Problematika stravovacích návyků a obezity u dětí

Transkript

Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví
Škola veřejného zdravotnictví
Problematika stravovacích návyků a obezity
u dětí předškolního věku v Ústí nad Labem
a Liberci
Regina Pánková
Ústí nad Labem
2007
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele
a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.
Souhrn:
Práce se zabývá výsledky šetření projektu podpory zdraví: “Krok za krokem, za zdravým
životem“, financovaného z dotačního programu MZČR v roce 2005. Projekt byl zaměřen na
primární prevenci obezity. Pomocí percentilových grafů jsme stanovili index tělesné hmotnosti u
sledovaných dětí. Nadváha až obezita byla zjištěna u 12.1% sledovaných dětí v Liberci a u 7,3%
dětí v Ústí nad Labem Zpracováním jarního a podzimního měsíčního jídelníčku Mateřské školky a
třídenního jarního a podzimního jídelníčku domácího stravování, jsme zjistili nedodržování
doporučených denních dávek jak v domácím stravování, tak ve stravování v MŠ. Horší výsledky
vykazují výsledky domácích jídelníčků.
Klíčová slova:
Nadváha – obezita - doporučená denní dávka - domácí jídelníček – jídelníček MŠ
Summary:
This work deals with results of the health support project called “Step by step, to the healthy life”,
which was financed by grant program of MZČR in 2005. The project focused on the prime obesity
prevention. Through the percentage graphs we determined the body weight index of the monitored
children. 12.1 % of monitored children in Liberec and 7.3 % of monitored children in Ústí nad
Labem suffered from overweight or even obesity. By elaboration of the vernal months and autumn
months menu of the kindergarten, and three-day vernal and autumn home-made menu, we found
out, that all of them don’t follow the recommended daily dues. Nevertheless, the home-made menu
show worse results than the menu of kindergarten.
Key words (angl):
overweight – obesity - recommended daily dues - home-made menu - menu of the kindergarten
2
Prohlašuji, že jsem a atestační práci „Problematika stravovacích návyků a obezity u dětí
předškolního věku v Ústí nad Labem a Liberci“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů,
které cituji a uvádím v bibliografii (§ 31 Autorského zákona 121/ 2000 Sb.)
Souhlasím, aby moje atestační práce „Problematika obezity u dětí předškolního věku v Ústí nad
Labem a Liberci“ byla digitálně zpracována a v elektronické podobě zpřístupněna odborné
veřejnosti na webových stránkách IPVZ (§ 14, § 18 a § 37 Autorského zákona 121/ 2000 Sb.)
V Ústí nad Labem dne: 28.1.2008
Podpis
3
Poděkování :
Děkuji všem pracovníkům Zdravotního ústavu se sídlem v Ústí nad Labem a Liberci, kteří se
podíleli na realizaci celého projektu podpory zdraví v roce 2005. Zvláště děkuji za pomoc při
tvorbě dotazníků Mgr. Lence Černé a MUDr. Luboši Pokornému, který mi pomohl pří zpracování
atestační práce a poskytnul odborné rady a vysvětlení různých výživových problémů.
Dále bych ráda poděkovala své skvělé šéfové MUDr. Stanislavě Richterové, která je pro mě
inspirací a díky níž bych nikdy nezačala Školu veřejného zdravotnictví studovat a tato práce by
nikdy nevznikla.
Hlavní dík za trpělivost a velkou pomoc patří PhDr.Heleně Hnilicové, Ph.D., bez jejíž pomoci a
konzultací by se mi těžko povedlo dokončit tuto atestační práci včas a dle pokynů.
4
OBSAH:
1.
Úvod _________________________________________________________________ 7
1.1.
2.
3.
4.
5.
Cíle _______________________________________________________________ 8
Teoretické východisko___________________________________________________ 9
2.1.
Charakteristika předškolního věku ____________________________________ 9
2.2.
Potravinová pyramida zdravé výživy ___________________________________ 9
2.3.
Výživa dítěte předškolního věku______________________________________ 12
2.4.
Základní živiny ____________________________________________________ 13
2.5.
Nápoje, pitný režim ________________________________________________ 14
2.6.
Obezita __________________________________________________________ 16
2.7.
Faktory ovlivňující dětskou výživu ___________________________________ 16
Metodologie __________________________________________________________ 19
3.1.
Charakteristika sledovaného souboru _________________________________ 19
3.2.
Dotazníky – kvalita stravování doma _________________________________ 19
3.2.1. Dotazník 1) ___________________________________________________ 20
3.2.2. Dotazník 2) ___________________________________________________ 20
3.2.3. Dotazník 3) ___________________________________________________ 20
3.3.
Šetření kvality stravování v MŠ______________________________________ 20
3.4.
Antropometrické charakteristiky_____________________________________ 21
Řešené hypotézy_______________________________________________________ 22
4.1.
H1:______________________________________________________________ 22
4.2.
H2:______________________________________________________________ 23
4.3.
H3:______________________________________________________________ 23
Výsledky _____________________________________________________________ 23
5.1.
Charakteristika sledovaného souboru _________________________________ 23
5.2.
Domácí stravovací návyky u dětí předškolního věku v Liberci a v Ústí nad Labem
________________________________________________________________ 25
5.2.1.
Podíl jednotlivých živin z domácího jídelníčku dětí v Liberci a v Ústí nad Labem25
5.2.2.
Pitný režim domácího stravování dětí _______________________________ 31
5.3.
Podíl jednotlivých živin ve stravování dětí v Mateřských školách v Liberci a
v Ústí nad Labem _________________________________________________ 33
5.3.1.
Energie _______________________________________________________ 33
5.3.2.
Bílkoviny a sacharidy ____________________________________________ 33
5.3.3.
Tuky_________________________________________________________ 34
5
5.3.4.
5.3.5.
5.3.6.
6.
7.
Vláknina ______________________________________________________ 35
Vitamíny______________________________________________________ 35
Minerální látky _________________________________________________ 35
Diskuse ______________________________________________________________ 36
6.1.
Stav nadváhy u dětí předškolního věku v Liberci a v Ústí nad Labem ______ 36
6.2.
Domácí stravovací návyky u dětí předškolního věku v Liberci a v Ústí nad Labem
________________________________________________________________ 36
6.3.
Stravovací návyky u dětí předškolního věku v mateřských školách v Liberci a
v Ústí nad Labem _________________________________________________ 38
6.4.
Pitný režim doma__________________________________________________ 40
Závěry _______________________________________________________________ 41
7.1.
H1.______________________________________________________________ 41
7.2.
H2.______________________________________________________________ 42
7.3.
H3.______________________________________________________________ 42
8.
Očekávaný vývoj a doporučení __________________________________________ 44
9.
Literatura ____________________________________________________________ 47
10. Přílohy_______________________________________________________________ 49
Příloha č. 1 - Dotazník 1) _________________________________________________ 49
6
1. Úvod
Generace současných dětí je mimo jiné zatížena rychlým vývojem světa informatiky a
sdělovacích prostředků. Ve škole prosedí třetinu dne většinou bez větší možnosti pohybu, s těžkou
taškou učení jdou domů a není výjimkou, že druhou polovinu dne prosedí u počítače nebo u
televize. Vadné držení těla, zhoršení zraku, bolesti hlavy, únava, nechutenství či obezita bývají
výsledkem takového denního režimu. Proto bychom měli vést děti ke zdravému a rozumnému
životnímu stylu od nejútlejšího věku.
Vzhledem k tomu, že největší vliv na formování osobnosti dítěte a jeho návyků máme do jeho
šesti let, rozhodli jsme se sledovat a pokusit se ovlivnit životní styl předškolních dětí ve vybraných
MŠ. I po šestém roce se samozřejmě osobnost dále formuje, ale čím dál později je těžší dítě
výrazněji ovlivnit. Nedivme se, že dnes již čtrnáctileté děti mají problémy se žlučníkem, slinivkou,
či ledvinovými kameny. Potíže tzv. středního věku se skutečně u mnohých přesunují do věku
dětského. A je to nepochybně ovlivněno špatným životním stylem. Dle ČSÚ počet léčených
diabetiků stále vzrůstá, stejně jako počet diabetických komplikací. S diabetem se v roce 2005
léčilo v ČR 739 tisíc pacientů, z toho 245 tisíc jen dietou (24).
Lépe se stravovat a více se hýbat by se mělo stát heslem člověka jedenadvacátého století! Ve
všech vyspělých státech je čím dál větší procento lidí postiženo civilizačními chorobami. Souvisí to
se stupněm rozvoje blahobytu a prodloužením střední délky života, které doprovází nárůst těchto
onemocnění ve vyšším věku (8).
Šetření, jehož výsledky v práci předkládáme, bylo součástí projektu podpory zdraví „Síť
zdravých regionů SZO – Krok za krokem, za zdravým životem“, financovaného z dotačního
programu Ministerstva zdravotnictví ČR (dále jen MZ ČR) v roce 2005. Projekt byl zaměřen na
děti navštěvující vybrané Mateřské školky (dále jen MŠ) v aglomeraci Ústí nad Labem ve věku 4 –
5 let. Souběžně s ním probíhal také v Liberci.
7
1.1. Cíle
1) Zjistit jaké jsou stravovací návyky u dětí předškolního věku doma a v MŠ.
2) Zjistit výskyt nadváhy a obezity u sledovaných dětí předškolního věku.
3) Pokusit se porovnat výživovou hodnotu stravy v MŠ a v domácím stravování.
8
2. Teoretické východisko
2.1.Charakteristika předškolního věku
V období předškolního věku (tj. od 3-6 let) se dítě dostává do širšího kolektivu dětí v mateřské
školce, kde se učí vycházet se svými vrstevníky a vychovateli. Také se prvně setkává
s vychovatelem a učitelem, který bývá často první dospělou osobou mimo rodinu a který má právo
usměrňovat jeho dosavadní návyky. Ve třech letech života přestává být dítě batoletem, samostatně
chodí, mluví, řekne, kdy má hlad a žízeň a dokáže už reagovat na složitější otázky a pokyny.
Rozšiřuje se rozumový a citový vývoj a vytváří se povaha dítěte (10).
Podle Fraňkové, Odehnala a Pařízkové (4) je v tomto období patrné mírnější tempo růstu a na
jeho konci se prořezávají první zuby trvalého chrupu, což je důležité z hlediska příjmu potravy.
Z hlediska motorických projevů je dítě velmi aktivní a zvyšuje se u něho potřeba energie.
Dítě předškolního věku se vyznačuje obrovskou potřebou pohybu, je pro něho větší zátěží
sedět než běhat. Rozvíjí se pohybové schopnosti především v hrubé motorice. Dítě bez problému
zvládá různé formy pohybových her, např. ve vodě a také základy lyžování. Pro dětskou osobnost
je charakteristická obrovská šíře zájmů. Různé činnosti je potřeba neustále střídat.
2.2.Potravinová pyramida zdravé výživy
Pro hodnocení kvality stravování se dnes běžně používá tzv. Pyramida zdravé výživy.
