NFR64_kvten 2016

ročník VII. / číslo 64.
květen 2016
Drazí Farníci, Farnice a Farnicata…
Radi dostavate darceký? Ja ano.
A mýslím si, ze kazdý z nas ma
darceký rad. Keď sme boli deti,
mozno sme po niecom veľmi tuzili a „hucali“ sme do nasích rodicov, abý nam to kupili, darovali.
A co tak dostať nejake tie darceký
od nasho nebeskeho Otca? Rad
rozdava darceký :) Skusme tak
trochu „pohucať“ aj do Neho
a cosi si tiez výprosiť. Napríklad
dar mudrosti...
Múdrosť vs inteligencia
Je Bozia mudrosť to iste, ako mudrosť sveta? Čo znamena býť
mudrým? Znamena to mnoho vedieť? Býť mudrým je to iste ako
býť inteligentným? Zarucí nam tu
mudrosť vzdelanie? Aj keď... mýslím si, ze stať sa tak naozaj mudrým je mozne aj bez výsokeho
vzdelania. Pekným príkladom je
Panna Maria. Spomínam si, ako
kedýsi davno jeden knaz hovoril
o Panne Marii a o jej mudrosti.
Ona nebola nejak veľmi vzdelana...ale napriek tomu bola mudra.
Urcite aj vo vasom okolí ci v rodine zili alebo ziju ľudia, ktorí nemali kto vie ake vzdelanie a predsa z nich výzaruje akasi mudrosť...nielen zo zivotných skuseností, ale taka, pre nas niekedý az
nepochopiteľna mudrosť...Paci sa
mi mýslienka L. N. Tolstoja, ktorý
povedal: "Najvýssou mudrosťou
je to, abý si vedel, kam mas ísť tý.
A mas ísť k najvýssej moznej dokonalosti." No, nieco pravdý na
tom bude...býť mudrým je vedieť,
kam mame ísť...a neviem koho
alebo co mýslel tou najvýssou
dokonalosťou, no pre mna je tou
dokonalosťou Boh :) Mozno si to
tento pan ani neuvedomil a vobec
to nemal v umýsle, ale povedal
svojím sposobom pravdu :)
Dar Ducha Svätého
– dar múdrosti
Dar mudrosti je prvým z darov
Ducha Svateho...z darov Ducha
Svateho...papez Frantisek v jednej
zo svojich katechez povedal, ze
sam Duch Svatý je najdokonalejsí
bozí dar, dar od Boha a tomu, kto
ho príjme, odovzda rozlicne darý.
Dalej hovorí o dare mudrosti:
„Mudrosť spocíva prave v tomto:
je milosťou smieť vidieť kazdu
vec Bozími ocami. Ide prave o to:
vidieť svet, vnímať situacie, okolnosti, ťazkosti, vsetko, Bozím pohľadom. Toto je mudrosť. Niekedý vidíme veci podľa nasej chuti
alebo podľa rozpolozenia nasho
srdca, ci uz s laskou alebo s nenavisťou, so zavisťou… Nie, toto nie
je Bozí pohľad. Mudrosť je to, co
v nas kona Duch Svatý, abý sme
videli vsetký veci Bozími ocami.
Toto je dar mudrosti.“ Svatý otec
…přesne v polovine kvetna budeme slavit dřuhou nejduležitejsí slavnost celeho křesťanskeho řoku,
tedy slavnost Seslaní Ducha Svateho, Pentekoste - padesaty den po
Zmřtvychvstaní Pane, den, kteřy
koncí lituřgickou dobu velikonocní. U nas se temto svatkum říka
take „Zielone Swięta”. Vždy mi
vřtalo hlavou, přoc želene, když se
pouzíva cervena liturgicka barva
a Duch Svaty sestoupil na apostoly
v podobe ohne? Za žmínku tady
stojí skutecnost, ze východní církev na tuto slavnost používa řoucha přave v želene bařve… Zelena
bařva je bařvou života. Vnímejme,
jak je nam řadostneji na svete,
když ža okny vidíme želene střomy
a ne ty sede, hnede a bež listí.
V semickem svete želena bařva
symboližuje take svatost. Souvislost je tady jasna. Duch Svaty sestoupil na apostoly, aby je uschopnil k životu, aby meli odvahu
vyležt ž Veceřadla a hlasat řadostnou žvest o Ježísove žmřtvychvstaní a to se take stalo. Apostolove díky Duchu Svatemu odvažne
vyřažili do ulic Jeřužalema a žacali
hlasat. Přoto přave Seslaní Ducha
Svateho je žacatkem Cířkve, neboť
hlasaní Ježíse Zmřtvychvstaleho je
přvním a nejduležitejsím ukolem
nas - Cířkve. Abychom žili Božím
zivotem je nezbýtne nutne pusobení Ducha Svateho v nas. Dostavame Jej ve svatosti biřmovaní.
Nekdy mam smutny dojem, že je to
nejvíce nepochopena a žanedbana
svatost. A při tom přave v ní dostavame dařy Ducha Svateho. Muzeme si o nich precíst více prave
v tomto císle naseho fařního
casopisu. Je smutne, ze mnohým
ž nas na příjetí teto dřuhe svatosti
nežaleží, že ji nevnímame jako nežbytne vybavení přo křesťansky
zivot. Kanonicke přavo vyžaduje,
aby křestní kmotři byli biřmovaní,
neboť přave oni jsou gařanty pece
o to, aby nove-pokřtene díte spelo
k plnosti křesťanskeho života. Jak
pak mužu gařantovat neco, ceho se
sam neucastním a co mne (…)
ďalej dodava, ze Duch Svatý robí
kresťana „mudrým clovekom“ nie
v zmýsle, ze vie vsetko, ale v tom
zmýsle, ze „vie“ o Bohu, vie, ako
Boh posobí... srdce mudreho cloveka ma „chuť pre Boha“. Duch
Svatý nas ucí ceste mudrosti, obdaruva nas mudrosťou, ktora znamena vidieť Bozími ocami, pocuť
Bozími usami, milovať Bozím srdcom a posudzovať veci Bozím
usudkom.
Najväčšia múdrosť...
V Knihe Sirachovcovej sa píse:
„Najkrajšia múdrosť je milovať
Boha.“ (Sir 1, 14) Nadchlo ma to
slovo „najkrajsia“ :) Vazne... veď
co moze býť krajsie ako laska? :)
Ak robíme veci s laskou k Bohu
a ľuďom, nemozeme predsa nic
pokaziť.
Častokrat vsak nevieme posudiť,
co bý bolo mudrejsie v tej-ktorej
situacii urobiť, povedať... Prosme
preto nasho nebeskeho Otca o Ducha Svateho, o dar mudrosti, abý
sme vedeli rozlísiť, co je od Boha
a co od Boha nie je. A ak uz ten
„darcek“ dostaneme, výuzívajme
ho na miestach, kde sa nachadzame, ci uz v praci, v rodine, v spolocenstvach alebo kdekoľvek inde,
kde sme posielaní :)
Anička
tech projevovat, kdýz se budeme
opírat pouze o rozum? A co víra
bez rozumu? Jak to bude s ní?
Kam nas ona povede a zavede?
„VIRA A ROZUM jsou jako dve
krídla, jimiz se lidský duch pozveda k nazíraní pravdý. Touhu
poznat pravdu a nakonec poznat
Boha sameho vlozil totiz do lidskeho srdce sam Buh. Tím, ze
clovek pozna a miluje Boha, dosahne take plne pravdý o sobe
samem.“ (Jan Pavel II; Fides et
ratio – Víra a rozum)
Dve krídla. Kazdý ptak ma dve
krídla. Ta ho nesou k výsinam.
Dovolují mu letat pod oblaký,
vznaset se nad stromý, lesý a vodami. Nad celým Bozím stvorením. Kam bý ptak doletel jen
s jedním krídlem? Nikam! Ptak,
kteremu za letu poraníte krídlo,
pada. Neodvratne. Bez jakekoli
výjimký. Pada! Jde jen o to, jak
rýchle.
A co mý? Čo se stane s nami, kdýz
jedno z krídel chýbí? Čo rozum
bez vírý? Ponese nas? A kdýz, tak
kam? Jak se bude v nasich zivo-
V minulosti cloveka a jeho vývoje
býla spousta teorií. Jedna z nich
tvrdila, ze pouze poznaní, ktere
je prirozenou schopností rozumu, je to prave. Čokoli, co rozum
a jeho schopnosti prekracuje, je
mýlne, sarlatanske a zavadející.
A presto je tolik vedcu, kterí
zkoumali, badali, objevovali, abý
nakonec poznali a pochopili, ze
jsou v koncích. Ze je Neco, co prevýsuje vsechno jejich vedení
a schopnosti. Buh. Prisli na to
rozumem. Jsou to nositele Nobelový cený, lekari, fýzikove, astronomove, biologove…. Ti vsichni
se dostali do bodu, kdý zasnou
nad Bozím stvorením. Nad vsím
kolem nas. Fýzikove zjisťují, ze
fýzikalní zakoný platí jen v nasí
realite!
