leden-duben 01/2014

Transkript

leden-duben 01/2014

Občasník Zbýšova
věnovaný nejnovějším aktualitám
1/2014
LEDEN–DUBEN
Z OBSAHU:
û Plnění rozpočtu města,
závěrečný účet města za rok 2013
û Rozpočet pro rok 2014
û Z historie těžby uhlí – Malé ohlédnutí, Jindřich II
û Z našich škol
1
Z našich škol – Předávání pololetního vysvědčení prvňáčkům proběhlo velmi netradičně.
Lékařky z místní stomatologické ordinace Dens caninus s. r. o., učily děti, jak si správně čistit
zoubky.
Se souhlasem vedení ZŠ převzato z webových stránek školy (více informací uvnitř občasníku)
2
Slovo starosty
Vážení spoluobčané,
od posledního vydání Ozvěny uběhla zima, letos velmi mírná a příroda se již
předčasně probudila ze zimního spánku. Vedení města připravilo na konci loňského roku v rámci schvalování rozpočtu pro letošní rok plán investic a tak bych Vás
rád alespoň s těmi hlavními seznámil.
V zimním období jsme pracovali na rekonstrukci bytů ve vlastnictví města,
v čemž budeme pokračovat po celý rok. Na bytových domech na ul. J. A. Komenského zateplíme fasády, na Majrově 636 jsme ze zbytečně prostorné společenské
místnosti zbudovali další byty a zachovali menší místnost pro společné posezení.
Tím se počet nájemních bytů v tomto objektu zvýšil na dvaadvacet. V budovách
místních základních škol vyměníme druhou polovinu oken, což se týká i zdravotního střediska a knihovny. V důsledku uložení sítě NN do země, kterou bude realizovat E.ON ČR na ulici Havířské a v části ulice 9. května (od Šikotexu po křižovatku),
vznikne městu vyvolaná investice - rekonstrukce chodníků a vybudování nového
veřejného osvětlení v těchto částech obce. V nejbližší době započne propojování
záložních vrtů H3 a H4 do čerpací stanice, což zajistí dostatek kvalitní pitné vody
pro náš Svazek vodovodů a kanalizací Zbýšov – Zakřany. Již delší dobu slibuje
vedení města občanům čtvrti Anenské rekonstrukci kanalizační sítě – v letošním
roce bude realizována první a druhá etapa této akce. Dojde i na rekonstrukci ulice
Pod rybníkem, po které tamní občané rovněž léta volají a k přivedení komunikace
ke dvěma rodinným domům v Obůrce. Je připraveno rozšíření parkovišť v několika
lokalitách Zbýšova – na Majrově, v sídlišti Luže a na Sportovní ulici. Ve čtvrti Sička
je naplánována rekonstrukce chodníku a vybudování nové autobusové čekárny.
V sídlišti Luže dojde k pořízení zpomalovacích prahů, což přispěje ke zklidnění
provozu motorových vozidel v této čtvrti.
Dalším letošním záměrem města je dokončit rekonstrukci bývalé budovy
Svazarmu na Majrově, aby se na podzim mohla četa veřejně prospěšných prací
přestěhovat do lepšího zázemí, než má dosud. V řešení je i rekonstrukce vytápění
sálu kina Horník.
To je výčet nejdůležitějších akcí, které máme v plánu letos realizovat. Věříme,
že se nám je podaří zajistit i přes to, že časový prostor stávajícího zastupitelstva je
v tomto roce omezen říjnovými komunálními volbami.
Přeji Vám všem klidný a úspěšný zbytek roku 2014.
Vratislav Široký
starosta města
Foto na titulní straně – budování i současnost těžní věže Jindřich II na Sičce – možná jeden
z posledních záběrů (více v článku Petra Kubinského).
Foto archiv autora článku a Miloš Böhm
3
VÝPIS Z USNESENÍ RADY A ZASTUPITELSTVA MĚSTA ZBÝŠOVA
USNESENÍ Z 14. SCHŮZE RM,
konané dne 02.12.2013
RADA MĚSTA ZBÝŠOVA
Ö vzala na vědomí
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
informaci starosty o plnění úkolů z 12. a 13. schůze rady města
písemnou informaci vedoucí FO o stavu finančních prostředků na účtech
města k 30.11.2013, který činí 16 456 696,10 Kč
informaci starosty o dokončených, probíhajících a připravovaných investičních akcích města
doručenou žádost o přidělení obecního bytu
doručení kalendářů JED na roky 2014 a 2015
objednání zhotovení pamětních medailí města
požadavek na obnovení veřejného osvětlení prostoru Na Láně
informaci starosty o záměru KTS Ekologie s. r. o. zřídit pro region kompostárnu ve Veverských Knínicích
informaci starosty o nabídce úpravy Sokolského hřiště pro vícelúčelové
sportovní využití a o záměru výstavby víceúčelové sportovní haly v prostoru stávající školní zahrady naproti budově MŠ; předpokladem realizace
obou záměrů je získání dotace
souhlas Ing. A. P., majitele parcely v prostoru U mašinky, s uzavřením
smlouvy o zřízení věcného břemene a s výší jednorázové úplaty
povinnost zajistit nápravu nedostatků v zabezpečení dohledu dospělé
osoby nad VHP v Hornickém domě
informativní zprávu KÚ JmK o vyhodnocení funkčnosti zásahové záchranné služby
Ö projednala a schválila
–
–
–
–
–
program 11. zasedání Zastupitelstva města Zbýšova dne 16.12.2013
záměr pronájmu nemovitosti města – parcely č. 1535 o výměře 268 m2 v k.
ú. Zbýšov u Oslavan (zahrada u koupaliště)
pronájem nemovitosti města – části parcely č. 518 (zahrada ve čtvrti Padělky) o výměře 185 m2 v k. ú. Zbýšov u Oslavan, panu J. B., Zbýšov; cena
pronájmu 5 Kč/m2
smlouvu mezi městem a Ing. T. L. na zajišťování dovozu stravy do mateřské školy na Masarykově ulici
smlouvu s KTS Ekologie s. r. o. Zastávka na likvidaci odpadů ve městě
– cena platby obce za občana s TP ve Zbýšově činí 505 Kč/rok
Ö přijala doporučení pro ZM
–
ke koupi a prodeji parcel na Malém díle v k. ú. Zbýšov u Oslavan, mezi
městem a manž. H., Zbýšov
Ö projednala a doporučila ZM
–
4
ke schválení dílčí úpravy návrhu rozpočtu města na rok 2014
Ö vzala na vědomí a zaujala stanovisko
–
k záměru poskytování sociálních a zdravotnických služeb v obcích regionu
(obdoba terénní pečovatelské služby) se zapojením obecních finančních
prostředků formou daru či VFP
Ö zamítla
–
–
poskytnutí příspěvku na činnost Fondu ohrožených dětí
nabídku Ing. Flimmela, který nabízí historicky cenné částí parních strojů
USNESENÍ Z 11. ZASEDÁNÍ ZM,
konaného dne 16.12.2013
ZASTUPITELSTVO MĚSTA
Ö vzalo na vědomí
–
–
–
–
–
–
informaci starosty o jednání 14. schůze rady města dne 02.12.2013
města k 30.11.2013, a o plnění rozpočtu města za období od ledna do
listopadu
informaci starosty o ukončených a připravovaných investičních akcích
města
odhad nákladů, které by si vyžádalo obnovení provozu sauny na stadionu TJ
pozvání starosty na akce pořádané městem v závěru roku – tradiční Vánoční koncert 28. prosince v 17 hodin v kostele sv. Martina, Novoroční
ohňostroj 1. ledna v 17 hodin před radnicí města
informaci předsedy finančního výboru města Martina Všetečky o kontrolní
činnosti FV
Ö projednalo a schválilo
–
–
–
–
–
–
–
DRO č. 8/2013
záměr prodeje pozemků parc. č. 1685/12 o výměře 275 m2 a parc. č. 1685/
13 o výměře 142 m2 (pozemky v bývalém areálu JZD ve Zbýšově)
prodejní cenu parcely č. 2521 v k. ú. Zbýšov u Oslavan - 15 Kč/m2, pro případ, že by majitelka paní J. R., Zbýšov, nepřistoupila na smlouvu o zřízení
věcného břemene (uložení vodovodního potrubí) a rozhodla se pozemek
městu odprodat
prodej parcely č. 1511/2 v k. ú. Zbýšov u Oslavan (vedle areálu Junáku
a býv. Pionýra) Ing. L. H., Zbýšov; cena prodeje se vzhledem k omezené
využitelnosti pozemku stanovuje v celkové výši 40 000 Kč
záměr prodeje obecní parcely č. 965/3 o výměře 291 m2 v k. ú. Zbýšov
u Oslavan
v souladu s § 4 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění rozpočet města na rok 2014 jako schodkový - příjmy ve výši 52 445 000 Kč, výdaje 56 890 000 Kč, plánovaný deficit
ve výši 4 445 000 Kč bude pokryt z přebytku hospodaření z minulých let
v souladu s § 5 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění, rozpočet sociálního fondu – příjmy ve výši
5
3 % z objemu skutečně vyplacených hrubých platů zaměstnanců obce zařazených do MěÚ a hrubé odměny za výkon funkce uvolněného člena ZM
Ö projednalo a vzalo na vědomí
–
v souladu s § 3 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění, rozpočtový výhled města na období let
2015 až 2017
Ö schválilo
–
Plán zasedání Zastupitelstva města Zbýšova a schůzí rady města na období od ledna do října 2014
Ö požaduje
–
účast Ing. arch. Miroslava Hladíka, který od 1.1.2014 zajišťuje investiční
akce města, na lednovém zasedání ZM
Ö schvaluje
–
–
smlouvy mezi Jihomoravským krajem a Městem Zbýšovem, na základě
kterých budou místnímu SDH poskytnuty dotační prostředky na činnost
odměnu 3 tis. Kč členovi FV panu F. N. za jeho aktivní podíl na práci tohoto
orgánu
–
–
–
–
–
–
–
6
informaci starosty o plnění úkolů ze 14. schůze rady města
města k 31.12.2013, který činí 18 320 896,47 Kč; příjmy, předpokládané
v roce 2013 ve výši 65 257 tis. Kč, byly za rok 2013 naplněny na 124,8 %
(81 438 tis. Kč), z toho paragraf Daně, poplatky, dotace byl naplněn na
135 % (rozpočet 51 000 tis. Kč, skutečný stav 68 876 tis. Kč), z plánovaných ročních výdajů 69 415 tis. Kč bylo za leden až prosinec vyčerpáno 79
376 tis. Kč, což je 114,3 %
smluvně dosud nedořešený vztah k pozemku parc. č. 2521 v k. ú. Zbýšov
u Oslavan, na kterém město plánuje uložit potrubí pro pitnou vodu Vodárny Zbýšov
nové informace k záměru prodeje pozemků par. č. 1685/12 a par. č. 1685/
13 v k. ú. Zbýšov u Oslavan, který schválilo ZM dne 16.12.2013, vyplývající z doručených písemných připomínek dotčených subjektů
opakovanou urgenci přidělení bytu ze strany manž. P.
termín vystěhování dlužníka pana J. M. z nájemního bytu Na Láně 53,
který stanovil Okresní soud Brno-venkov na 10. ledna
–
–
záměr pronájmu nebytových prostor v rozsahu cca 170 m2 v budově na ul.
9. května 9
Ö rozhodla
–
–
–
o obsazení uvolněných bytů – na ul. 9. května 96 a Na Láně 53
o vyplacení finanční náhrady ve výši 1767 Kč za znehodnocení nájemního
bytu na Majrově 173
o poskytnutí veřejné finanční podpory místním zájmovým organizacím na
základě jejich žádostí a to Klubu důchodců Zbýšov ve výši 15 000 Kč, Pobočnému spolku zdravotně postižených Brněnska Zbýšov (dříve SPCCH)
v částce 15 000 Kč, Vlastivědnému spolku Rosicko-Oslavanska, pobočce
Zbýšov, 20 000 Kč, skupině orientálních tanců ISIS na Novoroční setkání
v Hornickém domě 1 500 Kč
Ö zamítla
–
žádost Charity Brno o poskytnutí příspěvku na Domov s hospicem sv.
Josefa v Rajhradě
Ö doporučila
–
–
správě majetku města vzhledem k výši dlužného nájemného za užívání
obecních bytů a k počtu dlužníků zveřejnit v nájemních domech informaci
o zjednodušených možnostech vystěhování, které upravuje nově platný
občanský zákoník
ZM ke schválení záměr prodeje obecních pozemků sousedících s areálem
býv. Technomatu na Anenské
–
–
–
–
města k 31.12.2013, který činí 18 320 896,47 Kč; příjmy, předpokládané
v roce 2013 ve výši 65 257 tis. Kč, byly za rok 2013 naplněny na 124,8 %
(81 438 tis. Kč), z toho paragraf Daně, poplatky, dotace byl naplněn na
135 % (rozpočet 51 000 tis. Kč, skutečný stav 68 876 tis. Kč), z plánovaných ročních výdajů 69 415 tis. Kč bylo za leden až prosinec vyčerpáno 79
376 tis. Kč, což je 114,3 %
informaci starosty o probíhajících a připravovaných investičních akcích
města
reakci vlastníků sousedních pozemků – rodiny H. a majitele firmy MISTRA, působící v areálu na Družstevní ulici ve Zbýšově, na zveřejnění
záměru prodeje pozemků parc. č. 1685/12 o výměře 275 m2 a parc. č.
7
–
–
–
–
1685/13 o výměře 142 m2 (pozemky v bývalém areálu JZD ve Zbýšově),
kteří považují požadavek na jejich odkoupení do soukromého vlastnictví
za sporný
vysvětlení Ing. arch Miroslava Hladíka k odhadu nákladů, které by si vyžádalo obnovení provozu sauny na stadionu TJ
pozvání na Ples města a školy dne 22.2.2014
informaci ředitelky MŠ N. Ludvové o organizaci školního roku po
1.1.2014
informaci starosty o vrácení dokumentace k výběrovému řízení na pořízení mechanizace z dotace Snížení imisní zátěže ve městě Zbýšově
– ÚOHS neshledal důvody pro zahájení řízení
Ö rozhodlo
–
–
–
–
s konečnou platností o jednotné ceně za odkoupení soukromých pozemků
v prostoru u Rapantových, parc. č. 911/1 o výměře 3 022 m2 a parc. č.
911/8 o výměře 32 m2 v k. ú. Zbýšov u Oslavan, která činí 600 Kč/m2
pro případ, že nedojde k dohodě s majitelkou parcely č. 2521 v k. ú. Zbýšov u Oslavan, paní J. R., Zbýšov, o podmínkách uložení vodovodního
potrubí na její pozemek, změnit trasu vedení potrubí a spornému pozemku
se vyhnout
jednomyslně o změně produktu, příp. i finančního ústavu, kam budou uloženy volné prostředky města, k čemuž dle výhodnosti nabídek zmocnilo starostu města; způsob uložení musí být bez rizika znehodnocení financí obce
podpořit každoroční tradiční návštěvu místních občanů v ÚSP v Habrovanech na Memoriálu Miloše Moudrého uhrazením nákladů na autobusovou
dopravu
Ö schválilo
–
–
–
–
–
–
–
8
prodejní cenu pozemku parc. č. 965/3 (ostatní plocha) o výměře 291 m2
v k. ú. Zbýšov u Oslavan ve výši 116 400 Kč, kupující manž. H., Zbýšov,
parcela č. 962/16 o výměře 83 m2 v k. ú. Zbýšov u Oslavan bude od manž.
H. odkoupena za jednotkovou cenu 750 Kč/m2; ceny zohledňují náklady,
které rodina H. vynaložila na stavební úpravy provedené v zájmu města
smlouvu na pořízení projektové dokumentace kabelizace VO Majrov
– cena za zpracování projektu činí 94 000 Kč vč. DPH
zveřejnění záměru prodeje části parc. č. 1510/13 v k. ú. Zbýšov u Oslavan
o výměře 16,5 m2
uzavření Smlouvy o smlouvě budoucí na odkoupení obecní parcely č.
1510/13 o výměře 16,5 m2 v k. ú. Zbýšov u Oslavan, na které bude vybudována nová trafostanice pro Majrov
Smlouvu o smlouvě budoucí na zřízení práva věcného břemene pro E.ON
ČR – uložení kabelů nn na pozemky města ve čtvrti Majrov včetně výše
jednorázové úhrady městu ve výši 42 000 Kč
záměr Města Zbýšova odprodat pozemek parc. č. 1215 o výměře cca
2381 m2 ve čtvrti Anenské, k. ú. Zbýšov u Oslavan
uzavření smlouvy s Kepák, a. s. na odkoupení části parcely č. 811/8 o výměře 4 m2 ve čtvrti Sička, k. ú. Zbýšov u Oslavan
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
informaci starosty o plnění úkolů z 1. schůze rady města
informaci vedoucí FO o stavu finančních prostředků na účtech města
k 31.01.2014, který činí 16 614 208,34 Kč
doručené žádosti o přidělení obecních bytů do užívání
stížnost paní A. N., Zbýšov, na kvalitu bytu, který užívá a urgenci vyřízení
její dlouholeté žádosti o výměnu bytu za větší
výši částky, kterou dluží nájemníci obecních bytů ke dni 31.01. – 789 tis.
Kč
informaci starosty o plánovaném kácení vytipovaných stromů v zastavěné
části katastru Zbýšova odbornou dendrologickou firmou
žádost občanky z ulice Pod rybníkem o vybudování parkoviště
informaci operátora O2, provozujícího veřejné telefonní automaty, o zrušení telefonní budky na Majrově
Výroční zprávu o hospodaření za rok 2013, ze které vyplývá, že celkové
příjmy ZŠ dosáhly výše 19 012 729,84 Kč, celkové výdaje činí 19 012
290,15 Kč
informaci Jihomoravského kraje o zamítnutí žádosti města o dotaci na
realizaci hasičské zbrojnice
informaci starosty o výsledku hospodaření KTS Ekologie s. r. o. Zastávka,
za rok 2013
informaci starosty o záměrech Valné hromady Mikroregionu Kahan na
úseku společné Městské policie pro obce DSO a o konání žákovské olympiády v atletice
informaci o jednání dotčených subjektů a obcí v záležitosti přeložky silnice
Rosice – Třebíč
–
–
–
–
–
–
pronájem nebytových prostor v rozsahu 170 m2 v budově na ul. 9. května
9 Mgr. H. P. za cenu 200 Kč/m2
záměr pronájmu prostor v suterénu objektu zdravotního střediska, využívaných dosud jako vzorkovna výrobce nábytku
záměr pronájmu parcely č. 518 ve čtvrti Padělky v k. ú. Zbýšov u Oslavan
o výměře 60 m2 a parcely č. 1334/1 o výměře 112 m2 na Láně, k. ú. Zbýšov
u Oslavan
umístění včelstev na pozemku pod čtvrtí Anenskou – žadatel pan R. J.,
Zbýšov
vyznačení vyhrazeného parkoviště před domem na ulici Boženy Němcové
46 kvůli zdravotnímu stavu pana R. K., který je vozíčkář
9
–
převedení zlepšeného hospodářského výsledku organizace za loňský rok
ve výši 439,69 Kč do rezervního fondu
Ö rozhodla
–
–
–
–
–
o obsazení uvolněných bytů – Na Láně 53 manž. P., na Majrově 174 T. R.
s rodinou
o obsazení čtyř bytů v bytovém domě na Majrově 636
o uzavření nájemních smluv na dobu určitou na jeden rok pouze s těmi
stávajícími nájemníky, kteří mají splněny závazky vůči městu
o poskytnutí veřejné finanční podpory zájmovým organizacím na základě
jejich žádostí a to organizaci ROSKA Brno-venkov na rekondiční pobyty
v zařízení Horní Bečva v částce 2 500 Kč
příspěvek Slezské diakonii, pobočce DOREA Brno, poskytnout po prověření adresně
Ö zamítla
–
poskytnutí příspěvku Svazu neslyšících a nedoslýchavých Brno-venkov
Ö doporučila
–
ZM vyhovět žádosti RÚŽ Zbýšov o poskytnutí příspěvku na činnost v roce
2014
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
10
informaci o plnění úkolů z 1/2014 zasedání ZM
aktuální informaci o stavu finančních prostředků na účtech města, který
činí 18 225 000 Kč; o uložení volných finančních prostředků města bude
rozhodnuto po doručení třetí z nabídek finančních ústavů
informaci starosty o probíhajících a připravovaných investičních akcích
města
Žádost MO Junák, střediska Hrozen Zbýšov, o VFP na rok 2014 a posoudí
ji po zjištění bližších informací o počtu členů této organizace a účelovosti
požadované finanční podpory
zájem starosty Zastávky RNDr. Pospíšila o účast na některém z dalších
jednání orgánů města Zbýšova a snahu koordinovat postupy obou obcí na
úseku účasti ve fotbalových soutěžích.
písemný komentář TJ Baník Zbýšov k čerpání veřejné finanční podpory
z prostředků města na sportovní činnost v roce 2013
Výroční zprávu o hospodaření Základní školy, p. o., Zbýšov za rok 2013
Zprávu P ČR OO Rosice o bezpečnostní situaci v obvodě za rok 2013
Zprávu o výsledku inventarizace majetku a závazků města Zbýšova ke dni
31.12.2013
–
–
–
informaci starosty o schůzce jednatelů KTS Ekologie s. r. o. Zastávka
a záměrech společnosti
připomínky členů ZM Martina Všetečky a Bc. Nedvěda; nápravu problémů
zajistí vedení obce
informaci tajemnice MěÚ o průběhu a výsledku přezkoumání hospodaření
města za rok 2013, při kterém nebyly shledány pracovníky odboru kontrolního a právního KÚ JmK chyby a nedostatky
Ö schválilo
–
–
–
–
program 2. zasedání ZM
prodej a prodejní cenu obecní parcely č. 1510/13 o výměře 16,5 m2 – 700
Kč/m2 v k. ú. Zbýšov u Oslavan, na které bude vybudována nová trafostanice E.ON Distribuce ČR pro Majrov
revokaci usnesení ZM č. 5/11/2013/ZM ve věci ceny za odkoupení parcely č.