Pyramida výživy je podle Fořta (2) přehledné grafické schéma, které vysvětluje, jakým
způsobem by měly být konzumovány různé potraviny určitého druhu. Potraviny jsou řazeny do
jednotlivých pater pyramidy, ke kterým je vždy přiřazené doporučení v kolika denních porcích se
mají konzumovat. Víceméně odpovídají doporučením MZČR vydané v roce 2005.
9
Obr. 1 Stará výživová pyramida z roku 2000 je tvořena čtyřmi patry (17) .
Vrchol pyramidy
Třetí patro
Druhé patro
Základna
Základnu tvoří potraviny vyrobené z obilovin. Patří sem obilná zrna, pohanka, jáhly, obilné
kaše, celozrnný a bílý chléb, pečivo, těstoviny, rýže, obilné vločky, müsli, corn flakesy a různé typy
ranních cereálií, které jsou určené ke snídani. Odborníci doporučují konzumaci těchto potravin v 6
- 11 porcích denně.
Druhé patro je reprezentováno ovocem a zeleninou. Ovoce bychom měli konzumovat
ve 2 – 4 porcích denně a zeleninu ve 3 – 5 porcích denně. Tyto potraviny jsou pro nás zdrojem
minerálních látek, vitamínů a vlákniny. Podíl konzumované zeleniny by měl být co nejvyšší.
Třetí patro je zastoupeno dvěma skupinami, které přinášejí do lidského organismu tolik
potřebné proteiny. První skupina obsahuje mléko a mléčné výrobky a druhá skupina bílé maso,
ryby, luštěniny, vejce a ořechy. Potravin z první i druhé skupiny bychom měli konzumovat 2 – 3
porce denně (2).
Vrchol pyramidy prezentuje potraviny, kterých bychom měli konzumovat co nejméně. Patří
sem sacharóza, sladkosti a tuky. Nejlepší by bylo, kdybychom z této skupiny konzumovali
v malém množství pouze kvalitní rostlinné oleje.
Nová výživová pyramida je dílem dvou amerických vědců působících na Harvardské univerzitě,
kterou prezentovali v roce 2003. Pokud srovnáme výživovou pyramidu starou a novou, zjistíme,
že uspořádání potravin je naprosto odlišné. Zveřejnění nové výživové pyramidy vyvolalo v řadách
10
odborníků velkou vlnu nevole, neboť její praktická realizace bude vyžadovat zásadní změnu ve
výživě. Důvodem změn obsažených v Nové výživové pyramidě byl fakt, že Stará výživová
pyramida nebere v potaz glykemický index potravin, nutnost konzumace polynenasycených
mastných kyselin a snížení konzumace alkoholu (Dle statistik připadá na jednoho obyvatele České
republiky spotřeba 10 litrů čistého alkoholu ročně – ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 5/2004) (23).
Obr. 2 Nová výživová pyramida (Zdravotní ústav v Hradci Králové, 2006)
Základna nové výživové pyramidy je v podstatě stejná. Je kladen větší důraz na příjem
celozrnných obilovin. Navíc sem přibyly kvalitní rostlinné oleje. Za velmi prospěšnou je
považována zelenina, která by se měla přidávat jako příloha k většině jídlům. Spolu se zeleninou
tvoří základní patro pyramidy i ovoce, které bychom měli konzumovat spolu se zeleninou ve 3 – 4
porcích denně.
Vyšší patro je vyhrazené pro oříšky, jejichž konzumace je v rozumné míře prospěšná pro lidský
organismus. Následují ryby, drůbež, bílé maso a vejce, které se doporučují v 0 – 2 porcích denně.
11
Mléko a mléčné výrobky je potřeba používat v rozumném množství a jejich konzumace nemá být
nadbytečná. Spíše se doporučuje konzumace zakysaných mléčných výrobků.
Vrchol pyramidy tvoří tzv. červené tučnější druhy masa, uzeniny, hamburgery, kolové nápoje a
sladkosti. Oproti předešlé výživové pyramidě je zde také umístěna bílá rýže a těstoviny. Úplný
vrchol pyramidy je vyhrazen nápojům obsahující alkohol (5).
2.3. Výživa dítěte předškolního věku
Z hlediska výživy se u dětí objevuje snížená nebo zvýšená chuť k jídlu, kdy jeden den sní
dítě velké množství jídla a druhý den je tomu úplně naopak. Nejdůležitější je podávat dětem
rozmanitá jídla v menších porcích několikrát denně, neboť mají nízkou kapacitu žaludku. Platí
pravidlo, aby děti dostávaly najíst vždy, když mají hlad. V tomto věku by dítě mělo jíst pětkrát
denně, kdy svačiny tvoří stejně důležitou součást výživy jako hlavní jídla (13).
Podle Stratila (20) by se měly děti ve věku nad tři roky optimálně stravovat obdobně jako se
stravují dospělí. Pro výběr jídla během dne a jeho množství se nejlépe hodí aplikace výživové
pyramidy.
Za nejdůležitější potraviny podle pyramidy zdravé výživy můžeme považovat obiloviny,
především celozrnné, zeleninu, ovoce, luštěniny, mléčné výrobky, netučné maso, rostlinné oleje,
semínka a jiné oříšky. Ovoce a zeleninu jako vhodné potraviny by měly jíst děti především
v syrovém stavu, neboť se jejich vařením snižuje biologická hodnota. Když už se potraviny uvaří,
tak je důležité je zkonzumovat co nejrychleji, nejlépe do půl hodiny po uvaření. Delším stáním
uvařeného jídla jeho biologická hodnota velmi rychle klesá.
Při jídle je důležité vést dítě předškolního věku k samostatnosti. Na dítě se také nesmí naléhat.
Řekne-li ne, tak ho nesmíme k jídlu nutit, neboť je potřeba, aby se dítě naučilo vnímat pocit
sytosti. U jídla by mělo sedět a ne běhat kolem stolu. Při stravování by se mělo dítě soustředit jen a
jen na jídlo a nemělo by se při něm dívat na televizi nebo číst pohádky. Pokud odmítne jídlo,
neměli bychom mu nabízet náhradní, neboť by nás mohlo zkoušet, jestli nás nemůže přes jídlo
ovládat (6).
Zvláštností výživy dětí je jejich zvýšená potřeba vody, neboť mají vyšší obsah vody ve tkáních a
jsou na ztrátu vody citlivější. Děti předškolního věku potřebují kolem 100 ml tekutin na 1 kg
tělesné hmotnosti. Z tohoto poznatku vyplývá důležitost podávání potřebného množství tekutin.
12
Také je ovšem důležitý druh nápoje, nejen jeho množství. V případě nadměrného příjmu tekutin
může hrozit riziko zvýšeného vylučování minerálních látek (20).
2.4. Základní živiny
Naše strava se skládá ze základních organických živin, které se podle Sharona (18) dělí na
makroživiny a mikroživiny. Makroživiny je obecný výraz pro bílkoviny (proteiny), sacharidy
(glycidy, uhlovodany, cukry) a tuky (lipidy). Makroživiny se vyskytují ve velkém množství v těle
a v potravinách. Mezi mikroživiny patří hlavně vitamíny a minerální látky. Mikroživiny se vyskytují
v malém množství převážně v zelenině, ovoci a některých potravinách živočišného původu, jako
např. mléčné výrobky nebo vnitřnosti.
Při charakteristice základních živin je nezbytně nutné znát doporučené výživové dávky (DDD)
pro děti předškolního věku viz. Tab.1.
Tab. 1 Doporučené denní dávky živin u dětí ve věku 4 až 6 let (13)
Základní živiny
Množství
Energie (kJ)
7000
Bílkoviny rostlinné (g)
20
Bílkoviny živočišné (g)
40
Bílkoviny celkem (g)
60
Sacharidy (g)
234
Tuky (g)
55
Nasycené mastné kyseliny (g)
18,3
Mononenasycené mastné kyseliny (g)
18,3
Polynenasycené mastné kyseliny (g)
18,3
Vápník (mg)
900
Železo (mg)
12
Fosfor (mg)
900
Vitamín A (mg)
500
Vitamín B1 (mg)
0,7
Vitamín B2 (mg)
1
Vitamín C (mg)
55
13
Cholesterol (mg)
170
Vláknina (g)
5 + věk
2.5. Nápoje, pitný režim
Pravidelný příjem vody je důležitý pro zdraví lidského organismu. Voda je obsažena v buňkách,
v mezibuněčných prostorech a ve všech tělních tekutinách. Rozpouští mnoho důležitých živin a
transportuje je k jednotlivým orgánům. Organismus člověka obsahuje 75% vody po narození a asi
50% ve stáří. Bez vody vydržíme pouze několik dní. Podle Fraňkové, Odehnala a Pařízkové (4) se
za maximum, při kterém vydržíme bez vody, udává na 17 dní, ale většinou je třeba počítat s výdrží
10 – 14 dní (10).
Při nedostatku vody dochází k dehydrataci, kdy se objevují varovné signály. Jedním z nich je
žízeň. Při pokračujícím nedostatku vody klesá tělesná a duševní výkonnost. Při velkém nedostatku
vody se objevují malátné stavy a nakonec může dojít k zhroucení celého organismu. Potřeba vody
se zvyšuje při vyšších ztrátách např. v případě průjmových onemocnění a při pocení. Doporučený
příjem tekutin u dětí ukazuje Tab. 2.
Tab. 2 Doporučený příjem tekutin pro děti o tělesné hmotnosti do 30 kg (1)
Těl. váha
Objem tekutin na 1kg hmotnosti
do 10 kg
100 ml na každý 1 kg hmotnosti (ve formě mateřského mléka!)
mezi 10-20 kg
1 l + 50 ml na každý 1 kg nad 10 kg
nad 20 kg
1500 ml + 20 ml na každý kg nad 20 kg
Když se zabýváme výběrem nápojů, tak zjistíme, že velká většina dětí dává přednost barevným
nápojům. Toto tvrzení potvrzují četné studie, které byly provedeny u pětiletých dětí a prokázaly,že
největší oblibu mají červené barvy nápojů. Barevné nápoje bývají ve většině případů sladké a při
jejich podávání můžeme posílit u předškolních dětí zálibu na sladké. Při větší spotřebě sladkých
14
nápojů se omezují mléčné nápoje, což potvrzuje studie, která byla provedená na více než tisíci
amerických dětech ve věku od 2 – 18 roků (3).
K nejlepším nápojům pro děti ale i pro dospělé patří stolní voda, minerální a pramenitá voda,
čaj z ovocných plodů a z různých bylinek, přírodní ovocné a zeleninové šťávy. Dítě přijímá
v průběhu dne vodu prostřednictvím potravy, proto je dobré podávat stravu bohatou na obsah
vody. Doporučuje se především ovoce a zelenina.
V současné době je velkým problémem pití „kokakolových“ a jiných nápojů, které v sobě
obsahují kofein a hlavně velké množství cukru. Příčinu vidíme ve snadné dostupnosti k těmto
nápojům, neboť se v poslední době do škol dostávají nápojové automaty a pití „kokakoly“ se tak
stává prestižní záležitostí.
