kronika historie

ÚVOD – předmluva
Pravěký člověk žil primitivním a kočovným způsobem, pomalu se soustřeďoval
do větších celků. Jakmile začal vnímat budoucnost, pozvolna si
uvědomoval, že je nutno zachovat i minulost. Bylo vynalezeno písmo a generace
přenášely svoje vědění na další generace. Tak se člověk více a více přibližoval
k tomu, že se stal pánem všeho tvorstva.
Lidí bylo stále víc a bylo nutno zachytit jejich život. Proto se mezi nimi vždy
našel někdo, kdo začal psát dějiny, aby příští lidé věděli, jak se žilo. Doba
pokračovala rychlým tempem a přiblížila se i k naší současnosti.Všichni ti, kteří
zapsali minulost nám zachovali nesmírný odkaz, abychom my, jejich potomci, si
mohli dnes přečíst co se stalo před staletími. Dějepisci zachytili běh doby ve
velkém rozsahu. Bylo však nutné ohlédnout se i na místní poměry a popsat dobu
i v okolních městech a obcích. Této drobnější práce se chopili městští i vesničtí
kronikáři.
Kronika je pokračováním života. Kroniku nepíšeme pro sebe, ale pro ty, co
přijdou po nás. Jak velká škoda pro příští generaci je, že v mnoha obcích se
kronika nepíše nebo se ztratila.
A proto, s nástupem nového starosty Ing. Pavla Kučery, zvoleného 1.11. 2006
starostou obce Vysoká , byl uskutečněn návrh a později realizace obnovy a
psaní obecní kroniky.
Komise pro obnovu kroniky obce byla ustanovena a odsouhlasena novým
zastupitelstvem 20.3.2007. Pan starosta navrhl jako předsedu paní Věru
Roučkovou a její členy Mgr.Černou a slečnu Marii Smutnou.
1
OSNOVA :
a) Charakteristika obce
1) poloha obce
2) základní údaje
3) geomorfologie
4) biogeografie
5) horopisné poměry
6) nerostné suroviny
7) vodopisné poměry
8) geologické poměry
9) půdy
10) podnebí
11) rostlinstvo
12) houby
b) Bytová a domovní vybavenost
1) druhy pozemků
c) Popis obce a historie
1) historický popis sídla
2) třicetiletá válka,vojevůdce Báner a další histor. události v 17.stol.
3) sídla popsaná učitelem Bőhmem v roce 1890
a) Vysoká
b) další informace týkající se sídla
c) Bosyně
d) Strážnice
I. popis obce
II. záznami z kronik
e) Střednice
f) Chodeč
4) významné budovy a jejich popis
a) Harasov z roku 1915, Homuta z Harasova
b) Sokolovna
c) Kampelička
5) jména míst, zastaralé názvy
2
d) Vybavenost obce
1) veřejná obsluha,spád za prací a školou
2) pošta
a) současnost
b) historie
c) poštmistři
3) dopravní vazby
4) doprava
5) místní komunikace
6) hromadná doprava
a) spojení obce s Mělníkem
b) místní dráha Lhotka u Mělníka, Střednice
7) pěší a cyklistická doprava
8) vodní toky a studánky
9) vodovod
a) současnost
b) historie
10) kanalizace a čištění odpadních vod
11) telekomunikace
a) současnost
b) historie
12) rádiové spojení
a) současnost
b) historie
13) elektřina
e) Občanská vybavenost
1) Vysoká
2) Bosyně
3) Strážnice
4) Střednice
f) památky
1) farní kostel sv. Václava
a) základní popis
b) kostnice
c) zvony
3
d) faráři katoličtí
2) evangelický toleranční kostel
a) stavba kostela
b) obtíže při stavbě kostela
c) faráři evangelický
d) soukromá evangelická škola
e) učitelé evan. Školy
f) význam evan. Školy
3) památník toleranční doby
4) počátky evangelické ref. církve ve Vysoké
5) období ve Vysoké po roce 1990 církve evangelické
a) vzpomínky administrátora Opočenského
b) obsazení fary nájemníky
c) opravy a renovace
d) Anna Jansová, Pavel Kučera
(požehnání pro evangelický kostel ve Vysoké)
a nová fasáda kostela
e) vybudování ,,Památníku toleranční doby“
f) uzavření samostatného sboru evangelického na Vysoké
6) židovský hřbitov
7) malé sakrální památky
g) archeologie, staré záznamy
1) Výpis z kroniky Vysoká z dob 1935 podle zdejšího starosty
Jaroslava Šestáka
2) přehled evidovaných nemovitých kul. Památek
a) Bosyně
b) Chodeč
c) Strážnice
d) Vysoká
h) hrádky
1) hrádek u Bosyně
2) druhý hrádek
3) třetí hrádek
4) Bosyně od Sedláčka
4
I) hřbitovy
J) ochrana přírody
1) popis CHKO Kokořínsko na Vysocku
2) přírodní památky
a) Na oboře
b) Mrzínov
3) památné stromy
4) významné krajinné prvky
5) životní prostředí
6) ovzduší
k) obyvatelstvo
1) počet obyvatel
3) věková skladba obyvatel
l) hospodářské poměry
1) hospodářské poměry
2) výroba
3) zaměstnanost
m) výstavba a opravy v sídle
1) Vysoká
2) Střednice
3) Strážnice
4) Chodeč
5) Bosyně
n) veřejná správa a správa obce
1) správa obce
a) rychtáři obce Vysoká
b) rychtáři obce Chodeč
c) rychtáři obce Střednice a Strážnice
d) rychtáři obce Bosyně
e) starostové obce Chodče
f) starostové obce Střednice a Strážnice
5
g) starostové obce Bosyně
h) starostové obce Vysoká
2) hasiči Strážnice
3) hasiči Bosyně
4) hasiči Vysoká
a) založení sboru, členové
b) přivážení výzbroje
c) název
d) sbor a druhá světová válka
5) Sbor pro občanské záležitosti
a) datum založení spolku
b) činnost spolku od roku 2000
6) Spolky v historii
a) spolek Lumír
b) veteráni
c) okrašlovací spolek
d) včelařský spolek
7) Osvětová komise
8) Odbor Národní jednoty Severočeské
9) Společenstvo živnostníků
o) školství
1) veřejná obecná škola (historie)
a) řídící učitelé školy
b) pomocníci, podučitelé a učitelé
c) měšťanská škola ve Vysoké
d) jednání o stavbu nové měšťanské školy
e) pozemek
f) plány
g) přestěhování měšťnské školy
h) opravy
I) školní radio
J) ředitelé měšťanské školy
k) učitelé měšťanské školy
l) školní a obecní paměti pana Lubomíra Pláčka
m) vynikající učitelé našich škol
2) Období po roce 1950
a) ředitele školy
b) učitele školy od roku 1958
c) stav žactva od roku 1957
d) školní jídelna
e) oslavy, akce
6
f) výlety
g) soutěže dětí
h) veřejně prospěšné práce žáků
I) kroužky a oddíly
J) kulturní akce
k) pořízení majetku
l) opravy a renovace
3) Školka ve Vysoké od roku 1951-1992
4) Základní a mateřská škola charakterizována v roce 2005/2006
q) kultura
1) knihovna
a) knihovna pojednání
b) internet
2) divadelní ruch
a) přehled ochotnických divadel
b) divadelní představení
c) loutkové divadlo
3) sport a rekreace
r) sport
1) Charakteristika území
2) Sokol
3) Sporty v historii
4) FK Vysoká
a) začátky kopané ve vsi
b) období ve svobodné republice
c) činnost po roce 1960
d) souhrnné údaje 1969-1996
e) největší úspěchy
s) zdravotnictví a sociální aktivity
1) přehled lékařů
a) historie
b) současnost
2) informace z historie
3) poradna matek a dětí
a) založení poradny
b) členky poradny
c) význam poradny
4) očkování v letech třicátých
a) proti neštovicím
7
b) proti záškrtu
c) péče o děti
5) jak lékař navštěvoval nemocné
6) nemoci v kraji a úmrtnost
t) čestní občané,významní rodáci a historické události v obci
1) domácí odboj a tragická událost
2) umístění desky T.G.Masaryka
3) padlí ve světové válce roku 1914-1918
4) čestní občané v sídle
u) pověsti
1) O Krvomlýnu
2) O Chodečských úmrdlcích
3) Poklad na hřbitově
4) Banda lupičů
5) Pověst z Vysoké
v) počasí
1) charakteristika podnebí
2) živelné katastrofy
a) podle L.Bőhma
b) podle řídícího učitele Fűrsta
c) podle starosty J.Šestáka 1936
3) současnost
8
ÚVOD :
a) Charakteristika obce
1) POLOHA OBCE
Obec Vysoká se nachází v okrese Mělník,kraj Středočeský.
Části obce : Vysoká
Bosyně
Chodeč
Strážnice
Střednice
Zástavba obce Vysoká sestává z několika částí, kterou vytvářejí dvě dvojice na
sebe navazující sídelních útvarů Vysoká - Bosyně a dále pak Strážnice Střednice. Samostatnou částí menšího rozsahu od předchozích odloučenou
představuje lokalita Chodeč.
2) ZÁKLADNÍ ÚDAJE
základní údaje
obec
CZ 0206 535338
Mělník
Mělník
Mělník
Čechy
28,4 km2
798(28.8.2006)
50°24' 20''
14° 32' 8''
315 m
277 24
6
5
5
Vysoká 32
277 24 Vysoká u Mělníka
Ing. Pavel Kučera
Ing. Elena Maryšková
Vysoká
statut
NUTS 5 ( obec)
kraj (NUTS 4)
obec s rozšířenou působností :
pověřená obec :
historie země:
katastrální výměra :
obyvatel :
zeměpisná šířka :
zeměpisná délka :
nadmořská výška :
PSČ :
základní sídelní jednotka :
místní části :
katastrální území :
adresa obecního úřadu
starosta :
místostarosta :
Oficiální web ( http://mesta.obce.cz)
E-mailová adresa (mailto :
[email protected])
telefon
fax
315 / 697201
315/ 697201
9
3) GEOMORFOLOGIE
Oblast se nachází dle Regionálního členění reliéfu ČR v provincii
Česká vysočina, v soustavě Česká tabule, na rozhraní dvou oblastí Středočeská
tabule a Severočeská tabule.
Oblast Vysoké se nachází na území Polomených hor. Jedná se o členitou
pahorkatinu až plochou vrchovinu složenou ze středoturonských, silně
rozpukaných kvádrových kaolinických pískovců, méně z písčitých slínovců,
vápnitých pískovců, svrchnoturonských slínovců a třetihorních vulkanitů.
Zastoupeny jsou stupňovité pliocenní a pleistocénní strukturní plošiny a
hustá síť kaňonovitých údolí založených na zlomech a puklinách různých
směrů, místy s výraznými vulkanickými suky.
Košátecká tabule je členitá pahorkatina na středoturonských, méně
svrchnoturonských písčitých slínovcích, kaolinových a vápnitých pískovcích v
povodí Pšovky. Představuje sedimentární strukturní stupňovinu pliocenních a
staropleistocenních plošin, často krytých sprašemi. Vyskytují se zde kaňonovitá,
neckovitá, úvalovitá, místy nesouměrná údolí, většinou bez stálých vodních
toků, sledujících převážně sudetský a méně krušnohorský směr.
4) BIOGEOGRAFIE
Celé území patří do kokořínského bioregionu, který je tvořen rozřezanou
pískovcovou tabulí. Biota je pískovcová teplomilná bukovo-dubového až
bukového vegetačního stupně.
Vegetace je tvořená acidofilními doubravami a bučinami.
Značnou plochu dnes pokrývá orná půda a kulturní bory.
Podnebí ovlivňuje teplá území na jihu, západě i jihovýchodě.
Průměrné roční teploty nedosahují 8,5˳C a srážky 550mm.
5) HOROPISNÉ POMĚRY
Toto území patří do orografického celku Ralská pahorkatina.
Nejznámější částí je její okrsek zvaný Polomené hory, do něhož celou rozlohou
patří i CHKO Kokořínsko.
Většinu území tvoří pahorkatina s často rozčleněným reliéfem údolních tvarů.
Největším bodem je Vlhošť (614 m), nejniším v oblasti je dno potoka
Liběchovka u Želíz (175m).
10
6) NEROSTNÉ SUROVINY
Prakticky celé území obce,až na jeho severní okraj, leží v Chráněném
ložiskovém území Bezno stanoveném pro ochranu výhradního ložiska černého
uhlí č.075 300 Mělnická pánev. Pro ložisko nebyl stanoven dobývací prostor, s
těžbou v řešeném území územní plán v návrhovém období ani ve výhledu
nepočítá.
7) VODOPISNÉ POMĚRY
Celé území převážně patří k přímému povodí Labe- prostřednictvím jeho
menších přítoků Liběchovky, Pšovky, Obrtky.
Podzemní vody
CHKO je vydatným zdrojem podzemní vody. Tuto skutečnost způsobují mocná
pískovcová souvrství s dobrou propustností a velmi vhodným infiltračním
prostředím. Nejvýznamnější je pramen Stříbrník u Vojtěchova, který zásobuje
vodou obec Vysoká a přilehlé obce.
8) GEOLOGICKÉ POMĚRY
Celá CHKO do které patří obec Vysoká a okolí patří geologicky k České
křídové pánvi.
Je to převážně hrubozrnný kvádrový pískovec, v menší míře pak jemnozrnné
slinice a vápnité pískovce a písčité slínovce(opuky).Ze čtvrtohorních usazenin
se uplatňují především pokryvy i návěje spraší a sprašových hlín, jež souvisle
kryjí denudační plošiny a mírně nakloněné svahy.
9) PŮDY
V oblasti se jako matečná hornina zemědělských a lesnických půd uplatňují
jednak horniny zpevněné ( pískovce, opuky) , jednak nezpevněné ( spraše, váté
písky, nivní usazeniny).
Nejvíce půdním typem je hnědozem, která tvoří kolem 42% všech půd v oblasti.
11
10) PODNEBÍ
Celé území je charakterizováno z hlediska vláhových a teplotních poměrů jako
oblast mírně teplá a mírně vlhká. Průměrná roční teplota :
červencová 16 až 18 C
lednová
-4 až -2 C
Srážkové poměry jsou ovlivněny charakterem terénu.
Průměrné srážky se pohybují 560 až 650 mm ročně.
Sněhová pokrývka v zimě bývá nízká, do maximální průměrné vrstvy 22 cm, s
průměrným trváním 60 dnů, při počtu 30dnů se sněžením.
Průměrný počet jasných dnů za rok je 50, zamračených 130.
11) ROSTLINSTVO
Lesy jsou pěstovány jako kulturní, přesto se zachovaly přirozené lesní porosty
(původní bučina, doubravy a bory). Nečastěji pěstovanou dřevinou je borovice
lesní,dub zimní, buk, modřín, topol, jasan, smrk, bříza, lípa a javor.
Ve vyšších slunných polohách suchých plošin se vyskytují zase teplomilné
rostliny :
sasanky, koniklec luční, kosatec bezlistý,lýkovec vonný,bělozářka větevnatá a
liliová, třemdava bílá, střevíčník pantoflíček, kavyl Ivanův, záraza obecná,
divizna fialová.
12) HOUBY
Jedlé druhy jsou hojně sbírány. Hřiby, lišky, strakoše, klouzky, kozáky,
křemenáče. Na podzim se na některých lokalitách vyskytuje václavka obecná.
V polích a na loukách se objevuje žampion a špička obecná.Zjara pak pod
stromy na okrajích venkovských sadů se vyskytuje závojenka jarní - podtrnka.
12
b) Bytová a domovní vybavenost
V obci je celkem 328 domů, z toho trvale obydlených 195.
Bytů celkem bylo 413, z toho trvale obydlených 265.
Neobydlených bytů bylo 34%.
Počet obyvatel na 1 byt byl 2,76 obyvatel.
Vysoký podíl neobydlených bytů je v Bosyni(40%) a Chodči(31%),
ve Strážnicich (38%).
Nejméně neobydlených bytů je ve Střednicích (11,6%).
Díky intenzivní bytové výstavbě v poválečném období ve Střednicích se
výrazně odlišuje stáří bytového fondu. Zatímco v ostatních sídlech obce bylo
zhruba 70% obydlených bytů postaveno před první světovou válkou, ve
Střednicích bylo naopak 60% bytů postaveno po druhé světové válce. Vzhledem
k tomu,že vesnice (obce) byly historicky bohaté, nelze ze stáří bytů dělat
negativní závěry o jejich hodnotě.
1) DRUHY POZEMKŮ (údaje z roku 2004)
celková výměra pozemků (ha)
orná půda
zahrady
ovocné sady
trvalé trávní porosty
zemědělská půda
lesní půda
vodní plochy
zastavěné plochy
ostatní plochy
2840,9976
1895,8900
32,5567
52,1238
140,0549
2120,6254
451,4796
1,3841
32,2576
235,2509
13
c) Popis obce a historie
První písemná zmínka o obci je z roku 1227.
1) HISTORICKÝ POPIS SÍDLA
Vysoká je obec ležící severně od středočeského města Mělník, v jehož
kulturním vlivu se odvíjela historie obce. Místním centrem bylo sídlo
Vysoká odnepaměti, a to spíše církevním a obslužným, než správním.
Ve Vysoké byl od středověku farní kostel sv.Václava, ale také jeden z
prvních českých protestantských pastorát, které sloužily podstatně širšímu
okolí. K pastorátu také patřila soukromá škola, na kterou navázala později
škola základní(obecná).
První data, zprávy, první doklady, a člověk stojí na začátku, na úplném začátku
svého poznání, na zdánlivém počátku dlouhé, ale přec tak krátké historie při
porovnání s dálkou a hloubkou dějin, pro které by snad tato historie měla mít
svůj význam.
Začátkem jsou jen pouhé zlomkové zprávy a první doklad o Vysoké z roku
1354, kdy údajně jistý vysocký farář uvedl na faru v Liběchově nového faráře
Radoslava.Teprve v r.1384 je oficiálně zaznamenán dřevěný kostel ve Vysoké.
V roce 1444 byl vysocký dvůr odkázán Václavem Zrnem do správy města
Mělníka.
V souvislosti s prvními doklady o Vysoké stojí za zmínku i první zpráva o
Bosyni, neboť odedávna tyto obce sousedily. Dříve zřejmě nebyly tyto vesnice
spojeny jako v dnešní době, kdy se obě vcelku táhnou do více než 2 km délky.
První zpráva o Bosyni je zaznamenána krátce po zprávě o dřevěném kostelu ve
Vysoké, již k r.1386 je uváděna v Bosyni tvrz zemana Bohuňka Harase.
V Chodči, vísce asi 1 km vzdálené od Vysoké směrem severním, stál v té době
(14.století) již od doby předhusické farní kostel s hřbitovem zasvěcený svatému
Martinu, biskupu.
Kostel existoval až do 18. staletí a později se stal filiálním kostelem Vysoké.
Ještě dnes se na místě bývalého hřbitova objevují zbytky starých lebek a kostí.
Z r.1542 je zaznamenán prodej, vztahující se k obci Chodči, Vysoké i Bosyni.
V této době přebírá své dědictví po zemřelé manželce Magdaléně Beřkovské ze
Šebířova Zdislav Zvířetický z Wartemberka. Magdaléna Beřkovská, bohatá
dědička a držitelka panství Kokořín, jedna z pěti dcer majitele Kokořína –
Hynka Beřkovského ze Šebířova svou náhlou smrtí se svými malými dětmi
r. 1540 odkazuje jmenované statky svému manželovi.
14
Zdislav Zvířetický z Wartemberka, nový majitel Skuhrovského poplužního
dvora se 2 mlýny, s celou vsí Chodčí a kmetcími dvory, s platy v Bosyni a ve
Vysoké - tam ovšem bez panství, ale s dědinami, lukami, lesy a poli, se vším, co
lidé pěstovali a chovali – tj. s drůbeží, vejci, pracemi, s kostelníkem v Chodči,
s lidmi usedlými i neusedlými, nebo z gruntů zběhnoucími i s veškerým
právem, co k tomu náleželo, to vše, co zde bylo dědičné, prodal Zdislav
Zvířetický purkmistrovi a konšelům města Mělníka a současně ustoupil od
svých dědických práv. K prodeji jeho statků ráčil dát své povolení sám
Ferdinand I.– král český. Však ihned nato Zdislava žalovaly čtyři pozůstalé
sestry Magdalény Beřkovské ze Šebířova (Dorota, Anna, Barbora a Markéta),
ale nic nepořídily.
Tyto statky koupené r.1542 pro obec města Mělníka, byly již po 5 letech v
r. 1547 královskou konfiskací zabrány ve prospěch královské komory
za odpor a vzpouru proti králi Ferdinandovi I.
Řada pánů, rytířů i svobodných královských měst ztratila konfiskacemi mnoho
výnosných a bohatých statků.Také vysocký dvůr tohoto roku propadl za účast
ve vzpouře proti Ferdinandu I. Královské komoře. Do té doby byly dvory –
Vysoká, Bosyně a Chodeč ve vlastnictví mělnického dvora.
V době vlády Ferdinanda I. byly zajímavé poměry katolické strany k víře
kališní (utrakvistům). Strana katolická oficiálně nic neměla proti příjímání
podobojí způsobou, ale ve skutečnosti se proti tomu ostře stavěla, především
jesuité.
V roce 1564 byl vydán dekret tridentský.Tento dekret dovoluje Čechům a
Moravanům podávání svátosti oltářní podobojí způsobou. Císař Ferdinand I.
doufal, že tímto opatřením dovede katolíky a utrakvisty k náboženské jednotě se
společným arcibiskupem. Po vytvoření této jednoty by mohl ostřeji nakládat
s luterány a českými bratry.
Ale v roce 1567 se na zemském sněmu ukázalo, jak málo měla církev
utrakvistická stoupenců, většina pánů a rytířů se v Čechách hlásila k luteránům
a k českým bratřím. Ferdinandův syn a nástupce císař Maxmilián II. nebyl tak
radikální jako jeho otec. Za jeho vlády se protestantská šlechta vymkla
z pravomoci konsistoře podobojí. Páni a rytíři si na císaři vyprosili, aby se
mohli řídit jen písmem svatým a nebyli nuceni se řídit basilejskými kompaktáty.
Představitel strany podobojí, kněz Mystopol na podzim roku 1567 adresoval
prosbu arcibiskupu Brusovi, aby bylo potvrzeno spojení utrakvistů s katolíky ve
Vídni samotným císařem.Toto však zůstává jen soukromým ujednáním mezi
arcibiskupem a konsistoří. Od té doby byli v Čechách dvojí katolíci.
Arcibiskup Brus nařídil obnovit speciální zpověď, zakázal potupné písně na
kněží a mnichy, ale zrušení svátků Jana Husa odložil.Také nebylo nic ujednáno
o sňatcích kněží. Lid v Praze se proti spolku stavěl, lál a vyhrožoval svým
15
kněžím. Všechna nenávist směřovala na administrátora Mystopola, kterého
označovali jako papežence.
O odporu a nenávisti lidu vůči kněžím svědčí i doklad, vztahující se k obci
Vysoká a Bosyni. Zde se dočteme, že konsistoř napomíná urozeného pana
Zdislava Berku z Dubé, aby zjednal pořádek a potrestal pana Jiřího Homutu
z Bosyně. Jiřík Homut z Bosyně zle lál a vyhrožoval knězi Janu, faráři ve
Vysoké, také hanobil všechen kněžský stav slovy : Že vy, kněží, ducha Božího
nemáte, jste všecko lotři a jste horší než my světští.
Knězi Janovi dále hrozil :,, Jestliže se tobě co od kterého mého poddaného
přitrefí, buď v lese neb na cestě, kdekoli, ouraz nebo zamordování, já tebe
chránit nebudu“. Kněz si stěžoval, že prý mu dvakrát služebníka ztloukli, až mu
krev z úst tekla. Konzistoř píše panu Zdislavou Berkovi : ,,A poněvadž Vaše
Milost je kolátorem toho záduší na Vysoké, Vás milosti prosíme, jakožto pána
křesťanského a pokoj i vše jiné dobré milujícího, že to nám i přejmenovanému
knězi plundrování a hanění, též také pohrůžky od pána Jiřího učiněné k slušné
nápravě přivést i to spravedlivě opatřiti ráčíte. Jestliže by se tak nestalo, museli
bychom tohoto kněze odtud vyzdvihnouti, poněvadž by se zde svým zdravím a
životem nemohl cítit bezpečen i nadále“.
Kněží však byli stále podřízeni unii a jejich úkolem bylo řídit se
arcibiskupovým nařízením, např.provádět speciální zpovědi, ostře se stavět proti
písním vůči kněžstvu.
Zůstala nevyřešená otázka celibátu. Docházelo k mnoha rozbrojům mezi
kněžstvem a konzistoří a mnoho kněží nedodrželo povinnost celibátu.
Do našich krajů se dostává a stále více rozšiřuje učení protestantské. Víra
kališní (utrakvisté) prodělává úpadek. I její kněžstvo se od ní odvrací a přidává
se do proudu víry protestantské. Kněží přestávají zachovávat povinnost
bezženství podle příkladu duchovních luteránů. Po roce 1609 po vydání
majestátu, povinnost celibátu už není ukládána. Tehdy byl administrátorem
konzistoře utrakvistické v Praze Eliáš Šuda ze Semanína a po něm nastupuje
16. června 1614 Jiří Zikmund Crinitus, který podle zprávy napsal panu Martinu
Pruškovi, hejtmanu panství mělnického, aby se kněz Adam Královedvorský,
toho času farář vysocký, dostavil k němu do Prahy ( napsáno 20.2.1619).
To už je v období českého stavovského povstání a doba stále stupňovaného
protihabsburského odporu českého měšťanstva, šlechty a lidu.
16
2) TŘICETILETÁ VÁLKA,MARŠÁL BANÉR A DALŠÍ UDÁLOSTI
TÝKAJÍCÍ SE SÍDLA V 17.STOLETÍ
Přichází české stavovské povstání po stále stupňovaném protihabzburském
odporu měšťanstva, šlechty a lidu.
Byl zvolen nový český král Ferdinand II.,původem štýrský , arcikníže, známý
jako bezohledný odpůrce reformace. Po pražské defenestraci 23.5.1618 byl
zahájen přímý boj proti habsburské vládě. Čeští stavové se však neopřeli o sílu
lidu, ale vyhledali pomoc v zahraničí. Společně s protivníky habsburské vlády
chtěli bojovat proti Habsburkům, ale pomoc ze zahraničí nepřicházela.
Jediným spojencem českých stavů byl Gabriel Netulen sedmihradský vévoda.
Rozpoutala se česká válka, která končí porážkou stavů 8.listopadu 1620 na
Bílé hoře.
Třicetiletá válka pokračuje válkou dánskou do r.1629 a v r.1630 začíná
švédská válka.Tuto válku zahájila švédská vojska v čele s švédským králem
Gustavem Adolfem za peněžní podpory Francie,Nizozemí a Moskevské Rusi.
Dokonalé, vycvičené a mohutné švédské vojsko rychle postupovalo.
Proniklo r.1631 do středního Německa, úspěšně poráželo císařské armády.
Ferdinant II. se obrací na Valdštejna, který má odvrátit hrozící katastrofu.
Valdštejn je však nerozhodný a ztratí důvěru krále.V Chebu je Valdštejn 1634
zavražděn. Do války vstupuje Francie a tím přichází poslední etapa války.
Téměř celá Evropa se změnila v bojiště.
Ani Vysoká nezůstala nedotčená válkou, ba právě naopak.Tehdy přichází
kritické období pro tuto obec a okolí.
V roce 1630 vtrhla do vesnice švédská vojska a celou ves zpustošila.
Byl zajat tehdejší vysocký farář Gasparus, který se ze zajetí nikdy
nevrátil.Vesnice zůstala poničena, vydrancována a největší škody byly spáchány
na místním kostele. Od tohoto okamžiku nastala pro celou obec a okolí těžká
doba.Válka se odrážela hlavně na bedrech prostých lidí, zklamaných,
sužovaných stálými nepokoji a vpády vojenských jednotek.
Po smrti švédského krále Gustava Adolfa r.1632 převzal velení nad švédskou
armádou v té době již proslulý švédský maršál Jan Gustavson Banér. Byl to
hrdinný muž, ale krutý, prudký a nestřídmý. Narodil se r.1596 a již r.1621 se
stal plukovníkem. Provázel krále Gustava Adolfa v boji s Poláky a účastnil se
s nimi i bojů v Německu.V mnoha bitvách se také vyznamenal, hlavně to byla
bitva u Breistenfeldu r.1631.Krátce potom byl těžce zraněn u Norinberka. Když
se ujal velení po králi, vtrhl v červenci r.1634 do Čech. Dorazil až k Bílé hoře.
Chtěl zaútočit na Prahu, ale setkal se silným opevněním, které proti němu
připravil velitel Prahy – polní maršál Colloredo. Nakonec se švédské vojsko
muselo vrátit již v září toho roku z Čech do Durinska.
17
30. května 1635 po uzavření pražského míru Sasko vypovědělo Švédům válku.
Banér zahájil přímý a tvrdý boj. Začal vítězit u Wittstoku r.1636 nad císařskými
vojsky i Sasy.U Torova šťastně vyvázl z obklíčení císařských generálů
Hatzfelda a Gotze, ale zároveň byl přinucen ustoupit do Pomořan
pronásledován lstivým císařským generálem . Když potom obdržel konečně
posilu ze Švédska, zatlačil opět Gallase zpět do Čech. Do Čech vtrhl se 40 tis.
muži, přiblížil se ku Praze a začal ji odstřelovat.Vyzval Prahu, aby se vzdala.
Praha odmítla. Náhle Banér obdržel zprávu, že se ku Praze blíží císařská vojska
generála Hältzfelda. Švédové byli opět nuceni odtáhnout k Brandýsu a odtud
začali tvrdě a nelítostně plenit celou zemi na všechny strany.V této době se jeho
vojska dostala i do obce Vysoká, kde si postavil na určitou dobu své ležení
v polích směrem ke Střednicím.
O tom místě se říkalo, že potom zůstalo ležet ladem až do r.1646. Po celou dobu
pustošili obce Švédové, ale i vojska saská, drancovali, kde se dalo, kradli co
mohli,násilně oloupili i vysocký kostel, tehdejšího správce kostela zajali.
Švédům nikdo nebyl schopen odporovat, ani císařská vojska v odporu neuspěla
a tak začal Banér po načerpání nových sil znovu dobývat Prahu. Zpočátku útočil
pouze na Staré a nové Město, ale později dorážel vší silou i na Vyšehrad. Střetl
se však se statečnou obranou města v čele s pražským měšťanstvem a musel se
opět vzdát dobytí Prahy.Odtáhl do jižních Čech, kde drancoval a plenil.
Konečně se císařská vojska r.1640 vzchopila a podařilo se jim vyhnat Švédy ze
země.
18
3) OBCE VYSOKÁ, BOSYNĚ, STŘEDNICE,STRAŽNICE A CHODEČ
POPSÁNA LU. BŐHM Z ROKU 1891
Člověk kosmického věku by řekl, že tu dávají lišky dobrou noc, ale pan ředitel
školy v Mělníku Bőhm věnoval ve svém ,,Mělnicku“ plno stran právě
Vysoké.Vedle toho, že vypočítával všechny faráře a starosty, ale také i
hospodářské poměry té doby.
Dále zde je zmínka pátera Antonína Titze, roku 1773 do Vysoké ,,povýšený“,
musel záhy konstatovat, že vysočtí občané jsou sebranka nevěřící, kacířská,
kterážto do kostela nechodí, ale ani desátky neplatí, duchovnímu dříví
nepřiváží, pole kostelní špatně obdělává…..Kacířské knihy byly zabaveny
princeznou Lobkovicovou, jiné knihy jim dány byly, leč od nevěry odvráceni
lepšími se nestali.
a)
Vysoká (zapsáno v původním znění)
Vysoká ves, leží na vysočině, táhnoucí se směrem od západu k východu a
klesající zde v důl, jest vzdálená 9,5km severovýchodně od Mělníka, odkudž
vede okresní silnice spojující města Mělník a Dubou. Z Vysoké jest daleká
vyhlídka na východ, na jih a na západ.Vysoká náležela k panství Mělnickému a
měla před r.1785 čísel 39.
Výstavnosť obce z pevného kamene a z cihel je celkem velmi dobrá. Kámen
dávají hlavně okolní pískovcové skaliny, cihly pak četné v okolí cihelny.
K výrobě cihel poskytuje naplavenina všude u Vysoké hojnost dobré jílovité
hlíny.
Z budov vyniká katolický chrám Páně,zasvěcený sv.Václavu.
O svátek téhož českého patrona bývá zde slavena dosti hlučná pouť.
Chrám jest uprostřed vsi na místě nejvyšším a jsa velmi vysoký i rozsáhlý,
již ze vzdálí poskytuje pohledu velebného.V nynějším pěkném renesančním
slohu vystavěn byl r.1754 od Marie Isabelly Černínové hraběnky z Chudenic
roz.hrab. z Vesterlo jako poručnice syna svého Františka Antonína a pomocích
mnohých osadníkův. Dříve na tomtéž návrší uprostřed vsi stával kostel mnohem
menší, dřevěný, jenž připomíná se již r.1384 od Švédů vydrancován.
Veliký oltář z čistého mramoru pochází ze zrušeného r.1785 kostela sv.Michala
blíže náměstí Staroměstského v Praze.
19
Na obou menších oltářích jsou krásné sochy P.Marie a sv.Jana
Nepomuka.Varhany s 9 rejstříky dal r.1781 zhotovit patron kostela.Téhož roku
přispěli osadníci na zakoupení hudebních nástrojů k větší slávě Boží celkem 61
zl.7 kr.
Vysoká věž vystavěna a báň s křížem na ni zasazena byla r.1753.
Nejstarší zvon jest z r.1537.
Věžní hodiny, na čtyři strany ciferníkem opatřeny, bijí čtvrti a celé hodiny na
cimbál daleko slyšitelný, jenž má tento nápis: Do Wysoky- tento Cymbál
udielan nakladem te obeze skrze praczy Brykezy-Zwonarze z Czymberku v
Nowem miestie pražském Leta 1574.
Ve věži jsou tři zvony, z nichž nejstarší připomíná se r.1537. Tento zvon má
nápis : Léta božího 1537.Nejmenší zvon má nápis ,,Léta páně 1663 k větší cti a
chvále Pána Boha a blahoslavené Pany Marie rodičky jeho nákladem chudého
záduší sv.Václava a s pomocí některých nábožných křesťanů obce Vysoká,
Střednice a Stráženského tento zvon obnoven jest za faráře Václava Galva
(Kalounsa) a urozeného Pana Jiřího Erazima z Valtířova, toho času hejtmana
panství Mělnického.
Při spravování věže v r.1868 nalezena v báni v žesťové skříni listina, při níž
uložena byla část svíce, jak se zdá , velikonoční (pascalu). Z obsahu listiny
následující vyjímáme : Pozdravení čtenářům v Pánu.
Léta Páně 1752 dne 4.juni začalo se stavěti zdejší chrám Páně svatého Václava
dědice a patrona českého z důchodu téhož chrámu Páně , roku ale 1753 dne
6.oktobru vyzdvižena jest tato báně toho času slavného a šťastného panování
její excelence vysoce urozené paní Isabelly, svaté římské říše hraběnky
Černínky z Chudenic, rozené hraběnky de Vesterlo, poručnice téhož panství
pupilárního Mělnického.V ten čas P.T. vysoce urozená a dědičná paní téhož
panství slečna Marie Lidmila Černínka dne 16.septembru s knížetem
Lobkovicem Augustem oddána jest byla.
Toho času kostelníkem byl Jan Novák, Pavel Jansa, Tomáš Kožňar, Václav
Jansa.kantor téhož chrámu Páně Václav Kučera.
Paumistr (stavitel) toho chrámu Páně byl jest Lorago,Vlach, polír Mathes
Šmolík, jenž pod sebou měl 30 zedníků. Vyzdvihnutá věž a tesařským dílem
zhotovena skrze Vencla Stropacha, mistra pražského políra Petra Loraga.
Plechem obtahoval flašnír roudnický Philips Kolb.
Za modlitbu Páně a pozdravení andělské laskavého čtenáře a lehkého
odpočinutí nám spolu přejíce, šťastného se shledání v nebeském ráji vynšujem a
žádám. Petr Bauml, administrator parochie (fary).
Kteří z lásky k tomu chrámu Páně při stavbě nápomocni byli, jmenovitě povozy
darovali, na dlouhou paměť zaznamenáni jsou a to jmenovitě :
Z Vysoké – Jan Novák, Jakub Novej,Vencl Čížek, Šťastný(Felix) Čížek,
Dorota Kučera,Alžběta Šulcová, Jan Pekař, Venc Rous, Jakub Jansa, Jiří
20
Svoboda, Jakub Hokeš, Jan Šulc, Tho. Homola, Jan Šulc, Pavel Rous, V.Jansa,
Vencl Homut, Karel Čížek.
Ze Strážnice – Th.Kožňar, Jiří Eger, B.Eberhardt, V.Černý, Jan Horčice, Jan
Tacheci, Karel Šulc,V.Vojtěchovský, Šťastný (Felix) Černý, Jan Eger,Vencl
Eger,Vencl Baloun, Jan Vocásek, Jiří Malý.
Ze Střednic – Ant.Tacheci, Jiří Martinovský, Pavel Jansa, Antonín Jansa,
Susana Kučerová, Jiří Tacheci.
Z Bosyně – Tho. Řezníček, Maťej Kintzl, Jiří Šesták, Tuček, Th. Novej.
K této listině a části paschelu přidána jest (r.1868) nová listina sepsána
tehdejším farářem Ant.Mouchou a vložena do jablka báně pod křížem.
Dle nové listiny počata oprava věže dne 18.května 1868 a pronajata dražbou za
1893 zl.41 kr.rak.čís.
Patronem kostela byl Jiří Kristián František kníže z Lobkovic, biskupem
diecéze litoměřické Augustin Pavel Vahala, rodilý Moravan, vikářem
mělnickým Vojtěch Zuman, farářem A.Moucha, učitelem a chorregentem
Konstantin Boušek, kostelníkem (sluhou kostelníkem) Jan Viktorin.
Potom zapsáno jest : Práci tesařskou provedl Jan Veselí z Rousovic a jeho
tovaryši Antonín Pelc z Vinic Zábořských, Jan Vojtěchovský z Borku, Josef
Řehák z Rousovic a učedník Josef Pokorný z Chlomku, práci klempířskou pak
velmi nábožní bratří Ferdinand (mistr), Josef(tovaryš) a Antonín (učedník)
Ramešové z Citova, pracovavše s velkým nebezpečenstvím života.
K tomu poznamenáno: Tento rok bylo pozoruhodno, že po celé léto, v květnu,
červnu, červenci téměř nepršelo, počasí k stavbě velmi pohodlné, úroda polní
však nicméně dosti uspokojivá byla.
Též poznamenáno v listině, že byla v osadě Vysocké r.1857, 1862 a 1864 silná
krupobití. Také dne 22.května 1890 byla krajina u Vysoké a Bosyně
krupobitím a průtrží mračen postižena. Není pamětníka podobné živelné
pohromy. Zejména severní část katastru vysockého byla krupobitím zničena,co
pak nebylo zmařeno kusy ledu, odneslo bylo mohutnými proudy ledu.
V zadu kostela jest malá štíhlá vížka s malým zvonkem, kterým zvoní se
v obyčejné dny do kostela a na klekání.
Hřbitovy jsou na Vysoké tři, a to evangelický hned u téhož kostela, starý
katolický taktéž kolem kostela svého uprostřed obce, na který ale od r.1884 se
pochovává, nýbrž na nově zřízený hřbitov severovýchodně od obce asi vedle
toho místa, kde jindy v letech sedmdesátých našeho století byl po několika roků
dřevěný větrný mlýn, jenž bleskem zapálen, úplně shořel. Nový tento hřbitov
dostavěn a posvěcen byl slavně o velikonoční pondělí dne 14.dubna 1884
místným čestným děkanem Ant.Mouchou.
K církvi evangelické na Vysoké hned po vydání tolerančního patentu
přihlásili se členové ze všech okolních obcí a obdrželi dne 27.prosince 1783
21
prvního duchovního Petra Šikoru z Uher. Církev postavila nynější slušný a
prostranný kostel, do něhož vejde se k 900 osob. Při stavbě kostela bylo
evangelíkům vysockým snášeti mnohé příkroří, mezi jiným bylo jim vyčítáno,
že staví příliš nádherně a okázale. To týkalo se hlavně pěkných dveří a oken,
která byla velká a obloukovitá v slohu románském, jak dosud spatřiti lze.
I byli vojenskou exekucí přinuceni oblouky v oknech zarovnati a teprve po 60
letech v době konstituční byla oknům původní podoba vrácena. Kostel postaven
r.1786, fara r.1788 a škola r.1789. Pováží-li se, že před tím teprve roku 1757
zbudován byl monumentální kostel katolický na Vysoké, při čemž zajisté
všichni obyvatelé na nákladu podíl měli, byla to v tak málo letech za sebou
práce a obětavost veliká, jakou evangelíci na jevo dali. Jeden zvon na věži
katolického kostela daroval soused Jiří Kučera z Vysoké č.8, potom horlivý
evangelík. Později koupeny do kostela evangelického dubové, krásně ozdobené
lavice a kazatelna z jistého pražského kláštera a byly na ověnčených vozech
s velikou slávou z Prahy na Vysokou přiveženy.
Roku 1856 postavena nová škola na místo staré. V této škole,v níž nebylo ani
podlahy, vyučováno bylo 66 let. Roku 1882 postavena jednopatrová fara a
tohotéž roku rozšířen a ohražen hřbitov.
Druhým farářem evan. byl Samuel Szucs, pak následovali :
Matouš Bača od r. 1793-1804, Šťepán Rimány od r.1807-1842, Josef Kubeš od
1842-1845,odtud Jan Šolín do r.1881 a Václav Čech od r.1881…
Na Vysoké jsou mimo dvě fary, katolická a evangelická, taktéž dvě školy
veřejná obecná a konfesionální evangelická soukromá s právem veřejnosti.
Škola obecná veřejná, dříve katolická, založena jest od nepamětných dob a byla
do r.1864 jednotřídní , ač mívali učitelé k ruce své ve třídě pomocníka.
Škola byvši nově vystavěna, byla téhož roku 1864 dne 6. července od
mělnického vikáře Vojt. Zumana, děkana z Chorušic slavně posvěcena.
Dvoutřídní byla škola do r.1887, od té doby pak je trojtřídní s průměrným
počtem žáků 270 školu navštěvujících.Vyučování ženským ručním pracím
počato školním rokem 1885.
Na škole působili tito učitelé: do r. 1846 František Knoch , do r.1856 Antonín
Gregor, do 1869 Konstantin Boušek.Všichni tito učitelé zde umřeli a na starém
hřbitově pochováni jsou.Od r. 1869 je zde nynější řídící učitel Josef Fűrst rodem
z Milovic, povolaný sem z Týna na Vltavě.
Evangelická soukromá škola s právem veřejnosti, dříve jednotřídní
s průměrným počtem žáků 125 jest od počátku roku 1890 dvoutřídní.
Škola evangelická, kostel a hřbitov u něho, nalézají se na západním konci obce.
Na evangelické škole působili tito učitelé : Fr. Kladivo od r. 1786 asi 1,2 roku,
Josef Tichý 3 roky, po něm opět Fr. Kladivo, 1815 byl učitelem Josef Nedoma,
jenž byl též spisovatelem, byl to muž velmi učený a moudrý a učitel vzorný.
Mimo jiné přeložil z angličtiny Jana Bunyana spis ,,Cesta křesťana“ a ,,Cesta
křesťanky a jejich dítek“. J. Nedoma byl děd člena nynější c.k. okresní školní
22
rady Ant.Nedomy z Vesňan.V r.1820 a 1821 byl učitelem na evangelické škole
Jos. Bruža, odtud do r. 1876 Václav Kubeš, pak nynější učitel Mat. Rambousek.
Živnost obyvatelů jest hlavně hospodářská. Rozsáhlé pozemky podle rozličné
polohy jsou rozdílné, ale celkem velmi dobré, ač valná část z nich jest po
stráních rozložená. Mimo obilí jsou hlavními plodinami chmel, řepka, řepa,
třešně,ořechy a hojnost jiného ovoce. Výborné třešně zdejší jsou vyhlášeny a
ovoce, zvláště sušeného, každoročně odtud množství do obchodu přichází.
Též víno jindy pěstováno bylo, čemuž nasvědčují jména některých pozemků na
stráních, -na viničkách- dosud nazývaných. Chmel zdejší již před 100 roky
dovážen býval do Uher, do Rakous (do Vídně) a jako výtečný žatecký
prodáván. Obec má mimo orné pozemky,jmenovitě na straně severní, také lesy.
Jiní živnostníci na Vysoké jsou tito : 4 výčepníci piva, 2 truhláři,3 řezníci,4
obuvníci, 1 sedlář, 2 kováři, 3 kupci zbožím smíšeným, 2 prodeje tabáku, 1
bednář, 1 stavitel, 2 krejčí, 2 obchodníci chmelem a dva obilím, 2 výčepy
kořalky, 1 zámečník a strojník, 1 hokynář,1 sklenář, 1 pekař, 1 kolář.
Tito živnostníci spojili se r.1888 na základě zákona ve spolek živnostenský,
jenž má s příslušnými živnostníky z obcí sem přidělených na 120 členů.
Zdejší odbor jednoty Severočeské, založen r.1885 má 32 členů : předsedou je
V.Slavík, jednatelem A.Nepomucký,pokladníkem J.Novotný.
Zpěvácký spolek „Lumír“, založený r.1888 má 18 činných členů.
Akademickým studentským spolkem ,,Říp“ v Praze věnována na Vysokou ku
vzdělání lidu knihovna o 94 svazcích.
Severně od Vysoké na pruhoně u zádušního pozemku říká se na ,,Vraždovce“
byl prý zde před mnoha lety ze msty zavražděn kostelník od jistého občana. Asi
1 km cesty dále na dole pod Truskavnou je skála, v níž jsou vytesány letopočty
ze 17. století a koňské podkovy. Místu tomu říká lid ,,Klemperka“, an prý se
zde zdržoval pověstný lupič Klemper.
Okolí Vysoké bylo často navštíveno bouří, loni (r.1890) dne 22.května po
velikém vedru snesla se po jedné hodině odpolední nad Vysokou strašlivá
bouře, jaké nebylo pamětníka. Kroupy a spousty vody učinily veliké škody na
polích a v zahradách, a již za málo dní opakovala se bouře v době noční, při
čemž bleskem ve škole katolické dvé osob omráčeno bylo.
Okolí vysocké ohledal několikráte a jmenovitě r.1856 známý archeolog
P.Václav Krolmus, nalez zde v údolí ,,Bundol“ zvaném a za humny v polích ku
straně mnoho popelnic a jiných starodávných památek, z nichž mnohé uloženy
jsou v českém musei v Praze. V blízkých polích při přehazování hlíny nalezeny
roku 1864 velké zuby (tesáky) a kosti předpotopního zvířete, mamuta. Některé
části z něho uloženy jsou též v českém musei v Praze.Taktéž kopáním neb
23
hlubším oráním přišlo se porůznu na veliké lidské kostry, kupř. na poli
nazvaném ,,Kantorův kopec“.
U hřbitova evangelického nalezena kostra, na níž ještě část oděvu z hrubého
sukna nasvědčovala tomu, že zde zakopán vojín nepochybně ve válce švédské
nebo později.Zároveň byla nalezena ozdoba v podobě čočky s drahým
kamenem, kterýž kamének sobě tehdáž studující Václav Kubeš, syn evang.
učitele zasaditi dal do prstenu.
Od 1.řijna 1887 jest na Vysoké c.k. poštovní expedice, jenž má spojení
s poštou na Mělníce pěším poslem. Taktéž jest ministerstvem obchodu ze dne
12.prosince 1889 zde zřízena stanice telegrafická ve spojení s poštovním
úřadem.
Rychtáři na Vysoké byli : Jiří Hokeš od r. 1818 do r.1824, Václav Šulc od
r.1825 do r.1831, jenž byl tohoto roku od vrchnosti sesazen, že hájil pozemky
své, mezující s lesy zádušními, Václav Slavík od r. 1832 do r.1848.
Roku 1849 volili sedláci i domkáři prvního konstitučního představeného na
Mělníce, domkáři majíce z volebního práva svého radosť, vrátili se na Vysokou
se vztyčenými holemi, okrášlenými pestrobarevnými šátky.
Představeni pak byli : Antonín Martinovský (z č.33) od r.1849 do r.1851, Josef
Slavík (z č.7) od r. 1852 do r.1854, Antonín Horyna (z č.26) od r.1855 do
r.1856, poděkovat se , nebo přesvědčení jeho příčilo se absolutistické době za
ministra Bacha.
Starostové obce potom byli : Josef Slavík (z č.7) od r.1857 do r.1864, Jan
Novotný (z č.54) od r.1865 do r.1867, Jiří Kučera (z č.25) od r.1868 do r.1870,
Josef Kučera (z č.14) od r.1871 do r.1879, Jan Dvořák (z č.25) od r.1880 do
r.1882, Antonín Čížek (z č. 19) v r.1883, Václav Rynda (z č.31)r.1884 a 1885,
Václav Slavík(z č.7) od r.1886.
Z kroniky farní. Jako správce duchovní při katolickém chrámu Páně na
Vysoké připomíná se teprve r.1614 Jiří Vedrán rabín t. kněz který zapsán jest
jako správce toliko pro Vysokou, taktéž jeho nástupcové :
r.1620 Adam Kralodvorský, r.1626 Casparus.
Ve válce švédské po zapuzení z Litoměřic vojska císařského pustošili r.1630
Švédové se svými spojenci Sasy dědiny před Labem a velikou část Čech
obsadili.Toho času byl kostel opět jako ve válkách husitských oloupen a správce
duchovní z Vysoké od nepřátel těchto zajat v zástavu, a více se nenavrátil,
buďto zemřel aneb byl usmrcen. Dle všeho byl tímto nešťastníkem kněz
Casparus.
Ve krajině zdejší ležel r.1639 se svým vojskem táborem pověstný švédský
velitel Báner. Pole po táboru nepřátelském nikdo nevzdělával, rodila trní a
bodláčí po 14 let, kdežto před bitvou na Bílé Hoře výborně vzdělávaná užitek
dávala.Teprve když bouře utichla, r. 1646 některé pozemky osety byly.
Od r.1646 obstarával duchovní správu na Vysoké farář vtelenský a ve filiálním
kostele v Chodči farář z Liblic. Později byl dán kostel vysocký pod správou
děkana v Chorušicích.R. 1654 uvádí se Basilius jako správce vtelenský a
24
vysocký, r. 1657 Stanislav Pasanský, též jako správce vtelenský a vysocký,
r.1661 Augustín Vojtěch Hájek, r. 1663 Václav Kalous, r.1675 Václav Stanislav
Kratochvíle, r.1683 Václav Černovický, 1694 Václav Vojtěch Stuchlík, ještě
jako správce vysocký a vtelenský, potom Kašpar Studnička správce na Vysoké
a ve Vtelně, který u vyšších míst domohl se toho, že ze Vtelna do Chorušic
přesídliti se mohl, a že tam též farní dům ze základů vystavěn (r.1716) a úřad
děkanský zřízen byl (r.1720). Kašpar Studnička byl v Chorušicích prvním
děkanem. Po jeho smrti (r.1721) dosazen byl do Chorušic za děkana Matěj
Fischer, za jejížto správy vysocká filiálka od beneficia chorušického oddělena a
r.1725 na Vysoké zřízena administratura od Antonie Josefy hraběnky Černínové
rozené z Kuenburka. Opatření to stalo se proto, by pro vzdálenost a zvláště
v době zimní o osadníky lépe postaráno bylo a pak hlavně též, aby v okrsku
zdejším, kde nebylo na blízku katolického duchovního, náboženská
nevšímavostˇ k církvi katolické a vznikající litherismus. R. 1725 vystavěna byla
nynější pěkná fara, a zároveň dosazen do Vysoké Václav Vojtěch Pazder,
kaplan chorušický jako administrátor, první kněz zde pochovaný. Za něho jsou
ustanoveny příjmi faráře vysockého, potvrzené J.Adamem biskupem
litoměřickým a Antonií Josefou Černínovou, rodilou hraběnkou z Kuenburka,
jak následuje :
Desátek 60 korců žita po 1 zl. 10 kr.= 70 zl., 60 korců ovsa po 35 kr.=35
zl., 30 korců pole k užívání 105 zl. Item 12 korců ovsa po 35 kr.= 7
zl.,chmelnice 11 zl., koleda 10 zl.,letník (poplatek z dojných krav obyčejně po 3
kr.) 5zl.,fundace 3zl.,zahrada 15 zl. Od vrchnosti, hraběnky Černínové : 8 sudů
dobrého piva 56 zl., 30 sáhů dříví a 30 kr.=15 zl., na hotovosti 40 zl. Za to měl
farář ročně 40 mší sv.sloužili za Františka Antonína Černína neb jeho rodinu a
každoročně o pouti u bolestné rodičky Boží v Chorušicích pobožnost poutní a
modlitby vykonali.
Roku 1736 dosazen za faráře Jan Nep.Zoubek, zde pochovaný ,1742 Josef Ignác
Gotz, taktéž zde pochovaný, r.1745 František Josef Šepl, jenž povýšen byl do
Liblic, r.1750 Jan Adam Bauml ze zámku mělnického povýšen do Vysoké,
odtud pak do Chorušic,r.1755 Maxmilian Grobmayer , též ze zámku
mělnického sem povýšen,r.1768 Jiří Jandoušek z Čečelic sem povýšen, jenž zde
zemřel,r.1773 Antonín Titz, z Čečelic sem povýšený, jenž okrsek zdejší, ač
vždy jinak z nevšímavosti náboženské podezřelý, shledal z větší části od církve
katolické již odpadlý, jak z vyšetřování na jevo jde.Po odnětí kacířských knih
jsou sice mnozí od nevěry odvráceni, lepšími však se nestali. Všem těmto od
Marie Ludmily princezny Lobkovicové jiné knihy dány a tak velmi krušný tento
rok skončen, želí tehdejší duchovní.,,Než, ó běda! Daleko krušnější a od čtyř
století neslýchaný přišel rok 1782. Bylyť hned po vydání patentův císařem
Ferdinandem II. V obci stále třenice náboženské mezi stranou katolickou a
protestantskou, jedni od druhé církve odpadali nebo opět k ní se vraceli, až
konečně v roce , na který správce duchovní naříká, téměř všichni od církve
katolické odpadli, majíce za to, že i potom jim zůstane chrám Páně, v kterém
25
pak konány budou služby Boží evangelické, lid sám že voliti sobě bude
duchovního správce a p. Ale dozvěděvše se, že nákladem svým kostel
evangelický sobě postaviti nuceni budou a kostel svůj že ztratí, jmenovitě pak,
když evangelický duchovní žádal od nich za vyplacení mzdy (solárium), což
platiti v katolické církvi nebývali zvyklí, vraceli se zpět k církvi katolické,
někteří však setrvali v odpadnutí, kterým pak říkali ,,zapsaní“ a jenž staří
občané dosud tak nazývají. Faráře Antonína Titze pro jeho dobrou a
chvalitebnou horlivost mnozí Vysočtí nenáviděli, ničeho nepomíjejíce, čím by
jemu zármutek a bolest způsobili. Příliš málo bylo osadníků, kteří by dne
svátečního byli vešli do krásného, prostranného chrámu páně, aby slyšeli učení
víry katolické. Osadníci po celé dva roky odpírali duchovnímu dříví přivážeti,
desátky a jiné závazky skládati, pole kostelní byla od nich špatně vzdělávána, a
nebylo nikoho, kdo by tomu všemu odpomohl.Konečně horlivost zbožného
Augusta knížete z Lobkovic a Marie Ludmily hraběnky Černínové z Chudenic,
kteří do chrámu Páně vysockého s povolaným k tomu soudcem Pavlem
Martinovským a některými rabíny (kněžími), jakož i jinými bratrského smýšlení
občany vstoupivše , napomenuli obyvatelů zdejších k závazkům, a k povinné
úctě k pastýři duchovnímu nabádali. Pronásledování kněze bylo skončeno, když
byl k své žádosti na uprázdněnou téhož patrona v Jiníně v jižních Čechách(v
Prácheňsku) dosazen. Po něm r.1779 z kaplanství zámku mělnického pro
administraturu vysockou potvrzen byl Antonín Empf, Pražan.Toho času, zvláště
roku 1782 nepřestávalo přestupování a pronásledování katolíků.Tehda sem
dosazen byl z Čečelic, obce to nejpokojnější a nanejvýš horlivě katolické,
k žádosti Marie Ludmily kněžny z Lobkovic za faráře Jiří Nechyba, taktéž
Pražan, magister theologie, sv. theologie bakalář, který byl dříve (r.1786)taktéž
zámeckým kaplanem na Mělníce. Za něho zrušen kostel filiální v Chodči. Při
připojení k farnosti vysocké Zimoře Dolní i Hoření, Chodče, Truskavny a
Březinky, jež dříve náležely k farnosti Liblické, ale od vysocké fary opatřovány
byly, taktéž Kokořína a Dolu, jenž dříve k Řepínu, později k Vidimi farností
náležely, zřízeno jest na Vysoké kaplanství. Na jeho vydržování jest faráři
vysockému r.1789 přikřnuto ročních 70 zl. Z fondu náboženského. Farář Jiří
Nechyba byl na Vysoké 5 roků a 2 měsíce, a po něm následoval r.1794 Jakub
Benedik Stránský, jenž zde r.1820 zemřel. Roku 1821 nastoupil na faru
vysockou Vojtěch Zuman, který po 6 let církve chvalně spravoval a v dubnu
r.1827 pak do Chorušic po smrti děkana Antonína z Furtenburka za děkana a
spolu vikáře mělnického povýšen byl.Roku 1827 ustanoven na Vysoké za
faráře od Augusta Longina knížete z Lobkovic z kaplanství povýšený František
Pelouch, rodilý z Rovné, jenž tohoto beneficia po 23 roky užíval, dne 16.
prosince 1850 zemřel a u vchodu kaple hřbitovní čili kostnice pochován jest.R.
1851 následoval Jos.Volf.,rod. z Mělníka, ustanoven jsa Annou Bertou kněžnou
z Lobkovic ze Záboře, kde byl lokálistou. Po úmrtí jeho r.1856 vedl zatímní
správu František Hauser jako administrátor (později první lokalista
v Šemánovicích), načež toho roku za faráře na Vysokou ustanoven Antonín
26
Moucha, později čestný děkan, jenž vedl správu duchovní po 30 let a povýšen
byl r.1886 na děkanství v Chorušicích.
Nynější farář od r.1886 je Jan Staněk, dříve farář v Záboří.
O obci Vysoká:
Roku 1354 dne 16.března farář na Vysoké uvedl Radoslava za faráře na faru
v Liběchově.
Jan Černín na Vysoké připomíná se jako svědek na listině prodací ze dne
30.listopadu 1432, dle které koupil Jan Smiřický hrad Housku od Hynka Berky
z Dubé.
Dvůr na Vysoké drželo město Mělník, kterému jej odkázal r.1444 Václav
Zrno chudým na oděv.Tento dvůr, plat, s lesy a příslušným, prodala obec
Mělnická pro účastenství ve vzpouře r.1547 proti králi Ferdinandu I.
Po válce třicetileté, dle konskripce v polovici 17. stol.,bylo na Vysoké statků
II.,z nich jeden pustý (od vlastníků opuštěný): Jan Homut s 28 str.orn.rolí, 32
str. porostlého, ½ str. zahrad a ¼ str. chmelnic,Adam Novotný s 24 str.orn.rolí,
24 str.porostl., 1/4 str. zahrad a ¼ str. chmelnic, Jiří Rous s 44 str. orn. rolí, 52
str. porost., ½ str. zahrad a ¼ str. chmelnic, Anna Nováková s 52 str. or. r.76
str.por.,1 ½ str. zahrad a ¼ str. chmelnic, Jiří Holoubek s 48 str. orn. rolí, 72 str.
porostl., 1 str. zahrad a str. chmelnic, Václav Postava s 48 str. orn. rolí, 100 str.
porost., 13/4 str. zahrad a ¼ str. chmelnic, Bohuslav Kubík s 42 str. orn. rolí, 56
str. porostl.,1/4 str. zahrad a ¼ str. chmelnic.
Václav Mrázek s 52 str. orn.rolí, 68 str.porostl., 1 str. zahrad a ¼ str.chmelnic,
Stanislav Brkal s 40 str.orn. rolí, 56 str. porostl., 1 str. zahrad a ¼ str. chmelnic,
Jan Beneš s 24 str.orn. rolí, 36 str. porostl., ¾ str. zahrad a ¼ str. chmelnic,
suma 420 str.orn. rolí, 600 str. porostl., 8 ¼ str. zahrad a 3 str. chmelnic.
Chalupníků usedlých 8: Baltazar Kraus s 8 str. orn. rolí, 16 str. porostl.,1/2
str.zahrad a ¼ str.vinic – krčma, Martin Viták s 6 str. orn. r.,26 str.porost.,1/4
str. zahrad a ¼ str. chmelnic, Martin Krčmář s 3 str.orn.rolí, ¼ str. zahrad, Jiří
Šlamicht s 4 str.orn. rolí, 1/3 str.zahrad, Havel Šulc s 20 str. orn.r.,1 str. zahrad a
¼ str. chmelnic, Jakub Janda s 10 str. orn. r., 14 str. porostl., ¼ str. zahrad,
Šťasný (Felix) Švec s 8 str. orn. rolí, ¼ str. chmelnic , Jan Švanda s 10 str. orn.
rolí, 14 str. por., ½ str. zahrad, suma 79 str.orn rolí, 70 str. porostl., 3
str.zahrad,3/4 str. chmelnic a ¼ str. vinic. Zahradník usedlý Adam Kroupa s ¼
str. zahrad.
K tomu poznamenáno : Tato ves na stavení dobrá jest, role při ní pšeničná, luk
na mále, ale pěkné štěpnice a chmelnice se vynacházejí.
27
b)
Další informace, vyňaté z knihy Bőhm - Mělnicko a okolí.
1)
Vysoká, patřila do spolku obcí, které vlastnily hospodářskou záložnu, která byla
založena r.1866 z kontribučenského obilního fondu. Člen Václav Kučera ze
Střednic z r.1889 .
2)
První silnice z roku 1888 Chloumecko-kokořínská vedla z okresní silnice
mělnickomšenské k ,,Hůle“ na Chlomku přes Střednice, Vysokou,
Bosyni, Janoves, Malý a Velký Kokořín a na hranice jestřebické.
Délka silnice – 9 2460 m.Šířka – 6,7 silnice bez příkopu. Štěp – 4,7.
3)
C.k. poštovní úřad a telegrafní úřad v té době 1890 byl i na Vysoké. Hodina
úřední c.k. poštovního úřadu v obyčejný den a ve svátky dopoledne od 8 do 12
hodiny, odpoledne od 2 do 6 hodiny, v neděli od 81/2 hodiny do 11 ½ hodiny
dopoledne, od 3-4 hodiny odpolední.
K obvodu dodávajícímu vysockému náležejí tato místa : Bosyně, Březinka,
Chodeč, Janoves (Zavadilka), Kokořín, Nový mlýn, Podhrad, Strážnice,
Střednice, Šemánovice, Truskavna , Vysoká, Zimoř Dolení, Zimoř Hoření,
Poštovní spojení poslem na Mělník v 7 h. 30 m. dopoledne a v 1 h. 30 m.
odpoledne.
C.k poštovní výpravčí Františka Kolářová.
4)
Škola obecná Vysoká – přiškolené osady Bosyně,Střednice, Strážnice.
Školní dozorce Václav Tichota.
Počet žáků 279.
Jména osob učitelských – A.Nepomucký,
J.Joachymstál
A.Kučerová
5) Kostel ve Vysoké zasvěcen sv.Václavu, patron kostela Jiří kníže
z Lobkovic,vikář Mělnický, farář Jan Staněk.
Evangelický obvod evangelický na Vysoké – kostel založen 1786, farář Václav
Čech. Počet duší v obvodu 1536.
Počet duší :
Vysoká
Bosyně
Chodeč
Strážnice
Střednice
katolíci
251
270
30
211
protestanti
261
130
170
193
130
69
28
israelitů
1
3
4
2
3
6)
Konstitující sněm zemský : za Vysokou – Antonín Šulc
za Chodeč – Jiří Šesták
Do okresního zastupitelstva od r.1873 do června 1874 byl zvolen starostou
Václav Kučera ze Střednic.
7)
Četnická stanice v Mělníce byla zřízena r.1850 – patřili sem vesnice z obvodu
Chodeč, Střednice, Strážnice.