2521 v k. ú. Zbýšov u Oslavan - 15 Kč/m2 od majitelky paní J. R., Zbýšov a rozhodlo o odkoupení nezbytně nutného rozsahu pozemku za cenu 50 Kč/m2
zpracování a odeslání žádostí města o dotaci pro SDH Zbýšov na projektovou dokumentaci Hasičské zbrojnice z programu Individuální dotace
JMK a na neinvestiční výdaje ZJ SDH
Ö rozhodlo
–
pozastavit žádost, adresovanou Státnímu pozemkovému úřadu, vlastníkovi parcely č. 181 v k. ú. Zbýšov u Oslavan, o úplatný převod tohoto
zemědělského pozemku do majetku obce a nově požádat o převod bezúplatný a to za základě § 7 odst. 1 písm. d) z. č. 503/2012 Sb. o Státním
pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů (pozemek
ve školní zahradě k využití pro záměr stavby sportovního zařízení)
Ö potvrdilo
–
poskytnutí příspěvku na činnost v roce 2014 RÚŽ, o. p. s., Zbýšov, ve výši
90 tis. Kč
Ö vyhovělo
–
žádosti TJ Baník o prominutí vrácení části příspěvku města na činnost
organizace i penále za nedodržení jednoho z upřesňujících kritérií pro
využití VFP města v roce 2013
–
–
informaci starosty o plnění úkolů z 2. schůze rady města
informaci vedoucí FO o stavu finančních prostředků na účtech města
k 28.02.2014, který činí 17 936 634,49 Kč a písemný přehled čerpání
jednotlivých § rozpočtu města za leden a únor 2014
11
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
doručenou písemnou výpověď Bc. J. N., Zbýšov, pronájmu nebytových
prostor na pozemku parc. č. 898/3 v k. ú. Zbýšov u Oslavan ke dni
31.03.2014; RM rozhodla o zveřejnění záměru pronájmu uvedeného nebytového prostoru
výši dlužného nájemného za období do února 2014, které činí 816 000
Kč
informaci o zvyšujícím se počtu dětí, kterým byl doporučen odklad nástupu školní docházky; zřízení tzv. nultého ročníku základní školy je v našich
podmínkách nereálné
kriteria pro přijímání dětí do mateřské školy
informaci o přísedících k Okresnímu soudu Brno -venkov na období 2014
až 2018, které bude schvalovat ZM
informaci starosty o účasti hostů na zasedání ZM dne 31.03. - zástupce ČS, a. s., seznámí členy ZM s nabídkou uložení volných prostředků
města, RNDr. Petr Pospíšil přednese vizi dalšího možného společného
fungování fotbalových oddílů Zbýšova a Zastávky
dohodu mezi městem a Úřadem práce Brno-venkov, která umožní zaměstnat 3 osoby na VPP
požadavek mladých občanů z Anenské na rozšíření dětského hřiště
a úpravu terénu v jeho okolí
informaci starosty o výsledku auditu hospodaření KTS Ekologie s. r. o.
a schválení závěrečného účtu této organizace
informaci starosty o záměru pořídit do nájemních bytů vodoměry s dálkovým odečtem – po vyhodnocení nabídek bude rozhodnuto o postupu
instalace
–
–
–
–
pronájem prostor v suterénu objektu zdravotního střediska P. H. – fotoatelier; pronajímaná plocha činí 44 m2, jednotková cena za pronájem 300
Kč/m2/rok
pronájem parcely č. 518 ve čtvrti Padělky v k. ú. Zbýšov u Oslavan o výměře 60 m2 D. M., Zbýšov, a pronájem parcely č. 1334/1 o výměře 112 m2
na Láně, k. ú. Zbýšov u Oslavan paní A. N., Zbýšov, cena pronájmu je
v obou případech 5 Kč/m2/rok
záměr pronájmu části pozemku na Láně, parc. č. 1334/1 v k. ú. Zbýšov
u Oslavan o ploše 120 m2
Ö rozhodla
–
–
–
12
o obsazení bytů v nájemním domě na Majrově 636 a bytu na ul. J. A. Komenského
o výši 50% podílu města na nákladech služeb poskytovaných v domě na
Majrově 636 v r. 2013
o poskytnutí veřejné finanční podpory 3 000 Kč klubu malé kopané na
Turnaj o velikonočního beránka
Ö doporučila
–
úpravu záloh za nájemné a služby tak, aby se snížila výše přeplatků, jelikož jejich vyšší částka ovlivňuje roční rozpočet města v § Bytové hospodářství
Ö vyhlašuje
–
v souladu s ustanovením § 102 odst. 2 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb.,
o obcích (obecní zřízení), v platném znění, a v souladu s ustanovením
§ 166 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, v platném znění, konkurz na
obsazení pracovního místa ředitele/ředitelky Základní školy, p. o., Zbýšov
s předpokládaným nástupem 01.08.2013
Ö pověřuje starostu, aby
–
–
–
požádal Krajský úřad JmK, Českou školní inspekci, školskou radu o delegování jejich zástupce za člena konkurzní komise
požádal ředitele Základní školy a Mateřské školy T. G. Masaryka Zastávka
o souhlas se svým jmenováním za člena konkurzní komise
vyzval ředitele Základní školy, p. o. Zbýšov, aby zorganizoval volbu zástupce z řad pedagogických pracovníků školy do konkurzní komise a doložil ji zřizovateli zápisem o volbě
Ö zamítla
–
poskytnutí příspěvku na ozdravný pobyt členů MO zdravotně postižených
občanů
Ö schválila
–
–
–
–
podepsání darovací smlouvy, na základě které poskytnou Lesy České
republiky městu částku 20 000 Kč na rozšíření dětského hřiště ve čtvrti
Sička
podmínky konání akce Vítání léta, kterou pořádá Vlastivědný spolek R-O,
pobočka Zbýšov, v rekonstruované cihelně dne 28. června
převedení zlepšeného hospodářského výsledku Mateřské školy Zbýšov,
p. o., za loňský rok ve výši 77 692,03 Kč do rezervního fondu a způsob
jeho využití
finanční podporu dojíždění T. S. s dcerou do specielní školy do Ivančic
Uvedená verze výpisu z usnesení je upravena
z důvodu dodržení přiměřenosti rozsahu zveřejňovaných osobních údajů podle zákona č. 101/2000
Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Ing. Anna Zahradníčková, tajemnice MěÚ
× Pohled do nově upravené společenské místnosti
v domě na Majrově 636
Foto Miloš Bőhm
13
Plnění rozpočtu Města Zbýšova za rok 2013
14
15
Závěrečný účet Města Zbýšova za rok 2013
(§ 17 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů,
ve znění pozdějších předpisů)
Údaje o plnění příjmů a výdajů za rok 2013 (v tis. Kč)
Příjmy celkem
z toho daňové příjmy
nedaňové příjmy
kapitálové příjmy
přijaté dotace
Výdaje celkem
z toho běžné výdaje
kapitálové výdaje
Saldo: Příjmy – výdaje
Schválený rozpočet
65 257
25 764
11 449
2 910
25 134
69 415
37 725
31 690
- 4 158
Upravený rozpočet
82 337
38 029
13 042
326
30 940
83 607
37 028
46 579
- 1 270
Plnění k 31.12.2013
81 438
37 955
12 375
288
30 820
79 376
34 028
45 348
2 062
Vyúčtování finančních vztahů ke státnímu rozpočtu
a ostatním rozpočtům veřejné úrovně
Transfery do rozpočtu města za rok 2013 činily celkem 30 838 883,04 Kč - viz tab.
výše dotace účel dotace
Transfery ze SR:
SF ŽP
Všeobecná pokladní správa
Ministerstvo kultury
Úřad práce
Dotace od JmK na ZJ SDH
Dotace od obcí
Souhrnný finanční vztah
Celkem
22 722 168,96
2 621 921,08
2 115 855,78 000
82 200
100 000
216 000
50 000
120 000
111 852
411 486
2 209 400
30 838 883,04 Kč
ČOV
zametací stroj (snížení imisí)
nosič kontejnerů (svoz bioopdpadu)
volby do Parlamentu ČR
volba prezidenta republiky
Simson
aktivní politika zaměstnanosti
technické vybavení jednotky
projekt hasičské zbrojnice
zabezpečení akceschopnosti ZJ
na žáky ZŠ
státní správa, školství, knihovna
Vratky: dotace volby P ČR 19 843,75 Kč (vráceno 2014), volba prezidenta
republiky 19 484,70 Kč (vráceno 2014), ostatní dotace byly beze zbytku
vyčerpány
Zpracovala Helena Miková, vedoucí finančního odboru MěÚ
16
Těžní věž dolu Jindřich II s částí Masarykovy a Havířské ulice
Těžní věž dolu Jindřich II s částí Doliny a haldou
Foto Miloš Böhm
17
Rozpočet města Zbýšova na rok 2014
PŘÍJMY CELKEM v tis. Kč
0000 Daně, poplatky, dotace
1012 Podnikání a restrukturalizace v zemědělství
3111 Předškolní zařízení
3113 Základní školy
3313 Film, tvorba, distribuce, kina
3314 Činnosti knihovnické
3341 Rozhlas a televize
3349 Ostatní záležitosti sděl. prostředků
3412 Sportovní zařízení
3421 Využití volného času děti a mládeže
3429 Ostatní zájmová činnost a rekreace
3511 Všeobecná ambulantní péče
3612 Bytové hospodářství
3613 Nebytové hospodářství
3619 Bytový dům pro seniory
3632 Pohřebnictví
3639 Komunální služby
3725 Sběr a svoz ostatních odpadů-EKO-KOM
5311 Bezpečnost a veřejný pořádek
6171 Činnost místní správy
6310 Obecné příjmy a výdaje
3392 Kulturní centrum
5512 Požární ochrana
2310 Vodovod - nájem
3745 Veřejná zeleň
2321 ČOV, kanalizace - nájem
6399 Ostatní fin. operace
VÝDAJE CELKEM v tis. Kč
1012 Podnikání a restrukturalizace v zemědělství
2143 Cestovní ruch (Kahan)
2212 Silnice
2219 Ostatní záležitosti pozemních komunikací
2221 Výstavba čekáren + IDS
2229 Dopravní značení
2241 Železniční dráhy
2310 Pitná voda
2321 Odvádění a čistění odpadních vod
3111 Předškolní zařízení
3113 Základní školy
3313 Filmová tvorba, kina
18
Rozpočet 2014
53 100
40 000
50
150
470
300
20
10
5
270
5
1 000
200
4 500
10
750
250
200
150
10
200
200
250
500
2 000
1 500
100
55 690
250
200
3 300
2 000
250
500
100
2 500
3 000
800
4 500
1 500
3314 Činnosti knihovnické
3315 Činnost muzeí
3319 Kronika
3326 Pořízení, zachování a obnova kultur. hodnot
3341 Rozhlas a televize
3349 Ostatní záležitosti sdělovacích prostředků
3392 Zájmová činnost v kultuře
3399 Ostatní záležitosti kultury
3412 Sportovní zařízení v majetku obce
3419 Ostatní tělovýchovná činnost - TJ Baník
3419 Ostatní tělovýchovná činnost - kulturistika
3421 Využití volného času dětí
3429 Ostatní zájmová činnost a rekreace
3511 Všeobecná ambulantní péče
3612 Bytové hospodářství
3613 Nebytové hospodářství
3619 Bytový dům pro seniory
3631 Veřejné osvětlení
3632 Pohřebnictví
3635 ÚPD
3639 Komunální služby a územní rozvoj
3722 Sběr a svoz komunálního odpadu
3723 Sběr a svoz ostatních odpadů
3729 Ostatní nakládání s odpady
3744 Protipovodňové opatření
3745 Péče o vzhled obcí a veřejná zeleň
4341 Sociální pomoc osobám v hmotné nouzi
5269 Opatření pro krizové stavy
5311 Bezpečnost a veřejný pořádek
5512 Požární ochrana
6112 Zastupitelstva obcí
6114 Volby PS ČR
6171 Činnost místní správy
6310 Obecné příjmy a výdaje
6402 Finanční vypořádání min. let
6409 Ostatní neinv. dotace nezisk. organizacím
6409 Mikroregion Kahan
6399 Ostatní finanční operace
6320 Pojištění nespecifikované
6118 Volby prezidenta ČR
ROZDÍL MEZI PŘÍJMY A VÝDAJI v tis. Kč
Rozdíl mezi příjmy a výdaji bude pokryt z přebytku hospodaření z minulých let.
Návrh rozpočtu byl projednán a schválen na zasedání ZM dne 18.11.2013
600
50
15
50
100
170
1 000
150
400
700
50
100
1 200
500
6 000
300
1 200
2 000
100
100
3 000
2 400
1 000
100
1 800
50
100
850
2 000
1 300
80
8 000
25
20
250
250
500
200
80
-2 590
Vratislav Široký, starosta
19
Zkontrolujte si platnost cestovního dokladu
před cestou do zahraničí!
Jako každý rok vám před začátkem letní turistické sezóny přinášíme aktuální
informace z oblasti cestovních dokladů a zveme ke včasnému vyřízení osobních
dokladů.
V současné době podle zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech
a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších
předpisů, musí mít každý občan (vč. nejmenších miminek) při cestě do zahraničí
svůj vlastní doklad. K překročení hranice s členským státem Evropské unie lze
jako cestovní doklad použít občanský průkaz, mimo tuto zónu je třeba prokazovat
totožnost cestovním pasem.
Při své činnosti se setkáváme s případy, kdy se občané chystají vycestovat do
zahraničí a platnost jejich cestovního pasu nedostačuje požadavku dané země na
platnost dokladu. Většinou se jedná o podmínku, aby platnost pasu byla delší než
6 měsíců při vstupu, popřípadě při opuštění země (např. při cestě do Číny, Indie,
Korejské republiky, Malajsie, Ruska, Thajska). K vycestování do těchto destinací
proto není vhodný cestovní doklad bez strojově čitelných údajů tzv. „blesk“, vydávaný ve lhůtě do 15 dnů, protože se vystavuje pouze na 6 měsíců. Biometrický pas
s dostatečnou platností se vydává ve lhůtě do 30 dnů a tuto zákonnou lhůtu nelze
zkrátit.
Z tohoto důvodu doporučujeme, aby si každý s dostatečnou časovou rezervou
před cestou do zahraničí, ideálně před koupí letenky nebo pobytu, překontroloval
platnost svého dokladu a aktuální požadavky na platnost cestovního dokladu
konkrétní země. O nový cestovní pas lze zažádat i za trvání platnosti pasu stávajícího.
Vstupní požadavky a vízové povinnosti se mohou průběžně měnit, proto je
vhodné zjistit vždy aktuální podmínky vstupu do země před každou plánovanou
cestou. Ke sdělování podmínek vstupu a pobytu na území cizího státu je příslušný
zastupitelský úřad daného státu, obecné informace včetně kontaktních údajů na
jednotlivé ambasády lze získat na internetových stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR www.mzv.cz.
A na závěr ještě novinka. Dle sdělení Ministerstva zahraničních věcí byly do seznamu států, kam lze překročit vnější hranici s občanským průkazem, od loňského
roku nově zařazeny tyto státy: Albánská republika, Bosna a Hercegovina, Černá
Hora, Chorvatská republika, Kosovská republika, Makedonská republika a Srbská
republika. Cestovní pas nebo občanský průkaz lze vyřídit v úřední dny: pondělí,
středa v době od 8.00–11.30 hodin a od 12.30–17.00 hodin, v úterý je pro klienty
připravena možnost elektronického objednání na čas určený klientem (podrobnosti
jsou uvedeny na webových stránkách města rosice www.rosice.cz, v sekci On-line
objednávkový a vyvolávací systém).
Odbor vnitřní správy MěÚ Rosice
20
Z činnosti Městské policie Zbýšov v roce 2013
Za přestupky na úseku
– bezpečnosti a plynulosti siničního provozu bylo uloženo 43 pokut v celkové
výši 9700 Kč
– znečišťování veřejného prostranství byla uložena 1 pokuta ve výši 100 Kč
– volného pobíhaní psů 5 pokut, celkem vybráno 1900 Kč
Celkem bylo uloženo 49 pokut v celkové výši 11 700 Kč.
Byla podána dvě oznámení o přestupku proti bezpečnosti a plynulosti silničního
provozu ke správnímu řízení.
Je prováděna pravidelná kontrola městského hřbitova.
Přehled nejdůležitějších akcí 2013
V březnu byla při požáru obecního bytu na ulici Majrov poskytnuta první pomoc
dvěma osobám, které utrpěly zranění. Dále bylo provedeno prvotní opatření k odvrácení dalšího nebezpečí.
V květnu byla provedena na žádost P ČR Rosice asistence při předvádění občana ukrajinské národnosti, ubytovaného v restauraci PAMIR ve Zbýšově, který byl
agresivní a podnapilý a vyhrožoval spolubydlící fyzickou likvidací.
V červnu byl v odpadní jímce na ulici Havířské nalezen pes. Byl dohledán majitel, který si psa následně převzal.
V červnu byla provedena na žádost P ČR asistence s kriminální službou P ČR
při domovní prohlídce.
V září bylo občanem Zbýšova oznámeno, že jeho syn byl fyzicky napaden žáky
Základní školy ve Zbýšově. Celá záležitost byla oznámena P ČR Rosice k dořešení.
Jaroslav Kočí – MěP Zbýšov
Úřadovna městské policie se nachází v prostorách na Jiráskově ulici 540 spolu s městskou
knihovnou a městským kulturním centrem
21
Malé ohlédnutí
Už víc než dvacet let nepoužívá rosicko-oslavanský region přívlastek „uhelný“.
Poslední vůz černého uhlí vyjel ze zbýšovského dolu Jindřich II v prosinci 1991
a z dolu Antonín v únoru 1992. Tím skončila těžba definitivně. Od října 1991 prováděly Rosické uhelné doly intenzivní likvidaci následků téměř 240 leté těžby uhlí. Ale
intenzivně se pracovalo především na výhledové koncepci podniku.
V roce 1994 dochází k významným změnám. Státní podnik Rosické uhelné
doly, Zbýšov u Brna se rozděluje na dva samostatné právní subjekty, a to na „Zbytkový“ státní podnik Rosické uhelné doly v likvidaci a akciovou společnost RUD. Filosofie názvu tehdy nově vzniklé akciové společnosti RUD již nemá nic společného
s doly, ale má presentovat – Rozum, Um a Dovednost.
Zbytkový státní podnik měl za úkol dořešit likvidaci těžební činnosti. Jeho ředitelem se stal ing. Milan Šoupal. Dne 30. června 1998 podnik zanikl a zahlazování
následků důlní činnosti pak prováděly Jihomoravské lignitové doly Hodonín, pod
vedením ředitele ing. Josefa Kouřila. V roce 2000 se staly odštěpným závodem
Rudných dolů Příbram. Rudné doly se 31. října 2001 sloučily se státním podnikem
DIAMO Stráž pod Ralskem a s likvidací následků těžby uhlí v rosicko-oslavanském
revíru pokračuje jejich odštěpný závod GEAM Dolní Rožínka.
Druhý vzniklý subjekt – akciová společnost RUD, zahájil svoji činnost v pěti
samostatných divizích. Generálním ředitelem akciové společnosti se stal ing. Jan
Pelc, ředitelem výrobně technickým a investičním byl jmenován ing. Milan Doleží,
ředitelem pro ekonomiku ing. Richard Dvořák. Ředitelem divize ocelových konstrukcí byl jmenován Aleš Šrámek, dřevovýroby ing. Čestmír Staněk, kovovýroby
František Palát, stavební výroby Václav Žák a ředitelem divize elektro byl jmenován Ladislav Hort.
Činnost akciovky se začala úspěšně rozvíjet. Jádro zaměstnanců kovovýroby
tvořili delimitovaní zaměstnanci bývalého VKD s velikými zkušenostmi v širokém
sortimentu výroby ocelových konstrukcí a významných staveb. Dřevovýroba měla
úspěchy jak v dřevostavbách, tak ve výrobě protihlukových stěn, impregnaci a výrobě nosníků Nail-Web ve francouzské licenci. Elektrodivize vyráběla příhradové
transformátory pro energetické rozvody a dále prováděla běžné elektrikářské
práce, rovněž tak divize stavební, která působila v oblasti bytové a občanské
výstavby.
Na valné hromadě v roce 1995 se nečekaně přihlásil o svá rozhodovací práva
nový akcionář, který získal větší počet akcií společnosti. Ihned se ujal řízení valné
hromady a v krátké době se ujal řízení celé a. s. Na podzim 1995 ing. Jan Pelc
z podniku odchází a řízením akciové společnosti byl pověřen ing. Milan Doleží
(říjen 1995–únor 1996).
Na jaře roku 1996 do čela společnosti nastoupil nový generální ředitel a RUD,
a. s. se transformovala na společnost Kepák Group, a. s. a o něco později na
společnost s ručením omezeným. Byla změněna koncepce akciové společnosti,
nově byly utvořeny pouze dvě divize. Divize ocelových konstrukcí, ředitelem byl
jmenován Josef Michna a divize staveb a dřevostaveb, kam spadala také stavební
výroba a elektro. Ředitelem této divize byl jmenován ing. Milan Doleží. V roce 1997
se osamostatnily výroby elektro a stavební a utvořily společně soukromou firmu
22
DUR plus, s. r .o. Tato firma zdárně působí až do dnešních dní a v současné době
má sídlo na Zastávce.
Pod novým řízením se zbýšovské společnosti přes obrovské potíže několik
let dařilo, na „Koksovně“ (Na Láně) dokončila rozestavěnou velkou výrobní halu.
Majitel společnosti se snažil problematiku výroby ocelových konstrukcí a montáží
řešit kooperací s další svojí firmou. Avšak celkový nezájem o rozvoj dřevovýroby
nakonec vedl v následujících obdobích k pozvolnému snižování činnosti, až nakonec došlo k úplnému ukončení. Přes velkou snahu o udržení alespoň výroby
ocelových konstrukcí došlo nakonec i k likvidaci této činnosti. Vše k velké škodě
občanů Zbýšova, protože ubylo pracovních příležitostí. V dobách nejaktivnější těžby uhlí zaměstnávaly Rosické uhelné doly kolem dvou tisíc pracovníků a dokonce
v době aktivní činnosti koksoven, briketárny, šamotárny, železáren, zaměstnávaly
důlní společnosti v revíru až 3 300 pracovníků. V té době bylo Rosicko-Oslavansko
nejprůmyslovější oblastí Brněnska.
Uvolněné a opuštěné výrobní haly kovových konstrukcí ve Zbýšově Na Láně
nakonec asi před dvěma roky zakoupili od firmy Kepák Group, s. r. o. američtí
podnikatelé, kteří úspěšně podnikají v Oslavanech (závod Metaldyne) a rozjeli ve
Zbýšově svoji výrobní činnost.