Kávu, coca-colu, brambůrky, hranolky, hamburgery, stejně jako oplatky, tyčinky, bonbony - to
vše si mohou děti v prostorách škol dopřávat denně bez omezení. Vzhledem k tomu, že zatím
neexistuje zákon, který by tomuto nešvaru dokázal zabránit a přinutil prodejce, aby alespoň na
půdě škol prodávali stravu bohatou na vitaminy, případně poskytovali více celozrnného pečiva,
tuto časovanou bombu zřejmě jen tak někdo nezastaví. Hygienická služba dozoruje pouze to, jak
se vaří ve školních jídelnách a zda nejsou porušovány hygienické normy. Nemůže nikoho
omezovat ani nařizovat, vše závisí na zdravém úsudku ředitelů škol, čemu dají přednost.
Pitný režim dítěte v průběhu dne je dobře popsán Fořtem (1). Doporučuje podat první nápoj,
jakmile dítě vstane. Nejlepší je použít bylinkové nebo ovocné čaje, minerální vody. V létě ale i
v průběhu roku vodou ředěné čerstvé ovocné šťávy, příp. vodou ředěné 100% ovocné džusy.
(Osobně bychom přidali čerstvé zeleninové šťávy.) Jako ranní nápoj by doporučil vyloučit mléko a
kakao. V průběhu dopoledne je potřeba neustále doplňovat tekutiny, které bývají ve školkách
zastoupené čaji, či obligátním mlékem. Děti by měly pít nápoje, které budou mít připravené
z domova. Nápoje mohou být totožné jako při snídani. Před obědem není vhodné pít větší objem
tekutin. Malý objem tekutin lze podat v průběhu hlavního jídla, ale nápoj nesmí být příliš sladký.
Nápoj by doporučil podávat až po jídle. V průběhu odpoledne by měl být příjem tekutin vyšší než
dopoledne, neboť se zvyšuje fyzická zátěž na organismus. Při večeři je situace stejná jako při
15
obědě. Těsně před spaním by objem tekutin neměl převyšovat více než 2 dcl, aby dítě nemělo
v noci nutkání jít na toaletu.
2.6. Obezita
Obezita je nemoc, která se projevuje nadměrným ukládáním tuku v tukové tkáni. Začala se
výrazným tempem rozšiřovat až v posledním desetiletí ve vyspělých státech, kde je nadbytek
potravin. O obezitě se v poslední době mluví jako o epidemii 3. tisíciletí. Trend vzrůstu obezity je
patrný i u nás, kdy vzrostla z 16% a z 20% na 23% a 25% u mužů a u žen (7).
Nebezpečí obezity u dětí spočívá v riziku onemocnění srdce, onemocnění rakovinou,
cukrovkou, artritidou a dalšími onemocněními. Větší pravděpodobnost onemocnění je v případě
přetrvání obezity do dospělosti. U dětí trpících obezitou je větší riziko vyššího krevního tlaku a
zvýšení klidové tepové frekvence. Ve větší míře také trpí plochou nohou a přetížením kloubů
dolních končetin. Vážné jsou i psychické problémy, kdy dítě musí čelit pošklebkům od jiných dětí
(2).
Příčinou vzniku obezity je charakter životního stylu, kdy vzrůstá podíl energeticky bohatých
potravin, a tak dochází k výraznějšímu energetickému příjmu nad výdejem, který není
kompenzován dostatečnou pohybovou aktivitou. Stačí se jen zamyslet nad možností stravování ve
městech, kde vidíme na každém rohu stánky s rychlým občerstvením, které se snaží nalákat
zákazníka na svůj produkt. Dalším důvodem vzniku obezity mohou být genetické faktory nebo
narušení metabolismu v tukové tkáni, což má za následek její nahromadění. Problémem dnešní
doby může být i na první pohled nevinná televize, kdy se při ní konzumuje obrovské množství
poživatin. Ke vzniku obezity podle Stránského (19) může docházet vlivem naší tradiční kuchyně,
popř. z důvodu autoritativní nebo velkorysé výchovy, kdy jsou děti odměňovány prostřednictvím
různých sladkostí, nuceny k jídlu a vlivem přehnaného významu jídla v rodině.
2.7. Faktory ovlivňující dětskou výživu
16
V období předškolního věku se dítě už aktivně začíná podílet na rodinném životě, a jídlo se pro
něj stává společenskou událostí. Jídlo má mít pevný denní řád, má probíhat v klidném a čistém
prostředí bez stresu a starostí. V tomto období na dítě působí velmi silně televizní a jiná mediální
reklama, která výrazně ovlivňuje jídelníček dítěte. Tento fakt dobře vystihuje ve své knize Fořt (2),
kde srovnává výživovou pyramidu, kterou doporučují odborníci a kterou doporučuje reklama.
Obr. 3 Výživová pyramida podle současné reklamy (2)
Reklama, se kterou děti přijdou do kontaktu, má výrazný vliv na výběr potravy. V některých
rodinách, a bohužel i v médiích, se za naprosto normální a přirozené považuje kouření, konzumace
alkoholických nápojů, vysedávání u televizní obrazovky. Navíc je útočeno na sebevědomí a smysly
dětí i dospělých reklamními šoty ve smyslu, že jen ten je „in“, když pije a jí to či ono, má to či ono
auto apod. U dětí se to především týká sladkostí jako čokoláda, zmrzliny, zákusky, sladké pečivo,
kofeinové a jiné obarvené limonády a přeslazené barevné mléčné výrobky, kterým poté dávají děti
přednost. V tu chvíli je dětem velmi těžké vysvětlit, že příjem těchto potravin je pro ně naprosto
nevhodný. Zdá se, že v dnešní době společnost proti tomuto nešvaru mnoho nedělá a pouze
správná výchova v rodině nestačí. Nejhorší věcí na tomto faktu je skutečnost, že dítě si vůbec
neuvědomuje své špatné stravování. Jakékoliv zastrašování a odříkání je neúčinné a dítě může
jenom frustrovat.
17
Na to, abychom mohli strávit druhou polovinu života a stáří co nejméně traumatizujícím
způsobem, se musíme aktivně připravovat již od mládí. Začít se má v dětském věku tak, aby se
dětem zdravý životní styl stal normální součástí života, aby ho braly jako správný a přirozený.
Postoje ke stravování a nutriční chování se formulují již od ranného dětství. Nezastupitelný vliv
má rodinné zázemí, životní styl rodiny, v níž dítě vyrůstá. Velkou roli hraje výskyt nadměrné
hmotnosti v rodině způsobený částečně genetickými faktory, zejména však skladbou jídelníčku a
celkovým způsobem života. S nadváhou rodičů se výrazně zvyšuje riziko nadváhy u dítěte.
V rodině, kde jsou oba rodiče obézní, je více než 2x vyšší pravděpodobnost, že bude dítě ve věku
6 – 12 let také obézní. Tento fakt by měl být zohledněn v prevenci a obézní rodiče by vzhledem ke
zvýšenému riziku nadváhy a obezity u svých dětí měli jejich zdravé životosprávě věnovat velkou
pozornost! I když stěžejní úlohu při formování stravovacích návyků u dětí hraje rodina, již
v předškolním věku se začínají v tomto ohledu uplatňovat další společenské faktory (Obr. 4), jako
je vliv vrstevníků, MŠ a zejména tolik diskutovaný tlak reklamních kampaní (11).
Obr. 4. Společenské faktory ovlivňující životní styl předškolního dítěte
RODINA: Rodiče, sourozenci, prarodiče
ŠIRŠÍ SOC. PROSTŘEDÍ:
Média, nabídka potravin
UŽŠÍ SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ:
Vrstevníci, komunita
ŠKOLA
Vzdělávací kurikulum, učitelé,
stravování v MŠ
18
3. Metodologie
Téměř kompletní přehled údajů o podílu obézních osob, získaný z výběrových šetření
realizovaných jednotlivými zeměmi EU 15, upozorňuje na relativně vysoký podíl obézních osob v
naší populaci ve srovnání s ostatními zeměmi EU 15. Procento obézních v ČR (15 %) převyšuje
pouze údaj za Velkou Británii, kde dosahuje až 22%. Relativně vysoký podíl obézních vykazují
vedle České republiky také Španělsko a Portugalsko (cca 12 %), nízký naopak Nizozemsko či
Rakousko (cca 8,5 %) (22).
Na základě skutečnosti, že u české populace je dlouhodobě zjišťován zvýšený výskyt nadváhy
a obezity byl vypracován projekt podpory zdraví, zaměřený na zjištění výživy a stravovacích
návyků dětí předškolního věku ve vybraných MŠ v Ústí nad Labem a Liberci. MŠ v Ústí nad
Labem a Liberci byly osloveny s žádostí o spolupráci v projektu v průběhu roku 2004, náhodně
byly vybrány vždy 4 MŠ z každého města, z MŠ, které projevily zájem.
Výživa a stravovací návyky byly zjišťovány v MŠ i doma - v rodinách dětí.
3.1. Charakteristika sledovaného souboru
Programu podpory zdraví v mateřských školkách Bělehradská, Vaňov, Skorotice a Písnička se
zúčastnilo 85 dětí ve věku 4 až 6 let.
V Liberci se dotazníkového šetření zúčastnilo 80 dětí ve věku 4 až 6 let z mateřských škol:
V Zahradě, Jizerce, Rolničce a Dráčku.
Výzkumné šetření bylo provedeno v mateřských školách na 50 chlapcích a 35 děvčatech
v Ústí nad Labem a na 36 chlapcích a 44 děvčatech v Liberci.
3.2. Dotazníky – kvalita stravování doma
Zjišťování stravovacích návyků a výživy doma probíhalo dotazníkovým šetřením. Na jaře 2005
byli osloveni rodiče a ve spolupráci s MŠ vyplňovali 3 dotazníky k problematice stravování doma.
Pro vlastní šetření stravovacích návyků, byly použity dotazníky, které vznikly ve spolupráci
pracovníků Zdravotních ústavů v Liberci (Mgr. Lenka Sacká) a v Ústí nad Labem (MUDr. Luboš
Pokorný, Ing. Regina Pánková):
19
3.2.1.Dotazník 1)
Série osmi otázek - rodiče vybrali vždy jednu z nabízených možností z výběru potravin. Příloha
č. 1
3.2.2.Dotazník 2)
Výživová tabulka, k zjištění četnosti příjmu určité potraviny za poslední tři měsíce. Příloha č. 2
Dotazníky 1) a 2) na zjišťování příjmu potravin a nápojů byly převzaty ze studie HAPIEE,
která se provádí na Zdravotních ústavech v rámci sledování životního stylu vybrané věkové
kategorie. Studie Happie je koordinována z Londýnské univerzity a provádí se ve vybraných
městech Polska, ČR a Ukrajiny. Dotazníky byly upraveny dle potřeby projektu.
3.2.3.Dotazník 3)
Jídelníček - rodiče zaznamenávali konzumaci potravin svých dětí v průběhu tří dnů.