Jak se vedci dostali k poznaní
toho, ze je Buh? Protoze obdrzeli
Dar rozumu. Dar, kterým Duch
svatý napomaha nam, lidem,
spravne porozumet Bozím pravdam.
samotnemu schaží?… Uvažujme,
přemyslejme nad tím, jak chapeme
tuto svatost obdarovaní Duchem
Svatým. A pokud jeste nejsem birmovaný, jak moc mi zalezí na tom,
abý moje kresťanství býlo „plne”.
Seslaní Ducha Svateho je take slavností narození Čírkve a prave proto mý, jako místní Čírkev, jako
místní spolecenství se chceme tento den odpoledne spolu sejít a oslavovat „narozeniný Čírkve”. K tomu
je prave farní den. Je to setkaní nas,
farníku, kterí chceme sami pro sebe prichýstat krasný a radostný
cas, ve vzajemne spolupraci a otevrenosti. Vstupne? Ano: vajícko
(nebo par) pro sebe a souseda na
spolecnou vajecinu a neco dobreho
na stul pro vzajemne potesení. Nejde o to, abýchom udelali nejakou
honosnou akci se spoustou super
vecí, kterými se budeme výtahovat
pred ostatními, ale abýchom ve
vzajemne spolupraci, take ruzných
spolecenství, ktera tvorí nasí farnost, prozili spolecný cas. Loni farní den pripravovali zvoníci a moc
jim pomahalý jejich manzelký
a ostatní, kterí se chteli pridat
a výslo to uzasne. Letos se teto ulohý ujali nasi varhaníci, za coz jim
patrí velký dík, ale verím, ze i zvoníci, ministranti, akolýte, scholý,
manzelska spolecenství a vsichni
ostatní jim v tom radi pomohou,
neboť prave o to jde - abýchom se
neustale ucili, ze farnost je nas duchovní domov, který sami tvoríme,
za který vsichni neseme zodpovednost a který bude presne takový,
jaký si jej udelame. A prave proto
chci kazdeho z nas pozvat na nas
farní den, v nedeli 15. kvetna od
15:00 hod. Prosím take o vzajemnou otevrenost a ochotu ke spolupraci a pomoci. Verím, ze to opet
bude krasný den, den spolecenství,
nas farní den.
Przemek
Výzkousejte si to sami. Svatý Tomas Akvinský popsal ve 13. století pet cest, jak zkoumat rozumem
Boha. Pohýb, prícinnost existence, nahodilost a nutnost vecí,
stupne dokonalosti a rozumný
plan. Zkusme pouzít rozum u první z nich.
bu…. Čo je uvedlo do pohýbu?
Kdo je uvedl do pohýbu? Premýslejte.
Prirozeným stavem vecí je klid.
Abý se vec zacala pohýbovat, musí být do pohýbu uvedena jinou
vecí nebo silou. Rozjeďte auto
a pak výpnete motor… postupne
zpomaluje, az se zastaví. Rozhoupejte kulicku. Houpe se mene
a mene. Az se nakonec zastaví.
Vse, do ceho nestrkate, se nakonec zastaví. Nic se tedý nemuze
pohýbovat samo o sobe. Kazda
pohýbující se vec potrebuje sveho
hýbatele…. Jestlize existuje cela
soustava vecí, ktere se hýbou,
musí existovat nejaký prvotní
impuls, který je uvedl do pohý-
Čelý hmotný vesmír se predstavuje nasemu rozumu. Predstavuje
se nam proto, abýchom v nem
cetli stopý sveho Stvoritele. Buh
k nam hovorí prostrednictvím viditelneho stvorení, stvorení smýslove vnímatelným. Stvorení, ktere Buh uskutecnil svými slový
a ciný. Dal nam dar, abýchom se
snazili pochopit, objevovat, zkoumat. Dar, kterým je schopnost
lidske mýsli zobecnovat jednotlive zkusenosti, zpracovavat a pracovat s abstraktními pojmý. Dar
cinit zaverý z predpokladu. Spojovat neslucitelne a snazit se cha-
Darý Ducha svateho, mezi nez
patrí i dar radý, jsou nam trvale
k dispozici proto, abý clovek mohl
nasledovat Bozí vnuknutí.
Mnohokrat jsme ve svízelne situaci a nevíme, co mame výkonat,
jak se spravne rozhodnout v dane
situaci ci vubec nevíme, co si pocít, co udelat, nevidíme „svetelko
v temnote.“ Tehdý prosíme
v modlitbe Boha o radu, o pomoc
v dane situaci. Modlitbou výtvaríme prostor pro príchod Ducha,
abý nam v one chvíli pomohl, poradil, jakou cestou se výdat, co
ucinit, abý nam vnuknul spravne
rozhodnutí, seslal do cestý napomocnou osobu.
Velikost daru radý nejlepe ilustruje nasledující príbeh, který
jsem nedavno cetla a který se mi
velmi zalíbil. Ve strucnosti ho tedý zde nýní popísi.
Tri lide se jednoho dne ocitli na
brehu siroke a velmi prudke reký.
Vsichni se potrebovali dostat na
druhý breh, abý se mohli venovat
svým kazdodenním povinnostem.
První z nich, mazaný kupec, který
umel obratne rídit lidi i veci, poklekl a prosil Boha v modlitbe
o odvahu. Pak vstal a ponoril se
do vodý. Voda ho ale strhla a odnesla. Druhý býl vojak, který býl
velice statecný, nebojacný, cílevedomý. Zadal tedý Boha o sílu. Po
modlitbe se rýchle vrhl do vodý,
ale proud býl silnejsí nez on a odnesl ho prýc. Tretí osobou býla
zena, kterou doma ocekaval manzel a deti. Take ona poklekla
a prosila: „Pane, pomoz mi, rekni
mi, co mam cinit, abých prekonala
tuto nebezpecnou reku." Vstala
a vsimla si, ze nedaleko pastýr
hlída stado. Tohoto pastýre se
zena zeptala: „Jak bých se dostala
pres reku?" „Deset minut odtud,
za tamhletou vývýseninou, je
most," odpovedel pastýr.
Tak se take modleme, ať nam
v nelehkých situacích je Buh napomocen, ať nam vnukne mýslenku, co udelat ci nam posle do cestý naseho „pastýre“, který nam
ukaze spravnou cestu. Modlitba
Rozum bez vírý není nic. A víra
bez rozumu? Muzete celý zivot
verit, ze je Zeme placata. Objevíte
velikost Bozího stvorení?
pat. Tím darem je rozum. Dal nam
ho, abýchom Ho hledali. Buh je
pravda. A dal nam dar, který nam
ma pomoci tu pravdu hledat
a nachazet. Nad rozumem ale stojí víra a ta nemuze být nikdý
v opravdovem rozporu s rozumem. Proc? Protoze Buh zjevuje
tajemství a sdeluje víru. Protoze
Buh nam vlozil do ducha rozum
a Buh nemuze poprít sam sebe,
a ani pravda nemuze odporovat
pravde.
Muzete rozumem zkoumat Písmo,
ale nikam se nedostanete…. bez
vírý. Verím, abých pochopil.
Dve krídla na ceste k Bohu. Dve
krídla na ceste k sobe. Dve krídla
na ceste k blizním. Dve krídla,
ktera nas ponesou do oblak. Az
tam, kde se vse stava nicotným
a malým. Tam, kde je Pravda.
Tam, kde je Buh….
Rosťa
ma velikou sílu. Proto na ní nikdý
nezapomínejme. Sverme se do
rukou Bozích, který nejlepe ví, co
je pro nas dobre a potrebne.
A mejme na pameti, ze není
spravna a nespravna soukroma
modlitba, stejne jako neexistuje
spravný a nespravný rozhovor
s druhým clovekem. Jsou sice doporucene modlitbý, ktere muzeme v daných situacích pouzít, ale
tý opravdu jen muzeme pouzít ci
nemusíme, a muzeme se modlit
vlastními slový, pokud nam to tak
více výhovuje.
Lucka
Jeden z daru Ducha Svateho je i Dar Sílý. Je nam dan, abýchom ho výuzili, jak pri svých tezkých zivotních zkouskach, tak i pri rozdavaní nasí vírý druhým. Na nas pak je
udrzovat tento dar v plnosti. Rada se s vami podelím
o zkusenosti, jak jsem tento výjimecný dar (teda doufam,
ze jsem ho pri svatosti birmovaní dostala) tak trochu
umocnila.
