L. Šimůnková

Komentáře

Transkript

L. Šimůnková
Lauderova mateřská škola, základní škola a gymnázium při ŽOP
Seminární práce
Camera Obscura
Lenka Šimůnková
Vedoucí práce: Jan Šimek
2015
Abstrakt
Tématem mé seminární práce je fotografování camerou obscurou.
Nejprve ve své práci vysvětluji, co je to camera obscura a na jakém principu
funguje, jak se například využívala v minulosti a jaké jsou typické znaky takto
pořízených fotografií. Dále jsem postupovala tak, že jsem vytvořila vlastní cameru
obscuru, se kterou jsem fotila a osvícený fotopapír vyvolala. Veškeré mé úkony při
výrobě camery obscury jsou v práci popsány. Proces fotografování je doplněn
obrazovými přílohami.
Výsledné fotografie jsem popisovala a na základě nejzdařilejší fotografie
jsem určila pravidlo, že 1 sekunda na digitálním fotoaparátu při cloně 22 a ISO 100
odpovídá expozičnímu času 3 minuty a 15 sekund na cameře obscuře se založeným
fotopapírem.
Klíčová slova: camera obscura, fotografování, výpočet expozice, vyvolávání
fotografií, analogová fotografie
1
Obsah
1 Úvod ..................................................................................................................................................................3
2 Camera obscura ............................................................................................................................................4
2.1 Funkce a princip........................................................................................................................4
3 Tvorba a práce s camerou obscurou....................................................................................................6
3.1 Výroba camery obscury .........................................................................................................6
3.2 Fotografování .............................................................................................................................9
3.3 Vyvolání fotografií v temné komoře .............................................................................. 13
4 Výsledky experimentu ............................................................................................................................ 15
4.1 První focení .............................................................................................................................. 15
4.2 Druhé focení ........................................................................................................................... 15
4.3 Třetí focení ............................................................................................................................... 17
4.4 Čtvrté focení............................................................................................................................. 19
4.5 Páté focení ................................................................................................................................ 21
5 Závěr .............................................................................................................................................................. 23
Seznam použité literatury......................................................................................................................... 25
Seznam obrazových příloh ....................................................................................................................... 26
2
1 Úvod
Toto téma jsem si vybrala proto, že se již několik let věnuji fotografování na
kinofilm a zajímám se o fotografování i z technické stránky. Chtěla jsem si také
vyzkoušet vyvolávání fotografií.
Cílem mé práce je vytvořit cameru obscuru, fotografovat s ní a na základě
výsledných fotografií stanovit optimální parametry pro nastavení expozice na této
cameře obscuře. Zaměřím se na to, jak camera obscura funguje, co je charakteristické
pro fotografii pořízenou camerou obscurou a k čemu se dírková komora dříve
využívala. V praktické části budu vypočítávat clony pro jednotlivá focení a popisovat
vzniklé fotografie. Předpokládám, že na základě těchto fotografií stanovím obecné