Že není jednoduché úspěšně podnikat, dokazují i prázdné prostory bývalého
nádvoří dolu Jindřich II, odkud postupně zmizely všechny technologické budovy
a provozy dřevovýroby. Na srovnané pusté pláni se prozatím ještě tyčí k nebi těžní
věž dolu Jindřich II. Do tří roků zmizí i tato poslední připomínka zašlé slávy hornického Zbýšova-Sičky. Bude tak zbořena unikátní těžní věž, jediná této konstrukce
a provedení v republice. Navíc patřila nejhlubšímu dolu na černé uhlí u nás i ve
střední Evropě.
Nezávidím současnému majiteli jeho starosti – jak s tímto prázdným prostorem
naložit. Snad alespoň voltaické moře, zaplavující volné prostory z druhé strany,
přináší majitelům prospěch a kompenzuje starosti, které jim přineslo vlastnictví
bývalého důlního podniku.
Časy se mění a tak už jen my starší s nostalgií vzpomínáme na aktivní období,
kdy byl hlad po uhlí, kdy uhlí bylo krví průmyslu. Desítky autobusů, především na
ranní směnu zaplněných na prasknutí, přiváželo zaměstnance na směny ze všech
směrů, z okolních obcí, i z Ivančic, Brna a okolí. Škoda jen, že nedošlo k realizaci
záměru, který měl nahradit pracovní příležitosti po uzavření dolů. Tehdejší vedení
důlní společnosti vyvinulo maximální úsilí, aby po skončení těžby nedošlo k sociálním problémům a nezaměstnanosti. V té době řídil Rosické uhelné doly ing. Emil
Okruhlica.
Nosným programem budoucí společnosti se měly stát stavebně montážní
práce na výstavbě tepelných napáječů. Rozhodující stavbou měla být výstavba
tepelného napáječe Jaderná elektrárna Dukovany – Brno, která měla splnit záměr
- Teplofikace města Brna z JEDu. Ke schválení záměru ústředními orgány došlo už
v květnu 1985, i finanční prostředky byly připraveny. Bylo uvažováno s kapacitou
1950 pracovních míst. Bylo počítáno s tím, že RUD, a. s. se stane generálním dodavatelem třetí etapy výstavby severozápadní oblasti města Brna – obchvat města
tepelným napáječem. Brno mělo být vytápěno odpadním teplem z jaderné elektrárny Dukovany. Z tohoto důvodu došlo také k delimitaci s VKD, závod Zastávka,
jehož zkušení pracovníci měli tvořit jádro nové odborné činnosti. Počítalo se přede23
vším s ražbou tunelů, například měl být vybudován tunel Koblih-Padochov dlouhý
3 230 m, dále Bobrava tunel 450 m a tunel 4 600 m a další tunely v Brně.
Celé dílo teplofikace mělo být dokončeno v roce 1996, kdy již Brno mělo být vytápěno z dukovanské elektrárny. Bohužel se podařilo dokončit jen brněnské tunely
Holedná-Chochola a to v roce 1989. Nové události přinesly i nové přehodnocení
záměru a záměr byl odmítnut. Téměř dva tisíce občanů z širokého okolí ztratilo
naději získat zde práci.
Kupodivu před nedávnem byl proveden nový pokus, vrátit se k tomuto záměru,
ale žalostná situace ve státní finanční sféře opět záměr smetla se stolu.
Tak co si přát na konec. Pro město Zbýšov, které letos oslaví své 50. výročí
získání statutu města, dobré podnikatelské záměry a schopné podnikatele, hodně
nových pracovních příležitostí, občanům slušné výdělky a trochu toho obyčejného
lidského štěstí.
Jarmila Plchová
50 let od dokončení první etapy hloubení nové jámy
Jindřich II ve Zbýšově u Brna (1960–1964)
V letošním roce 2014 si připomínáme výročí 50 let od dokončení první etapy
hloubení nové jámy Jindřich II ve Zbýšově u Brna. Hloubení, které prováděla Výstavba kamenouhelných dolů, n. p., Kladno závod 42 Zastávka (VKD), bylo nejprve
v roce 1964 ukončeno v hloubce 1 250 m a v roce 1974 byla jáma prohloubena na
konečnou hloubku 1 458 m, čímž se stal Důl Jindřich II nejhlubším dolem na černé
uhlí v ČSSR a jedním z nejhlubších i v rámci střední Evropy.
V roce 1960 těžil na ložisku černého uhlí v Rosicko-oslavanském revíru národní
podnik Rosické uhelné doly se sídlem ve Zbýšově u Brna. Podnik organizačně patřil do Sdružení kamenouhelných dolů Kladno, kam patřily jak Kladenské doly, n. p.,
Kladno, tak i ostatní malé černouhelné revíry v ČSSR (Západočeské uhelné doly,
n. p. Zbůch u Plzně a Východočeské uhelné doly, n. p., Malé Svatoňovice).
Rosické uhelné doly, n. p. Zbýšov u Brna se v roce 1960 členil na dva samostatné závody.
– závod Václav Nosek v Oslavanech s odloučeným úsekem Anna ve Zbýšově
u Brna
– závod Antonín ve Zbýšově u Brna s úsekem Julius v Zastávce u Brna
Těžební situace na závodě Antonín ve Zbýšově u Brna byla značně složitá.
Těžba ve vozech z 8/9 patra (hloubka 1 004 m) a 9. patra (hloubka 1 048 m)
závodu Antonín se dostávala na povrch nejprve slepou jámou č. 100 na 7. patro
(hloubka 900 m), následně pozemní lanovkou na překopu 7. patra k jámě Antonín
a teprve potom jámou Antonín na povrch. Od jámy potom šly vozy s těžbou lanovou dráhou na třídírnu u starého dolu Jindřich.
24
Stav jámy Antonín byl dobrý, byť se jednalo o první svislou jámu revíru, zaraženou v roce 1846. Povrch dolu byl v letech 1932–1936 zbourán a postaven zcela
nově podle projektu Škodových závodů v Plzni, Českomoravské-Kolben-Daněk
v Praze a Vítkovických železáren v Ostravě – Vítkovicích. Jáma (v roce 1960 již
hluboká 901,4 m) byla rekonstruována do soudkovitého profilu a vyztužena cihelnou a betonovou výztuží. Takto rekonstruovaný Důl Antonín byl uveden do provozu
v roce 1937. Kapacita těžního zařízení jámy Antonín byla 795 tun/den.
Značně jiná situace ovšem byla u slepé jámy č. 100 a staré jámy Jindřich.
Slepá jáma č. 100 o průměru 4,7 m a celkové hloubce 227 m spojující 7. patro
(hloubka 900 m) až 10. patro (hloubka 1 128 m) byla jedna z nejlépe vybavených
slepých jam revíru. Budována byla již během válečných let, ale dokončena až
v roce 1953, instalováním nového těžního stroje v podzemní strojovně na 7.
patře. Kapacita jámy byla 850 tun/den, čímž převyšovala i hlavní jámu Antonín.
Byla ovšem založena v nevhodném místě, kde na ni působily jak tektonická porucha v její blízkosti, tak těžební práce v jejím okolí. Náklady na údržbu neustále
rostly a často muselo být těžení přerušeno vzhledem k déle trvajícím výlukám
v provozu.
Stará jáma Jindřich byla zaražena v roce 1854. Měla obdélníkový profil, výztuž
z dřevěných srubů do hloubky 694 m a od hloubky 694 m do konečné hloubky 904
m měla soudkovitý profil a výztuž z cihelného zdiva. Do roku 1937 sloužila jako těžní jáma. Po převedení těžby na nově rekonstruovaný sousední Důl Antonín zůstala
jako pomocná pro odtěžení kamene a dopravu dřeva a materiálu do dolu. Kapacita
jámy byla 45 m3 dřeva/den. Stav této jámy byl ovšem už od poloviny 40. let špatný,
mnohdy až katastrofální. Na jámu působily důlní tlaky způsobené dobývacími pracemi, čímž se jámový stvol deformoval a křivil. Často docházelo k zaklesnutí klecí
v jámě při pomalé jízdě. Okolní značně agresivní důlní vody prosakovaly do jámy,
destabilizovaly okolní horniny a poškozovaly již tak těžce zkoušenou jámovou výztuž. Údržba byla značně složitá, zdlouhavá a velmi často také nebezpečná. Těžní
stroj, převezený na začátku 40. let z dolu Simson, byl ve špatném stavu. Brzdová
soustava tohoto stroje byla nevyhovující. Proto panoval zákaz jízdy mužstva a doprava materiálu do dolu se mohla dít vždy pouze s protiváhou druhé klece. Rozhodovalo se, zda jámu kompletně rekonstruovat v různém rozsahu a provedení včetně povrchových objektů, nebo vyhloubit zcela novou jámu. První úvahy se objevily
ve studii „Investiční celek Jindřich RUD“ z roku 1952, kde se v několika variantách
uvažovalo o rekonstrukci původní jámy, nebo vyhloubení zcela nové. V roce 1957
byl schválen projekt na rekonstrukci původní jámy. Po havárii a následném závalu
v průběhu prací byla rekonstrukce přerušena a později úplně zastavena. Zával byl
odstraněn a následovaly další nekonečné dohady co dál až bylo nakonec rozhodnuto a definitivně schváleno, vyhloubit novou těžní jámu Jindřich II, která se měla
po dokončení stát hlavní těžní jamou závodu Antonín pro střední a severní oblast
revíru.
Nová těžní jáma Jindřich II byla zaražena 8. 11. 1960 ve vzdálenosti 100 m
jihozápadně od staré jámy Jindřich.
Průměr jámy byl 6 m. Výztuž do hloubky 32 m byla dvouplášťová cihelná (mezi
plášti byl použita latexová izolace proti agresivní důlní vodě). Od hloubky 32 m do
původních 1 250 m potom z litého betonu B 250 o tloušťce 50 cm. Stejný druh výztuže byl použit i pro dohloubení na konečnou hloubku 1 458 m v roce 1974.
25
Jáma zpřístupňovala nejprve 7., 9. a 10. patro, později pak i 11., 12., 13. patro.
Na 7. patře se nacházela strojovna pomocného těžení, které bylo umístěno v hlavní jámě a bylo vybaveno klecí s protizávažím.
Profil jámy rozdělovaly hlavní rozpony U26 ukotvené oběma konci ve výztuži
a pomocné rozpony U24 jedním koncem ukotvené v jámové výztuži a druhým
na hlavní rozponě. Svislá vzdálenost rozpon činila 4 m. Ocelové průvodnice
pro hlavní těžní oddělení jámy měly krabicový profil 150 x 150 x 8 000 mm. Pro
pomocné oddělení jámy byly použity průvodnice dřevěné, lepené o profilu 160
x 160 x 6 000 mm. Přes ohlubeň, 7., 9., 10., 11. a pozdější 12. a 13. patro byly
průvodnicové tahy u klecí hlavního oddělení přerušeny a nahrazeny ocelovým
rohovým vedením. U pomocného těžení bylo rohové vedení pouze na 7., 11., 12.
a 13. patře. Lezní oddělení bylo vzhledem ke klecím situováno čelně a vybaveno
ocelovými žebříky o délce 8 m. Jámou byly v konečné podobně vedeny potrubní
tahy se stlačeným vzduchem, výtlačným potrubím a také elektrické a sdělovací
kabely.
Hloubení disponovalo jedním těžním strojem BFM 5850 pro hlavní těžení a jedním těžním strojem BFM 5850 pro revizní klec. Hlavní těžení pracovalo dvojčinně
s okovy o obsahu 2 m3 do hloubky 720 m, 1,5 m3 do hloubky 1 200 m a 1 m3 do
hloubky 1 250 m. Okovy sloužily pro dopravu horniny z hloubení a dopravu mužstva. Revizní klec sloužila pro dopravu materiálu na pracovní poval a nouzový
výjezd mužstva z hloubení
Dvouetážový pracovní poval v hloubení sloužil současně i jako napínací.
Jeho horní plošina fungovala jako pracovní pro vystrojování jámy ocelovými
nosníky a lezním oddělením, na spodní plošině byly umístěny vrátky nakladačů a ostatní zařízení. Obě pracovní plošiny měly otvory pro jízdu okovů. Poval
byl zavěšen na osmi lanech synchronizovaných vratů SW 10, umístěných na
ohlubni jámy.
Betonovací forma, tj. ocelové dveřové bednění vysoké 2 m s hmotností 22 tun,
sloužilo jako šablona pro provádění jámové výztuže. Bylo zavěšeno na čtyřech
lanech pod pracovním povalem, což činilo nemalé problémy.
Pro dopravu betonové směsi sloužilo spádové potrubí o průměru 150 mm.
Výroba betonovací směsi na povrchu byla zajištěna dvěma míchačkami K 500
s kompletním příslušenstvím, zázemím a přísunem surovin. Vše bylo umístěno
pod střechou jámové budovy.
Větrání hloubení zajišťovaly dva ventilátory DM 1120. Lutny měly průměr 500
mm a byly připevněny objímkami na jámovou výstroj.
Pro nakládání horniny sloužily dva sovětské nakladače KS 3. Vrtání bylo prováděno vrtacími kladivy VK 28 v počtu 10–12 kusů.
Zařízení staveniště odpovídalo modernímu pojetí té doby. Těžní věž pro
hloubení typu Ostroj (v detailech upravená) umožňovala bezpečné hloubení až
do konečné hloubky stanovené projektem bez dalších úprav. Věž byla kompletně
zapažena dřevem a jámová budova zakryta.
Na jihovýchodní straně byla vybudována kompresorovna vybavená původně
třemi vzduchem chlazenými (WS 6,2 EKO) a třemi vodou chlazenými kompresory
(výkon 10 m3/hod). Vzhledem k přehřívání vzduchem chlazených kompresorů byly
tyto nahrazeny dalším vodou chlazeným kompresorem 3 DSK 350-1 s hodinovým
výkonem 25 m3 stlačeného vzduchu.
26
Jáma byla k 1. 1. 1964 dohloubena
na hloubku 1 250 m a umožnila koncentraci těžby ze závodu Antonín a úseku
Julius tj. ze střední a severní části revíru
na tuto jámu a nové 10. patro v hloubce
1 128 m.
Rekonstrukce a výstavba povrchu
svěřená generálnímu dodavateli Průmyslovým stavbám Gottwaldov ovšem v této
době ještě zdaleka nezačala. Vzhledem Výstavba dolu Jindřich II – demontáž hloubik problémům a situaci v sektoru paliv cí těžní věže (1967)
a energetiky, útlumu neefektivních provozů bylo rozhodnuto po dokončení rekonstrukce centralizovat těžbu celého revíru pouze na nový Důl Jindřich II a postupně
zrušit organizačně i prakticky dvouzávodovou (od 1966 provozy) strukturu podniku.
V roce 1966 se započalo se stavbou nových šaten, koupelen, kantýny, vrátnice
a rekonstrukcí kotelny, která pokračovala po celý rok 1967. V roce 1967 započala
demontáž hloubicí těžní věže, likvidace strojoven hloubících těžních strojů, kompresorovny pro hloubení a celkové terénní úpravy v místě ohlubně jámy včetně
budování železobetonových patek pro ocelovou konstrukci těžní věže. Ocelová
konstrukce těžní věže byla nad jámou montována teprve začátkem roku 1968.
Následně byla celá těžní věž vysoká 46,3 m vyzděna cihelnou vyzdívkou. V hlavě
věže byl zabudován čtyřlanový těžní stroj s třecím kotoučem 4K 4016 (r. v. 1967),
poháněný dvěma stejnosměrnými elektrickými motory o výkonu 1 700 kW. Těžní
stroj byl vybaven automatikou ZPA pro těžbu. Na čtyřech lanech o průměru 40 mm
byly zavěšeny dvě čtyřetážové klece pro dva vozy JDV 0,95 m3 na etáži za sebou.
Na ohlubni byla vybudována jámová budova s automatickým oběhem vozů a výklopníky. Tento komplex byl spojen s třídírnou pásovým mostem.
Nový Důl Jindřich II byl uveden do zkušebního provozu 1. 7. 1968 a do trvalého
provozu potom roku 1969.
Po převedení těžby na novou jámu byla v průběhu roku 1969 likvidována lanová
dráha z dolu Antonín na třídírnu a dále pokračovaly práce v areálu dolu, výstavba
dřeviště, úpravy terénu, spojení a inženýrské sítě mezi dolem Jindřich II a Antonín
atd. Vše vyvrcholilo v roce 1970, kdy byla zasypána stará jáma Jindřich.
V roce 1974 byla jáma Jindřich II (od roku 1973 centrální jáma celého revíru)
prohloubena na konečnou hloubku 1 458 m. Bylo vybudováno náraží na 12.
a 13. patře, čímž byla symbolicky výstavba nového dolu Jindřich II dokončena.
Prohloubení bylo prováděno opětovně pracovníky výstavbového závodu VKD, n.
p., závod 3, Zastávka u Brna.
Co říct na závěr? Pravděpodobně se brzo s dolem Jindřich II rozloučíme
definitivně. Těžní věž tohoto typu a konstrukce byla v naší republice pouze nad
dvěma jámami, a to nad výdušnou (skipovou) jámou č. 1 závodu 1 Dolu Jan Šverma v Ostravě a nad naším dolem Jindřich II ve Zbýšově. Prvně zmiňovaná se již
poroučela do hornického nebe a asi už nezabráníme, aby ji tam náš Důl Jindřich II
nenásledoval. Proto na něj nezapomeňme a mějme otevřené oči, dokud tu je. Až
nám zmizí, zbude nám jen vzpomínka a pár bláznů, hrdých na to, že byly, anebo
že patří mezi havíře, včetně největšího blázna…..mě.
Petr Kubinský, Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska
27
300 let psacího stroje
Za čtrnáct let existence Vlastivědného spolku
předali občané do spolkového depozitáře na zámku
velké množství různých starých přístrojů, nástrojů,
zařízení atd. a také 29 kusů psacích strojů. Protože
si celý svět v letošním roce připomíná 300 let od
patentování psacího stroje, připravuje Vlastivědný
spolek malou expozici těchto psacích strojů, a to od
nejstarších až po ty, co slouží i v současnosti.
Přesto, že je v současné době psací stroj vytlačen počítači, stále je ještě používán.
První jakýsi psací stroj si nechal patentovat v roce 1706 britský inženýr Henry
Mill jako „stroj na psaní písmen, připomínající tisk“. Henry Mill se narodil v roce
1683 (84). Dokumentace jeho prvního patentu se nedochovala. V roce 1714 si nechal patentovat druhý stroj k „vysazování nebo přepisování písmen jednotlivě nebo
postupně jednoho za druhým, jako při psaní, tak přesné, že se skoro nedá odlišit
od tisku, velmi užitečné při pořizování veřejných zájmů“. Patent byl přijat. Také
Němec Friedrich von Knaus je považován za vynálezce psacího stroje. Sestrojil
v létech 1753–1760 celkem šest psacích strojů různých typů.
První záměry byly vedeny snahou o vyřešení pomůcky na psaní pro nevidomé
a tak první stroj vyrobený ve Francii byl určen právě pro ně. V roce 1775 vyrobil
Wolfgang von Kempelen z Prešpurku, tedy dnes Bratislavy, přístroj na psaní listin
pro slepou vnučku Marie Terezie. I další vynálezci byli vedeni touto myšlenkou.
V roce 1829 obdržel patent na psací stroj Wiliam Burt z USA. Stroj byl dřevěný a nesl název „typographer“. Skutečný psací stroj s klávesnicí a inkoustem
napuštěnou páskou byl také vyroben v Americe a to v roce 1863. V roce 1874
pánové Christolpher L. Sholes a Carlos Glidden prodali psací stroj krachující firmě
Remington a ta je začala roku 1874 vyrábět sériově jako Typewriter. Pak začaly
vznikat další modely, nejvíce prosluly značky Hammond, vyráběné od roku 1884
a Underwood. První český psací stroj sestavil v 60. létech 19. století majitel mlýnů
a pekáren Jindřich Odkolek. V českých zemích byly v první polovině 20. století nejrozšířenější americké Remingtony a německé Continentaly. Před druhou světovou
válkou se psací stroje Remington krátce montovaly i v brněnské zbrojovce a ve 30.
letech je vyráběl jediný český výrobce Karel Matouš z Českých Budějovic. To už se
psací stroje klasické i kufříkové běžně začaly používat v kancelářích. V šedesátých
létech se začaly používat psací stroje elektrické.
Přijďte si prohlédnout vývojovou řadu psacích strojů, kterou jsme pro vás
připravili. Můžete si prohlédnout i Braillův psací stroj pro nevidomé.
Za Vlastivědný spolek R-O
Jarmila Plchová
28
Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska, oblast Zbýšov
6. února se sešli členové Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska, oblast
Zbýšov, na výroční členské schůzi. Program uvádějící Mgr. Miroslav Vespalec
přivítal přítomné, zvláště hosty z Oslavan paní Jarmilu Plchovou a pana Miroslava
Vérostu.
Předseda spolku pan Karel Novotný přednesl podrobnou zprávu o činnosti za
rok 2013. Poděkoval za obětavou práci a seznámil s úkoly pro rok 2014.
V diskusi kromě domácích vystoupili i hosté. Ocenili, co se jim na práci líbilo,
nabídli a doporučili další spolupráci s Oslavanskými.
Zbýšovský spolek nemá mnoho členů, ale všichni se snaží podle svých zájmů
odvést na daném úseku kousek prospěšné práce. Někteří pánové věnovali stovky
hodin při rekonstrukci cihelny a jiných akcích spolku.
V letošním roce bude opět pozornost zaměřena na cihelnu, na jaře začne
oprava vnitřku pece. Mužské části spolku se podařilo podle dobových fotografií
šroubovat zdivo cihelny, vymazat na stavbě kameny, oplotit 25 mladých stromků,
postavit druhý přístřešek, který bude sloužit jako cihlářské muzeum, pan Kamil Novotný zhotovil na studánku Barbora kovaná mřížková dvířka. Bylo odvedeno ještě
mnoho drobných, ale nutných prací.
Letos spolek plánuje zhotovit a zasadit tři panely podél cesty k vrcholu haldy,
na nichž by si turisté přečetli, jakou flóru, faunu a minerály tento Zbýšovský Říp
nyní ukrývá.
Děkujeme všem, kteří věnovali různé exponáty, jsme rádi, že jich přibývá.
Zatím jsou uschovány, ale věříme, že se dočkají vystavení v důstojném prostředí
budoucího hornického muzea na bývalém dole Simson.
Karel Novotný, Jiřina Rausová
Dalším objektem zájmu členů VS R-O, pobočky Zbýšov, bude halda na Sičce.
29
Zbýšov před 100 lety – rok 1914
Starostou byl stále Antonín Čech, kroniku psal Metoděj Janíček.
