlivých zdravotních pojišťoven a
tabulkovými přílohami
Tento materiál uvede pan ministr zdravotnictví Leoš Heger. Pane ministře, prosím, máte slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,
po několika vyřazeních z programu vám předkládám se značným zpožděním k projednání materiál Výroční
zprávy a účetní závěrky zdravotních pojišťoven za rok 2011 s vyjádřením vlády, spolu se souhrnným
hodnocením, hodnocením výročních zpráv a účetních uzávěrek za rok 2011 u jednotlivých zdravotních
pojišťoven a celého systému veřejného zdravotního pojištění jako celku spolu s tabulkovými přílohami.
Tak, jak nařizuje zákon, všechny výroční zprávy a účetní uzávěrky zdravotních pojišťoven za rok 2011 byly
schváleny samosprávnými orgány zdravotních pojišťoven a ověřeny auditory do 30. dubna 2012, čili to
zpoždění, se kterým tento materiál projednáváme, je téměř roční.
Ověřením dokumentů na Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí nebyly zjištěny žádné zásadní formální
nedostatky.
Souhrnné hodnocení systému veřejného zdravotního pojištění vychází z dat, získaných sumarizací údajů
jednotlivých výročních zpráv zdravotních pojišťoven.
Do hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění v roce 2011 se promítala ekonomická recese, která
systém postihla zhruba dva roky předtím a podepsala se na něm již v roce 2010, kdy propad veřejného
zdravotního pojištění byl největší za celou dobu, kterou máme od té doby 2008 k dispozici. Od té doby se ten
165
propad, jak budu za chvíli demonstrovat, mírně zlepšuje, ale již v roce 2010, tedy v roce předcházejícím roku,
který dnes hodnotíme, byl celkový propad 6,855 miliard. ***
(11.40 hodin)
(pokračuje Heger)
Od té doby se naším zdravotním pojištěním táhne, přesto, že se zmenšuje a stále ještě až do loňského roku byl
kompenzován zůstatky na příjmech, zůstatky na účtech veřejných zdravotních pojišťoven.
Kromě ekonomické recese se do hospodaření v roce 2011 promítaly ještě další podmínky, které byly dány
legislativou. Jak je známo, na výše příjmů všeobecného zdravotního pojistného mají vliv legislativní podmínky
poměrně negativní, protože stále převládají příjmy zaměstnanců, které jsou přibližně 1500 korun měsíčně.
Říkám toto číslo jenom orientačně, zatímco příjmy od ostatních kategorií osob jsou zřetelně menší a nepodařilo
se je zatím legislativně ovlivnit. Způsobuje to, že minimální pojistné osob bez zdanitelných příjmů a
nízkopříjmových zaměstnanců, které je stanovené na úrovni 13,5 % z minimální mzdy, je pouze něco přes tisíc
korun měsíčně. Minimální platba pojistného za OSVČ je ve výši 1600 korun měsíčně a platba státu. Zde je
defekt nejvyšší. Pokud bychom brali platbu státu jako příspěvek státu za jednoho pojištěnce a nikoliv, jak je
často deklarováno Ministerstvem financí jenom jako příspěvek do Fondu veřejného zdravotního pojištění, pak
platba státu je měsíčně pouze 723 korun a platba se již po tři roky nemění.
Naopak v roce 2011 patřila k novým výrazným vlivům na hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění
řada faktorů. Jednak to byla předčasná realizace povinného odvodu jedné třetiny zůstatku u bankovního účtu
základního fondu zdravotního pojištění na zvláštní účet přerozdělování, kterou šest zaměstnaneckých
zdravotních pojišťoven zaplatilo de facto předem, již koncem prosince roku 2011, přesto, že se jednalo o příjmy
roku 2012. Pouze Všeobecná zdravotní pojišťovna a Vojenská zdravotní pojišťovna odvedly tyto prostředky tak,
jak ukládal zákon, až v lednu 2012.
Do tohoto termínu byla na zvláštní účet přerozdělování převedena i zákonem stanovená částka výše 95 %
finančních prostředků soustředěných v zajišťovacím fondu. Vliv mimořádného odvodu na hospodaření v roce
2011 je u každé zdravotní pojišťovny okomentován v příslušných bodech ekonomického hodnocení a nebudu
ho tady příliš dlouho rozvádět.
V tabulkové příloze číslo 1 byla pak vzájemná srovnatelnost dotčených ukazatelů zajištěna vyloučením tohoto
vlivu z roku 2011, neboť prostředky převedené v roce 2011 na zvláštní účet přerozdělování byly přerozděleny až
v rámci prvního přerozdělování 2012.
Dalším faktorem, který měl výrazný vliv na hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění v roce 2011
byla změna podmínek úhrad zdravotní péče v souvislosti s navýšením úhrady poskytovatelům zdravotní péče k
posílení mezd lékařů. Vzpomenete si pravděpodobně na velmi dramatickou akci v začátku roku 2011, která se
nazývala "Děkujeme, odcházíme!", kdy zdravotní systém téměř stál před kolapsem zdravotní péče, zejména v
některých krajích a který si nakonec po dlouhém a velmi napjatém vyjednávání vynutil ústupky z obou stran a
vynutil si zvýšení mezd lékařů, které dělalo ony dvě procenta. Byla k tomu tak trošku na hranici zákona
změněna dokonce úhradová vyhláška, která ten příplatek lékařům zafixovala.
Z důvodů nerovnoměrně rozložených finančních zásob však došlo i k navýšení závazků zdravotních pojišťoven
vůči poskytovatelům zdravotních služeb, a tedy ke zvýšení výdajů na zdravotní služby pouze o 1,5 % vůči roku
2010.
Celkové příjmy v systému veřejného zdravotního pojištění dosáhly v roce 2011 220,4 miliardy korun s
meziročním nárůstem 2,2 %. Pokračovalo tedy snižování růstu výběru pojistného a zvyšování výnosů veřejného
zdravotního pojištění oproti minulým letům. Bohužel se však nepodařilo úplně zarazit stoupání nákladů celého
systému, které dosáhly 225,5 miliardy a ročně tak vzrostly o 1,4 %, ale je zjevné, že už v té době se rozevírání
nůžek mezi výdaji a náklady začalo zpomalovat. I tak však je nutno konstatovat, že saldo příjmů a výdajů
celkem včetně zdaňovaných bylo záporné, a to ve výši 5,1 miliardy. Znovu tedy zdůrazňuji, že saldo záporné v
roce 2010 bylo téměř 6,9 miliardy, čili, že hospodaření systému přes veškerý propad, který činí asi 2,5 % celého
objemu zdravotního pojistného, bylo hospodaření lepší než v předchozím roce.
To, co bylo zjevně negativní, bylo, že záporné saldo vykázaly všechny zdravotní pojišťovny v roce 2010, ale
mezi pojišťovnami byly velké rozdíly. Samozřejmě vždycky pojišťovnou, která je první v pozornosti, je
Všeobecná zdravotní pojišťovna, u které kupodivu ten negativní údaj při přepočtu na jednoho pojištěnce nebyl
166
nejhorší, tak jak to naznačují čísla absolutní, celková. Všeobecná zdravotní pojišťovna měla v roce 2010
záporný schodek mínus 5,4 miliard, v roce 2011 se ten schodek zlepšil a byl už jenom 3,8 miliard. Čili tam
nastala jistá stabilizace, přesto, že schodek dělal zdaleka největší podíl na tom schodku.
Když se podíváme na přepočty čísel u jednotlivých zdravotních pojišťoven, tak ten záporný údaj na jednoho
pojištěnce byl u VZP 600 korun, na jednoho pojištěnce u Vojenské zdravotní pojišťovny byl 700 korun a u České
průmyslové zdravotní pojišťovny, tzv. pojišťovny Agel, byl dokonce 838 korun. ***
(11.50 hodin)
(pokračuje Heger)
Čili ta zdravotní pojišťovna Agel, která je v našem zdravotnictví často analyzovaná a zkoumaná, byla v přepočtu
na jednoho pojištěnce nejhůře hospodařící zdravotní pojišťovnou. Naopak u pojišťoven, jako pojišťovna Metal Aliance nebo Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra byl záporný výsledek jenom v řádu desetikorun na
jednoho pojištěnce a obě pojišťovny se výrazně zlepšily. Takže údaj, že všechny pojišťovny byly v mínusu, je
tak trošku zavádějící. Znovu opakuji, že systém se již v roce 2011 začal mírně lepšit a ze svých problémů
vzpamatovávat.
Na závěr mi dovolte, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, abych konstatoval, že tento materiál byl
postoupen na vládní úrovni do meziresortního připomínkového řízení a nebyly v něm žádné výrazné zásadní
připomínky. Vláda České republiky na své schůzi 10. října 2012 přijala k předkládanému materiálu usnesení č.
740, kterým pověřila předsedu vlády předložit návrhy výročních zpráv a účetních závěrek zdravotních pojišťoven
za rok 2011 k projednání Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky s návrhem na jejich schválení.
Dovoluji si vás tedy závěrečně požádat o vzetí na vědomí celého tohoto materiálu a děkuji vám za pozornost k
tomu, co jsem tady říkal. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Já děkuji panu ministrovi. Tento tisk projednal výbor pro zdravotnictví. Jeho
usnesení bylo doručeno jako tisk 847/1. Zpravodajem byl určen pan poslanec Jaroslav Krákora. Já ho prosím,
aby nás informoval o jednání výboru a přednesl také návrh usnesení. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jaroslav Krákora: Já budu velice stručný, protože myslím, že pan ministr zde velice obšírně přednesl
zprávu o hospodaření v pojišťovnách i číselně. Já si myslím, že nebudu tato čísla opakovat a dovolil bych si
přihlásit se potom do obecné rozpravy.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Tuto obecnou rozpravu otevírám. Dal bych přednost paní poslankyni
Markové a poté vystoupí pan poslanec Krákora. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo.
Dámy a pánové, vážený pane předsedající, v souvislosti s projednávaným tématem by možná stálo za to,
abychom dostali odpověď na otázku, která už dlouhodobě sužuje především největší zdravotní pojišťovnu v
České republice, která má vlastně i největší podíl na nemocniční a mimořádně nákladné péči v České republice,
to znamená Všeobecnou zdravotní pojišťovnu. Já bych se ráda při této příležitosti pana ministra zeptala, kdy
konečně Ministerstvo zdravotnictví zajistí, aby byly vytvořeny stejné podmínky pro všechny zdravotní pojišťovny
v České republice. To znamená, aby byly skutečně podmínky takové, že bude přerozdělení podle věku, počtu
pojištěnců, podle diagnóz, budou zohledněny nákladné diagnózy, třeba i přechod pojištěnců v úhradových
limitech a podobně. To je totiž velikánský problém především pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu. Vytváří se
tak situace, kdy ostatním zdravotním pojišťovnám vznikají zůstatky na účtech, zatímco Všeobecná zdravotní
pojišťovna má velké problémy, a tím, že také historicky platí za své pojištěnce největší částky, drží Všeobecná
zdravotní pojišťovna nemocniční péči v České republice de facto při životě, ale přitom je neustále pranýřována i
ze strany Ministerstva zdravotnictví, že špatně hospodaří. Ale to, že pro tuto zdravotní pojišťovnu nejsou
vytvořeny stejné podmínky jako pro ostatní zdravotní pojišťovny, zůstává bohužel faktem.
Myslím si, že Ministerstvo zdravotnictví by mělo učinit takové kroky, aby se tato situace zlepšila. Takže znovu
zopakuji otázku. Kdy tak Ministerstvo zdravotnictví učiní? Děkuji. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Nyní je přihlášen pan poslanec Krákora. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Krákora: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená vládo, já bych měl takové tři
body nebo možná tři námitky, tři výtky.
167
První, a to se opakuje neustále, je to každý rok, že výroční zpráva a účetní závěrky zdravotních pojišťoven leží
na vládě půl roku. Přijdou do Poslanecké sněmovny a zase v Poslanecké sněmovně leží půl roku. Já si myslím
a apeluji jak na vládu, tak na Poslaneckou sněmovnu, že by to mělo být vždycky schváleno následující rok v
prvním pololetí, a nikoliv za rok a půl od proběhlé události nebo od skončeného účetního roku. To je za prvé.
Za druhé. Jak tady pan ministr správně řekl, v roce 2010, ale i v roce 2011, vážené kolegyně i kolegové, je
záporné saldo mezi příjmy a výnosy, a to u všech zdravotních pojišťoven. Není to nějak nápadné? To jsou
všichni ředitelé osmi zdravotních pojišťoven špatní, neumí hospodařit? Já si myslím, že tomu tak není. Kolegyně
Marková to tady trošku nastínila. Je špatně nastavený systém a bohužel se tím bude muset jak vláda, tak
Poslanecká sněmovna zabývat.
A za třetí. Tolik zmiňovaná Všeobecná zdravotní pojišťovna, udávaná jak vládou, dokonce Ministerstvem
zdravotnictví i tiskem jako pojišťovna, která hospodaří nejhůře, je velice relativní. Když se přepočte hospodaření
a saldo příjmů a výdajů na jednoho pojištěnce, pan ministr to zde říkal, tak není vůbec pravda, že by Všeobecná
zdravotní pojišťovna hospodařila nejhůře. A taky srovnáme-li rok 2010 a 2011, tak saldo se snížilo asi o 2 až 3
mld., takže tam dochází k určitému zlepšení.
To jsou asi moje tři poznámky. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu poslanci Krákorovi. Hlásí se pan ministr. Prosím, pane ministře,
máte slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Já děkuji jak paní poslankyni Markové, tak panu poslanci Krákorovi za
dotazy a připomínky. Rád na ně odpovím, protože opravdu sahají do podstatných kořenů problémů našeho
systému.
To, co zmiňovala paní poslankyně Marková, se týká nerovnoměrnosti úhrad a problémů s přerozdělováním mezi
jednotlivými pojišťovnami. Když začnu s přerozdělováním, tak je známo, že každá pojišťovna odvádí všechny
své výnosy do účtu přerozdělení. Tam je přerozdělování realizováno podle věkových skupin pacientů.
Přerozdělování má stále vyšší a vyšší váhu, a to se odehrálo v posledních deseti letech. Existuje ještě druhý
mechanismus, a to je přerozdělování podle počtu drahých pacientů, kteří mají účet vyšší než 1 mil. korun. Teď
nejsem schopen ten mechanismus tady přesně popsat, ale v každém případě pro rok 2012 byl systém
přerozdělování změněn v tom, že přerozdělování podle drahých pacientů dostalo podstatně větší váhu a
ministerstvo vypsalo v loňském roce soutěž na dodavatele a na analýzu našeho systému formou takzvaného
mechanismu PCG, což jsou skupiny pacientů podle konzumace léků. ***
(12.00 hodin)
(pokračuje Heger)
Tento systém je používán v Holandsku, ale je obecně považován za velmi dokonalý. A k tomu systému, k
modelacím nad naším veřejným zdravotním pojištěním, se dospělo někdy v posledním kvartálu loňského roku a
ty modelace byly předvedeny pojišťovnám. A musím říct, že přinesly do jisté míry překvapivé výsledky, a to v té
podobě, že přerozdělování, které už v roce 2012 běželo podle těch milionových pacientů, přináší prakticky
stejné výsledky, a že tedy je možno konstatovat, že systém přerozdělování byl u nás již naplněn tak, aby byl
relativně objektivní.
Přerozdělování není možno ověřit absolutně objektivně. To je pravdou. Je ho možno podpořit různými
statistikami typu - kolik má která pojišťovna pojištěnců z naší populace a kolik má tedy těch drahých výkonů,
jako jsou například dialýzy, transplantovaní pacienti apod. A ukazuje se, že ta čísla, která byla velmi dramatická
před deseti lety, se postupně snižují. Jinými slovy, je to tak trošku špatná zpráva pro Všeobecnou zdravotní
pojišťovnu, protože až bude ten systém zaveden - a my počítáme, že v nejbližší novele zákona 48 bude
implementován do zákona - tak pravděpodobně Všeobecné zdravotní pojišťovně mnoho nepřinese.
Dále se dělaly analýzy, které mapovaly, kolik platí jednotlivé zdravotní pojišťovny nad rámec úhradové vyhlášky.
Ukázalo se, že Všeobecná zdravotní pojišťovna platí zdaleka nejvíce nad rámec. Čili platí zcela určitě to, co
říkala paní poslankyně Marková, že Všeobecná zdravotní pojišťovna drží tento systém. A je tedy na ní, aby to
nedělala tak velkoryse a aby ta jednání, která každým rokem pojišťovna s poskytovateli vede, byla přísnější.
168
My jsme v letošním roce tomu napomohli úhradovou vyhláškou, která je poměrně restriktivní. Samozřejmě,
vysloužili jsme si za to velmi špatné renomé na obou stranách. Na stranách poskytovatelů, kteří úpí, že
zkrachují a úpí nad rámec běžného politického folklóru, který se odehrává v každém roce. Ale úpí i pojišťovny že jsme tu vyhlášku udělali příliš benevolentní a neudělali jsme ji striktnější. Dohadování, jak se bude platit, je
hra mezi pojišťovnami všemi a zdravotnickými zařízeními. A samozřejmě tuto hru my nemůžeme úplně přesně
ovlivňovat, ale je to jistá pobídka pro to, aby se Všeobecná zdravotní pojišťovna chovala trošku přísněji než
dříve.
Ale ony ty propady zdravotní pojišťovny nejsou dány jenom výší úhrad, ale také počtem smluv a různými
smlouvami, které nejsou úplně podložené potřebou. Jak je známo z médií, občasné kauzy typu různé
nasmlouvané genetické laboratoře apod., které provádějí podivná vyšetření přes své prostředníky, ukazují, že
ve zdravotní politice VZP v minulosti nebylo všechno úplně čisté a postupně se to odkrývá. A pokud mám
zprávy, tak napravuje. Ve Všeobecné zdravotní pojišťovně. Nakonec i kauzy toho typu, které se teď řeší - kauza
Protonové centrum, kde se smlouvy ještě nerealizovaly, ale byly započaty taky velmi podezřelým způsobem ukazují, že zásah do činnosti Všeobecné zdravotní pojišťovny byl správný.
K přerozdělení bych ještě řekl, že my jsme vyhlásili program zvyšování důrazu úhradového mechanismu typu
platby za diagnózu, takzvaného DRG. Tak, jak jsme slíbili v loňském roce, pro letošní rok je úhradová vyhláška
již s 50procentní vahou stejné platby za jednotkovou skupinu v tomto diagnostickém platebním systému. A v
dalším roce, budeme-li k tomu mít příležitost, v tom budeme pokračovat.
Jednotková sazba se ukazuje, že je problémem nejenom mezi různými typy nemocnic, kde u velkých nemocnic
kompenzovala náklady na vysoce specializovaná centra, kde jsme v úhradové vyhlášce dali jediný prostor pro
rozvoj v našem systému, ale jednotková sazba se velmi liší mezi jednotlivými zdravotními pojišťovnami. A tou
naší úhradovou vyhláškou jsme i v tomto případě přispěli k postupnému sjednocování, a to nezávisle na tom,
jak se pojišťovny budou dohadovat.
Takže já jsem tento velmi široký rozklad chtěl tady říci proto, že bych rád smyl z Ministerstva zdravotnictví
nános podezření, že neděláme nic. A chtěl jsem ukázat, že víme dobře, kde v systému problémy jsou. Ale
opravdu je neumíme odstranit. Po dvaceti letech náplavy různých problémů je neumíme odstranit najednou,
protože by hrozilo, že se systém rozloží a finančně některé jeho části zkolabují.
K dotazům pana poslance Krákory musím říct, že beru jako výtku správnou, že lhůty jsou dlouhé. My se
snažíme i uvnitř ministerstva ty lidi, kteří s výročními zprávami pracují, vybavit znalostně a počítačově tak, aby
bylo zpracování rychlejší. Vláda tento materiál, který se zde dnes projednává, odsouhlasila v říjnu loňského
roku. Takže i část toho problému je - ale to pan poslanec Krákora říkal - na půdě Sněmovny.
To, že v roce 2011 byly v minusu všechny zdravotní pojišťovny, jistě svědčí o tom, že je tady problém
systémový. My se snažíme řešit jednu půlku systémového problému, a to je vnitřní efektivita systému. Víte
dobře, jak se to dělá obtížně, že i přes zcela jasné evidence u nás je příliš mnoho akutních lůžek, snahy o jejich
redukci jsou provázeny těžkými politickými problémy a že se nedaří tak rychle, jak bychom si přáli. A nakonec ty
problémy jsou avizovány již dopředu u ambulantních specialistů, kterých u nás je rozhodně větší množství,
podstatně větší množství než v jiných zemích a budou řešeny v příštím roce. Tam již lékařská komora avizuje
své velmi ostré protesty.
Druhá půlka špatného financování systému je nyní v oblasti hospodářské krize velmi těžko řešitelná. Jestli jsou
tady různé disproporce mezi zaměstnanci a státními pojištěnci a úlevami pro osoby bez zdanitelných příjmů, to
je otázka politické shody, jak tyto disproporce narovnávat, jak zasahovat do daní, jak zasahovat do výběru
pojistného. A je to předmětem debat okolo jednotného inkasního místa.
Na druhé straně je potřeba vědět, že jestliže ze státu jednoho dne přijdou navýšené poplatky za státního
pojištěnce, nebude to znamenat nic jiného než daňový zásah, protože stát ty peníze z ničeho jiného nebere než
z daní. A bude to znamenat, má-li být zachován bilanční rozpočet bez většího schodku, muselo by to v
momentální situaci znamenat navyšování daní, za které je koalice také velmi kritizována. Je tu možno uvažovat
o navýšení pojistných sazeb. Ale nemyslím si, až ta debata na to přijde, že bude vnímána pozitivně a bude jistě i
opozicí využita negativně proti koalici. ***
(12.10 hodin)
(pokračuje Heger)
169
Jenom bych v tomhle případě připomněl, že v Německu, kde na rozdíl od naší sazby 13,5 %, ještě likvidované
velikým počtem státních pojištěnců, byla sazba přes 14 % a byla před myslím už dvěma roky zvýšena dokonce
na 15 %. Takže do budoucna, chceme-li mít zdravotnictví opravdu na světové úrovni, budeme k těmto diskusím
muset přistoupit.
Tolik asi k dotazům a děkuji za ně ještě jednou.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu ministrovi. Mám zde řádnou přihlášku paní poslankyně
Markové. Prosím máte slovo.
Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, dovolte mi, abych zareagovala na to, co tady bylo
řečeno panem ministrem. Upřímně řečeno mi šel mráz po zádech z toho, co tady říkal. Protože pokud pominete
tu formu, tak jestli jste dobře poslouchali obsah toho, co tady bylo řečeno, tak se tam mezi těmi čísly nějak
vytratil pacient. A vytratilo se nám, proč by vlastně české zdravotnictví mělo fungovat. Proto, aby byla
zabezpečena potřebná zdravotní péče pro pacienta, a to na úrovni 21. století. A to se nám v těch číslech nějak
vytratilo. To za prvé.
Za druhé k problematice úhradové vyhlášky. Úhradová vyhláška byla nadiktována Ministerstvem zdravotnictví
bez toho, že by byly brány jakékoli připomínky. To je jedna věc. A díky úhradové vyhlášce a navýšením DPH na
zdravotnické prostředky plus započtením inflace - tak to znamená prakticky katastrofu pro všechny nemocnice v
této republice. Pane ministře, vaše rodná fakultní nemocnice v Hradci Králové má spočítáno, že toto, co jsem
vyjmenovala, úhradová vyhláška plus navýšení DPH plus inflace, znamená minus 400 miliónů pro tuhle
nemocnici! Mají to spočítáno, zeptejte se pana ředitele této nemocnice. Jestli si myslíte, že jste úhradovou
vyhláškou udělali něco dobrého a zabezpečili jste zdravotní péči pro občany, tak to není pravda.
Ve stejných nebo podobných problémech je většina nemocnic, které jsou zřizovány ať už ministerstvem nebo
kraji popř. dalšími zřizovateli. Opět v Královéhradeckém kraji můžeme říct, že soustavně tam chybí kolem 200
mil. korun. A vy nutíte kraje k tomu, aby vaše neschopnost a vaše programové věci, které ničí české
zdravotnictví, dofinancovávaly kraje. Já mám prostě pocit, že si řešíte politické záležitosti právě přes pacienty a
přes kraje, kde vládnou koalice, které se vám vůbec nelíbí. To je druhá věc.
Třetí věc. Pokračujete v soustavném boji proti Všeobecné zdravotní pojišťovně. Ten boj už trvá druhý rok. Už
druhý rok se snažíte bojovat proti VZP. Nevím, jaké máte k tomu důvody. Ale znovu podotýkám, Všeobecná
zdravotní pojišťovna se stará o 6 miliónů pojištěnců v této zemi! Skutečně je vaším cílem, aby padla na kolena,
aby nefungovala? Tady se vytváří téměř 7miliardový deficit pro tuto pojišťovnu v tomto roce díky zásahům
Ministerstva zdravotnictví a díky zásahům samozřejmě této Poslanecké sněmovny, vládní koalice, která
schválila třeba navýšení DPH. A právě to navýšené DPH je problém pro české zdravotnictví. To jsou věci, se
kterými se musíme potýkat. A vy jste to spojil do nějakých tady frází, čísel. Ale jde tady především o pacienty.
Skutečně já bych nikdy neřekla, že Ministerstvo zdravotnictví nedělá nic. To bych si nikdy nedovolila. Toto
Ministerstvo zdravotnictví dělá všechno pro to, aby české zdravotnictví nefungovalo pro pacienty! V tomhle
případě tedy skutečně nemůžu říct, že neděláte nic.
A poslední poznámka - a opakuji to tady už po několikáté - navýšení plateb za státní pojištěnce měly ve svém
programu téměř všechny politické strany, které se ucházely o to vstoupit do Poslanecké sněmovny v roce 2010.
Nejenom že k tomu nedošlo, ale ono ještě pokračuje tunelování všeobecného zdravotního pojištění právě
prostřednictvím rozhodnutí ministerstva a rozhodnutím této Poslanecké sněmovny. Já si myslím, že to je
skutečně skandální, pane ministře. A že skutečně tohle, i když v tuto chvíli bychom měli řešit výroční zprávy, je
natolik závažné, že není možné, abychom tímto způsobem poškozovali pacienty v celé České republice.
(Důrazný potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, to byl poslední přihlášený. Ale pan ministr chce reagovat, vidím
přihlášku. Prosím můžete.
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já musím k vystoupení paní
poslankyně Markové říci, že já se nevyžívám v bitkách politického a ideologického charakteru na půdě téhle
Sněmovny, a v dlouhých rétorikách. Ale musím konstatovat, paní poslankyně prostřednictvím pana
předsedajícího, že některé věc by měly mít své meze, které vy jste tady překročila.
170
Taková vyhlašování jako - skandální postoje, tunelování, Ministerstvo zdravotnictví tuneluje náš zdravotnický
systém, nemyslíme na pacienta, systém se zhroutí - to jsou prosím výkřiky ideologicko-politického rázu, které
nemají opravdu žádnou podstatu.
Z vašeho úvodu mně nebylo úplně jasné, z čeho vám jde mráz po zádech. Jestli z těchhle těch hrůz, které tady
produkuje Ministerstvo zdravotnictví, nebo z formy, jak jste říkala, kterou to tady prezentuji. Jestli je to tou
formou, tak to připouštím. Já nepatřím jistě mezi ozdoby této Sněmovny, pokud jde o vystupování, oblečení a
rétoriku. Tak to mně prosím promiňte. Ale pokud jde o tu věcnou náplň, tak tam se tedy velmi, velmi výrazně
ohrazuji.
Nevím, z čeho, paní poslankyně Marková prostřednictvím pana předsedajícího, vycházíte, když říkáte, že dále
pokračujeme v ohrožování Všeobecné zdravotní pojišťovny a jaksi ve velmi špatných mechanismech, které tu
pojišťovnu ohrožují. Já nevím, z čeho jste vycházela vy, paní poslankyně Marková prostřednictvím pana
předsedajícího, když jste bránila minulé vedení Všeobecné zdravotní pojišťovny v době, kdy se jednalo velmi
extenzivně o tom, jestli bude vyměněno. Já myslím, že problémy, které tam byly, už to, co jsem tady naznačil
ohledně smluvní politiky, ať jde o různé typy laboratoří, podivných smluv, ať jde o podivné vyčkávání a přípravy
okolo smlouvy s Protonovým centrem nebo ať jde o kauzu IZIP... Jestli ty důvody, které byly k tomu, aby někteří
lidé bránili vedení Všeobecné zdravotní pojišťovny, jaké ti měli důvody, když mě, paní poslankyně Marková
prostřednictvím pana předsedajícího, podsouváte, jaké já mám důvody k tomu, abych devastoval Všeobecnou
zdravotní pojišťovnu... Znovu prohlašuji, že to velmi, velmi ostře odmítám. Naopak my se snažíme s novým
vedením Všeobecné zdravotní pojišťovny velmi úzce spolupracovat a hledat cesty, jak situaci v pojišťovně
napravovat.
Pokud tvrdíte, že jsme nedbali na žádné připomínky k úhradové vyhlášce, která devastuje poskytovatele, tak v
druhém dechu tady padlo, že úhradová vyhláška devastuje Všeobecnou zdravotní pojišťovnu. ***
(12.20 hodin)
(pokračuje Heger)
Já si to nedovedu představit, jak to je. My jsme brali připomínky, ale jestliže polovina uživatelského spektra říká,
že se zhroutí, nebude-li úhradová vyhláška specifikovat vyšší úhrady, a druhá polovina spektra ve formě
zdravotních pojišťoven říká, že se zhroutí systém, jestliže úhrady nebudou nižší, tak pak je to optimum, které se
hledá, velmi obtížné a je vždycky kompromisem.
To, že je financí ve všech zdravotních systémech na světě málo, že požadavky a očekávání celé společnosti a
pacientů jsou vysoká, je pravdou, ale musím zde připomenout statistiku nebo šetření, která prováděla pod
hlavičkou Evropské unie agentura, která měří tzv. health care neboli pacientský konzumační index ve
zdravotním pojištění, tak tam naše zdravotnictví v roce 2012 bylo vyhlášeno jako zdravotnictví na místě hned za
zdravotnictvím v Německé spolkové republice. Pouze dvě příčky před ním byla zdravotnictví v tak vyspělých
zemích jako je Velká Británie a musím říct, že z těch parametrů, které popisovaly naše zdravotnictví, jestli je
něco špatné, tak to je přístup k pacientovi. Jeho práva, možnosti o sobě rozhodovat, které kdykoliv se snažíme
změnit, tak vždycky torpéduje Česká lékařská komora, které se řada opozičních poslanců velmi zastává proti
Ministerstvu zdravotnictví. Ale naopak to, co Česká lékařská komora a koalice musí brát v úvahu, protože
opozice jí v tom nepomůže, tak to, co kritizují, je riziko nedostatku péče, riziko nedostupnosti péče, riziko
zhoršování kvality a ve všech těchto parametrech naše postavení v Evropě bylo vysoce nadprůměrné. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: (K přicházející poslankyni Markové.) Je tady ještě pan poslanec Opálka,
myslím, že byl dříve přihlášený. Ale prosím, dává galantně přednost vám. Prosím.
Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, nevím, co je ideologického a politického na
minus 400 milionech pro Fakultní nemocnici v Hradci Králové. A za druhé: Já jsem byla první, která vyzývala
pana ředitele Horáka, bývalého ředitele VZP k odstoupení. Nikdy jsem se nezastávala bývalého vedení VZP.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě se omlouvám zase panu poslanci (Opálkovi), ještě před ním jsem
opomněl pana poslance Kostřicu. Takže omlouvám se, máte slovo.
Poslanec Rom Kostřica: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Chtěl bych se na tento problém podívat
ještě nejenom z hlediska, z pozice pacienta, ale také potom z pozice zaměstnanců, kteří zdravotní služby
poskytují, zejména v nemocnicích. A chtěl bych tady velice vyzdvihnout současnou snahu pana ministra
171
Hegera, který se snaží, už se o tom zmínil rámcově, že pomocí zavedení systému DRG neboli skupinové péče
nějakým způsobem standardizovat platbu za jednotlivé výkony ve všech nemocnicích stejně, což se neděje.
Já jsem si zjistil mezi běžnými lidmi, tak všichni se domnívají, že za operaci slepého střeva je stejná platba v
Nemocnici na Homolce stejně tak jako v nemocnici třeba v Ivančicích, ale to zdaleka není pravda. A jak jsem si
zjistil i mezi zákonodárci, tak se většina zákonodárců domnívá, že tyto platby v jednotlivých nemocnicích jsou
všechny stejné. Ona to bohužel není pravda. Je nemám tady přímo konkrétní údaje, ale znám konkrétní údaje z
fakultních nemocnic, kdy třeba některé fakultní nemocnice dostávají výrazně nižší platbu za výkon než některé
nemocnice, které jsou blíže ústředí, zejména tedy VZP. A navíc ještě některé fakultní nemocnice dostávají třeba
nepoměrně nižší platbu než okresní nemocnice. Třeba konkrétně Fakultní nemocnice U svaté Anny má výrazně
nižší platby od VZP než nemocnice v Boskovicích, nemocnice v Ivančicích. To jsou většinou věci, které jsou pro
většinu laiků nepochopitelné. Stejně tak jako bohužel pro většinu lékařů. A já se na to chci podívat také z
hlediska nejenom pacienta jako takového, ten o tom zřejmě neví, ale také potom z hlediska jednotlivých
zaměstnanců, protože je výrazně rozdílné, jestli zaměstnanec pracuje, ať už je to lékař, sestra, pomocný
zdravotní personál v nemocnici, která je tzv. v propadu, to znamená, že má nižší platby. A takovýmto
zaměstnancům se ani zdaleka nemůže zdát, že by dostávali nějaké odměny nebo případně nějaké navýšení
nebo jiné benefity.
To samozřejmě vede potom i k takové určité spokojenosti nejenom mezi zaměstnanci, ale i potom v
poskytované péči. A já se hrozně domnívám, že tady ta snaha pana ministra nebo ministerstva jako takového
nějakým způsobem to ekvalizovat tak, aby platby byly stejné, je velmi velmi příhodná. Bohužel k tomu dochází
až s nějakým časovým zpožděním a pokud vím, VZP nebo vůbec pojišťovny by se měly podle mého názoru
jmenovat, by měly vystupovat z toho, že jsou v podstatě výběrčí určitých daní, určité zdravotní daně, které
potom rozdělují. Kdežto pokud mám já vlastní zkušenost, tak se pojišťovny pasují do pozice mecenášů, kteří
rozhodnou podle toho, jak je jim která nemocnice sympatická a blízká, kolik té nemocnici zaplatí. A to si myslím,
že je věc, která by zásadně potřebovala změnu a v tom případě bych chtěl poprosit pana ministra a
ministerstvo, aby v tom udělali opravdu co nejrychleji nějakou ekvalizaci, aby tyto platby byly stejné ve všech
druzích nemocnic jako takových.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: A teď tedy pan poslanec Opálka přihlášený do obecné rozpravy. V této
chvíli jako poslední.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové. Chtěl bych reagovat na
některá vyjádření pana ministra v klidném tónu, protože jestli je tu něco ideologického, tak to je akorát přístup k
dostatku veřejných financí, kdy levice se snaží chránit pro solidarizaci tyto objemy a pravice se snaží neustále
zmenšovat tento bojem tak, aby potom bila na poplach, že je třeba připojištění a že není možno uhradit všechno
z těchto zdrojů.
V čem je ohrožování VZP ze strany ministerstva? Já musím říci, že správní rada VZP dvakrát oficiálně
prostřednictvím tehdejšího předsedy bývalého našeho kolegy Šnajdra vyzvala pana ministra, aby se zúčastnil
jednání správní rady a abychom si tyto věci vyjasnili. Pan ministr dvakrát toto setkání s oficiálním orgánem
Veřejné zdravotní pojišťovny odmítl. Šlo nám především o to, a neříkám, že to musel být vždy úmysl, že každá
kritika vznesená z řad Ministerstva zdravotnictví a kteréhokoli jiného státního orgánu ohrožuje pověst - chcete-li
PR - této pojišťovny. A samozřejmě vede k orientaci pojištěnců, klientů Všeobecné zdravotní pojišťovny třeba k
tomu, že si hledají v tom patřičném termínu jinou pojišťovnu.
Možná - dávám tam velký otazník - je to záměr oslabit tuto pojišťovnu a konec konců ji zařadit potom do
běžných pojišťoven, tak jak jsou privátní jiné pojišťovny. Ale na druhé straně je tady taky ohrožení této
pojišťovny a její pověsti ze strany jiných pojišťoven, které zřizuje stát. Pojišťovna vnitra a zejména Vojenská
pojišťovna. Je tam spousta věcí, které jsme si chtěli vyříkat, ale bohužel k tomu nedošlo. Takže to jen stručně k
tomu ohrožování.
Co se týká smluvní politiky. Víte, to je problém různých segmentů. Od nemocnic, kde jsou největší objemy
peněz, přes praktiky, kde bych řekl je ta jejich pozice - teď hledám správné slovo a slušné slovo - jsou prostě na
výsluní, ochraňováni, už prostřednictvím plateb. No a potom ambulant, který nám roste díky tomu, že se
zdravotní školství specializuje tak, že to, co mohl dělat v minulosti jeden odborník, čili několik činností, dneska
musíte jít z ambulance do ambulance, protože mu to není umožněno. ***
172
(12.30 hodin)
(pokračuje Opálka)
A velice složitě se pohybujete jako orgán - mluvím teď jako správní rada - v situaci, kdy na jedné straně se máte
chovat ekonomicky, hledat úspory a na druhé straně žijete v konkurenčním boji mezi jinými zdravotními
pojišťovnami, které mají trošičku jiné možnosti. A tady musím říci, že smluvní politika samozřejmě souvisí také s
tím, jak bude pojišťovna na tom v budoucnu, jak bude zabezpečovat pro své pojištěnce službu, protože to je její
hlavní poslání. A jestliže pan ministr kritizoval minulé vedení, a já jsem se také nezúčastňoval jeho
prodlužování, lépe řečeno to, aby pan ústřední ředitel zůstával co nejdéle ve funkci, to byla ba naopak taktika
ministerstva, která odkládala své rozhodnutí z měsíce na měsíc a odsouvala ho v čase, protože pořád ještě
nebyla ta příhodná doba, tak musím říci, že nový pan ředitel, a nemám proti němu nic, zatím se jeví, že se
chopil svých činností docela dobře, tak vlastně se vrací k tomu, co bylo v minulosti nasmlouváno a změkčuje tu
tvrdost. Tak se ptám: byla smluvní politika minulého vedení v minulosti tak špatná, když v podstatě nové vedení
na rozdíl od proklamací zůstává na starých pozicích?
Co se týká IZIPu, to je záležitost sama pro sebe. Užil jsem si ji v Poslanecké sněmově, když jsem sem přišel, od
roku 2002. Myslím si, že hlavní viník byli bývalí kolegové Ouzký, Cabrnoch a tehdejší ústřední ředitelka paní
Musílková, a všechno další dosud není uzavřeno. Kolik uplynulo let, kolik uběhlo vody, a ani příští týden v
pondělí správní rada tento problém neuzavře, protože nový majitel se chová jako v zákopové válce - nehodlá se
vyjádřit a vlastně neumožňuje, abychom se dohodli.
Co se týká tunelování pojišťoven, já se o pod to podepisuji. To není ideologický termín, to je ekonomický termín.
A jestliže vezmeme spojené nádoby, a to je úhradová vyhláška a platba za státního pojištěnce, tak musím
konstatovat, že jestli úhradová vyhláška něco přikazuje, ale díky nízké platbě za státního pojištěnce pojišťovna
dostává málo peněz na tuto úhradu, tak se skutečně vytunelovaly rezervní fondy z minulosti. A tady vidím
spojité nádoby Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva financí, jak se vylepšuje státní rozpočet, protože
pojišťovny tam mají nějaké miliardy z minulých let naspořené, tak abychom nedělali větší deficit a drželi se
svého programového prohlášení, myslím teď vládního, tak zapojíme tyto rezervní fondy do státního rozpočtu,
zaplatíme za státní pojištěnce méně a oni si pomohou. Takže žádná ideologie! Čistá tvrdá ekonomika.
A co se týká protonového centra, já si myslím, že v tomto je jakákoliv pojišťovna zcela nevinně, ba naopak tady
je vinen stát a teď protonové centrum se snaží prostřednictvím některých klientů postavit pojišťovny, ale i stát do
pozice, že nechce poskytnout svým občanům to nejlepší, co je mu k dispozici. Já jsem pro, aby tam, kde je to
opodstatněné, protonové centrum poskytlo tuto svoji činnost. Ale to je jenom jeden segment z toho celého
areálu protonového centra. Kdybychom zapojili všechna CT a magnetické rezonance, které tam byly dneska
instalovány, tak, vážení, my vyřadíme v tom případě z nemocnic, které dneska mají smlouvy s pojišťovnami,
právě tato zařízení z plateb a z jejich amortizace. Takže ano, ať protonové centrum pracuje pro ty, pro které je
to potřebné, ale ne za své kalkulační ceny, ale za tržní ceny. Třeba za to, za co by mohla platit Všeobecná
zdravotní pojišťovna, když pošle svého klienta, pacienta do Mnichova. Takže tolik velmi krátce k tomu, co jsem
chtěl ještě dodat k vystoupení paní kolegyně Markové. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím, pan poslanec Skalický chce ještě vystoupit, takže prosím jeho také v rámci obecné rozpravy můžete vystoupit.
Poslanec Jiří Skalický: Pane předsedající, dámy a pánové, já velice krátce. V reakci na vystoupení paní
kolegyně Makové bych chtěl uvést jeden příklad, který je opačného charakteru, a ne tedy jenom to, že
ministerstvo devastuje české zdravotnictví. V nedávné době byla ukončena SÚKLem, což je Státní ústav pro
kontrolu léčiv, kompletní revize cen a úhrad léčivých přípravků, a to na tlak a pod dohledem Ministerstva
zdravotnictví. Po této revizi, když se spočítaly kvalifikovaně předpokládané úspory už v současné době, tak lze
mluvit o 1,5-2 miliardách úspor. Čili to je jenom příklad toho, že ministerstvo v řadě případů postupuje naprosto
logicky, konkrétně a hledá úspory finanční tak, aby se mohly použít ve prospěch našich pacientů. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano a vidím pana poslance Krákoru jako zpravodaje, který se hlásí o
slovo také v obecné. Prosím, můžete vystoupit.
Poslanec Jaroslav Krákora: Vážené poslankyně, vážení poslanci, samozřejmě ministerstvo může hledat
úsporná opatření, zrovna tak úsporná opatření hledají zdravotní pojišťovny. Za rok 2011, 2012 třeba VZP
ušetřila, resp. bylo propuštěno 840 zaměstnanců a jenom na platech to dělalo úsporu 180 mil. Kč, což je
samozřejmě obrovská částka. Takže vidíte, že nejenom ministerstvo, ale i pojišťovny i VZP, která je nejvíc
napadána, hledá četná úsporná opatření. Toto je jedno z nich. Samozřejmě, že se nám může líbit, nebo nelíbit,
173
pane ministře, DPH. DPH dělá problémy a víme, že se zvýšením DPH u některých komodit a léků to bude
problém pro zdravotnictví. Souhlasím i s panem profesorem Kostřicou, který tady říkal, že máme sice nastaveno
DRG, ale za platby v různých nemocnicích a za stejné diagnózy se platí různě. A to si myslím, že samozřejmě
by se mělo změnit, protože toto není správné, když se někde platí za operaci slepého střeva třeba 20 tisíc korun
a jinde ve fakultní nemocnici 35 tisíc korun. To si myslím, že určitá chyba v systému je a systémovou změnu to
potřebuje. Bylo tady řečeno panem ministrem - státní pojištěnci, on s tím samozřejmě souhlasí, ale nemůže to
říct úplně nahlas - že částka 723 korun je malá, ale nebyla, pane ministře, tady bych si dovolil vás opravit, ne že
nebyla tři roky zvýšena, ale je to šest let. Šest let je částka za státní pojištěnce 723 korun.
Jinak jsem chtěl říct, že problémy ve zdravotnictví, a to tady bylo také zmíněno, způsobil - a deficity, které jsou v
pojišťovně, třeba VZP - IZIP. Chtěl bych říct, že od roku 2002 ČSSD nikdy s IZIPem nesouhlasila, vždycky bylo
negativní stanovisko a vždycky proti IZIPu bojovala. Takže šlo to mimo nás. Musíme si také uvědomit, že IZIP
není jenom program, ale že IZIP je firma - IZIP a.s.
A poslední. Mluvilo se zde o protonovém centru. Samozřejmě, že protonových center není moc v Evropě. Já
nevím, jestli jsou tři nebo čtyři. Znamená to výrazný zásah do hospodaření pojišťoven, i když je to velice
efektivní vyšetření a event. léčba v protonovém centru. A tady se musím zastat zdravotní pojišťovny VZP, že
přijala velice správné stanovisko na správní radě a řekla: pokud některý pacient po zvážení odborného konsilia
bude tuto léčbu a diagnostiku potřebovat, nechť je v protonovém centru léčen. Ale smlouvu s nimi zatím
podepisovat nebudeme. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. A dívám se, jestli ještě někdo chce vystoupit. Prosím, pan poslanec
Kostřica. ***
(12.40 hodin)
Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo, já opravdu už jen krátce. Několikrát tady padly věci jako IZIP apod. Já
se domnívám, že toto je už ztracená věc, prostě ty peníze, ty finance, které tam byly, jsou ztracené. Myslím si,
že tady by spíš měla být nějaká taková naše snaha, aby to v budoucnosti bylo lepší. Jestli dovolíte, jen takovou
vlastní zkušenost.
Já už asi dvacet roků pracuji jako přednosta oddělení a kliniky a za tu dobu jsem odhadem jednal s deseti
dvanácti řediteli různých nemocnic. A mohu vám říct, to bylo v dřívějších dobách, že každý ředitel nemocnice
chtěl stavět a kupovat přístroje, to nebyl žádný problém, ale pokud jste mu řekli, že potřebujete zvýšit úvazek o
0,4, tak to byl problém, to tu nemocnici prostě položí. To neexistuje, to není možné, to je likvidační. To bývalo
dřív a myslím si, že i v současné době to Ministerstvo zdravotnictví už nějakým způsobem reguluje, takovéto
neopodstatněné náklady, které samozřejmě jdou nějakým způsobem z balíku peněz určených pro zdravotnictví.
Myslím si, že toto je jedna cesta, která by vedla k nějaké úspoře.
A stejně tak, jak se zmínil pan ministr, že je v České republice enormní počet ambulantních specialistů, to je
fakt. Ono je to sice krásné, že máte možnost získat ošetření v podstatě kdekoli velmi blízko, ale myslím si, že to
číslo, ten počet ambulantních specialistů je opravdu vysoký. Zejména v mém oboru si myslím, že to je nechci
říct do nebe volající, ale je to opravdu mnohem více, než bychom potřebovali. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím pana poslance Štětinu, který se hlásí do obecné rozpravy.
Poslanec Jiří Štětina: Dobré poledne, vážené kolegyně, kolegové. Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo.
Já jsem původně nechtěl vystupovat, protože je nám všem jasné - vám, co tady sedíte čtyři volební období, i
nám nováčkům - že problematika zdravotnictví se řeší více než dvacet let a nikdo ji nevyřešit. Vždycky to bylo
velké politikum. Jsem si vědom toho, že několika svými slovy můžu namíchnout řadu kolegů, kteří sdílí názor
České lékařské komory, který já již nesdílím, protože říkat, že naše zdravotnictví je nekvalitní, že hrozí rozpad a
kolaps, tak to není pravda. Ono totiž tomu tak nebylo ani v minulém režimu, protože naše zdravotnictví mělo
vždycky velmi solidní úroveň. Já myslím, že jsem už tady o tom několikrát hovořil, takže bych se nerad
opakoval.
Já jsem byl velmi zklamán hysterií, kterou byla "poctěna" strana Věci veřejné, když si dovolila souhlasit s
elektronickým receptem. Já využívám tohoto místa k tomu, abych vysvětlil, proč jsme to schválili a podepsali se
pod to. Když se tvořil volební program, resp. prohlášení vlády ke zdravotnictví, tak jsem u toho byl a jednou z
podmínek fungování zdravotnictví je elektronizace zdravotnictví. A jenom stručně - elektronická dokumentace,
174
elektronický recept, elektronické aukce. Bez toho se neobejdeme. Já to nebudu dál rozšiřovat, mohl bych tady o
tom hovořit dlouho a nebudu.
Ale jenom na závěr. Já souhlasím s kolegy z KSČM, kteří říkají, že se ve zdravotnictví tuneluje. Musím říci, že to
je pravda a že to není vina pana ministra Hegera, je to vina všech těch, kteří byli před ním. Naopak já mohu z
tohoto místa říci, že díky němu se mi podařilo dostat do ruky smlouvy na provozování letecké záchranné služby
- to je tunel. Ale, vážení kolegové, když tu někdo bude říkat, že se tuneluje, dejme trestní oznámení. Já jsem dal
dvě trestní oznámení, která Policie České republiky šetří a šetří je velmi zodpovědně, ale v tom systému
vyšetřování, který tady taky není zaveden za poslední čtyři roky, kdy tady všichni společně sedíme, to je systém,
který tady byl vybudován. Takže pojmenujme konkrétně, kdo za to může a řešme tyto věci a nestrašme, že lidi
budou umírat.
A už jenom na závěr. Když někdo nehorázným způsobem říká, že Zdravotnická záchranná služba bude
kolabovat, protože má dojezdovou dobu dvacet minut, to je nesmysl! Já už jsem to tady taky říkal asi třikrát.
Nikdo ze záchranářů si nedovolí vyjet úmyslně se zpožděním. Takže bych už tento argument tady nechtěl
slyšet, je to skutečně velké politikum. Já se omlouvám všem, které jsem namíchnul. Nechtěl jsem je
namíchnout, ale je potřeba to říct. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan ministr Heger chce reagovat. Prosím, pane ministře, můžete.
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Děkuji. Já si myslím, že všechny argumenty, které mohly být řečeny pro a
proti, řečeny byly. Já si v žádném případě nechci nárokovat nějaké shrnutí nebo poslední slovo, já jsem jenom
chtěl poděkovat všem, kteří tady vystoupili, protože zdravotnictví samozřejmě potřebuje velkou pozornost a
jsem rád, že se dostalo zase po čase na půdu této slovutné Sněmovny. A dodám už jenom jeden velmi
konkrétní fakt, který jsem neřekl, že samozřejmě Ministerstvo zdravotnictví velmi podporuje snahu Všeobecné
zdravotní pojišťovny, aby ti pacienti, kteří léčbu v protonovém centru budou potřebovat, a odhaduje se to na
několik málo desítek pacientů maximálně, tak aby samozřejmě ta léčba zaplacena byla. Tolik z mé strany,
děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobrá, to je ještě všechno v rámci obecné rozpravy. Já už tady žádnou
další přihlášku nevidím, takže mi dovolte, abych obecnou rozpravu ukončil. Samozřejmě ale teď může přijít
slovo pro zpravodaje, event. ještě i pro ministra. Prosím zpravodaje, jsme tedy po obecné rozpravě.
Připomínám, že ještě pak bude následovat podrobná rozprava, teď jsme v obecné. Ptám se zpravodaje, jestli
chce teď ještě něco shrnout k obecné... (Zpravodaj: Návrh na usnesení.) Tak to až v podrobné. V tom případě,
pokud už nechce nikdo vystoupit, ani ministr, ani zpravodaj, se závěrečným slovem, otevírám rozpravu
podrobnou a tady dávám slovo zpravodaji panu poslanci Krákorovi. Prosím.
Poslanec Jaroslav Krákora: Dovolte mi, abych jako zmocněný zpravodaj výboru pro zdravotnictví přednesl tento
návrh na usnesení: Výbor pro zdravotnictví doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby
vyslovila souhlas s výročními zprávami a účetními závěrkami zdravotních pojišťoven za rok 2011.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, do podrobné rozpravy se hlásí ještě paní poslankyně Soňa
Marková.
Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Dovolte, abych navrhla doprovodné usnesení k tomuto usnesení:
Poslanecká sněmovna vyzývá vládu České republiky, aby v průběhu tohoto roku navýšila platbu za státního
pojištěnce o 50 korun.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano a svolávám všechny poslance. Ještě stále probíhá podrobná
rozprava. Není tady zásadní námitka ze strany legislativy k tomu, že by usnesení bylo doprovázeno ještě
doprovodným usnesením. Takže v podrobné rozpravě, jak vidím, žádný další návrh nezaznívá, takže můžeme
podrobnou rozpravu ukončit. Poslance jsem přilákal gongem, takže teď nám zbývá vypořádat se s tím, co tady
bylo navrženo. Budeme hlasovat o návrzích usnesení. Nejdřív to, které přednesl pan poslanec Krákora. Nevím,
jestli to mám ještě zopakovat. Ne, není třeba, budeme hlasovat.
Takže první bude hlasování o usnesení, které navrhl zpravodaj pan poslanec Krákova.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro toto usnesení, stiskne tlačítko, zvedne ruku. Kdo je proti?
175
Hlasování má pořadové číslo 74, přihlášeno je 136, pro hlasovalo 62, proti 16. Toto usnesení přijato...
(Usnesení přijato nebylo.)
Pan poslanec Gazdík se hlásí.
(12.50 hodin)
Poslanec Petr Gazdík: Vážený pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové, dovoluji si požádat o přestávku
na jednání našeho poslaneckého klubu do 13 hodin. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já tedy mám za to, že v této chvíli probíhá hlasování, a domnívám se,
že by bylo korektní hlasování dokončit. Takže já dám... (Připomínka z pléna mimo mikrofon.)
Dobře, tak v tom případě žádný spor není, tady s tím je souhlas, takže já bych dokončil ještě hlasování. Ještě je
tu návrh vás odhlásit, tomu vyhovím, odhlašuji vás. Prosím, abyste se znovu přihlásili, a budeme hlasovat o
návrhu, který přednesla paní poslankyně Soňa Marková, který možná by stálo za to ještě zopakovat, aby všichni
věděli, o čem hlasují.
Paní poslankyně, mohla byste to ještě jednou říci? To byl návrh zvýšit platbu na pojištěnce, ale kdybyste to ještě
jednou přesně řekla.
Poslankyně Soňa Marková: Doprovodné usnesení by bylo ve znění: Poslanecká sněmovna vyzývá vládu České
republiky k tomu, aby navýšila v průběhu tohoto roku platbu za jednoho státního pojištěnce o 50 korun.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Je to jasné, každý tedy ví, o čem hlasujeme. Takže budeme hlasovat o
tomto usnesení.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 75. Přihlášeno je 108, pro hlasovalo 55, proti 49, takže toto bylo přijato. (Potlesk z
lavic levice.)
A teď tady byl návrh pana poslance Gazdíka, který žádal o přeru... o přestávku? O něco jste žádal. (Smích v
sále.) Vy jste mě o něco žádal. O co to bylo?
Poslanec Petr Gazdík: O přestávku na jednání našeho poslaneckého klubu. Děkuji, pane místopředsedo.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Výborně, přesně to jsem tak... ano. Takže já tedy vyhovím panu
poslanci Gazdíkovi, přeruším jednání Sněmovny. Jednání Sněmovny bude pokračovat ve 14.30 a já jenom
upozorňuji, že pan premiér není přítomen. Bude to tedy ta zkrácená verze, bez přítomnosti premiéra Petra
Nečase.
A ještě tady přečtu, mám tady poslední omluvu pana poslance Lukši, který se omlouvá z dalšího jednání
Sněmovny z osobních důvodů.
Takže jednání pokračuje ve 14.30 interpelacemi na premiéra, ovšem ještě jednou připomínám, premiér
přítomen nebude, a pak budou pokračovat interpelace na ministry. Přeji vám dobrou chuť.
(Jednání přerušeno v 12.53 hodin.)***
(Jednání pokračovalo ve 14.32 hodin.)
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Vážené kolegyně, vážení kolegové, čas začátku našeho odpoledního jednání se
naplnil. Bohužel, nemáme tady člena vlády, tak vás poprosím ještě o chvíli strpení, až nějakého nalezneme.
(Po chvíli vchází do sálu ministr Jankovský.)
Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych zahájil dnešní odpolední jednání 52. schůze.