pravidlo pro výpočet expozičního času pro mou cameru obscuru.
Věřím, že ve výsledku může praktická část mé seminární práce posloužit jako
základ pro zájemce o fotografování s camerou obscurou a vyvolávání filmů.
3
2 Camera obscura
2.1 Funkce a princip
Camera obscura je latinský název pro temnou komoru s dírkou. V cizojazyčné
literatuře se můžeme setkat spíše s termínem pinhole, což v překladu znamená
špendlíková dírka1. Camera obscura funguje díky přímočarému šíření světla. Do
temné komory proniká světlo pouze malým otvorem a to na protilehlé stěně vytváří
převrácený obraz toho, co se nachází ve vnějším prostoru před dírkou. 2 Tento jev je
vysvětlen například v článku What is a camera obscura?: „Light travels in a straight
line and when some of the rays reflected from a bright subject pass through a small
hole in thin material they do not scatter but cross and reform as an upside down
image on a flat surface held parallel to the hole.“3 (Světlo se šíří přímočaře a když
paprsky odražené od těles projdou malou dirkou v tenkém materiálu, nebudou se šířit
rovně, ale křížem a vytvoří převrácený obraz na plochém povrchu stojícím
rovnoběžně vůči povrchu s dírkou.)
Výsledný obraz je vždy trochu neostrý. To je způsobeno tím, že světlo se od
jednotlivých bodů na předmětu odráží do všech směrů a jen část míří do dírky.2 U
snímků se také velmi často objevuje vinětace. Vinětace je vada objektivu, která se
projevuje tmavými okraji snímku.4
1
Poláchová, T. Interiéry. Brno, 2008. Bakalářská práce. Katedra výtvarné výchovy Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity. Dostupné z WWW:
<http://is.muni.cz/th/189713/pedf_b/bc.pdf>
2
Balihar, D. Co je dírková komora. pinhole.cz [online]. 2001-2013 [cit. 2014-10-25].
Dostupné z WWW: <http://pinhole.cz/cz/pinholecameras/whatis.html>
3
. Wilgus, J., Wilgus, B. What is a camera obscura?. The magic mirror of life: an
appreciation of camera obscura [online]. 2004 [cit. 2014-10-25]. Dostupné z WWW: <
http://brightbytes.com/cosite/what.html>
4
Pihan, R. Vinětace. FotoRoman [online]. 2011 [cit. 2014-11-05]. Dostupné z WWW: <
http://ww w.fotoroman.cz/glossary2/2_vinetace.htm>
4
Obr. 1 - Princip šíření světla skrz dírku.
V současnosti se camera obscura využívá především k fotografování
umístěním světlocitlivého materiálu na stranu, kde se vytváří obraz, a následným
vyvoláním. Před vynalezením fotografických materiálů tohoto jevu využívali někteří
malíři tak, že za pomoci camery obscury promítnutý obraz obkreslovali, čímž dosáhli
zachování perspektivy.5 Jak můžete vidět na Obr. 2.
Obr. 2 - Používání camery obscury malíři.
5
Camera obscura. Zámek Milotice [online]. 2014 [cit. 2014-10-25]. Dostupné z WWW:
<http://www.zamekmilotice.cz/foto-archiv/camera-obscura/>
5
3 Tvorba a práce s camerou obscurou
3.1 Výroba camery obscury
Nejčastější varianty výroby camery obscury jsou papírová komora či kovová
komora, ovšem lze ji vyrobit i ve větším měřítku jako dřevěný objekt či cihlovou
nebo kamennou místnost (v minulosti princip camery obscury bylo možné aplikovat i
například v rámci kamenné jeskyně). V mém případě jsem se rozhodla vyrobit
cameru obscuru nejdříve ve smyslu papírové komory, konkrétně z, v mnoha zdrojích
zmiňované, krabice od bot. Důvodem této volby byla především finanční dostupnost,
nebo také fakt, že vytvořit v cameře obscuře tohoto typu otvor, do kterého se vloží
plíšek s dírkou, je poměrně jednoduché a nevyžaduje to takovou přesnost jako
výroba camery obscury z plechových krabiček.
Pro výrobu papírové komory je potřeba krabice od bot, pravítko, fixa, alobal,
nůžky, řezačka na papír, izolepa, fotorůžky a fotografický papír. Pochopitelně pro
samotný proces je třeba najít vhodnou fotokomoru, kterou je možné vytvořit
jednoduše zatemněním libovolné místnosti či volbou místnosti bez oken (v tom
případě stačí utěsnit otvory propouštějící světlo, např. zámek u dveří) a následným
zasvětlením červeným světlem pro pohodlnější práci. Výběr červené žárovky je
velmi podstatný, měly by se používat žárovky pouze přímo určené pro fotokomory.