Hned na prvním zasedání řešilo obecní zastupitelstvo problém hledání vody
pro vodovod. Jeho rozpočet byl 11 270 Kč a byl poslán k přezkoumání zemskému
výboru. Současně obec podala žádost o alespoň částečnou subvenci. Přestaly
vycházet noviny, protože stávkovali tiskaři.
Při mši zalétl v sakristii uhýlek z kadidelnice do kostelního prádla, které po mši začalo doutnat, později chytily
svíčky, skříně, nábytek, podlaha a dveře sakristie. Všechno
prádlo shořelo, okna popraskala a vysypala se. Oheň byl
zpozorován, až strop a střecha praskaly. Po čtyřhodinové
námaze hasičů i občanů se podařilo oheň uhasit. Vnitřek
kostela byl zachráněn. Požár způsobil škodu za 9000 Kč,
pojišťovna zaplatila jen 6000 Kč, zbytek uhradili občané.
Opravila se zeď hřbitova, opatřila dráty, aby slepice nedělaly na hrobech škodu.
Prvního dubna se u pekaře zadusili tři pomocníci plynem z kamen.
Na nádraží u Simsonky se rozjely prázdné i plné vagony
až na konec k nárazníkům, tam narazily na další vagony,
Věž kostela svatého
všechno vykolejilo a nakupilo se na sebe. Náraz byl slyšet
Martina ční k nebi již
až do Padochova. 14 dní se odklízely trosky a škoda způso120 let
bená dráze byla 50 000Kč.
V květnu byly předloženy nákresy a rozpočty na hasičské skladiště, projektované na pozemku školní zahrady. Zástupci dolů navrhli členů obecního výboru, aby
na hledání vody najali muže s vrbovým proutkem.
V posledních červnových dnech se konal sokolský slet v Brně. „Sotva započaly
slavnosti, došla ze Sarajeva ohromující zvěst, že tam následník trůnu, František
Ferdinand z Este i s chotí spiklenci při návštěvě byli pumami zavražděni. Slavnosti
byly odřeknuty a celá říše truchlila nad neočekávaným koncem tohoto tak slibného
budoucího vládce.“
31. července bylo mobilizováno vojsko. U zdejšího poštovního úřadu se shlukli lidé. Až přijel okresní komisař hejtmanství, poručil, jak se mají chovat občané
i představenstvo obce.
Prvního srpna byly podepisovány vojenské pasy. Do služby se hlásilo 55 vojínů, 22 zeměbranců, 52 domobranců, museli nastoupit i zdejší učitelé. Také obecní
strážník byl povolán na vojnu, službu po něm konala manželka a kostelník. Ještě
téhož dne vojíni odjeli do svých posádek. Manželky a sourozenci mobilizovaných
naříkali, v kostele se konaly modlitby za mír. Hlídat doly přijeli vojáci – uhelný
kádr.
21. srpna pozorovali lidé úplné zatmění slunce mezi půl druhou a půl třetí hodinou odpoledne.
2. září přišlo nařízení, aby se sepsaly zásoby obilí a mouky v obci. Žactvu nařídily školní úřady, aby chystalo na ochranu proti zimě teplé oblečení, nákolenice,
nátepničky, kukly, šály, ponožky.
30
2. září byla vyplácena stravovací podpora. 17. září přivezli prvního zbýšovského raněného, Metoděje Janíčka. Začátek války přinesl i první oběť, jeden zdejší vojín zemřel na následky válečných útrap a byl zde pochován s vojenskými poctami.
Do obce došla zpráva, že učitel Jan Vojanec padl do ruského zajetí.
Na obec dolehly starosti se zásobováním vojska obilím. Žáci sbírali ostružinové
listí na čaj pro vojáky.
V říjnu se opět konal soupis 49 domobranců a dalších 16 předvolaných branců
bylo odvedeno. V listopadu byla vypsána první válečná půjčka, obec na ni upsala
3 200 Kč.
O Vánocích byli chudí žáci poděleni obuví.
Výtah z obecní kroniky pořídila Jiřina Rausová
Ing. Josef Dragoun – osmdesátiletý
Dlouholetý člen Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska pan inženýr
Josef Dragoun se dožívá 80 let. Narodil se 18. února 1934 v Pohoře, vesnice
na Drahanské vysočině. Po absolvování Vysoké školy chemicko-technologické v Pardubicích, nastoupil v roce 1958 zaměstnání ve Zbýšově v Rosických
uhelných dolech. V průběhu let pracoval v laboratoři odboru řízení jakosti, byl
podnikovým vodohospodářem a požárním technikem. Přes tuto funkci se dostal
k dobrovolné požární ochraně. Stal se spoluzakladatelem základní organizace Svazu požární ochrany při RUD a byl jejím předsedou. Po ukončení těžby
v RUD přešla část hasičů do Sboru hasičských dobrovolníků ve Zbýšově, kde
byl náměstkem starosty, jednatelem a po rozloučení se Zdeňkem Čudanem,
starostou. Plných 25 roků pracoval ve funkcích Okresního sdružení hasičů, kde
byl náměstkem starosty.
Inženýr Josef Dragoun měl ještě jednoho velkého koníčka. Od gymnazijních
let se věnoval fotografování. Po příchodu do Zbýšova se velice brzy zapojil do
fotokroužku při ZV ROH, kde pak patřil k hlavním organizátorům různých fotosoutěží. Byl jako fotograf téměř u všech důležitých událostí na podniku a tak díky
jeho fotografiím máme mnohé z aktivní činnosti RUD zdokumentováno. Týká se
to i jeho reportážních fotosnímků především z důlního prostředí. Ing. Dragoun měl
široký tématický okruh svých fotografií a to mu přinášelo i úspěch v soutěžích. Při
prohlížení diplomů vzpomínal na umístění v soutěžích Fotosalon Vítkovice, Dvojice
Hodonín, v soutěži Cena Vysočiny, která byla vyhlášená Domem kultury v Novém
Městě na Moravě. Jeho snímky z akcí hasičů se umístily na 2. a 3. místě v soutěži
redakce časopisu Požární ochrana. Hornickou tématiku využil především v soutěžích vyhlášených ZK ROH RUD „Hornictví ve fotografii“, kterých se uskutečnilo
několik ročníků. Získal i plaketu za umístění v soutěži Evropa 75, která probíhala
ve Španělsku. Jeho fotografický archiv, především snímky z důlního prostředí, se
staly pramenem pro Vlastivědný spolek, do jehož činnosti se také sám aktivně zapojil. Byl dokonce zakládajícím členem Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska
a řadu let pracoval v dozorčí radě.
31
Milý pane inženýre, přátelé z Vlastivědného spolku Vám k Vašemu životnímu
jubileu srdečně blahopřejí a přejí všechno nejlepší, hodně životního elánu a především hodně, hodně zdraví.
Za VSRO Jarmila P1chová
K blahopřání se připojují i členové pobočky Zbýšov VS R-O, představitelé města a zaměstnanci městského úřadu. Ing. Dragouna jsme poznali jako obětavého
a fundovaného spolupracovníka a kolegu v jeho funkcích v zastupitelstvu města
a při práci na MěÚ, na místním koupališti i v pobočce spolku R-O.
Z našich škol
Příspěvky byly převzaty po konzultaci a se souhlasem vedení ZŠ z webových
stránek školy
Naše škola ukončila realizaci projektu EU – Peníze školám, který byl zahájen
v dubnu 2011.
Byly vybrány šablony, které nejlépe odpovídaly potřebám školy. V rámci šablony III/1 probíhala individualizace výuky prostřednictvím digitálních technologií,
která přispěla ke zkvalitnění vzdělávacího procesu v matematice, českém jazyce
a anglickém jazyce. Do individualizace byli zapojeni jak žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, tak i žáci nadaní.
V rámci šablony III/2 „Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT“ vytvořili pedagogičtí pracovníci digitální učební materiály pro vzdělávací oblasti Jazyk
a jazyková komunikace, Matematika a její aplikace a Člověk a příroda. Všechny
vytvořené materiály byly ověřeny ve výuce a budou i nadále ve vyučovacích hodinách využívány.
Při školení v rámci šablony III/3 Vzdělávání pedagogických pracovníků pro
oblast digitálních technologií vyučující získali a rozšířili si své dovednosti při práci
s ICT.
Také další proškolení pedagogických pracovníků v rámci šablony IV/3 přispělo
k seznámení pedagogů s novými formami a metodami výuky směřujícími k rozvoji
matematické gramotnosti žáků.
V rámci snahy o prevenci a snížení rizikového chování žáků bylo využito šablony VII/1 Prevence rizikového chování. Ve spolupráci se sdružením Podané ruce
se uskutečnilo několik bloků výukových programů pro žáky 6. a 7. ročníků. Jednalo
se o prožitkové lekce směřující k preventivnímu předcházení šikaně, rizikům spojeným s užíváním drog atd. Náplní byly interaktivní hry, učení se přímým prožitkem,
improvizace, diskuse, dramatické hry. Na tyto aktivity bude škola navazovat dalšími
preventivními programy.
Finanční dotace spojená s realizací projektu byla využita na zmodernizování
jazykové učebny, byl pořízen přenosný interaktivní set a další interaktivní tabule.
Došlo k nákupu nových PC a tím mohly být modernizovány počítačové učebny
v obou budovách školy. Pro potřeby pedagogických pracovníků byly pořízeny no32
tebooky, které umožnily vypracování digitálních učebních materiálů a zkvalitnění
přípravy na vyučování.
Celkově lze říci, že došlo k naplnění stanovených cílů. Prostřednictvím projektu
mohla škola vytvořit podmínky pro zkvalitnění výuky i práce pedagogů a naplnit cíle
preventivních programů.
V pátek 1. 11. 2013 se v naší škole uskutečnil projektový den. Byl zaměřen
především na památky a přírodu Jihomoravského kraje.
Obsahem byly doma připravené a ve škole vytvořené výstupy na formátu A3.
Žákům se tyto práce velice povedly. Následoval dokument o památkách Jihomoravského kraje a na závěr se žáci rozdělili do skupin a soutěžili. Otázky byly jak
z dějepisu, tak ze zeměpisu. Luštili křížovky, seřazovali termíny podle dat a poznávali památky z obrázků.
Práce na téma Památky
a příroda Jihomoravského
kraje žáky velmi zaujala, její
výsledky byly povedené.
33
28. ledna 2014 dostaly děti prvních tříd své první vysvědčení.
Slavnostní předávání záhájil ředitel školy. Páže představilo každého prvňáka
a předalo paní učitelce „slavnostní listinu“. Paní učitelka zhodnotila práci žáka za
1. pololetí a král s královnou předali každému žákovi odměnu za krásné vvysvědčení - knihu F. Nepila: Já Baryk. Ve 2. třídě si ji děti určitě společně přečtou.
34
Poslední školní den v roce 2013 byl již tradičně obohacen o „Zpívání na schodech“. Žáci devátých tříd a 2. A třídy se pod vedením paní učitelky Mgr. Soňy
Novákové pečlivě připravovali několik týdnů a jejich snaha vyústila v krásné předvánoční vystoupení, na kterém zazněly nejen písně vánoční.
Velké ocenění a poděkování za krásný zážitek patří nejen paní učitelce, ale
i všem vystupujícím žákům a panu Petru Boučkovi, který celou akci ozvučil.
Prostory školní budovy se zaplnily před Vánocemi pozornými posluchači
35
Zpěváčci z druhých a devátých tříd pod vedením Mgr. Soni Novákové potěšili učitele i své
spolužáky krásným předvánočním hudebním vystoupením
36
Vynikající výsledek starších žáků ve florbalových soutěžích
Florbalovou sezonu začali chlapci ze 6. a 7. tříd účastí na okrskovém kole, které se uskutečnilo na Zastávce. Mladší žáci, přestože se snažili, na svoje soupeře
nestačili a obsadili poslední 4. místo.
Naproti tomu, výrazného úspěchu dosáhli žáci starší. I oni zahájili svoje boje
účastí na okrskovém kole na Zastávce. V konkurenci šesti škol nenašli přemožitele
a po výhře 3:2 ve finále se ZŠ Ostrovačice si zajistili postup do okresního finále.
To se uskutečnilo ve sportovní hale v Pohořelicích 21. listopadu. Zde se představilo šest nejlepších celků - vítězů okrskových kol. Základní část se hrála ve dvou
tříčlenných skupinách, do semifinále postoupila dvě nejlepší mužstva. Naši reprezentanti zahájili boje ve skupině remízou 1:1 s Gymnáziem Židlochovice. I další
zápas skončil nerozhodně - ZŠ TGM, Ivančice - znovu 1:1. Po vítězství Ivančic nad
Židlochovicemi nám dva body stačily na postup.
V semifinále na nás čekal vítěz skupiny A - ZŠ Těšany. I tento boj neměl vítěze,
po výsledku 2:2 o postupujícím do finále musely rozhodnout nájezdy. Ty perfektně
proměňoval Nováček a rozhodujícím se ukázalo nasazení dosud náhradního brankáře Křipače.
Do finále jsme šli společně s domácí školou - ZŠ Pohořelice. Finále bylo překvapivě jednoznačnou záležitostí našich borců. Výsledek 4:0 pro Zbýšov (branky Žák, Nováček po 2) posílá naše chlapce do krajského finále, jenž proběhne
15.1.2014 ve Slavkově.
Reprezentovali: Hynšt Daniel, Křípač Jan, Nováček Dominik, Vodák Vojtěch,
Yellisseev Maxim, Planka Pavel, Houfek Tomáš, Večeřa Tomáš, Mertl Jan, Žák
Zdeněk, Trojan Tomáš. Trenér - Liška Miloslav.
37
Z krajského finále jsme přivezli bramborové medaile
Po vítězství v okresním finále v Pohořelicích se naši starší žáci účastnili
krajského finále ve florbalu, které se uskutečnilo 15. ledna ve sportovní hale ZŠ
Slavkov. Zde se sešlo sedm vítězů okresních kol a domácí jako pořadatel. A právě
domácí využili perfektně domácí prostředí a velmi překvapivě se stali vítězi krajského finále.
Osm účastníků bylo rozlosováno do dvou čtyřčlenných skupin, kde se hrálo
2x10 minut každý s každým. Do semifinále postoupila dvě nejlepší družstva, která hrála křížovým systémem. Další zápasy se rozhodovaly jenom samostatnými
nájezdy. Už boje ve skupinách přinesly obrovskou vyrovnanost všech účastníků
a pořadí se měnilo každým zápasem. Jenom pro příklad. My jsme ve skupině porazili pozdější vítěze a naproti tomu prohráli s mužstvem, které skončilo nakonec
poslední.
Ale pojďme k samotným výsledkům. První utkání KF skončilo jasným vítězstvím domácích nad Gymnáziem Blansko 4:0. V našem prvním vystoupení jsme
velmi šťastně zdolali ZŠ Rousínov 1:0. O vítězství rozhodla v 18.minutě tečovaná
střela Nováčka při přesilovce. V druhém zápase se štěstí přiklonilo na stranu soupeře. Blansko se ujalo vedení už v 5.minutě a těsný náskok udrželo až do konce.
Souboj domácích s Rousínovem skončil nerozhodně 2:2.
Před posledními zápasy mohla postoupit ještě všechna mužstva. Rozhodný
krok učinil Rousínov, který porazil Blansko 2:0. Pro nás tento výsledek znamenal
to, že cesta mezi čtyři nejlepší vedla pouze přes výhru nad domácí školou. Drama
rozhodla akce ze 7.minuty, když Žák blafákem překonal brankáře Slavkova. Další
šance zůstaly bez využití a výhra 1:0 znamenala postup pro oba kolektivy.
I skupina B přinesla podobně vyrovnané souboje a i zde se rozhodovalo až
v posledních zápasech. Po odehrání se z postupu těšila ZŠ Břeclav, Kupkova
a ZŠ Znojmo, Mládeže. Pouze do nájezdů šli chlapci z Veselí na Moravě a Gymnázia Brno, kapitána Jaroše. Samostatné nájezdy rozhodovaly o pořadí na 5.–8.
místě. Zde se mužstva seřadila takto – 5. Rousínov, 6. Veselí, 7. G Brno, 8. G
Blansko.
První semifinále skončilo překvapivým vítězstvím domácích borců nad Břeclaví
4:0. I druhé semi skončilo vítězstvím druhého nad prvním. Sportovní škola ze Znojma byla nad naše síly a i přes velkou snahu jsme odešli poraženi 1:3. Branku na
1:1 vstřelil Nováček.
Také o třetí místo se šly samostatné nájezdy. V těch zářili oba brankáři. O vítězství Břeclavi rozhodla až branka ve čtrnácté sérii.
Naši borci tak skončili na neoblíbeném čtvrtém místě. Ale i za toto výborné
umístění si zaslouží obrovskou pochvalu. Nechali jsme za sebou daleko větší
školy, školy s obrovskými halami, školy, pro které by naše tělocvična sloužila jako
rozcvičovací plocha.
Finále pak potvrdilo rostoucí formu domácích. Slavkov porazil Znojmo 3:2 a vyhrál krajské finále.
Kdo reprezentoval: Hynšt Daniel, Křípač Jan - brankáři, hráči - Mertl Jan, Planka Pavel, Houfek Tomáš, Žák Zdeněk, Nováček Dominik, Trojan Tomáš, Večeřa
Tomáš, Yeliseev Maksim, Vodák Vojtěch, Klíma Jakub. Trenérem byl p. Mgr. Miloslav Liška.
38
V rámci výukového tématu prvouky „Člověk a jeho zdraví“ absolvovaly děti 1.
a 2. ročníku besedu „Zdravé zoubky“. S prevencí před zubním kazem a správnými
hygienickými návyky seznámily děti tři odbornice z oblasti stomatologie a dentální
hygieny.
Odbornice z oblasti
stomatologie a dentální hygieny našly
v dětech pozorné
posluchače
39
V letošním školním roce 2013/2014 se zúčastnily děti ze ZŠ Zbýšov již druhým
rokem regionální pěvecké soutěže „Já písnička“ v Zastávce u Brna a opět jsme
mohli slavit úspěchy. Soutěžilo se ve třech věkových kategoriích od 5. do 9. třídy
a to v kategoriích jednotlivci nebo dua. Dětem ze ZŠ se podařilo získat a obhájit
první místo v kategorii jednotlivci pro 6.–7. ročník a to Romance Foralové z Babic
s písní Skyfall od Adele a první, druhé a třetí místo v kategorii dua pro 6.–7. ročník.
1. místo – Klára Bojanovská a Veronika Zeidlerová s písní Running od Kállay-Saunders
2. místo – Klára Bojanovská a Romana Foralová s písní Set fire od Adele
3. místo – Sandra Dvořáková a Veronika Zeidlerová s písní Listen to your heart
Dále se soutěže zúčastnily Bára Leščinská a Tereza Vališová. Všechny děti si
to velice užily a vyzkoušely si vystupování
před publikem. Tímto jim moc děkuji za
jejich odvahu a reprezentaci naší ZŠ. Už
teď se s dětmi těšíme na další soutěž
a společné akce spojené se zpíváním.
× Klára Bojanovská a Veronika Zeidlerová
Soutěžící ze ZŠ Zbýšov; vítězka soutěže jednotlivců Romana Foralová první zprava
Mgr. Marie Večeřová
40
Mateřská škola Permoníček
Letošní zimní počasí se dětem nelíbilo. Nedostatek sněhu jim zabránil vyzkoušet si nové boby a sáně, nemohly si postavit ani sněhuláka,
koulovat se. Snažili jsme se proto dětem nabídnout jiné aktivity, které
by jim vynahradily zimní sněhové radovánky. Starší děti si vyrazily do
brněnského planetária, mateřskou školu navštívil kouzelník, loutkové divadlo, uspořádali jsme si zimní olympiádu. Děti se seznámily s dravými
ptáky, které jim do mateřské školy přišel představit pan Izsóf.
Možnost pořádně se vyřádit dostaly děti na karnevale, který se konal 8. února
v Hornickém domě. Tématem karnetu bylo „Povolání aneb Ten dělá to a ten zas
tohle“. Parket se při tanci hemžil rozličnými maskami, děti měly možnost si i zasoutěžit. Zvolená porota měla nelehký úkol vybrat nejhezčí masky a nejlepší tanečníky
z dětí i rodičů. Drobnou pozornost dostaly nakonec všechny masky. Oddechnout
si všichni mohli během představení kouzelníka a vystoupení skupiny orientálních
tanců Isis.
V březnu jsme navštívili zbýšovské hasiče. Děti měly možnost prohlédnout si
auta, vybavení a poslechnout si poutavé vyprávění o práci hasiče.
Děti ze třídy Kulíšků
41
Děti ze třídy Šikulů
Děti ze třídy Čiperů při návštěvě Planetária v Brně
42
Děti ze třídy Smíšků s Julinkou a panem Izsófem
Mateřská škola Permoníček informuje:
Zápis do mateřské školy
Zápis do mateřské školy se bude konat dne 20. 5. a 21. 5. 2014
od 13:00 do 16:00 hodin v budově Mateřské školy Zbýšov, Školní 412.
K zápisu se dostaví zákonní zástupci se svými dětmi.
20. 5. 2014 – děti, které dosáhnou v tomto roce 4, 5, 6 let
21. 5. 2014 – ostatní děti
Doklady potřebné k zápisu:
Ø občanský průkaz
Ø rodný list dítěte
Ø občané EU doklad o pobytu ve městě Zbýšově
Ø občané třetích zemí - oprávnění k pobytu na území ČR na dobu delší než 90
dnů a rodný list s úředně ověřeným překladem
Formulář s žádostí a evidenčním listem, na kterém bude potvrzení o řádném očkování, lze vyzvednout od 5. 5. do 16. 5. 2014 v budově MŠ Zbýšov, Školní 412
a MŠ Masarykova 188.
Další informace k zápisu budou zveřejněny
na webových stránkách mateřské školy: www.mspermonicek.cz
43
Benefice pro Kubíčka
Ještě jste neslyšeli o našem zbýšovském Kubíčkovi?
Snad už se nenajde člověk mezi námi, ke kterému se alespoň malá informace
o tomto občánku Zbýšova nedostala.
Kuba Sedláček je čtyřletý klučina, kterému byla přisouzena diagnóza centrální hypotonický syndrom s psychomotorickou retardací, tzv. ochablé svalstvo ve
spojení s mentálním opožděním a jeho léčba a rehabilitace, která by mu pomohla
alespoň částečně zařadit se do normálního života, vyžaduje velké úsilí, trpělivost
a nemalé finační prostředky.
