Slavní válečníci starověku - Obchodní akademie Pelhřimov

Slavní válečníci starověku - Obchodní akademie Pelhřimov

Školní speciál č. 1
30. prosince 2009
Slavní válečníci
starověku
Obchodní akademie Pelhřimov
Ve starověku
zažívali slavná
vítězství a porážky
nejen bájní
hrdinové jakými
byli třeba Achilles
nebo Herkules.
Existovali i
skuteční válečníci,
kteří svými
slavnými činy
ovlivnili celý
tehdejší svět.
Nejdůležitější body:

Alexandr veliký

Attila

Hannibal

Xerxes I.

Leónidás I.

Spartakus

Gaius Julius Caesar
Stránka 2
Slavní válečníci starověku
ALEXANDR VELIKÝ
narodil se: 356 př. n. l. v
Makedonii
Váleční sloni
Starověké armády neměly
tanky ani obrněné vozy, ale
zato měly válečné slony.
Poprvé byli sloni zkroceni v
Indii kolem roku 4 500 př. n.
l. Jako válečnou zbraň je
kromě Indů používali také
Peršané, Kartaginci i Číňané.
Úkolem válečného slona bylo
vtrhnout do řad nepřátel,
vyvolat v nich paniku a rozbít
jejich bojový útvar. Lidé, které
slon nesl na hřbetě, navíc
mohli na nepřátele z výšky
metat oštěpy a střílet šípy.
dobývání po něm Alexandr zřejmě zdědil. Svým 11 let trvajícím
válečným tažením dokázal
zemřel: 323 př. n. l. v Babylo- ovládnout obrovskou perskou
ně
říši včetně jejího největšího
města Babylonu. Podmanil si
co ho proslavilo: byl nejútaké Egypt a nevynechal ani
spěšnějším vojevůdcem v histostřední Asii. To však Alexandrorii
vi nestačilo.
Největší vojevůdce
Do Indie a zpět
Alexandr Veliký dokázal, co se
Cílem jeho nového tažení byla
nikomu jinému nepodařilo: ve
Indie, kterou do té doby Makesvé době ovládal naprostou
donci a Řekové skoro neznali.
většinu známého světa. AlexanSkrze ni se chtěl Alexandr dodr byl synem krále Filipa II.,
stat až k břehům Tichého oceákterý vládl Makedonii—území
nu. To se mu však nepodařilo.
na severu antického Řecka.
Indičtí vládci byli protivníci a
Filip území své země zvětšil
řadách jejich vojsk byli i váleční
tím, že si podmanil některé
sloni, se kterými makedonští
okolní řecké státy. Zálibu v
vojáci neměli zkušenosti. Ale-
xandr tady vítězil jen s velkými ztrátami a nakonec raději
uzavřel příměří. V další cestě
mu zabránily monzunové deště, rozvodněná řeka a také
vlastní vojáci, kteří už měli
všeho po krk. Alexandr se tedy
v roce 326 př. n. l. vypravil na
strastiplnou zpáteční cestu a v
roce 323 př. n. l. doputoval až
do Babylonu. Tady začal hned
plánovat ovládnutí Arábie,
Kartága a Itálie. Kdoví, jestli
by se mu to podařilo, kdyby ve
věku necelých 33 let nezemřel.
Proč zahynul, není úplně jasné—mohl být otráven, mohl
trpět nějakou exotickou nemocí nebo zemřel jednoduše proto, že příliš holdoval alkoholu.
ATTILA
narodil se: asi roku 400 n. l. v hunské říši
zemřel: 453 n. l. V hunské říši
co ho proslavilo: udeřil na římskou říši
Bič boží
Na konci vznikla ve střední a východní Evropě a Asii mocná říše kočovných Hunů. Největší rozmach jí zajistil její nejslavnější vládce Attila, který se pro jiné národy stal symbolem hrůzy a krutosti. Dokonce se mu přezdívalo Bič boží. Attila byl synem hunského náčelníka, který však brzy
zemřel a malý Attila byl svěřen svému strýci. V 13 letech jej příbuzní poslali do západořímské říše,
kde se mu mělo dostat vzdávání. Po smrti strýce měl hunské říši vládnout Attila a jeho bratr. Ten si
ovšem panování vůbec neužil, protože Attila jej nechal zavraždit.
Drancování Evropy
Hunská říše ale Attilovi nestačila - toužil po dobytí celé Evropy. Podnikal nájezdy na římskou říši
při kterých drancoval Balkán a Itálii. Ohrozil i samotný Řím, ale od jeho dobytí jej odradil skvělý
vyjednavač papež Lev I. Kromě dobývání nových území Attila také rád dobýval ženy. Jako svou v