A i tak by světlocitlivý materiál měl být vzdálen co nejdále od zdroje světla. O tom
jsem se sama přesvědčila při prvním pokusu, kdy jsem zvolila nevhodné červené
osvětlení, tudíž se mi film osvítil. Po tomto nezdařilém pokusu jsem byla nucena
postupovat tak, že jsem stejnou akci prováděla pouze ve tmě a s rozsáhlejší
předchozí přípravou (bylo třeba si dopředu na světle připravit čtyři kousky izolepy
pro upevnění filmu a dále připravit samotnou komoru, včetně vymezení prostoru
k umístění filmu v komoře pomocí fotorůžků).
V průběhu výroby papírové komory jsem ovšem narazila na několik
nevýhodných podmínek. Prvním krokem bylo vytvoření dírky do krabice. Jak jsem
již zmínila, dírka se nemůže udělat přímo do kartonu, protože jak tvrdí i Z. Bakštein:
„Silný materiál výrazně omezuje úhel, který je komora schopna zachytit. Kromě toho
6
může docházet k odrazům paprsků na stěnách otvoru."6 Tato podmínka je tedy jedna
z prvních nevýhod – vhodnějším materiálem je slabší kov, který je u papírové
komory suplován alobalem (nebo například výřezem kovu z plechovky). Nezbytné je
tedy ve výsledku nejen vyměřit střed víka krabice, ale také zvolit rozměr otvoru, jeho
vyříznutí řezačkou a následné upevnění čtverečku alobalu na vnitřní stranu
izolepami. Až právě do alobalu je třeba udělat jehlou dírku pro vstup světla. Od
volby dírkové komory z kartonové krabice jsem ale postupně ustoupila z jiného
důvodu. Konkrétně, že bych pro každé focení potřebovala černou izolepou vždy
přilepit víko krabice kvůli snadnější manipulaci s kamerou i kvůli zamezení
pronikání zbytkového světla. Dle mého názoru je nepraktické tento proces opakovat
před každým focením. Krabice by se tak mohla postupně nežádoucím způsobem
opotřebovat. Tudíž jsem se rozhodla postup výroby opakovat a konkrétně druhou
cameru obscuru vyrobit z plechové krabice s víkem. Dále také kvůli výrazné cenové
nedostupnosti fotografického papíru Ilford, který mi byl doporučen v prodejně
Fotoškoda, jsem se rozhodla pro první pokusy pracovat nejdříve se svitkovým
filmem a kinofilmem. Ovšem jak je dále uvedeno, s těmito materiály byla
manipulace nepraktická a proto jsem zvolila zvětšovací papíry značky Fomaspeed
C311.
K výrobě kovové fotografické komory použiji krabičku o rozměrech 130 x
200 x 82 mm, pravítko, fixu, kladívko, hřebík, dřevěné prkénko, pilník na kov na
zapilování otvoru, červenou žárovku, fotorůžky na uchycení svitkového filmu a
černou izolepu na dočasné zalepení dírky.
Cameru obscuru jsem začala vyrábět tak, že jsem sundala z krabičky víčko,
obrátila ho spodní stranou nahoru a pravítkem jsem si vyměřila střed víčka, ten jsem
si označila fixou. Poté jsem takto otočené víčko položila na dřevěné prkénko a
hřebíčkem a kladívkem jsem vyrazila do víčka dírku o průměru cca 1 mm.
6
Bakštein, Z. Camera obscura v praxi. Paladix [online]. 2005 [cit. 2014-10-25]. Dostupné z
WWW: <http://www.paladix.cz/clanky/camera-obscura-v-praxi.html.>
7
Obr. 3 Dírka proražená hřebíčkem.
To je poměrně velký průměr dírky, propíchnutím alobalu jehlou bychom
získali průměr podstatně menší, ale, jak Z. Bakštein uvádí: „Pro první pokusy vyhoví
dírka o průměru 0,2 - 1mm“2, obraz může být maximálně více rozostřen. Jak je také
řečeno ve článku How it works: „The size of the hole has a great effect on the picture
that is being projected. A small hole produces a sharp image, which is dim, while a
larger hole produces a brighter picture which is less well focused“.7 (Velikost dírky
má velký vliv na to, jak se obraz promítá. Menší dírka vytvoří ostřejší obraz, který je
tmavší, zatímco větší dírka vytvoří světlejší obraz, který ale není tak dobře zaostřen.)
Poté jsem otvor zapilovala.
Následně jsem při červeném světle nasadila ustřižený pás filmu na protilehlou
stěnu camery a připevnila jeho rohy pomocí foto růžků. Při provádění pokusu jsem
narazila na problém s upevněním svitkového filmu růžky, jelikož ty neudrží původně
stočený film tak pevně, aby přiléhal na stěnu krabičky, tudíž jsem film nahradila
zvětšovacím papírem a ten připevnila izolepou. Také jsem zjistila, že je praktické
7
How it works. Camera obscura [online]. 2011 [cit. 2014-10-25]. Dostupné z WWW:
<http://www.amazingcameraobscura.co.uk/howitworks.htm>
8
zvolit krabičku, která je širší než hlubší, kvůli snadnějšímu manipulování s citlivým
materiálem – konkrétně jeho umístění a upevnění.
Po nasazení papíru do krabičky jsem už jen uzavřela krabičku víkem a dírku
překryla neprůhlednou izolepou, kterou budu odlepovat v momentě samotného
focení.
3.2 Fotografování
Expoziční čas pro danou dírkovou komoru s určitými parametry lze
vypočítat. Pro dosazení do vzorce je nutné vypočítat si číslo clony dírkové komory a
násobek expozičního času. K výpočtům je možné použít expozimetr, já pracovala s
digitální zrcadlovkou.
Hloubka mé camery, zároveň ohnisková vzdálenost, je 8cm a poloměr dírky
je 0,5 mm. S těmito parametry jsem vypočítala číslo clony mé camery obscury.
Číslo clony zůstává u dírkových komor stále stejné.
F= f/d (2.2.1)
F= 80/0,5
F=160
Kde F je číslo clony, f je ohnisková vzdálenost a d je průměr dírky.
K další části výpočtu potřebuji použít digitální zrcadlovku. Na té si nastavím
nejvyšší možnou clonu, což je f22. Ta na zrcadlovce supluje reálnou clonu camery
obscury. S hodnotami obou clon mohu vypočítat násobek expozičního času. Viz
(2.2.2)
‫( = ﬡ‬Fcamery obscury/ Fdigitální zrcadlovky)2 (2.2.2)
(160/22)2 ≈53
Kde ‫ ﬡ‬je násobek expozičního času a F je číslo clony.
Čas, který si naměříme na digitálním fotoaparátu při cloně 22 musíme tedy
vynásobit 53x. Pokud fotíme v exteriéru je nutné měření času provést přímo před
focením kvůli aktuálním světelným podmínkám.
9
Při venkovním focení jsem cameru obscuru připevnila na hlavu stativu
pomocí izolepy. Poté jsem ji na stativu přenesla na místo focení. Vybrala jsem si
objekt fotografování a rozložila stativ do vybrané výšky. Dále jsem si na digitální
zrcadlovce naměřila expoziční čas a zvolila si délku expozice u camery obscury.
Následně jsem si tuto dobu nastavila na časovači, aby byla doba focení co
nejpřesnější. Zapnula jsem časovač, odlepila izolepu z dírky a nechala papír
exponovat. Po vypršení zvoleného času jsem dírku zakryla, složila stativ a přesunula
se do temné komory k vyvolání snímku.
Obr. 4 - Umístění camery obscury.
10
Obr. 5 - Rozložení stativu.
Obr. 6 - Pohled na fotografovanou scénu (4. a 5. focení).
11
Obr. 7 - Odkrytí dírky.
Obr. 8 - Měření času expozice.
12
Obr. 9 - Zalepení dírky.
3.3 Vyvolání fotografií v temné komoře
K vyvolání fotografií jsem potřebovala 3 fotomisky, na vývojku, ustalovač a
vodu. Dále jsem potřebovala kádinku na rozmíchání chemikálií, červené světlo,
ručičkové hodiny bez podsvícení a kleštičky na uchopení fotografie. Pro vyvolání
fotografií jsem zvolila vývojku Fomatol P (W14) a ustalovač Fomafix P.
Celá balení chemikálií jsem si rozmíchala v kádinkách s vodou pokojové
teploty a poté přelila do fotomisek. Připravila jsem si fotomisku pouze s vodou stejné
teploty, ve které se fotky mají mezi ponořeními do chemických roztoků a po nich
opláchnout.
Po připravení roztoků a dalších věcí potřebných pro vyvolávání popsaných
výše jsem v temné komoře zhasnula, rozsvítila červené světlo a vyndala z camery
obscury fotopapír. Pomocí kleštiček jsem ho ponořila do fotomisky s vývojkou.
Doba namočení uvedená výrobcem je 60s, během kterých již můžeme pozorovat
změnu barvy papíru. Čas jsem si hlídala na hodinách položených blízko slabému
červenému světlu. Po vývojce jsem papír ponořila do fotomisky s vodou cca na 10s a
následně do ustalovače na 90s. Když jsem fotografii vyndala z ustalovače, ponořila
jsem jí ještě do fotomisky s vodou, aby se z ní smyl, a fotku jsem dala uschnout. V tu
chvíli jsem již mohla rozsvítit světla a podívat se na výsledek. Roztoky jsem poté
13
přelila do plastových lahví k uskladnění, abych je mohla znovu použít při dalším
vyvolávání.
14
4 Výsledky experimentu
4.1 První focení
První pokus fotografování se nezdařil kvůli špatnému založení papíru do
camery obscury, kvůli moc velkému průměru dírky (cca 1mm) a také kvůli chybám
při vyvolávání. Nejspíše jsem chemikálie nenechala dostatečně rozpustit a i teplota
lázní byla nepřesná. Proto jsem pro další pokus podlepila dírku v krabičce alobalem a