Jeho šikovná a akční maminka Jana se tedy pustila do projektu s názvem
„Sbíráme víčka pro Kubíčka“, ve kterém jí pomáhají občané nejen Zbýšova. Tato
akce probíhá dlouhodobě a sběrná místa jsou vyznačena letáky. Ale samozřejmě
víčkování nestačí, proto vznikl nápad uspořádat
v sobotu 15. 3. odpoledne tzv. Benefici v místní Retrokavárně a strávit příjemné odpoledne při kávě a při poslechu kytarové hudby. Jedním z hlavních iniciátorů
této benefice byl pan Roger String z Dolních Kounic, který se postaral o krásný
hudební doprovod a jinak učitel, který se se svou třídou v Brně-Bohunicích podílí
taktéž na sběru víček.
Návštěvníci této akce měli možnost nejenom posedět, zahrát si bowling, ale
především přispět jakoukoliv částkou nebo koupí výrobků, které sama maminka
Kubíka s přáteli a dobrovolníky vyrobila. Jistě už nechybí v žádné domácnosti lžička z fimo hmoty s roztomilým motivem nebo vám v šatníku přibyl malovaný šátek. Na výběr byly i perníčky,
keramika, šperky a nutno dodat, že
benefice byla úspěšná. Udělali jste
zkrátka dobrou věc a organizátoři
a zejména Sedláčkovi si toho velice
cení.
Tímto děkují všem občanům,
kteří Kubíčka svou účastí podpořili a všem organizátorům, bez kterých by toto odpoledne nemohlo
proběhnout.
Připomínám, že víčka se sbírají
v budově MKC, v MŠ, v ZŠ , u Junáků ... Nápady na další sběrná místa
oceníme.
Kubíčkovi přejeme, aby mu pobyt v Klimkovících pomohl k dalšímu krůčku, protože Kuba to dá!!!
Jménem rodiny Sedláčkových
děkujeme!
Martina Švancarová
44
Jedním z hlavních iniciátorů této benefice byl pan Roger String z Dolních
Kounic, který se postaral i o krásný hudební doprovod. Dobrovolných a ochotných
organizátorů bylo ale daleko víc.
45
46
Společenská kronika
Zbýšov měl ke konci loňského roku 3 824 obyvatel
Opustilo nás 41 občanů Zbýšova:
Trenzová Emílie
Žaža Josef
Lukášová Alžběta
Nedvěd Josef
Krčálová Marie
Vítová Marie
Řezáčová Anežka
Kroutilová Marie
Tunková Marie
Nekužová Milada
Kubálková Věra
Krčál Karel
Svoboda Karel
Veverková Helena
Vaněčková Božena
Mertl Jaroslav
Vyskotová Miluše
Hejdová Ludmila
Čapka Antonín
Kunyt František
Čest jejich památce.
Narodilo se 36 dětí:
Hubertová Nela
Sedláková Dita
Kozlová Eliška
Drápalová Dorota
Čechová Jasmína
Krumova Kristina
Wšianská Natálie
Stehlíková Eliška
Dvořáková Adéla
Matějka Adam
Bednáriková Zuzana
Velebová Terezie
1919
1920
1921
1925
1926
1926
1926
1926
1927
1928
1930
1930
1931
1932
1934
1934
1934
1935
1937
1937
Buňková Marie
Sumbal Miroslav
Sobotková Miluše
Mödritzer Eduard
Kohoutek František
Klement Zdeněk
Šandera Jaroslav
Izsófová Jaroslava
Svrček Josef
Trnečka Antonín
Palánová Jiřinka
Špiřík Jiří
Kopřiva Pavel
Čechovský Lubomír
Pudelková Jiřina
Šubrtová Dagmar
Fabera Vlastimil
Majer František
Sládek František
Konečný Karel
Kratochvílová Barbora
Hamříková Lucie
Javorek Tomáš
Staňková Adéla
Zelníčková Markéta
Hájek Adam
Beránková Klára
Krupicová Anna
Žák Gabriel
Hájek Michal
Trnková Lucie
Nešporová Patricie
Hájek Antonín
1937
1938
1939
1941
1942
1942
1943
1944
1945
1945
1946
1949
1950
1952
1952
1954
1955
1958
1966
1969
1985
Hájková Adéla
Hudecová Sofie
Indrák Vladimír
Tesařová Marie
Korotvičková Natália
Šoporová Anna
Kolář Nikolas
Chvátalová Ema
Stuchlík František
Petřivalská Vanessa
Matoušková Aneta
Tkáč Petr
Nejmenším občánkům Zbýšova přejeme, aby vyrůstali v láskyplném prostředí
a prospívali na těle i na duchu k radosti rodičů i nás všech.
47
Blahopřání
V prvním čtvrtletí tohoto roku oslavili svá významná životní výročí naši bývalí
kolegové a dlouholetí spolupracovníci
Mgr. Marie Pokorná, matrikářka MěÚ
Ing. Jaroslav Křístel, starosta a pozdější místostarosta města.
Byli oblíbenými a váženými členy pracovního kolektivu městského úřadu, obětavými odborníky na svých místech, dokázali přinášet klid, rozvahu, optimismus
a dobrou náladu všem, se kterými se při své práci setkávali. Oba svými příspěvky
rovněž zásadním způsobem ovlivnili vydávání a podobu Ozvěny.
Naše blahopřání a poděkování patří rovněž
Ing. Jiřímu Křístelovi, který dlouhodobě úspěšně zajišťoval přípravu a realizaci investic města.
Všem jubilantům přejeme hodně zdraví, životního elánu, radosti a spokojenosti
do dalších let.
S poděkováním a úctou vedení města,
pracovníci Městského úřadu Zbýšov a redakce Ozvěny.
Vzpomínka
Dne 24. ledna uplynul rok, kdy nás navždy opustila manželka a babička
paní Ludmila Hejdová.
S láskou a úctou vzpomíná manžel a synové s rodinami.
Kdo jste ji znali, věnujte jí tichou vzpomínku.
Dne 16. března 2014 jsme si připomněli smutné čtvrté
výročí úmrtí milovaného manžela, tatínka, dědečka
pana Zdeňka Valacha.
S láskou, úctou a vděčností vzpomíná manželka,
syn a dcera s rodinami.
48
V roce 2014 si připomínáme významné
nedožité narozeniny
paní Anny Dvořákové,
která by se dne 22. března dožila 90 let.
Zemřela v roce 1988.
Její manžel, pan Karel Dvořák,
který zemřel v roce 1987,
by se dne 21. listopadu 2014 dožil 95 let.
S úctou a láskou vzpomínají syn Karel s rodinou
a švagrová Zdeňka s rodinou.
Kytici a gratulaci k Tvým 60. narozeninám
bychom Ti rádi dali, ale osud chtěl,
abychom jen vzpomínali.
Dne 21. 4. 2014 by se dožila 60 roků
a dne 25. 4. 2014 uplyne 17 roků od chvíle,
kdy nás navždy opustila
paní Jaroslava Chalupová.
Drahá Jarko, s bolesti v srdci klademe kytičku květů na Tvůj hrob
a stále s úctou a láskou vzpomínáme.
Děkujeme všem, kteří vzpomenou s námi.
Manžel, dcera, syn, vnoučata a maminka.
Dne 25. dubna tohoto roku uplyne 25 let od úmrtí naší
milované maminky a babičky
paní Ludmily Klímové.
Kdo jste ji znali, věnujte jí tichou vzpomínku.
S láskou vzpomínají děti Lenka, Radek a Ilona
s rodinami
49
Šedesátiletí se sešli
Dovoluji si napsat, že velmi pěkné, veselé odpoledne a večer v sobotu 15. 3.
2014 prožili letošní šedesátiletí, kteří opustili školu před 45 lety. O program setkání
se postaral přípravný výbor v čele s Dobroslavou Tůmovou.
V obřadní síni městského úřadu představila matrikářka Pavla Beránková přítomné starostovi města Vratislavu Širokému, po jehož uvítacím projevu se všichni
podepsali do pamětní knihy. Slavnostní atmosféru doplnil přípitek a klavírní doprovod Jiřího Leszczynského.
V restauraci se bývalí spolužáci vzájemně představili, vzpomínali na minulé
časy, školní historky a navzájem si sdíleli současné životní osudy, protože někteří
se viděli po mnoha letech. Večer zahrála ke zpěvu, poslechu i tanci hudební skupina Gong.
Za přítomné bývalé učitele – nyní důchodce – děkuji všem, kteří se na organizaci setkání podíleli, děkuji také za to, že mohli se svými bývalými žáky prožít příjemné chvíle v srdečném ovzduší, kdy na chvíli zapomněli na svá pokročilá léta.
Jiřina Rausová
50
Pomlázka
Zdena Kopáčková
Z líbezných Ladových obrázků
maluji veselou pomlázku.
Jeník tu vyplácí Mařku,
směje se jejímu nářku,
pentle se na žíle červeně kmitá,
dnes smí být děvčata beztrestně bita
a ještě odměnu dostane v košíčku –
vajíčka zdobená: „Vezmi si, Honzíčku.“
Ta poezie prostá, stará
zas otvírá nám vrátka jara
k obloze modré, k vůni trav.
Dne jarní, vítej a buď zdráv.
Ať šťastně můžem růst a zráti
a jako ptáci, jež se vrátí,
nést zemi míru ratolest
a něžně dotýkat se hvězd.
Nesu ti, jaro, barevnou kraslici,
jsou na ní princezny, čerti a zajíci,
nesu ti z pohádek pomlázku
za slunce, za květy, za lásku.
Tak vítaly děti jaro a Velikonoce v osmdesátých letech minulého století v kině
Horník. Také kraslicemi zdobenými filmovou pohádkou, které byly umístěny na
velké maketě vajíčka a na stuhách kolem ní. Maketu zhotovil p. Zdeněk Kopáček.
S kresbou Zdeny Kopáčkové byla pak použita při velikonoční veselici zbýšovských
Valachů v Hornickém domě. Vzpomínáte si ještě, účastníci těchto zdařilých akcí?
51
Co mi připomněl můj sen Zdena Kopáčková
Jsem sen. Sedám ti na víčka
a přivolávám poslíčka,
který tě rád doprovodí
na palubu snové lodi.
Pohlédni, už kotvu zvedá,
ve tmě noci cestu hledá
do kraje dávných vzpomínek.
Máš náhle v očích plamínek.
V rodném domku na zahrádce
jablíčka chutnají sladce,
šeříky a jasmín voní,
pivoňky hlavičku kloní,
třešně barví rudě ústa,
rybízu spletˇ keřů hustá
snoubí se s plodným angreštem.
A bohatě vydává zem
i zeleninku voňavou
vždy vítanou potravou.
Také pro chřest místo zbývá,
před sluncem jej máma skrývá.
V té maminčině zahrádce
všemu se daří jak v pohádce.
Les blízký má svá tajemství.
Jen parta chlapců o nich ví
a každému je nesvěří.
Poznají ptáky po peří,
zajíců skryté pelíšky,
vědí, kde čekat na lišky,
kdy srny pijí z napajedla,
i která houba není jedlá,
kam nízké mlází hřiby schová,
správní kluci z Majerova.
Teď lesem s nimi jdeš i ty
pozdravit zlaté bažanty.
Původně Kozí ulice
inspirativní velice,
svědkyně dětské zábavy,
i o slzičkách vypráví.
Při hrách rozbitá kolena
či okno smůlu znamená,
však slunko denně vychází
nad protivenstvím neznází.
Když přijde zima, padá sníh,
ulici sjídíš na saních.
Zjara barevné kuličky
si hledají své dolíčky
za pomoci malých hráčů.
Ti roztočí snadno káču,
zdařile čampu odpálí.
Holky si k hraní vybraly
se švihadly školku, s míči,
sestavy pak pilně cvičí.
Letní lázeň v teplé louži
bosým nohám dobře slouží.
Po bouřce v čistém ovzduší
kraj duhu má, ty máš ji na duši.
Ve světle dne sílu ztrácím,
přítomnosti zpět tě vracím.
Probuď se už, štastný spáči.
Brzy příjdou k počítači
děti, aby si mohly hrát.
Ty můžeš jenom vzpomínat.
(A oboje je trochu k pláči).
Smutný dům Zdena K.
Jsem dům podoby pohledné
a číslo pět set bez jedné,
své bydlící mám všechny rád,
však neumím se vyrovnat
s tím, že někteří kuřáci
mají ze mne jen legraci
a cigaret četné zbytky hážou
stále mezi kytky.
Pro odpad to místo není.
52
Trpělivých let snažení
těch druhých jenom marnost je
nedopřává mi pokoje,
smetiště před prahem vidím,
smutný jsem, také se stydím.
Zbývá mi ještě naděje,
že prosba moje uspěje
a zmizí navždy „špačky“ hojné
pro předzahrádku nedůstojné?
Vzpomínkové setkání mladých ze Sičky
Sobotní podvečer 25.
ledna vůbec nepřipomínal zimní čas. Bylo sice
zamračeno, ale celý kraj
byl bez sebemenšího
sněžného prášku a bez
tradičních
rampouchů.
Takto přivítal všechny,
kteří zde na Síčce před
padesáti lety žili a přijeli
na připravenou oslavu.
Řada z nich si jen ve
vzpomínkách
připomínala dobu, kdy zde před
šedesáti lety vyrostlo
sídliště ze čtyř bloků, postavených na katastru obcí Babic a Kratochvílky, v samé
blízkosti těžebních dolů. Dříve, ať už v letním nebo podzimním čase, kdy každý
závan větru přinášel na zdejší sídliště nejen prach z třídírny uhlí, ale i z haldy, se
hvízdot pil řezajících dřevo pro použití v podzemí střídal s hukotem a houkáním
lokomotív, to byly trvalé průvodní znaky vyplňující zdejší prostředí. Byla to však
doba, kdy těžba uhlí byla pro všechny navždy na prvém místě. A když přišla zima
a všichni mladí ze sídliště vyráželi se sáněmi a na lyžích na svahy u lesa Skřínky,
tu všichni stávali se svědky skutečnosti, že jinde bílý sníh býval zde na povrchu
pokryt černými sazemi. Přestože sídliště Síčka patřilo ke Zbýšovu, stávalo se,
že spousta lidí dávala při cestě za nákupy nebo i za zábavou přednost bližším
Babicím. Jen školáci museli za každého počasí, bez možností svést se autobusy,
které tehdy nejezdily, každé ráno šlapat po svých. Ale lidé zaměstnaní na Antonínu
nebo Jindřichu si na podmínky života zvykli. Vznikly zde zahrádky s chovem králíků
a slepic a na sídlišti s velkým počtem dětí byla zřízená mateřská školka a začaly se
zde prodávat v obchůdku ty nejzákladnější potraviny. A čas, který běžel a který ve
svém průběhu nechal spoustu věcí změnit k lepšímu, i zde nabídnul těm, kteří se
zde rozhodli i v dalších generacích žít, spoustu nového.
A tak po naplnění všech příprav, o které se větším dílem postaral Jaroslav Habáň, sešlo se v uvedený den v 16 hodin v restauraci PAMIR přes více než padesát
bývalých i současných obyvatel sídliště Síčky. Setkání, pro mnohé až po padesáti
letech, bylo pro všechny nepředstavitelnou studnicí vzpomínek. Spousta legrace,
naplněna vzpomínkami, zpěvem, tancem a vyprávěním, neměla konce. Všichni
účastníci, z nichž mnozí přišli až se vzdálených měst a obcí, byli uspořádáním
večera tak nadšeni, že si ještě na závěr večera slíbili, že takové setkání na počátku
léta zase zopakují. Jako zpestření byla pro všechny účastníky navržena cesta úzkorozchodnou tratí, ukončená posezením na připraveném plácku na Síčce.
Jaroslav Nevřiva
53
ISIS rozdává radost
Radost a dobrá nálada provázela celý večer pořádaný skupinou ISIS. Orientální tanečnice pod vedením paní Jany Indrákové zorganizovaly pestrý program pro
své přátele a příznivce, kteří 11. 1. 2014 zaplnili sál Hornického domu.
Vystupovaly tanečnice od nadějné mládeže až po zkušené seniorky ze Zbýšova, Zastávky a Zbraslavi. V programu přispěly i místní volejbalistky jako krojačky,
zumbou i tancem upoutala Lucie Žaludová, orientální tanečnice se proměnily i na
černošky nebo námořníky.
Hudbu k poslechu i tanci zajistili Roveři a Hejkalové.
Ani letos nechyběla bohatá tombola a soutěž pro šikovné hospodyňky, kterou
se svým chutným závinem vyhrála paní Bočková.
Příjemnou atmosféru zachytila i televize NOVA pro kulturní okénko „U nás to žije.“
P.S. skupina orientálních
tanečnic nyní zřizuje své internetové stránky. Touto cestou si
rovněž dovoluje pozvat Vás na
další akci, která se bude konat
dne 17. 5. 2004 v sále
Hornického domu u příležitosti Svátku matek.
Příznivci skupiny ISIS
Kouzlo tance a síla přátelství
Už ani nevím, kolik je to let, co naše kamarádka Jana poznala krásu prvních
kroků orientálních tanců. Prošla kurzy v Rosicích, Brně, Ivančicích a dokonce
i v Dolních Kounicích. Když poznala, že svoje nadání je schopná předávat dál,
oslovila pár děvčat, zamluvila od města místnost k tancování a s chutí se pustila do
učení. Při krásné a podmanivé hudbě východní kultury učila děvčata první taneční
kroky.
Na začátku každé hodiny nechybí rozcvička a po tanci relaxační cvičení.
Při prvních zdařilých tanečních variacích se nám oči rozzářily radostí a štěstím. Začaly jsme na internetu hledat typy oblečení na orient a naše kamarádka
švadlenka Dáša nás postupně všechny ošatila. Oděné do těchto nádherných
kostýmů, opásané stříbrnými či zlatými penízky, ošperkované v uších, na krku
i na rukách se oddáváme každé pondělí večer tónům vášnivé hudby. Za těch pět
let, co „lssisky“ znám, jich pár přibylo, pár jich dřinu vzdalo, ale to „zdravé jádro“
stále zůstává.
Přátelství v naší skupině, je tak silné, že se můžeme jedna o druhou opřít,
pomoci vyřešit různé problémy a trápení, které v životě lidském potká každého
54
z nás a radovat se společně při šťastných chvílích, kterých je na světě stále ještě
dost. Když si nás poprvé pozval kamarád Radek na Pamir, abychom tancovaly při
setkání trampů z celého okolí, poznaly jsme se tam s děvčaty ze Zbraslavi, které
tancovaly trochu jiný žánr. Slovo dalo slovo a náš soubor se rozrostl o pět nových
veselých tanečnic.
I když se pravidelně scházíme nad knihovnou, přijdou letní prázdniny a nám
zůstávají volné pondělní večery. Setkáváme se proto na grilování hned u té, hned u
druhé, zajedeme navštívit kamarádky do Zbraslavi, sedneme na Zastávce na vlak
i s dětmi a vnoučaty a jedeme k Daně do Popovic vykoupat se v bazénu. Někdy
vezmeme batohy na záda a i s „omladinou“ se pustíme do putování po krásném
okolí. Na našich cestách za dobrodružstvím nás provázejí i rodinní příslušníci,
takže na konci cesty vždy najdeme nějakou hospůdku, kde se občerstvíme, a celá
veselá skupina se vydá na zpáteční cestu k domovu.
Společnými silami jsme rovněž pomohly vystrojit už dvě veselky. Při pečení
a zdobení cukroví nechyběla zručnost, trpělivost, ale především veselí, humor
a dobrá nálada. Opravdu rády se všechny scházíme a žádnou pomoc nikdy neodmítneme.
Po prvních vystoupeních před zbýšovskou veřejností jsme dostaly odvahu
přihlásit se na taneční kurzy do Ivančic. Týden letních prázdnin jsme každý den
v podvečer nasedly do aut a jely „drtit“ novou choreografii k sympatické a energické paní Leoně. Nadšené z toho, co nás naše cvičitelka naučila, jsme si zaplatily
další kurz a tentokrát přes zimu jsme se jezdily učit do Ivančic další taneček. Každé
pondělí po kurzu jsme tanec zkoušely znovu a znovu. Vytrvalost začala vynášet
ovoce. Dnes si nás zvou na svatby, oslavy a různé akce nejen domácí, ale i v blízkém a dalekém okolí.
Na posledně zorganizované akci „Novoroční posezení s Isis 11. 1. 2014“ nás
překvapila obrovská účast diváků, kdy „Dělňák“ praskal ve švech. Měly jsme nachystaný bohatý program, občerstvení a pozvanou televizi Nova, která vše pečlivě
zdokumentovala. Všechna vystoupení tanečnic, nejen orientálních, ale přišly na
řadu i dívky ve slovanských krojích, měla zasloužený úspěch. Velkým překvapením
večera byl tanec v podání naší kamarádky Lucky, která má veliký podíl na krásném
flamengu, jež jsme tancovaly
v úplně nových černo-červených šatech. Měly jsme
z vystoupení opravdu krásný
hřejivý pocit.
Přesto, že náš věkový průměr je cca 52 let, jsme pořád
holky. Dokážeme pobavit nejenom sebe, ale i publikum a věřím, že ty krásné pocity štěstí
a radosti si z našich akcí bude
i příště odnášet stále více lidí.
Vždyť rozdávat radost je
to největší štěstí. A štěstí je
mít dobré kamarádky.
55
AEROBIK ELEKTRO MORÁVEK CUP 2014
ORGANIZÁTOR:
ODDÍL AEROBIKU TJ BANÍK ZBÝŠOV – TRENÉRKA MARTINA HORTOVÁ
DRUH AKCE:
ZÁVODY V AEROBIKU JEDNOTLIVCŮ NA REKREAČNÍ ÚROVNI
DATUM A MÍSTO AKCE:
1. BŘEZNA 2014 VE ZBÝŠOVĚ, ZŠ KOMENSKÉHO ULICE
KATEGORIE:
0. DĚTI NAROZENÉ OD 1. 7. 2008 A MLADŠÍ
1. DĚTI NAROZENÉ DO 1. 7. 2008 A ROČNÍK 2007
2. DĚTI VE VĚKU 8–10 LET
3. DĚTI VE VĚKU 11–13 LET
4. 14–18 LET
CELOU AKCI PODPOŘILO 7 CVIČÍCÍCH TATÍNKŮ
PREZENTÉRKY:
ZUZANA RYŠAVÁ PŘEDCVIČOVALA DĚTI OD 11 LET A PŘIJELA Z BRNĚNSKÉHO FITNESS BLUE GYM
MARTINA HORTOVÁ, DOMÁCÍ TRENÉRKA – PŘEDCVIČOVALA VŠECHNY
OSTATNÍ KATEGORIE
POROTA:
– LUDMILA RYŠAVÁ, ZUZANA RYŠAVÁ A IGOR RYŠAVÝ Z BRNĚNSKÉ FITNESS BLUE GYM
– NIKOLA HRUBEŠOVÁ, BÝVALÁ ÚSPEŠNÁ ZÁVODNICE Z OSLAVAN
– DOMÁCÍ INSTRUKTORKA AEROBIKU LENKA KOTAČKOVÁ
– POMÁHALA TAKÉ SVĚŘENKYNĚ M. HORTOVÉ KRISTÝNA OBRŠLÍKOVÁ
ZÚČASTNĚNÉ KLUBY:
TJ BANÍK ZBÝŠOV, SVČ ROSICE, SKMAA OSTROVAČICE, DANCE/AEROBIK
MORAVSKÝCH BUDĚJOVIC, AKROPOLIS UHERSKÉ HRADIŠTĚ, RELAX CLUB
RÁJEC JESTŘEBÍ, DDM OTROKOVICE, BOROTÍN
FOTOGALERIE Z CELÉ AKCE JE K DISPOZICI NA WWW.AEROBIKZBYSOV.BLOG.CZ – NAFOTILA PANÍ PETRA HORÁČKOVÁ ZE ZBÝŠOVA
– WWW.PETRAHORACKOVA.CZ - DĚKUJEME!