pořadí sedmnáctou manželku si vzal burgundskou princeznu. Ráno po svatebním obřadu jej sluhové našli ležet v kaluži krve. Podle jedné verze jej zavraždila novomanželka, podle jiné se Attila
udusil vlastní krví, která mu tekla z nosu. Jeho tělo prý bylo uloženo na neznámé místo spolu s
neuvěřitelným množstvím pokladů.
HANNIBAL
narodil se: 247 př. n. l
zemřel: 183 př. n. l. v Bithýnii
co ho proslavilo: přešel Alby s válečnými slony
Válečník na slonu
„Přísahám, že jakmile mi to věk dovolí… ohněm a železem určím osud Říma.“ Tahle slova podle
legendy pronesl teprve devítiletý chlapec jménem Hannibal. Narodil se v Kartágu—mocném
městě na severu Afriky, které v první punské válce porazili Římané. V dospělosti se z Hannibala
skutečně stal skvělý voják, který pro Kartágo dobyl nové území—Hispániii, která ležela na Pyrenejském poloostrově. V roce 218 došlo k porušení podmínek příměří mezi Římany a Kartáginci a
Řím vyhlásil válku. Hannibal se rozhodl Římany napadnou ještě dřív, než sami zaútočí. Se svým
vojskem, ve kterém bylo kromě lidí i 37 válečných slonů, dokázal překročit Alpy a dostat se tak
do Itálie ze strany, ze které by se Římané útoku rozhodně nenadáli. Dobyl město Turín a díky
skvělé strategii porazil v sérii bitev Římany, kteří se jej snažili zastavit.
Školní speciál č. 1
Stránka 3
Vyhnaný hrdina
Římské legie se však z porážek záhy otřepaly a vylodily se v severní Africe. Hannibal ohrožení
svého rodného Kartága nestrpěl a následoval je. Čekala jej však zdrcující porážka od římského
generála Scila Aficana, ke které došlo v bitvě u Zamy blízko Kartága. Příčinou Hannibalovy
prohry byly mimo jiné i špatně vycvičení váleční sloni, kteří se v hluku bitvy splašili a působili
škody ve vlastních řadách. Po porážce odešel Hannibal do vyhnanství a nakonec spáchal sebevraždu.
XERXES I.
narodil se: 519 př. n. l. v
Persii
zemřel.: 465 př. n. l. v
Persii
co ho proslavilo: válečné
tažení proti řeckým státům
Roztahovačný Peršan
Protivníkem statečného
krále Leónidáse v bitvě u
Thermopyl byl perský velkokrál Xerxes I. Narodil se
jako syn krále Dareia I.,
který mu zanechal nelehký
odkaz: oplatit Řekům porážku, kterou perskému vojsku
uštědřili v bitvě u Marathonu. Xerxes svůj úkol přijal a
pečlivě se na válku připravoval. Získával politické spojence a budova cesty, měly
jeho vojsku usnadnit zásobování. V roce 480 př. n. l.
konečně vyrazil. Řecké loďstvo porazil v bitvě u Artemisia a po těžkém boji zvítězil i v bitvě u Thermopyl a
dobyl Athény.
Dvojitá porážka
Nakonec ale padnul do léčky. Vůdce Athén Themistoklés nalákal perské lodě do
úzkého průlivu mezi pevninou a ostrovem Salamínou,
kde je mohl snadno zničit.
Zanedlouho poté Xerxes
zažil dvojitou porážku, která
jej nakonec přiměla stáhnout se z Řecka. Ve stejný
den totiž jeho vojska prohrála jak v námořní bitvě u mysu Mykalé, tak i na pevnině v
bitvě u města Platají. Xerxes
se po neúspěšném tažení
zajímal už jen o palácové
intriky a nakonec jej zavraždil jeden z jeho dvořanů.
LEÓNIDÁS I.
narodil se: asi 540 př. n. l. ve Spartě
zemřel: 480 př. n. l. u Thermopyl
co ho proslavilo: hrdinná porážka
Hrdina od Thermopyl
Řecký stát Sparta měl ve své době nejlepší
armádu na světě. Spartští vojáci se na boj
připravovali tvrdým výcvikem, se kterým
začínali už v sedmém roce života a skončili až
ve třiceti. Výcvik se netýkal jen obyčejných
lidí, ale i vládců Sparty. Prošel jím i král Leónidás I., který byl podle historie přímo zosobněním statečnosti a věrnosti. V roce 480 př.
n. l. se perský král Xerxes I. Rozhodl po-
trestat řecké městské státy za odpor vůči své
říši. Jeho armáda měla podle historiků 100 až