Vysoká a Bosyně patřily k četnické stanici na Řepíně, zřízena v r. 1868.
8) Na Vysoké byla přednáška v roce 1890 od K. Fořt – Pěstování révy vinné na
odrech a hubení škůdců stromů ovocných.
9)
Roku 1888 vyslala zemědělská rada do Vysoké Bertu Polákovou, aby konala
přednášky a praktické kursy mlékařské, jak se dělají jemné sýry francouzské a
máslo.
10)
Hudba chrámová ve Vysoké
Katolický kostel v letech 1930 - p.Lang strojník
Českobratrský evangelický kostel – p.Rous domkář
11)
K.H.Mácha putoval se svým přítelem Hindlem přes Vysokou v roce 1832 na
své cestě do Krkonoš.
12)
Sokol ve Vysoké byl založen v roce 1911
13)
V roce 1928 byla ve Vysoké založena poradna pro ochranu matek a dětí.
14)
Cechy
Společnost smíšených živností ve Vysoké u Mělníka 1888 rok založení.
Počet členů 1933 bylo 29.Starosta v té době F.Lang.
29
Kampeličky
Vysoká
Strážnice
založena
27.11.1904
31.3.1923
členů
183
61
prů. vklad
1311
1761
prů.zápujč
16496
5450
15)
Seznam míst v sídle ,katastrální obce ploš.měra starosta fara
Z roku 1880
Ha
1 Bosyně Bosyně a Nový mlýn
390,1 Václav Brázda Vysoká
2 Vysoká Vysoká
976,6 Václav Slavík Vysoká
3 Chodeč Chodeč,Hor.Dol.Zimoř 310,2 Václav Šesták Vysoká
159,5
4 Strážnice Strážnice,Střednice
650
Václav Tichota Vysoká
Další informace sebrané z různých materiálů :
V roce 1902 bylo ve Vysoké 508 obyvatel, 70 domů.
Starosta : Jaroslav Rous
Radní : Josef Novotný, Josef Rynda
Počet v obvodu katolíků 1681
evangelíků 834
židů 10
Cihelna : Václav Rynda, několik lomů
Živnostníci :
Hostinští
Kupectví
Kolář
Krejčí
Obuvníci
Řezníci
Truhláři
Pekař
Sedlář
Zámečník
Antonín Malý, Tacheci Antonín, Václav Krutský
Václav Vraný, Marie Kulichová, Václav Krutský
Josef Neckář
Kašťák Rudolf , Rous Václav
Fišer Josef, Dvořák Václav, Finkous Antonín
Antonín Tacheci, Josef Tomášek, Bedřich Tichota
Václav Šulc, Jan Šulc, V. Kettner
Jan Myška
Flígl Matěj
Líha Josef
30
c) Bosyně
Bosyně leží 10 km severovýchodně od Mělníka a několik set kroků na východ
od Vysoké, má stavení z větší části malá, z kamene a cihel vystavěná, která
činní jednu dlouhou ulici, směrem od západu k východu se táhnoucí.
Bosyně, ves, která náležela k panství Liblickému, činí s přidělenou k ní
Janovsí a Novým Mlýnem (č.31) místní a katastrální obec. Výživu mají hlavně
obyvatelé z hospodářství polního, v dolinách a na stráních daří se chmel,
zeleňák. Mimo to je zde kolář, kovář, zámečník, truhlář, 2 krejčí, 3 obuvníci,
strojník, krupař, hokynář, obchodník s obilím a zbožím smíšeným, tři hostinští,
mlynář a dva prodejce tabáku, jest zde u jednoho statku cihelna. Bývalý zámek,
kde původně stávala tvrz, proměněna nyní v hospodářský dvůr, náležející
k velkostatku Liblickému. Ve sklepích bývalého zámku jest dosud mnohá
památka, upomínající na mučení uvězněných. Až do r. 1798 byl v Bosyni
filiální kostel. Bosynští zavázali se 28.února 1797 faráři ve Vysoké jménem
desátků odváděti jemu každoročně při sv. Havla 1 str. žita a 1 ½ strýcha ovsa,
jako letník pak při sv. Duše z každé krávy 21/2 kr., z čehož ale již vykoupeni
jsou.
Ode vsi k východu nad dolem Kokořínským (Kroužeckým) pozorovati lze
dosud základy a valy starodávného hradu Krvovmlýna ve výměře 7 ha,
náležející velkostatku Liblickému, při kterém jest mlýn, zvaný ,,Nový mlýn“.
Před sto padesáti lety stál na hořením konci tůně starý mlýn, jehož zbytky posud
při nízké vodě v olšoví spatřiti lze. V tůni chovají se štiky a kapři značné
velikosti a bývají ob čas vyloveni. Rybník jest kolkol bujným lesním křovím a
stromovím malebně vrouben a činí okolí Krvomlýna přívětivým.
Bosyně měla před r.1736 čísel 36.
Představení obce Bosyňské byli, rychtáři : Ant. Řezníček od r. 1824 do
r.1834. Jan Mokrý do r.1846, Václav Mokrý do r.1856, představený
Václ. Neuman do r. 1860, starostové Ant. Řezníček do r. 1867, Ant. Kleinrt do
r.1876, Václav Brázda od r. 1876.
V Bosyni byli dvě cihelny.
31
Na tvrzi v Bosyni seděli zemani, kteří odtud své jméno měli.
Roku 1386 zeman Bohuněk z Bosyně odkázal klášteru poustevníků sv. Tomáše
na Malé straně v Praze jednu kupu platu v Bosyni a v Želízích. Roku 1389
připomíná se Bušek (Bohuněk) z Bosyně , že toho roku zemřel.Roku 1465
připomíná se Jan Homuta z Bosyně , jehož manželkou postoupeny jsou
Radoslavu ze Šebířova dědiny v Počáplech s dvorem poplužním a se v vším
příslušenstvím. Dvůr kmetcí v Bosyni náležel později obci Mělnické, která jej
pro účastenství ve vzpouře r.1547 Ferdinantu I.ztratila. Potom připomíná se
držitelem Bosyně Jiřík Kaplíř ze Sulevic , od něj pak Albrecht Pětipeský r.1587
koupil statek Bosyni, tvrz a ves Bosyni s dvorem poplužním, vinici v Přívorech
Hořejších a chmelnici, vsi Truskavnu, Šemanovice, Březinku, Sedlec, Kaninu a
Chodeč s příslušenstvím za 9000 kop gr.č. Roku 1610 prodal Bosyni a Sedlec
Adam Tobiáš Hřán z Hánova císaři Rudolfovi II. Roku 1619 uvádí se jako pán
Bosyně, Byšic a Obříství Václav Šťastný rytíř Pětipeský z Chýš a Egerberka,
jemuž v tomto roce stavové čeští zastavili zámek a statek Mělnický za 42 000
kop míš. A v dluhu 15 000 kop na tak dlouho, pokudby mu nebyla vyplacena
plná suma 57 000 kop.
Jako přívrženec Fridricha Falckého ztratil Václav Pětipeský po bitvě bělohorské
všecky statky své a stěží ušed popravišti, poslán byl do věčného vězení na
Zámek Zbiroh. Přestoupení jeho ku katolictví otevřelo mu sice bránu žalářní,
ale k navrácení jeho statků a zástav mu nepomohlo.Od komory české pak
koupila r.1623 statky tyto a tudíž také Bosyni za 106 000 zl. Ryns. Polyxena,
kněžna z Lobkovic. Díl Bosyně, náležící k statku Kokořínskému propadl taktéž
r.1620 v pokutě všeho jmění Václava star. Svob. Pána Berky z Dubé a Lipé a
připadl r. 1623 téměř se všemi ostatními jeho statky hofmistru království
Českého Adamovi, hraběti z Valdštejna, po jehož smrti, r. 1634, připadl opět
komoře české. Roku 1654 prodán statek Bosyně, k němuž náležely vsi Bosyně,
Chodeč, Sedlec, Kanina, Šemánovice, Truskavna. Od Václava Fr. Eusebia
knížete z Lobkovic k panství Liblickému.Bosyni držel pak Václav Silvestr
Smrčka z Mnichu, který jej taktéž r.1670 prodal. Za Daniela hraběte Pachty
z Rájova připojena jest Bosyně k panství Liblickému.
A další informace :
V roce 1902 bylo : obyvatel 455, domů 68
Starosta : Václav Brázda
Cihelny : jedna náležela Václavu Brázdovi, druhá hraběnce Valdsteinové
Živnostníci :
Hostinský Josef Tuček
Kupec Karel Pick
Kovář Václav Mokrý
Kolář Al. Přibyl
Krejčí J. Kettner
32
Obuvník A.Říha
A ještě jeden bednář
d) Strážnice
I.
popis obce
(Osada, jejíž obyvatelé na stráži byli proti sousedům nespokojeným).
Strážnice, od Mělníka 7,5 km na sever, od Vysoké 2km na západ v údolí, leží na
půdě jílovité.
Strážnice, ves , katastrální obce činí se Střednicemi místní obec a náleží
k farám a k poštovnímu úřadu na Vysoké, jindy náležela k panství Mělnickému
a z části k Liběchovskému. Strážnice měla před r. 1785 čísel 35.
K Strážnici náleží v Dolení Zimoři č.3.,13.,14.,16.,17.,20.
Obyvatelé jediné v polním hospodářství svou živnost mají. Půda od obce na jih
je písčitá, dále pak hlinitá, v obci samé mastná, jílovitá, ale z větší části na
straně druhé je převahou ornice černá, i daří se zde podle povahy půdy všecky
plodiny polní a jmenovitě pěstuje se také chmel. Z jiných jsou zde 2 hostinští, 3
obchodníci zbožím smíšeným a 4 ovocem, 2 prodeje tabáku, 2 koláři, 2
obuvníci a 1 cihelna.
Po jižní straně obce táhne se směrem od západu k východu podélný hřbet, na
Kamínku zvaný, který u Střednic se ztrácí.
Zde za války sedmileté tábořil s vojskem svým pruský král Bedřich Veliký.
V suchém roce 1842 vyhořela větší polovice celé obce.
Otec Ferdinanda Vališe (+ r.1887), purkmistra královského hlavního města
Prahy, pocházel ze Strážnice (nar. Zde 16.února 1808), odebrav se v r.1830 jako
chudý dělník do Prahy, přičinlivostí svou stal se tam váženým a zámožným
měšťanem a byl r.1866 vyznamenán zlatým záslužným křížem pro zásluhy o
raněné vojíny. Pochován jest na hřbitově evangelickém u invalidovny v Praze.
V Strážnicích a Střednicích byl rychtář do r.1849 Václav Hokeš, představení
byli Václav Horčic (z č.22) od r.1849 do 1851,odtud Antonín Kučera ze
Střednic do r.1854, Jan Kožňar do r.1859, Václav Maudr do r.1876, Ambrož
Chvojka v r.1876, Václav Horčic od r.1877 do r. 1883, odtud Václav Maudr do
r.1886 a nynější starosta Václav Tichota od r. 1886.
Po válce třicetileté, dle konsprikce v polovici 17.stol., měla Strážnice sedláků
usedlých 7 : Jan Hync s 44 str. orn.rolí,60 str.porostlin, ¼ str.zahrad, Šimon
Petrle s 14 str.orn.rolí, 22 str. porostlin, Jan Holec s 67 str.orn.rolí, 52
str.porostlin, 3 str.zahrad, 1 str.vinic,Tomáš Horčica s 80 str.orn. rolí,40 str.
33
porostlin, ¾ str.zahrad, Jiří Cikán s 48 str.orn.rolí, 60 str.porost., ¼ str. vinic,
Jiří Kleberger s 38 str.orn.rolí,82 str. porostlin,1/2 vinic,Matěj Čech s 76
str.orn.rolí, 68 str.porostlin, ½ str. vinic,suma 368 str.orn.rolí,384 str.porostlin,3
¼ str. zahrad a 2 ¼ str. vinic.Statky pusté (od majitelů opuštěné): Adam Hlavatý
(na čas opuštěný) s 20 str. orn. rolí,76 str.porostlin, Vackův s 20 str.lad, 76
str.porostlin. Chalupníci usedlí 4 : Duchoslav (Spiridion) Holec se 6 str.orn. rolí,
6 str. porostlin, ¾ str. zahrad , Václav Stupka s 38 str.orn.rolí, 4 str. porostlin,
Václav Havlas s 4 str.orn. rolí, 4 str.porostlin, 1 str. vinic,Václav Troska s 4
str.orn. rolí,28 str. porostlin,šenkujeme, suma 26 str.orn. rolí, 42 str.
porostlin,3/4 zahrad, 1 str.vinic. Zahradníci : Michal Dlouhý s ½ str.
zahrad,Malýho s ¼ str. zahrad, Stupkovský s ¼ str. zahrad, Tkalcovský s ¼ str.
zahrad, Hlavatého s ¼ str. zahrad, suma 1 ½ str. zahrad.K tomu poznamenáno :
Tato ves na stavení, v němž lidé obývají, může býti, role při ní pšeničná, luk na
mále.
II.
Přepis kroniky politické obce Strážnic roku 1919
Napsáno v původním znění, slova a znění jsem záměrně neměnila, aby
čtenář mohl posoudit slovo psané před sto lety a dnešní slovosled.
Usnesením ob. zastupitelstva ze dne založena tato obecní kronika a vedením
jejím pověřen ř.uč. Jos.Slávek. Poněvadž není dostatečných pramenů
k zaměření starších dat, nutno je omeziti hlavně na zaměření významných
událostí ať nejslavnějšího dne v historii naší 28. října 1918. Kdy ,,vrácena
byla správa věcí národního do rukou národa“ jak předpokládal Jan Amos
Komenský. Obec naše tvoří dvě osady : Strážnice a Střednice, ležící těsně
vedle sebe. Mají společnou školu dvojtřídní. Škola r.1919. Historii školy této
viz v pamětní knize školní. V obci Strážnicích jest sbor dobrovolných hasičů
a sbor ,,N.J.S.Č. Světová válka jež trvala až do října 1918. byla pro nás
definitivně ukončena 28.října 1918. Kdy prohlášena byla v Praze republika
československá s prezidentem tatíčkem Masarykem v čele. První naše
ministerstvo bylo složeno :
předsednictví : Dr. K. Kramář
finance :
Dr. Rašínvěř.
práce :
Staněk
vnitro :
Švehla
vyučování :
Haberman
národní obrana : Klofáč
vojenství :
Štefánek
34
zahraničí:
Dr. Beneš
Slovensko :
Šťobár
orba :
Prášek
železnice :
Zahradník
sociální péče: Dr. Winter
Zásluhy Masarykovy, Benešovy, Štefánkovy a jejich jsou povahy historické a
naleznou místa v dějinách, proto by bylo bezúčelné líčiti je v této kronice.
1. Ve Strážnicích se nacházela také cihelna.
2. U cesty k Vysoké nalezen 1852 kamenný mlat.
3. Strážnice měla před rokem 1785 čísel 35.
Po jižní straně obce táhne se směrem od západu k východu podélný hřbet, na
Kamínku zvaný, který u Střednic se ztrácí. Zde za války sedmileté tábořil
s vojskem svým pruský král Bedřich Veliký.
4. V suchém roce 1842 vyhořela větší polovina obce.
5. V roce 1902 bylo : 435 obyvatel, 52 domů
Starosta : Antonín Kleirnet
Lom: J.Kučera- vlastník
Živnostníci : Hostinští Janda Josef, Chochola L
Kupectví : Kleirnet Ant.
Kovář : Malina Antonín
Kolář : Pazner
Krejčí : Rous A.
Obuvník : Pauzer Jos.
Řezník : Hokeš Josef
Samostatnost školy :
Ke konci roku 1918 uznána zdejší škola za samostatnou dvojtřídku, a zvolena
první místní obecní rada. Její členové jsou :
Předseda : Antonín Kleirnet a obecní starosta
Členové ob. zast. : Jindřich Štěpán
Václav Štráchal
Václav Vébr
Za civilistku p.Kučerovou : Antonín Malina
Za školu :
Josef Slávek, zastupující ř.uč.
Za církev :
Antonín Tomáš, kat. farář z Vysoké
Čech, evan. farář
35
Náhradníci : Fr. Řanda
K. Janda
Příjezd prezidenta:
Dne 12. prosince 1918 přijel náš první prezident Tomáš G. Masarik po
čtyřletém dobrovolném vyhnanství do Prahy.
Jeho narozeniny:
Dne 6. března 1919 oslaveny byly celým národem 69. narozeniny prezidentovy.
Jeho dcera Dr. Alice , jako prezidentka Č.S.Č. Kříže dala podmět k uspořádání
sbírek ve prospěch téhož.
Správa školy uspořádala mezi žactvem a občanstvem tuto sbírku, jenž vynesla
215,70 K. Byli jsme prvními z celé republiky,kteří jsme k účelu tomu přispěli.
Kolkování peněz
V týdnu od 3-10. III. byly všechny staré peněžní zastaralé bankovky od
10 K počínaje okolkovány, a tím byli jsme oddluženi od rak.-uher. Banky,již nás
stále svými tisíckami stroji zásobovala takovým množstvím bankovek, že cena
jejich klesala.
Pohřby
1.7. byl pohřeb váženého rolníka zdejšího pana Jos. Novotného.
29.5. byl pohřben zasloužilé ind. uč. sl. Marie Koníčkové,jež přes 20 let
působila ve Vysoké a od počátku zdejší školy i zde. Školní dívky sebraly mezi
sebou na krásný věnec.
Volby
V celé republice konaly se na základě nového řádu volebního obecní volby dne
15.6. 1919 na podkladě vázaných kandidátních listin. Ve zdejší obci byly 4
kandidátky a více:
Agrární strany rep. čes. Venkova (sociálně –demokratická)
Ag. Zemědělců a živnostníků( strana členů bývalého ob. Zastupitelstva, která
pro válku neměla vlivu na správu obce v předešlém období).
Na základě konečného zastoupení byli zvoleni do obecního zastupitelstva za
strany:
Republikánská strana československého venkova:
1. August Jírů
Václav Novotný
Josef Rameš
rolníci ze Strážnic
Československá sociální demokracie
2. Oldřich Janků, učitel ve Vysoké, bytem zde
Vratislav Vomáčka, kolář
Jan Dušek, kovář Střednice
Josef Velník, dělník
Josef Veselí, rolník
36
František Hrstka Strážnice
August Kojot
Malorolníků a živnostníků
3. Ladislav Tichota
Karel Janda
Václav Šesták
Antonín Malina, hospodářský správce, Střednice
Lidová
4. Vojtěch Vojtěch, rolník Strážnice
Starostou zvolen p. Ladislav Tichota,
jeho náměstkem Josef veselý,
pokladník Vojtěch Vojtěch.
Za vedení nového starosty dalo se toto zastupitelstvo dále do práce.
Mimo to zvoleny dle nového zákona různé občanské komise.
Po občanských volbách v republice, v nichž dosáhli noví sociál.-demokraté
největšího počtu hlasů, bylo ministerst. dle poměrů hlasů ustanoveno nové
ministerstvo.
Takto:
Sociál. demokraté
Vlastimil Tusár, předseda
Gustav Habrman, vyučování
Dr. Lev Winter, sociál. Péče
Aug. Hampl, ven. Práce
Čeští demokraté
Jiří Stříbrný, železnice
Dr. František Heidler, obchodu
Dr. František Veselí, spravedlnosti
Mimo strany
Dr. Edvard Beneš, zahraničí
Agrárníci
Karel Prášek, obce(ministr zemědělství)
František Staněk,pošty
Dr. Cyril Hlaváček,finance
Slováci
Fedor Houdek, výživa
Dr. Vávro Šrobár, zdravotnictví
Sbor učitelský
37
Od 1.9.1919 jmenován Josef Slávek správa školy a Josef Soběslav učitelem na
škole zdejší.
Následkem pozdních žní v tomto roce byl počátek školního roku posunut na
16.9.1919.
Výměna peněz
Na základě zákona ze dne 24.9.1919 snížena cena rakouských bankovek ặ 1 a
2K na 90 a 180 h, v kteréžto ceně budou do 1.10. vyměněny za papíry naše. Tím
zmizely konečně poslední papírové peníze rakouské, ošklivé, špinavé, roztrhané,
jejíž lid posměšně překřtil úplavicemi a jinak.
Příjezd Dr. Beneše
24.září vrátil se po pětileté práci pro naší samostatnost v cizině náš první
ministr zahraničí do vlasti.
Oslava 28.10.1919
Dne 27.10.1919 pořádal,,Sokol“ lampiónový průvod s hudbou z Vysoké přes
Strážnice zpět do Vysoké. Ze zahrady školní promluvil k čestnému shromáždění
lidu správce školy Josef Slávek o významu našeho osvobození.Po zahrání a
popění našich hymen byla tato večerní oslava ukončena.
Druhého dne 28.10. jenž jest den první prázdninový, opakovala se povolená
slavnost v ozdobené II. tř., kde ke shromáždění dětem a občanům promlouval
p.uč. Soběslav. Při tom rozdána brožura ,,28.říjen“.
Sníh
30.10. začal padati sníh, padal celý týden a celou noc a napadlo ho na ¼ m.
Mnoho řepy i brambor zapadalo.
Oboje plodiny dobyty z menší části v prosinci, většinou však až z jara 1920.
Místní školní rada
Místní školní rada ve sdělení 2.11. zvolila za svého člena též p.uč. Soběslava,
učinivši ho zároveň svým pokladníkem. Zároveň usneseno zakoupiti všem dětem
všechny učební pomůcky zdarma, načež dána do rozpočtu částka 2 200K.
Fond Masarykův
Narozeniny prezidentovy (70.) dne 6.9.1920 uctěny domácí Školní slavností, pro
níž děti v obci vybrali obnos 234K, jenž poslán:
,,Národnímu fondu Masarykovu“ v Praze.
Divadlo
4.7. 1920 sehrály děti krásnou hru Průchovu ,,Pro tatíčka prezidenta“.
K všeobecnému uspokojení četně shromážděného obecenstva.
Volby do národního shromáždění
Dne 18.4.1920 o 8h. ranní konaly se psané volby do poslanecké sněmovny
,,Národního shromáždění“. Volebním komisařem jmenován Josef Slávek.
Kandidátních listin bylo 14. a sice:
1. Národní demokrati (bývalí mladočeši)
2. Československá strana sociální (bývalí národní soc.)
3. Sociálně-demokratická
38
4. Sociální strana československé lidové práce
5. Deutsche social-demokrat
6. Strana živnostensko obchodnická
7. Československá strana lidová
8. Sdružení strany židovské
9. Bund der Lanchwiste
10.Dontsche Wahlgemenschaft
11.–II- socialiste
12.Strana maloobchodníků, domkářů a živnostníků
13.Deutsch- demokratische
14.Republikánská strana venkova (Agrární)
Volební komise byla složena : Ladislav Tichota(n.demokrat) předseda,
K. Záruba (s.demokrat) místopředseda, členové: Fr. Němec(lid.), a
V.Pokorný(n.soc.)
Oprávněných voličů bylo 424, volilo 356.
V neděli 25.4. se konány volby do senátu. Kandidátních listin bylo 12.
Schůze národní strany
26.5.1920 sešlo se Národní shromáždění. K prvé schůzi na niž se představila
nová provizorní vláda.
27.5. zvolen tímto shromážděním opětně T.G.Masaryk.
Dětský výlet
2.6. konán dětský výlet na Říp.
Ve dnech 28.6.konán v Praze VII. slet všesokolský, zúčastnili se mnozí členové i
ostatní občané z obce.
Průvodu zúčastnilo se 350 bratří v kroji, cvičilo se každý den.Vylíčiti krásu sletu
a význam jeho pro celý národ vymyká se účelu této knihy.
Těšínsko
Rozhodnutím mezinárodní komise 29.7.rozděleno Těšínsko mezi naší republiku
a Polsko.
Sokolské cvičení ve Vysoké 5.9.1920
5.9. pořádal I okrsek sok. župy Barákovy veřejné cvičení ve Vysoké, jehož se
zúčastnilo veliké množství občanstva zdejšího. Všeobecně se cvičení líbilo. Po
seznání poměrů a ceny našich peněz uvádím, že vybralo se (hrubý příjem)
celkem všechno přes 12 000Kč., z nichž asi ½ spotřebovala režie.
Připomínám, že 14 dní předtím skoro denně pršelo, tuto neděli od půlnoci do
10h. dopoledne. Odpoledne byla zima jako v listopadu.
39
Nové ministerstvo 15.9.1920
Ve straně sociálně-demokratické nastalo konečně zdravé vyjádření. Levice, její
bolševické – komunistické křídlo, vystoupilo otevřeně proti umírněné pravici,
hlasujíc připojení ke III. internacionále. A toužíc po násilném převratu a
připojení republiky rad jako v nešťastném Prusku. Tím se úplně postavila tato
levice pod vedením soudruha Lenina a Tráckého v Moskvě. Plány jejich, kdyby
se měli uskutečnit, měli by za následek záhubu republiky, konec vydobyté
samostatnosti a veliké poškození národa. Proto ministři soc.-demokratičtí
vystoupili z vlády a koalice poslanců vzala za své. Následkem toho odstoupila
celá vláda.
Levice strany soc. demokratické se násilím zmocnila ,,Práva lidu“ a všech
podniků v Lidovém domě v Hybernské ulici.
Počala ,,Právo lidu vydávati pod titulem ,,Staré Právo lidu“.
Pravice vydává ,,Právo lidu“ dále u Beanfosta. Zdá se, že levici jde více o
miliony než o idee.
28.10. památný den
Památný den oslaven byl ve škole a v obci. Osvětová komise obecní pořádala
org. Ve 2h. v sále p.Voborníka. Veřejnou schůzi lidu, na níž promluvil legionář
učitel p.Fr.Matějka z Mlazic ,,O Sibiři“ a legiích.
Složení obcí
Usnesením ob. Zastupitelstva dne 7.11.1920 sloučeny Strážnice a Střednice
v jednu obec. Nutno ovšem vyčkati potvrzení nadřízených samosprávných
úřadů. Nová obec jmenovati se má ,,Strážnice“. Jméno ,,Střednice“ zajisté však
nezahyne a udrží se v paměti lidu.
Oslava J.A.Komenského
15.11.1920 připadá 250. památka smrti Jana A. Komenského. K tomuto účelu
pořádala osvětová komise schůzi občanstva v neděli 14.11. o 2.h. v sále
p. Voborníka. Na schůzi o Komenském promluvil p.Jos.Slávka, třídní učitel.
Sníh
V noci na 2.12. první poprašek sněhu. Jaký rozdíl proti roku minulému.
Úmrtí
3.12.1920 zemřel a 5.12. za veliké účasti pochován byl p. Ladislav Nový,
statkář, vážený občan ze Střednic.
Pokus o převrat 13.12
Dne 13. a 14.prosince pokusili se o násilný převrat v republice. Ohromná část
národa postavila se však proti, i rozumné dělnictvo, vláda rázně zakročila,
40
vyslala na ohrožená místa vojsko, a pokus ten skončil fiaskem. Vůdcové(asi 300
byli pozatýkáni). I v naší osadě Střednicích byli podobní lidé svedeni svými
svůdci. Dva hlavní z nich – Karel Záruba, bývalý čeledín, který seznal, že
politickou stravou se člověk snadněji vyživí než prací a jenž nechav opratí, stal
se tzv. ,,zástupcem dělnictva“.A svedený, neuvědomělý osadní starosta kovář,
(jméno kováře bylo 1927 zaškrtáno z důvodu zatajení jmen)
byli zatčeni a čekají svého odsouzení. I ve Střednicích bylo 5 vojáků. U kováře
byly nalezeny 3 vojenské pušky a mnoho ostrých nábojů. Na koho?Našel se též
seznam osob na okrese mělnickém, které měli býti popraveny (asi 60-70) – ano
měli i svého kata, jemuž slíbili královský plat 5000K denně. Na okrese zatčeno
asi 70 osob.
Nová školní rada
Ve schůzi ob. Zastupitelstva dne 9.1.1921 byli zvoleni dle nového zákona
členové nové místní školní rady.
František Vomáčka
Václav Svoboda
František Kettner
Ladislav Tichota
za stranu soc.-demokrati
za stranu republikánskou
živnostenskou
Náhradníci: Václav Novotný, V.Procházka a Antonín Malina
Za školu jsou v místní okresní radě oba učitelé Josef Slávek a Josef Soběslav.
Projev proti pomníkům
V téže schůzi přijalo zastupitelstvo tento projev:
Obecní zastupitelstvo ve Strážnicích lituje, že i mezi občanstvem zdejším
nalézají se svedeni živlové, kteří se zúčastnili prosincového pokusu o
komunistický převrat,ba že i jeden člen našeho sboru jest jedním z těch, kteří lid
k podobným velezrádným pokusům svádějí. Prohlašujeme, že jsme přesvědčeni,
že jedině úctou k zákonům a násilnou prací můžeme se přiblížiti lepším dobám
k republice. Prohlašujeme dále, je vždy a všude postavíme se jako jeden muž
proti všem pokusům, směřujícím k zlehčení zákonů a proti naší republice, která
nás vždy najde připraveny ke své ochraně.
Usneseno, projev tento uveřejniti v ,,Mělnických listech“.
První schůze v roce 1921
V první schůzi nové místní školní rady 30.1.1921 zvolen za předsedu p.Ladislav
Tichota, starosta obce, za jeho náměstka p.Fr.Kettner a za pokladníka
p.uč.Soběslav.
41
Počítání lidu 15.2.1921
První počítání lidu v republice provedeno bylo dne 15.2.1921. Sčítácím
komisařem pro Střednice a Strážnice jmenován byl Josef Hlávek, třídní učitel,
revizorem Josef Soběslav učitel.
Sčítání lidu:
Strážnice: 193mužů, 233ženy, celkem 416
Střednice: 120mužů, 150ženy celkem 270
Celá obec: 313 mužů, 373 ženy, celkem 686
Dále vyznání náboženského:
Strážnice
207
16
175
1
17
416
Římsko-katolického
Českoslov.-kat.
Českobratrské
Pravoslavné
Bez vyznání
Střednice
celkem
175
382
1
17
68
243
1
26
43
270
686
Dle národností:
Strážnice
Střednice
Celkem
Češi
414
268
682
Srbové
1
1
Němci
1
2
3
Celkem
414
270
686
Srb je p. Jasanovin, jenž dostal se k nám jako zajatec z Černé Hory, zde se
oženil a usadil.
Němci jsou:
Ve Strážnicích žákyně Gerlanda Schűrzan z Litoměřic na návštěvě v č.8.
Ve Střednicích žák Josef Hern na vyjměme za Boženu Podrápskou u
p.Pokorného byl Grosman Alfred z Liběchova. Nehledě k těmto 3 němcům, jež
jsou tu hosty jen na 1 rok, jsou Strážnice obcí naprostou českou.
Rok 1921
42
Toho roku panovalo z jara a v létě od abnormální teplo (až 52˚C na slunci).
Pršelo až 3.srpna-pak až ke konci srpna. Téhož 3. srpna, kdy u nás namoklo,
postihlo veliké krupobití obec Střednice, kde veškerá polní úroda byla úplně
zničena.
3.7. úroda toho roku byla vzdor suchu na zrní velmi drobná,prvotřídní na
slámu, špatná na zrna.
Včely se skoro vůbec nerojily. Úroda medná slabá.
František Kučera +4/7 1921
Dne 4.7. zemřel ve svém rodném mlýně p.František Kučera, mlynář ze
Štampachu. Výborný člověk, jeden z těch málo lidí, kteří za války viděli bídu
lidu a hleděli mu pomoci. Štampach zůstal i přes válku mlýnem malým a jeho
majitel tak chudým jako před válkou. Po převratu 28.10. 1918 byl náměstkem
předsedy nár. výboru na Mělníku. Člověk v každém ohledu vzorný. Čest jeho
památce. Pohřeb jeho byl imposantní počtem účastníků ze řad chudiny, jímž byl
zesnulý za války dobrodincem a Štampach útulkem, odkud nikdo potřebný nešel
s prázdnou.
6.7. Oslava Husova
Osvětná komise pořádala 5/7 průvod za ves, kde pálena hranice a kde konána
přednáška p.řed.gymnázia Viktora Nejedla o Mistru Janu Husovi.
22/10
Toho dne nařízena částečná mobilizace z důvodu přeletu Karla Habsburského
ze aeroplánem ze Švýcar do Uher, kde chtěl obnovit monarchii. Pokus
ztroskotal a mobilizace ukončena.
28.10.
Na oslavu národního svátku sehrálo žactvo školy zdejší pod vedením učitelů
hru: ,,České srdce“ od Plumlovské. Před tím přednášel p.učitel Soběslav o
,,Karlu Havlíčkovi“.
V.Janda 1922
Dne 9.1. zemřel vážený rolník zdejší p.Václav Janda. Pohřeb konán 12.2.
Hospodářství ujal syn p.Karel Janda.
1922
Toho roku panovalo z jara neobyčejné sucho. Namoklo na 4 prsty země, o pouti
na 4 prsty opět. Ač hojně občanů bylo na pouti na Chlomku, vraceli se s radostí
domů, že zmokli. Teprve 28.6. namoklo dostatečně. Úroda dobrá
Sníh 22.4. 1922
43
Zvláštní úkaz přírodní byl 22.4.t.r. Ráno slabý mráz, dopoledne nejkrásnější
vánice jako o vánocích a napadlo hojně sněhu.
Ramešů
Dne 17.5.1922 o půlnoci vyhořela část stavení p.Rameše č.22.
+Josef Vojtěch
Dne 24.5. zemřel Josef Vojtěch, řeznický pomocník, syn rolníka p.Vojtěcha
Vojtěcha. Jenž si zárodek tuberkulosy přinesl z vojny.
+Josef Voborský
Dne 20.9. 1922 zemřel bývalí rolník z č.22 (nyní soukromník p.Voborský.
Hospodářství po něm koupil p.Karel Janda jež před jeho smrtí již zaplatil
350 000Kč.
Vinobraní na Mělníku
Dne 28.9.1922 pořádaná veliká slavnost ,,Vinobraní na Mělníku“.
Slavnosti se zúčastnil i pan prezident.
1923 útok na Dr.Rašína
Dne 5.1. spáchán zločinný atentát na ministra financí Dr.Aloise Rašína.
Útočník Šoupal postřelil nebezpečně ministra. Této ráně podlehl po velikém
utrpení ministr Dr. Al.Rašín dne 28.2.1923. K veliké škodě národa.
Požáry
Dne 8.2. 1923 vyhořelo stavení p.Josefa Šestáka a Josefa Kožňara.
+V.Pokorný
5.3. zemřel občan Václav Pokorný, majitel strojírny ve Střednicích. Pohřeb 8.3.
za četné účasti občanstva.
+Josef Novotný
Dne 8.5. pohřben vážený občan zdejší, výměnkář p.Josef Novotný.
Výlet
Dne 1.6. konán školní výlet parníkem z Liběchova doLitoměřic. Vydařil se
v každém ohledu. Zúčastnilo se ho též mnoho rodičů šk. dítek.
16.9. volby
Dne 16.9. 1923 konaly se volby do ob.zastupitelstva. Byly 3 kandidátky:
1. ,,Svorného a nepolitického sdružení občanů“.
44
2. ,,Skupina domkářů a drobných zemědělců“.
3. ,,Československé strany lidové“.
Obdrželi hlasů a mandátů:
1. Kandidátka 193 hlasů
2.
82 hlasů
3.
55 hlasů
9mandátů
4 -//2 –//-
Povoláni byli první kandidátky :
1. Ladislav Tichota, rolník
Strážnice
2. Josef Soběslav, učitel
-//3. Václav Šesták, rolník
-//4. František Vomáčka, rolník -//5. Václav Svoboda, dělník
-//6. Antonín Podřipský, strojník -//7. Josef Novotný, rolník
Střednice
8. Václav Kavina, dělník
-//9. Václav Studecký, strojník
-//-
Kandidátka druhá:
10. Václav Horčic, rolník
11. Jan Dušek, kovář
12. Karel Veselý, rolník
13. František Veselý
Strážnice
Střednice
Střednice
Strážnice
Ze třetí kandidátky:
14. František Veselý, rolník Strážnice
15. Jaroslav Novák, rolník Strážnice
Náhradníci jsou:
1. Václav Rameš, rolník
Antonín Hodek, rolník
Antonín Kožňar,švec
Střednice
Strážnice
Strážnice
45
2. Josef Němec, rolník
Střednice
Josef Urban, truhlář
-//Josef Kotek, cestář
-//Václav Pecháček, krejčí -//3. Vojtěch Vojtěch, rolník Střednice
František Konvalina,rolník -//Václav Franc, rolník
-//Antonín Slánský, tesař
-//Jaroslav Horčic, rolník
Strážnice
Antonín Pauzr, výměnkář -//Josef Ulrich, domkář
-//Antonín Šejnoha, dělník Strážnice
Proti těmto provedeným volbám podán byl protest panem Antonínem Jírou,
Karlem Jandou, J. Duchačem a Václavem Novotným z důvodu, že není
zastoupena republikánská strana a větší poplatníci, a že p.Tichota nedal
tisknout kandidátku sestavenou na schůzi voličů před volbami.
Oheň
Dne 15.2. (ve čtvrtek) vypukl oheň ve statku p.Karla Jandy č.24 v 9 hodin večer.
Shořela stodola a hořejšek od chléva.
Úmrtí
4.ledna 1924 zemřela výměnkářka v.č.38 paní Kateřina Novotná ve stáří 67
roků. Byla matka hospodáře Václava Novotného č.38.
14.ledna zemřel výměnkář p.Heřman, otec manželky zdejšího občana
p.Antonína Slánského. Pohřeb konán 17.1.1924.
Osadní volby
Při volbě osadního zastupitelstva ve Strážnicích podána jediná kandidátka.
Navržení zvoleni tudíž bez volby.
Jsou to:
Vojtěch Vojtěch
Jaroslav Horčic
František Konvalina
Adolf Vála
Václav Vébr
č.16
č.1
č.5
č.2
č.17
46
Antonín Procházka č.15
Václav Franc
č.9
Josef Rameš
č.22
Václav Hokeš
č.29
Václav Egr
č.56
Antonín Saun
č.57
Josef Procházka č.50
Antonín Kožňar č.3
Josef Šesták
č.46
Josef Zajpt
č.28
Osadní starostou povolán ve Střednicích pan Václav Kučera a ve Strážnicích
pan Václav Vébr.
Oheň
V noci na 2.4.vyhořel domek p.Pokornýho ve Střednicích.
Zima byla neobyčejně tuhá a dlouhá. Lépe se počalo ke konci března a zaseto
bylo počátkem května.
Poněvadž dobře se platilo za řepu(2Kč) bylo jí zaseto neobyčejně mnoho.
Úmrtí
Dne 23.4. zemřela paní Anna Šestáková, výměnkářka ve stáří 76 let. Pohřeb
25.4.
Osadní starosta ve Strážnicích
Osadní zastupitelstvo zvolilo za starostu pana Václava Vébra, rolníka ve
Strážnicích č.17.
Volba starosty obce 24.5.
Protože protest podaný proti volbám obecním byl vyššími institucemi zamítnut a
tím složení nového ob. zastupitelstva schváleno, sešlost se k prvé schůzi dne
11.5. o 9. hod. dopolední.
Zástupce obcí politické správy p.Judr.Rudolf Miller vyzval přítomné členy ob.
zastupitelstva do slibu věrnosti republice. Načež provedeny volby.
Starostou zvolen p.L.Tichota
Do obecní rady zvoleni:
Za 1.náměstka : Jan Dušek(5hl.),
Dále za 1. radního František Vomáčka (5hl.)
47
2. radního Josef Soběslav (8hl.)
3. radního Jaroslav Novák (4hl.)
Dále usneseno navrhnutí komise:
Finanční, osvětová, sociálně zdravotní.
7členů
6 členů
6 členů
Volby členů komisí těchto budou provedeny po schválení volby starosty,
náměstka a obecní rady.
1.6.
Dne 1.6. ve schůzi postupně zvolen Václav Hořčic č.1.
Za Jana Duška vstoupil do zastupitelstva Josef Němec.
Do osvětové komise zvoleni:
Josef Soběslav, učitel
Josef Slávek, řídící učitel
Josef Novotný, rolník
Josef Němec, rolník
Vojtěch Vojtěch, rolník
František Veselý, rolník
Do finanční komise zvoleni:
Josef Soběslav, učitel
Václav Kučera, rolník
Oldřich Maudr, rolník
František Kettner, rolník
František Němeček, rolník
Karel Veselý, rolník
Úmrtí
Dne 6.6. 1924 zemřel po delší nemoci vážený občan zdejší, výměnkář, bývalý
rolník pan Josef Němec z č.21.
Dne 20.srpna konán pohřeb žákyně Růženy Hořčicové 3. ročník měšťanské
školy, dcery Václava Hořčice, rolníka č.43. Nadaná žačka, škoda jejího života.
Dne 16.9. zemřel pan Václav Šesták soukromník, vážený občan zdejší,
v požehnaném věku 88let. Byl to té doby nejstarší občan. Čest jeho památce.
Dne 22.9. zemřel pan Josef Malina, soukromí úředník, rodem ze Strážnic,
manžel pí Anny Malinové, rozené Maudrové z p.č.2. Pohřeb konán 24.9.
48
Úroda
Úroda letošní byla velmi uspokojivá. I ceny zemědělských produktů byly značné.
Obilí 250Kč za 1ʠ, řepa 23Kč za 1ʠ.
Letošní zima
Zima v roce 1924 byla opravdu zvláštní. Nejvyšší občasné mrazy byly do 6˚C.
Sníh padal celkem čtyřikrát a nikdy nezůstal ležet – buď téhož dne nebo
druhého zmizel. V únoru bylo jarní počasí, takže rolníci počali se setím. Leč
přišla změna. 12.března mráz – 71/2˚C, 13.3.mráz - 10˚C.
14.3. sněhová bouře při -5˚C, 16.3.-6˚C, 17.3.-8˚C,-5˚C.
Toho dne a 19.3. byl ještě odvožen led ze Strážnic do Liběchova, 22.3. sněhová
vánice, 23.3. ještě -1˚C, 29.3.sněhová vánice, 30.3.ještě sníh. Teprve v dubnu se
počasí trochu jarní zase ustálilo.
Změny v hospodářství
Hospodářství po Vojtěchu Vojtěchu č.19 koupil po žních 1924 pan Krátkonecký
z Hořovic.V zimě je rozparceloval a stavení koupil pan Antonín Makeš. Týž
prodal svůj domek s kouskem pole panu Horákovi ze Zaháje.
Pan Václav Kučera koupil z jara 1925 velkostatek ve Střednicích od své matky
Marie Kučerové.
Vodovod 1925 duben
Obec pomýšlí na zřízení vodovodu připojením se k vodovodu mšenskému.
Poněvadž rolníci ve Střednicích mají své vlastní vodovody zavedené a né dosti
porozumění pro potřeby strážnických svých spoluobčanů, podali pan Kučera a
společníci protest proti zřízení vodovodu podepsaný jimi a na nich závislými
dělníky jejich.
Nová místní školní rada 4.4.1925
Dosud není protokol vyřízen. Dne 4.dubna vykonalo obecní zastupitelství volbu
nové místní rady školní. Zvoleni pan Ladislav Tichota, Josef Novotný,Jaroslav
Novák a Václav Hořčic č.1 za členy, pan Václav Svoboda, František Vomáčka a
Jana .Konvalina za náhradníky.Mimoto jako členové zastupující učitelstvo
zasedají v ní pan Josef Slávek, ř.uč.Josef Soběslav, učitel.
Úmrtí
Už ve středu 29.4.1925 zemřela náhle Marie Horčicová, sestra paní Jírové,
choti rolníka č.37. pohřeb konán 1.5.
49
Dne 12.5. zemřela po krátké nemoci paní Marie Tichotová, matka nynějšího
starosty pana Ladislava Tichoty. Byla u své dcery na Rymáni. Pohřbena do
Vysoké 14.5.1925.
Dne 7.6. zemřela paní Anna Vomáčková, žena zdejšího rolníka v 56letech.
Pohřeb konán 9.6.1925.
Ustavení místní rady
13.6. konala se ustavující schůze nové místní školní rady. Členové vzali do slibu
pana předsedu zvolen pan Ladislav Tichota, starosta obce,za místopředsedu
pan Josef Soběslav, učitel.
Počasí
Po dosti studeném čase jarním, následovalo počasí deštivé počátkem žní.
17. července snesla se nad Strážnicemi veliká bouře spojená s průtrží mračen.
Blesk uhodil do domu pana Podřipského, kde poškodil hodiny, do stáje rolníka
Josefa Hokše č.45, kde pobořil zeď v délce asi 80cm. Blesk zapálil v č.16
(Makeš), jež shořelo i hospodářské budovy.
Od té doby pršelo téměř denně, takže rolníci stěží dostali obilí do stodol, a to
mnozí ještě vlhké a trochu vzrostlé.
Předání půdy
Dne 8.2.1925 konala se v obci slavnost předání půdy do dvora Rymáně. Několik
let usilovali zdejší drobní zemědělci a bezzemci, aby na základě pozemkové
reformy bylo jim předána část půdy od dvora Rymáně. Dvůr tento patřící dříve
německému baronu z Liběchova zakoupil před více než 50 roky značnou část
poloos statku ve Strážnicích. Po převratu bylo celé panství zabráno a majitelem
jeho stala se pan František Homolka z Liběchova. Zdejší drobní domkáři,
sdružení ve spolek ,,Domovina“ snažili se aby tento pozemek ležící v našem
katastru byl vrácen a mezi ně rozprodán. Snaha jejich byla korunována
výsledkem a 50ha rozděleno mezi ně. 8.2. pak konala se zimní slavnost předání
půdy. Průvod, školní děti i dospělí se veselili s hudbou, odebral se průvod od
školní budovy na ona pole za vsí. Tam promluvil důvěrník domoviny pan
Novotný a představitel pan Antonín Homolka. 3 školní dívky (Milada Novotná,
Marie Sadílková, Milada Sadílková) přednesly připravené básně. Na to byla za
proslovu zasazená na mezi památná lípa. Po slavnosti konala se voličská schůze
republikánské strany, na níž mimo jiné přednesl a promluvil pan senátor Gyps
svou kandidátní řeč. Slavnost byla ukončena přátelským večírkem na sále pana
Voborníka.
Volby do Národní sněmovny a senátu
Dne 15. listopadu konaly se volby do poslanecké sněmovny i senátu. V celé
republice podáno celkem 31 stran a kandidátních listin. Z nich 2 byly odvolány.
50
Celkem volilo 161 mužů, 171 žen, celkem 332.
Nevolilo 12 mužů, 19 žen.
Volebním komisařem byl Josef Slávek, řídící učitel.
Volební komise byla takto složena:
Předseda: Ladislav Tichota (republikán)
Místopředseda: Rudolf Gros (sociální-demokrat)
Členové: Václav Závora (komunista)
Václav Novák (lidová)
Karel Horčic ( sociál.)
Václav Novotný (republikán)
Důvěrníky byli:
Josef Kolek (sociál.-demokrat)
Jan Dušek (lidová)
Václav Marvánek (republikán)
František Svoboda, Josef Dolníček (komunisté)
Znevolivších 31 voličů jest 28 buď zemřelých neb přes 70 let starých nebo
nemocných, takže vlastně neúčastnily volby jen 3 osoby tj. O,74% do poslanecké
sněmovny a 0,8% do senátu. Zajisté účast veliká, téměř úplná.
Elektrifikace
V neděli 29.3. konala se četně navštívená schůze občanů jakožto ustavující
volná hromada družstva pro zužitkování elektrické energie.
Přihlásilo se přes 40 členů a zvoleni do výboru:
František Kettner, Karel Janda, Josef Soběslav, Václav Novotný, Václav
Marvánek, Václav Horčic.
Náhradníky: Ladislav Tichota, a Václav Rouček.
Snad se tedy dočkáme již v Brzku elektrifikace obce.
Požáry
Na velký pátek 2.4. o 5hod. shořel domek č.13 patřící p. Václavu Kožňarovi,
tesaři.
V noci na to vyhořel protější domek náležící p.St. Makešovič.30.
51
Elektrifikace
Obecní zastupitelstvo se usneslo v březnu 1926 na tom, že povede elektrifikaci
obce na náklad obecní, čím družstvo zaniklo
Změna družstva
V červenci r.1926 zakoupil p. Karel Janda, rolník č.24 celé hospodářství
p.Františka Němečka, rolníka č.4. Zakoupil tím své rodné hospodářství. Pan
František Němeček přesídlil do Ledčic, kde si pronajal větší hospodářství.
První osvětlení obce
Dne 4.12.1926 (v sobotu) poprvé byla obec osvětlená elektřinou. Toho dne
začalo fungovat veřejné osvětlení. V domácnostech dojde k tomu během týdne.
Chřipka 14.1.1927
V lednu 1927 rozšířila se v obci nakažlivá nemoc chřipka, na níž stonalo
mnoho lidí dospělých i dítek.Má mírný průběh, takže úmrtí dosud nenastalo
následkem ní žádné.
Počasí
Do vánoc nemrzlo, o vánocích 2-3 menší mrazy a trochu sněhu, po vánocích
teploměr stojí stále nad nulou (3̊-8̊) a prší a prší, den ze dne. Následkem
rozšířená chřipka. Také byla uzavřena škola zdejší z rozkazu pana obvodního
lékaře Dr. Rady na týden od 17.-22.I.
Josef Joachymstál
Dne 1.2.1927 odešel do výslužby ředitel městské školy chlapecké na Mělníku .
Narodil se v obci zdejší jako syn chudého ševce. Chodil do obecné školy ve
Vysoké, měšťanské školy na Mělníku, učil ústavu v Čáslavi. Jako učitel působil
na Vysoké, Kanině, Mšeně a Mělníku. Kde byl jmenován 1.9.1926 def. ředitelem
měšťanské školy chlapecké, aby po 5 měsících odešel na odpočinek. Člověk
vzácný, jeden z lidí, kteří jsou ctí a chloubou obci,v níž se zrodili. Kéž ještě
dlouhá léta působí jako celý svůj život ku povznesením kulturnímu našeho lidu a
rozmnovši tak čest své rodné obce.
Stavba silnic 1927
Dle usnesení obecního zastupitelstva započalo toho jara s výstavbou důležitých
silnic.
Strážnice-Vehlovice a spojovací silnice od nádraží k nové silnici k Mělníku.
Silnice obě jsou dlouhé ca 3km a náklad na ně činiti bude přes 300.000Kč.
Ač náklad jest i po odečtení subvence okresní veliký, přece věc je dobrá, protože
oprava těchto cest stála každoročně veliké obnovy – a cesty byly za děštivého
počasí téměř nesjízdné. Stavbu provádí p. B.Krušina, stavitel z Hleďsebe.
52
Volba prezidenta
Dne 27.5. sešlo se nám shromáždění k volbě nového prezidenta republiky.
Zvolen opětně T.G.Masyryk. Jeho volba o niž jsme se dozvěděli rozhlasem o
1.2., byla občanstvem zdejším (až na mizivé výjimky) přijatá z nadšením.
Večer svolal pan starosta Tichota obecní zastupitelstvo, místní školní radu a
osvětovou komisi k slavnostní schůzi za příčinu znovu zvolení T.G.Masaryka
prezidentem. Schůze se zúčastnili pp. Tichota, Soběslav, Slávek, Novotný,
Studecký, Kotek, Marvánek, Vomáčka, vrchní strážmistr Ulč a děti ze 2 odd.
II třídy. Po popění nár. hymen, promluvil p. starosta o významu zvolení T.G.M.
znovu prezidentem, načež přijato bylo, aby byl poslán pozdravný telegram
kabinetní kanceláři. Na to děti zapěli Masarykovu: ,,Teče voda“, byla mu
provolána sláva, čímž intimní tato oslava byla skončena.
Dle došlých správ novinářských zvolen byl T.G.Masaryk prezidentem 297 hlasy.
Celkem přítomnost 434, platné hlasy 432, neplatné 2, 104 lístky prázdné, 54 hl.
získal komunista Šturz z Kladna, němečtí nacionalisté, němečtí nár. socialisté a
Maďaři.
Paní Maudrová +
4.6. konal se pohřeb paní Maudrové, soukromnice, matka manželky
p.V.Novotného, rolníka ve Strážnicích č.38. Zemřela po operaci v nemocnici na
Mělníku.
Paní Tichotová+
V neděli na to, 5.6. zemřela v nemocnici v Praze po delší ledvinové chorobě.
Paní Tichotová manželka pana Ladislava Tichoty, starosty obce. Pohřeb se
konal za veliké účasti ve středu 8.6. na hřbitově ve Vysoké. Budiž jí země lehká.
Jaroslav Hořčic+
Dne 9.7. 1927 zemřel po delší nemoci pan Jaroslav Hořčic, rolník 4.1. Pohřeb
konán 13.7. 1927.
Terezie Kožňarová+
Dne 20.7. zemřela soukromnice p.Terezie Kožňarová, matka manželky
p.Jaroslava Nováka č.32. Pohřeb konán 22.7.1927.
53
Alžběta Vomáčková+
Dne 21.7. zemřela v nemocnici na Mělníku po operaci paní Alžběta Vomáčková,
žena rolníka zde. Pohřeb konán 23.7. z nemocnice na hřbitov Záboří.
Václav Hořčic+
Dne 22.7. zemřel v 78. roku svého p.Václav Horčic, bývalí rolník, zde. Občan
vzorný, poctivec na slovo vzatý, dlouholetý velitel dobrovolného zboru
hasičského. Pohřeb konán v neděli dne 24.7.1927 za neobvyklé účasti
občanstva. Dostavily se také kromě zdejšího dobrovolný stav hasičský z Vysoké,
Bosyně, Kokořína a deputace mnohých sborů jiných. Čest budiž jeho památce.
Úroda
Letošní rok (1927) byl nad míru příznivý. Po vlhkém jaru přišlo krásné, teplé
léto, takže úroda obilní byla nadprůměrná. Žně odbyly se ze nejkrásnější, slunné
pohody. Ceny byly slušné, mák za 7,50 Kč. do 8,25Kč za 1kg. Ceny obilí
pohybovaly se kolem 200Kč. Ve druhé polovině září přišly opět deště. Které
umožňují pohodlné práce podzimní a zasetí. Pouze krmiva není dosti.
Úmrtí
Dne 18.9.1927 zemřela paní Anna Kožňarová výměnkářka z č.52., manželka
p.Antonína Kožňara a matka pp. Františka, Josefa a Antonína Kožňarů. Pohřeb
konán se ve středu 22.9. o 2hod. odpoledne.
Dne 23.9.zemřel ve všeobecné nemocnici p.G.Hašourek, bývalí rolník zde.
Pohřeb konal se na Mělníku 27.9.
Dne 17.10 zemřela náhle, raněna jsouc mrtvicí paní Kristína Řezničková,
obchodnice ve Strážnicích č.62. Byla sestrou p.V.Vébra. Paní tichá, milá,
všeobecně vzácná. Pohřeb konal se 21.10. za četné účasti občanstva.
Dne 16.2. zemřel v nemocnici na Mělníku po delší nemoci pan V.Herout,
hostinský, v mladém věku 24 let. Pohřeb konán 1.3. ve Strážnicích.
Počasí a úroda 1927
Počasí v tomto roce bylo pro zemědělce velice příznivé. Z jara pršelo, takže se
dobře zaselo, žně odbyly se bez deště za krásného počasí, pak přišly deště, takže
se zase dobře zasily ozimy – a v řepách bylo počasí opět suché a krásné. Úroda
všech plodin byla dobrá až velmi dobrá.
1. ledna 1928 vzdal nedosavadní pisatel kroniky vážený učitel
J.Stárek své funkce. Za něho zvolen obecním zastupitelstvem učitel
Oldřich Janků.
54
Dnešní a budoucí generace děkuje panu učiteli Stárkovi, že tuto funkci
vykonával a tím předával budoucím generacím poklad minulosti.
Bímová kronikářka rok 2008
Rok 1928
Rok 1928
Předvánoční mrazy vyvrcholily 20. prosince -19̊ až -20̊C. V noci z pátku na
sobotu (6.-7. ledna 1928) prošla přes celý kraj hluboká níže tlaková (-20mm
pod normálem) s prudkou vichřicí, jež trvala ještě druhý den. Na mnoha místech
poškozeny střechy. Teplota v tom týdnu 0̊ až+3̊c.
V neděli 8. ledna.
Hasičský ples v hospodě pana Oldřicha Maudra. Hudba pan Václav Jakubů.
Umrzlo.V neděli 22 ledna Rolnický ples, pořádán Dorostem republikánským,u
Voborníků, hudba pan L.Zeman z Mělníka Blat.
Celý leden počasí mírné. Teplota kolem O˚C. Sněhu málo, nejvýše 3cm, neb bez
něho. 11. února 1928 ráno v 5 hod. sněhová bouřka.
9.února
Zemřela v Praze slečna Kateřina Hauserová, 63 let stará sestra vládního rady
Műldnera.
12.února.
Ples N.J.Severočeský.U Voborníků. Hudba pana Zemana z Mělníka.
Bez sněhu. Bláto. Sníh padá.
17. února
Zájezd Červeného Kříže, přednáška a film o tuberkulóze. U Voborníků. Veliký
vítr.
18.února
Den jak na jaře. V polích pěšiny. Lidé poprvé v poli. Orají.
21.únor
Na konci masopustu u Heroltů maškarní taneční zábava. Pořádal Sbor
dobrovolných hasičů. O půlnoci scéna ,,Odsouzení a poprava lupiče Leciána“.
Celý únor téměř bez sněhu, ale sucho většinou, mírné mrazy. Po řadě dnů
teplých 10.března umrzlo, nastaly sněhové vánice. Asi 5dnů zimních. Závěje.
Po sejetí sněhu začaly jarní práce až23. března. Několik dní kolem 24.3. u
Heroltů ,,Divadlo ilusí“, kouzelné divadlo.
55
1.dubna 1928
Divadlo N.J.Severočeské ,,Slečinka s mikádem“. Hudba p.Zeman. Po divadle
tanec. Asi 4. dubna vlaštovky.
6.dubna
O Velký pátek, první bouřka. Déšť však slabý.
4.dubna
Odstěhoval se p. Václav Novotný (ze Stádla) do Daminěvsi, kde pronajal
zbytkový statek.
13. dubna
U Heroltů schůze ,,Domoviny“ a představitelů soc. demok. ,,O obecních
volbách“, p. Sulák z Mladé Boleslavi.
17.dubna
Napadl sníh a zůstal celý týden ležet. Ten den letěli čápi.
27.dubna
27.4. zemřel v neděli a pohřeb měl 29.4. pan Václav Hájek, 66letý, na výměnku
žijící ve Střednicích.
1.května
Divadlo N.Z.S. ,,Dva, kteří se hledají“, od Fraňka.
Od 28.dubna třešně v květu. Odkvět pěkný, za slunných dnů.
V sobotu 5. května měl pohřeb pan Chvála, deputátník.
6. května
,,Máje“, pořádá místní sdružení dorostu republikového. U Voborníků. Počasí
krásné.
Od středy 9. května do neděle 13. května 1928 ,,ledoví muži“.
V neděli 13.května volební chůze (obecní), lidové strany u pana Voborníka.
Volby osadních zastupitelství
Ve Strážnicích jediná společenská kandidátka. Zvoleni.
1. Egr Václav
2. Procházka Josef
3. Kožňar Josef
4. Rameš Josef (radní)
56
5. Vála Antonín
6. Maudr Oldřich (starosta osady)
7. Horčic Karel (radní)
8. Veselý František
9. Šibrava Josef
10.Řezníček Jaroslav
11.Novák Jaroslav (náměstek starosty)
12.Fibikar Václav
Ve Střednicích zvoleni také jenom kandidáti:
1. Škuba Václav
2. Veselý Josef
3. Pokorný Jaroslav (radní)
4. Chládek Václav
5. Studecký Václav (náhradník)
6. Volák Josef (starosta osady)
7. Chvála Josef
8. Martinec Jaroslav
9. Filek Vojtěch
10.Podrápský Antonín (radní)
11.Zaypt Antonín
12.Němec Josef
Volba obecního zastupitelství
V neděli 20 května volba obecního zastupitelství.
Kandidáti:
č.1 Domkářů a dělníků
115hl.=5mandátů
č. 2 Strany republikánské 121hl.= 5mandátů
č.3 Strany lidové
51hl.=2mandátů
č.4 Voličů osady Střednic 73hl.=3 mandátů
Zvoleni tedy z čísla 1. Novotný Josef, domkář, Střednice č.33
Kožňar Antonín, strojník, Střednice č.36
Tichota Ladislav, domkář, Strážnice č.12
Kotek Josef, domkář, Střednice č.39
Novák Karel, domkář, Střednice č.32
Kandidátka číslo 2. Štráchal Václav, rolník, Strážnice
57
Pokorný Karel, rolník, Střednice
Soběslav Josef, učitel,
Janda Karel,rolník, Strážnice
Šesták Václav, rolník, Strážnice č.53
Kandidátka číslo 3. Novák Václav, rolník, Strážnice č.32
Konvalina František, rolník, Strážnice č.5
Kandidátka číslo 4. Veselý Karel, rolník, Střednice č.26
Kučera Václav, statkář, Střednice č.9
Brouček Václav, statkář, Střednice č.1
Úmrtí:
V neděli 27. května 1928 měl pohřeb pan Antonín Jírů, statkář na odpočinku,
v 63 věku, zemřel v Praze, kde byl před tím 14 dny operován. Pohřeb za velké
účasti lidí.
3.června
Pouť. Taneční zábava U Voborníků. Chladno.
10.června
Přednáška. ,,Norskem na Severní mys a Špicberky“. Pořádána N:Z:S: u
Voborníků.
17. června
Výlet autem na Karlštejn a Křivoklát. Chladno.
Řepa zpožděna o 14 dnů.
23. června 1928
Volba starosty obce. Za přítomnosti úředníků od politické správy provedena
volba.
Dostali hlasů: K.Janda 7, V.Novák 7, L.Tichota 1,
Na to tažen los a zvolen starostou pan V.Novák, z kandidátky za stranu lidovou.
24. června v neděli
Školní děti na ,,Dětském dnu“ na Mělníku. Na dvou vozech. Krásně.
28. června
Nastaly školní prázdny.
30. června
Usušené obroky již doma.
58
5. července
Průvod na oslavu Mistra Jana Husa. S hudbou pana Jakubů. U hranice proslov
pisatel, písně a recitace.
6. července
Přednáška se světel. obrazy,, Letem českými dějinami“, doba 1306-1526,
s proslovem pana Vladimíra Nového.
Týden 8.-14. července česání třešní. Ceny za kg. nejprve 2,50Kč, později až
1,50kč. Ovoce většinou nakládaly auty na Litoměřice a český sever.
15. července
Ten den na 2nákl. Autech jeli účastníci na slavnost do Obříství, pořádanou
Okresním sdružením republikánů (dorostu) na oslavu 10.let výročí republiky a
80 let výročí zrušení roboty. Někteří byli součástí alegorické skupiny ,,Pravda
vítězí“, znázorňující husitský vojsko.
Týden 15.až 22. červenec byl týden žní žitných, za počasí krásného. V týdnu
dalším sekaly se také ječmeny. Úroda dobrá. Trvajícím suchem počíná bytí
nedostatek zeleného krmiva.
Za vsí směrem k Chodči dostavuje se nový domek pana L.Řezníčka.
Od konce července do 24. srpna byla u Herotů divadelní společnost, jež sehrála
řadu představení.
19. srpna
Pořádal Okrsek sdružení dorostu republikánů společně se Sokolem ve Vysoké
Dožinky ve Vysoké, s průvodem přes Střednice a Strážnice.
23. srpna
Odstěhoval se pan řídící učitel J.Stárek na nové místo do Vesňan.
25.srpna
Zemřela, raněná mrtvicí, pí hostinská Heroutová. Pohřeb měla v pondělí
22.srpna práce s česáním chmele.
26. srpna po rekursu nová volba starosty.
Druhá volba starosty
V nové provedené užší volbě mezi pp. K.Jandou a V.Novákem zvolen p.Karel
Janda, člen kandidátky republikánské.Ani tato nová volba ještě neminula bez
odvolání.
59
Nově počatým školním rokem 1928-29 přistěhovala se nová učitelka sl. Libuše
Kyndrová.
Počasí v září suché a dosti teplé.Sklizeň bramborů, jež se děla v posledním
týdnu měsíce byla nad očekávání (sucho) dobrá.
25. září
Zemřela pí Marie Maudrová, 90 letá výměnkářka (v č.p. 11).
Sklizeň řepy, jež zhruba začala počátkem října, jde celkem dobře. Po několika
mživích dnech hlína změkla. Řepa menší následkem sucha. Dává průměrně
80ʠ-90ʠ po korci.
14. října
Zemřel p. Antonín Šautin, 67letý rolník ze Strážnic.
