Fenomen samuraix

Komentáře

Transkript

Fenomen samuraix
Fenomén samuraje – legenda a skutečnost
Samuraj – světově známé japonské slovo, v současnosti na Západě (Evropa,
USA) boom japonské a dálněvýchodní kultury vůbec (i např právě čajovny), s
tím souvisí i obliba „samurajských filmů“
V samotném Japonsku vztah k tématu trochu jiný než na Západě, džidaigeki,
čanbara no eiga, 47 róninů, ve filmech patrný posun od idealizace
(Kurosawa) ke zcivilnění, až k parodii (např Zatóiči).
Co vede na západě k oblibě samurajů, potažmo japonské tradice vůbec?
Zájem o Japonsko na Západě silný už od počátků, cestovatelé, (mnohdy
falešná) exotika, japanofilové – Lotti (Madamme Butterfly), i u nás, od
Rakouska do II. Sv války (Kořenský, Nykl, Hloucha, Havlasa), válkou ve
východním bloku přerušeno, od 90. Let i zde
Japonsko je v módě, (japonský boom, Evropa, Rusko, USA – restaurace,
bojová uměni, anime, manga)
Důvody –
1. fascinace jiností - jedná se o skutečně jinou kulturu na jiných základech
(Čína = nejodlišnější a jediná dochovaná kultura na jiných základech než
je evropská), slovy Komárka jde o „hledání druhého“
2. možnost hledání ideálního řádu, projekce vlastních ideálů, tradiční
japonský
společenský
řád
na
bázi
čínské
filosofie,
zvlášť
pak
konfucianismu (citace z Velkého učení a Doktríny středu, dvou z
klasických knih, které patřily do „osnov“ samurajského vzdělání, takový
prostor nabízí (Kurosawovy filmy stanovují pevné morální kategorie,
hrdinný vzor, jasně dané dobro a zlo založené právě na starých
„samurajských ctnostech“.
Největším dědictvím po samurajích je zřejmě právě ETICKÝ KODEX,
možnost kladného vzoru, která v postmoderním západním světě v realitě
poněkud schází, zvlášť v případě, kdy naše „tradiční“ hodnoty jako
křesťanství některé neosloví, v boomu samurajů (potažmo jiné tradiční jap
disciplíny, které na „samurajských“ tj čínských hodnotách vždy stojí) lze
vidět pokus o alternativu.
Tato fascinace má i u nás už skoro devadesátiletou tradici – citát Svojsík.
(Bušidó – Inazó Nitobe) >
Baden Powell, Alois Svojsík > A.B. Svojsík,
po II. Sv. Válce se od tohoto pojetí z pochopitelných důvodů upustilo –
obsahuje i evropskému pojetí velmi cizí prvky.
Samurai = ten kdo je k ruce urozeným, samurau, saburau = sloužit, krom
tohoto výrazu se používalo i Buši, voják, válečník, šlo o vojenskou vrstvu
japonské společností, ve které se postupně vyvinul systém feudálních vztahů,
která pak v 17. Století (konec válek, velký mír tokugawský) přešla spíše v
úřednickou vrstvu, až pak v 19 století byla odstraněna
侍、武士
Obdoba evropského rytířstva, nejprve vojáci z řad civilního obyvatelstva,
původ v urozených rodech posílaných do provincií když u dvora přeplněno,
vzmach, současně rozdrobenost země na jednotlivá léna soupeřící mezi sebou
o moc, snahy o ovládnutí nejmocnějšími na čele pyramidy (šógunáty),
samurajové = jako by v např v ČR vládla vojenská junta a nejprestižnější
třídou byla vrstva profesionálních vojáků, třeba že by byl mír
将軍
šógun = generál, velitel armád, fakticky nejmocnější ale společensky stále
pod císařem, modernizace Japonska započatá v roce 1868 (Meidži)
znamenala především odstranění šógunátu a obnovu císařské moci, logickým
důsledkem
V současné době v Japonsku americké a západní vlivy, tradiční společenské
vztahy se uvolňují, společnost už ne tak „rigidní“, přetrvávají nicméně
některé prvky – stále se cvičí budó, čaj, kaligrafie atd (na každé škole) jako
cesta vnitřního rozvoje, stále jde o to, neztratit tvář (namísto někdejšího
smývání hanby veřejným seppuku- „harakiri“ dnes fungují veřejné omluvy
před novináři a za přítomnosti TV
Samurajové – pozice v různých obdobích různá
Rytířství neznalo hospodaření, vyznačovalo se nedostatkem.
Doba Edo: 2 ze 30 milionů tehdejšího japonského obyvatelstva samuraji
Důvody pro oblibu samurajů dnes v mimojaponských zemích
Etický kodex: Konfuciánství – (hagakure, bušidó)
Čím nižší spol. třída, tím vyšší rovnost muže a ženy
Současnost: něco stále přežívá v bojových uměních, dó, čajovém obřadu
Obdoba seppuku - Veřejná omluva v TV

Podobné dokumenty