Ve dnech 15. - 16. 4. 2016 jsem se v mestecku Frýstak,
spolecne se tremi nejblizsími a nejmilejsími prítelkýnemi,
zucastnila duchovního setkaní mladých mamek. Kdo me zna, uz se urcite usmíva stejne jako muj manzel –
„mladých? Hmmm, to se mají kluci na co tesit.“ Taký jsme z toho býlý trochu nervozní. Ale doufalý jsme, ze
Stare paký – parta kluku, kterí v dobach uz temer pamatných, prozívali prazdniný na salesianských chaloupkach, vedí, koho na sve akce zvou. To, ze jsme si pri ceste autem zajelý o dvacet kilometru navíc, nas ani
moc nevýdesilo, na to uz jsme zvýkle. Výdesil nas az príjezd k domu svateho Ignace, kde uz cekala vítací delegace elegantních panu v cýlindrech a ve fracích. Po pravde jsme chtelý prudce otocit a odjet. Ale nestihlý
jsme to. Jedni elegani nam uz otevírali dvere, brali zavazadla a sami odvazeli auto na blízke parkoviste na
farní zahrade. Druzí elegani nas vítali chlebem se solí a veselým kalískem dle osobního výberu. Pak nas, ctýri Alenký v rísi divu, odvedlý mezi dalsích asi osmdesat stejne mladých mamek na veceri, kterou sami pripravovali. Obsluha býla opet dokonala, jak v nekolika hvezdickovem hotelu. Vecer býla volna zabava, kdo
chtel, mohl tvorit ve výtvarne dílne nebo mohl jen tak klabosit pri vínku.
Ranní budícek v sedm hodin nikomu nevadil. Ktere mamce bý vadilo být
vzbuzena veselou písní dvou sýmpatických muzu v oblecích. Po výdatne
snídani nas cekalo zahajení programu. Stejne jako nasi uzasní karvinstí tatínci na farních plesech i Stare paký meli pripravený skvelý program. Tema
– Olýmpiada v Riu 2016. Prisli olýmpijstí delegati z nekolika zemí. Na vse
spolecne s mladými mamkami dohlízel i Mons. Karel Herbst. Prazský svetící
biskup a titularní biskup siccesienský, ale hlavne clovek, jehoz heslo je –
„Milosrdenství chci“, milovník hor, skromný clovek a duchovní otec Starých
pak, kterí mu jinak nereknou nez Kaja. Tento milý clovek býl olýmpijským
místním výborem zvolen do funkce olýmpijskeho predsednictva. Naoko se
zlobil, ze uz bý panove mohli mít víc rozumu a víc toho duchovna, ale býlo
videt, ze je rad, ze tito jeho nejmilejsí a blízcí zijí a jednají v neustale radosti.
Po bohatem olýmpijskem programu nastoupil host dne - knez Ladislav Herýan.
Jeho osobní zivotní kredo – Exodus 34.6 –
Hospodin, Buh plný slitovaní a milostivý,
shovívavý, nejvýs milosrdný a verný…
mluví za celou jeho osobnost. Knez
s velkým srdcem a porozumením i pro vsechný lidi, kterí jsou nepochopeni, na okraji spolecnosti. Knez, který je neustale bojující za lidskou svobodu a lidska prava. Vlastne i jeho prednaska koncila biblickým mottem –
nejde o to být dokonalými, ale jde o to být lidskými. A to on presne je.
Opravdový a lidský.
Po prednasce jsme se premístili do
kostela sv. Mikulase na msi svatou,
kterou slouzil Mons. Karel Herbst
a Stare paký se postaralý o hudební
rezii. Po tomto duchovním zazitku
a výbornem obede s dokonalou panskou obsluhou, nas cekalo divadelní
predstavení spolku Hrozen a slavnostní zakoncení dvoudenního setkaní mladých mamek.
Mile karvinske mamký, jde to! Muzi opravdu umí výdat ze sebe vse, abý nam zenam dodali sílu k dalsím
krokum. Dobre ví, ze to, co dokaze prumerna zena za 9 minut a 17 vterin (mlada mamka za 8 minut 24 vterin) – nakojit, prebalit, udelat svaciný, výpravit starsí deti do skolý, laskýplne probudit manzela, pripravit
snídani, umýt nadobí, naplnit pracku, ustlat – zadný dokonalý muz nedokaze.
Je potreba neustale dar sílý doplnovat. Ja ji doplnila duchovním prozitkem na setkaní mladých mamek,
spolecenstvím svých trí nejblizsích prítelkýn, i tím, ze jsem si uvedomila, ze se tesím za svou rodinou domu
a v neposlední rade - pohlazením rejnoka v ZOO Lesna. Ta angína navíc, kterou jsem si dovezla, mi snad tu
nabýtou sílu nevezme.
Krásný květnový svátek všem mamkám!
Kamila F.
Nejvetsím umením je nase touha
po Bohu. Touha poznavat Boha
a Jeho tajemství, Jeho stvorení.
Není umení ríkat lidem, jací bý
meli být, za umení povazuji, kdýz
clovek cloveka respektuje a uznava jako dokonale Bozí dílo, kdýz
vidíme v druhých lidech, ale i ve
vsem kolem nas Bozí zasah, Bozí
tvar, Bozí podpis jako kdýz malír
podepisuje svuj obraz, a lide si tak
dlouha staletí pamatují, kdo jej
výtvoril.
Dar umení je take schopnost poznavat v sobe sve hrivný, ktere do
nas Buh vlozil. Umíte zpívat? Zpívejte a chvalte tak Boha, poteste
svým zpevem druhe. Umíte psat
basne nebo príbehý? Piste je a davejte tak lidem nadeji, moznost
najít se ve vasich textech. Nikdý
nevíte, komu pomuzete zmenit
neco v jeho zivote. Umíte malovat? Tak malujte! Malujte krasu
Bozího stvorení. Dnes je ve svete
mnoho zla a pesimismu. Ukazujme lidem i tu lepsí stranu.
Nekde jsem cetla, ze umením není
výkonavat mimoradne veci, ale
delat obýcejne veci mimoradným
zpusobem.
Modleme se o dar umení, abýchom touzili poznavat Boha v celem jeho stvorení, ve vsem, co nas
obklopuje.
Eva
Sestý dar Ducha Svateho, tedý
zboznost. Je zajímave, ze v katechizmovem poradí je az sestý…
Kdýz slýsíme toto slovo, výbaví
se nam okamzite nekdo, kdo rad
chodí do kostela; rad se ucastní
veskerých spolecných modliteb
nebo zbozných akcí; kdo nosí
v kapse ruzenec; pokud prijíma
Telo Pane, tak výhradne „do ust”
a vklece - neboť je to ten zpusob,
který je nejdustojnejsí (abý mne
vsichni obdivovali, jak velkou
mam uctu k Eucharistii); skvele
se význa v modlitebních knízkach
a kdýz umí pouzívat papírový
breviar, tak je uz uplne super…
Jenze je drobný problem… Čtu
katechezi papeze Frantiska o daru zboznosti a nic takoveho tam
nenachazím. Zboznost je neco
uplne jineho a ve mne samotnem
se rozsvecuje hodne silne cervene svetlo v kontaktu s lidmi tohoto týpu a prímo rve „POZOR”, neboť za touto „zboznou fasadou” je
neco skrýto a vím, ze nesmím
naletet na takove divne jevý.
Naťukal jsem sluvko „zboznost”
na strance katechizmus.cz a výskocila na me strasna spousta
odkazu… Ne, nebudu je císt, je
toho prílis moc. Vratím se radeji
ke katechezi papeze Frantiska ze
dne 4.6.2014. Ta je jasna, strucna
a pochopitelna (Bohu díký za papeze, který umí o vecech komplikovaných mluvit jednoduse!).
Papez k nam mluví: „Proc ríkam
«zadný pietismus»? Přotože nekterí si mýslí, ze zboznost zna-
mena mít žavřene oci, tvařit se
jako svaty obřažek, delat se svatym. V piemontskem nařecí říkame: «nosit se jako jeptiska» (fare
la mugna quacia). To není dar
žboznosti. Dař žbožnosti žnamena mít opřavdovou schopnost
řadovat se s řadujícími, plakat
s placícími, byt nablížku tomu,
kdo je osamocen ci žnepokojen,
napřavovat pomylene, tesit žařmoucene, přijímat ty, kdo se ocitli
v nouži, a pomahat jim. Dař žbož nosti se velmi tesne pojí k míř-
nosti. Dař žbožnosti dařovany
Duchem Svatym nas ciní mířnymi, klidnymi a třpelivymi, přivadí
nas k pokoji s Bohem a k ochote
sloužit dřuhym.” Tedy ve žbožnosti se nejedna o to, jak se tvařím
v kostele, ale spíse o to, jak se
chovam ke svym břatřím a sestřam.
Moc me oslovil jeden výrok sv.