Dále mi dovolte, abych poděkovala všem sponzorům, bez kterých by organizovat takovou akci nešlo, celé porotě, slečně Nikole Novákové, jež zhotovila důležité
plakátky a návrhy diplomů a spoluorganizátorům celé akce Petře Morávkové, Vilmě Richterové, manželům Kotačkovým a mému manželovi. Sama bych organizovat takovou akci určitě nezvládla!
Prezentérka Zuzana Ryšavá, která přijela z brněnského Fitness Blue Gym
(www.bluegym.cz) svým velmi příjemným lektorováním zajistila na našich závodech úžasnou atmosféru. Děkujeme!
56
Chci poděkovat také rodičům svých svěřenců za podporu mé práce a celého
oddílu. Na těchto závodech mi tentokrát nejvíce pomohli Faldíkovi, Vysloužilovi,
Charvátovi, Biskupičovi, Kramářovi, Málcovi, Vejvodovi, Syrovátkovi, Rozínkovi,
Vespalcovi a Křipačovi.
Děkuji všem závodníkům a zúčastněným klubům a v neposlední řadě sedmi
statečným cvičícím tatínkům. Úroveň závodníků se zvyšuje každým rokem a je
velmi těžké udržet krok. Snažím se ale kromě velké dřiny vnést do tréninků i zábavu, abych udržela co nejvíce děvčat u aktivního sportu. Je velká škoda, že ostatní
děti tráví čas více u počítače a mobilních telefonů. O to víc si cením takových akcí,
kdy nás spojují sportovní zážitky, které nás pak motivují k dalšímu tréninku. Držte
nám palce!
Výsledky Aerobic Elektro Morávek Cupu Zbýšov 1. 3. 2014
0. kategorie – celkem 19 závodníků
1. místo – Barbora Kopečná (SKMAA Ostrovačice)
2. místo – Dalibor Tománek (Borotín)
3. místo – Věra Navrátilová (TJ Baník Zbýšov)
4. místo – Anna Hotárková (SKMAA Ostrovačice)
5. místo – Barbora Faldíková (TJ Baník Zbýšov)
6. místo – Valerie Vejvodová (TJ Baník Zbýšov)
7. místo – Michaela Malcová, Linda Šlégrová, Adriana Skokanová, Natálie Charvátová, Julie Vejvodová, Marek Hort, Emma Hortová, Klára Kotačková
(TJ Baník Zbýšov), Valérie Klímová, Tereza Prchalová, Amálie Růžičková, Jolana Kadlecová, Amálie Stavinohová (SKMAA Ostrovačice)
57
1. kategorie – celkem 16 závodnic
1. místo – Beáta Meschková (Dance & Aerobic Moravské Budějovice)
2. místo – Michaela Syrovátková (TJ Baník Zbýšov)
3. místo – Nelly Vysloužilová (TJ Baník Zbýšov)
4. místo – Aneta Svobodová (TJ Baník Zbýšov)
5. místo – Michaela Gabrišová (SKMAA Ostrovačice)
6. místo – Natálie Malcová (TJ Baník Zbýšov)
7. místo – Eliška Fúdorová, Nicole Vespalcová, Barbora Rozínková, Lucie Vozdecká (TJ Baník Zbýšov), Lucie Hutařová (SVČ Rosice), Julie Dufková,
Tamara Mašková, Anna Lahodová, Nela Kýšková, Tereza Jobánková
(SKMAA Ostrovačice)
Vítězky 1. kategorie
1. místo – Linda Tománková (Borotín)
2. místo – Michaela Sosnarová (TJ Baník Zbýšov)
3. místo – Anna Poláková (Relax club Rájec-Jestřebí)
4. místo – Lucie Barešová (Akropolis Uherské Hradiště)
5. místo – Kristýna Svozilová (Akropolis Uherské Hradiště)
6. místo – Tereza Gabrišová (SKMAA Ostrovačice)
58
Vítězky 2. a 3. kategorie
59
3. kategorie – celkem 13 závodníků
1. místo – Natálie Neklapilová (SKMAA Ostrovačice)
2. místo – Terezie Morávková (TJ Baník Zbýšov)
3. místo – Beata Hvězdová (SKMAA Ostrovačice)
4. místo – David Pelikán (SKMAA Ostrovačice)
5. místo – Michaela Hnátková (SKMAA Ostrovačice)
6. místo – Tereza Klocová (TJ Baník Zbýšov)
1. místo – Denisa Ondráčková (Oslavany)
2. místo – Lucie Pokorná (SKMAA Ostrovačice)
3. místo – Dorota Ryšánková (SKMAA Ostrovačice)
Kategorie tatínků – celkem 7 statečných J
1. místo – Jaroslav Kotačka
2. místo – Jiří Navrátil
3. místo – Jaroslav Tlačbaba
Za oddíl aerobiku TJ Baník Zbýšov
trenérka Martina Hortová
60
61
Ze života zbýšovské farnosti
Další ročník Tříkrálové sbírky se konal v našem městě v sobotu 4. ledna. S radostí a vděkem konstatujeme, že do pokladniček Charity bylo koledníky vybráno
38 815,- Kč. Příspěvkem do sbírky se místní dárci opět zapojili do pomoci trpícím
a potřebným lidem, kteří žijí u nás i v zahraničí, začali rok 2014 dobrým skutkem.
Jménem Charity ČR a Městského úřadu Zbýšov, který akci organizačně zajišťoval, upřímně děkujeme všem dárcům, kteří se rozhodli jakýmkoliv způsobem
podle vlastního uvážení a možností podpořit charitní dílo.
Ještě jednou děkujeme dětem, mládeži i dospělým koledníkům, kteří obětovali svůj volný čas i pohodlí a osobně navštěvovali domácnosti ve Zbýšově.
62
Fotoaparát Gity Matouškové zachytil koledníky jedné ze šesti skupinek při koledování na Dolině. Krásná zlatá kometa je dovedla i na Anenskou. Všude byli vlídně
přijati. Děkujeme všem dárcům i koledníkům, kteří se zapojili do této smysluplné
akce.
Ing. Anna Zahradníčková
63
Velikonoce – svátky jara?
„Když uplynula sobota a začínal první den týdne, přišly Marie z Magdaly a jiná
Marie, aby se podívaly k hrobu. A hle, nastalo velké zemětřesení, neboť anděl
Páně sestoupil z nebe, odvalil kámen a usedl na něm. Strážci byli strachem z něho
bez sebe a strnuli jako mrtví. Anděl řekl ženám: „Vy se nebojte. Vím, že hledáte
Ježíše, který byl ukřižován. Není zde; byl vzkříšen, jak řekl.“ Mt 28, 1-2,4-6
Média již mnoho let se snaží lidem dokázat, že Velikonoce jsou svátky jara.
Zvláště silné tlaky na tento (zvláštní) aspekt kladla jistá strana, pod jejíž nadvládou
náš národ úpěl 40 let. Všimněme si těch let. Stejnou dobu putoval izraelský národ
pouští. Bůh Hospodin si je vedl a zkoušel. Ale již od zázračného přejití Rudým mořem, kdy jejich nohy šly uprostřed moře po souši, stále Bohu nevěřili, stále se utíkali
v myšlenkách na nesvobodu, na plné hrnce v otroctví. Mnozí z putujících Izraelitů neuspěli, mnozí i přes silné důkazy Boží moci stále o Bohu pochybovali. A k cíli došli jen
ti, kteří se odevzdali do rukou Božích (srovnejte 2. až 5. kniha Mojžíšova - Bible).
V době od roku 1990 až do dnešního dne nás sice nikdo nenutí nevěřit či vzývat
ikonu nějakého politického vůdce. Máme „svobodu“. I přesto pronásledování církve
pokračuje, nenápadně, opatrně - ale pokračuje. Již dávno nastalo „vystřízlivění“
z nabyté volnosti. Lidé vyměnili své vůdce za reklamy a média. A stejně jako izraelité i mnoho z lidí (dokonce i ze stran věřících!) vzpomínají a nejraději by se vrátili do
doby minulé, do otroctví a nesvobody, k plným hrncům. Odpad od víry je značný.
Pomalu ale jistě se začíná prosazovat nové náboženství, náboženství sebe sama.
Já sám sobě jsem bohem. Jen já! Mnoho lidí nestojí o Kristovu oběť na kříži - je jim
to jedno. Teď jsem tady já. Pro ty jsou potom Velikonoce opravdu svátky jara. Ale
pro nás, věřící, jsou to svátky obrovské Boží lásky k člověku. Kdo z nás by dokázal
umřít pro toho, který mne stále uráží a zraňuje svými skutky? Snad pro lásku k druhému by člověk nabídl svůj život. Snad i pro politické přesvědčení. Ale pro toho,
kdo o mně nestojí, či pro toho, který zrazuje?
Ať v tyto Velikonoce Boží láska vás prostoupí - dovolte to Bohu - a naplní vás
svojí láskou a pokojem. A tuto lásku, tento pokoj ať dále šíříte ve svém okolí. Potom
budou tyto svátky požehnané.
Bohoslužby v našich farnostech ve Svatém týdnu:
den
Květná neděle 13. dubna
Středa 16. dubna
Zelený čtvrtek
Velký pátek
Bílá sobota
Neděle Zmrtvýchvstání Páně
Pondělí velikonoční
farnost a čas
Čučice 800; Oslavany 930; Zbýšov 1100
Oslavany 1700; Čučice 1800
Zbýšov 1700; Oslavany 1900
Čučice 800; Oslavany 930; Zbýšov 1100
Ketkovice 800; Oslavany 930; Zbýšov 1100
Mgr. Vít Rozkydal
64
Pozvánka do rajhradského hospice sv. Josefa
V letošním roce si připomínáme již 15 let
od přijetí první pacientky do rajhradského
hospice. Tato skutečnost láká zalistovat v archivních materiálech, výročních zprávách,
kronikách, prohlédnout staré fotografie a od
pamětníků sesbírat střípky vzpomínek při
osobních setkáních.
Více jak před dvaceti lety vznikal rajhradský hospic z iniciativy pracovníků České
katolické charity, která zahájila svoji činnost
ihned po listopadových událostech v roce 1989. Jednou z jejích prvních aktivit byla
péče o nemocné v domácím prostředí. Na ni navázal v roce 1994 projekt Domu
léčby bolesti s hospicem sv. Josefa. Diecézní charita Brno začala v roce 1995
přestavbou bývalých vojenských kasáren stojících na pozemku kláštera sester
Těšitelek Božského Srdce Ježíšova v Rajhradě. První dotaci na tento projekt obdržela Diecézní charita Brno v září 1995 od Ministerstva zdravotnictví. Stavba byla
slavnostně zahájena 9. října 1995 a celý projekt byl zasvěcen sv. Josefovi. V roce
1996 a 1997 uvolnilo ministerstvo zdravotnictví další finanční prostředky. V roce
1998 obdržela Diecézní charita Brno dotaci na výstavbu kuchyně a v prosinci téhož
roku se započalo s její výstavbou. Významnou finanční podporu poskytl hospici
Magistrát města Brna. Dům léčby bolesti s hospicem sv. Josefa s padesáti lůžky
zahájil provoz 1. dubna 1999 a patří k největším zařízením tohoto typu v Evropě.
Při příležitosti 15. výročí zahájení provozu hospice sv. Josefa se uskuteční několik akcí. Nejdříve přijměte co nejsrdečnější pozvání na putovní výstavu fotografií
„Být nablízku“ věnované službě nemocničních kaplanů, kterou jsme slavnostně
otevřeli v úterý 18. března 2014 ve 14,30 hod. v přízemí Domu léčby bolesti
s hospicem sv. Josefa v Rajhradě.
Autorem snímků (viz. obrázek) je mladý, talentovaný fotoreportér MF Dnes, Filip Fojtík, dvojnásobný laureát prestižní soutěže Czech Press Photo Canon Junior
Awards za snímek „Loučení Poláků s oběťmi leteckého neštěstí“ (2010) a za soubor „Stáří“ (2011), držitel 1. místa ve Fotografické soutěži Velehrad 2010 v kategorii
Portrét za soubor „Boží služebníci“. Fotografie si můžete prohlédnout v rajhradském hospici sv. Josefa do 22. dubna 2014, vstup na výstavu je volný.
29. a 30. dubna proběhne oslava 15. výročí zahájení provozu hospice sv.
Josefa v Rajhradě spojená s prohlídkou hospice a také setkání bývalých zaměstnanců.
V neděli 18. května ve 14 hodin zveme všechny příznivce, kteří chtějí svojí
účastí podpořit činnost a poslání DLBsH sv. Josefa na benefiční koncert sboru
Brno Gospel Choir. Koncert je současně poděkováním tříkrálovým asistentům
a koledníkům za jejich obětavou pomoc při Tříkrálové sbírce. Koncert se koná
v kostele Božského srdce Ježíšova v klášteře sester Těšitelek v areálu rajhradského hospice.
Těšíme se na vás, určitě se k nám přijeďte podívat!
Ing. Hana Bělehradová, Oblastní charita Rajhrad
65
Ohlédnutí za výročním rokem cyrilometodějské mise
(1. část)
K všeobecně známým skutečnostem této evropsky významné činnosti obou věrozvěstů si dovoluji
nabídnout několik méně známých, ale významných
a zajímavých jevů, tak jak byly zapsány v této, či
pozdější době a jako originály – historické písmnosti
– se v evropských archivech dochovaly. Historici tyto
dokumenty přeložili a vydali tiskem. Předkládaná
fakta mám tedy přímo od pramene.
Tyto písemné záznamy psali kněží – dlouho do
středověku jediná gramotná skupina lidí – v klášterech, či na dvorech světských nebo církevních
velmožů a to ve stylu „Koho chleba jíš, toho píseň
zpívej“ 1.
Na závěr pojednání připojuji komentář, který někomu může připadat kacířský.
1. Nudný, leč nutný úvod
Učení Ježíše Krista se od 1. století šíří živelně: ústním, či písemným podáním
(jiné sdělovací prostředky neexistovaly) v místních jazycích – jako byla Ježíšova
rodná aramejšitna, nebo v nejrozšířenějších – jako byla hebrejština a řečtina. Po
ovládnutí celého Středomoří říší římskou je úřední řečí latina a to i na evropské
pevnině, jejíž část Řím ovládl.
Technickými podmínkami, zajišťujícími komunikaci slov a myšlenek, byly kvalitní římské silnice, po nichž šiřitelé nových myšlenek putovali – pěšmo, koňmo,
vozmo, či loďstvem po moři a řekách.
Kristovi apoštolové a pozdější církevní otcové se musejí vyrovnávat se zavedenými místními kulty, náboženskými směry i ideovými odchylkami ve vlastních
řadách. A hlavně se státním kultem římského státu – rostoucí zbožštění císaře jako
boha. 2. Stále sílící křesťanská idea se stává protistátní ideologií a jako taková je
pronásledována státním aparátem udavačstvím, či davovou psychózou. 3.
Ale čas běží, doba se změnila a tak císař Konstantin r. 313 zrovnoprávňuje
křesťanství s ostatními kulty a r. 391 je jedinou povolenou státní ideologií. Křesťané
vystupují z ilegality, organizují a vytvářejí vnitřní hierarchickou strukturu s územními
celky a na nich hospodářské jednotky. 4.
První malér je v tom, že s rozdělením římského imperia na Západořímskou
a Východořímskou r. 395 se křesťanské učení a hlavně církevní organizace štěpí
na latinskou a byzantskou. Zatím co Byzanc, až do roku 1453, kdy byla dobyta
Turky, tvoří státní i náboženskou jednotu, Západořímská říše jako stát r. 476 zaniká. Jednou z příčin byly bojové nájezdy barbarských kmenů, které na jejím území
vytvářejí říše, jako raně středověké formy států. Pro naše dějiny je to říše Karla
Velikého. Od 9. století její Východofranská číst. Pevninská Evropa má dvě hlavy
– světskou a církevní.
66
A tady je nutno konstatovat, ať se to komu líbí nebo ne – je to historický fakt,
který lze sice zamlčet, ale z dějin nezmizí, že katolická církev
– přežila válečnické období, zvané „stěhování národů“ v 5. a 6. století vrcholící svým kořistnickým charakterem,
– dále v 9. století nájezdy Vikingů
– a ve svých institucích zachovala a dál předávala výsledky civilizačního procesu lidstva minulých staletí.
Nešlo jenom o bezduchou víru v boha, ale o přenos rozsáhlých vědomostí,
samozřejmě na úrovni té doby; technických, hospodářských, přírodovědných, včetně lékařství, právních a filosofických. A k nim přidala humanismus – nový pohled
na morální jednání jednotlivců a společností. Latina byla staletí dorozumívacím
jazykem vzdělanců a diplomatů. Kněží jsou lidé a ve staletých dějinách církve se
najdou činy protikladné ideím. Ale vždy došlo k sebereflexi. Uvnitř církve se našli
jedinci a hnutí vedoucí k „obrodnému procesu“.
Komentář k úvodu a 1. kapitole
1. V tomto pojetí sepisovali mnozí dějepisci události i v 2. polovině 20. století
2. Antický politický projev státu svými formami podobný kultu osobností 20. století.
3. Dnes výkony sankcí na šiřitelích protidogmatických, ale humanitních ideí nazýváme politickými procesy a vězni svědomí.
4. A tady se vnucuje otázka: Co je na křesťanské ideologii tak magneticky přitažlivého, že přežila 2000 let, zatím co jiné, i politické směry podporované státem
a slibující ráj na Zemi neslavně skončily po několika desítkách let?
2. Pohané a křesťané na území Moravy
Na naše území přicházejí Slované od 5. století a po dobrém, či zlém pohlcují
původní obyvatelstvo. 1. Přicházející Slované mají smůlu. Evropa, tedy její civilizačně vyspělá část bývalé říše římské, je již obsazena germánskými kmeny. 2. A
tak Slovanům zbývají zalesněné a řídce osídlené oblasti, ohraničené řekami Labe
a Dunaj. Naši pra-prapředkové tedy začínají od nuly. Rychle se hospodářsky aktivně zabydlují, přičemž řeky hrají významnou roli, stejně tak i pradávná Jantarová
stezka. 3.
Jiná je situace v oblasti duchovního života. Bohužel, Slované neznali písmo
– byli negramotní, a tak nám nezanechali soupis, popis, či vylíčení svého duchovního života. Všeobecně je vědci uznávan princip mnohobožství, ovšem bez
soupisu bohů a jejich resortu působení. Nevíme, jak probíhaly jejich „náboženské“
obřady, slavnosti rodového, či kmenového rázu, zvyky a obyčeje. Své náboženské
projevy si pohané patrně bedlivě střežili.
A tak jediné písmné zprávy o pohanech nám zanechala druhá strana. O mravech pohanů máme zprávy z perských pramenů, vročené k roku 893. Jejich autor,
Ibn Rusta, cestoval Moravou. V barvitém vylíčení života Slovanů uvádí: „Ženy zemřelého si pořežou nožem tvář a ruce, nejmilejší žena zemřelého se nechá dobrovolně uškrtit. Tělo je pak spáleno. Zloděje zardousí nebo vypoví ze země a všechen
majetek zabaví. Rovněž cizoložnou ženu zabijí. Uctívají oheň.“ Z textů vyplývá
mnohoženství. Více zvyků pohanů nám podávají dva rozsáhlé texty určené křes67
ťanským kněžím. Latinský návod z roku 831 „Ustanovení svatých Otců o pokání za
vraždu a o každém hříchu“ nám prozrazuje zřejmě běžné zvyky doby: nechtěnou
vraždu, otrávení člověka, smilstvo ženatého s cizí ženou, pannou, mniškou, znásilnění, opilství, proklínání a další. Z cyrilometodějské dílny v moravském prostředí
vznikl „Soudní zákoník pro lid“, který je podrobnější a rozpracovanější. Kostel byl
azylovým územím, sňatkoví krvesmilníci musí být rozloučeni, rozvod manželství
z důvodu vzájemných úkladů, za svatokrádež má být bití a ostříháni. V obou výše
uvedených dokumentech je dost článků věnováno sexu – což nemohu citovat, aniž
bych ohrozila mravní výchovu mládeže. A tresty za „hříchy“ čili dobové zločiny?
Pokání o chlebě a vodě od 10 dní do 7 let, vyhnanství, pokuty, či totéž má právo
učinit oběť pachateli. „Soudní zákoník pro lid“ určuje i procesní pravidla. 4.
A vymahatelnost práva? Spíše, a to byl účel, pokání: „Člověče, zamysli se nad
sebou.“
Od 9. století začíná boj dvou ideologií – pohanské a křesťanské. Jak se asi
cítili pohané, jimž generaci po generaci, byly vštěpovány určité mnohobožské mýty
a morální normy? A teď přišli cizí lidé a přesvědčují je, že vše je jinak! Christianizace je generační problém – změna myšlení jedince a společnosti a odehrává se
v následujících staletích tak, jak se svědectví dochovala v písemných pramenech:
R. 1039 takzvaná Hnězdenská statuta, kdy nad hrobem svatého Vojtěcha Břetislav I., jadrnými slovy nařídil: pouze církevní a monogamní manželství, rušitel manželství budiž vykázán do Uher, stejně tak i cizoložné ženy. 5. Vyšetřování vražd
žhavým železem a následné vyhoštění ze země. Krčmu považuje za kořen všeho
zla. Pokuta za opilství buď vězení, nebo 300 peněz, zákaz trhů a práce v neděli
a ve svátek, nařízení o pohřbívání těl na hřbitově. Pochovávání mrtvých v lesích
a polích pod pokutou jednoho vola a 300 peněz.