Zaznamenán byl jeden den všední a dva dny víkendové, k zjištění rozdílu ve stravování doma a ve
školce. Záznam hodnot ve školce je nesmírně důležitý, neboť v průběhu týdne zabezpečuje dávku
55% celkového energetického příjmu. Do tabulky se zaznamenává množství stravy a nápojů
v gramech, případně v mililitrech, druh jídla nebo nápoje s přesným jeho popisem, a čas
konzumace potravin a nápojů. Výsledky třídenního stravování mezi Ústí nad Labem a Libercem
jsme zhodnotili ze získaných denních dávek živin a srovnali je s procenty doporučované denní
dávky živin pro děti ve věku 4-6 let (Tab. 7).
Dotazník je běžně používán v poradně zdravého životního stylu ZÚ se sídlem v Ústí nad
Labem. Příloha č. 3
3.3. Šetření kvality stravování v MŠ
V MŠ bylo provedeno šetření kvality stravy formou vyhodnocených měsíčních jídelníčků.
Zaměřili jsme se na komplexní měsíční hodnocení stravování v MŠ v Liberci a v Ústí nad Labem,
aby z nich byla patrná vyšší výpovědní hodnota.
Jeden jídelníček se hodnotil na jaře a druhý na
20
podzim 2005, pro možné promítnutí se konzumace sezónních potravin. Pro zpracování výsledků
za dané dva měsíce bylo potřeba získat kompletní jídelní lístky každé mateřské školky včetně jejich
výdejek, které obsahují přehled surovin použitých při přípravě konzumovaných jídel.
Pro zhodnocení jídelníčků doma (Příloha č. 3) a MŠ byl použit program „Výživa“, kterým lze
jídelníčky vyhodnotit z hlediska obsahu některých makroživin i mikroživin. Na jeho tvorbě se
podílel pracovník ZÚ Ústí nad Labem MUDr. Luboš Pokorný. Program umožňuje vyhodnocovat
obsah živin v konzumované stravě - denní příjem energie, nutrientů a makronutrientů (proteiny,
sacharidy a lipidy, vitamíny a minerální látky). Databáze surovin byla vytvořena ve Výzkumném
ústavu potravinářském Bratislava a je spravována Společností pro výživu.
3.4. Antropometrické charakteristiky
Mimo dotazníkového šetření se u dětí provádělo stanovení tělesné výšky a tělesné hmotnosti.
Tělesná výška je definována jako celková výška těla v poloze vestoje (vzdálenost bodu vertex
od podložky). K měření tělesné výšky se v ideálním případě používá elektronický stadiometr, což
je pevné měřicí zařízení s pohyblivou hlavicí, kolmou na osu zařízení a vybavenou digitálním
displejem. Improvizovaně a tedy v našem případě používáme pásové míry, která je pevně
instalovaná na stěně, kdy při měření výšky přiložíme pevný plochý předmět, např. trojúhelník těla
kolmo na vertex hlavy (13).
Tělesná hmotnost je definována jako hmotnost (váha) celého těla jedince. Pro vážení je
nejvhodnější používat elektronické váhy s digitálním displejem. V praxi bylo použito nášlapné
váhy, která má jednu velkou nevýhodu, že její přesnost vážení je krátkodobá a po rychle
vznikajícím opotřebení poskytuje falešně nízké či vysoké hodnoty. Děti byly váženy jen ve
spodním prádle (13).
Ze zjištěných hodnot jsme pomocí percentilových grafů (Graf 1,2) pro chlapce a dívky ve
věku 3 až 14,5 roků, získali hodnoty ITH (index tělesné hmotnosti).
Graf 1 Hmotnost k výšce u chlapců
ve věku 3 – 15,5 roků
Graf 2 Hmotnost k výšce u dívek
ve věku 3 – 15,5 roků
21
(16)
Pro zjištěné výsledky jsme použili pětistupňovou škálu hodnocení, podle které zjišťujeme
pásmo klinicky významné :
ü Hypotrofie - nachází se pod 10. percentilem hmotnosti ve vztahu k výšce (H/V).
ü Pásmo podváhy - stanoveno pod 25. percentilem (H/V).
ü Hranice eutrofie (tj. normální hmotnosti) - v rozmezí mezi 25. – 75. percentilem (H/V).
ü Nadváha - nalézá-li se dítě nad 80. percentilem (H/V)
ü Obezita - od 85. percentilu (H/V).
4. Řešené hypotézy
4.1. H1:
Nevoral aj. 2003 (Tab.1) uvádí DDD živin pro děti ve věku 4 – 6 let. Díky programu Výživa lze
zjistit, zda množství živin odpovídá doporučení.
H1: Stravovací návyky a z toho vyplývající příjem živin u předškolních dětí odpovídají
výživovým normám doporučených denních dávek
22
4.2. H2:
V rámci monitoringu obezity vznikla v severozápadním Německu studie, která hodnotila
stravovací zvyklosti 1350 dětí 5-7 letých ve vztahu k sociálním poměrům. V Německu byl výskyt
nadváhy u 18,5% dětí, kde autoři zaznamenali největší množství podkožního tuku u dětí ze
sociálně slabších rodin (9).
H2: Nadváha definovaná zařazením do kategorie nad 80percentil tvoří u sledované skupiny
dětí max. 18% (9).
4.3. H3:
V případě, že MŠ dodržuje DDD, lze předpokládat vyšší kvalitu stravy co do obsahu potřebných
živin v MŠ oproti stravování doma.
H3: Kvalita stravování z hlediska příjmu energie, makro a mikroživin v MŠ je vyšší oproti
stravování doma.
5. Výsledky
5.1. Charakteristika sledovaného souboru
Sledovaný soubor tvořily děti předškolního věku (4-6 let) z Liberce a Ústí nad Labem.
V Liberci se měření tělesné výšky a hmotnosti zúčastnilo 80 dětí, v Ústí nad Labem 85 dětí.
Průměrný věk sledovaných dětí v Liberci byl 5 let a v Ústí nad Labem 4 roky.
Tab. 3 Průměrná výška a váha sledovaných dětí dle pohlaví
Průměrná výška
děvčat
Průměrná výška
chlapců
Průměrná
Průměrná
hmotnost děvčat hmotnost chlapců
Liberec
113,0
115,7
19,8
21,5
Ústí nad Labem
109,0
110,6
18,1
18,7
23
Při porovnání výsledků v Liberci a Ústí nad Labem můžeme konstatovat, že děti v Liberci
dosahují vyšší tělesné výšky a hmotnosti než děti v Ústí nad Labem, což může být dáno věkovým
rozdílem +1 rok dětí z Liberce.
Graf 3 Index tělesné hmotnosti u dětí MŠ v Liberci a Ústí nad Labem – vztah výška, váha
90
80,5
80
70
Liberec
Ústí n. L.
60
%
74,7
50
40
30
20
10
6,0
3,7
3,7 12,0
12,1 7,3
0
významná
hypotrofie
podváha
normální
hmotnost
nadváha, obezita
Index tělesné hmotnosti
Dle zjištěných výsledků lze konstatovat výskyt nadváhy až obezity u 12,1 % sledovaných dětí
v Liberci a 7,3 % v Ústí n.L.
24
5.2. Domácí stravovací návyky u dětí předškolního věku v Liberci a v Ústí
nad Labem
5.2.1. Podíl jednotlivých živin z domácího jídelníčku dětí v Liberci a v Ústí nad
Labem
V této části výzkumu jsme se zaměřili na stravování v rodinách, z kterého poznáme, jak se
vyvíjí a formují stravovací návyky u dětí předškolního věku. Vliv a výchova rodiny má na výběr
stravy velký vliv. Naučené návyky si děti nesou po celý život a předávají na své děti.
Proto jsme v první části studie hodnotili pomocí programu „Výživa“ podíl jednotlivých živin
(makroživin a mikroživin) ve třídenním stravování dětí předškolního věku, které tvořilo dva dny
víkendové a jeden den všední, včetně stravování ve školce. Dotazník viz. Příloha č. 3.
Tab. 4 Podíl jednotlivých živin ve třídenním stravování u dětí předškolního věku
v Liberci a v Ústí nad Labem na jaře a na podzim 2005
Město
Liberec
Ústí n. L.
podzim 2005 %
podzim 2005 %
Období
jaro 2005 % DDD
DDD
jaro 2005 % DDD
DDD
Energie
97
90,3
89,3
91,5
Bílkoviny
86,80
81,70
80,40
81,80
Bílkoviny živ.
82,60
75,70
76,40
76,80
Bílkoviny ros.
95,60
93,70
88,30
91,05
Sacharidy
97,13
89,90
89,50
92,60
Tuky
105,00
99,90
95,70
97,50
NMK
211,00
185,60
201,60
202,90
MNMK
178,90
156,70
189,63
172,23
PNMK
41,90
34,80
53,30
36,33
Cholesterol
124,00
111,60
114,20
110,40
Vláknina
36,10
25,10
27,00
29,80
Vitamín A
134,30
104,20
120,40
116,50
Vitamín B1
106,90
95,80
99,10
96,90
Vitamín B2
112,00
96,50
97,90
96,20
25
Vitamín C
72,40
63,10
66,00
46,20
Vápník
84,50
75,70
74,00
74,70
Fosfor
113,50
100,80
103,60
103,30
Železo
84,90
74,30
76,00
78,50
5.2.1.1. Energie
Se základními živinami souvisí i příjem energie, který je pro dětskou populaci v Liberci na jaře
2005 optimální. Naproti tomu je příjem energie nedostatkový na podzim 2005 v Liberci a v Ústí
nad Labem ve srovnání s DDD a pohybuje se na úrovni 90%.
5.2.1.2. Bílkoviny
Podíl rostlinných bílkovin dosahuje v průměru kolem 90% a živočišných bílkovin je v průměru
pouze 76%. Vyrovnanější stav bílkovin je v Liberci na jaře 2005.
5.2.1.3. Sacharidy
Četnost konzumace sladkostí je u dětí v Liberci a v Ústí nad Labem velmi vysoká. Více jak
třetina dětí je konzumuje denně (Liberec – 38%, Ústí nad Labem – 33%). Ze zjištěných hodnot se
dá konstatovat, že je vyšší příjem sladkostí v Liberci než v Ústí nad Labem.
Graf 4
Četnost konzumovaných sladkostí u dětí předškolního věku v Liberci a v Ústí
nad Labem
26
45
Ústí nad Labem
40
35
35
Liberec
celkem
35
30
25
16
20
15
10
5
5
3
5
0
vícekrát denně
1 denně
několikrát
týdně
1/týden
1-3/měsíc
nikdy, méně
než 1
5.2.1.4. Tuky
Příjem tuků je ve výživě dětí v Liberci vyvážený a pohybuje se na hladině 100% DDD.
Rozhodující však je vhodná skladba a optimální poměr živočišných a rostlinných tuků, o kterém
rozhoduje vyváženost mastných kyselin.
Nasycených mastných kyselin (NMK) je ve stravě dětí dvojnásobné množství DDD, a řadí se
tak k nejvíce zastoupeným živinám ve stravě, které překročují DDD. Zjištěné hodnoty jsou stejné
pro Liberec i Ústí nad Labem. To poukazuje na nadměrné používání živočišných tuků na úkor
rostlinných.