Augustina, který uz jako biskup,
na otazku jednoho ze svých verících zda ma poslouzit nemocnemu bratrovi nebo jít na bohosluzbu, rekl jednoznacne: „bez k bratrovi, který te potrebuje, neboť
kdýz slouzís jemu - slouzís Bohu
samotnemu a to je tvoje bohosluzba.”
Ano, jsou mezi nami takoví, kterí
se tvarí zbozne, ale praxe vsednodenního zivota není nejak zbozna
ani spravna. Nejde o to, jak se
tvaríme v kostele, ale jací jsme
pro lidi kolem nas, treba i neverící. Není dobre uvolnovat se z prace drív, abých stihl msi sv. ve
vsední den, neboť mou kresťanskou povinností je udelat mou
praci dobre a poctive, tak jak mi ji
zadal muj zamestnavatel. Jejím
poctivým výkonaním davam svedectví, ze ma smýsl delat veci
dobre a poradne, neboť to je prave projev kresťanske moralký
a evangelijního smýslení.
Zboznost je hluboký, niterní
vztah s Panem, který v zadnem
prípade nema být nikterak nucen, nebo zadan. Kresťanství ve
sve podstate je vztahem laský
k Bohu a tato laska se projevuje
v nasem chovaní vuci lidem. Nejde prece milovat na príkaz.
Nicmene tato laska nas pak vede
k výhledavaní mozností setkaní
s Milovaným v modlitbe v Eucharistii ale i v druhem cloveku. „Je
to nase pratelství s Bohem, ktere
nam dařoval Ježís. Přatelství,
kteře mení nas život, naplnuje
nas nadsením a řadostí. Přoto
v nas dař žbožnosti vžbužuje
předevsím vdecnost a chvalu.
Přave to je totiž motiv a nejautentičtější smysl naší bohopocty
a adorace. Duch svatý nam dava
vnímat Panovu přítomnost a veskeřou Jeho lasku k nam, žahříva
nam sřdce a skořo přiřožene nas
přivadí k modlitbe a bohoslužbe.
Zbožnost je tedy synonymum autenticky naboženskeho ducha,
detske duveřy k Bohu, one schopnosti přosit Jej s laskou a jednoduchostí, kteřa je vlastní lidem
pokořneho sřdce.” - jak nas opet
ucí papež Fřantisek.
Usilujme tedý o tuto pravou
zboznost a te devotní se výhýbejme, abýchom býli pravdivými
svedký Jeho laský, a ne smutnými
uciteli, kterí svým moralizovaním
jen od Boha odrazují tý, kterí hledají.
Przemek
Bojazn Boza. Čzý to znaczý, ze
powinnam Boga się bac?!
Hmmm… cos w tým chýba prawdý będzie, skoro w Pismie Swiętým, szczegolnie w Starým Testamencie, ten temat tu i owdzie się
pojawia… Čhwileczkę… Bac się
Boga, ktorý mnie kocha? Dlaczego? Prezciez to nonsens! Przeciez
czegos takiego Koscioł nie mogłbý zaliczac do darow Ducha
Swiętego! To prawda. W kwestii
bojazni Bozej jako jednego
z darow Ducha Swiętego w ogole
nie chodzi o lękanie się Boga.
Przeciez mý „wiemý dobrze, ze
Bog jest Ojcem, ze nas miłuje
i pragnie naszego zbawienia i zawsze przebacza, zawsze! Dlatego
nie ma powodow, abý się Go
lękac!“ A więc o co chodzi?
Złożyć swoje
troski w Bogu
Bardzo mi się podobała katecheza papieza, ktorą wýgłosił podczas audiencji generalnej w czerwcu 2014 roku. Podkreslił w niej,
ze bojazn Boza „jest darem Ducha, ktorý przýpomina nam, jak
bardzo jestesmý mali przed Bogiem i Jego miłoscią oraz ze naszým
dobrem jest pokorne, naznaczone
szacunkiem i ufnoscią, zdanie się
w Jego ramiona. To własnie jest
bojaznią Bozą: powierzenie się
dobroci naszego Ojca, ktorý tak
bardzo nas kocha. (…) Przýjmujemý [wtedý] postawę, tak bardzo
zalecaną nam przez Pana Jezusa
Ewangelii - tego, kto wszýstkie
swoje troski i oczekiwania pokłada w Bogu i czuje, ze otacza go
i wspiera Jego ciepło i Jego opieka, tak własnie, jak dziecko ze
swoim tatą!“
Wszystko jest
dziełem łaski
Čałą swą ufnosc pokładac w Bogu. O to własnie chodzi. Zaufac
Bogu na maksa. Uwierzýc, ze On
zadba o nas, o naszą przýszłosc,
o naszých bliskich,
o wszýstko, poniewaz On nas bardzo
kocha. Zaufac Bogu
i nie starac się zrozumiec wszýstkiego, nie starac się
wszýstkiego zrobic
samemu.
Čzęsto
uwazamý, ze wszýstko (pracę, dom,
szczęscie, przýjacioł…) musimý sami sobie zapewnic, załatwic. Nawet czasami
uwazamý, ze sami sobie zapewnimý zýcie wieczne. To jednak nie
jest własciwa droga. Mý powinnismý w naszým zýciu wspołpracowac z Bogiem, uswiadamiac sobie
wobec Niego nasze ograniczenia.
Własnie „w doswiadczeniu naszých ograniczen i naszego ubostwa Duch Swiętý nas pociesza
i pozwala nam zrozumiec, ze jedýną wazną sprawą jest pozwolenie, bý Jezus prowadził nas
w ramiona swego Ojca. Dlatego
własnie tak bardzo potrzebujemý
tego daru Ducha Swiętego. Bojazn Boza pozwala nam sobie
uswiadomic, ze wszýstko jest
dziełem łaski i ze naszą jedýną
prawdziwą siłą jest nasladowanie
Pana Jezusa oraz pozwolenie, bý
Ojciec mogł obdarzýc nas swoją
dobrocią i swoim miłosierdziem.“
Rodzi w nas odwagę
Dar bojazni Bozej nie ma więc na
celu uczýnic z nas ludzi zalęknioných, ktorzý boją się swojego
Boga. Nie! Tak býło np. w czasach
antýczných w Grecji, kiedý to
wierzono, ze jest wielu bogow,
ktorých zwýkłý człowiek powinien się bac i powinien usmierzac
ich gniew roznými ofiarami. Jednak Boga chrzescijanskiego nie
trzeba się bac. Mý jestesmý Jego
dziecmi, Jego kochanými dziecmi.
Dar bojazni Bozej rodzi w nas
odwagę i moc. „Jest darem czýniącým z nas chrzescijan przekonaných, entuzjastýczných, ktorzý
nie są podporządkowani Panu ze
strachu, ale dlatego, ze są poruszeni i zdobýci Jego miłoscią!“
Baczność!
Bojazn Boza jest takze „alarmem“
dla tých, ktorzý trwają w grzechu.
„Kiedý ktos zýje w stanie zła, gdý
bluzni przeciw Bogu, gdý wýkorzýstuje inných, týranizuje ich, gdý
zýje jedýnie dla pieniędzý, proznosci lub władzý albo pýchý wowczas swięta bojazn Boza
ostrzega nas: bacznosc! Z całą tą
swoją władzą, ze wszýstkimi tými
pieniędzmi, z całą tą swoją dumą,
z całą tą swoją proznoscią nie
będziesz szczęsliwý.“ Szczęscia
nie mozna osiągnąc za pomocą
pieniędzý,
władzý,
majątku.
Szczęscie znajdziemý jedýnie
z Bogiem i w Bogu.
Dar bojazni Bozej nie oznacza
więc lękania się Boga, ale zaufania Bogu, uznania, ze jestesmý
maluczkimi wobec Boga, ze to On
wszýstko sprawia, ze On nas kocha niezmiernie i z tej miłosci nas
zbawił. „Duch Swiętý w naszých
sercach sprawia, ze czujemý się
jak dzieci w ramionach swego
tatý“ i napełnia nas wdzięcznoscią, uwielbieniem i nadzieją.
Terka
w artykule wykorzystano fragmenty
przemówienia papieża Franciszka
podczas audiencji generalnej dnia
11.6.2014
Do you know the seven gifts of the Holy Spirit in English? Let´s try!
Čonnect left side phrase with right side translation
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
Wisdom
Understanding
Čounsel
Fortitude
Knowledge
Pietý
Fear of the Lord
a) dar umení (poznaní, vedení)
b) dar rozumu
c) dar radý
d) dar zboznosti
e) dar bazne Bozí
f) dar sílý
g) dar moudrost
Správné řešení: 1g, 2b, 3c, 4f, 5a, 6d, 7e
Do you know that Pope Francis has a Twitter account?
Pope Francis @Pontifex
The familý is where we first learn to listen and share, to be patient and
show respect, to help one another.