R. 1092 při svém nastolení Břetislav II. opakuje zákaz pohřbívání mimo hřbitovy. Postupuje razantněji: dal pokácet posvátné háje, vykázal různé vlchovce, či
čaroděje. Christianizaci zač. 9 st. zahájila iroskotská mise. Po ní přicházejí kněží
Východofrancké říše. A roku 863 byzanstká mise Cyrila a Metoděje. Jak přišli?
Cestovní itinerář nemáme. Rostislavovo poselstvo do Byzance a mise Konstantina
a Metoděje zpět, spolu s listem císaře Michala III., vybaveni „hojnými prostředky“
z císařského paláce. Mezi „hojné prostředky“ patřily podle Římské legendy i ostatky svatého Klimenta. Jistě měli i ozbrojený doprovod a někteří současní autoři se
domnívají, že misi využili i obchodníci.
Přišli – ale rozhodně ne proto, aby na 100% vymýtili 100% negramotnost – tedy
naučili veškeré obyvatelstvo číst a psát. V té době to nepotřebovala ani hlava státu.
Jediným sdělovacím prostředkem byl ústní projev: výběr slov tak, aby obyvatel
nejen rozuměl ale i pochopil význam slova. To se nejlépe vykládá na příkladech
– a cirkevní knihy se lidskými přiběhy jen hemží. Překlady liturgických knih a náboženských textů byly určeny žákům – budoucím kněžím tak, aby proslov kněží byl
obsahově jednotný. Cyril i Metoděj i jejich žáci museli být dobrými řečníky s bohatou slovní zásobou. Slovanské jazyky v té době se v pojmech ještě přiliš nelišily.
Působivé byly i obřady doprovázené patrně zpěvem – gregoriánský chorál a řecké
hymny zní velebně uchu i dnešního člověka. Vštěpovali základní normu chování
nejen srozumitelnou svým obsahem, ale snadno zapamatovatelnou svým rozsahem. A to splňuje „Desatero Božích přikázání“. Jeho principy jsou bohatě, košatě,
68
složitě obsaženy i v současných paragrafech. Například: Nezabiješ! Nepokradeš!
atd. Horší to bylo (je? bude?) s přikázáním: Nesesmilníš!
Občan odchovaný tržním hospodářstvím se zeptá: „A co za to?, Kolik dostali?“
Odpověď: „Nic!“ Ale přeci! V „Životě Konstantina – Filosofa“ je uvedena splněná
Metodějova žádost – propustit na svobodu devět set otroků – zajatců. 6. Takže
pracovali za stravu a byt? Ale zase něco! Z roku 868 máme písemný záznam majetkového převodu, kdy Kocel ze svého dědičného majetku vyjmenovává nemovitosti, darované kostelu, z jejichž výnosů živ je kněz a hradí si veškeré náklady se
svou činností spojené. 7.
Četné kostely odkryté na jižní Moravě mohly mít obdobné donace (darování
jako dnešní nadace) jen ústně uzavřené 8.
Cyrilometodějská mise neumravňovala jen pohany – prostý lid. K letům 874879 se váže patrně autorská skladba Metodějova: „Napomenutí vladařům“. Cituji:
„Spravedlnost povznáší národ. Avšak hříchy a nespravedlnostmi upadají lidé do
bídy“.
Za ukončení pokřesťanšťování obyvatelstva se považuje vláda Václava II.
(1278–1305). Od 9. století, generace po generaci, se změnilo myšlení jednotlivce
i společenství - z pohanského „světového“ názoru na křesťansko-katolický.
Komentář ke 2. kapitole
1. Odpověď, kdo byli „původní obyvatelé“ čtenář najde v knize „Toulky českou
minulostí“ a dalších.
2. Germánské kmeny naštěstí vyspělou římskou – antickou – civilizaci nezničily
úplně. Do Evropy přicházející kmeny ji přebírají a tvůrčím způsobem přizpůsobují potřebám své doby – romanizují se a tvoří tak základ dnešních národů
a států.
3. Dnes je její trasa obnovována jako cyklostezka
4. Nejstarší právní ustanovení je až z roku 992, ujednané mezi pražským biskupem a Boleslavem II; v oblasti náboženství – zákaz sňatků bez církevního
posvěcení, rozloučení manželství uzavřená mezi příbunými, majetkoprávní
o stavbách kostelů a další. Za nejstarší civilní zákoník jsou považována tzv.
„Statuta Konráda Oty“ z r. 1189. Mimochodem: Konrád Ota, údělný kníže znojemský z vedlejší větve Přemyslovců, později markrabě moravský a v letech
1189–1192 český kníže, je významný, bohužel opomíjený politik.
5. Toho roku se Břetislav I. kníže český, vypravil do Polska pro tělesné ostatky
svatého Vojtěcha – uctívat domácího svatého je propagačně působivější než
importovaný hrdina. Po cestě zpět pobral, co se dalo, až se později Kosmas
zalykal nadšením nad množstvím kořisti na přeplněných vozech. A před Prahou
velkolepé přijetí výpravy za hlaholu zvonů.
6. Podle tehdejších pravidel byl zajatec z boje otrokem a jako zboží celkem laciným zdrojem vysokých zisků.
7. Kromě idejí člověk potřebuje hmotné zabezpečení. Následující princip – chceš-li konat svou osvětovou kulturně- výchovnou vzdělávací a podobnou činnost
a potřebuješ-li k tomu hmotné statky, tady máš výrobní prostředky a starej se
s péčí dobrého hospodáře. Stát, nejen ten začínající v 9. století, ale i v následujících tisíci letech, obdobné činnosti nefinancoval. Zvláště ne to, co dnes
nazýváme sociální politikou. A na rozdíl od cyrilometodějské mise, která na to
69
ještě neměla, církev z výnosů svých majetků postupně rozšiřovala své působení na provozování nemocnic, chudobinců, starobinců, sirotčinců, pro „klienty“
zadarmo. Byli chudí – kde by na to vzali?
Například: Blahoslavená Anežka Česká vydržovala „svůj špitál“z majetků, které
ji daroval Václav I.
8. O tom, jakým způsobem Mojmírovci zabezpečili materiálně církevní instituce
– arcibiskupství, biskupství, kněze – nemáme písemné zprávy, či doklady. Ale
„Zakládací listina českého vévody Břetislava I. vročená k r. 104, pro kapitolu
ve Staré Boleslavi“, která patrně kodifikuje předcházející praxi, daruje kapitule,
rozličné poplatky na Moravě:
– z měst Rokytné, Znojma, Bítova činí desátek šest denárů,
– ze všech mostů na Dyji desátý poplatek
a další např.:
– Olomouc a Brno každé ročně jednu hřivnu a dva voly,
– Spytihněv půl hřivny a jednoho vola.
Ale: „lidé, kteří přísluší k jmenovanému kostelu, jsou osvobození od všech poplatků, desátků, stavby měst nebo mostů a dalších služebností.“ Proč voly? Výkonný „pohon“ pro těžké kupecké a vojenské vozy, finančně nenáročný – voda a tráva
byly všude, ekologicky nezávadný – o biologický odpad se postarala příroda.
Řečeno dnešními slovy, neplatili státu daně. Jmenovaná města platí kostelu na
jeho osvětovou činnost přímo, ne přes státní rozpočet jak dnes.
PhDr. Marie Milcová, Zbýšov
Koňovandry – těžké začátky
Motto: Koně máme pro to, abychom na nich jezdili ...
Moje motto: ... a to co nejvíc.
Bylo jaro roku 1996 a já šťastný novopečený
majitel kobylky (neboť od malička jsem toužil mít
koně a kolt), jsem se rozhodl konečně vyrazit na
alespoň dvoudenní vandr. Vždyť to byl hlavní důvod, proč mít koně, proč několik let obíhat nejrůznější okolní stáje, nabírat vědomostí a proč se naučit na koni jezdit. (O dostizích, které jsem později
začal jezdit, jsem zatím jenom přemýšlel). Tak tedy
onoho jara, ač stále greenhorn, nabyl jsem jistoty,
že na to s kobylkou, na které jsem jezdil už skoro
rok, prostě „máme“. Vzhledem k tomu, že takhle
nikdo v okolí koně nevyužíval a každý se zhrozil,
že hodlám putovat přírodou několik dní kdoví kam
bez řádného zázemí a zabezpečení, nedostalo se
Koník s jezdcem během putování
mi žádných rad ani doporučení.
Spolehnout jsem se mohl tak akorát na vlastní selský rozum. Cestu i nocování
jsem tudíž vybral naprosto bezpečnou a prověřenou z předchozích pěších tůr. To
jsem ovšem netušil, jaké nástrahy, záludnosti a schválnosti mě na mém prvním
70
koňovandru čekají. V den „D“, byla to sobota začátkem června, jsem měl v úmyslu
vyrazit v 9 hodin ze stáje. V 6:00 jsem byl již u koníka, abych ho v čas nakrmil
a nachystal vše potřebné. Především jsem jednu sedlovou brašnu naplnil ovsem,
aby koník netrpěl na cestě hladem. Co když na březích Oslavky, kam jsem mířil,
nenajdu ani trs trávy?! Za sedlo jsem kromě celty a spacáku přibalil velkou deku
na přikrytí koně, pro sebe kožíšek, zkrátka abych byl připraven i na nenadálý krutý
noční červnový mráz?! Samozřejmostí byl plášť do deště, laso a další a další „nezbytnosti“.
Když jsem konečně takhle koně naložil, vznikla na něm jakási neforemná homole, kvůli které se nedalo projít dveřmi stáje, natožpak se vyhoupnout do sedla.
Co však bylo horší, náhle bylo deset hodin a já stále trčel doma. Jak jen to ti kovbojové ve westernech dělají, že osedláno mají jedna dvě a ještě k tomu báječně
vypadají? No co? Tak jsem postupně vylučoval a vyřazoval věci, o kterých jsem
usoudil, že nebudou na nic, ovšem oves v brašně jsem pro jistotu ponechal. Koník s báglem nakonec vypadal docela slušně, něco jsem rychle pojedl, neboť se
blížil čas oběda a pak, s dvouhodinovým zpožděním, jsme konečně vyjeli. Vcelku
svižně jsme dorazili do Oslavan a ejhle, vedle vždy bezpečné cestičky okolo řeky
Oslavky ležely naskládané lodičky - kanoe, kajaky, pádla, vesla nebo jak tomu všemu svému náčiní vodáci říkají. To vše v pestrých barvách, žlutá, modrá, červená,
jak si kdo přeje. To si ale nepřál můj nezkušený koník, barvy ho natolik vyděsily,
že odmítl pokračovat v cestě a - bojím, bojím - dál nejdu. Marně jsem ho lákal na
hrsti ovsa, všelijak ho pobízel, zkrátka neposlušnost koně je přímo úměrna přihlížejícímu počtu diváků - vodáků. Ti pobaveně sledovali, co se děje, nejdřív potichu,
potom začali udělovat odborné rady, jako např. plácni ho přez pr. .. a pod. A čas
neúprosně ubíhal. Vysvobozením se ukázala až černá mračna blížící se od západu
a spásný povel šéfa vodáků – hoši, jedeme dál, bude bouřka. Naházeli lodičky na
vodu a zmizeli jako pára nad hrncem. Gréta, jak se kobylka jmenovala, spokojeně odfrkla, neboť cesta byla náhle volná a tak jsme vyrazili proti proudu Oslavky.
Bohužel s prvními kapkami blížící se bouřky. Ta naplno udeřila zrovna, když jsme
procházeli po úzké cestičce ve stráni kaňonu směrem ke staré oslavanské střelnici.
Koník si kupodivu úplně klidně vykračoval, nic mu zřejmě jako přírodnímu tvoru nevadilo, ovšem já měl svěrač sevřený hrůzou, šero, liják, blesky, hrom, pode mnou
kolmý sráz, dole v hloubce řeka, zkrátka nic pro greenhorna. Všechno však má
svůj konec a tak po dvou kilometrech za Archlebem jsme měli nejhorší za sebou.
Pochopitelně mě roztřepal chlad z mokrého oblečení. „Hej, kovboji, pročpak sis
nenavlékl ten pršiplášť, co máš uvázaný u sedla?“ „No, protože strachem jsem na
něj úplně zapomněl“, hned jsem si odpověděl. Bylo jasné, že na flek, kde chci přespat,
již do večera a v takovém zuboženém stavu
asi nedojedu i kdybych se hnal cvalem.
Otočit domů jsem okamžitě zavrhnul,
takovou porážku bych vůbec neunesl. Zatím,
co mě to v hlavě šrotovalo, kobylka jaksi samovolně odbočila od řeky vpravo směrem na
vesničku Čučice a mě tehdy napadla spásná
myšlenka. Vezmu to přes kopec rovnou na
Chvojnici, kde má sestra chatu „U černého Kůň připravený na týdenní vandr
71
víru“. I když tam nebude, alespoň se na verandě
ubytuju v suchu. Jak vymyšleno, tak vykonáno.
V pozdním odpolední jsem již sjížděl ke skupině
tří chat. Na nejspodnější - sestřině - otevřené
okenice, dveře – jupíí, jsou doma, z té horní
znělo veselé štěbetání. Na můj halasný pozdrav
„Ahóóój!“ ale náhle hrobové ticho. Něco je asi
špatně - blesklo mi hlavou. Ale to už se ke mně řítil
švagr a hnal mě z mého nového parkoviště u prostřední chajdy. No to bude průser, až to kamarád
Jura „Lucan“ uvidí! On tady chystá příští týden
svatbu kluka, my musíme chodit dokola, aby zde
nebylo bláto a rozdupáno a ty mu to tady rozrajtuješ kopytama! A skutečně, stál jsem na plácku, od
kopyt v rozmoklé půdě dvaceticentimetrové díry
.... Následovala průtrž nikoli z mračen, ale z úst
Lucana a já, místo abych obstaral koně, převlékl
Koník s báglem na vandru
se, najedl a odpočinul si, vzal jsem krumpáč, rýč
a hrábě a začal jsem s pomocí švagra vyrytými drny zakrývat ty hrozné díry. Již za
tmy bylo všechno hotovo, kobylku jsem měl uvázanou na čtyřmetrovém lasu, které
jsem napnul mezi dva stromy a uprostřed na vazáku stála ona. Všechno podle
filmů, jenže tak to kovbojové dělají, když mají jen dva stromy nebo kůly a pět koní.
Já měl koníka jednoho a k dispozici celý les. Prostě zase ten zelenáč. Kobylka si
konečně začala pochutnávat na ovsu, který jsem tak pečlivě převážel a já se šel
dát do pořádku a užít si konečně vytoužený klid v partě s rodinou. To jsem se však
šeredně mýlil. Ve dvě ráno přišla v pořadí již třetí průtrž, tentokrát zase z mraků.
V záři blesků jsem vyhlížel za oknem chajdy, jak to koník přežije. Vždy jsem zahlédl lesklý zadek, ale copak? Náhle koník zmizel a tak nezbývalo nic jiného než
ve spodním prádle vyběhnout do té sloty. V podstatě se ale nic hrozného nestalo,
pouze jeden konec lasa se ze stromu utrhnul a do vzniknuvšího 6m lana se kobylka
zapletla a spadla.
Vysvobodit kobylku byla hračka, pár řezů nožem a byla na svobodě. Bohužel
snad z radosti a vděčnosti vyskočila a utekla znovu na ten prokletý tanciplac, který
jsem tak pracně upravoval. Co následovalo, to už vážený čtenáři, znáš. Krompáč,
rýč, hrábě atd. Když jsem byl v pilné práci, bouřka, zaplať Pán Bůh, ustoupila a svítalo, sousedka ze sousední chajdy právě chvátala na WC a samozřejmě na mě
křičí: „Jaro, co tam děláš?“ A já jenom: „Pssssst!“ Prokleté Murpyho zákony! Jako
v pohádce nakonec všechno dobře dopadlo, tvrdě jsem prospal celé dopoledne
a navečer jsem byl již zpět doma ve stáji.
Dovětek: za dva dny jsem urazil rekordních 26 kilometrů a koncem léta mi
švagr zavolal, ať si jdu pokosit oves, který vyrostl na místě, kde kobyla nocovala.
To vše mě však neodradilo od dalších a dalších vandrů, které měly následovat.
O nich příště.
Jaromir „Dak“ Široký
72
Masarykova vlídnost zastavila útočníka
Tato událost, jak píší tehdejší noviny, se stala 14.
června 1930 v našem kraji v Hrušovanech u Brna.
Tehdy na uvítání našeho prvního prezidenta Tomáše
Garrigua Masaryka (1850–1937) stál před nádražní
budovou ověšenou státními vlajkami velký dav již
nedočkavých lidí s květinami v rukou, vyhlížejících
vlak od Brna. V popředí davu stojí skupina pánů v
černých oblecích obklopena ženami ve slováckých
krojích spolu se spoustou dětí. Konečně v 19.44 hodin vrcholí jejich napětí zahoukáním lokomotivy a čekající hudba spěšně rozehrává
státní hymnu. Celé prostředí před nádražím se rázem mění v jásající dav, který
sleduje, jak po schůdcích z vagonu vystupuje štíhlý stařec celý v bílém obleku.
Málokdo si v těchto vzrušujících okamžicích povšimnul, že obvodní inspektor Jiroušek po prohlédnutí lékařského průkazu dává stojícímu muži povolení ke vstupu
do nádražní čekárny. Ten ihned z čekárny za oknem sleduje nadšené vítání prezidenta, ke kterému nyní přistupují krojované ženy s dětmi. Pan prezident děkuje
za přivítání a s úsměvem, který patří všem, kteří ho tak srdečně vítají, vstupuje do
vestibulu, kam ho pozval obecní starosta k zapsání do kroniky. A tento úsměv, aniž
by si toho byl vědom, mu zachránil jeho život.
Po uplynutí bezmála dvou let od tohoto dramatu vychází na povrch až neuvěřitelná informace. Pavel Gorgulov, v té době zatčený pařížskou policii pro provedený
atentát na francouzského prezidenta Paula Doumera (1857–1932), kromě jiného
vypovídá: „Na jihu Moravy poblíž Brna jsem s odjištěným revolverem čekal na Masaryka. Bylo mojí chybou, že na poslední chvíli, což si nedovedu dobře vysvětlit,
se mi zželelo tohoto tak milého a vlídného muže odstřelit a já jsem nedokázal svůj
úmysl provést!“ Tak vypovídal kdysi bělogvardějský poručík Pavel Gorgulov, nositel
řádu sv. Jiří, který po svém válečném zranění v roce 1916 nosil ve své lebce granátovou střepinu. Právě on to byl, kdo si vzal za úkol odstranit významné politické
špičky té doby, které byly proti nástupu rudé diktatury v Rusku - Tomáše Garrigua
Masaryka, Paula von Hindenburga, prezidenta Německa a francouzského prezidenta Paula Doumera. Po atentátu na francouzského prezidenta byl Gorgulov pro
svůj čin 14. září 1932 bez milosti popraven gilotinou. A tak podle historika Josefa
Pekaře (1870–1937) nedošlo 14. června 1930 v Hrušovanech u Brna k neštěstí,
které by tenkrát mohlo zmařit všechno úsilí vedoucí k probouzejícímu se Československému státu.
Jaroslav Nevřiva
Bývám někdy zas jako mladý kluk
Ve svých vzpomínkách si rád snažím přiblížit nenávratně se vzdalující minulost.
V takových okamžicích si například připomenu klidná ničím nerušená rána všedních dnů. Ulice všech okolních vesnic se tehdy probouzely do ticha začínajících
slunečních dnů a božaské idylické ticho narušovalo snad jen kokrhání kohoutů
s hejny slepic nebo zaštěkání psů. V takových úsměvných dnech, když jsme se
my, děti, snažily pomáhat mámě při krmení drůbeže a dobytka, nám vždy ještě
73
zbylo spoustu času na naše hry nebo
sledování všeho, co se v ulici odehrávalo.
A právě na tyto, pro nás tak zajímavé události, jsem si nyní vzpomněl. Bylo to právě
jedno ráno, když jsem sypal slepicím zrní
a z ulice zaznělo několikeré zvonění zvonku: „Kůže, sbírám, vaše kůže!“ Ozval se
hlas nákupčího králičích kožek, který je
vždy jednou za týden přicházel vykupovat
od vesničanů. Kůží bývalo v té době, kdy
se chovali králíci snad v každém domě,
dost. „Honem jdi, Jarečku a stáhni tu vysušenou kůži z návleku a spěchej, aby tě
ostatní z ulice nepředběhli! Nedej se však ošidit, za takovou od táty dobře staženou
a vysušenou kůži, bys měl dostat od kužkaře aspoň tři koruny.“ Upozorňovala mne
máma a já jsem pak pelášil, abych předběhl ty ostatní. „No tak ukaž, mladej, tu
svou kůži,“ obrátil se na mne kužkař po doběhnutí. „Vyschlá je, vysušená taky, no
tak to ti dám dvě celé koruny.“ „To je pane kužkaři málo, moje máma mi říkala, že
za takovou kůži jste jí vždy dával tři koruny.“ „No tak, když to máma říkala, tak tady
máš ty tři a už mazej!“ Ještě jsem se podíval, jak kužkař vykoupené zboží přivazoval na nosič svého kola, na kterém pak s rancem kůží odejel. Po kužkaři přicházel
do naší ulice také brusič všech nožů a nůžek. Ten přišel s krosnou, ve které si nesl
složený dřevěný šlapací brus. Na ulici si vždy sedl do stínu lípy a pak to své šlapací
brusné monstrum s jednoduchým převodem ze silnější kožené tkaničky a brusem
složil. Otřel si své zpocené čelo, rozhlédl se po domcích ulice a po nadechnutí
spustil: „Vaše nože, nůžky k dokonalosti, nabrousím k vaší radosti!“ Hospodyně
přinášely nože a nůžky, které začal za našeho dětského zvědavého přihlížení
a s občasným namočením ve vodě brousit. Jen nás, nakukující děti, upozorňoval:
„Pozhor děti, pozhor! Ať vás neuchvátí hremen!“ Ještě dodnes si na ta jeho upozorňování s těžce vyslovovaným „R“ vzpomínám. Když pak svou práci na broušení
dokončil, uložil si utržené peníze do váčku za košili a všechno své zařízení si zas
uložil do krosny, se kterou pak vykročil za výdělkem do další ulice. A do této doby
naší První republiky asi před 80 roky chodili po ulicích našich vesnic také dráteníci.