Toho dne večer v rámci oslav 10letí naší republiky před se světelnými obrazy
,,Masaryk a jeho dílo“.
18.října
Zemřela matka pí Hodkové – Marie Plzáková. Výměnkářka v Strážnicích ve
věku 75 let.
27. října
Ohlášená přednáška p. řed. V.Nejedla z Mělníka na oslavu 10 letí republiky
byla odřeknuta,poněvadž na ten den ohlášeno též předvádění filmu
,,Pro československý stát“ v Sokolovně ve Vysoké a nebyla naděje na četnou
účast.
28. října
Za krásného teplého počasí, konán průvod z Bosyně, přes Vysokou, Střednice,
Strážnice, Chodče, do Vysoké na počest 10 letí republiky. V průvodě školní děti
ze Strážnic a Vysoké, s praporečky červenobílími, v čele průvodu legionáři a
selská jízda, potom alegorický vůz, potom školní děti s učiteli, pak hasiči
z Bosyně a Vysoké a Sokol. Po návratu (zmazáni blátem v Chodči) účastníci
průvodu sestavili se kolem řečniště před domem p.Havlíčka ve Vysoké, kde
slavnostní řeč pronesl p.řed. měšť. šk. na Mělníce A.Sakař. Večer na to
v Sokolovně slavnostní tělocvičná akademie.
21.listopad
Hon ve Strážnicích. Zastřeleno asi 40 zajíců.
25.listopadu posvícení. Bez mrazu a sněhu.
26.listopad
60
Zemřela paní Jaroslava Mikešová ze Střednic, 16letá.
Volby do okresního a zemského zastupitelstva
2.prosince volby do zemských a okresních zastupitelstev.
Při volbě do okresních zastupitelství měli být účastni.
Výsledek volby:
163 muži a 206 žen. Z nich skutečně volilo 147 muži a 167 žen, odevzdáno 315,
z nich 2 neplatné.
Obdržela strana:
č.1 Lidová 59 hlasů,
č.2 Národně demokratická 3hlasy
č.3 Československá socialistická 20 hlasů
č.4 Sociálně demokratická 71hlasů
č.5 Republikánská 139 hlasů
č.6 Živnostenská 15 hlasů
č.7 komunistická 6 hlasů
Při volbě do zemského zastupitelství, mělo volit 163 mužů a 206 žen, volilo 167
žen a 147 mužů. Odevzdáno 315 obálek, z nich 4 neplatné.
Obdržela strana:
č.1 Československých- socialistů 13 hlasů
č.2 Německá pracovní sdružení 1 hlas
č.3 Republikánská 138 hlasů
č.4 Německo sociálně demokratická 2hlasy
č.5 Lidová 60 hlasů
č.6 Živnostenská 19 hlasů
č.7 Národně demokratická 2 hlasy
č.8 Komunistická 5 hlasů
č. 9 Sociálně demokratická 70 hlasů
č. 10 Německý zemědělci 2 hlasy
Schválení obecního starosty
Po zamítnutí protestu proti volbě nového starosty pana Karla Jandy,nastoupil
tento svůj úřad 1. prosince.
8. prosince
„Mikulášská zábava“u pana Voborníka.
21. prosince
Zemřela paní Marie Heroutová, matka hostinského pana Václava Herolta,
v stáří 76 let.
22.prosince
61
Pořádán hon v Strážnicích. Zastřeleno 40 zajíců.
K závěru roku 1928 připisuji výpis z účetní závěrky Spořitelního a záložního
spolku pro Strážnice a Střednice.
Členů bylo 115, obrat za rok činil 3,068.599˚86Kč.
Vklady činily 656.125˚68Kč, úroková míra byla 5% ze vkladu, 62 1/2ze půjček.
Rok 1929
3.ledna
Zemřel pan Václav Hokeš, řezník v Strážnicích, v stáří 60let. Zemřel
v nemocnici na Mělníku a pochován na hřbitov na Chloumku v neděli 6.ledna.
6.ledna
Ples Místního sdružení republikánského dorostu v Strážnicích u p. Voborníka.
Mrzne a sních.
20.ledna
Ples Sboru dobrovolných hasičů a to p. V.Herouta. Ples navštíven dobře.
3.února
Ples Národní jednoty Severočeské u p.Voborníka. Návštěva dobrá.
Ustavičné mrazy, mráz zde neobvyklí. Několika lidem omrzli uši.
Nouze o vodu. Přes závěje se jezdí pro vodu do Žerky.Pumpa ve škole týden
zamrzlá, studna u kovárny bývá úplně vyčerpaná, na konev vody musí čekat.
62
Po omezený počet vlaků nákladních nouze o uhlí. Vodovody zamrzají, pumpy
musí se pracně rozehřívat.
Nařízení ministerstva školství – školy zavřeny do konce února.
Březen
Nastaly oblevy. Voda ze sněhu jako mocné potoky valila se všude.Několik dní
nebylo možno chodit do Vysoké pro spousty vody na přechodech.
O polních pracech není ještě ani řeč.
V neděli 17.března veřejná schůze u Heroltů – ustavující schůze místní
organizace Republikánské strany. O významu zemědělského hnutí, o dnešní
politice a hospodářské situaci promluvil p.V.Rydla, republikán z Ml.Boleslavi.a
p.Kamínek, správce pojišťovny rolnické z Ml.Boleslavi.
První skřivani a špačci se ukázali 18.března.
Polní práce začaly v druhé polovině týdne.
14.dubna
Přednáška se světel. obrazy „Od Šumavy k Tatrám“pořádaný N.J.S. u
Voborníků.
21. dubna
Zemřela paní Procházková.
Ve vsi jsou dvě stavby v práci. Ve Střednicích staví hospodářské stavení pan
Václav Marvánek, a nahoře k Chodči mezi stavením p.J.Novotného a pana
Zaypla připravuje se ke stavbě na poli pana V.Chládka. Pan Vébr zřizuje
elektrifikaci k cihelně, aby mohl použít elektromotoru k pohonu strojů.
Obecní zvonek v Strážnicích nezvoní, vyměňuje se zvonička (dřevěná).
Vlaštovky přiletěly 16.dubny.
21.dubna zemřela pí Anna Procházková, soukromnice, rozená Duchačovvá.
5.května
7. V roce 1930 zčítání lidu.
Strážnice 396 lidí, Střednice 291 lidí = 687 obyvatel
63
Dané údaje = 322 muži, 265 žen.
Dle náboženství : 412 katolíků, 242 evangelíků, 7 českomor., 22 bez vyznání,
V roce 24.9. 1938 mobilizace.
Rok 1939 :
26.11. posvícení. V pátek 1.12. přišlo do vsi německé vojsko, dělostřelci, asi
přes 200 koní a 300 mužů, kteří táhli z Brandýsa k severu do říše. Byli zde přes
noc, lidé slušní, kteří za vše platili. Vánoce byly bílé, asi 5 cm sněhu, při -8̊C.
Rok 1940 :
Plesy byly 2. Hasičský u Herotů a Společný u Voborníků.
6.3.1940 zemřela v nemocnici v Mělníce pí. Marie Kožňarová 77 let, pohřbena
9.3. na evangelický hřbitov.
20.3. 1940 zemřel ve Střednicích č.5 p.Král 67 letý, dlouholetý obecní zvoník a
ponocný ve Střednicích. Pohřeb v úterý 2.4. na katolický hřbitov.
11.4.40 zemřel p.V. Herout, hostinský v Strážnicích č.11, 59 letý.
Pohřeb 14.4. na katolic.hřbitově.
14.4.1940 se konaly slib věrnosti vůdci Ad. Hitlerovi a říši. Všichni členové
obecních a osadních zastupitelstev, výborů a radnic.
V týdnu do 21.4. přiletěly vlaštovky.
V týdnu 20.4. 40 zemřel v Praze nemocnici Josef Kožňar, zedník ze Střednic,
75 letý,pohřeb 24.4. 40 na evang. hřbitově.
17.5.40 zemřel a 20.5. pohřben p.Ant. Šejnoha, 82 letý ze Strážnic.
Pouť 19.5.40 bez taneční zábavy. Na oslavu vítězství němec. Obrany v sev.
Francii a Belgii. Vyvěšeny prapory od 13. do 21.6. Opět dále zase na počest
vstupu německých vojsk do Paříže.
20.6.1940 se buduje nad Žerkou věžička, měřící trigometrický bod.
25.6.1940 vyvěšený prápor na oslavu mezi Francií a Německem spolu s Itálií.
Vyvěšený bude po 10 dní, současně s vyzváněním po 7 dní. Ten den odvezeny
akumulátory osobních aut na Mělník.
29.6.1940 zemřel p.Václav Groušl, dlouholetý bývalý obecní strážník,
73 letý. Pohřeb 2.7. z č.28 v Strážnicích na katolic. hřbitově.
Husův svátek odložený na neděli odbyt bez slov – 8.7.1940 při zatažené obloze
+ 28 ˚C.
V týdnu 24.8.1940 zavádí se do zadního hostince p.Maudra telefon pro místní
Kampeličku.
64
18.9.40 odváží p.Kučera v Střednicích poslední pšenici a p.Nový s Hůle oves.
Od 7.10.40 přijímá se na nádraží řepa. Dělníci jsou tam z již.Čech.
Jsou ubytováni v Střednicích v hostinci u p.Hrůši.
V prosinci jsou ,,zaplombovány“ vlastně úředně obecním razítkem uzavřeny
všechny odstředivky a máselnice, aby se máslo nemohlo doma dělat.
Proti jiným letům nedostatek kaprů na vánoční stůl.
O svátcích povoleny zase taneční zábavy.
Zemřel p.Antonín Řezníček, výměnkář v Strážnicích č.38, ve věku 72 let.
Pohřeb konán 31.12.40 na evang. hřbitově.
Rok 1941:
15.2.1941 se koná společný ples Národní Matice. Výtěžek dán na obecní
knihovnu, 275 K.
23.2.41 mnoho zdejších lidí jde na pohřeb strojníka p.Műllera ze Střednic do
Nebužel, jenž nehodou přišel při mlátičce o život.
2. a 3. března přiletěli skřivánci a špačci.
1.dubna odešel do důchodu vysloužilý řídící učitel Josef Soběslav, jako 55letý,
správce školy. Po něm psal kroniku pisatel O.Janků.
Učitelkou se stal sl.Plavcová, dosud učitelka ve Vysoké.
6.4. německá vojska vstupují do Jugoslávie a Řecka. Zákaz všech tanečních
zábav.
O velikonoční neděli 13.4.41 zastavení činnosti Sokola.
Ve středu 21.5.41 byla v Strážnicích před hostincem p.Voborníka přehlídka
koní – a to pro koně také z Chodče, Vysoké a Bosyně.
Ve čtvrtek 22.5.41 svátek byl přeložen na neděli a den 22.5. byl den pracovní.
Toho dne večer přistál nouzově u Střednic za nádražím na Hůli vojenský letoun,
stíhačka a byl na poli do druhého dne.
21.6.41 bylo na Vysoké biřmování, na něž šlo od nás mnoho dětí.
22.6.41 vstoupila Říše v nepřátelský poměr s Ruskem.
Prázdniny ve škole začaly 28.6.41.
9.července zemřel p.Antonín Kleirnet, bývalý obchodník a dlouholetý starosta,
zakládající člen Sboru dobrovolných hasičů, ve stáří 86 let. Pohřeb byl v sobotu
12.7.41 na evang. hřb. Ve Vysoké.
Obecní třešně prodány dle odhadu za nízkou cenu.Získalo se za ně 700 K.
65
Cena za 1kg. Koupených (musí být do obchodu dány prostřednictvím družstva
zeměděls.), je na krámě kolem 12K.
Obilí je ještě zelené.
V neděli 20.7. je den písmene V. Tím označeny plakáty upevněné na nádraží a
vratech i z papírem nalepené v oknech školy. Značí Vítězství.
22.7.41 začaly žňové hlídky. Konají ji povinně hasiči v hasič. kulně, mimo to
polní hlídky, jež dozírají mimo ves a obecní hlídky tvořené z velitele a 6 členů,
již se střídají po ½ dne a ½ noci a ve třech částech obce mají pochůzku. Účel
jich je ochrana úrody od nátlaku, případně od úmyslného zapálení. Poněvadž
rolníci někteří nejsou přímo hlídkou povinni, přichází služba na občany vždy
znovu za 5 dní. Ku konci týdnu (13.-20. 7.) začínají žně. Úroda je dobrá.
Ten čas je také hlavně sklízečů rybízu. Platí se ( družstvem, jež má jediné právo
kupovat) – 2,80K, potom i přes 3K za 1kg. Od česání placeno 50 a potom 60
haléřů za 1kg.
31.7.41 zemřela pí. Rozálie Hošková, na výměnku v č.45 v Strážnicích.
Pohřeb byl v neděli 3.8.42 na evangelic.hřb.
11.9.41 zemřela v nemocnici na Mělníce pí.Marie Zajptová, soukromnice ze
Střednic č.42 ve věku 66 let, pohřeb byl v neděli 14.9.42 na evang. hřb.
V tom čase, v týdnu (14.9.) se ještě mlátí, na poli je jen u Střednic ojedinělá
,,míchanice“. Ovoce se již hodně sčesalo, pospíchá se s tím, protože se ovoce
hodně krade. Hlídky žňové – požární již přestaly. Jako novinka, již druhý týden
se prodávají cigarety (kuřivo vůbec) na průkaz mýdlového lístku a to za týden
30 cigaret.
Z největšího statku se odvedlo 11 koní. Které byli dříve uznány schopny pro
vojenskou potřebu.
Opět začali požární hlídky.
Týden od 26.10.41 je týden velkého sběru starého papíru. U nás byl sběr
proveden 27.10. pomocí školních dětí. Sebráno celkem 38 kg papíru.
14.11.41 zemřel v Praze v nemocnici p.Jindřich Štěpán, statkář ve Střednicích,
po rok trvající nemoci (mrtvicového záchvatu) ve věku 55 let. Pohřeb byl
v úterý 18.11.41 v Praze.
24.12.41 zemřela pí Marie Heinerová, výměnkářka, tchýně p. Antonína Makše,
77 věk, 26.12. pohřeb na katol. hřbitově.
Na Štědrý den byla vichřice. Ve Střednicích shodila půl štítu u stodoly.
Na honu 28.12.41 zastřeleno 107 zajíců.
Ke konci roku 1941 počet obyvatel : 675 celkem z toho 643 Čechů.
Rok 1942 :
66
2. ledna zemřel p.Jaroslav Novák, rolník v Strážnicích č.32, poslední ,,osadní“
starosta Strážnic, pohřeb byl v neděli 4. ledna na katol. hřb. ve věku 68.
V týdnu do 10.1.42 byla provedena sbírka zimních potřeb pro vojáky na
východní frontě. Věci složeny v obecní úřadovně a potom 15.1.42 odvezeny na
Mělník.
Ve škole se neučí. Veliké mrazy a o uhlí je nouze pro nedostatek vagonů.
Končí masopust, který prošel bez zábav a plesů.
Ve vsi, v zadním hostinci je již týden loutkové divadlo (Kelnerovo), představení
jsou velice oblíbená a hodně navštěvována.
V neděli 3.5.42 konec kapely p.Nováka (o 16 hudebníků).
V zadním hostinci, pod titulem Mladého národního společenství zasedání .
25.5. zemřel p.Václav Vébr, rolník v Strážnicích čp.17 ve věku 60 let.
Pohřeb konán ve čtvrtek 28.5.42 na evang. hř. ve Vysoké.
Při pohřbu nemohlo být zvoněno na obecních zvonech ve Strážnicích a
Střednicích, protože před měsícem byly odvezeny jako slitiny barevných kovů.
Pouť 31.5.42 byla v důsledku stanného práva po atentátu na zast. Protektora
Hendricha v Praze na Chlomku zakázána. Před polednem byla zase povolena,
takže odpoledne někteří na pouť chodili. Bude se prý opakovat za týden. Za
týden však pouť zase nebyla v důsledku stanného práva. V čase pátrání po
vrazích p.zástupce protek. Byla v naší zemi vojenská domovní prohlídka.
1.9.42 zemřel p.Václav Silný, ve věku 78, domkář z č.34 ze Strážnic. Pohřeb
3.9.42 na evang. hřb.
5.10.42 zemřela v nemocnici pí Stejskalová, dělnice, matka několika dětí za
Střednic.
10.11.42 zemřel p.Josef Veselý, rolník na odpoč. ve Střednicích č.10.
Pohřeb byl v pátek 13.11.42 na kat.hřb.
Pro nákazu slintavkou přísná opatření. Onemocnění je omezeno asi na 4-5 míst.
18.11.42 zemřel p.Miloslav Maudr, ve Strážnicích č.11, ve věku 47 let, pohřeb
byl v pátek 20.11. na katolic. hřbitov.
27.11.42 zemřela Marie Pospíchalová, ze Strážnic č.76, ve věku 70 let, pohřeb
v neděli 29.11.42 na katolic. hř.
Rok 1943 :
Volba nového starosty 18.1.43 - p.Nováka, poněvadž dosavadní p.Bl.Jírů se
vzdal úřadu v důsledku vyšetřování a prohlídky zásob na základě udání.
67
27.1.43 zemřel p.Václ. Egr, ve věku 54let, kolář v Strážnicích č.56., pohřeb
30.1. na evang. hřb.
23.3. zemřel p.Jos.Janda, rol. ve Strážnicích ve věku 87 let. Pohřeb byl v pátek
26.3. na evang. hřbitově za účasti hasičů, protože zemřelý byl činovník sboru
čestným členem.
Pouť 20.6.43 odbyta bez taneční zábavy. Lidé chodili na Chloumek, kde
podniky zábavní byly, ale cukroví ne.
6.7.43 byla rozpuštěna Národní Matice a jmění zajištěno.
Škola toho roku končí 13.7.43.
Začínají žně. V pondělí 19.7. začíná prázdninový žňový útulek pro děti matek,
jež pracují na poli.
Pani Marie Bláhová zemřela 20.10.43, bývalá školní posluhovačka, zemřela ve
stáří 77 let.
Dále zemřela 29.10.43 pí Růžena Štajncová z č.28, ve stáří 59 roků. Pohřeb
31.10.43 na katol. hř.
V době té zabírání statků pro Němce z Besarábie (Rumunska).
Léto suché, mnoho studní vyschlo, lidé k dobrým studním chodili z daleka.
Důsledkem toho se odhodlala obec zahájit kroky k přistoupení k vodovodu
okrskovému do Vysoké.
29.12.43 zemřela pí Anna Štěpánová ze Střednic, ve stáří 87 roků. Pohřeb byl
3.1. 44 na evang. hřbit.
Rok 1944 :
9.2.44 zemřel ve Střednicích p.Josef Hrstka, kovář, ve stáří 70 roků, pohřeb byl
v sobotu 12.2. na evang. hř.
Téhož dne náhlou smrtí, mrtvicí, zemřel p.Bauer, na cestě z Mělníka. Byl
nalezen četnickou hlídkou u Chlomku a pohřben na Mělníce.
Od 10.2.44 zřízeno Kuratorium tělesné výchovy, vedoucí je Vladislav Makeš a
O.Maudrová, a cvičí ve škole v prázdné třídě.
28.2. promítán v hostinci p.Maudra nízký film ,,Drůbežnictví “ pořádaný
Svazem zemědělců. Promítal p.uč. Krupička.
Ke konci února pořádána sbírka ve prospěch Sociální pomoci, jež vynesla
3 602K.
68
14.4.44 zemřela paní Aloise Němcová ze Strážnic, soukromnice na odpočinku
ve stáří 81 roků. Pohřeb se koná v pondělí 17.4.44 na evang. hřbit.
17.4.44 počal činný býti zase dětský útulek ve škole. Ošetřovatelkou je sl.
Marvánková z Vysoké.
14.5. N.S. pořádalo divadlo ,,Já mám koně“, za veliké účasti obecenstva.
28. a 29.5. o svátcích svobodně hrálo divadlo druhou družinou ochotnickou
,,Statek našeho Franty“.
Pouť Trojická byla s všelijakými atrakcemi, ale bez perníku a cukroví.
14.6.44 odevzdány a uloženy součástky odstředivek a máselnic.
15.6.44 sneslo se na Střednických polích – na Hůli- letadlo. Druhý týden zase
odletělo.
4.7.44 divadlo ,,Jehla v kupce sena“.
18.7. divadlo ,,Bártova pomsta“.
25.7.44 zemřela pí Anna Hořčicová, manželka rolníka ve stáří 65 let. pohřeb byl
v pátek 28.7. z domu č.1 ve Strážnicích na katol.hř.
10.8.44 zemřel p.Antonín Franc, bývalý kovář ve Strážnicích na odpočinku ve
stáří 74 roků. Pohřeb v neděli 13.8. odpoledne na katol. hřb.
28.8.44 zemřela pí Marie Hegrová, soukromnice na odpočinku ve Strážnicích.
Stáří 78 let. Pohřeb ve středu 30.8.44 z č.54 na katol. hř.
21.11.44 zemřela pí Alžběta Dušková, manž. Kováře ve Střednicích, ve stáří 65
roků. Pohřeb v pátek 24.11. na katol. hřb.
Rok 1945:
5.1. zemřel p.Ladislav Richter, domkář ve Střednicích z č.33, stáří 53 roků,
pohřeb o úterý 9.1. na kat. hřb.
V týdnu od 14.1. jde ze Strážnic několik mladíků na kopání zákopů.
11.2.45 zemřel Josef Procházka, rolník ve Strážnicích z č.26. pohřeb byl ve
středu 14.2.45 na evang.hřb. ve Vysoké.
V pátek 16.2.45 na rozkaz okresního úřadu vyprázdněny třídy ve škole, nábytek
odnesen k p.Němcovi a Maudrovi, do tříd dána sláma. Připraveno pro případ
vystěhovalců.
69
Na počátku března podobně připraveny ještě sály hostinců. Ku konci března
bylo přijato asi 15 rodin z Maďarska. Ubytovány po vsi.
5.4.45 zemřela pí Anna Šestáková (přivezena sem z Jílové), ve stáří 72 let.
Pohřeb byl v pondělí 9.4.45 na katol. hř.
V úterý 24.4.45 stěhují se uprchlíci z Rumunska ze vsi na vozech se zásobami
přes Mělník.
Dodělávají se poslední práce na protitankovým překážkám (hlavní hotovy už
dříve).
5.5.45 v Praze Národní výbor jedná s K.H.Frankem.
6.5.45 boj v Praze. Frank nechá střílet z děl. Nová jednání. Od Plzně se blíží ku
Praze Vlasovci a Americké vojsko.
7.5.45 německá armáda kapituluje.
8.5.45 úterý. Kapituluje i u nás – v Praze. Odzbrojování Němců postupujících
od Liběchova. Vyvěšení praporů republiky. V. Voborník, jako partyzán.
9.5. středa. Němci i s tanky jedou skrz Mělník. Bombardování Mělníka Němci.
Odpoledne ruská letadla odstraní německá a odstraňují silnice zaplněné
německými vozy.
Místní ozbrojená stráž zajme 2 důstojníky SS. U Čertovy rokle nalezení
K.Šesták a Fr. Švadlenka.
Příjezd Rusů s tanky. Vítání jich.
11.5. pátek. Postup dalšího ruského vojska, pěchoty, tanků, děl.
Vyhlášená mobilizace 3 ročníků (býv. vojáků).
12.5.45 sobota. Pohřeb p.Fr.Švadlenky.
Do Strážnic přijelo polské vojsko.
13.5.45 neděle. Pohřeb p.K.Šestáka, rolníka, stáří 45 let, z č.45, na katol.hřbyt.
Polské vojsko odjíždí.
16.5.45 Příjezd do Prahy p.pres. dr. E.Beneše s chotí.
17.5.45 Příjezd do Prahy Českoslovens. vojska s generálem Svobodou.
18.5.45 Na polích u Chloumku se pase 80 vojenských koní.
Pouť 27.5. u Chloumku nebyla. Je tam ruské vojsko.
Začátek června je velice teplý.
10.6. stěhování českých rodin ze vsi do Liběchova a Želíz (Frundl – krejčí do
Želíz, Vilda – zemědělský dělník do Želíz, V.Procházka – do Liběchova.)
Odpoledne Místní sdružení mladých pořádá koncert, proslov p.V.Nováka, a
potom taneční zábava.
Na statcích mnoho Němců z Prahy i z okolí (Želíz, a pod) na povinné práce.
5.7. po sedmi letech zase oslavena památka J.Husa průvodem ku hranici, kde
proslov a recitace, vypalování raket.
Oheň zapálen na znamení s Řípu, kde zapálení hranice bylo počátkem všech
ohňů celého Podřípska.
70
29.7. taneční zábava (již druhá).
9.8. odvod několika ročníků branců, celkem 24 mužů. Šli s hudbou a
p.Jos.Hokeš č.29 – předsedou národního výboru do Střednic, odtud autobusem
na Mělník.
Škola od 3.9. začala jako jednotřídní, protože s odstěhováním lidí do pohraničí,
odešlo také mnoho dětí. Zůstala v obci asi 1/3.
21.9.45 zemřel p.Josef Cikáník, šafář ze Střednic, 70 roků starý, pohřeb v neděli
23.9. na kat.hřb.
2.10. zemřela pí Anna Nováková, soukromnice,ve stáří 89 roků,pohřbena 4.10.
na kat.hř.
14.10. se mnoho občanů účastnilo vítání p.pres. Ed.Beneše při jeho návštěvě na
výstavě na Mělníce.
Na nádraží zaměstnáni Němci. Odvoz řepy vázne pro nedostatek vozů
železničních.
Od 1.11. učí zase již 4 roky učitel J.Soběslav.
Tímto zápis kroniky končí. Děkujeme kronikáři, který důsledně za války
psal události, které autenticky přibližují dobu. Bohužel jméno kronikáře
nebylo zaznamenáno. Děkujeme
e)
Střednice
(Strad = med, střednici = včelaři, Střednice osada, kde bydleli včelaři.)
Střednice, ves od Mělníka 8 km na severovýchod, 1 km západně od Vysoké,
leží v mělké dolině mezi Strážnicí a Vysokou na okresní silnici.
Střednice, katastrální obec, náležejí k místní obci Strážnice, k farám a
k poštovnímu úřadu na Vysoké, jindy náležely k panství Mělnickému.
Výživu mají obyvatelé hlavně z polního hospodářství, statky mají rozsáhlé
pozemky s půdou dobrou.Zvláštností jest, že jsou zdejší pozemky, které ku
každému číslu náležejí, od dávných dob pohromadě.
Výměra všech pozemků činí 821 jiter.V dolinách a úpadech výborně se daří
chmel.
V Střednicích je hostinec, prodej tabáku, pak kovář a kolář.V úpadě, nazvaném
Bundol, táhnoucí se odtud směrem jihovýchodním, jsou hojné chmelnice.
71
Jižněji a téměř s Bundolem rovnoběžný, jest vrch podskalský a pod ním rokle
ústící do dolu Kroužeckého.
Poslední větší požár ve Střednicích byl r. 1863. A také vykopány byly zde dva
krásné a ohromné zuby předpotopního zvířete (mamuta) a r. 1871 dva parohy na
1m dlouhé. Velmi vzácné náramky, bronzové, u Střednic vykopané, byly
darovány r. 1888 musei krajinského na Mělníce. Archeolog Václav Krolmus
v r.1850 a pak opět v r.1853 objevil zde a v okolí až k Bosyni v pohřebišti
pohanské, z nichž mnohé v českém musei v Praze uloženy jsou.Týž archeolog
odvozuje jméno ,,Bun – dol „ od indického jména bun t. zlého ducha, čerta,
raraše, tedy ,, čertův důl“, kde prý snad za pohanství Černoboh se vzýval a jemu
zde obětováno bývalo.
Po válce třicetileté, dle konskripce v polovici 17. stol., byli ve Střednicích tito
sedláci : Jan Jansa s 55 str.orn. rolí, 10 str. lad, 40 str. porostlého, ¼ str.
zahrad,3 str. vinic, Item Brkalovský s 60 str.orn.rolí,90 str.porost.,1 ½ str.
zahrad,1/4 str. chmelnic, Havel Kučera s 80 str. orn.rolí, 85 str. porost.,2 str.
zahrad,2 ½ str. vinic, Kateřina Kundrátka s 77 str. orn. rolí, 72 ½ str. porost. ½
str. zahrad, ¼ str. chmelnic, Jan Šlomich s 100 orn. rolí, 40 str. porost.,1/2 str.
zahrad, ½ str. chmelnic, Anna Vejcková s 115 str.orn.rolí, 50 str. porostl., 1 ½
str. zahrad, suma 487 ½ str.orn.rolí, 10 str. lad, 377 str.porost.,61/4 str.zahrad,1
str.chmelnic,51/2 str. vinic. Usedlý zahradník Václav Haramule. K tomu
poznamenáno : Tato ves na stavení mírná, role pšeničná, luk na mále, od ovoce
a chmele užitek vynáší.
A další informace :
V knize SOUPIS PAMÁTEK HISTORICKÝCH POLITICKÉHO OKRESU
MĚLNÍK je zmínka o tom, že se má také ve Střednicích nacházet STŘÍBRNÝ
PÁS, skládající se ze stříbrných článků. Okraj jejich jest vroubkován, a středem
jejich jde mezi rovnoběžnými pruhy v malé tečky rozdělenými vkusný
ornament. K jednomu z článků přiletována okřídlená hlava andílčí, jiné dva
končí se dvěma menšími podobnými hlavinkami, prohnutou sponou na
vzájemném spojenými. Na zadní straně jednoho z článků punc staroměstský a
značka zlatníka A L. Druhá pol. XVII. Stol.
f) Chodeč
(Chodec, chodcové, chodové, muži, jenž s osadníky sousedních Strážnic na
stráž chodili, chodec též člověk chudý, Choteč také z osobního jména Chotek).
1) historie obce
72
Chodeč (Chodě,Choteč), ves, leží 11 km severně od Mělníka a 1 km
severozápadně od Vysoké.Ves založena jest na půdě, kde vytryskuje ze země
hojně praménků, takže zde bývá velmi mokro. Ze zdejších skal pískovcových
teše se dosti tvrdý čtvercový kámen na stavby, na schody, a pod.
Jindy náležela tato katastrální i politická obec k panství Liblickému.
Chodeč, katastrální obec, činí se Zimoří Hoření a Dolení, obec
místní.Výstavné domy,větším dílem kamenné a z cihel, jsou hlavně
hospodářské. Obyvatelé zaměstnávají se na rozsáhlých pozemcích
hospodářstvím. Také daří se zde chmel. V Chodči jest hostinec, obchodník se
smíšeným zbožím, kovář a obuvník, pak prodej tabáku.
Od 14. století, již v době předhusitské až do sklonku 18. století byl zde farní
kostel, zasvěcený sv.Martinu biskupu, od něhož odváděny kapitole mělnické 3
kopy č.grošů. Původ kostela není znám, zdá se toliko, že byl později filiálním
kostelem na Vysoké. Když ve švédských válkách farář vysocký do zajetí
v zástavu odveden byl a více se nevrátil, ano také v krajině této mnoho kněží se
nedostávalo, byla farnost vysocká mnoho let bez faráře, i přiděleny jsou obec
Vysoká, Střednice, Strážnice a Bosyně ku patronátní beneficii ve Vtelně a
později (r.1720), když farnost ze Vtelna do Chorušic přeložena byla, obstarával
zde služby Boží duchovní dříve ze Vtelna a potom z Chorušic.Tehdá filiální
kostel v Chodči připadl k beneficii patronátní v Liblicích, odkudž duchovní zde
ob čas přisluhoval. Roku 1755 byla opět fara na Vysoké vlastním, od Chorušic
neodvislým, farářem (nejprve Václ.Vojt.Paudrem, na Vysoké pochovaným)
obsazená, ale Chodeč zůstala s vrchnopansky přináležejícími vesnicemi
Truskavnou a Březinkou posud ještě při beneficii liblické, až pak na faru
vysockou dosazen byl v r.1784 Jiří Nechyba, Pražan, theologie magister,
sv.theologie bakalář, který zde 5 r. a 2 měs. Se zdržev, později jako vikář
v Písecku, diecéze Budějovické, zemřel.Ten hleděl upravit poměry posavadní,
antˇ bylo mu opatřovati za nepatrnou odměnu funkce duchovní v dotčených
obcích za faráře liblického, jemuž bylo jeti v nejlepší cestě přes Vysokou do
Truskavny a Březinky nejméně 3 1/2 hodiny.K plné opravě došlo konečně r.
1786, kdy zrušen byl filiální kostel sv. Martina v Chodči, a obce Chodeč,
Zimoř, Truskavna a Březinka k farnosti vysocké přivtěleny jsou proti roční
náhradě. Jiří Nechyba způsobil také, že toho času i Kokořín s Dolem
Kokořínským pro velkou vzdálenostˇ od farnosti vidimské odloučen byl a
k faře na Vysoké přidělen za náhradu paušálu štolového ročních 1 zl. 49 kr.
konv. m. z fary vysocké faráři na Vidimi. Za příčinou toho rozšíření kolatury
vysocké byla dvorním dekretem ze dne 14.srpna 1789 udělena faráři na Vysoké
dotace 70 zl.kon.m. z náboženského fondu k možnému vydržování jednoho
kaplana.V r.1805 dne 18.listopadu stala se jiná úmluva mezi Aloisem Bublou,
farářem v Liblicích a vysockým administrátorem Jak. B.Stránským, že za tyto
odpadlé vesnice, za Chodeč a Zimoř, každoročně 2 zl.37 kr.a za Truskavnu a
Březinku 2 zl.5 kr. jako doplněk náhrady za štolu faráři liblickému duchovní na
Vysoké dávati bude.
73
Před dosazením faráře J.Nechyby do Vysoké r.1784 měl zde (v Chodči)
kostel vlastního duchovního, což ale jen asi dva roky trvalo, anť kostel tento
r.1786 zrušen byl, sochy jeho, šat (ornát z 15.stol.neb 16.stol.), missale aj. do
nového,r.1803 hrab. Janem Pachtou vystavěného a r. 1810 posvěceného kostela
v Šemánovicích přeneseny byly, takže kostel sv.Martina v Chodči zpustl, až
konečně v hospodu proměněn byl. Dřevěná, nevysoká věž, která vedle kostela
stávala, zničená již dávno. Kolem kostela byl také hřbitov, proto přicházívá zde
často majetník hospody při kopání na lidské kosti.
Ještě na konci 19. století, bylo znát na hospodě č.p.26, zazděná, polokruhová
okna kostelní, sakristie, také se ukazovala bývalá zvonice, nyní stodola před. Č.
8. v Chodči.
Na faře v Nebuželích byla viděna starožitná židle, dle udání pocházející
z kostela v Chodči.
Ve Vysoké čís. 25, sloužili kostelní dveře z Chodče, hojně pobité hřeby
s velikými hlavicemi za dvířka vedle vrat do dvora.
Od r. 1833 do r. 1851 byl rychtářem v Chodči Jiří Šesták (z č.11),potom byli
představení v místní obci Chodči a Zimoři Václav Kleinrt od r.1851 do r.1854, a
odtud Jiří Šesták (z.č.11) do r.1864 do r.1867, odtud Václav Nejedlý ze Zimoře
do r.1870, pak Josef Šimonek ze Zimoře do r.1873, a odtud je starostou obce
Václav Šesták (z.č.11).
V Chodči stávala jindy také tvrz. O prvních držitelích Chodče zachovaly se
zprávy toliko kusé. Kapitola mělnická, která trvala až po válce husitské,
dostávala ze vsi Chodče odkazem zabezpečený plat 3 kop.č.gr.Roku 1547
náležela Chodeč s dvorem kmetcím a s podacím kostelem obci Mělnické, ale
propadla pro účastenství ve zpouře proti Ferdinandu I. R. 1587 pak náležela
Chodeč s příslušenstvím k statku v Bosyni, který držel rytíř Jiřík Kaplíř ze
Sulevic, jenž prodal Albrechtu rytíři Pětipeskému.Roku 1620 bylo Václavu
rytíři Pětipeskému ujato v pokutě všecko jmění a i s Chodčí od komory české
prodáno r.1623 Polyxeně kněžně z Lobkovic.
Díl vsi Chodče s podacím kostelním, náležející k statku Brocnu, koupil s tímto
r.1604 Alexandr Kyj od Vojtěcha Vladislava Vosterského Kaplíře za 17 000
kop gr.č.,a po jeho smrti bratr jeho Václav Kyj (Kej) z Kyjova a Hiršfeldu a na
Brocně od Kaplíře za 32 000 kop míš. jej převzal . Václav Kyj odsouzen při
komisi konfiscatinis. Výpovědí ze dne 28. ledna 1623 polovice jmění propadla.
Statek ten (Brocno) od komory české téhož roku za sumu odhadní 19 500 kop
míš. kněžně Polyxeně z Lobkovic byl prodán, avšak byl již zpustošený, že jej
řečená kněžna převzeti nechtěla. Pročež ponechán byl od komory k užívání
vdově Dorotě Kyjové roz. Kaplířové, a potom její dceři Esteře Juditě, provdané
za Kašpara Ratzenbergera z Ratzenbergu, jemuž po smrti jeho manželky
k rukám dětí po ní pozůstalých dne 4. února 1668 za sumu odhadní 10 520 kop
74
17 gr.prodán jest. Ves Chodeč se statkem Bosyní dostala se koupí k panství
Liblickému.
Další informace :
Vedle čísla 34 stálo číslo 33, které vyhořelo a nebylo znovu
stavěno. Stálo blízko silnice a vedla k němu pěšina od č.6 nad č.4,3, a 29.
Na místo kde stojí č.24 stávala obecní pastouška. Nad ní u silnice váha. Mezi
čísly 10 a 21 stávala došková chaloupka č.22 poslední majitel Pavel Švanda.
2) popis události v obci po rocích
V roce 1902 bylo ve vsi 230 obyvatelů. Domů 36.
Starosta : Václav Šesták.
Lom vlastnil V.Šesták
Živnostníci : Hostinský a kupec Václav Němec
Kovář Vetešník Josef
Krejčí
J.Žižka
Obuvník A.Škuba
V roce 1914 vypovědělo bývalé Rakousko- Uhersko Srbsku válku, a tím byl
dán podmět k válce světové, která se ukončila až v roce 1918.
Válka zasáhla i na takové malé obce jako je Chodeč.
Ve válce padli, nezvěstnými se stali neb následkem útrapu zemřeli občané obce
Chodeč :
Jan Červený z č.p. 18
Josef Kűhnel z č.p.14
Václav Kleinert z č.p.2
Václav Knot z č.p.17
František Mikeš z č.p.1
Matěl Rambousek z č.p.5
Václav Slavík z č.p.13
Josef Švanda z č.p.23
V roce 1919 Josef Kleinert, domkář z č.p.2 byl zvolen starostou obce a
nastoupil dne 17.července 1919, když se dlouholetý starosta obce Václav Šesták
z čís. 11 vzdal svého postu.
Rozdělení obce :
75
Místní obce Chodeč rozdělena výnosem ministerstva vnitra ze
dne 24.11.1919 čís. 55/ O9 ai 1919 na dvě samostatné obce Chodeč a Dolní
Zimoř.
Elektrifikace obce rok 1925 :
Roku 1925 připojena je obec zdejší usnesením obecním výborem
se souhlasem všeho občanstva na elektrikářskou síť svazu ,,Středočeského“.
V roce 1932 dne 17. listopadu, bylo zvoleno obecní zastupitelstvo. Starosta
obce zvolen V.Šesták, z čísla p.11. Zastupitelstvo mělo 9 členů.
Počet obyvatel 137.
1938. Vyhlášená všeobecná mobilizace. Sousední Německo se bouřilo.
Narukovalo 15 mužů.
V měsíci září přišli do obce příslušníci finanční stráže s jejich inspektorem
Františkem Marvanem, a sice z pohraničního okresu Rumburského. Byli zde
usídleni a po určení hranice mezi naší republikou a ,,Německem“ konali zde
dále službu. Hranice táhla údolím od Zimoře pod obec jižním směrem směr pod
Sitnou. Současně tou dobou byl do obce přidělen oddíl stráže bezpečnosti, které
velel vrchní strážmistr Fr. Mottl. Také se do obce přistěhovalo několik rodin
z německého území, které byli vysídleny.
Příšerný byl den 15.března 1939. Sníh se sypal, když Chodčí projížděly
motorizované jednotky německé branné moci a vylepovaly plakáty po osadách,
informovaly o tom, že byl zřízen ,,protektorát “ Čechy a Morava.
1939. Německá říše obsadila 14.března naše země.
Koncem roku utvořeny pracovní tábory, které postavily silnici Chodeč – Zimoř.
1940. Válka se stává světovou.
1942. Němci převzali 4. prosince hospodářství č.6.
Vlastníci Josef a Vlasta Šestákovi. Dosadili na tento objekt Němce K. Meiniga.
1944. Němci zatkli a odvezli z Chodče 19 lidí. Některé popravili. Nejprve je
odvezli do Mladé Boleslavi 6. června. Posléze do různých táborů.
Dodatečně odvezli další obyvatele.
Prázdné hospodářské objekty obsadili rovněž Němci.
Obsazená místa č.p. 6,5,15,31,12,23.
1945.Německo bylo nuceno kapitulovat. Znovu Československá republika.
Jsou povoleny pouze 4 politické strany.Vedoucí jest Komunistická strana
československá.
76
Zrušeny obecní úřady a následují národní výbory. Místní národní výbor ve
zkratce (MNV).
První předseda J. Kűhnel č.p.14.
1947. V červnu odhalen pomník umučených občanům. Postaven mezi čísly 4-6.
S heslem ,,Nikdy nezapomeneme“.
1948. 21. března pracovali všichni muži z obce na národní směně v rámci
,,Den vítězství“, byla upravena cesta k panskému lesu. Jinak nežli šla stará
cesta.
1955. Zemědělské objekty se scelují v jeden celek a tak vzniká Jednotné
zemědělská družstvo (JZD). Do JZD jsou sdružovány usedlosti do 20 hektarů.
Větší majetky jsou bez náhrady odevzdány státu.Postupně stavěny družstevní
budovy.
JZD demoluje č.18. Na jeho místo postavena váha. Číslo 19 rovněž zaniklo,
zbyla stodola.
Místní národní výbory se v obcích ruší a sdružují se z několika obcí v jeden
MNV Vysoká. Stavěn obecní rozhlas.
1959. Zahájena pravidelná autobusová linka.
1960. Postaven kravín na 96 kusů dobytka.
1965. Zasypán,zrušen, obecní kal. Byl na nevhodném místě pod silnicí.
Postavena autobusová čekárna.
1966. Silnice z obou stran asfaltová.
1967. Postavená nová nádrž na vodu poblíž zrušeného kálku.
1968. Katastr obce se mění. Pole se scelují ve velké celky rozorávají se meze a
cesty a tvoří se cesty nové.
Rok 1968 je rokem bouřlivým. Hned v lednu na zasedání ústředního výboru
komunistické strany československé vyslovena nedůvěra prvnímu tajemníkovi
strany, který je současně prezidentem republiky Antoníni Novotnému a dalším
členům. Tajemníkem strany zvolen Alexandr Dubček. Za odstoupeného
prezidenta zvolen Ludvík Svoboda. Zvolena i nová vláda s progresivním
myšlením, konzervativci byli odstraněni.
Nová politika se ovšem nelíbila socialistickým státům, kteří tvrdily, že to
směřuje návratu ke kapitalismu. Stalo se, že během noci z 20. na 21. srpna
vtrhlo vojsko do naší republiky, rozhlas, televize, vše přerušeno. Noviny
netisknou.Okupanti – dříve spřátelené státy jsou : Sovětský svaz, Německá
demokratická republika, lidová republika Maďarská, Polsko a Bulharsko. Dva
spřátelené státy nevyslaly vojsko do republiky a to Jugoslávie a Rumunsko.
77
1969.Vojska německá, maďarská, polská, bulharská odešla z naší republiky již
koncem roku minulého a vojsko Sovětského svazu (Ruska) zůstává nadále u
nás, museli jsme jim postoupit kasárna, cvičiště, ubytování pro důstojníky apod.
Vojáci a důstojníci zde mají i své rodiny, obchody, zkrátka jsou u nás jako
doma.
Prvý rok vstupu cizích vojsk na naše území jsou ve velkých městech
demonstrace, proti KSČ a Sovětskému svazu.
V těchto letech v obci Chodči je klid, každý má zaměstnání, žije v dostatku.
V obci jest několik aut v osobním vlastnictví.
Organizace, spolky, závody, které v písemnostech a zápisech, záporně
označovaly vstup vojsk do vlasti jako okupaci,musely svá tvrzení vzít zpět.
1969. Dne 22.října na pozemku zvaném Za zvoničkou, blízko kostela, postavil
se rodinný dům pro mladé družstevníky. Druhý dům se postavil o rok později.
1970. Ke konci roku vybudováno výbojkové osvětlení v obci.
1971. Tak jako národní výbory se s několika obcí sloučily v jeden národní
výbor, většinou ve střediskové obci, tak se slučují JZD ve větší celky, aby si
mohly pomáhat, doplňovat strojový park apod. Proto se stalo, že JZD Chodeč se
spojilo 5.března s JZD Bosyní a Kokořínem. Všechna tato družstva o výměře
805 ha orné půdy tvoří Jednotné zemědělské družstvo Kokořín. Jméno JZD
Chodeč zaniklo v novém sloučeném JZD Kokořín .
26. a 27 listopadu byly volby do všech zastupitelských sborů všech stupňů.
Volila se jen jedna kandidátka pod titulem ,,Národní fronta“, na které
kandidovali kandidáti všech tří politických stran i kandidáti bezpartijní.
Dne 28 listopadu bylo k JZD Kokořín přičleněno ještě JZD Březinka.
JZD Kokořín obhospodařuje na 1 900 ha a jsou v něm sloučeny obce :
Kokořín, Janova Ves, Březinka, Truskavna, Šemánovice, Bosyň a Chodeč.
1974. Devátého května projel spojenými obcemi tj. Kokořín, Janovou Vsí,
Bosyní, Vysokou, Střednicemi, Strážnicemi a Rymání závod míru na kolech
Varšava, Berlín, Praha.
1975. V měsíci březnu bylo vysázeno 11kusů bříz u kapličky v rámci zvelebení
obce.
Na hranici Chodečského a Stráženeckého katastru, byly provedeny dva
hloubkové vrty. Jeden ,,U kamene“, druhý u pěšiny ,,U kopek“.
78
1976. Pěšina z Vysoké do Chodče byla rozšířená a celá vyasfaltovaná.
Před č.12 a před zaniklým č.19 stály tři vzrostlé kaštany, které byly odstraněny
pro nepřehlednost silnice. Terén byl mírně upraven.
U č.26 hostinec, dříve kostel byl postaven betonový sloup na elektrické vedení a
při kopání jámy těsně podél zdi vykopány lidské kosti.Kolem kostela býval
hřbitov.
Dne 10.října vypukl při večerním dojení v kravíně oheň na půdě kravína, kde
byla sláma a jetel. Celý vrch kravína shořel. Přijelo 8 požárních zásahových
vozů, z Mělníka, Kralup, Neratovic, Mšena a vojáci. Byla neděle.
Bylo bezvětří.
Po odklízení všeho co zbylo po požáru, začalo se s opravou. Střecha je nyní
nízká. Přistavěna koupelna.
Tento rok byla Chodeč zařazena do rekreační oblasti.
1977. Začátkem roku bylo v Chodči 76 osob. V obci je 11vdov, 3 důchodkyně,
dvě svobodné a jedna rozvedená ,celkem 14 žen bez mužů. Naproti tomu ani
jeden vdovec.
Ke konci roku se ruší Jednotné zemědělské družstvo Mělník a slučuje se
s naším JZD Kokořín. Název – Jednotné zemědělské družstvo československo
sovětského přátelství se sídlem na Kokoříně. JZD Mělník zahrnovalo obce :
Chloumek,Mlazice, Vehlovice. Nově sloučené družstvo má výměr 1 881ha.
Do obce jezdí pojízdná prodejna.
Na horní části obce jsou studně v hloubce až 17 metrů, čímž níže jsou mělčí a to
2-3 metry. Poslední studna v č.20 a v č.11. Z čísla 11. zásobováno vodou
č.12,č.31 a hlavně kravín. Čísla 13,14,15,17 se majitele položili před mnoha lety
vodovodní potrubí ze studně z č.25 a pomocí pump přitahují vodu. V čísle 31 se
pokoušeli vybudovat studnu, ale bez úspěchu. Po desetimetrovém výkopu
použili artézský vrt a v hloubce přes 40m. nenarazili na vodu.
1978. Staví se velkokapacitní odchov mladého skotu pro 512 kusů.
Místo při dolní části obce, kde dříve stálo č.18, po úpravách vybudována
autobusová zastávka a otočka.
30. dubna u č. 20 poražen stoletý kaštan, ozdoba obce.
Děkuji panu Šestákovi z Chodče č.p.6
79
4) VÝZNAMNÉ BUDOVY V SÍDLE A JEJICH HISTORICKÉ VYUŽITÍ
a) Harasov - z roku 1915 turistický hotel
Judr. Bedřicha Knížete z Lobkowicz
napsáno v původním znění
Krása údolí Kokořínského známa byla turistům od jak živa.Od pradávna
putovaly sem proudy návštěvníků, aby shlédly požehnaný tento pruh naší vlasti.
Od roku 1897 – 1898, kdy otevřela byla lokálka Mělník – Mšeno- Ml. Boleslav,
rozhojnil se počet návštěvníků neobyčejně.
Mnoho turistův, shlednuvších krásu romantického tohoto zákoutí, zamilovalo si
údolí tak, že zatoužilo po pobytu delším v malebném tomto kraji.
I usazovali se ve skrovných chatrčích ,,Doláků“ nebo v četných vískách na
periferiích údolí roztroušených.
Mnohdy zakoušeli mnohé a mnohé svízele nepohodlí, jimiž je skrovné chýše a
světničky jejich častovaly, ale přece rádi zapomínali všech těch nedostatkův a
s příchodem jara opět spěchali v Důl.Od roku 1911 není potřebí více zakoušeti
nedostatkův a nevýhod takových.
Kavalír český, kníže JUDr. Bedřich z Lobkovic, postavil tu v místě v pravdě
ideálním na březích rozlehlého jezera nákladem 160 000 korun převyšujícím
moderní hotel, jemuž dle prastarého, na protější skále dnes v skulinách již
ležícího hradu, dáno jméno.
,,Harasov“
Vnitřek hotelu zdobí 26 prostranných, slunných pokojů, moderně zařízených,
vším možným pohodlím pro jednotlivce i rodiny vypravených, z nichž 9 má
velké balkony k tůni čelící.Ve středu hotelu prostírá se rozsáhlý sál ,, Máchův“
s orchestrální apsidou. Je zdoben kopií Myslbekova Máchy a úvodní aklamací
,,Cikánů“, jichž děj se v údolí kokořínském odehrává. Velká autogaráž
umožňuje přenocování i automobilistům. Auta od Prahy k Mělníku jedoucí,
80
odbočte za cukrovarem vpravo (Pozor na návěstní tabuli!) a spějte kol nádraží
mělnického ke Lhotce, odkud až k hotelu vede pohodlná silnice.Unaveni a
zemdleni ruchem velkoměsta najdete na Harasově osvěžení a posilnění
nejpříjemnější.
Kuchyně hotelu je výborná, ceny mírné. Povozy, telefon k dispozici. Stanicí
poštovní a telegrafickou pro Harasov je vesnice Vysoká u Mělníka, čtvrt hodiny
od Harasova vzdálená. Pro hromadné výlety školní je tu veškeré zařízení.
Za takových okolností stal se Harasov s překrásným jezírkem u jeho paty –
perlou to údolí Kokořínského, jež nemá soupeře sobě rovného v takové blízkosti
naší zlaté Prahy, půvabnou pražskou villegiaturou a hotel Harasov letním
dostaveníčkem Pražanům.
Jeden z letních hostí Harasova napsal 1.července 1913 ve feunletonu Listů
Národních : Obrovská tůň, zajímající plochu 7 hektarů, připomíná půvabem
svým poněkud Černé jezero, ten drahokam v lesy Šumavské vsazený a nesmírně
je zdobící.
Jezero Harasovské nemá sice tak mohutné stěny, jaká se nad Černým jezerem
vypíná, za to však stěna jeho není tak pustá, jsouc plná šťávy, plná zeleně
stromů jehličnatých, plná skvoucího šálu, kterým se zde v tůni shlíží. Jezero
Harasovské vábí a poutá nás k sobě nevýslovně, vždyť je tak krásné za každého
počasí i času. Krásné je , když klidná jeho hladina pije žárné paprsky sluneční i
tenkráte, kdy vítr jej vzdouvá, rozčeřuje a břehy jeho pěnou postřikuje. Je
krásné za tichého večera, kdy vše kolem dřímá a ono tiše usíná.
Překrásné za slunce východu po noci chladné, kdy pokryto jest závojem
z tenounkých nitek páry utkaným, čekající na příchod slunce, jež mlžinu tu
přemůže, rozptýlí a mnohdy pozvedne cele jako oponu. České Pobráno – české
Kalendo – český Bled ! Tak znějí slova údivu turistů, když požehnaný tento
kout a čilý, dovádivý život koupajících se hostí – pánů i dam společně –
v laškovných vlnkách jezera ponejprv spatřují.
Zvláště tehdy, když za letních paren vprostřed koupajících se vjedou hejna jolek
a lodic obyčejných, jež tak malebně povrch jezera Harasovského zpestřují, a ta
roztomilá dětská drobotina oddá se na březích skotačivému reji, naplní se
písečné lázně nahými, osmahlými těly na slunci se vyhřívajících a pavlány
hotelu ožijí – je život kol Harasova podoben ruchu na pláži přímořském.
Dušan Jurkovič, architekt, vyslovil se o místě tomto takto : Udolí Kokořínské
v místě, kde leží jezero Harasovské, má neobyčejně výhodnou polohu sluneční
a nedovedu si představit nádhernějšího letního pobytu nad místo toto. Koupání
v ideálně čisté pramenité vodě a slunění na nádherném droubonkém písku
tamějším zůstanou jistě pro vždy jedním z největších požitků a nejúčinnějších
osvěžení, kterých si u nás letní doby popřáti můžeme.Toto údolí, pouze k jihu
otevřené, jinak se všech stran kryté, bude jistě vždy hledaným útulkem těm,
81
kdož potřebují osvěžení nejpřirozenější v horské krajině, na čistém vzduchu a
v čisté pramenité vodě.
Před odchodem svým z údolí dodal : Jsou tu čtyři nejznamenitější lékaři světa :
Slunce, voda, vzduch a kuchyně, kteří léčí 80% všech nemocí a útrap a ulehčují
i těm, kdož mnoho již vytrpěli.
Dnes nestačí více místností Harasova přílivu hostí i pasantů.Proto rozhodla se
správa hotelu prastaré skalní byty v protější skále, jejíž paty jezero Harasovské
myje, změnili v originální vinárnu zvanou.
Nynější vnější ráz skalních bytů těchto dle dobrozdání Dušana Jurkoviče
ponechán netknut.Uvnitř jsou skalní byty rozšířeny ve dvě prostorné komnaty a
rázovitým zařízením vydekorovány. K místnostem těmto připínají se tři koje
(chamry) čtyřhranného a kruhového půdorysu s okénky bezprostředně nad tůň
jako tajemné vis a vis frontě hotelní.
Pohádkové ovzduší jezera Harasovského, originelní výzdoba Petrovského
skrýše (otevřené krby, samovary, banditské trofeje, fantast, zbraně). A
světoznámé Mělnické udržují hosty v bujném veselí až do pozdních hodin
nočních.
Každé neděle scházejí se v Harasově mládenci a panny z celého širokého
vůkolí a kol jezera bývá živo jako o pouti.Dovádivá mládež tato trpce nesla, že
nemohla dosud pod střechou Harasova holdovati Terpsychoře, a proto rozhodla
se správa hotelu postaviti jí vkusný sál ,,Černilo! o kryté ploše 600 m2 nedaleko
vinárny podél cesty k Vysoké a Bosyni se samotným výčepem.Sál odsud
v ústraní proto, aby tančící nerušili hlučným veselím svým ty, jež kouzlo tance
více nevábí.
Neobyčejně šťastná poloha tak rozměrného, rozsáhlé jeho vůkolí, jezero
hemžící se houfy lodic k volné disposici, to jsou momenty, jež s vděkem jistě
uvítají veškeré korporace, jež by v Harasově slavnosti své, veř. produkce atd.
uspořádati chtěly. Sousedství dvou měst a 22 obcí, jež s údolím úzce souvisí,
bude dojista při účelné reklamě zárukou zdaru a prosperity finanční při každé
zábavě.
Harasov dovede kouzelným zjevem svým nalákati hojně obecenstva do nitra
svého, půvabné vůkolí jeho dovede je pak trvale udžeti.
82
Homut z Harasova (přesměrováno z hesla Chomut z
Harasova)
jméno staročeské rodiny vladycké, která se nazývala po hrádku Harasovu pod Bosyní a jsouc
stejného původu s Hrzany sedávala v Bosyni Přijmí [Homut z Harasova] první měl Jan
Homut z Bosyně r. 1408, jehož syn Jindřich r. 1420 tu a v Kanině statek držel. Z téhož rodu
připomíná se pak r. 1432 Radslav, 1440-55 Homut, 1453 Dorota (manž. Jaroš z Bosyně) a
1465-70 Jan [Homut z Harasova] z B. (manž. Anna z Počapl). V 1. polovici XVI. stol. držel
Bosyni Jindřich [Homut z Harasova] [Homut z Harasova] [Homut z Harasova], jenž měl
manž. Marjánu z Kokořova a kromě dcery Elišky (r. 1544 manž. Matěj Vodička v Mělníce)
syny Jiříka, Radslava, Adama, Albrechta, Petra, Václava a Jindřicha, kteří r. 1545 Bosyni
společně drželi. Později ujal ji Jiřík, jenž před r. 1578 zemřel a syna Jana. zůstavil. Tento
prodal r. 1579 Bosyni a po r. 1580 také Chodeč (manž. Lidmila z Kostelce). Adam seděl do r.
1574 v Bosyni a r. 1575 koupil Petrovice (manž Voršila ze Štampachu). Tyto držel pak
Václav starší, jenž měl v l. 1592-1616. také Psáry (manž. 1. Eva z Malovic 1587, 2. Anna z
Hrušova 1616-50). Syn jeho Vilém (†ok. 1638) prodal r. 1630 Petrovice a zemřel ok. r. 1630.
Ke sklonku XVI. stol. žili bratří Jindřich a Jiřík, jichž sestra Kateřina byla vdána za Jindřicha
Smolíka ze Slavic. Jindřich koupil Radonice a z dvojího manželství (1. Anička Žehartka
1587, 2. N. Nepolisská 1601) měl syny Václava ml. a Oldřicha (†1637), kteří r. 1628
Radonice prodali. Jiří vyženil r. 1590 Bělou, koupil r. 1596 Dlouhou Lhotu, r. 1597
Choustník a r. 1599 Radenín. Byl c. k. radou a hejtmanem kraje bechyňského (†1616 14.
Jul.). Manželkou jeho byla Eliška z Cimburka, poslední tohoto vzácného rodu (†1622 26.
Máj). Listy její vydal r. 1890 Fr. Dvorský. Dcery jeho Zuzana a Johanka Eusebie, panny
všemi ctnostmi dařené, rozdělily se r. 1619, při čemž onano dostala Choustník, tato Radenín.
Johanka zemřela r. 1624 a manžel její Jan Vlk z Kvítkova, nemoha se dívati týrání
poddaných, vystěhoval se ze země. Zuzana, zdědivší Radenín, bydlela jako vzorná žena a
vychovatelka svých dětí s manž. Janem Černínem z Chuděnic (†1642) na Radeníně a zemřela
r. 1654 22. ún. (Životopis a listy vydal r. 1886 Fr. Dvorský.) Sčk.
b) Sokolovna ve Vysoké
Sokolovna je stará 86 let.Starostou Sokola byl učitel Stárek ze Strážnic,
jednatelem rolník Marvánek ze Střednic a Mudr. Brejcha z Vysoké.
Dlouholetým pokladníkem byl učitel Soběslav ze Strážnic, náčelník Josef
Rambousek z Chodče a náčelnice Jaroslava Rambousková z Chodče a Jaroslava
Hazlbachová z Bosyně.
Sokolovna se stavěla z příspěvků ať peněžních nebo materiálních. Na místě, kde
byla postavena, bylo dříve dětské oplocené hřiště, kde školáci měli hodiny
tělocviku. Na jejím rohu byl rybníček, vyzděný pískovcovými hranoly asi 20m.
Za koncem dnešní Sokolovny byla velká školní zahrada, kterou opatroval řídící
učitel Trejbal, který žákům, kteří vycházeli ze školy a nešli do střední školy
daroval na památku jabloňový štěp.
83
Pamětníci stavby většinou již nežijí, vše je zaznamenáno z vyprávění dětí těch
co zažili stavbu. Pokusím se přiblížit, co jsem slyšela.
Před stavbou bylo sokolské nadšení veliké, cvičilo se pravidelně na sále
v hostinci u Rousů.
Stavba začala roku 1922. Žáci, dorostenci a dospělí pomohli kde mohli.Pod
dnešním jevištěm se kopala hlína, vyhazovali jí na povrch, nakládali a koňským
potahem odváželi. Mechanizace nebyla žádná, ani volné soboty, práce se dělala
většinou v neděli nebo večer.
Čtvrtého června 1922 byl položen základní pamětní kámen, který je vidět po
pravé straně hlavního vchodu do Sokolovny. Kámen zahalen státním praporem
byl přivezen na malé bryčce tažené dvěma malými koníky rolníka Kabriéla
z Vysoké čp.26.
Po slavnostním usazení a projevu sokolští funkcionáři poklepali na kámen
zvláštním ozdobným jako stříbrným kladívkem a pronesli několik slov.
Kulturní život v Sokolovně byl pestrý- hrávalo se divadlo dětské i pro dospělé,
pořádala se cvičení akademie při které koncertoval orchestr složený ze žáků
školy i těch kteří školu před nedávnem opustili, vedoucím orchestru byl učitel
Mydlil.
Při tanečních zábavách nebyly stoly ze dvou stran se židlemi, ale byly z každé
strany lavice a tam seděly starší ženy, kterým se říkalo gardedámy.
Děvčata stála ve skupině, hoši na druhé straně.
Po tanci se chodilo v kole sálu a také zpívalo. Dříve byl kulturní život na vesnici
daleko pestřejší, nebylo rádio ani televize.
c) KAMPELIČKA
27.listopadu 1904 byla založena ,,Kampelička“, spořitelní a záložní spolek pro
Vysokou a okolí. Původně byla umístěna v budově obecní školy ve Vysoké,
r.1924 zakoupila dům od pana Kurcvaila ve Vysoké. V roce 1935 měla
Kampelička 187 členů a vklady činily 1 768 495 K.
Starostové spolku : Josef Mokrý (1904-1918), Vladimír Slavík (1918-1936), od
roku 1936 byl starostou Ing.Pavel Řezníček z Bosyně.
Pokladníky byli : Václav Rous,učitel Alois Treybal,řídící učitel František
Vacek,úředník zemědělské nemocenské pojišťovny v Mělníku Josef Kulpricht.
Kampelička zasahovala hluboce do hospodářského života v obci.Poskytla obci
Vysoké potřebného úvěru na zaplacení hasičské výzbroje a stříkačky, na
postavení obecní váhy,silnic a k provedení elektrifikace. V roce 1922 vedle daru
84
1 500 K povolila místnímu Sokolu potřebný úvěr na postavení tělocvičny.
V roce 1928 na oslavu desetiletého trvání naší republiky věnovala 2.třídě zdejší
obecné školy nový moderní nábytek v ceně 7 111 K. V témže roce k uctění
památky zemřelého náměstka starosty p.Ant. Čížka darovala Kampelička po
100 K. místnímu Sokolu, chudému žactvu zdejší školy a pokračovací škole.V
roce 1934 daroval spolek ředitelství obecné a měšťanské školy 2 500 K. a v roce
1935 1 000K na zakoupení šicího stroje, 200 K v r. 1936 na školní pomůcky.V
r. 1936 darovala Kampelička 600 K na očkovací akci proti záškrtu a 500 K na
obranou akci vodovodního svazu proti zařízení vodovodu ze zdejšího kraje obcí
pražskou.
5) JMÉNA MÍST ZASTARALÁ I SOUČASTNÁ
1) Na KomorskuProti (cihelně p. Chaloupky)- tedy před sto lety, počínají skály a lesy obce
Vysoká, jež spějí pod výšinou na Komorsku jmenovanou a táhnou se kol
Štampachu ke Kroužku.
2) Cesta MlčenskáCesta od mlýna Mlčení a spojuje se stezkou Cymbál zvanou.
Cikánská rokelnachází se na Harasově, je pohádkově krásná, mírně ponurá.