Rodina je místem, kde se především učíme naslouchat a sdílet, být trpěliví,
prokazovat si úctu a navzájem si pomáhat.
Twitter (/ˈtwɪtər/) is an online social networking service that
enables users to send and read short 140-character messages
called "tweets".
Do you recognise the most famous prayer?
The prayer which Jesus Christ taught to His
disciples
Our Father, Who is in heaven,
Holý is Your Name;
Your kingdom come,
Your will be done,
on earth as it is in heaven.
Give us this daý our dailý bread,
and forgive us our sins,
as we forgive those who sin against us;
and lead us not into temptation,
but deliver us from evil. Amen.
Rok od meho Krtu. Znovu mam
na sobe albu a stojím u oltare.
Slouzím. Spís se snazím slouzit.
Jak se mi to darí, muzete posoudit jen vý a Buh. Zvlastní pocitý.
Ubehl rok. Malo, nebo hodne casu? Je to dost? Jak to pomerit, jak
posoudit? Spousta otazek. Ubehl
rok. Uz chapu, co znamena, kdýz
se v místnosti zapalí svícka nebo
silna elektricka zarovka. Kolik
dalsích a dalsích necistot výplouva na povrch. Kolik z toho, co
drív býlo normalní a nevadilo,
najednou vadí. Je na to nejak víc
videt. Mozna si toho druzí ani
nevsimnou, ale vadí to mne samemu.
„Nauč nás, jak máme počítat
své dny, ať dojdeme k moudrosti srdce.“ (Zl 90, 12)
Dívam se na sve ciný v jinem
svetle, v tom Tvem. A pocítam.
Zkoumam a posuzuji, jestli jsem
dnes zil jako kresťan. Jestli jsem
dnes zil jako ten, který nese Tvou
peceť. Ne vzdý jsem na sebe hrdý, Otce. Ne vzdý mohu s klidným svedomím ríci, ze jsem
v teto situaci delal cest Tvemu
jmenu. Ale dekuji za dar uvedomení si toho, ze chýbuji. Dar, ze
mohu delat chýbý a ucit se z nich.
Dekuji za dar laský, odpustení,
sounalezitosti. Dekuji za
dar a vedomí toho, ze jsi
stale se mnou. Ať se stane
cokoli, jsi se mnou a provazís me. I kdýz Te nevidím, jsi tadý. A tak se snazím pocítat minutý a hodiný, ktere jsi mi daroval
a ucit se a zkoumat z tech,
ktere uz jsem prozil, abý
tý, ktere mne jeste cekají,
býlý víc a víc naplnený
laskou a pokojem od Tebe,
Otce.
„Všechno, co bylo v minulosti napsáno, bylo to-
tiž napsáno pro naše poučení,
abychom z vytrvalosti a útěchy, kterou dávají Písma, čerpali naději.“ (Rím 15, 4)
Dekuji, ze jsem „objevil“ Bibli.
Mel jsem ji doma i drív. Leta lezela na policce a sedal na ni prach.
Necítil jsem zadnou potrebu otevrít ji a císt. Znal jsem hlavní príbehý, hlavní podobenství, jako
kazdý. Ale znal jsem Tve slovo,
Otce? Az pred krtem, v ramci prípravý jsem zacal císt a objevovat
a zasnout nad pokladý, ktere se
v Bibli skrývají. Nad slový, ktera
odhalují me pochýbý, me slabosti, me chýbý i me touhý… Drív
jsem precetl podobenství a hned
vedel, co mi ríka. Opravdu vedel?
Dekuji, Otce, za Tvuj dar rozumu,
který mi pomaha pochopit. Dnes
se ztotoznuji i s jinými postavami. Hledam v nich, co je o nich
v Písmu napsano, sve strachý,
sve motivý, sve výtesnene pocitý.
Dnes se díký Tobe, Otce, dokazu
podívat na príbeh marnotratneho sýna ocima vsech trí muzu.
Toho, který vzal majetek a prohýril jej. Toho, který s bolestí
a laskou majetek rozdelil jeste za
sveho zivota a stale cekal. S duverou a laskou. A dockal se a dokazal odpustit. I toho, který zil
tak, jak mel a pracoval a teď plný
zlobý a pocitu zklamaní stojí
u dverí a nechce vejít. Jsou ve
mne vsichni tri.
A ctu znovu Starý zakon, který bý
mel být nahrazen tím Novým,
a presto k nam promlouva silou
nebývalou. S nalehavostí a durazem. Je v nem tolik poucení, tolik
nadeje a vírý. Jen chtít slýset…
„…neboť každá věc má svůj čas
a svůj soud. Ale neštěstí je pro
člověka vážné, vždyť on neví,
co bude dál; kdo by mu dokázal ohlásit, jak tomu bude?
Žádný člověk není pánem větru, tak aby zadržel vítr,
…“ (Kaz 8, 6-8)
Pristihl jsem se, ze v nekterých
vecech jsem doufal, ze mi das,
Boze, to, co chci a hned. Tak jak si
ja preji. A ve sve pýse jsem se
s Tebou hadal a prel a nutil Te,
abýs udelal to, co chci, protoze
tak je to preci spravne… Promin.
Omlouvam se. Nevidel jsem ani
na spicku sveho nosu. To, co prislo a cos mi dal, je mnohem víc
a mnohem cennejsí nez to, co
jsem po Tobe zadal. Stacilo tak
malo. Zapomenout na sebe a sve
ego. Podarilo se mi to ale? Urcite
ne, Otce. Čeka me jeste dlouha,
dlouha cesta, ale je nadherna
a plna zazraku. Dekuji.
Kolikrat jsem si mýslel, ze vím, co
je pro mne dobre a co bých mel
dostat. Kolikrat jsem býl presvedcen, ze mam svuj zivot pevne v rukou. Kolikrat jsem si, ja blahový,
mýslel, ze svet kolem mne je tu
pro me. Jak tezke je odevzdat se
do Tvých rukou. Jak tezke je nekdý být a zít s vírou a duverou, ze
tý vís proc… Tak jako ze semene
není hned strom, tak i ja musím
pockat na spravný cas, abý výklícilo to, co jsem zasel, abý výklícilo
to, co jsi zasel Tý, Otce. Jenze je to
slozite. Ja jsem v tech situacích, ja
je prozívam, jsou to me bolesti….
Ale mas pravdu. Ja nevím, co bude
dal, ja nevím, co dalsího mne ceka.
Tý to vís, Otce, a chranís me. Dekuji.
„V Bohu máme tu jistotu, že
prosíme-li ho o něco podle jeho
vůle, on nám naslouchá.“ (1 Jan
5, 14)
Tu jistotu opravdu mame, Otce,
ale nekdý si ja sam mýslím, ze to,
oc prosím, je podle Tve vule a ono
je to spís podle mých kratkozrakých praní. Ktera teď jsou a zítra
budou jina. Kolikrat prosím ze
strachu, z rozmaru, bez rozmýslu?
Dnes vím, ze naslouchas, i kdýz te
prosím o neco, co není podle Tve
vule. Poslouchas s laskou a s trpelivostí. A nechavas me hledat
a delat chýbý. Dnes vím, ze v tom
vsem me stale provazís a pomahas mi objevovat pravdu, objevovat a poznavat Tebe.
„A všem říkal: „Chce-li někdo jít
za mnou, zapři sám sebe, vezmi
svůj kříž a následuj mě.““ (Lk 9,
23)
Ano, Otce, kazdý den, kazdou hodinu, zít svuj zivot. Zít tam, kde
jsem, zít to, kým jsem. Nesnazit se
být nekým jiným, ale objevovat
skrze Tebe sebe a skrze sebe na-
chazet cestu k Tobe. Neplýtvat
casem a energií na to, abých nebýl
tadý na tom míste, ale snazit se
s vírou delat svou praci. Kazdou
minutu brat svuj kríz a jít dal
a dal…. Proc bých mel touzit po
ukolech, ktere ma výkonat nekdo
jiný. Zivot ma smýsl, kdýz pochopíme, ze v celkovem díle stvorení
mame svuj ukol a ten je dulezitý.
Pokud ho neudelame, bude ho
muset splnit nekdo jiný a ten nekdo mozna nesplní svuj, dulezitý
ukol.
„Dělej, co umíš, s tím, co máš,
tam, kde jsi.“ (Theodore Roosevelt)
Hodne jsi me naucil, Boze. S duverou v Tebe ocekavam dalsí lekce.
Prosím, ať mi darý Ducha svateho, pomahají na me ceste. Dej mi
prosím dar pokorý, abých dokazal
bojovat se svou pýchou. Provazej
me, Otce.
Rosťa
Urszula Golańska – Moje podróże z Aniołem Stróżem. Sakramenty
Wýdawnictwo Siostr Loretanek, Warszawa 1998
Sakrament pokuty
Dzis Anioł – nie ukrýwam – ku mojej radosci
Zaproponował podroz z grzechu do wolnosci.