Na pořadu máme
176
107.
Ústní interpelace
Jako první budeme projednávat ústní interpelace na premiéra vlády České republiky pana Petra Nečase, který
je bohužel z dnešního jednání omluven z pracovních důvodů.
Vylosované pořadí jste obdrželi do svých lavic, takže můžeme přistoupit k první interpelaci, kterou na předsedu
vlády Petra Nečase vznáší pan poslanec Václav Zemek ve věci kvalifikačních kritérií pro výkon státních funkcí.
Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Václav Zemek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vzhledem k nepřítomnosti pana premiéra se této
interpelace vzdám a příště ji podám znovu.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Další interpelaci na premiéra vznáší pan kolega Bárta ve věci veřejného
zájmu při povolování hazardu. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Vít Bárta: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, je zapotřebí z opozičních lavic strpět a
vytrpět, nicméně nevzdat se bez ohledu na nepřítomnost nejenom pana premiéra, ale v zásadě všech ministrů,
kterých se dotýká boj Věcí veřejných s hazardem.
Tedy na nepřítomného pana premiéra. Dnes se ptám jménem Věcí veřejných na výklad § 4 správního řádu,
pardon, poselství správního řádu, dané § 2 odst. 4. Cituji: "Správní orgán dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu
s veřejným zájmem, aby odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i na to, aby při rozhodování skutkově
shodných nebo podobných případů nevznikly nedůvodné rozdíly."
V rámci toho vznáším v souvislosti s hazardem následující otázky:
V čem spatřuje pan premiér veřejný zájem na tom, že ministerstvo povoluje IVT bez diferenciace maximální
výše sázek, výher a hodinových proher podle toho, zda je provozován v kasinu, herně nebo v hospodě?
V čem spatřuje veřejný zájem na tom, že ministerstvo povoluje provoz IVT bez limitu hodinové prohry nebo sice
s tímto limitem, ale mnohonásobně vyšším než stanoví loterijní zákon pro VHP v kasinech?
V čem pan premiér spatřuje veřejný zájem, že ministerstvo povoluje na několik let provoz IVT, které jsou pro
hráče mnohem nebezpečnější než klasické výherní hrací přístroje, do míst, kde obce ve své pravomoci
neobnovily jednoroční povolení k provozu mnohem méně nebezpečných výherních hracích přístrojů?
V čem spatřuje veřejný zájem na tom, že ministerstvo povoluje IVT s možností maximální výhry na jednu hru
deset miliónů korun, a to i mimo kasina, když loterijní zákon stanoví pro výherní Místopředseda PSP Jiří Oliva: Pane kolego, uplynul váš čas. Promiňte.
Poslanec Vít Bárta: Vrátíme se k dalším ministrům. Pardon, děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Na vaše byť zkrácené vystoupení vám pan premiér odpoví v zákonné
lhůtě. Dalším interpelujícím na pana předsedu vlády je pan poslanec Václav Klučka ve věci interpelačních
sněmovních čtvrtků. Prosím, máte slovo.
Poslanec Václav Klučka: Děkuji, pane místopředsedo. Nestojím tady poprvé s problematikou interpelací a
čtvrtečních dnů při jednání Sněmovny.
Pane premiére, dovolte mi odcitovat ze stenozáznamu dnešní úvodní promluvu pana místopředsedy Zaorálka
při zahájení Sněmovny:
"Jenom bych chtěl vyhovět panu poslanci Kováčikovi, abych upřesnil ten seznam. Upřesním to v tom, že pan
ministr Blažek se omlouvá ze zdravotních důvodů. Pan ministr Tomáš Chalupa se omlouvá, protože je na
zahraniční cestě v Bruselu, takže ten se omlouvá, že je v Bruselu. Pak teda další ministři - všichni udávají pouze
pracovní důvody. Takže Petr Nečas, Fiala Petr - ten se omlouvá z odpoledního jednání - z pracovních důvodů.
Leoš Heger také odpolední jednání - pracovní důvody. Stejně tak Martin Kuba uvádí dnes odpoledne pracovní
důvody. Jan Kubice - pracovní důvody. Mlsna Petr - pracovní důvody. Pan ministr Picek také pracovní důvody.
177
Pan ministr Karel Schwarzenberg, který se omlouvá do 12. hodiny - pracovní důvody. Jen uvádím, že jediný
ministr Kalousek neuvádí vůbec žádné důvody."
Pane premiére, je toto normální interpelační den? Je toto den, kdy jedná Sněmovna bez účasti ministrů? Prosím
vás pěkně, jste připraven, pane premiére, na to, abyste společně s vedením Sněmovny a vedením Senátu
vyjasnil věci kolem čtvrtečních jednání a možnosti poslanců podávat interpelace?
Rád bych slyšel vaši odpověď. (Potlesk zleva.)
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane kolego. Předtím, než přednese další interpelaci na pana premiéra
pan kolega Votava, tak vás jenom upozorním na to, že pokud interpelace na premiéra Petra Nečase skončí
vzhledem k jeho nepřítomnosti dřív, tak začnou dřív i ústní interpelace na ostatní členy vlády.
Doufám, že neřeknu nic proti jednacímu řádu, když si zjednoduším situaci a oznámím všem, kteří i přes
nepřítomnost pana premiéra interpelaci vznesou, že je povinností pana premiéra v zákonné lhůtě vám písemně
odpovědět.
Děkuji. Pan kolega Votava se svojí interpelací ve věci ostrahy sídla NKÚ 1. Prosím.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Je mně vrcholně trapně, když mám
mluvit do zdi a hovořit k panu premiérovi. Já si myslím, že je důležité, že se pan premiér potkává s hejtmany.
Zaregistroval jsem, že dneska je tato schůzka avizována, ale myslím si, že termín interpelací by pro něho měl
být svatý a že by se interpelací měl účastnit.
To se týká i ostatních ministrů. To na úvod. ***
(14.40 hodin)
(pokračuje Votava)
Chtěl bych pana premiéra interpelovat ve věci ostrahy sídla NKÚ. Vláda totiž dne 16. ledna 2013 přijala
usnesení číslo 37 a navrhuje, aby ze seznamu klíčových státních objektů střežených Policií České republiky byl
vyňat NKÚ. Projednávání tohoto materiálu proběhlo celkem nestandardním způsobem. Materiál nebyl předložen
ani do připomínkového řízení. Je třeba si uvědomit, že v sídle NKÚ se kromě prezidenta NKÚ, viceprezidenta
NKÚ, poslanců, senátorů atd. pohybuje řada dalších ústavních činitelů, vrcholných představitelů rezortů,
představitelů cizích států atd. Je samozřejmě také v sídle NKÚ v souladu se zákonem o ochraně utajovaných
informací umístěna zabezpečená oblast stupně utajení. Tajné registry utajovaných dokumentů NATO, Evropské
unie a vládní utajené spojení, které vyžadují zvýšené nároky na ostrahu objektu. Za této situace lze pokládat za
zvýšené míry rizika již tu skutečnost, že by ochrana objektu měla být na místo Policií České republiky
vykonávaná např. bezpečnostní agenturou. Argumentováno je úsporami, úsporami ve výši 19,3 milionů korun,
které by uspořilo Ministerstvo vnitra, ale je třeba si uvědomit, že ty samé náklady bude muset vynaložit, pokud
by měla ostrahu provádět bezpečnostní agentura, bude muset vynaložit NKÚ. Ty prostředky jdou z levé kapsy
do pravé naprosto nesmyslně.
Kontrolní výbor přijal v tomto duchu i usnesení, kdy důrazně žádá ministra vnitra, aby ostraha sídla Nejvyššího
kontrolního úřadu byla nadále zajišťována příslušníky ochranné služby Policie České republiky. Žádám vás
tedy, pane premiére, abyste zaujal k tomuto stanovisko a očekávám vaše vyjádření, byť bude písemné, byť je
možná zpracuje nějaký úředník, který to jenom podepíše. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane kolego. Dalším interpelujícím je pan poslanec Antonín Seďa, který
interpeluje pana premiéra ve věci personálních turbulencí na Ministerstvu obrany. Prosím, pane kolego, máte
slovo.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane předsedo vlády, osobně jsem rád, že
Ministerstvo obrany bude mít konečně ministra, který se rezortu bude moci věnovat na sto procent. Ale dnes
opravdu nechci hodnotit nově jmenovaného pana ministra.
Vy jste v prosinci minulého roku jmenoval ministryni Karolinu Peake. Byl jsem to já, který jediný na půdě
Poslanecké sněmovny vyslovil pochybnosti týkající se bezpečnostního rizika v její osobě. Přesto, že byla po
osmi dnech odvolána, stále nebyly zveřejněny důvody pro její odvolání. Proto se ptám, pane premiére, jaké
178
důvody vás vedly ke jmenování Karoliny Peake ministryní obrany a zejména, jaké důvody vás, pane premiére,
vedly k jejímu odvolání.
Pane premiére, doslechl jsem se, že emisaři našeho koaličního partnera Lidem objížděli ještě před jmenováním
paní exministryně zbrojařské podniky a zjišťovali, co by mohla naše armáda resp. Ministerstvo obrany nakoupit.
Chci se zeptat, zda se k vám tyto informace dostaly také. Jako bývalý ministr obrany jistě víte, že rezortu obrany
scházejí peníze a že kapitola 307 je dlouhodobě podfinancována. Chci se zeptat, zda je, či není pravdou, že
paní exministryně Peake v průběhu svého krátkého působení na Ministerstvu obrany zrušila rezervní fond
tohoto ministerstva, který činil 85 milionů korun. Děkuji za vaše odpovědi.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane kolego. Dalším interpelujícím je pan kolega Jiří Paroubek, který
interpeluje premiéra ve věci odpovědnosti za škodu způsobenou orgánem veřejné správy.
Poslanec Jiří Paroubek: Vážený pane nepřítomný předsedo vlády, zhruba před rokem, v květnu 2012,
Poslanecká sněmovna zamítla v prvním čtení návrh novely zákona číslo 82/1998 o odpovědnosti za škodu
způsobenou orgánem veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Návrh předložila
skupina poslanců za TOP 09 a týkal se zjednodušeně řečeno povinnosti státu vymáhat po úředních osobách a
územních celcích škodu, kterou způsobily. Rok se s rokem málem sešel, ale do té doby se na tomto poli vůbec
nic nestalo. Vláda tehdy nesouhlasila s předloženým návrhem novely zákona s tím, že je připravován vládní
návrh, který má za cíl řešit v zásadě stejnou problematiku. V nesouhlasném stanovisku vláda uvedla, že - cituji připravovaný vládní návrh zákona, který je v současné době projednáván v připomínkovém řízení, by se této
problematice měl věnovat komplexně. Táži se tedy, kde tento návrh zákona je a v jaké fázi se vůbec tento
zákonodárný proces nachází.
Zajímalo by mě dále, jak je nakládáno s kontrolními závěry Nejvyššího kontrolního úřadu, které vláda
projednává. Konkrétně pak, kolik z nich bylo například za minulý rok vládou či jednotlivými ministerstvy či
dalšími ústředními orgány státní správy postoupeno co by podnět orgánům činným v trestním řízení a zda je po
konkrétních odpovědných osobách vymáhána způsobená škoda v případech, kdy NKÚ konstatoval porušení
právních předpisů a vznik škody.
Dále bych rád znal informace o tom, od kolika odpovědných úředních osob resp. územních celků byla například
za minulý rok vymáhána v regresních řízeních škoda, kterou způsobily rozhodnutím nebo nesprávným úředním
postupem ve smyslu § 16 zákona číslo 82/1998. Děkuji vám, vážený pane předsedo vlády, toho času
nepřítomný, za odpověď.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane kolego. Dalším interpelujícím je pan poslanec Ivan Ohlídal, který
interpeluje premiéra ve věci růstu chudoby v České republice. Prosím, máte slovo.
Poslanec Ivan Ohlídal: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážený nepřítomný pane premiére, již v
minulosti jsem vás minimálně jedenkrát interpeloval na téma, které souvisí s názvem mé interpelace, to
znamená s růstem chudoby v České republice. Tento jev se zvýraznil zvláště po počátku tohoto kalendářního
roku. Já se s ním setkávám při svých kontaktech s občany například v rámci svých poslaneckých dnů v regionu,
v regionu hodonínského okresu.
Já bych poprosil paní ministryni Müllerovou, kdyby mě nerušila. Buďte tak hodná.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Já myslím, že kolega už si to uvědomil. Prosím.
Poslanec Ivan Ohlídal: Takže já bych pokračoval.
Setkávám se s případy nezaměstnaných, s případy matek-samoživitelek, které se dostávají do naprosto
neřešitelné situace, kdy jim scházejí prostředky na základní živobytí, například na jídlo, na krytí nájemného. ***
(14.50 hodin)
(pokračuje Ohlídal)
Setkávám se tam s případy tělesně postižených, kterým byly sníženy dávky a kteří se dostávají do obdobné
situace. Někteří z nich jsou exekutory prakticky zruinováni, jiní jsou vystěhováváni ze svých bytů. Vy jste mi
posledně odpověděl, že můžeme být v podstatě spokojeni, že v České republice je chudoba relativně nízká.
179
Bohužel, možná to tak platí ve smyslu absolutním, ale ten trend je naprosto úděsný. Nárůst chudoby je opravdu
extrémní. Jenom fakt, že 200 000 dětí existuje v rodinách pod hranicí chudoby by měl být alarmující.
A proto si vás, vážený pane premiére, dovoluji požádat, abyste v tomto směru se svojí asociální vládou učinil
nějaké změny. Už jenom proto, že jsem přesvědčen, že jednou se budete možná nejen politicky za působení
svoje i své vlády zodpovídat. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane kolego. Další interpelaci vznáší pan poslanec Petr Zgarba na
premiéra Petra Nečase ve věci převodu prostředků z programů POV. Prosím, pane kolego.
Poslanec Petr Zgarba: Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Dobrý den, kolegyně a kolegové. Já jsem se chtěl
dotázat pana premiéra na důvod a motivaci, jakou měl při posledním jednání Rady Evropy, kde jako zástupce
jediné země požádal a nechal si odsouhlasit převod 300 mil. eur na budoucí plánovací období z programu
rozvoje venkova někam jinam. Je to tedy zarážející z mnoha důvodů. Zkusím uvést alespoň některé.
Obecně je známo, že ministerstva jako životní prostředí, doprava, školství a řada dalších, která nečerpají a
neumí nastavit korektní podmínky pro žadatele, ať ze státního sektoru anebo z privátního tak, aby mohly být
zdroje rozumně proinvestovány a využity na území České republiky. Samozřejmě tento problém v době krize
nebo hospodářské recese se v České republice násobí a o to víc je to nepochopitelné, že současná vláda má
motiv nebo si v rámci vládního prohlášení dala do vínku, že bude podporovat a rozvíjet všechny tyto činnosti.
Mně jako řadě kolegů z této Sněmovny, stejně jako podnikatelům v zemědělství a na venkově je zcela
nepochopitelné za situace, kdy bývalý předvstupní program SAPARD, který byl čerpán před vstupem naší
republiky do Evropské unie tuším v rozsahu asi 118 nebo 120 % z možného v té době vlády sociální
demokracie, i z národních prostředků vcelku korektně přidali vyšší sumu prostředků tak, aby byly podnikatelské
a modernizační aktivity na našem venkově podpořeny. Stejně tak víme... (Předsedající: Váš čas, pane
poslanče!) Stejně tak víme všichni, že v současné době program obnovy venkova je čerpán, řekl bych, korektně,
bez jakýchkoli skandálů a je využíván k modernizacím. Proto mi je nepochopitelné, proč si česká vláda nebo
zástupce České republiky jako jediný ze 27 zemí dovolil udělat přesun zdrojů. Otázka je kam a z jakých důvodů.
Děkuji za slovo.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Dalším interpelujícím je pan poslanec Miroslav Váňa, který interpeluje
premiéra ve věci kroků vlády. Prosím.
Poslanec Miroslav Váňa: Děkuji. Vážený nepřítomný pane premiére, já se vás chci zeptat, proč kroky vaší vlády
jsou namířeny proti obyčejným lidem, proč jsou namířeny zejména proti pracujícím, proti mladým rodinám, proti
nezaměstnaným. Vaše vláda měla býti vládou reformní. Vaše vláda měla býti vládou protikorupční. Ale ve
skutečnosti to není ani protikorupční vláda, ani proreformní vláda. Je to vláda plná skandálů, zmatků a chaosu.
Vláda sama doplatila na svoji snahu tady v parlamentu opozici zavřít ústa. Vláda o svých reformních krocích,
které se smrskly pouze do výdajových škrtů, neinformovala odbornou veřejnost, odbory a už vůbec ne opozici.
Sněmovnou protlačila většinu zákonů v kvapíku a v hrozném chaotickém chvatu. Drtivé a rozhodující zákony,
rozhodující a důležité zákony byly protlačeny Sněmovnou v režimu legislativní nouze. Tento vynucený kvapík se
ale, nepřítomný pane premiére, vymstil vám a vaší vládě. Ukázalo se velmi brzy, že reformy, které vaše vláda
veřejnosti předložila, nevycházely z kvalifikovaných propočtů, z analýz, z objektivních odhadů. Naopak se
ukázalo, že reformy byly doslova vystřeleny od boku, bez úvah, bez rozmyslu, bez analýz. A tak se ukázalo, že
drtivá většina opatření škodí široké veřejnosti. (Předsedající: Váš čas uplynul, pane poslanče.) Pane premiére,
zdá se vám tento stav býti normální a prospěšný pro lidi?
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. O další interpelaci poprosím pana kolegu Šincla, který interpeluje
premiéra ve věci neuvěřitelného zadlužení České republiky. Prosím.
Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající. Původně jsem se chtěl pana premiéra zeptat na to, jak je to
možné, že i přes jeho vzletná slova o rozpočtové odpovědnosti za jeho vlády nastoupal veřejný dluh České
republiky až na neuvěřitelných 1,76 bil. českých korun, což je v současné chvíli téměř 46 % namísto 28 %
hrubého domácího produktu v roce 2006, kdy vládla sociální demokracie. Ale jako obvykle pan premiér se zase
omluvil a zase nepřišel. Asi se bojí. Bojí se nepříjemných otázek, na které by musel odpovídat a zodpovídat se
tady před Poslaneckou sněmovnou. Podle mého názoru vědomě porušuje své povinnosti vyplývající ze zákona
o jednacím řádu, které se týkají interpelací. Systémově se vyhýbá této své povinnosti tím, že si své tzv.
neodkladné jednání domlouvá zrovna na čas ústních interpelací. Je to opravdu nedůstojné.
180
Z tohoto důvodu nebudu pokračovat ve své interpelaci a počkám si na dobu, kdy se pan premiér přestane
vyhýbat ústním interpelacím. Moc tomu sice na základě svých dosavadních zkušeností nevěřím, ale snad, snad
tato doba někdy přijde. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane kolego. Další interpelaci vznáší pan kolega Václav Votava ve věci
ostrahy sídla NKÚ. Je to zřejmě pokračování, pane kolego. Dříve, než začnete mluvit, ještě bych uvedl dvě
omluvy, které jsem dostal teď na stůl a je to omluva paní ministryně Hanákové, která se omlouvá od 16 hodin z
pracovních důvodů a omluva pana ministra Kamila Jankovského, který se omlouvá z odpoledního jednání od
16.30 z důvodu pracovních povinností. Děkuji. Prosím, máte slovo.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Bohužel já jsem se na ten svůj první
dotaz nedočkal přímé reakce, protože pan premiér tady zase není, takže asi nemá cenu, abych v tom
pokračovat a vznášel další. Očekávám tedy, že od něho dostanu písemné vyjádření. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. A dalším interpelujícím je opět pan poslanec Váňa, který vznáší
interpelaci na premiéra ve věci arogance moci.
Poslanec Miroslav Váňa: Arogance moci. Víte, pane premiére, ono by se dalo říci, že je to pořád dokola, že je to
neustále stejné. Vy lidem slibujete, slibujete, slibujete, ale nic z toho neplníte. Dříve vaše ODS uzavřela smlouvu
s voliči, slib nezvyšování daní. A skutečnost? Daně se snížily. Ano, snížily, ale jenom těm nejbohatším. Ročně
jste vytunelovali, pane premiére, příjmy státního rozpočtu o 140 mld. korun, kde vaše ODS to nacpala do kapes
těm nejbohatším. ***
(15.00 hodin)
Poslanec Miroslav Váňa: A zavedla zde pravidlo, aby bohatí mohli bohatnout, musí chudí chudnout. A musí
chudnout střední vrstvy občanů. Střední třídu, pane premiére, vaše vláda důsledně a trpělivě vymazává z
povrchu zemského.
Vážený pane premiére, dnes slýcháme nářek vaší vlády, že nám chybí peníze v rozpočtu. Ale byla to vláda
ODS, která nacpala do kapes tyto miliardy těm nejbohatším. Vláda dnes tahá peníze z kapes občanů, z kapes
pracujících, z kapes samoživitelek a samoživitelů, z kapes studentů, z kapes mladých rodin. Pane nepřítomný
premiére, více než 112 tisíc vícepočetných rodin vaše vláda posílá na hranici chudoby. Plné dvě třetiny
důchodců se pohybují se svým skromným důchodem v pásmu chudoby. Minimální mzda je u nás nižší než v
Turecku. Je to 289 eur, neboli 8 tisíc korun.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Váš čas, pane poslanče, uplynul.
Poslanec Miroslav Váňa: Zadluženost rodin převyšuje bilion korun. Jste s tímto stavem, pane premiére, vážně
spokojen?
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Dalším interpelujícím je pan kolega Václav Klučka, který interpeluje pana
premiéra ve věci nezaměstnanosti v České republice. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane místopředsedo. Pane premiére. Počet lidí bez práce v únoru dosáhl
dalšího smutného historického rekordu. Vláda se snaží občanům namluvit, že za 593 tisíc nezaměstnaných
může ekonomická situace v Evropě. To ale není celá pravda. Jistě, naše země je závislá na exportu a podléhá
vnějším vlivům, ale současná katastrofální nezaměstnanost byla z velké části ovlivněna chybami domácí
politiky.
První příčinou je naprosto chybné nastavení hospodářské politiky vaší vlády. Aktualizováno bylo snížení ročního
schodku státního rozpočtu ber kde ber. Vláda plošně škrtala, zvyšovala DPH, krátila peníze na investice, mzdy i
důchody. To podkopalo domácí poptávku a prodloužilo hospodářskou recesi. A protože vládu zaměstnanost
nezajímá, není ochotna zapojit do jejího snižování ani peníze z Evropské unie. Během příštích dvou let tak
pravděpodobně propadne zcela bez užitku obrovská částka ve výši 100 mld. korun. Následky jsou hrozivé, pane
premiére. Já vám chci položit otázku. Vaše vláda už dlouho vládnout nebude. Co míníte s nezaměstnaností do
konce svého funkčního období udělat? Děkuju vám za odpověď.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane kolego. A můžeme přistoupit k interpelaci pana kolegy Antonína
Sedi, který premiéra interpeluje ve věci anonymních akcií. Prosím, máte slovo.
181
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane nepřítomný předsedo vlády. Podle analýzy
české kapitálové informační agentury více jak 96 %, to je 24 151 firem, vydalo akcie v listinné podobě. Z tohoto
počtu ovšem 53,5 %, tj. 13 411 podniků, preferuje anonymní vlastníky tuzemských akciových společností. Vaše
vláda si, pane premiére, jako jeden z cílů dala do vínku boj proti korupci. Podle Transparency International a
řady ekonomů je velkým problémem právě vydávání listinných akcií na majitele, chcete-li doručitele. Zejména z
důvodu transparentnosti vlastnických vztahů, zamezení střetu zájmu politiků či omezení možného korupčního
chování. Sociální demokraté se několikrát snažili zrušit tyto anonymní akcie, či alespoň omezit přístup firem s
akciemi na doručitele k veřejným zakázkám.
Proto se ptám, pane premiére, kdy vaše vláda konečně předloží kvalitní návrh zákona, který zamezí
netransparentním vlastnickým vztahům. Zákona, který omezí možnou korupci při veřejných a státních
zakázkách.
Pane premiére, v Evropské unii začala debata o omezení takzvaných daňových rájů, protože slovy
ministerského předsedy Velké Británie Camerona daně se prostě platit musí. Naše státní pokladna je téměř
prázdná a pan ministr financí není schopen vybírat daně, a mnohé firmy odvádí své zisky z této země do zemí s
téměř nulovými daněmi. Proto se vás ptám: Připojí se Česká republika k oprávněnému tažení Evropské unie
proti daňovým rájům? Děkuji za vaše odpovědi.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane kolego. Přistoupíme k další interpelaci, kterou vznáší opět pan
poslanec Váňa ve věci: Vláda se mstí lidem.
Poslanec Miroslav Váňa: Vážený nepřítomný pane premiére, vaše vláda se opravdu mstí lidem. Trestá občany,
ty, kteří nic nezavinili. Trestá je za to, že zde je dluh veřejných financí. Že zde je státní dluh. Lidé ale Českou
republiku nezadlužili. Lidé nebyli u kořenů státního dluhu. Kořeny státního dluhu spočívají v loupeživé privatizaci
státního majetku. Byla to jedna velká loupež za bílého dne. Hodnota státního majetku vložená do velké
privatizace přesahovala částku bilionu korun. 650 mld bylo rozkradeno. Dalších 600 miliard bylo rozkradeno v
podobě podvodně poskytnutých nekrytých úvěrů. A to jsou základní stavební kameny státního dluhu. U toho lidé
nebyli. U toho byla ODS. Byla u toho ta samá ODS, která v podobě Topolánkovy vlády vytunelovala příjmy
rozpočtu ročně o 140 miliard korun. Teď je to opět ODS plus TOP 09, která trestá nevinné. Teď je to opět ODS,
která chce, aby lidé pykali za její hříchy. Teď je to opět ODS, která bere ke zodpovědnosti nepravého viníka.
Lidé tady nic neukradli a lidé tento stát nezadlužili. Vláda chce dnes vytlouct peníze z rodin s dětmi, ze seniorů,
ze studentů. Vláda výrazně zhoršuje život našich důchodců. Důchodcům zmrazuje jejich důchody...
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Váš čas, pane poslanče.
Poslanec Miroslav Váňa: Vážený pane premiére, myslíte si, že to je cesta správným směrem?
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Poprosím pana poslance, pana kolegu Antonína Seďu k přednesení
interpelace ve věci rozpočtové politiky vlády. Prosím.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane předsedo vlády. Nikdo nezpochybňuje
nutnost šetřit a postupně snižovat schodky státních a veřejných rozpočtů. Nicméně makroekonomická politika je
velmi citlivá na neuvážené rozpočtové kroky vlády. Vaší modlou je snížení deficitu veřejných výdajů, a tak vaše
vláda na jedné straně neustále zvyšuje daně, a na druhé straně neustále škrtá a podvazuje koupěschopnou
poptávku.
Řada světových i našich ekonomů varuje před rychlostí úspor a nerealizací prorůstových opatření. Například
nositel Nobelovy ceny za ekonomii Josef Stieglitz varuje Evropu, že to s úsporami přehání a že se řítí do druhé
recese.
Vážený pane premiére, podle údajů Českého statistického úřadu stavební výroba se v lednu meziročně snížila o
9,3 % a průmyslová výroba klesla o 4,1 %. Tato stále se opakující červená čísla potvrzují skutečnost, že vámi
prosazovaná rozpočtová politika je chybná. Nedaří se vám vybírat daně, nedaří se vám čerpat evropské fondy,
dokonce se vám nedaří dosahovat ani plánované výše schodku státního rozpočtu. Uvědomujete si, pane
premiére, že demokracie snesou pouze omezenou míru škrtů?***
(15.10 hodin)
(pokračuje Seďa)
182
A že neexistuje příklad, že by nemocnou zemi vyléčilo krácení mezd, důchodů a sociálních služeb? A máte
prosím informace, že se k tomu varování ekonomů připojuje i mezinárodní organizace OECD, kterou se tak
často zaštiťujete?
Vážený pane premiére, poslední ekonomický vývoj ukazuje, že šetřit a škrtat nebude stačit a že naopak škrty
mohou novou krizi vyvolat. Sice prostor pro úspory stále existuje, ale nejde je dělat pouze účetně a je nutno
hledat křehkou rovnováhu mezi úsporami a růstem, protože bez nastartování růstu české ekonomiky problémy
země nevyřešíme. Nemyslíte si, pane premiére, že namísto dogmatického velmi rychlého snižování deficitů je
nutno zajistit fiskální udržitelnost a konkurenceschopnost naší země?
Děkuji za vaše odpovědi.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane kolego. Proč blokujete práci Sněmovny, pane premiére? To je téma
již čtvrté interpelace pana poslance Miroslava Váni. Prosím, pane kolego.
Poslanec Miroslav Váňa: Ano, pane nepřítomný premiére, já bych od vás rád obdržel odpověď na otázku, proč
vaši poslanci blokují práci Sněmovny. Proč vaši poslanci podvádí? Proč vaši poslanci švindlují? Proč vaši
poslanci, když jich hrstka přijde do práce, takové torzo, proč, když má dolehnout k jejich sluchu hlas kritiky
opozice, proč se najednou začnou hlásit, že se chtějí vypnout, fyzicky jsou zde přítomni, přes techniku se sníží
kvorum a Sněmovna přestává býti usnášeníschopná, Sněmovna nemůže jednat a tito poslanci, kteří podvádí,
zablokují jednání Sněmovny.
Já se chci zeptat, pane premiére, jestli si myslíte, že všem lidem stihnete strčit roubík do úst. Myslíte si, že všem
lidem strčíte roubík do úst, abyste ústa zacpal, abyste neslyšel kritiku? Já si myslím, že to nemůžete stihnout. A
proto se vás ptám a předpokládám, že vaši poslanci jsou elitou vaší strany, proč ta elita vaší strany, která zde
sedí, se chová tak, jak se chová. Víte, já si myslím, že to nejlépe ocení lidé ve volbách. A jak je známo, vám a
vaší straně se teď moc nedaří a možná byste se měli zamyslet, jestli k tomu nepřispívá i chování některých
vašich poslanců. (Předsedající upozorňuje na uplynutí času.)
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Také děkuji. Poslední interpelaci ve vylosovaném pořadí vznese opět pan kolega
Antonín Seďa ve věci odměn. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo.
Vážený pane předsedo vlády, vaše vláda se tváří jako vláda rozpočtové odpovědnosti, zároveň se však chová
velmi asociálně. Lidé vaší vládě nedůvěřují, protože vidí obrovskou nespravedlnost. Příkladem mohou být
vyplácené odměny na ministerstvech i na Úřadu vlády. Sdělovací prostředky sestavily žebříček nejlépe
placených ministerských náměstků s pomocí zákona o svobodném přístupu k informacím. Například bývalý
náměstek ministra práce a sociálních věcí dostal za devět měsíců odměnu 335 tis. korun, náměstek ministra
financí za jedenáct měsíců 330 tis. korun a náměstek ministra vnitra za dvanáct měsíců 300 tis. korun.
Vážený pane premiére, nicméně navzdory rozsudkům Nejvyššího soudu řada ministrů tají jména odměněných
náměstků. Například takto činí Petr Bendl, Kamil Jankovský či Karel Schwarzenberg. Také vy sám tajíte nejen
jména, ale i odměny, které jste na Úřadu vlády udělil. Pane premiére, přece není nic jednoduššího než jakékoliv
odměny před veřejností zdůvodnit. Transparentnost v odměňování je nedílnou součástí boje proti korupci. Proto
se ptám, kdy konečně, pane premiére, vy sám a vaši ministři zveřejníte a odůvodníte výši odměn se jmény
odměněných.
Děkuji za vaši odpověď.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane kolego. Tím jsme vyčerpali ústní interpelace na premiéra vlády
Petra Nečase, který je bohužel omluven, takže jenom znovu připomenu, že vám všem, kteří jste vážili tuto
snahu, je pan premiér povinen odpovědět v zákonné lhůtě 30 dnů.
Můžeme přistoupit k interpelacím na ostatní členy vlády. Pořadí bylo vylosováno za účasti ověřovatelů. Jejich
pořadí jste obdrželi do lavic. Jako první byl vylosován pan kolega Zgarba, který interpeluje ministra zemědělství
183
Petra Bendla ve věci národní dotace na rok 2013. Pana kolegu Zgarbu tady nevidím. Vidím, takže máte prostor,
pane kolego, pro vaši první interpelaci.
Poslanec Petr Zgarba: Děkuji za slovo, pane místopředsedo.
Omlouvám se za to, že jsem se chvilku zdržel. Mé téma interpelace jsou národní dotace v rámci kapitoly
Ministerstva zemědělství do sektoru potravinářství a zemědělství v České republice. Obecně je známo, že díky
tomuto titulu se dlouhodobě dozadu posledních šest, možná i deset let poskytovaly podpory na udržování
plemenné knihy, kontrolu užitkovosti hospodářských zvířat, pojištění zemědělských plodin, eventuálně
zemědělských zvířat a chovných zvířat a řadu jiných instrumentů, kterými ministr obecně stimuluje
podnikatelské prostředí k tomu, aby na území České republiky nebo v České republice každá potravina, která
se vyrábí k lidské spotřebě, konzumu - a je jedno, jestli je to živočišného či rostlinného původu - byla
dohledatelná, její původ, adresa až po konkrétní zvíře a stáj, odkud tento materiál pochází.
Bohužel v letošním roce, teď řeknu jenom rámcově, protože čísla si přesně nepamatuji, například na kontrolu
užitkovosti a udržování genofondů hospodářských zvířat se v minulosti poskytovalo řádově 180 mil. korun,
dochází ke krácení, a teď podotýkám, že nemám materiál u sebe, řádově asi na 80 až 90 mil. korun, což je víc
jak o 50 %. Stejně tak bych mohl říct k podpoře pro pojištění chovných stád zemědělských zvířat, že se v
minulých deseti letech pohybovala řádově až do 50 % nebo mezi 40 a 50 % z pojistné částky. V loňském roce
už v tomto titulu v tomto sektoru bylo vyplaceno pouze 17 % z pojistné částky a teď je otázkou, jaká výše bude v
letošním roce.
Ať celé to povídání zkrátím, v současné době je v podstatě z několika důvodů nelogické, alespoň ze dvou
důvodů, to, co podniká Ministerstvo zemědělství. (Předsedající upozorňuje na uplynutí času.) Za prvé
systematicky pracuje, aby se zhoršila dohledatelnost jakékoliv potraviny vyrobené u nás na českém území. A za
druhé v rozporu mezi proklamací, kde hovoří současné vedení ministerstva o podpoře chovatelů skotu, prasat a
drůbeže, tak se v těchto sektorech krátí nejvíc. Nerozumím tomu a byl bych rád, aby nám to pan ministr
vysvětlil. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Poprosím o odpověď pana ministra Petra Bendla. Prosím, pane ministře,
máte slovo.
Ministr zemědělství ČR Petr Bendl Děkuji, pane předsedající.
Dámy a pánové, já jsem tomu moc nerozuměl - přiznám se. Interpelace měla být na národní dotace na rok
2013, ale pak se tady pan poslanec Zgarba zmiňuje o dohledatelnosti potravin. To jsou trošku odlišné věci, které
spolu ne příliš souvisí. Ke krácení chovatelů, respektive krácení výdajů na dobytek a podobně. Možná by si pan
exministr měl vzpomenout na dobu, kdy byl ministrem, kdy nastavovali pravidla fungování českého zemědělství
a potravinářství. ***
(15.20 hodin)
(pokračuje Bendl)
Mohl bych mu připomenout, že je velká škoda - a dnešní zemědělci na to doplácejí - že se nevěnovali právě
živočišné výrobě, že orientovali podporu především na rostlináře. A dneska z toho máme logicky zájem našich
zemědělců, protože se musí chovat ekonomicky. A aby pěstovali nepotraviny, technické plodiny apod. a aby se
živili tím, že budou krmit bioplynky a různé kotelny - budou pro ně "pěstovat" pelety místo toho, aby živili
dobytek a dělali všechno pro to, aby na vesnicích zůstala pracovní síla a aby tam byl důvod zaměstnávat lidi,
aby tam byl důvod, aby tam dobytek zůstal.
Zaplaťpánbůh, situace se mění. I současná politická reprezentace ve své většině - a i nevládní organizace v
téhle věci nás podporují v tom, abychom do budoucna orientovali finanční podpory právě do oblasti živočišné
výroby, protože - jak známo - dobytek potřebuje lidskou práci. A ta nám na venkově a na vesnicích opravdu
chybí. Potřebujeme motivaci pro mladé lidi, aby za prací na venkov šli a aby na venkově zůstávali.
Ptá-li se pan poslanec Zgarba na národní dotace, pak musí vědět, že jsou několikerého typu. Některé národní
dotace už skončily, protože doplňovaly takzvané evropské peníze. A tam jsme v součtu Top-Upu a evropských
peněz částku pro zemědělce vždycky navyšovali. Je rok od roku větší a je to možné doložit černé na bílém. A co
se týká dotací, o kterých mluvil - například na genofondy, ale týká se to i třeba podpory včelařům, které
poskytujeme, týká se to námi zavedeného tzv. nákazového fondu, který jediný se věnuje záchraně vepřového u
184
nás a podpory odchovu selat - tak tyto peníze jsou zatím kryty do poloviny roku. A počítáme s tím, že od 30. 6. k
tomu navýšení dojde právě z prostředků tzv. Státního pozemkového úřadu tak, jak to bývalo každý rok, ve druhé
polovině letošního roku. A výdaje, které jsou s tím spojeny, a dotační tituly, které jsou s tím spojeny, budou
dokryty v této podobě. Tudíž genofond ani ostatní o nic nepřijdou.
Ti, co o něco přijdou - a to jsem říkal zemědělskému sektoru velmi otevřeně - že budeme na úkor podpor
zemědělců krátit takové ty výdaje na poradenské firmy apod., které byly velmi rozbujelé. Myslím si, že je potřeba
ty prostředky dát především zemědělcům. A pokud zemědělci budou chtít, aby jim někdo s něčím pomohl a
poradil, pak si to z prostředků, které dostanou, sami rádi zaplatí. Nechceme to dělat skrze organizace, které za
každou cenu chtějí někomu radit, aby se na tom přiživily ze státních peněz apod.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Máte doplňující otázku, pane poslanče? Minuta je vaše.
Poslanec Petr Zgarba: Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Pane ministře, omlouvám se, pokud jsem nebyl
pochopen. Co se týče kontroly užitkovosti a plemenné knihy, o tom jsem tady hovořil pouze z toho důvodu, že
kontrola užitkovosti a evidence zvířat úzce spolu souvisí a souvisí s tou dohledatelností. Jinak, v podstatě tolik k
tomu.
Rád jsem slyšel to, že předpokládáte - a věřím tomu, že to bude pravdou - že se alespoň v sektorech, které
podporují chov zvířat neboli takzvaně v živočišné výrobě do konce roku nebo v pololetí letošního roku dorovnají
národní podpory. A já vážně jsem interpelaci směřoval pouze do našich národních dotačních titulů. To je ten
původní rozsah 1 mld. 200 mil., dneska asi 600 mil. Já jsem nechtěl hovořit šířeji. Jsem rád, že to bude
dorovnáno.
A jen bych chtěl připomenout to, že za posledních deset let neustále ubývá - a je jedno, jestli to jsou prasata,
skot - prostě, chovatelé nejenom že nemají optimální podmínky, ale díky dotačním podporám, které jsou
směřovány do oblasti mulčování, chcete-li ...
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Váš čas, pane kolego.
Poslanec Petr Zgarba: ... krajiny či jiných nevýrobních sektorů jsou výrazně vyšší než podpory do výroby, což
není úplně správné. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Pan ministr ještě bude reagovat v čase dvou minut.
Ministr zemědělství ČR Petr Bendl Já bych vás, pane poslanče, chtěl prostřednictvím pana předsedajícího
ujistit, že v oblasti hovězího dobytka, a to jak krav s produkcí mléka, tak masných krav, jsme na tom velmi
slušně. Naše produkce je větší, než Česká republika spotřebovává. Jsme zhruba na 120 procentech, takže není
pravdou, že bychom na tom byli nějak špatně. Co se týká vepřového, ano. To je pravda. Bohužel jsme si v
minulosti nenastavili ta pravidla tak, abychom tady dobytek podrželi. Poslední dva roky existuje něco jako
nákazový fond, který přispívá právě našemu, řeknu citlivému, sektoru, tomu, abychom zachránili to, co se ještě
zachránit dá. Poslední statistická čísla ukazují, že se množství vepřového v České republice odrazilo ode dna a
je ho více.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Přistoupíme k další interpelaci, kterou vznáší pan kolega Ivan Ohlídal na
ministra dopravy Zbyňka Stanjuru ve věci závažných nedostatků v železniční dopravě. Prosím.
Poslanec Ivan Ohlídal: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Ano, je to marné, je to marné, je to marné.
Prostě - ministři nás naprosto, co se týče interpelací, ignorují. Já jsem chtěl interpelovat pana ministra Stanjuru i když musím uznat, že snad jako jediný se rozumným způsobem omluvil - ve věci, která se týká zásadních a
primitivních zároveň nedostatků v železniční dopravě provozované Českými drahami. Chtěl jsem diskutovat to,
že vedení těchto drah je opravdu královsky placeno. Opravdu královsky placeno. Generální ředitel - nebo jak se
nazývá jeho funkce - pan Žaluda má měsíční plat, který se rovná platu několika, možná deseti poslanců, a
nedokáže zajistit, aby ty nejzákladnější povinnosti jeho zaměstnanci plnili. To, aby například, když je zimní
období, se ve vlacích topilo. A jiné maličkosti.
185
No, v této chvíli jsem si vzpomněl na jednoho svého známého, se kterým jsem nedávno hovořil a který špatně
spává a tak se občas dívá na televizi v noci, když dávají přenos z tohoto Parlamentu, z jednání této Sněmovny.
A řekl mně: Já, když se tam na vás dívám, si myslím, že jste blázni. Hovoříte do zdi. Hovoříte s někým, kdo tam
není. Já jsem se mu snažil vysvětlit, že blázni nejsme, ale že prostě ministři na to kašlou. A on mně na to
odpověděl: Tak je kopněte někam. Já jsem říkal: To je těžké, většině těch poslanců to vyhovuje tak. Myslel jsem
tím poslance koalice. Takže já nebudu dělat dále blázna a poděkuju vám za pozornost a od mikrofonu se
vzdálím. A snad někdy se dočkám toho, že do konce období přijde pan premiér na interpelace a že se mně
stane také, že i nějaký ministr v rámci interpelace se mnou bude diskutovat.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane kolego. Další interpelace patří panu kolegovi Neubauerovi, který
interpeluje rovněž pana ministra Stanjuru ve věci dokončení R35. Prosím, pane kolego.
Poslanec Václav Neubauer: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane nepřítomný ministře, jsem velmi
rád, že jste po svém nástupu do funkce ministra uvedl, že vaší prioritou bude mimo jiné výstavba R35, tedy
dokončení úseku mezi Hradcem Králové a Mohelnicí. Neexistencí této části komunikace trpí zejména lidé v
obcích ležících na současné silnici I/35. S postupnou dostavbou dalších úseků R35 zároveň vzrůstá atraktivita
této silnice jako spojení středních a východních Čech se střední a severní Moravou a tím dochází k dalšímu
nárůstu dopravního zatížení na stávající trase. ***
(15.30 hodin)
(pokračuje Neubauer)
Realizací této stavby by se také značně odlehčilo jistě přetížené dálnici D1.
V souvislosti s dokončením R35 je velmi důležité připravit k realizaci další velmi rizikový úsek, a to R43 mezi
Brnem a napojením na komunikaci R35 v Moravské Třebové. Rychlostní silnice R43 se začala stavět jako
součást jedné z prvních dálnic na našem území ještě v době druhé světové války.
V zájmu zejména aktivní pomoci při řešení problematiky související s přípravou výstavby této komunikace bylo
založeno v souladu se stanovami sdružení, které uplatňuje zájmy členů na progresivním řešení dopravní
problematiky Jihomoravského a Pardubického kraje v návaznosti na celorepublikovou dálniční síť. V poslední
době jsou členové sdružení značně znepokojeni celkovým postupem přípravy, zejména potom zdlouhavým
zpracováním investičních záměrů, tolik potřebných průzkumů apod., tedy podkladů pro vypracování
dokumentace. Bohužel i přes několikeré intervence se nedostává finančních prostředků na tolik důležitou
přípravu realizace stavby R43.
Proto se ptám, vážený pane ministře, jak je připraven zejména úsek výstavby R35 Mohelnice - Moravská
Třebová a co Ministerstvo dopravy udělá pro urychlení přípravy dokumentace pro výstavbu R43. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane kolego. Pan ministr Stanjura vám písemně odpoví na vaši
interpelaci. Další interpelace patří panu poslanci Martinu Vackovi, který interpeluje rovněž pana ministra dopravy
ve věci Baťova kanálu. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Martin Vacek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, v minulých dnech jsem od
voliče z mého volebního Zlínského kraje obdržel velmi znepokojující informaci, která mne nemohla ponechat
klidným. Volič mi sděluje, že jej jeho zdroj, blízký politice, která se odehrává v Evropském parlamentu,
informoval o závažné skutečnosti.
Údajně se jedná o to, že náměstek ministra dopravy České republiky odeslal do Bruselu dopis, v němž
oznamuje řediteli DG Mobility and Transport, že o stavbu vodní cesty Baťův kanál, která je historickým
propojením vodní dopravní cesty Dunaj, Odra, Labe, nemá Česká republika nadále zájem a je třeba ji z
dlouhodobého dopravního záměru České republiky vymazat, vymazat z TEN-T.
Především jako občan žijící ve Zlínském kraji, ale i jako poslanec Parlamentu, s tímto krokem nemohu souhlasit.
O rozšíření a další výstavbu této důležité vodní cesty se intenzivně snažil již její zakladatel Tomáš Baťa a po
něm mnozí další.
186
Ještě v době, kdy jsem předsedal výboru pro strategický rozvoj a investice Zastupitelstva Zlínského kraje, se při
všech dopravních záměrech regionu vždy hovořilo o budoucnosti tohoto projektu. Dá se říci, že uvedený záměr
dlouhodobě podporuje více či méně celé krajsky příslušné politické spektrum.
Je nutné podotknout, že význam této stavby má výrazně nadregionální charakter. Pokračování v této strategické
stavbě je z mnoha hledisek naprosto žádoucí a logické. Ekonomické prostředky, které Evropská unie na stavby
takovéhoto významu běžně uvolňuje a jistě má ve svém záměru i tentokrát uvolnit, nesmí minout Baťův kanál.
Chci věřit, že jde o nějaký informační šum, ale pro jistotu se vás ptám, pane ministře, a pevně věřím, že mi
odpovíte:
Existuje takovýto dopis a byl do Bruselu odeslán? Pokud dopis odešel, tak mne zajímá, kdo jej do Evropské
unie odeslal, na čí příkaz, jestli jste to nařídil vy nebo o tom rozhodla vláda nebo nakonec dokonce Sněmovna.
A chtěl bych vědět, jakým způsobem chcete v tomto projektu pokračovat.
Předem vám děkuji za konkrétní odpověď, která mé pochybnosti jistě rozptýlí. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane poslanče. I vás musím odkázat na písemnou odpověď pana
ministra. Další interpelaci vznáší pan poslanec Petr Hulinský na ministra obrany Vlastimila Picka ve věci letounů
CASA. Prosím máte slovo.
Poslanec Petr Hulinský: Pane předsedající, kolegyně, kolegové, obdržel jsem od předsedy vlády písemnou
odpověď na svoji interpelaci ve věci taktických transportních letounů CASA C-295M datovanou 8. března.
Předpokládám, že poté, co jste byl jmenován ministrem obrany a mandát předsedy vlády k řízení Ministerstva
obrany skončil, můžete reagovat na moje poznámky resp. dotazy k písemné odpovědi pana předsedy vlády.
Jsem toho názoru, že by bylo vhodné seznámit výbor pro obranu s citovanou dohodou o narovnání některých
závazků kupní smlouvy č. 080100098 a s dodatky ke smlouvám, uzavřenými po nástupu bývalého ministra
Alexandra Vondry na post ministra obrany. Je otázkou, zda tyto následné právní akty nerozmělnily odpovědnost
Omnipolu za nedostatky letounů CASA a v podstatě problém nepřenesly na Ministerstvo obrany.
Proč vlastně ministerstvo jedná s výrobcem, když smlouvu má s Omnipolem? Problémy s letounem jsou přece
problémy primárního dodavatele, Omnipolu, konec konců Česká republika za to velmi štědře zaplatila.
Pan předseda vlády ve své písemné odpovědi uvádí, že v rámci velmi náročných jednání se podařilo získat od
dodavatele kompenzace za závady, které se na letounech vyskytly, a za nedodání systému vlastní ochrany
letounů včetně snížení kupní ceny. Mimo jiné se podle něj podařilo získat zpět jeden dvousedadlový letoun cituji - L-59 T1, který Armáda České republiky potřebuje k výcviku. Tento letoun by měl být v tomto týdnu poprvé
zařazen a vzlétnout.
Jsem toho názoru, že tato tvrzení jsou diskutabilní z těchto důvodů: Za prvé. Kompenzace za závady a neplnění
technických požadavků jsou jednoznačnou součástí smlouvy, takže nevidím důvod pro složitá jednání.
Vrácení jednoho kusu letounu - (Předsedající upozorňuje na čas.) - Otázky budou. Vrácení jednoho kusu
letounu L-159 - v textu je prosím chyba, protože se nejedná o letoun L-59, ale věřím, že to pan premiér jenom
nečetl. Jedná se o letoun L-159. Armáda to jednoznačně nepotřebuje, protože si již nechala za 219 miliónů další
letoun vyrobit.
Vážený pane nový ministře, chtěl bych se zeptat na závěr na několik věcí. Za prvé. - (Předsedající upozorňuje
na to, že už uplynul čas.) Jenom otázky: Co je nejvýhodnějším výsledkem pro Ministerstvo obrany a Armádu
České republiky v letounech CASA? Považoval bych za důležité, abyste jako ministr zcela konkrétně uvedl,
čeho chce Ministerstvo obrany přesně dosáhnout, protože v písemné odpovědi pana premiéra jsem se toho
mnoho o tomto nedočetl.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Pan ministr obrany vám určitě písemně odpoví. Prosím pana kolegu
Bureše, který interpeluje pana ministra Hegera ve věci léčebného konopí.
Poslanec Jan Bureš: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážený pane ministře, v odpovědi na interpelaci
mého ctěného kolegy poslance Votavy jste 14. února 2013 prohlásil, že proti úhradě konopí ze zdravotního
pojištění mluví nezvratná fakta. Vzápětí Státní ústav pro kontrolu léčiv publikoval návrh rozhodnutí, ve kterém
odmítá úhradu konopí na základě obdobného tvrzení, totiž že pro úhradu nejsou dostupné žádné důkazy.
187
Když odhlédnu od empirické zkušenosti řady donedávna nelegálních uživatelů konopí, k dispozici jsou nejen
klinické studie dokazující významný terapeutický přínos, k dispozici je také národní léčebný standard, který již v
minulém roce zařadil THC jako lék volby.
Státní ústav pro kontrolu léčiv, jenž dle vyjádření ředitele pana MUDr. Březovského je pouhou prodlouženou
rukou ministerstva, ačkoliv má rozhodovat nezávisle, zcela ignoroval požadavek Ústavního soudu České
republiky, aby o úhradách bylo rozhodováno v rámci fér procesu a na základě objektivních a přezkoumatelných
(s důrazem) kritérií.
Státní ústav pro kontrolu léčiv neuvedl v návrhu rozhodnutí ani jednu studii, kterou by bylo možno nezvratně
doložit výhradně podpůrný a nákladově neefektivní přínos konopí. Navíc se nevypořádal s existencí důkazů,
které prokazují opak. Na druhou stranu jsou ze systému hrazeny individuálně připravované léčivé přípravky, pro
jejichž úhradu nebyl předložen žádný důkaz.
Ptám se vás proto, je takováto protiústavní nerovnost konání prodloužené ruky udržitelná? Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Další interpelaci vznáší pan poslanec Jiří Paroubek na ministra průmyslu
Martina Kubu ve věci plnění vládních opatření k obnově hospodářského růstu. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jiří Paroubek: Vážený pane nepřítomný ministře, české hospodářství v loňském roce meziročně kleslo
o 1,2 % a klesá dále i v tomto roce. Český průmysl a zejména české stavebnictví v lednu tohoto roku klesly o 4
% resp. 9 %. ***
(15.40 hodin)
(pokračuje Paroubek)
Pokles průmyslové a stavební výroby má své hluboké příčiny a není jich málo. Nepromyšlené škrty snižující
spotřebu obyvatelstva i vlády jsou šetřením na nepravém místě. Zahraniční investice u nás se loni proti
předchozím letům sice zvýšily, ale zaostávají stále za lety 2005 - 2007. Zlepšila se poněkud situace čerpání
evropských peněz proti předchozím letům, ale velmi často se objevují i velmi nepříznivé signály toho, že se
nepodaří vyčerpat v řadě programů evropské peníze v řádech desítek miliard. A to negativně pochopitelně
ovlivní hrubý domácí produkt. Vláda veřejně vůbec neuvažuje o použití nástrojů, jako jsou úvěry Evropské
investiční banky či projekty PPP. Přes povinně optimistické předpovědi provládních novinářů typu redaktorů
Párala či Zlámalové nebo Pavla Kohouta se zdá, že vláda ničím fakticky nepodpořila hospodářský růst a pokles
hospodářství trvá i v tomto roce.
Zajímá mě, jak se vládě daří plnit opatření na podporu hospodářského růstu, jak vláda, vaše ministerstvo bude
reagovat na prohlubování poklesu českého průmyslu a stavebnictví v tomto roce. Jste si vědom, že pokud se
pokles hospodářství nepodaří zastavit, dojde k dalšímu vzestupu počtu nezaměstnaných, kterých už dnes je
kolem 600 tisíc oficiálně a dalších dvě stě, možná i více tisíc jsou v evidenci úřadů práce jako nezaměstnaní?
Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Také děkuji, pane kolego. I vás odkáži na písemnou odpověď pana ministra.
Další interpelace patří panu kolegovi Chaloupkovi, který interpeluje ministra spravedlnosti Pavla Blažka ve věci
"Ke stavu justice". Prosím.
Poslanec Otto Chaloupka: Děkuji. Vážený pane ministře, žádám vás, abyste podal Sněmovně vysvětlení ve věci
aktuálního stavu justice České republiky, ilustrovaného na případu předsedy Krajského soudu dr. Pořízka.
Usnesením Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality Policie České republiky, služby Kriminální
policie a vyšetřování expozitury Brno ze dne 19. 10. 2012, ve spojení s usnesením státní zástupkyně Krajského
zastupitelství v Ostravě ze dne 21. 11. 2012 bylo zahájeno trestní stíhání předsedy Krajského soudu dr.
Jaromíra Pořízka pro trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 58 odst. 1 písm. c), odst. 2
písm. a) trestního zákona pro trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1 a 3
trestního zákona a pro trestný čin porušování závazných pravidel hospodářského styku podle § 127 odst. 1
trestního zákona, neboť při výstavbě justičního areálu v Brně měl postupovat nehospodárně a způsobit tak ve
výsledku Českému státu škodu velkého rozsahu.
188
Z uvedeného vyplývá, že předseda Krajského soudu v Brně dr. Jaromír Pořízek je stíhán pro tři závažné