Mononenasycené mastné kyseliny (MNMK) přesahují hodnotami 170% DDD a jejich podíl je
vyšší u dětí v Ústí nad Labem na jaře 2005 než v Liberci.
Šokující je zjištění množství polynenasycených mastných kyselin (PNMK), jejichž množství se
ve stravě dětí pohybuje kolem 40% DDD. Vyšší hodnoty jsme zaznamenali v Ústí nad Labem na
jaře 2005 (53% DDD).
Se zvýšenou hladinou NMK souvisí zvýšená hladina cholesterolu přesahující hladinu 110%
DDD. Jeho množství je vyšší v Liberci na jaře 2005 (124% DDD). Frekvence konzumace vícekrát
týdně smažených nebo fritovacích pokrmů poukazuje na pravidelnou konzumaci až u třetiny
sledovaných dětí!
Graf 5 Frekvence konzumace smažených nebo fritovaných pokrmů v %
27
70
Chlapci UL
Dívky UL
% dětí
56
60
Chlapci LB
50
Dívky LB
celkem
40
22
30
15
20
10
1
2
1
3
0
Denně
4 – 6 x do
týdne
1 – 3 x do
týdne
1 – 3 x do
měsíce
Méně než 1x
do měsíce
Nikdy
Nevím
5.2.1.5. Vláknina
Alarmující je zjištění naprostého nedostatku vlákniny, které strava dětí obsahuje pouze kolem
30% DDD (Tab. 4). O něco vyšší je příjem vlákniny v Liberci na jaře 2005 (36%) než v Ústí nad
Labem. Podíl na nedostatku může mít převládající konzumace bílého pečiva nad celozrnným (Graf
6) a nedostatečný příjem ovoce a zeleniny (Graf 8).
Graf 6 Četnost konzumovaného bílého a tmavého pečiva u dětí předškolního věku
v Liberci a v Ústí nad Labem
28
36
40
30
bílé
pečivo
25
25
% 20
tmavé
pečivo
33
35
22
23
19
15
11
15
8
10
2
5
5
1
0
vícekrát
denně
1 denně
několikrát
týdně
1/týden
1-3/měsíc
nikdy, méně
než 1
5.2.1.6. Vitamíny
Podíl vybraných vitamínů ve stravě dětí předškolního věku není vyvážený. Vitamín A
přesahuje 115% DDD a jeho příjem je vyšší pro děti z Liberce (136% DDD na jaře 2005, 2006)
než v Ústí nad Labem (120% DDD na jaře 2005).
Vitamínu B1 a B2 je ve stravě dětí optimální množství a splňuje tak DDD. Jeho vyšší hodnoty
byly zjištěné u dětí z Liberce (přes 105% DDD). Tento poznatek ukazuje na dostatečné množství
mléčných výrobků (Graf 7), kvasnic, vejcí, atd. ve výživě dětí, které vitamíny skupiny B obsahují.
Graf 7 Četnost konzumovaného nízkotučných a smetanových mléčných výrobků u dětí
předškolního věku v Liberci a v Ústí nad Labem
nízkotučné
méčné
výrobky
smetanové
mléčné
výrobky
35
33
30
25
%
20
22
19
20
22
14
15
30
12
13
10
5
4
9
3
0
vícekrát
denně
1 denně
několikrát
týdně
1/týden
1-3/měsíc
nikdy,
méně než 1
29
Podíl vitamínu C je vyšší u dětí v Liberci (72% DDD na jaře 2005) než v Ústí nad Labem (46%
DDD na podzim 2005).
Graf 8 Četnost konzumovaného syrového a tepelně upraveného ovoce a syrové a
tepelně upravené zeleniny u dětí předškolního věku v Liberci a v Ústí nad
Labem
49
50
ovoce syrové
ovoce tepelně opracované
45
38
40
35
zelenina syrová
35
32
30
28
30
% 25
20
20
35
zelenina tepelně opracovaná
24
21
18
15
12
10
5
1
1
0
vícekrát denně
1 denně
2
3
2
několikrát týdně
8
12
8
1/týden
6
1-3/měsíc
5
6
5
nikdy, méně než 1
Pravidlo „five a day“, které by mělo platit při konzumaci zeleniny a ovoce z našeho sledování
nevyplývá. Vícekrát denně konzumuje syrovou zeleninu pouze 12% ze sledovaných dětí.
Konzumace syrového ovoce je oproti syrové zelenině vyšší. Až 32% oslovených dětí ji konzumuje
vícekrát denně.
5.2.1.7. Minerální látky
Podíl vybraných minerálních látek ve stravě dětí je nedostatečný až na fosfor, který se nachází
v optimálním množství 100% DDD. Většinou se fosforu v dnešní populaci nachází nadbytek (18).
Jeho vyšší hodnotu vykazují děti v Liberci (113% DDD).
Velmi nízký příjem je i u železa a vápníku. V porovnání mezi městy vychází lépe Liberec. Nízká
hladina vápníku má souvislost s nedostatečným pitím mléka u dětí, neboť jsme zjistili, že téměř
polovina dotazovaných dětí pila denně méně než 250 ml mléka a 7% nepilo mléko vůbec.
Graf 9 Množství vypitého mléka za den
30
Chlapci UL
% detí
Dívky UL
80
60
40
20
0
Chlapci LB
41
41
Dívky LB
7
celkem
1
8
Žádné
Méně než 250 ml Více než 250 ml, Více než 500 ml, Více než 1000 ml
méně než 500 ml méně než 1000
ml
5.2.2. Pitný režim domácího stravování dětí
Graf 10 Množství tekutin vypitých za den
% dětí
Chlapci UL
60
Dívky UL
42
50
Chlapci LB
33
40
Dívky LB
celkem
30
20
10
0
12
1
Méně než
250 ml
8
2
2
250 ml
500 ml
1000 ml
1500 ml
2000 ml
Více než
2000 ml
Z výsledků je patrné, že denní příjem tekutin není pro sledovanou skupinu optimální.
V průměru vypije více jak polovina sledovaných dětí pouze kolem 1 l tekutin.
Graf 11 Četnost konzumovaných sladkých perlivých nápojů a ovocných džusů u dětí
předškolního věku v Liberci a v Ústí nad Labem
31
40
slazené
perlivé nápoje
35
30
ovocné
džusy
38
25
22
25
20
% 20
12
13
15
9
15
13
13 12
8
10
5
0
vícekrát
denně
1 denně
několikrát
týdně
1/týden
1-3/měsíc
nikdy, méně
než 1
Preferováno je pití ovocných džusů. Až 42% sledovaných popíjí ovocné džusy minimálně 1x
denně. Preference sladkých perlivých nápojů byla zaznamenána u 22% sledovaných dětí minimálně
1x denně (Graf 11).
32
5.3. Podíl jednotlivých živin ve stravování dětí v Mateřských školách
Zjišťování stravovacích návyků z jarního a podzimního jídelníčku MŠ se zúčastnily celkem 4
MŠ v Liberci a 4 MŠ V Ústí nad Labem.
Tab. 5 Podíl makroživin v % DDD v MŠ v Liberci a v Ústí nad Labem za období
jaro a podzim 2005
Mateřské školy
% doporučené denní dávky
jaro 2005
podzim 2005
MŠ Liberec (energie)
MŠ Ústí n. L. (energie)
106,7
97,4
92,8
97,9
MŠ Liberec (bílkoviny)
MŠ Ústí n. L. (bílkoviny)
100,1
96,6
90,5
85,7
MŠ Liberec (sacharidy)
MŠ Ústí n. L. (sacharidy)
103,9
98,8
92,4
92,6
MŠ Liberec (tuky)
MŠ Ústí n. L. (tuky)
110
106,6
99
116,1
5.3.1. Energie
Hodnota energie kolísá. V Ústí nad Labem dosahuje optima, v Liberci na jaře 2005 hodnotu
DDD převyšuje a na podzim ji dosáhne jen z 92%.
5.3.2. Bílkoviny a sacharidy
Většina sledovaných MŠ v Liberci splňuje denní dávku základních živin (bílkovin a sacharidů),
ale jedná se pouze o hodnoty zjištěné na jaře 2005. Na podzim je nabídka výše jmenovaných živin
na úrovni 90% DDD. Zcela obdobná situace je i v hodnocení nabídky bílkovin i sacharidů v Ústí
nad Labem.
33
5.3.3. Tuky
Nabídka tuků ve stravování v MŠ je vyšší a pohybuje se kolem 110% DDD na jaře 2005.
Optimální hodnota DDD tuků je v MŠ v Liberci na podzim 2005, v Ústí nad Labem je hodnota
značně vyšší. (Tab. 5)
Hodnoty nasycených mastných kyselin jsou vysoké a dosahují hladiny kolem 170% DDD
v Liberci i v Ústí nad Labem. V Liberci jsou hodnoty značně vyšší (200% DDD) na jaře 2005.
S tím souvisí opět vyšší hodnoty cholesterolu v obou sledovaných městech. Z hlediska vysokého
příjmu cholesterolu dosahují jeho hodnoty u dětí kolem 140% DDD. V MŠ v Ústí nad Labem je
jeho hodnota vyšší (necelých 150% DDD). (Tab. 6)
Hodnoty PNMK jsou opět na nízké úrovni (50% DDD). (Tab. 6)
Tab. 6 Podíl mastných kyselin, cholesterolu a vlákniny v % DDD v MŠ v Liberci a v Ústí nad
Labem za období jaro a podzim 2005.
Mateřské školy
MŠ Liberec (NMK)
MŠ Ústí n. L. (NMK)
jaro 2005
199,3
171,8
podzim 2005
167,2
172,9
MŠ Liberec (MNMK)
MŠ Ústí n. L. (MNMK)
183,6
161,4
178,6
173,9
MŠ Liberec (PNMK)
MŠ Ústí n. L. (PNMK)
55,2
49
47,4
43,2
MŠ Liberec (Cholesterol)
MŠ Ústí n. L. (Cholesterol)
134,3
137,8
149,5
144
MŠ Liberec (vláknina)
MŠ Ústí n. L. (vláknina)
36,6
42,9
39,9
29,5
NMK – nasycené mastné kyseliny, MNMK – mononenasycené mastné kyseliny,
PMK – polynenasycené mastné kyseliny.
34
5.3.4. Vláknina
Výsledky poukazují na nedostatek příjmu vlákniny. V MŠ v Ústí nad Labem dokonce DDD
v podzimním jídelníčku dosahuje jen třetiny denní potřeby! (Tab. 6)
5.3.5. Vitamíny
Tab. 7 Nabídka vybraných vitamínů v % DDD v MŠ v Liberci a v Ústí nad Labem
za období jaro a podzim 2005.