3) Tůň NovomlýnskáDnešní Harasovské jezero.
4) Vila Valina –
Tato vila se nachází, hned u paty obrovských skal na Harasově.Vila patřila
kolem roku 1890 Dr.Valinovy, který byl starostou města Mělníka.
5) Turnová – Strážnice
D) Vybavenost obce
1) Veřejná obsluha, spád za prací a školami
85
Vlastní Vysoká si zachovala význam místního centra,omezený však blízkosti
Mělníka.Ten poskytuje území obce především komerční služby, které jsou ve
Vysoké nepočetné,samozřejmě všechny vyšší služby a zejména pracovní
příležitosti.Ve Vysoké je základní škola, lékař, pošta.
2) Pošta
a) současnost
Název : Vysoká u Mělníka
PSČ : 277 24
Obce počet roznášek:
Vysoká - 88
Bosyně - 62
Chodeč - 24
Střednice - 84
Strážnice - 56
Otevírací doba : Po
8-11hod. 14 - 17 hod
U't - pá 8-11hod. 14- 16 hod
Vedoucí pošty : p.Tylová
Doručovatelka: p.Štamfestová Lucie nas.1.9.2004
b) historie
Před otevřením pošty ve Vysoké náležela obec do dodacího okrsku pošty
Mělník. 1.října 1887 zahájila činnost poštovní expedice ve Vysoké a
správcem byla jmenována poštovní expedientka Františka Kolářová.
Poštovní úřad na Vysoké u Mělníka obstarával pěší posel. Rozhodnutím
ministerstva obchodu z 12.prosince 1889 byla vysocká pošta vybavena
telegrafem. Tento však vešel v činnost až v srpnu r.1890. 1. července 1895
započalo se u zdejšího poštovního úřadu přespolní doručování. Kromě Vysoké
byla pošta doručována ještě těmto obcím : Strážnice, Střednice, Chodeč, Zimoř,
Bosyně a Harasov.
16. května 1905 byl otevřen poštovní úřad v Kokoříně a r.1906 byl spojen
telegrafem se stanicí ve Vysoké.
Od 6. června 1936 dovážel poštu z Mělníka do Vysoké a zpět nájemce
autobusové linky Karel Veselý.
86
V roce 1973 po zavedení poštovních směrovacích čísel k 1.lednu má pošta
Vysoká u Mělníka PSČ 277 24. Poštovní přepážky vysocké pošty byly
automatizovány systémem APOST 4.prosince 1999.
c) Poštmistři ve Vysoké
Poštmistři ve Vysoké :
Prodej poštovních známek měl povoleno 1899 kupec Josef Kulich
J.Maixner (1887-1890), Františka Kolářová prov.
Havránková (1890-1893), Turková – dva měsíce, Antonín Chavfreitag (18931905), V. Pižl (1905-?), ? Kosobud, Hana Křížová (- 1934),
.
Administrátor :
Karel Vaněček (1934-1935), od 5 .října 1935 Josef Falc
Poštovní úřad zaměstnával dva listonoše :
Václava Brabce z Vysoké a Václava Hance z Bosyně.
3) Dopravní vazby
Toto území je dopravně obslouženo sítí silnic III.třídy, z nichž nejvýznamnější
je silnice III/2733 spojující obec s městem Mělníkem po odpojení ze silnice
II/273.Na jihovýchodním okraji tanguje území obce železniční trať č.076
Mělník - Mladá Boleslav, která však pro obsluhu má minimální význam.
4) Doprava
Z hlediska širších dopravních vazeb zůstává území obce Vysoká mimo
jakékoliv významnější dopravní trasy a leží tak v prostoru mezi stávajícím
vedením silnic II/273 a I/9 severně od Mělníka.Z těchto silnic se pouze okrajově
dotýká silnice II/273 jižního okraje tohoto území.
Intenzita dopravy pro stanovení intenzit dopravy na stávajícím komunikačním
systému lze považovat výsledky celostátního sčítání dopravy z roku 1995 a
87
2000.Z porovnání těchto výsledků lze usuzovat, že v současné době se intenzity
dopravy na základě celostátního sčítání na silnici II/273 pohybují v rozmezí
2000 - 2500vozidel za průměrný den roku.Na silnici III.třídy jsou intenzity
dopravy řádově nižší a pohybují se maximálně na hranici 500 vozidel za
průměrný den roku.S ohledem na jejich dopravní význam se ani ve výhledu
nepředpokládá jejich výraznější nárůst.
5) Místní komunikace
Stávající místní obslužné komunikace jsou dopravně většinou přímo napojeny
na stávající vedení silnic III.tříd a umožňují především přístup k jednotlivým
objektům a z toho vyplývají i jejich parametry a zároveň jejich dopravní
závady.
6) Hromadná doprava
Hromadná doprava je zajišťována výhradně autobusovými linkami.
Dopravu zajišťuje: Firma ČSAD střední Čechy s.r.o.(ČSAD Mělník)
Kokořínský SOK
a) Spojení obce s Mělníkem v historii
Spojení obce s Mělníkem obstarávala železniční trať Mělník-Mšeno-Mladá
Boleslav-Stará Paka. Tato místní dráha byla vystavěna a otevřena r. 1896.
Provoz na odbočce Lhotka –Střednice byl zahájen 15.listopadu 1896, ale po
řepné kampani byla jízda zase ukončena. 21.června 1897 byly zahájeny na této
trati osobní jízdy. Toho dne byla na stanici ve Střednicích slavnost, jíž se
účastnil kromě jiných hostí i tehdejší ministr železnic rytíř Guttenberg.
Tímto dnem počínaje jezdil jednou denně vlak ze Střednic do Mělníka a zpět.
Ze stanice Lhotka bylo spojení častější. Později bylo i spojení do Střednic
zlepšeno a byl dokonce plán prodloužit odbočku ze Střednic až do Vysoké.Leč
automobilová doprava vytlačila vlak z vůdčího postavení. Proto byly postupně
vlakové spoje rušeny.
Protokol obecního zastupitelstva z 22. ledna 1923 zaznamenává protest proti
zrušení večerního vlaku do Střednic.
88
V květnu r.1927 začal jezdit přes Vysokou autobus linky Mělník-Kokořín.
Majitelem je Josef Ostruha z Kokořína. Proto bylo vlakové spojení do Střednic
r.1928 úplně zrušeno.
Autobus jezdil do Mělníka třikrát denně (v 6,30, v 13,10, v 17,50) a z Mělníka
rovněž třikrát denně (v10,20, v 16,15, v 19,10). Linku měl propachtovanou
p.K.Veselý z Mělníka – Pšovky. Od 15. května 1934 do konce r.1934 jezdil přes
Vysokou státní autobus na trati Mělník-Dubá.
b) Místní dráha Lhotka u Mělníka – Střednice
Středničtí občané spolu s občany Vysoké, Bosyně a Mlazic, usilovali od
květnu 1872 o zřízení zastávky s nákladištěm na trati Rakouské severozápadní
dráhy u Mlazic. Jejich žádost nebyla vyslyšena, ale hned v prvním projektu na
výstavbu místní dráhy z Mělníka do Mšena (1895) se objevila také odbočka ze
Lhotky u Mělníka do Střednice. Roku 1897 byla na popud obyvatel a
průmyslníků mezi Mělníkem a obcí Mšeno vybudována místní dráha Mělník Mšeno o délce 27 km. K této trati byla vybudována i krátká tříkilometrová
odbočná trať z Lhotky u Mělníka do Střednice. Základní kapitál potřebný k
výstavbě tratí byl stanoven na 2 643 400 Korun. Z této částky činil příspěvek
místních zájemců 737 400 Korun a zbytek tvořila garance České země o výši
72,10% ze základního kapitálu. Za stavbou krátké odbočné trati do Střednice
stál tamější cukrovar, který potřeboval kvalitní spojení pro návoz cukrové řepy.
Provoz na této trati byl zahájen dne 22. června 1897. Provozem pověřili
koncesionáři společnost Rakouské severozápadní dráhy a až v roce 1907
převzaly provoz C.k. Státní dráhy (spolu s provozem na tratích Mšeno-Dolní
Cetno a Skalsko-Stará Paka).
Po zahájení provozu byli ale občané byli zklamáni. Do Střednice zajížděl jen
jeden smíšený vlak v ranních hodinách. To bylo příčinou častých stížností, ale z
důvodu slabé frekvence cestujících byly stížnosti zamítány. Zcela opačná byla
situace v řepných kampaních, kdy byla zdejší stanice zaplavena vozy s
cukrovou řepou a řepnými řízky. Již v roce 1905 musela být postavena další
kusá kolej a v roce 1910 rozšířeno nákladiště u této koleje. Středničtí se
nevzdávali myšlenek na rozšíření osobní dopravy, dokonce žádali C.k.Státní
dráhy o přípoj ke každému vlaku ve Lhotce u Mělníka, což představovalo na
tehdejší dobu neuvěřitelných sedm párů vlaků denně. To bylo v tehdejší době
nemožné jak z provozních, tak i z finančních důvodů. Nakonec byl zaveden
alespoň večerní spoj a v roce 1910 také nedělní odpolední zvláštní vlak z
89
Mělníka přímo do Střednice, jehož zavedení podporoval také Klub turistů pro
Mělník a okolí. Nejvíce vlaků – čtyři páry – zajíždělo do Střednice v roce 1921.
Na začátku třicátých let zde zůstal opět pouhý jeden pár. Provoz na trati
dirigoval výpravčí ze Lhotky u Mělníka. Později, při zavedení D3 na „hlavní“
trati, pak ze Mšena.
Na trati byly pouze dvě stanice, přípojná Lhotka u Mělníka, vybudovaná ve
výšce 206 m.n.m., a koncová stanice Střednice s nadmořskou výškou 265
m.n.m.. Trať ze Lhotky do Střednice vedla za stálého stoupání, které
dosahovalo hodnoty až 25 promile. Ve Střednici se počítalo s výstavbou stanice
se dvěmi dopravními, dvěmi kusými a jednou kolejí s výtopnou. Nakonec zde
výtopna postavena nebyla a lokomotivy byly remizovány ve výtopnách v
Mělníce a ve Mšeně.
Již v roce 1914 spatřil světlo světa projekt místní dráhy vedoucí ze Střednice
přes Kokořín do Dubé. Konkrétnější obrysy však získal až v roce 1920, kdy
byla trasa nové dráhy upřesněna – měla vést ze Střednice přes Vysokou, Bosyni
a Janovu Ves do Kokořína. Iniciátoři projektu si od nové dráhy slibovali
zlepšení dopravy řepy do Mělníka a zkvalitnění dopravy vůbec, neboť okolní
silnice byly ve velmi špatném stavu. Doba však již nebyla nakloněna výstavbě
místních drah.
Hospodářská krize v letech 1932 - 33 se stala pro trať osudnou - 1. července
1933 byla zastavena osobní doprava. Od roku 1937 byly nákladní vlaky vedeny
jako přestavovací podle potřeby. Zaváděny byly jen při řepné kampani, či když
si někdo umanul poslat do Střednice kusovou zásilku. Přeprava kusových
zásilek však byla až do roku 1947 velmi silná. Po převedení dopravy cukrové
řepy na silnici v padesátých a zejména v šedesátých letech doprava značně
poklesla, až v roce 1970 byla nákladní doprava zastavena. K úřednímu zrušení
trati došlo až o 4 roky později, 1. února 1974 (někdy uváděn i 1. leden 1975).
Svršek byl snesen v roce 1978.
Dodnes můžeme v terénu najít mnoho stop po této lokálce - pražce,
podkladnice, hraniční kameny, vyvrácené telegrafní sloupy. Z asi 70 % vede po
traťovém tělese lesní cesta. Na původních železničních přejezdech se dvěma
místními komunikacemi jsou dodnes zachované koleje. Staniční budova ve
Střednici je dnes vzorně opravena (až na ta plastová okna) a využívána jako
rodinný domek, zůstalo zachováno i střednické skladiště. Snad jediné, co chybí,
je nápis s názvem stanice. Vlaky zatím stále potkáme na nádražíčku Lhotka u
Mělníka, které je jedním z mnoha na trati 076 Mělník - Mladá Boleslav.
7) Pěší a cyklistická doprava
90
Vedení pěších turistických tras je ovlivněno blízkostí turisticky atraktivního
území, které se rozkládá především po hranici tohoto území
(Liběchovský,Sitenský,Truskavenský a Kokořínský důl).Značené pěší i
cyklistické turistické trasy v tomto území využívají především minimálně
dopravně zatížených silnic III.třídy.
8) Vodní toky a studánky,prameny
Celé území se nachází v povodí řeky Labe.Protéká zde potok Pšovka, podél
kterého jsou níže po toku umístěny podzemní zdroje pitné vody.
9) Vodovod
a) současnost
Sídla jsou napojena na veřejný vodárenský systém ,,Skupinový vodovod
Mšeno". Z vodojemu Vysoká jsou zásobována také sídla v okolí
(Kokořín,Kokořín Důl a Janova Ves). Zdroj nad místního významu z pramenišť
Záskalí a Zimoř.
Sídlo Vysoká,Bosyně,Chodeč,Strážnice (včetně osady Rymáň),Střednice a
Harasov,nacházející se ve správním území obce Vysoká, jsou kromě Harasova
zásobována pitnou vodou z nedávno dokončeného veřejného vodovodu, který je
součástí ,,Skupinového vodovodu Mšeno".Tento systém zásobuje více obcí v
okrese Mělník a je provozován a.s. ,,Vodárny Kladno-Mělník"(VKM a.s.) se
sídlem v Kladně.
Z čerpací stanice Stříbrník, umístěné v prameništi Stříbrník, je voda čerpána
výtlačným řádem DN 200 do vodojemu Žluč 2x200m2(405,85/401,85m n.m.),z
něhož je veden přívodní řád DN 150 do věžového vodojemu Vysoká
300m3(359,4/353m n.m.).Na tento přívodní řád jsou po jeho trase sídla
Kokořín,Kokořínský důl a Janova Ves(odbočkou je plněn vodojem Janova Ves
250m3(337,75/333,4 m n.).Z vodojemu Vysoká jsou sídla zásobena
gravitačními řády DN100.
Vodovodní řady z PVC byly budovány postupně v osmdesátých a devadesátých
letech.V současné době mají možnost napojení (kromě Harasova)na veřejný
vodovodní systém všichni obyvatelé.
b) historie
Není možné přejít bez poznámky, že ve Vysoké byl první jednoduchý vodovod
postaven již r.1898. Tehdy učitel M.Rambousek, farář A.Čech a rolník V.Rynda
91
společně si zakoupili vodní trkač a nákladem asi 800 zl. si postavili pro sebe
vodovod. Ostatní obce však vodovod neměly. O vodovod se jednalo v roce
1925, ale teprve r.1928 a 1929 byla tato myšlenka realizována. Celkový náklad
pro Vysokou byl rozpočten na 570 000 K. Subvence činila 58% tj.330 000K. a
k úhradě zbylo 239 000 K. Úrok a úmor byl rozpočten na dobu 20 let roční
částky 14 364 K. Ale poměry věc zhoršily.Do čtyřicátých let minulého století
nebylo možné vybírat vodné podle hlav a tím, že se vody málo odebíralo,
vzrostl náklad na vodovod a příjem za odebranou vodu tou měrou, že nešlo ani
úroky platit, ani dluh umořovat.
Po stránce zdravotní koná vodovod dobré poslání nejen ve Vysoké, ale i
v ostatních obcích, které se v ní roce 1929 připojily.
10) Odkanalizování a čištění odpadních vod
V oblasti není vybudována kanalizace pro odvádění splaškových odpadních vod
ani není zajištěno jejich čištění v čistírnách odpadních vod.Splaškové vody z
jednotlivých objektů jsou odváděny do žump, případně do septiků a jsou
vyváženy na zemědělsky využívané pozemky.
Dešťové vody jsou odváděny většinou povrchově, systémem příkopů, struh a
propustků do místních vodotečí.
11) Telekomunikace
a) současnost
V sídle Vysoká, Bosyně a Chodeč je provedena plošná kabelizace o dostatečné
rezervní kapacitě.V sídle Vysoká je umístěn síťový rozvaděč SR - 5.V obci
Střednice a Strážnice je starší kabelizace, kde hlavní trasa je uložena v zemi a
ostatní rozvody jsou řešeny nadzemním vedením.
b) historie
O zavedení telefonní linky do obce bylo jednáno již v dubnu r.1920. Tehdy bylo
propočteno, že výlohy obce , spojené se zavedením telefonu, by činilo po
odečtení 50% subvence okresního výboru 7 500 K.
Návrh na zřízení telefonu byl přijat v obecním zastupitelstvu osmi hlasy.
R. 1923 usneslo se obecní zastupitelstvo 6 hlasy přispět na zřízení telefonu
částkou 5 000 K. s podmínkou, že bude v budoucnu ke stanici připojeno okolí.
5. ledna 1925 jednalo znovu obecní zastupitelstvo o zřízení telefonu na
podkladě došlého rozpočtu ředitelství pošt a telegrafů v Praze. Náklad pro obec
činil (po odečtení 60% subvence) 17 410 K.
Návrh na zřízení byl proto všemi hlasy zamítnut.
92
12) Radioreléové spoje
a) současnost
Za jižním okrajem území je situován vysílač Chloumek, jehož O.P.
Tímto územím prochází trasa RR páteřní sítě v úseku RKS Chloumek - RS
Buková hora.Spodní okraj ochranného pásma prochází ve výšce 289m.n.m.
Na vodojemu ve Vysoké je umístěna základová stanice společnosti Radiomobil
a.s. s trasami mikrovlnných spojů.
V území je v současné době ve funkční Eurotel nedaleko silnice III/2733 v jižní
části obce.
b) historie
U zdejšího poštovního úřadu bylo přihlášeno do roku 1935 devadesát
posluchačů rozhlasu.Poslouchalo se většinou na lampové stanice, krystalových
přijímačů bylo málo.
13) ELEKTŘINA
Elektřina do obce byla zavedena v roce 1925 a 1926. V obci nastal nový život.
Neúsporné stroje parní a benzínové byly v hospodářstvích nahrazovány
výkonnými a úspornými stroji elektrickými. Elektřina umožnila také vzrůst
rozhlasových posluchačů, otevření biografu apod.
Transformátor byl umístěn za obcí při pěšině k Chodči. Elektrické osvětlení
bylo zavedeno i na ulici.
e) Občanské vybavení
1) Vysoká - základní škola 1. a 2. stupeň
školní jídelna je v samostatném objektu
obecní úřad
pošta
ordinace praktického a dětského lékaře
obchod,hostinec
kadeřnictví
čerpací stanice
93
Sokolovna se sálem pro cca 250 lidí
2) Bosyně - hostinec
c) Strážnice -ZŠ jednotřídka + MŠ
d) Střednice – obchod, hostinec
f) Památky
Pamětihodnosti :
Evangelický kostel
Kostel svatého Václava
Hotel Harasov
Židovský hřbitov
1)
FARNÍ KOSTEL SV. VÁCLAVA VE VYSOKÉ
a) základní popis (architektura)
Pozdně barokní kostel, postavený v letech 1752 - 53 podle návrhu A.Luraga,
jednolodní,obdélníkový,s lodí o dvou klenebních polích a s obdélníkovým
segmentem ukončeným presbytářem s obdélníkovými prostory sakristie a
oratoře po stranách. Západní průčelí konvexně vypnuté, se středním rizalitem,
ukončeným trojúhelníkovým štítem a hranolovou věží s cibulovou bání. V
rizalitu obdélníkový portál a polokruhem ukončené okno se zdobnou
suprafenestrou, v bočních osách niky se stříškovou římsou. Boční fasády
členěny čabrakvovými, oživenými pilastry, římsovím a obdélníkovými okny s
odsazeným polokruhovým záklenkem, s lomenou římsou nahoře. Presbytář i
loď sklen. plackou, závěr presbytáře konchou, stěny presbytáře a lodi člení
pilastry, kruchta konvexně vypnutá, podklenutá lunetovou klenbou. Do sakristie
a oratoře vedou obdélníkové portály a okna se zdobnou suprafenestrou.
94
Přechod od attiky k průčelní straně věže zprostředkováván volutovým zdivem.
Bohatě článkovaná, uprostřed polokruhově prohnutá římsa korunuje zdivo
věžní. Kryt věže báňovitý, nahoře v lucernu prohnutým hrotem krytou
vybíhající.
Lodˇ (18m dl., 12,3 m šiř. A 16,8 m vys.) rozdělena jest uvnitř dvojitým pásem,
ze dvou sdružených pilířů, ze kterých vyrůstá, ve dvě stejné části. V půdorysu
jsou tyto části v rozích šikmo sříznuty. V četných rozích jsou rohové
polopilíře.Tyto polopilíře, jakož i pilíře střední jsou korintské hlavice a nejsou
mohutné, bohatě členěné římsoví.
Vítězný oblouk- skládá se ze dvou plochých pásů spočívajících na dvou pilířích
s týmž hlavicemi a římsovím jako v lodi.
Hlavní oltář z červeného leštěného mramoru s prostou, ale vkusnou
architekturou. Uprostřed výklenek s máslovitou výplní nahoře, v němž stojí
socha sv. Václava. Níže umístěny dvě sochy andělův světci se kořící. Z každé
strany výklenku po jednom pilíři a oblém sloupku vesměs s korintskými
hlavicemi, jenž nesou nízkou atiku římsu nad středem ve špici mírně prohnutou.
Nad tuto římsu zvedá se uprostřed masivní plochy nástavec s plochou rámcovou
obrubou a s prohnutou bohatší římsou, na níž stojí podstavec s křížem, jehož
patu dva andílkové objímají. V ploše tohoto nástavce je umístěn reliéf Madony
Staroboleslavské na obláčcích spočívající a dlouhými paprsky ozářený. Po
všech stranách středního tohoto nástavce kusé segmentovitě prohnuté římsy,
postavami andílčími oživené. Oltář tento pochází prý ze zrušeného kostela sv.
Michala v Praze.
Kazatelna – vyniká jednoduchou vkusností své doby. Řečniště ozdobeno jest
pěkně řezaným figurálním reliéfem (sv. Jan Kř. káže na poušti), reliéf na
dvířkách kazatelny ( Kristus v chrámě s farizeu a zákoníky rozmlouvající).
Dolejší obruba kuželovité stříšky tvoří pěkně článkovaná, uprostřed prohnutá
římsa. Na vrcholu stříšky umístěná sedící postava anděla s deskami zákona, níže
nad římsou po pravé straně andílek držící váhy a otevřenou knihu po boku
mající, po straně levé had kolem pně se vinoucí a strom života (palma). Pod
stříškou po obou stranách vchodu na kazatelnu pěkně řezané drapérie dvěma
vznášejícími se andílky držené.
b) kostnice
Kostnice – opodál v ose kostela stojící, zajímavého půdorysu, mansardovou
střechou krytá. V apsidě freska : Krev z rukou Ukřižovaného se řinoucí
zachycují dva andělé do kalichu, dva jiní andělé přinášejí odtud duším v očistci
útěchu a vysvobození. Po stěnách i na stropě menší freska a nápisy, vesměs
nevelké ceny.
95
c) zvony
Zvony :
1. ZVON prům. 1,10 m, výš. 0,82m, nápis dvouřádkový :
1 ř. LETA BOZZHO M˚CCCCC˚XXXVII KE CZTY A K CHWATE PANV
BOHV TENTO ZWON DYELAN A
2 ř. K SWATEMV WACSLAWV DO WYSOKEHO OD MYSTRA
TOMASKA W LYTOMYERZICYCH AME
Nápisové řádky jsou oddělené prostými linkami, pod druhou řádkou 2 proužky.
Na plášti malá postava sv. Václava.
2. ZVON prům. 0,88 m, 0,65 m vys. Při hořejším okraji mezi vkusnými
ornamentálními vinutinami páska s nápisem:
GOSS MICH NICOLAVS LŐW IN PRAG 1663.ZYALM 160. CHWALTEZ
PANA NA CYMBALACH ZWVCZNEGCH.
Na plášti:
K WIECZI CZTI A CHWALE PANA BOHA A BLAHOSLAWENY PANNY
MARYE RODYCZKY GEHO NAKLADEM CHVDYHO ZADVSSY S.
WACZLAWA A S POMOCZY NIEKTEREGCH POBOZNEGCH
KRZESTIANV OBCZE WYSOZKY TRZEDNICKY A STRAZVSKYHO
TENTO ZWON OBNOWEN GEST ZA RARARZE K. WACZLAWA
CALVK A VROZENEKO P. GIRZIHO KARLA EYMERA
Z WALTYRZOWA TOHO CZASV HEYTTMANA PANSTWI
MIELNICZKEHO.
3.ZVON prům. 1,02, 0,84 m výs. Nahoře hrubý ornament rozvilinový.
Pod tím nápis :
SANCTA LIBERALITATE AC PIA VERONICAE A LOBKOWITZ
INTENTIONE COMPARATA MDLXVII.
Na plášti dva znaky, nad jedním z nich slova : WSSECKO W MOZY BOZY a
písmena PZD, nad druhým nápis WERONIKA Z LOBKOWITZ a po stranách
písmena ZC.Mimo to jsou tu reliéfy sv. Ludmily a sv.Václava. Nejníže nápis :
GOSS MICH IOHANN CRISTIAN SCHVNKE IN PRAG 1781
Na druhé straně zvonu nejvýše nápis :
PARI PIETATIS AVGVSTI ET LVDMILLAE A LOBKOWITZ ZELO
REFVSA MDCCLXXXI.
Na plášti dvojitý znak knížecí korunou, a pod tím nápis :
96
WYSOCE OSWYCENI PAN PAN AVGVST SWATE RZIMSKE RZISSE
KNIZE Z LOBKOWITZ WLASNI SIN WYSOCE OSWICENEHO PANA
PANA CHRISTIANA GIRZYHO S.R.R. KNIZETE Z LOBKOWITZ A
WISOCE OSWICENI PANY PANY KAROLINI GINDRZYSSKY KNEZNI
Z LOBKOWITZ ROZENE S. R. R. HRABGENKY Z WALDSTEINV A
MANZELKA GEHO WYSOCE OSWICENA PANY PANY MARIE
LIDMILLA KNEZNA Z LOBKOWITZ WLASNI CERA WYSOCE
VROZENEHO PANA PANA FRANTISKA ANTONINA SRR HRABGETE
CZERNINA Z CHVDENITZ A WISOCE VROZENI PANY PANY MARIE
ISABELLY HRABGENKY CZERNINKY Z CHVDENITZ ROZENI
MARGESKY Z WESTERLOO HRABGENKY Z MERODEN
PANI PANSTWY MELNICKYHO TENTO ZWON PRWE PVKLY KE CZTI
A CHVALE BOZY A S: WACLAWA PATRONA CZESKEHO PRELITI
DALI LETA PANE 1781
V sanktusové vížce visí malý zvonek s nápisem : Slyt od PETRA
MLADEBOLETA PANE MDLXXX
d) faráři katoličtí
Jména katolických farářů jsou známa teprve od r. 1614. Tehdy byl
na Vysoké farářem (rabínem)
Jiří Cedrýn
Adam Kralodvorský( r.1620)
Casparus (r.1626)
Basilius (r.1654)
Stanislav Pasánský (r.1657)
Augustin Vojtěch Hájek (r.1661)
Václav Kalous ( r.1663)
Václav Stanislav Kratochvíle (r.1675)
Václav Černovický (r.1683)
Václav Vojtěch Stuchlík (r.1694)
Kašpar Studnička (r.1716)
Matěj Fischer (r.1725)
Václav Vojtěch Pauder (r. 1725)
Jan Nepomuk Zoubek (r.1736)
Josef Ignác Gotz (r. 1742)
František Josef Šepl (r.1745)
Jan Adam Bauml (r.1750)
Maxmilián Grobmayer (r.1755)
97
Jiří Jandoušek (r.1768)
Antonín Titz (r.1773)
Antonín Empf (r.1779)
Jiří Nechyba (r.1789)
Jakub Benedikt Stránský (r.1794-1820)
Vojtěch Zuman (r.1821)
František Pelouch (r.1850)
Josef Volf (r.1851-1856)
Administrátor- František Hauser
Antonín Moucha (r.1856-1894)
Jan Staněk (r.1886- 1894)
Administrátor – Jan Šmíd (r.1894-1895)
František Šimůnek (r.1895-1913)
Administrátor – Jindřich Gert
Antonín Tomáš (1913-1935)
Administrátor – Rudolf Sitte (1935-1936)
Děkan Jan Černovický (1936- 15.9.1961)
Pater Drahoslav Bernard Říský OFM
23.9.1925-12.4.2004
Probošt J.Jucha 2004
Farář Richard Kurašev
Matrika Vysoká - (M 11-20/1) - léta minimálně
1748-1784
Obce: Vysoká
folio
datum
místo
392 1746-05-24
396 1743-09-29
385 1741-11-19
Vysoká
Bosyň
Strážnice
381 1737-11-26
Vysoká
Karel syn Jiřího Čížka
Václav syn Jana Šestáka
Jan Čížek
Jan syn Jana Šestáka z
Chodče
381 1737-02-26
377 1735-02-21
Bosiň
Vysoká
Karel Šesták z Bosyně
Václav Čížek
375 1734-01-19
Vysoká
Václav syn Jiřího Čížka
412 1762-11-01
408 1760-08-05
Chodeč
Vysoká
Jiří Čížek
Václav Čížek
408 1760-02-20
406 1757-11-08
Střednice
Chodeč
Bosyň
401 1753-10-01
Vysoká
ženich
Václav Čížek z Velešína
Jiří Hyka
František po + Jiřím Šestákovi
z Bosině
98
nevěsta
Catharina dcera po Janu
Lauczovi
Lidmilla vdova po Jiřím Mokrém
Ludmila Černá
Alžběta dcera Jana Kutčery z
Vysoké
Kateřina dcera Jana … fabri z
Vysoké
Anna dcera Václava Svobody
Ludmilla vdova po Danieli
Novákovi (?)
Dorota dcera po + Janu
Kauczkým z Wehlovic
Catharina Nová ex Chramostek
Magdalena vdova po Janu
Kleinerovi gregarium militem
regimente principes Salm
Alžběta dcera Godfrída
Neyedlého z Bosyně
Dorota dcera Jakuba Hokera z
Vysoké
399 1751-02-09
Střednice
397 1749-06-20
442 1780-02-06
Vysoká
Chodeč a
Vysoká
435 177-08-25
Vysoká
425 1773-11-17
Vrutice a
Vysoká
Chodeč a
Bosiň
Želýz a
Strážnice
417 1766-11-09
Chodeč
427 1774-11-08
426 1774-01-18
Matheus Wrba z Vraňan
casarius
Jiří Kreysa vdovec
Matěj syn Jiřího Šestáka
gasariuse z Chodče
Václav syn Matěje Mokrého
rustici z Bosyně
Josef syn po + Václavovi
Fritschovi z Vruticze
teritorianus Melnicensis
Jiří Jakuba Schkuby rustici z
Chodče
Václav Čížek viduus z Železen
Jan Čížek
vdova Kateřina po + Václavovi
Šimonovi ze Střednice
vdova … po Václavovi Čížkovi z
Vysoké
Dorotha dcera Pavla Slavíka
rustici in Vysoká
Elisabetha dcera po + Karlu
Cžížkovi prediani z Vysoké
Anna dcera Pavla Slavíka rustici
in Vysoká
Anna dcera Antonína Šestáka z
Bosyně
Elisabeta vdova po Josefu
Černým
Ludmila dcera Andrea
Kollmanna z Kostelecz
Matrika Vysoká - (M 11-20/3) - léta min1800min1807
datum
1807-0728
1806-1119
1806-1218
1806-0620
1806-0523
1805-0901
1805-0830
1805-0426
1804-0720
1803-1230
místo
Chodeč č.
10
Chodeč č.
17
Chodeč č.
15
Chodeč č. 2
Chodeč č.
15
Chodeč č.
22
Kateřina Daniel Čížek domkář
1803-1224
Chodeč č.
17
Maryana Jiří Slavík sedlák
Chodeč č. 1
Václav
Chodeč č. 8
Chodeč č.
17
Anna
1803-0926
1803-0826
1801-0716
jméno
otec
Anna
Jan Slavík chalupník
matka
Anna dcera Matěje Jiskry z Libiše č.
30
Jiří
Jiří Slavík sedlák
Anna Šestáková z Horniatek č. 2
Václav
Jiří Šesták chalupník
Chodeč č. 1
Anna
Jan Šesták domkář
Chodeč č. 8
Chodeč č.
17
Chodeč č.
15
Alžběta
Jan Šesták sedlák
Anton
Jiří Slavík sedlák
Václav
Jiří Šesták chalupník
Anton
Josef Slavík chalupník
Jiří Šesták syn Václava
Šestáka chalupníka
Anna rozená Waczek z Březinky č. 7
Terezie dcera Jiřího Tschischek
sedláka z Chodče č. 17
Maryana dcera + Jiřího Strachala
sedláka z Chodče č. 8
Anna dcera Jiřího Šestáka sedláka z
Horniatek č. 2
Anna po + Jiřím Waczkovi z Březinky
č. 7
Anna dcera + Václava Altmanna z
Stranka
Anna po + Jiřím Waczkovi z Březinky
č. 7
Alžběta dcera + Jana Platschek
sedláka z Vysoké č. 19
Anna dcera + Jakuba Šestáka z
Jenichova sedláka domkáře
chalupníka
Anna
Jan Šesták domkář
Jan Šchestak sedlák a
rychtář z Chodče
Kateřina Jiří Slavík
99
Terezie dcera + Jiřího Čížka sedláka z
Chodče č. 17
Maryana dcera + Jiřího Strachala
sedláka z Chodče č. 8
Anna dcera Jakuba Šestáka
chalupníka z Jenichova č. 27
Matrika Vysoká - (M 11-20/7) - léta minimálně 1784-1810
Obce: Vysoká
datum
místo
1784-10-10
Vysoká č. 16
1794-05-13
Vysoká č. 19
1799-07-16
Vysoká č. 8
1800-02-18
1801-06-09
Chodeč č. 17
1799-06-25
Chodeč č. 17
1791-05-xx
Chodeč č. 15
1788-02-28
Chodeč č. 8
1788-01-15
1791-05-24
Chodeč č. 22
Chodeč č. 10
1800-02-04
Chodeč č. 2
1800-07-15
Chodeč č. 15
1803-05-24
Chodeč č. 22
1804-08-25
Chodeč č. 15
1810-06-19
Chodeč č. 17
1810-05-22
Chodeč č. 22
ženich
věk
Anton Svoboda bauer
25 let
Atonín Jiřího Kožnara z
Straschen, katolík
22 let
Jiří syn Antona Kutschery
sedláka z Vysoké č. 8
Josef syn + Jiřího Žaluda
sedláka z Obříství č. 19
nevěsta
Magdalena dcera Pavla Slavíka
bauera
Elisabetha dcera Václava Čzížka z
Vysoké, evangelička
Anna dcera Václava Čížka z Vysoké
č. 19
Kateřina dcera Václava Čížka z
Vysoké č. 19
Jan syn Václava Šestáka
chalupníka z Chodče č. 1 26 let
Terezie dcera po Jiřím Čížkovi
sedlákovi z Chodče č. 17
Jiří syn po Pavlu
Slavíkovi sedláku z
Vysoké č. 9
Václav Šesták rusticus z
Jenichova
Jan Šesták rusticus z
Jenichova
Jiří Čížek gasarius
(správně Daniel syn
Jiřího Čížka gasarie)
Jan Groyschel casarius
Matěj Böhm domkář v
Truskavně č. 3
Jan syn Matěje Waczka
Jiří Krauß kovářský mistr
z Chodče č. 23
Jan Lhotský chalupník v
Kral. č. 19
Jan syn Karla Kubíka
chalupníka z Chodče č. 7
Václav syn Matěje
Slušnýho z Chlomku č.
54
100
18 let
Anna vdova po Matěji Čížkovi sedláku
z Chodče č. 17
27 let
Alžběta dcera Václava Šestáka
35 let
Maria Anna dcera + Jiřího Strachala
25 let
Elisabetha dcera Jana Flachera (?)
gasarie
Anna dcera + Jiřího Šestáka
Dorota dcera Josefa Slavíka domkáře
z Chodče č. 2
Magdalena dcera Václava Šestáka
chalupníka z Chodče č. 15
Anna dcera + Jiřího Čížka z Chodče
č. 22
Anna dcera Václava Šestáka z
Chodče č. 15 chalupníka
Alžběta dcera Matěje Čížka z Chodče
č. 17
25 let
Dorota dcera po Jiřím Čížkovi sedláku
z Chodče č. 22
22 let
25 let
46 let,
vdovec
18 let
57 let,
vdovec
38 let,
vdovec
Matrika Vysoká - evangelická - (M 11-20/1) - léta
minimálně 1806-1815
Obce: Chodeč
datum
naroz.
datum křtu místo
1807-0728
1807-0728
Chodeč
č. 10
1809-0529
1809-05- Chodeč
29 č. 1
1809-1117
1809-11- Chodeč
18 č. 10
1812-0424
1812-04- Chodeč
25 č. 10
1814-0722
1814-07- Chodeč
23 č. 1
1815-0427
1815-04- Chodeč
27 č. 10
jméno
Anna
otec
Jan Slavík
chalupník
reform.
nábož.
Jan Šesták
domkář
Jan Slavík
chalupník
reform.
Václav nábož.
Jan Slavík
chalupník
reform.
Kateřina nábož.
Alžběta
Marya
Alžběta
Jan Šesták
domkář
Jan Slavík
chalupník
reform.
nábož.
101
matka
Marya dcera
Matěje Jiskry z
Libiše č. 30
Terezie
Čížková z
Chodče č. 17
kmotři
Jiří Šesták chalupník z
Chodče č. 15, Anna žena
Felixe Hyky sedláka z
Chodče č. 3
Jiří Škuba sedlák z Chodče
č. 16, Anna Jiřího Slavíka
žena selka z Chodče č. 17
Marya roz.
Jiskrová z
Libiše č. 30
Šťastný Hyka šafář z
Kokořina č. 25, Jiří Šesták z
Chodče č. 15
Marya roz.
Jiskrová z
Libiše č. 30
Šťastný Hyka šafář z
Kokořina č. 25, Jiří Šesták z
Chodče č. 15
Josef Nedoma školní učitel z
Vysoké č. 47, Alžběta
Kožnarová selka ze
Stražnice č. 17
Terezie
Čížková z
Chodče č. 17
Marya roz.
Jiskrová z
Libiše č. 30
Obce: Chodeč
datum
naroz.
datum křtu místo
xxxx-06-25
Chodeč
xxxx-06-26 č. 3
jméno
otec
Anna
(+)
-
1835-081835-08-09 09
Chodeč
č. 3
Václav
(+)
-
1835-031835-03-20 20
Chodeč
č. 3
Anna
-
1831-06-25
Chodeč
č. 3
Marya
(+)
-
matka
Alžběta vl.
dcera Jana
Šestáka
výminkáře z
Chodče č. 3 a
matky Terezie
Čížkové z
Chodče č. 21,
oba poddaní
panství Liblické
Alžběta vl.
dcera Jana
Šestáka
výminkáře z
Chodče č. 3 a
matky Terezie
Čížkové z
Chodče č. 21,
oba poddaní
panství Liblické
Anna vl. dcera
Jana Šestáka
výminkáře z
Chodče č. 3 a
matky Terezie
Čížkové z
Chodče č. 21,
oba poddaní
panství Liblické
Anna vl. dcera
Jana Šestáka
výminkáře z
Chodče č. 3 a
matky Terezie
Čížkové z
Chodče č. 21,
oba poddaní
panství Liblické
Matrika evangelické farnosti Vysoká - (M11-20/5) - léta 1807-1845 úmrtí farnost
Obce: Chodeč, Vysoká, aj.
datum
úmrtí
1807-0322
1807-0427
1808-1224
1810-0107
1810-1207
1812-0409
1812-0629
datum
pohřbu
1807-0324
1807-0429
1808-1226
1810-0109
1810-0109
1812-0411
1812-0701
místo
zemřelí
věk
příčina
Chodeč č. 16
Jiří Škuba sedlák
75 let
dušnost
Chodeč č. 15
Václav syn Jiřího Šestáka chalupníka
1 rok
boule
Chodeč č. 21
Dorota žena Matěje Šestáka chalupníka
53 let
oteklina
Vysoká č. 42
Dorota žena Václava Šulce výminkáře
86 let
obyčejná smrt
Vysoká č. 42
Václav Šulc výminkář
90 let
sešlost věku
Chodeč č. 8
Marye vdova po Janovi Šestákovi sedlákovi
37 let
Abzehrung
Libiš č. 21
Jan syn Jana Jiskry chalupníka
6 neděl
psotník
102
1812-0717
1812-1030
1813-0204
1813-0404
1813-0610
1814-0909
1815-0714
1815-0916
1815-1125
1817-0612
1817-1125
1818-0326
1820-0723
1821-0609
1822-0122
1822-0226
1822-0612
1822-0713
1826-0630
1827-0415
1827-0803
1829-0327
1830-0322
1831-0202
1832-0104
1832-0702
1832-0730
1832-1012
1832-1204
1833-0111
1712-0719
1812-1101
1813-0206
1813-0206
1813-0612
1814-0911
1815-0716
1815-0918
1815-1127
1817-0614
1817-1127
1818-0328
1820-0725
1821-0611
1822-0124
1822-0228
1822-0614
1822-0715
1826-0702
1827-0417
1827-0805
1829-0329
1830-0324
1831-0204
1832-0106
1832-0704
1832-1014
1833-0113
Libiš č. 21
Alžběta žena Jana Jiskry chalupníka
20 let
po porodu
Chodeč č. 15
Anna dcera Jiřího Šestáka chalupníka
1 1/4 roku
kašel
Chodeč č. 27
Matěj Hyka sedlák
77 let
sešlost věku
Vysoká č. 7
Veronika dcera Václava Slavíka sedláka
6 let
souchotiny
Vysoká č. 34
Jan Čížek chalupník 68 let, dlouhoé nervy
68 let
dlouhé nervy
Vysoká č. 8
Antonín Kučera výminkář
84 let
sešlost věku
Chodeč č. 17
Václav syn Jiřího Slavíka sedláka
1 den
psotník
Vysoká č. 20
Jiří Čížek starý invalid a podruh
68 let
bolení krku
Chodeč č. 26
František syn Václava Čížka kreyčího
9 dní
psotník
Chodeč č. 11
Jiří syn Jiřího Šestáka sedláka a rychtáře
1/2 léta
neštovice
Chodeč č. 27
Matěj Šesták chalupník
60 let
kámen
Vysoká č. 20
Anna po + Jiřím Čížkovi dcera
6 1/2 roku
fryzl=psotník
Chodeč č. 19
Václav Šesták chalupník a starší kyrken (???)
82 let
sešlost věku
Chodeč č. 3
Terezie žena Jana Šestáka domkáře
42 let
dlouhá nemoc
Chodeč č. 21
Jiří syn Jana Čížka sedláka
4 neděle
psotník
Vysoká č. 7
Václav syn Václava Slavíka sedláka
1 1/2 roku
psotník
Vysoká č. 7
Lydmila dcera Václava Slavíka sedláka
19 let
souchotiny
Chodeč č. 27
Jiří syn Václava Šestáka chalupníka
12 neděl
Chodeč č. 21
Jan syn Jana Čížka sedláka
3 roky
psotník
utopil se v
obecním kalu
Chodeč č. 15
Jiří syn Václava Čížka domkáře
10 neděl
psotník
Vysoká č. 19
78 let
starý věk
Chodeč č. 11
Václav Čížek výminkář
Alžběta dcera Jiřího Šestáka sedláka a
rychtáře
2 roky
psotník
Chodeč č. 11
Václav syn Jiřího Šestáka sedláka a rychtáře
6 měsíců
střevní psotník
Chodeč č. 27
5 let
Abzehrung
Chodeč č. 3
Rosalie dcera Václava Šestáka chalupníka
Marye z nemanželského lože dcera Anny
Šestákové
6 měsíců
psotník
Chodeč č. 6
Václav Václava Šestáka sedláka
4 hodiny
veliká mdloba
Chodeč č. 15
Alžběta Čížková domkářka
65 let
dušnost
Chodeč č. 15
Dorota vdova po + Jiřím Čížkovi weyminkářka
90 let
sešlý věk
Chodeč č. 15
Daniel Čížek domkář
68 let
dušnost
Chodeč č. 3
Anna z nemanželského lože Marye Šestákové
1/4 roku
Abzehrung
103
1833-0409
1833-0809
1833-1211
1835-0517
1835-0707
1835-0901
1836-1116
1837-0328
1837-0328
1843-0920 1 hod
ráno
1845-0115 10
večer
1833-0411
Chodeč č. 19
Jan syn Jiřího Šestáka chalupníka
14 let
zymnice
Chodeč č. 15
Václav syn Václava Čížka
11 dní
psotník
Chodeč č. 6
Václav Václava Šestáka půlsedláka
30 neděl
Abzehrung
Vysoká č. 7
70 let
sešlost věku
50 let
utopil se
3 neděle
psotník
7 dní
psotník
Chodeč č. 11
Lydmila manželka Václava Slavíka výminkáře
Antonín Šesták domkář - utopil se při velikém
rozvodnění z prudkého a dlouhotrvanlivého
přívalu
Václav syn z nemanželského lože Alžběty
dcery Jana Šestáka domkáře
Alžběta dcera Jiřího Šestáka sedláka a
rychtáře
Václav z nemanželského lože syn Alžběty
Šestákové
5 neděl
psotník
Chodeč č. 11
Alžběta Šestáková svobodná
28 let
1843-0922
Chodeč č. 27
Václav Šesták chalupník
61 let
Abzehrung
spadl ze stromu
a na to v noci
skonal
1845-0117
Chodeč č. 28
mrtvě * synáček Václava Krajníka tesaře a
domkáře z Chodče
-
-
1833-1213
1835-0519
1835-0709
1835-0903
1836-1117
1837-0331
1837-0331
Chodeč č. 22
Chodeč č. 3
Chodeč č. 11
2) EVANGELICKÝ TOLERANČNÍ KOSTEL
a) stavba kostela
Vystavěn r.1786, s empírovou farou, obdélníkový, se zaoblenými nárožími a s
polokruhovým závěrem. Průčelí vyvrcholené štítem člení soustava lizénovým
rámců se zdvojenými lizénami, obdélníkový portál, na bočních fasádách
lizénové rámce a obdélníková okna s polokruhovým záklenkem.Vnitřek
plochostropý. Kazatelna barokních tvarů a rokoková lavice z 2.pol.18.stol.
Toleranční kostel ve Vysoké je velice dobrým příkladem omezení
evangelických církví v době toleranční. Protestantské sakrální budovy byly v
této době postupně nazývány ,,modlitebny" na místo kostelů. Modlitebna
musela vypadat jako stodola - nesměla mít věž se zvony, okna musela vypadat
jako u stodoly, okna musela být malá a bez ozdob, musela stát na okraji obce a
mít vchod ze zadní strany /z polí,ne z hlavní ulice), atd.V roce 1782 se celá
vesnice Vysoká až na tři rodiny přihlásila k reformovanému vyznání.
Uspořádání lavic je původní a obvyklé pro reformovanou konfesi - tvoří
půlkruh se stolem Páně uprostřed, pastor nebyl někým významnějším než laici
104
(jako je to v římskokatolické církvi), byl na jejich úrovni.Toto uspořádání bylo
také velmi praktické pro svatou večeři páně.
b) Obtíže při budování kostela
Při stavbě kostela zakusili evangelíci mnohá příkoří. Zvláště bylo poukazováno
na to, že staví příliš nádherně a okázale.To se týkalo hlavně pěkných dveří a
oken, která byla veliká a obloukovitá. Tato okna byli vojenskou exekucí
přinuceni zarovnat a teprve po šedesáti letech byla okna upravená podle
původní podoby. Fara pochází z r.1788. Uvážíme – li, že krátce předtím
(r.1754) byl vybudován v obci nákladný chrám katolický, na který museli
přispívat všichni občané, pochopíme, že obětavost evangelíků byla příkladná.
Později byly koupeny do kostela pěkné dubové lavice a kazatelny z jednoho
pražského kláštera a byly na Vysokou slavnostně přivezeny na vyzdobených
vozech.
c) Faráři evangeličtí
K církvi evangelické na Vysoké se přihlásilo hned po vydání tolerančního
patentu mnoho občanů místních i z okolí a obdrželi dne 27.prosince 1783
prvního duchovního Petra Šikoru z Uher.
Po něm následovali :
Petr Šikora 1783-1789
Samuel Szűcz 1789-1793
Matouš Bača 1793 – 1804
Jan Szetsenji 1804-1806
Štěpán Rimány 1807 – 1839
Jan Šolín 1839- 1842
Josef Kubeš 1 842 -1845
Jan Šolín Ledecký 1847-1881
Václav Čech 1881 – 1923.
Od roku 1925 působí na Vysoké českobratrsko – evang. Farář Hugo Samek.
Hugo Samek 1940- 1945
Alois Svrčina 1946-1963
Václav Otta 1964-1969
Emil Pospíšil 1970-1981
Od roku 1.1.1982 sbor administrován
Adm. Kejř
Farář Vladimír Šimáně
ThMgr. Jan Opočenský
Farářka Mgr. Hana Pfannová
Kurátor Tomáš Pospíšil
105
d)
Soukromá evangelická škola
Dne 2.října 1789 byl položen základ ku stavbě evang. školy ve Vysoké. Stalo se
tak za faráře Petra Šikory. Zemřelý evangelický učitel Matěj Rambousek uvádí,
že se snad vyučovalo již r.1786.Nová důkladná školní budova byla vystavěna
r.1850 za faráře Jana Šolína.R. 1892 byla rozšířena škola na dvoutřídní a bylo
přistavěno první poschodí. Stavitelem byl Jan Šesták ze Střem, plány zhotovil
Josef Líbal ze Stránky. Evangelická škola byla zrušena r. 1903 a byla pronajata
místní školní radě pro obecnou školu, neboť v budově veřejné školy byly jen
dvě třídy.Od r. 1921 umístěna byla v této budově měšťanská škola. Od r.1933 je
opět v této budově obecná škola.
e) Učitelé evangelické školy ve Vysoké
Prvním učitelem evang. školy byl František Kladivo z Rovného pod Řípem. Ve
Vysoké se mu asi nedařilo dobře. M. Rambousek píše : ,,Znamenaje však
v církvi zdejší neupřímnost k sobě a nelásku odešel opět….zpět do Rovného.“
Jej vystřídal Josef Tichý z Ouvala na Chrudimsku a po jeho odchodu vrátil se
opět do Vysoké František Kladivo. Jak dlouho zde působil a kam odešel není
známo. Možná, že zde zemřel, nebo že opět odešel jinam.
1.září r. 1815 nastoupil na zdejší evangel. Škole vynikající učitel Josef
Nedoma. Týž působil na Vysoké do r. 1820. Po Nedomovi působil na evang.
škole Josef Brůža z Krábčic. Který zde zemřel r.1821 na tuberkulosu. V říjnu
téhož roku stal se zde učitelem Václav Kubeš (nar.15.listopadu ve Vestci). Za
něho byla stará školní budova, která měla jen jednu třídu a jednu světnici pro
učitele, přestavena. Učitel Kubeš patřil ještě k staré gardě učitelů, u nichž
nedostatek a bída bývaly častými hosty. Hlavním jeho příjmem byla hudba a
zpěv. Ve Vysoké působil 54 r. a 6 měs. (zemřel v dubnu 1876 8.dubna). 1876
přišel Matěj Rambousek a r.1889 ve druhé třídě vyučoval Václav Petráček. Ten
odešel r. 1 900 do Krakovan a na jeho místo nastoupil Josef Satran (nar. 25.5.
v Lečicích na Roudnicku). Matěj Rambousek a Josef Satran dočkali se r.1903
zrušení soukromé evangelické školy ve Vysoké.
f) Význam evangelické školy
Soukromá evang. škola na Vysoké zanechala v dějinách obce veliký kus
poctivě vykonané práce. Vychovala několik generací a kromě stránky církevní a
výchovné věnovala velmi často pozornost i věcem národním. A to bylo
v dobách, kdy podobné činny byly rakouskou vládou stíhány. Roku 1881
oslavila škola staleté výročí vydání tolerančního patentu. 28. března 1892 bylo
okázale vzpomenuto 300. narozenin Jana Amose Komenského, přes zákaz
106
tehdejšího ministra vyučování Gautsche. Večer 27.března 1892 byl průvod a
lampiony po obci. Škola byla ozdobena transparentním obrazem Komenského.
V hostinci p. Malého přednášel o Komenském učitel Matěj Rambousek. Při
oslavě účinkoval i zpěvácký spolek Lumír.Školním dětem promluvil o
Komenském farář Václav Čech a děti byly poděleny knížkami o Komenském.
3) PAMÁTNÍK TOLERANČNÍ DOBY
Památník toleranční doby ve Vysoké tvoří po Středisku české reformace ve
Velké Lhotě v jižních Čechách, jakýsi druhý ,,uzlový bod" sítě protestantských
muzeí v České republice navazujících na českou reformaci.
Památník se skládá z komplexu nemovitostí náležejících k dříve samostatnému
evangelickému sboru (původně reformovanému helvetského vyznání) se sídlem
ve Vysoké (dnes je sloučen s mělnickým sborem Českobratrské církve
evangelické).Jde o toleranční evangelický kostel z roku 1786, k němu přilehlý
hřbitov(nyní obecní) a fara.Jde o významnou památku toleranční doby.
V říjnu 2003 byla v bývalé márnici z roku 1891 otevřena malá expozice:
,,Toleranční doba v srdci české země",která svým rozsahem pokrývá toleranční
podřípsko, mělnicko, mladoboleslavsko a zástupně i Prahu. První dva z celkem
dvanácti výstavních panelů přibližují stručně toleranční dobu jako celek, další
panely se věnují evangelickým sborům vzniklým v popisovaném území v
toleranční době. Každý popisovaný sbor je doplněn historickou a současnou
fotografií sborových budov.
Co byla toleranční doba?
Termín ,,toleranční doba" znamená důležitou epochu v historii českého
protestantismu.Začínala v roce 1871, když císař Josef II. vydal toleranční
patent.
Po prohrané bitvě na Bílé hoře (1620) museli protestanti emigrovat nebo zůstat
v ilegalitě jako ,,skrytá církev české reformace ",často trestaná pro její vyznání.
Když byl vydán patent (jí ani veřejné ovšem vyhlášen nebyl),ti, kteří přežili,
mohli být zapsáni jako protestanti - buď luterské konfese, nebo reformované
(kalvinské), ne ale jako čeští bratři nebo husité (jak si přáli). Nebyla to
,,náboženská svoboda",jen ,,náboženská tolerance" těchto dvou vyznání.
Nicméně pro ně to bylo lepší než hrozby tresty v době ilegality.Toleranční doba
107
skončila roku 1861, kdy rakouský císař prohlásil rovnost vyznání. A v roce
1918, po skončení první světové války se obě protestantské církve opět spojily
do Českobratrské církve evangelické - jediné církve v Česku s nepřerušenou
kontinuitou české reformace - od Husovy smrti k dnešku.
4) POČÁTKY EVANGELICKÉ REFORMOVANÉ CÍRKVE VE VYSOKÉ
První zmínka o dřevěném, gotickém kostelíku ve Vysoké u Mělníka pochází
z r.1384. Byl obklopen hřbitovem a byl menších rozměrů než kostel dnešní,
barokní. Terén, na němž stál, byl proti dnešnímu o něco zvýšen.
Dřevěný kostel, z něhož jako jediná památka zbyly dva obrazy nevalné
umělecké hodnoty, byl vydrancován Švédy, jejichž ležení bylo v nedalekém
Bundole.
Podle berní ruly z r.1654 bylo ve Vysoké jedenáct selských gruntů, osm
chalupníků a jeden zahradník, domkář, s celkovou výměrou 499 strychů orných
polí, 670 strychů porostlin, 11,5 strychů zahrad a 3,75 strychů chmelnic. Obec
měla tedy dvacet usedlíků s jejich rodinami a čeledí.
Tehdy se tu vyskytovala jména Homut, Novotný, Rous, Holoubek, Novák,
Postava, Kubík, Mrázek, Brkal, Beneš, Kraus, Viták, Krčmář, Šlomich, Šulc,
Janda,Švec, Švanda, Kroupa.
V nejbližším okolí Vysoké setkáváme se, přibližně v téže době se jmény
Hokeš, Jansa, Kučera, Horčic, Malý, Mokrý, Fingaust, Čížek, aj.
Většina těchto jmen se objevuje po stotřicetin letech v po tolerančních
seznamech evangelíků a vnáší tak poněkud světlo do náboženského rozvrstvení
tehdejšího obyvatelstva.
Nemáme proto měřítka, neboť ,,Rejstřík k soupisu poddaných podle víry“
z roku 1651, z kraje litoměřického, kamž tato oblast patřila, se ztratila. Tyto
rejstříky, pořízeny ve všech krajích byly k účelům protireformačním.
Protireformační snahy narážely jako všude, i zde na odpor tajný i zjevný. Tlak
byl jistě nemalý a obyvatelstvo se mu bránilo podle své povahy i možností, jak
svědčí případ Jana Straky ze Střednic.
Jan Straka převzal 13.února 1702 ,,Hořejší krčmu ve Vysoké“, (č.p.35), po
Bartoloměji Jelínkovi. Byla u ní kovárna, kterou Straka vlastním nákladem nově
vyzdvihl, což samo o sobě naznačuje úmysl trvalého osídlení. Vlivem
neblahých poměrů náboženských však po šesti letech , 24. března 1708, náhle
zmizel z obce i se svou rodinou. Je poznamenáno, že uprchl nepochybně do
Žitavy, s manželkou Marii a třemi nezletilými dětmi Janem, Václavem,
Kateřinou, protože byl ,,luterán“, pomáhal exulantům a jiným podezřelým
lidem. ( Pozemková kniha vysoká 208 ¾, Státní ústřední archív).
Emigrace pro víru nebyla řídkým jevem. Vrchnost uprchlíky pronásledovala a
dopadla-li je, také je trestala. Proto se tyto útěky dály tajně, exulant míval však
108
pomocníky přímo ve vsi, v níž bydlil a cestou nacházel útočiště u souvěrců,
takže případy dopadeni byly ojedinělé.
Obec Vysoká neměla do roku 1725 vlastní farnost. Duchovní správu
obstarávala katolická fara v Chorušicích. Teprve zmíněného roku, 17.března
byla zřízena Antonii hraběnkou Černínovou roz. Kienburgovou, nynější farnost.
Byla postavena přízemní fara a stanoveny příjmy faráře : desátek 60 korců, po 1
zl 10 kr, obnáší 70 zlatých, 60 korců ovsa, po 35 kr tj. 35 zlatých, 30 korců pole
k užívání ve výnosu ze 105 jiter 12 korců ovsa, po 35 kr činí 7 zlatých,
chmelnice vynáší 11 zlatých, koleda 10 zlatých, letník (poplatek z dojných krav
po 3 kr), 5 zlatých, fundace 3 zlaté, zahrada 15 zlatých. Od vrchnosti hraběnky
Černínové 8 sudů piva 56 zlatých, 30 sáhů dříví po 30 kr, činí 15 zlatých a na
hotovosti 40 zlatých. Suma, celkem slušná, 372 zlatých ročně.
Prvním katolickým farářem byl Chorušický kaplan Vojtěch Pazder, který ve
Vysoké zemřel a zde byl též pochován.
Katolický farář zůstává pro usedlíky v té době součástí vrchnosti. Je to
jemnostpán, který obyčejně nesplývá se svými farníky a udržuje svým
nadřazeným postavením mezi sebou a jimi odstup.
V prvé polovině 18. století je počet usedlých ve Vysoké i okolí přibližně týž,
jen výměra pozemků se poněkud zvětšuje. Objevuje se již osm jmen pozdějších
zjevných evangelíků nejen ve Vysoké ale i v okolí.Jsou to již známá jména
Homut, Čížek, Novák, Kučera, Šulc, Jansa, dále pak Svoboda, Martinovský a
Pauser.
Nelze šmahem předpokládat, že katolicky orientovaný člověk by přestoupil po
vyhlášení tolerančního patentu na nekatolickou víru, naopak je jisté, že
přestupovali lidé, kteří byli tajnými evangelíky již po otcích. Můžeme tedy
usoudit, že evangelický živel v tomto kraji byl silně zastoupen již dávno před
vyhlášením tolerančního patentu.
Za války sedmileté r.1757 tábořil pruský král Fridrich II. na návrší Kamínku
v nedalekých Strážnicích. Jeho přítomnost v Čechách vzbuzovala v lidu naději,
že přinese náboženskou svobodu.Leč Fridrichovy záměry byly jiné.
Lid, zdeptaný válkami, nedostatkem, nemocemi a útlakem se utěšoval
způsobem sobě vlastním, což přispívalo k náboženskému prohloubení. Jezuitům
se nepodařilo za 150 let vymítit z jeho srdcí husitskou tradici. I ve Vysoké
naslouchali proroctvím, písním a pověstem, doufali a čekali přes to, že vrchnost
zde s poddanými dosti slušně bude zacházeti.
V té době císař Josef II., spoluvládce Marie Terezie, chystali razantní kroky.
Neúroda a hlad v letech 1771 a 1772 dolehly těžce i na tuto farnost. Úmrtnost se
nepoměrně zvýšila, jak z následujíc vidno. V normálních letech 1770 zemřelo
v celé farnosti vysocké 30 osob, r.1773 zemřelo 32 osob, r.1774 dokonce jen 14
109
a r.1775 zemřelo 23 osob, průměrně tady asi 25 osob ročně. Naproti tomu
v letech hladu roku 1771 zemřelo 64 osob a roku 1772 docela 95 osob, což dává
přibližně průměr 80 osob ročně. I Vysoká tady zaplatila hladu těžkou daň.
(Matrika zemřelých, Vysoká 1725-1784 katolická).
Na jedné straně zbídačelý lid, na druhé vládnoucí, bohatá třída, to byly
okolnosti příznivé vzniku revolučních nadějí. Selské povstání r.1775.Nerozšířilo
se na mělnické panství. To ovšem není důkaz, že zde nebyla živná půda pro
revoluční myšlenky. Potvrzuje to jen skutečnost, že zde byly poddanské poměry
o něco snesitelnější než jinde.
Za vyhlášení tolerančního patentu, 13.října 1781, jemuž hned 1.listopadu
následovalo zrušení nevolnictví, byl ve Vysoké katolickým farářem Ant. Emss.
Patent byl vydán jen v německé řeči a jako takový nebyl v českých zemích
vůbec publikován. Jeho uveřejnění v české řeči bylo provedeno teprve
v prosinci ve formě cirkuláře podle vzoru, jenž byl zveřejněn na Moravě. Je
proto jasné, že v prvních týdnech nikdo nevěděl v čem vlastně tolerance
spočívá. Proto první přihlášky k církvi evangelické se objevují až v únoru 1782,
zato však hromadně.
,,Pamětní kniha svatá, evangelicko – reformované církve vysocké“ z pera
prvého evangelického faráře Petra Šukoty o tom říká :
V jednu hodinu k zápisu, jednu vůli majíce obce Vysoká, Střednice,Strážnice,
Horní a Dolní Zimoř, Vehlovice, Mlazice, Brozánky,Hořín, Borek, k nímž se
brzo přidaly obce z okolního panství.
Dne 21.února r.1782 podalo přihlášku 9 občanů ze Strážnic, kteří čítali se
svými rodinami 57 osob, ze vsi Střednic 7 občanů, s rodinami 36 osob.
Přihlašovací lístky z Vysoké se nezachovaly. Vysoká se zúčastnila hromadně.
Přihláška neměla předtisku, byla psána na kousku papíru jako potvrzení,
povětšině samotným ředitelem.Zněla :
Dnes, nížepsaného dne a roku k evangelické víře vyznání učinil ze vsi vysocký
Anton Rous, žena Mařena, děti Antonín, Alžběta, Jiří.
Svědek toho Kern, vrchní
Ve dvorci 21.Feb.1782
Od roku 1782 byla přihláška vázaná na předchozí šestinedělní cvičení
v katolické víře. Teprve když občan nebyl cvičením přesvědčen o pravosti víry
katolické, bylo mu vydáno potvrzení o přestupu.Tato cvičení v katechismu,
pokud jde o mělnické panství, dělo se na farách, též ve Vysoké, v kapucínském
klášteře na Mělníku, nebo v klášteře na Šopce.
Prvním zde pokřtěným ,,luteránem“ byla Alžběta, dcera Matěje a Doroty
Altmanových ze Strážnic 26. září 1782. (Matrika Vysoká 1725-1784, kat.)
110
První pastor ve Vysoké Petr Šikora, po svém usídlení v obci ihned přistoupil ke
konsolidaci církve. První starostí bylo nalézt místo, kde by se mohly konat
pobožnosti.