úmyslné trestné činy a je ohrožen uložením trestu odnětí svobody v rámci trestní sazby od tří do deseti let. To
znamená, že je stíhán pro velice závažnou trestnou činnost, které se měl dopustit v postavení vysokého
justičního funkcionáře a kterou měl způsobit Českému státu mnohamilionovou škodu. Z těchto důvodů žádám
ministra spravedlnosti o vysvětlení, proč předseda Krajského soudu v Brně dr. Jaromír Pořízek nebyl doposud v
souladu s ustanovením § 100 odst. 1 písm. a) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, Ministerstvem
spravedlnosti dočasně zproštěn výkonu funkce soudce a i nadále bez jakéhokoliv ...
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Váš čas, pane kolego.
Poslanec Otto Chaloupka: ... i nadále bez jakéhokoliv omezení vykonává funkci předsedy Krajského soudu v
Brně a soudce obchodního úseku Krajského soudu v Brně. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Další interpelace je interpelace pana poslance Karla Černého na pana
ministra Kubiceho ve věci venkovských pošt. Prosím, pane kolego.
Poslanec Karel Černý: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, na základě kontaktů se zástupci samospráv se
na vás obracím ve věci sítě poboček České pošty ve venkovských lokalitách. Nastavení parametrů ve vyhlášce
č. 464/2012 Sb., o stanovení specifikace jednotlivých základních služeb a základních kvalitativních požadavků
na jejich poskytování, vede k rušení pošt a ke zhoršení docházkové či dojezdové vzdálenosti k poště. Vzorem,
ze kterého se ve vyhlášce vychází, je obec, ve které žije 2 500 obyvatel. Takový počet obyvatel je pro mnoho
obcí v různých místech České republiky běžný. Ale třeba na Vysočině převládají obce s počtem od 150 do 300
obyvatel. Např. ze 174 obcí okresu Žďár nad Sázavou počtu nad 2 500 obyvatel dosahuje pouze pět měst.
Vážený pane ministře, obracím se na vás a žádám vás o prodiskutování celého problému a jeho citlivé řešení.
Pro venkovské regiony jsou služby České pošty jedním ze základních symbolů zájmu o udržení života a
obyvatel na venkově. Proto žádám o maximální podporu řešení, kdy Česká pošta bude se starosty jednat jako s
partnery a skutečně hledat cesty k udržení poštovních služeb na maximální možné úrovni. Jsou-li veřejně
dostupné informace správné, na ekonomické problémy Česká pošta restrukturalizaci sítě poboček svádět
nemůže. Věřím, že je naším společným zájmem nesnižovat kvalitu života na venkově a pružně reagovat na
potřeby společnosti.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane kolego. Ministru Janu Kubicemu patří i další interpelace ze strany
pana poslance Václava Votavy ve věci ostrahy sídla NKÚ. Prosím.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Pane ministře, interpeluji vás ve stejné záležitosti jako premiéra,
ovšem pouze do zdi, tak jako jeho, protože jste nepřítomen.
Vláda dne 16. ledna 2013 přijala usnesení č. 37. Navrhuje, aby ze seznamu klíčových státních objektů
střežených Policií České republiky byl vyňat Nejvyšší kontrolní úřad. Hlavním motivem a důvodem je údajná
úspora rozpočtových prostředků Ministerstva vnitra, a to ve výši cca 19 milionů korun. Je třeba si uvědomit, že v
sídle NKÚ se kromě prezidenta a viceprezidenta NKÚ, kteří jsou ústavními činiteli, pohybují poslanci a senátoři,
jsou zde přijímány návštěvy velvyslanců cizích států akreditovaných v České republice a vrcholných
představitelů nejvyšších kontrolních institucí cizích států a Evropského účetního dvora. Dále upozorňuji, že v
sídle NKÚ je v souladu se zákonem č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní
způsobilosti, v platném znění, umístěna zabezpečená oblast stupně utajení, tajné registry utajovaných
dokumentů NATO, Evropské unie a vládní utajené spojení, které vyžadují zvýšené nároky na ostrahu objektu.
Za této situace lze pokládat za zvýšení míry rizika již tuto skutečnost, že by ochrana objektu měla být na místo
Policií České republiky vykonávána např. soukromou bezpečnostní agenturou. V tomto smyslu přijal usnesení i
kontrolní výbor z 6. března, ve kterém se praví: Kontrolní výbor důrazně žádá ministra vnitra, aby ostraha sídla
Nejvyššího kontrolního úřadu byla nadále zajišťována příslušníky ochranné služby Policie České republiky.
Žádám vás, pane ministře, o jasné vyjádření, jak tedy to bude s ochranou tak důležitého objektu, jako je NKÚ.
Nedovedu si představit, že by jeho ochranu měla dělat soukromá bezpečnostní služba. Navíc úspora 19 milionů
korun je opravdu věc, která je pofidérní, protože tak nebo tak NKÚ by stejně musel tyto prostředky vynaložit,
takže rozpočtově by se nic neušetřilo.
Děkuji.
189
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane kolego. Další interpelaci vznáší pan poslanec Pavel Bém na
ministra zdravotnictví Leoše Hegera ve věci terapeutického využití konopí a přípravků. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Pavel Bém: Dobré odpoledne, pane předsedající, dámy a pánové, před nedávnou dobou jsem
oceňoval postup ministra zdravotnictví pana kolegy Hegera a celého ministerstva při schvalování návrhu zákona
o léčebném využití konopí. Ale sešel se měsíc s měsícem a bohužel dnes musím konstatovat, že ta situace je
naprosto diametrálně odlišná. Proto vznáším interpelaci na pana ministra Hegera. ***
(15.50 hodin)
(pokračuje Bém)
Vážený pane ministře, při odpovědi na interpelaci poslance Votavy jste 14. února 2013 prohlásil, cituji: "Je
dneska nezvratným faktem, že účinnost konopí jako léčiva není brána jako seriózní a léčivo v této farmaceutické
podobě je považováno pouze za podpůrný léčivý prostředek."
Rád bych vás v této souvislosti upozornil na 110 randomizovaných jednoduše nebo dvojitě zaslepených
klinických studií s placebem, které v loňském přehledu léčebných účinků konopí a látek v konopí obsažených
tzv. fytocanabinoidů identifikoval německý redigovaný a impaktovaný vědecký časopis Deutsches Artzablatt (?)
se závěrem, že mohutné léčebné účinky konopí a přípravků z něj se v dnešní medicíně jednoznačně považují
za prokázané. Přinejmenším pro léčbu spasticity, nauzey a vomitu v důsledku chemoterapie, ztráty váhy a
nechutenství, při léčbě chronické bolesti a také při léčbě dysfunkce močového měchýře u roztroušené sklerózy,
tiku u Touretteova syndromu a ulevodobou (?) indukovaného tremoru Parkinsonovy nemoci.
Chci vás rovněž upozornit, že Česká neurologická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty
Purkyně ve svém aktuálním klinickém standardu pro diagnostiku a léčbu roztroušené sklerosy a neuromialitis
optika doporučuje užití fytocanabinoidů THC v léčbě spasticity u roztroušené sklerózy, a to s doporučením typu
A, to znamená s doporučením s nejvyšší silou tohoto doporučení udělovaného na základě přesvědčivého
průkazu efektivnosti léčebného postupu.
Ptám se vás proto, zda se ve světle těchto a stovek dalších, které jsem dneska nemohl citovat,
nezpochybnitelných vědeckých důkazů a fakt, změní postoj vámi řízeného Ministerstva zdravotnictví a Státního
ústavu pro kontrolu léčiv k využití konopí pro léčbu, jež tato Sněmovna drtivou většinou hlasů schválila ve formě
zákona. Nebo zda se i nadále budete pomocí nepravdivých tvrzení o neprokázané terapeutické hodnotě konopí
a přípravků z něj snažit vůli zákonodárného sboru nenaplnit, zesměšnit, naopak využití konopí pro léčbu v
České republice bojkotovat formou obstrukčních podzákonných norem, jak to činíte doposud.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Další interpelaci tentokrát na ministra zahraničí Karla Schwarzenberga
vznáší pan poslanec Antonín Seďa ve věci politické korupce. Prosím.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji za slovo. Vážený první místopředsedo vlády, s velkým zájmem jsem si přečetl
vaše vyjádření v lidových novinách ve dnech 20. a 21. 12. 2012, ve kterých jste mimo jiné ve věci politických
trafik pro trio bývalých poslanců ODS konstatoval, cituji: "To byla poměrně levná cena, protože jinak by škody
pro stát, kdyby zákony neprošly, byly mnohem větší."
Dále cituji vaše slova: "Bylo to od nich prachsprosté vydírání, ale tomu v politice člověk někdy podléhá."
Vážený pane ministře, proč tohle připomínám? Já jsem se před časem obrátil osobním dopisem na pana
předsedu vlády Petra Nečase právě ve věci politické korupce a žádal jsem jej o poskytnutí informací, co stálo za
rezignací těchto tří poslanců ODS. Pan premiér mi opáčil, že o žádné vydírání či politickou korupci nešlo a že to
bylo standardní jednání na základě jejich rozhodnutí. Ovšem podle článku o Fuksovi jsem věděl, samozřejmě,
otištěného v Lidových novinách dne 20. 12. 2012, jste pane místopředsedo vlády potvrdil, že jste o politických
obchodech věděl, tak jako o nich věděl pan ministr financí Miroslav Kalousek, a proto předpokládám, že o nich
věděl i pan premiér Nečas.
Vážený pane místopředsedo, já mám osobním problém, který bych si rád objasnil. A taktéž jsem přesvědčen, že
by tuto informaci ráda věděla i široká veřejnost. Existují totiž značné rozpory mezi tvrzením předsedy vlády a
vaším mediálním vyjádřením právě k výše uvedeným informacím. Z těchto rozporů vyplývá, že buď lže pan
premiér Petr Nečas, nebo neříkáte pravdu vy sám.
190
Jak je to tedy pane ministře doopravdy? Můžete mi, prosím, sdělit, kdo z vás dvou nejvyšších představitelů
české vlády říká vlastně pravdu?
Děkuji za vaši konkrétní odpověď.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane kolego. Pan ministr Schwarzenberg je bezprostředně připraven.
(Čeká pod řečnickým pultem.) Prosím, pane ministře.
Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg: Vážený pane předsedající, vážené
přítomné i nepřítomné poslankyně a poslanci. K meritu věci. Samozřejmě máme oba pravdu. Jak pan premiér
Nečas, tak já. Pan premiér Nečas má naprostou pravdu, poněvadž samozřejmě dle trestního zákoníku zde o
žádnou korupci nejde a je to normálním politickým jednáním, jak v dějinách této republiky ale i jiných evropských
států se to často děje. Já jsem to, pamatujete si po tom pozdějším prohlášení porovnal, jestli v rámci manželství
nějaké dívce, ženě něco dáte nebo v rámci jenom obchodního vztahu s tou dívkou jí dáte šperk za jisté služby.
Prostě je to v politice normální. U nás a v jiných státech taky, že za politickou odvedenou práci dostanete taky
odměnu. Takže má pan premiér pravdu. Je to v rámci normálního politického postupu, jenž je obvyklý v celé
Evropě.
Já někdy mám prostořekou hubu, o tom vůbec nepochybuju, a označuju věci tak, jak já je osobně cítím. Což
neznamená, že já jsem soudce a mám právo řekněme vyřknout konečný odsudek. To je něco úplně jinýho. V
rámci polemiky i mezi koaličními přáteli, všechno, člověk leccos řekne. Připouštím, jak říkám, že si někdy
pouštím hubu na špacír. To se stalo i v tomto případě.
Takže podle toho, jestli z objektivního trestněprávního hlediska se na to podíváte, má samozřejmě pan premiér
naprosto pravdu. Já mám svůj subjektivní názor, to je něco úplně jinýho.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Kolega Seďa ještě položí doplňující otázku, prosím.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo vlády. Já tomu rozumím. Nejedná se ohledně
trestněprávního o nějakou korupci. Nicméně politická korupce to je. Vy jste sám říkal, že za dobře odvedenou
práci dostali odměnu. Ale co na to občané? Protože tito lidé, kteří odešli, tak umožnili odsouhlasení zákonů,
které se občanům nelíbí.
A tak bych se chtěl dotázat, zda vy sám osobně souhlasíte s tímto kšeftem. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Prosím, pane ministře.
Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg: Zajisté se některým občanům tyto
zákony nelíbily, některým se líbily. A v politice jde o prosazování toho či onoho názoru. Jak se jistý názor
prosazuje, to je na vedeních klubů, strany atd. Vy jste dlouholetý poslanec taktéž, takže oba víme, že bojujeme
za naše politické cíle všemi dostupnými prostředky. Děkuji mnohokrát.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Další interpelaci vznáší pan poslanec Roman Sklenák na ministryni práce
a sociálních věcí paní Ludmilu Müllerovou ve věci vyplácení sociálních dávek. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vidíte, že když je zde interpelující ministr,
tak je to hned tady veselejší, živější. Takže dovolte, abych úvodem vyjádřil radost nad tím, že i já zde mám
"svoji" ministryni. Rád bych využil této příležitosti a získal pokud možno odpovědi na některé otázky, které se
týkají výplaty sociálních dávek.
Za prvé by mě zajímalo, jaká je aktuální situace v dodržování zákonných termínů výplaty sociálních dávek. My
jsme dlouho byli úřady práce a ministerstvem ujišťováni v tom, že sice některé dávky jdou později než byli
příjemci zvyklí, nicméně jsou dodržovány zákonné termíny. Tento týden se objevily v tisku informace, že tomu
tak ne vždy je. Já mám také některé své informace o tom, že některé dávky skutečně nejdou ani v tom
zákonném termínu, jdou až poté. Tak jestli by mi mohla paní ministryně dát konkrétní odpověď.
Za druhé bych rád požádal o informaci týkající se aktuálního stavu informačních systémů pro výplatu sociálních
dávek. Víte, že už je to 15 měsíců, kdy byly spuštěny nové systémy, a celou tu dobu se vyskytují další a další
problémy. Podle mých informací, které mám z úřadů práce, tak pořád jsou problémy s tím, že nastávají výpadky
191
systému, některé údaje, které se uloží do systému, tak se dost dobře nezapíší a potom třeba dávky v důsledku
toho nepřijdou příjemci. ***
(16.00 hodin)
(pokračuje Sklenák)
Takže chci se zeptat, jestli ten systém vůbec máte pod kontrolou a jestli nehrozí, že se stane něco, co vůbec ani
neočekáváte.
A potom ještě, kdybyste mi mohla dát informaci o personálních záležitostech na úřadech práce, protože moje
informace jsou takové, že ti lidé to tam naprosto nezvládají, jsou přepracovaní, jsou nuceni dělat přesčasy, které
si ovšem nemohou vybrat a nejsou jim ani proplaceny, tak jestli byste mi mohla sdělit, kdy se tato situace změní.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Poprosím paní ministryni Müllerovou o reakci. Prosím, paní ministryně,
máte slovo.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Ludmila Müllerová: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážený pane
poslanče, vy jste tady vznesl několik otázek a já se pokusím být stručná a možná nebudu na všechny
odpovídat, protože dneska jsem poctěna devíti interpelacemi, které na mě vy anebo vaši kolegové vznášíte, a
řada z nich se prolíná. Takže dovolte alespoň částečně odpovědět na vaše otázky.
Musím říci, že úřad práce vyplatil již v tomto měsíci výplatu většiny sociálních dávek. Ke včerejšímu dni, to
znamená k 20. 3. jich ke klientům odešlo více než 95 %. Většina sociálních dávek, jak jste tady správně řekl, se
vyplácí do konce následujícího měsíce, za který náleží, a pomoc od státu za měsíc únor má tedy přijít občanům
do konce března letošního roku. Jak jsem již říkala, k 20. 3. je to 95 % dávek.
Chci dodat, že měsíčně vyplácí úřad práce průběžně celkem 1,9 milionu dávek za zhruba 6,3 miliardy korun.
Právě s ohledem na výše uvedený počet dávek a množství prostředků, které jsou v podstatě asi největší systém
výplaty dávek, tak není technicky možné, aby všechny tyto dávky byly vypláceny v jednotném termínu a tak
tomu samozřejmě nebylo ani v minulosti, kdy úřad práce neadministroval a nevyplácel současně všechny
nepojistné dávky. Proto je tedy v každém měsíci více termínů pro výplatu dávek, přičemž termín výplaty je také
závislý od vzniku nároku na dávku, například doplatek na bydlení v systému pomoci hmotné nouze apod.
Pokud jde o zákonné termíny na výplatu dávek, pak jsou pěstounské dávky a dávky státní sociální podpory
vypláceny do konce následujícího měsíce, za který náleží, dávky hmotné nouze jsou vypláceny do konce
měsíce, kdy byly dávky přiznány, příspěvek na péči je vyplácen do konce kalendářního měsíce, kdy byl přiznán,
a mohla bych tak pokračoval dál, ale toto všechno asi vy samozřejmě víte.
Chtěla bych dodat, že oproti únoru se změnilo to - víte, že tam došlo k jakési technické chybě, kdy byly sloučeny
dávky státní sociální podpory - tedy ty termíny byly sloučeny - s pěstounskými dávkami. To se již oddělilo, a
proto také v průběhu března už nebudeme zaznamenávat ty problémy, o nichž jsem tady hovořila.
Ptal jste se ještě na to, jakým způsobem fungují či nefungují jednotlivé systémy. Já o tom určitě budu hovořit v
další interpelaci. Máte pravdu, že jsou systémy, které mezi sebou příliš dobře vzájemně nekomunikují,
nefunguje mezi nimi výměna dat tak, jak bychom si představovali, a musím říci, že napříč všemi aplikačními
programy jsou stále jisté problémy i s identifikací osob. Musím říci také, že z jednotlivých aplikačních programů
není možné získat, případně jejich získání je velmi pracné, a to je záležitost týkající se potřebných statistických
údajů, zejména vzhledem k zaměstnanosti.
Já v tuto chvíli asi bych dále nepokračovala, případně počkám na vaši doplňující otázku, ale znovu opakuji, že
se podrobně k úřadům práce budu vracet v další interpelaci. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Zeptám se, zda pan poslanec má doplňující otázku. Ano, má.
Pane poslanče, prosím, máte slovo.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji. Děkuji za odpověď, paní ministryně. Jen bych se vás znovu zeptal: Jde mi o to,
jestli můžete garantovat, že budou dodržovány zákonné termíny, nebo nemůžete, jestli máte pod kontrolou tuhle
záležitost.
192
Potom jsem se ještě ptal na otázku zaměstnanců úřadů práce, jak je možné, že jsou nuceni pracovat přesčas,
přičemž jim není umožněno, aby si tyto časy vybrali ve volnu, ani jim nejsou proplaceny, a kdy se ta situace
změní.
A k těm systémům bych přeci jenom ještě vás požádal, pokud sama uznáváte, že tam jsou problémy, že
nefunguje vše, tak jak by mělo, tak uznejte, že 15 měsíců po spuštění, kdy jsme byli před 15 měsíci ujišťováni o
tom, že vše bude v pořádku během několika týdnů, tak je to dlouhá doba. Kdy to tedy bude fungovat tak, jak
má? Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji. Paní ministryně Müllerová odpoví. Prosím, paní ministryně.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Ludmila Müllerová: Pane poslanče, já doplním odpověď na vaše otázky.
Ještě jste se ptal, zda mohu zaručit. Já jsem tady zodpovědně řekla, že k 20. 3. máme vyplaceno 95 % dávek,
čili do konce měsíce budou zákonné termíny dodrženy. Předpokládám, že tomu tak bude i nadále. A znovu chci
zdůraznit objem 1,9 milionu dávek. Není to maličkost a skutečně jejich vyplácení je pod velmi podrobným
dohledem a já věřím tomu, že se nám to bude dařit i nadále. Pro vaši potřebu tady uvádím graf vyplacených
dávek. Pokud byste měl zájem, není problém. Stejně tak i kalendář, jak jsou nastaveny jednotlivé termíny, čili co
je vypláceno dejme tomu k 7. 3., co je vypláceno k sedmému v měsíci, k jedenáctému, ke třináctému. Takto to
je rozfázováno. A já jsem přesvědčena, že k nějakým masivním výpadkům ve výplatě dávek docházet nebude.
Co se týče situace ohledně aplikačních programů, budu interpelována ve věci ÚOHSu a souvisejících systémů.
Budu o tom určitě hovořit, takže bych se k tomu teď v této situaci dále nevracela.
Ještě jste se ptal na organizaci práce a zaměstnance - počty zaměstnanců, přetíženost zaměstnanců na
úřadech práce. Ano, souhlasím s vámi a opět budu v další interpelaci na toto odpovídat. Bude se to týkat
předpokládám i organizace na úřadě práce. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Přecházíme ke 14. interpelaci. Tu má pan poslanec Klučka na
ministra vnitra Jana Kubiceho, který se omluvil. Pane poslanče, prosím, máte slovo.
Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane místopředsedo. Pane ministře, já vás nebudu kritizovat za to, že
vládní návrh novely zákona o obecní policii Sněmovnou neprojde. To už je dnes jasné. Ministerstvo vnitra ČR za
to prostě nemůže. Mohou za to velmi rozdílné názory vládní koalice na tento vládní návrh, což je tedy unikátním
příkladem koaliční jednoty v prosazení vládní odpovědnosti.
Já se dotknu jedné části zákona, která je pojmenována tak, jak je pojmenována, a prosil bych od vás jakýsi
právní výklad toho, kdo ten zákon zpracoval, tedy Ministerstva vnitra. Obecní policii řídí starosta nebo jiný člen
zastupitelstva obce pověřený zastupitelstvem. Tomu bych rozuměl. V novele zákona se objevil institut
kupříkladu bezpečnostních komisí, kde ministerstvo předpokládalo, že když to projde, tak jasně stanovíme
odbornost toho, kdo vede bezpečnostní komisi, a tedy spolurozhoduje i o obecní policii.
(16.10 hodin)
(pokračuje Klučka)
Já se ptám, proč tento stávající zákon tuto dimenzi prostě nezná, protože v dalším odstavci se říká, že na návrh
této osoby, starosty nebo pověřeného zastupitele je možné, aby zastupitelstvo schválilo určeného strážníka pro
některé jmenovité úkoly v řízení městské policie. Já se, prosím, ptám, jaký je tedy rozdíl mezi zastupitelem a
pověřeným strážníkem. Jak jsou rozděleny tyto pravomoci, zda je to jenom v odpovědnosti zastupitelstva, které
svým usnesením něco činí, nebo je něco, co existuje jako metodický výklad Ministerstva vnitra.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Pane poslanče, pan ministr je nepřítomen. Odpoví vám tedy písemně do třiceti
dnů. Přicházíme k 15. interpelaci, kterou má pan poslanec Vít Bárta na ministra financí Miroslava Kalouska.
Pane poslanče, prosím, máte slovo.
Poslanec Vít Bárta: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já musím říci, že nepřítomnost ministrů na
jednání při interpelacích z mého pohledu zcela opravňuje politickou stranu Věci veřejné velmi zásadním
způsobem zvážit další kroky v Poslanecké sněmovně při řádném jednání mimo interpelace. Pokud není zajištěn
prostor pro řádnou debatu mezi koalicí a opozicí v rámci interpelací, nezbývá než se vážně zamyslet nad
193
prostředky, i razantními a extrémními prostředky, vyvolat takovouto debatu v jiné chvíli zasedání Poslanecké
sněmovny.
Proto si dovolím nyní neztrácet čas, protože je zbytečné tady nyní hovořit do zdi. Pouze konstatuji, že když se
nedá jednat o interpelacích s panem Kalouskem nyní, bude zapotřebí o nich jednat v momentu, až se laskavě
pan ministr Kalousek sem do Poslanecké sněmovny dostaví.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji. Přecházíme k 16. interpelaci. Pan poslanec Ladislav Šincl na pana
ministra Tomáše Chalupu. Pane poslanče, prosím, máte slovo.
Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající. Asi je to nějaká móda, asi páni ministři si berou příklad z
pana premiéra, který na interpelace kašle, a tak tu není ani takzvaně můj ministr životního prostředí.
Ale pojďme k mé interpelaci. V České republice je zákonem určen imisní limit pro znečišťování ovzduší pevnými
prachovými částicemi PM10. Celkový počet povolených překročení 24hodinového imisního limitu PM10 je
zákonem stanoven na maximálně 35 dní v roce. Bohužel v mnoha obcích v Moravskoslezském kraji je tento
limit překročen již začátkem roku a zbytek roku zde existuje nezákonný stav. Například v obci Radvanice a
Bartovice v Ostravě byl zmiňovaný limit opět překročen v novém rekordním čase. Tentokrát to bylo už 17. února
2013. Od 17. února 2013 tedy žijí občané Radvanic a Bartovic v nezákonném stavu.
Podobná situace je také i na dalším mnohatisícovém sídlišti v Ostravě Zábřehu, v Karviné, v Českém Těšíně
nebo v Havířově, v Orlové a Bohumíně, kde bylo také už takzvaně vydýcháno a žije se zde takříkajíc načerno a
v protiprávním stavu.
Toto zdejší znečištěné ovzduší prokazatelně zkracuje délku života, zvyšuje celkovou nemocnost i úmrtnost. Jde
zejména o onemocnění srdce, cév a další vážné nemoci.
Různým (hrůzným?) důsledkem tohoto stavu je to, že ve zdejším regionu je nejvyšší výskyt například
nádorových onemocnění jak u dospělých, tak bohužel dnes i u dětí.
Pravidelně zde říkáte, co všechno vaše ministerstvo pro změnu tohoto stavu dělá a udělá. Stačí ovšem v našem
kraji večer otevřít okno a každý pochopí, že zatímní opatření Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Čas, pane poslanče!
Poslanec Ladislav Šincl: - jsou nedostatečná a slabá. Do té doby, než tato opatření možná začnou fungovat,
onemocní rakovinou další lidé.
Proto mám na vás jednoduchou otázku. Proč účinně nevymáháte dodržování zákonných limitů a jak konkrétně
chcete tomuto postiženému regionu pomoci?
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Pan ministr Chalupa je omluven z důvodu zahraniční cesty, a tedy odpoví
písemně do třiceti dnů. Přicházíme k 17. interpelaci, kterou má paní poslankyně Bohdalová na paní ministryni
práce a sociálních věcí Müllerovou. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.
Poslankyně Vlasta Bohdalová: Dobrý podvečer, vážená paní ministryně, vážený pane místopředsedo. 26. ledna
2013 vyšel v Mladé frontě Dnes článek, který hovoří o takzvaných dětských skupinách, o kterých já už jsem tady
hovořila několikrát.
Ministerstvo práce a sociálních věcí v novém zákoně navrhuje takzvané dětské skupiny. Zároveň zavádí, a na to
upozorňuji, možnost zakládat takové dětské skupiny, nahrazující nedostatek školek. Návrh míří do vlády, platit
má od příštího roku, a pozor, až osm tisíc ročně za každé dítě si může pracující rodič odečíst z daně, když
umístí dítě do takovéto hlídací skupiny.
Já jako garant regionálního školství se paní ministryně ptám. My tady stále hovoříme o nutnosti předškolního
vzdělávání, prvního a druhého stupně základní školy. Ptám se tedy, jak se zařadí tyto hlídací skupiny do
systému předškolního vzdělávání, jak budou naplněny rámcově vzdělávací programy mateřských škol. Další, na
co se ptám, jak tyto dětské skupiny budou fungovat v době, kdy touto Sněmovnou projde zákon, o kterém
všichni napříč politickým spektrem mluvíme, že bude poslední rok mateřské školy povinný, tedy prvním rokem
základní docházky.
194
Chtěla bych tyto odpovědi.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Paní ministryně Müllerová odpoví. Prosím, paní ministryně,
máte slovo.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Ludmila Müllerová: Vážený pane předsedající, paní poslankyně, dovolte
mi tedy několik slov k dětské skupině. V současné době lze poskytovat služby péče o děti předškolního věku
formou mateřské školy, které stejně jako vzdělávací zařízení spadají věcně do gesce Ministerstva školství,
mládeže a tělovýchovy, nebo provozováním některé z živností péče o děti podle zákona o živnostenském
podnikání, které tedy spadají do gesce Ministerstva průmyslu a obchodu.
Současný právní řád v podstatě nezná jiné služby péče o děti předškolního věku. Pokud se nicméně rozhodne
poskytovatel péče o děti neposkytovat péči v rámci vzdělávacích zařízení typu mateřských škol a zároveň jeho
činnost nevykazuje znaky podnikání, není tedy povinen se řídit ani živnostenským zákonem, ani školským
zákonem. V praxi pak nastávají situace, kdy je pečováno o děti pouze v souladu s předpisy obecné povahy,
například v oblasti hygieny, stravování apod.
Co se týče poskytování služeb na základě živnostenského oprávnění, tak jako jediné podmínky jsou stanoveny
odborná způsobilost podnikatele a pečujících osob a také splnění hygienické vyhlášky.
Jak jste již říkala, Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo návrh zákona, který současně reaguje na
nedostatečnou kapacitu zařízení služeb péče o děti, kdy v letech 2010 a 2011 bylo odmítnuto téměř 40 tisíc
žádostí o umístění do mateřských školek.
Cílem právě této úpravy není nahradit mateřské školy jiným typem péče o děti, nýbrž rozšířit spektrum služeb.
Zákon stanoví jasné podmínky, které se týkají poskytování služeb péče v dětské skupině a rozhodně tam není
zařazena vzdělávací činnost. Stanoví další předpoklady, technické, stavební, je vymezen vznik, změna a zánik
oprávnění k poskytování této služby a také již vámi zmíněné daňové úlevy.
Nejedná se tedy o hlídací (?) služby, ale o další služby, které jsou například hlídací, které jsou spojeny s
poskytováním stravy, odpočinku apod. Ministerstvo práce a sociálních věcí takovouto službu poskytuje a máme
s ní již pozitivní zkušenosti.
Zároveň mohu říci, je o tuto obdobnou službu ze strany zaměstnavatelů poskytován (projevován?) velký zájem.
***
(16.20 hodin)
(pokračuje Müllerová)
Domnívám se, že jsem odpověděla na všechny otázky a pokud máte doplňující, jsem připravena.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Paní poslankyně má doplňující otázku. Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Vlasta Bohdalová: Mě jen tak někdo nevyděsí, ale, paní ministryně, vy jste mě vyděsila. Naše děti,
které se nedostanou do mateřských školek, místo, aby tahle vláda přemýšlela o tom, jak neulevovat těm
rodičům na daních, když budou dávat do těch zvláštních hlídacích skupin děti, ale aby tyto peníze třeba
investovala jako dotaci obcím, aby mohly tam, kde je nedostatek míst v mateřských školách, ony už jsou místa,
kde ten nedostatek není, tak říká, slovy paní ministryně, já si to stáhnu ze stenozáznamu, že se nemusí řídit
živnostenským zákonem, školským zákonem, hygienou. To znamená, že může to místo být kdekoliv, třeba,
když budu mít nějakou hezkou stodůlku na zahradě, tak si ji upravím jako místo pro hlídací skupinu, a může ty
děti vychovávat úplně kdokoliv. To je tedy katastrofa. Opravdu, paní ministryně, musím vám říct, že takhle mě
ve věci českého školství už dlouho nikdo nevyděsil.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Čas přesně uplynul. Paní ministryně chce reagovat. Paní ministryně, prosím,
máte slovo.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Ludmila Müllerová: Vážená paní poslankyně, jestli jste zavnímala, tak já
jsem ministryně práce a sociálních věcí nikoliv školství. Nechtěla bych fušovat do této oblasti. Ale já jsem tady
zdůrazňovala, a vy jste zřejmě tu předlohu zákona nečetla, já jsem zdůrazňovala, že to je alternativa k dalšímu
195
předškolnímu zajištění. To znamená, nemá to nic společného s mateřskými školkami, kterých je dneska zoufalý
nedostatek, víte to sama, a my touto nabídkou reagujeme. Jestliže jste říkala, že tam nejsou stanoveny žádné
normy hygieny, bezpečnosti a podobně, tak opravdu musím konstatovat, že jste tento návrh zákona nečetla.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji. Přicházíme k 18. interpelaci, kterou má paní poslankyně Bohdalová a
bude interpelovat ministra zemědělství Petra Bendla. Paní poslankyně, prosím.
Poslankyně Vlasta Bohdalová: Dobré odpoledne ještě jednou. Pane ministře, moje interpelace teď bude velice
jednoduchá, protože teď se strašně moc všude hovoří o zdravém stravování, o zdravých návycích našich dětí, o
tom, že naše děti jedí strašně moc cukru atd. A já jsem se vrátila k projektu, který byl nastartován v českých
školách v roce 2008/9 a je to projekt, který je podporován Evropskou unií a je to projekt tzv. "Mléko do škol". V
letech 2007/8 bylo distribuováno téměř 300 tisíc tun do škol ve 27 státech Evropské unie. Já se tomuto nápadu
nebráním, ale já jsem se teď vyděsila proto, že za mnou přišly maminky s fotografiemi tzv. buněk "Mléko do
škol", které jsou na školách umístěny a ony vypadají tak. Je to obrovská lednice, která má několik fochů, ve
všech těch policích jsou různé müsli tyčinky naplněné éčky, různé sušenky atd., a teprve v těch úplně
posledních poličkách jsou pytlíky nebo krabičky s mlékem, které je ochucené, ne přírodními ochucovadly, ale
ochucovadly naplněnými éčky. A já proto, že to byl projekt, který měla zaštiťovat Evropská unie, dotovat EU,
mně se zdá, že není naplněn žádným způsobem, tak bych se vás chtěla pouze zeptat.
Za prvé. Jestliže je to dotace, musí tam být nějaká spoluúčast České republiky. Ptám se, kolik a jak vysoká
dotace od Evropské unie na tento projekt a potažmo na projekt "Ovoce do škol" je.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji. Pan ministr zemědělství Petr Bendl bude reagovat. Prosím, pane
ministře, máte slovo.
Ministr zemědělství ČR Petr Bendl Pane předsedající, vážení páni poslanci, paní poslankyně, přiznám se, že
kdybyste místo nadpisu Zdravá výživa, což je opravdu pojem od toho, jestli kojenec dostane mateřské mléko, po
to, jestli, v potravinovém obchodě budou prodávat tu či onu kvalitní potravinu. Kdybyste se zeptala konkrétněji a
napsala jste, že chcete vědět více o mléku do škol, dostala byste, i kolik škol to nevyužívá a podobně. Takhle se
přiznám, že nemám v hlavě computer, abych si pamatoval všechna čísla, která rezort Ministerstva zemědělství
v oblasti zdravé výživy má.
My obecně se věnujeme kvalitě potravin, a to nejenom v té pozitivní části, kde se snažíme, zejména děti,
motivovat ke zdravým návykům. Není to jenom mléko do škol, ale je to také ovoce do škol. Jsme jednou zhruba
z 80 zemí, která tento projekt má. Je vždycky postavena na komunikaci s vedením škol. Často reaguji na
otázky, třeba proč to ovoce není lepší a podobně. A k tomu já vždycky odpovídám. Jednak je to na vedení škol,
oni rozhodují o tom, co a v jaké podobě a jestli to ve škole vůbec bude, jestli o to mají zájem či nikoliv. Pokud
nemají zájem, není to tam. Za prvé.
Za druhé. U ovoce je to tak, že to odpovídá také nějakým sezónním výkyvům, kdy někdy tam může být lokální
ovoce či zelenina, čerstvá, někdy nikoliv. V lednu asi nemůžeme čekat čerstvě trhaná jablka a podobně.
U mléka do škol. Já se podívám na podrobnosti kolem tohoto projektu a programu. Ani mně by se nelíbilo,
pokud bychom měli dělat věci, které nesouvisí se zdravou výživou. Nechám to prověřit a dám vám písemnou
odpověď na to, na co jste se ptala.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji. Paní poslankyně, máte doplňující otázku? Ano. Paní poslankyně, máte
slovo. Prosím.
Poslankyně Vlasta Bohdalová: Já velice děkuji. Omlouvám se, že jsem se tak nepřesně vyjádřila do názvu své
interpelace, ale chodili tady dneska různí emisaři z různých ministerstev a ptali se, co konkrétně těmi dotazy
myslím. Omlouvám se, že jsem to neupřesnila, ale opravdu vás, pane ministře prosím, mě ta problematika
velice zajímá, protože jestliže někam dáváme peníze a oba nám jde asi o správnou věc, tak bych chtěla, aby to
šlo na pravou míru. Na druhou stranu chápu, že v rámci školského zákona ředitel příspěvkové organizace je
velice mocný vůči všem projektům.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji. Pan ministr ještě bude reagovat.
Ministr zemědělství ČR Petr Bendl Samozřejmě. Ředitel by měl být ten, kdo by měl ovlivnit, jestli půjde ovoce do
škol a mléko do škol. Měl by ovlivnit kvalitu a měl by si ohlídat tyto věci. My se cítíme být spíš tou podporou, že
196
jim to umožníme a umožníme čerpat evropské peníze na tuto problematiku. Jak už jsem řekl, jsme jedna z
desítek zemí, které tyto projekty dělají. Je to, pokud si dobře pamatuji, asi 15 %, které doplácí český stát k
nákladům, které proplácí Evropská unie. Konkrétní čísla, školy a podobně, případně pravidla, za jakých je tato
podpora distribuována, vám dodám.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Já také děkuji. Přicházíme k 19. interpelaci, kterou má pan poslanec Václav
Votava na ministra vnitra Jana Kubiceho, který, jak už jsem konstatoval, se omluvil. Tím pádem je interpelace
stažena.
Přecházíme k 20. interpelaci. Pan poslanec Antonín Seďa na ministryni práce a sociálních věcí paní Ludmilu
Müllerovou. Pane poslanče, prosím, máte slovo.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Já počítám s tím, že paní ministryně někde je v
kuloárech. Vážená paní ministryně, počet nezaměstnaných k 31. lednu tohoto roku dosáhl 8,1 % a představuje
585 809 lidí. Nemám aktuální data k dnešnímu dni, ale nezaměstnanost je největší od dob světové hospodářské
krize. Z tohoto počtu je přes 6 % mladých do 25 let, 11 % zdravotně postižených a 47 % žen. Jistě se
shodneme, paní ministryně, že nezaměstnanost je největším problémem dneška nejen z důvodu nenaplněnosti
sociálního a zdravotního pojištění či čerpání podpor v nezaměstnanosti či dávek státní sociální podpory, ale tato
nezaměstnanost má negativní dopady na domácí spotřebu vlivem poklesu životní úrovně rodiny. ***
(16.30 hodin)
(pokračuje Seďa)
Vážená paní ministryně, problém je však daleko větší, protože existují tzv. neaktivní osoby, které nepracují,
aktivně práci nehledají a nesplňují podmínky pro nezaměstnané. V mezinárodním srovnání je daleko výstižnější
porovnávat součet nezaměstnaných a ekonomicky neaktivních s celkovým počtem obyvatel. Podporuji zvýšení
peněz z vašeho rezortu na aktivní politiku zaměstnanosti, nicméně je otázkou, jak efektivně bude naloženo s
15,2 mld. korun.
Vážená paní ministryně, jakým způsobem bude vaše ministerstvo hodnotit efektivnost vynaložených peněz na
aktivní politiku zaměstnanosti a udržitelnost nově vzniklých pracovních míst? Opravdu jste přesvědčena, paní
ministryně, že tato částka bude postačující právě s ohledem na relativně vysokou nezaměstnanost mladé
generace? Děkuji za odpovědi.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji. Paní ministryně Müllerová má prostor, aby odpověděla.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Ludmila Müllerová: Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, vy
jste tady uváděl čísla týkající se nezaměstnanosti a domnívám se, že jste hovořil o číslech, která byla
zveřejněna v březnu za měsíc únor, takže novější, aktuálnější čísla samozřejmě nemám. Nicméně ano,
konstatuji, je to poměrně hodně vysoké číslo, byť ve srovnání s Evropou není zas tak dramatické a pořád se
držíme na šestém až sedmém místě. To, že na trhu nadále převládá nabídka pracovní síly nad poptávkou po ní,
je také jasné a počet volných pracovních míst mírně v únoru vzrostl asi o 3000 oproti lednu. Tak vlastně musím
říci, že v lednu 2012 připadalo v průměru 15,5 uchazeče na jedno volné místo, tak v lednu letošního roku je to
zhruba 17,5 uchazeče na to jedno volné místo.
Já se však musím ohradit, anebo domnívám se, že řešení nezaměstnanosti není jenom otázka Ministerstva
práce a sociálních věcí. Mělo by se jí zabývat především Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo
dopravy, Ministerstvo zemědělství, to znamená z pohledu vytváření nových pracovních míst a jejich stabilizaci,
ale mělo by se jí také velmi intenzivně zabývat Ministerstvo školství, to právě z hlediska koordinace přípravy na
budoucí zaměstnání, na žádané profese. Ministerstvo práce a sociálních věcí se samozřejmě tedy nezříká té
odpovědnosti, kterou má, ale znovu opakuji - my nejsme tím, kdo vytváří nová pracovní místa. My
zaměstnavatele a osoby samostatně výdělečně činné podporujeme v tom, aby tato místa mohla vznikat. Ale
říkám znovu, jde o podporu. My zaměstnáváme lidi na úřadech práce, zaměstnáváme je na České správě
sociálního zabezpečení, ale jinak pracovní místa nevytváříme.
Co se týče peněz, které jdou na politiku zaměstnanosti vůbec, vy jste tady hovořil o některých číslech. Já bych
chtěla říci, že jsme již v lednu pod dojmem a pod těmi informacemi, které jdou ohledně čísel nezaměstnanosti,
přehodnotili čísla, která jdou právě do aktivní politiky zaměstnanosti. Možná už jste tady o tom hovořil, že na
podporu pasivní politiky zaměstnanosti, to znamená na podporu nezaměstnaných, je letos naplánováno téměř
197
10 mld. korun. Ale nás nebo vás určitě bude zajímat právě ta aktivní politika zaměstnanosti, která je dneska v
předpokládané výši téměř 7,7 mld. korun.
Chtěla bych se vrátit jenom k loňskému roku. Loňský rok na aktivní politiku zaměstnanosti byly vyčleněny
prostředky ve výši 2,6 mld. korun a musím říci, že je s podivem, že zdaleka ne všechny prostředky byly
vyčerpány. Zaměstnavatelé a samosprávy obcí vyčerpali z aktivní politiky zaměstnanosti pouze 40 % a to si
myslím, že je docela varovné číslo. Já naopak zase toto vítám vzhledem k letošnímu roku, protože jako
nespotřebované výdaje jsme je mohli přesunout do letošního roku a tedy ty nástroje aktivní politiky výhodně
využívat. O tom, že budeme využívat také prostředky z Evropského sociálního fondu v poměrně vysoké výši,
není potřeba pochybovat. To, že budeme prioritně podporovat mladé uchazeče o zaměstnání do třiceti let, to, že
budeme podporovat občanský sektor, obce, v rámci veřejně prospěšných prací, že budeme podporovat také
osoby samostatně výdělečné a také zkrácení pracovních úvazků, tak to už bylo zveřejněno. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji. Pan poslanec Seďa má doplňující otázku. Pane poslanče, prosím,
máte slovo.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, já rozumím tomu, že řešení nezaměstnanosti
jako velkého problému nejen v České republice není pouze dílem Ministerstva práce a sociálních věcí, ale
obávám se, že současná vláda k tomu nepřistupuje velmi aktivně. To je ten problém, proč roste
nezaměstnanost. Srovnávat naši výši s ostatními zeměmi Evropy se sice dá, ale na druhou stranu jsou tady
země jako Rakousko a Německo, kde nezaměstnanost je daleko nižší a hlavně mají daleko aktivnější politiku
nebo dávají více peněz na aktivní politiku zaměstnanosti.
Já trošku apeluji na vás, protože vy řešíte řadu jiných problémů a kostlivců ve skříni, které jdou za bývalým
ministrem Jaromírem Drábkem... (Předsedající: Čas, pane poslanče.)... že ten čas vynakládáte taky na něco
jiného, ale chtěl bych opravdu, abyste svoji snahu opravdu zaměřila na řešení řekněme nezaměstnanosti, ale
zejména na efektivitu vynakládaných prostředků. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Paní ministryně, chcete reagovat? Nikoliv, tak tím pádem jsme vyčerpali
interpelaci číslo 20. Interpelace číslo 21 pana poslance Jana Bureše na Leoše Hegera byla stažena.
Přecházíme tedy k interpelaci 22 - interpelace pana poslance Václava Neubauera na ministra Zbyňka Stanjuru
byla také stažena. Přecházíme tedy na interpelaci číslo 23, což je interpelace pana poslance Víta Bárty na
ministra Jana Kubiceho. Je zde pan poslanec? Není, tedy interpelace propadá. Posouváme se k interpelaci
číslo 24, interpelace poslance Jiřího Paroubka na ministra zemědělství Petra Bendla. Také nevidím pana
poslance Jiřího Paroubka. Přecházíme tedy k interpelaci 25. (Poslanec Paroubek přibíhá do sálu.) Tak, pane
poslanče, uděláme výjimku a dáme vám slovo. Pojďte na to. Pan poslanec Jiří Paroubek interpeluje ministra
zemědělství Petra Bendla. Pane poslanče, prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Paroubek: Pane místopředsedo, jste velmi laskav, že děláte výjimku, ale ta situace je dneska
opravdu velmi výjimečná, kdy tady nikdo z ministrů není až na paní ministryni, takže je to skutečně velmi
výjimečná situace. Já bych proto byl nerad jako ten, kdo tady způsobuje nějaká zdržení.
Takže pokud jde o pana ministra zemědělství, který měl stejný problém jako já, to znamená, že počítal s tím, že
se přece jenom program trochu protáhne, chci říci, že v úterý jsem bez úspěchu navrhl zařazení dvou
mimořádných bodů této schůze Sněmovny. Jedním z těchto bodů měla být informace ministra zemědělství o
dosavadním průběhu restitucí církevního majetku za první tři měsíce účinnosti zákona č. 428/2012 se
zaměřením na to, kolik žádostí je podáno, jaké církevní subjekty žádosti podaly, kterých nemovitostí se žádosti
týkaly. ***
(16.40 hodin)
Ačkoli zjevně nejde o utajované skutečnosti, ani média ani žadatelé podle zákona číslo 106/1999 Sb. dosud
neuspěli s dotazem v tomto směru. S odkazem na příslušná ustanovení zákona jsou státní orgány povinny
informovat o své činnosti. Prosím o reakci pana ministra.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Pane ministře, prosím, máte slovo.
Ministr zemědělství ČR Petr Bendl Děkuji za slovo, pane předsedající. Ano, pane poslanče, máte pravdu, že
nás ten čas trošku všechny nachytal, že se věci urychlily. Když má člověk ten pracovní den nabitý, tak je to
198
složitější. Nicméně jsem otevřený k tomu, abych vám poskytl všechny informace v rámci času a kam se
nevejdu, tak jsem schopen vám odpovědět písemně, abyste dostal tu informaci kompletnější.
Od počátku roku 2013 přijímá Státní pozemkový úřad jakožto povinná osoba výzvy církví a náboženských
společností k vydání nemovitého zemědělského majetku dle zákona 428 o majetkovém vyrovnání s církvemi a
náboženskými společnostmi. Církve a náboženské společnosti tento zákon nazývá oprávněné osoby. Kromě
toho jsou Státnímu pozemkovému úřadu zasílány také kopie výzev ostatních povinných osob, které spravují či
hospodaří se státním zemědělským majetkem. Jde zejména o Lesy České republiky.
Postup vyřizování výzev je stanoven zákonem. Jednotlivé povinné osoby mají v půlroční lhůtě uzavírat s
oprávněnými osobami dohody o vydání, které důsledně podléhají schvalování Státním pozemkovým úřadem.
Uzavření dohody předchází prověření oprávnění nároků, posouzení, zda požadované nemovitosti přešly na stát
v rozhodném období v důsledku majetkové křivdy, a zda vydání nemovitostí nebrání zákonem stanovené
překážky.
Ke dni 15. března eviduje Státní pozemkový úřad celkem 41 výzev oprávněných osob, které obdržel jako
povinná osoba, a kromě toho eviduje dalších 25 výzev, které mu zaslaly ostatní povinné osoby. Vzhledem k
rozsahu požadovaného majetku a jeho teritoriálnímu rozložení podávají některé oprávněné osoby více výzev,
obvykle vždy na určitou lokalitu. Z toho důvodu je evidováno pouze 15 oprávněných osob, které výzvu podaly.
Celkem bylo až dosud výzvami požádáno o 3676 pozemků a 12 staveb. Vzhledem k tomu, že zákon umožňuje
oprávněným osobám ve výzvě uvádět původní označení pozemků z doby, kdy byly převáděny na stát, bude se
počet vydávaných pozemků vzhledem ke změnám v katastrech nemovitostí lišit.
Doručování výzev Státnímu pozemkovém úřadu a ostatním povinným osobám nabírá výraznější dynamiku v
posledních týdnech. Zatímco v lednu bylo doručeno 16 výzev, v únoru jich bylo doručeno 24 a za polovinu
měsíce března jich bylo doručeno 26. Výzvy směřují oprávněné osoby převážně na adresu Ústředního státního
pozemkového úřadu, odkud jsou následně distribuovány na jednotlivé krajské pozemkové úřady k další
administraci. Ta spočívá především v jejich zaevidování do informačního systému včetně všech ve výzvě
uvedených nemovitostí a prověření kompletnosti výzev vzhledem k požadavku na ně kladené zákonem.
Součástí výzev bývá obvykle značné množství listin, kterými oprávněné osoby dokládají svůj právní nárok. Tyto
listiny mají často různou kvalitu. Korespondence s oprávněnými osobami a vzájemné předávání si výzev, které
oprávněné osoby zaslaly věcně nepříslušným povinným osobám, jsou obvykle prvním krokem, které povinné
osoby činí po zaevidování výzev. V řadě případů je nutné vznést dotaz na katastrální úřad, který na žádost
povinné osoby vydá sdělení o právních vztazích k požadovaným nemovitostem.
V dalších krocích bude následovat posouzení, zda nemovitosti lze vydat, což bude v řadě případů spojeno s
nutností vyhotovení oddělovacího geometrického plánu. V souladu se zněním zákona bude Státní pozemkový
úřad zajišťovat geometrické plány pro všechny povinné osoby, kterých se týká povinnost vydávat zemědělský
majetek. Vzhledem k tomu, že veškerá tato činnost je teprve na svém začátku, nebyla k dnešnímu dni mezi
Státním pozemkovým úřadem a oprávněnými osobami uzavřena žádná dohoda o vydání a rovněž nebyla
Státnímu pozemkovému úřadu doručena žádná uzavřená dohoda mezi jinými povinnými osobami a osobami
oprávněnými.
Problematiku převodu církevního majetku pozemkovým fondem na třetí osoby, ustanovení paragrafu 29 zákona
číslo 229/1991 Sb. neumožňovalo převádět majetek, jehož původním vlastníkem byly církve, náboženské řády a
kongregace. Proto se před každým zamýšleným převodem prováděla lustrace pozemků podle paragrafu 2
zákona číslo 95/1999 Sb., protože jeho ustanovení se vztahovalo jak na převody podle tohoto zákona, tak i
zákona číslo 229/1999 Sb. Podle ustanovení paragrafu 2 odstavce 3 zákona číslo 95/1999 Sb. příslušné
katastrální úřady ve své evidenci ověřovaly a sdělovaly pozemkovému fondu České republiky, zda pozemky
nepřešly po 25.únoru 1948 do vlastnictví státu z vlastnictví církve, náboženského řádu nebo kongregace. Při
shromažďování
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Čas, pane ministře, uplynul.
Ministr zemědělství ČR Petr Bendl Už dočtu aspoň jednu větu. Při shromažďování podkladů pro restituci
majetku církevními subjekty vyšlo najevo, že v některých případech došlo k převodu z vlastnictví státu a správy
pozemkového fondu České republiky na nabyvatele v rozporu s ustanovením paragrafu 29 zákona číslo
229/1991 Sb. Děkuji.
199
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Pane poslanče, prosím doplňující otázku.
Poslanec Jiří Paroubek: Jestli tomu dobře rozumím, pane ministře, tak je to v takovém stavu polotovaru
všechno. To znamená, že nebyla vlastně realizována žádná z těch výzev, nebo respektive nebylo rozhodnuto o
věcech, a proto o to víc nechápu, proč třeba zatím nejsou ty věci, ty požadavky nějakým způsobem
zveřejňovány tak, aby ta veřejnost se v tom také mohla orientovat.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Tak, děkuji. Bude chtít pan ministr reagovat? Ano, pan ministr bude reagovat,
tedy doplňující odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr zemědělství ČR Petr Bendl My nic netajíme, myslím si, že má veřejnost právo na informace v souladu se
zákonem, a neměli bychom vydávat informace, které jsou spekulativní a podobně. Takovéto možná bude
vydáno, nebo zcela jistě bude vydáno, aniž k tomu existuje relevantní právní doklad, takže v okamžiku, kdy k
takovémuto rozhodnutí úřad dospěje, není vůbec důvod ho nezveřejnit, ale je klidně možné, že spousta žádostí
nebude mít všechny podklady, které jsou potřeba. A dělat z toho ze všeho příběh je podle mě zbytečné, je třeba
dávat veřejnosti relevantní, pravdivé informace.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji, přicházíme k 25. interpelaci, kterou má pan poslanec Václav Klučka na
paní ministryni Ludmilu Mullerovou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane místopředsedo. Já jsem byl požádán kolegou Břetislavem Petrem,
který tady teď není, abych mluvil hlasitě, aby ti starší lidé tomu rozuměli a slyšeli mě, takže já se tak pokusím
učinit.
Paní ministryně, nový počítačový systém pro výplatu sociálních dávek provázejí problémy již od začátku
loňského ledna, kdy byl narychlo spuštěn. Vedle potíží s funkčností aplikací poutá pozornost nejen medií, ale i
policie, také okolnost, za které byl vybrán dodavatel systému. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže na konci
února miliardovou zakázku Ministerstva práce a sociálních věcí pro společnost Fujitsu Technology Solutions,
kterou bez výběrového řízení zadal této firmě bývalý ministr práce Jaromír Drábek, dokonce zrušil. Ministerstvo
práce a sociálních věcí pod někdejším vedením pana ministra Drábka nevypsalo na nový systém řádný tendr,
ale připojilo se k rámcové smlouvě s Fujitsu, kterou v roce 2008 uzavřelo za Českou republiku Ministerstvo
vnitra jako centrální zadavatel. Za nevypsání veřejné soutěže dostala obě ministerstva od antimonopolního
úřadu půlmilionové pokuty.
Paní ministryně, má otázka zní, zda úhrada těchto pokut, respektive, pokud tedy neprojde ani to odvolání,
kterým se Ministerstvo práce a sociálních věcí odvolalo proti rozhodnutí Úřadu pro hospodářskou soutěž, kdo je
odpovědný za tyto záležitosti, kdo ponese odpovědnost, kdo ponese finanční odpovědnost a kdo bude
potrestán.***
(16.50 hodin)
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Poprosím paní ministryni Müllerovou, aby reagovala. Paní
ministryně, prosím, máte slovo.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Ludmila Müllerová: Vážený pane předsedající, pane poslanče, dovolte mi