do ní jehlou udělala dírku znatelně menší.
Objekt fotografování měl být dům, který jsem se rozhodla zaznamenat i při
druhém focení.
4.2 Druhé focení
Druhý pokus probíhal v pozdním odpoledni (okolo čtvrté hodiny, přičemž
západ slunce byl krátce před půl šestou), zdroj světla se nacházel za camerou
obscurou. Krabičku jsem umístila na parapet okna a podložila ji knihami. Focení
tedy probíhalo za sklem, z tmavého interiéru směrem do osvětleného exteriéru. Bylo
zataženo a světlo již nebylo ve srovnání s dopoledním světlem ostré.
15
Obr. 10 - Pohled z okna.
16
Obr. 11 - Pohled z okna, invertované barvy.
Expoziční čas naměřený na digitální zrcadlovce byl 1 sekunda, u camery
obscury jsem poté fotila po dobu 4 minut. Na výsledném snímku jsem po vyvolání
mohla pozorovat silné světlo ve středu snímku a slábnoucí světelnost směrem k
okrajům. Nedošlo ovšem k žádné výrazné vinětaci, osvětlení bylo přibližně
rovnoměrné.
Protože byl snímek trochu podexponovaný, rozhodla jsem se při dalším
pokusu prodloužit expoziční čas.
4.3 Třetí focení
Pro další focení jsem se rozhodla připevnit cameru obscuru na stativ a fotit
venku. Jako objekt k zaznamenání jsem si zvolila lesní cestu, na které jsem chtěla
ukázat, jak camera obscura zachycuje perspektivu. Při focení s camerou obscurou by
totiž mělo být vše stejně ostré – jak mimo jiné tvrdí David Balihar: „...zajímavou
17
vlastností [camery obscury] je naprostá hloubka ostrosti, která umožňuje na jednom
snímku zachytit stejně ostře zároveň předměty velmi blízké i velmi vzdálené.“8
Světelné podmínky byly srovnatelné s předchozím focením. Pokus probíhal
opět v pozdním odpoledni, po čtvrté hodině (západ slunce byl v šest hodin). Zdroj
světla se ovšem tentokrát nacházel napravo od camery obscury. Fotilo se ze stinného
lesa směrem do otevřeného prostranství.
Na zrcadlovce jsem naměřila při cloně 22 expoziční čas 2 sekundy. U camery
obscury jsem si zvolila čas 6 minut a 30 sekund. Výsledný snímek působí realisticky,
expozice je poměrně vyvážená. Podařilo se mi také prokázat předpokládanou
hloubku ostrosti. Jediným problémem snímku je extrémní vinětace, která se na něm
vyskytla.
Dále jsem se rozhodla pořídit fotografie za srovnatelných podmínek, abych
zjistila, zda se vinětace bude dále objevovat, jelikož u předchozího focení se
nevyskytla.
Obr. 12 - Lesní cesta.
8
Balihar, D. Co je dírková komora. pinhole.cz [online]. 2001-2013 [cit. 2015-03-15].
Dostupné z WWW: <http://pinhole.cz/cz/pinholecameras/whatis.html>
18
Obr. 13 - Lesní cesta, invertované barvy.
4.4 Čtvrté focení
Další pokus proběhl za jasné oblohy v ostrém světle západu slunce (kolem
půl páté, západ slunce byl stále okolo šesté hodiny). Fotila jsem uvnitř stinného lesa,
do kterého pronikalo světlo zpoza camery obscury.
Naměřila jsem na digitální zrcadlovce při cloně 22 expoziční čas 0,5 sekundy.
Pro cameru obscuru jsem stanovila čas 1 minutu a 30 sekund. U výsledného snímku
je vinětace znatelná pouze v pravé části. Hlavním problémem na fotografii je její
přeexponovanost. Bylo proto potřeba pořídit další fotografii s optimálnějšími
expozičními podmínkami. Snímaný objekt zůstal pro další fotografování stejný.
19
Obr. 14 - Les.
Obr. 15 - Les, invertované barvy.
20
4.5 Páté focení
Krátce po předchozím focení jsem pořídila další snímek. Světlo ovšem už
nebylo stejně pronikavé. Čas naměřený na zrcadlovce byl 1 sekunda. S camerou
obscurou jsem fotila po dobu 2 minut a 30 sekund. Chtěla jsem fotit 3 minuty, ovšem
z důvodu obav, že snímek bude znovu přeexponovaný jsem expoziční dobu zkrátila.
Výsledný obraz je podexponovaný. Výrazná vinětace se opět objevila.
Obr. 16 - Les podruhé.
21
Obr. 17 - Les podruhé, invertované barvy.
22
5 Závěr
Po čtyřech pokusech, které prokázaly funkce camery obscury, považuji za
nejpovedenější snímek fotografii ze 3. focení. Na fotografii jdou jasně rozeznat
fotografované objekty a můžeme vidět širokou paletu odstínů od nejtmavších do
nejsvětlejších ploch.
Jak se ukázalo v průběhu pokusů, násobky vypočítané na základě vzorců není
možné aplikovat. Expoziční časy vycházející z uvedeného vzorce vedly pouze k