Ochotný sedlák, Václav Čížek z Vysoké čp. 19, nabídl k tomu svou
prostrannou stodolu, zdělanou ze dřeva a došky krytou, nalézající se v pozadí
velkého dvora v jižní části obce. (Václav Čížek narozen ve Vysoké 1.listopadu
1750, z otce Felixe, matky Doroty).
První evangelické služby boží byly konány v této stodole v neděli, 18. ledna
1784, při nichž Šikora kázal. Účast byla veliká a vzbudila zájem širokého okolí.
Za týden na to, 25. ledna, bylo první přisluhování Večeře Páně. K této
příležitosti, podle zápisu Petra Šukoty v Pamětní knize, k ozdobě a čistotě Páně
darovala Veronika, manželka Antonína Kučery z Vysoké č.p.8 první šátek
žlutočervený hedvábný, druhý pak, rovněž hedvábný darovala Alžběta,
manželka Karla Tachecícho ze Střednic č.3, třetí, také hedvábný Marie,
manželka Jiřího, staršího Jansy ze Střednic č.p.8. Bílý ubrus darovala Alžběta,
manželka Václava Šestáka z Chodče č.p.15.
Po těchto šátcích nezůstalo ani památky. Je zachován však krásný, zlatem
vyšívaný, bohoslužebný šátek z modrého moiré, nacházející se dosud na evang.
faře ve Vysoké, s nápisem : ,,Hospodin gelf ojl kalicha mého.“ Uprostřed je
kalich s několika hvězdami kolem a pod ním opět nápis:,,Ke cti Nego : Trog :
Obno: Kř: Cyr: Vysocka : V času lho Kaz: P:S.“ (Ke cti nejsvětější Trojice
obnovena křesťanská církev vysocká v čase prvního kazatele Petra Šikory).
V každém rohu šátku je pak jedna z číslic letopočtu 1785.
Dne 30. června 1784 byla uskutečněna komise za přítomnosti Daniela Rastima,
která definitivně přijala za místo pro modlitebnu, faru, školu a hřbitova, pole
podléhající dani, které vlastnil Jiří Kučera. Ten obci přenechal toto místo, za
výměnu příhodného místa , obecního pole, které však zdarma užíval katolický
školmistr.
13. ledna 1786 byla krajským úřadem povolena stavba modlitebny ve Vysoké.
Pastorovi Šikorovi nastala nejdůležitější práce, opatřit peníze, potřebné ke
stavbě budovy.
František Kladivo vepsal do velkých sešitů, olůvkem vylinkovaných, jména
příslušníků helvetské obce, podle jednotlivých vesnic. Do rubriky se mělo psát:
co kdo slíbil dáti, co kdo dal poprvé, podruhé atd.
Sbírka mezi členy postupovala dobře, ač někde i s průtahy, ježto peněz bylo
málo. Dali všichni co slíbili, až na nepatrné výjimky.
Podle Šikorových zápisů z 8. října 1787 v Pořadnosti na chrám Páně, byla
provedena sbírka ve 24 obcích a sice ve Vysoké ( 333zl. 3kr), ve Střednicích
(324zl. 3kr.), ve Strážnicích (129zl.34kr.), v Chodči (102zl.25kr.), v Březince
(41zl.30kr.), v Truskavně (34zl.10kr.), Vehlovice (15zl.20kr.), Šemánovice
(62zl.28kr.), v Bosyni(35zl.53kr.), v Kokoříně (45zl.43kr.),v Zimoři Dol.i
111
Hor.(74zl.3kr.), v Borku (5zl.), v Brozánkách(9zl.), v Hoříně (4zl.), v Mlazicích
(9zl.45kr.), v Liběchově (2zl.20 kr.), v Mělníku (1zl.), v Šopce (7zl.21kr.),
v Rousovicích (1zl.15kr.), v Záduší(1zl.50kr.), v Podole (30kr.), v Újezdě a
Jestřábicích ?
Výnos sbírek se nemůže posuzovat podle velikosti obce, ale nýbrž podle počtů
evangelických rodin a podle jejich možností. Tak poměrně malá obec Střednice
se 17 evangelickými rodinami, z niž je 6 sedláků velkých, 3 domkáři a ostatní
podruzi, vyrovná se výše příspěvku obce Vysoká, kde sociální rozvrstvení
obyvatelstva bylo nejpříznivější.t.j. 68 evangelických rodin, z niž 10 selských, 7
chalupníků, 12 domkářů a ostatní podruzi, výměnkáři, voják a kovář.
Sbírky se zúčastnili v různých vesnicích i čeládka, děvčata a synkové.
Aby bylo zajištěno stavební místo, byla učiněna s Jiřím Kučerou na vrchním
úřadě písemná dohoda, podle níž přepouští Kučera na věčné časy toto místo
helvetské obci za náhradu 7 zlatých ročně. Kdyby však obec získala nazpět
jeden kus kantorova pole, příjme je výměnou a plat 7 zlatých přestane.
Když byly opatřeny a schváleny stavební plány, bylo dne 3.dubna 1786
započato se stavbou modlitebny, kterou prováděl zednický mistr Jan Mrázek a
tesařský mistr Václav Zita, v obecní režii, čímž pastoru Šikorovi bylo přidáno
mnoho práce s vedením záznamů a opatřování materiálu. Zhostil se jí však
velice dobře.
Kámen, potřebný na stavbu se lámal ve skále Václava Polívky ze Strážnic, nebo
u stráženského Šejnohy. Lámou chodečtí, březinští, truskavenští, jestřebičtí,
mlazičtí, vehlovičtí občané, jímž se za to platí. Dříví se vozí z Valdštejna,
z Chodče, Březinky. Železo je od bosyňského žida a později z Prahy. Na práci
se podíleli místní řemeslníci, chodecký hrnčíř, zimořský tesař Hendrych,
vehlovický tesař, vysocký, chodečský, bosyňský kovář, zedníci, podruzi a
nádeníci.
Práce spěla dopředu. Stavělo se podle plánu, bez námitek vrchnostenských
dozorčích orgánů. Však háček se našel.Projevil se v udání, že helvetská obec
staví proti nejvyšším předpisům nádherně a nákladně, čímž poplatný lid je
utištěn. Udání šlo z vrchnostenského úřadu na krajský úřad do Mladé Boleslavy,
který nařídil komisionální řízení, k němž vyslal 7. června r.1786 prvního
komisaře Fran.Ferd.von Eborlo, který stavbu prohlédl a shledal v některých
částech pravdivé udání, stavbu zastavil. Golgotského lidu se zmocnila
malomyslnost. Stíhá jej rána za ránou, neúspěch, nepřízeň na všech stranách.
Radí se a výsledkem je německá žádost zemskému guberniu o povolení
k pokračování ve stavbě. Helvetská církev v ní uvádí, že se stavbou chrámu
bylo započato 27. března (ve skutečnosti 3.dubna) a bylo v ní šťastně
pokračováno tak, že je ve stavu brzkého dokončení.
112
Gubernium ji přijalo příznivě, ale krajský úřad, ovlivněn vrchností, byl však
jiného mínění.
Nádhera a nákladnost stavby ustoupila do pozadí, protože vrchnost projevila
obavy o poplatný lid.
Stavba byla dohotovená až pod střechu, takže bylo jasně vidět její tvar, způsob
zdiva a umístění oken a dveří. Jako doklad byl na místě pořízen pro zemské
gubernium ve skice situační plán stavby, zaznamenávající všech šest oken, okno
v průčelí i obojí dveře. Na plánu je vyznačena i okna ,zadní okrouhlos,
půlkruhový presbytář. O stavu budovy byl pořízen obsáhlý protokol. Dnes jsou
průčelní dveře do modlitebny přímo na hřbitově. Dříve však byl hřbitov
mnohem menší a byl položen opodál chrámu, jak vidno z plánu. Před vchodem
bylo tehdy jakési nádvoříčko, široké jako průčelí a rovněž tak hluboké a udrželo
se tam do šedesátých let devatenáctého století.
Místo budoucího pastorova příbytku, uvedené v plánu, je místem kde později
byla postavena kůlna. Pastorův dům je poněkud severněji za postraním
vchodem do modlitebny.
Chrám je postaven z kamenných kvádrů a je 43 českých loket dlouhý,
(25,54m),18 loket široký, (10,69m), a ke střeše 11,5 lokte vysoký (6,93m).
Dále je v protokolu uvedena vzdálenost budovy od silnice a sice místě 17
sáhů,(38,13m), av místě 21 sáhů,(39,7m).
Hřbitov je od modlitebny vzdálen 13 sáhů, (24,57m) a od silnice 20
sáhů,(37,8m).
Komise zjistila, že průčelní okna je proti předpisům a dveře, že jsou zbytečně
velké. Proto zakázala pokračovat ve stavbě těchto částí, neboť kdyby
gubernium přikázalo tyto části zazdít, byl by náklad na ně vynaložen zbytečně.
Ale helvetská obec nadále pokračovala ve výstavbě a neuposlechla příkazů
vrchnosti, takže tato stavba dokonale podobná katolickému kostelu vchodem,
velkými okny, ozdobami a zvenčí i presbyteriem podobnou okrouhlinou.
Podle gubernálního rozkazu z 25. září byla této obci udělena důtka, proto ale,
podrží-li modlitebna dosavadní podobu, nezmění se tato skutečnost, že je
postavena proti znění patentu a představuje vlastně kostel! Proto se tudíž pro
přítomnost a budoucnost zříká zodpovědnosti že tomu, jako vrchnost, dopustila
a předkládá zemskému guberniu tuto náležitost k uvážení.
Roku 1786 25.října byla modlitebna dokončená, vzdor překážkám a
nepříjemnostem. Stavba trvala necelých 7 měsíců. První služby boží se tam
konaly 29.října 1786. Do té doby sloužila k tomuto účelu, od 18.ledna 1784 již
zmíněna stodola Václava Čížka č.20.
Modlitebna byla prázdná, vybílená, strop s jednoduchým štukem, okna
zasklená. Zimořský tesař Jan Hondrych pracoval na kruchtě.
113
Chrám se světil 19.listopadu 1786, za veliké účasti lidu všech vyznání z celého
okolí. Tomuto slavnostnímu aktu bylo přítomno třináct pastorů a dva důstojníci.
Kázal superintendent František Kovácz z Volimi u Kolína, Jiří Fazokasz, pastor
z Lečic a Petr Šikora, který kázal na text 1.Sam. 7,12, ,,až potud pomáhal nám
Hospodin.“
Slavnost byla ukončena hostinou, není však udáno, kde se pohoštění odbývalo.
Jistě to bylo někde v soukromí, nikoliv v hostinci, neboť byly zakoupeny
všecky k tomu potřebné naturálie, včetně piva i vína.
Pro zajímavost a srovnání tehdejší den s dnešním, uvádím zápis pastora Šukoty,
podle něhož bylo na hostinu spotřebováno 21 liber hovězího masa po 6ti
krejcarech, 7 liber skopového masa po 4 ½ krejcarech, 2 vědra pražského piva
za 5 zlatých, (vědro mělo 56,58 litrů, tj. 40 mázu), dále 12 chlebů po 12
krejcarech, 16 žejdlíků červeného vína po ½ krejcarech a 24 žejdlíků bílého
vína po 51/2 krejcarech, (žejdlík 0,35 l).
Byla také postavená 8 ½ loket vysoká máj, (5,5 m).
Ostatní výdaje na hostinu, jako odměna pro kuchařku, rýže, pepř, reselky
(likéry, kořalky), káva, vydání poslům, svačina apod.
Pastor Šikora zapsal celou útratu obnosem 17 zlatých 23 ½ krejcarů.
Tyto výdaje jsou pečlivě zapsány spolu s výdaji na stavbu, ve zvláštním sešitu.
Jsou to vlastnoruční zápisy Petra Šikory, zajímavé po mnoha stránkách.
V nich se dozvídáme, že i dělníci během stavby, podle zvyků, byli pohoštěni.
5.prosince bylo sděleno vysockému pastorovi , aby byla okna a dveře urychleně
předělány. Věc spěchala. Pražská intervence neměla úspěchu. Úřady trvaly na
splnění vysokých nařízení. Součastně byl vyslán k Šikorovi voják, který měl
zůstat tak dlouho, dokud nebudou provedeny na modlitebně nařízené změny.
Tomuto vojenskému exekutorovi měla obec platit po tu celou dobu 6 krejcarů
denně !
Pastor se neúnavně několikrát snažil písemně, s prosbou a argumentama věc
zachránit, ale byl nadále odmítán.Dokonce v zoufalství se chtěl obrátit i na Jeho
veličenstvo.
Motiv, proč vysočtí otáleli vyplnit rozkaz se změnou oken netkví jen v obavách
ze zvýšeného peněžitého nákladu, ale hlavně ve vědomí, že tím bude poškozen
důstojný vzhled chrámu.
Situace byla vážná, úřady nechtěly ustoupit, vrchnost byla proti obci.
Pastor zaplatil vojákovi 54 krejcarů. Jak známo, odešel voják z Vysoké
23.prosince, jelikož byli kruté mrazy. Pobyt trval devět dnů.
Výsledkem exekuce bylo, že se přikročilo alespoň k provedení úprav oken a
dveří, aby se ukázala dobrá vůle bez ztráty možnosti návratu k původnímu
stavu.
Pastor Šikora neměl na růžích ustláno. Nejen že bojoval neustále s úřady, měl
mnoho práce s vlastními členy církve, aby je udržoval v aktivitě. Pomoc se
114
mohl nadát jen od několika mužů.Neustále přes svůj zápal dal církvi vše
potřebné.
Pastor, který se nedávno oženil (v té době mu bylo 26 let), žena jeho Marie
Anna 15 let, dcera Františka Plaňanského za Vtelna šenkýře č.p.28.
Tak tedy Šikora v roce 1787 zažádal o povolení k stavbě fary, příbytku pro
faráře. Shromáždění mu vyhovělo a podalo žádost vrchnosti.
Marie Ludmila Lobkovicová jim 10. dubna 1787 odpověděla, že tak často po
opakovaných rozkazech, především očekávala provedení nařízených změn na
modlitebně. Dokud se tak nestane, nemůže vrchnostenský conses dát povolení
k vystavení pastorova obydlí. Vyhoví-li však žadatelé nařízení, bude jim toto
povolení ihned dáno !
Mezi tím se již 20.dubna dostavila nová vojenská exekuce přímo do pastorova
bytu. Bylo to šest vojáků, kteří k němu byli vysláni na základě exekučního
patentu ze dne 20.dubna 1787, vydaného krajským úřadem v Mladé Boleslavi.
Vojáci u něho měli zůstat tak dlouho, dokud nebude učiněno zadost nařízení se
změnou oken a dveří na modlitebně. Vedle celého zaopatření měli vojáci
dostávat 3 groše denně.
Tento rozkaz byl doprovázen českým vysvětlujícím dopisem Josefa Kerna,
upozorňujícího, že 6 exekutorů zůstane u něho tak dlouho, dokud nebudou
provedeny nařízené změny a vše , co by zvenčí nějakou zkázu způsobiti mohlo.
Pastor dlouho otálel z vyplněním rozkazu, bylo mu líto krásné stavby. Ke
konci měsíce se rýsovala beznadějná situace, že i členové církve byly pro
vyplnění rozkazu. Šikora tedy kapituluje.
Zazdění oken a dveří proběhlo v máji roku 1787.
Tím končí kapitola o opatření na modlitebně. Zadní okrouhlenu, presbytář,
nestrhli, ani je neučinili čtverhranným. Modlitebna přes to zůstala chrámem a
nepodobala se obyčejnému domu. Stavba evangelické fary byla povolena
přípisem krajského úřadu, podepsaného Stránským, dne 29. dubna 1787.
Jediné omezení je takové, že obydlí pastora nesmí být pod jednou střechou se
školou, stavení musí být oddělené a bez zbytečných ozdob.
Tím se otevřela nová perspektiva k dobudování církve a znehodnocení
modlitebny zazdění barokních oken nezdálo se tak zlé.
Řekli jsme, že byla prázdná, bez zařízení. Dnes nás zaujme řada krásně
řezaných, nákladně stavěných lavic, jejichž původ byl zapomenut. Böhm,
v obsáhlé knize o mělnickém kraji ví jen tolik, že pochází z nějakého pražského
kláštera, Josefem II. zrušeného.
V ,,Pořádnosti“ Petra Šikory však nacházíme zajímavý zápis, který se k této
věci vyjadřuje. Dokonale vysvětluje zde citovaná slova :
,,1787 DNE 13.JUNY KOUPILI V PRAZE Z KOSTELA STÝ ANYSSKY Y
Z KAPLY STÝ BARBORY STOLJEE Y KAZATEDLNICE, Z KAPLY
SV.BARBORY,
115
Nasledugicý Obec :
1. Obec Wysecká
2.
Stržedenská
3.
Strassenská
4.
Bessinska
5.
Chodecká
15 Stolje
6
6
4
2
V Summě Kusú
33
Y s Kazatodlniceg dáno za něg Rfl 36 gr
45.
Koupilo tedy pět obcí z pražského kláštera sv. Anežky 33lavic a z kaple sv.
Barbory kazatelnu, jež odvezli do vysocké modlitebny, kde je spatřujeme do
dneška.
O původu varhan a obřadního stolu v modlitebně dosud není nic známo.
Varhany jsou empírové a dostaly se sem někdy počátkem 19.stol.
Obřadní stůl je neforemná barokní napodobenina. Je umístěn pod kazatelnou,
přímo proti postrannímu vchodu, takže presbytář je v pravo, zaplněný lavicemi
a ztrácí tak svůj původní účel. Toto seskupení pochází z časů Petra Šikory a
zůstalo tak dlouho do dneška. Od prvopočátku se používal postraní vchod. Je
bližší k užívané cestě. Zatímco vchod průčelní vedl z jakéhosi nádvoříčka.
V polovině minulého století byl narušen postoupením hřbitova.
S evangelickým pastorem přišla do obce kultura, vzdělání a pokrok. Byl první
kdo na vsi odebírá české i maďarské noviny, má knihy a sotva se dá
předpokládat, že by je měl sám pro sebe.
Evangelická církev vysocká čítala 268 rodin. Tento stav se zachoval po dlouhá
desetiletí, o čemž svědčí zápis z administrátora J.Šolína z r.1840, v němž udává
počet evang. duší k roku 1839 na 1 344 a sice : Vysoká 68, Střednice 26,
Chodeč 26, Zimoř 19, Bosyň 12, Kokořín 18, Šemánovice 21, Březinka 10,
Vehlovice 13, ostatní 28 rodin.
116
5) OBDOBÍ VE VYSOKÉ P0 ROCE 1990 CÍRKVE EVANGELICKÉ
a) Vzpomínky administrátora Opočenského
První návštěva na Vysoké pana adm. Opočenského, byla v roce 1991. Funkci
přebíral od faráře Vladimíra Šimáně administrátora Vysoké. Protokol se psal
velice obecný, kartotéku nenašel, což vzbudilo na synodní radě rozruch :
sbor, který nemá kartotéku, nemůže existovat! Udělali provizorní (salárníci a
známí) asi o 60 lidech. Mnohem později – když sbor byl včleňován
k mělnickému, nalezli asi 20 let neudržovanou kartotéku ve skříni na faře.
Pan farář vzpomíná ,,Člověk, který vstupuje do sboru Vysoká u Mělníka,
cítí určitou vážnost a zadostiučinění : tyto prostory, zvláště kostel a hřbitov,
pamatují toleranční dobu“.
Vstupuji do areálu. Mezi kostelem a farou, přes dvorek, vede jediná
přístupová cesta na hřbitov.Budovy jsou zavřené. Nikde živáčka.Zahrádka u
fary zarostlá neproniknutelným houštím.Všechno na použití jednou za 14dní, na
bohoslužby. Potkávám první lidi, s nimi vstupuji do fary : je vidět, že se zde
několik let nebydlí. Bohoslužebná místnost (jako presbyterna funguje od dob
Svrčinových) vpravo v přízemí fary, harmonium, Foerster, lavice a židle, stůl
s pultíkem, veliká hřejivá kamna na uhlí.
Kostel, vstup ze dvora, prošlapaná dlažba, zařízení toleranční.Markantní je roh
proti vstupu u apsidy : vlhký až do výše poloviny oken – voda zatéká a vzlíná,
zřejmě ze silnice. Lavice působením ptáků, kteří se sem dostávají rozbitými
okny, silně znečištěny prachem a trusem. Strop : na několika místech opadaná
omítka. Krásné veliké ,,zrcadlo“. Část lavic : krásná řezbářská práce – hrály i
ve filmu ,,Život Jana Amose“.
Na půdě veliké množství holubů, kteří tu mají hnízda. To bude stálý problém.
Červotoč na několika místech v chrámu. Oko se těší a chvílemi i pláče. Velmi
osamělá márnice v koutě hřbitova, odklánějící se štíty na faře, nahnutá zeď u
kostela, viklající se rozbitá okna kostelní.
Duchovní situace sboru zlá – jen několik věrných, navštěvujících čtrnáctidenně
shromáždění, asi 40 salárníků s výkonem kolem 5 000Kč za rok + sbírky asi
2 500Kč. Výdaje jsou sice minimální, leč opravy se hrnou a z výpůjček od církve
to stále není možno hradit.
b) Obsazení fary nájemníky
Obsazení fary nájemníky : prázdná fara je vždy problém. Když odešli
Pospíšilovi, někdy v roce 1981, sbor jednal o nájemnících. Ti zde ale nebyli
dlouho - Molnárovi z Prahy (dcera profesora Molnára) a soudě podle
vzpomínek, byli viděni s despektem.
117
V roce 1991 přišel dotaz na Vysokou přes SR- bydlení pro rodinu, která přišla o
střechu nad hlavou. Původní záměr byl zkusit zde z fary nějakou práci sociální –
např. azylový dům pro matky z dětmi. Od toho se opustilo.
Na Vysokou v roce 1991 se přistěhovali Vančurovi, kteří doposud na faře bydlí.
Objevily se mnohé věci, které se musely zařídit : nový kotel na topení, oprava
radiátorů, nový bojler v koupelně. Malování provedli nájemníci už sami, i
v bohoslužebné místnosti na faře. Pochopitelný byl jejich požadavek mít
uzavírací hodinu na návštěvu hřbitova, 17 a 19hod. podle roční doby. Zahradu,
kterou užívají, vyčistili obětavě bří Jaromír Vebr a Václav Brynych. Byli i
takoví, kteří se tázali, proč noví nájemníci jsou odjinud. Vždyť fara mohla být
nabídnuta zdejším. Jenže – nikdo se nehlásil na bydlení, které bylo potřeba
teprve dodělat.
c) Opravy a renovace
Opravy : Dalších oprav přibývalo : 1993 střecha na faře a na hospodářské
budově (firma Andres, 8 000Kč), 1995 fasáda na faře s opravou štítu a
postavením středového sloupu pro vrata, poraženo a zničeno při nehodě traktoru
s vlekem koncem roku 1994. Ve sloupku u patky byl po nárazu nalezen pamětní
list.
Po opravě byl vložen zpět.
V roce 2002 se o hřbitově jednalo s obecním úřadem, který ho má ve správě a
užívání. Byla možnost, daná novým zákonem, provozovat hřbitov nadále jako
vlastníci. Církev evan. konstatovala, že v stavu, v jakém se v té chvíli hřbitov
nacházel, by jej nepřevzala. Jelikož provozní záležitosti hřbitova jsou ztrátové.
Dohoda tedy zněla : obecní úřad dál provozuje toto veřejné pohřebiště a zlepší
jeho vzhled. Což se dělo. Zdi jsou dostavěny, tráva se seká. Obnovil se plán
hřbitova.
Další opravy – později už cílené začaly v roce 1995. Pojišťovna slušně
ohodnotila škody po ,,traktonehodě“, asi na 18 000Kč a to se použilo na opravu
sloupku. Toho se ujal pan Jaroslav Novotný z Prahy, který v r. 1994 vedl
opravy kostela na Mělníku, a s dalšími pak opravil i fasádu na faře, dvě strany.
Lešení bylo seniorátní a postavil je Vláďa Doubek z Liběchova. Třetí strana (ke
škole) ještě stále čekala na opravu. Co se týče štítu, byl už nejvyšší čas jej
zachránit.
Vrata a dvířka získal zakázkou p. Podrápský, truhlář na Vysoké. Udělal je se
speciálním závěsem, který pak zamotal hlavu zedníkům, když je zavěšovali.
Dodnes je to znát….
Pro to, aby mohli část opravy zaplatit, bylo třeba vypsat sbírku mezi lidem
sboru na Vysoké a přáteli – vynesla přes 30 000Kč, což stačilo spojit ji
s půjčkou z JTD. Tak začalo ,,vstávání z popela“.
118
d) Anna Jansová, Pavel Kučera (učiněné požehnání pro vysocký kostel)
a nová fasáda kostelíčka
V roce 1996 pan Vébr, pokladní, se setkal s paní Annou Jansovou, a dostal
nabídku , aby zařídil opravu fasády kostela. Do sborové korespondence byl
zařazen tento dopis paní Jansové :
Vážený pane Opočenský,
poslala jsem vám na konto AB banky částku 100 000 Kč jak jsem slíbila.
Prosila bych, kdyby se fasáda mohla začíti. Já myslím, že pan Vébr má
nějaké známé, ale hlavně, aby to bylo kvalitní. Ráda se podívám na rozpočet.
Budu v létě na Vysoké, tak se snad častěji uvidíme. Chtěla bych tam hezký
kostelíček. Mám tam pochované moje a manželovy rodiče a manžela. Moc
pozdravů Vám a Vaší paní A.Jansová
To byl první krok k opravě kostelní fasády. Jelikož je kostel chráněná kulturní
památka, bylo nutné konzultace a povolení od památkové péče. Pani Leitnarová
z okresu přivedla experta Ing. Španera. Ten potvrdil, že nejvíce u kostela je
poškozena apsida, jediné promočené místo, zato pořádně. Vlivem zvyšujícího se
povrchu vozovky v těsné blízkosti modlitebny voda stéká k základům, které
podmáčí – uvnitř je to patrné do výšky 3 metry, zvenčí nejvíce poškozena
omítka.
Tak tedy bylo provedeno odvodnění do pole pod budovou“. Cena za provedení
práce 180.000Kč. Udělala jí firma Klbik-Krejza v termínu 28.7.97. Platba byla
ze sdružených prostředků okres – památkáři – Jansová : 50-20-90 tisíc.
Na budově nebylo vidět mnoho práce, jen se objevil u základů lem z plochých
kamenů a uvnitř se zacelily pukliny ve zdi.
Překulil se nový rok 1998 a v jeho polovině se objevila reálná možnost zahájení
opravy fasády kostela. Firma Pepíček s.r.o. ji novou slíbila za necelých
300 000Kč. To už paní Jansová poslala nový dar : 200 000Kč !
Zbytek si museli farníci opatřit sami. Byla vypsána nová sbírka mezi přáteli a
členy sboru,výnos opět 30 000Kč.
Poslední splátku daroval sboru pan Pavel Kučera a tak nebyl na opravě žádný
nedoplatek.
V r.1999 byl kostel vymalován a natřen z peněz obce Vysoká, celkem
100 000Kč. Na obnovu oken ale již síla ani finance nebyly.
V roce 13. května 2000 na Den matek otevřeli po všech opravách kostel za
přítomnosti synodního seniora Pavla Smetany.
119
Obec v roce 2002 opravila dvě spadlé hřbitovní zdi. Márnici posléze velice
vkusně také opravila.
e) Vybudování ,,Památníku toleranční doby“
Od května 2003 se pracovalo na vybudování pamětní síně tolerančního sboru
v bývalé márnici na hřbitově a na vybudování místa orientace v krajině v rohu
hřbitova.
Datum 13.10.2003 odpoledne, což je neděle toleranční, je chvíle pro
prohlášení ,,Památníku toleranční doby na Vysoké.
f) Uzavření samostatného sboru evangelického na Vysoké
To je ovšem už doba, kdy se dějiny samostatného sboru evangelického na
Vysoké uzavřely, a to k 31.12.2001. Je to od r. 1783, kdy 27.12. přišel do
sboru první kazatel, po 218 letech.
Připojen je k Mělníku, kde r.1897 vybudoval ,,sbor Vysocký „ chrám
z odkazu Rosalie Titěrové, a o 4 roky později s rozpaky svolil k vytvoření
nového, ,,Mělnického reformovaného sboru evangelické církve.“
6) ŽIDOVSKÝ HŘBITOV
(něm. Bossi)
Nepočetné židovské osídlení od počátku 17. století, nejsilnější asi v první
polovině 19. století, v letech 1880 – 1930 tu bydlelo 3-5 Židů.
Oběti šoa z Bosyně dva, jeden přežil, druhý zahynul.
Hřbitov – Ze židovského hřbitova je zachován pouhý zbytek, chybí zde ohradní
zeď, nedochovaly se ani zbytky hrobnického domku. Z márnice dochovány jen
nepatrné zbytky zdí. Nachází se 500 m severovýchodně od obce, na okraji
lesa.100 m od silnice Bosyně - Janova Ves, přístupný polní cestou. Hranice
protáhlého hřbitova o velikosti 1 338 m2 ohraničuje pouze terénní nerovnost na
místě původní zdi.Založen nejpozději v 18. století. Dochovány čtyři desítky
náhrobků nebo jejich zbytků,umístěných převážně v severozápadní části areálu,
nejstarší z druhé poloviny 18. stol.,nejmladší z r.1886 12. června patří Alžbětě
Fischerové z Nebužel. Nejstarší náhrobky , většinou pískovcové nebo
mramorové stély, jsou opatřeny hebrejskými nápisy a jimi orientovány
120
k severovýchodu.Některé náhrobky jsou vrostlé do kmenů stromů. Hřbitov dnes
přirozeně splývá s okolním porostem, v roce 1998 byl alespoň částečně upraven
(zbaven přerostlé vegetace)Klubem českých turistů Mělník.
Židovský hřbitov v Bosyni
7) MALÉ SAKRÁLNÍ PAMÁTKY
Vysoká :
Bosyně :
Boží muka před kostelem
Boží muka na rozcestí v zadní části Bosyně čp.26
Boží muka u kaštanů (před statkem u Štolbových)
Kaplička zasvěcená sv. Václavu u silnice
Chodeč : Zvonička a boží muka u silnice
Střednice : Boží muka na zahrádce u Maryšků
Strážnice : Kaplička u školy, křížek u kalu
121
g) archeologie
Toto území má charakter území s archeologickými nálezy.Vztahují se tedy na
něj ustanovení zák.č.20/1987 Sb. ostatní památkové péči ve znění zákona
č.242/92 Sb. Stavebníci jsou povinni žádat o vyjádření k záměru stavby,
k územnímu a stavebnímu řízení Archeologický ústav AV ČR,Praha.
Pro svou výhodnou, zdravou i půvabnou polohu bylo sídlo Vysoká vyhledáváno
obyvatelstvem i v době prehistorické.
Neolit (mladší doba kamenná) je už v této oblasti hojně zastoupen.
Dále i starším údobím s kulovitou keramikou volutovou, pozdější fází, již
charakterizovanou hruškovitou keramikou píchanou.Našli se zde ojedinělé
nálezy kamenných nástrojů z údobí keramiky páskové.
1) Výpis z kroniky Vysoká z dob 1935 podle tehdejšího starosty Jaroslava
Šestáka :
Po stránce archeologické prozkoumal vysocké okolí r. 1856 archeolog Václav
Krolmus.V údolí „ Bundol“ a v polích na severní straně obce našel dosti
popelnic, z nichž některé jsou uloženy v Zemském museu pražském.
r.1864 byly ve zdejších polích vykopány kosti mamuta. Jedna mamutí stolička
je v kabinetě zdejší měšťanské školy. Zdá se, že zdejší kraj byl osídlen již
v mladší době kamenné, o čemž svědčí nálezy kamenných nástrojů z doby
keramiky páskové.
O dalších vykopávkách v obci se zmiňuje L.Bőhm ( Královské věnné město
Mělník) :
…..Taktéž kopáním neb hlubším oráním přišlo se porůznu na veliké lidské
kostry, kupř. na poli nazvaném ,,Kantorův kopec“.
U hřbitova evangelického nalezena kostra na níž ještě část oděvu z hrubého
sukna nasvědčovala tomu, že zde zakopán leží vojín nepochybně z války
švédské nebo pozdější.Zároveň byla nalezena ozdoba v podobě čočky s drahým
kamenem, kterýž kamének sobě žehráš studující Václav Kubeš, syn
evangelického učitele , zasadit dal do prstenu.
2) PŘEHLED EVIDOVANÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK :
a) Bosyně
- kovárna při čp. 8 - návrh
- areál usedlosti čp. 9
- areál usedlosti čp. 56
122
- areál zámku - zapsán 13.6.1963 (zámek,chlévy,stodola a zbytky ohradní zdi)
- židovský hřbitov - k znovu prohlášení
- pozůstatky hradu Harasova - k znovu prohlášení
b) Chodeč
- dům čp. 31 - návrh
- soubor zvoničky a křížku na návsi - návrh
- areál usedlosti čp20 - návrh
c) Strážnice
Sídla dále také slouží k pobytové rekreaci.
- dům čp .31 - návrh
- brána a branka u čp. 19 - návrh
- areál usedlosti čp. 20 - návrh
- dům čp .27 - návrh
- výklenková kaplička u silnice od Chodče - návrh
d) Vysoká
- ochranné pásmo - návrh
- dům čp .6 -návrh
- dům čp. 26 - návrh
- dům čp. 42 - návrh
- dům čp. 49 - návrh
-areál kostela sv. Václava zapsán 13.6.1963 (kostel,hřbitovní kaple,ohradní zeď
se vstupy)
- areál evangelického kostela - zapsán 13.6.1963
(kostel,evangelická fara čp. 46,.ohradní zeď,.stodola,.márnice,
hrobka rodiny Kučerovy)
- areál usedlosti čp. 8 (část usedlosti byla v havarijním stavu a musela být
odstraněna) dřevěný špýchar je přemístěn do skanzenu
- areál fary čp. 27 – znovu prohlášení (dům čp 27,brána)
123
h) Hrádky v okolí
1) HRÁDEK U BOSYNĚ
Opevněná poloha v jihovýchodní části katastru obce Bosyně na severním
Mělnicku byla objevena na počátku dubna 1999 při průzkumu okolí trasy
inženýrských sítí v rámci cíleného záchranného průzkumu. Na existenci výrazné
ostrožny, zasuté do hlubokého údolí,upozornila mapa a na ní zároveň pomístní
název Hrádek dával tušit,že může jít o ostrožnu opevněnou. Předpoklad se
potvrdil, protože opevnění je ještě i dnes stále ještě patrné- a následoval již
standart: povrchový průzkum, geofyzikální měření a průzkum letecký.
Celkový obraz tak představuje tzv. výšinné opevněné sídliště o půdorysu,který
bychom nejspíše přirovnali k tvaru položené láhve,opevněné třemi pásy linií
opevnění o celkové ploše asi 1.5 ha. Vnější opevnění je dnes znatelné pouze
jako terénní vlna v nejužším místě ostrožny - šíji-tedy tam, kde pomyslná láhev
mívá hrdlo a poněkud překvapivě nebylo zachyceno geofysikálním průzkumem.
To může v tomto případě znamenat, že původní podoba opevnění nezasáhla
nijak výrazně do skalnatého podloží. To zřejmě není případ středního opevnění,
které naopak bylo zjištěno pouze geofysikálním průzkumem. V terénu vidět
není a uvažovali bychom minimálně o dnes zaplněném příkopu a zcela
rozoraném valu.Třetí, vnitřní pás opevnění v místech, kde láhev bývá obvykle
naplněna, je dodnes patrné velmi dobře, ale je otázkou, jak tomu bude za pár
desetiletí intenzivní orby. Povrchový průzkum, geofysika, i letecké snímky
shodně prozrazují mohutný fortifikační systém složený z příkopu a valu o
celkové šíři přibližně 20m. Zhruba polovina připadá na příkop na vnější straně
linie opevnění, polovina na val, který i jako terénní vlna dosahuje výšky asi
jednoho metru. Rozorávání valu přineslo na povrch i stopy původní konstrukce
hradebního tělesa- opukové kameny, místy ožehnuté či zbarvené žárem.
Na vnitřní ploše hradiště o rozloze cca 0,5ha, vymezené touto linií opevnění,
bylo možné pozorovat shluky keramických nálezů, v jejichž místech odhalil
průzkum bodové anomálie, pravděpodobně zahloubené objekty. Datované
nálezy pocházejí ze dvou období: starověku a středověku.
Nálezy pravěké- 11ks keramiky a snad i jeden zlomek štípané industrie- lze
zařadit to starší doby železné.
Nálezy středověké lze rozdělit na dvě skupiny. Tři drobné fragmenty asi 13.stol.
(pravděpodobně odpad navezený s hnojem z Bosyně).
Početnější jsou nálezy větších zlomků keramiky, je to celkem 10ks ranně
středověkých nálezů a polovina nízkého žernovu o průměru 50cm. Ten je pro
úvahy o středověkém osídlení důležitým svědectvím.Nevíme však zda bylo
osídlení a opevnění ve středověku také vybudováno, nebo bylo využito
opevnění pravěké. Za předpokladu, že se nikdo neusazuje z rozmaru ve
124
strategické poloze daleko od vody i polí, potom samotný výskyt měl
pravděpodobně vnější příčiny.
2) DRUHÝ HRÁDEK
V Kokořínském dole je však ukryt ještě jeden ,,Hrádek".Cesta k jeho nalezení
však není u konce a její dosavadní průběh zaslouží stručné zmínky.
V polovině 16.století se vyhrotily spory o hranice ,,katastru"obce Vysoká a
Střem do té míry, že se dostaly před tzv. mezní soud úřadu nejvyššího
purkrabství Pražského a odsud do zápisu,,vejpovědních register".Na jaře
roku1553 se shromáždilo více než sedmdesát svědků v Kokořínském dole, aby
prošli sporné území a díky poměrně pevným bodům lze trasu jejich obchůzky
rekonstruovat.Výchozím bodem bylo místo, kde se - dle jedné z výpovědí stýkají hranice Lhotky,Vysoké a Střem u skalky v níž kříž vytesaný.Dnešní
hranice katastru jmenovaných vesnic se stýkají skutečně u skalní stěny nedaleko
zastávky Lhotka, kříž však na ovětrané skále již nenalezneme.Odsud se skupina
vydala severně nahoru od topolů ke třem hruškám, odtud na hloch sťatý a za
neustálého dohadování došli až k skále, na kteréž kříž jest, řečené Štylec,
ukazujíc vejše hradbu pod mlejnem Nebuželským.Mlýn je dnešní Kroužek a
skála - opět již bez kříže - nese dnes název ,,Na Štilci". Na onom přibližně
tříkilometrém úseku se dostali svědkové ke skále řečené Hrádek, aniž by ovšem
bylo jasné, na které straně Kokořínského dolu tato skála leží. Jednoznačné je
pouze to, že se nemůže jednat o Hrádek u Bosyně, který leží až za Nebuželským
mlýnem a z Kokořínského dolu na něj není ostatně ani vidět.To znamená, že
někde mezi lhoteckou zastávkou a Kroužkem je jedna výšinná poloha, která
nesla název Hrádek.Zda byla vůbec opevněna nevíme, muselo by se jednat o
opevnění poměrně staré, pokud v polovině 16.století je ,,Hrádek" již ,,skála".
Dosavadní povrchový průzkum narazil na východní straně Kokořínského dolu
na nepřehledný lesní terén a ověření existence dalšího ,,Hrádku"je tak stále
otevřené.
125
3) TŘETÍ HRÁDEK
Autor : Dr.August Sedláček
ČLEN ČESKE' AKADEMIE
napsáno v původní verzi
Mezi Nebuželem a Kokoříkem a v dole Kroužku u Nového mlýna nad tůní
rozkošně zelenou býval hrádek Harasov, který se nazývá obecně Krvomlýn z
neznámé příčiny a snad po dřevním pojmenováním Nového mlýna. Stával na
vysokém ostrohu, který vybíhá z pláně Bosěnské a končil se skalnatým
srázem.Příjezd k němu byl od Bosyně, ale nyní stoupá se k němu od mlýnské
strany po kamenných schodech, které mají několik odstavcův, ale to až ke
sklepům v srázu se nacházejícím, odtud pak se musí po odstavcích skály lézt a
skákati.Tj. také stará pěšina ke sklepům a do údolí.
Stará cesta vede od Zavadilky k příkopu, kterým byl ostroh překopán, a za ním
je čtverhranné předhradí, porostlina, za ním pak dva příkopy za sebou a mezi
nimi val,dělící předhradí od zadního hrádku.
První příkop k předhradí jest šíří asi 9m a hluboký asi 19 a 6m. Blízko náspu
jsou známky čtverhranného stavení, v těch místech vykopali cihly a křesané
kameny.
Na hrádku bývalo mlynářovo pole, ale ten je prodal vrchnosti k zalesnění.
Asi uprostřed dotčeného srázu asi 15m nad zemí jsou zbytky sklepův ve skále
vytesaných,ještě jsou tu některé se starodávnými okny a zdmi, které rozsedlin
skal vyplňují, mlynář má je za skladiště a proto bývají zavřené. Před těmi
sklepy jest komora salná nyní očazená,která bývala někdy maltou odmrštěna,
bíle dyncována a na venkovské straně zdi zavřená, na stěnách je mnoho
nápisův. Na konci jest sluj ve skále, která sloužila za komín. V první a druhé
komoře ve skále vytesaných jest na vrchu kruh s hvězdou, v třetí jest výklenek a
dráže v stěnách k zasazení prken. Na východní patě výšiny byla komora ve
skále vytesána,do obdélníku založená a okolo při stěnách kamenné lavice. Po
sedmi schodech přicházelo se z ní do sklepa, refýž prý byl pivnicí vinnou. Když
bylo v tůni mnoho vody, nemohlo se sem po schodech přicházeti. To oboje je
nyní zasypáno. Kromě toho je tu ještě jeden sklep, který dal mlynář asi r.1840
vysekati. Patrně tedy byla nahoře na hrádku jen dřevěná stavení a sklepy a
komory ve skále byly pro uschování věcí cenných, přístupu z dola však
nebylo,protože překážela hluboká tůně, bezpochyby dříve širší než nyní. Jméno
Harasov svědčí že hrádek tento pojmenován byl po Harasovi. Pešek Haras
připomíná se r. 1321 a v letech 1356-1372 Bohuněk z Bosyně. I v pozdějších
letech vyskytují se Harasové, mající příjmení po rozličných místech, ale žádný
se nepsal z Harasova.Zdá se, že se tomu položení říkalo na Harasově po
některém z nich. Místo to získal Dobeš z Ujezda 1395-1427, jenž byl od r.1405
pánem na Chlumíně. Protože se psal r. 1420 Hrzáň z Harasova odjinud z
Chlamána, lze znáti, že on hrádek založil aneb snad již nedávno založený
126
koupil. Jako on, tak i syn Jindřich 1437-1449 psal se stále Hrzáň z Harasova a
tak se psali všichni jeho potomci až do počátku 19 stol. Jak dlouho Harasov
drželi, není známo, rovněž se neví kdy byl Harasov opuštěn. Hradiště
neznámým způsobem připojeno k Chodči. Když r. 1604 Alexandr Kyj z
Hyršfeldu prodával Štastnému Vacslavovi Pětipeskému z Chýž ves Chodeč s
dvorem poplužním, prodal mu též les Stráň pod samou Bosyní zase výše na
horu, až ke skále, též někdy zásek slovo Harasov býval, též les a stráň od téhož
Harasova, kteráž se tolikéž Harasov jmenuje. Též mlýn pod tůní a rybník nad ní.
Od té doby patřil Harasov k Byšicům.
Bosyně
Autor: Dr. August Sedláček
-------------------------------------------napsáno v původním znění
Ves Bosyně východně od Vysoké ležící, po níž se psali 1295 Šebestián a Petr,
byla rozdělena na statky. Jedna část byla odedávna manželstvím z Lipé, ale
v 15.stol. k Housce. V letech 1356-1372 držel část vsi Bohuněk Haras. Za jeho
syna jest pokládati Peška Karla Haraska, jež žil v letech 1379-1405 a poněvadž
se psal ze Sedlce, snad již nic v Bosyni neměl, nebo jen málo. L.1386 učinil
obdarování klášteru sv. Tomáše v Praze.Jeho snad potomky byli Domousitští z
Harasova. Petr Janda z Bosyně měl 1404 nějaký statek v Lobči, kamž kněze
podával. Tu část, kde byla tvrz, držel Jan Homut,předek Homutův z Harasova.
Po Janovi seděl tu Radoslav Homut, jenž přikoupil 1432 plat v Zamaších. Jest
to snad týž, jenž byl 1440 na sjezdu v Nymburce. Nějaký Homut připomíná se i
r. 1455. Od 1465 vyskytuje se Jan Homut, jehož manželka Anna z Počapel
koupila 1473 manství, které patřilo k Housce. Později vládl tu Jindřich Homut,
jenž tvrz Bosyni Marjaně z Kokořína, manželce věnoval a 1540 zemřel.
Zůstavil 7 synů, kteří tento nevelký statek společně drželi. Jiří, nejstarší z nich,
ujal Bosyni a přikoupil s Chodčem dvůr kmetcí v Bosyni(1549), což posud obci
Mělnické náleželo. Avšak léta 1575 prodal Jiří Chodeč a část Bosyně Jiříkovi
Kaplíří ze Sulevic. Jiří připojil k tomu 5 vesnic a prodal (1587) statek Bosenský
Albrechtovi Pětipeskému z Chýž (+1596). Statek Bosenský připojen pak k
Byšicům a tvrz zanedbávána tak, že byla r.1623na upadnutí. Jak se zdá, tvrz
zase obnovena a Václav kníže z Lobkovic prodal statek Bosenský tak, jak byl
1587 Vácslavu Silvestrovi ze Mnichu 1668, ale ten jej držel jen rok a prodal jej
1669 Danijelovi Pachtovi z Rájova. Nový pán držel Liblice, k nimž statek
koupený připojil. K němu také připojena ta část, která od poč. 16. stol. ke
Kokořínu a k pak k jiným statkům patřívala.
127
i) Hřbitovy
Katolické hřbitovy jsou v obci dva : starý a nynější.
Starý hřbitov je kolem katolického kostela, ale tam se již od r.1884
nepochovává. Na tom hřbitově je i márnice.
Nový hřbitov katolický je na severozápadní straně obce (směrem k Chodči).
Tento hřbitov byl vysvěcen místním děkanem Antonínem Mouchou 14.dubna
1884. Blízko místa, kde je nynější katolický hřbitov, stával ještě
v sedmdesátých letech devatenáctého století větrný mlýn. Byl však bleskem
zapálen a úplně shořel.
Evangelický hřbitov je kolem evangelického kostela, má vlastní márnici, kde se
konaly i příležitostní pitvy evangelických příslušníků. Na tomto hřbitově je i
cenné dílo - Mařatkova socha ,,Inteligence“ , kterou vlastní rodina Kučerova.
V sídle se nacházejí čtyři hřbitovy :
U kostela sv. Václava(nepoužívá se k svému účelu)
Za hřištěm (katolický hřbitov)
Na začátku obce (evangelický hřbitov)
Za sídlem Bosyně (židovský hřbitov)
- hřbitovy jsou s plochami parkově udržované zeleně(mimo židovského hř.)
- drobné stavby zahradní architektury spojené s využitím parteru pro pietní
účely.
- provozované činnosti nenarušují pietní akt
J) Ochrana přírody
1) POPIS CHKO KOKOŘÍNSKO NA VYSOCKU
Ve východní části území se nachází CHKO Kokořínsko - jehož celková rozloha
je 271,57 km2 a rozkládá se na okresech Mělník, Mladá Boleslav,
Česká Lípa, Litoměřice.
Chráněná krajinná oblast Kokořínsko byla zřízena výnosem ministerstva kultury
ze dne 19.března 1976. Výnos určuje vymezení a poslání oblasti a stanovuje její
ochrany.Posláním CHKO je ochrana všech hodnot krajiny, jejího vzhledu, jejích
typických znaků i přírodních zdrojů a vytváření vyváženého životního prostředí.
Zabezpečovat toto poslání je náplní práce Správy CHKO.
128
V obvodu CHKO byla dosud zřízena státní přírodní rezervace Kokořínský
důl, (1953) což je přísněji chráněné území.
Obcí Vysoká probíhá hranice CHKO a tak celý intravilán obce náleží do oblasti.
V nejbližším okolí probíhá hranice oblastí Lhotka po bývalé železniční trati ke
křižovatce se silnicí Bundol a po ní do Vysoké. Z Vysoké pokračuje po
spojovací komunikaci přes Humenský do Chodče a dále po silnici do Zimoře.
Části katastrálního území Vysoké se dotýká režim SPR Kokořínský důl.
CHKO Kokořínsko má specifický typ pískovcového reliéfu, podmíněný
převahou kvádrových pískovců, vytvářející členitou síť plošin a údolí se
skalními městy.Charakteristické pro tuto oblast je výskyt unikátní mezoformy,
zvané Pokličky.
2) PŘÍRODNÍ PAMÁTKY
Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar
naleziště nerostů vzácných nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů
s regionálním či estetickým významem.
Na Vysocku se nacházejí 3 PP:
a) Na oboře nachází se v katastrálním území Chodeč na parcelách katastru nemovitostí
č.259/2,477/54,478/2 a části 303. Důvodem ochrany je stráň společenství svazu
Bromion erecti, s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů
(např.prostřelenec křížatý,zvonek boloňský,užovka hladká).
b) Přírodní památka Mrzínov Lokalizace : Strmé východní úbočí krátkého údolí 1700 m jižně od Vysoké,
700 m severně od vodní nádrže Lhotka.
Motiv ochrany : Předmětem ochrany je stráň stepního charakteru s
populacemi několika vzácných druhů rostlin.
Geologie: Stráň je v nevyšší části tvořena sprašemi z podřadnými polohami
sprašových hlín ( svrchní pleistocén), které v mocnostech do 10 m pokrývají
plošinu v širším okolí Vysoké.Jejich podloží tvoří převážně jemnozrné vápnité
pískovce, zčásti s prachovito jílovitou příměsí, nepravidelně deskovitě odlučné.
Místy se v nich vyskytují středně zrnité, slaběji vápnité partie nebo
vložky.Polohy křemenných pískovců, zpravidla s chudým vápnitým
tmelem,jsou zcela ojedinělé.Stratigraficky patří bázi svrchní sekvence
jizerského souvrství ( svrchní turon). Na povrchu se vyskytují v drobných
129
úlomcích až ke splachově depresi vyplněné písčitohlinitými a hlinitými
sedimenty (holocén).
Květena : území porůstají teplomilné trávníky s válečnou prapořitou a dalšími
význačnými druhy, k nimž patří hořec křížatý, len žlutý,zvonek boloňský,záraza
vyšší.Z dalších zajímavých druhů jmenujme záhořanku žlutou,černohlávek
velkokvětý a pcháč bezlodyžný.Celé území bylo před započetím péče mnohem
více porostlé hustými porosty náletu dřevin a třtiny křovištní.
Zvířena : průzkum fauny této přírodní památky je teprve v počátku.Lze
předpokládat, že území bude refugiem pro řadu stepních druhů
živičichů.Příkladem může být rychle mizející včela Hylaeus confusus.Stejně
jako v případě PP Na oboře se zde vyskytuje velmi vzácný modrásek
Rebelův(hořcový),který je vázán na porosty hořce křížatého.
PP Žerka SZ od obce Strážnice - návrh
Významný biotop druhově pestré stepní křovinné a bylinné vegetace.Výskyt
pcháče bělohlavého,černohlávku velkokvětého,černýše rolního,koulenky vyšší.
3) PAMÁTNÉ STROMY
Dle zákona č.114/1992 Sb.§ 46 mimořádně významné stromy,jejich skupiny a
stromořadí lze vyhlásit orgánem ochrany přírody za památné stromy.
V oblasti se nacházejí tyto památné stromy :
památný strom - stávající
1.Lípa malolistá - Tilia cordata k.ú.Vysoká,na křižovatce silnice
Vysoká - Lhotka,s místní komunikací do Bosyně - 0:280 cm,V:20m,(CHKO).
památný strom - navržený
2.Javor babyka - Acer campestre u silnice jižně od Strážnic
3.Buk - Fagus silvatica, u lesa, k.ú.Vysoká(CHKO).
130
4) VÝZNAMNÉ STROMY
Jako významné stromy jsou evidovány
4.Dub letní pyramidální - Quercus robur Fastigiata,k.ú. Vysoká,dva
stromy na hřbitově
5.Lípa a akáty (Tilia cordata,Robinia pseudoacacia),k.ú.
Vysoká,stromořadí
6.Jasan ztepilý - Fraxinus exelsior,k.ú. Vysoká,solitér v obci
7.Vrba křehká - Salix fragilis,k.ú.Bosyně,jihovýchodně od obce
8. Jírovec maďal - Aesculus hippocastanum, k.ú. Bosyně, skupina tří
stromů v obci
9.Topol černý - Populus nigra, k.ú.Strážnice, západně od Rymáně
10.Vrba křehká - salix fragilis,k.ú. Strážnice,při jihozápadním okraji
katastru
11.Lípa malolistá - Tilia cordata,k.ú.Chodeč, v krajině u lesa
12.Dub letní - Quercus robur,k.ú. Bosyně, na jihovýchodním okraji
obce
13.Lípa malolistá - Tilia cordata ve Vysoké u fary
14.Lípa malolistá - Tilia cordata, k.ú.Střednice,v centru obce
15.Smrk ztepilý - Pice abies,k.ú. Bosyně, v lese na Hrádku
16.Dub letní - Quercus robur,k.ú.Strážnice, U čihadel
5) VÝZNAMNNÉ KRAJINNÉ PRVKY
Geomorfologficky nebo esteticky hodnotná část krajiny.Utváří její typický
vzhled nebo přispívá k udržení její stability.Významnými krajinnými prvky jsou
lesy, rašeliniště,vodní toky,rybníky,jezera,údolní nivy.V této oblasti jsou
registrovány nebo navrženy k registraci :
1. Na Turnovech (k.ú.Strážnice)
2. Na Nouzově(k.ú.Strážnice)
3. Kudlák(k.ú.Strážnice,Dolní Zimoř)
4. V Močidlech(k.ú.Strážnice)
5. Na Rychtářství(k.ú.Strážnice)
6. U Rymáně(k.ú.Strážnice)
7. Nad Kudlákem(k.ú.Strážnice)
8. Pšovský(k.ú.Strážnice)
9. Na Hůli(k.ú.Strážnice)
V území se také nachází přírodní park Rymáň, který bezprostředně navazuje na
CHKO.
131
6) ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Kvalita životního prostředí se podle různých teoretických studií a terénních
výzkumů podílí na celkovém zdravotním stavu lidí.
Podle stavu životního prostředí patří Vysoká, do 17 -ti obcí Mělnicka , které
jsou v postižené oblasti.
7) OVZDUŠÍ
Kvalita ovzduší je jedním z nejdůležitějších ukazatelů celkového stavu
životního prostředí.
Provozy, které znečišťují oblast:
1. Barvy a laky, závod 20 Kralupy nad Vltavou
2. ČEZ,Elektrárna Mělník
3. Kaučuk,Kralupy nad Vltavou
4. Mefrit,Mělník
5. Spolana Neratovice
Na území okresu Mělník je kvalita ovzduší sledována na 15 stálých měřících
stanicích hygienické služby, OU' Mělník a Výzkumného ústavu rostlinné
výroby.Za rok 1998 nebyla do celostátní databáze ISKO dodána verifikovaná
data z tzv. mělnické sítě AIM, pro charakteristiku ovzduší ve Vysoké lze s
určitou mírou zkreslení použít data ze stanice HS v Mělníce (cca 7 km jižně od
Vysoké).
Mělník Pšovka, EMĚ, typ stanice : manuální - TK,rok 2000 (UG.M-3)
LED
SO2 23
SPM 65
NOx 48
ÚNO
25
61
28
BŘE
11
61
32
DUB
13
60
28
KVĚ
6
49
21
ČEN
3
40
20
ČEC
2
40
25
SRP
4
65
27
ZÁŘ
4
67
27
ŘÍJ
3
81
41
LIS
5
79
52
PRO
6
75
43
2000
8
62
33
RČP
0,00
1,15
1,14
v TABULCE UVEDENÉ HODNOTY JSOU MĚSÍČNÍ PRŮMĚR
VYPOČÍTANÉ HODNOTY Z PRŮMĚRNÝCH 24 HODINOVÝCH
KONCENTRACÍ, ROČNÍ ARITMETICKÝ PRŮMĚR 24 HODINOVÝCH
KONCENTRACÍ,DENNÍ MAXIMUM V ROCE S DATEM VÝSKYTU A
RELATIVNÍ ČETNOSTÍ PŘEKROČENÍ.
V tomto komplexním hodnocení je ovzduší na Vysoké charakterizováno jako
mírně znečištěné.V této úrovni znečištění leží 13,21 % území ČR.
132
Celkově tedy lze konstatovat, že kvalita ovzduší v oblasti Vysoké se v současné
době výrazně neliší od celostátního stavu a nepředstavuje limit pro rozvoj obce.
k) Obyvatelstvo
1) POČET OBYVATEL
Ke dni 28.8.2006 zde žilo 798 obyvatel.
Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel
Sídlo
Vysoká
Bosyně
Chodeč
Strážnice
Střednice
celkem
Rymáň
1869
488
344
193
402
183
1610
1890
580
404
224
413
218
1839
1910
494
323
193
378
251
1639
1930
490
330
160
396
291
1667
1950
359
233
127
229
180
1128
1961
338
204
112
246
205
1105
1970
285
168
89
197
211
950
1980
237
141
71
173
289
911
1991
195
122
67
147
235
766
1998
195
110
55
142
235
737
2006
212
114
58
128
245
773
31
Obec i sídlo zažívají od přelomu 19. a 20. století soustavný pokles počtu
obyvatel v průměru převážně o víc než 1% ročně. Nejsilnější pokles je
soustavně u Chodče či Bosyně, nejpříznivější vývoj nesporně ve Střednicích.
V devadesátých letech se snad pokles zpomalil.
Při sčítání v roce 2001 měla obec dle předběžných výsledků 732
obyvatel.Celkový průměrný roční pokles od roku 1991 činil asi 0,4 % ročně.
2) VĚKOVÁ SKLADBA OBYVATEL
Celkově byla Vysoká na průměru srovnatelných obcí okresu, snad i mírně nad
průměrem, tj. s příznivějším věkovým složením.Výrazné rozdíly jsou však mezi
částmi obce.Zatímco Chodeč a Bosyně měly mimořádně špatnou a
neperspektivní skladbu, stav Strážnic byl příznivý a Střednice patřily k pěti
sídlům okresu s nejpříznivější věkovým složením.Také při sčítání r.2001byla
situace příznivější.
Zatímco Chodeč a Bosyně budou nadále klesat na počtu obyvatel přirozenou
cestou, ve Střednicich, případně ve Vysoké lze předpokládat v dalším desetiletí
setrvalý stav počtu obyvatel.
V roce 1998 bylo v obci ve věkové kategorii 15 až 59 let 459 obyvatel,
t. 62,3%. Počet práceschopného obyvatelstva v obci se tudíž nesnižuje.V roce
2001 bylo v této věkové kategorii 469 obyvatel, tj.64,2%.
133
L) Hospodářské poměry
1) HOSPODÁŘSKÉ POMĚRY
Počet podnikatelských subjektů celkem
Zemědělství,lesnictví,rybolov - počet subjektů
Průmysl
Stavebnictví
Doprava a spoje
Obchod,prodej a opravy motorových vozidel
a spotřebního zboží a pohostinství
Ostatní obchodní služby
Veřejná správa,obrana,povinné sociální pojištění
Školství a zdravotnictví
Ostatní veřejné, sociální a osobní služby
Státní organizace
Akciové společnosti
Obchodní společnosti
Podnikatelé - fyzické osoby
Samostatně hospodařící rolníci
Svobodná povolání
Ostatní právní formy
190
31
26
32
9
46
30
1
4
11
1
1
13
122
26
11
15
2) VÝROBA
Ze zjištěných údajů vyplívá, že v území zemědělsky hospodaří několik subjektů
různých právních forem. Širší spektrum hospodářských subjektů je
jedním z předpokladů stabilizace zemědělské prvovýroby v tržním prostředí.
V území je relativní nadbytek zařízení zemědělské prvovýroby.Ten souvisí se
skutečností, že Vysoká byla sídlem Státního statku, jehož hospodářský obvod
výrazně přesahoval území obce.
V obci je několik výrobních areálů a ploch, původně využívaných pro
zemědělské účely. S útlumem zemědělské výroby a transformací přestala být
část zemědělských areálů využívána. Některé dnes slouží pro nezemědělské
účely, část ploch je stále bez konkrétního využití.
134
3) ZAMĚSTNANOST
V roce 1991 a v roce 2001 byly v obci tyto základní sociálně ekonomické
charakteristiky:
r.1991
r.2001
Počet obyvatel
766
732
Počet ekonomicky činných obyvatel 389
316
% ekonomické aktivity
50,8
43,2
Dojížďka za prací
81
50
Vyjížďka za prací
209
261
Saldo pohybu za prací
-128
-210
Počet pracovních příležitostí
261
150
Ekonomická aktivita byla průměrná, ale zřejmě od roku 1991 dodnes neklesla,
spíše naopak. Nutně klesla dojížďka za prací do obce a počet pracovních
příležitostí, neboť jejich rozhodující podíl byl v zemědělské prvovýrobě.
Odhadujeme, že v současnosti je v obci mezi 150 - 200 pracovními
příležitostmi.Vzrostla zřejmě vyjížďka do Mělníka, případně Prahy a počet
nezaměstnaných.
V roce 2001 byl podíl pracujících obyvatel výrazně nižší.Pokles však odpovídá
vývoji v běžném venkovském osídlení.Část poklesu tvoří nezaměstnanost,
menší část pracovní činnosti neevidována.
M) Výstavba a opravy v obcích
1) OBEC VYSOKÁ
1. V roce 1970 MNV postavil novou plechovou autobusovou čekárnu v obci.
2. V roce 1973 až 1976 byla provedena oprava kostela sv. Václava, včetně
hlavní věže Památkovým ústavem a církví.
3. V roce 1976 MNV dokončil výstavbu I. etapy nového vodovodního řádu
z vodojemu z Janovy Vsi do Bosyně.
135
4.V roce 1976 byla zahájena stavba pozemního objektu u čp.97 pro vojenské
účely.
5.V roce 1978 MNV dokončil výstavbu III. etapy vodovodního řádu z Bosyně
na konec Vysoké k domu čp.97, který bude sloužit jako přívodní řád pro obce
Strážnice, Střednice a Rymáň.
6.V roce 1979 MNV provedl rozsáhlou rekonstrukci budovy čp.32 na prostory
pro zdravotnictví (obv.lékař.,děts. Středisko a zubní).
7.V roce 1979 MNV dokončil výstavbu I. etapy kanalizace z rokle na dolení
konec.
8.V roce 1980 Krajský investorský útvar dokončil pro MNV výstavbu nové
6ti bytové jednotky.
9.V roce 1981 MNV dokončil výstavbu inženýrských sítí pro novou zástavbu
RD pro čp.94, 95 a 96.
10. V roce 1981 MNV dokončil generální opravu veřejného rozhlasu pro obec
Vysoká a Bosyně.
11.V roce 1983 MNV dokončil II. etapu výstavby kanalizace v obci u čp.15 a
37.
12.V roce 1985 MNV dokončil výstavbu II. etapy přívodního řádu od Bosyně
k věžovému vodojemu a výstavbu věžového vodojemu AKNA 200 m.
13.V roce 1985 MNV dokončil výstavbu V. etapy vodovodního řádu,
pokračování přívodního řádu pro obce Strážnice, Střednice, Rymáň.
14. V roce 1988 MNV dokončil přístavbu u čp. 86, včetně rekonstrukce
stávající budovy na jednotřídní MŠ.
15. V roce 1989 MNV provedl úpravu místní komunikace od ZŠ čp. 10 na
sportovní hřiště.
16. V roce 1990 Středočeské vodovody a kanalizace, závod Mělník dokončil
celkovou rekonstrukci vodovodního řádu v obci.
17. V roce 1990 MNV dokončil přístavbu šaten a sportovních kabin.
136
18. V roce 1991 Státní statek Střednice dokončil přestavbu objektu teletníku na
odchovnu kuřat brojlerů.
19. V roce 1991 obec dokončila výstavbu rozšíření vodovodního řádu pro
novou zástavbu RD na dolením konci obce, včetně vodovodních přípojek.
20. V roce 1991 obec dokončila výstavbu nových kabelových rozvodů k nové
zástavbě RD na dolením konci obce.
21. V roce 1993 obec dokončila výstavbu kanalizace od nové zástavby RD na
dolením konci obce.