tedy několik slov k záležitosti zrušení zakázky na systém dávek.
Nepojistné sociální dávky a také podpory v nezaměstnanosti se vyplácejí prostřednictvím informačních a
komunikačních systémů. A těchto IT systémů se dotýkají právě vámi zmíněné dodatky č. 5 a také 6 smlouvy,
která byla uzavřena se společností Fujitsu Technology Solutions. A právě tyto dodatky napadl 25. 2. 2013 Úřad
pro ochranu hospodářské soutěže a vlastně nepravomocně zakázal Ministerstvu práce a sociálních věcí je plnit.
Rozhodnutí ÚOHS zjednodušeně říká: do pěti měsíců je potřeba zjednat nápravu, protože dodavatel nebyl
vybrán v souladu se zákonem, tedy podle zákona. Jenže ve lhůtě, kterou ÚOHS stanovil, není možné tuto
změnu stihnout a zrealizovat. Ministerstvo práce a sociálních věcí i z tohoto důvodu podalo minulý týden proti
rozhodnutí antimonopolního úřadu rozklad.
Domnívám se, že je potřeba vždy brát v potaz všechny procesy a termíny, které stanovuje zákon o zadávání
veřejných zakázek, a právě také časové hledisko pečlivé přípravy všech nutných podkladů pro zadávací řízení.
Odložení účinnosti zákazu plnění o pět měsíců navíc nijak nezohledňuje dobu nutnou pro vývoj a také
implementaci systémů, které jsou pro fungování výplaty dávek nutné a která také začne běžet až poté, co bude
200
vybrán nový dodavatel takových služeb, a to vlastně rovněž trvá několik měsíců. Domnívám se, že není možný
ani návrat ke starým systémům. V podstatě dnes neodpovídají platné legislativě, neobsahují ani aktuální data a
jejich dodavatel také nevzešel z otevřeného zadávacího řízení. Přitom je nutné vyplácet dávky průběžně, je to
vlastně zákonná povinnost resortu práce a sociálních věcí.
K podání rozkladu Ministerstvo práce a sociálních věcí vedla také řada procesních a formálních vad rozhodnutí
antimonopolního úřadu. Jestliže jsem tady říkala, že jsme rozklad podali, tak má odkladný účinek. Věříme, že v
té době budeme schopni realizovat transparentní zadávací řízení na IP technologie pro výplatu dávek, protože
víte, že už v lednu letošního roku jsme zveřejnili předběžné oznámení o výběrovém řízení. Jedná se o zakázky
v hodnotě stovek miliónů korun a na přípravu otevřeného výběrového řízení potřebujeme skutečně dobře
definovat zadávací podmínky a transparentně vše také vyhlásit a následně vyhodnotit. To vše znamená
skutečně velkou časovou náročnost, která je významně převyšující zmíněných pět měsíců, které stanovil
ÚOHS.
To je asi tak ve stručnosti. Jenom k pokutě, která tady byla zmíněna. Je to nepravomocné rozhodnutí, to
znamená, že má odkladný účinek. Víte, že pokuta byla udělena nejenom Ministerstvu práce a sociálních věcí
jako zadavateli, ale rovněž centrálnímu zadavateli, kterým je v tomto případě Ministerstvo vnitra, která také
podalo rozklad proti rozhodnutí antimonopolního úřadu. Takže v tuto chvíli je skutečně bezpředmětné řešit to,
jak nakonec celá tato záležitost dopadne. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji paní ministryni. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane
poslanče.
Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane místopředsedo.
Paní ministryně, já tomu skutečně rozumím. Na jedné straně jste oprávněně podali rozklad k příslušnému
rozhodnutí, na straně druhé vlastně ve svém projevu přiznáváte, že k problémům, které jsou v rozhodnutí
uvedeny, prostě přistupujete tak, že je musíte odstranit a nestačí vám na to těch pět měsíců. Takže já tedy
nevím, jak nakonec dopadne rozkladné řízení, jestli pokuty budou či nebudou platit, ale myslím si, že jednou to
takto vyřčeno bylo a že je třeba počítat i s tím, že pokuty bude muset někdo zaplatit. Bude to jenom
ministerstvo? Budou to konkrétní osoby, které tuto věc způsobily, aby se podílely na úhradě těchto finančních
prostředků, které ministerstvo zaplatí?
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Paní ministryně Müllerová bude reagovat. Paní ministryně, prosím, máte
slovo.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Ludmila Müllerová: Pane poslanče, dovolte odpověď. Já se domnívám,
že mezi tím, o čem jsem hovořila, není vůbec žádný rozpor. Ano, my si uvědomujeme, že systémy, které dneska
na Ministerstvu práce fungují, nebyly zadány v řádném a otevřeném výběrovém řízení, proto jsme na začátku
roku vypsali předběžná výběrová řízení a teď připravujeme zadávací podmínky pro nové otevřené výběrové
řízení na tento soubor technologií. Pro rozklad vůči antimonopolnímu úřadu jsme samozřejmě mnoha desítek
stránkový argumentář vyhodnotili a musíme říci, že se odvoláváme proti všem jeho výrokům a v celém rozsahu.
Proto také znovu nemohu říci, že počítáme s udělením výše pokuty.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. To byla interpelace č. 25. Přecházíme k interpelaci č. 26. Je to
interpelace Pavla Béma, ta však byla stažena. Proto přecházíme na interpelaci č. 27. Pan poslanec Ladislav
Šincl interpeluje ministra životního prostředí Tomáše Chalupu, který je ovšem omluven. Pane poslanče, prosím,
máte slovo.
Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající.
Neúčast ministrů na interpelacích je asi nějaká nakažlivá, možná by se tím měl zabývat pan ministr
zdravotnictví. Kromě pár výjimek tu nikdo není. A na této účasti je jasně vidět, co si myslí páni ministři a pan
předseda vlády o Poslanecké sněmovně a také o občanech této země. Mrzí mne, že ani pan ministr životního
prostředí si nenašel čas, aby nám zde řekl, co mají dělat lidé v Moravskoslezském kraji. Asi měl něco
důležitějšího než svoji zákonnou povinnost odpovídat na interpelace v Poslanecké sněmovně. Proto svoji
současnou interpelaci stahuji a všechny následující. Počkám si na den, kdy opravdu tito ministři přijdou, včetně
pana ministra životního prostředí, a budou nám odpovídat na vznesené interpelace. Děkuji.
201
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Já vás možná poprosím, abyste specifikoval, pane poslanče,
které interpelace stahujete, zda pouze na ministra Chalupu nebo na všechny nepřítomné ministry. (Na
nepřítomné ministry.) Já se to pokusím rozklíčovat. Nyní přecházíme na č. 28. Opět pan poslanec Václav
Klučka interpeluje ministryni práce a sociálních věcí paní Ludmilu Müllerovou. Pane poslanče, prosím, máte
slovo.
Poslanec Václav Klučka: Děkuji, pane místopředsedo. Počítač to takhle udělal, že mám jenom chviličku na
oddechnutí, paní ministryně.
Já jsem dlouho přemýšlel nad tím, jak uvést a nazvat tuto interpelaci. Mně se zdálo, že práce na úřadech práce
- to není to, co chci přesně říct, u nás na Ostravsku by se řekla těžká robota, těžká robota a nesmírně těžká
dřina. Vy jistě jako ministryně víte, jak to na úřadech práce vypadá. Většinou tam pracují ženy, pracují v
přesčasových hodinách a přesčasové hodiny se jim neproplácejí, protože na to nejsou peníze. ***
(17.00 hodin)
To ohodnocení za těžkou dřinu, za ten obrovský počet nezaměstnaných, kteří se hlásí na úřadech práce, je
prostě neadekvátní tomu, co oni musí v té práci odvést. Čtyřicet, padesát, přes padesát lidí, uchazečů, je denní
dávka, kterou dostávají. U toho dva, pardon jeden, starý systém, se kterým pracují, a nový počítačový systém, s
kterým pracují, který je velmi pomalý - velmi pomalý - znesnadňuje jim jejich práci, prodlužuje jednání s
uchazeči. Ti jsou z toho nervózní. Prosím vás pěkně, to není žádné pracovní prostředí, které by vyžadovalo
určitou úctu k tomu, co s tím nezaměstnaným chceme dále provádět, jak mu chceme nabízet další podmínky
jeho budoucnosti, pro kterou by mohl uvěřit.
Já si myslím, že je třeba opravdu s tím něco skutečně dělat. Paní ministryně, myslíte si to samé? Nebo
respektive jaké chystáte opatření pro zlepšení pracovních podmínek na úřadech práce?
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji. Paní ministryně odpoví. Paní ministryně, prosím, máte slovo.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Ludmila Müllerová: Vážený pane předsedající, pane poslanče, myslím si
totéž. Ano. A i něco pro tuto záležitost dělám. Sám jste tady v úvodu říkal, že na úřadech práce došlo ke změně
IT technologií. Bylo to od 1. 1. 2012. Bez jakéhokoliv ověřovacího či pilotního provozu nebo zkušebního. Bylo to
naostro. A myslím si, že ty problémy, které byly v první polovině roku, byly víc než dramatické. Samozřejmě to
bylo způsobeno i tím, že za jednotlivé aplikační programy odpovídali různí dodavatelé. Sice pod jedním hlavním
dodavatelem, to znamená Fujitsu, ale je tady známo, že to byly společnosti Skil, Techniserv a další - nebo byly,
jsou stále ještě - a ty odpovídají za jednotlivé oblasti, ať je to oblast zaměstnanosti, dávek pro osoby se
zdravotním postižením apod. Tak to byla jedna překotná změna, která se od 1. 1. udála.
Dále samozřejmě to byly legislativní změny zákonů takzvané té první sociální reformy, takže i tam došlo k
podstatné změně, na kterou právě ty aplikační systémy musely reagovat. Ne vždy všechno bylo sesouladěno. I
to byl další důvod.
A pochopitelně také konečně i změna v samotné organizaci či reorganizaci úřadů práce, která nastala k 1. 1.
2012. To znamená - došlo k té změně, k centralizaci všech úřadů práce pod jedno generální ředitelství. A došlo
také k jednotnému výplatnímu místu, to znamená dávky se přestaly vyplácet na obcích a pracovníci s tím byli
převedeni na úřady práce.
Teď jsem to řekla velmi zjednodušeně - že byli převedeni pracovníci, protože oni zdaleka ne všichni. Řada
pracovníků, sociálních pracovníků, na obcích zůstala a na úřady práce jich přešlo poměrně méně. Myslím si, že
to je jeden z největších problémů, kterého se Ministerstvo práce a sociálních věcí dopustilo, protože skutečně ve
snaze uspořit co největší množství prostředků - a sami víme, že oblast mzdová je náročná na finanční náklady tak to směřovalo k tomu, že počet pracovníků byl výrazně nižší.
V současné době tedy máme 8,5 tisíce, zhruba 8,5 tisíce zaměstnanců. A to už jsem v počátku letošního roku o
140 pracovníků tento počet navýšila. My máme celkem 507 pracovišť po celé republice, protože i to se poměrně
významně projevilo na tom, že máme ta kontaktní pracoviště. Čili, je to mnohem větší počet, než byl dříve. V
přípravě - teď velmi aktuální - je navýšení o dalších 150 zaměstnanců, kteří jsou financováni z
nespotřebovaných výdajů loňského roku, dále pak 50 míst, které jde teď z Ministerstva práce a sociálních věcí
na úřady práce. A také jsem požádala o 144 míst, které by měly jít z rozpočtové rezervy Ministerstva financí
202
právě na řešení agendy pěstounské péče, protože víte, že od 1. 1. letošního roku vstoupil v účinnost zákon o
sociálně právní ochraně dětí, v němž nebyl zabudován požadavek na administraci pěstounských dávek na
úřadech práce. A bohužel tito lidé dnes mají na starosti ve výplatách pěstounských dávek více než 9 tisíc
pěstounů po České republice. Tak to je opět navíc to, co naskočilo.
Já si velmi dobře uvědomuji přetíženost zaměstnanců, ale dělám pro to maximum - jednak abych povýšila
počty, a také aby se zlepšily ty ICT systémy.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Pan poslanec má doplňující otázku? Ano. Pane poslanče,
prosím, máte slovo.
Poslanec Václav Klučka: Vážená paní ministryně, bedlivě jsem vás poslouchal. A musím říci, že vás chápu - že
to, co jste řekla, jak doprovázel ten život na úřadech práce ty změny, řekl bych revoluční změny - tak to opravdu
pravdou je. A já jsem mluvil o tom, že ten zaměstnanec dneska pracuje v obrovském stresu. Přece jenom práce
s takovouto klientelou, která k němu dochází, potřebuje určitý klid, určitou pohodu, určitou odbornost. A to
prostě na těch úřadech práce není. Toto prostě není.
Já bych vás chtěl poprosit, abyste se i tohoto problému všimla, abyste se ho snažila prostě řešit tím, že se
zklidní celé ty procesy při vyjednávání, i když je takové množství nezaměstnaných, a dáte možnost
zaměstnancům skutečně uplatnit především tu odbornost, a ne pouze jenom žít v určité depresi a v určitém
strachu.
Děkuju vám.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Bude doplňující odpověď? Ano. Paní ministryně bude reagovat. Paní
ministryně, prosím, máte slovo.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Ludmila Müllerová: Pane poslanče, já jsem jenom chtěla dodat ještě
jedno srovnání. Máme "stejně zatížené" zaměstnance na České správě sociálního zabezpečení. I zde dochází k
mnoha stresovým situacím. Ale je pravdou to, že tam je stabilizován ten personální stav, který je dlouhodobě
dán. Nedošlo k žádné radikální změně a také ICT systémy, které jsou využívány, nevedou právě ty pracovníky k
tomu stresovému chování, které je vyprovokováváno mnohdy tím způsobem užívání technologií.
Já musím říci, že stále velmi intenzivně navštěvuji úřady práce. Navštěvuji je naprosto nečekaně, kdy ředitel se
ani nedozví o tom, že tam jsem. Až teprve posléze, kdy s těmi pracovníky hovořím, kdy vidím, jak systémy
pracují. Vím o té situaci, nepodceňuji ji. Děláme opravdu, co je v našich silách. My jsme dokonce - a musím říci,
že i naši IT pracovníci, kteří jsou na jednotlivých pracovištích úřadů práce - myslím si, že byli jaksi upozadněni,
že se do centra pozornosti dostávaly právě ty firmy, které ty systémy provozují. Ale to množství, pracovníků, IT
pracovníků a odborníků, kteří na úřadech práce jsou, bych si představovala daleko intenzivněji využít. A k tomu i
také směřujeme.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji. A přecházíme k další interpelaci číslo 29. Je to interpelace pana
poslance Václava Votavy na ministra zdravotnictví Leoše Hegera. Pane poslanče, prosím, máte slovo. ***
(17.10 hodin)
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, svojí interpelací navazuji na interpelace dnes
již přednesené ctihodných mých kolegů pánů Béma a Bureše.
Český právní řád doznal zákonem č. 50/2013 Sb., změny, kterou se pacientům umožňuje legální využívání
konopí pro léčebné použití a kterou se má zabránit dalšímu zneužívání konopí pro jakékoli jiné než léčebné a
vědecké účely.
Vy jste se při minulé interpelaci dne 14. 2. 2013 vyjádřil k úhradě konopí ze zdrojů veřejného zdravotního
pojištění takto: Je dneska nezvratným faktem, že účinnost konopí jako léčiva není brána jako seriózní a léčivo v
této farmaceutické podobě je považováno pouze za podpůrný léčivý prostředek a ty dnes nejsou prakticky v
celé šíři hrazeny.
203
Následně Státní ústav pro kontrolu léčiv dne 4. 3. 2013 vydal návrh opatření obecné povahy č. 04-13, kterým
navrhuje nulovou úhradu konopí, tj. sto procent spoluúčasti pacientů. Učinil tak pouze opakováním vašeho
tvrzení, které se odkazuje na nezvratnost faktů, ačkoliv žádná fakta nezmiňuje.
Táži se vás tedy, vážený pane ministře, je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, aby se správní
orgán ve věci návrhu opatření obecné povahy řídil toliko přáním či zadáním ministra a ignoroval nezbytnost
založení správní úvahy na skutečných, objektivních a přezkoumatelných důkazech? Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji. Odpoví ministr zdravotnictví Leoš Heger. Pane ministře, prosím máte
slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane poslanče, dámy a pánové,
úhrady léčebných přípravků z konopí budou touto zemí pravděpodobně ještě dlouho znít v ostrých diskusích
příznivců a odpůrců konopí a příznivců a odpůrců pěstování drog volnějšího či přísnějšího charakteru.
Dovolte mi, abych nejdřív obecně řekl, že tím, že byla zavedena možnost pěstování konopí pro lékařské účely
zákonem, se pěstování konopí z nelegální podoby amatérského domácího pěstování dostalo do podoby
pěstování farmaceutického, které je provázeno celou řadou omezení a restrikcí a zejména kontrolních
mechanismů. Takže to konopí farmaceutické jako substrát je a bude v naší zemi mimořádně drahé, ať bude
dováženo a nebo ať bude pěstováno, jak se na to těší celá řada podnikatelských subjektů, které se chystají, že
až to za rok bude možné, se přihlásí do soutěže o povolení pěstovat konopí pro lékařské účely. Tolik široký
pohled na věc.
Váš konkrétní dotaz, jestli SÚKL jako správní orgán působí ovlivněn vyjádřením ministra na interpelacích, já
opravdu musím naprosto jednoznačně odmítnout. Státní ústav pro kontrolu léčiv je orgán, který je zcela
nezávislý. Já jsem tady vyjádřil jenom své přesvědčení na základě svých znalostí jakožto lékaře, nikoliv jakožto
poslance nebo ministra zdravotnictví. Své znalosti, i kdybych je bral jako znalosti ministra zdravotnictví, nejsou
relevantní, protože SÚKL je orgán určený zákonem, který má jako prvoinstanční orgán rozhodovat o tom, co a
jak bude hrazeno. A rozhoduje podle velmi přísných předpisů.
Ty přísné předpisy v sobě mají mj. i ustanovení, že míra úhrad, která je stanovena, vychází z rozsahu
terapeutické účinnosti a nákladové efektivity. A to, jak jsou tyto hodnoty stanoveny, jsou dány postupy, které
určuje zákon. Mimo jiné každý přípravek, který má býti z veřejného pojištění hrazen, musí podle zákona
splňovat účinky léčebného přípravku. A ty přípravky a jejich léčebné efekty jsou rozděleny na přípravky ryze
léčebné, které vedou k ovlivnění nemoci jako takové, a přípravky podpůrného charakteru, které vedou k lepšímu
snášení nemoci.
Do dneška nebyla provedena seriózní studie, která by jasně prokazovala, že konopí má opravdu léčebné účinky
na danou nemoc. To, že jsou tady citovány studie různých uživatelů drog a použivatelů drog, ať jsou legální v
některých zemích nebo nelegální u nás tyto experimenty, tak to ještě neznamená, že přesto že jsou tyto studie,
tzv. studie, rozhodně ne studie charakteru léčebných studií podle zákona, to že jsou široce citovány v různých
zdrojích včetně internetu zejména, ještě neznamená, že se jimi bude řídit ústav, který musí postupovat podle
zákona.
Stanovení SÚKL, že se jedná o léčebný a podpůrný prostředek, jasně říká, že tento prostředek hrazen není.
Venkoncem Ministerstvo zdravotnictví s tímto faktem, že ten prostředek velmi pravděpodobně hrazen nebude
na základě předběžných analýz, které jsme měli k dispozici, upozorňovalo při schvalovacím procesu tohoto
zákona a - (Předsedající upozorňuje na čas.) - nevznikl žádný jiný fakt, který by vedl k jinému závěru.
Proti tomu procesu je možné odvolání a v něm bude ministerstvo fungovat jako druhá instance. Třetí instancí
může být správní soud.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Pan poslanec Votava bude mít doplňující otázku. Pane poslanče, prosím.
Poslanec Václav Votava: Ano, děkuji. To, co jste řekl, pane ministře, ano, tento přípravek bude velice drahý,
protože nemá léčebné účinky. A o tom, jestli má nebo nemá léčebné účinky, o tom se asi rozcházíte s řadou
odborníků, aspoň co jsem zaregistroval i ve veřejných zdrojích. Ale pak já ztrácím smysl přijetí toho zákona.
Protože přece jsme zákonem chtěli omezit nelegální získávání konopí právě pro takové léčivé účinky. To je
jedna věc.
204
Řada lidí samozřejmě, pokud to bude tak drahé, prostě na prostředek nedosáhne a bude si ho stejně opatřovat
nelegálním způsobem. Takže opravdu ztrácím trošku smysl přijetí tohoto zákona. Snad jsme chtěli, aby se to
omezilo.
Víte, já trošku se nebráním ani tak tomu, že mně to připadá, jako kdyby tím byla sledovaná určitá výhoda pro
výrobce, kteří mají hrazená léčiva - (Předsedající upozorňuje na čas.) - a v řadě případů, která nemohou ani těm
nemocným ani přinést úlevu. Ale prostě je to ochrana určitých výrobců určitých léčiv.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Pan ministr bude reagovat. Prosím doplňující odpověď pana ministra
zdravotnictví.
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Děkuji. Já bych v první řadě si dovolil replikovat to, co řekl pan poslanec
Votava na konci, že je tady celá řada výrobců, kteří produkují léčiva, mají pro ně stanovené úhrady a ta léčiva
nejsou účinná. Pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, jestli víte o nějakém takovém léčivu, tak já
bych velmi prosil, abyste nám to léčivo označil a my celou záležitost prověříme, protože to by samozřejmě byla
věc, která by byla proti stávajícím zákonům.
To, že chceme lobbovat pro tyto firmy, je konstatování, které já bych mohl obrátit a říci, že všichni, kdo
prosazovali tento zákon, chtěli lobbovat pro ty potenciální pěstitele konopí a nebo pro firmy, které konopí sem
budou dovážet. Já to dělat nebudu. Ale už na začátku prosazování toho zákona v diskusích, které byly vedeny
okolo přípravy zákona, tyto diskrepance byly.
Existuje ještě jedna možnost. Ministerstvo zdravotnictví připravuje vyhlášku o indikacích. Vyhláška je už v
připomínkovém řízení. Bude stanovovat jasná pravidla, kde konopí může být předepisováno. To je první stupeň,
který je možno regulovat. ***
(17.20 hodin)
(pokračuje Heger)
A druhý stupeň, pokud jde o ty úhrady, tak platí obecné pravidlo u podpůrných léčiv, že pokud se všechny
zdravotní pojišťovny shodnou pod dojmem nebo pod tlakem odborných průkazů vysoké míry té podpůrnosti, tak
je možno (upozornění na čas), shodnou-li se, aby bylo to léčivo nakonec hrazeno. Já jenom upozorním, že ve
Velké Británii a Německu, které mají daleko více občanů než my, je ne hrazeno, ale je povoleno předepisování
u cca 2 tisíc pacientů. Takže ty představy - 40tisícové petice pro to konopí, že to bude reprezentovat 40 tisíc
obyvatel, kteří to konopí potřebují, tak ty jsou opravdu nereálné.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Přicházíme nyní k 30. interpelaci, kterou podával Pavel Bém na ministra
zdravotnictví Leoše Hegera. Tato interpelace byla stažena.
Dále zde máme 31. interpelaci, kterou podával pan poslanec Vít Bárta na ministra dopravy Zbyňka Stanjuru. Ta
byla také stažena.
Přicházíme tedy k 32. interpelaci, kterou podává pan poslanec Jiří Paroubek na ministra zdravotnictví Leoše
Hegera. Pane poslanče, prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Paroubek: Vážený pane ministře, můj dotaz tentokrát bude stručný, svým způsobem i jednoduchý.
Přiznám se ale, že já sám si na něj odpovědět nedokážu.
Obrátila se na mě dopisem občanka z mého volebního kraje s tím, že nikde v kraji není k dostání lék jménem
Imuran ani jakákoliv jeho náhrada. Zdánlivě se jedná tedy o banální a možná i nesystémovou otázku. Občanka
se ptá a mě to rovněž zajímá systémově, jak má postupovat, jestliže stát neplní své funkce stanovené mu
Ústavou a neumožňuje léčbu svých občanů. Jak se má bránit a zejména jak má zjednat nápravu, jak se zkrátka
dostat k tomu léku. Občanka píše ve svém dopise, že její dceři, která je uživatelkou tohoto léku, vznikají
nedostatkem tohoto léku zdravotní komplikace. Píše, že řádně platí daně a zdravotní pojištění. V okolních
zemích údajně tento lék k dispozici je. Obecně, pane ministře, já lék tohoto jména neznám, přiznám se. Věřím,
že si ze mě občanka nedělá legraci. Ale jak má občan postupovat, není-li k dispozici určitý lék ani jeho
ekvivalent, substitut?
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji. Pane ministře, prosím, máte prostor na odpověď.
205
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Děkuji za slovo. Vážený pane poslanče, dámy a pánové, musím uznat, že
otevíráte velmi nepříjemnou kapitolu práce Ministerstva zdravotnictví, a dovolím si vysvětlit, proč je nepříjemná
a proč řešení celé té věci je obtížné. Jenom bych zdůraznil, že se to netýká jenom toho jednoho přípravku
Imuran, o kterém tady byla řeč, ale že s tímto problémem ministerstvo zápasí u celé řady dalších léčiv.
Příčiny jsou v podstatě dvě, a to jednak reexport léků, který je povolen v celé Evropě evropskými pravidly a
vychází z pravidla volného obchodu s léčivy, který podobně jako s automobily např. platí i bohužel pro léky, a
stát nemá možnost, jak tuto záležitost v případě, že ten lék je tak masivně reexportován, že zmizí z trhu, ovlivnit.
My jsme v nedávno podepsané novele zákona o léčivech založili alespoň povinnost lékáren, které mají
distribuční oprávnění, nakupovat léčiva buďto pro lékárnu pro výdej, anebo pro distribuci tak, aby bylo možno tu
věc mapovat trošku s předstihem pro riziko, že ten přípravek zmizí z trhu. Víc momentálně v tom nejsme
schopni dělat a budeme tu věc sledovat. Ono se mluví o tom - odhady jsou, že asi 20 % přípravků je
reexportovaných, vydělávají na tom distributoři, zčásti na tom vydělává i stát, protože ti distributoři tady platí
daně. Ale rozhodně tedy 20 % dopadů do zásobování trhu tady není z našeho objemu léků a ty dopady jsou
ojedinělé, setkáváme se s nimi tak asi jednou za dva měsíce. A jsou nepříjemné.
Druhé vysvětlení je, že je výpadek léků na celoevropském trhu, což je tak asi druhá polovina případů. Ten
výpadek obvykle bývá během jednoho dvou měsíců řešen, tak jako tomu bylo nedávno, například problém
zásobování vakcínou pro očkování tetanu. Pokud jde o Imuran, tak tam došlo k tomu, že ten přípravek má svůj
substitut, který se jmenuje Azaprin. Jsou to léky, které působí v podstatě jako cytostatika, nebo způsobující
imunosupresi, dávají se převážně v onkologických indikacích. Protože Imuran suploval výpadek, výrobní
výpadek Azaprinu, došlo k vyčerpání zásob. A nyní se očekává, že ten lék zhruba dva tři měsíce opravdu na
trhu nebude.
Ptáte-li se, co může dělat pacient, tak v tomto případě je povinností jeho ošetřujícího lékaře hledat nějakou
substituci. Zejména v té oblasti onkologické a léčby chemoterapií a imunoterapií je celá řada postupů, které
umožňují prakticky stejné výsledky, a vždycky o tom jedná s odbornou společností. V případě, kdy se jedná o
lokální výpadky, má teoreticky stát možnost - kterou ale nemáme v zákoně, a my pravděpodobně se ji budeme
snažit prosadit pro budoucnost, aby se tyto věci neopakovaly. Tam, kde jim je možnost zabránit, je teoreticky
možné, aby měl SÚKL nebo nějaká autorita oprávnění nakupovat v průkazných případech výpadků na trhu a v
případech, kdy ten preparát není jenom u nás, ale je v zahraničí, tak provádět nákupy mimo výběrová řízení za
cenu, která samozřejmě nebude odpovídat ceně, která je stanovená zákonem.
Mimo jiné oblast toho reexportu je způsobena faktem, který není často opakován, a já ho tady zopakuji, faktem
(upozornění na čas), že léky u nás se postupně dostaly novou cenotvorbou na úroveň třetí nejlevnější země v
oblasti placení léků a firmy, zejména producenti, tedy sem léky neradi dodávají, i když to je jejich povinnost.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Pane poslanče, prosím, doplňující otázka.
Poslanec Jiří Paroubek: Pane ministře, já děkuji za odpověď. Myslím, že občanka se bude dívat na to vaše
vyjádření. Musím říci, že je to vážnější, než jsem si sám myslel. Bylo by dobré zvolit nějaké systémové opatření.
Nejsem v této oblasti odborník, ale myslím, že občany zajímá především to, aby dostali ten svůj lék, a to, že
dochází k reexportu, to je sice smutné, ale když zejména nemohou dostat ani substitut toho léku, tak je to potom
vážné pro jejich zdravotní stav. Vy si to uvědomujeme zcela nepochybně, tak věřím, že se této problematice
budete věnovat tak, aby občanka dostala příště třeba i konkrétnější odpověď. Bohužel asi s touto odpovědí
spokojena být nemůže. Děkuji. ***
(17.30 hodin)
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Pane ministře, chcete reagovat? Nikoliv. Tím pádem končím tuto interpelaci.
Přecházíme k interpelaci číslo 33. Je to interpelace pana poslance Bureše na ministra zdravotnictví Leoše
Hegera. Tato interpelace ovšem byla stažena. Stejně tak interpelace číslo 34, kterou má pan poslanec Ladislav
Šincl na ministra životního prostředí Tomáše Chalupu. Tu také pan poslanec stáhl z důvodu nepřítomnosti
ministra životního prostředí.
Přicházíme k interpelaci číslo 35, kterou má pan poslanec Antonín Seďa na ministryni práce a sociálních věcí
paní Ludmilu Müllerovou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
206
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, podle nedávno zveřejněných
statistik vzrostl počet Čechů, Moravanů a Slezanů, kteří jsou závislí na státní podpoře. Údaje za první pololetí
minulého roku hovoří o tom, že ve srovnání s prvním pololetím roku 2011 stát vyplatil na dávkách v hmotné
nouzi o 53,3 % více, to je o 1,3 mld. korun víc. Celkem šlo na dávky v prvním pololetí loňského roku 3,6 mld.
korun a například o jednu miliardu vzrostl příspěvek na živobytí. Přes jeden milion občanů dostává na hlavu v
domácnosti z podpory, dávek nebo kvůli špatně placené práci od 7 do 9 tis. korun měsíčně. Příčinou je zejména
růst nákladů na bydlení a na základní životní potřeby. Ale také snížení platů a mezd.
Paní ministryně, vláda, jejíž jste ministryní, způsobila propad životní úrovně většiny našeho obyvatelstva. Mohu
rozumět tomu, že je nutno šetřit, nicméně seškrcení platů, snížení valorizace penzí, zastavení růstu minimální
mzdy a vysoká nezaměstnanost způsobila tento tlak na státní sociální podporu. Vláda na jedné straně šetří na
těch nejpotřebnějších, aby druhou stranou byla nucena vyplácet státní podporu a měla vysoký schodek na
důchodovém účtu.
Paní ministryně, i když si uvědomuji, že boj proti nezaměstnanosti a sociálnímu vyloučení musí vést celá vláda,
přesto se ptám, jaká konkrétní opatření provede vaše ministerstvo, aby se snížil počet lidí závislých na dávkách
a na sociální pomoci. Uvědomujete si, paní ministryně, že navýšení nebo jestli uvažujete, paní ministryně, zda je
nutno a zda předložíte vládě potřebu navýšit minimální mzdu. A pokud ano, tak v jakém časovém horizontu.
Děkuji za vaše odpovědi.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji. Odpoví paní ministryně Ludmila Müllerová. Paní ministryně, prosím,
máte slovo.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Ludmila Müllerová: Pane předsedající, kolegyně, kolegové, pane
poslanče, vaše interpelace ve věci státní sociální podpory mě vede k úvaze, že říkáte, zda bude navýšen
mandatorní výdaj pro rok 2013 na dávky státní sociální podpory či nikoliv. Já musím říct, že v systému státní
sociální podpory počet příjemců dávek nevzrostl, ale naopak poklesl a tím vlastně klesly i výdaje právě na tyto
dávky, tedy mandatorní výdaje. Tento vývoj dokumentuje pokles počtu vyplacených dávek oproti roku 2011, kdy
v roce 2012 bylo v průměru poskytnuto 958 tis. dávek státní sociální podpory. To znamená, bylo to o 4000
dávek méně než v roce 2011. Celkové výdaje na dávky státní sociální podpory v roce 2012 pak činily 35 mld.,
tedy o 558 mil. méně než v roce 2011.
Největší pokles výdajů byl z hlediska struktury dávek státní sociální podpory zaznamenán právě u rodičovského
příspěvku o 759 mil. korun a klesl i průměrný počet příjemců této dávky zhruba o 18 tis. Dneska tedy pobírá
tento nejvýznamnější příspěvek nebo dávku ze státní sociální podpory 308 tis.
Důvodem tohoto snížení je snížení počtu příjemců, které vyplývá jednak z demografického vývoje, snižování
porodnosti. Tento úbytek příjemců se projevil zejména v přídavku na dítě, porodném a v rodičovském příspěvku.
Dalším neméně významným důvodem je snížení počtu příjemců rodičovského příspěvku, ke kterému došlo i
proto, že se okruh příjemců snížil o rodiče, kteří si jako první zvolili dvouleté čerpání rodičovského příspěvku a
pobrali celkovou sumu rodičovského příspěvku v kratší době čerpání. Z těchto důvodů není nutno přistupovat k
revizi a změně nastavení podmínek pro čerpání dávek státní sociální podpory.
Pro úplnost bych chtěla dodat, že od ledna letošního roku přestávají být dávky pěstounské péče dávkami státní
sociální podpory, proto tedy i změna zase srovnávacích podmínek. Novou právní úpravu dávek pěstounské
péče obsahuje, jak jsem už tady hovořila v předchozí interpelaci, právě zákon o sociálně právní ochraně dětí. A
tímto opatřením dochází i k přesunu 1,2 mld. dávek ze systému dávek státní sociální podpory do dávek sociálně
právní ochrany dětí.
V roce 2012 došlo ke zvýšení počtu příjemců i výdajů na dávky pomoci v hmotné nouzi, kdy se zvýšily výdaje na
tyto dávky oproti roku 2011 o 2768 mil., tedy o 55 %. To je velmi alarmující, samozřejmě, je to způsobeno
rostoucí nezaměstnaností, o které jste tady také hovořil. Je to vlastně jakési vybalancování té nezaměstnanosti,
protože klienti, kteří jsou odkázáni na dávky nezaměstnanosti a potom po skončení výplat dávek v
nezaměstnanosti se většinou ocitají právě v hmotné nouzi.
Odpovídám na vaši otázku, že tedy navýšení mandatorních výdajů pro rok 2013 nepředpokládám. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Pan poslanec bude mít doplňující otázku. Pane poslanče,
prosím, máte slovo.
207
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, děkuji za odpověď, nicméně
musím ještě jednu otázku zopakovat. A to je, zda navrhnete vládě zvýšení minimální mzdy. A pokud ano, tak v
jakém časovém horizontu. A jenom poznámku si dovolím. Víte, to, že byla jakási úspora z jedné strany na
druhou stranu, budou zvýšené mandatorní výdaje na sociálně právní ochranu dětí. To znamená, to je
navyšování třeba počtu pracovníků na městských úřadech. Takže ono nakonec se zjistí, že ten problém je
jenom přesunutí z jedné kapitoly do druhé v rámci kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí. Ale říkám: Ten
problém, který já vidím, je, že mnoho lidí se dostane v tomto roce právě třeba i z důvodu navýšení daně z
přidané hodnoty od 1. ledna do svízelné životní situace.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji. Paní ministryně poskytne doplňující odpověď. Paní ministryně, prosím,
máte slovo.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Ludmila Müllerová: Ano, děkuji, budu reagovat na vaši otázku týkající se
navýšení minimální mzdy.
Musím konstatovat, že skutečně od roku 2007 nedošlo k navýšení minimální mzdy. Ta dneska je ve výši 8000
korun na měsíc a vlastně od 1. ledna 2013 došlo v souladu s nařízením vlády i k navýšení mzdy právě u osob
mladistvých a zdravotně postižených na stejnou úroveň, to znamená také na 8000 korun.
Ale co se týče vašeho dotazu na navýšení - my jsme tuto otázku několikrát diskutovali se svými partnery v rámci
tripartity. Jsou tady této otázce velmi nakloněni zejména zástupci odborů. ***
(17.40 hodin)
Zástupci zaměstnavatelů se k otázce navýšení příliš kladně nestaví, na druhou stranu už i oni dnes uznávají, že
je to problém i ve vztahu k Evropě, i ve vztahu k nůžkám, které se jakoby zavírají, když porovnáváme částky
životního minima, existenčního minima, které zaznamenalo nárůst, a naopak minimální mzda stojí.
Já jsem připravená tuto záležitost přednést na dalším jednání tripartity, které bude - předpokládám - 9. dubna.
Půjdu s návrhem na navýšení zhruba na 8500 Kč.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji. To byla interpelace číslo 35. Přecházíme k interpelaci číslo 36, kterou
má také pan poslanec Antonín Seďa na paní ministryni práce a sociálních věcí Ludmilu Müllerovou. Pane
poslanče, prosím, máte slovo.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, děkuji vám za předchozí
konkrétní odpověď.
Já jsem měl připravenou interpelaci na základě slibů, které dalo vaše ministerstvo ohledně dodržování termínů
výplaty sociálních dávek, ale ty problémy v IT systému atd. už tady přednesli kolegové, takže bych se zaměřil
ještě na jednu oblast.
Já jsem nedávno měl možnost navštívit řadu domovů pro seniory a domovy s pečovatelskou službou. Obyvatelé
si začali stěžovat na zvýšené náklady. Já jsem hovořil o zvýšené dani z přidané hodnoty. Nicméně plánovaná
vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí má zvýšit platbu za sociální služby v domovech pro seniory nebo
postižené, a to až o 600 Kč měsíčně. V důvodové zprávě, nebo v nějaké té zprávě, vaši podřízení, paní
ministryně, říkají - a já věřím, že to nemyslí vážně - že navýšení úhrad je tlakem na nezbytnou participaci
vlastních zdrojů klientů, to znamená jejich úspor, či peněz od příbuzných.
Já mám trošku problém, zda si vaši podřízení uvědomují dostatečně, že pracují na Ministerstvu práce a hlavně
sociálních věcí. Chápal bych, kdyby toto stanovisko dal ministr financí.
Já jsem se chtěl zeptat, zda tato vyhláška bude vydána a jak se díváte na zvyšování nákladů právě u těch
nejpotřebnějších.
Děkuji za vaši odpověď.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Paní ministryně odpoví. Paní ministryně, prosím, máte slovo.
208
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Ludmila Müllerová: Pane předsedající, pane poslanče, já si myslím, že vy
jste velmi dobře v obraze v oblasti sociální politiky a rovněž tak i dotací, které probíhají právě do oblasti sociální
a sociálních služeb. Vy víte, že v sociálních službách máme požadavků na dotační program do sociálních
služeb za více než 10 mld., téměř 11 mld. korun. Podle rozpočtových pravidel a podle schváleného rozpočtu
jsme dostali k dispozici něco málo, velmi málo přes 6 miliard, a tak vlastně naplňujeme toto číslo zhruba ze 60
%.
Poskytovatelé sociálních služeb jsou ve velmi intenzivním tlaku na finanční prostředky a v době, kdy donátoři,
sponzoři a další přispívatelé stále ubývají a v době, kdy kraje a obce konstatují, že ani ony nemají dostatek
prostředků na vykrývání potřeb, které jdou na sociální služby, tak je opravdu otázka k zamyšlení, kde vlastně
brát prostředky na stále se rozšiřující okruh a počet poskytovatelů sociálních služeb.
My stojíme teď před velkým rozhodnutím a sama nevím, jak to dopadne, kdy zákon o sociálních službách hovoří
o tom, že bude změna financování od 1. 1. v rámci dotační politiky, že bude tento systém převeden na kraje, a
kraje budou samy rozhodovat o tom, jak budou dotační politiku realizovat. Je tady problém, že vlastně kraje a
obce jsou velmi často i zřizovateli těch rezidenčních zařízení, domovů pro seniory apod.
My víme, že úroveň jednak poskytování sociálních služeb, jednak potom i finanční náročnosti domů seniorů je
velmi rozdílná a finanční rozmezí se pohybuje v řádu několika desítek tisíc korun na obyvatele, na lůžko.
V této souvislosti jsme začali připravovat i tu vyhlášku, která se týká navýšení poplatků za poskytované služby,
to znamená ať je to na úhradu stravy nebo na úhradu ubytování, případně na další terénní služby, o nichž jste
tady sice nehovořil, ale týká se to i těchto služeb, zejména v pečovatelské službě apod.
Sám víte, že podle zákona je nutné, aby klientům, kteří jsou ubytování v rezidenčních zařízeních, zůstalo 15 %
na kapesné. Pokud se tedy podíváme na to, že dnes je průměrný důchod 10 700 Kč, tak sami vidíme, že toto
zdaleka nestačí na úhradu těch nákladů, které jsou spojeny s provozováním rezidenčních zařízení, právě proto,
že je tam i nedostatek lidí, kteří by pobírali adekvátní stupeň příspěvku na péči, protože jestliže máme více než
25 % obyvatel v rezidenčních zařízeních, kteří nemají žádný příspěvek na péči, nebo příspěvek na péči je 800
Kč měsíčně, tak je to skutečně velmi malá pomoc. A pak je to skutečně jenom na zřizovatelích, kteří musí
doplácet zmíněné prostředky, které mu prostě na provoz chybí, a obracejí se právě na Ministerstvo práce a
sociálních věcí o dotaci. Tu situaci jsem tady v úvodu popsala.
Nepřipadá mi, že je asociální, pokud bychom to chtěli po lidech, jejichž výše důchodu umožňuje, aby si na tuto
službu připlatili, že to je amorální, asociální a rozhodně by to tak neměly vnímat ani jejich rodiny.
Já se domnívám, že ta vyhláška projde legislativním procesem a že bude vydána.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Čas uplynul, výborně. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane
poslanče.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedající. Vážená paní ministryně, děkuji za odpověď. Ten problém je,
že od 1. 1., jak jsem zmiňoval, se zvýšila daň z přidané hodnoty. Oni si hodně ti klienti stěžují na to, že sice 15
% jim musí zůstat, ale platí čím dál více peněz například za léky.
A uvědomme si, že 70 % klientů už prostě nebude mít na to, aby zvyšovali své platby na základě vaší vyhlášky.
Schází přibližně minimálně půl miliardy korun na sociální péči.
Já jsem rád, že výbor pro sociální politiku bude 2. dubna se zabývat právě financováním sociálních služeb.
Trošku mě mrzí, že jsem mimo Českou republiku, ale doufám, že ten výbor zaujme za pomoci vás, paní
ministryně, určité stanovisko a i v usnesení zohlední podfinancování těchto sociálních služeb.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Paní ministryně, chcete reagovat? Nikoliv. Tím pádem ukončím interpelaci
číslo 36. Přicházíme k interpelaci číslo 37. Je to interpelace pana poslance Václava Klučky na ministra průmyslu
a obchodu Martina Kubu, který je omluven. Pane poslanče, prosím, máte slovo.
209
Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane místopředsedo. Interpelace je nazvána nařízení vlády 432/2010 Sb.
Mohu jenom sdělit, že jde o nařízení vlády o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury.
Vážený pane ministře, v tomto týdnu ve Sněmovně proběhlo druhé čtení zákona o nouzových zásobách ropy.
***
(17.50 hodin)
Už v diskusi a v rozpravě k tomuto zákonu se tady hodně objevovaly polemiky nad tématem ochranného pásma
kolem ropovodu. Já vám chci jenom říci, že ve stávající legislativě na rozdíl od důvodové zprávy není žádných
300 metrů ochranného pásma. A těch 150 metrů ochranného pásma, které ve vztahu k ropovodům se v zákoně
objevuje, to je číslo, které se tam dostalo dle mého názoru až teprve po připomínkovém mezirezortním řízení,
které řádně proběhlo. Já se vás ptám, pane ministře, na důvod zavedení tohoto čísla, na důvod stanovení metrů
ochranného pásma, což je naprosto nezvyklé pro legislativu, protože jednotlivé segmenty kupříkladu ropovodu
nebo přečerpávacích stanic atd., jsou prvky kritické infrastruktury, které se samostatně vyhodnocují i v souladu s
nařízením vlády a mělo by to i pro budoucnost takhle být. V podstatě je to interpelace, která vás přivádí k dalším
diskusím, které nastanou u třetího čtení tohoto zákona. Takže nejenže bych rád znal vaše stanovisko, kde to
celé vzniklo, ale na druhé straně bych taky rád, aby to v této legislativě nebylo. Jak to dopadne při třetím čtení,
uvidíme. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Pan ministr do 30 dnů písemně odpoví. Nyní přicházíme k
interpelaci 38. Je to interpelace pana poslance Václava Votavy, který tu není. Tím pádem interpelace propadá.
Přicházíme k interpelaci 39. Interpelace pana Antonína Sedi. Pane poslanče, prosím, máte interpelaci na
ministra financí Miroslava Kalouska, který je omluven.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, podle zjištění Nejvyššího
kontrolního úřadu porušilo Ministerstvo financí v projektu státní pokladny zákon o veřejných zakázkách. Mělo se
jednat o dodatky ke smlouvě na dodávku integrovaného informačního systému státní pokladny, aniž by se
vypsalo zadávací řízení.
Druhým problémem byla zaplacená záloha dodavateli na dobu delší než tři měsíce, kdy došlo k porušení
zákona o rozpočtových pravidlech.
Vážený pane ministře, výmluva vašeho ministerstva o odvrácení hrozby znehodnocení vydaných prostředků a
zmaření projektu se mi jeví jako úsměvná. Chci se proto zeptat, zda závěry NKÚ vy, jako ministr, akceptujete, a
pokud ano, kdo z vašich úředníků byl potrestán.
A také bych se chtěl zeptat na důvody nárůstu původní ceny ve výši 2,4 miliardy korun na dvojnásobek. Děkuji
za vaši odpověď.
Vážený pane místopředsedo, já stahuji poslední ústní interpelaci číslo 41 na pana ministra Jankovského,
protože jsem dostal od něho předem písemnou odpověď.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Ano. Děkuji pěkně, pane poslanče. Osobně se domnívám, že následující
interpelace číslo 40 bude poslední interpelací, kterou dnes stihneme. Interpelace číslo 40 je interpelace pana
poslance Václava Klučky na paní ministryni práce a sociálních věcí Ludmilu Müllerovou. Prosím, pane poslanče,
máte slovo.
Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane místopředsedo. Protože tuším, že je to asi poslední interpelace, já
dokonce si dovolím spojit téma i s aktivní politikou zaměstnanosti. Ono to s tou nezaměstnaností prostě tak
nějak souvisí.
Paní ministryně, v uplynulých dvou letech bylo na aktivní politiku zaměstnanosti ze státního rozpočtu
vyčleněno 6,3 resp. 5,49 miliard korun. Není to mnoho, neboť jde toliko o desetinu procenta HDP naší země.
Takhle bychom to mohli pojmenovat jako pověstně zakopaný pes. Proč Ministerstvo práce a sociálních věcí
dělalo v této oblasti tak málo, ale ono je to ještě složitější a smutnější. V obou sledovaných letech Ministerstvo
práce a sociálních věcí totiž na aktivní politiku nevyčerpalo ani to, co bylo na tuto politiku určeno, a to
podstatným způsobem. V roce 2011 vrátilo ministerstvo do státního rozpočtu nevyčerpaných 2,48 miliard korun,
v roce 2012 více než polovinu.
210
Nejsem pomstychtivý ani zastánce veřejného pranýřování, avšak v tomto případě se domnívám, že by
ministerstvo za nevyužití oněch přidělených finančních prostředků pro aktivní politiku zaměstnanosti mělo
někoho pohnat k odpovědnosti a zřejmě se jedná i o nejvyšší patra ministerstva či jednotného úřadu práce. Jak
k tomu přijdou nezaměstnaní, kteří jsou ochotní k rekvalifikaci, avšak nikdo jim je nenabídne. Snad by se smířili
s tím, že nejsou peníze ve státním rozpočtu, avšak nelze se smířit s tím, že tyto peníze byly, ale jednoduše se
nevyužili.
Paní ministryně, pro letošní rok taky máte plán aktivní politiky zaměstnanosti. Jste připravena mně odpovědět
na otázku. Skutečně tyto peníze vyčerpáte?
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Paní ministryně, prosím.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Ludmila Müllerová: Pane předsedající, pane poslanče, zbyvší páni
poslanci a paní poslankyně, dovolte mi, abych se ještě jednou vrátila k politice zaměstnanosti a vůbec k
aktivní politice zaměstnanosti. Já už jsem se tady toho rámcově dotkla a skutečně jsem konstatovala, jak v
loňském, tak i v letech předcházejících nebyly zcela efektivně a vůbec nebyly v některých případech čerpány na
určité nástroje aktivní politiky zaměstnanosti prostředky tak, jak bylo úmyslem.
Já bych trochu chtěla oponovat v tom podílu aktivní politiky zaměstnanosti na státní politice zaměstnanosti,
protože uvedu čísla. Rok 2010 byl ten podíl 27,1 %, rok 2011 byl 21,4 % a v roce 2012 už pouhých 17 %. Znovu
ale musím konstatovat, že jsme z loňského roku převedli právě nespotřebované prostředky z aktivní politiky
zaměstnanosti do letošního roku a zadařilo se nám také najít další prostředky z evropských sociálních fondů,
které jsou poměrně významné a činí tak dnes to procento aktivní politiky zaměstnanosti na státní politice
zaměstnanosti celkem 35 %. Je tedy větší než dvojnásobek loňského roku.
Ale vy jste položil správně otázku. Máte vhodné nástroje a máte vhodné způsoby a vhodná řešení k tomu, jak
byste tyto prostředky uměli vyčerpat. Já si troufám říci, že ano.
Je tady samozřejmě problém opět na straně úřadů práce. Vy jste o tom hovořil a já musím konstatovat, že z
mého pohledu skutečně dnes úřady práce neplní tu zásadní a původní roli, ke které byly určeny. To znamená,
zprostředkování práce. Dneska je to už jenom o těch počtech uchazečů na jednoho zprostředkovatele zdrcující
zpráva. To, že jsme tuto záležitost přesunuli na personální agentury, tak jsme se povinnosti zprostředkovávat a
zároveň jakési odpovědnosti skutečně zbavili. Mám představu, že to je jeden z prvních a zásadních úkolů, jak
tuto aktivitu zpět na úřady práce navracet. Našli jsme prostředky v rámci evropského sociálního fondu, který
bude směřován právě do toho nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, a to tak, abychom posílili poradenství
na úřadech práce a aby také úřady práce samy vystupovaly velmi aktivně vůči zaměstnavatelům i samosprávám
v daných regionech. To je totiž to jedno z nejklíčovějších, protože pokud tady tuto znalost nemám, pokud mně,
dokonce bych řekla, jí ústředí odebralo a svěřilo to pouze krajským pobočkám či centru, tak se domnívám, že to
přineslo velmi negativní důsledky.
Hovořila jsem tady o velmi aktivním přístupu k zaměstnávání mladých uchazečů. Víme, že je to problém, že se
jím zabývá velmi intenzivně i Evropská unie a prostřednictvím tzv. záruk pro mladé jsme připraveni i my v rámci
aktivní politiky zaměstnanosti tento nástroj velmi dobře využít.***
(18.00 hodin)
Ale samozřejmě má to jedno omezení, a to, že se to týká pouze regionů se zaměstnaností mladých nad 25 % a
takové regiony my máme asi pouze dva. Takže uvidíme, jak se budou dál statistiky vyvíjet.
Ještě jednu věc bych ráda zmínila a to je tzv. kurzarbeit. Právě na tuto aktivitu, tento nástroj, bylo v minulém
roce směřováno velké množství finančních prostředků. Bohužel kvůli bariérám, které jsme nastavili, abychom
tento nástroj mohli využívat, tak se ho v loňském roce zhostilo pouze 29 firem, vyčerpali jsme 10 mil. a měli
jsme určeno více než 400 mil. To asi mluví za všechno. Já jsem vyčerpala svůj čas. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Paní ministryně, vy jste vyčerpala svůj čas, vyčerpala jste také veškerý čas
určený podle jednacího řádu pro interpelace. Děkuji vám za heroický výkon. Děkuji také všem interpelujícím.
211
Dámy a pánové, jak už jsem konstatoval, čas daný zákonem pro ústní interpelace byl vyčerpán. Já tedy
ukončuji dnešní jednací den a pokračovat budeme zítra od 9 hodin. Děkuji vám.
(Jednání skončilo v 18.01 hodin.) ***
URL| http://www.psp.cz/eknih/2010ps/stenprot/052schuz/52-3.html
Stenografický zápis 52. schůze, 22. března 2013
22.3.2013
psp.cz
HK ČR
str. 0
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová
21. Vládní návrh zákona o Vojenské policii a o změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii) /sněmovní
Ministr obrany ČR Vlastimil Picek
31. Návrh poslanců Lubomíra Zaorálka, Bohuslava Sobotky, Jeronýma Tejce, Jaroslava Krákory a dalších na
vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České
republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů /sněmovní tisk 630/ - prvé čtení
Poslanec Milan Urban
(Jednání přerušeno v 9.10 hodin.)
31. Návrh poslanců Lubomíra Zaorálka, Bohuslava Sobotky, Jeronýma Tejce, Jaroslava Krákory a dalších na
republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů /sněmovní tisk 630/ - prvé čtení
Poslanec Marek Benda
Poslanec Vojtěch Filip
Místopředsedkyně vlády ČR Karolína Peake
Poslanec Viktor Paggio
Poslanec Stanislav Grospič
Poslanec František Laudát
Poslankyně Jana Kaslová
Poslankyně Anna Putnová
32. Návrh poslanců Zuzky Bebarové-Rujbrové, Vojtěcha Filipa a dalších na vydání ústavního zákona, kterým se
mění a doplňuje ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní
Poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová
212
Poslanec Jeroným Tejc
Poslanec Jiří Koskuba
Poslanec Pavel Ploc
Poslanec Michal Doktor
1. Informace ministryně práce a sociálních věcí k aktuální situaci kolem s-Karet
Poslankyně Kateřina Klasnová
Poslanec Pavel Hojda
Poslankyně Lenka Kohoutová
Poslanec Bohuslav Sobotka
Ministr dopravy ČR Zbyněk Stanjura
Poslanec Jaromír Drábek
Poslankyně Marta Semelová
Poslanec Vítězslav Jandák
Poslanec Jaromír Drábek
Poslanec Michal Babák
Poslanec Petr Skokan
Poslankyně Dagmar Navrátilová
Poslanec Jiří Petrů
Poslanec Michal Babák
Poslanec Radim Jirout
Poslankyně Marta Semelová
32. Návrh poslanců Zuzky Bebarové-Rujbrové, Vojtěcha Filipa a dalších na vydání ústavního zákona, kterým se
mění a doplňuje ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní
213
33. Vládní návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve
znění pozdějších ústavních zákonů /sněmovní tisk 668/ - prvé čtení
Ministr bez portfeje ČR Petr Mlsna
Poslanec Petr Skokan
Poslanec Pavel Staněk