200 tisíc vojáků. Řekové měli jen 7 000
mužů, z toho 300 Sparťanů v čele s králem
Leónidásem. Přesilu Peršanů mohli odrazit v
jediném místě a tím byla Thermoplyská soutěska—průsmyk tak úzký, že by jím projel jen
jediný vůz. Sparťané soutěsku urputně bránili
a Xerxes postupně přicházel o své nejlepší
jednotky. Nakonec byly Sparťané poraženi
kvůli prozrazení tajné stezky, kterou mohli
perští vojáci soutěsku obejít. Většina řecké
armády rychle opustila bojiště, ale král Leónidás zůstal a v soutěsce zahynul i se všemi
svými vojáky.
SPARTAKUS
narodil se: 120 př. n. l.
zemřel: 70 př. n. l.
co ho proslavilo: Gladiátor, který se svou armádou složenou z otroků dokázal pokořit Řím!
Gladiátor, který se vzbouřil a vedl další otroky k ozbrojenému odporu. S nimi postupně vytvořil
armádu, jejíž povstání patřilo k největším, jakým kdy Římské impérium čelilo. Pod Spartakovým vedením byli vzbouřenci úspěšní v několika bitvách. Po ročním vítězném tažení Itálií byl
však nakonec i se svými muži poražen v roce 72 př. n. l. v bitvě u řeky Silarus.
Nevracet se bez štítu
Spartské ženy vyprovázely
své muže do bitvy se slovy
„Se štítem nebo na štítě!“
Spartský voják si totiž
zachoval čest jen tehdy,
pokud zvítězil, a tudíž se
vrátil i se svým štítem, nebo
zhynul a jeho druhové ho
na štítě přinesli domů.
Vrátit se živý bez štítu by
znamenalo, že jej voják
zahodil a zbaběle utekl.
KVÍZ
1) Jakému válečníkovi se přezdívalo Bič boží?
a. Alexandru Velikému
b. Attilovi
c. Hannibalovi
2) Na kterém kontinentě se nacházelo město Kartágo?
a. Evropa
b. Asie
c. Afrika
3) Kdo zvítězil v bitvě u Thermomopyl?
a. Peršané
b. Řekové
c. Uzavřeli příměří
4) Alexandr Veliký byl synem řeckého krále:
a. Xerxese
Uvedení válečníci, nebyli
jediní válečníci starověku.
Jejich výčet by byl jistě
dlouhý. Jednoho válečníka
na závěr však přece jen
zmíníme byl jím Gaius Julius
Ceasar
b. Leónidase
c. Fillipa II.
5) Z jakého městského státu pocházel král Leónidás?
a. Athény
b. Sparta
c. Mykény
GAIUS JULIUS CAESAR
narozen: 100 př. n. l. v
Římě
zemřel: 44. př. n. l. v Římě
co ho proslavilo: tažení
do Galie a převzetí moci v
Římě
Svedl jako obratný politik k
sobě dva významné vojevůdce Crassuse a Pompeiuse. Tak vznikl spolek tří
mužů Triumvirát, který se
postavil do čela římského
imperia. Caesar byl zvolen
konzlem pro rok 59. př. n. l
a poté dostal do správy
provincii Galii, jejíž území
rozšířil na téměř celou
dnešní Francii. Po smrti
Crassuse skončil Triumvirát.
Překročení řeky Rubikon
Pompeius se snažil zbyvit Caesara veškerých pravomocí. Caesar proto opustil Galii a roku
49 př. n. l. překročil řeku Rubikon, která tvořila hranici
mezi Předalpskou Galiií a vlastní Itálií. Tak začala občanská
válka. Pompeius uprchl před
Ceasarem do Řecka. Caesar
vstoupil bez boje do Říma, kde
byl zvolen diktátorem. Diktátora se po několika dnech vzdal a
stal se konzulem. Do roku 45.
př. n. l. porazil Caesar všechny
svoje odpůrce a stal se samovládcem. Ceaser své pravomoci
využíval k tomu, aby uspokojil
zájmy vrstev společnosti a aby
zajistil vnitřní klid v Římě, což
bylo předpokladem pro zabezpečení síly vůči okolnímu svě-
tu. Důležitím činem byla
reforma kalendáře, protože
římský rok se značně lišil od
slunečního.
Ačkoli byl Caesar u většiny
občanů velmi oblíben, mnoho lidí jeho vládu pokládalo
právem za konec republiky.
Když se začalo proslýcha, že
chce Caesar přenést sídlo říše
do Alexandrie, a že si dokonce chce nechat odhlasovat
královský titul, dočla zastáncům republiky trpělivost.
V čele spiknutí proti Caesarovi stáli lidé, které považoval za své přátele. Caesar byl
zavražděn v senátě 15. března
44 př. n. l.