22. V roce 1993 Středočeské energetické závody Kralupy dokončily celkovou
rekonstrukci venkovního vedení 22 kV úsek Mělník – Janova Ves.
23. V roce 1994 obec dokončila vyčištění odvodní stoky v rokli a opravdu
havarijního stavu dešťové kanalizace v této lokalitě obce.
24.V roce 1997 obec dokončila výstavbu plynofikace budov ZŠ čp. 10 a 47.
25. V roce 1997 obec dokončila přístavbu budovy ŠJ čp.2, včetně rekonstrukce
el. instalace.
26.V roce 1998 obec dokončila rekonstrukci chodníku a rozšíření silnic III.
třídy mezi budovami ZŠ čp. 47 a 10.
27.V roce 1988 obec dokončila plynofikaci objektu ŠJ čp.2.
28.V roce 1988 Farní sbor českobratrské evangelické církve provedl stavební
úpravy na evangelickém tolerančním kostele.
29.V roce 1998 až 2001 se prováděla kabelizace telefonní sítě pro obce Vysoká,
Bosyně, Chodeč, Strážnice, Střednice.
30.V roce 1999 až 2000 obec provedla další modernizaci objektu ŠJ čp.2.
31.V roce 2000 obec dokončila stavební úpravy sociálního zařízení v budově
ZŠ čp.47.
32.V roce 2000 až 2001 obec dokončila opravu části opěrné zdi a márnice u
evangelického hřbitova.
33.V roce 2000 obec provedla opravu Božích muk před katolickým kostelem.
137
34.V roce 2001 byla na věžový vodojem umístěna anténa Radio Mobilu.
35. V roce 2001 obec dokončila výstavbu kanalizace a odvodnění objektu
Sokolovny a u čp. 6.
36.V roce 2001 obec dokončila další úpravy objektu zdravotního střediska na
prostory OÚ.
37.V roce 2002 až 2003 obec provedla opravu chodníků v obci.
38. V roce 2002 ZS Eurotel dokončil výstavbu základové stanice radiotelefonní
sítě u Chloumku.
39. V roce 2003 Středočeská energetická,a.s. dokončila novou el. přípojku pro
novou zástavbu RD a čerpací stanici u Sokolovny.
40. V roce 2004 až 2006 obec provedla rozšíření a výstavbu sportovního areálu
na tenisové kurty a dětské hřiště.
41. V roce 2005 obec dokončila opravu fasády na budově ZŠ čp. 10.
42.V roce 2005 obec dokončila další rozšíření el. přípojky pro novou zástavbu
RD u Sokolovny.
43. V roce 2005 obec dokončila rozšíření vodovodního řádu pro novou zástavbu
RD u Sokolovny.
44. V roce 2005 obec dokončila výstavbu I. etapy kanalizace v obci od
kadeřnictví k prodejně potravin.
45. V roce 2005 obec dokončila vybudování parkoviště v areálu OÚ a
zdravotního střediska.
46. V roce 2006 obec dokončila další stavební úpravy objektu čp.32. Jednalo se
o úpravy podkroví pro archiv a sklady OÚ.
47. V roce 2007 dokončila firma Vodafone ČR,a.s. umístění dalšího anténního
zařízení pro mobilní telefony.
138
2) OBEC STŘEDNICE
1. V roce 1970 Okresní výstavbové bytové družstvo Mělník dokončilo výstavbu
2 x 9 bytových jednotek ve Střednicích.
2. V roce 1970 MNV vybudoval novou plechovou čekárnu ČSAD.
3. V roce 1973 Okresní výstavbové družstvo Mělník dokončilo výstavbu 24
bytových jednotek ve Střednicích.
4. V roce 1975 Státní statek Vysoká dokončil výstavbu haly na výkrm hovězího
žíru ve středisku živočišné výroby.
5. V roce 1977 MNV dokončil výstavbu přístavby a celého areálu jednotřídní
MŠ u čp. 49.
6. V roce 1984 MNV dokončil výstavbu prodejny smíšeného zboží v obci.
7. V roce 1985 Státní statek Vysoká dokončil výstavbu silážního žlabu v areálu
živočišného střediska.
8. V roce 1987 MNV provedl vyasfaltování prostranství od čp.1 k čp.3,
prodejně potravin až na křižovatku.
9. V roce 1988 MNV dokončil výstavbu VII. Etapy vodovodu pro obec. V roce
1989 až 1990 byly dokončeny vodovodní přípojky k rod. domům a výrobním
objektům.
10. V roce 1988 MNV dokončil výstavbu další zděné čekárny ČSAD.
11. V roce 1990 Státní statek Vysoká dokončil výstavbu 2 hal na uskladnění
píce.
12. V roce 1990 Agrochemický podnik dokončil výstavbu skladových hal a
kanceláří.
13.V roce 1992 Státní statek Střednice dokončil výstavbu čerpací stanice PHM
v jeho areálu.
139
14. V roce 1993 Státní statek Střednice dokončil výstavbu skladové haly a 4
obilních sil v areálu živočiš. střediska.
15. V roce 1995 bylo zahájeno projednávání změny využití areálu na pilu.
16. V roce 1998 obec provedla vyčištění a položení trubek vodoteče u čp. 23.
17. V roce 2000 obec provedla a dokončila výstavbu kanalizace pro zlepšení
odvodnění obce od čp. 9 k čp.6.
18. V roce 2001, 2003 a 2004 obec pokračovala v úpravách a opravách
vodotečí, a to od čp. 43 a čp.38, u čp.12 a u čp.10 a 1.
19. V roce 2003 obec dokončila vybudování rozšíření vodovodního řádu v obci.
20. V roce 2004 v rámci pozemkových úprav Ministerstvo zemědělství
dokončilo výstavbu polních cest C2 a C6 v k.ú. Střednice, a to z Vysoké do
Strážnic a Střednic.
21. V roce 2004 p. Dvořák Bořivoj dokončil výstavbu haly HARD Jeseník na
kovovýrobu.
22. V roce 2005 v rámci pozemkových úprav Ministerstvo zemědělství
dokončilo výstavbu polní cesty C5 včetně výstavby větrolamu v k.ú. Střednice
od Chloumku do Střednic.
23. V roce 2005 v rámci pozemkových úprav Ministerstvo zemědělství
dokončilo výstavbu biocentra LBC 81 v k.ú. Střednice (Bundolu).
24. V roce 2006 obec dokončila rekonstrukci stávajícího chodníku u čp. 49 a 50.
3) OBEC STRÁŽNICE
1. V roce 1975 MNV provedl úpravu vodoteče z obecního kalu a odvodnění
prostranství. Dále úpravu místní komunikace po úpravě vodoteče u čp.45, 34,
58, 62 a 68.
2. V roce 1976 MNV provedl vybudování ústředního vytápění v budově ZŠ
Strážnice.
3. V roce 1982 MNV provedl generální opravu přehradní zdi u požární nádrže
(kal), vyčištění nádrže a zabudování nového veřejného osvětlení.
140
4.V roce 1983 MNV provedl celkovou rekonstrukci opěrné zdi u čp.69 a 11.
5. V roce 1986 MNV provedl výstavbu nové autobusové zděné čekárny nad
školou ve Strážnicích.
6. V roce 1988 MNV dokončil výstavbu VI.etapy vodovodu pro obec a v roce
1989 byla dokončena výstavba vodovodních přípojek pro rod. domy a výrobní
objekty.
7. V roce 1994 Státní statek Střednice vybudoval nový rozvod venkovního
vedení NN na Rymáni pro RD.
8. V roce 1998 a 1999 obec provedla vyčištění a opravu vodoteče u čp.3 a 13.
9. V roce 1999 obec provedla přestavbu budovy ZŠ Strážnice na jednotřídní MŠ
a ZŠ.
10. V roce 1999 obec provedla vyčištění a položení trubek vodoteče od čp. 51 a
67.
11.V roce 2000 obec provedla opravu opěrné zdi, schodiště, vodoteče a místní
komunikace na horní straně obce.
12.V roce 2000 Okresní myslivecký spolek Mělník dokončil rekonstrukci
celého areálu Střelnice.
13. V roce 2001 obec zajistila provedení rekonstrukce Božích muk u čp. 29.
14. V roce 2002 a 2003 obec provedla vyčištění a opravu vodotečí a kanalizací
od čp. 12 k čp. 10,od čp.38 k čp. 50, Od čp. 18 k čp.19 a od čp.22 k čp. 29.
15. V roce 2003 obec vybudovala nový vodovodní řád pro Rymáň.
16. V roce 2004 obec uzavřela místní komunikaci na skládku Žerka.
17. V roce 2004 obec dokončila vybudování přístavby hasičské zbrojnice a
výměnu nové čekárny.
18. V roce 2005 Středočeská energetická,a.s. vybudovala novou trafostanici u
čp. 67 a tím byla posílena síť NN v obci.
4) OBEC CHODEČ
1. V roce 1970 postavena MNV plechová čekárna pro veřejnou dopravu ČSAD.
141
2. V roce 1973 postavena MNV betonová požární nádrž.
3. V roce 1982 MNV provedl opravu opěrných zdí u čp. 26, čp. 27, čp. 5 a tím
zlepšení průjezdnosti obcí.
4. V roce 1982 dokončena Středočes. státními lesy Benešov rekonstrukce lesní
cesty Zimořský důl – Truskavna.
5. V roce 1986 MNV dokončil výstavbu hlavního řádu vodovodu (IV.etapy) pro
obec a v roce 1987 byly dokončeny vodovodní přípojky do všech domů a
výrobních objektů.
6. V roce 1988 MNV dokončil rozšíření a vyasfaltování místní komunikace –
spojky Vysoká- Chodeč.
7. V roce 1991 ZD Kokořín dokončilo výstavbu odchovny mladého dobytka pro
52 ks.
8. V roce 1998 obec provedla rozsáhlou opravu vodoteče a opěrné zdi u
čp. 9,21,23,24 a 25 pro zlepšení odvodnění obce.
9. V roce 1999 obec dokončila opravu zvonice.
10. V roce 2 000 obec provedla opravu vodoteče a zpevnění silnice u čp. 4.
11. V roce 2 001 obec provedla opravu a renovaci Božích muk u zvoničky a
Památník padlých.
5) OBEC BOSYNĚ
1. V roce 1977 ZD Kokořín dokončilo výstavbu sušičky na sušení
zemědělských produktů.
2. V letech 1977 až 1979 došlo k sesuvu půdy – důvod porucha
vodovodního řádu, dále MNV prováděl v této lokalitě výstavbu požární
nádrže, koupaliště a hřiště. Následkem sesuvy půdy bylo nutné
zdemolovat domy čp.46 a 62.
Pro zabezpečení sesuvného území byly v těchto letech provedeny
rozsáhlé asanační práce.
3. V roce 1981 vybudoval MNV nové chodníky od čekárny ČSAD k čp. 51.
142
4. V roce 1981 Stč. Vak. Mělník dokončil celkovou rekonstrukci
vodovodního řádu a přípojek.
5. V roce 1983 vybudoval MNV opěrnou zeď u čp.10 – bytovka a prodejna
potravin.
6. V roce 1985 byla provedena MNV generální oprava povrchu místní
komunikace v celé obci.
7. V roce 1992 bylo provedeno MNV rozšíření kabelového veřejného
osvětlení podél silnice od kapličky směr Kokořín.
8. V roce 1994 v objektu bývalého JZD čp. 11 byla zřízena firma Inet na
výrobu bazénů a nástrojárna – kovovýroba.
9. V roce 1996 obec provedla generální opravu autobusové čekárny.
10. V roce 1998 STE Středočeská energetická, a.s. vybudovala u kapličky
pro posílení obce Bosyně a Vysoká nový transformátor.
11. V roce 1999 obec provedla rozsáhlou rekonstrukci místní komunikace u
čp. 47 a výstavbu železobetonové zdi.
12. V roce 2001 obec provedla opravu vodoteče od čp. 10 k požární
zbrojnici.
13. V roce 2002 pan Jakub Kučera ze Štampachu dokončil rekonstrukci a
vyčištění rybníku Harasov.
14. V roce 2004 Středočeská energetika vybudovala další novou trafostanici
na posílení obce Bosyně u čp. 3.
15. V roce 2004 Společnost Harasov, a.s. zahájila výstavbu Srubové bašty
s informačním centrem na Harasově.
143
N) Veřejná správa a správa obce
1) Správa obce
a) Rychtáři obce Vysoká
Rychtáři na Vysoké byli : Jiří Hokeš (č.p.2) 1818-1824
Václav Šulc (č.p.6) 1825-1831,jenž byl sesazen od
vrchnosti, protože hájil svých pozemků, které hraničily se zádušními lesy
Václav Slavík (č.p.7) 1832-1848
Roku 1849 volili sedláci i domkáři prvního konstitučního představeného na
Mělníce. Domkáři, majíc ze svého volebního práva radost, vrátili se na
Vysokou se vztyčenými holemi, ozdobenými barevnými šátky.
Představení potom byli :
Antonín Martinovský z (č.p.33) 1849-1851
Josef Slavík (č.p.7) 1852- 1854
Antonín Horyna (č.p.26) 1855-1856
- vzdal se své funkce, neboť jeho přesvědčení se příčilo Bachovu
absolutismu.
b)Rychtáři obce Chodeč
1833-51 Jiří Šesták
1852-54 Václav Kleinert
1855-64 Jiří Šesták
c) Rychtáři obcí Střednice a Strážnice(měli společné rychtáře a
starosty)
1849 Václav Hokeš
1849 - 51 Antonín Kučera
1851-59 Jan Kožňar
d) Rychtáři Bosyně
1824- 34 Antonín Řezníček
1835- 46 Jan Mokrý
1847- 56 Václav Mokrý
1857- 60 Václav Neumann
e) Starostové Chodče
1865 - 67 Václav Šťastný
144
1868- 70 Václav Nejedlý
1871- 73 Josef Šimek
1874 -? Václav Šesták
f) Starostové Střednic a Strážnic
1860- 64 Václav Hypša
1865- 67 Antonín Chvojka
1868- 76 Václav Maudr
1876- 77 Ambrož Chvojka
1877- 83 Václav Horčic
1884- 86 Václav Maudr
1887 - ? Václav Tichota
g) Starostové Bosyně
1860- 67 Antonín Řezníček
1868- 76 Antonín Kleirnert
1876 - ? Václav Brázda
h) Starostové obce Vysoká :
Josef Slavík (č.p.7) 1857-1864
Jan Novotný (č.p.54) 1865-1867
Jiří Kučera (č.p.25) 1871-1879
Jan Dvořák (č.p.25) 1880-1882
Antonín Čížek (č.p.19) 1883
Václav Rynda (č.p.31) 1884-1885
Václav Slavík 1886-1892
Václav Rynda (č.p.31) 1892-1898
Václav Šulc (1898-1901)
Jaroslav Rous (1901-1907)
Dr. Alois Brejcha (1907-1913)
Antonín Čížek (1913-1919)
Dr.Alois Brejcha (1919-1923)
Vladimír Slavík (1923-1927)
Ladislav Nový (1927-1932)
Jaroslav Šesták (z.č.31) 1932 – 1945
Václav Kettner 1945
Vladislav Slavík
Rudolf Prokop
Josef Kleinrt
Jarmil Slušný
Rudolf Prokop
Vladimír Hokeš 26.listopadu 1971 – říjen 2006
Ing. Pavel Kučera listopad 2006
145
2) Sbor dobrovolných hasičů Strážnice 1897 – 2007
Stanovy schváleny byly usnesením c.k.místodržitelstvím v Praze ze dne
27.III.1897 č.27.228
Zakládajícími členy dne 21.VI.1897, v počtu 4 osob, byli :
Alžběta Egrová, Antonín Kleinert, Ladislav Nový, Václav Horčic z čp.1
Strážnice, který byl ustanoven předsedou.
Přispívajících členů bylo 16 a to tito : Jan Šesták, Josef Podrápský,Václav
Janda, Josef Janda, Štěpán Maudr, Václav Maudr, Josef Chochola, Antonín
Hašourek, Marie Tichotová, Karel Kučera, Václav Kučera z č.9, Antonín Nový,
Josef Joachymstál, Karel Procházka, Alžběta Šestáková.
Postupem času se z členů přispívajících, přihlášených do spolků hasičského,
stávali členové zakládající, někteří přispívající vystoupili, jiní se přihlásili.
V roce 1922 se z přispívajícího člena, váženého pana učitele Josefa Soběslava
stal člen zakládající a tím též dlouholetý pokladník místního sboru.
První činovníci byli tito :
Josef Šesták – velitel
Václav Horčic – podvelitel, který byl prvním
velitelem od roku 1897
Václav Hokeš – cvičitel
Josef Soběslav – pokladník
Hlavním jednáním výborových schůzí byla snaha o technické vybavení sboru,
aby se činně mohl zúčastnit veškerých záchranných akcí. Zakoupeno bylo ze
sbírek nutné vybavení a asi v roce 1890 ruční hasičská stříkačka. Od roku 1912
jest vedena matrika členů.
Po skončení 1. světové války se sbor hasičský začal rozrůstat, byl připraven
kdykoli zasáhnout k boji s ničivým živlem.
V meziválečných letech byly pořádány plesy, pomlázkové zábavy, oslavy
májů, dožínkové slavnosti a posvícenské zábavy v hostinci u Maudrů.
Byl založen pohřební fond, který přispíval členům sboru na pohřby jejich
blízkých, včetně účasti na nich.
Po obsazení Čech nacistickým Německem, v roce 1939, pokračoval sbor
nadále ve své práci. K 1.1.1941 měl 39 činných členů, 15 členů přispívajících a
6 členů zakládajících. Sbor pořádal tradiční ples, 4 přednášky a účastnil se
pravidelných hasičských cvičení. Celková finanční hotovost činila 6.912,65 Kč.
Valné hromady, konané dne 25.1.1942 v místnosti starosty, pana Maudra, se
zúčastnilo 17 členů sboru. Ze zprávy velitele je zřejmé, že v roce 1941 přišel
sbor o 5 činných členů.Tehdejší finanční hotovost 7.502 Kč byla na válečné
poměry průměrná a i přesto sbor přispíval na pohřebné svým členům a na
podpůrný fond v době válečné. Po atentátu na říšského protektora R.Heidricha,
bylo vyhlášeno stanné právo.I našich obcí, sboru a spoluobčanů se tato událost
146
bolestně dotkla, neboť z obce Chodče a z Vysoké bylo gestapem odvlečeno do
koncentračního táboru několik rodin, z nichž se jenom málo lidí vrátilo v roce
1945 a to ještě s podlomeným zdravím.Na památku obětem fašistické zvůle
bylo v Chodči a ve Vysoké postaveny památníky, připomínající tyto hrozné
chvíle.Uctění památky padlých se každoročně účastní až do doby současné i
členové sboru.
První poválečná schůze sboru se konala 20.6.1945, za přítomnosti 21 členů,
všichni uctili památku zahynulých a zemřelých bratří, kteří odešli během
okupace a na návrh přítomných byli dosavadní činovníci pro svou dobrou práci
ponecháni ve funkcích.
Rok 1947 byl pro sbor slavnostní.Schůze se konala 4.3.1947 a ustanovila, že
5.3.1947 v 7 hod. večer se bude pálit na počest 97. narozenin prvního presidenta
republiky T.G.Masaryka vatra a sbor se této slavnosti zúčastnil ve stejnokrojích.
30. března 1947 se sešla valná hromada u V.Kurce, v hostinci “U Maudru“,
kterou zahájil starosta Oldřich Maudr, a to za účasti 14 členů. V tuto dobu čítal
sbor 32 mužů a 3 ženy činné, 12 členů přispívajících a 4 členy zakládající. Sbor
pořádal celkem 5 přednášek, 1 ples a několik cvičení.
Bylo přistoupeno rovněž k volbě nových činovníků sboru, kterými se stali :
Oldřich Maudr – starosta sboru
Josef Hokeš – velitel sboru
Václav Chramostil – zást.velitele
Václav Vomáčka – jednatel
Josef Soběslav - pokladník
Václav Kučera – vzdělavatel
Josef Rameš – sam.velitel
Václav Podřipský – zbrojmistr
Rudolf Veselý – revizor
Václav Groušl – četař
Josef Slánský - -IIJosef Groušl
Josef Vebr
Valná hromada, konaná dne 4.2.1948 uctila památku zemřelého zakládajícího
člena Václava Štráchala.Bylo konstatováno, že sbor je velice činný, neboť se
zúčastnil 3 ohňů, z toho jednoho při požáru sladovny ve Mšeně a 2 ohňů lesa,
zúčastnil se pochodových cvičení se strojem.Zúčastnil se oslav narozenin
T.G.M., oslav Dne vítězství, oslav Jana Husa a vzpomínkového aktu v Chodči a
ve Vysoké. V tomto roce měl 36 členů činných, 10 přispívajících a 3 zakládající
členy.
V roce 1949 se sbor účastnil 2 technických cvičení a 2 zdravotnických, byl
pořádán ples, oslavy vítězství, oslav narozenin T.G.M., oslav Jana Husa a
147
výtěžkem z plesu přispěl na zřízení obecního rozhlasu, a to ve stejném počtu
členů, jak v letech minulých. V tomto roce byly též zajištěny pracovní obleky a
přilby.Mezi členy sboru byla pořádaná sbírka na Čs. červený kříž.
Po osudných událostech roku 1948, nastaly i změny v našem sboru.Již
20.12.1949 bylo na slavnostní schůzi oznámeno, že se budou konat oslavy
J.V.Stalina, bylo zdůrazněno, co pro “Český národ“ znamená. Nebyly již
pořádány oslavy narozenin T.G.M. ani J.Husa, Den vítězství byl přesunut na
9.května. Nadále však sbor pořádal plesy a také zájezdy do různých koutů země
České.Již nebyl ve sboru podpůrný fond ani fond pohřební.Hasičský sbor
připravil plán na rok 1950, kdy se měl postavit sušák na hadice, zakoupit se
mělo 250 m konopných hadic, 10 přileb, 10 pracovních stejnokrojů a 10
vycházkových.Řídící učitel Oldřich Janků byl požádán, aby vypracoval požární
poplachový plán obce.
Sbor se účastnil aplikačních cvičení, za něž dostal pochvalu od 6. Hasičské
jednoty v Mělníku. Čítal 35 členů činných, 9 přispívajících a tři zakládající.
Finanční hotovost byla 12.292,- Kč.
Jednou ze zakládajících byla i sestra Řezníčková , která na soutěži Mělnický
okruh pořádané 17.7.1949 zasáhla v několika případech a 1 případ doručila do
nemocnice. Též byla zvolen nový výbor, který schůze jednohlasně schválila. Ve
výboru byli tito členové:
Oldřich Maudr – starosta
Josef Makeš – velitel
Ladislav Makeš – zást. velitele
Václav Vomáčka – jednatel
Jos. Soběslav – pokladník
Václav Kurc – vzdělavatel
Josef Šibrava – sam. zpravodaj
Václav Groušl – zbrojmistr
Jos. Rameš a Ant. Hodek – četaři
16.4.1950 se uskutečnil zájezd do Národního památníku v Terezíně, jehož se
zúčastnili jak členové sboru, tak místní občané a všichni při té příležitosti byli
vyzváni k hojné účasti na oslavách 1.máje na Mělníku. Již od počátku tohoto
roku byl též z obecního rozpočtu přidělován příspěvek na doplnění výzbroje,
pohonné hmoty pro stříkačky a na opravy has. zařízení.
16.3.1951 sbor rozhodl o koupi auta, které bylo ještě týž měsíc od
p.Voborníka zakoupeno se souhlasem ONV v Mělníku.Od 1.1.1951 byl Sbor
dobrovolných hasičů přejmenován na Místní jednotu požární ochrany. 8.6.
tohoto roku has. poplach za 100% účasti členů a když 16.8.1951 vznikl požár ve
stodole u Štráchalů, bylo znát, že sbor je cvičen. Byly zachráněny veškeré
okolní budovy. K 31.12.1951 měla MJ 35 členů činných, 9 přispívajících a 3
zakládající. Z toho počtu členů byla sestavena kandidátka nového výboru :
148
Antonín Slánský – předseda
Josef Hokeš – místopředseda
Josef Groušl
Václav Groušl – výcvik. referent
Václav Vomáčka – jednatel
Josef Soběslav – pokladník
František Klem – kul. referent
Václav Kurc – ref. pro preven.
Josef Šibrava – samarit. referent
V tomto roce byly postaveny nové sušáky na hadice u tzv. kalu, projednáno
bylo též zřízení požární nádrže z místního kalu, vzhledem k velkým objektům
statků, které od majitelů převzaly Státní statek Strážnice a Střednice.
V roce 1952 byl zvolen nový výbor, jehož předsedou se stal Josef Hokeš,
místopředsedou Ant. Slánský a Jos. Svoboda, ostatní členové zůstali. Tento
výbor pracoval až do roku 1955. Za doby jeho působení byly pravidelně
prováděny preventivní požární domovní prohlídky, cvičení požárníků a jejich
pravidelná školení.V roce 1954 byla přidělena MJ nová motorová stříkačka a
také byl převzat patronát nad ČSSS.
Roku 1955 náhle umírá dlouholetý zakládající člen a pokladník MJ, Josef
Soběslav.14.12. 1995 byl na výborové schůzi řešen problém nového
pokladníka, kterým se stal člen revizní komise, Jaroslav Vebr. V těchto letech,
kdy již místní jednota požární ochrany získala novou hasičskou stříkačku,
motorovou, vyvstal problém ryze Nerudovský : Kam s tou starou houpačkou ?,
která ovšem překážela. Nakonec skončila ve stodole na Rymáni, kde padla sama
za oběť požáru.
Následující rok 1956 umírá bratr velitel Ant. Slánský a jeho místo zaujímá
Ladislav Makeš, ostatní pracovníci výboru zůstávají, připravují společnými
silami cvičení, brigády, poplachová cvičení za účasti okresního velitele
Bláhy.Nový výbor zvolen nebyl, pouze pro vážné onemocnění předsedy br. Jos.
Hokeše se stal předsedou Václ. Novák z čp.32. Do tohoto roku, kdy byly
pořádány veškeré schůze, zábavy a plesy od roku 1948 v pohostinství “Jednota“
u p. Kurce, hrála hudba Karla Nováka.V tomto roce, tedy v roce 1958 byla
poprvé pozvána hudba Osvětové besedy ze Řepína, pod vedením Václava
Kahlera.A právě tento rok byl pro MJ přelomem v činnosti. ONV v Mělníku
byla povolena výstavba nové požární zbrojnice, kdy plány zhotovil Komunální
podnik v Mělníku.
Od roku 1959 opět odešlo několik členů.Zemřeli : býval. velitel Václ.
Moucha, Josef Šubr, Václav Škuba a Josef Hokeš. Dění v jednotě však
pokračovalo dál, pořádaly se schůze, rozhlasové relace na podporu účasti na
brigádách v místním rozhlase, na jehož zřízení se sbor podílel.Také se naše
jednota zúčastnila hašení velkého požáru, který vypukl dne 12.8.1959 u kravína
ve Střednicích.V roce 1961 byl proveden 2 krát zásah u požáru, 3 krát
149
vyhlášena pohotovost u zbrojnice.Změnil se i výbor, do funkce jednatele byl
zvolen Josef Najbrt.
Léta práce pokračovala, až přišel den “ D “, kdy se v dubnu 1961 dostavěla
požární zbrojnice, která stojí dodnes. Stará zbrojnice, která stávala na návsi,
těsně vedle kovárny pana Bureše, byla rozbourána a na jejím místě vyrostla
nová, velká a na tehdejší dobu pro vesnici moderní zbrojnice s technickým
zázemím. Kovárna byla zbourána a vznikl park na návsi s autobusovou
čekárnou. Zároveň s tím byla vybudována požárně bezpečná cesta pro příjezd
těžké požární techniky podél požární nádrže, bylo vybudováno nasávací místo,
odkud mohou vodu k hašení odebírat i velká vozidla.
I v roce 1965 pokračoval stávající výbor ve své činnosti, udělil první čestné
uznání, a to Josefu Ramešovi a Františku Kožňarovi, spolupracoval s PJ
Vehlovice, MJ Želízy při výměně zkušeností s prací požárníků a
v prevenci.Sbor v té době měl 34 členů, ovšem bylo v něm velmi málo
mladých. V květnu a v červnu se sbor zúčastnil 3 zásahů při požáru lesa v
“Záskalí“.Po době stagnace v počtu členů MJ se přihlásili do sboru František
Podřipský a Mir. Štekl.
Rok 1968 : byl zvolen nový výbor začátkem roku, předsedou se stal Josef
Najbrt, velitelem zůstal Ladislav Makeš, jednatelem byl zvolen opět Václav
Vomáčka, ostatní členové zůstali z původního výboru. Tento rok byl plný
převratných událostí. Bylo to Pražské jaro“, i když na tak malé obci
neznamenalo velkou změnu.
Činnost MJ pokračovala v přípravě cvičení, v údržbě hasičské výzbroje apod.
V roce 1969 v létě se požárníci zúčastnili hašení požáru lesa na trati Střednice –
Lhotka, při hašení vojtěšky na Rymáni.Poslední dva požáry zavinily děti a
tehdy si MJ dala za úkol preventivní přípravu proti požárům výukou a školením
ve školách.Následný rok 1970 přinesl sboru dvě ztráty.Zemřely dlouholeté
členky sboru pí. Anna Řezníčková a pí. Marie Horčicová, která při každé
z pořádaných akcí zajišťovala zdravotní službu.
Nový výbor, zvolený v roce 1972 přinesl mladou krev. Předsedou se stal
Ing.Stanislav Codl, místopředsedou Mir.Štekl, velitelem pro své zkušenosti
zůstal Lad. Makeš, do výboru byl přijat Vojta Smolík, ostatní členové, pro své
dlouholeté plnění svých funkcí zůstali z původního výboru.Ing. Codl určil
dvojčlenné komise pro preventivní prohlídky komínů v domech, úklid zbrojnice
a kolem ní, prohlídku objektů ČSSS.Z důvodu jeho odstěhování z obce se sbor
usnesl, že předsedou se stane pan Karel Uher. Spolupráce s MNV Vysoká ve
větší míře nastala po zvolení Vladimíra Hokeše předsedou MNV, který je
150
členem MJ.MNV tehdy pružněji vyřizovalo požadavky MJ, aby mohla dobře
pracovat ve prospěch nejen obce Strážnice, ale i pro pomoc ostatním obcím.
V roce 1974 se pořádaly oslavy 110 let založení požárního sboru v ČSSR,
v Parku kultury JF v Praze, kterých se zúčastnilo mnoho členů s rodinami.
Školení velitelů se pravidelně zúčastňuje i náš velitel, školení protipožární
techniky se zúčastňuje 10 členů pod vedením velitele.
Plzeň, Karlovy Vary a Mariánské lázně navštívili členové s rodinami dne
17.5.1975.
Po dvouletém volebním období nastal v roce 1975 opět čas nových voleb, kdy
do jednotlivých funkcí byli zvoleni :
Karel Uher – předseda
Mir. Štekl – místopředseda
Josef Svoboda – jednatel, místo p. Vomáčky
Další členové z původního výboru byli potvrzeni do svých funkcí.
Tímto výčtem informací o práci MJ ukončil své zápisy p.Vomáčka, který jen
s malým přerušením zastával funkci jednatele od 14.1.1941.
Další kniha zápisů o schůzích pokračuje až od roku 1982, kdy neustále pracoval
zvolený výbor. Celkem jednota čítala k 31.12.1954 54 členů.
Vzhledem k celostátní výzvě dárcovství krve se našli dárci i u hasičů.Sbor měl
tehdy k dispozici nákladní automobil Tatra 805, od Pož. sboru Mělník, který byl
po opravě. Během roku 1982 byli přijati mladí členové. Organizovaly se
brigády pro obec, sklízelo se seno, byly prováděny preventivní prohlídky
objektů ČSSS.
6.6.1987 byly oslavy 90. výročí založení Místní jednoty. Oslavy byly zahájeny
slavnostním průvodem od pož. zbrojnice do Střednic, kde v prostorách bývalého
statku Nových a Kučerů byla slavnost konána, za hojné účasti zástupců všech
složek. Byla předána vyznamenání zasloužilým členům a také nejstarším
členům.
V té době pracoval nově zvolený výbor, pod vedením p.Uhra. Místopředsedou
byl zvolen Vlad. Hokeš, pokladníkem Jos. Svoboda. Do ostatních funkcí byli
zvoleni noví, mladí členové.Tento rok přešla do majetku sboru Praga V3S
cisterna.
Rok 1988 ve výboru pracují mladí členové p.Tomášek, Ant. Hodek a
V.Makeš. Spolu se zkušenými členy se starají o stříkačku. Do sboru vstoupili
ještě 4 další členové.Celkem v tomto roce měl sbor 42 členů. Velkým
příspěvkem k práci sboru byla výměna neustále porouchaného pož. vozu Praga
V3S za Tatru 138 cisternu, která potřebovala menší opravy, měla však větší
151
výkonu. Museli však být pro provoz vyškoleni 3 řidiči s oprávněním s tímto
pož. vozidlem jezdit.
Jako každý rok, tak i tento byl pořádán tradiční ples, proběhlo stavění a kácení
máje, byl pořádán zájezd do PKJF v Praze na Pošumavský věneček.
V roce 1989 sbor napomáhal likvidaci ohně lesa na Vidimi, který trval 35
hodin.O uvolnění z funkce pokladníka požádal p.Jaroslav Vébr, který tuto práci
vykonával 35 let.Nově byl zvolen Václav Škuba, práci za p. Škubu kult.
referenta Vlastimil Capoušek.
Koncem roku 1989 byl změněn název Místní jednoty požární ochrany na Sbor
dobrovolných hasičů, znak ani prapor se nezměnil.
V roce 1990 po zimním období byl zásah na Sitné.
Požární vozidlo V3S, které dosud jednota vlastnila, bylo předáno MJ Vidim.
Začaly se opět pálit čarodějnice, oslavoval se Den vítězství 8.května, byly
vyhlášeny svátky J.Husa a Cyrila a Metoděje, slavilo se tak, jak před mnoha
lety. Jednota byla opět u 3 zásahů za což dostala opět pochvalu od OV.
Statky se začaly vracet původním vlastníkům, rozpadl se jeden mohutný Státní
statek Vysoká a vzniklo Sdružení rolníků. Původnímu vlastníku se vrátil i
hostinec “U Maudrů“, kde se konaly oslavy sboru.Tradiční plesy se však
pořádají v nově opravené a Sokolu vrácené budově ve Vysoké, neboť po
stavební stránce sál U Maudrů nevyhovuje.Pro delší adaptační práce se schůze
konaly v klubovně, která je umístěna v obecňáku. Během roku se pořádala
cvičení, sbor vyjel k několika zásahům.Jedním z dalších velkých zásahů byl
požár dne 6.4.1991, kdy v Janově Vsi hořela stodola u Bulíčků.V dalších
obdobích se prováděly práce na klubovně,byla přivedena vodovodní přípojka a
úpravy interiéru. Do té doby funkci jednatele a kronikáře SDH vykonával
Jos.Svoboda.
Pro své těžké onemocnění se vzdal funkce a na jeho místo byl zvolen mladý
hasič Míla Brázda.
Hned na počátku roku 1992 vznikl velký požár stohu slámy ve Vysoké , kde náš
sbor zasahoval,ale spolupráce s vlastníkem,do té doby zbytkovým statkem
Střednice byla velice špatná. V tomto roce byly prováděny opravy hasičské
zbrojnice , údržba auta a výstroje.
Rok 1993 přinesl změny ve vedení sboru. Na místo pokladníka p.Škuby byl
zvolen p.Jaroslav Vogel.Též byla projednána nová org.opatření k výjezdům
k požáru,finanční dotace od obce a také několik členů za SDH ve Vysoké, kteří
již několik let nepracují dobře a v poslední době vůbec. Místní SDH pracuje na
úrovni.Pečlivě se starají o techniku,výzbroj, hasičskou zbrojnici i její okolí.
Problémem se stalo vyčištění požární nádrže uprostřed vesnice,kde jsou
nasazeni kapři. Ale i toto bylo dobře zvládnuto s Obecním úřadem. Obecní úřad
zajistil do vybavení zbrojnice halogenové baterky,požární hadice a ruční hasící
152
přístroje. K hasičskému vozu byla též dokoupena mycí lišta z prostředků
Obecního úřadu. Zbrojnice byla též opatřena novou podlahou, na její údržbě se
podílela průběžně většina členů SDH.
Vzhledem k rozpadu SDH ve Vysoké byli do našich řad přijati noví členové
p.Koláčný p. Mečíř, p.Křesťan.
Po všechny roky jsme uctívali památky našich spoluobčanů , padlých a
popravených za II.světové války.
Na podzim roku 1995 rezignoval na funkci velitele Václav Makeš a na jeho
místo byl zvolen Vladimír Purš ml.
Dne 8.2.1997 náhle zemřel ve věku 63 let starosta SDH Strážnice,
Karel Uher.
Tentýž rok má sbor slavné výročí 100 let sboru.
3) SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ V BOSYNI
Sbor ustanoven r. 1890 a stal se téhož roku členem župy.Stanovy schváleny dne
15.m. listopadu r.1890, které byly r.1905 změněny dle normálních stanov
Z.U.H.J. Obec má 92 čísel a 504 obyvatel.Předsedou sboru jest př. Matouch
Václav, velitelem Josef Juna, pokladníkem Antonín Řezníček.Vrchní lezců
Josef Vlach, vrchní stříkačníků Josef Bílek.Sbor čítá 2 členy čestné, 21 členů
činných a 14 zakládající. Má 21 výzbroje, 2 žebříky hákové a 1 střešní, 2
stříkačky převozné se savicí a 806 m. hadic. Dále má vlastní leziště, odebírá
“Hasičské Rozhledy“, zúčastnil se 54 požárů a za posledních 5 let, poněvadž
z let dřívějších je to neznámo, dostalo se sboru 260 K zemské subvence.Odbor
pohřební pokladny dosud zřízen není.
4) SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČU VE VYSOKÉ
a ) Založení sboru a členové
Jednoho podzimního listopadového dne sešli se v hostinci pana Jaroslava
Rouse denní hosté. Debatovali o tom, že by se měl, po vzoru jiných obcí zřídit
zde ve Vysoké sbor. Ačkoliv tuto debatu nebylo možno hned zvolit, důvodů, že
někteří členové obce byli pro a jiní proti, usneslo se, aby se pokusili získat členy
tím způsobem, že se chodilo s archem papíru dům od domu a získávali se
členové do sboru dobrovolných hasičů. Svým podpisem stvrdili, že přistupují za
člena.
153
Tento úkol s velikou vřelostí na sebe vzal pan Václav Řehák, rolník zdejší.
Občas tu a tam poznámky všelijaké zažil, nenechal se odradit a vítězně přišel
s podpisy a svůj úkol vykonal dobře. Věděl, že sám není mocen vše uvést,
obrátil se na pana Karla Kosobuta c.k. pošmistra, aby mu k ruce nápomocný
byl. Přání jeho s největší ochotou vyhověno bylo.Sepsáno provolání k občanství
za členy přistupovali s poukazováním, že sbor dobrovolných hasičů jest pro
dobro bližního, jakož i sebe samého.
Byla svolána poradní schůze, sešli se s počtem 7 přispívajících a 25 činných
členů. Také byl pozván župní starosta pan Josef Vydra ze Přívor, který v delší
řeči vysvětlil účel, zlo i dobro. Po přednášce usneseno zvolili prozatímní výbor,
ku vypracování stanov, jakož i k dalším pokračování věcí.
Zvoleni byli : p. Dr. Alois Brejcha obvodní lékař a starosta obce.
p. Karel Kosobut c.k. pošmistr
p. Václav Řehák rolník
p. Antonín Čížek rolník
p. Josef Líha strojník
Všichni pánové se vší svědomitostí a poctivostí se starali ku dokončení věci a
svého poslání. Za prozatímního předsedu zvolen p.Dr.Alois Brejcha, za
jednatele p. Karel Kosobud, za pokladníka Josef Líha.
Byly několikrát svolány schůze, žádáno za schválení stanov, opatřena nezbytně
potřebná hasičská knihovnička, razítka a jiné nenutnosti. Bohužel nebylo peněz.
Tak pan Kosobut a pan Líha prozatímně ze svého peníze přispěli na kolky a
známky. Prozatímní výbor se usnesl, že bude potřeba více finančních prostředků
do budoucna, požádali obec, aby se za sbor dobrovolných hasičů zaručila. Obec
se zaručila do obnosu 4 000 korun. Na doporučení župního starosty Vydry,
vyjednalo se s ústřední prodejnou zakoupení stříkačky, výzbroje, jakož i
plátěného stejnokroje. Zástupce firmy se dostavil a po dlouhém smlouvání
zakoupeno za obnos 3 725 korun.
Pan předseda poukazuje, že obec si vyhrazuje veškerá práva a majetek obce do
splacení, zároveň že obec žádá, za prohlédnutí stříkačky v hrubém stavu přímo
u firmy, vzato na vědomí a na Smíchov do továrny ku zkoušce jeli páni Antonín
Čížek a Josef Líha jakož strojník, stroj prohlédli, vyzkoušeli a velice pochvalně
se ke stroji stříkačky vyslovili.
Dne 25. prosince byla svolána valná hromada. Program : lékařská prohlídka
činného mužstva, pročítání stanov, stanovení zápisného a ročních příspěvků.
Porada jakým způsobem přivést stříkačku, ze Střednic z nádraží, zdali uspořádat
slavnost a hudbu. Má-li se součastně odbýt věneček,pozvat okolní členy
hasičského sboru. Příjímaní nových členů do sboru, volné návrhy.
154
Výbor : p.Dr. Alois Brejcha předseda
Karel Kosobud, Antonín Čížek, Václav Řehák, Josef Líha, Miloslav Slavík,
František Antoš,
Náhradníci : p. Antonín Fliegl, Jan Mikina
Revizoři účtů : p.Jaroslav Havlíček, Vladimír Slavík, Josef Poutecký
Technický výbor : velitelem Antonín Čížek, jeho náměstek Václav Řehák,
Četaři : p.Bedřich Datel, Jan Habák, Nový Ladislav
Lezci : Václav Jansa, Josef Klainert, Vojtěch Mylda
Správci nářadí : Josef Rynda, Karel Kosobud, Josef Líha, Josef Blecha,
Trubači : František Štěrba, Jan Finkous
Sluha : Rudolf Legner
Veškeří činovníci, vyjma revisorů účtů zvoleni jsou na tři roky.
Revisoři na 1 rok.
Zápisné pro všechny členy činné 1 Kč.,příspěvek pro přispívající ročně 5 Kč.
Čestný člen 50 Kč. ,jednou provždy.
b) Přivezení výzbroje
V roce 1912 se uskutečnila slavnost ku příležitosti vyzvednutí stříkačky ze
Středeňského nádraží :
Ozdobeny a zkrášleny dvojspřežně za pochodu hudby, byla slavnostně s
průvodem dovezena stříkačka do obce.Za slavnostním vozem na koních seděli :
p. Miloslav Slavík, Vladimír Nový.
Na stříkačce Josef Kettner, Řehák ml., Loužecký a Smrtka. Ostatní šli pěšky.
Na návsi velice vzletnou řečí pana předsedy Dr. Aloise Brejchy a obecním
zastupitelstvem, odevzdána vlasteneckým proslovem, sboru stříkačka a nářadí.
Večer na to následoval věneček, který při zvuku Švandovy kapely dlouho do
pozdních hodin trval.
Pozvány byly i okolní sbory ze Strážnic, Bosyně, Březinky a Truskavny.
c) název
SBOR BYL ČLENEM ZEMSKÉ ÚSTŘEDNÍ HASIČSKÉ JEDNOTY
KRÁLOVSTVÍ ČESKÉHO.
155
d) Činnost za první světové války a důsledky
Zdárný vývoj sboru dobrovolných hasičů Vysoká byl přerušen vypuknutím
světové války r.1914. Činnost sboru ustála, členové odešli do boje za cizí
zájmy. Když se po převratu sbor opět sešel, chybělo v jeho řadách několik
bývalých zasloužilých členů, kteří padli ve světové válce.
Proto při oslavě 30.srpna 1936 byla odhalena pamětní deska padlým ve
světové válce.
Sbor kromě svého poslání zasahoval čile i do společenského a kulturního
života v obci.Účastnil se vždy korporativně státních oslav (např. upálení
Mistra Jana Husa, oslavy narození T.G.Masaryka)
e) Sbor a druhá světová válka
16.března 1939 německá vojska přecházejí hranice a zabírají naše české
území a dostáváme se pod tak zvaný ,,Protektorát Čechy a Morava“.
Následkem doby se změnila celková situace i ve sboru.
Byla povinná inventarizace majetku a protokol musel být zaslán Zemské
Hasičské Jednotě.
V roce 1940 dostává sbor zprávu o vyloučení ze sboru bratra Roubíčka a ve
valné hromadě oznámení toto vzato na vědomí.
Dne 15 července na výborové schůzi byl projednán dopis, v němž se
zakazují s okamžitou platností na přilbách odznaky se znakem republiky.
Nařízeno odstranění všech věcí nesrovnávajících se s protektorátními
poměry. Na zbrojnici i stříkačkách musí být napsáno dvojjazyčně, nejdříve
německy a pak česky.
Dne 8.11.1940 na schůzi členů se projednalo nařízení o zatemnění a
prohlídka po obcích. Zda jsou dodržena nařízení ( po půdách musel mít
každý písek a všechny nařízené předměty na hašení ohně).
V roce 1941 přišel na sbor zákaz shromažďování se a jsou zakázány proto
schůze. Mohou se však u hasičstva konat pracovní porady. A tyto dobře
slouží, že se hasiči můžou scházet.
Dne 13. června byla v obci Chodeč odvezena celá řada lidí. Z této obce
celkem 27 a mezi nimi i ve Vysoké sebrán bratr Josef Matoušek, rolník a
156
četař sboru vysockého. Na Pankráci byl Matoušek odsouzen k trestu smrti a
popraven 20.12.1944.
V roce 1944 byla rozpuštěna Československá Obec Sokolská, která
spolupracovala na kulturních akcích společně se sborem hasičů.
Němci si byli vědomi toho, že nemohou rozpustit službu hasičskou, neboť
věděli, že hasičstvo musí být, aby připraveno stálo proti požárům, které byly
při házení zápalných bomb. Z toho důvodu také hasičstvo nebylo rozpuštěno.
Došlo však k tomu, že předáci celé České Zemské Hasičské Jednoty byli
zatýkáni a odváženi do Terezína a posléze do koncentračních táboru.
Přes všechny nesnáze a nástrahy nejlepší hasičští činitelé a hasičstvo se
zapojilo v odbojové činnosti.
V prvé řadě : Šesták Jaroslav, Šípek Josef, Matoušek Josef, Prokop Rudolf,
Sadílek Josef, Šťovíček František, Klainert Václav, nadp. Prášek Karel.
Bratr Kabriel Václav, Šesták Jaroslav a i četnická stanice pracovali společně
stejně pro dobro všech občanů. A sluší se, aby poznámka byla, že mnohdy
oni vyvedli obec z nepříjemné situace.
Rok 1945 duben – německá armáda ustupuje před sovětskou armádou.
Německá armáda se rozpadá, mezi německými vojáky dochází
k přestřelkám.
Český lid vstupuje do partizánských oddílů a jsou zakládány revoluční
výbory. Také členové a obyvatelé obce se zapojují.
Zastřelen František Mráz 6. května, jelikož nepověděl kdo přeřezal kabely
mezi spojením SS v Kokoříně a Mělníkem. Pan Prokop a p.Sadílek museli
opustit domy, jelikož byli hledáni. SS vyhrožovalo, jestli se nedostaví ,
budou zastřeleny jejich ženy. Zásluhou pana Práška, poštmistra a četnictva
byla vysvětlena a zlehčena situace, nebylo víc obětí v naší obci.
Budiž také zaznamenáno to, že se členové sboru bratr Šesták ,Šípek,Prokop,
Sadílek a Klainert v čele s Karlem Práškem, třemi četníky a panem
poštmistrem vyjednávali s SS, kteří táhli od Kokořína k Mělníku, aby
odevzdali zbraně. Zbraně neodevzdali, že se musí dostavit na Mělnik.
Posléze byli odzbrojeni němečtí vojáci.
Toto vše zapsal a zaznamenal, tehdejší zapisovatel sboru bratr
p.Podrápský.
157
5) SBOR PRO OBČANSKÉ ZÁLEŽITOSTI
a) Datum založení spolku
Sbor pro občanské záležitosti byl založen v roce 1972, pod vedením paní
učitelky Lankové.
b) Činnost spolku od roku 2000
Rok 2000
4.3. DĚTSKÝ KARNEVAL- SPOZ zajistil i pohoštění a dopravu pro
účastníky.
V březnu byl poslán seznam jubilantů r.2000 do časopisu ,,PODBEZDĚZÍ“
8.5. KLADENÍ VĚNCŮ ve Vysoké a v Chodči
3.6. se konal ,,DEN DĚTÍ“
V prosinci bylo předvánoční posezení pro občany v zasedací síni OÚ.
Rok 2001
30.3. VÍTÁNÍ OBČÁNKŮ v zasedací síni OÚ od dvou hodin
17.3. DĚTSKÝ KARNEVAL, hlavní atrakce rádio RELAX (hudba)
V dubnu ,,JARNÍ POSEZENÍ S HARMONIKOU“ ZS OÚ
,,PÁLENÍ ČARODEJNIC V BOSYNI“
7.5. KLADENÍ VĚNCŮ ve Vysoké a v Chodči
2.6.2001 ,,DĚTSKÝ DEN“
8.12. ,,MIKULÁŠSKÁ DISKOTÉKA“ v Sokolovně ve Vysoké , atrakce rádio
RELAX, Heidi Janků – zpěv
14.12. ,,VÁNOCE KLEPOU NA DVEŘE“
ROK 2002
25.1. VÍTÁNÍ OBČÁNKŮ
23.2. DĚTSKÝ KARNEVAL v Sokolovně – rádio RELAX
2.2. Pani Groušlová – nejstarší občanka našeho regionu se dožívá 96 let,
gratulace paní Urbanová a paní Šestáková
4.2. se konala podobná akce – paní Štěpánková z Bosyně, v té době žila
v domově důchodců ve Vidimi – kde jí členky SPOZ s panem starostou
Hokešem poblahopřáli k narozeninám
14.3. ,,ESTRÁDA BRNĚNSKÉ SKUPINY“ – pro dospělé
V dubnu ,,PÁLENÍ ČARODĚJNIC“ – Bosyně
Květen ,,KLADENÍ VĚNCŮ“
Červen ,, DEN DĚTÍ“ akce se děla na hřišti ve Vysoké
12.12. předvánoční posezení s občany v zasedací síni OÚ
Rok 2003
158
7.3. ,,JARNÍ POSEZENÍ“ – v zasedací místnosti OÚ
8.5. ,,KLADENÍ VĚNCŮ“ – Vysoká a Chodeč
31.5. ,,DEN DĚTÍ“ akce se odehrávala na hřišti ve Vysoké
1.9. ,,PŘIVÍTÁNÍ PRVŇÁČKŮ – předání knížek dětem
25.9. – zájezd na Zahradu Čech do Litoměřic
17.10. - ,,VÍTÁNÍ OBČÁNKŮ“
16.12. - ,,MIKULÁŠSKÁ ZÁBAVA PRO DĚTI “v Sokolovně
12.12. – Vánoční posezení při svíčkách – v prostorách OÚ
Rok 2004
28.2. ,,DISKOKARNEVAL“ v Sokolovně
8.3. oslava MDŽ
14.3. - ,,KAŽDÝ MÁ RÁD, KDYŽ MU ZAČNOU HRÁT“ – pořad pro
občany. Pan Moravec z Mělníka hrál na harmoniku.
29.4. zájezd do divadla v Karlíně na představení ,,ZVONOKOSY“
8.5. ,,POKLÁDÁNÍ VĚNCŮ“
29.6. ,,DĚTSKÝ DEN“ na hřišti
22.10. ,,VÍTÁNÍ OBČÁNKŮ“ v zasedací místnosti na OÚ
V prosinci zájezd na předvánoční trhy do Lysé nad Labem
V prosinci zájezd na nákupy do Polska
10.12. předvánoční posezení s občany
Rok 2005
2.2. měla paní Groušlová 99. narozeniny. Dárky předaly členky SZOP –
Urbanová, Šestáková
Květen ,,KLADENÍ VĚNCŮ“ k Památníku padlých ve 2. sv. válce
24.4. zájezd do divadla do Mladé Boleslavi na představení
,,TŘI MUŠKETÝŘI“
3. června ,,DĚTSKÝ DEN“ v hospodě u BOBRA v Bosyni
17.června ,,Vítání občánků“
30.6. rozloučení se žáky 9.třídy ZŠ ve Vysoké a absolventy mateřské školky ve
Střednicích – p.Urbanová předala dárky
19.9. zájezd na Zahradu Čech do Litoměřic
30.9. zájezd na divadelní představení ,,MÁ FÉROVÁ JOSEFÍNA“ do
Městského divadla v Mladé Boleslavi
8.11. zájezd do Polska na předvánoční nákupy.
19.12. zájezd na předvánoční výstavu do Lysé
159
Rok 2006
Gratulace paní Vébrové a paní Steinerové.
Leden ,,Dětský karneval“ v Bosyni u BOBRA
2.února paní Groušlová ze Strážnic 100. narozeniny, blahopřála paní Urbanová
a Šestáková
Duben divadelní představení ,,LUCERNA“ v Národním divadle
Příprava na oslavu ke zlaté svatbě manželům Vykoukalovým.
Úklid a výzdoba, posléze pietní akt u pomníků padlých za druhé sv. války ve
Vysoké a Chodči.
8.května se konal zájezd na výstavu do Litoměřic ,,MŮJ DŮM, MŮJ HRAD“
16. května v zasedací místnosti OÚ se konalo ,,VÍTÁNÍ OBČÁNKŮ“
15.září zájezd na Zahradu Čech do Litoměřic
V prosinci zájezd do Lysé na předvánoční výstavu.
Prosinec charitativní akce, sběr šatstva pro DIAKONII BROUMOV, která se
koná v Sokolovně.
6) SPOLKY V HISTORII
a) spolek Lumír
Zpěvácký spolek ,,Lumír“ byl založen v naší obci r.1889. Sbormistry bývali
většinou učitelé zdejších škol. Členy spolku byli rolníci, živnostníci a dělníci.
Spolek ,,Lumír“ soustřeďoval roku 1890 čilý kulturní život na Vysoké. Jeho
péčí byla pořádána i divadelní představení. Ale písemných zpráv se zachovalo o
něm velmi málo, v kronice katolické školy z r. 1894 čteme poznámku :
,,P.František Šimůnek ….přistěhoval se z fary Záboří u Mělníka v úterý
7.května 1895 v den sv. Stanislava, byv večer zpěváckým spolkem zdejším
…uvítán.“
Také v kronice evang. školy je zaznamenáno, že spolek účinkoval při oslavě
300 letých narozeninách J.A.Komenského. Světová válka přerušila činnost
spolku. Po převratu se společenský život v obci jinak utvářel a spolek zanikl asi
r. 1922.
b) Veteráni
Sbor veteránů ustanovil se ve Vysoké r. 1894, po prvé vystoupil na veřejnost o
Božím Těle téhož roku. Spolek zanikl během války.
160
c) Okrašlovací spolek
Přičiněním Mudr. Aloise Mouchy ustanovil se ve Vysoké na jaře r.1897
,,Spolek pro okrašlování obce a okolí.“ Činnost započal téhož roku tím, že
některé méně pěkné kouty obce byly osázeny stromy a keři. Spolek také již
zanikl.Zajímavé je, že opět lékař (totiž Mudr.M. Rada) učinil r.1933 pokus
založit podobné sdružení.
V rámci světové komise.
d) Včelařský spolek
V okolí obcí Vysoká,Strážnice, Střednice, Kokořín, na Truskavně, v Březince a
Šemánovicích bylo od nepanšti mnoho včelařů. V historii byli někteří z nich
organizováni v krajinských spolcích na Mělníce a ve Mšeně. Většina z nich
však byla do r.1921 neorganizována. V březnu r.1920 na návrh řídícího učitele
ze Strážnic Josefa Stárka a správce školy ze Zimoře Aloise Chaloupky ustanovil
se v obci ,,Včelařský spolek ve Vysoké“,který sdružil včelaře z obce i okolí.
Předsedou byl Al. Chaloupka, jednatelem J.Stárek, pokladníkem J.Soběslav a
náměstkem předsedy G.Koudelka. Při svém založení čítal spolek 41 členů.
Podle zaměstnání bylo mezi členy spolku 25 rolníků, 4 mlynáři, 4 učitelé, 6
živnostníků, 1 lékař a 1 listonoš.
V roce 1936 čítá spolek 27 činných členů.Od svého založení konal 17 schůzí
ve spolkové místnosti ,,U Rousů“ ve Vysoké.
7) OSVĚTOVÁ KOMISE
Podle zákona o kursech občanské výchovy ustanovila se ve zdejší obci osvětová
komise, která soustřeďovala péči o kulturní život v obci. Stará se o Husovy
oslavy, spolu s knihovní radou pečuje o obecní knihovnu apod. Předsedou
osvětové komise byl ředitel měšť. školy Jindřich Svoboda, jednatelem J.Sadílek.
8) ODBOR NÁRODNÍ JEDNOTY SEVEROČESKÉ
Ve Vysoké byl r.1885 založen odbor Národní jednoty Severočeské a měl
r.1892 35 členů. Předsedou byl V. Slavík, jednatelem A.Nepomucký a
pokladníkem J.Novotný.
Péčí o blízké menšiny vykonal spolek velký kus záslužné práce.Účastnil se
též aktivně kulturního života v obci, hrál divadelní představení, konal zábavy
aj.
161
9) SPOLEČENSTVO ŽIVNOSTNÍKŮ
Roku 1888 utvořil se ve Vysoké ,,Spolek smíšených živností ve Vysoké u
Mělníka“, který sdružoval všechny živnostníky z obce a okolí. Tehdy čítal
120 členů.
o) Školství
1) VEŘEJNÁ OBECNÁ ŠKOLA (HISTORIE)
Veřejná obecná škola ve Vysoké byla zřízena patrně v dobách velmi
dávných. Písemné zmínky jsou již z roku 1681, neboť v Chorušické matrice
z let 1666 – 1699 je záznam, z něhož je patrno, že 12.října 1681 se narodila
Dorota, dcera Václava Stanislava Dvorského, kantora vysockého a manželky
Kateřiny. To byl pravděpodobně první vysocký kantor. Druhý byl Václav
Procházka, jenž přišel do Vysoké r.1696 z Chorušic, kde jako kantor působil
od r.1684, dvanáct a půl roku. Měl 23letého syna Samuela, rovněž kantora
v Mělnickém Vtelně. Škola byla dřevěná a měla jednu školní světnici.Na
témže místě byla asi r. 1815 vystavěna nová školní budova z kamene a
z cihel. Byla přízemní a měla jednu třídu. R.1863 bylo pro druhou třídu
přistavěno patro. R.1888 byla zřízena 3.třída, učilo se v najaté místnosti u
Martinovských (č.p.33), od r. 1893 bylo vyučováno v najaté třídě v 1.
poschodí evang. školy (č.p.47).
Roku 1903 byla otevřena expositura v Kokoříně, téhož roku po zrušení
soukromé evang. školy byla pronajatá celá budova této školy (č.p.47) místní
školní radě pro 3.,4. a 5. třídu. Dne 1.září 1905 byla kokořínská expositura
proměněna v samostatnou školu, 15. září téhož roku byla zřízena pobočka
při 4. třídě. Roku 1907 vystavěla Ústřední Matice Školská pro zimořskou
exposituru novou školní budovu. R. 1909 byla pro děti 1.-3. šk. roku
povolena a otevřena expositura ve Strážnicích. Proto byla 2. a 3. tř.na
Vysoké spojena. Toho času byla tedy vysocká škola čtyřtřídní s pobočkou
při 3. třídě. 1. ledna 1911 byla zimořská expositura proměněna
v samostatnou školu. Od 1. září 1913 byla zrušena pobočka při 3.tř. ve
Vysoké, ale na strážnické exposituře byla otevřena 2. třída pro 4.-8. šk.
rok.Tato expositura byla 1. prosince 1918 proměněna v samostatnou školu.
1.září 1921 byla v budově č.p.47 otevřena měšťanská škola, tehdy byla
obecná škola vysocká redukována na trojtřídní. 2.a 3. třída byly ve školní
budově č.p.10, první třída byla dočasně umístěna v obecním domě č.p.68.
Teprve počátkem šk. r. 1926 až 1927 byla pro 1.třídu upravena místnost v 1.
patře školní budovy z bytu řídícího učitele Aloise Chaloupky. Po jeho
162
odchodu (1.února 1928) byla upravena z bytu řídícího učitele sborovna a
kabinet a r.1930 školní kuchyně a další kabinet.
a) řídící učitelé obecné školy
- jména starých učitelů jsou bohužel známá až z první poloviny 19. stol.
Od té doby zde působili :
František Knoch (? – 1846)
Antonín Gregor ( 1846 – 1856)
Konstantin Boušek ( 1856 – 1869)
Josef Fűrst ( 1869- 1905)
Alois Trejbal ( 1905 – 1923)
Alois Chaloupka ( 1923 – 1928)
Po odchodu Aloise Chaloupky (1.února 1928) byla obecná škola spojena
s měšťanskou školou. Ředitelem je Jindřich Svoboda.
d) Pomocníci, podučitelé a učitelé
Václav Klouda z Byšic - za rektora
Václav Horák z Vrátna - kmocha
Za učitele Gregora působili na Vysoké : Alexander Kabát
Josef Honis z Čečelic
Konstantin Boušek měl tyto pomocníky : Jan Vlach ze Slivna,
Antonín Tomíček
Josef Prášek ze Slivna
Josef Kmoch ze Klamína
Jelínek
Karel Štěpán 1869
Přehled podučitelů a učitelů od r. 1869 :
František Beneš z Bezna (1869- 1870)
František Opat (1870- 1871)
Josef Král ( 1871- 1873)
Čestmír Novák ( 1874)
Karel Fukač (1874- 1877)
Josef Zuklín ( 1877 – 1880)
Jindřich Čermák ( 1880)
František Richter (1880- 1886)
163
Josef Joachymstál (1886-1890)
Václav Martinovský (1888-1889)
Antonín Nepomucký (1889-1892)
Václav Bouček (1892-1893)
Bohumil Benda (1893-1894)
Augustin Uhlíř (1894-1897)
Antonín Sakař (1897-1903)
Alois Chaloupka (1879-1898)
Antonín Prachař (1899-1906)
Matěj Rambousek (1903-1906)
Václav Mareš (1903-1904)
Václav Bouček (1903-1904)
Antonín Čihák (1903-1906)
Václav Rous (1904-1910)
Alois Chaloupka (1905-1910)
Josef Drbohlav (1906)
František Kraus (1906)
Bohuslav Knor (1906-1907)
Matěj Rambousek (1907-1914)
Josef Šejnoha (1906-1907)
Josef Radvanovský (1907)
Jiřina Mládková (1906-1909)
Josef Soběslav (1907-1914)
Vratislav Vojtíšek (1907-1908)
Oldřich Janků (1908-1918)
Anna Holubová (1909-1910)
Jiřina Mládková (1910)
Matěj Kroutil (1910-1912)
František Procházka (1910-1911)
Jaroslav Čvančara (1912-1913)
František Matějka (1913-1914)
Josef Stárek (1914)
František Procházka (1914-1915)
Josef Křenek (1914-1917)
Karla Hessová (1915-1916)
Pavel Jíru (1914-1915)
Josef Soběslav (1917-1919)
Anna Toulavá (1917-1921)
Antonín Štědrý (1916-1917)
Anna Blechová (1917)
Josef Křenek (1918-1921)
Matěj Rambousek (1918-1919)
Josef Stárek (1918-1919)
164
Ludvík Hrstka (1919)
Oldřich Janků (1919-1930)
Václav Zelenka (1920-1921)
Ludmila Lišková (1921)
Milomír Pacholík (1921-1922)
Eva Bínová (1922)
Bohumila Marečková (1922-1923)
Antonín Matoušek (1923-1926)
Antonín Slánský (1926-1927)
Libuše Dőrflová (1927)
St. Velemán (1928)
Marie Hořáková (1928-1930)
Marie Urbánková (1928-1931)
Vlasta Fučíková (1929-1930)
Božena Vyžvaldová (1930-1934)
Marie Řeháková (1930-1931)
Libuše Kyndrová (1931)
St. Přibyl (1931-….