Ministr bez portfeje ČR Petr Mlsna
(Jednání skončilo ve 13.50 hodin.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády,
zahajuji další jednací den 52. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám. Prosím, abyste se přihlásili
vašimi identifikačními kartami. Prosím, abyste mi také oznámili, kdo budete mít kartu náhradní. Pan kolega Oliva
má náhradní kartu číslo 6.
Já vás nyní seznámím s omluvami z dnešního jednání. Z poslanců se omlouvají: Jiří Besser, Václav Cempírek,
Pavel Drobil, Michal Hašek, Pavel Hojda, Gabriela Hubáčková, Jan Husák, Jaroslav Krupka, Jan Kubata,
Jaroslav Lobkowicz, Hana Orgoníková, Vlasta Parkanová, Roman Pekárek, Aleš Roztočil, Antonín Seďa,
Miroslava Strnadlová, Pavel Svoboda, Boris Šťastný, Milan Šťovíček, Martin Vacek, Jan Vidím, Vladislav
Vilímec. Jenom dodám, že pan kolega Cempírek se omlouvá dnes do 14 hodin, pan kolega Roztočil do 12 hodin
a pan kolega Seďa od 10.15 hodin.
Z členů vlády se omlouvají: Leoš Heger, Tomáš Chalupa, Martin Kuba, Jan Kubice, Karel Schwarzenberg.
To byly omluvy.
My máme dnes pevně zařazený bod číslo 21. Potom se budeme zabývat zákony v prvém čtení. Jenom vám
připomenu, že od 11 hodin bychom měli pokračovat v projednávání přerušeného bodu číslo 1.
Nyní tedy zahajuji projednávání bodu
21.
Vládní návrh zákona o Vojenské policii a o změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii)
Prosím, aby z pověření vlády tento návrh uvedl ministr obrany Vlastimil Picek. Prosím, pane ministře. Pane
ministře, prosím o úvodní slovo.
Ministr obrany ČR Vlastimil Picek Dobré ráno, vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni
poslanci. Dovolte mi, abych zde jménem vlády představil návrh zákona o Vojenské policii, který vám byl
rozeslán jako sněmovní tisk číslo 916.
Vláda předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky návrh nového zákona o Vojenské policii,
který má po více než dvaceti letech nahradit stávající právní úpravu. Vývoj, kterým naše společnost i armáda za
214
tu dobu prošly, zejména pak zásadní strukturální změny ozbrojených sil i změny v oblasti branné legislativy, je
třeba reflektovat rovněž v podmínkách Vojenské policie.
Základním koncepčním rámcem, ze kterého jsme při přípravě tohoto návrhu vycházeli, je takzvaná Bílá kniha o
obraně, kterou v roce 2011 schválila vláda.
Cílem předkládaného vládního návrhu je zejména jasně definovat postavení Vojenské policie, přesněji vymezit
úkoly Vojenské policie a její místní a věcnou působnost. Oproti dosavadní právní úpravě pak vládní návrh
zákona formuluje právní rámec, který bude lépe vyhovovat potřebám současné aplikační praxe zejména v
oblasti povinností a oprávnění vojenského policisty v návaznosti na plnění úkolů Vojenské policie s akcentem na
šetření práv soukromých osob a soulad se závazky na úseku nakládání s informacemi a ochrany osobních
údajů.
V souladu s výše zmíněnými koncepčními změnami pak vládní návrh nově vymezuje postavení a odpovědnost
náčelníka Vojenské policie i řešení otázky organizační struktury Vojenské policie.
Vzhledem k rozsahu změn, o kterých jsem hovořil, rozhodla vláda na základě našeho návrhu o tom, že tyto
změny nebudou do právní úpravy promítány formou novely stávající právní úpravy, ale cestou zpracování
návrhu nového zákona o Vojenské policii.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, s ohledem na obsah navrhované úpravy věřím, že návrh zákona
v rámci prvního čtení podpoříte.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu ministrovi. Nyní dostane slovo zpravodaj, pan poslanec
Antonín Seďa. Prosím.
Ještě oznámím, že pan kolega Miroslav Váňa má náhradní kartu číslo 5, pan poslanec Adam Rykala náhradní
kartu číslo 8. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní předsedkyně. Vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, jako
zpravodaji k vládnímu návrhu zákona o Vojenské policii, sněmovní tisk 916, mi dovolte stručně připomenout
základní důvody jeho předložení.
Stávající zákon číslo 124/1992 Sb., o Vojenské policii, podle navrhovatelů již nevyhovuje potřebám policejní
praxe, a proto Ministerstvo obrany odmítlo jít cestou další novely zákona a předkládá nám zákon nový. Zákon,
který posiluje roli ministra obrany při jmenování a odvolání náčelníka Vojenské policie a také při schvalování její
organizační struktury, na rozdíl od dnešní praxe ovšem bez nutnosti předchozího projednání ve výboru pro
obranu. Toto dává možnost podřízení pořádkové a dopravní služby náčelníkovi Generálního štábu Armády
České republiky, s tím, že služba odhalování a dokumentace protiprávního jednání bude přímo podřízena
ministrovi obrany.
Je navržena optimalizace útvarů Vojenské policie. Vlastní reorganizace spočívá ve snížení počtu regionálních
velitelství z dnešních čtyř na dvě, a to na velitelství Vojenské policie Morava a Čechy, se zachováním velitelství
ochranné služby Vojenské policie v Praze.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, z důvodů nejednoznačnosti stávajícího zákona se doplňují oprávnění
vojenských policistů při provozu dopravních vozidel a pro kontrolování dodržování pravidel provozu na
pozemních komunikacích i mimo ně.
S ohledem na obsažnost a řadu diskutabilních změn v návrhu zákona si dovolím v podrobné rozpravě a po
dohodě s předkladateli navrhnout prodloužení projednávání sněmovního tisku 916 ve výboru pro obranu o
dvacet dnů.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Připomenu, že
jsme v prvém čtení. Pane zpravodaji, nebude podrobná rozprava, jsme v prvém čtení. Takže zahajuji obecnou
rozpravu a rovnou vás vyzývám, pane zpravodaji, protože nemám zatím žádnou jinou přihlášku. Prosím.
215
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní předsedkyně. Jak jsem avizoval, vážené poslankyně, vážení poslanci,
podle jednacího řádu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, § 91 odst. 3, navrhuji prodloužit lhůtu
pro projednání ve výboru pro obranu o dvacet dnů.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Já se zeptám, jestli se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy k tomuto
bodu. Nehlásí se nikdo, obecnou rozpravu končím.
Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhuje přikázat tento
návrh k projednání výboru pro obranu. Má někdo jiný návrh na přikázání? Nemá.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 76. Kdo souhlasí s tím, aby návrh zákona byl přikázán k projednání výboru
pro obranu? Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 76, přítomno 118, pro 100, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Nyní budeme hlasovat o návrhu na prodloužení lhůty k projednání ve výborech o dvacet dnů.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 77. Kdo je pro tento návrh? Proti návrhu?
Hlasování pořadové číslo 77, přítomno 122, pro 93, proti 2. Návrh byl přijat.
Mohu tedy konstatovat, že návrh zákona byl přikázán k projednání výboru pro obranu a lhůta k jeho projednání
byla prodloužena o dvacet dnů.
Tím končím projednávání bodu 21. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji.
Zahajuji projednávání bodu
31.
Návrh poslanců Lubomíra Zaorálka, Bohuslava Sobotky, Jeronýma Tejce, Jaroslava Krákory a dalších na
republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů
Pan kolega Urban. Prosím.
Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Dovolte, abych jménem poslaneckého klubu sociální
demokracie požádal o přestávku na deset minut.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Vyhlašuji přestávku do 9.20 hodin.
(Jednání přerušeno v 9.10 hodin.) ***
Jednání pokračovalo v 9.20 hodin.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Dámy a pánové, budeme pokračovat. Ještě tady mezitím mi byly
doručeny dvě omluvy. První z nich je od paní poslankyně Jany Drastichové, která se omlouvá dnes z rodinných
důvodů, a dále pan poslanec Václav Mencl z pracovních důvodů se omlouvá z dnešního jednání.
Budeme pokračovat. Já zahajuji projednávání bodu číslo 31. Je jím
31.
Návrh poslanců Lubomíra Zaorálka, Bohuslava Sobotky, Jeronýma Tejce,
Jaroslava Krákory a dalších na vydání ústavního zákona, kterým se mění
ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky,
ve znění pozdějších ústavních zákonů
My jsme tento tisk přerušili a budeme v tomto přerušeném jednání pokračovat. K přerušení došlo ve středu 20.
března. Byla vlastně přerušena obecná rozprava. Já tedy prosím ke stolku zpravodajů pana kolegu Lubomíra
Zaorálka, který zastupuje navrhovatele, je již přítomna paní poslankyně Jana Kaslová, která je zpravodajkou pro
216
prvé čtení. Budeme pokračovat v obecné rozpravě. Já se vás zeptám, zda se někdo hlásí do rozpravy. Pan
místopředseda Sněmovny Jiří Pospíšil. Prosím.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, dovolte mi, abych v obecné
rozpravě také reagoval na návrh skupiny poslanců, kteří se snaží změnit ústavu v tom bodě, který se dotýká
milostí a kteří chtějí navrhnout, aby milosti byly kontrasignovanou pravomocí prezidenta republika.
Já jsem zde chtěl argumentovat a reagovat v té první části obecné rozpravy právě na slova navrhovatele pana
místopředsedy Zaorálka, protože mi to připadalo jako zajímavá debata, jen se mi trošku obtížněji reaguje poté,
co ta debata probíhala před dvěma dny, ale dovolte mi přesto několik poznámek. Já jsem se chtěl ve svém
vystoupení zastat argumentace pana kolegy Marka Bendy, který zde řekl, když to zjednoduším, že bychom
neměli novelizovat ústavu kvůli takovým to dílčím drobným věcem na základě pocitu a jednotlivých kauz. A za
druhé, že bychom se neměli snažit vyřešit otázku milostí tím, že převedeme tuto pravomoc z nekontrasignované
pravomoci do kontrasignované. A já musím říci, že tento názor sdílím. Pan předkladatel tady, jak jsem si udělal
pár poznámek, pokud si je tedy po dvou dnech pamatuji dobře, tak zde konstatoval a hovořil o tom, že milosti v
té podobě, jak jsou dnes, tak staví prezidenta nad zákony, prezident stojí mimo právo atd. Tato slova zde v
debatě před dvěma dny padala a návrh, který zde leží na stole, by měl tuto otázku vyřešit. To znamená, měl by
udělat z milostí institut demokratického právního státu, který zapadá do trestní justice v demokratickém právním
státě.
Já chci ovšem upozornit na to, a to si uvědomme, a nevím, jestli tedy na tu hlučnou debatu na plénu, že
samotná kontrasignace nevyřeší filozofii milostí jako něčeho mimořádného, co opravdu bylo resentimentem
středověké trestní justice a co zkrátka vždycky bude projevem suveréna hlavy státu, vstoupit do demokratického
právního státu, vstoupit do rozhodování soudů a v zásadě rozhodnutí soudu ovlivnit, anebo otočit tím, že udělí
milost. Milosti nikdy nemohou být, to si fakt uvědomme, součástí struktury trestní justice v demokratickém
právním státu postavené na řádných opravných prostředcích, na mimořádných opravných prostředcích,
postavených na tom, že orgán, který rozhoduje, rozhodne na základě zákonných mantinelů. To bychom jedině
museli uvažovat podle mě o absurdní variantě, že milosti budou podrobeny přezkumu soudní moci a že ten, kdo
o nich rozhoduje, bude soudně následně přezkoumáván ústavním nebo jiným soudem, což je podle mě
vyloučeno z podstaty milostí, anebo že by ústava obsahovala zákonné nebo ústavní mantinely, za kterých
milosti mohou být udávány. Pak bychom z toho vytvořili jakýsi kvazi institut soudní moci a pak by taková to řekněme - pravomoc splňovala nároky, které na milosti nebo obecně na jednotlivé instituty trestního práva klade
demokratický právní stát.
Já jenom chci říci, nežijme v iluzi, že pokud milosti přesuneme z nekontrasignované pravomoci do
kontrasignované pravomoci, že vyřešíme jejich podstatu. Že z nich uděláme nástroj demokratického právního
státu, to budou pod kontrolou soudní moci a nebo že tím pádem se vyřeší některé "veřejně" debatované a
diskutované milosti. Není to prosím pravda, pouze jeden politický orgán bude nahrazen dvěma politickými
orgány a je třeba dále trvat na tom, že milosti budou zásahem moci výkonné do moci soudní. To znamená, pro
čisté teoretiky demokratického právního státu něčím tuto čistou teorii dělby moci mezi moc soudní, výkonnou a
zákonodárnou narušuje.
Proto já osobně bych spíš podpořil návrh, který by rušil milosti. Přiznám se. Spíš si dovedu představit, že milosti
v právním státě nemají být, než je takovým to způsobem přetvářet. Ostatně mnoho zemí, které řadíme mezi
demokratické právní státy, milosti nemají, protože je považují právě za něco, co do demokratického právního
státu ne tak zcela patří.
To byla pouze moje poznámka. Já bych opravdu nechtěl, abychom zde žili v jakémsi domnění nebo mýtu, že
když v tuto chvíli přesuneme tuto pravomoc bez nějaké hlubší analýzy a debaty do kontrasignovaných
pravomocí, tak tím milosti vyřešíme a milosti se stanou standardním instrumentem trestní justice. Ostatně
dnešní trestní právo zná celou řadu mimořádných opravných prostředků, které chrání dostatečně pachatele
před tvrdostí zákona včetně stížnosti pro porušení zákona, včetně mimořádných opravných prostředků, kterými
je možné obrátit se na Nejvyšší soud.
Pokud milosti zachováme, pak vždycky půjde o něco mimořádného, o něco, co nemá žádné zákonné mantinely
a co vždycky bude projevem jakési mimořádné pozice suveréna hlavy státu, kterou suverén získal ve
středověku a kterou v nějaké osekané malé podobě jsme mu nechali a kde hlavní kontrola nemůže být ústavní
nebo zákonná, ale musí být veřejná. To znamená, že veřejnost debatuje o tom, zda milost byla uložena správně
či nikoliv a veřejnost má právo prezidenta za špatně udělené milosti kritizovat a prezident by za to také měl nést
217
politickou odpovědnost. Nedovedu si moc dobře představit, jak vykonstruovat jinou než politickou odpovědnost
o institutu, který vypadá jako milosti.
To byla moje poznámka, proč bychom neměli naskakovat na - řekněme - lacinou větu nebo laciný populistický
pohled, že kontrasignací vyřešíme problém milostí. Nevyřešíme. Dál to bude mimořádný prostředek trestního
práva, který pochází z doby monarchie, z doby středověku. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu místopředsedovi Pospíšilovi. Ptám se, zda se ještě někdo
chce přihlásit do obecné rozpravy v tomto prvém čtení. Pan poslanec Marek Benda. Prosím.
Poslanec Marek Benda: Vážená paní předsedkyně, vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové,
ono se poměrně obtížně reaguje v rozpravě, která běží už asi čtvrtý den s různými přestávkami, tu měsíc, tu tři
dny, tu pět dní. Přesto jsem chtěl krátce zareagovat na to, co tady naposledy říkal pan místopředseda Zaorálek
velmi důrazně vůči mé osobě. Jakým způsobem jsem prohlásil milosti za něco, co nepatří k demokracii, nebo co
je zcela mimo právní rámec.
Já jsem nikdy neříkal, že to je neústavní institut. Jenom jsem říkal, že to je institut, který nepatří do klasického
právního řádu. Ano, v tomto případě o trestu výjimečně, zcela výjimečně a na základě ústavního zmocnění
nerozhoduje soud, dokonce bychom se mohli bavit o tom, jestli nejsme v rozporu s Listinou základních práv a
svobod, která jednoznačně říká, že o vině a trestu musí vždy rozhodnout soud. ***
(9.30 hodin)
(pokračuje Benda)
A tady to zmírnění trestu může mimořádně vykonat jiná osoba než soud, nepatří to do soudní soustavy. Nepatří
to do klasické teorie dělby moci. To všechno souhlasí, je to jistý relikt, opravdu relikt království nebo pánů země,
na druhou stranu relikt, který umožňuje ve výjimečných případech zmírnit tvrdost zákona. Zmírnit ne
nespravedlnost, protože ten rozsudek je nepochybně vynesen spravedlivě, ale osobní tvrdost, je to jakýsi akt
milosrdenství, který vstupuje do toho systému.
Můžeme se bavit o tom, jestli ten akt milosrdenství má existovat nebo nemá. Já se domnívám, že to je užitečné,
protože prostě občas jsou případy, které v tom obecném systému patří být potrestány, ale v individuálním
případě, při pohledu na individuální případ, se mohou zdát i veřejnosti obecné, i někomu, kdo na to nahlíží
vlastníma očima, ne nespravedlivé, ale, řekněme, tvrdé, nebo příliš kruté. Já si myslím, že ten institut má být
zachován. A ta debata přece není o tom, jestli ten institut máme nebo nemáme v ústavě. Kdyby chtěl být pan
místopředseda Zaorálek tak zásadový, jak tady hlásal ve svém projevu, pak musí říct: převeďte tento projev
milosrdenství do soudní soustavy, umožněte nějaký zvláštní soudní přezkum institutu rozhodování soudu před
ním, který tam umožní promítnout tuto individuální sociální, zdravotní nebo podobnou situaci. To tady nikdo
nenavrhuje, a jediné, co se navrhuje, je, aby tento individuální akt milosrdenství podléhal kontrasignaci
předsedy vlády, to znamená, aby podléhal interpelování v této Sněmovně. Aby podléhal debatám a hádkám v
této Sněmovně.
A já se ptám, jestli tato Sněmovna toto opravdu chce? Jestli toto je jejím cílem? Že se nám zdá, že možná
nějaký president svoji pravomoc vykonal ne úplně vhodně nebo my bychom ji vykonali jinak. Jestli proto z toho
chceme udělat politikum. Jestli proto z toho chceme udělat případ, kdy bude předseda vlády vyjednávat s
presidentem: ty dáš ještě milost tomuto, a já bych doporučoval, aby se dala ještě milost tomuto, a pojďme se
dohodnout, že dáme milost oběma, a bude se tady pak zodpovídat před Sněmovnou. To má být cílem návrhu,
který je nám zde přednášen? Já to pokládám za velice nerozumné, velice nerozumné, protože individuální akt
milosrdenství, z nějž se snažíme udělat politický nástroj, který má podléhat politické kontrole a politickým
hádkám. A samozřejmě na aktu milosrdenství se politicky málokdy shodneme, protože tam ty názory mohou být
velmi rozdílné, a budeme tady z toho dělat jenom zbytečnou show a jenom zbytečné hádání se nad tím, jestli ta
paní byla, nebo pán byl dostatečně nemocný, nebo nebyl dostatečně nemocný, jestli čtyři nezletilé děti, které
má doma vychovávat, jsou dostatečnou protiváhou tomu, že dostal někdo trest nebo nedostal trest. Nedělejme
to, je to fakt nerozum, je to úplně zbytečné, a jenom tím posíláme individuální akt milosrdenství do politických
hádek. Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Faktická poznámka, pan poslanec Filip. Pak tady mám přihlášenou paní
místopředsedkyni vlády Karolinu Peake. Samozřejmě slovo dostanete, až pan kolega Zaorálek, faktická
poznámka nyní, prosím.
218
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, paní předsedkyně. No, ono to tak jednoduché, jak říká pan kolega Marek Benda,
není. Vážené paní kolegyně, kolegové. To bychom se museli bavit o tom, jestli ten systém je špatně nastaven
například v sousední Spolkové republice Německo, kde hromadná amnestie musí být projednána v
Bundestagu, protože může mít rozpočtový dopad, jak se ukázalo v rozhodnutí presidenta republiky 1. ledna, a
následně, co se odehrávalo. To skutečně takové systémy v sousední zemi existují, že se toto projednává až v
Poslanecké sněmovně, respektive ve Spolkovém sněmu. Čili tu debatu neukrojíme teď tím, že to zamítneme v
prvním čtení. To přeci nemá smysl.
Já jsme říkal v tom svém úvodním vystoupení před tím přerušením, že považuji za potřebné, aby zákon
postoupil dál, abychom se bavili po 20 letech fungování ústavy nad jednotlivými instituty. A nehrajme si na to, že
to před 20 lety naši předchůdci udělali tak dobře, že na tom co měnit není. A já jsem poslední, který kvůli tomu,
že některý člověk, který má ústavní odpovědnost, tu svoji odpovědnost neunese. Kvůli tomu opravdu ústavu
měnit nechci. Ale ta podstatná věc je přeci o tom, jestli to zasluhuje nebo nezasluhuje revizi, a jestli o tom máme
vůbec diskutovat. A o tom diskutovat má smysl. Děkuju.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Faktická poznámka, pan poslanec Marek Benda, prosím.
Poslanec Marek Benda: Také zareaguji na to, co řekl pan předseda Filip. Dvě poznámky. Zaprvé, prosím,
netahejme do toho amnestii presidenta republiky z 1. ledna. Ta s tím nemá nic společného. A ta je už dnes
kontrasignovanou pravomocí. Debata má být o tom, jestli ta kontrasignace je formální nebo neformální. Dobře
víme, že se ta debata rozjela, že se o ní povede zásadní, řekněme, ústavní a možná i jinak odborná diskuse.
Ale netahejme to do individuálních milostí. To je první poznámka, kterou jsem k tomu chtěl přičinit. Prostě nemá
to s tím nic společného.
Druhá poznámka. Není pravda, že by se o tomto tématu nemluvilo na půdě Poslanecké sněmovny. V souvislosti
se změnou ústavy, která připustila přímou volbu presidenta, se přece debata o tom, jestli a v jakém rozsahu
mají individuální akty milosti, respektive milosrdenství presidenta republiky být omezeny, byla vedena, a došlo
tady třípětinovou většinou ke shodě na tom, že mají být převedeny do kontrasignovaných pravomocí ty abolice.
Ta zastavování trestního stíhání. Já jsem nebyl příznivcem tohoto, ale respektuji to. Ale teď po roce otvíráme
znovu tuto debatu jenom proto, že se jedno rozhodnutí nebo tři rozhodnutí nám zdála nesprávná. Já si myslím,
že otvírat ústavu kvůli třem rozhodnutím individuální ústavní odpovědnosti presidenta republiky je velikánský
omyl, a proto prosím, abychom tu debatu nevedli.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Paní místopředsedkyně vláda Karolína Peake, prosím.
Místopředsedkyně vlády ČR Karolína Peake: Děkuji vám, paní předsedkyně. Dámy a pánové, na úvod mi
dovolte pouze říct, že zásadně nesouhlasím s návrhem skupiny poslanců, které zde reprezentuje pan
místopředseda Zaorálek. Považuji ten přesun za naprosto nesmyslný. A ty argumenty nemá cenu opakovat,
zazněly tady ze stany Marka Bendy a Jiřího Pospíšila a nemá cenu opakovat stále dokolečka to samé.
Dá se souhlasit s panem předsedou Vojtěchem Filipem v tom, že ústava si určitě zaslouží širší debatu 20 let od
svého vzniku. Ovšem opravdu širší a nikoliv takto partikulární v tomto konkrétním případě, byť tento konkrétní
případ může být tím startem pro tu debatu širší. Jediná věc, ve které bych nesouhlasila s Markem Bendou, je:
netahejme do toho amnestii z ledna. Já myslím, že ta amnestie, právě to, že u ní ta kontrasignace existuje,
ukazuje, že ta kontrasignace je v těchto aktech skutečně nesmyslná. A nijak té situaci nepomáhá. Máme snad
pocit, že kontrasignace Petra Nečase amnestii Václava Klause nějak prospěla? Že prospěla nějak v té diskusi?
Že ji nějak změnila? Podle mého nezměnila. Bavme se o tom, zda tyto instituty v té ústavě vůbec být mají. O
tom by ta diskuse měla být. Ať už milosti nebo právo udělit amnestii, ale zda kontrasignovat nebo
nekontrasignovat, to opravdu ničemu nepomůže.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Pan místopředseda Lubomír Zaorálek, prosím.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Já bych chtěl ještě jednou tedy apelovat na Sněmovnu, aby tady
tu debatu o způsobu schvalování milostí propustila do dalšího čtení. A já bych se chtěl teď soustředit možná na
ten hlavní protiargument proti tomu, co tady zaznělo z úst mých předřečníků. Já bych chtěl především odmítnout
to, že tady ten návrh změny ústavy je jenom reakcí na nějaké novinové články a na několik sporných případů.***
9.40 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
219
Ty sporné případy podle mě pouze ukazují, že v ústavě je nedostatek. A já tady tu debatu na změnu ústavy
otevírám proto, že chci, aby se mluvilo o této podle mě díře, která v ústavě je. Já se tady snažím vysvětlit, že
skutečně tam existuje něco, co je z hlediska celkové koncepce ústavy chybné. Jinak bych nemohl navrhovat
změnu ústavy, kdybych si tohle nemyslel. Takže tím prapůvodem není to, že se objevily problematické,
pochybné případy, ale to, že ty případy ukazují na to, že v ústavě je někde něco, co nefunguje. Já se to pokusím
vysvětlit nebo úplně jednoduše, tak jak jsem schopen, říci.
Podle mě ten problém ústavy je v tom, že ona porušuje principy parlamentní republiky tím, že v tom čl. 62
vymezuje pravomoci prezidenta republiky nebo vymezuje rozhodnutí prezidenta republiky, které on vydává bez
spolupodpisu člena vlády a přitom za ta rozhodnutí zásadně neodpovídá. V tom já vidím ten rozpor. On činí
rozhodnutí bez spolupodpisu premiéra nebo člena vlády a přitom za ně neodpovídá. Já prostě ten rozpor vidím i
geneticky historicky v tom, že ty milosti za první republiky, přátelé, byly kontrasignovány premiérem. Rozumíte,
za první republiky byly kontrasignovány premiérem, a pak došlo ke změně v ústavě z roku 1960, kdy ty
kontrasignace premiéra odpadly. Ale víte proč? Protože ústava z roku 1960 zavedla odpovědnost prezidenta
Národnímu shromáždění. To znamená ústava z roku 1960 zrušila ten princip dělby státní moci a došlo k tomu,
že tím pádem tam ty kontrasignace nebyly, protože prezident v roce 1960 se stal odpovědným Národnímu
shromáždění. Chápete? A nyní se stalo v Ústavě České republiky, v té poslední, že ústava jako kdyby
pokračovala v tom principu nekontrasignace, ale přitom je tam ústavně z výkonu funkce neodpovědný prezident.
A v tom já vidím ten rozpor a to, proč to tady předkládám, je, abychom se o tom bavili. A to si myslím, že není
tak nesmyslné, jak říká paní ministryně Karolína Peake. Já prostě tvrdím, že tady je jakási vada a snažil jsem se
to vysvětlit. A pokud se staly problémy v novinách apod., tak je to podle mě důsledek toho, že tady to pohlídáno
není. Prezident skutečně dělá něco, on má plnou pravomoc a přitom za to není odpovědný a nemůžeme s tím
jakoby vůbec nic dělat. Já tvrdím, že to je chyba, která se do ústavy dostala.
Takže já tady nebudu pokračovat v debatě, jestli je to relikt panovníka a monarchy a podobně, protože nemám
asi dostatečné právnické vzdělání a kompetenci na to, abych takovou věc rozhodoval nebo abych tady dále
polemizoval, to asi není zajímavé, ale stojím si na tom, s dovolením, že tady prostě vidím závažný problém.
Neodpovědný prezident a bez kontrasignace. To, přátelé, nebylo... Vlastně takováto situace nevznikla ani za
první republiky, ani tehdy v té socialistické úpravě z roku 1960. A proto chci, aby se ta debata otevřela a
abychom o tom mluvili i v další fázi projednávání tohoto návrhu, protože já si myslím, že to vážný ústavní
problém je a rád bych většinu z vás o tom přesvědčil, že stojí za to o tom mluvit.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Faktická poznámka pan poslanec Viktor Paggio. Prosím.
Poslanec Viktor Paggio: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Já se skutečně nemůžu zbavit dojmu, že ČSSD
navrhuje tuto změnu prostě v následku nějaké mediální kauzy, která tu probíhala. Nemohu se zbavit dojmu, že
je to nějaká reakce na reportáž televize Nova a mám pocit, že ústavní změny navrhované ČSSD nevznikají v
nějakých politických orgánech ČSSD, ale ve střižnách televize Nova. Je to věc, která je dokonce zmíněna v
důvodové zprávě, kde se operuje údajným korupčním jednáním ohledně milostí. To mi připadá - a znovu to zde
opakuji - jako dost silná káva.
Mně se líbí ta nesystémovost kolem prezidentských milostí. Já zde nebudu tvrdit, že to zapadá do právního
řádu. Mně se líbí ta nesystémovost, žijeme prostě v zemi, kde se velmi těžkopádně a formalistně vykládá právo.
Je dobře, že tu máme milosti, tak jak jsou. Ve chvíli, kdy bychom to chtěli všechno zglajšachtovat a robotizovat,
není to v pořádku. Myslím si, že ten systém a ta změna nejsou ku prospěchu věci.
Znovu připomenu ještě jeden rozměr, a to, že my skrze prezidentské milosti vlastně věříme, že člověk je dobrý.
Věříme v to, že když se někdo dostane na ten nejvyšší post, dosáhne té nejvyšší mety a stane se prezidentem
republiky, že se bude chovat jenom podle svého svědomí. A já věřím, že v této víře stojí za to pokračovat.
Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Teď tady mám tři faktické poznámky - pan kolega Pospíšil, pan
kolega Grospič, pan kolega Paroubek. Prosím, pan místopředseda Pospíšil.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Velmi stručnou poznámku. Pan místopředseda Zaorálek ve svém posledním
vystoupení jasně poukázal, že se jedná o koncepční rozsáhlejší možný problém, který by měl být debatován
jiným způsobem než nad drobnou, dílčí, podle mého názoru populistickou novelou. Jasně zde bylo řečeno, že to
je otázka problematiky postavení a odpovědnosti prezidenta, nikoli jedné dílčí pravomoci. Co bychom potom
dělali se zbylými pravomocemi, které také nejsou kontrasignované? To taky má vztah k odpovědnosti
220
prezidenta jako takového. Takže prosím, vaše poslední vystoupení zde v debatě ukazují, že ten problém je jinde
a že ho nelze řešit takovouto drobnou novelou. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Pan poslanec Grospič. Prosím, faktická poznámka.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, paní předsedkyně. Myslím si, kolegyně a kolegové, že ten problém ukazuje
nebo diskuse ukazuje na ještě úplně jiný problém - problém Ústavy České republiky jako takové a nakročení
toho, jestli budeme chtít do budoucna posouvat ústavu a ústavní systém do roviny prezidentského systému
nebo parlamentního systému. Bývalo dobrým zvykem, a na to bych rád tady upozornil, z minulých volebních
období, že existovala společná komise pro otázky ústavy, pro Ústavu České republiky, a tyto věci byly
posuzovány na společných jednáních i se zástupci druhé komory Parlamentu České republiky, Senátem.
Jedním z prvních kroků v tomto volebním období bylo, že se takováto komise neustanovila, neb byla
považována ze strany vládních koaličních stran za nadbytečnou. A co se stalo? Toto volební období máme
přehršli nejrůznějších novel, ať už vládních nebo poslaneckých, Ústavy České republiky. Ukazuje se, že to je
cesta veskrze špatná. Koneckonců i ten průmět přímé volby prezidenta České republiky do ústavy tím
nejjednodušším způsobem otevírá řadu ledví problémů, které dnes tady jsou. A já si myslím, a nepodceňuji ten
moment amnestie, tak jak je zakomponován do Ústavy České republiky, ale myslím si, že by bylo dobré
skutečně tento návrh propustit do dalšího čtení, vést o tom debatu a vést ji zejména ve spojitosti s jinými návrhy
novel Ústavy České republiky, které dnes máme třeba na pořadu. Je tam i jeden z vládních návrhů, který rovněž
chaoticky a velice bezprecedentně reaguje na otázku možnosti vyslovení nedůvěry vládě. To je taky jeden z
významných zásahů do ústavního práva a rovněž zase vládní koalice bude chtít, aby byl co nejrychleji
projednán dnes v Poslanecké sněmovně. Čili myslím si, že má... (Předsedající: Čas, pane poslanče!)... své
místo i tento návrh a že by měl být propuštěn do dalšího čtení.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Faktická poznámka pan poslanec Paroubek. Prosím.
Poslanec Jiří Paroubek: Vážená paní předsedkyně, protože už není nikdo přihlášen, dovolil bych si vás požádat,
abyste tu moji faktickou poznámku považovala za přihlášku do diskuse. Velmi pravděpodobně nepřetáhnu příliš
čas dvou minut, ale stát se to může.
Především bych chtěl říci, že na tom návrhu, který je předložen, jsem nijak neparticipoval. Uvedl jsem určitou
výhradu systémovou, kterou tady koneckonců potvrdili v podobném pohledu na věc někteří poslanci
komunistické strany. Mám na mysli vytvoření komise pro ústavu, kam by podobné návrhy přicházely. Nechci
pana místopředsedu Zaorálka, na rozdíl od jednoho ze svých předřečníků, podezírat, že by snad tento návrh byl
zpracován ve střižně Novy, naopak. Ale neviděl bych nic špatného na tom, pokud poslanci naslouchají hlasu
veřejného mínění. ***
9.50 hodin)
Přece na tom není vůbec nic špatného. Možná, že právě proto, že tohle jako vládní koalice neděláte, tak je
výsledek, že se plácáte v podpoře ve veřejném mínění někde kolem 8, 10 %. Možná, že je to staromódní, ale já
bych se vždycky na to, co říkají lidé, ohlížel. A mezi námi tento návrh přináší určitou zpětnou vazbu, která by se
v Ústavě objevila a myslím, že to vůbec není špatné, protože ke kompromitaci, ke které došlo, v podstatě
významné části pravomocí prezidenta republiky a svým způsobem i demokratického režimu došlo tím druhým
článkem amnestie prezidenta republiky, tak tomu bychom se přece do budoucna chtěli všichni vyhnout.
Já bych k tomu nepřistupoval jako nově zvolený prezident, to je jeho věc, který řekl, že do budoucna žádné
amnestie dělat nebude. Myslím si, že je to právo, které by mělo být prezidentovi zachováno a nedomnívám se,
že je to špatně. Ale je to jeho věc a on také může za půl roku změnit názor. Koneckonců vše plyne, vše se
mění. Ale myslím si, že všichni přece máme zájem na tom, aby případné excesy, které se mohou stát, a nikdo
není neomylný, ani prezident republiky není neomylný, se prostě nestávaly. Tato změna Ústavy podle mého
názoru přináší tlak na větší odpovědnost práce jak prezidentské kanceláře, tak samozřejmě pokud by do toho
byl zatažen i premiér, a tedy Ministerstvo spravedlnosti, asi by si nechal jednotlivé milosti posuzovat
Ministerstvem spravedlnosti a chtěl by písemné vyjádření, tak to přece není vůbec špatné. Tady to nikdo nechce
měnit na politikum, ale tu a tam se může skutečně jednou za pár let, pokud by tento systém byl nastolen, stát,
že budeme skutečně o nějakém excesu hovořit. Ale tomu přece nemůže nikdo zabránit ani, pokud tohle nebude,
s tím, že tímto návrhem by podle mého názoru excesů bylo pak minimálně.
221
Já vůbec nevidím nic špatného na tom, když tady nastoupí veřejná kontrola, v tomto případě kontrola ze strany
Sněmovny. Myslím, že to je návrh dobrý. Samozřejmě, že předkladatelé jistě vnímají, že tady asi ta potřebná
třípětinová potřebná většina není, ale to není špatně, protože zcela nepochybně je tohle věc, ke které se mohou
vrátit i v příštím volebním období. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Teď jsem měla přihlášku pana poslance Františka Laudáta. Prosím.
Poslanec František Laudát: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, jenom krátká reakce. Já si myslím, že
vládní koalice nedopadne hůř než, že skončí na 2,79 % jako v Ústeckém kraji. To spíš s nadsázkou.
Nicméně vás vyzývám, abychom nedělali z Ústavy trhací kalendář a neměnili ji účelově. To za prvé. Nepovažuji
to za naléhavé, protože věřím prezidentu Zemanovi, který veřejně slíbil, že žádné amnestie a milosti v jeho
funkčním období nebudou. Skutečně si myslím, že by tady měla začít fungovat s nějakým přesahem komise,
která udělá a připraví kompletní revizi Ústavy se všemi vychytávkami, se všemi slabostmi, které už po těch
letech jsou známy. Ale dělat účelově dílčí trhací kalendáře, protože se nám dneska něco nelíbí, bych
nedoporučoval. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Zeptám se, jestli se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy v rámci
prvého čtení. Nehlásí se nikdo, takže jsme u závěrečných slov. Paní zpravodajka. Prosím, paní poslankyně
Jana Kaslová.
Poslankyně Jana Kaslová: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, pouze v krátkosti jsem chtěla
připomenout stanovisko zpravodaje. Vzhledem k tomu, jaká debata se tady rozpoutala, vzhledem k tomu, co
nastalo 1. ledna tohoto roku, to jsou zásadní důvody k tomu, ač věcně ne zcela souhlasím s návrhem, který je
zde podáván a s tím, že by se Ústava České republiky měla nějakým dílčím způsobem upravovat, nenavrhuji v
prvním čtení zamítnutí tohoto návrhu. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Mám dojem, alespoň v poznámkách je to uvedeno, že v jednom
z projednávání, než byl přerušen tento bod, pan kolega Benda dal návrh na zamítnutí již v prvém čtení ve středu
20. 3. Ověřuji si to, platí to. Závěrečné slovo za navrhovatele pan kolega Zaorálek. Prosím. (V sále je hluk.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Jenom bych závěrem řekl, že samozřejmě poznámka pana
místopředsedy Pospíšila byla pro mě srozumitelná, protože chápu, že to, co jsem tady říkal o článku 62, by
mohlo vést k úvahám o důkladnější revizi, a to jsem pochopil, že je opodstatněná dedukce. Už jsem tady,
přátelé, zažil pokusy vytvořit ve Sněmovně ústavní komisi. Pamatuji si, že jednu vedl profesor Zdeněk Jičínský a
vím, že snaha dobrat se souvislejší, celkovější revize byla spojena s nezdarem. Myslím si, že i to, co tady
zaznívalo: nedělejme trhací kalendář, udělejme ústavní komisi je metoda, se kterou mám už také bohužel svou
zkušenost. Já bych se tomu samozřejmě vůbec nebránil, ať další podobný pokus vznikne, ale přesto si myslím,
že tohle je něco dlouhodobého, co skutečně v blízkém nebo kratším čase asi nějaké plody nepřinese.
Já tady reaguji na konkrétní problém a říkám při tom dvě věci. Jedna je, že vidím problém v Ústavě samotné,
nedodržení parlamentních principů. Dovolávám se i Ústavy z první republiky, která v tomto byla podle mě
přesnější. A druhá věc, že vlastně tento problém koncepční, konstituční podle mě otevřel dveře problémům,
které potom můžeme vidět na televizi Nova. Jenom bych chtěl dodat, že to, že problémy jsou vážné, mi
nepřineslo pouze sledování televize Nova, ale sám jsem se i setkal s některými protagonisty těchto příběhů.
Nechci je tady jmenovat. Připomínám, že to nebyly jenom televizní relace, ale že tam dokonce probíhalo trestní
stíhání. To je daleko víc než jenom jedna relace. Mohl bych tady uvádět případy těch, kteří dokonce veřejně
poskytli informace o tom, že takovéto prohlášení v souvislosti s udělenými milostmi, dokonce i ti, kteří je dostali,
veřejně učinili. A je na to dokonce více svědků.
Pro mě není úplně zřejmé, proč policie trestní stíhání odložila. Já jsem na to ptal policejního prezidenta, ministra
vnitra i nejvyššího státního zástupce. Mohu říci, že stanoviska, která jsem obdržel, jsou pro mě poměrně velice
sporná. Policejní prezident, tehdy to byl ještě Lessy, dokonce na to, když jsem mu řekl, že pokud by se jednalo
pouze o pomluvu, tak bych chápal, že v tak vážné věci policie zahájí trestní stíhání pro pomluvu prezidenta,
hlavy státu, tak mi na to tehdy písemně odpověděl, že je to samozřejmě věc, kterou by ještě policie rozhodně
měla zvážit. Nicméně, proč to tedy neučinila, zůstalo pro mě záhadou.
Takže já si bohužel myslím, že tady jde daleko o víc než pouze o jednu televizní relaci. Nechci tady říkat jména
občanů, nemám na to od nich souhlas, abych tady řekl, že jde o víc než nějakou jednu zmínku. Navíc dopady,
které jsou na lidi v regionech, které tyto případy znají, jsou podle mě dost devastující. Jsou to, opakuji, dvě
222
roviny problémů. Jedny konkrétní kauzy, které vytváří pochyby a podezření, a podle mě potom nedostatek
Ústavy, který tuto situaci umožňuje. Proto bych apeloval na to, abychom to tady dnes v prvém čtení nezamítli a
abychom v téhle rozpravě pokračovali. Myslím si, že je to věc, která za to stojí. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová To byla závěrečná slova. Jsme před hlasováním. Budeme hlasovat o
návrhu na zamítnutí, který byl přednesen, jak jsem již řekla, panem poslancem Markem Bendou 20. 3. Je zde
žádost o odhlášení, já vás tedy všechny přihlašuji. Znovu se přihlaste. (V sále je stále velký hluk.)
Nyní zahájím hlasování pořadové číslo 78. Ptám se, kdo je pro návrh na zamítnutí tohoto návrhu změny Ústavy.
Proti?
V hlasování pořadové číslo 78 přítomno 140, pro 69, proti 65. Návrh přijat nebyl. ***
(10.00 hodin)
(pokračuje Němcová)
Takže budeme ... Ještě je kontrola hlasování. Pan kolega Zemek? Ne. Paní poslankyně Anna Putnová. Prosím.
Poslankyně Anna Putnová: Já se omlouvám. Zpochybňuji hlasování. Moje vůle byla hlasovat jinak.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Zahajuji hlasování číslo 79. Rozhodujeme o námitce.
Kdo souhlasí s námitkou? Proti námitce?
Hlasování číslo 79, přítomno 143, pro 119, proti 7. Námitka byla přijata.
Budeme opakovat hlasování o návrhu na zamítnutí.
Zahajuji hlasování číslo 80. Ptám se, kdo je pro návrh na zamítnutí. Proti návrhu?
Hlasování číslo 80, přítomno 144, pro 71, proti 67. Návrh přijat nebyl.
Paní poslankyně Kaslová se hlásí? Ne. Tak budeme nyní pokračovat návrhem na přikázání výborům k
projednání. Organizační výbor navrhl přikázat tento návrh k projednání výboru ústavně právnímu. Ptám se, zda
má někdo jiný návrh na přikázání. Není tomu tak.
Zahajuji hlasování číslo 81. Kdo souhlasí s návrhem na přikázání výboru ústavně právnímu? Proti návrhu?
Hlasování číslo 81, přítomno 144, pro 126, proti 1. Návrh byl přijat.
Konstatuji tedy, že návrh zákona byl přikázán k projednání ústavně právnímu výboru, a tím končím projednávání
bodu číslo 31, sněmovního tisku 630 v prvém čtení. Děkuji zástupcům navrhovatelů i paní zpravodajce.
Zahajuji projednávání bodu
32.
Návrh poslanců Zuzky Bebarové-Rujbrové, Vojtěcha Filipa a dalších na vydání ústavního zákona, kterým se
mění a doplňuje ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 640/1. A nyní tento návrh uvede paní poslankyně Zuzka
Bebarová-Rujbrová. Prosím.
Poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová: Dobrý den, dámy a pánové. Návrh, novela Ústavy, sněmovní tisk 640,
který vám jménem předkladatelů dnes nabízím, je výjimečný. Výjimečný je tím, že ze všech novel Ústavy, které
projednáváme, je nejstarší a současně má dnes narozeniny. Byl předložen přesně před rokem, 22. března
2012. Už tohle by měl být důvod, abychom se nad ním zamysleli, protože obsahově tento návrh řeší téma, které
vzápětí začalo být velmi aktuální, a to ztrátu mandátu poslance, který byl odsouzen pro trestný čin.
223
Vím, že zhruba o dva měsíce později předložila podobný návrh i paní předsedkyně Sněmovny Miroslava
Němcová, je obsažen v tisku 685, který díky tajům v řazení sněmovních tisků byl projednán už na minulé schůzi
a v současné době je předmětem jednání výborů.
Náš návrh koncipuje ztrátu mandátu v případě odsouzení poslance částečně odlišně než návrh v tisku 685,
který počítá se ztrátou tohoto mandátu pouze v případě, že dojde k odsouzení poslance pro úmyslný - nikoliv
též nedbalostní - trestný čin. A v tomto směru jsme postupovali analogicky s úpravou, která se dotýká
zastupitelů obcí a krajů. To je tedy jedno téma, které vám v rámci naší novely předkládáme.
Druhé téma řeší rovněž ztrátu mandátu a je v tomto volebním období - ale bohužel i ve volebních obdobích
předcházejících - aktuální. Řeší ztrátu mandátu poslance, který opustil program, za který kandidoval. Zdůrazňuji
nikoliv stranu nebo volební subjekt, ale program, pro který ho voliči zvolili. Předpokládá možnost ztráty tohoto
mandátu rozhodnutím soudu na návrh politické strany. To znamená - nejde o politické rozhodnutí politického
subjektu. A pochopitelně opuštění programu se nemůže týkat dílčích marginálií.
Zdůrazňuji, že obě témata, obě možnosti ztráty mandátu, jsou vzájemně oddělitelné, protože předpokládám, že
zejména proti formě, kterou jsem zmínila jako druhou, zde dojde k určitému odporu.
Kolegyně a kolegové, nás se to v současné době ani v minulosti netýká. Ale zamyslete se nad tím, o co méně
problémů byste při sestavování koalic a prosazování svých programů měli, kdybyste se mohli spolehnout na to,
že vaši poslanci budou hlasovat tak jako vy po celé volební období.
Takže doporučuji propustit tento tisk - už proto, že má dnes ty narozeniny - do dalších čtení a v rámci ústavně
právního výboru spojit projednání s dalšími návrhy Ústavy tak, abychom skutečně Ústavu neřešili salámovou
metodou.
Děkuji vám. (Potlesk poslanců KSČM.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Slovo dostane nyní zpravodaj pro prvé čtení - pan poslanec
Marek Benda. Prosím.
Poslanec Marek Benda: Vážená paní předsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, přichází další salámová
novela Ústavy, která se pokouší řešit, řekněme, dva problémy.
Jeden problém je otázka pravomocně odsouzeného poslance nebo senátora k nepodmíněnému trestu odnětí
svobody za trestný čin, což je návrh, který již obsahuje dávno propuštěný návrh paní předsedkyně Němcové a o
kterém se v této Sněmovně jedná.
A druhá část návrhu se týká doplnění článku 25, nového písmene f), které říká, že ztrátu mandátu poslance a
senátora lze způsobit také rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o ztrátě mandátu, aniž by jakkoliv kromě
důvodové zprávy specifikovala, na základě čeho takové rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o ztrátě
mandátu má vzniknout. Předpokládá se, že zřejmě toto upraví běžný návrh zákona, což mimochodem
znamená, že tedy o mandátu poslance nebo senátora, o síle tohoto mandátu, bude posléze rozhodovat až
běžný zákon, nikoli zákon ústavní. To pokládám za první velikou a zásadní chybu.
Druhá věc je, že pokud bychom vyšli z té koncepce, která je zmiňována v důvodové zprávě, ale pouze v
důvodové zprávě, tak se fakticky snaží představitelé navrhovatelů vrátit do koncepčního prostředí 1. republiky,
tj. vázaných mandátů, kdy politická strana drží mandáty svých zastupitelů, svých poslanců, svých senátorů a
rozhoduje o nich, jestli jí připadají, že jsou v souladu, nebo nejsou v souladu s tím, jak ona si představuje výkon
pravomocí. ***
10.10 hodin)
(pokračuje Benda)
Já vím, že to dnes vypadá velmi populárně a pěkně z hlediska toho, čemu se rádo říká přeběhlíci, z hlediska
poslanců, kteří třeba hlasují v rozporu se svým poslaneckým klubem. Ale já to obecně vidím jako problém,
protože výsledek tohoto za První republiky byl ten, že Parlament a Poslanecká sněmovna nerozhodovaly o
ničem a o všem se rozhodovalo v pětkách, sedmičkách a dalších uskupeních, které fakticky vládly zemi, protože
mandáty jejich poslanců byly právě z tohoto hlediska vázané, tzn. do značné míry nesvobodné a vynutitelné, jak
budou hlasovat.
224
Vláda k tomuto návrhu zákona dala poměrně obsáhlé odmítavé stanovisko poukazující zejména na rozpor s
řadou článků Ústavy a Listiny základních práv a svobod. A já bych se pak s dovolením, paní předsedkyně,
přihlásil do obecné rozpravy a pokusil se zdůvodnit svůj návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona. Děkuji za
pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu zpravodaji. Otevírám tedy obecnou rozpravu a mám do ní
teď dvě přihlášky s přednostním právem - jednak pana zpravodaje Marka Bendy, poté pana kolegy Tejce.
Domluvte se prosím, kdo první. (Poslanec Marek Benda dává přednost poslanci Jeronýmu Tejcovi.) Takže pan
poslanec Jeroným Tejc. Pak je zde ještě řádná přihláška... Není. Byla od Jiřího Paroubka, zmizela. Takže slovo
má pan poslanec Jeroným Tejc. Prosím.
Poslanec Jeroným Tejc: Vážená paní předsedkyně, kolegyně a kolegové, byť nejsem spolupředkladatelem
tohoto návrhu zákona, tak jsem pro a podpořím, aby tento návrh zákona postoupil do druhého čtení.
Koneckonců návrhů na změnu Ústavy, které projednáváme v tuto chvíli, je více. Jsou čtyři. Pokud jich postoupí
více po vzoru té první normy, kterou jsme projednávali a poslali do ústavně právního výboru, tak myslím, že nic
nebrání tomu, abychom dosáhli kýženého stavu, který tady byl navrhován, aby diskuse o změnách Ústavy
probíhala komplexně a abychom debatovali Ústavu v daleko širších souvislostech.
Podle mého názoru přeběhlictví, které tady v posledních letech bují v Poslanecké sněmovně, není dobrým
signálem pro veřejnost. Na každém mítinku, když se bavíte s lidmi, oni nechápou, jak je možné, že volí
konkrétní politickou stranu a následně ti, kteří odejdou z této politické strany, prosazují vlastní myšlenky, názory,
a jsou součástí toho politického systému bez ohledu na to, kdo je volil a proč.
Já rozumím tomu, že máme jiný model a jiné pojetí vázaného a volného mandátu. To znamená, že mandát,
který dostáváme od voličů, je volný, nikoliv vázaný. Na tom není potřeba - a myslím, že ani by nebylo správné něco měnit. Já nevolám po praxi První republiky, jak tady byla zmíněna, že předsedové politických stran měli v
trezoru bianco odstoupení resp. bianco vzdání se mandátu každého poslance a kdykoli je po vyplnění data
mohli odeslat předsedovi Sněmovny. Právě proto předpokládám, že s ohledem na tuto praxi se poučili
předkladatelé. Navrhují, aby o tom, jestli poslanec skončí nebo neskončí ve funkci, nerozhodovala Poslanecká
sněmovna, tedy její většina, nerozhodoval o tom sekretariát jakékoli politické strany, ale pouze a jedině soud, v
tomto případě dokonce nejvyšší soud, tedy Nejvyšší správní soud.
Případů přeběhlictví jsme za poslední dobu zaznamenali mnoho. A já si myslím, že podle úpravy, která byla v
tuto chvíli připravena, by ne všechny případy přeběhlíků znamenaly automatický zánik mandátu daného
poslance právě při rozhodování Nejvyššího správního soudu.
Za typický případ, který bych označil, který by měl podle mého názoru velkou šanci na úspěch v případě, že by
tato novela byla přijata právě u Nejvyššího správního soudu, je případ pana poslance Melčáka. Pan poslanec
Melčák nikdy neavizoval nějaký rozpor s programem sociální demokracie. Půl roku hlasoval se sociálními
demokraty. Jednoho dne vystoupil na tiskové konferenci po boku Mirka Topolánka. Nic podstatného neřekl a od
té chvíle hlasoval tři roky s vládní koalicí. Hlasoval úplně pro všechny návrhy tak, jak mu signalizoval tehdejší
předseda klubu ODS. A já jsem přesvědčen, že tohle byl vzorový případ, u kterého by Nejvyšší správní soud,
bude-li tato změna Ústavy přijata, mohl konstatovat po dokazování ztrátu mandátu poslance. A v té chvíli by
byla vůle voličů - tedy těch, kteří volili pana Melčáka proto, že byl na kandidátce sociální demokracie, nikoliv
proto, že byl na kandidátce ODS - znovu naplněna, protože by nastoupil náhradník.
Rozumím tomu, že ne všechny případy přeběhlíků, kteří tady třeba dnes v Poslanecké sněmovně jsou, by takto
skončily, protože by musel být prokázán jasný rozpor mezi volebním programem, mezi tím, co oni říkali před
volbami, co říkali po volbách, a mezi tím, jak také proběhla např. změna kurzu té politické strany, kterou
původně zastupovali. Takže v tomto smyslu nechci, aby byli všichni házeni do jednoho pytle.
Ale právě proto si myslím, že návrh, který je tady předložen, je k diskuzi na ústavně právním výboru. Rozhodně
je ten, který by mohl obstát i ústavně a z hlediska základních principů demokracie. A myslím si, že jestli něco
ubližuje demokracii, tak to je právě přeběhlictví. To, že se tady praktikují nákupy poslanců či udělování trafik za
to, že si vytvoří vlastní klub nebo za to, že budou v tom v uvozovkách vítězném týmu po zbývající období.
V tomto smyslu jsem přesvědčen, že to, co by demokracii pomohlo, rozhodně není ten současný stav, ale spíše
návrh, který je předložen. Takže to je důvod, proč já osobně, byť nejsem předkladatelem, podpořím, aby tento
návrh postoupil do druhého čtení. Děkuji za pozornost.
225
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Nyní tedy pan poslanec Marek Benda má slovo.
Poslanec Marek Benda: Vážená paní předsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, já chápu, že je pátek
dopoledne a jsme lehce unaveni. Ale přece jenom pokládám tento návrh zákona za poměrně zásadní pro
budoucí fungování této Sněmovny i všech sněmoven, které tady budou následovat, o Senátu ani nemluvě. Já
myslím, že ta míra nedomyšlenosti z hlediska Senátu je snad ještě hlubší a zřetelnější než v Poslanecké
sněmovně.
Já si jenom dovolím odcitovat dvě části - nebudu číst celé - ale dvě části z vládního stanoviska a pak přidat ještě
několik krátkých komentářů.
"Vláda konstatuje, že Ústava České republiky tvoří ucelený a konzistentní celek a v případě každé její změny je
nutné přihlédnout ke všem souvisejícím ustanovením.
Předložený návrh ústavního zákona je s touto zásadou v části, která předpokládá zánik mandátu poslance nebo
senátora v důsledku rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o zániku mandátu v rozporu, a to zejména z
následujících důvodů.
a) Podle čl. 23 odst. 3 Ústavy České republiky je slib složený poslancem nebo senátorem formulován tak, že