Mateřské školy
MŠ Liberec (vit. A)
MŠ Ústí n. L. (vit. A)
jaro 2005
podzim 2005
138,7
210,74
182,24
215,54
MŠ Liberec (vit. B1)
MŠ Ústí n. L. (vit. B1)
138,7
110,39
103,9
123,38
MŠ Liberec (vit. B2)
MŠ Ústí n. L. (vit. B2)
127,27
86,37
95,46
95,46
MŠ Liberec (vit. C)
MŠ Ústí n. L. (vit.C)
107,67
61,41
76,61
49,17
Podíl vitamínu A je ve stravování ve školkách velmi vysoký. Liší se především v závislosti na
ročním období, na podzim 2005 dosahuje jeho hodnota přes 200% DDD v Liberci i v Ústí nad
Labem. V Liberci je na jaře 2005 hodnota vitamínu A v porovnání s podzimem výrazně nižší
(140% DDD).
Množství vitamínu C je stejně jako u domácích jídelníčků velmi nízký. V MŠ v Ústí nad Labem
na podzim dokonce nedosahuje ani 50% DDD.
5.3.6. Minerální látky
Tab. 8 Podíl vybraných minerálních látek v % DDD v MŠ v Liberci a
v Ústí nad Labem za období jaro a podzim 2005.
Mateřské školy
MŠ Liberec (Vápník)
MŠ Ústí n. L. (Vápník)
jaro 2005
podzim 2005
82,2
87,6
78,1
62,6
35
MŠ Liberec (Fosfor)
MŠ Ústí n. L. (Fosfor)
133,6
122,2
129,9
109
MŠ Liberec (Železo)
MŠ Ústí n. L. (Železo)
110,6
103
97,7
96,6
Podíl obsahu vápníku a železa je v MŠ v Ústí nad Labem o poznání nižší než v Liberci. (Až
10%).
6. Diskuse
6.1. Stav nadváhy u dětí předškolního věku v Liberci a v Ústí nad Labem
Mezi výživou a pohybovou aktivitou můžeme najít několik souvislostí. Trendem dnešní doby je
skutečnost, že dochází ke značnému poklesu pohybové aktivity a zvyšuje se příjem přijaté energie.
Snížený pohyb má také vliv na vznik obezity. Výsledné hodnoty indexu tělesné hmotnosti
získaných z percentilových grafů nám ukazují na nejčastější zastoupení normální hmotnosti u 80%
dětí v Liberci a u 75% v Ústí nad Labem. Relativně významné je procento dětí, kteří se nacházejí
v pásmu podváhy (Liberec 4%, Ústí nad Labem 12%). Podváha je mnohem charakterističtější pro
děti z Ústí nad Labem, zatímco nadváha a obezita se vyskytuje více u dětí z Liberce (12%) než
v Ústí nad Labem (7%). Nadváhu a obezitu jsme spojili do jedné kategorie, neboť z grafů nám
vycházely děti na hranici nadváhy a obezity. (Graf 3)
6.2. Domácí stravovací návyky u dětí předškolního věku v Liberci a v Ústí
nad Labem
Z výsledků je patrné, že děti nepřijímají doporučované množství základních živin zvláště
bílkovin a sacharidů. Tento stav je charakteristický jak pro Liberec, tak pro Ústí nad Labem.
Naproti zjištěným hodnotám u sacharidů a bílkovin je příjem tuků optimální, díváme-li se na
ně jako na jeden celek a nerozebíráme-li je podle složení jednotlivých mastných kyselin.
Příjem
36
energie, bílkovin a tuků je v naší populaci nadbytečný než nedostatkový (15), ale z našich výsledků
můžeme hovořit o opaku.
Výživa předškolních dětí postrádá kvalitní rostlinné oleje, oříšky, semínka a rybí maso, na což
poukazuje velmi nízké hodnoty PNMK.
Vyšší množství cholesterolu nemá u dětí takový vliv jako u dospělých, a jejich příjem může
dosahovat až 130 – 140% DDD. Cholesterol je základní stavební jednotkou buňky a vzhledem
k vývoji dětského organismu, nemusí být jeho mírně vyšší množství v přijímané potravě tak
závažné jako u dospělých osob. Cholesterol sám o sobě není nebezpečný, ale v kombinaci s tukem,
eventuelně v oxidovaných formách po vyšším zahřátí potraviny se stává rizikovým. U dětí pochází
cholesterol především z vaječných výrobků a pomazánek, které nejsou tepelně opracovány
(oxidovány).
Z výsledků je patrné, že převládá nadbytečné zastoupení živočišných tuků a rafinovaného
cukru v podobě sladkostí. Bohužel se nedá přesně říci, kolik by mělo dítě zkonzumovat sladkostí,
ale faktem je, že čím méně jich dítě sní tím lépe (5). Problém nevyřešíme zakazováním sladkostí.
Dobrou alternativu tak nabízí např. celozrnné sušenky. Je zde možná souvislost mezi konzumací
sladkostí a nižším příjmem celkové energie. Dítě sní sladkost, a již už nemá chuť na hlavní jídlo, a
tak je jeho strava ochuzená o potřebné živiny.
Vláknina se řadí mezi nejnedostatkovější živinu u předškolních dětí. Faktem je, že se
v současné době nekonzumuje mnoho obilovin a celozrnných produktů, ale nechceme poukazovat
na všechny dotazované, neboť u některých dotazovaných dětí byl příjem vlákniny dostatečný.
V úvahu musíme vzít také omezení použití programu „Výživa“, který v hodnotách vlákniny je
prokazatelně podhodnocen asi o 30 až 50% dle druhu potravin. Bohužel nejsou k dispozici žádné
databáze, kde by hodnota vlákniny byla přesnější, mimo jiné z toho důvodu, že není přesně
definován pojem vláknina. Ale i přes to je z výsledků zřejmé, že příjem vlákniny není dostačující.
O vitamínu A se dá říci, že je součástí živočišné kuchyně. Zajímavé by bylo hodnotit podíl ve
stravě tzv. betakarotenu (provitamin A), ale jeho zhodnocení nám program Výživa neumožňuje.
Vyšší obsah vitamínu A může být způsoben i častým používáním margarínů, másla a dalších
mléčných výrobků ve stravě dětí.
Největší problém je s vitamínem C, kterého je ve stravě dětí nedostatek, což poukazuje na
výrazné nedostatky příjmu ovoce a zeleniny.
37
Deficit vápníku mezi školáky potvrdila studie, která byla provedena Ústavem preventivní
medicíny v Brně ve spolupráci s institutem Danone (14). Studie ukázala, že dětem ve věku 7-9 let
chybí 34% DDD vápníku a 40% DDD vitamínu C, což potvrzuje i naše studie. Nedostatek
vitamínu A a B2 naše studie nepotvrdila.
Ve stravování dětí jsme zjistili řadu nedostatků. Nedostatek některých živin je vážně alarmující
a může být příčinou řady nemocí v dospělosti. Zlepšením stravovacích návyků u dětí by se dalo
řadě problémů předejít.
6.3. Stravovací návyky u dětí předškolního věku v mateřských školách
Stravování v mateřských školách představuje velmi důležitý článek ve stravování dětí
předškolního věku. Pomáhá tak dotvářet spolu se stravováním v rodině správnou výživu dítěte.
Stravování v předškolních zařízeních představuje přibližně 55% živin v celkové denní dávce, a
proto je nesmírně důležité jeho hodnocení. Správná výživa v mateřských školách napomáhá
zdravému tělesnému rozvoji a při výchově ke zdravému způsobu výživy (4).
V rámci projektu jsme hodnotili DDD v celoměsíčním jarním a podzimním jídelníčku.
Hodnoty nasycených mastných kyselin vyšly lépe při hodnocení jídelníčků MŠ než domácích.
Což poukazuje na vyšší příjem vepřového sádla, hovězího tuku, plnotučného mléka, šlehačky,
smetanových jogurtů, zmrzlině, tučných sýrech a dalších potravinách, které jsou zdrojem NMK.
Zcela shodný podíl MNMK a PNMK můžeme zaznamenat ve stravování v Liberci i v Ústí nad
Labem doma i v MŠ. Množství PNMK je opět velmi nízký.
Příjem tuků je obecně vyšší v jídelníčku MŠ než domácím. Lze ale přepokládat, že děti mají
odpoledne hlad a proto se „dojídají“ doma nebo jedí již cestou ze školky, nevíme sice co jedí, ale
můžeme se domnívat, že energetický příjem ze školky jim doma rodiče ještě doplní.
Hodnocení vlákniny se shoduje s výsledky domácích jídelníčků a poukazuje na velký
nedostatek látek polysacharidové povahy. Strava, která je chudá na vlákninu, bude určitě
obsahovat málo vitamínů a minerálů a bude bohatá na cholesterol, což platí i ve stravování dětí
v MŠ.
38
Cholesterol získávají děti v Liberci a v Ústí nad Labem více ve stravování ve školkách než
v domácím stravování. Ve většině případů je tato skutečnost ve školkách způsobená podáváním
polévek ve formě různých vývarů a prostřednictvím svačinek, které jsou bohaté na tuky, např. na
máslo a také vejce.
Ve srovnání s domácím stravování jsou hodnoty DDD vitamínu A v jídelníčku MŠ mnohem
vyšší, skoro o 100%. Vinu za to nese bezesporu česká kuchyně, která obsahuje ve velké míře
živočišné potraviny.
Příjem vitamínu B1 a B2 je opět vyšší, než uvádí výživové DDD, což ale není vůbec na škodu.
Je zde vidět souvislost s vysokým příjmem vitamínu A a podílu potravin živočišného původu,
především vepřového masa a mléka.
Vitamín C je opět nedostatečně saturován, jen v Liberci na jaře 2005 je jeho příjem optimální.
O něco vyšší hodnoty jsou ve stravování v MŠ. Pramení to z nedostatečného podávání ovoce a
zeleniny především v syrovém stavu. Je zde patrný i vliv ročního období. Na jaře je konzumované
množství DDD vitamínu C vyšší než na podzim, jak při stravování doma tak v MŠ.
Příjem minerálních látek se liší ve stravování ve školkách a v domácím stravování. Nejlépe je
to vidět na příjmu železa, kterého mají děti stravující se ve školkách dostatek a pokrývá DDD
živin.
Podíl vápníku je stejný jako ve stravování doma, tedy je ho nedostatek. Z výsledků vyplývá,
že by děti měly zvýšit konzumaci mléka a mléčných výrobků.
Je však třeba konstatovat, že při hodnocení jednotlivých jídelníčků účastnících se MŠ v
projektu, jsme se setkali se školkami přímo vzorovými, které vycházejí dětem vstříc a nabízejí
zdravou a racionální stravu. Na druhé straně se vyskytovaly školky, kde jejich stravování nebylo
úplně v pořádku a kde se setkáváme s určitými překážkami, jejichž následkem strava neodpovídá
výživovým normám. Jednou z příčin problémů ve školkách by mohly být samy děti, které si sebou
z rodin přinášejí do školek špatné stravovací návyky, jejichž důsledkem je, že odmítají správná
jídla, která jsou nabízena školkou. Dalším problémem jsou finance, které brání školkám, aby za ně
mohli nakupovat kvalitní potraviny, především čerstvé ovoce, zeleninu a maso.