Ti snad podle nářečí přicházeli až ze vzdáleného Slovenska. Se zručností opravovali hospodyním naražené hrnce, mísy a džbány drátěným úpletem, aby ještě nějaký čas sloužily. Chodili po domech nabízejíce své služby a jejich nářadí spočívalo
v řadě kleští, kladívek a klubek potřebných drátů různých velikostí. Po drátenících
přicházeli své služby nabízet také sklenáři s tabulemi skla, které nosili na zádech
v dřevěných paletách. Opravovali rozbitá okna, která nevydržela někdy při našich
hrách nebo při neopatrnosti našich rodičů. A bývalo mnoho ostatních, které jsme
nyní neuváděli, kteří nabízeli své služby. Bývali to většinou lidé, kteří svou prací
zaháněli bídu a kteří takto v nezaměstnanosti chránili mnohdy své početné rodiny
před nedostatkem. Byla to tehdy doba, kdy i spousta našich dědů a otců, pracujících zde na šachtách hluboko pod zemí, čelila bídě a nedostatku.
My, kteří si tu tehdejší těžkou dobu můžeme představit jen na základě vyprávění našich rodičů, musíme s úctou přiznat vývoj naši společnosti, na kterém se
podíleli i naší otcové.
Jaroslav Nevřiva
74
To bylo už tenkrát…
Bylo to tehdy, když přišly dlouhé únorové večery, které
nabízely lidem plesovou nebo ostatkovou zábavu. Nebylo
proto důvodu nechat si takovou společenskou příležitost
ujít. A tak ten večer, kdy na obloze zářily hvězdy a sníh
křupal v mrazu pod nohama, jsme své kroky vedli jako
ostatní zasněženou ulicí ke kulturnímu domu. S vyhrnutými
límci kabátů jsme všichni spěchali do tepla, kde jsme po
odevzdání svých svršků do šatny a zaplacení vstoupili do
tepla osvětleného sálu. Přicházející lidé postupně zaplňovali místa v předsálí nebo u stolů obklopujících parket. Ty,
již sedící, obsluhovaly servírky, přinášející pití, zatímco na
podiu si hudebníci připravovali své nástroje spolu s nutnou
aparaturou a mikrofonem. Ve chvíli, kdy se okamžik zahájení naplnil a kdy se celý sál uklidnil, ozvalo se několik poklepů bubeníka, po kterých
zazněla rytmická znělka taneční skupiny. Po ní mělo přijít mé první vystoupení
zpěváka skupiny. V té chvíli jako bych při pohledu do tolika přihlížejících očí ztrácel svoji jistotu. Snad jenom díky volnějším nohavicím kalhot nebylo poznat mé
rozechvělé nohy. Na zlomek okamžiku jsem se ohlédl na nejbližšího trumpetistu,
který mě pokynem hlavy povzbudil a já jsem po hlubokém nadechnutí přistoupil
k mikrofonu. Po pozdravení přihlížejících jsem představil naši skupinu, popřál krásný večer a pozval jsem všechny na parket. Po úvodních polkách a valčících přišly
na pořad také v té době populární moderní šlágry, které bývaly především pro ty
mladší příležitostí projevit se v daném rytmu. Publikum často projevilo potleskem
ovace a dožadovalo se opakování šlágrů, kterými v té době byly Mecky Messer,
Major Gagarin, Malá černá kočička, Děti z Pirea, Marýna a celá řada dalších. Moje
jistota s přibývajícími výstupy u mikrofonu narůstala. Už jsem se nedíval jen do
reje tančících na parketu, ale sledoval jsem i ostatní sedící u stolů. V jedné chvíli
jsem si všimnul, že jen kousek od podia sedí u stolu dívka, která na rozdíl od
svých přítelkyň méně tančila, ale o to více mne se zájmem sledovala. Byla hezká,
s černými vlasy a až s tajemným úsměvem na rtech. Když jsem si uvědomil, jak
mne při zpěvu sleduje a chtěl jsem jí svým pohledem vyjít vstříc, začala své oči jen
cudně klopit dolů. Ten večer se spoustou zážitků, které taneční zábava nabízela,
mohl být s poznáním dívky jen příjemnou episodou, nebýt toho, co následovalo.
V jedné z krátkých přestávek přišel za mnou jeden z hudebníků, že za podiem
stojí několik děvčat, které by se mnou chtěly mluvit. Když jsem se přesvědčil, že
to myslí opravdu, nakouknul jsem tam. Za podiem k mému velikému překvapení
čekala s dvěma přítelkyněmi dívka, která mne celý večer při zpívání sledovala.
S rudnoucí tváří a se skromností mne slušně požádala, jestli bych jí mohl nějaké
texty písní, které jsem zpíval, nabídnout. Její žádost i pohled jejích krásných hnědých očí, mne tak překvapily, že pro krátkost času, který mi zbýval, jsem jí zapůjčil
svůj písňový diář se slibem, že mi ho přinese při zkoušce skupiny. Za necelý týden,
kdy mi ho do večerní zkoušky přinesla sama, zůstala zde se mnou až do jejího
konce, abych ji pak doprovodil k příbuzným, u kterých tehdy bydlela. První upřímný
a letmý polibek, který jsem od ní dostal, byl pro mne tím, na co se nikdy ani po
letech nezapomíná.
Jaroslav Nevřiva
75
Jak Jožin vystrašil svou Mařku
U Hamáčků na chalupě bývalo občas rušno. Žili zde dva starší manželé Jožin a Mařka, ve stáří kolem sedmdesátky, kteří si sem tam na truc dělali nějaké
schválnosti, kterým se pak společně srdečně zasmáli. Děti už doma neměli a tak
se těmi prožívanými legráckami zbavovali pocitu všednosti a nudy, která někdy se
stářím přichází. Děda Jožin se spolu se svou Mařkou pečlivě staral o svůj stateček,
což byl pro ně baráček s dvorkem a zahrádkou. Na dvorku měli postavenou kůlnu
s chlívkem, ve kterém chovali králíky a slepice. „Te, Jožine, neviděls tade nekde
srp? Včera jsem ho dala sem na plot a teď tam néni. Nebrals ho?‘‘ otáčela se Mařka
k Jožinovi, který svým miláčkům králíkům, dával podestýlku. „No dešs ho tam dala,
tak ta musí bét, přeci tade nemáme zloděja.‘‘ „Kuš, tade je, potvora, bel spadlé na
zem a málem sem se vo ně řízla do létka‘‘, na to Mařka, která, jak se ohýbala pro
srp, málem spadla, když ji její přebujelá ňadra převážila a ona navíc uklouzla na
slepičáku. „Sakra, potvore, včera sem tade zametala. Poslóché, Jožine, vobtáhls
mě ten srp? Musím na trávo a včera bech bévala ten koš měla snad dřív nakósané
zubama, než nažaté tém tupém srpem‘‘, durdila se Mařka. „To se dělé, jak chceš,
ale zube be ses měla šetřit, sténě je máš jak note na buben, samó pauzu, ale ten
srp jsem ti už včera naklepál‘‘, na to Jožin dodělávaje podestýlku. „Ale kdebech
nebel duma, až přindeš s tó trávó, tak sem se skočil na jedno čepovaný. Mám po
těch včeréších buchtách, co zbele na snídani, v hubě sucho jak na Sahaře!‘‘ „Dělé
jak chceš, jen se holenko vzpomeň, jaks s tó svó veschló hubó dopadls posledně‘‘,
prohodila Mařka na půl úst a zmizela za vrátky na zahradě. Na to již Jožin raději
neodpověděl, protože si živě připomněl tu svou poslední návštěvu v hospodě. To si
tenkrát při pivečku přichuceném štamprdličkou rumu rozdali s kamarády mariášek.
Spěchat s návratem nebylo třeba. Venku lilo jak z konve a to jako omluva pro pozdější návrat stačilo. Jenomže ono, potvora, pořád nepřestávalo a když se přeci jen
rozhodl pro návrat domů, nechala ho Mařka v tom silném dešti víc jak čtvrt hodiny
tlouct na dveře, s tím, že ho neslyšela. Proto už ten večer, byť to bylo před půlnocí,
se zařekl, že jí to i s úroky musí vrátit. A tak se té hospody nyní zřekl a využívaje
Mařčiny nepřítomnosti, připravoval odvetu. Nejdříve vynesl z kůlny na půdu plechovou vaničku, ve které kdysi koupali děti. Pak do ní položil elektrickou vrtačku,
do které utáhl kličkou vrtulku ze starého nepoužívaného ventiláru. Šňůru od vrtačky
prodloužil prodlužovačkou, kterou protáhl pod okrajem střechy přes okno ložnice,
kde jí zástrčkou schoval za záclonu. Když se Mařka vrátila s košem trávy, celá
překvapená povídá: „To se musel stát zázrak, že náš dědeček to vedržel a světe
div se, nešel do hospode. Bojim se tomo
věřit, že se ten hříšník dal na pokání.‘‘ „No,
no, nešpicuj. Než sem ten herberk, cos měla
v kůlně, dal do rychtiko, tak užs stade bela.
Ale to se nemyslé, já si na jedno čepovaný
skočím na večír, jen ale abe zas nepršelo,“
dodal Jožin, ale při tom si přál pravý opak, to
aby se mu podařilo splnit slíbenou odplatu za
to jeho stání v dešti. Jeho úvahu mu vyrušila
Mařka: „Jožine, po obědě be sme měli také
jít něco udělat na zahrádko. Cibulko a ostatní
76
semena na setí už sem kópila a také je třeba už vokopat jahode a kvitka“. A začala
nosit na stůl oběd, což byla od včerejška přihřátá čočková polévka a mísa bramborových placků. „Ta polívka a placke, te mně moc energie na práco na zahradě
nedají“, pronesl Jožin, „radši toho nech a jez a podívé se z vokna, jak se to kaboní.
Mosíme na zahrádce s tém pohnót, než začne chléstat“. A tak po obědě, jak Mařka
sklídila se stolu, vyrazili na zahradu. Jožin okopával jahody a kvítka, zatímco Mařka, aby se nemusela shýbat, hodila na záhon desku a pěkně v kleče z ní sázela
do země cibulky.
„Te, Mařko, dež se na tebe dívám, je mi tě až líto,“dodal Jožin s úsměvem, ,,co
te musíš zkusit s tém svém vrškem, co ti tak táhne dulu. Možná, že be ti pomohlo,
nosit na krko šande.“ „Radči toho nech a podívé se na to svý břucho, deť te přes ně
ani nevidíš, esli seš vůbec ešče chlap.“ A na to se oba srdečně zasmáli. „Mařko, na
mně už kaplo,“povídá Jožin. Ta pohlédla k zatažené obloze a povídá: „Měls, Jožine,
pravdo, na mě už taky a tak toho dneska necháme.“ Na tu chvíli Jožin čekal jak na
spasení. Trochu si opláchl ruce a plný nedočkavosti spěchal jak žíznivý velbloud
k hospodě. Jen jak otevřel dveře, hned ho ovanula vůně piva a volání kamarádů:
„Člověče, kde seš? Pořád nám tade chybíš do mariášo!“ Jožin kamarády pozdravil
a když na jeden ráz vypil přinesené pivo a utřel u pusy pěnu, povídá: „Rači nekecéte
a rozdávéte, ať vás stačím vobrat vo te vaše šesťáke, co vás pálijó v kapse.“ A tak se
rozběhl mariášek, při kterém přibývalo pivních čárek na táccích a teprve kapky deště,
klepající do oken, Jožina vyburcovaly k návratu domů. Když pak pokropen deštěm
doběhl domů, Mařka právě dožehlovala poslední prádlo. „Už sem si myslela, žes
zapomněl na navrátila. V poledne si mrmlál na chudé voběd bez kalorijí a tak sem
ti hodělala pořádnó večeřo.“ A tak před Jožina na stůl k jeho údivu položila k chlebu
na talíři vonící klobásu s křenem a k tomu z komory vychlazené pívko. „Te, Mařko,
já mám pocit, jako bech bel vo hodech,“ a plácl Mařku s úsměvem rukou po zadku,
i když se v něm trochu pohnulo svědomí, jestli s tou chystanou odplatou Mařce neukřivdí. „Já se dneska pudo dřív lehnót,“ povídá Mařka. „So tak nejak honavená a zas
mně bolijá záda.“ „Šak běž“, na to Jožin, „já se ešče chvilko podívám do novin a pak
pudo za tebó.“ Mařka, unavená celodenní prací, jak ulehla, za chvíli spala, jak když ji
do vody hodí. Jožin, když se utvrdil, že Mařka je již v říši snů a venku leje jak z konve, rozhodl se jednat. Vysvlečený do noční košile vstoupil do ložnice, kde spala nic
netušící Mařka, vzal za záclonou schovaný konec prodlužovačky, kterou po krátkém
zaváhání zasunul do zásuvky. To, co se v tom okamžiku přerušeného nočního klidu
stalo, bylo pro Mařku na pokraji šoku. Celým domem se rozlehl rachot, který na půdě
ve vaničce způsobovala vrtačka s vrtulí. V tom okamžiku zacloumal Jožin s Mařkou
a na nic nechápající probuzenou zavolal: „Hotiké, Mařko, ven, je tade zemětřesení!
Honem běž, ať, to nás nespadne!“ Mařka vyskočila z postele jak srnec z houští a tak,
jak byla v noční košili, utíkala na dvůr zalévaný sprškami deště. Jožin vytáhl zástrčku
ze zásuvky a spěchal za Mařkou stojící promočenou v dešti. „Poť, Maři, honem dom,
už to přestalo!“ A vzal promočenou Mařku kolem ramen a celou ještě se třesoucí
odváděl domů. Pak jí uložil do postele a zakryl peřinou. Bylo mu jí najednou až líto,
jak jí vylekal. To snad ani tolik nechtěl. A tak s pocitem viny a s výčitkou vlezl za ní do
postele pod peřinu a tak, jak byla celá mokrá, vzal ji do náruče, aby ji zahřál a uklidnil.
Ba i tu pusu a né jednu jí dal a v té chvíli si uvědomil, jak moc má tu svoji Mařku rád
a že snad nikdy by lepší nenašel.
Jaroslav Nevřiva
77
Pan Prošek vždy rád vzpomíná
Bylo to na počátku léta, když jsem na cestě od lékaře jen kousek za křižovatkou
Sportovní potkal svého starého přítele pana Proška. Šel pomalu, opíraje se o hůl, od
autobusové zastávky a v blížícím se předpoledním horku měl namířeno k blízkému
občerstvení. „Dobrý den! To mám štěstí, že jsem vás zas jednou potkal,“ prohodil
Prošek s úsměvem a po podání ruky se jeho oči rozzářily radostí ze setkání. „Rozhodl jsem, že pro tu žízeň, která mne v tom horku již od rána trápí, dám si zde jedno
pivečko. Jestli nespěcháte, budu jen rád, když si spolu alespoň na chvíli posedíme.“
Kdo by panu Proškovi, který byl známý svou vyprávěcí schopností, nevyhověl.
A tak jsme v tom našem Občerstvení zasedli k jednomu ze stolečků a po několika
doušcích vychlazeného piva s bílou čepicí se dal pan Prošek do svého vyprávění.
„To bylo asi před šedesáti lety, kdy jsem byl jako osmnáctiletý mladík pozván na neslovické hody. Pozvalo mne na ně velmi hezké děvče kučeravých blond vlasů, které
jsem poznal na taneční zábavě. Dobře se mi s ní tančilo, byla veselá a její blízkost
byla pro mne velmi přitažlivá. A proto jsem její pozvání k dalšímu setkání rád přijal.
Věděl jsem, kde bydlí - z poslední zábavy jsem ji večer doprovázel a tak v tu neděli
brzy po poledni jsem vyštafírovaný vykročil silnicí přes Kratochvilku k Neslovicím.
Šel jsem sám, tentokrát bez kamarádů, bez potřeby se někomu svěřovat. Hlavou
mi procházely vzpomínky na poslední večer, kdy jsem se po rozloučení polibkem
již těšil na další setkání. Jen jsem vstoupil mezi první domky vesnice, již ke mně
dolétaly první zvuky hrající hudby. Přidal jsem do kroku a za chvíli jsem stál u dveří
nabíleného domku s květy v oknech. Chvíli jsem čekal, počítaje minuty, než jsem
našel odvahu zaklepat. Najednou se dveře otevřely a na mne z nich vyhlédla blonďatá hlavička Jitky. „Ahoj, Slávku, kde jsi tak dlouho, vždyť já na tebe už skoro přes
hodinu čekám.“ Dal jsem jí pusu a zvědavě jsem sledoval, odkud na mne vykouknou Jitčiny rodiče. „Neboj se, naši už jsou na Starých hodech za stárkové, jen já
jsem na tebe ještě čekala. Sedni si na chvíli ke stolu, vezmi si koláče nebo cukroví
a jak se dočešu, hned vyrazíme.“ Na stole na podnosu na mne koukaly dozlatova
upečené vonící koláče nazdobené tvarohem, rozinkami a povidlem. Jejich vůně
byla pro mne víc než lákavá. Jeden koláč jsem si z té koláčové pyramidy vzal a jen
se mi rozplynul v ústech, už jsem hledal odvahu sáhnout po druhém, když v tom se
ze dvora ozvalo silné dlouhé zabučení krávy. Jitka vyběhla z koupelny s kartáčem
v ruce a povídá: „Skoč se, Slávku, prosím tě podívat, proč ta Červenka tak bučí do
stáje. Možná, že jí vypadlo ze žebříčku seno, tak jí ho tam hoď zpátky.“ Vyběhl jsem
ke chlívku, otevřel dveře a vidím, seno je v pořádku. Pohlédl jsem na krávu a jak
zvedla svou oháňku, uviděl jsem, jak z ní vyčnívají dvě kopýtka telátka. Okamžitě
jsem se otočil a než bych řekl švec, už jsem byl zpět v domě a vzrušeně jsem Jitušce líčil, co jsem uviděl. Ta na mne vykulila
oči a povídá: „To je nadělení! Já musím utíkat
pro souseda a ty zatím skoč do chléva, na
dveřích visí šňůra a tu uvaž na vyčnívající
kopýtka. Musíme té krávě pomoct, jinak by
mohla pojít!“ A zmizela ve dveřích. Já, který
jsem něco podobného nikdy v životě nezažil, jsem byl nyní nucen dokázat, že nejsem
padavka. Vysvlékl jsem sako, vyhrnul rukávy
78
a už jsem běžel do chléva. Uvázal jsem šňůru pevně za kopýtka a vší sílou jsem
táhl. Teprve, když přišel soused, přivázal Červenku za rohy ke žlabu a pak jsme za
šňůru táhli oba. Chvíli však trvalo, než se nám podařilo telátko vytáhnout. To spadlo
do podestlané slámy, zatím co my oba jsme uklouzli a svalili se do vyhrabané podestýlky při stěně chléva.
„No takhle asi na ty hody nepůjdem,“ pomyslel jsem si vzápětí. Slova Jitky mne
povzbudila. „Nebuď nešťastný a nezlob se. Mne také mrzí, co se nám přihodilo.
Sundej kalhoty a košili, já ti to hned vyperu a při tom slunci to bude brzy suché
a po vyžehlení ty hody ještě zvládnem.“ A tak jsem po umytí zůstal sedět svlečený
v tričku a trenýrkách v pokoji, zatím co Jituška dávala moje oblečení do pořádku.
Já jsem se zatím pustil do chutných hodových koláčů, při kterých mi však unikl
zvuk otevíraných domovních dveří. A tak se pojednou stalo, že se za dveřmi do
pokoje k mému i jejich překvapení objevili Jitčini rodiče. Oba na mne koukali v tu
chvíli v rozpacích, ale než jsem mohl cokoliv říci, už přiběhla Jitka a vše jim vysvětlovala. Vše skončilo po mém představení v radostném povídání, kdy se na stole ke
koláčům objevilo víno a na talířích porce z upečené husy. Teprve pak mi Jitka přinesla vyžehlené kalhoty s košilí a společně jsme vyrazili k hodovým radovánkám,
pokračujícím v tanečním hodovém reji na návsi.
Jaroslav Nevřiva
JEDEN JE MÁLO
aneb Etikoterapie slovem a písní
Vladimír Vogeltanz a Jiří Smrž
Zveme Vás na jedinečný večer spojení přednášky a koncertu. Etikoterapeut a písničkář v pořadu o tom, jak z nemocných vztahů vznikají nemoci těla, o zdravých
vztazích s láskou a nemocných bez lásky, o pochopení a uzdravení.
Vladimír Vogeltanz – lékař, který odešel z nemocnice i lékařské komory a dvacet
let se věnuje etikoterapii – hledání skutečných příčin nemocí v duši a uzdravování
nemocných vztahů.
Jiří Smrž – básník a písničkář, držitel ceny Anděla, původně člen kapel Minnesengři a Sem tam. Samostatná CD: Dědičná krev (2001), Poslední láska (2005)
a Kořeny (2013).
Přijďte si uvědomit, jak možná i Vy žijete a nechte se inspirovat ke změně. Přijďte,
zkuste procítit a porozumět. Nabízí se uzdravení bez léků, změnou vlastního postoje. Těšíme se na Vás.
Začít s tím můžete už 24. 4. 2014 od 19.00 hodin ve společenském sále Zámeckého kulturního centra, Žerotínovo náměstí, Rosice u Brna.
Vstupné 200,- Kč
Předprodej vstupenek: Fotoatelier Michaela Dorazilová, Kostelní 7, Rosice.
Telefon 603 521 246
Bližší informace:
www.etikoterapie.com, tel.: 775 508 587.
79
80
81
Řádková inzerce
● Koupím menší rodinný dům ve Zbýšově. Opravy mi nevadí, nabídněte.
Bez RK prosím. Tel.: 773 568 099
● Hledám ke koupi rodinný dům ve Zbýšově, dům může být i k opravám.
Tel.: 606 321 101
82
• pojištění bytových družstev, SVJ
Ozvěna – vydává město Zbýšov. Ev. č. MK ČR E 18258 Občanům města zdarma.
Příspěvky, ohlasy a nabídky inzerce posílejte na adresu: Městský úřad Zbýšov, Masarykova 248, 664 11 Zbýšov, kulturní komise rady města, tel.: 546 431 592, mestozbysov@
mboxr.cz
Tisk: Gloria Rosice
83
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
84
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
��
�
��
��
��
��
��
��
��
��
�
��
��
��
�
��
��
��
�
��
��
��
�
��
��
��
�
��
��
��
��
�
��

leden-duben 01/2014

Transkript

Podobné dokumenty

Moji drazí sponzoři, S láskou vás zdraví Vaše milovaná Anu Shilpa

máme drobné zpoždění. jenom si vezmu kabát. jsem rád, že jsem tě

Rýžová miska

ffiffi ffi__ffiw ffiffi h-ffitr

Foto: Martin Novák