jeho mandát musí být vykonáván v zájmu všeho lidu a podle jeho nejlepšího vědomí a svědomí; navržená
právní úprava by ve svých důsledcích tento princip výrazně narušila.
b) Podle čl. 26 Ústavy České republiky poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát v souladu se svým slibem a
nejsou přitom vázáni žádnými příkazy; ze znění tohoto ustanovení je zřejmé, že poslanec nebo senátor je v prvé
řadě vázán svým slibem, učiněným podle výše uvedeného ustanovení, nikoliv vazbou na svou politickou
příslušnost. c) Podle čl. 9 odst. 2 Ústavy České republiky je změna podstatných náležitostí demokratického
právního státu nepřípustná; s tímto ustanovením souvisejí rovněž čl. 3 odst. 3 Listiny základních práv a svobod,
podle něhož nikomu nesmí být způsobena újma na právech pro uplatňování jeho základních práv a svobod,
včetně jeho politického smýšlení, čl. 15 Listiny základních práv a svobod zaručující svobodu myšlení a svědomí
a v neposlední řadě čl. 22 Listiny základních práv a svobod, podle něhož zákonná úprava všech politických práv
a svobod a její výklad musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické
společnosti. Navržená právní úprava, která fakticky spočívá v postihu za změnu politického smýšlení, je s touto
ústavní zásadou v přímém rozporu." ***
10.20 hodin)
(pokračuje Benda)
Bod 3 říká: "Navržená právní úprava zániku mandátu poslance nebo senátora v důsledku rozhodnutí Nejvyššího
správního soudu o zániku mandátu nestanoví žádnou hmotně právní podmínku zániku mandátu. Zakládá však
příslušnost k rozhodování Nejvyššímu správnímu soudu."
Teprve z důvodové zprávy vyplývá, že cílem takového řízení by bylo mimo jiné zbavit mandátu poslance nebo
senátora, který v době výkonu mandátu opustí svou politickou stranu, což by pak však bylo v příkrém rozporu s
principy volného mandátu. Taková právní úprava by navíc byla v rozporu i s hlavou čtvrtou Ústavy České
republiky, neboť by ve svých důsledcích znamenala nepřípustnou politizaci justice, kde by byl Nejvyšší správní
soud nucen v řízení zkoumat důvody a pohnutky konkrétního poslance nebo senátora, které zapříčinily, že svou
politickou stranu opustil případně z ní byl vyloučen. Nezávislý soud by tak nepřípustně a protiústavně
nahrazoval vlastní rozhodování politických stran týkající se jejich členů i politického programu. Navržená právní
úprava zániku mandátu poslance nebo senátora v důsledku rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o zániku
mandátu by dále ve svých důsledcích narušila samu podstatu správního soudnictví, která spočívá v přezkumu
vydaných správních rozhodnutí. To je v kontrole veřejné správy. Navržená koncepce by dala soudu naprosto v
rozporu se zásadami soudnictví oprávnění rozhodovat v podstatě jednostupňově o zániku mandátu poslance
nebo senátora bez jakéhokoliv předchozího správního řízení.
To jsou hlavní důvody, které uvádí vláda. Rozpor opravdu s tím, že my jsme tady zvoleni každý za sebe.
Zejména v situaci, kdy tady všichni plédují pro preferenční hlasy, nový prezident republiky za velkého potlesku
Senátu mluví o tom, jak je potřeba ještě posílit váhu preferenčních hlasů, dostali se do této Sněmovny lidé, kteří
byli třeba jenom na kandidátkách svých politických stran. Jako pan kolega Huml. Nebyli jejími členy. Byli zvoleni,
byli zvoleni preferenčními hlasy. Dvě třetiny z nás tady byly zvoleny preferenčními hlasy. A teď najednou se
226
tváříme a říkáme, že je v pořádku, aby o našem mandátu rozhodovala politická strana, za kterou jsme
kandidovali. Jenom na základě toho, že se jí třeba někdo z nás znelíbí. A nebo, abych to dohnal až úplně do
extrému, to co říkal pan poslanec Tejc - při vší úctě k jeho názorům - ale kdo bude mít žalobní legitimaci na
ztrátu mandátu? Bude to jenom politická strana, jejímž byl poslanec členem? To není samozřejmě vůbec jasné
z tohoto návrhu, ale teoreticky by to mohl být kdokoliv nebo jiné politické strany.
Dojdeme do situace, kdy se tady budeme navzájem žalovat kdo opustil program své politické strany. Která
vláda po nástupu zjistila, že to či ono co slibovala, již nejde splnit. A třeba pro to z nějakého důvodu nehlasuje. A
její konkurence bude žalovat jednotlivé její poslance u Nejvyššího správního soudu a říkat: Vy jste ve volbách
slibovali, miláčkové, 13. důchod. A vy jste po volbách zjistili, že neumíte vyplatiti 13. důchod. Ten návrh ve
Sněmovně byl, vy jste ho nepodpořili, vy jste nepochybně hlasovali v rozporu se svým programem, se kterým
jste kandidovali ve volbách. A my teď vyzýváme Nejvyšší správní soud, aby vás všechny, kteří jste pro to
nehlasovali, zbavil mandátu.
Já jsem na toto opravdu strašně opatrný. Jak Nejvyšší správní soud, chudák, má vůbec šanci rozhodovat? Jak
by měl šanci posuzovat takovéto případy? Jak má rozhodovat spor mezi politickou stranou a jejím členem, který
byl za ni zvolen? A to pořád do toho ještě vůbec netahám Senát, kde sice jsou to kandidáti za politické strany,
ale každý z nich je zvolen sám za sebe ve většinových volbách. A tam už vůbec nechápu, proč navrhovatelé do
toho Senát tahají, zvlášť když řada senátorů je nezávislých a tam vůbec netuším, kdo by mohl tento návrh
dávat.
Je to opravdu návrh hluboce nepromyšlený, vycházející z jedné možná negativní zkušenosti sociální
demokracie z minulého volebního období. Ale s tím se musí umět politické strany vypořádat. Musejí si umět
nastavit vnitřní mechanismy, které jim umožňují se bránit tomuto odcházejí z politických stran nebo přeběhlictví,
jestli nám tak strašně vadí. Ale buďme opatrní na to, abychom na základě toho měnili politický systém, a to takto
zásadním zásahem, že řekneme: Běžný zákon který může schválit prostá většina v této Sněmovně, dokonce
bez souhlasu Senátu, proti vůli Senátu, může stanovit pravidla, na základě kterých pět nebo devět lidí
Nejvyššího správního soudu rozhodne, že mandát, který kdokoli z nás v tomto sále získal ve volbách, mu bude
odebrán, protože se to nelíbí možná jeho politické straně, možná jeho politické konkurenci.
To je taková moc, že to už můžeme rovnou říct, ať v této zemi vládne Nejvyšší správní soud, ono to bude
nejjednodušší, ti lidé mají důvěru, je jich míň, nebudou se tam tak hádat jako ta žvanírna na Malé Straně a bude
všechno klidnější. Ale já touto cestou jít opravdu nechci, proto navrhuji, abychom zamítli tento návrh zákona v
prvním čtení. Abychom neotvírali tuto myšlenku, protože si myslím, že je zásadně chybná, zásadně v rozporu s
pojetím našeho mandátu. A dokonce v zásadě v rozporu i s tím, co se v naší české společnosti v posledních
pěti letech odehrává ve vztahu k poslaneckým mandátům. K tomu, jestli je má vlastnit politická strana, jestli mají
být opravdu jenom z návrhů politických stran, anebo jestli do toho mají mnohem víc zasahovat voliči.
To, k čemu dochází, je, že do toho zasahují voliči. A komunistická strana, která je navrhovatelem tohoto zákona,
říká: Ne, my se chceme vrátit do toho systému, kdy voliči do toho nemají co mluvit, protože my jsme ti, kdo
budou rozhodovat o mandátech své politické strany.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji, teď tady mám tři faktické poznámky. Pan poslanec Grospič, poté
pan poslanec Kuskuba, poté pan poslanec Tejc. Prosím, pan poslanec Grospič.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, paní předsedkyně. Já, kolegyně, kolegové, vnímám emoce, které vyvolal
tento zákon. On není poprvé v Poslanecké sněmovně. V různých obměnách jsme se ho pokoušeli předložit už i
v minulém volebním období. A rozumím tomu, že se nebude někomu líbit nebo mu připadá příliš vysoce
účelový, Ale na druhou stranu mohu říci, že všechny politické strany dnes zastoupené v Poslanecké sněmovně
si problémem přeběhlictví prošly a dokonce se stalo praxí, že za posledních sedm, osm let se vlády opírají a
opírají svou moc a legitimitu právě o přeběhlíky, o politické přeběhlíky. A je to téma, které je občany nejvíc
kritizováno.
K úvaze, která se týká legitimity, bych chtěl říci, že za absurdní považuji tak jako občané v České republice,
když někdo vytvoří novou politickou stranu, prosadí si vznik svého politického klubu a bezcharakterně odhodí
všechny závazky, se kterými šel před voliče. A k otázce posuzování vztahu k politické straně bych chtěl jenom
upozornit na to, že volební zákon o volbách do Poslanecké sněmovny číslo 247/1995 Sb., v současném
platném znění, výslovně v § 31 říká a počítá s tím, že sice jsou stanoveny individuální podmínky pro to, aby
227
někdo se mohl ucházet o kandidaturu do Poslanecké sněmovny, ale kandidátní strany (listiny?) podávají
registrované politické strany a politická hnutí či jejich vzájemné koalice.
Čili tam je dána i primárně odpovědnost ve vztahu k voličům za vlastní kandidáty, které politické strany svým
voličům nabízejí. A jestliže někdo, a má to právo z hlediska Ústavy i Listiny lidských práv a svobod, se rozhodne
nebýt v dané politické straně, pak má také hodnotit si toto své rozhodnutí a rezignovat i na mandát v
Poslanecké sněmovně, nikoliv účelově přebíhat do jiné politické strany a ovlivňovat většinové rozhodnutí voličů
ve volbách. A myslím si, že návrh zákona, který dnes jsme vypracovali a je tady předložený, právě toto
zohledňuje a zaslouží si hlubokou pozornost a diskusi.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Další faktická poznámka pan poslanec Koskuba, prosím. ***
(10.30 hodin)
Poslanec Jiří Koskuba: Děkuji, paní předsedkyně. Dámy a pánové, nejsem právník a nemínil jsem ani k těmto
bodům vystupovat, patřím však k poslancům, kteří si opravdu nemyslí, že ústava je trhací kalendář, a je smutné,
že to zde vůbec musíme projednávat. Nicméně prostřednictvím paní předsedající si dovolím dvě poznámky k
předřečníkům.
K panu poslanci Paggiovi. Prosím vás, kritizujete-li nějaký zákon, važte slova, že jej předložila ČSSD. Všimněte
si, kdo jej podal, jak my hlasujeme. My jsme stranou demokratickou a já jsem svému vedení velmi vděčen, že
nemusím vždy hlasovat - a naopak podle ústavy hlasuji podle svého vědomí a svědomí.
A druhá poznámka k panu poslanci Bendovi. Já jsem zde vyslechl, pane kolego, vaši přednášku. Já bych i s
řadou bodů souhlasil, ale na druhé straně s přeběhlictvím skutečně mám skutečně vnitřní problém, a uznejte, že
asi ve sportu by bylo divné, kdyby se Sparta se Slavií najednou v 70. minutě dohodla, že čtyři svléknou jeden
dres, obléknou si ten druhý a kupodivu zvrátí zápas. Nicméně k vašim i erudovaným poznámkám. Zcela
otevřeně: nejste náhodou právě vy tou stranou, která v tomto parlamentu prokázala, že když tři nebo více jejích
členů chtělo hlasovat podle svého vědomí a svědomí, byli nazváni rebely a někteří nakonec museli dokonce
Sněmovnu opustit? jenom bych připomněl, že se to asi nikomu nelíbí, a zrovna tato vládní koalice, když jí
nestačili přeběhlíci ze strany LIDEM, dokonce zmařila ústavní právo svým způsobem svým vlastním členům.
Děkuji. (Potlesk v levé části sálu.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Pan poslanec Tejc - faktická poznámka.
Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji za slovo. Já bych asi měl možná jiný názor a možná jiný postoj k tomuto návrhu
zákona, kdyby všechny případy nebo alespoň některé případy té pozitivní a negativní motivace, které vedly v
posledních měsících a letech ke změně - a náhlé změně úplně o 180 stupňů - názoru některých poslanců, byly
vyšetřeny policií a státními zástupci, kdybychom skutečně dnes měli informace a věděli, že pokud někdo ten
názor nezmění svobodně, ale změní ho třeba proto, že získá určitou výhodu, která může být úplatkem, tak je
potrestán. Pak bychom takový zákon nepotřebovali, protože ti ostatní, kteří se rozhodnou svobodně změnit svůj
názor, by nemuseli být v této věci vůbec předmětem diskuse.
Ale bavilo se tady a hovořil o tom pan poslanec Benda, komu vlastně patří mandát, že nechce, aby mandáty
poslanců patřily politickým stranám. To já také ne! Já si také ale myslím, že by mandáty poslanců neměly patřit
lobbistům a těm, kteří chtějí ovlivňovat dění v Poslanecké sněmovně, a myslím si, že by měly patřit voličům. A
tento zákon podle mého názoru je jeden ze způsobů, jak tyto mandáty poslanců vrátit voličům, kteří je volili!
Děkuji. (Potlesk v levé části sálu.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová To byla faktická poznámka. Nyní řádná přihláška - pan poslanec Filip.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, paní předsedkyně. Členové vlády, paní a pánové, já se pokusím být stručný a
vyvrátit některé věci, které tady padly právě proto, že nevycházejí z toho, z čeho vychází náš ústavní systém.
Pan kolega Benda tady před vámi citoval část Ústavy ČR. Dovolím si odcitovat také a vrátíme se tam, kde to
začíná. Článek 2 odst. 1: "Lid je zdrojem veškeré státní moci. Vykonává ji prostřednictvím orgánů moci
zákonodárné, výkonné a soudní." Ano, to je základ, který pan kolega Benda, vážené kolegyně a kolegové,
schváleně vynechal. Protože o co jde? Kdo je suverénem? Suverénem není zvolený poslanec, který má libovůli
rozhodování. Poslanec je od slova poslán, poslanec je ten, kdo byl zvolen buď individuálně, nebo na kandidátní
listině politické strany anebo nezávislého hnutí, to už je jedno, a předstoupil před občany s určitým programem.
A lidé mu - jemu, osobě, tomu programu konkrétnímu - dali důvěru. A suverénem pořád zůstává ten občan. A
228
jestliže vychází vůle z lidu, tedy podle čl. 2 odst. 1 Ústavy ČR, tak nemůžeme zaměňovat tuto suverenitu s tím,
co tady pan kolega Benda říkal, to znamená s tím, že výkon mandátu je jakoby nezávislý úplně na ničem. Tak to
přeci není! Protože dal byste někdo plnou moc advokátovi nebo zmocněnci, byť by nebyl právník, k vašemu
zastupování a on by začal postupovat proti vám? Tak byste mu tu plnou moc odebrali! Udělal by první úkon,
který je v rozporu s vašimi zájmy, a tu plnou moc byste mu odebrali. Čili jestliže vychází suverenita z lidu, a my
jsme tady posláni rozhodnutím jednotlivých voličů, kteří odevzdali hlasovací lístky pro tu nebo onu politickou
stranu, pro ten který konkrétní politický program, tak samozřejmě suverenita poslance je méně než suverenita
občanů České republiky. To si uvědomme a nevynechávejme tento bod! To je první moment.
Druhý moment je ten, že návrh zákona je nepromyšlený. On je promyšlen velmi dobře. On dokonce odstraňuje i
nevýhody, které tady byly v obdobném ústavním ustanovení podle ústavy z roku 1920, protože vychází právě z
toho, aby se nestali poslanci rukojmím politické strany, která může, a my jsme v tomto volebním období také
svědky, i změnit svůj politický program, protože se rozdělí na dvě části a začne plnit jiný politický program.
Není přeci možné, aby suverenitu lidu narušovala skupina lidí, která se rozhodne, že se postaví nad občany. To
bychom měli po suverenitě lidu, to bychom měli po tom primárním ustanovení Ústavy ČR. A to je třeba také
řešit. A promyšlenost té úpravy je taková, že samozřejmě pokud někdo opustí volební program, pro který byl
zvolen do Poslanecké sněmovny, a pan kolega Tejc tady jasně říkal na příkladu pana kolegy Pohanky a
Melčáka příklad, kdy někdo zradí politický program. Kdyby v roce 1998 tento návrh prošel, tak jsme za prvé
nemuseli řešit návrh zákona, který tady byl předložen o tom, že pravomocně odsouzený poslanec Poslanecké
sněmovny v podstatě nemá řešení se ztrátou mandátu. Takové řešení tady bylo do roku 1992. A znovu opakuji:
Ti, kteří se pokusili překlopit Českou národní radu na Poslaneckou sněmovnu a pravomoci, které tady byly dány
zákonem číslo 4/1993 Sb., zamezili tomu, aby tento princip dále pokračoval. Od roku 1993 teprve nemáme toto
ustanovení. Do roku 1993 od roku 1920 takové ustanovení v tomto státě existovalo a samozřejmě existovalo i
jiným způsobem od roku 1960 při odvolatelnosti poslanců, jak tomu bylo mj. v lednu 1990 při tzv. kooptacích.
Tento ústavní systém byl narušen až v roce 1993 a poslanci se stali jakoby neodvolatelnými.
A pokud pan kolega Benda říkal, vážené kolegyně a kolegové, že je to úplně nesmyslné v Senátu, ne, není to
nesmyslné v Senátu! Senát je volen většinovým způsobem v jednomandátových obvodech a stačí jednoduchá
úprava k tomu, abychom si řekli, jakým způsobem a za jakých okolností bude fungovat odvolatelnost senátora
občany, kteří ho zvolili, protože tam samozřejmě ten návrh, tu aktivní legitimaci může mít také i občan, ale my to
nenavrhujeme. Ale my to nenavrhujeme, protože to je debata, která je v jiné úrovni, než která zatím probíhá v
této Poslanecké sněmovně. Že ta debata probíhá mezi občany České republiky, to mi věřte! A je velmi
intenzivní, a dokud politické strany nebudou schopny udržovat to, že to, co slíbí, také dělají, a to, co neslíbí,
dělat nebudou a nebudou se stavět nad občany, do té doby bude mezi občany se šířit názor, že politické strany
se přežily a že je potřeba jít k přímé demokracii. ***
(10.40 hodin)
(pokračuje Filip)
Já jsem příznivcem přímé demokracie, několikrát jsem navrhoval zákon o referendu, ústavní zákon o referendu,
protože si nedovedu představit, že bych článek 2 odst. 2 vykládal jiným způsobem než je potřeba udělat
ústavním zákonem obecné referendum, ale v tomto ohledu říkám, nezapomínejme na ten princip a
neodtrhávejme ten princip z článku 2 odst. 1 od toho, co tady bylo řečeno.
A pokud jde o vlastní ztrátu mandátu, aktivní legitimace, kdyby si kolega Benda jako zpravodaj, vážené paní
kolegyně a páni kolegové, přečetl správně, tak by nepochyboval o tom, že je jasné, kdo má aktivní legitimaci.
Ne jakákoliv politická strana, ale ta konkrétní politická strana, která ho vyslala a která má problém s tím, že ten
konkrétní poslanec z důvodů nízkých začal svým způsobem pracovat proti programu, to znamená zradil tu plnou
moc, kterou mu dali občané.
To je realita. A pokud se to neprokáže, jako že se to prokázat ani nemusí, tak Nejvyšší správní soud nemusí
vůbec vyslovit ztrátu mandátu.
Garantuji vám, že to je jedno z nejsložitějších ustanovení, které tam je a které je velmi dobře promyšlené,
protože za prvé nemůže kdokoliv podat, ale jenom ta politická strana, za kterou ten konkrétní člověk kandidoval,
za druhé, tedy nemůže si tady kdokoliv s mandátem nakládat, ale politická strana ho nemusí ani vyloučit. On
nemusí být totiž ani členem té politické strany, on je zvolen na její kandidátce a neodpovídá za program politické
strany jako celku, ale za volební program v tom konkrétním období.
229
A to je ale také pořád suverenita lidu. Proto jsou volby vždycky v jasných periodách, aby svým způsobem se
demokratický mandát obnovoval.
A v tomto ohledu, jestliže někdo v tom čtyřletém období jako u nás, nebo v jiném státě pětiletém, v jiném státě
třeba šestiletém období, jsou i sedmiletá volební období, ten člověk přestane pracovat v programu, pro který byl
zvolen, tak co má ten suverén, občan toho státu, dělat, když ho nemůže nijak odvolat.
A my to nechceme řešit, nebo si řekneme - my se postavíme nad občany a potom tedy budeme mít jistě
popularitu mezi občany České republiky takovou, jakou dnes máme.
Já nechci obtěžovat velkou teoretickou diskusí, protože ji - promiňte mi - absolvuji od roku 1998 už nejméně po
páté. A kdybychom to v roce 1998 nezamítli v prvním čtení a pokoušeli se o tom diskutovat - a mohli jsme si
například v roce 2002 k výročí desetiletí, a existovaly na to oba orgány, jak v Senátu, tak ve Sněmovně, stálé
komise pro ústavu - tak jsme si mohli říci: ano, k tomuhle přistoupíme, protože to je v ústavním systému pro
stabilitu demokratického právního státu velmi důležité, aby konkrétní krok konkrétních lidí Poslanecké
sněmovně a v Senátu byl pořád pod tím znaménkem, že naplňuje suverenitu lidu. Myslím si, že to je podstatné.
A pokud se tomu někdo smějete, tak nezapomeňte, že to je to základní ustanovení v Ústavě České republiky,
protože naše rozhodovací pravomoci vycházejí jenom z toho, že jsme sem občany České republiky ve
svobodných volbách posláni, abychom za ně, za jejich názory, samozřejmě ve své svobodné vůli, podle svého
nejlepšího vědomí a svědomí, rozhodovali o tom, že něco se stane zákonem České republiky.
A my se na ně, nad občany České republiky, postavit nemůžeme, a já dokonce tvrdím, že nesmíme.
Děkuji vám. (Potlesk zleva.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Teď tady vidím přihlášeného pana poslance Ploce. Pak jsem viděl
pana poslance Kostřicu se hlásit a ještě pana poslance Doktora. Takže prosím, pane poslanče, můžete hovořit
jako první.
Poslanec Pavel Ploc: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, když jsem byl v roce 2006 zvolen do Poslanecké
sněmovny, tak druhý den po zvolení mi byl nabídnut úplatek 5 miliónů korun, takže s tím mám osobní zkušenost
a jsem přesvědčen, že ten zákon už by tady dávno měl být. Ušetřil bych si spoustu nepříjemností. Nikomu z vás
bych to nepřál.
Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Kostřica byl druhý, koho jsem viděl přihlášeného, pak pan
poslanec Doktor.
Poslanec Rom Kostřica: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Já jenom vaším prostřednictvím poznámku
panu předsedovi Filipovi. Já si myslím, že poslanec není od slova, že byl někam poslán. Já myslím, že posíláme
děti do školy a posíláme poštou balíčky apod. Já to beru od slova poslání, to znamená, když je to naše poslání,
tak potom máme mít možnost jakékoliv svobodné volby.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Doktor je dalším přihlášeným do rozpravy. Prosím, pane
poslanče.
Poslanec Michal Doktor: Děkuji za udělené slovo. Já musím říci, že naprosto jasně chápu, proč takový návrh
ústavy podali komunističtí poslanci. Méně - a připouštím, že je to osobní výhrada - chápu ta aktivistická slova na
podporu této věci a podobného konceptu a podobného pohledu na věc u pana poslance Tejce.
Myslím, že by věci prospělo, kdyby dostal pan poslanec Filip ještě několikero příležitostí, aby více hovořil o těch
představách, o tom, jak by chtěla KSČM nakládat s mandátem poslanců, případně s ústavností výkonu té
funkce a především s ústavností naplňování slibu, který dává každý z nás před voliči.
Naprostou zrůdností si troufám označit onu ambici odvolávat senátory zvolené v 81 jednomandátových
obvodech, neb si tedy nedokážu představit tu delegaci té aktivní legitimaci (?) k podání návrhu žaloby, pročež si
230
musím představit, že v té extenzivní představě je bude odvolávat a návrh na odvolání pana senátora podávat i
člověk, který senátora vůbec nevolil.
To je prostě věc, která ad absurdum, avšak absurdum nutné představy, zvážena do důsledku, je opravdu
opakováním francouzské revoluce a tažením gilotin na náměstí, protože to je něco neuvěřitelného.
Neuvěřitelného! Aby odvolával a zpochybňoval mandát senátora člověk, který není jeho volitelem - to snad není
ani myšleno vážně. Nebo nemůže být myšleno vážně.
Víte, nebudu vás tedy trápit tím, co možná lze dovozovat na příběhu poslance, který vystoupí z jedné politické
strany, ale nadále hlasuje v Poslanecké sněmovně. Já vám jako příklad toho - a prosím, povězte mi, jak byste
tedy zacházeli s tou situací - uvedu úplně něco jiného, co se odehrálo v Poslanecké sněmovně ve volebním
období, které si přece sociální demokraté velmi dobře pamatují. A tehdy se jim to celé velmi hodilo.
Politický projekt Unie svobody. Kandidující od středu napravo, hlásající liberální ekonomický program, bojující s
vysokými daněmi atd. Skončil v náruči Vladimíra Špidly. Po celé čtyři roky ve vládě nedělal nic jiného než
zvyšoval daně. Pro Vladimíra Špidlu a ty, kteří stáli v tom konceptu a tahali za ten silnější provaz nebo za ten
delší konec provazu to může být rysem politické geniality. Pro ty, kteří se k tomu přidali a pomáhali tomu, je to
spíše důkazem rysu politické hlouposti, abych použil český výraz.
Nebylo třeba upravovat ústavu, bylo třeba jen respektovat hlubokou evoluci politického souboje, danou
výsledkem parlamentních voleb a nesouladu mezi slovy, skutky a činy některých.
Volič si to s Unií svobody vyřídil velmi rychle. Nač potřebujete měnit ústavu, nač potřebujete přesouvat politický
souboj a politický proces na Nejvyšší správní soud, nač potřebujete budovat další komoru Parlamentu? Tato
komora úplně stačí.
A ta základní evoluční logika politického souboje je stále stejná. Soulad mezi sliby, činy a rozhodnutími, která
politické strany dělají v době, kdy je jim svěřena pravomoc vládnout a mandát vykonávat. Nic jiného
nepotřebujete. (Potlesk zprava.) ***
10.50 hodin)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď pan poslanec Vojtěch Filip se hlásí o slovo.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Já jen krátkou reakci. Za prvé jsem říkal, že to je možnost,
nikoliv, že něco takového předkládáme. Za druhé jsem to nebyl já, kdo v roce 1990 odvolával kteréhokoliv
poslance Federálního shromáždění nebo České národní rady. A například tady k odvolání poslance Federálního
shromáždění a nástupu na tzv. mandát poslance Federálního shromáždění v kooptacích stačilo šest občanů na
Praze 1. Jestli to chcete doložit, tak si to najděte v archivu Federálního shromáždění, jak to s kooptacemi bylo.
V každém případě někdo to tady zneužil, ale já jsem to opravdu nebyl a nikdy to použít nechci.
Druhá věc je, že nebraňte se tomu pochopit, že tady opravdu jsme z vůle občanů České republiky, nikoliv, že
jsme nějaká elita. Jsme součástí této občanské společnosti a jsme sem opravdu posláni na základě rozhodnutí
voličů.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Už se nikdo nehlásí do rozpravy? Hlásí se pan poslanec Marek Benda.
Prosím. V rámci rozpravy ještě.
Poslanec Marek Benda: Ano. Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, já se hlásím. Já se
hlásím, protože musím říci, že vystoupení pana poslance Filipa mě přesvědčilo o tom - nic nezapomněli a nic
nového se nenačili. Jeho pojetí mandátu, tak jak nám ho tady popisoval, a to poměrně rozsáhle a obsáhle, s
mnoha odbočkami, s mnoha věcmi, které se zákonem vůbec nesouvisí, je přesně pojetí mandátu delegáta
lidových sovětů, nikoliv poslance nebo senátora zvoleného na určitý čas. Za tento čas odpovídající ústavě a
svému svědomí a po tomto čase přinášející účty ve volbách. To je ten problém, který tady komunistická strana
40 let praktikovala. Kdo se znelíbil straně v jakémkoliv postavení, byl odvolán, kdo hlasoval se stranou, mohl být
jakýkoliv, zůstával s ní. A toto pojetí se nám tady přece snaží vrátit. S mnoha vznešenými řečmi, které se kolem
toho vedou o suverenitě lidu, která tam není zastoupena ale vůbec, vůbec se na ni nehledí. Jsou to takové
nějaké podivné odbočky k tomu, co by se možná mohlo dělat v senátních obvodech, ale v tom návrhu zákona, a
já jsem kritizoval ten návrh zákona, že je hluboce nedokonalý, a pan poslanec Filip mi tady vykládá, že je
dokonalá jeho důvodová zpráva, protože ta všechno popisuje. V zákoně není nic kromě kompetence, v ústavě
231
není nic kromě toho, že nejvyšší správní soud má tuto kompetenci odebrat mandát. Není tam ani aktivní
legitimace, ani za co, ani nic podobného. Všechno se svěří normálnímu zákonu, protože to je přece jednodušší.
Na to mi stačí prostší většiny a snazší většiny, ale i v těch mandátech senátorů říká sama důvodová zpráva
návrhu zákona, aby byla zajištěna garance objektivnosti a oprávněnosti. Je zcela namístě, že právem na podání
návrhu na zrušení mandátu poslance (senátora) bude pověřena politická strana nebo hnutí, za něž byl poslanec
(senátor) zvolen. Protože je to ona, kdo nese za kandidáty na svých kandidátních listinách vůči občanovi-voliči
odpovědnost, neboť mu dala možnost, milostivě ta strana, ucházet se o důvěru voličů, kterou svým jednáním
porušili.
Vracíme se prostě k pojetí opravdu stran, které naprosto vládnou mandáty svých zákonodárců, ať už poslanců
nebo senátorů. Já toto pojetí pokládám za hluboce chybné. Nejvyšší správní soud nebude mít žádnou možnost
to nějak rozumně posuzovat, které z pohnutek se mu zdají nízké a nečestné a bůhví co v tom prováděcím
zákoně bude, protože ten nám tady dosud nebyl nikdy představen a není vůbec jasné, co by tam mělo být.
Buďme opatrní na tuhle myšlenku, všichni, co tady sedíme. Každé hlasování, které bude v rozporu s tím, co si
myslí předseda vaší politické strany, a může to být jedno jediné hlasování. Bude podle tohoto návrhu zákona
příště zažalovatelné u Nejvyššího správního soudu vaším panem předsedou, který řekne, mně se to nelíbí. Já
vím, že by se to mělo líbit asi tak pěti lidem v tomto sále. Jsem překvapen, že jich je tolik, kteří se tváří, že se jim
to líbí. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Dobré dopoledne kolegyně a kolegové. Připomínám jenom, že jsme ve stádiu
obecné rozpravy. Registruji několik faktických poznámek. První pan kolega Vojtěch Filip? Už byla. Kolega Tejc?
Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji za slovo. Já bych skutečně nikdy nehlasoval pro návrh zákona a o to víc ústavy,
který by dával právo navrhovat komukoliv a navíc rozhodovat o zániku mandátu politické straně. To rozhodně
ne. Je potřeba zopakovat, že tento návrh, a já bych byl rád, aby pokud bude přijat, aby byl přijat v maximálně
rozšířené verzi jako součást ústavy, protože bych nepovažoval za šťastné, kdybychom takto zásadní věc řešili
jen "obyčejným" zákonem a v té ústavě by úprava byla skutečně velmi málo rozsáhlá. Takže v tomto smyslu já
jsem pro to, abychom ten zákon debatovali v ústavně právním výboru a věřím, že bychom se na té formulaci
shodli. Takže v tomto smyslu nejde o to, aby politické strany a předsedové stran rozhodovali o tom, komu
mandát bude a nebude odebrán. O tom by skutečně rozhodoval nezávislý Nejvyšší správní soud na základě
prokazování nikoliv na základě libovůli.
Ale nedá mi k té poznámce, která tady nebyl namířena na sociální demokracii o tom, že někdo něco
nezapomněl a něco se naučil. Já myslím, že když se podívám na počet přeběhlíků v posledních letech, kteří
podpořili pravicovou koalici, tak myslím, že ODS se mnohé naučila a voliči nikdy nezapomenou.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: S další faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Grospič. Prosím, pane
kolego.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem chtěl jenom krátkou reakci vaším
prostřednictvím svému předřečníkovi panu poslanci Bendovi o tom, která strana a jak vládne mandáty. Nevím,
která strana a jak vládne mandáty a jakou má silnou autoritu, ale myslím si, že Občanská demokratická strana
to na případu svých posledních rebelů, pan Tluchoř, Fuksa, Šnajdr, předvedla zcela brilantně, když je v podstatě
donutila rezignovat na mandáty v Poslanecké sněmovně a vzápětí je vlastně odměnila jinými místy ve veřejných
nebo i neveřejných polostátních institucích. Takže v tento moment si myslím, že zpochybňovat legitimitu řešení
problému přeběhlíků, manipulovat slovně se suverenitou lidu, volebním zákonem, systémem volebním, který je
nastaven na politické strany a právem voličů volit politickou stranu či politické hnutí a v rámci ní si vybírat své
kandidáty, není namístě, a už vůbec bych nezpochybňoval legitimitu soudu, který by o tom rozhodoval a
samozřejmě by byl veden svým právním názorem, prvním řádem České republiky a nikoliv představou politické
strany. To, jestli se někde někdo učí a používá nátlak vůči svým poslancům, tak to jsou zejména vládní strany.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Kolega Benda s přednostním právem zpravodaje.
Poslanec Marek Benda: Já fakt už jenom krátce. Pan kolega Grospič tady teď řekl právo voličů v rámci
kandidátních listin si vybírat své kandidáty. Toto právo chcete právě tímto návrhem zákona zcela popřít, protože
když ten kandidát se přestane líbit politické straně, předsedovi té politické strany, tak podá návrh k tomu, čemu
vy říkáte nezávislý orgán, nezávislý soud. Ten soud bude v naprosto zoufalé situaci. Nevím, jestli jste se o tom
232
někdy bavili s někým na Nejvyšším správním soudu. Ty to samozřejmě nechtějí, protože vůbec nemají tušení,
jak by to rozhodovali. ***
11.00 hodin)
(pokračuje Benda)
Jaké by tam vedli šetření. Co by zkoumali? Na detektoru lži by podrobovali poslance a jeho předsedu nebo co
by tam dělali? Můžu vás ujistit, že ti budou první, kdo to podají k Ústavnímu soudu, že to je úplný nesmysl, že
toto není v žádném případě jejich kompetence. Ale to je jiná věc. Ale jenom říkám, že jestli směřuje vývoj této
země posledních pět, sedm let k tomu, že voliči si berou iniciativu do svých rukou a prostřednictvím
preferenčních hlasů si vybírají své kandidáty, tak vy tento prostor chcete zastavit tím, že ty kandidáty mají zpět
vlastnit politické strany.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Kolegyně a kolegové, bohužel musíme projednávání tohoto bodu přerušit,
protože na 11 hodin máme pevně zařazený bod, který byl přerušen v úterý 19. 3. Jedná se o informaci
ministryně práce a sociálních věcí k aktuální situaci kolem sKaret. Tento bod byl přerušen ve stadiu obecné
rozpravy. A do této rozpravy byly v té chvíli přihlášena paní kolegyně Klasnová. Prosím, paní kolegyně, máte
slovo.
Poslankyně Kateřina Klasnová: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové.
Protože tento bod byl v úterý přerušen, dovolte mi shrnout některé stěžejní výhrady vůči nesystémovému
projektu sKaret.
Když se začal projekt sKarty diskutovat v koalici, tak byl představován jako projekt, který má především
znamenat větší adresnost dávek v hmotné nouzi, měl znamenat zamezení případnému zneužívání dávek v
hmotné nouzi. V druhé řadě měl přinést jistou úsporu státu. V průběhu času ale sKarta nabrala zcela jiný
rozměr. Minule jsem tady diskutovala o velmi sporné smlouvě mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí a
Českou spořitelnou, protože i tehdy jsme byli ujišťováni, že celý ten projekt se nebude týkat pojistných dávek, že
se nebude týkat starobních důchodů. Nakonec ta smlouva s Českou spořitelnou byla uzavřena na 98 % všech
dávek včetně starobních důchodů.
Čím dál tím více tedy ta sKarta připomíná podobný projekt, jako je pražská Open card nebo IZIP. A já bych ráda
zopakovala některé ty stručné připomínky nebo otazníky nad celým tím projektem. Přečetla jsem si novelu,
kterou chystá Ministerstvo práce a sociálních věcí, a kterou poslalo do připomínkového řízení. Z té novely
vyplývá, že setrvání na sKartách už nepřinese de facto žádný užitek ani příjemcům sociálních dávek, ale po
odpadnutí povinné platební funkce mám pocit, že to nepřinese žádný užitek ani České spořitelně. Mě by tedy
zajímalo, a to byl ten dotaz, který jsem tady vznesla v úterý, a protože byl bod přerušen, nedostala jsem na něj
odpověď, zajímalo by mě, jaký užitek přinese tedy státu. Proč na něm nadále vláda trvá. Proč odmítá zrušit
projekt sKaret, když v podstatě je patrné, že celá ta věc přestává postrádat smysl.
Ta představa, že bude sKarta sloužit jako průkazka pro komunikaci s Úřadem práce místo občanského průkazu,
v podstatě jen dokazuje, že smysl sKarty se hledá až ex post, až dodatečně. Pro komunikaci se státním
orgánem by měly dostatečně stačit občanské průkazy nebo průkazy obdobné. Z té legislativy, které Ministerstvo
práce a sociálních věcí připravuje, vyplývá, že žádné jiné údaje, než jsou údaje na občanském průkazu, sKarta
obsahovat nebude. Dokonce nebude obsahovat ani fotografii. Ta fotografie bude povinná pouze u průkazů pro
osoby se zdravotním postižením. Jediné, co tam bude navíc, je tedy číslo v tom systému.
Takže je to velmi zvláštní, zavání to, jak jsem tady říkala již minule, pokusem o privatizaci státní moci. Nevím,
jak lze nutit občany, aby využívali služeb soukromého subjektu, a přitom to jsou věci, které by měl zajišťovat
stát. Když jsme se bavili o této možnosti ještě v koalici, a nebylo ze začátku patrné, že to bude věc, kterou
dostane přidělenu vyloženě Česká spořitelna, tak ten dobrovolný systém moci si zvolit to, že výplata dávek
půjde dané osobě na účet, by snad nebyl v ničem špatný. Kdyby to ovšem byla volná soutěž mezi bankovními
domy, kdy by si mohl klient vybrat, protože řada osob má účet u některého z bankovních domů, ale nemusí to
být zrovna u České spořitelny. To je věc, která šla také úplně mimo diskusi, která byla v koalici. Potom už to šlo
přímo v režii TOP 09, respektive Ministerstva práce a sociálních věcí. Takže toto mi také stále není jasné. Proč
by si nemohla osoba, která by chtěla, aby jí dávky šly na účet, proč by si nemohla vybrat jakýkoli jiný bankovní
dům. Proč by stát nemohl nadefinovat nějaké podmínky, které by musely tyto bankovní domy splňovat pro tuto
službu. Velmi diskutabilní, a jistě jste dostali, vážené kolegyně, vážení kolegové, také dopisy od Národní rady
zdravotně postižených, velmi diskutabilní je využití karty sociálních systémů jako karty nebo respektive průkazu
pro osoby se zdravotním postižením. Já si myslím, že bankovní činnost nemá nic společného s vydáváním
233
průkazek TPZ, TP nebo ZTP/P. Je to podobné, jako kdyby Ministerstvo práce a sociálních věcí uzavřelo
smlouvu s Českou spořitelnou, že Česká spořitelna bude pro osoby v hmotné nouzi péci housky. To zkrátka
nemá absolutně nic společného s činností banky.
Navíc, a to považuji za velmi podstatné, samy osoby zdravotně postižené vnímají používání sKaret jako
diskriminační. Takzvaným "zdravým" osobám budou sKarty vydávány na nějakou dobu přechodnou, myslím, že
maximálně 4 roky po dobu, dokud budou nezaměstnaní nebou budou trpět hmotnou nouzí nebo budou na
rodičovské dovolené. Postiženým osobám v podstatě zůstává tento dokument napořád. Když bych měla citovat
přímo připomínky, které nám byly zaslány a jistě ne pouze mně ze strany zdravotně postižených, tak vnímají to
jako diskriminační, a podle článku 4 obecné závazky, odstavec 1, písmeno b Úmluvy OSN o právech osob se
zdravotním postižením, které zní, že by měly státy přijmout veškerá odpovídají opatření, včetně opatření
legislativních s cílem změnit nebo zrušit existující zákony, předpisy, zvyklosti a praktiky, které jsou zdrojem
diskriminace vůči osobám se zdravotním postižením. Bylo by jistě samozřejmě korektní, aby se tímto řídila také
naše vláda.
Už jsem na začátku řekla, že když pominu další nesrovnalosti, tak to, aby v podstatě karta, která bude povinná
pouze v té identifikační funkci, je duplicitní, protože zde máme občanské průkazy. Tak se tedy znovu ptám, k
čemu, proč tato karta má být a zda si Ministerstvo práce a sociálních věcí uvědomuje, že ve chvíli, kdy ta karta
nebude mít povinnost mít na sobě fotografii, podobu člověka, tak že to může být i velmi problematické z
hlediska užívání tohoto identifikačního dokladu. Dále, a to stále není řešeno tím návrhem z Ministerstva práce a
sociálních věcí, že dle Úřadu pro ochranu osobních údajů jednoznačně vyplývá, že údaje pro sKartu byly a jsou
shromažďovány a poskytovány v rozporu se zákonem.
Za poslední, co bych tady ráda slyšela z úst paní ministryně práce a sociálních věcí, je představa Ministerstva
práce a sociálních věcí o ekonomických dopadech. Nebyla provedena, nebo já jsem se aspoň nedočetla v té
důvodové zprávě k navrhované změně legislativy, jakousi analýzu ekonomických dopadů. Já se domnívám, že
samozřejmě s sKartou budou další náklady. To jsem tady také uvedla už v úterý, protože minimálně se hovoří o
čtečkách těchto karet na Úřadech práce. Mě by zajímalo, jestli je nějaká představa Ministerstva práce a
sociálních věcí, kolik tyto čtečky budou stát, kdo to bude hradit. Další vysoké náklady vzniknou v souvislosti s
využíváním karty sociálních systémů vzhledem k tomu, že tady je určitá životnost sKarty, tak budou náklady na
výměnu sKaret.
Další asi otazník, který zde je, je vůbec otazník okolo software dodávaného firmou Fujitsu. A je tedy nejisté, zda
bude systém vůbec na čem provozovat.***
(11.10 hodin)
(pokračuje Klasnová)
Neboli karta sociálních systémů je podle všeho neužitečná, nesystémová, nelogicky spjatá s jedním bankovním
ústavem, je velmi nákladná, diskriminuje osoby se zdravotním postižením, duplikuje občanské průkazy při
jednání na úřadu práce, ale navíc, jak už jsem uvedla, bude to doklad bez fotografie. Nelegálně shromažďuje
údaje o českých obyvatelích a poskytuje je bance se zahraničním kapitálem a není zaručena ani funkčnost IT
systému a jeho provázanost s jinými aplikacemi státu.
Je mi jasné, že se tady rozvine diskuse, jistě nejsem jediná, kdo se bude ptát paní ministryně na tyto věci. Z
toho důvodu již nyní bych ráda navrhla usnesení Poslanecké sněmovně. Usnesení zde přečtu, patrně poté ho
budu muset zopakovat v podrobné rozpravě, přesto ho už přednesu nyní:
Poslanecká sněmovna
1. žádá vládu v souvislosti se systémem výplaty a administrace nepojistných sociálních dávek a dávek v oblasti
státní politiky zaměstnanosti prostřednictvím karty sociálních systémů urychleně připravit legislativní návrhy,
které zamezí používání karet sociálních systémů jako identifikačních dokladů pro osoby, které pobírají sociální
dávky a jako průkazů pro osoby se zdravotním postižením;
2. žádá vládu, aby odstoupila od dalšího rozvoje karty sociálních systémů a tento systém zrušila;
3. žádá vládu, aby uložila Ministerstvu práce a sociálních věcí České republiky pozastavit distribuci karet
sociálních systémů, a to do doby nové legislativní úpravy. Současná legislativní úprava s povinností zřídit
234
zvláštní účet u České spořitelny a.s. je i podle analýzy Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky
zjevně protiústavní.
Je mi zcela jasné, že ne na všech těchto bodech, které navrhuji, se shodneme, přesto doufám a věřím, že třeba
alespoň část z nich může být akceptovatelná třeba i pro některé členy vládní koalice nebo samozřejmě i
opozice. Proto tedy navrhnu, aby se o jednotlivých bodech návrhu hlasovalo odděleně. To je z mé strany pro
tuto chvíli vše, děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Paní kolegyně, jenom upozorním, že jste zpravodajkou tohoto bodu,
takže bych vás prosil, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů a společně se mnou sledovala další průběh
rozpravy. O totéž bych poprosil paní ministryni práce a sociálních věcí Ludmilu Müllerovou.
Dalším přihlášeným do rozpravy je pan kolega Opálka. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Vážené kolegyně a kolegové, bylo řečeno už
hodně konkrétního. Dovolte mi podívat se na tento problém možná trošičku obecněji.
Nový diskutovaný a kritizovaný způsob, tak jak je postupně realizován, protlačila díky přijetí zákona vládní
koalice, a to i přes odpor sněmovní opozice a Senátu v rámci dvou vládních návrhů zákonů jako další fázi
sociální reformy a volání po dalších úsporách ve výdajích státního rozpočtu. Za vládu obhajoval předložený
návrh exministr Jaromír Drábek z TOP 09. Zájem o reformu byl i z pozice ODS výrazný, dokonce prosadila v
organizačním výboru změnu navrženého zpravodaje Poslanecké sněmovny, ačkoli bývalo pravidlem, že funkci
zpravodaje vládních návrhů za výbor pro sociální politiku v minulosti zastával vždy opoziční poslanec.
Zpravodajem se tak stala Lenka Kohoutová z ODS. Jak víme, zákon byl nakonec i přes protesty odborné a
občanské veřejnosti 7. listopadu roku 2011 schválen, následně tedy vešel v platnost a účinnost.
Projednávání návrhu zákona však nebylo zcela standardní. Probíhala uzavřená koaliční jednání, což možná je
běžné. Paní zpravodajka nakonec připravila na základě různých rozborů za pomoci úředníků Ministerstva práce
a sociálních věcí rozsáhlý pozměňovací návrh, který obdrželi členové výboru jen krátce před hlasováním, ti
pilnější v pozdních večerních hodinách na mailu. Proto tehdy zástupci opozice na protest opustili jednání schůze
výboru a konečného hlasování výboru se nezúčastnili. Vzpomínané koaliční dohody zřejmě zapříčinily ty
jednotlivé návrhy, které vedly i k řadě problémů. Výbor tedy nakonec většinou hlasů koaličních poslanců
doporučil Sněmovně upravený návrh v rámci komplexního pozměňovacího návrhu schválit. Avšak později tentýž
výbor, když už zákon vstoupil v platnost, doporučil svým novým usnesením z vůle opozice i části koalice
ministerstvu zastavit výdej tzv. sKaret, a to dvakrát. Znovu se tak stalo minulý týden 7. března.
Do řešení se zapojil i sám pan premiér. Nevím tedy, zda došlo i k porušení kompetenčního zákona předpokládám, že ne. Ale vím, že je to velice nestandardní krok. Nevím, zda došlo k revidování koaličních
dohod či k silovému řešení, ale vnímám jednotlivé střety, které probíhají jak na půdě mediální, tak na půdě
výborů či Poslanecké sněmovny vcelku jako zajímavé. Není totiž jednoduché u nestranných pozorovatelů
rozklíčovat všechny vazby, problémy, nechtěné efekty, které vedou k tak dlouhému a silnému odporu k
sKartám. Přiznám se, že mi systém, který by měl zpřehlednit vydávání veřejných prostředků, není cizí.
Bylo zde řečeno už hodně k tomu, jaké přináší problémy. Mimo jiné jde také evidentně o střet mezi TOP 09 a
ODS. Můžeme se zde jen dohadovat, jaký podíl na jejich kolizi má tzv. boj za zájmy klientů či snaha se očistit a
svést vinu za problémy na koaličního partnera. Přece jen jde o velmi mediálně sledované téma, a proto tiskové
konference paní tehdy zpravodajky - kolegyně Kohoutové, dodávám - jsou velmi sledované a taky jde o nemalý
počet voličů. Poprosil bych paní kolegyni prostřednictvím pana řídícího, aby na mě nepokřikovala při mém
projevu.
Nabízí se také otázka, jak do této kauzy zasahuje zájem a vliv na toky nemalých státních finančních prostředků
zainteresovaných firem. Víme o řadě z nich. Na poplach dlouhodobě bijí jak jednotlivci, tak i formální či
neformální občanská sdružení. I zde je složité dešifrovat, jaký podíl na protestech má jen odpor k novému, jakou
nevoli přináší nová byrokracie, různé komplikace, zhoršená dostupnost, chybovost a jiné složitosti, ale taky jak
je nechtěné, aby deklarované zpřehlednění a kontrola vytěžily své. A jaký je rovněž zájem vlivných firem v
pozadí jednotlivců či skupin.
K projektu se vyjádřily různé nezávislé instituce. Po řešení problému mimo jiné volal ochránce lidských práv,
antimonopolní úřad a nakonec i předseda vlády, Národní rada zdravotně postižených dlouhodobě a dokonce i
nový prezident. Je zpochybňována ochrana osobních údajů klientů, i když příslušný úřad vydal první rozhodnutí
235
jako bezproblémové. Je zpochybňována pravoplatnost uzavřené smlouvy mezi Ministerstvem práce a sociálních
věcí a Českou spořitelnou, je zpochybňováno konání bývalého ministra a jeho úředníků a tak bychom mohli
pokračovat. ***
(11.20 hodin)
(pokračuje Opálka)
Média poměrně často informují i o jednotlivých individuálních příbězích klientů nepojistného sociálního systému.
Proto po všech těch peripetiích paní ministryně rozeslala 5. března do meziresortního připomínkového řízení
nový vládní návrh zákona, který má zohledňovat jednotlivé připomínky. Byli jsme v úvodu tohoto bodu o tom
také informováni. Jde zejména o ty připomínky, které poukazují na rozpory s Ústavou a zákony. Musím
konstatovat, že členové výboru pro sociální politiku tento návrh obdrželi rovněž.
Česká spořitelna však záhy reagovala, že omezení funkcionality takzvaných s-Karet na pouhý identifikační
nástroj není v souladu s čtyřstrannou loňskou prosincovou dohodou mezi spořitelnou, Ministerstvem práce a
sociálních věcí, premiérem a Českou poštou. Přiznám se, že mi není známo, kdo byl hlavní iniciátor tohoto
setkání. Premiér na to obratem prohlásil při své návštěvě v Ostravě, to bylo 7. března, že ustoupení od s-Karet
by mohlo být jednou z možných variant řešení. Vláda však rozhodla při projednávání návrhu v Senátu, který toto
připouštěl, negativně. Stát by ale musel zřejmě kompenzovat náklady České spořitelny a možná i ušlý zisk za
zmařenou investici, což známe i z minulých kauz. Ptám se, kdo v takovémto případě ponese osobní
zodpovědnost. Došlo tedy i na to, a nemám z toho radost, před čím jsem nejednou varoval, jak z této tribuny,
tak na výboru. Důvod k jásotu, pokud by došlo ke zrušení s-Karet, však není žádný, jelikož každá změna bude
znamenat spoustu nových zmatků a problémů jak pro klienty, tak pro pracovníky Úřadu práce České republiky a
bude ohrožena včasnost a dostatečnost celého systému a jeho výplaty. Bylo již vydáno na čtvrt miliónu s-Karet
a v novém systému vyplaceno téměř 5 mld. korun. Lze předpokládat, že na novou šanci spravovat a distribuovat
státní peníze v rámci sociálních systémů již čekají další firmy a možná s tím i další kauzy.
Je třeba rychle a jednoznačně dle mého přesvědčení rozhodovat. Proto v úterý znovu navrhnu zařadit ještě na
tuto schůzi jako nový bod senátní návrh na zrušení s-Karet, tedy sněmovní tisk 913. Poslanci KSČM jsou pro
tento návrh, ale rozhodnout se musí i poslanci koalice a vyslat tak jasný vzkaz Ministerstvu práce a sociálních
věcí i vládě, zda dopracovat novelu zákona, která prošla připomínkovými řízeními, či připravit okamžitě nový
systém na nelehkou změnu. Musím říci, že nejenom klienti, kterých se tento problém dotýká, ale předpokládám,
že i my poslanci, kteří jsme zkomplikovali tuto situaci, a v tomto případě musím říci poslanci koalice, z toho
radost nemáme.
Chci vás proto vyzvat, abychom činili tak, aby k dalším problémům a jejich kumulaci již nedocházelo. Vyzývám
tím zejména zástupce TOP 09 a ODS, ať se konečně dohodnou, nevysílají se přes média různé vzkazy tak, aby
klienti získali klid, že je o jejich zájmy zájem. Děkuji vám za pozornost a snad i za pochopení. (Potlesk z řad
poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. S faktickou poznámkou pan kolega Hojda. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Pavel Hojda: Děkuji, pane předsedající. Já musím protestovat proti vašemu postupu. Zejména v
minulém bodě, kdy jsem se elektronicky přihlásil k faktické poznámce ještě při vystoupení pana Grospiče, jste
přesto dal přednost panu Bendovi, a pak jste celý bod přerušil. Čili proti tomu protestuji. Věřím, že se to nebude
opakovat nejenom v mém případě, ale i u ostatních poslanců. To je vše.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Pane kolego, já vás mohu ujistit, že pokud se tato věc stala, tak jsem ji neudělal
úmyslně. Víme, že jednací řád nestanovuje přednost mezi přednostními právy. Bylo tady několik věcí, jednak
přihlášky k faktickým poznámkám, jednak přihlášky, ke kterým se k faktickým poznámkám hlásí lidé z místa. Já
se domnívám, že tato věc se nechá vždycky vyřešit dohodou, ale pokud si přejete, tak samozřejmě necháme
hlasovat... Nepřejete. Děkuji. V každém případě, pokud se tato věc stala, se vám omlouvám.
Dalším přihlášeným do rozpravy je pan kolega Sklenák. Prosím.
Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo.
Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, mí předřečníci zde poměrně podrobně
zrekapitulovali celý proces projektu s-Karet. Nerad bych opakoval jejich myšlenky, přesto i já bych se rád vrátil
na začátek. Protože celý projekt začal tím, kdy někdy v roce 2010 přišel tehdejší ministr Drábek s tím, že ví, jak
236
zamezit tomu, aby příjemci dávek v hmotné nouzi je takzvaně zneužívali, aby za ně nakupovali alkohol, cigarety,
aby je prohrávali v hernách a že k tomu bude sloužit karta sociálních systémů, která neumožní, aby takovouto
kartou mohl být alkohol například zaplacen. To byla ta původní myšlenka, kdy se spustil tento projekt.
Potom někdy v polovině roku 2011 Ministerstvo práce a sociálních věcí vypsalo veřejnou obchodní soutěž na
dodavatele, poskytovatele tohoto systému ale v situaci, kdy nebyl vytvořen zákonný rámec. Zákony v tu chvíli
nebyly schváleny, čili se předpokládalo, jaká legislativa bude přijata. Nakonec legislativa samozřejmě přijata