Marie Gutbierová (1931-1935)
Jarmila Šimáňová (1934-1935)
Anna Justová (1935-1936)
Marie Kapinosová (1935)
Helena Hynková (1936-…
Eliška Kraftová (1936-….
e) Měšťanská škola ve Vysoké
Měšťanská škola ve Vysoké byla povolena výnosem zemské školní rady
v Praze ze dne 19.listopadu 1920 č.I. 605/ 3 z.š.r. 105.821 a otevřena byla
dne 1.září 1921.
V místní školní radě zasedali : MuDr. Al. Brejcha (předseda), Jar. Havlíček,
Josef Neckář, Vladimír Slavík (z Vysoké), Josef Kleinert (z Chodče),Karel
Černohlávek (z Janovy Vsi), Josef Kulman (z Bosyně), Antonín Tomáš (kat.
farář) a Alois Trejbal (řídící učitel). Okresním hejtmanem byl Jan Němec a
okresním školním inspektorem Jaroslav Chvátal.
Měšťanská škola byla umístěna ve staré budově zrušené školy
evangelické (č.p.47.), kterou místní školní rada najala za ročních 5OO K a
daň činžovní. Později bylo nájemné zvýšeno na 2000 K a v roce 1935 činilo
4 000 K a činžovní daň.
165
f) Jednání o stavbu nové měšťanské školy
Okresní školní výbor přípisem ze dne 10. října 1922 oznámil, že
měšťanská škola byla při prohlídce uznána za nezpůsobilou k vyučování a že
okresní školní výbor uzavírá školu dne 1.září 1923.
Místní školní radě bylo týmž úřadem uloženo pečovat o stavbu nové školní
budovy.
g) Pozemek
10. července 1923 byl zakoupen od pí. Anny Procházkové pozemek
ležící proti evang. kostelu ve výměře 2 korců, který byl určen pro stavbu
nové školy.
6. května 1924 upozornil zemský školní inspektor Vojtěch Beneš místní
školní radu, že nejdéle do 2 let musí přikročit ke stavbě školy, jinak že bude
tato zrušena.
11. července 1924 usnesla se okresní správní komise na Mělníce povolit na
stavbu zdejší měšťanské školy podporu rovnající se 60% skutečných
nákladů. Náklad byl rozpočten stavitelem Ad. Flekem na 683 260 K.
20. srpna 1924 prodloužil okresní školní výbor lhůtu k odevzdání nové
školní budovy do 1.září 1925, současně však upozornil, že v případě dalšího
odkládání stavby by bylo nutno měšťanskou školu uzavřít.
Další důrazná připomínka téhož obsahu byla zaslána místní školní radě dne
26.listopadu 1925. Proto 6.prosince 1925 konala místní školní rada ve
Vysoké schůzi, v níž byl většinou hlasů přijat návrh odb. učitele Františka
Mydlila tohoto znění : ,,Nebude – li chystaný zákon o obvodových školách
měšťanských vyhlášen do r.1927, budiž stavěno r. 1927 na podkladě slíbené
a vlastně již zajištěné subvence okresní správní komise na Mělníce.“
Okresní školní výbor setrval však na svém původním usnesení a 20.února
1926 dostavil se na Vysokou tehdejší okresní školní inspektor Karel Tichý a
důrazně vyložil všem přítomným členům místní školní rady (přítomno jich
bylo pět, z toho tři učitelé) stanovisko úřadů školních.
h) Plány
Součastně bylo jednomyslně usneseno, aby se zhotovení plánů a rozpočtů
zadalo architektu Rősslerovi ze Smíchova. Týž zaslal vypracované náčrtky
v prvních dnech června 1926. Místní školní rada jednala 14.června o těchto
plánech a zamítla většinou 4 hlasů (proti 3 hlasům učitelským) zaslat náčrtky
Okresnímu školnímu výboru ku schválení.
166
Okresní školní výbor potom ještě několikrát urgoval stavbu nové
školní budovy, ale bezvýsledně.R. 1926 počalo opět ostřejší tempo v jednání
o stavbu školy.7.ledna 1929 oznámil okresní školní výbor, že zemská školní
rada nevyhovuje žádostem místní školní rady a obecního zastupitelstva o
odklad stavby, přihlížejíc k tomu, že podle výsledku komisionálního řízení
ze dne 24.května 1928 nelze nařízenou stavbu odložit, bez vážného ohrožení
bezpečnosti zdraví a prospěchu školních dítek a že výkon té stavby se
nesetkává s nepřekonatelnými finančními překážkami, poněvadž podle
vyjádření okresního úřadu na Mělníce ze dne 4.března 1929 č.8772 /848 o.
z.,bude brzy možno opatřit potřebný stavební náklad obecními výpůjčkami
přiškolených obcí podle § 20. zákona z 15.6.1927 č.77 Sb.z.a n.Proto zemská
školní rada stanoví :
1) Lhůtu pro předložení stavebních náčrtků a
předběžného rozpočtu do 31.října 1929.
2) Lhůtu pro předložení definitivních stavebních plánů
a rozpočtů do 31.března 1930.
3) Lhůtu k započetí stavby do 1.září 1930.
Místní školní rada však i tentokrát odmítla zaslat náčrtky ke schválení.Když
tak neučinila ani po opětovné výzvě okresního školního výboru, zadal tento
z moci úřední podle odstavce 2.§ 3. zákona z 24.2.1870 č.16 z.r. sám
vypracování plánů technické kanceláři Ing.Širce a Ing.Zemana na Mělníce.
Místní školní rada se proti tomu odvolala dne 23.února 1930.
Potom byla otázka stavby ještě několikrát uvedena na pořad, ale přesto
k stavbě dosud nedošlo.
g) Přestěhování měšťanské školy
V říjnu r.1933 byla přemístěna měšťanská škola do budovy obecné školy
(č.p.10) kde našla větší počet potřebných místností.
Obecná škola přestěhovala se opět do najaté budovy evang. školy
(č.p.47).
h) Opravy
Elektrické osvětlení bylo zavedeno do škol v zimních měsících r.1925 a
1926.
Vodovod byl instalován r. 1930. O prázdninách r.1935 byly obě školy
opraveny nákladem asi 20 000 K.
167
i) Školní radio
V únoru 1933 byl zakoupen od firmy Foukner 10 watový radiový
přijímač se 4 ampliony za 2 320 K.
j) Ředitelé měšť. školy
Prvním ředitelem měšťanské školy byl Tomáš Pazourek (1921-1924).
Zástupci ředitele byli : František Mydlil (29.2.-1.7. 1924)
František Vacek
Druhým ředitelem měšť. školy stal se Jindřich Svoboda.Týž se narodil
1.srpna 1881 ve Střížově u Českých Budějovic jako syn řídícího
učitele.Absolvoval učitelský ústav v Soběslavi a působil na okrese sušickém
a rokycanském.Dekretem zemské školní rady ze dne 17.4.1926 č.II. A
1093/7 ai 1924 č.z.š.r. 39411 ai 1926 byl jmenován na měšťanskou školu do
Vysoké, kde jako ředitel působil nepřetržitě od 1.července 1926. 1.února
1928 byl pověřen i správou obecné školy. Za patnáct let trvání měšťanské
školy ve Vysoké vystřídalo se zde mnoho učitelů.Uvádím jejich
seznam.Učitelé hvězdičkou označení mají zkoušku způsobilosti pro
měšťanské školy :
k) Učitelé měšťanské školy
František Mydlil (1921-1922) *
Josef Křenek (1921.1922)*
František Vácek (1922-1936)*
Anna Toulová (1923-1924)
Antonín Matoušek (1924 a 1928)
František Seidl (1924-1926)
Milada Rottová (1924-1927)*
Václav Vrkoč (1927,1928,1929)*
Milomír Pacholík (1927-1928)*
Jarmila Kusá (1928-1929)*
Stanislav Velleman (1928)
Anna Škrlandtová – Angelisová (1928-1928)*
Miloslava Charvátová (1928-1929)
Antonín Dolenský (1929-1930)
Otakar Friedrich (1929)*
Anna Justová (1929-1930 a 1934-1935)
Jiřina Opočenská (1929)
Prof. Bohumil Weirner ( 1930)*
168
František Svoboda (1930)
Jaroslav Kraus (1930-1936)*
Emil Pospíšil (1931)*
Marie Turková (1931-1932)
Emilie Šípková (1932-1933)
Karel Nypl (1933)
František Kačer (1933-1934)
Libuše Kyndrová (1931-1934)
Věra Danielová ( 1934)
Vlasta Farníková (1934-1935)
Josefa Stuchlíková (1935-1936)
Karel Opočenský (1935-1936)
Marie Ulmanová (1936)
František Hynek (1936)
Bohuslav Vacek (1936)
Karel Krupička (1936)
Po roce 1936 :
Karel Hrnčiřík
Růžena Plavcová – Šartová
Karel Valda
Ludmila Kvolichová – Bavorová
l) Školní a obecní poměry v roce 1940 - 45 (vzpomínky pana Lubomíra
Pláčka)
Ve škole bydlel pan ředitel Šulc, který měl děti Alenku a Jaroslava.
Učitelé : Cecílie Tichá, p. Kraftová, p.Plavcová – Pokorná,
Děti chodily sbírat letáky, které byly shazovány z letadel. Dále z polí
staniolové pásky různých tvarů (pásky se používaly na rušení radaru).
Žáci také pracovali po vyučování na polích.
Po obcích jezdily pojízdné rentgeny na zjištění rasy.
Na vratech byly vylepeny plakáty, propaganda ,,Německo vítězí na všech
frontách“.
Ke konci války chodily děti učit se do hostince k Petrtýlům. Ve škole byli
tzv. Národní hosté .
Když na Mělníku spadla z letadla puma, rána byla slyšet až ve Vysoké. Ten
den děti se nemusely učit.
Pan děkan Černovický v hodině náboženství říkal dětem, jak všude Němci
dostávají na frak. Bylo to od něj odvážné.
Po vesnici byly vylepeny plakáty s nataženou rukou s drápama, na ruce
byla rudá hvězda, jak svírá Hradčany a Prahu s nápisem ,,Zachvátili tě,
zahyneš“.
169
Večer se muselo zatemňovat.
Na silnici u Finkoustů byly postaveny zátarasy z kůlů, že silnice byla
neprůjezdná.
Rudá armáda přišla 10.5.1945, přijela od Kokořína. Plno lidí stálo podél
silnice a vítali. Nejprve šli 4 němečtí vojáci, odzbrojeni, sklopené hlavy.
Paní Kohoutová na stromě u kostela zapálila portrét A. Hitlera a všichni
tleskali. Večer stříleli barevné rakety. Celá Vysoká byla rozzářená. U
Nových byl plný kotel jídla a plno masa v něm. Kdo přišel, tak dostal.
Dodnes pamětník slyší píseň, která se zpívala ,, Nad ostrůvkem v řece
Volze“.
Vedle Novotných nechali Němci osobní auto. Děti ho tenkrát rozebraly do
posledního šroubku. Všude se válelo plno patron. Do míst, kde byla kapsle
se dal hřebík a uhodilo se kamenem. Co se mohlo stát, tenkrát děti
nedomyslely.
Těsně po válce se konala zábava v kině. Děti nakukovaly.
První poválečné filmy ,,Anna brání vlast“, ,,Malakovská mohyla“. Sovětská
produkce.
Do vsi jezdil autobus, který jezdil na dřevoplyn. Trasa Mělník – Kokořín.
Vlastník p.Vostruha.
U Lízlů prodávali kulaté cukroví za 50 hal. Stačilo zaťukat na okno.
Také pekařství u Píchů. U pana doktora hráli pro děti loutkové divadlo.
Jaruška Kűhnelová navštěvovala školu také se svým pejskem. Záznam
z vyprávění spolužáka Lubomíra Ptáčka.
m) Vynikající učitelé našich škol :
Josef Nedoma učitel evangelické školy na Vysoké (1815-1820) přeložil
z němčiny anglický spis Jana Bunyana ,, Cesta křesťana z města zkázy do
blahoslavené věčnosti.“ (2 díly).
František Opa (*1849 v Holicích + 1914 ve Vrbně) působil na Vysoké od
r.1870-1871. Byl nadšeným propagátorem ovocnictví, vystavoval ovoce
s velikým úspěchem na četných výstavách. R.1903 vedl výpravu rolníků do
Dánska, o čemž napsal brožuru a proslovil mnoho přednášek. Jeho zásluhou
byly postaveny ochranné hráze na Vltavě u Vrbna a Zálezlic. Působil
v četných spolcích, napsal několik spisů, vydal plán Mělníka, byl stálým
přispívatelem Národních listů, Vyšehradu i místního tisku na Mělníce.
V letech devadesátých před.min století byl spolu s říd. uč. Richtrem pod
tajným četnickým dozorem.
170
František Václav Richter (* 1855 ve Zdibech, + 1930 v Praze), na Vysoké
působil (1880-1886). Byl přeložen na naši školu z trestu pro svoji politickou
činnost. Byl vůdcem učitelstva celého kraje a nadšeným pracovníkem
v otázkách menšinových. Dal popud k zřízení České matiční školy a
Občanské záložny v Liběchově.
Antonín Sakař (* 1874 v Malé Ledči), působil na Vysoké od r. 1897-1903,
osvětový, školský a velmi agilní politický pracovník. Vedl školskou hlídku
v Národních listech.
František Matějka učil od r.1913- 1914 na exposituře ve Strážnicích, za války
psal do legionářských časopisů na Rusi (pseudonym ,,felčar Matějka“),
překládal z ruštiny. Napsal několik beletristických, divadelních a
pohádkových knih pro mládež. Jest činným spolupracovníkem školského
rozhlasu.
Jaroslav Čvančara (* 1884 na Mělníce), na Vysoké působil od r. 1912-1913. Píše
historické povídky do místního tisku. Jeho péči vyšel r.1928
Jubilejní památník Sokola z r.1928.
Matěj Rambousek (* 1857- + 1936), učitel evan. a později veřejné školy ve
Vysoké. Působil zde s malými přestávkami od r. 1876 až do r.1919.
Josef Křenek (* 1892 v Újezdě u Vodňan), vydal historický atlas ,,Náčrty
k dějepisnému vyučování“, jest pedagogickým správcem ,,Dětského domova
na Mělníce“.
Milomír Pacholík Působil na měšťanské škole ve Vysoké od r. 1927-1928.Svou
usilovnou prací docílil toho, že byl 27.října 1933 prohlášen doktorem
přírodních věd na Karlově univerzitě v Praze.
Valda Karel –
1903-1980 Janova Ves, učitel. Mládí prožil pod Týřovem na
Křivoklátsku. Jako učitel působil na menšinových školách na Šumavě,
Klatovsku, na Housce, když se předtím odstěhoval do Mšena. Za nacistické
171
okupace učil ve Vysoké, kde v něm měli lidé velkou oporu. Byl znalec
přírody, rostlin a živočichů, prochodil pěšky celý Máchův kraj, patřil také
k jeho písmákům. Hovořilo se o něm jako učiteli zapadlých vlastenců.
Karel Uzel 20.4.1939 Praha, učitel a metodik turistiky. Dětství prožil na statku
ve Střednicích, jinak žil v Mělníce.Po gymnáziu vystudoval
Pedagogickou fakultu UK v Hradci Králové. Ve Vysoké působil od
roku 1964, v roce 1965 vojna a pak se opět vrátil učit od roku 1966
až 1977. Posléze pracoval jako metodik a organizátor soutěží pro děti
a mládež v Pionýrském domě dětí a mládeže Mělník. Podílel se také
v organizaci EXOD (rekreace a pobyt pro učitele). Od roku 19831988 opět učil ve Vysoké. Nadále pracoval v Praze v nakladatelství
Olympia (vydávalo převážně turistickou literaturu).
Je od roku 1967 akčním členem Klubu českých turistů,znalec
regionu a turista. Je dlouholetým členem Klubu českých turistů,
zabývajícím se systémem turistických tras, směrovek a rozcestníků,
je zpracovatelem turistických map a textů jednotlivých míst.
Od roku 2001 průvodce po celé Evropě. Průvodce více než stovky
turistických zájezdů po naší vlasti a v německy mluvících zemích.
Také autor knih : Kokořínsko, Máchův kraj a spoluautor knihy Tajemné
stezky. Podílel se na vypracování mnoha turistických map a textů.
2) OBDOBÍ PO ROCE 1950
a) Ředitelé školy :
- 5. května 1948 ředitel školy Václav Ubl.Odešel důchodu 1.srpna 1957.
Od 1.září byla pověřena funkcí ředitelky školy 1957 Vlasta Pavelcová. Na
zdejší škole již vyučovala ve školním roce 1947/48, kdy v průběhu školního
roku byla přeložena do Obříství. Pak postupně učila na střední škole ve Mšeně a
na Mělníce. Byla krajskou školní inspektorkou tělesné výchovy KNV Praha a
působila na 58.osmileté střední škole v Praze – Strašnicích. Na Vysokou přišla
po dvouletém působení na osmileté střední škole v Liběchově.
- 1963 nastoupila Zdeňka Hilská.
- 1970 Břetislav Mach
- 1973 Ludmila Hradecká
- 1978 Jaroslava Milinkovičová
- 1986 Marie Urbanová
- 1995 Miloslava Šestáková
172
b) Učitelé školy od roku 1958 :
Učitelé 1958 :
Božena Vyžvaldová
Daniela Lanková
Vlastimil Väter
Karel Valda
Zdeňka Klemová
Stanislav Přibyl
Vlasta Pavelcová
Drahomíra Mráčková
Maxmilián Holub
Věra Mlčáková 1959/60
Marie Väterová 1960
Bohumil Fuxa 1960
Zdenka Vočadlová 1960
Drahuše Kolumptová 1960
Jaroslava Milinkovičová 1963
Iva Horáková - Pokorná 1963
Karel Uzel 1964
Helena Finkousová – družina 1965
Ludmila Hradecká 1965
Libuše Šafránková 1967
Břetislav Mach 1967
Marie Buriánová - Jourová1968
M.Bryscejnová 1970
Věra Ptáčková 1970
Václav Helcl 1973
Alice Helclová 1973
Marie Urbanová 1974
Blažena Šťastná 1975 vychovatelka
Miluše Bystrá 1978
Marie Škubová 1978 vychovatelka
Marie Vykoukalová 1978
Martin Soukup 1981
Kristýna Hudcová 1982
Lenka Lindaurová 1982
Helena Halasová 1982
Eva Eichlerová 1982
Dana Nápravníková 1982
Josefa Synková 1982
Jan Vykoukal 1982
173
Miloslava Šestáková 1984
Marcela Vachelová 1984
Iveta Drahorádová 1985
Renata Pšeničková 1985
Jarmila Matějková 1985
Gabriela Ryšavá 1986
Josef Kopecký 1987
Pavlína Nepilová 1987
Jindřiška Knížková 1988
Světluše Rousová 1989
Magdaléna Bošková 1990
Karel Kasáček 1990
Bohumír Scheinflug 1990
Vlasta Jeřábková 1990
Blanka Uhrová 1992
Kateřina Kodýtková 1993
Božena Ivanczuková 1993
Stanislava Šestáková 1994
Irena Sedláková 1995
Alena Chomová 1995
Lenka Nakoneczná 1995
Helena Boukalová 1996
Drahuše Synková 1996
Gabriela Nagyová 1996
Libuše Doudová 1998
Jolana Jodlová 1999
Hana Nováková 2000
c) Stav žactva od roku 1957 :
Rok :
1957
1958
1959
1960
1961
1962
1963
chlapci
80
83
73
80
78
59
71
dívky
66
57
56
70
66
66
92
celkem
146
140
129
150
144
125
163
174
1964 71
1966 64
Rok :
1967
1968
1969
1970
1972
1974
1975
1976
1978
Rok
1979
1980
1981
1982
1983
1984
1985
1986
1987
1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2001
chlapci
62
58
57
?
92
60
dívky
81
83
70
?
163
136
celkem
143
141
127
112
98
89
112
96
126
Stav žactva
128
128
129
139
141
135
135
132
133
134
135
123
115
116
109
99
94
113
112
115
127
175
d) Školní jídelna :
- Přehled o školním stravování :
Rok
1958
1959
1961
1962
1963
počet strávníků
105
103
113
119
89
Někteří se stravovali denně, někteří jen ve dnech, kdy měli odpolední
vyučování.
e) Oslavy, akce :
Oslavy
- V padesátých letech bylo pravidelně vzpomenuto na různé historické
události a probíhaly besedy:
Slovenské národní povstání
Julius Fučík , proběhly besedy
Den horníků
Den československé armády
Mezinárodní den studentstva
Výročí smlouvy ČSR-SSSR
Slavnost Dědy Mráze
Mezinárodní den žen
J.A.Komenský
Den učitelů
V.I.Lenin
Svátek práce
1.Máj
Den vítězství
9. Květen
Mezinárodní den dětí
Výročí zničení Lidic
Oslavy VŘSR
13.listopadu 1957 Antonín Zápotocký – pietní akce
19.listopadu 1957 A.Novotný zvolen prezidentem
Oslavy února 1948
176
Klement Gottwald
Besedy –nebezpečí požáru
Prevence před nemocemi a péče o zdraví
15.5.1959 – byl vypuštěn sovětský kosmický koráb
Školní rok 1960/61 nový školský zákon,
Den znárodnění
4.února 1961 vypuštěna sovětská družice
12.února 1961 vypuš. sovět. raketa na Venuši
21.června 1969 první člověk na měsíci
1971 výstava sovětské kosmonautiky Praha
1971 Lidice
1973 Den armády
1976-1977 se začalo učit podle nových osnov
1978 Vladimír Remek
1979 Sešli se absolventi školy z roku1929
1989 Sametová revoluce
f) Výlety :
-
rok 1958 lyžařský zájezd v Desné – Pustinách v Jizerských horách
rok 1958 cesta na Slovensko – Nízké Tatry a výlet do Jižních Čech
rok 1959 lyžařský výcvik do Krkonoš , Benecko- Hansova bouda
rok 1961 lyžařský zájezd do Orlických hor
rok 1962 lyžařský zájezd Harrachov, výlety Šumava,jižní Morava
rok 1963 Liberec-Doksy-Hamr
rok 1969 Babiččino údolí
1970 lyžařský výcvik ,,Harrachov“
1973 lyžařský výcvik ,,Buřany“
1973 stanový tábor ,,Sobotka“
1975 pionýrský tábor v Jilemnici
1975 zájezd Planetárium, Technické muzeum
1976 Pražský hrad
1977 zájezd do muzea SNB
1980 Planetárium, Památník národního písemnictví
Loreta, Technické muzeum
Liberec, Ještěd
Horní Planá, Plešné jezero
Libochovice
Orlické hory
Český ráj
Itálie, Benátky 1995
177
g) Soutěže dětí :
Tvořivost mládeže v rámci okresu na Mělníce r.1957
Běh vítězství
Festival mládeže
Lehkoatletický trojboj
Souboj cyklistů
Setkání na Labi
Puškinův památník
Děti, mír a umění
Olympiáda JR 1975
Zlatá včela
O Zemi
O partizánský samopal
Spartakiáda 1980
Zdravotnické soutěže
Matematická soutěž
Zlatý list
Dopravní soutěž
Malý atletický čtyřboj
Dějepisná soutěž
h) Veřejně prospěšné práce žáků
Lesní brigády
Sklizně brambor, cibule a máku
Jednocení cukrovky
Hubení mandelinky bramborové
Hubení chroustů
Sklizeň kukuřice ve školní zahradě r.1958
Žňové hlídky
Charitativní akce – sbírky na povodně
Sběr starého papíru, kostí, železný šrot,provázky,textil.
Založení skalky u budovy č.47 v roce 1975
178
I) Kroužky a oddíly :
-
Kroužek pěstování léčivých bylin a moruší ze semene (r.1957)
Pionýrský oddíl
Letecké modelářství
1960 Hudební kroužek
1960 Včelařský
1961 Tělovýchovný kroužek
1972 Literárně – dramatický kroužek
1974 v tomto roce začal fungovat pionýrský oddíl mladých pomocníků VB
Stanice mladých přírodovědců
Dívčí klub
Branně sportovní oddíl
Plavecký výcvik
Anglický jazyk – kroužek
Počítače
Dramatický kroužek
Turistický útvar
J) Kulturní akce :
Výstavy :
- 22. a 23 června 1958 výstava žákovských prací dětí všech tříd
- 1974 taneční vystoupení ,,Česká beseda“
Divadelní hry :
- V roce 1958 nacvičila p.uč. Vyžvaldová s dětmi 6.-8. třídy hru pro mládež
( podle lidových slovenských pověstí) - ,,Pasáček Ondra“, kterou napsal
Jaroslav Vysušil.
- Rok 1971 žáci nastudovali divadelní hru ,,Dvě Maričky“.
Divadlo :
- 1959 návštěva Národního divadla ,,Strakonický dudák“
- 1961 Národní divadlo, děti zhlédly operu ,,Tajemství“
- 1962 divadlo v Mělníce ,,Bílá nemoc“
- 1969 ,,Radúz a Mahulena“ Národní divadlo
- 1975 Wolkrovo divadlo
179
K) Pořízení majetku do školy :
- V roce 1957 byla pořízena Alma – promítací zvukový
- přístroj a promítací plátno v ceně 5 727 Kčs.
- Nově 1957 byla zřízena školní dílna v objektu školy, vybavila se náčiním a
nářadím potřebným k vyučování.
- V roce 1960 byly do všech tříd zavedeny trubkové lavice a 16 pracovních
stolů.
- 1961 zakoupeny elektrické signální hodiny.
- 1962 pořízení pomůcek na předmět chemie.
- vybavení do ředitelny.
- 1964 zakoupen magnetofon.
- 1981 zakoupení nové pracovní stoly do dílen.
- 1982 vybudování a zařízení podmínek pro vyučování výchovy
dívek(kuchyňka).
- Všechny školní budovy jsou vybaveny barevnými televizory a videem.
-
Renovace
Rok 1958 instalace elektrického vedení, do sborovny namontovány zářivky.
Výmalba budov.
V budově č.10 výměna okenních rámů, nalakování a natření všech
dřevěných prvků v budovách školy.
Zavěšena nová vrata.
Zabudované nové třídní tabule.
Rok 1958, částečné oplocení školní zahrady.
- Dne 20.11.1958 byl pozemek parcely čís. Kat. 313/1 – sousedství se školní
budovou čp.47- převeden z majetku Státního statku n.p.Mělník, na školu.
- V roce 1960, v prvním patře byla uskutečněna oprava podlah.
- úprava školního dvora, dlaždicemi
- výměna dveří
- ve školní jídelně byly zřízeny vodovody a úpravy dřezů
- základní údržbové práce
- Rok 1961 byla ve všech třídách namontována umyvadla, ale bez odpadu.
- oprava střech a komínů
- jako každý rok, výmalba
- 1962 byla zavedena voda do všech tříd.
- Na schodišti byl proveden olejový nátěr.
180
- Na chlapeckém WC bylo zařízeno splachovací zařízení.
- 1963 generální oprava školy,fasáda,položeny parkety.
- položeny dlaždice na chodbách.
- Nové dveře a zámky.
- 1974 ústřední topení.
- 1975 Na chodbě v přízemí byl umístěn panel s nápisem ,,Nikdy
nezapomeňte, jak lehko jsme svobodu ztratili a jak těžko, za velkých obětí
našich i sovětských lidí jsme ji dobývali zpět“.
- 1978 v budově č.10 výměna oken a nová fasáda.
- 1980 v budově č. 47 výměna oken, nová fasáda a výmalba v budově.
- 1985 výměna podlah.
- 1986 oprava krovů a střešní krytiny.
- 1991 na půdě byl vybudován kabinet.
- 1992 v budově č.10 oprava dřevěných schodů.
- 1993 elektrické topení v hlavní budově.
- 1995 celková údržba.
- 1996 kompletní rekonstrukce topení.
- 1997 tepelná izolace budovy čp.47.
- 1999 nové sociální zařízení.
3) ŠKOLKA VE VYSOKÉ
V září v r. 1951 je ve Vysoké zřízena ze zemědělského útulku mateřská
školka. Je umístěna v rodinné vile, u které je ovocná zahrada. Bývalý majitel
J.Šimek. Mateřské škole patří jen jedna místnost. V ostatních bydlí
r. Finkousová.
Na škole působí učitelka M. Kopáčková a pěstounka p.Pflegerová.
Školka je s celodenním stravováním, kuchařka je H. Finkousová, která má
též úklid školy. Škola patří pod správu národní školy ve Vysoké, ředitel
St. Přibyl.
V listopadu v r. 1951 navštívil mateřskou školu okresní inspektor J.Tichý a
krajská inspektorka M.Řezničková. S vedením školy nebyli spokojeni a
nařídili vyměnit personál školy.
Od 1.prosince 1951 působí na škole učitelka Zd. Vilímová, pěstounka
M.Horynová a uklízečka J. Košťálová. Z úsporných důvodů se vaří ve
vyvařovně národní a střední školy, kde je kuchařka M.Petrtýlová. Obědy se
do mateřské školy donáší, což výhodné není.
181
Rok 1951-1952
Na žádost MNV se v prosinci 1951 z mateřské školy r. Finkousová
stěhuje a škole patří celá budova.
V únoru 1952 je mateřská škola osamostatněná a správu školy
převzala učitelka Zd. Vilímová.
V roce 1951-52 má školka 13 dětí, dochází jich však denně průměrně 9.
Na jaře 1952 se průměr zvětšuje, zapsaných je 28, dochází průměrně 25 dětí.
V dubnu 1952 pořádá mateřská školka společně se střední školou jarní
besídku.
1951-52 vyskytly se u dětí tyto infekční nemoci: černý kašel, v zimě chřipky.
Rok 1952-1953
Na škole působí stále učitelka Zd. Vilímová, která má správu školy.
Pěstounka M.Horynová je na vlastní žádost přeložená na mateřskou školu do
Želíz. Na její místo nastoupila pěstounka M.Malá. Uklízečka je J.Košťálová.
Na počátku roku je zapsáno 24 dětí , průměrná docházka 20.
Vyskytly se tyto nemoci – plané neštovice a jeden zápal mozkových blan.
V květnu infekční žloutenka, v té době školka uzavřena na 14 dnů.
V dubnu 1953 navštívil mateřskou školku okresní školní inspektor s. Stárek.
Pěstounka M.Malá – Smejkalová je od 1. května na vlastní žádost přeložena
do mateřské školy do Ústí nad Labem. Od 1.června působí na škole
pěstounka M.Kožňarová.
Rok 1956-1957
Školka byla osamostatněna. Tímto dnem byla správa školy převzata
s. Bl. Velemanovou.
Stav školy byl velmi zanedbán.
Do školy docházelo pouze šest dětí.
Hračky byly zničeny, záchodové zařízení rozbito a vše nasvědčovalo
k naprostému rozpadu.
Na škole působí s. Milada Kožňarová pěstounka, Blažena Klajnertová
uklízečka. Školní stravování obstarává místní osmiletá střední škola –
vedoucí školního stravování je s.uč. Valdauf.
Již po čtrnácti dnech stav žactva stoupl. Zapsáno bylo 30 dětí.
Nemoci – vyskytly se plané neštovice. Školu dvakrát navštívil Dr.Rada a
dětská lékařka Duchoslavová.
Rok 1957-1958
182
Zapsáno 29 dětí, průměrná docházka 20.
Na místo pěstounky po p. Kožňarové přichází p.Švandová.
Dne 15.12.1957 byla pořádána besídka.
Na MDŽ 8.3.58 zdejší školka uspořádala také besídku.
Vyskytly se plané neštovice, školka byla dvakrát vydezinfikována.
Rok 1958-1959
Bylo zapsáno 28 dětí.
Nově přijatá Božena Klajnrtová uklízečka. Jako pěstounka nastoupila Marie
Hánlová.
16.10.1958 byl pořádán zájezd do ZOO v Praze. Děti byly nadšeny a
projevily značné dotazy.
19.12. školku navštívil Děda Mráz. Byla uspořádána besídka, děti spokojené.
Dvakrát za školní rok navštívil školku inspektor J.Čefelín. Prohlídkou byl
spokojen a podal potřebné rady a pokyny.
Opět se vyskytly plané neštovice, přijela na kontrolu hygienická epidemická
kontrola z Prahy.
Děti byly přeočkovány proti černému kašli. Byla také kontrola zdravotního
stavu dětí. Děti jsou zdravé a dobře živené.
Rok 1959-1960
Dětí celkem 24 a dále přijato 5.
Byla uspořádána besídka a veřejné vystoupení. Bylo vybráno 435 Kčs za
které se koupil koberec do šatny.
V květnu se děti zúčastnily průvodu s mávátky, které si samy zhotovily.
Rok 1960-1961
Je zapsáno 26 dětí.
Přeočkováno proti záškrtu.
Pani uklízečka Klejnrtová odchází , nastupuje p. Pětiková.
V tomto roce byly zakoupeny hračky za 700 Kčs.
Děti navštívily místní JZD v Bosyni, byly mile přivítány.
Návštěva ZOO v Praze.
Rok 1961-1962
Bylo zapsáno 23 dětí.
Besídka v Sokolovně, jako každý rok. Vybráno 375 Kčs. Za ně se jelo na
výlet.
Budova školky v letních měsících byla opravena.
Rok 1962-1963
Stav dětí 20 , na konci 26.
183
Rok 1963-1964
Stav dětí celkem 26, zvětšeno na 31.
Opět jako každý rok : besídka v prosinci, oslava MDŽ , První Máj.
Odchází p.Pětiková (do důchodu) nastupuje p. Hedva Sedláčková.
Rok 1964-1965
Zapsáno 21 dětí.
Po přivítání nových dětí a seznámení si děti zahrály maňáskové divadlo.
O vánočních svátcích děti uspořádaly besídku a každé dítě dostalo balíček
domů.
Na výlet se jelo do Mělníka, kde si prohlédly zámek, soutok Labe, náměstí
,,Míru“ a památník osvobození Rudou armádou.
Po dvakrát byly na Harasově , děti si prohlídly tůň a okolí.
Tatínkové vyrobili a zabudovali nové houpačky.
Rok 1965-1966
Na Dětský den děti šly do lesa, kde si opékaly buřtíky, různě závodily.
Ve školce byla dvakrát inspekce, vše v pořádku.
V roce se také udělalo nové linoleum a výmalba.
Rok 1966-1967
Zapsáno 24 dětí.
Propuštěna pani Hánlová. Nastupuje Alexandra Loužecká.
Rok 1967-1968
Nastoupilo 25 dětí.
Rok 1968-1969
Počet dětí ve školce 21, později zvýšeno na 24.
Na místo ředitelky nastoupila Venuše Demetrová, místo Blanky
Velemanové, která nastoupila do důchodu.
Rok 1969-1970
Zapsáno 20 dětí.
Paní ředitelka Demetrová odchází na mateřskou dovolenou a na její místo
nastupuje paní učitelka Alexandra Loužecká. Nově nastupuje na místo
učitelky Vlasta Dvořáková.
Rok 1970-1971
K prvnímu září bylo zapsáno 23 dětí.
184
Rok 1971-1972
Celkem 20 nastoupilo.
V tomto roce MNV Vysoká zakoupil lehátka, kredenc do kuchyně a
ochranné ohrádky na radiátory.
Rok 1972-1973
Zapsáno celkem 24 dětí.
Rok 1973-1974
Nastoupilo celkem 25 dětí.
Rok 1974-1975
Zapsáno celkem 25 dětí.
Záskok za Alexandru Gruberovou (mateřská dovolená) paní Helena
Turková.
Rok 1975-1976
Zapsáno 26 dětí.
Personální změna - Hana Průchová jako učitelka.
Rok 1976-1977
Bylo zapsáno 23 dětí.
O prázdninách byly na škole provedeny úpravy a opravy. Schodiště bylo
opraveno. Vybudována nová jímka. Bylo zakoupené vybavení kuchyně a
bytových doplňků. Bylo vybudované pískoviště, zahradní stolek.
Ve Střednicích byla nově otevřená školka. Učit odešla paní učitelka
Průchová.
Do školy ve Vysoké nastoupila paní učitelka Schllosserová.
V květnu děti z Vysoké navštívily školku ve Střednicích.
Rok 1977-1978
Školku navštívilo celkem 23 dětiček.
Tento rok zastupovala pani učitelku Dvořákovou paní Veselá Ludmila
z Chodče. Pani učitelka Dvořáková po dobu mateřské dovolené ředitelky
školky zastupovala její funkci.
Tento rok děti navštívily divadlo ,,Komedie“, ,,Pořad Ošklivá princezna“.
Všechny byly nadšeny.
Na konci školního roku byl pro děti byl uspořádán karneval.
Rok 1978-1979
Zapsáno 24 dětí.
185
Tento rok byl jiný tím, že se začalo učit podle nové koncepce.
V květnu se uskutečnila brigáda na školní zahradě. Bylo odklizeno mnoho
starých stromů, založeny okrasné záhonky a další úpravy.
Rok 1979-1980
Zapsáno 24 dětí.
Letos poprvé děti začaly jezdit na výcvik do bazénu v Mělníku.
Rok 1980-1981
Bylo přijato 22 dětí.
V listopadu se na mateřské škole uskutečnila výstava knih a hraček.
Dne 16.6. byla pořádána Olympiáda pro děti.
Rok 1981-1982
Školku navštěvovalo celkem 24 dětí.
V květnu bylo započato s výstavbou přístavby mateřské školy. Hrubá stavba
byla dokončena na jaře 1982. Pro vybavení školní zahrady byl zakoupen
kolotoč, prolézačky apod.
Výlet letiště Praha – Ruzyně.
Rok 1982-1983
Kapacita dětí 22.
Celkově byla uskutečněna generální úprava objektu.
Jako každý rok vše v pravidelně stejné.
Rok 1983-1984
Zapsáno celkem 25 dětí.
Tento rok byla školka vybavena novým zařízením a hračkami.
Fasáda dokončena.
Rok 1984-1985
Zapsáno 30 dětí.
Celý rok na škole probíhá logopedická péče.
Rok 1985-1986
Školku navštěvuje 27 dětí.
Na jaře kolem budovy byl natažen plot.
Rok 1986-1987
Bylo zapsáno 24 dětí.
Vše se opakuje v činnostech, jako každý rok.
Rok 1987-1988
186
Zapsáno 25 dětí.
Rok 1988-1989
23 dětí navštěvuje školku.
Děti navštívily ZOO v Ústí nad Labem.
Rok 1989-1990
Zapsáno 18 dětí.
Rok 1990-1991
Zapsáno celkem 19 dětí.
Tento rok proběhl dosti dramaticky. Došlo k výměně personální od ministra
po uklízečky.
O budovu se přihlásil v rámci restituce původní majitel.
Rok 1991-1992
Zapsáno 20 dětí.
Tento rok byl dosti dramatický. Školka ve Vysoké se bude rušit, ale kam
s dětmi. Dále od roku 1992 nebude provoz financovat stát, ale pouze OÚ.
Rok 1992-1993
Zapsáno 20 dětí.
Po 42 letech se školka ve Vysoké ruší.
Ještě v červnu OÚ jedná z restituenty o koupi budovy s panem Václavem
Šmídem a Evou Fadrhoncovou. Ale pani Eva Fadrhoncová nechce budovu
OÚ prodat.
Personál obdržel výpověď.
Paní ředitelka vyhrála konkurs na místo ředitelky ve Střednicích, kam byla
školka odstěhována.
Tím tato etapa končí.
187
4 ) ZÁKLADNÍ A MATEŘSKÁ ŠKOLA V ROCE 2005/2006
Základní škola a mateřská škola
Vysoká u Mělníka
Zprávu předkládá:
Mgr, Milena Šestáková
statutární zástupce příspěvkové org.
27724 Vysoká 10 tel.,fax:315697014
e-mail:[email protected]
a) charakteristika školy
Příspěvková organizace Základní škola a mateřské škola Vysoká u Mělníka
byla zřízena zřizovací listinou k datu 1.1.2003 a pod tímto názvem byla zapsána
do sítě škol.
Zřizovatelem příspěvkové organizace je obec Vysoká.
Obecně závaznými vyhláškami obcí Vysoká, Kokořín a Dobřeň byla stanovena
část společného školského obvodu základní školy.
Zařízení sdružuje : základní škola ,mateřská škola, školní družina a jídelna.
Vedení školy:
Mgr.Milena Šestáková, řed.školy a statutární zástupce školy
Mgr.Bohumír Scheinpflug, zástupce řed.školy
Mgr.Hana Nováková, pověřena vedením 1.stupně ZŠ
Věra Roučková ,vedoucí učitelka pro výchovně vzdělávací proces
předškolního zařízení na odloučeném pracovišti
Blažena Šťastná,vychovatelka školní družiny
Drahomíra Synková , vedoucí provozu školní jídelny
Každý pracovník školy má svou inter.adresu.
Dle právní normy nově přijatého zákona byla ustanovena školská rada,
jejíž tajná volba členů proběhla 17.1.2005 a zástupci rodičovské veřejnosti,
zřizovatele a pedagogických pracovníků byli zvoleni v počtu devíti členů.
Školní rok 05/06 byl zahájen jen se 107 dětmi v 9 třídách a 21 dětmi v MŠ.
V průběhu školního roku se do školy přihlásily dvě děti ,takže školní rok
se ukončil se 109 žáky.
V mateřské škole byla oproti předcházejícím letům upravena kapacita
odpovídající hygienickým normám, neboť přechodné zvýšení kapacity
z důvodů většího zájmu zákonných zástupců o předškolní zařízení se z důvodů
188
mzdových a normativních ukázalo pro předškolní zařízení jako velmi
nevýhodné.
K velké změně v organizaci školského zařízení došlo s účinností od 1.1.2003,
kdy rozhodnutím zřizovatele došlo ke vzniku příspěvkové organizace.
Na 1.stupni byly otevřeny 4 třídy,z důvodů nízkého počtu žáku v 1.ročníku
došlo ke sloučení 1.a 2.ročníku do jedné třídy.
Z důvodů vyššího počtu žáků ve 2.ročníku se jednalo o třídu II.III.IV.a V. třída
byla otevřena samostatně.
Na druhém stupni byly otevřeny všechny třídy, vždy po jednom ročníku.
Mateřská škola byla otevřena s celodenním provozem.
Byla otevřena dvě oddělení ve Strážnicích (pro I.II. třídu) a ve Vysoké (pro III.V. třídu).
Do školy dojíždí děti ze široké spádové oblasti ( 13.obcí) OÚ Vysoká,Kokořín
a Dobřeň. Zřizovatelem školy je OÚ Vysoká .
Škola byla zřízena OÚ na dobu neurčitou novou zakládací listinou ze dne
27.12.1995 z důvodů vzniku příspěvkové organizace s odkazem na§84 odstav.2
písm.e) zákona č.128/2000 Sb. o obcích ve znění pozdějších předpisů.
Dne 3.12.2002 byla škola podle § 13 a odstav.2a §13b odstav.3 zák.564/1990Sb
nově zařazena do sítě škol, předškolních a školských zařízení s novým názvem
Základní škola a mateřská škola Vysoká o.Mělník.
Ve školním roce 2005/06 bylo vyučováno ve třech školních budovách.
II. třída a mateřská škola pracovala v budově čp.63 ve Strážnicích.
III.-V.třída byla v budově čp.47 ve Vysoké a celý druhý stupeň spolu s
ředitelstvím školy byl umístěn v budově čp.10 ve Vysoké.
Doprava žáků do škol je zajištěna společností Kokořínský SOK, která má v
majetku malé autobusy na přepravu ze spádových obcí.
Dle zřizovací listiny může školní jídelna prodávat obědy také pro malé firmy a
pro důchodce. Tím si může zlepšit hospodářský výsledek.
V majetku školy je 15 počítačů, z toho 10 je připojeno na internet. Na některých
jsou instalovány výukové programy. Na PC je zajištěna výuka a vedlejší
zájmová činnost.Po odsouhlasení účelové dotace (20 000 Kč) byl zakoupen
nový PC a uhrazeno školení pedagogických pracovníků v oblasti práce s
počítačem.
V každé třídě je barevný televizor a možnost připojení videa. Postupně jsou
budovy vybavovány přehrávači DVD a CD.Také byl instalován fax.
Celkovou úroveň školy zvýšil nový sklad pro pomůcky a učebnice.
Hlavní prázdniny slouží uskutečnění investic. Byla provedena výměna oken a
oprava a vybudování nové fasády na budově č.10, vydlážděn dvůr, úprava
přístřešku na popelnice a parkovací plocha před budovou školy.
189
Vybavením školy je možné nabídnout žákům nejen kvalitní výuku, ala i
možnost vyžití v zájmových kroužcích.
Pro výuku TV slouží tělocvičny. V té došlo k vybudování sítí na okna a košů na
basketbal. V r. 2005 byla vyměněna parketová podlaha. Také bylo dáno do
provozu nové venkovní hřiště. Součástí školy je také oddělení školní družiny a
zábavné hřiště pro potřeby MŠ a l. třídy.
Obecní úřad se vzorně stará o provoz a údržbu všech školních budov.
Ředitelka školy se pravidelně účastní sestavování rozpočtu pro školu a lze říci,
že si obec uvědomuje, že pro rozvoj obce je škola nezbytná a svým způsobem
určuje i kulturní a společenský život v obci. Částky poskytované obcí v sobě
zahrnují neinvestiční výdaje- plyn, voda,el.energie, náklady na provoz a
částečnou úhradu mezd.
Rozpočet OÚ Vysoká pro školní a předškolní zařízení je kolem 2 mil. korun,
které OÚ vynakládá ročně na rozvoj školství.Při realizaci také OÚ věnoval
prostředky pro vybudování mateřské školy. Ta se pak mohla přestěhovat do
objektu ve vlastnictví OÚ.Tato škola je schopna poskytovat kvalitní vzdělání v
rodinném prostředí a takto působí i na veřejnost. V mnohých případech škola
nahrazuje i výchovnou složku rodiny. Je proto nutné působit na děti stále. Proto
škola zajišťuje volno časové aktivity. Stálý dozor nad žáky zajistil, že se škola
nemusí potýkat s problematikou drog a dalších problémů. K tomu také přispívá
program PEER.
Z rozpočtu školy nové výukové programy umožňují pestřejší metody výuky
( při práci s dětmi s poruchou vývoje, pro výuku německého jazyka, práce na
počítači a pod). Také je vydáván školní časopis.
Mateřská škola.
K 1.9.2000 došlo ke změně zařazení do sítě škol. Stala se tak nedílnou součástí
školského zařízení. Mateřská škola byla přesunuta do objektu ZŠ ve
Strážnicích. OÚ vybavil zařízení novým linoleem, nábytkem, koberci. Došlo k
rekonstrukci vytápění hyg. zařízení, schodiště a dlažby.
V mateřské škole bylo ve školním roce 2005/2006 zapsáno 20 žáků. V rámci
integrace spolupracují prac. MŠ s učitelkou l. třídy ZŠ.
Po uplynutí šesti let je zřejmé že spolupráce mezi MŠ a ZŠ se vyvíjí uspokojivě.
Došlo i k ekonomickým úsporám(výplat-provozní náklady).V závěru je zřejmé,
že i přes počáteční negativní názory a přístupy veřejnosti ke spojenému zařízení
MŠ a ZŠ se ukázalo, že toto opatření odbourává stres nastupujících prvňáčků,
neboť tito přicházejí již do známého prostředí. Vytvoření integrovaného
zařízení bylo pro psychiku a další vývoj dítěte přínosem.
190
q) Kulturní,tělovýchovná a sportovní zařízení
1) KNIHOVNA
a) knihovna pojednání
V letech osmdesátých devatenáctého století věnoval akademický spolek
,,Říp“ v Praze obci knihovnu o 94 svazcích. Ta se stala základem nynější
knihovny.
Původně v letech třicátých minulého staletí,byla knihovna umístěna v budově
č.p. 10 měšťanské školy.Místo knihovníka zastával většinou zaměstnanec školy.
Po roce 1950 knihovna fungovala v budově tehdejšího MNV, kde funkci
zastávala p.Tomášková.
Po ní zde pracoval p. Smutný. V roce 1990, byla budova vrácena v rámci
restituce původnímu majiteli. MNV přejmenován na Obecní úřad se
přestěhovalo do jiných prostor, knihovna do prostor v Sokolovně. Bohužel tyto
prostory nevyhovovaly položením budovy ani na umístění knih.V roce 2006 se
jednalo o přemístění knihovny do lépe umístěných prostor, ale nejprve bylo
nutné toto místo pro knihovnu připravit a vybudovat. Vše také záleželo na
finančních možnostech Obecního úřadu. Povedlo se , za přičinění
Ing.Maryškové, která bojovala za znovuzrození této kulturní aktivity.
V roce 2007 byla odstěhována a sloučena knihovna ze Střednic a Vysoké do
prostor v budově Obecního úřadu. Knihy byly obnoveny, doplněny, přebaleny.
Knihovnicí se stala p.Pražáková.
Dohled a záštitu místostarostka Ing.E. Maryšková.
Obec plní své povinnosti řádně. Je snaha vyhovět občanům dle potřeby a
přání.
Půjčuje se celoročně, třikrát týdně.
b) internet
Dále je možnost v prostorách knihovny využít veřejně přístupný internet.
V rámci Sdružení obcí Kokořínska byl realizován projekt:
,,Internetizace Kokořínska“, který byl financován za spoluúčasti Evropské unie
ve výši 75% celkových nákladů, státního rozpočtu ČR ve výši 10% celkových
nákladů a finanční spoluúčasti 12 obcí Sdružení obcí Kokořínska ve výši 15%
celkových nákladů realizovaného projektu.
191
2) DIVADELNÍ RUCH
a) přehled ochotnického divadla
První ochotnické divadlo bylo založeno kolem roku 1871 ve Vysoké.
Působila Občanská beseda,1921 Katolická mládež (29 her).
V Chodči založeno divadlo v roce 1900.
Strážnice 1907 založili hasiči a později působila 1911 mládež,1927 provoz
provozovali hasiči, 1931 Republiková mládež.
Bosyně 1908 založili hasiči.
b) divadelní představení
Pokud bylo možné zjistit v úředních zápisech, byla divadelní představení v obci
pořádána těmito spolky : Divadelní ochotníci (r.1871), Občanská beseda (1871),
Ústřední Matice školská (1883),Národní Jednota Severočeská (1887), Zpěvácký
spolek ,,Lumír“(1895), Spolek divadelních ochotníků ?,,Svornost“,
Sbor dobrovolných hasičů, divadelní společnost Gregorova (1909),
Katolická mládež (1921).
V roce 1936 hrál dramatický spolek Vojan z Mělníka Langrovu hru
,,Jízdní hlídka“, sbor dobrovolných hasičů pořádal divadelní představení
,,Tomšův grunt“ a žáci měšť. školy sehráli divadelní kus ,,Ferda detektiv“.
Hrálo se většinou v Sokolovně.
c) loutkové divadlo
Loutkové divadlo se hrálo v měšťanské škole od.r.1928. Loutky měřily 25 cm.
Bylo sehráno 30 představení.
R) Sport a rekreace
1) CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ
Celé území se nachází na okraji turisticky a rekreačně zajímavé oblasti
Kokořínsko. Severní část území je velmi členitá, s množstvím přírodních
hodnot.Cca 90 objektů je využíváno pro rekreační bydlení, zejména v Bosyni a
ve Strážnicích. Nejvýznamnější sportovní plochou je hřiště TJ Sokol ve Vysoké
(fotbal).
Dále nové dětské hřiště a tenisové kurty východně od sportovní plochy.
192
2) SOKOL
Roku 1882 (20 let po založení Sokola v Praze) byl učiněn ve Vysoké pokus
založit tělocvičnou jednotu ,,Sokol“.Přípravné práce vykonával učitel
F.V.Richter.26. července 1882 vydal pozvání ke schůzi na dne 6.srpna 1882, ale
jeho úsilí bylo marné. Tehda byl velmi deštivý rok, žně byly špatné, obilí
vzrostlo na stojatě a tak nebylo chuti k uskutečnění Richterova plánu.
Téměř po 30 letech – r.1911 – opět učitel Matěj Kroutil, dal podmět
k založení Sokola ve Vysoké a podařilo se mu myšlenku realizovat. Jeho
přičiněním navštívili Vysokou členové Sokola z Nebužel, předvedli ukázky
prostých cvičení a jejich člen (Sechter) promluvil o významu sokolské
myšlenky.Jej podpořil svým projevem starosta obce Mudr. Alois Brejcha a tak
došlo k založení jednoty Sokol ve Vysoké.
V prvním roce svého trvání měla jednota 43 členy.Obec ji podpořila darem
200 K a hostinský Jaroslav Rous propůjčil zdarma svůj sál ke cvičení.Prvními
činovníky nové jednoty byli: starosta Dr. A.Brejcha, jeho náměstkem
G.Koudelka, pokladníkem učitel Soběslav, náčelníkem učitel Procházka, do
výboru byli zvoleni: V. Rynda, Jar. Rous, Štěpán, A.Procházka, K.Kosobud,
V.Kabriel, L.Nový, Vondráček, Slávík a Blecha.
Roku 1913 byl zřízen stavební výbor pro stavbu Sokolovny.Než světová válka
oddálila stavbu o celých deset let.Sokolovna byla postavena r.1923 na pozemku,
který dříve patřil p.Slavíkovi. Zevní úprava Sokolovny byla dokončena r.1929.
Roku 1926 byl v Sokolovně zřízen nákladem asi 27 000K biograf. Představení
začalo v listopadu r.1926. Biograf byl r.1934 vybaven zvukovou aparaturou.
Představení byla v sobotu a v neděli večer, občas bývala také pro mládež.
3) SPORTY V HISTORII
Volejbal
Roku 1930 zřídila si měšťanská škola volejbal. Hrál se na školním cvičišti.
Hráli ho žáci i žákyně měšťanské školy a učitelský sbor.
Fotbal
Zdejší mládež hrála hojně fotbal.Hřiště bylo na pozemku pí Kabrielové v dolní
části obce. Hráči utvořili klub ,,S.K.Vysoká“.
193
3) FK VYSOKÁ
a) Začátky kopané ve vsi
Začátek organizované kopané ve Vysoké se datuje k roku 1946, kdy byl tehdejší
sportovní klub SK Vysoká zaregistrován v Mladé Boleslavi do Severočeské
župy fotbalové III. třídy.Ovšem písemně doložený zápas se odehrál
dříve,1.května 1936 ve Mšeně, kdy domácí vyhráli 6:0.
Podle výpovědí pamětníků lze předpokládat za jisté, že kroužek sportovních
nadšenců, zapálených do hry s míčem zvané fotbal, jenž se nazval SK Vysoká,
existoval již kolem roku 1930.Ve Vysoké se kopaná hrála již dávno předtím, ale
s myšlenkou vytvořit mužstvo a hrát zápasy se soupeři z okolí začali
OTA KOZÁK, BLAHOSLAV SAMEK, KAREL KABRIEL a další studenti
dojíždějící do gymnázia na Mělník.
Fotbalové zápasy SK Vysoká se hrály “na dolním kopci v cihelně“ jak se
říkalo. Byla to nevyužitá volná plocha 40 x 25m po vytěžení hlíny (hliniště) pro
výrobu cihel.
Mužstvo v samém počátku nemělo ani jednotné oblečení, teprve po roce 1936
se hrálo v modrých a bílých trenkách. Dle pamětníků tyto dresy včetně
modrobílé vlajky pocházely z Vehlovic.
Nejslavnější zápas té doby byl ve Vysoké na pouť dne 28.září 1937, kdy díky
předsedovi SK Mělník p. Kabrielovi v cihelně nastoupila zájezdová jedenáctka
SK Mělník Výsledek tohoto zápasu se nedochoval a za SK Vysoká tehdy
nastoupili : v brance Jar. Linhart, na beku Ladislav Pětik a Karel Řízek, dále
Sláva Kabriel, Ota Kozák, Karel Kabriel, Blahoslav Samek, Václav Jansa,
Václav Kleirnet, František Švadlenka, Jaroslav Pecka, a Karel Trojan a Plicka,
kteří dojížděli hrát kopanou z Vysoké až do Lužce. Dalšími členy tohoto
mužstva byli Pecháček, Miloslav Tichota, Václav Voborník, Ota Jakeš a
dorostenec Vladimír Finkous.
Jako rozhodčí v cihelně obvykle působil četnický strážmistr Šťastný
z Janovy Vsi známý pod přezdívkou “Zadina“.
V cihelně se kopaná hrála až do začátku čtyřicátých let, kdy pro zaváděné
pěstování zeleniny bylo zde umístěno zahradnictví a pařníky.
Nejmladší generace fotbalistů se přestěhovala z dolního konce na horní.
Školní hřiště u Sokolovny používané, pro hraní volejbalu a atletiku místním
Sokolem bylo každý den zaplněno. V Bosyni se hrálo v té době na malé ploše
v bývalé cihelně, na Kokoříně na prostranství určeném pro skladování řeziva
místní pily. Ve Střednicích kopané sloužil malý plácek v bývalém hliništi u
silnice do Strážnic a mimo řepnou kampaň se hrálo na skládce pro cukrovku u
nádraží.
194
V prvních letech války zápasy dospělých se na hřišti u Sokolovny nehrály,
mnozí z hráčů byli nasazeni na práci v Německu a daleko mimo domov. Hrálo
se pouze utkání dojednaná ve škole mezi žáky z jednotlivých obcí zejména
Vysoká- Bosyně, Vysoká- Strážnice. Tyto zápasy na školním hřišti u Sokolovny
byly často ukončeny předčasně vyšší mocí.
V letech 1943-45 startovali za IA mužstvo a IB mužstvo i ve věku dorostenců
uvádíme : v brance Ant. Šesták, Václav Formánek, Josef Zápotocký, v poli
Václav Dubský, Václav Jonák, Jos. Šesták I.,Václav Šesták I., Václav Šesták
II.,Blahoslav Sadílek, Václav Brynych, Václav Svoboda, Al. Řízek,Jos. Řízek,
Jaroslav Řízek (II. generace rodiny Řízků), Ladislav Formánek, Jaroslav Rous,
František Hošek, František Marvánek, Mir. Najman, Lad. Novotný, Jarmil
Slušný, Jar. Koláčný, Vlad. Karel, Jar. Hošek,
Utkání na skládce cukrovky ve Střednicích po osvobození koncem května 1945
se nedohrálo, neboť od Mělníka přijela nákladní auta s občany z Chodče
osvobozenými v koncentračních táborech v Německu.Všichni je šli uvítat a
zápas se nedohrál. Tímto zápasem ukončil SK Strážnice svojí činnost a většina
hráčů přešla do SK Vysoká, jenž se v té době ustavoval.
Blížil se konec války, jenž přinesl nový život a pro kopanou ve Vysoké
zásadní obrat.
b) Období ve svobodné republice
Ve vsi po válce začíná s nadšením obnova rozvráceného hospodářství, ale i
společenský i sportovní život.
Po ukončení činnosti STRÁŽENSKÉHO-STŘEDENSKÉHO SK se ve
Vysoké soustřeďuje velký počet hráčů kopané. Volí se první výbor v roce 1945
SK Vysoká. Předsedou klubu se stává Pavel Petrtýl, jednatelem Josef Gajgr –
poštmistr z Vysoké, pokladník Ladislav Čížek z Bosyně, další členové Josef
Zápotocký st.,Rudolf Kozák z Chodče, zdravotníkem B.Vodseďálek.
Hlavním úkolem výboru SK Vysoká bylo zajistit pravidlům kopané
odpovídající hřiště.
Díky rozhodujícímu vlivu předsedy MNV Vysoká Václ. Kettnera se již
v červnu 1945 podařilo výboru klubu přesvědčit nájemce nejvhodnějšího pole
na severním okraji vesnice p. Novotného, aby se vzdal dalšího obdělávání
pozemku a pole mohlo být využívané pro sportovní účely. Ve spolupráci se
všemi hráči a příznivci kopané byly provedeny úpravy povrchu pole, vyměření
hřiště na kopanou, postavení dřevěných branek a lavic.
V rekordně krátkém čase byla provedena úprava hřiště pro kopanou o
odpovídajících rozměrech a ještě tentýž měsíc dne 22.7.1945 dochází k otevření
195
hřiště turnajem v kopané, jehož se zúčastnila mužstva SK Mělník, SK Viktoria
Mělník – Rousovice, SK Nebužely a pořádající SK Vysoká.
Rozvoj kopané v obci a činnost oddílu v dalších letech byly určovány vývojem
a změnami, k nimž docházelo v naší společnosti. Po sjednocení Československé
tělovýchovy v roce 1948 vstupuje sportovní klub SK Vysoká jako oddíl do TJ
SOKOL VYSOKÁ, jež v rámci Národní fronty ve spolupráci s národním
výborem a ostatními organizacemi obce zajišťuje činnost oddílu v nových
podmínkách, při nichž dochází k zásadním společenským změnám vesnice.
Základní události pro další činnost oddílu kopané bylo uzavření patronátní
dohody s vedením a ZV ROH n.p. Státní statek Vysoká, k níž došlo z popudu
MNV Vysoká v roce 1966. Jejím výsledkem bylo přerušení stagnace
v činnostech TJ SOKOL VYSOKÁ a vytvoření potřebného zázemí pro další
činnost oddílu kopané.
c) Činnost po roce 1960
V roce 1962 -1965 byl hlavní úkol zajistit opravu Sokolovny jež pro závažné
nedostatky byla uzavřena pro veškerou činnost. V roce 1964 započala oprava,
které se zúčastnili zástupci všech složek obce. Oprava byla uskutečněna do té
míry, že mohla být otevřena pro další činnost tělovýchovnou a kulturní všech
organizací z obce a okolí
V roce 1969 bylo věnována pozornost pokračování výstavbě kabin.
V roce 1970 byly dokončeny veškeré práce na dokončení a vybavení kabin.
Rok 1975 byla předána budova Sokolovny pod správu MNV Vysoká. Výboru
TJ se finančně nepodařilo zajistit rekonstrukci této budovy.
V roce 1976 bylo provedeno napojení kabin na přípojku na obecní vodovod a
zemním kabelem na veřejnou elektrickou síť.
Kapacita kabin byla zvětšena přístavbou šaten pro žáky,dorost a klubovnu.
Byla provedena výměna dřevěné konstrukce původní střechy, položena nová
plechová krytina s napojením na střechu přístavby a dále oprava přístřešku a
okapů. Do provozu byl zapojen boiler a na celou plochu položené
linoleum.Byly provedeny nové nátěry vnější i vnitřní a nové oplocení kabin.
Povrch hrací plochy hřiště byl zlepšen obnovením části trávníků a pravidelným
sekáním a válcováním díky pomoci patronátního podniku n.p. Státní statek
Vysoká i JZD Kokořín.
196
Byla provedena oprava nosné konstrukce a na východní straně hřiště byly
vysázeny dvě řady topolů. Všechny tyto práce byly organizované výborem TJ
na základě závazků členů TJ za finanční podpory OV ČSTV Mělník. Členové
výboru TJ byli v čele brigád uskutečňovaných každoročně s pomocí dopravy a
mechanizačních prostředků i s materiální pomocí patronátního podniku
n.p. Statní statek Vysoká a JZD Kokořín.
V posledních letech byla činnost TJ silně poznamenána velkými změnami
členské základny. Značná část dlouholetých členů a bývalých aktivních hráčů
přestala být členy TJ. Kádr I. mužstva se měnil doplňováním z dorostu a řadou
přestupů. V roce 1976 odešel z Vysoké B. Capoušek, bývalý hráč,
kvalifikovaný rozhodčí kopané a dlouholetý člen výboru TJ, jenž se zasadil o
výstavbu sportovních kabin.
V roce 1981 se členové TJ naposledy rozloučili s dlouholetým pokladníkem a
zakládajícím členem L.Čížkem. V roce 1983 s Josefem Gajgrem, zakládajícím
členem a dlouholetým jednatelem oddílu kopané.
Ve výboru TJ po roce 1981 dochází k řadě změn. Předsedou TJ se stává Václav
Škuba, po 19 letech z této funkce přechází Josef Bureš do funkce hospodáře TJ.
V dalších letech z výboru TJ postupně odešli osvědčení pracovníci A. Haslbach,
V. Šesták, K.Tomášek, H.Verner, V.Brenn a výbor byl doplňován dalšími
členy. Podařilo se vyřešit zajištění závažné činnosti – praní drezů pro mužstvo.
Po E. Finkousové, spolehlivě a nezištně provádějící tuto práci po více než 10
let, pomáhá TJ na tomto úseku V.Šestáková z Chodče.
V roce 1979 bylo vysázeno 15 topolů na západní straně hřiště a 200m2 nového
trávníku na hrací ploše.Následky zimní vichřice byly odstraněny vybudováním
nové ochranné sítě za brankou a části oplocení.
V roce 1980 opět bylo vysázeno 20 topolů podél východní strany hřiště. Dále
oprava střechy kabin. Výstavba bočního zdiva a betonové podlahy.
d) Souhrnné údaje rok 1969 - 1996
Podle dílčích souhrnných údajů a výpovědí pamětníků za uvedené období 23 let
sehrálo I. mužstvo ve Vysoké i na cizích hřištích 250-300 zápasů a startovalo
v něm více než 100 hráčů. Jejich jmenný seznam uvádíme v abecedním
pořádku. Pokud hráli dále i po roce 1968 jsou uvedeni za období 1969- 1985
ještě jednou s počtem sehraných a vstřelených branek od roku 1969.