tmavým snímkům. K viditelné expozici jsem došla až omylem, při druhém focení,
kdy násobek byl 240x namísto 53x. Tato odchylka násobku je způsobena s nejvyšší
pravděpodobností rozdílnou charakteristikou digitálního čipu zrcadlovky a
zvětšovacího papíru, především ve smyslu hodnot ISO.
Definovat optimální nastavení jsem se rozhodla podle zmíněného 3. snímku.
Na mou cameru obscuru by se na základě tohoto pokusu dalo přibližně aplikovat
pravidlo, že 1 sekunda na digitálním fotoaparátu při cloně 22 a ISO 100 odpovídá
expozičnímu času 3 minuty a 15 sekund na cameře obscuře. Právě při 3. focení totiž
2 sekundy expozičního času na digitální zrcadlovce odpovídaly 390 sekundám na
cameře obscuře, jak můžete vidět v tabulce níže.
Clona na
2. focení
3. focení
4. focení
5. focení
22
22
22
22
1s
2s
0,5s
1s
160
160
160
390s
90s
150s
fotoaparátu
Čas na
fotoaparátu
Clona
na 160
cameře obscuře
Čas na cameře 240s
obscuře
Při čtvrtém focení byl čas na cameře obscuře oproti předpokládanému
optimálnímu nastavení vyšší o 7,5 sekundy, při pátém focení pak nižší o 45 sekund.
Čtvrtý snímek by tedy měl být přeexponovaný, pátý podexponovaný. V obou
23
případech najdeme odpovídající jev. Nízký rozdíl hodnot u čtvrtého focení se ale
projevil jako výrazný rozdíl u výsledné fotografie. Domnívám se, že to může být
způsobeno mým špatným nastavením expozice na digitální zrcadlovce. Nastavení
zrcadlovky totiž nepodléhá pouze fyzikálním výpočtům, ale především mému
odhadu, který může být mylný.
Jen druhé focení neodpovídá předpokladům. Expoziční čas byl oproti
optimálnímu vyšší o 45 sekund a přitom je snímek podexponovaný a navíc u něj jako
jediného nenajdeme vinětaci. Snímek tedy není vhodné zahrnovat do výsledků, kvůli
jeho odlišnosti, stejně tak jako odlišnosti podmínek, za kterých byl pořízen.
Příště bych si při focení zdokumentovala scénu i fotografií z digitální
zrcadlovky (při cloně 22), abych mohla porovnat digitální fotografii se snímkem z
camery obscury. Tentokrát jsem to neudělala, protože jsem měla jen jeden stativ, na
kterém jsem již měla připevněnou cameru obscuru a v ruce jsem fotoaparát nemohla
po dobu závěrky udržet nehybný. Příště bych tuto situaci řešila buď dvěma stativy,
nebo jiným upevněním camery obscury ke stativu, aby šla lehce sundat a znovu
připevnit. Dále bych také pro další pokusy zvolila spíše expozimetr, jelikož bych se
vyhnula nepřesnostem, které byly spojeny s vlastním odhadováním expozice na
digitální zrcadlovce.
24
Seznam použité literatury
1.
Poláchová, T. Interiéry. Brno, 2008. Bakalářská práce. Katedra výtvarné
výchovy - Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity. Dostupné z WWW:
<http://is.muni.cz/th/189713/pedf_b/bc.pdf>
2.
Balihar, D. Co je dírková komora. pinhole.cz [online]. 2001-2013 [cit. 2014-
10-25]. Dostupné z WWW: <http://pinhole.cz/cz/pinholecameras/whatis.html>
3.
Wilgus, J., Wilgus, B. What is a camera obscura?. The magic mirror of life:
an appreciation of camera obscura [online]. 2004 [cit. 2014-10-25]. Dostupné z
WWW: < http://brightbytes.com/cosite/what.html>
4.
Pihan, R. Vinětace. FotoRoman [online]. 2011 [cit. 2014-11-05]. Dostupné z
WWW: < http://www.fotoroman.cz/glossary2/2_vinetace.htm>
5.
Bakštein, Z. Camera obscura v praxi. Paladix [online]. 2005 [cit. 2014-10-
25].
Dostupné
z
WWW:
<http://www.paladix.cz/clanky/camera-obscura-v-
praxi.html.>
6.
How it works. Camera obscura [online]. 2011 [cit. 2014-10-25]. Dostupné z
WWW: <http://www.amazingcameraobscura.co.uk/howitworks.htm>
7.
Camera obscura. Zámek Milotice [online]. 2014 [cit. 2014-10-25]. Dostupné
z WWW: <http://www.zamekmilotice.cz/foto-archiv/camera-obscura/>
25
Seznam obrazových příloh
1.
Mikšík, Z. Moje cesta za neostrým obrázkem. [online]. 2014 [cit. 2015-02-
23].
Dostupné
z
WWW:
<
http://www.miksik.net/moje-cesta-za-neostrym-
obrazkem>
2.
Campbell Dollaghan, K. These 'Pinhole Movies' Capture Cities Through
Bedroom Camera Obscuras. Gizmondo [online]. 2013 [cit. 2015-02-23]. Dostupné z
WWW: < http://www.gizmodo.com.au/2013/08/these-pinhole-movies-capture-citiesthrough-bedroom-camera-obscuras/>
26