byla, ale ne v té podobě, jakou předvídala veřejná obchodní soutěž. Tam začaly problémy. Samozřejmě potom
se tedy vysoutěžil dodavatel, podepsala se smlouva mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí a Českou
spořitelnou. A najednou jsme se dozvěděli, že karty vůbec nebudou umět to, co na začátku bylo řečeno, tedy,
že zamezí nákupu alkoholu, zamezí placení v hernách, to tam vůbec nebylo, ale naopak tam byla ustanovení o
tom, že 98 % všech nepojistných dávek bude vypláceno touto formou, že Ministerstvo práce a sociálních věcí
bude činit všechno pro to, aby v budoucnu byly vypláceny i starobní důchody a tak dále.
Tehdy se ozval za mnou sedící pan premiér a říkal, že v podstatě jsme si tohle nedomluvili, že se cítí podveden.
Nicméně vláda nekonala. Takže karty se začaly vydávat, vydávají se dodnes. A co je zajímavé. Když tedy byla
uzavřena takzvaná mikulášská dohoda mezi ministerstvem, vládou, nevím, kdo přesně byli účastni, a Českou
spořitelnou, tak nám bylo sděleno, že v podstatě dohoda je uzavřena, že se pracuje na legislativním řešení tak,
aby fakticky ex post byl celý projekt zlegalizován, protože se dodnes pohybuje v podstatě na nelegální úrovni, a
tak jsme čekali s napětím, s čím Ministerstvo práce přijde, s jakou legislativou. Když před třemi týdny, nebo jak
je to přesně dlouho, ministerstvo legislativu představilo, tak během několika hodin vydala Česká spořitelna
tiskové prohlášení, že tedy, pokud bude legislativa schválena v této podobě, pro ně účast na tom projektu v
podstatě ztrácí smysl. Takže pak nechápu, na čem se někdy v prosinci všechny strany dohodly.
Kolegyně a kolegové, na co ještě čekáme. Vždyť přece všichni víme, že ten projekt nemá smysl. ***
(11.30 hodin)
(pokračuje Sklenák)
Ty karty nikdo nechce. Pokud nebudou, tak nikdo o nic nepřijde, nikdo za to plakat nebude. Ten projekt kritizuje
Národní rada osob se zdravotním postižením, opozice, část koalice. Úřad pro ochranu osobních údajů říká, že
se postupuje nelegálně. Už se k tomuto projektu vyjádřil i nově zvolený prezident. A skutečně ta otázka tady
několikrát zazněla a já bych taky rád slyšel odpověď. Skutečně. Jaký je v tuto chvíli smysl těch sKaret? Já mám
pocit, že to nepřináší vůbec nic. Už ani té České spořitelně, podle mě, ne. Ta by nejraději, podle mě, už také z
toho vycouvala, protože - mám pocit - jí to akorát poškozuje dobré jméno.
Takže, kolegyně a kolegové, já se domnívám, že pokud nekoná vláda, tak je to na nás. Na nás poslancích a na
senátorech. A já vás velmi prosím, abyste podpořili návrh, který zde budeme projednávat snad příští týden senátní návrh sociální demokracie na úplné zrušení sKaret, protože to je jediné smysluplné řešení.
A pro dnešek bych navrhl jedno usnesení. Paní kolegyně Klasnová zde navrhla několik poměrně obsáhlých
usnesení. Já si dovolím navrhnout jedno velmi stručné, ale - domnívám se - naprosto výstižné: Poslanecká
sněmovna konstatuje, že projekt sKaret je nesmyslný.
Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Mám tady další přihlášené. To je - tuším - paní poslankyně
Kohoutová. Další přihlášená do rozpravy. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Lenka Kohoutová: Dobré dopoledne, dámy a pánové. Já se omlouvám, možná budu trošku kašlat,
já mám problém s astmatem a tak nestíhám s dechem. Vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi reagovat na to,
co tady bylo řešeno. A nejenom tady, ale v médiích, a to k tématu karet sociálních systémů. Od počátku jsem
měla k tomuto systému mnoho otázek a stále se mi dostává málo odpovědí. Stále mám ty otázky, stále nemám
ty odpovědi.
Zásadou pro schválení karty pro nás v minulosti bylo, že je dobrovolná. A pan kolega Opálka tady říkal, že jsme
přinesli mnoho pozměňovacích návrhů kdysi na výbor pro sociální politiku. Ale ano. To byla právě ta
dobrovolnost, protože jinak, dneska, bychom tady vytvořili cestu k tomu, že možná výplata důchodů by byla od
1. 1. 2013 také přes tuto kartu. A proto my jsme chtěli velkou dobrovolnost. A tuto dobrovolnost jsme si vymínili.
237
Chtěli jsme, aby každý měl možnost si vybrat, jakým způsobem bude dostávat finanční prostředky, které mu
jsou schváleny z balíku sociálních dávek a příspěvků.
Výplata dávek prostřednictvím poštovních poukázek měla být v budoucnu domluvena za úhradu. Ale až v
delších horizontu, například jeden rok, také dva. Nicméně, toto nemělo - a nikdy nemělo - být za komerční cenu,
ale za cenu České pošty. Prostřednictvím karty se mělo regulovat zneužívání dávek z režimu hmotné nouze.
Karty měly být chráněny před exekucí. To je snad jediný bod, který bych dneska mohla uvést, že asi zřejmě je
splněný. Karta měla být pomocí, nikoliv stigmatem. Kdyby se tohoto ministerstvo od ledna 2011, pardon, 2102
drželo, dnes jsme zde nestrávili čas tím, že podobný systém je s nálepkou nepovedený, nepodařený, zpackaný.
A pro lidi začal být opravdu velkým stigmatem.
Ministerstvo od počátku tento systém nedokáže dobře vysvětlit, plně zavést, lítá s vyjádřeními ohledně karty
takřka ode zdi ke zdi. Uvedu, co musí ministerstvo udělat pro to, abych v budoucnu hlasovala pro vládní návrh,
který je již v legislativním běhu. Kartě říkám ano, pokud vysvětlíme především proč kartu, která nebude platební,
vydává nebo bude i v budoucnu vydávat Česká spořitelna. Proč potřebujeme identifikátor, který nikdo neumí
načíst a v systémech nepotřebujeme žádné jiné specifické číslo, než je to rodné číslo? Proč potřebujeme
identifikátor, který neumí nikdo načíst, a to, abychom načetli, kdybychom to uměli, je pouze to, co je i v
občanském průkaze? Znovu opakuji, že jiná data prostě nepotřebujeme. Stejně tak ten, kdo přijde s tím
identifikátorem, prostě musí předložit také občanský průkaz. Pokud se samozřejmě nejedná o kartu TP, ZTP
nebo ZTP/P. Proč vydáváme identifikátor mamince, která je na rodičovské dovolené a která kartu nepoužívá
jako platební, která ji prostě zavře do šuplíku? Tu kartu, za kterou Česká spořitelna dá víc jak stovku, na čtyři
roky zavře do šuplíku, než jí uběhne platnost této karty.
Byla jsem schopna pochopit, že je to průkaz. Například jako průkazka zdravotní pojišťovny. To jsem tady i na
výborech říkala. Nicméně, ministerstvo není schopno vysvětlit, proč tento průkaz potřebujeme. Proč ho mám
držet v ruce? Proč se mám identifikovat tímto průkazem, se kterým nemám kam přijít jinak, než když jdu jednou
za rok na úřad práce a něco potřebuju? Proč tam nemůžu přijít s tou občankou? Stále více jsem přesvědčena,
že nám stačí právě ten občanský průkaz. Vydávat máme pouze průkazy TP, ZTP a ZTP/P. Tady říkám, že
musíme vysvětlit i lidem se zdravotním postižením, proč - pokud ta karta bude pouze průkazem TP, ZTP nebo
ZTP/P - to vydává Česká spořitelna? Proč to má PIN nebo kód na kartu nebo ten čip na kartu platební? Proč
tímto způsobem někomu zbytečně děláme nějaké problémy a proč prostě říkáme, že nějaké průkazy, které jsou
úplně jakoby z jiného ranku, dáváme České spořitelně k vydávání? Proč to nedělá tedy ministerstvo?
Ministerstvo dlouhodobě neumí vysvětlit kartu právě jako ten identifikátor v podrobnostech. O to mi hodně jde.
Karta jako platební prostředek ano. Pokud je to někoho přání, já s tím samozřejmě nemám problém. Naopak to
kvituji. Ale ptám se: Musíme mít v zákoně? Teď v tom novém návrhu je, že tomu, kdo kartu používá jako
platební, je zřízen účet. Proto bych se ráda zeptala, jestli toto je tam nutné.
Karta jako kontrola zneužívání dávek. Tak to je zrovna to, co je pro mě největší kámen úrazu. Základ toho, co
jsme od počátku chtěli, prostě karta neumí. Nezvládá, ani v budoucnosti, podle mého názoru, to nebude umět.
Nelze někomu zakázat kartou zaplatit si alkohol. Po pravdě: Je zneužívání, když se někdo ze své situace chce
dostat tak, že si koupí lahev vína? Podle mě ne. Co je to faktické zneužívání dávek? To si musíme spíše říkat.
Jak mu zamezíme? Především dobrou sociální prací. Především ve vazbě financí rovnou za tím, komu
příspěvek patří. To jsme tady už říkali vloni, předloni - že pokud někdo má pronajatý byt, pokud se někomu
dávají na ten byt příspěvky, tak ty příspěvky mají jít přímo za majitelem bytu. Toto jsme od počátku říkali. Bylo
slíbeno, že toto karta umožní. A někteří lidé tyto peníze do ruky nedostanou.
To je základ zneužívání dávky, když ji někdo nepoužije na to, k čemu byla určena. Nebo - toto považuji za
základ za zneužívání dávky. Na kartu lze zakoupit cokoliv, pokud ne, tak si peníze vyzvednu prostě v
bankomatu a stejně si koupím, co chci. Navíc na vesnicích nejsou často možnosti nákupu s možností platby
kartou a bankomaty nejsou také všude. To jsem tady také několikrát říkala.
Karta nic nekontroluje. Dávky se nekontrolují. Sociální práce díky zpackaným systémům na úřadech práce, ke
kterým má výhradu i antimonopolní úřad, prostě nefunguje. Kdybychom udělali základ toho, co má být - že s
lidmi, kteří jsou problémoví, je základem vždycky sociální práce - tak dneska nemusíme dojít k mnohým
problémům.
Složenky neboli poštovní poukázky. Musíme jasně říci, že ministerstvo od počátku odmítalo tento způsob
výplaty, který byl schován pod platbou v hotovosti. Ministerstvo nám od začátku na naše výtky odpovídá - jako
že pouze v určitých případech. Já říkám: Pokud je zde dobrovolnost, kterou v kartě máme zakotvenu, tak ve
238
všech případech. Pokud chceme ušetřit, pak od určité doby má být složenka zpoplatněna. To jsem tady taky
říkala. To jsme říkali i v těch dohodách, které se týkaly sociální reformy I. Ten horizont ale měl být minimálně
jeden rok.
Kvituji - ve vládním návrhu u dávek pomoci v hmotné nouzi - návrh na bezplatné výplaty prostřednictvím
složenek. Nicméně nový dávkový systém je tak paťavý, že nelze všechny dávky jedné osobě sdružit a vyplatit
najednou, což tedy opravdu nedokážu pochopit, protože od počátku jsme se zabývali tím, že u tak moderního,
vyspělého a drahého systému, který se bude zavádět, toto sloučení půjde sloučit. Nedovedu pochopit tedy, proč
takovéhle dávky nesloučíme a nesloučíme například i příspěvek na mobilitu. Například na pololetní nebo roční
dávky. Uvědomme si, pokud si někdo nechá vyplatit 400 korun měsíčně poštovní poukázkou, tak pokaždé z této
poukázky zaplatí nějakých 25 korun. ***
11.40 hodin)
(pokračuje Kohoutová)
Tento příspěvek na mobilitu je vázán na to, že se vrací, pokud je někdo hospitalizován např. v nemocnici.
Nicméně ty naše báječné systémy na úřadech práce toto nedokážou zkontrolovat. A pokud já to čestně
nenahlásím, tak se prostě nic nestane. Ten systém to prostě neví. To znamená, že radši bych zrušila povinnost
nahlášení, nikdo peníze nevrací, a radši bych dávky vyplácela ve větším časovém horizontu.
Jeden z kolegů, z TOP 09 myslím, dnes v novinách napsal, že by bylo možné vyvracet a vysvětlovat argument
po argumentu. Já si to tedy nemyslím. Ráda si před toho kolegu i před paní ministryni stoupnu a jednotlivé
argumenty si budu moc ráda vyvracet, protože se domnívám, že argumentů pro tu opravu, pro to zpřesnění, pro
to zlepšení systému, musíme mít mnoho. Pokud je mít nebudeme, pak je tady samozřejmě otázka, co dále s
Kartou. Pokud zásadní body nevysvětlíme, nespravíme, nedořešíme, pak máme diskutovat o další působnosti
tohoto projektu.
Jen poznámka. Výbor pro sociální politiku v minulosti dvakrát doporučil do vyřešení problému Ministerstvu práce
a sociálních věcí, aby pozastavilo vydávání sKaret. Ministerstvo práce a sociálních věcí na naše doporučení, na
naše výzvy, nikdy nereagovalo. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Další přihlášený je pan poslanec Michal Babák. Ale hlásí se pan
poslanec Jeroným Tejc přednostně.
Poslanec Jeroným Tejc: Já jsem velmi rád, že paní poslankyně Kohoutová z ODS nám tady popsala, proč ta
karta je špatná. Popsala nám všechny nevýhody té karty. A já bych se prostřednictvím pana předsedajícího rád
zeptal, proč tedy vždy, když se tady hlasovalo o omezení sKarty příp. o jejím zavedení, hlasovala ve prospěch
té sKarty. Mně to není jasné. Já bych ji rád požádal o to, aby nám to tady sdělila. A zároveň bych řekl při vší
úctě k paní poslankyni, že mě ani tak nezajímá, co tady na konto sKarty řekla, ale jak bude hlasovat při těch
konkrétních usneseních, které směřují proti sKartě, a zda alespoň tentokrát udělá výjimku a to, co říká, bude v
souladu s jejím hlasováním. Děkuji. (Potlesk poslanců sociální demokracie.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Sobotka ještě. Teď nevím - pan poslanec Paroubek - to
byla faktická? Nebyla.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem
tady poslouchal také onu dlouhou kritiku, sáhodlouhou kritiku, výčet všech nedostatků sKarty z úst vládní
poslankyně ODS paní poslankyně Kohoutové, která společně se všemi dalšími poslanci ODS a se všemi
dalšími poslanci TOP 09 sKartu tady prosadila, sKarta nespadla z nebe, sKartu si nevymyslel pan ministr
Drábek a nezavedl ji za zády celé vlády a celé vládní koalice. Prostě vláda o sKartě věděla, všichni poslanci
vládní koalice o sKartě věděli, protože bez jejich hlasů by se ten systém nikdy nemohl spustit - bez hlasů
poslanců ODS a TOP 09 tady v Poslanecké sněmovně.
Já jsem jako sociální demokrat vždycky hlasoval proti sKartě, protože jsem byl přesvědčen o tom, že takovýto
projekt privatizace jedné ze základních funkcí státu není na místě a že skýtá velké množství rizik. A ta rizika
nám nikdy nebyla vysvětlena. A koneckonců vystoupení paní poslankyně Kohoutové je tím nejlepším důkazem
toho, že jsme měli pravdu. Protože co může být větším důkazem, než mnohaminutová kritika všech nedostatků
sKarty ze strany vládní poslankyně, která sama pro ten projekt od samého počátku hlasovala a byla součástí
oné těsné většiny, která na půdě této Poslanecké sněmovny vždycky důsledně zabránila všem snahám sociální
demokracie nebo dalších opozičních stran o zrušení projektu sKarty?
239
Ale, vážené kolegyně, vážení kolegové, tohle asi není hlavní věc, se kterou jsem teď chtěl vystoupit. Já si
myslím, že to nejhorší, co se děje, je fakt, že v naší zemi se už několik let experimentuje na lidech. Že vláda,
Ministerstvo práce a sociálních věcí, kdysi seriózní úřad, který byl hodnocen jako jeden z nejlepších státních
úřadů a vždycky měl velkou autoritu, tak dneska postupuje systémem pokus - omyl. A tahle ta metoda dostává
samozřejmě vládní koalici a dostává Ministerstvo práce a sociálních věcí do neřešitelné situace.
Jestliže se totiž tady prosazuje reforma bez toho, aniž by se dobře naplánovala, jestliže se prosazuje bez toho,
aniž by se dostatečně legislativně zajistila, jestliže se prosazuje reforma proti vůli klíčových sociálních partnerů,
v tomto případě např. proti sdružení zdravotně postižených, proti organizacím seniorů, jestliže se reforma
prosazuje takto chybně, špatně připravená, nemůže nikdy skončit dobře. A my to vidíme na sKartách. A přece
jsme to viděli na DONEZu, na docházce nezaměstnaných na poštu. To je další projekt, který skončil fiaskem.
Viděli jsme to na novém informačním systému pro úřady práce - absolutní fiasko. Viděli jsme to na tom, jak
zdegenerovala veřejná služba až do systému, který nakonec musel zrušit Ústavní soud, protože vládní poslanci
tady veřejnou službu hájili do poslední chvíle a museli jsme se obrátit až na Ústavní soud.
Čili ministerstvo práce v posledních letech za této vlády Petra Nečase, zejména za ministra Drábka, nezvládá
schopnost realizovat jakékoli reformy bez toho, aniž by to skončilo fiaskem, ostudou, policejním vyšetřováním,
rozhodnutím Ústavního soudu nebo podobnými schizofrenními debatami na půdě Poslanecké sněmovny, kdy
vládní poslankyně vyčítá vládní ministryni nedostatky vládního projektu, pro který ovšem všichni ve vládní koalici
nadále vesele hlasují a brání jakýmkoli snahám opozice ten projekt zrušit.
Cítíte, jak tahle debata je šílená? V jaké schizofrenní situaci je ministryně vlády, celá vláda, když se snaží do
poslední chvíle zoufale udržet projekt, do kterého se vláda dostala zvláštním způsobem, kde je ve skutečnosti
rukojmím komerčního subjektu jenom proto, že se pustila cestou privatizace klíčové státní služby, která nikdy
neměla být privatizována? Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Čas, pane poslanče. Já vám dal prostor v rámci faktické.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Já jsem měl pocit, že to je vystoupení s přednostním právem, pane
místopředsedo. (Úsměv mezi některými přítomnými.) A poslední věc, kterou řeknu, je velmi jednoduchá. Pokud i
tady se podaří projekt udržet do konce, pokud vy se ho pokusíte udržet při životě, pak vám garantuji, že z toho
bude téma předvolebních debat. A já se velmi těším, jak před voliči budete hájit pokračování projektu sKaret po
příštích volbách do Poslanecké sněmovny. To bude skutečně velmi zajímavá debata. Sociální demokracie tento
projekt hájit nebude ani minutu. A naším cílem je po příštích volbách do Poslanecké sněmovny, pokud tady
bude dostatečná většina, tak tento projekt zrušit. Děkuji. (Potlesk poslanců sociální demokracie.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Paní poslankyně Kohoutová. To byla totiž faktická. (S úsměvem.)
Poslankyně Lenka Kohoutová: Je vidět, že sociální demokracie mě má prostě ráda. Protože kdykoliv vystoupím,
tak několik kolegů vystoupí a bere si mě do pusy. Mě to moc těší, kolegové.
Jenom mě netěší to, že mě lépe neposloucháte, když hovořím. A to je, že jsem tady hned na začátku říkala, že
důvodem, proč jsme pro to zvedli ruku, bylo: Zásadou pro schválení karty pro nás v minulosti bylo, že je
dobrovolná, že si každý bude mít možnost vybrat, jakým způsobem bude dostávat finanční prostředky - toto byla
vlastně jakoby jedna možnost navíc - které mu jsou schváleny z balíku sociálních dávek a příspěvků. To jsem
tady před chvílí řekla. Řekla jsem tady, že výplata dávek prostřednictvím poštovních poukázek měla být v
budoucnu domluvena za úhradu, nicméně toto mělo být někdy v delším horizontu a mělo to být podle České
pošty.
Dále jsem řekla, že prostřednictvím karty se mělo regulovat především zneužívání dávek v režimu hmotné
nouze a karty měly být chráněny před exekucí, což je jediné, co je dnes naplněno. Karta měla být pomocí,
nikoliv stigmatizací. A jasně jsem tady řekla, že pokud nebudou splněny nebo vysvětleny body, které jsem tady
uvedla, že to pro mě bude právě důvod pro negaci těchto karet. ***
11.50 hodin)
(pokračuje Kohoutová)
To jsem také jasně řekla. Takže se lépe poslouchejme. Děkuji.
240
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď je faktická pan poslanec Tejc. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji. Myslím, že není důležité ani tak co mělo, ale co bylo a je. A to, co bylo a je je
prostě špatně. A to, co bylo to nejzásadnější na této situaci kromě toho, že mám velkou pochybnost o tom, jak
proběhlo ono "výběrové řízení" ve kterém uspěla Česká spořitelna, tak především to, že ta karta vznikla bez
zákona. Tady se přece ty zákony hlasovaly a my jsme na to upozorňovali již v té době, až poté, co karta začala
fungovat, co byl projekt odsouhlasen na úrovni vlády a neměl vůbec zákonný podklad. Takže ti, co tady z vládní
koalice hlasovali, tak jenom pokrývali neschopnost a to, že Ministerstvo práce a sociálních věcí jednalo
protizákonně. Takže vy jste je po celou dobu, dámy a pánové z vládní koalice, kryli tím, že jste hlasovali pro
zákony.
A u těch konkrétních návrhů: 51. schůze, 158 hlasování, 12. únor 2013, 17.01 hodin. Byla tady snaha, byl tady
návrh zákona, který měl omezit sociální karty. Měl je omezit. A to radikálním způsobem. Návrh zákona tady byl
hlasován. Respektive byl podán vládní koalicí návrh na zamítnutí tohoto zákona. Já jsem hlasoval proti
zamítnutí, tedy aby ten zákon prošel a byly sociální karty omezeny. Paní poslankyně Kohoutová hlasovala pro
to, aby návrh byl smeten ze stolu. Takže to jsou fakta a nejsou důležité řeči, nejsou důležité dojmy, důležité je,
jak to je. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď prosím, pan ministr Stanjura se přihlásil s faktickou poznámkou.
Prosím, pane ministře, máte slovo. A pak pan poslanec Drábek.
Ministr dopravy ČR Zbyněk Stanjura Vážený pane místopředsedo, chtěl bych vaším prostřednictvím vzkázat
svému kolegovi předsedovi poslaneckého klubu ČSSD Jeronýmu Tejcovi: Nikoho jsme tady nekryli! Svobodně
jsme hlasovali o návrhu. Já si vyprošuju takovéhle výrazy, že jsme někoho kryli tím, že jsem využíval své
ústavní právo a hlasoval jsem buď Pro nebo Proti nebo jsem se zdržel nebo jsem se neúčastnil hlasování.
Myslím si, že veďme debatu, klidně ostrou, ale věcnou, bez těchto silných sloves, bez těchto silných výrazů.
Moje kolegyně Lenka Kohoutová jasně řekla, jak to mělo fungovat. Jestli říkáte něco o veřejné zakázce, tak to
není věc Parlamentu ani jednotlivých poslanců, takže tyto debaty o zákonu a o legislativním prostředí k tomu
vůbec nepatří. A pokud máte pochybnosti, tak konejte, jak myslíte nebo jak vám zákon ukládá. Přece vůbec
(nesrozumitelné)o to, jestli někdo vypsal dobře nebo špatně na nějakém ministerstvu zakázku. To není přece
věc poslanců a Poslanecké sněmovny. A kdyby ta karta byla dobrovolná, jak jsme se dohodli, tak si myslím, že
jsme my všichni, my i vy a zejména klienti karet, držitelé karet mnoho problémů nezpůsobili. To, že si někdo pak
vykládá jiným způsobem zákon, a já si myslím, že špatně, a patřím k těm, kteří říkají, že mě někdo doběhl,
protože to mělo být jinak než bylo domluveno, to je jiná věc.
Ale bavme se věcně, klaďme normální argumenty a nechme stranou takové ty věci, že jsme tady někoho kryli.
Krýt někoho je skoro kriminální činnost. Děkuji. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Jenom vám teď řeknu, že pořadí faktických je paní poslankyně
Kohoutová, Drábek, Bárta a paní poslankyně Semelová.
Poslankyně Lenka Kohoutová: Já bych jenom k tomu chtěla doplnit prostřednictvím pana předsedajícího pro
pana předsedu klubu sociální demokracie Tejce: Já jsem hlasovala proti, ale také jsem uvedla proč. Ten návrh
totiž by znamenal, že bychom tady zrušili v podstatě, on tam neměl průkazy TP, ZTP a ZTP/P a my bychom
tady prostě uvedli do jakéhosi vakua lidi se zdravotním postižením. A to já jsem tady ale ve své řeči také řekla.
A opět mě těší zájem sociální demokracie o Lenku Kohoutovou.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Drábek.
Poslanec Jaromír Drábek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Ten bod se jmenuje Informace ministryně, to je
také důvod, proč se do diskuse nehlásím řádnou přihláškou, byť v řadě případů by to stálo za reakci. Ale chci
tady reagovat na lež, která tady padla.
Výběrové řízení bylo naprosto transparentní, bylo vypsáno 30. června 2011, v ten den bylo vyvěšeno na webové
stránky. Veškerý soutěžní dialog si všichni mohou i dnes ještě zpětně po roce a tři čtvrtě zkontrolovat, jakým
způsobem probíhal, jak probíhalo jednání s firmami, jakým způsobem celá soutěž probíhala. Dobře víte všichni,
že tu soutěž přezkoumal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a konstatoval, že soutěž proběhla v pořádku.
Na základě toho byla uzavřena smlouva v době, kdy legislativa již byla účinná.
241
Není pravda, že někdo něco kryl tím, že dodatečně dělal legislativu na něco, co bylo vysoutěženo. Není to
prostě pravda. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: A teď pan poslanec Bárta dvě minuty s faktickou. Pak tady mám pořadí
paní poslankyně Semelová, pan poslanec Jandák. Pan poslanec Bárta dvě minuty, víc vám nedám. Pak byste
se musel přihlásit řádně.
Poslanec Vít Bárta: Dovolím si jenom opravdu faktickou. Tady někdo říkal, resp. byl to ministr dopravy, že se
ohrazuje proti slovíčku krýt se. Rád bych připomenul, že Ministerstvo práce a sociálních věcí pod dobrou
nálepkou toho, že budeme bojovat s příživníky a budeme zvyšovat adresnost sociálních dávek, tak v tomto
velkém heslu, bezesporu pozitivním, se ne na jedné, ale několika zakázkách na MPSV doslova a do písmene
ztrácely peníze kupř. shodou okolností tatínkovi Kristýny Kočí. Shodou okolností, shodou okolností v návaznosti
na první puč ve Věcech veřejných. Shodou okolností, shodou okolností v atmosféře, která vedla ke snaze rozbít
koalici. Shodou okolností v situaci, kdy tady byly větičky o tom, kdo komu dal 120 mil. Shodou okolností v
momentu, kdy se bez výběrových řízení tedy na MPSV rozdávaly zakázky na základě výběrového řízení Ivana
Langera na Ministerstvu vnitra, pro změnu na Ministerstvu práce a sociálních věcí.
Jinými slovy řečeno, slovíčko krýt je v tomto směru zcela na místě. Zcela na místě. A to, že někdo říká, že to
nepatří do Sněmovny, protože se to naopak dotýká kroků kriminálních, tak je zapotřebí říci, že v tomto směru
naopak toto kriminální slovíčko bohužel do Sněmovny patří.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Paní poslankyně Semelová nyní. Je mi líto, (Poslanci Jandákovi.) ale
paní poslankyně Semelová čeká v řadě na své dvě minuty. Prosím, pak pan poslanec Jandák.
Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Já bych se za prvé chtěla zeptat po vystoupení pana ministra Stanjury, po
vystoupení vládní poslankyně jednak jsem ráda, že dochází k tomu závěru, ke kterému my jsme došli už dávno,
že sKarta je jeden velký průšvih a malér. Ale chtěla bych se zeptat, proč tedy vláda dala zamítavé stanovisko,
když došla k tomu, že to není tak, jak to mělo být. Zamítavé stanovisko k senátnímu návrhu na zrušení sKaret?
To je jedna věc. A druhá věc, když tedy i vládní koalice kritizuje teď sKarty, že to neodpovídá tomu, čemu to
odpovídat mělo, tak doufám, že podpoří návrh usnesení tak, jak tady byl předložen včetně paní poslankyně
Kohoutové.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Jandák nyní. Ještě mi neděkujte.
Poslanec Vítězslav Jandák: Vždycky je lepší, to je přísloví: S kloboukem v ruce projdeš celej svět.
Dámy a pánové, chtěl bych dát takový návrh, který je nepolitický než konstruktivní. Pojďme se na to vykašlat. Vy
uznejte tiše, protože jsme džentlmeni, že se vám to nepodařilo. Že jste trošku možná předběhli dobu nebo jste
možná zaspali s tou kartou. Ale uvědomte si, že my obtěžujeme občany.
Pojďme se dohodnout: my do vás nebudeme kopat, vy to tiše uznáte, sbalíme to a pojďme od toho. Já myslím,
že lidi na to čekaj. Děkuju vám. (Potlesk z levé části sálu.) ***
12.00 hodin)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tohle byla poslední... Ještě pan poslanec Drábek. Takže na to možná
přistoupí pan poslanec Drábek. (Pobavení.)
Poslanec Jaromír Drábek: Děkuji kolegovi Jandákovi za ten návrh, nicméně já už nemám ani kompetenci, ani
ambici na takový návrh přistupovat nebo ne a nebudu se do toho plést mojí nástupkyni v žádném případě. Chci
jenom velmi protestovat proti tomu, co tady řekl kolega Bárta. Pan poslanec Bárta tady směšuje věci, které
vůbec k sobě nepatří. Ohledně sKarty se žádné peníze neztrácely, ani se ztrácet nemohly, protože stát za to
neplatí ani korunu, tak se těžko něco může ztrácet. Co se týká informačních systémů, tak skutečně, ano,
ministerstvo použilo řádně vysoutěženou rámcovou smlouvu Ministerstva vnitra a to, jaká byla struktura
subdodavatelů firmy Fujitsu, to je skutečně záležitostí firmy Fujitsu.
242
Jinak se ještě vrátím k vystoupení ministra Stanjury. Chci zdůraznit, že od začátku ta karta byla dobrovolná.
Jestli dnes tady někdo z ODS říká, že prosazují vehementně, aby ta karta byla dobrovolná - no, ona byla
dobrovolná od začátku, takže to se vehementně prosazuje docela dobře.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak. A teď končí tedy všechny faktické a můžeme přejít k řádným. Pan
poslanec Babák je první řádně přihlášený a pak pan poslanec Paroubek jako druhý. Takže to je to, co prozatím
tady mám. Nyní prosím pana poslance Babáka v řádné rozpravě.
Poslanec Michal Babák: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, pokusím se vrátit debatu do konstruktivních
kolejí a obrátit se na paní ministryni s žádostí o vysvětlení několika velmi zásadních nesrovnalostí spojených s
tímto projektem sKaret.
Z vašich kroků nabývám pocit, že vaše role v celé věci je pouze zastírací s cílem přikrýt selhání projektu sKaret
za ministra Drábka. Vzhledem k tomu, že jde však o záležitost, která si již vyžádala podle veřejných zdrojů
náklad přesahující 300 milionů korun, žádám vás o vysvětlení několika exaktních otázek. Za prvé. V jakém
stavu je momentálně jednání s Českou spořitelnou? Můžete nám skutečně garantovat, že nehrozí kolaps tohoto
projektu a například žaloba ze strany České spořitelny, případně že neskončí celý kontroverzní projekt arbitráží?
Nemělo by totiž být zapomenuto, že ve smlouvě mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí a Českou
spořitelnou, dcerou zahraniční rakouské matky, je napsáno, že pokud přesáhnou výdaje na projekt sKaret 100
milionů korun, má tento bankovní dům nárok na celou kompenzaci od státu, nebo může odstoupit od smlouvy. A
připomínám, že se veřejně připouští, že vzniklé náklady již dávno překročily trojnásobnou výši tohoto závazku.
Za další. Paní ministryně, objasněte Sněmovně, jaký je současný postoj vašeho rezortu ke smyslu a především
k funkčnosti těchto sKaret. Budou mít někdy sKarty vůbec nějakou konkrétní výhodu pro své držitele? Rovněž
se ptám, jak chcete naložit s dobrovolností těchto sKaret. Není přeci možné, aby si stát dovolil nutit své občany
k využívání monopolní služby, navíc od soukromého subjektu! Nemluvě o tom, že stát nesmí nutit občany proti
jejich vůli k předávání osobních údajů soukromému subjektu, když si přejí využívat služeb státu. Postoj vašeho
rezortu práce je proto naprosto alibistický.
Pokud se ve Sněmovně většinově shodujeme, že není legitimní občany nutit do využívání monopolních služeb
privátního subjektu, navíc bankovního domu se zahraniční účastí, nemluvě o tom, že pochybuji o legitimitě toho,
aby stát vůbec takový monopol zaváděl, pak jediným možným a logickým krokem musí být v chystané novele
zákona zavést i další způsoby vyplacení dávek. Znamená to tedy, že Ministerstvo práce uzavřelo smlouvu s
bankou, že každý, kdo bude chtít komunikovat s úřadem práce o dávkách, povinně bez své vůle bude nucen
předávat privátní bance své údaje, osobní údaje, i když nebude využívat žádnou její službu? Ptám se proto paní
ministryně Müllerové, co se chystá v oblasti sKaret a výplat dávek. Očekávám, že na tyto velmi konkrétní a
věcné otázky paní ministryně Müllerová na dnešní schůzi odpoví. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano a teď požádám pana poslance Jiřího Paroubka. Prosím, pane
poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Paroubek: Dámy a pánové, já nebudu mluvit dlouho, protože si myslím, že tady řada mých kolegů,
která se zabývá celou problematikou sKaret již delší čas, celou řadu měsíců, o tom ví mnohem víc nežli já a já
jsem jim vděčen za to, ať se jednalo o kolegu Opálku, kolegu Sklenáka, kolegyni Klasnovou, za jejich výklad.
Konec konců i když je to určitý jiný pohled na věc, je zajímavý i pohled poslankyně Kohoutové. Prostě ti lidé o
tom něco vědí. A já jsem nechal své spolupracovníky jen tak pro zajímavost udělat souhrn toho, co bylo v
poslední době o sKartě řečeno a co jí bylo vytýkáno, nebo naopak čím je obhajována.
Musím říci, že kdybych tady četl výroky představitelů vládní koalice z poslední doby, tak ten stav nemohu nazvat
jinak než jako chaos. Myslím, že celý projekt je od začátku velmi podezřelý, je to jedna z mičurinských metod
této vlády. Myslím, že předseda sociální demokracie Sobotka tady hovořil o tom, jakým úřadem v minulosti
Ministerstvo práce a sociálních věcí bylo. Ano, byl to kvalitní úřad. Já jsem v období 2006-10, řekněme v tom
období, kdy byl ministrem práce i současný premiér, přes veškeré výhrady osobní, resp. politické, které jsem
měl k předkladům zákonů, které přicházely z tohoto ministerstva, musel uznat, že zachoval odbornou substanci
tohoto ministerstva a že možná jako jeden z mála nepřikročil k nějakým rozsáhlým čistkám na tomto
ministerstvu. Co se stalo ale v tomto volebním období s tímto ministerstvem, to je skutečně smutná záležitost,
stejně tak například s úřady práce, které odváděly v minulosti velmi slušnou práci. Myslím, že jeden z úřadů
práce, konkrétně v Mostě, byl svojí činností a svými nápady z minulosti i inspirátorem této záležitosti, myslím
sKaret. V Mostě začali vydávat podporu v nezaměstnanosti formou karet tak, aby si je nezaměstnaní vybírali ve
vymezeném okruhu potravinářských okruhů, zkrátka aby ty peníze skončily u rodin ve prospěch dětí, ve
243
prospěch celých rodin a aby nebyly využity řekněme na hrací automaty, případně na nákup alkoholických
nápojů nebo jiné rozmařilosti.
Takže základ té myšlenky asi nebyl špatný a úřad práce s tím měl velmi dobrou zkušenost a já musím říct, že
jsem si toho velice vážil. To, jak to extendovalo na Ministerstvu práce, do kterých dávek a ještě se k tomu měly
snad přidat i důchody, tak to si myslím, že je metastázování toho projektu, a domnívám se, že to byla cesta
špatným směrem. Byl to prostě technokratický přístup, kdy ti, kdo dávali dohromady tenhle zákon, tak
předpokládali, že všichni lidé jsou řekněme tak vyspělí, aby dokázali uvažovat v intencích tohoto zákona, a že
všichni také třeba se mohou doplazit někam k bankomatu, protože ne všude bankomat je a někteří zdravotně
postižení s tím evidentně budou mít problém! Tohle mělo být uvažováno na samém začátku. Nebylo to
uvažováno! Tento projekt je špatný od samého začátku. Nemá smysl si říkat: já jsem to říkal. To tady může říkat
90 jiných lidí, ale vládní koalice by měla z tohoto špatného projektu odejít, prostě vystoupit. Rychle! ***
(12.10 hodin)
Samozřejmě, zrušení karet je a bude pro vládu velké desaveau, čím bude ale rychlejší, tím to desaveau bude
menší.
Zajímá mě, jestli je pravdou to, co jsem se dozvěděl z podkladů, které mi připravili moji spolupracovníci, že ve
smlouvě s Českou spořitelnou - /a myslím si, že Česká spořitelna má dobré analytiky, kteří jí mohli už dopředu
signalizovat, že tenhle projekt prostě fungovat nebude, já bych chtěl vidět, jak by Erste Bank takovýto projekt
zúřadovávala v Rakousku/ - je údajně částka 300 mil. Kč jakýchsi reparací pro Českou spořitelnu, pokud stát od
tohoto projektu ustoupí. To by mě velice zajímalo.
A zajímalo by mě, kdo je tedy odpovědný za tento projekt, jestli je to skupina šibalů kolem bývalého náměstka
Šišky, nebo je to někdo jiný, nebo to bylo vnuknutí pana ministra. Prostě je to pro mě krajně podezřelý projekt,
který čím dřív skončí, tím to bude lépe.
Já jsem rád, že v příštím týdnu tady bude projednáván návrh Senátu. Myslím si, že pokud se ODS bude zabývat
slovy paní poslankyně Kohoutové, která je asi o tom projektu velmi dobře informována, tak musí dojít k
podobnému závěru jako ti, kdo od začátku varovali před tímto projektem. Čím rychleji tento projekt v této
podobě skončí, tím lépe.
Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Počkejte, já si to chci ujasnit. Mám tu přihlášky k faktické poznámce
pana poslance Skokana a paní poslankyně Navrátilové. Ano, je to faktická přihláška. Prosím, pan poslanec
Skokan a pak paní poslankyně Navrátilová.
Poslanec Petr Skokan: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Budu se snažit dodržet limit faktické
poznámky.
Já bych tady chtěl připomenout, potom, co se zájmem sleduji přestřelku mezi sociálními demokraty a ODS, tak
si myslím, že ten hlavní, kdo nás uvedl do tohoto problému, je TOP 09, a já doufám, že TOP 09 nám tento
problém pomůže vyřešit, když už nás do toho takhle navedla.
Když si vzpomenu na slova jejich předsedy v kandidatuře na úřad prezidenta, kde sliboval, že pokud se stane
prezidentem, bude pomáhat slabým, potřebným, zdravotně postiženým, seniorům, a když nám dnes zdravotně
postižení, senioři a sociálně slabí říkají - proboha, neubližujte nám a nezavádějte sKarty, tak já doufám, že TOP
09, která cudně mlčí, si vzpomene na to, co jejich prezidentský kandidát sliboval a že nám pomůže sKarty zrušit,
ať už to je pod vedením předsedy pana Schwarzenberga, nebo pana místopředsedy Kalouska. Já když si
vzpomenu na jeho rigidní postoj k tomu, že přece nebudeme zavádět duplicitní měnu ve formě stravenek, tak
proč bychom měli zavádět duplicitní občanské průkazy.
Děkuji TOP 09 a Starostům za podporu a vyvedení z této šlamastyky.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Paní poslankyně Navrátilová je další přihlášenou k faktické poznámce.
244
Poslankyně Dagmar Navrátilová: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Na téma sKaret už tu bylo řečeno velmi
mnoho a hladina hluku v sále naznačuje, že řadu poslanců už to příliš ani nezajímá. Takže já bych upozornila v
podstatě na dvě věci.
I podle analýzy Ministerstva práce a sociálních věcí je zjevně protiústavní to, že - lépe řečeno - současná
legislativní úprava je protiústavní. Proto se ptám, proč Ministerstvo práce a sociálních věcí stále vydává sKarty a
tedy pokračuje v tomto protiústavním postupu.
Já jako členka sociálního výboru tedy z tohoto místa již potřetí žádám Ministerstvo práce a sociálních věcí, aby
s okamžitou platností pozastavilo minimálně distribuci sKaret.
Dále jsem ještě chtěla říci, že tu bylo správně řečeno, že od začátku byla sKarta chápána jako dobrovolná.
Ovšem současná navrhovaná úprava zákona mluví o povinnosti převzít kartu jako identifikátor, takže se
skutečně mění podmínky, z dobrovolnosti nová úprava připravuje povinnost.
A konečně, tento bod, jak už tu také bylo řečeno, se jmenuje informace ministryně práce a sociálních věcí k
problému sKaret, a proto mne by velmi zajímaly, předtím než tu budeme chtít rozhodovat o definitivním
pozastavení sKaret, výsledky jednání paní ministryně s představiteli České spořitelny, protože si myslím, že ty
pro nás také budou velmi důležité.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Nyní prosím pan poslanec Jiří Petrů se hlásí řádně. Teď může
obojí, je všechno volné.
Poslanec Jiří Petrů: Vážené dámy a pánové, já opravdu jen faktickou poznámku, nebo faktický dotaz. Jedním z
důvodů, proč jsme nehlasovali pro sKarty, byla ta záležitost, že před dvěma lety, když se schvalovala novela
zákona o občanských průkazech, tak bylo řečeno, že cílem vládou schválené novely, předložené ministrem
vnitra, je umožnit vydávání občanských průkazů s novými funkcionalitami. Tyto občanské průkazy bude možné
použít pro elektronickou komunikaci se základními registry a dalšími informačními systémy veřejné správy. A
elektronický průkaz by měl sloužit i pro sociální zabezpečení.
Já se tedy ptám odpovědných zástupců vlády, proč se vyhazovaly peníze za sKarty, proč se skutečně nevyužilo
už toho nosiče občanských průkazů. Byli bychom ušetřili poměrně vysoké peníze.
Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Teď snad jsme na konci obecné rozpravy. V rámci obecné
rozpravy chce tedy ještě zřejmě vystoupit paní ministryně. Přirozeně může vystoupit i v rámci obecné rozpravy.
To není problém. Prosím, máte slovo.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Ludmila Müllerová: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové,
dovolte mi, abych reagovala na všechna vystoupení, která zde zazněla. Ona se v řadě případů prolínala, otázky
jsou v mnoha případech shodné, takže nebudu procházet úplně každého řečníka samostatně.
Úplně na úvod bych chtěla říci jednu docela podstatnou věc, a sice to, že pokud tady byl vzkaz k TOP 09,
rozumím tomu, ale na druhou stranu já dnes vystupuji především - (Předsedající zvoní.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Promiňte, já se moc omlouvám. Ale myslel jsem to dobře. Já jsem chtěl
jenom požádat, protože tady zazněla řada námitek a určitě řada řečníků chce teď slyšet reakci paní ministryně,
tak jsem chtěl požádat, aby se ve Sněmovně vytvořilo méně hlučné prostředí, a proto jsem způsobil krátkodobě
větší hluk. Prosím o klid a prosím paní ministryni.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Ludmila Müllerová: Já dnes budu řešit a snažím se přistupovat k řešení
všech zmiňovaných problémů v souvislosti s sKartou především z pohledu ministryně práce a sociálních věcí.
Mám zájem na tom, aby ta situace byla vyřešena v klidu a zejména ve prospěch klientů.
Jestli říkám ve prospěch klientů, to znamená, že mám zájem na tom, aby klienti, kteří už mají sKartu /je jich
dnes více než 250 tisíc/, i klienti, kteří sKartu nemají, měli všichni jistotu, že vyplácené dávky k nim skutečně
doputují tím či oním způsobem.
245
Nebudu se vracet k tomu, co bylo před rokem, před rokem a půl, téměř před dvěma lety, protože to bylo období
velmi hektické a myslím, že v řadě případů jste ho tady popsali dobře.
Ano, karty se vydávají dodnes. Vydávají se v souladu se zákonem, a já také musím říci, že všechno, co dnes
probíhá, neprobíhá nezákonně, probíhá to v rámci schválené legislativy. To, že tam jsou mezery, jsou tam
nedostatky, to právě napravuji. Napravuji to tím, že jsem předložila legislativní návrh změn zákonů, které
používání sKarty stanoví. ***
(12.20 hodin)
Víte, že právě v tomto týdnu skončilo mezirezortní připomínkové řízení a zrovna dnes dochází k vypořádání
připomínek. Já nevím, jestli je teď moudré, abych se vracela k jednotlivým úpravám zákona, protože ten zákon
tady není a nezlobte se, já nemohu předjímat to, jakým způsobem bude pokračovat legislativní proces. Vy víte,
že připomínky, které jsou zásadní, pak jdou do rozporu, mohou jít dokonce do vlády s rozporem a vláda může
tento návrh zákona schválit či neschválit. A co potom s tím udělá dále Sněmovna, Senát, koneckonců i pan
prezident, je věc další.
Z tohoto důvodu také k tomu přistoupila i Česká spořitelna. Včera jsem měla jednání s panem generálním
ředitelem Kysilkou. Již jsem vám o něm také v úterý říkala. Na včerejším jednání jsme se jednoznačně shodli,
že do doby přijaté legislativní úpravy nebude spořitelna žádným způsobem reagovat na stávající podmínky, to
znamená, nebude řešit úvahy o možných kompenzacích a nepřestane také dle našich požadavků vydávat námi
požadované s-karty. Myslím si, že to je velmi korektní, protože všichni bychom se měli jednoznačně chovat
podle přijatých zákonů. Já ještě musím dodat, že se musím chovat i podle toho, jak je sepsána smlouva s
Českou spořitelnou. Tady mnohokrát padaly i dotazy, kdo za to může, kdo bude nést odpovědnost. Já si
myslím, že tady je to naprosto zřejmé. Smlouvu s Českou spořitelnou podepsal statutární zástupce Ministerstva
práce a sociálních věcí. Je tedy nabíledni, že to bylo legálně podepsané, a to, jestli někdo tvrdí, že je smlouva
nezákonná, že nemá opodstatnění, to je skutečně věc, na kterou mohou odpovědět jedině soudy, pokud by k
tomuto posuzování mělo dojít.
Padaly také tady dotazy, zda má vůbec karta smysl, zda to není jenom jakási duplicita občanskému průkazu.
Musím říci, že mě velmi překvapuje, zejména mě překvapují dotazy paní poslankyně Kohoutové, která byla - já
jsem samozřejmě u těch jednání, která jste vedli tady, jak jsem zmiňovala před rokem a dříve, to znamená tady
v Poslanecké sněmovně nebyla, ale vím, že paní poslankyně byla i u jednání, které jsme vedli v prosinci, kdy
jsme si stanovovali jednoznačné podmínky a na kterých jsme se také dohodli. To znamená, s-karta bude sloužit
jako indentifikátor. Bude mít indentifikační funkci. Jak je možné, že dneska se někdo podivuje nad tím, proč by
to mělo být jako identifikační průkaz. Já opravdu některým postojům bych ráda rozuměla, ale skutečně nevím.
Proč tedy ten identifikátor. Ministerstvo práce a sociálních věcí má jednotný informační systém práce a
sociálních věcí. Tento systém je kombinací a prostředkem k tomu, aby jednotlivé systémy mezi sebou
komunikovaly. Jde nám i o systém, který je propojený na Českou správu sociálního zabezpečení a myslím, že
tady i v posledním příspěvku byla zmíněna komunikace právě s Ministerstvem vnitra a s Ministerstvem financí.
To, že tento jednotný informační systém využívá jakéhosi bezvýznamného identifikátoru, to znamená čísla, ze
kterého nelze vyčíst, o koho se jedná, zda jde o ženu či o muže, tak vlastně jeho vlastnosti jsou podobné
vlastnostem elektronického podpisu. A to si myslím, že je také důležité.
Byla tady otázka i na čtečky. Ano, my předpokládáme postupné vybavování čteček na úřady práce, ale já bych
chtěla znovu oponovat. Dneska pořízení čtečky není žádný závratný výdaj, který by šel do řádu desítek milionů.
Takže v této souvislosti chci říci, že zatím je možné, aby se tzv. identifikátor zadával ručně do doby, než budou
zavedeny na úřady práce čtečky.
Proto si tedy myslím, že identifikátor, že je důležitý jako komunikační prostředek mezi jednotlivými systémy, a to,
jestli se koneckonců ukáže celý projekt zbytečný, tak to teprve přinese asi každodenní praxe. Ale já se
domnívám, že dneska 250 tisíc uživatelů s-karet s tím žádný konkrétní problém nemá. Vy jste slyšeli od
některých lidí, kteří využívají s-karty, že mají problém?
Tady zazněla řada řečí a poznámek k tomu, že je problém se složenkami, že osoby se zdravotním postižením,
že jsou diskriminovány, že mají problémy se dostat pro s-kartu, že mají problémy k bankomatům a podobně. Já
246
si myslím, že toto všechno jsme připraveni řešit jednak jak ve smlouvě s Českou spořitelnou, tak i právě
navrhovaným legislativním řešením.
Ještě jsem možná neodpověděla dostatečně zřetelně na tu otázku, jaké kompenzace bude požadovat Česká
spořitelna. Neumím odpovědět, protože Česká spořitelna zatím k tomu nechce přistoupit. Jak jsem již řekla,
Česká spořitelna vyčká konce legislativního procesu a pak teprve se rozhodne, zda a jakým způsobem ke
kompenzacím přistoupí. Takže prosím, abyste toto vzali na vědomí, že zatím se o žádných kompenzacích
nejedná.
Poslední poznámku možná k panu Jandákovi. Pojďme od toho pryč. Ano. Pokud se tato ctihodná Sněmovna
rozhodne od projektu jít pryč, ano, ale věřte mi, že já jako ministryně práce a sociálních věcí takto o své vůli
sama učinit nemohu už proto, že jsem vázána i smlouvou s Českou spořitelnou. Já vám děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď paní ministryně vystoupila ještě v rámci obecné rozpravy. Hlásí se
pan poslanec Babák.
Poslanec Michal Babák: Děkuji za slovo. Z mých dotazů jsem se sice vše nedozvěděl, ale já spíš přemýšlím.
Paní ministryně obhajuje tuto věc, říká, že je fajn, že pořídíme čtečky a všechny tyto věci a že to bude krásně
fungovat, ale neřekla nám, proč něco zavádět, když to nepotřebujeme. Možná bych ještě pochopil, kdyby se tím
dalo platit. To potom můžeme pořídit těm lidem například plíšky na krk. Já jsem to pořád nepochopil, proč to
zavádět v tuto chvíli, když to nebude mít žádnou funkci. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Můžeme snad obecnou rozpravu ukončit. Ono to bylo zřejmě i
závěrečné slovo, paní ministryně, měl jsem takový pocit. Může ještě zaznít závěrečné slovo... Ne. Můžeme
otevřít rovnou podrobnou rozpravu. Otevírám podrobnou rozpravu a do ní se hlásí paní poslankyně Klasnová a
pan poslanec Sklenák.
Poslankyně Kateřina Klasnová: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové,
já jsem už nechtěla reagovat v obecné rozpravě, protože mám pocit, že ne všechny dotazy, které tady zazněly,
byly uspokojivě zodpovězeny ze strany paní ministryně, nicméně to bychom tu diskusi vedli asi až do večera. ***
12.30 hodin)
(pokračuje Klasnová)
Já se chci přihlásit tady k usnesení, které jsem zde přednesla, nicméně pro jistotu je znovu zopakuji.
Poslanecká sněmovna zaprvé žádá vládu v souvislosti se systémem výplaty a administrace nepojistných
sociálních dávek a dávek v oblasti státní politiky zaměstnanosti prostřednictvím karty sociálních systémů
urychleně připravit legislativní návrhy, které zamezí používání karet sociálních systémů, jako identifikačních
dokladů pro osoby, které pobírají sociální dávky, a jako průkazu pro osoby se zdravotním postižením. Zadruhé.
Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby odstoupila od dalšího rozvoje karty sociálních systémů, a tento systém
zrušila. A konečně zatřetí, Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby uložila Ministerstvu práce a sociálních věcí
České republiky pozastavit distribuci karet sociálních systémů, a to do doby nové legislativní úpravy. Současná
legislativní úprava s povinností zřídit zvláštní účet u České spořitelny, a. s., je i podle analýzy Ministerstva práce
a sociálních věcí České republiky zjevně protiústavní.
Jak jsem avizovala již v obecné rozpravě, budu chtít, aby se o těchto bodech hlasovalo odděleně. Z toho
důvodu se domnívám, že by snad aspoň některé z nich mohly najít širokou shodu napříč politickým spektrem.
Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, teď žádám pana poslance Sklenáka, aby přednesl svůj návrh
usnesení.
Poslanec Roman Sklenák: Ano, děkuji. Paní ministryně Mullerová nedávno zřejmě s jistou nadsázkou sdělila, že
v poslední době nedělá nic jiného, než se věnuje problému sKaret na ministerstvu. Já si myslím, že v situaci, v
jaké jsme, kdy je tady rekordní nezaměstnanost, kdy neexistuje financování sociálních služeb, kdy nefungují
Úřady práce, by s sKartou ministerstvo skutečně nemělo skutečně ztrácet čas, a proto odkazuji na svůj návrh
usnesení z obecné rozpravy v tom smyslu, že Poslanecká sněmovna konstatuje, že projekt sKaret je
nesmyslný.
247
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak, to byl návrh usnesení přednesený panem poslancem Sklenákem. A
ptám se, ono už je to asi všechno, není žádný další návrh usnesení v podrobné, takže můžeme podrobnou
rozpravu ukončit.
A já už tedy gonguji, protože to vypadá, že budeme hlasovat. Slyšeli jsme návrhy usnesení. Já bych možná paní
poslankyni zpravodajku požádal, kdyby nám to četla, a my bychom zřejmě hlasovali, protože vy sama jste
říkala, že chcete hlasovat ten svůj návrh postupně, takže budeme to po těch částech hlasovat tak, jak nám to
budete sdělovat. Takže prosím, navrhněte postup.
Poslankyně Kateřina Klasnová: Byly předneseny dva návrhy, pokud návrh pana poslance Jandáka, který nebyl
zopakován v podrobné rozpravě, předpokládám, že byl míněn pouze rétoricky, abychom se vykašlali na projekt
sKaret, takže byly předem předneseny dva návrhy.
Já bych navrhla, aby o nich bylo hlasováno v pořadí tak, jak byly předneseny. Nejprve by to tedy byl návrh
poslankyně Kateřiny Klasnové, poté návrh pana poslance Sklenáka s tím, že já bych, protože jsou to tři části,
které jsem navrhla, tak bych s dovolením, zopakuji i návrh pana Sklenáka, tak bych vždycky přečetla ten návrh,
o tom by se hlasovalo. Takhle bychom postupovali v těch třech bodech.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, dobře. Já se zeptám, jestli někdo zpochybňuje tady ten návrh
zpravodaje na postup? Pokud ne, tak můžeme asi postupovat tak, jak jste přednesla. Všichni jsou připraveni
hlasovat a já vás budu tedy žádat o přednesení návrhu, budu žádat zřejmě o stanovisko paní ministryni. Takže,
stanovisko zpravodaje, stanovisko ministryně. Snad to můžeme takto zvládnout. Prosím, můžeme začít.
Poslankyně Kateřina Klasnová: Takže první návrh. Poslanecká sněmovna žádá vládu v souvislosti se systémem
výplaty a administrace nepojistných sociální dávek a dávek v oblasti státní politiky zaměstnanosti
prostřednictvím karty sociálních systémů urychleně připravit legislativní návrhy, které zamezí používání karet
sociálních systémů jako identifikačních dokladů pro osoby, které pobírají sociální dávky, a jako průkazu pro
osoby se zdravotním postižením. Stanovisko zpravodaje? (Souhlas.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Paní ministryně? (Souhlas.) Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne
tlačítko, zvedne ruku. Kdo je proti? (Ozývá se "nesouhlas" od ministryně.) Já to prohlašuji za zmatečné, já si
uvědomuji, že to v tomto případě nebylo korektní, protože já jsem také slyšel souhlas, takže chápu, že pokud
paní ministryně myslela "nesouhlas", tak tady vznikl zmatek.
Já prohlašuji toto hlasování za zmatečné, a pomáhám tím vládní koalici, to připomínám. (Potlesk z řad vládní
koalice.) Budeme tedy hlasovat ještě jednou. Paní poslankyně zpravodajka nám snad nemusí znovu číst ten
text, protože si ho všichni pamatují. Takže budeme tedy hlasovat, paní poslankyně, jaký je váš názor jako
zpravodajky, samozřejmě kladný (Souhlas.), a paní ministryně (Ano, já se omlouvám, nebyl zapnutý mikrofon,
nesouhlas.).
Hlasování má pořadové číslo 83. Přihlášeno je 138, pro hlasovalo 70, proti hlasovalo 38. Zřejmě ale počkáme
vzhledem k těsnému výsledku na kontrolu hlasování.
Poslankyně Kateřina Klasnová: Já bych tedy sice doporučila urychleně hlasovat dál, ale respektuji právo pana
předsedajícího.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: My ovšem chceme vyhrát čestně, takže... Prosím?
Poslanec Radim Jirout: Kolegové, omlouvám se, ale chtěl jsem hlasovat ne, na sjetině mám ano. Zpochybňuji
hlasování.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, pan poslanec Pajer, slyšeli jste jeho zpochybnění hlasování. A je
tady návrh (Hluk v sále.) Pan poslanec Jirout, já se strašně omlouvám, to jsem nerad vás učinil někým jiným,
takže se omlouvám.
Je tady návrh vás odhlásit. Já vás všechny odhlašuji, prosím, abyste se znovu přihlásili a budeme hlasovat o
námitce pana poslance Jirouta.
248
Zahajuji hlasování. Kdo je pro přijmout tuto námitku, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 84. Přihlášeno je 137 poslanců, pro hlasovalo 127, proti 6, námitka byla přijata.
A my budeme opakovat to hlasování ještě jednou. Tak já myslím, že všechno víme, je to návrh paní poslankyně
Klasnové, která s ním vyslovila souhlas, paní ministryně nesouhlas, a my ho budeme znovu opakovat. Já
myslím, že všichni ví, o čem se hlasuje.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro přijmout tento návrh, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 85. Přihlášeno je 136, pro hlasovalo 70, proti 38, takže to bylo přijato, ta první část
usnesení.
Prosím přečtěte tu druhou.
Poslankyně Kateřina Klasnová: Dál Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby odstoupila od dalšího rozvoje karty
sociálních systémů, a tento systém zrušila. Stanovisko zpravodajky je kladné.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Paní ministryně? (Nesouhlas.)
Hlasování má pořadové číslo 86. Přihlášeno je 136, pro hlasovalo 63, proti 45, takže tady tato druhá část
vašeho usnesení přijata nebyla. A je tady ještě přece jenom kontrola, takže prosím o chviličku strpení.
Pan poslanec Miroslav Váňa je konfrontován...***
(12.40 hodin)
Poslanec Miroslav Váňa: Já zpochybňuji hlasování. Na sjetině mám křížek a byl jsem pro.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Je to zpochybnění hlasování, takže zase musíme hlasovat o námitce.
Dovolte mi tedy, já zahajuji hlasování o námitce pana poslance Miroslava Váni. Kdo je pro přijmout tuto námitku,
stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 87, přihlášeno 137, pro hlasovalo 132, proti 2, takže námitka byla přijata.
My budeme opakovat hlasování o druhém článku usnesení. Přečtěte to, je to jedna věta, tak tu jednu větu,
prosím, přečtěte, aby každý věděl.
Poslankyně Kateřina Klasnová: Dobrá. Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby odstoupila od dalšího rozvoje
karty sociálních systémů a tento systém zrušila.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, je to jasné. Stanovisko paní zpravodajky bylo kladné, stanovisko
ministryně nesouhlasné.
Zahajuji hlasování, kdo je pro tento druhý článek, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 88, přihlášeno je 137, pro hlasovalo 66, proti 47, takže toto přijato nebylo.
Můžete přečíst ten třetí.
Poslankyně Kateřina Klasnová: Samozřejmě. Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby uložila Ministerstvu práce
a sociálních věcí České republiky pozastavit distribuci karet sociálních systémů, a to do doby nové legislativní
úpravy. Současná legislativní úprava s povinností zřídit zvláštní účet u České spořitelny a.s. je i podle analýzy
Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky zjevně protiústavní.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Stanovisko vaše je samozřejmě kladné, stanovisko paní ministryně?
(Nesouhlas.)
249
Zahajuji hlasování. Kdo je pro přijmout tento třetí článek usnesení, stiskne tlačítko, zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 89, přihlášeno je 137 poslanců, pro hlasovalo 70 a proti hlasovalo 39. Tak a to
bylo tedy tím pádem přijato.
Můžeme postupovat dál, prosím.
Poslankyně Kateřina Klasnová: Dále je zde návrh usnesení, který přednesl pan poslanec Sklenák,. Tento návrh
usnesení zní: Poslanecká sněmovna konstatuje, že projekt sKaret je nesmyslný.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Stanovisko zpravodaje? (Kladné.) Paní ministryně? (Nesouhlasné.)
Hlasování má pořadové číslo 90, přihlášeno 138, pro hlasovalo 66 poslanců, proti 48, takže tento návrh přijat
nebyl.
Vypořádali jsme se se všemi návrhy usnesení.
Poslankyně Kateřina Klasnová: Tímto jsme vyčerpali veškeré návrhy usnesení.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Myslím, že jsme vlastně vyčerpali celý bod. Děkuji paní ministryni. Ještě
paní poslankyně Semelová, něco se stalo.
Poslankyně Marta Semelová: Nezpochybňuji hlasování, jenom pro stenozáznam - hlasovala jsem pro usnesení
a na sjetině jsem měla zdržení.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobře. Děkuji tedy všem, kdo pomáhali zvládnout tento bod a končím
projednávání této zprávy. Předám rovnou řízení ještě panu místopředsedovi Olivovi. Prosím.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Vážené kolegyně, vážení kolegové, my se vrátíme k bodu s pořadovým číslem
32, kterým byl
32.
Návrh poslanců Zuzky Bebarové-Rujbrové, Vojtěcha Filipa a dalších na vydání ústavního zákona, kterým se
mění a doplňuje ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Bod jsme v 11 hodin přerušili ve stavu obecné rozpravy, takže se do obecné rozpravy vrátíme. Mám tady dvě
faktické poznámky. Teď si nejsem jistý, jestli jsou již k této předloze. Paní kolegyně Kohoutová. Paní kolegyně
Kohoutová! Paní kolegyně Kohoutová, máte tady faktickou poznámku, vztahuje se k této předloze? Ne. A pan
kolega Dědič? Také ne. S faktickou poznámkou pan poslanec Jiří Pospíšil. Prosím.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, opět je to faktická, která reaguje
na debatu, která byla přerušena, takže jenom jednu poznámku, další argument, který vznikl při debatě před
hodinou a půl a který se týká toho, proč tento návrh bychom neměli podporovat. Je to v zásadě o tom, že tento
návrh výrazně posiluje pozici moci soudní nad mocí zákonodárnou, a to je taky věc, kterou by měli navrhovatelé
řešit. Zkrátka a dobře, soud bude rozhodovat v širší míře o tom, kdy zaniká poslanci mandát. To jaksi při
vyvážení dělby moci ve státě je výrazný ústavně právní problém, který tu v debatě také dosud nebyl zhodnocen.
Takže prosím, řešme i problém - a teď nechci používat slovíčka soudcokracie - jestli tímto způsobem
nevychylujeme a neposilujeme soudní moc a jestli ona nebude mít navrch nad mocí zákonodárnou. Také to je
aspekt, který podle mého názoru ten návrh neřeší.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Hlásí se ještě někdo další do obecné rozpravy? Žádnou přihlášku již
neregistruji. Hlásí se někdo z místa? Nikoho nevidím, takže obecnou rozpravu končím a ptám se pana
navrhovatele, jestli si přeje závěrečné slovo.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající, ano, na závěr mi dovolte několik poznámek. Nejdříve začnu
tou poslední faktickou poznámkou pana kolegy Pospíšila. Ano, to je asi nejvážnější poznámka, která v té debatě
padla, protože samozřejmě při tom řešení, jakým způsobem zbavit poslance mandátu, předem vylučujeme to,
250
že to může udělat komora sama. To by prostě nebylo možné. A potom tedy je samozřejmě otázka postavení
jednotlivých mocí, to znamená zákonodárné, výkonné a soudní, a jakési nezávislé senáty nebo něco takového
zvláštního jistě nikdo tady nechce a do té kolize vždycky přichází. Ale v dělbě moci platí mimo jiné i princip
určitých imunit a v tomto ohledu tedy to zapojení se soudní moci je předem nějakým způsobem omezeno. Za
prvé, jestli vůbec aktivní legitimaci ta politická strana využije k tomu, aby poslance přiměla k tomu, aby se
podrobil zkoumání, jestli je v souladu se slibem poslance, to znamená podle svého nejlepšího vědomí a
svědomí pracovat v zájmu všeho lidu, jak máme v našem ústavním slibu. ***
12.50 hodin)
(pokračuje Filip)
V diskusi vystoupil pan kolega Jiří Pospíšil a to je typický příklad toho, že i kdyby ho ODS chtěla mermomocí u
Nejvyššího správního soudu obvinit z toho, že to udělal z pohnutek nízkých, tak se jí to asi nepodaří, protože
když se podíváte na hlasování kolegy Michala Doktora, tak je jasné, že on odešel z ODS, ale neodešel od
politického programu, dokonce vyžaduje jeho tvrdší prosazení, než někdy v koaliční hře ODS činí.
Takže v tomto ohledu si myslím, že by k tomu ani při zralé úvaze vedení politické strany nesáhlo. Ale je to jistě
legitimní debata, která je nad tímto tématem. Pokud jde o ostatní debatu, shrnul bych ji poměrně jednoduše.
Evidentně po celou dobu od roku 1993 se česká politická scéna potýká už po konstituování klasické struktury
politických stran od levého spektra přes střed po pravici s tím, že ve volbách nějakým způsobem dojde ke
kolizím a k přeběhlictví. To je věc, která je samozřejmě nebezpečím pro demokracii. To je nebezpečí pro
jakýkoliv parlamentní systém opírající se o svobodnou soutěž politických stran. Znovu připomínám svobodnou
soutěž politických stran. Protože to individuální chování poslance samozřejmě je svázáno s jeho slibem, tedy
čestně, prohlašuje na svou čest pohybovat se v tom programu, za který kandidoval, nikoliv programové výbavě
jiné. V tomto ohledu debata na schůzi Sněmovny patří, patří do jednání orgánů Poslanecké sněmovny a Senátu.
Samozřejmě to bude záviset na tom, jestli se jí vůbec bude chtít zabývat.
Jak jsme v minulosti odkládali ztrátu mandátu z důvodu pravomocného odsouzení poslance za úmyslný trestný
čin, a vymstilo se nám to, teď to tady děláme jakoby narychlo na základě dvou návrhů, které jsou tu předloženy,
tak se nám může do budoucna vymstít to, že tento institut neexistuje. A já si myslím, že je dobré, aby
minimálně, jak už jsme si několikrát řekli i v jiných případech, po 20 letech existence současného ústavního
textu bylo možné ty návrhy soustředit a podrobit je diskusi na výborech Poslanecké sněmovny, případně v
orgánech, které k tomu zřídíme, ať už to bude dočasná komise pro Ústavu nebo Stálá komise Senátu pro
Ústavu a ústavní procedury.
V tomto ohledu doporučuji Poslanecké sněmovně, aby postoupila tento návrh do druhého čtení, aby se to stalo
jedním z podkladů, o kterém by se jednalo. Dám příklad, který je pravděpodobně příliš úzký na to, aby posloužil
pro tento případ, ale myslím, že je poměrně použitelný pro dnešní diskusi. Když jsme se dohadovali o tom, jak
změnit jednací řád, tak jsme také nejdřív soustředili všechny připomínky a poznatky poslaneckých klubů a
poslanců a ti je přednášeli nejdříve na podvýboru pro jednací řád, pak jsme je začali třídit, některé jsme
považovali za aktuální, u některých jsme dosáhli konsensu tak rychle, že mohl být návrh textu předložen, a ten
byl potom schválen a zbytek zůstal na jednání pro příští období. V tomto ohledu posunutí návrhu do druhého
čtení považuji za věc, která si tento postup zaslouží, která si zaslouží pozornost Sněmovny a v žádném případě
bych to už po těch 15 letech existence takového návrhu, který je dnes v textu, který máte před sebou, je
opakován, nijakým způsobem neměnil a pokusil bych se o něm dále jednat.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Ptám se pana kolegy Bendy jako zpravodaje, jestli si přeje závěrečné
slovo. Ne. Konstatuji, že v obecné rozpravě byl předložen návrh na zamítnutí ze strany pana poslance Marka
Bendy. O tomto návrhu budeme hlasovat. Je zde ještě žádost o odhlášení, takže vás všechny odhlašuji. Prosím,
abyste se znovu přihlásili svými hlasovacími kartami. Počet přihlášených stále ještě roste. (Hlasy ze sálu.
Veselost v sále.)
Domnívám se, že můžeme přistoupit k hlasování. Znovu tedy opakuji, že hlasujeme o návrhu pana poslance
Marka Bendy na zamítnutí předloženého návrhu v prvém čtení.
Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 91 přihlášeno 124, pro 69, proti 51. Konstatuji, že tento návrh byl přijat.
251
Ještě probíhá kontrola hlasování. Je to v pořádku. Takže hlasování platí a protože jsme tento návrh zamítli v
prvním čtení, tak tím také končím projednávání tohoto návrhu. Pan předseda Filip.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, pane místopředsedo. Jen tolik, že tento návrh považuji za natolik důležitý pro
českou politickou scénu, že ho minimálně klub KSČM předloží v příštím volebním období.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Předtím, než přistoupíme k dalšímu bodu, mi dovolte, abych ještě oznámil
jednu omluvu. Paní poslankyně Vladimíra Lesenská se omlouvá z dnešního jednání od 13 hodin ze zdravotních
důvodů.
Pokračujeme bodem s pořadovým číslem
33.
Vládní návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění
pozdějších ústavních zákonů
Z pověření vlády a v zastoupení pana ministra Petra Mlsny uvede tento návrh. Už to neplatí, pan ministr se
dostavil. Takže předložený návrh uvede pan ministr Petr Mlsna.
Ministr bez portfeje ČR Petr Mlsna: Děkuji.
Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předloženým návrhem novely
Ústavy je zakotvení institutu vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě Poslaneckou sněmovnou do ústavního
pořádku České republiky. Princip vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě na rozdíl od nyní platného institutu
vyslovení nedůvěry vládě spočívá v tom, že kromě samotného vyslovení nedůvěry vládě musí být dosaženo
shody Poslanecké sněmovny na tom, kdo bude jmenován novým předsedou vlády. Tato navrhovaná právní
konstrukce má za cíl zamezit vzniku krize vládnutí v zemi po vyslovení nedůvěry vládě. Podle předloženého
návrhu ústavní úpravy by mohla Poslanecká sněmovna vyslovit konstruktivní nedůvěru vládě za předpokladu,
že jí návrh na vyslovení nedůvěry vládě předloží nejméně 50 poslanců. ***
13.00 hodin)
(pokračuje Mlsna)
S tím, že tento návrh současně musí obsahovat jméno kandidáta na nového předsedu vlády. Poslanecká
sněmovna by projednala návrh na vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě na své schůzi, která by se uskutečnila
nejdříve 48 hodin poté, co by jí byl takovýto návrh podán.
Vyslovila-li by Poslanecká sněmovna vládě nadpoloviční většinou všech poslanců nedůvěru, předseda
Poslanecké sněmovny by o tom informoval prezidenta republiky, který by na návrh Poslanecké sněmovny
jmenoval předsedu vlády. Je důležité zdůraznit, že prezident republiky by v takovémto případě byl fakticky
vázán návrhem Poslanecké sněmovny na jmenování nového předsedy vlády.
Nebude-li návrh na vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě Poslaneckou sněmovnou přijat, bude možné nový
návrh podat - bude tedy přípustný - nejdříve až po uplynutí šesti měsíců ode dne, kdy předchozí návrh nebyl
přijat. Před uplynutím šesti měsíců ode dne, kdy předchozí návrh nebyl přijat, bude nový návrh na vyslovení
konstruktivní nedůvěry vládě přípustný jen tehdy, bude-li podán nejméně 80 poslanci a bude současně splňovat
všechny stanovené podmínky.
Takto stanovený vyšší počet poslanců v případě podání nového návrhu na vyslovení nedůvěry vládě v časovém
období do šesti měsíců od posledního projednávání obdobného návrhu v Poslanecké sněmovně je konstruován
jako pojistka před případným zneužíváním tohoto ústavního institutu, jehož častou aplikací by docházelo k určité
nestabilitě v zemi a prohlubování případně politické krize. Tento vyšší počet poslanců ovšem také respektuje
článek 68 odst. I Ústavy, podle kterého je vláda odpovědna Poslanecké sněmovně po celé volební období a
tudíž nelze zamezit Poslanecké sněmovně ve vyvolání hlasování o nedůvěře vládě.
Institut vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě se navrhuje zavést do ústavní praxe až po nových volbách do
Poslanecké sněmovny a nebude se tak vztahovat na Poslaneckou sněmovnu, v jejímž volebním období by
takováto právní úprava nabyla účinnosti.
252
S navrhovanou ústavní úpravou je současně předkládána i novela zákona o jednacím řádu Poslanecké
sněmovny, jejímž smyslem je uvést tento ústavní institut do praxe. Je to paralelní tisk 669.
Ten institut konstruktivní nedůvěry vládě je standardní součástí ústav v řadě členských států Evropské unie.
Mohu pouze namátkou uvést Spolkovou republiku Německo, Španělsko, Polsko, Slovinsko, Maďarsko, přičemž
všem těm úpravám na vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě v těchto státech jsou společné tři základní rysy.
Liší se v procesních lhůtách, ale tři rysy jsou společné. V momentě hlasování o nedůvěře vládě musí být známé
jméno kandidáta na nového předsedu vlády. Za druhé - pro vyslovení nedůvěry vládě se musí vyslovit
nadpoloviční většina všech členů příslušné komory. A za třetí - prezident republiky nebo třeba v případě
Španělska král je povinen v případě vyslovení nedůvěry vládě výsledek akceptovat a jmenovat předsedou vlády
toho, kdo byl uveden v návrhu na vyslovení nedůvěry vládě.
Žádám vás o propuštění do druhého čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane ministře. Prosím, aby se ujal slova zpravodaj pro prvé čtení - pan
poslanec Marek Benda. (Poslanec Benda nesedí v jednacím sále.) Pan poslanec Marek Benda nás určitě slyší
a kvačí do jednacího sálu. Ještě poprosím ... Tak, pan zpravodaj se našel. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové
(udýchaně), já se moc omlouvám, já jsem netušil, že jsem zpravodajem i tohoto bodu, resp. zapomněl. A měl
jsem pocit, že si můžu odejít ke své neřesti, což se mi nevyplatilo.
Já bych chtěl doporučit, aby tento vládní návrh zákona byl přikázán výborům k projednání. Myslím si, že to je
věc, která je poměrně zásadní - na rozdíl od některých těch dílčích novel, které jsou zde předkládány, že má
zásadní ústavní konotace pro český ústavní systém. Diskuse o ní běží poměrně dlouhou dobu. Byla započata v
podstatě v minulém volebním období po pádu Topolánkovy vlády, kdy se náhle nevědělo, co dál a co má být tím
správným řešením.
Myslím si, že si minimální diskusi ve výborech zaslouží, i když si uvědomuji, že v této politické situaci zřejmě tu
třípětinovou většinu v obou komorách nezíská.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Před tím, než vystoupí první přihlášení, se
ujistím. Faktická poznámka - pan kolega Paroubek. Faktická ne, ano? A pan kolega Koskuba? Také ne. Takže
jako první vystoupí s přednostním právem pan poslanec Jeroným Tejc. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji za slovo. Já jsem očekával, že mí předřečníci z vládní koalice začnou úvod
projednávání tím, že řeknou, že nechtějí žádné salámové změny ústavy a že by bylo dobré, abychom vedli tu
velkou debatu, protože to tady zaznělo několikrát. (Potlesk poslanců KSČM a ČSSD.) Takže to se bohužel
nestalo. A určitě o návrhu, který tady je, budeme tedy hlasovat a budeme jednat o tom, zda má nebo nemá
postoupit do výborů. A u mě platí to, že pokud postoupí - i když já budu zásadně proti - myslím, že by bylo dobré
jej spojit s dalšími změnami, které buď prošly nebo teprve projdou.
Já chci důrazně, opravdu důrazně, odmítnout to, že opozice tady zneužívá právo vyslovit nedůvěru vládě a že
snad proto by tady mělo dojít ke změně ústavy. Tak to přece není. Vždy, když tady opozice, sociální
demokracie, vyvolávala hlasování o vyslovení nedůvěry, byl k tomu vážný, velmi vážný důvod. Ten důvod nebyl
ten, že jsme se sešli na poslaneckém klubu a řekli si: No tak už jsme dlouho nehlasovali, tak bychom si mohli
zahlasovat o té vládě. Ten důvod byl jasný. Důvodem byly například kauzy, které tady tropila tato vláda a o
kterých se tady hovořilo. Nemá smysl je připomínat. Já se tedy důrazně ohrazuji proti tomu, aby tady bylo
hovořeno o institutu hlasování o vyslovení nedůvěry jako o zneužívání ze strany opozice - a proto tady snad
musí vzniknout tento návrh. To za prvé.
A za druhé. Lidově řečeno, dámy a pánové z vládní koalice prostřednictvím pana předsedajícího, to by se vám
tak hodilo! Přeběhlictví nechat bez povšimnutí, nechat ho tak, jak je, mít tady vládu postavenou na přeběhlících.
A ještě omezit práva opozice na vyslovení nedůvěry vládě, aby bylo daleko těžší se vlády postavené na
přeběhlictví a politických trafikách zbavit. Tak to tedy ne! Pro to my hlasovat nebudeme a rozhodně takový
návrh zákona nikdy v této Poslanecké sněmovně nepodpoříme. A s našimi hlasy nepočítejte. (Potlesk poslanců
ČSSD a KSČM.)
253
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Jiří Paroubek.
Poslanec Jiří Paroubek: Dámy a pánové, někdy před rokem vznikl tento návrh zákona. Přiznám se, že jsem
tehdy vnímal tu diskusi i dost osobně. Tehdy jsem si napsal své vystoupení, které při těch nejrůznějších
schůzích Poslanecké sněmovny, které probíhaly, jsem vždycky oprášil, ale říkal jsem si: Tak třeba teď už na to
dojde. A ono na to nikdy zatím nedošlo. A teď najednou se koalice vzmužila a předkládá tenhle ten návrh.
Přiznám se, že kdyby zůstalo u předkladu a tónu pana ministra Mlsny, tak bych své vystoupení měl opravdu
velice krátce a postavil bych ho na argumentech nikoliv jenom politických. Nebo - postavil bych ho na
argumentech, které by byly naprosto věcné, ne politické.
Návrh na zavedení institutu konstruktivní nedůvěry do ústavního a legislativního pořádku České republiky
vychází ze stejného myšlenkového podhoubí jako například fiskální ústava. Příliš parlamentarismu podle autorů
těchto návrhů škodí. Proto omezme možnost hlasování o nedůvěře. Jednou za půl roku to stačí. Proč vůbec
poslouchat žvásty opozičních poslanců, které nastavují zrcadlo vládnutí, častěji? Chce to duševní hygienu.
Aspoň pohledu vládní koalice. ***
13.10 hodin)
Někdy před rokem jsem si přečetl v jedněch provládních českých novinách, budu je nazývat pracovně černá
sotňa, vyjádření rozhořčené redaktorky, že na jeden z mých projevů ve Sněmovně by měly být paragrafy. To je
demokratka, tato paní redaktorka, vcelku známá. Paní redaktorka ve své úvaze došla už dál, nežli autoři tohoto
návrhu. Ale jenom zdánlivě.
Konstruktivní nedůvěra je něco, co je v rozporu s tradicí českého parlamentarismu. Autoři předlohy vycházejí z
ústavních zkušeností Německa, kde tento institut byl využit za dobu existence základního zákona, tedy ústavy,
dvakrát - v roce 1972 a v roce 1982. Do základního zákona Spolkové republiky Německo jej při jeho tvorbě v
roce 1948 a 1949 v parlamentní radě prosadil vynikající právní expert SPD Karl Schmidt.
Celá ústavní konstrukce je jednoduchá. Podle článku 67 základního zákona může - a teď cituji: "spolkový sněm
vyjádřit nedůvěru kancléři pouze zvolením jeho nástupce, a to nadpoloviční většinou jeho členů". Je-li takové
hlasování úspěšné, pak nově zvolený kancléř od počátku disponuje legitimitou a spolkový prezident jej musí
jmenovat kancléřem.
Autoři předkládaného vládního návrhu se domnívají, že tudy, tímto směrem, vede cesta k posílení stability
vládních většin v České republice. Myslím si, že se mýlí, a uvedu pro to pádné důvody.
Myslím, že to podstatné, na čem spočívá stabilita vládnutí v Německu, není ústavně politický nástroj
konstruktivní nedůvěry, ale tři faktory poněkud jiného charakteru:
Za prvé. Volební systém v Německu pro volby do spolkového sněmu je smíšený. To znamená, že polovina
poslanců je volena podle principu poměrného zastoupení a polovina na základě většinového systému. A dále je
uplatněna pětiprocentní klauzule omezující vstup do dolní komory německého parlamentu. To znamená u té
jedné poloviny poslanců - pět procent klauzule, a u té druhé poloviny, která je zvolena většinovým způsobem,
teď se přiznám, že přesně nevím, jestli jsou to tři nebo čtyři poslanci, kteří musí být zvoleni tím většinovým
způsobem, aby strana tam mohla zasedat. To vše vede k posilování velkých a větších stran a k integraci
politických sil v zásadě do dvou bloků.
Za druhé. Od voleb v roce 1969 německé politické strany vždy před volbami sdělují, s kým budou po volbách
vytvářet volební koalice. Je to tak proto, že ještě ve volbách v roce 1969 to strany neudělaly. Nejsilnějším
seskupením ve volbách se stala CDU/CSU a po volbách se nicméně ustavila koaliční vláda SPD-FDP. Tedy
před volbami žádná lišácká a rádoby duchaplná vyjádření, že se o koalicích rozhoduje až po volbách, jako je
tomu u nás. Také toto usnadňuje orientaci a integraci voličů do de facto dvou neformálních volebních bloků
nalevo a napravo od politického středu. Mimo systém zatím zůstává jen radikálně levicová strana Die Linke.
Za třetí. V případě, že ani tak nevznikne jasná většina ve spolkovém sněmu, není proti německé politické tradici
vytvořit tzv. velkou koalici, v níž se sejdou dva největší političtí rivalové, tedy SPD a CDU/CSU, jako tomu bylo v
roce 1966 nebo v roce 2005. Nikdo pak v Německu ještě deset nebo patnáct let, jak jsme tomu byli svědky
254
zejména před druhým kolem prezidentské volby, poté nepíše o zradě voličů hodné nenásledování na věčné
časy, jako tomu bylo u nás v případě vlády vzniklé na základě tzv. opoziční smlouvy.
V poměrně čerstvé paměti máme činnost vlády velké koalice v Německu v letech 2005 až 2009, která odvedla
velmi slušnou práci pro Německo. Argumentem předkladatelů je dále to, že kdyby existoval tento institut
konstruktivní nedůvěry již v březnu 2009, nemuselo dojít k pádu Topolánkovy vlády a tato vláda mohla v klidu
dokončit evropské předsednictví. Já bych tuto pasáž ze svého projevu vynechal, kdybych reagoval jenom na
projev pana ministra Mlsny. Ale protože pan předkladatel nebo pan poslanec Benda tak učinil, tak prostě ty věci
zrekapituluji.
Především chci říci, že pád Topolánkovy vlády způsobilo to, že proti ní hlasovali čtyři původně vládní poslanci.
Hlasy sociálně demokratických a komunistických poslanců by k pádu vlády nestačily.
Za další. Představy pravice, představa médií i politiků pravice, že opozice nebude usilovat o pád vlády v případě
skandálu monumentálních rozměrů, a tím snaha důvěrníka premiéra Topolánka Marka Dalíka zamezit
odvysílání vládu kompromitující reportáže v České televizi byla - je lichá. Jen tak mimochodem tahle ta
záležitost v České televizi se týkala reportáže vládou chráněného poslance Wolfa, který je toho času odsouzen
a nyní na útěku.
Tuhle hru na omezenou svobodu slova, oktrojovaný parlamentní systém a z toho vyplývající politickou
autocenzuru hrát nebudu. A nebude ji určitě hrát ani žádný jiný skutečně demokratický politik. Ostatně ihned po
pádu Topolánkovy vlády jsem nabídl tehdejší vládě setrvání v její funkci do konce června 2009, tedy do konce
evropského předsednictvím, ovšem se dvěma personálními podmínkami - okamžitě skončí ministr vnitra Langer
a nejvyšší státní zástupkyně Vesecká. Nebylo nic jednoduššího ze strany premiéra Topolánka, nežli s tím
souhlasit, a mohli dovládnout do konce českého předsednictví. A pak skončit. A že jsme neměli plán B, jak do
omrzení opakují ti různí komárkové, steigerwaldové, leštinové, hanákové a další provládní publicisté, jak tady
naznačil pan poslanec Benda, mohl bych citovat ze svého projevu z 24. 3. v Poslanecké sněmovně, který byl
před úspěšným hlasováním o nedůvěře Topolánkově vládě. Pokud bude zájem, tak tak učiním, ale myslím, že
to ani potřeba není. Ten plán B prostě existoval. Bylo to vytvoření úřednické vlády, k čemuž také neprodleně
došlo. K ustavení úřednické vlády došlo za účasti koneckonců strany, které je pan poslanec Benda členem.
V situaci, kdy vláda není schopna vládnout, nemá většinu a ani opozice nemá jasnou většinu, a když prezident
sdělí, že neumožní vznik vlády opírající se o poslance, kteří v průběhu období změnili politický dres, jsou
nejlepším a hlavně čestným řešením předčasné volby. Ostatně i v Německu s jeho propracovaným a fungujícím
ústavně politickým systémem a institutem konstruktivní nedůvěry bylo potřeba dojít v roce 2005, tedy rok před
koncem řádného volebního období, k vypsání nových mimořádných voleb. V květnu 2005 se pro toto řešení
tehdejší spolkový kancléř Gerhard Schröder rozhodl poté, co jeho strana SPD prohrála zemské volby v klíčové
spolkové zemi v Severním Porýní-Vestfálsku. Jen tak mimochodem, několik dní před volbami v této spolkové
zemi, Gerhard Schröder byl na krátké návštěvě v Praze. Já jsem s ním měl možnost o té věci hovořit. A na ten
krok, který hodlá učinit, mě upozornil. S tím, že samozřejmě byl pro tento moment nepoužitelný institut
konstruktivní nedůvěry. Opoziční CDU/CSU jej vřele podporovala, neboť v průzkumech veřejného mínění vedla
nad svým hlavním soupeřem o dvacet procent. ***
(13.20 hodin)
V září 2005 se konaly ve Spolkové republice Německo volby, které skončily vlastně remízou. A jediným
východiskem z nich bylo ustavení vlády velké koalice. Tedy zdůrazňuji - v téhle situaci nebyl tehdy použit institut
konstruktivní nedůvěry. I ta německá ústava, byť velmi krkolomným způsobem se, resp. německé politické
strany se byť velmi krkolomným způsobem dopracovaly k vypsání mimořádných voleb do Bundestagu.
Návrh, který dnes předkládá vláda, nepovažuji za rozumný. Je v rozporu s českou ústavní i politickou tradicí a
samo o sobě by tedy bez například změn volebního systému jeho uplatnění nevedlo k větší stabilitě vládních
většin v naší zemi. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Hlásí se někdo další do rozpravy? Paní kolegyně Klasnová, prosím.
Poslankyně Kateřina Klasnová: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové,
tento návrh změny Ústavy vznikal ještě v době, kdy Věci veřejné byly v koalici, resp. se o tom vedla diskuse.
Musím říct, že z našeho pohledu samotné zavedení institutu konstruktivního vyjádření nedůvěry vládě
255
nevnímáme jako něco negativního. Nicméně podobně jako v zákonu o celostátním referendu to provedení, ten
vlastní vládní návrh, který přišel, je takové, že ho nemůžeme podpořit, resp. se zdržíme.
Proč? Už ten ústavní návrh předpokládá půlroční lhůtu, o které tady hovořili moji předřečníci. Svým způsobem
ubírá trochu pravomoc prezidentu republiky, ale to asi, aby celá věc byla funkční, by bylo patrně nezbytné. Ale
související s tím ještě jednací řád předpokládá, že vyslovení nedůvěry vládě by muselo být podepsáno 80
poslanci. Toto vnímáme jako omezení demokratického práva, jako omezení opozice. Je to něco podobného
jako v komunální politice. Já působím jako zastupitelka dlouhá léta, dlouhá léta jako opoziční zastupitelka. Je
zcela v pořádku, pokud jsou ty důvody, tak je zcela v pořádku, aby v komunálním zastupitelstvu měli možnost
zastupitelé žádat odvolání kohokoli z rady či starosty či starostky. Z toho důvodu si myslím, že ta omezení, která
předpokládá tento návrh, jsou omezení, která by šla proti duchu Poslanecké sněmovny. Z toho důvodu se tedy
zdržíme.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Dalším přihlášeným je pan kolega Marek Benda. Prosím, pane kolego,
máte slovo.
Poslanec Marek Benda: Jenom opravdu dvě krátké reakce na to, co tady zaznělo částečně z úst kolegy Tejce a
částečně teď z úst paní kolegyně Klasnové. Já jsem samozřejmě připraven se v průběhu projednávání ve
výborech bavit o tom, jestli má být nějaký rozestup mezi hlasováními o důvěře. To je věc, která je smysluplná.
Vládě přišlo rozumné, aby tam těch šest měsíců bylo, ale jestli se řekne, že to mají být tři měsíce, méně, to asi
nedává vůbec žádný smysl, protože ani častěji Sněmovna příliš nezasedá.
Ale přece to není podstata tohoto návrhu. Pan poslanec Tejc se tady zlobil, jak se omezují práva opozice
vyvolat hlasování o důvěře. Ani ta se neomezují. Není tam žádných 80 poslanců jako navrhovatelů, je tam
stejných 50 k návrhu na vyslovení nedůvěry vládě, jako je v dnešní Ústavě. Tam k žádné změně nedochází. Je
tam stejných 50 jako je v dnešní Ústavě. Jediné, co se chce, aby opozice, resp. kdokoli, může to být třeba i
vládní koalice, která předkládá takový návrh, současně předložila postavu, která má další vládu vést. A aby tím
vyslovením 101 hlasem, vyslovením nedůvěry vládě došlo automaticky k tomu, že prezident takovou postavu
pověří. Aby bylo jasné - ne chci jenom zdestruovat, ale přináším nějakou jinou alternativu, na které chci vládnutí
do konce volebního období postavit. To je jediný požadavek tohoto návrhu zákona a jsem překvapen, že
opozice se proti němu tak dramaticky staví, protože zřejmě nevěří tomu, že někdy bude ve vládě. Protože tohle
je přece rozumné pro vládu, aby opozice byla povinna představit svého lídra a povinna říct: Ano, jestliže
vyhrajeme toto hlasování a získáme 101 hlasů, nedůvěru, tak tato osoba povede příští vládu.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Další přihláška je přihláška pana poslance Filipa a s faktickou poznámkou
potom kolegové Opálka, Grospič a Skokan. Prosím.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, pane místopředsedo. Paní a pánové, no když jsme se bavili o minulém návrhu
zákona, tak bylo řečeno, že je nepromyšlený. Tak tenhle je nedomyšlený vůbec, protože je ryze účelový. A
kolega Tejc tady řekl, že to je omezení práv opozice. Já to nazvu jinak. To je návrh zákona, který vůbec
nedomýšlí to, jaké jsou vztahy mezi zákonodárnou mocí a výkonnou mocí. My náhle předkládáme návrh nebo je
předložen vládou návrh, který říká: Ano, ten kdo v opozici předloží návrh na hlasování o nedůvěře, vstoupí do
práv prezidenta republiky a je povinen předložit návrh, kdo povede příští vládu a pan prezident je tomu povinen.
A je to jeho poslední šance, protože pak má šanci předseda Sněmovny. No to teda opravdu bude pan prezident
šťastný, až by tohle podepisoval. Tak to se moc nepovedlo, tenhle návrh. To je první moment.
Druhý moment je ten, že přeci vůbec by něco takového opozice nepoužívala, návrh na vyslovení nedůvěry,
kdyby se tady běžně připouštěla debata nad některými velmi kontroverzními tématy. Co se tady stalo po
volbách 2010? Že vládní koalice se rozhodla, že v životě nepřipustí, aby v Poslanecké sněmovně byl schválen
bod programu, který upozorňuje na některou věc, která tady má být diskutována. A takže o věcech, které mohly
být vyřízeny dávno předtím, například o sKartách, diskutujeme až poté, kdy už soud řekne, že to je opravdu za
hranou ústavnosti, až když to odmítnou lidé anebo lidé to přijímají jenom z donucení. To je výborný nápad!
Kdyby se o tom tady diskutovalo jako v normálním Parlamentu, tak jsme se k tomu přeci nedostali až v roce
2013. Tak jsme v roce 2010, 2011 mohli tu debatu odvést a mohli jsme si u toho návrhu zákona předejít
některým věcem, které tady jsou! A proto také nezbývá opozici občas něco jiného než navrhnout hlasování o
vyslovení nedůvěry, protože jinak nemá možnost některé věci, které se v té společnosti dějí, vůbec vydiskutovat
v Poslanecké sněmovně!
Tak proto na to klub KSČM kývl, že ano, připojíme se k tomu, budeme tady podporovat vyslovení nedůvěry
vládě vzhledem k tomu, že jsme neměli jindy šanci ty problémy, které se kupily, vůbec dostat na program
256
Poslanecké sněmovny! Kdyby koalice byla přístupna tomu, co říká poslanecký slib, to znamená, že bude
postupovat podle Ústavy a zákony bude ctít, tak by mimo jiné ctila také to, že se samozřejmě rozhoduje
většinou, ale že dbá práva menšin. Tedy i té opozice. A že alespoň tu diskusi připustí. Ale tady se nepřipouštěla
diskuse systematicky od ustavení této Poslanecké sněmovny. To tady, promiňte mi, v době, kdy jsem tady byl v
předchozím volebním období, opravdu nebylo. Tady se diskutovala i ta nejsložitější témata a nebylo to nikterak
jednoduché. Ale takový stav, který tady byl nastolen po roce 2010, ten tady pamětníci opravdu nepamatují. To si
řekněme na rovinu.
A pokud jste neměli ochotu vůbec diskutovat o návrhu, který jsme předkládali pod bodem 32, teď po nás chcete
ochotu, abychom vám pustili do debaty tento návrh? Odpovězte si sami, jestli máme my nějaký důvod, abychom
vám v tuto chvíli pomohli do druhého čtení. Já ten důvod nevidím.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Teď tady jsou čtyři faktické poznámky. První pan kolega Opálka. Prosím,
pane kolego. Připraví se kolega Grospič. ***
(13.30 hodin)
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych chtěl říci, že se divím, že takový návrh vůbec
prošel Legislativní radou vlády. Z demokratického principu je to skandální, i když pan zpravodaj uvádí, že jde
vlastně jenom o jednu malou formální změnu. Já bych mu opáčil - vždyť nemusí jít vždy jen o vystřídání vlády.
Může jít také o způsob, jak předčasně vyvolat volby, jak změnit tu garnituru, která vládne této společnosti a
nemá podporu lidu.
To je všechno. (Potlesk zleva.)
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Další faktická poznámka - kolega Grospič. Připraví se pan poslanec Petr
Skokan.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych chtěl v té souvislosti upozornit také právě na
to, co zaznívalo při předchozích novelách nebo návrzích na novelizaci ústavy, kdy se na jedné straně říkalo, že
se musí přijít s hlubší zásadní změnou, nikoliv okrajovými změnami. Pak se zamění z hlediska politické
účelnosti rétorika a návrh zákona, který má hluboký dopad, nebo bude mít hluboký dopad do ústavního systému
České republiky, se vydává za v podstatě dílčí, pouze zpřesňující, záležitost, o které se sice může debatovat z
hlediska délky, kdy lze navrhnout hlasování o nedůvěře vládě, jestli šest měsíců, tři měsíce, případně nějak
dále, ale že vlastně o nic jiného nejde.
Já bych chtěl říci, že Ústava České republiky je postavena na nějakých pevných principech. Ty bychom neměli
účelově vykládat. Tento návrh byl vyvolán vysoce účelově, ano, již v minulém volebním období, dostal svou
reálnou podobu právě zejména v době, kdy Věci veřejné a potom jejich nástupnická v podstatě politická strana
nebo skupina LIDEM potvrdila tuto vůli v Poslanecké sněmovně, ale myslím si, že to je hluboce věcně rozporné
ustanovení, když si jenom posoudíme pravomoci mezi mocí výkonnou, zákonodárnou a když si do toho
zakomponujeme i úlohu prezidenta.
Já si myslím, že z tohoto pohledu je tento návrh absolutně nepřijatelný nejenom opozici, ale i pro všechny, kteří
si říkají, že by Ústava České republiky neměla být trhacím kalendářem a že by vláda měla umět vyvozovat svoji
odpovědnost vůči zákonodárnému sboru, to je Poslanecké sněmovně. (Potlesk zleva.)
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Další faktická poznámka - pan kolega Skokan. Poslední bude zatím pan
místopředseda Pospíšil. Prosím.
Poslanec Petr Skokan: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Já bych vaším prostřednictvím nejprve
reagoval na předřečníka. Já nepovažuji LIDEM za nástupnickou organizací Věcí veřejných. Věci veřejné tady
pořád jsou a myslím si, že ještě o nich budeme slyšet, včetně pana předřečníka. (Smích v sále.) Děkuji za
projev sympatií.
Nyní bych si, pane předsedající, dovolil reagovat na předřečníka Marka Bendu. Pokud by občanští demokraté
chtěli ten princip, že nemůže být někdo odvolán, dokud ten, kdo navrhuje jeho odvolání, nezná jméno jeho
následníka, tak já navrhuji začít v Občanské demokratické straně. Její předseda a zároveň premiér odvolal
klidně paní ministryni Peake, aniž by řekl, kdo ji bude následovat. Takže s tím měl počkat, měl si to promyslet,
měl říci ano, odvolávám ministryni obrany, protože chci jmenovat někoho jiného, a tady je jeho jméno. Ale vidíte
257
sám na tomto příkladu, pane Bendo prostřednictvím pana předsedajícího, i na předcházejících příkladech, že to
není takto možné zavést takovýto princip, který vy tady navrhujete.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Poslední faktická poznámka - pan místopředseda Pospíšil.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně, pane předsedající. Já jsem chtěl víceméně reagovat na
vystoupení pana předsedy Filipa, který tady víceméně potvrdil slova navrhovatelů, že tento návrh ústavy
neoslabuje pozici opozice. Jediného, koho oslabuje v ústavní pravomoci, je pozice prezidenta republiky, který
nebude mít právo vybrat premiéra. Je ovšem otázka, jestli toto je nebo není správné.
Takže prosím, vážení kolegové, neříkejte, že toto je bič na opozici, protože to není pravda. Opozici zůstává dál
právo vyjadřovat vládě nedůvěru, pouze v jiné modifikaci. Naopak by bylo možné říci, že ta pozice je posílena,
protože opozice, která svrhne vládu, má současně právo vybrat si budoucího premiéra.
Takže obráceně je možné říci, že ta její pozice se posiluje.
Dovolte mi ještě jednu poznámku. Vy tu vytváříte dojem, jakoby ta debata neměla žádnou legitimitu a byla zcela
účelová. Za prvé, této vlády se to vůbec netýká. A za druhé, a to potvrdí kolega Mlsna jako ústavní expert,
debaty o slabých vládách v poměrných volebních systémech se vedou v celé Evropě a v České republice také.
Tedy debatovat o tom, jak obecně posílit vládu v poměrném volebním systému podle mého názoru není nic
špatného, je to dobrá věc a neměla by být vázána na to, kdo je aktuálně u moci a kdo aktuálně vytváří opozici.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Tak to nebyla poslední faktická poznámka. Dalším přihlášeným je pan
kolega Tejc. Dává přednost panu předsedovi Kováčikovi. Prosím.
Poslanec Pavel Kováčik: Přeji dobré odpoledne, pane předsedající, paní a pánové. Slyšeli jsme tady mnoho
kritiky, nicméně - možná jsem nedával pozor, možná to skutečně nezaznělo - takže pro pořádek dávám návrh
na zamítnutí.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Pan kolega Tejc.
Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji za slovo. Byla tady debata o pravomocích prezidenta ve vztahu ke jmenování,
resp. výběru předsedy vlády. Já bych tady chtěl připomenout několik situací, které jsme zažili pouze v těch
posledních dvou volebních obdobích.
Já si pamatuji, když tady pan premiér Topolánek byl pověřen sestavením vlády, přestože neměl dostatečnou
většinu v Poslanecké sněmovně, pamatuji si, když jeho vláda nezískala důvěru a byl pověřen podruhé panem
prezidentem Klausem, a tehdy to vypadalo jako něco, co ODS schvaluje, protože koneckonců díky tomu ODS
měla čas získat přeběhlíky. A v tomto období nebyl pověřen ten, který vyhrál volby, tedy Bohuslav Sobotka. Byl
pověřen ten, který ve volbách skončil až druhý, tedy Petr Nečas.
Takže já myslím, že skutečnosti to, co se dělo, jen naznačuje, že tady ten zákon je předkládán podle toho, jak
se to hodí, jak by to mohlo být do budoucna, bez ohledu na to, jaká je zkušenost.
Já myslím, že to nejlepší, co můžeme udělat, je, nechat praxi jak je, nepokoušet se naroubovat na naši zemi
systém, který funguje v Německu, protože ten systém je kancléřský. Já myslím, že v této chvíli nejlepší, co
můžeme udělat, je - tento návrh zákona a novely ústavy zamítnout. (Potlesk zleva.)
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Ještě jedna poznámka ze strany pana poslance Filipa. Prosím.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Bude jenom jedna, protože jednu už řekl kolega Tejc o tom rozdílu mezi
systémem německým a českým.
Já souhlasím s tím, co tady říkal pan kolega Pospíšil. My jsme se nikdy nebavili o tom v té novele ústavy, a to je
to, jakým způsobem vždycky děláme všechno na poslední chvíli a nerozmýšlíme to, a to bylo i včetně zákona o
přímé volbě prezidenta, jen se podívejte, jak to vypadalo před Ústavním soudem a u Nejvyššího správního
258
soudu s těmi stížnostmi na výsledek voleb, které tedy potom těch přes sto stížností Nejvyšší správní soud
zamítl. Tady ta pozice prezidenta je otázka, jestli o ní diskutovat nebo nediskutovat. Ale diskutovali bychom o ní
nikoliv z pozice návrhu novely ústavy, který by se týkal výkonné moci, ale diskutovali bychom o tom právě ve
vztahu mezi Poslaneckou sněmovnou a vládou.
To ale, nezlobte se na mě, to je debata, která je zase o ten stupínek dál a nebere princip, na kterém je česká
ústav a český parlamentní systém vystavěn.
To je stejné jako v tom návrhu, kdy kolega Benda říkal, že si můžeme, promiňte mi, odmyslet ten princip
suverenity občanů. No, to já si ale nemyslím.
Tak se na to dívejme principiálně a jako jednotlivé principy to posuzujme.
Ale říkám - nechtěli jste diskutovat o jednom, my nechceme diskutovat o tom vašem.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Chce ještě někdo vystoupit v obecné rozpravě? Ještě s faktickou pan
kolega Staněk. Prosím. ***
(13.30 hodin)
nemá podporu lidu.
Skokan.
reagoval na předřečníka. Já nepovažuji LIDEM za nástupnickou organizací Věcí veřejných. Věci veřejné tady
pořád jsou a myslím si, že ještě o nich budeme slyšet, včetně pana předřečníka. (Smích v sále.) Děkuji za
projev sympatií.
Nyní bych si, pane předsedající, dovolil reagovat na předřečníka Marka Bendu. Pokud by občanští demokraté
chtěli ten princip, že nemůže být někdo odvolán, dokud ten, kdo navrhuje jeho odvolání, nezná jméno jeho
259
následníka, tak já navrhuji začít v Občanské demokratické straně. Její předseda a zároveň premiér odvolal
klidně paní ministryni Peake, aniž by řekl, kdo ji bude následovat. Takže s tím měl počkat, měl si to promyslet,
měl říci ano, odvolávám ministryni obrany, protože chci jmenovat někoho jiného, a tady je jeho jméno. Ale vidíte
sám na tomto příkladu, pane Bendo prostřednictvím pana předsedajícího, i na předcházejících příkladech, že to
není takto možné zavést takovýto princip, který vy tady navrhujete.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Poslední faktická poznámka - pan místopředseda Pospíšil.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně, pane předsedající. Já jsem chtěl víceméně reagovat na
vystoupení pana předsedy Filipa, který tady víceméně potvrdil slova navrhovatelů, že tento návrh ústavy
neoslabuje pozici opozice. Jediného, koho oslabuje v ústavní pravomoci, je pozice prezidenta republiky, který
nebude mít právo vybrat premiéra. Je ovšem otázka, jestli toto je nebo není správné.
Takže prosím, vážení kolegové, neříkejte, že toto je bič na opozici, protože to není pravda. Opozici zůstává dál
právo vyjadřovat vládě nedůvěru, pouze v jiné modifikaci. Naopak by bylo možné říci, že ta pozice je posílena,
protože opozice, která svrhne vládu, má současně právo vybrat si budoucího premiéra.
Takže obráceně je možné říci, že ta její pozice se posiluje.
Dovolte mi ještě jednu poznámku. Vy tu vytváříte dojem, jakoby ta debata neměla žádnou legitimitu a byla zcela
účelová. Za prvé, této vlády se to vůbec netýká. A za druhé, a to potvrdí kolega Mlsna jako ústavní expert,
debaty o slabých vládách v poměrných volebních systémech se vedou v celé Evropě a v České republice také.
Tedy debatovat o tom, jak obecně posílit vládu v poměrném volebním systému podle mého názoru není nic
špatného, je to dobrá věc a neměla by být vázána na to, kdo je aktuálně u moci a kdo aktuálně vytváří opozici.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Tak to nebyla poslední faktická poznámka. Dalším přihlášeným je pan
kolega Tejc. Dává přednost panu předsedovi Kováčikovi. Prosím.
Poslanec Pavel Kováčik: Přeji dobré odpoledne, pane předsedající, paní a pánové. Slyšeli jsme tady mnoho
kritiky, nicméně - možná jsem nedával pozor, možná to skutečně nezaznělo - takže pro pořádek dávám návrh
na zamítnutí.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Pan kolega Tejc.
Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji za slovo. Byla tady debata o pravomocích prezidenta ve vztahu ke jmenování,
resp. výběru předsedy vlády. Já bych tady chtěl připomenout několik situací, které jsme zažili pouze v těch
posledních dvou volebních obdobích.
Já si pamatuji, když tady pan premiér Topolánek byl pověřen sestavením vlády, přestože neměl dostatečnou
většinu v Poslanecké sněmovně, pamatuji si, když jeho vláda nezískala důvěru a byl pověřen podruhé panem
prezidentem Klausem, a tehdy to vypadalo jako něco, co ODS schvaluje, protože koneckonců díky tomu ODS
měla čas získat přeběhlíky. A v tomto období nebyl pověřen ten, který vyhrál volby, tedy Bohuslav Sobotka. Byl
pověřen ten, který ve volbách skončil až druhý, tedy Petr Nečas.
Takže já myslím, že skutečnosti to, co se dělo, jen naznačuje, že tady ten zákon je předkládán podle toho, jak
se to hodí, jak by to mohlo být do budoucna, bez ohledu na to, jaká je zkušenost.
Já myslím, že to nejlepší, co můžeme udělat, je, nechat praxi jak je, nepokoušet se naroubovat na naši zemi
systém, který funguje v Německu, protože ten systém je kancléřský. Já myslím, že v této chvíli nejlepší, co
můžeme udělat, je - tento návrh zákona a novely ústavy zamítnout. (Potlesk zleva.)
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Ještě jedna poznámka ze strany pana poslance Filipa. Prosím.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Bude jenom jedna, protože jednu už řekl kolega Tejc o tom rozdílu mezi
systémem německým a českým.
260
Já souhlasím s tím, co tady říkal pan kolega Pospíšil. My jsme se nikdy nebavili o tom v té novele ústavy, a to je
to, jakým způsobem vždycky děláme všechno na poslední chvíli a nerozmýšlíme to, a to bylo i včetně zákona o
přímé volbě prezidenta, jen se podívejte, jak to vypadalo před Ústavním soudem a u Nejvyššího správního
soudu s těmi stížnostmi na výsledek voleb, které tedy potom těch přes sto stížností Nejvyšší správní soud
zamítl. Tady ta pozice prezidenta je otázka, jestli o ní diskutovat nebo nediskutovat. Ale diskutovali bychom o ní
nikoliv z pozice návrhu novely ústavy, který by se týkal výkonné moci, ale diskutovali bychom o tom právě ve
vztahu mezi Poslaneckou sněmovnou a vládou.
To ale, nezlobte se na mě, to je debata, která je zase o ten stupínek dál a nebere princip, na kterém je česká
ústav a český parlamentní systém vystavěn.
To je stejné jako v tom návrhu, kdy kolega Benda říkal, že si můžeme, promiňte mi, odmyslet ten princip
suverenity občanů. No, to já si ale nemyslím.
Tak se na to dívejme principiálně a jako jednotlivé principy to posuzujme.
Ale říkám - nechtěli jste diskutovat o jednom, my nechceme diskutovat o tom vašem.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Chce ještě někdo vystoupit v obecné rozpravě? Ještě s faktickou pan
kolega Staněk. Prosím. ***
(13.30 hodin)
nemá podporu lidu.
Skokan.
reagoval na předřečníka. Já nepovažuji LIDEM za nástupnickou organiz

Newton_Media_monitor_2532013 - ohk

Transkript

Podobné dokumenty

Newton_Media_monitor_2932013 - ohk

Archiv () - Tomáš Sedláček

Newton_media_monitor - ohk

Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko

Zpráva o činnosti za rok 2014 - Hvězdárna a planetárium Brno

Návrh výzkumného nástroje na zkoumání postojů žáků 2. stupně ZŠ

Zpráva o činnosti za rok 2015 - Hvězdárna a planetárium Brno

Výroční zpráva 2005

Důlní noviny ročník XVII číslo 12

Výroční zpráva 2006 - Cappo

Newton_Media_monitor - ohk

Monitoring médií - Transformace sociálních služeb

Newton_Media_monito_2232013 - ohk

2/2013 - Ředitelství vodních cest ČR

Monitoring - Pražské jaro

bakalářská práce - Praha

Stáhnout mgazín ve formátu pdf.