Byli to :
Jaroslav Benda, V. Bodlák, Vot. Brenn, Václav Brož, Václ. Brynych,
B. Capoušek, Jar. Čížek, J. Deliš, K.Dlouhý, E. Dvořák, Jan Finkous,
197
Jar. Finkous, Vlad. Finkous I,Vlad. Finkous II.,Stan. Fišer, K.Čech, Lad. Hánl,
Václ. Hánl, J.Havelka, Lad. Havlíček, Slavoj Havlíček, Václ. Hokeš, Max.
Holub,
Jar. Honc, Jos. Houžva, Jinř. Hroněk, Jul. Chaloupka, J. Jakeš, O. Jakeš, Zd.
Jakeš, Zd. Janda, Ant. Jakub, Vít. Jakub, Václav Jakub, Václ. Jonák , Václ.
Jansa, Ol. Joura, Sláva Kabriel, Fr. Karel, Vl. Karel, Jos. Kettner, Rud. Kovač,
Rud. Kozák, Lad. Kožňar, Lad. Kuzmeniuk, Jos. Kužela, K. Kühnel, Vl. Lev,
Jos. Líha, Lad. Líha, Jar. Linhart, Mir. Los, Václ. Lucyk, Václ. Materna, Boh.
Mokrý, Jos. Mokrý, K. Mysliveček, Lad. Novotný, Fr. Peterka, Vl. Pýcha, Jar.
Rous I., Václ. Rubeš, Al. Řízek, Jan Řízek, Jar. Řízek, Jos. Řízek, Mir. Řízek,
Václ. Řízek I., Blah. Sadílek, Václ. Sadílek, O. Schmidt, Mir. Skora, J. Slušný,
Voj. Smolík, Lad. Strnad, Pav. Suchánek, K.Šejnoha, Jiří Šesták, Jos. Šesták, K.
Šesták, Václ. Šesták, Václ. Štamfest, Jos. Štauber, Jos. Štefl, Jar. Štruncl,
Václav Šťastný, Mil. Švanda, R. Šuhaj, Josef Tarič, P. Weinlich, S. Vála, H.
Vítek, J.Vlach, Fr. Vogel, Ant. Zacha,
Za období 1969- 1985 I. mužstvo podle kapitánských knih za 17 let tohoto
období sehrálo – 522 zápasů z toho bylo
220 vítězství, 73 zápasů skončilo nerozhodně a v
229 zápasech bylo poraženo, celkové skore činí
1409 : 1526
Uvádíme pořadí hráčů s počtem sehraných zápasů a vstřelených branek od roku
1969 do 1.1. 1986 (včetně mládežnického mužstva) :
sehraných zápasů
1. Václav Šesták III
2. Slavomír Vála
3. Josef Štauber
4. Josef Aust
5. Jan Vykoukal
6. Ladislav Řízek
7. Václav Šuhaj
8. Jan Kabeláč
9. Vlastimil Lhoták
10. Vladimír Šesták
11. Josef Tesař
12. Jaroslav Finkou
13. Karel Tomášek
14. Rudolf Šuhaj II
15. Rudolf Dvořák
16. Václav Pešan
17. Josef Líha
408
293
290
245
230
226
218
216
190
187
183
170
169
166
166
160
155
vstřelených branek
198
57
4
5
47
16
35
21
14
154
20
24
2
31
8
59
81
198
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
30.
31.
32.
Jiří Bláha
Jaroslav Vykoukal
Rostislav Vojtěchovský
Jan Hlaváč
Václav Řízek
Pavel Mika
Jan Smutný
Pavel Šesták
Josef Šesták II
Jaroslav Rous II
Jaroslav Petrželka
Michal Kuzmeniuk
Václav Řízek III
Josef Kettner
Vladimír Finkous II
153
152
141
140
138
127
125
122
115
112
111
109
109
104
102
11
7
10
77
128
81
32
6
23
2
34
16
6
6
48
Následující hráči sehráli 50- 100 zápasů (zápasy/branky) Ivan Řízek 98/8,
Tomáš Linhart 96/9, Václav Slovák 93/47, Emanuel Dvořák 89/6, Josef Honzík
87/58, Miroslav Rous 85/2, Miroslav Vykoukal 85/1, Václav Kalfař 82/19,
Miroslav Čížkovský 70/18, Jan Kettner 70/6, Josef Sušír 67/14, Josef Skála
65/13, Bohuslav Sitta 57/0, Petr Rous 55/26, Josef Šesták I 52/0, Josef Kašpárek
50/25,
Ze stávajícího kádru I. mužstva zatím sehráli :
Jaromír Čížek II 38/0, Vladimír Chlasták 38/0, Tomáš Břehovský 30/4,
Miloslav Cikaník 21/2, Čestmír Maryška 13/0,
Dorost
V letech 1973- 1977 dorostenci nestartovali. Za 12 ročních sezon v období
1969-1985 sehrál dorost 170 zápasů z toho bylo 50 vítězství, 14 zápasů
skončilo nerozhodně a 106 zápasů skončilo porážkou.
Celkové skore činí
317 : 520
V letech 1969 – 1972 pod vedením O. Joury hrálo těchto 29 dorostenců :
J. Adámek, J.Augst, B. Papoušek, V. Čermák, M.Dvořák, M. Finkous, V. Fišer,
J. Hamburg, J. Hánl, M. Chlád, J. Chmelař, J. Kalazi, V.Kalfař, J.Kůs, J.
Marvánek, Vl. Mašek, V. Maudr, J. Mráz, P. Novák, V. Pešan, V. Pojkar, J.
Rous, P. Rous, H. Stránský, L. Strnad, P. Šesták, V. Šesták, R. Šuhaj, K.
Tomášek,
199
V letech 1978 – 1985 pod vedením Jana Vykoukala a Ing. Vladimíra Karla
hrálo těchto 42 dorostenců :
A.Bátovič, A.Berki, L.Dvořák, R.Finkous, M.Fišer, L.Gerstorfer, V.Gerstofer,
P.Haslbach, J.Havelka II, J.Hejzlar, J.Honzátko, M.Honzátko, Vl.Chlasták,
M.Jonáš, J.Kettner, T.Kettner, R.Kolář, Z.Kolář, M.Kuzmeniuk, R.Líbal,
J.Líha, T. Linhart, P.Mika, Vl.Mikoláš, Vl.Nehasil, J.Port, M.Rous, I.Řízek,
V.Řízek, J.Schöbel, J.Skála, Vl. Smolík, J.Smutný, Jos. Šesták, M.Štauber,
M.Štekl, B. Štolba, V. Šuhaj, H.Urban, R.Vojtěchovský, Jar.Vykoukal, Mir.
Vykoukal.
Žáci :
Sehráli bez přerušení za 17 ročních sezon v letech 1969-1985
296 zápasů
Z nich bylo 137 vítězství, 37 nerozhodných zápasů a 122 porážek.
Celkové skore činilo : 720: 700
Pod vedením Vl. Lhotáka (1969-1972), Ing. Vl.Karla (1972-1974), Jos.
Kettnera + J.Líhy (1975-1976), Ing.Vl.Karla (1977-1979), Ing.Č.Kalfaře (19801985) hrálo 110 žáků, z nichž později za dorost příp. i I. mužstvo startovali tito
odchovanci naší TJ:
B.Capoušek II, I.Carda, Jar.Čížek, L.Černý, L.Dvořák, M.Finkous, M.Fišer,
R.Finkous, L.Gerstorfer, V.Gerstorfer, J.Hánl, J.Havelka, P.Haslbach,
P.Haslbach, J.Hlaváč, J.Honzátko, M.Honzátko, M.Chlád, J.Chmelař, Č.Kalfař,
Jan Kettner, T.Kettner, R. Kolář, Z.Kolář, M.Kuzmeniuk, R.Líbal, J.Líha,
F.Luňák, P.Mika, V.Mikoláš, J.Molnár, V.Pešan, V.Pojkar, J.Port, Vr.Pýcha,
J.Řízek, L.Řízek, V.Řízek, Jar.Rous, M.Rous, Petr Rous, J.Skála, Vl.Smolík,
Jan Smutný, L.Strnad, Jos.Šesták, M.Štekl, B.Štolba, Lub.Šuhaj, R.Šuhaj,
V.Šuhaj, L.Veselý, J.Vogel, R.Vojtěchovský, Jan vykoukal, Jar.Vykoukal,
M.Vykoukal.
Bilance za posledních 20 let všech 3 mužstev oddílu je pozoruhodná. Od roku
1969 do konce 1985 bylo celkem sehráno 988 zápasů s brankovým poměrem
2446: 2746. Při započtení zápasů I. mužstva z první poloviny roku 1986, dne
31.května 86 byl sehrán 1000 zápasů našeho oddílu kopané.
Významný byl a je přínos TJ nejen co se týče sportovní aktivity, ale také
společenský a kulturní. Tato organizace pravidelně v letech 1974-1984
uspořádala pro členy TJ a další zájemce 12 zdařilých dvoudenních a jeden
jednodenní zájezd do různých míst jižních, západních, východních Čech a
Moravy.
200
Dále pravidelně každý rok organizuje TJ ,,Sportovní karneval“ , kde se lide
pravidelně scházejí s maskami i bez masek, hlavní je atmosféra a veselí.
V letech minulých uspořádala TJ také průvod masek jednotlivými obcemi.
Hlavní je to, že se pravidelně scházejí příznivci kopané a aspoň v dnešní
uspěchané době se dokážou sejít a zasportovat.
Rok 1987
Do dalších let pokračuje výbor jednoty v zajišťování činnosti všech 3 mužstev
v mistrovských soutěžích okresu ve stejném složení jako předchozí rok.
Předseda Václav Škuba, místopředseda Fr.Černík, jednatel Ing.Karel.
Výbor vedle běžně organizační činnosti a zajišťování dopravy na zápasy
autobusu ČSAD a autobusu JZD Kokořín zajišťuje vybavení klubovny novým
nábytkem a s pomocí vedení a členů sekání trávníku.
I.
mužstvo si vedlo během roku s rozdílnými výkony a střídavými
výsledky, což se promítlo i v celkové bilanci - bylo sehráno celkem
31 zápasů, z toho bylo pouze 10 vítězství, 5 zápasů bylo nerozhodně a
16 porážek, brankový poměr 67: 101.
II.
Poprvé v činnosti dorostu od roku 1969 dorost v mistrovské soutěži
1986/1987 obsadil 1. místo z 10 mužstev a postoupil do okresního
přeboru s následující bilancí :
12 vítězství, 4 nerozhodně, 2 porážky, brankový poměr 53:15, 28
bodů s náskokem 5 bodů před dorostem Sokola Všetatky.
Pod vedením trenéra Ing. Vl.Karla a Vl.Lhotáka se o to zasloužili dorostenci.
Rok 1988
Stejně jako v předchozím roce výbor jednoty rozšířený o Jos. Tesaře a
Vl.Lhotáka zajišťuje činnost.
Vedení státního statku provádí řízení o vyjmutí pozemku s hřištěm a kabinami
(1,19 ha) ze zemědělské půdy do skupiny ostatní plochy. Nedopatřením se
neuvedla zvlášť stavební parcela s kabinami (cca 130m2), což má za následek
značné problémy při řešení majetkových vztahů tělocvičné jednoty SOKOL
jako uživatele pozemku v následujících letech.
V mistrovské soutěži 1987/1988 vysoké porážky IA mužstva (10:1, 8:2, 7:2) se
promítly do brankového poměru 59:84 se ziskem 20 bodů a umístění na 7. místě
z 12 účastníků skupiny A okresní soutěže.
Dorost po postupu v okresním přeboru pokračoval ve výborném výkonu a dle
úředně a nesprávné tabulky okresního výboru kopané skončil na 3. místě z 9
účastníků se ziskem 18 bodů.
201
Skutečnost však byla odlišná – 21 bodů ze 16 zápasů, 10 vítězství, 1
nerozhodně, 5 porážek s brankovým poměrem 53:35 mělo znamenat 2.místo
okresního přeboru se ztrátou 9 bodů za výborným mužstvem SOKOLA Nová
Ves.
Rok 1989
V tomto roce mužstvo získává dotaci na činnost 15.280 Kčs ( od OV 9.280 Kč,
MNV 6 000Kčs) a roční hospodaření končí se ziskem 2 000Kčs.
V závěru roku jsme se rozloučili s prvním předsedou sportovního klubu SK
Vysoká (1966-8) Pavlem Petrtýlem.
Tabulka soutěže rok 1988/89 IA mužstva 10. místem z 12. účastníků se ziskem
12 bodů z 22 zápasů – 4 vítězství, 4x nerozhodně, 14 porážek a brankový poměr
33: 65.
Dorost pokračoval další rok v okresním přeboru dobrými výkony a umístěn na
6.místě se ziskem 19 bodů za 7 vítězství, 5 x nerozhodně, 6 porážek
s brankovým poměrem 42:42 se ztrátou 6 bodů na první mužstvo Sokol Řepín.
Žáci opět povyrostli ve výšce i výkonu a umístili se již na 3.místě z 8 účastníků
se ziskem 18 bodů za 8 vítězství, 2 x nerozhodně, 4 porážky s brankovým
poměrem 45 : 29.
Rok 1990
V mistrovské soutěži 1989/90 si I. mužstvo proti předchozím rokům polepšilo –
5 místo z 13 účastníků se ziskem 26 bodů. Celkem v roce 1990 sehrálo 33
utkání – 18 vítězství, 6 nerozhodně, 9 porážek a soupeři vstřelilo 133 branek
z toho M.Honzátko 38, K.Šuhaj 23.
Dorost pod vedením Vl.Datla se umístil na 6 místě okresního přeboru z 9
účastníků se ziskem 15 bodů za 7 vítězství, 1 remízu a 8 porážek s brankovým
poměrem 37:49.
Přesné údaje žáku se nedochovaly, skončili na 3. místě z 8 účastníků.
Rok 1991
Hospodaření jednoty skončilo ziskem 4 000Kč, objemem vydání stoupl na
31 000Kč.
202
Na konci mistrovské soutěže 1990/91 se IA mužstvo umístilo na 5. místě se
ziskem 23 bodů za 9 vítězství, 5 remíz a 6 porážek s brankovým poměrem 70 :
57.
U dorostu dochází v důsledku přechodu hráčů do I. mužstva k poklesu
výkonnosti a 12. místo ze 14 účastníků stačí ještě na udržení v okresním
přeboru na další rok. Bilance je následující – z 26 zápasů 6 vítězství, 6 remíz, 14
porážek s brankovým poměrem 90:98.
Rok 1992
Na základě rozhodnutí členů nad 18 let přechází oddíl kopané do ČSO jako
Tělovýchovná jednota SOKOL Vysoká. Na ustavující schůzi do čela přichází
jako starosta jednoty Ing. Vl.Karel, jednatel Ing. B.Řehák, náčelník Jar. Šesták,
hospodář L. Hánlová, vzdělavatel Vl.Pýcha, člen výboru Vl.Datel. Oddíl
kopané je řízen dál výborem oddílu. Hlavní výbor jednoty se marně snaží oživit
cvičení v Sokolovně. Výbor jednoty se zaměřuje na vyřizování majetkových
záležitostí o navrácení Sokolovny dle dohody a rozhodnutí zastupitelstva obce
Vysoká. Předání darovací smlouvou dle požadavku ČOS nebylo schváleno a
Sokolovna zůstává dále pod správou obce, jež díky vedení obce starostou
Vl.Hokešem přináší v dalších letech provedení výměny podlahy, vnitřní
přestavby, elektrické výtápění objektu a novou omítku, což by nemohla
v žádném případě finančně ani organizačně zajistit tělocvičná jednota.
I. mužstvo končí v mistrovské soutěži na 5.místě z účastníků s 23 body za 9
vítězství, 5 remíz, 6 porážek s brankovým poměrem 70 : 57.
Dorost reorganizován a zrušením okresního přeboru sestoupil do okresní
soutěže a umístil se na 5.místě z 9 účastníků se ziskem 17 bodů za 7 vítězství, 3
remízy, 6 porážek s brankovým poměrem 54: 46.
Žáků se ujímá v jarní polovině soutěže M.Vančura, nedostatek hráčů je hlavní
příčina sledu 7 porážek a 2 remíz. Nepomáhá ani výpomoc 3 hráček – žákyň
(sestry Pešanovy,Vančurová) i když jejich nastoupení všude vzbudilo údiv.
Rok 1993
Po stránce finanční je činnost zabezpečena bohatě dotacemi – od ČSO
21.600Kč a od OÚ Vysoká 13.000Kč, čehož se využívá k zakoupení dresů pro
všechny 3 mužstva, míčů a sítí do branky v hodnotě celkem 21.500Kč.
203
I.
II.
III.
mužstvo skončilo v mistrovské soutěži 1992/93 na 10. místě z 12
účastníků s 15 body po 7 vítězství, 1 remíze, 14 porážkách a
brankovým poměrem 35: 55.
Dorost po marné snaze skončil opět na 2.místě v soutěži z 12
účastníků se ziskem 23 bodů z 14 zápasů za 11 vítězství, 1 remíze,2
porážek s brankovým poměrem 89 :22.
Žáci se umístili v tabulce na 6. místě z 11 účastníků se ziskem 18 bodů
za 8 vítězství, 2 remízy, 10 porážek s brankovým poměrem 38: 46.
Rok 1994
Finanční situace je neradostná a byla vyřešená díky sponzorům – fa
LUCYK, fa Podřipský, OÚ Vysoká a OÚ Kokořín a nadř. orgán činí 50%
krytí výdajů za rok 1994.
I.
mužstvo končí v mistrovské soutěži 1993/94 na 4.místě z 9 účastníků
se ziskem 16 bodů za 7 vítězství, 2x nerozhodně, 7 porážek
s brankovým poměrem 47 : 37.
I.B mužstvo s dorostenci a dalšími hráči vyššího věku zahajují svou
činnost.Za podzim zahrálo celkem 8 zápasů, 3 vítězství, 5 porážek, brankovým
poměrem 13 : 31.
Dorostenci ukončili svou činnost v okresním přeboru pro nedostatek hráčů po
velmi úspěšné sezoně 1993/94 s umístěním na 3. místě se ziskem 25 bodů , za
12 vítězství, 1x nerozhodně, 5 porážek s brankovým poměrem 79: 29.
Žáci neúplné údaje. Na podzim měli dobré výsledky 5 vítězství, 1x nerozhodně
a 5 porážek pro úspěšné jaro 1995.
Rok 1995
Činnost výboru oddílu kopané po vyhodnocení výsledků a činnosti za rok 1994
na hráčské schůzi IA + IB mužstva se podstatně zlepšila díky zapojení hráčů do
organizované činnosti.
Po stránce finanční zajištění činnosti nebyly problémy.
Na sportovním úseku činnosti se vše podřídilo cíli dosáhnout postup IA
mužstva vyšší soutěže III. třídy, což se dosud podařilo družstvu žáků 2x a
dorostencům rovněž 2x. Úsilí všech hráčů, vedení mužstva a všech dalších se to
podařilo a historický úspěch kopané ve Vysoké se stal skutečností:
I.
místo z 10 účastníků a bez jediné porážky se 3 nerozhodnými zápasy –
s údaji : 18-15-3-0 brankový poměr 68:13 zisk 48 bodů.
204
Rok 1996
Darem k 50. výročí organizované kopané je nově vybudovaná koupelna
s novým vybavením, obkladem stěn a podlah z dlaždic a nově vybudované
stropy se sádrokartonovými deskami.
e) Největší úspěchy:
Asi nevětší úspěch dosáhlo mužstvo dospělých v roce 1990, když po postupu ze
skupiny Českého poháru postupně vyřadilo mužstva hrající okresní přebor a
stalo se okresním vítězem.
V sezoně 1994/95 vyhrálo mužstvo Vysoká A Neratovickou skupinu IV třídy
bez jediné porážky s 15 výhrami a 3 remízami při skore 68:13 a postoupilo do
III. třídy.
Postoupit se povedlo i dorostencům v sezoně 1986/87 když vyhráli okresní
soutěž s následující bilancí:12 výher,4 remízy,2 prohry se skore 53:15.
Postup do okresního přeboru si vykopali v sezoně 1984/85 i naši žáci.
V sezoně 2002/03 A mužstvo vyhrálo III třídu sk. A a tak se bude ve Vysoké
kopat okresní přebor.
V sezoně 2004/05 A mužstvo vyhrálo okresní přebor a tak se bude ve Vysoké
kopat I.B třída.
205
s)
Zdravotní a sociální zařízení
1) PŘEHLED LÉKAŘŮ HISTORIE A SOUČASTNOST
a) historie
Prvním obvodním lékařem ve Vysoké byl Mudr. František Koller z Prahy,
který zde zahájil svou činnost v květnu r. 1891.
Bydlel v obecním domě. Ve Vysoké setrval však necelé 2 roky
(do února 1893).
Prozatím jeho zástupcem byl jmenován Mudr. Otakar Dufek z Liběchova, který
do Vysoké dojížděl třikrát týdně.
22. října 1895 ujal se lékařské praxe v naší obci Alois Molek. Do Vysoké se
přestěhoval z Cítova, kde dříve působil jako praktický lékař. V obci zdejší
setrval až do r. 1897.
V září roku 1897 Mudr. Alois Brejcha, byl ustanoven definitivním státním
obvodním lékařem a setrval v této funkci až do r.1924.
Od 6. dubna 1924 působil na Vysoké Mudr. Matěj Rada. Narodil se 24.2.1895
v Zeměticích, studoval na gymnáziu v Domažlicích, potom na lékařské fakultě
Karlovy univerzity v Praze. Nemocniční praxi konal ve veřejných nemocnicích
na Kladně a v Pardubicích.
V roce 1955 v listopadu nastoupila sestřička Anna Novotná, která působila na
tomto obvodě neúnavně a obětavě do důchodu roku 1988. Dále nastupuje
sestřička paní Jana Švarcová, která skvěle převzala veškerou péči po své
předchůdkyni. Působí nadále profesionálně i lidsky.
V dubnu 1960 nastoupil do Vysockého okrsku Mudr. Vladimír Degtěv, který
působil do roku 1996. Bohužel, člověk který zachránil mnoho životů, zemřel
tragickou autonehodou ve Střednicích.
b) Současnost
V současnosti ordinuje Mudr. M.Zilvarová, která pracuje ve Vysoké od dubna
1997.
Zdravotní sestra Jana Švarcová listopad 1988
206
Ordinace:
úterý 12,3 - 17 hod
středa 7,30-11 hod
pátek 7,30-12 hod
Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé.
Ve Vysoké ošetřuje lékařka 920 dospělých klientů.
Samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost :
Ordinační hodiny :
Mudr. Ivana Kobrlová pracuje ve Vysoké od 1.4.1996
zdravotní sestra Eva Frýdlová pracuje od roku 2000
Ordinační dny:
úterý,čtvrtek od 8-12 hod
DS Vysoká tel. 315 697 523
Ve Vysoké ošetřuje 200 dětí
2) INFORMACE Z HISTORIE
Kniha ,,Královské věnné město Mělník" Autor : Bőhm
uvádí kolem roku 1890 tyto informace :
Obvod zdravotní - obvodní lékař sídlil ve Vysoké.
Obvod má 3 241 duší, plocha 46 km2, největší vzdálenost od sídla obvodu
lékaře činí 8 km.
Služné lékařovo zl.400, paušál na cestovné výlohy zl.150 a svobodný byt.
K obvodu náleží : Vysoká, Bosyně, Březinka, Chodeč, Janoves, Kokořín,
Kokořín Důl, Lhotka, Strážnice ,Střednice, Šemánovice, Truskavna, Horní a
Dolní Zimoř,
Porodní bába:
Strážnice - Alžběta Švandová
Vysoká - Helena Kučerová, Marie Marečková, Anna Rousová
Bosyně – Anna Marečková
207
4) PORADNA MATEK A DĚTÍ
a) založení poradny
Péče o dítě propaguje také Odbor ochrany matek a dětí, který byl založen
6.května 1928.
Podnět k založení odboru dal Mudr. M.Rada, který byl poradenským lékařem.
Činnost odboru byla zdravotní a sociální. Pravidelnou lékařskou prohlídkou
( každou první středou v měsíci) zjišťuje se zdravotní stav dětí a lékař dával
matkám pokyny a rady k ošetřování a výchově dětí. Chudým matkám přispíval
odbor na ošacení dětí, potravinami a léky.
Místní odbor vyvíjel však i činnost vzdělávací.V r. 1935 byly konány 2
přednášky: ,,Život a práce v mateřské škole“ (pí.uč. Macháčková z Jestřebice)
a ,,Pro zdraví vesnických dětí“ (Dr.M.Rada).
Byl promítán i film ,,Děti velkoměsta.“
Náklady sboru činily v roce 1935 – 2 050 K.
b) členky poradny
Předsedkyní místního odboru byla paní M.Kabrielová.
Jednatelkou paní L.Svobodová.
Pokladní pí A.Svobodová.
Správkyní poradny pí .M.Radová.
c) význam poradny
Poradna měla po stránce zdravotní a sociální velký význam. Matky, které
navštěvovaly poradnu, vychovávaly své děti podle tehdejších moderních
zdravotnických zásad. Zmizely časté dřívější nemoci : psotník, křivice, různé
kožní vyrážky a jiné.
4) OČKOVÁNÍ V LETECH TŘICÁTÝCH
a) proti neštovicím
Zdravotní péče se v obci provádí z různých hledisek, v květnu každého roku
byly očkovány děti jednoleté proti neštovicím. Děti sedmileté a čtrnáctileté a
osoby, které byly vystaveny zvýšené možnosti nákazy byly přeočkovány. Toto
očkování dle zákona bylo povinné.
208
b) proti záškrtu
Proti záškrtu (podle Ramona) začalo se očkovat r. 1931. Toto očkování bylo
dobrovolné. Hromadné očkování začalo r.1932, hlavně přičiněním školních
správců. Při celostátní očkovací akci v r.1936 byly očkovány děti od 1 do 7 let
z Vysoké a přilehlých obcí.
c) péče lékaře o děti
Struma – Lékař konal jednou do roka prohlídku dětí, zjišťuje zvětšení štítné
žlázy.
Péče o chrup – V r. 1934/35 bylo započato v I. třídě zdejší obecné školy
s plánovitou péči o dětský chrup.Od té doby vždy nová I. třída a ostatní,
které byly již v evidenci, byly prohlíženy, o jejich chrupu jsou vedeny
záznamy a rodičům jednou za rok o stavu dětského chrupu podávána zpráva.
Děti poučovány a zapracovány k účelům čištění a ošetřování zubů, zvlášť k
předcházení zubního kazu.
Příležitostně byly vedeny i k profylaksi infekčních chorob, k boji proti prachu,
k správnému oblékání. Ve škole se děti přezouvaly.
Lékař se zúčastňoval učitelských porad, kde se řešily otázky vadného držení
těla, profylakse poruch duševních a nervových u dětí úchybných neb slabší
nervové soustavy.
5) JAK LÉKAŘ NAVŠTĚVOVAL NEMOCNÉ
Dřívější lékaři ve zdejší obci používali většinou kočáry nebo chodili pěšky.
Mnohé cesty však byly ve velmi špatném stavu. Lékař Rada jezdil
k nemocným až do r.1930 kočárem, na koni, na kole, nebo chodil pěšky.
Od 10. dubna 1930 používal automobil. Auto bylo užitečné ještě tím, že
lékař vážně nemocné pacienty mohl dopravit do nemocnice (v tehdejší době
Mělnická nemocnice neměla sanitní auto). Autem najezdil lékař za 6 let
75 000 km.
6) NEMOCI V KRAJI A ÚMRTNOST
Nemoci v kraji uvádí Dr. Rada byly tyto zvláštní choroby : tetanus (6
případů), tuberkulóza rodová (zvláště v Zimoři) a rakovina u žen (několik
případů).
209
Lékař Rada uvádí tyto informace :
Nejčastější příčinou úmrtí byly srdeční a cévní choroby, ale i rakovina
orgánů a tuberkuloza plic nejsou ojedinělé.Tetanus (z poranění) vyskytl se za
12 let třikrát. Sešlost stáří nebyla ojedinělá, mnozí dožívají se 80-90 let.
Policejně a soudně lékařských pitev vykonal lékař 8. Během jeho působení
vyskytla se 1 vražda, několik sebevražd a několik případů náhlého úmrtí.
t) Čestní občané obce,významní rodáci,historické události v sídle
1) DOMÁCÍ ODBOJ A TRAGICKÁ UDÁLOST ZA DRUHÉ
SV. VÁLCE
Okrsek Vysoká leží mezi silnicí na Dubou a Mšenskem. Po propuštění z armády
se tam usadil npor. Karel Prášek, když byl přidělen do zemědělského úřadu v
Mělníku. Postupně se seznamoval s lidmi z obce a zvláště s jejich postoji k
okupaci a válce.
Bývalí vojáci z povolání, nyní úředníci okresního úřadu, nebrali příliš vážně své
pracovní povinnosti a tak se scházeli a rozvíjeli diskuze o situaci na frontách.
Zúčastňovali se jich Dr.Erban,Ing.Karel Junek,Jindřich Novotný,Václav
Černý,Vratislav Hampejs, František Brátka, Pavel Tryzna,Hynek Valenta,Fr.
Hoser aj.
Okrsek Vysoká - v únoru 1941 poznal Prášek při služebním jednání ve LhotceHleďsebi mjr. leg. Vladimíra Teršla a navázal s ním kontakt.
V létě 1942 zapojil resp.fin.stráže Josef Brož ze Mšena Práška spolu s Josefem
Saďílkem do mšenské odbojové skupiny, která byla zbytkem mšenské části
Vrbovy Obrany národa. Počátkem r. 1943 se Prášek zúčastnil organizování
celookresního odboje pod velením Dr Erbana. Byl pověřen přípravou odboje v
osmi obcích.
Hned na počátku bylo ve Vysoké 10 lidí, v Bosyni 4,v Březince také 4,v Chodči
3, v Kokoříně 9,ve Strážnicích 7, V Šemánovicích 4, a v Dolní Zimoří 4. Do
konce války jejich počet značně vzrostl. Příležitost k odbojové činnosti se
naskytla až v r. 1944 a bylo to opatřování potravin pro odbojovou skupinu por.
Šindeláře, která se při ohrožení Mejsnarovy skupiny na Boleslavsku skrývala u
Mšena a Kaniny. Z Vysoké jim přispívala obchodnice Havlíčková a tajemník
obecního úřadu Štovíček.
Velmi tragickou událostí v okrsku byla provokace Ivana Lokviněnka. Ten
požádal Ivaščenka aby ho zavedl do Vysoké. Protože se nedávno seznámili,
210
netušil Ivaščenko, co je jeho nový zač. Zavedl ho do Vysoké k Josefu
Matouškovi, který si z první války přivedl manželku Rusku a šli všichni k
Práškovi. Ten však měl štěstí že nebyl doma, což mu patrně zachránilo život.
Matoušek pak v dodré víře zavedl Lokviněnka do osady Chodeč, kde občané
podporovali ruské zajatce. Tam ho vodil od domu k domu a všude něco dostali,
zvl. šatstvo, prádlo i potraviny. To bylo v březnu 1944.
Nikdo z nešťastné obce netušil, že si Lokviněnko tajně fotografoval stavení, kde
něco dostal a zapisoval si co. Pohroma přišla až 13. června 1944.Chodeč byla
obklíčena německými vojáky a všichni kdo Lokviněnka obdarovali , byli
zatčeni. On sám chodil od domu k domu a říkal , co mu dali.
Bylo zatčeno 23 občanů z Chodče,2 z Vysoké a později také 1 z Bosyně.
Byli to : Čech, Čechová, Červený,Kuhnel Jan, Kuhnelová, Kuhnel Karel,
Kuhnelová Emilie, Huk, Huková, Jonák, Jonáková A., Jonáková Mil., Pešan
Josef st., Pešan Josef ml., Pešanová Ant., Pešanová Emilie,Šestáková Blažena,
Šesták Josef, Šestáková Marie, Kulman Václav, Kulmanová Marie, Kulman
Josef, Kulmanová Růžena, Zuček,Votruba, z Vysoké manželé Matouškovi, z
Bosyně dodatečně Bílek. Byli souzeni na Pankráci v Praze, 8 bylo odsouzeno k
smrti, 5 bylo 20. prosince 1944 popraveno.
Byli to: Kulman Václav, Kulmanová Marie, Pešan Josef, Huk Josef a Matoušek
Josef . Ostatní zatčení byli rozesláni do koncentračních táborů, odkud se
nevrátil rolník Josef Jonák z Chodče.Tyto občany je třeba přičíst k obětem boje
za svobodu, protože se snažili pomoci spojeneckým vojákům, čímž jednali v
intencích odboje.
V noci ze 4. na 5. května přerušili odbojáři z Vysoké a ze Strážnic kabel
mezi jednotkou SS ubytovanou v kokořímském zámku a posádkou velitelstvím
v Mělníku.Odseknuté části kabelu odnesli co nejdále, aby kabel nebylo možno
příliš brzy opravit .6. května to přijeli do Vysoké vyšetřovat nacističtí tankisté a
když nemohli nikoho usvědčit, chytli Fr.Mráze a pro výstrahu obci jej u zdi
kostela ve Vysoké zastřelili. Na této zdi je jeho pomník.
211
2) UMÍSTĚNÍ DESKY S PORTÁLEM T.G.MASARYKA
V roce 1992 byla slavnostně umístěna deska s portálem T.G.Masaryka.
Osudy desky byly velmi pohnuté. Před 2.světovou válkou v roce 1936 byla
pamětní deska odhalena poprvé. Vytvořil jí akademický sochař Oskar Kozák,
místní rodák. Součástí desky byla i jména vysockých občanů padlých za
1.světové války. Za okupace byla deska místními občany ukryta a zakopána na
poli. Po sklizni obilí desku vykopal pan Šesták Jaroslav. Byla nutná oprava.
Po osvobození v roce 1945 byla odhalena podruhé a doplněna o jména
popravených občanů za 2. světové války.
V tomto stavu vydržela až do roku 1963, kdy na přímý příkaz OV KSČ
v Mělníku byla odstraněna svrchní část s reliéfem T.G.Masaryka a tabule se
jmény opatřena pískovcovým sousoším od sochaře Rainera.
Reliéf s T.G.M. byl velmi neodborně odříznut, značně poškozen a ukryt pod
uhlím.
Po listopadu 1989 byl (ze sbírky občanů) znovu opraven původním autorem :
sochařem Kozákem a 28.10.1992 již potřetí umístěn na budovu školy, ale ne na
původní místo, bylo rozhodnuto, aby pískovcové sousoší sochaře Rainera nad
bronzovou deskou již zůstalo.
V polovině září roku 2 000, byla odcizena plastika akademického sochaře
Rainera nad bronzovou pamětní deskou.
3)
PADLÍ VE SVĚTOVÉ VÁLCE ROKU 1914-1918
Jméno a přímení
rok narození
Just František
Dvořák Josef
Formánek Josef
Finkous Antonín
Legner Rudolf
Pětik Antonín
Svoboda František
Salaman Josef
Tacher Václav
Vít Josef
Vít Václav
Horčic Karel
Tyle Václav
1873
1879
1887
1881
1884
1895
1886
1868
kde a kdy padli
srbské bojiště
ruské bojiště
ruské bojiště
?
srbské bojiště
srbské bojiště
ruské bojiště
italské bojiště
italské bojiště
ruské bojiště
italské bojiště
srbské bojiště
zemřel jako vojín
212
rok
1914
1916 28.7.
1920 22.9.
1918
1914
1914
1917
1918
1916
1918
1914
1918 12.11.
4) ČESTNÍ OBČANÉ SÍDLA
P. Bernard Drahoslav Říský
Ve věku 78 let zemřel, v době totality 8 let vězněn, po 34 let farář na Vysoké u
Mělníka, lektor tajné teologie, oblíbený duchovní vůdce a exercitátor. Miloval
chudobu pro svobodu, kterou v ní nacházel, příjmal všechny, které mu Pán
posílal, uměl i to těžké brát s humorem a jako cestu k dobru, zemřel časně ráno
po slavnosti Zmrtvýchvstání, kdy ještě naposledy slavil mši sv. se svou farností.
Pochován na Vysoké.
Fűrstová Karla
napsáno v původním znění
Operní zpěvačka , nar. 27. října 1870 na Vysoké. Prvního literárního i
hudebního vzdělání nabyla doma u svého otce, říd. učitele.Jevivši však již
v útlém mládí vlohy hudební, dána byla roku 1885 do Prahy, kde pokračovala
v literárním učení a do pěveckého ústavu Lukešova a po půl létě do ústavu Fr.
Pivody, ve hře na pianě cvičena v ústavu Urbanově,pak u A.Schontagové.
Později navštěvovala přednášky esthaetické a dějepisné na vyšší dívčí škole.
Po čtyřech letech jako dospělá ve zpěvném umění propuštěná z ústavu, kde u
veřejnosti vystoupila a potkala se s pochvalou všeobecnou.Odtud angažovaná
byla F. jako primadonna divadelním ředitelem Vendelínem Budilem pro
městské divadlo v Plzni.
Hned po prvém vystoupení jejím přijalo ji obecenstvo s nadšením, a po
vystoupení druhém psala kritika ,,Plzeňských listů“, že si F. dodala rázem všech
srdcí v Plzni.Neméně pochlebně píší o její líbém zpěvu, pěkné hře a zjevu
,,Hlasy Chrudimska“, vycházející v Chrudimi, kde letos (1891) v měsíci lednu
uspořádáno ředitelstvím Budilovým s operním personálem několik operních
her. F- é činěny jsou stále skvělé nabídky k divadlům v cizině.
Kučera Václav
napsáno v původním znění
Starosta okresního zastupitelstva, nar. 11.prosince 1835 ve Střednicích. Odbyv
si obecnou školu doma, dán byl do České Lípy, kde navštěvoval r.1848 až 1851
hlavní školu.V r.1853 až 1855 byl posluchačem první v Čechách vyšší
hospodářské školy v Rabíně. Potom převzal hospodářství po svém otci, jež stalo
213
se vzorem zemědělského pokroku. K. jsa stále mezi pokrokumilovnými občany
okresu Mělnického a spravuje se zásadami samosprávními, měl brzo účastenství
na záležitostech obecních a okresních.V r. 1873 zvolen byl starostou okresního
zastupitelstva mělnického, v kteréžto hodnosti s přestávkou půl druhého roku
v r.1884 a 1885, když byl starostou zesnulý Jos. Pražák, až dosud trvá.Od
24.listopadu 1887 byl K. již po páté v hodnosti té zvolen.V r.1886 až r.1889 byl
též poslancem zemským okresu Mělnického a Roudnického a je čestným
měšťanem kr. věnného města Mělníka.
MUDr. Pavel Lud. Kučera
Rodák štampašský (1872 – 1928) řád. Profesor pathol. anatomie při
Masarykově univ. V Brně, vynikající hygienik, budovatel stát.zdravotnického
ústavu RČS.
František Kučera
Rodák štampašský (1876-1921) bratr předešlého,vzácný lidumil a vynikající
pracovník samosprávný.
Oskar Kozák
Akademický sochař,narozen 25. září 1909 v Gramat-Neusiedlu v Dolních
Rakousích. Není sice rodákem mělnickým, ale mládí strávil ve Vysoké u
Mělníka (1914 – 1924), kde vychodil i občanskou školu. Absolvoval st.
Průmyslovou školu v Hradci Králové (1927), působil jako kreslíř v Praze.
V letech 1930 – 34 byl na Akademii výtvarných umění v Praze ve speciální
škole sochařské a medailérské prof.Ot.Španiela, r.1935 meškal jako stipendista
v Italii, nyní studuje na vysoké škole umělecké u prof. Vockého a Rottgera
v Berlíně.Uměleckým nazíráním realista, začal si už jako hoch skicoval Říp,
Chloumek s Mělníkem, Vidim, Kokořín aj. Jako sochař vytvořil m.j.
symbolickou sochu Mělníka, Akt s vínem, Soutok Labe s Vltavou aj.
Anna Jansová
Narodila se 13.7.1918 na Harasově.
Dětství prožila s rodiči na Harasově, kde vyrůstala se svojí sestrou a bratrem. Za
každého počasí chodívala denně do školy do Vysoké, samozřejmě pěšky a
v neděli s rodiči do kostela, to bylo samozřejmostí. V roce 1931 se ve Mšeně
vdala a od té doby pracovala s manželem v pohostinství. Věnovala finanční
prostředky na opravu evangelického kostela ve Vysoké.
214
Běla Čížková
Narozena 22.10. 1936 v Praze. Dětství a mládí prožila ve Vysoké u Mělníka.
Po skončení osmileté školy ve Vysoké přešla do gymnázia v Mělníku, které
ukončila maturitou, poté studovala na Akademii musických umění v Praze –
divadelní fakultě. V roce 1959 byla angažována do Severomoravského
oblastního divadla v Šumperku . Od roku 1962 působila jako sólistka činohry
v Divadle pracujících v Mostě do roku 1992. Žije střídavě ve Vysoké a v Praze.
Částečný přehled rolí :
Čapek : Loupežník – MIMI
Čapek : Ze života hmyzu – MOTÝLICE IRIS
Šatrov : Synkopy pro trumpetu – MARYŠKA
Gorkij : Vassa Železnovová – SEKRETÁŘKA ANNA
Gorkij : Letní hosté - BÁSNIŘKA KALERIE
Shakespeare : Sen noci Svatojánské – HERMIE
Kupec benátský – JESSIKA
Romeo a Julie – PANI MONTEKOVÁ
Goldoni : Sluha dvou pánů – KLÁRINKA
Patrik : Podivná pani Savageová – FLORENCE
Bouček : Noc pastýřů – ANNA RYBOVÁ
Anouil : Tomáš Becket – KRÁLOVNA MATKA
Schiller : Turandot, princezna čínská – TURANDOT
Őrkeni : Kočičí hra – PAVLA KRAUSOVÁ
A dále mimo divadelní činnost :
Působila v rozhlasovém studiu v Ústí nad Labem :
Četba na pokračování ,, NEODESLANÉ DOPISY“
Několik rozhlasových her.
Pravidelné pořady o dějinách severočeského kraje.
Recitační večery v mostecké knihovně a městském muzeu na před. Ovidiovy
,,Listy Heroin“ – Reprizováno v pražské Viole , vzdělávací pořady.
Pro školy : V lidové škole umění v Mostě – vyučování recitace.
Janda Václav
22.1.1836 Strážnice, 25.3.1902 Budihostice pod Řípem
Mladočeský politik, národohospodář. Přiženil se na statek v Budihosticích a byl
z buditelů selského lidu v období roboty na Podřípsku spolu s Václavem
Kratochvílem. Připravil mohutný tábor českého lidu v květnu 1868 na úpatí
Řípu, z něhož byl odeslán základní kámen na výstavbu Národního divadla
215
v Praze. Roku 1873 byl zvolen do říšské rady a od roku 1878 byl poslancem
českého sněmu. Jeho činnost blíže poznaly mj. obce Lednice a Cítov. Roku
1889 spolu A.Šťastným z Padařova založil v Praze Selskou jednotu pro
království České, první rolnický spolek v Čechách, který měl v rámci
mladočeské strany prosazovat zájmy selského stavu.
Koláčná Radka
14.1.1964 Vysoká, rozená Urbanová. Pseudonym Nová.Učitelka na základní
škole v Mělníce. Organizuje s dětmi dramatická vystoupení, například již 12 let
Vítání sv. Martina v Mělníku – průvod a rytířský souboj. K této pravidelné akci
se postupně připojily svými vystoupeními Mateřská školka Pohádka a Rodinné
centrum Kašpárek. Zahájila tradici Jarního orientačního běhu historickým
městem Mělníkem. Píše verše, je členem Literárního klubu Pegas Mělník, kde
vyšly její první básnické sbírky.
Koláčná – Šťastná Božena
28.1-1903. Pronásledovaná komunistickém režimem. Byla dcera evangelického
kněze. Celý život pracovala jako hospodyně a v zemědělství. Se svým
manželem Václavem Koláčným žili dlouhá léta ve Vysoké, kde byl kurátorem
evangelického sboru.
Smutný Jan
20.12.1941 Nová Paka
Milovník přírody, knihovník a znalec historie. Absolvoval gymnázium v Nové
Pace. Oženil se na Kokořínsko, kde od roku 1968 pracoval se svojí ženou Marií
jako správce na hradě Kokořín, kde se zasloužil od roku 1970 až 1981 o
generální opravu a rekonstrukci kulturní památky za odborného dohledu
Památkové péče.
Vízner František
9.3.1936 Chodeč – sklářský výtvarník. Pochází ze zemědělské rodiny. Vyučil se
malířem skla, absolvoval střední odbornou školu sklářskou v Novém Boru,
střední průmyslovou školu sklářskou v Železném Brodě a UMPRUM v Praze,
ateliér skla a glyptiky. Začínal ve sklárnách v Teplicích (lisované sklo) a
216
Škrdlovicích (hutní sklo), působil v Ústředí uměleckých řemesel,
v Metropolitním muzeu v Louvre, dále v Uměleckoprůmyslovém muzeu
Severočeském a Východočeském. Jako akademický sochař začal od roku 1962
se soustavnou ateliérovou činností v oboru brusem tvarovaného skla, od roku
1970 se věnoval sklářským pracím pro architekturu. Je autorem četných
realizací (stanice metra v Praze, Kongresové centrum v Praze, Národní divadlo
– osvětlovadla, rovněž v budově parlamentu).V roce 1967 získal všechny ceny
v oboru lisovaného skla v soutěži pro světovou výstavu EXPO v Montrealu.
Dvakrát mu byla udělena státní cena (1979,2003). Je zastoupen v uměleckých
sbírkách galerií nejen u nás, a to v Praze, Brně, Novém Městě na Moravě, ale
také v městech USA, Velké Británie, Japonska, Švédska, Švýcarska,Německa,
Francie, kde všude vystavoval. Nyní má ateliér ve Žďáru nad Sázavou a
realizuje zde brusem tvarované artefakty. Jeho dcera Ida pracuje pro Design
Centrum v Londýně.
Vítězslav Hálek a Vysoká
Český spisovatel a básník V. Hálek kreslí ve své povídce ,,Pod pustým kopcem“
z roku 1874 rázovitou postavu sedláka Doliny. Dolina pseudonym sedláka
Horyny, sedláka – kavalíra, který býval majitelem Kabrielova statku (č.p.26).
217
k) Pověsti
1) O KRVOMLÝNU
Asi 9 km severovýchodně od města Mělníka táhne se mezi Nebužely a
Kokořínem divoce malebný důl Kroužecký, který jest částí údolí
Kokořínského. Spodek hluboké kotliny jeho vyplňuje podélné jezero (tůň),
které nedaleko Nového mlýna svými vlnkami omývá patu příkré skalní
stěny,jejíž vrchol zdobil jindy rytířský hrad Krvomlýn zvaný. Tento hrad
znám jest toliko nejbližším obyvatelům, kteří o troskách jeho strašlivé
pověsti z dávných dob vypravují, nebo ačkoliv okolí hradu krásou přírodní
vyniká ,přece příšerný jest pobyt na blízku skály,ještě příšernější však
uvnitř,kde několik skalních komnat se nalézá. Proto kolemjdoucí
nezastavujte tu rád kroků svých a matky v okolí konejší křiklavé děti
hrozbou: Panna Krvomlýnská pro vás přijde !!
Tvrz stála na vysokém úzkém skalním hřbetu, který do dolu vybíhá, směrem
od severozápadu k jihozápadu se táhne a na severozápadě spojuje se
s planinou, na které 1 km dále k západu vesnice Bosyně se rozkládá. Skalní
hřbet končí na jihovýchodní straně srázu 31 m vysokou stěnou. Asi uprostřed
stěny , 13 až 15 m vysoko , spatřují se zbytky skalních komnat, z kterých jen
dvě s okny starobylými poněkud jsou zachovány, majetník Nového mlýna
užívá jej za skladiště, a jsou zavřeny. Ku komnatám přiléhá začouzená skalní
jeskyně 9m dlouhá a 2 m široká, která byla dříve maltou omítnuta, obílena a
s otevřenou nyní stranou vnější zvláště vystavenou zdí zahrazena. Užívá se jí
jako chodby k zmíněným dvěma komnatám. V jižním koutě skály deset
starých kamenných stupňů v několika odděleních vede až k ní a potom
v skalní strži až na vrchol skály, kde jindy tvrz stávala. U východní paty
vrcholu nalézá se také v pískovci vysekaná komnata v podobě obdélníka,
v kterém jsou kolem stěn kamenné lavice. Odtud po sedmi stupních lze do
sklepa 19 m dlouhého a 11m širokého, kde dle pověsti bývalo uložené víno
a kde také pohodlně v přední komnatě na lavicích popíjeno bývalo. Není-li
Novomlýnská tůň vodou přeplněna, možno do sklepa vkročit suchou nohou,
jinak při velké vodě není přístupu. Mimo tuto komnatu a sklep nalézá se ve
východním koutě skály vytesaná jáma na 4 m dlouhá a na 2 m široká.
Na nejvyšší planině skály stával vlastní hrad, ku kterému z jižní strany po
schodech s několika odděleními bylo možno vystoupit. Zde spatřit 19 m
široký a asi 6,5 m hluboký příkop, za kterým se nalézá násyp, za ním jest
druhý příkop, jehož šířka činí 9,5 m a hloubka 4m. Za těmito příkopy jest
obdélníkové místo 8,6 aru veliké, které bylo stanoviště tvrze, ohraničené
opět příkopem 19 m širokým a 9,5 m hlubokým, který odděloval stanoviště
od planiny a hřbet skalní napříč rozděloval.
218
Stará cesta vede ze vsi Janovsi (Zavadilky) po hřbetě vrchu až k tomuto
příkopu, a odtud vcházelo se v dávných dobách po vysokém mostě
v severním koutě do nádvoří hradního.
Po zbytcích staveb není ani stopy mimo malé pahorky na náspu nedaleko
mezi příkopy, které činí čtverec 7,5 m dlouhý a zdají se být základy věže.
Celé místo jest višněmi posázeno.
2) O CHODEČSKÝCH ÚMRDLCÍCH
V první polovině 15. století seděl na Chodečské tvrzi rytíř Hašek Kule
z Chodče. Byl to hrozně tlustý pán a nikdy nebyl žádný hrdina.
V té době zemřel v nedaleké vsi Zimoři pastýř panských ovcí Zachata.
Pohřbili ho na chodečském hřbitůvku, ale místo aby klidně spal svůj věčný
sen, vždy o půlnoci vstal z mrtvých a běhal v bílém rubáši po pískovcové
hřbitovní zídce a strašil zdejší lidi.S některými sousedy, vracejícími se
z hospody, prý dokonce mluvíval.
Chodečským v čele s rychtářem Bublou to nebylo recht, a proto milého
pastýře v pravé poledne vykopali.Ale ten začal hrozně křičet. Tak mu
prorazili srdce ostrým dubovým kůlem.
Jen prý se chechtal a řval dále.
“To mi toho udělali, dali mi navíc kyj, abych se mohl v noci ubránit
ponocného vzteklým psům.“
Babka kořenářka Tylová,která nosila na svých bedrech nejméně sto let, hned
sousedům poradila:
“To musíte, holenku, jeho tělo spálit na hranici.“
Jak to řekla, stalo se. Ozbrojení pacholci z Chodečské tvrze hodili pastýře na
fasuněk a odvezli do hlubokého lomu k upálení.Ten si klidně položil nohy
přes sebe jako živý.Ale když ho zbrojnoši kladli na hranici, jeden ho na ni
přistrčil a bodl pastýře do boku.Tu vytryskla z ovčáka krev tak prudce jako
víno ze sudu.Z mrtvoly zbyl jen prach a popel.Zlá moc pastýřova nadobro
pominula.Zdejší lid pak poděkoval Pánu Bohu v kostele svatého Martina, že
měl od půlnočního morouse navždy pokoj.
Podobná pověst se vypráví také o ženě šafáře ve dvoře Rymáni, která byla
pohřbena také na chodečském hřbitově.Hned po pohřbu vstala prý o půlnoci
z čerstvého hrobu a po lidech jdoucích kolem skákala a dusila je. Zdejší lidé
říkali, že nelze jinak, než ji prorazit srdce ostrým kůlem. Když ji z hrobu
vynesli a dotkli se jejího těla, tekla z něho krev jako ze živého. Když odkryli
její tvář , zjistili, že svůj bílý rubáš do poloviny spolkla a že byl všecek
krvavý. Zbrojnoši jí kůlem probili srdce a rychle zahrabali vedle hřbitovní
zdi kde stála socha svatého Floriána. Mysleli si, že pískovcový svatý bude na
mrtvou šafářku nějak působit. Ta si ale svatého vůbec nevšímala a strašila
dál.
219
Chodečský rytíř, rychtář a sousedé tedy shledali, že nebude jiné pomoci,
než ji upálit na hranici.Zapalovali ji však marně.Naštěstí tu stál i zimořský
poustevník Fríduš a ten jim řekl: “To musíte vzít šindel ze střechy zdejšího
kostela nebo z nedaleké kaple nad oltářem, nebo z modlitebny vysocké
fary.“
I pojistili se ve všech případech a od té doby měli od noční můry dočista
pokoj.
Na hradě Kokoříně prý straší duch sedláka Košťáka z nedaleké Bosyně.Před
lety se měl v hlubokém sklepení pod věží zastřelit.Jeho duch je teď ve věži
uzavřen a o půlnoci je tam vždy slyšet sténání a naříkání.
3) POKLAD NA HŘBITOVĚ
Na úpatí lesnatého údolí táhnoucího se od osamělé košaté lípy janovské až
dolů k modravému jezeru harasovskému býval staletý židovský hřbitov.
Byl ohrazen vysokou pískovcovou zdí z čtvercových a obdélníkových
kvádrů.Většina se ale rozpadla v měkký, jemný, bílý nebo žlutý písek.
Rozpadla se i zvonička s kaplí. Komora umrlčí a kruhovitá klenutá brána
také.
Proslýchalo se, že v jedné židovské hrobce, ve které byl před dávnými časy
uložen k poslednímu odpočinku bohatý a moudrý rabín Meyer Šaroch, se
pod rakví nalézá zlatý poklad.
Na vysocké rychtě se to jednou dozvěděl nějaký prušácký obrst, který už
několik dnů spížoval se svým plukem v okolních vsích – ve Vysoké, Bosyni
Janově Vsi. Hned nařídil vojákům kopat v zemi a hledal drahocenný poklad.
A tak vojáci kopali a kopali a čím více pod hrobem kopali, tím více se rakev
s nebožtíkem propadala do písečné zeminy. Prostě se pokladu nedokopali.
Důstojníka to tak rozčílilo, že se šel sám přesvědčit, jak to vlastně v té
hloubce vypadá.Sotva však šlápnul na první příčku žebříku, ozvalo se
z podzemí mocné dunění, syčení a šplouchání.Celá země se kolem
zachvěla.S obrstem se utrhly kusy země a zdivo bývalé hrobky, strhly ho do
hloubky a zavalily. Když ho vojáci konečně vyprostili, bylo již dávno po
něm.V levé ruce prý křečovitě držel dva zlaté kruhy z víka rakve velkého
rabína. Prušáci tu nikdy poklad nenašli, zato jejich velitel si sem přišel pro
smrt.
Chtěli ho pochovat po křesťansku na vedlejší stráni, ale se zlou se potázali.
Na vztyčenou pravou ruku plukovníka prý neustále dorážel dlouhý černý
had, veliká ropucha vyplivovala kolem sebe jedovaté šťávy, hejno krkavců
málem zakrylo slunce.Teprve když hada a žábu několika ranami zahubili a
krkavce vystříleli, mohl polní kurát přikročit k pietnímu aktu.
220
Pruský plukovník se ve svém opuštěném hrobě propadl už dávno do
samých pekel, ale pověst tu zůstala. Dlouho tu strašíval.Vždy o půlnoci
přecházel po stráni jako bílý přízrak a neustále hrozil zlatým mečíkem
k propadlé hrobce rabína Šarocha. Když se zde jednoho dne na rozcestí
objevil železný kříž na kamenném podstavci, přízrak plukovníka navždy
zmizel.
A velký poklad moudrého rabína? Na koho asi čeká?
4) BANDA LUPIČŮ
Koncem třicátých a na počátku čtyřicátých let předminulého století byla krajina
severně od Mělníka rejdištěm bandy odvážných lupičů. Mělnické listy z 27.
května o ní zveřejnily příspěvek pod značkou K-t.
Pisatel si velmi dobře pamatuje, co o působení této bandy vyprávěli jeho
rodiče, kteří osobně znali jejího vůdce.Pravým jménem se jmenoval Domin.
Bydlel v sousední obci Zimoři.
Před nebezpečím se skrýval ve skalnatých temných roklích a lesích.
Tehdejší vrchnostenské úřady se pramálo staraly o bezpečnost lidí a jejich
majetku.Bandité toho využívali v plné míře. Ač bydleli na různých místech, byli
dobře informováni o majetkových poměrech obyvatelstva. Měli k tomu účelu
spolehlivou a dobře fungující vyzvědačskou síť.
Banda byla 24 členná.Své výpravy podnikala obyčejně v noci, nejraději za
nepříznivého počasí. Tak přepadla mlýn ve Vrbici u Litoměřic, v němž
hospodařila velice bohatá mlynářka.Přišla o své veškeré úspory. Jindy zase tihle
lapkové přepadli v okolí Prahy bohatého sedláka. Marně hájil sebe a ženu.
Jeden z lupičů nemohl svléci z prstu statkářovy ženy zlatý prsten a chtěl jí prst
useknout. Domin tomu ale zabránil.
Tohle loupežné přepadení vzrušilo celý kraj. Bylo povoláno vojsko, které za
pomoci panských drábů bandity pochytalo a dopravilo do vězení.
Přelíčení s nimi se konalo u vrchnostenského soudu v Pšovce a rodiče pisatele
byli za svědky.Všichni bandité byli odsouzeni k dvaceti letům těžkého žaláře,
pouze vůdci Dominovi byl trest o něco snížen za to, že se při přepadení selky
zastal.
Některé místní názvy nesou dosud Dominovo jméno.V Chodečském katastru je
Dominův sklep a Dominova rokle. Potomci Dominova rodu žili někde kolem
Štětí, ale jejich jméno je již zkomolené.
221
5) POVĚST Z VYSOKÉ
Z Vysoké pocházel pověstný sedlák Horyna – majitel největší usedlosti na
Vysoké (čp.26), jehož rozmarný život byl pravděpodobně Hálkovi podkladem
k povídce o sedláku ,,Dolinovi“.
Hálek uvádí sice, že Dolina pocházel z Pesan, leč v Pesanech u Nalahozevsi a
v Pesanech okresu Neveklovského ničeho není známo o pověstném sedlákovi
takovém.
Za to veškero vypravování Hálkovo o Dolinovi přiléhá na Horynu – jak by
ulil.O výstupu Doliny s vojenskou kapelou sděluje mi kol. Rambousek, učitel na
Vysoké (na základě vypravování pamětníka oné příhody), následující :
Šel oddíl vojska s hudbou v čele po Praze po Příkopě. Hudba hrála a vylákala
z hotelu ,,U černého koně“ také Horynu.Přešla hudba – i velící důstojník –
najednou Horyna vykřikne ,,Halt“! – Vojsko zastavilo se na ráz – nastal
poplach-kdo se opovážil zastavit ! Horyna pokorně předstoupil před velícího
důstojníka a prosil o trest.
Pravil : Viděl jsem vojsko tak upocené a utrmácené – chtěl jsem jim dáti
každému po mázu plzeňského – ovšem nevěděl jsem, že vojska zastaviti
nesmím.
Důstojník přísně odpověděl, že chce – li ujíti trestu, musí okamžitě všemu
mužstvu po mázu plzeňského dáti. Na to Horyna čekal. Když to tak dobře
dopadlo, povídá – dám dva! Důstojník se ovšem nenadál, že by Horyna mohl
tolik piva zaplatiti.
222
a. Počasí
1) CHARAKTERISTIKA PODNEBÍ
Podnebí obce je příznivé a není překážkou k pěstování hospodářských rostlin
všeho druhu. Proti Mělníku je však zdejší podnebí chladnější a deštivější, což
souvisí s větší nadmořskou výškou a odlišným rázem krajiny.
2) ŽIVELNÉ KATASTROFY
a) podle Bőhma
L. Bőhm zaznamenává :
,,Okolí Vysoké bylo často navštíveno bouří, loni
(tj.22.května 1890) po velikém vedru snesla se po jedné hodině odpolední nad
Vysokou strašlivá bouře, jaké nebylo pamětníků. Kroupy a spousta vody učinily
velké škody na polích a v zahradách a již za málo dní opakovala se bouře
v době noční znovu, při čemž ve škole katolické dvé osob omráčeno bylo“.
b) podle p.učitele Fűrsta
Toto řádění ve školní budově popisuje řídící učitel Fűrst ve školní kronice takto:
,, V bouřlivé noci ze dne 4. na 5. měsíce srpna 1890 snesly se asi
po 3. hodině ranní strašné mraky právě nad školou. Po několikerém zahřmění
zaduněla strašná rána, při níž ihned světla lampy a svíce v pokoji zhasla. Blesk
vjel téměř do celé budovy školní. Po celé střeše od komína dolů smetl na půl
sáhu široko tašky, roztříštil dva krováky, na chodbě učinil nahoře as 16 děr
v jedné řadě. Ve třídě hoření vyrazil kus zdi u roury kamen, roztříštil západní
okna dílem skla, dílem rámy a opálil je, to samé učinil dole ve třídě 1., ve které
mimo to vjel vzadu chodbou mezi strop 1.třídy a podlahu hoření třídy, zapáliv
tam trám a rákosí stropové, kteréž hořelo skrze otvory vyražené ve stropě.
V kuchyni a v komoře způsobil toliko dírky ve stropě. Do prvního pokoje
nahoře , kde rodina spala, vjel oknem ze dvora roztříštiv je i s rámem, vyraziv
kus malty ve zdi nad hlavou dcery, která na železné posteli spala, opálil obraz,
vjel do druhého pokoje, zanechav tam stopu opálení rámu jednoho toliko obrazu
a tečky s čárkou u stropu, v třetím zadním pokoji roztříštil okno k severní straně
a nadělal do zdi z okna děr. Kovů se blesk v pokojích nepovšiml, na třídách
však nalezly se části závor okenních, žárem roztavených .Zvláštností přitom
jest, že hodiny zavěšené v momentě tam kritickém o hodinu přeskočily.
Rodině, sestávající té noci ze 6 členů, nestalo se mimo hrozného leknutí a
prudkého otřesu ničeho.“
223
Dále se uvádí, podle řídícího učitele další události:
,, Při odpolední bouři dne 5. června 1902 udeřil blesk do školního
hromosvodu aniž jaké škody způsobil.
V lednu a v únoru r.1929 nastaly neobvykle tuhé mrazy. Na mnohých místech
naší republiky nastaly mrazy v pravém smyslu sibiřské ( v Českých
Budějovicích bylo naměřeno – 44oC).
V naší obci byla nejnižší teplota 11.února 1929 – 27oC. Veliké sněhové závěje
znemožnily dopravu po silnicích a železnicích.Všude byl citelný nedostatek
uhlí, protože zásoby byly rychle vyprodány a doprava vázla.
Místnosti školní nebylo lze vytopit, přespolní děti nemohly do školy docházet.
Proto školní úřady přerušily vyučování a zmocnily ředitelství škol, aby prázdno
upravily podle místních poměrů. Na zdejších školách nebylo vyučování od 12.28. února. Ještě v březnu byly zde mrazy – 13o – 16 oC.Autobus 28.2. a 1.3. pro
veliké závěje nejel. Poštovní spojení s Mělníkem bylo udržováno saněmi.
Také vlakové spojení do Střednic trpělo. Někdy vlak dojížděl jen k velkým
závějím před stanicí. Od r. 1775 nebylo podobných mrazů.
Labe pod Mělníkem zamrzlo. Led byl tak silný, že snesl i zatížení těžkých
povozů.
Kruté mrazy zničily mnoho ovocných stromů. Stromy ještě několik let chřadly.
c) podle starosty Jaroslava Šestáka z r. 1936
V roce 1936 bylo celkem přiměřené počasí. Avšak na začátku října uhodily
mrazy (8. října byly zde -4oC), které velmi překvapily zvláště stěhovavé
ptactvo. Podobné mrazy v říjnu byly zaznamenány posledně na konci 18. stol.
Spolek pro ochranu zvířat v zemi Moravskoslezské posílá opozdilé vlaštovky
na jih letadly.
224