Čo miesiąc w taką podroz chętnie się wýbieram
I wrota mego serca przed Panem otwieram.
Lecz nim przýstąpię szczerze do konfesjonału,
Rozwazam moje grzechý dokładnie, pomału.
Anioł dzielnie pomaga w rachunku sumienia,
Ukazując mi błędý oraz uchýbienia
Względem Boga, blizniego i całej rodziný.
Panie Boze – zgrzeszýłem! Proszę, odpusc winý.
Tý wiesz, ze Čiebie kocham, choc Čię obraziłem.
Proszę o miłosierdzie, bo bardzo zgrzeszýłem.
Dla Twej wielkiej miłosci pragnę się poprawic.
Čhcę pracowac nad sobą i błędý naprawic.
Bý wýznac szczerze grzechý, na karteczce małej
Po kolei dokładnie wszýstkie zapisałem.
Anioł spojrzał z usmiechem i tak mi poradził:
– Popros Ducha Swiętego, abý cię prowadził.
Konfesjonał juz pustý. Klękam więc niesmiało
I wýznaję swe grzechý. Nagle cos się stało!
Zerkam do mej sciągawki, abý wýznac wszýstko.
Ze zdziwienia zdębiałem – karta býła czýsta!
Słýszę głos mego Stroza, ktorý przý mnie siedzi:
– Tak wýgląda twa dusza zaraz po spowiedzi.
Gdýbý nawet najcięzszým grzechem się skalała,
Zostanie uzdrowiona. Jak snieg będzie biała.
Jezus poprzez kapłana dał ci rozgrzeszenie.
Zmazał wszýstkie twe grzechý, kazde przewinienie.
Umarł przeciez za ciebie, abýs tý miał zýcie,
Darząc cię miłosierdziem i łaską obficie.
Nogi same mnie niosą przed stopnie ołtarza.
Serce rwie się do Boga… Jak echo powtarza
Słowa pełne miłosci, pełne uwielbienia
Za cud swiętej spowiedzi – łaskę przebaczenia.
Sakrament chorych
Moja kochana babcia jest powaznie chora.
Mamusia juz trzýkrotnie wzýwała doktora.
Týmczasem biedna babcia, chociaz się starała,
Przestała prawie chodzic i bardzo cierpiała.
Poprosiłem Anioła, abý cos poradził,
A on na to spokojnie, bým księdza sprowadził,
Ktorý udzieli babci sakramentu chorých.
Przýznam, ze miałem dziwne skrupułý, oporý.
Lecz babcia bardzo chętnie na to się zgodziła.
A ja prosiłem Boga, abý długo zýła.
Gdý przýszedł ksiądz do babci wraz z Panem Jezusem,
Mama nakrýła stolik bielutkim obrusem,
Na ktorým stał krzýz, swiece i woda swięcona…
Lecz nim kapłan obrzędu swiętego dokonał,
Na chwilę wszedł do babci, bý ją wýspowiadac.
A Anioł się usmiecha i tak mi powiada:
– Teraz dusza twej babci piękna… Uzdrowiona.
A jesli wolą Bozą jest cudu dokonac,
To uzdrowi nie týlko duzę – takze ciało!
Więc proscie Pana Boga, abý tak się stało.
Kapłan poswięcił pokoj i z wielkim skupieniem
Wspolnie z nami się modlił o jej uzdrowienie.
Połozýł swoje ręce na babuni skroniach,
A potem ją namascił na czole i dłoniach,
Po czým wszýscý poboznie Komunię przýjęli.
Widząc radosc Anioła, ktorý mnie osmielił,
Bý wzniesc do Pana Boga słowa uwielbienia,
Dziękuję za dar wielki – łaskę uzdrowienia.
Wierzę, ze dobrý Jezus cud niezwýkłý sprawił.
Kapłan týmczasem wszýstkim w domu błogosławił.
A na koniec. kochani, to jeszcze wam powiem:
Moja kochana babcia odzýskała zdrowie!
Čzas przełamac juz wszýstkie przesądý i sporý.
Pan zsýła wielkie łaski w sakramencie chorých!
Konecne kolem nas je zeleno, barevne a teplo. Po zimním zpomalení se svet vrací k zivotu, a proto bých
chtel nabídnout neco barevneho na nase stolý. Jedl jsem to poprve ve Svedsku, pak jsem to zkousel sam
a podarilo se. Není to jídlo nijak narocne a muze prekvapit svým vzhledem a barevností, verím, ze muze
zpestrit tý nase standardní hnedo-zlute talíre. Nevím, jak se toto jídlo jmenuje svedský, stací ale ríct, ze se
jedna o zelené palačinky se světle růžovou náplní.
Potřebujeme:
na palačinky:
6 polevkových lzic ruzných nasekaných cerstvých býlinek
(napr. pazitka, kopr, bazalka, estragon, nebo cokoli, co mame radi)
2 polevkove lzíce bíleho vína
100 ml nízkotucne smetaný ke slehaní
2 mensí vejce
90 g mouký
olej na smazení
sul
na nádivku:
150 g uzeneho lososa
100 ml zakýsane smetaný
50 g cervených jiker
sťava z poloviný citronu
sul a pepr dle chuti
ilustrační foto
Prípravu palacinek zacneme rozmixovaním nasekaných býlinek s vínem a 50 ml vodý. V misce smíchame
vejce a mouku, k nim pak pridame nízkotucnou smetanu ke slehaní, potom býlinkovou smes a sul, vsechno promíchame a nechame testo pul hodiný odpocinout. Pak smazíme na panvi s trochou oleje, jako klasicke, tenke, palacinký, ktere pak nechame zchladnout.
V dalsí misce smíchame zakýsanou smetanu, jikrý a citronovou sťavu a dochutíme soli a peprem.
Touto smesi potreme palacinký, pak polozíme trochu uzeneho lososa a nasledne z naplnených palacinek
udelame zavitký. Stlacene zavitký zabalíme do potravinarske folie a na pul hodiný odlozíme do chladnický. Potom nakrajíme na valecký a ihned podavame.
Dobrou chuť :)
Przemek
po
7:00
Pl
W Bogu wiadomej intencji
25.04. 18:00 Cz Za zemřelé z naší farnosti pohřbené tento měsíc beze mše svaté
út
26.04. 7:00
Cz Za + Rudolfa Valíčka (2.výr.+) a za zdraví pro dceru Janu a celou rodinu
st 7:00 Pl Ku czci Ducha Świętego
27.04. 18:00 Cz Za + Jiřinu Hanzlovou (10.výr.+) a za živé rodiny do ochrany Boží
Za + Antonína Onderku (6.výr.+), za jeho rodiče Cyrila a Františku Onderkovy, za + řádovou sestru
čt 7:00 Cz Eufázii a za živou rodinu
28.04.
18:00 Pl Za duszę Emilii i Stanisława Szostków, + rodzinę Burzyńskich, Czernek i za dusze w czyśćcu
pá 7:00 Cz Za + Amalię Golasowską i męża
29.04. 18:00 Cz Za + Ludmilu Štěpánkovou, sourozence a rodiče
so 7:00 Cz Za + manželku Růženu
30.04. 18:00 Pl Za Bogusława Skwarło (4.roczn.+), z prośbą o jego szczęśliwą wieczność
6:30 Pl Za naszą wspólnotę parafialną
+ syna Roberta Bastu (16.výr.+), za rodiče Surovy, Milana Čepeka a do ochrany Panny Marie za živé
8:00 Cz Za
rodiny
Za + Leontynę i Stanisława Lalurnych, synową Martę, zięcia Jana, za żywych i + z rodziny Lalurny,
ne
01.05. 9:30 Pl Kowala, Ździebło i Zon
+ Jiřího Ondráčku a celou + rodinu Ondráčkovou a Žilovou, s prosbou o Boží požehnání a ochranu
11:00 Cz Za
pro živé rodiny
18:45 Cz Za + Vilmu a Ottavia Tedeschi a živou rodinu
Za + Annę i Jana Wojnarów, syna Eduarda, rodziców z obu stron, rodziny Wojnarową, Landecką, za
po 7:00 Cz dusze opuszczone, z prośbą o łaski Boże dla rodzin żyjących
02.05.
18:00 Cz Za celou rodinu s prosbou o Boží požehnání pro živé a život věčný pro zemřelé
út 7:00 Cz Za + rodiny Pohromovou, Kolenčíkovou, Francírkovou a za + Hanku Zábojníkovou
03.05.
st 7:00
04.05.
18:00
7:00
čt 16:30
05.05.
18:00
6:00
pá 7:00
06.05.
18:00
so 7:00
07.05. 18:00
6:30
8:00
ne 9:30
08.05. 11:00
Pl
Cz
Cz
Cz
Pl
Cz
Pl
Cz
Cz
Pl
Pl
Cz
Pl
Cz
18:45 Cz
po
09.05.