39
6.4. Pitný režim doma
Dle Fořta (1), by měli děti z Liberce (průměrná hmotnost 20,6 kg) denně vypít 1,5 litru tekutin
a děti z Ústí nad Labem (průměrná hmotnost 18,4 kg) 1,4 l tekutin. Což ani v jednom městě není
z dotazníku patrno (Příloha č. 1). V každé ze zapojených MŠ byl pitný režim pro dítě zajištěn dle
potřeby, ale pokud dítě není z domova zvyklé pravidelně pít, je obtížné ohlídat dodržení denní
dávky příjmu tekutin.
100 g mléka obsahuje cca 120 g Vápníku, což je cca 15% DDD. Pokud by měl být DDD
vápníku dodržena pouze konzumací mléka, bylo by třeba vypít cca 0,6 l denně. Vzhledem k
předpokládané konzumaci dalších mléčných výrobků, můžeme tvrdit, že je konzumace ve
sledované skupině optimální, v případě, že se blíží denní spotřebě 500 ml.
40
7. Závěry
V našem šetření, provedeném u vzorku dětí z MŠ v Liberci a Ústí nad Labem, bylo zjištěno,
že 12,1% dětí z Liberce a 7,3% v Ústí nad Labem dětí trpí nadváhou až obezitou. Dalším
významným zjištěním je, že skladba jejich jídelníčku, včetně stravování v MŠ, neodpovídá DDD.
Dosažené výsledky a poznatky lze shrnout, a následně odpovědět na stanovené hypotézy:
7.1.H1.
Stravovací návyky u předškolních dětí odpovídají výživovým normám.
HYPOTÉZA SE NEPOTVRDILA. Z hodnocení výzkumného šetření vyplynulo, že obsah
živin ve stravě dětí nesouhlasí s doporučovanými denními dávkami. V některých položkách je
velmi odlišný v obou typech stravování (domácí i v MŠ), jak u dětí v Liberci, tak v Ústí nad
Labem.
Společné pro oba druhy stravování je pouze optimální množství vitamínu B2.
Vysoce nadbytečná byla hladina tuků, především nasycených a mononenasycených mastných
kyselin a cholesterolu, dále pak vitamínu A a fosforu.
Nedostatečná je hladina vápníku, vitamínu C a vlákniny, které považujeme za nesmírně
důležité pro dětský věk a bylo by potřeba se na jejich příjem více zaměřit.
Velmi malé je i množství polynenasycených mastných kyselin.
U ostatních živin se jejich příjem značně liší ve srovnání s doporučovanými denními
.
dávkami
Velmi závažný je i nedostatek železa ve třídenním stravování na rozdíl od stravování ve školce.
Obecně se dá říci, že až na malé výjimky v příjmu cholesterolu a vitamínu A vychází stravování
v mateřských školách lépe než stravování třídenní (domácí).
Pokud se snažíme mezi sebou porovnávat města Liberec a Ústí nad Labem, tak se nedá
jednoznačně říci, které město je v příjmu živin lepší. Jako hodnotící kritérium jsme použili zjištěné
množství pro děti velmi prospěšného a v obou městech nedostatkového vitamínu C, vlákniny a
41
cholesterolu. Pak nám při vzájemném porovnání obou měst vychází lépe Liberec, který má ale na
druhou stranu vyšší obsah živočišných tuků.
Ze zjištěných výsledků je patrné, že děti potřebují v potravě omezit potraviny bohaté na tuky,
které jsou ve sladkostech a v živočišných potravinách, a zvýšit příjem ovoce, zeleniny, celozrnných
a mléčných výrobků.
7.2. H2.
Nadváha tvoří max. 18% z celkového sledované skupiny dětí (9).
HYPOTÉZA SE POTVRDILA. V Ústí nad Labem se pohybovalo 7,3% dětí v oblasti nadváhy
a obezity a v Liberci 12,1%.
Při dodržení správné výživy, dostatku pohybu a pevné vůli lze nadměrnou hmotnost redukovat.
Výhodnější je správným životním stylem předejít jejímu vzniku zvláště u dětí. Je známo, že většina
dětí zůstává obézními i v dospělosti se všemi s tím souvisejícími zdravotními následky.
U většiny obézních a tedy i u dětí jsou příčiny nadměrné hmotnosti způsobeny vnějšími vlivy, tj.
nadměrným přívodem energeticky bohaté stravy a nedostatečným pohybem. Jak vyplývá z našeho
šetření, je nutná úprava jídelníčků doma i ve školce, tak aby obsahoval rovnoměrný poměr
potřebných živin.
7.3. H3:
Z hlediska obsahu jednotlivých živin je výživa dětí v MŠ, ve srovnání s výživou doma, lépe
komponována.
HYPOTÉZA SE POTVRDILA.
Při porovnání průměrných DDD živin jídelníčků MŠ obou měst a domácích jídelníčků, jsme
došli k závěru, že více se blíží DDD stravovaní v MŠ. Zvláště u PNMK, kdy průměrná DDD tvoří
49% oproti 42% v domácím jídelníčku.
Stejné je to u množství bílkovin (93% v MŠ oproti 83% doma), sacharidů (97% v MŠ oproti
92% doma), vitamín C (74% v MŠ oproti 62% doma) a železa (102% v MŠ oproti 78% doma).
Ostatní sledované DDD vybraných živin byly srovnatelné.
42
Výjimkou bylo DDD vitamínu A, která byla v obou jídelníčcích překročena. V případě MŠ o
více jak 87% v porovnání s překročenými 18% v domácím jídelníčku.
43
8. Očekávaný vývoj a doporučení
V relativně krátkém časovém období jsme se ocitli v cela jiném – obezitogenním prostředí.
Došlo k rozmachu civilizace, kterému se náš organismus logicky nestačil přizpůsobit. Vesnický typ
stravy (z pole na stůl) se radikálně změnil na průmyslový (z továrny do chladícího boxu).
Charakteristickými rysy novodobé stravy se stala vysoká energetická hodnota, vysoký glykemický
index a vysoký obsah nasycených mastných kyselin. Zároveň jsme se během krátké doby stali
součástí populace s nedostatkem pohybu (12).
Dětská obezita je také závažný psycho-sociální problém. Obézní dítě je vystaveno neúměrnému
tlaku ze strany společensko estetických norem. Následkem toho obézní děti častěji prožívají
pocity selhání, nespokojenosti a deprese. Nedostatek sebedůvěry brání obézním dětem rozvinout
obratnost a tak se u nich objevuje vyšší četnost úrazů (12).
Doporučení, která by mohla vést ke změně:
Ø Vzhledem k získaným výsledkům lze konstatovat, že je nutná osvěta a ozdravení jídelníčků
nejen přímo v rodině, ale hlavně v MŠ, kde strava tvoří až 55% veškeré stravy dítěte během
týdne. Možností je vypracování standardních receptur pro MŠ, odpovídajících DDD, které by
mohly MŠ používat po celý rok, s přihlédnutím k financím a možnostem trhu.
Ø Samotné děti by měly být interaktivní formou seznámeni se základy zdravého životní stylu a
motivováni k pohybu.
Ø Další možností je dloudobější a systematická spolupráce odborníků na výživu dětí a
pracovníků jednotlivých zařízení na tvorbě a vyhodnocování jídelníčků s cílem naučit
odpovědné pracovníky samostatné a kvalitní tvorbě jídelníčku. Řada odborníků na výživu jsou
pracovníci Zdravotních ústavů, od ledna 2008 Státního zdravotního ústavu a díky Národnímu
dotačnímu programu MZ ČR nebo dalším finančním dotacím například kraje, by mohli toto
vzdělávání vykonávat, neboť na vzdělávání pracovníků kuchyní nejsou v resortu školství
potřebné finance.
Ø Dále by bylo žádoucí zhodnocení stravy dětí i z hlediska výskytu dalších výživových faktorů,
jako je např. zinek, selen, omega 6 MK, jod, sodík apod. Což současné nástroje neumožňují
44
nebo jenom velmi omezeně. To lze provést dvěma způsoby. První je rozšíření stávající
databáze programů o tyto položky, což je ovšem velmi finančně a časově náročné, ovšem bylo
by to velmi žádoucí. Další variantou je použití databází z jiných států např. Anglie, Německa,
ovšem zde je riziko nekompatibilních výsledků v porovnání s potravinami a pokrmy na
českém trhu.
S rodiči dětí ohrožených obezitou je nutné citlivě a s erudicí spolupracovat. Prvním kontaktem
by měl být ošetřující lékař dítěte, který zná rodinné poměry nejlépe. Další postup by záležel na
lékaři, zda doporučí odborníka na výživu či nikoli. Je nutné iniciovat rodiče k prosazování
zdravější stravy s vyváženým obsahem živin. Možností je poskytnutí rozloženého jídelníčku MŠ
dle obsahu živin, aby si sami rodiče mohli udělat představu, co jejich dítě potravinou získává. Dále
je nutné poskytnout jim informace o problematice v takové podobě, která je zaujme. (Besedy
s odborníky v místě bydliště, pořad v TV, v místním tisku, na internetu,…)
V momentě přechodu dětí z MŠ do základních škol nastává další hrozba v podobě automatů a
bufetů s nevhodnými nápoji a potravinami pro dětskou výživu, které můžeme najít ve většině škol.
V letošním roce jsme se chtěli zapojit do italského projetu MODENA (bohužel nebyl schválen),
který měl být zaměřen na instalaci automatů s mléčnými výrobky a dalšími potravinami, které by
dle vhodnosti vybrali výživoví odborníci. Po oslovení škol byla většinou reakce ředitelů negativní,
z důvodu finančního příjmu z bufetů a automatů pro školu. Toto je argument, který by měla
pokrýt možná spolupráce státu (např. formou dotace), což by zaručovalo kontrolu vhodnosti
potravin a nápojů prodávaných v prostorách ZŠ.
Řešením by byla reakce Ministerstva školství nejlépe legislativní úpravou. MZ by mělo dát
podnět Ministerstvu školství, aby to co děti ve škole konzumují bylo nejen bezpečné, což
v současné době je již ošetřeno legislativou, tak také vhodné pro zdravý vývoj dítěte, kde
legislativa chybí a jsou dána jen výživová doporučení, která jsou již zastaralá a je nutné je
aktualizovat.
45
Další otázkou je zajištění vhodného pitného režimu. Děti a zvláště rodiče, by měli být
seznámeni s nejvhodnějším nápojem, kterým je pitná voda přímo z kohoutku. Ideální by bylo
umístění pítek v prostorách škol nebo papírových kelímků v místech s pitnou vodou.
Bylo by určitě žádoucí pokusit se zjistit jaká je současná skutečná situace v oblasti prodejních
automatů, bufetů a dalších forem prodeje, přímo ve škole. Jaký sortiment je nabízen a co si děti
skutečně kupují a konzumují. Protože o této problematice jsou velmi omezené informace, pouze
z některých měst nebo škol.