Podobné dokumenty

PDA

PDA rozlišením 480 x 640. Všechny kapesní počítače s operačním systémem Pocket PC mají standardně zabudovanou podporu multimédií (mikrofon, reproduktor i stereo výstup). Velká výhoda je podobnost s ope...

Více

Základní pojmy v klasické a digitální fotografii

Základní pojmy v klasické a digitální fotografii světelné paprsky dopadají zvenčí malým otvorem na protější stranu horizontálně i vertikálně převrácené zcela zatemněné místnosti či prostoru a zobrazí vše, co se nachází venku.

Více

Popis a návod výtvarné techniky

Popis a návod výtvarné techniky 3.1) Papír aktivovaný ustalovačem zvláště pokud zvolíme 1. či 2. způsob aplikace je vhodné v další fázi procesu opláchnout octovou nebo obyčejnou vodou zejména z důvodu rychlého znehodnocení vývojk...

Více

Polarizace světla – nástroj k identifikaci materiálů

Polarizace světla – nástroj k identifikaci materiálů problémem je však odlišení velmi slabého světla planety od intenzivního světla hvězdy, kolem níž planeta obíhá. Planeta sama nesvítí. Vidíme ji díky tomu, že se od ní odráží světlo mateřské hvězdy....

Více

Celý text…

Celý text… tanečních akcí. V ČR a v dalších zemích se neustále šíří osvěta o nevhodnosti jejího používání a hledají se i cesty, kterými by se její požití zamezilo. Např. v mnoha zemích EU se pro prevenci před...

Více

Full Circle Magazine

Full Circle Magazine soubor upravovat. Vložte několik řádek dalšího Kromě editace souboru, jsou další běžné funkce Textové editory dělají dvě základní věci: textu, poté se přepněte zpět do příkazového (a jejich kláveso...

Více

Akademický bulletin, rok 2014, číslo 5

Akademický bulletin, rok 2014, číslo 5 z fyziky na Sorbonně, a dosud jediné nositelky dvou Nobelových cen (za fyziku 1903 a chemii 1911). První z nich obdržela s manželem Pierrem za objev radioaktivity. K Pierru Curie, spoluobjeviteli p...

Více