7:00
Pl
18:00 Cz
út
10.05. 7:00
Za + i żywą rodzinę Dawidów, na podziękowanie za łaski Boże, z prośbą o kolejne oraz za ludzi całego
świata
Za + Jindřicha Tomiczka, rodiče z obou stran a za žijící rodiny
Za + Viléma Wachtarczyka, manželku, rodiče z obou stran a duše v očistci
Za rodinu Sliwkovou, Piskorzovou, Smužovou, Siudovou, Gamrotovou, Cihlařovou a Radovou
Za + Adolfa Eliasza, dwie żony i synową Drahomírę
Za + Hedviku Stasiewskou (1.výr.+)
Za + męża Ericha, za + i żyjących członków rodziny Sliwków, Swaczynów i Bijoków
Za + Emilii a Štefana Grygerkovy, jejich syna Mariana a babičku Viktorii Martínkovou
Na úmysly složené u obrazu Panny Marie
Za + z rodziny Malendów, Wyderków, Ferdynów, Nowaków i za żyjących członków tych rodzin
Za + Franciszka Linzera, żonę, córki, synów, zięcia i rodzeństwo z obu stron do Miłosierdzia Bożego
Za živou a + rodinu Kremerovou, Slabou a Brecherovou a za duše v očistci
Za + Antonína Podstawkę (3.roczn.+), żonę Annę i dusze w czyśćcu
Za + Vasila Hutníka, manželku Annu, syny Jana, Vasila, Michala a dcery Annu a Veronu
Na poděkování za 60 let života a 40 let dcery Moniky, za 40 let společného manželství, ke 3. výročí smrti
maminky a za celou rodinu Hrošovou, Pospíšilovou, Kápkovou a Kolářovou
Za + Andělę Szostkową, męża i rodzinę Szostkową, z prośbą o błogosławieństwo Boże dla żywej
rodziny oraz wstawiennictwo Panny Maryi
Za + Aloisii Góreckou, manžely Juliuse a Jindřicha a za syny Juliuse a Ericha Trojkovy
Cz Za + rodinu Čotkovou a Madziovou, za živou rodinu do ochrany Boží a za duše v očistci
st
7:00
Pl
Za powołania kapłańskie i zakonne
čt
7:00
pá
7:00
so
7:00
ne
6:30
8:00
9:30
Cz Za + z rodiny Roudenských a Borski a za duše v očistci
Za + Alojzego i Helenę Kunschke, Jadwigę Śmiejową, rodzinę Żagan, Śmieja
Pl Za + Franciszka Stenchłego, jego siostrę Stefanię i rodziców
Cz Za + Marii Nalewajkovou, jejího manžela Františka, bratry Leoše a Františka a za rodiče z obou stran
Cz Za + Aloise Wawreczku, rodinu z obou stran a za živé rodiny do ochrany Boží
Pl Za + Stanisława Madzię
Pl Za + Annę i Edwarda Pieczonków, ich córkę Marię, zięcia Adolfa i wszystkich krewnych
Cz Za + Margitu Mikulcovou (2.výr.+) a za celou živou rodinu
Pl Za + Pawła i Marię Jochymek, syna Jana z żoną Emilią oraz za rodzinę
duše v očistci, duše opuštěné, s prosbou o dary Ducha Svatého pro vnoučata a postižené dítě, lásku
Cz Za
a porozumění v rodině a spoustu Božích milostí kněžím v naší farnosti
Cz Za naše farní společenství
Pl Za + Vladislavę Schwarzową oraz dusze w czyśćcu
Cz Za + manžela, tchýni, tetu Milku, manžela a děti, s prosbou o spásu jejich duší
11.05. 18:00 Cz Za + Martina Václavíka, za rodinu Gałuszkovou, Burkotovou a Jeřábkovou
12.05. 18:00 Pl
13.05. 18:00
14.05. 18:00
15.05.
11:00
18:45
7:00
16.05. 18:00
út
17.05. 7:00 Cz Na poděkování Bohu za 80 let života, s prosbou za živé rodiny
po
st
7:00
Pl
Za + Viktora Sembola, żonę Helenę oraz rodziców Řondików
7:00
Cz Za + Annu Wozniakovou, Viléma Haase, sourozence Parchaské, jejich manželky a manžely
Za + rodziców i rodzeństwo Zolichów, za dusze w czyśćcu cierpiące oraz za żywą rodzinę do
Opatrzności Bożej
+ Barbarę Marcolową, męża, syna i synową, za + z rodzin Marcolów, Gorgolów oraz za dusze
Pl Za
opuszczone
Cz Za živou a + rodinu Kujavskou a Růžičkovou
Cz Na poděkování, že jsme se našli a že nás Pán spojil
Pl Za + Annę Gajdową, męża Bronisława, rodziców z obu stron i brata Karola
Pl Za naszą wspólnotę parafialną
Cz Za děti přistupující k Prvnímu svatému přijímání
Pl Za dzieci pierwszokomunijne
+ Josefa Ruska, manželku, syna a rodinu Ruskovou, s prosbou o Boží požehnání pro živou rodinu
Cz Za
a přímluvu Panny Marie
Cz Za + rodinu Kolkovou, Uherkovou a za živé rodiny, s prosbou o dar víry a ochranu Panny Marie
Pl Za + Lumíra Savarija (2.roczn.+), za rodzinę Sliwków, Kołatków, Dvoroków oraz Kvičalów
Cz Za + Františka Fialku, rodiče z obou stran a za živou rodinu
18.05. 18:00 Cz Za + Marii Konkolskou, manžela, rodinu z obou stran, za + Jaroslava a Máriu Jánošíkovy
čt
19.05. 18:00 Pl
pá
20.05.
7:00
18:00
7:00
21.05. 18:00
6:30
8:00
ne 9:30
22.05.
11:00
so
18:45
7:00
23.05. 18:00
út
24.05. 7:00 Cz Za společenství živého růžence
po
st
7:00
Pl
Za + Irenę Puchałową (6.roczn.+)
7:00
+ rodiče Františka a Antonii Fryčovy, jejich zetě Karla, Františka a Žofii Stryczkovy a za rodinu KruCz Za
tinovou
Cz Za + Františka Včelku, jeho manželku Annu a snachu Vandu, za + Roberta Škutu, jeho dvě manželky
/Pl Annu a Vandu a za celou jejich rodinu
Pl Za + Marię i Franciszka Gebczyńskich
Cz Za + Marii a Isidora Koneczné a za + Petra Brože
Cz Za + Annu Pierchalovou (8.výr.+), Jaroslava Holbu a Marii Sladkovou (1.výr.+)
Pl Za Władysława Skurzoka, rodziców Marię i Karola oraz za wszystkich chorych
Štěpánkę Ledvoňową, Tomáša Janulkę i rodziców z obu stron, prosząc o wstawiennictwo Panny
Pl Za
Maryi
Cz text intence bude dodán
Pl Za + Antoniego Ździebło (26.roczn.+), żonę Elżbietę oraz za rodzinę Ździebło, Ocisk, Lalurny i Zoń
Cz Za + Jaroslava
Cz Na poděkování za dar života s prosbou o další ochranu a požehnání
Pl Za naszą wspólnotę parafialną
Cz Za zemřelé z naší farnosti pohřbené tento měsíc beze mše svaté
25.05. 18:00 Cz Za + Antonína Mołdrzyka, rodiče z obou stran a za živou rodinu
čt
26.05.
17:00
pá
7:00
so
7:00
27.05. 18:00
28.05. 18:00
6:30
ne
8:00
29.05. 9:30
11:00
18:45
po 7:00
30.05. 18:00
út
31.05. 7:00 Cz Za + Oskara Vogta (1.výr.+)
st
7:00
Pl
Za + Alojzego Böhma, Erwina Böhma, jego żonę Eugenię i rodziców
čt
7:00
Cz Za + Annu Ďatkovou a rodiče z obou stran
Za + Franciszka Linzera, jego żonę i rodziców z obu stron
+ Renatu Brunowskou (10.výr.+), její rodiče z obou stran, s prosbou o Boží požehnání pro živou
Cz Za
rodinu a přímluvu Panny Marie
Josefa i Amalię Stasieków, Františka i Emilię Michlów, Jindřicha i Annę Korbasów oraz za żywych
Pl Za
członków rodziny z rpośbą o opiekę Bożą
Cz Za + Ladislava a Stefanii Vasasovy, s prosbou o dar zdraví pro celou živou rodinu
Cz Na úmysly složené u obrazu Panny Marie Fryštátské
+ Stefanię i Františka Brecherów, wnuka Andrzeja, rodziców z obu stron, rodzinę Gajdową i za żywą
Pl Za
rodzinę z prośbą o zdrowie i opiekę Bożą
Pl Za naszą wspólnotę parafialną
Cz Za rodiče a bratra Pětrošovy, za duše v očistci a za živou rodinu Fajkusovou, s prosbou o Boží ochranu
Pl Na podziękowanie Bogu za dożytych 100 lat Ferdynanda Stachury
Cz Za + Veronu Sapietovou
Vandu Foltynovou, rodiče Lancerovy a sourozence Hanu, Frantu, Betku a za živé členy rodiny,
Cz Za
s prosbou o Boží ochranu a přímluvu Panny Marie
01.06. 18:00 Cz Za + rodiče Josefa a Marii Cupkovy, Aloise a Boženu Feberovy a za + a živé rodiny z obou stran
02.06. 18:00 Pl
6:00
pá
03.06. 7:00
so
18:00
7:00
04.06. 18:00
6:30
8:00
ne 9:30
05.06. 11:00
18:45
Omlouvame se ža případne chyby ve jmenech, umyslech a casech msí svatych.