Pokud nezačneme pracovat na zlepšení stravování v MŠ a v rodině, které je z hlediska obsahu
základních živin nedostatečné nebo naopak v některých případech přebytkové, můžeme očekávat
další nárůst nadváhy u předškolních dětí, zvláště u dětí obézních rodičů nebo s kladnou
energetickou bilancí a bez pohybu.
46
9. Literatura
1. FOŘT, P. Moderní výživa pro děti. 2. vyd. Praha : Metramedia, 2000. s. 229 s. ISBN 80-2385498-4.
2. FOŘT, P. Stop dětské obezitě. 1.vyd. Praha : Euromedia Group, k.s. – Ikar, 2004. 208 s.
ISBN 80-249-0418-7.
3. FRAŇKOVÁ, S. Vybrané kapitoly z psychologie výživy : Psychologický pohled na pití u dětí
a dospívajících. Zpravodaj školního stravování. 2003, roč. 58, č. 2, s. 24 – 26.
4. FRAŇKOVÁ, S., ODEHNAL, J. a PAŘÍZKOVÁ, J. Výživa a vývoj osobnosti dítěte. 1. vyd.
Praha : HZ Edito spol. sr.o., 2000. 198 s. ISBN 80-86009-32-7.
5. GREGORA, M. Výživa malých dětí. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, a.s.,2004. 96 s. ISBN
80-247-9022-X.
6. ILLKOVÁ, O., NEČASOVÁ, L. a VAŠÍČKOVÁ Z. Zdravá výživa malých dětí. 1.vyd. Praha
: Portál, 2005. 191 s. ISBN 80-7367-030-5.
7. KUNEŠOVÁ, M. Obezita – epidemie 3. tisíciletí. Výživa a potraviny. 2000, roč. 43, č. 5, s.
155 – 156.
8. Lachsová Marie MUDr. Proč máme méně jíst a více se hýbat [online] (24.11.1999)
<http://www.rodina.cz/scripts/detail.asp?id=386>
9. LÄNGNÄSE, K. Výskyt dětské obezity v severozápadním Německu. Výživa a potraviny.
2003, roč. 57, č. 1, s.22.
10. LUHANOVÁ, Z. a VLACHOVÁ, L. Zdravá výživa dětí a mládeže v teorii a praxi. Praha :
Avicenum, 1974. 360 s. ISBN 08-077-74.
11. MARÁDOVÁ, E. Prevence dětské obezity jako součást výchovy ke zdraví na základních
školách. Zpravodaj pro školní stravování č. 5. Výživa a potraviny 2007, č. 5, s.68 – 71.
12. MARINOV, Z. Zdravotní komplikace dětské obezity. Zpravodaj pro školní stravování č. 5.
Výživa a potraviny 2007, č. 5, s.66
13. NEVORAL, J. aj. Výživa v dětském věku. 1 vyd. Jinočany : Nakladatelství H&H Vyšehradská,
s.r.o., 2003. 434 s. ISBN 80-86-022-93-5.
14. Program NutriDan – účinná pomoc lékařů i pacientům v oblasti zdravé výživy [online]. 2004,
poslední revize 9. března 2006 [cit. 06-03-14]. <http://danone.cz/indexJS.php?menu=1178noncache=1103460996>.
15. OŠANCOVÁ, K. Ozdravění výživy. 1. vyd. Praha : Státní zdravotní ústav, 1996. 29 s.
16. PROVAZNÍK, K. aj. Manuál prevence v lékařské praxi: Souborné vydání. 1. vyd. Praha : UK
– 3. lékařská fakulta ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem Praha a MŠMT v rámci
Národního programu podpory zdraví, 2005. 736 s. ISBN 80-7168-942-4.
17. Pyramida zdravé výživy. Hradec Králové : Zdravotní ústav, 2006.
18. SHARON, M. Moderní výživa od A do Z: Malá encyklopedie výživy. 1. vyd. Brno : CENTA,
1998. 225 s. ISBN 80-902502-1-1.
19. STRÁNSKÝ, M. Příčiny a léčba obezity u dětí ve Švýcarsku. Zpravodaj školního stravování.
2000, roč. 40, č. 2, s. 24 – 25.
20. STRATIL, P. ABC zdravé výživy (1. a 2. díl). 1 vyd. Brno : Vydal autor vlastním nákladem.
1993, 580 s. ISBN 80-900029-8-6.
21. „Zdraví“Děti a zdraví. [online]. 2004, poslední revize 23. dubna 2006 [cit. 06-04-27].
<http://danone.cz/indexJs.php?menu=26&nocache=1146744746>.
47
22. ÚZIS ČR 2004, Srovnání vybraných zdravotnických ukazatelů v EU a ČR.
23. ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 5/2004
24. ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 25/2006
48
10. Přílohy
Příloha č. 1 - Dotazník 1)
Odpovězte, prosím, na následující otázky, zaškrtněte do rámečku jednu z nabízených
možností:
1.
Jaký typ mléka konzumuje Vaše dítě nejčastěji?
Plnotučné (3 % tuku a více)
Smetana do bílé kávy, čaje
Polotučné (2 % tuku)
Sojové mléko
Odstředěné (asi 0,5 % tuku)
Nepije mléko
Nevím
2.
Kolik mléka vypije Vaše dítě každý den, včetně mléka do čaje, kakaa, bílé kávy, do vloček, kukuřičných lupínků, atd.?
Žádné
Méně než 250 ml
Více než 250 ml, méně než 500 ml
Více než 500 ml, méně než 1000 ml
Více než 1000 ml
3.
Jak často jí Vaše dítě desert s přidanou smetanou nebo šlehačkou?
Denně
4 – 6 x do týdne
1 – 3 x do týdne
1 – 3 x do měsíce
Méně než 1x do měsíce
Nikdy
Nevím
4.
Jak často jí Vaše dítě kysanou smetanu nebo jak často ji používáte k vaření?
Denně
4 – 6 x do týdne
1 – 3 x do týdne
Nikdy
Nevím
5.
Jaký druh tuku používáte nejčastěji pro pečení, smažení, grilování, dušení, atd.?
Rostlinný olej
Žádný
Olivový olej
Nevím
Máslo
Margarín, ztužený rostlinný tuk
Sádlo
6.
Jak často jí Vaše dítě smažené/fritované pokrmy?
Denně
4 – 6 x do týdne
Nikdy
1 – 3 x do týdne
Nevím
49
7.
Jaký objem tekutin vypije průměrně Vaše dítě v průběhu jednoho dne?
Méně než 250 ml
250 ml
1500 ml
500 ml
2000 ml
1000 ml
Více než 2000 ml
Výživa:
Odhadněte prosím průměrnou spotřebu níže uvedených potravin u Vašeho dítěte.
Vyznačte křížkem v každé řádce, jak často Vaše dítě průměrně jedlo během posledních třech
měsíců danou potravinu.
Množství
6 a více 4-5
1-3
2-3 denně 1 denně 5-6 za týden 2-4 za týden 1za týden
denně
denně
měsíc
za
Potravina
Pečivo a cereálie celozrnné, tmavé
1 krajíc/houska/rohlík
Pečivo a cereálie bílé
1 krajíc/houska/rohlík
Mléčné výrobky nízkotučné
1 kelímek jogurtu
Mléčné výrobky smetanové
30 g sýra, tvarohu
Máslo (na chléb)
1 lžička
Máslo (do jídla)
1 lžička
Margarín (na chléb)
1 lžička
Margarín (do jídla)
1 lžička
Sádlo
Majonéza
Vejce
Sladkosti (sušenky, koláče, dorty)
1 lžička
1 polévková lžíce
1 ks
1 ks, 1 kopeček,
Bramborové lupínky
1 malý sáček (25 g)
Burské oříšky
1 malý sáček (50 g)
Cukr do čaje a jiných teplých nápojů
1 lžička
Slazené perlivé nápoje (limonády)
2 dl
Ovocný džus
2 dl
Vnitřnosti (ledvinky, játra, srdce)
běžná porce
Párky
běžná porce
Salám
50 g
Maso červené (vepřové, hovězí)
běžná porce
Maso bílé (drůbež, králík)
běžná porce
Maso z konzervy
běžná porce
Ovoce syrové
asi 100 g
Ovoce tepelně upravované
asi 100 g
Zelenina syrová
asi 100 g
Zelenina tepelně upravovaná
asi 100 g
50
Návod na vyplňování záznamu stravy.
Vážení rodiče, prosíme Vás, postupujte při vyplnění záznamu o stravování Vašeho dítěte podle následujících
požadavků.
Ø Do jídelníčku opět zapište vše, co Vaše dítě snědlo a vypilo během 3 dnů – 2 víkendové a 1 všední. U
každého dne uveďte datum. Formulář, prosíme, vyplňujte čitelně.
Ø Konzumované potraviny se snažte definovat jednoznačně (nezaměnitelně). Např. chléb Moskva, šunkový
salám, ostravská klobása, sýr Lipno 30%, jog. Danone s vlákninou 0,1%, vajíčkový salát, mandarinkový
kompot, coca-cola light., Mattoni citron. příchuť, „vepřo knedlo zelo“ apod. Je možno použít
i srozumitelných zkratek.
Ø U zeleninových příloh alespoň stručně uveďte druh zeleniny a její poměrné zastoupení.
Ø U pokrmů jejichž názvy jsou neurčité, např. maso pana …, nebo pochoutka mistra kuchaře Vás prosíme,
pokuste se o bližší určení, např. směs masa vepřového, hovězího a jater ve stejném poměru, drůbeží maso
plněné sýrem a játry apod. Nezapomínejte na oblohu a přílohy.
Ø Množství konzumovaných pokrmů se pokuste alespoň odhadnout, nebo přiblížit např. počtem a
charakteristikou (3 menší jablka, 1 velký krajíc chleba, 2 trojúhelníčky sýra, 3 plátky houskového knedlíku,
2 plátky drůbeží šunky, 1 sklenice vody se šťávou, půl porce dušené rýže, dvě malé brambory, celá porce
masa apod.). Porce uvádějte vzhledem k dětskému věku, ne pro dospělé.
Ø Nezapomínejte na nápoje.
Ø Do kolonky další zapište vše, co se sní mimo hlavní jídla, pochutiny, brambůrky, tyčinky, nápoje apod.
Za Vaši snahu Vám předem děkujeme, umožní nám přesnější posouzení stravování dětí.
Jméno a příjmení dítěte:
Název základní školy a třída:
DEN I
SNÍDANĚ
PŘESNÍD.
OBĚD
SVAČINA
51
VEČEŘE
DALŠÍ
DEN II
SNÍDANĚ
PŘESNÍD.
OBĚD
SVAČINA
VEČEŘE
DALŠÍ
DEN III
SNÍDANĚ
PŘESNÍD.
OBĚD
SVAČINA
VEČEŘE
DALŠÍ
52

Problematika stravovacích návyků a obezity u dětí

Transkript

Podobné dokumenty

Silné stránky u dětí a jak s nimi pracovat Jak rozvíjet u dětí emoční

Newsletter OCH na listopad 2014 - Oblastní charita Ústí nad Labem

JEDEN DÁREK NAVÍC PRO DĚTI V AFRICE