Naleznete-li takovou chýbu, kontaktujte nas, prosím.
Příští číslo Naší farní rodiny vyjde v neděli 29.05.2016
Uzávěrka ve středu 18.05.2016
Ach ty děti!
Nedelní rano jako kazde jine. Budím deti, abýchom spolecne prozili msi svatou.
Vse probíha jako jindý. Na poslední
chvíli vchazíme do kostela. Beru do rukou kancional, který pri msi nebudu mít
moznost výuzít, to vsak v tuto chvíli jeste netusím.
Parkrat behem mse výbehnu s detmi ven
na zachod, znovu a znovu je napomínam,
výsvetluji, ze se v kostele nebeha, nekricí, ukazuji knízku, výkladame si o obrazcích, ukazujeme si obrazý v kostele, navstevujeme Bozí hrob, mezitím se snazím alespon trochu poslouchat a vnímat Bozí slovo…konecne prichazí chvíle, kdý alespon dve deti odchazí
po modlitbe Otce nas, do sakristie, kde je pro ne pripraven nedelní andílek. Tretí díte se najednou ocita samo.
Výtahuji z kabelký dalsí autícka, omalovanký, pastelký… nic není vhod. A tak se obcas opet rozebíha po kostele, výkrikuje… Výsílam omluvne pohledý na vsechný straný. Znovu upozornuji, výsvetluji, napomínam,
prikrývam rukou usta, snazím se jej zaujmout címkoliv … marna snaha ...
Ohlaský… zacínam pociťovat ulevu, jak jsme tu dnesní msi i pres veskere obtíze obstojne zvladli…
Prichazí chvíle, kdý si deti chodí pro krízek. Zarazujeme se do radý. Tu mi kdosi klepe na rameno se slový:
„Paní, kdýz díte zlobí, je dobre s ním jít ven. Behem mse jsem kolikrat vubec neslýsel!“ Nez se stihnu nadechnout, otocit a reagovat, není komu odpovedet…Čítím smutek… ne jen za mne…za vsechný rodice… deti…
„Nechte děti a nebraňte jim přijít ke mně, neboť takovým patří království Nebes.“ (Mt 19:14)
Ze tuto biblickou citaci zname nazpameť? Zní nam samozrejme? Ohrane? Ze je casto pouzívana? Ano, je to
tak. Čo pro nas vsak znamena v kazdodenním zivote? Pri msi svate? Pri jakekoliv navsteve chramu? Zapomíname na ni?
Jak casto si posteskneme, ze nam chýbí mladí lide v kostelích, ve spolecenstvích…ze nase spolecenství
starne. Kde jsou ti mladí lide? Proc si výbrali jinou cestu? Mame moznost to jakkoliv zmenit, prispet k tomu,
abý býlo mladým a detem mezi nami dobre?
Vsimli jsme si nekdý usilí rodicu behem mse svate, abý díte co nejmene výrusovalo? Mozna ani ne… Dokud
je díte hodne, sedí, nemluví, nevýkrikuje, je vse v naprostem poradku… Čo vsak nastane ve chvíli, kdý zacne
zlobit, je mu dlouha chvíle, kdý knízký, panenký, autícka neplní svuj ucel? Čo delat, kdýz zjistí nadheru
existence ozvený? Kdýz se snazí zpívat treba Beranku, Bozí…ale ve spatnou chvíli? Jak tuto situaci výresit?
Jake mam jako rodic moznosti?
Jiste nas napadne, ze mozností je mnoho. Mohu nechat deti doma a jít na nedelní bohosluzbu sama… Nebudu vsak tímto porusovat slib, ze povedu deti k víre? Jak jinak mam detem predavat zivou víru nez praktický? Proc mam okradat sebe i deti o spolecne prozívaní bohosluzbý?
Dalsí mozností je vývest díte z kostela ven… take resení…resení? Čo vsak touto cestou díteti ukazuji? Kdýkoliv se ti neco nelíbí, zakric, pujdeme ven...Venku te za tve chovaní nebude nikdo napomínat, muzes zde
behat a kricet do sýtosti. Navíc, pokud mam detí více a jsem s nimi v kostele sama, strhne se lavinova reakce. Místo jednoho dítete stojí najednou pred kostelem vsechný tri. Čtýri lide se tedý ocitají mimo spolecenství, mimo prozitek mse svate… Jak se týto odchodý ze mse promítnou do pozdejsího zivota kresťana? Nevýslapavam jim cesticku tech, kterí tak radi postavají venku pred kostelem? Místo, abých naslouchala Bozímu slovu, probíram zde se spolustojícími znamými sve týdenní zazitký, starosti, radosti…jsem prece pred
kostelem, tadý muzu… a nasledne zjisťuji, ze nedelní bohosluzbu nepotrebuji, jelikoz sdelovat si zazitký
mohu i nekde v kavarne.
Jake kresťaný chci tedý výchovat?
Tak mne napada, jestli se nekdý nechovam podobne jako tý deti… Nenarusuji take prozitek ostatních treba
pozdním príchodem nebo drívejsím odchodem? Zapnutým mobilním telefonem? Polohlasitou modlitbou
ruzence behem mse? Zdravením se a prohozením nekolika slov se znamou v lavici, v rade u prijímaní? Jak
jsem rada za toleranci druhých, casto ji beru jako samozrejmost. Kde tedý zmizela ma tolerance k detem,
jejich rodicum, k mladým lidem?
Prosím, buďme bratrý a sestrami v Kristu, nabízejme si pomocnou ruku, stací tolerance a trpelivost…
Oc lepe se nam, rodicum, bude pres vsechný utrapý, ktere jsme museli behem mse svate se svými detmi
prozívat, odchazet s vedomím a pocitem, ze jsme tadý vítani… Kdýz uslýsíme místo slov kritiký slova povzbuzení: „Dekujeme, ze sve díte pravidelne privadíte do spolecenství, na msi svatou, ze se snazíte výchovavat dobreho kresťana. Dekujeme za vasi trpelivost a lasku! A nebojte se, díte casem pochopí, výroste z toho…“
Monika
Do skříně, do rzeczy, tedy ad rem :)
Autorce toho textu chci moc podekovat za její otevrenost a odvahu napsat tato dulezita slova. Je dobre,
abýchom je slýseli, neboť nas vedou k tomu, abýchom se casteji pozastavili a pouvazovali nad tím, cím
je pro mne, pro kazdeho z nas farní spolecenství. V první rade je treba zduraznit, ze je to shromazdení
ruzných lidí, kazdeho veku, kazdeho jazýka, kazdeho vzdelaní a kazde spolecenske a/nebo socialní
pozice a nikdo nesmí být z toho shromazdení výlucovan. Je to spolecenství, ve kterem se uskutecnuje
jednota v ruznorodosti a tím, který nas sjednocuje je Buh sam. On je jediným smýslem existence takoveho spolecenství, a tedý kdýz to, co je Bozí, postavíme mimo toto shromazdení, ono ztrací svuj smýsl.
Nekdý se setkavam s tvrzením, ze male deti bý melý zustat doma a s jejich privadením do kostela je
treba zacít az v predskolním veku. Sam ale nemuzu souhlasit s temito slový. Je dobre vest deti do kostela od nejmladsího veku, i pres to, ze nekdý zlobí, behají, kricí a rodice samotní se nemohou soustredit na Eucharistii samotne. Proc? Ano proto, ze prave utle detství je obdobím, ve kterem si díte tvorí
obraz sveho prirozeneho sveta, do ktereho je dobre, abý patrilý take kostel a bohosluzba. Kdýz zacneme deti privadet do kostela az v predskolním nebo skolním veku, budou jej pak vnímat stejne jako
skolku nebo skolu, jako jakousi povinnost, ktera jednou skoncí. To je prave jedna z prícin (ne jedina),
proc mladí lide s koncem skolní dochazký koncí sve aktivitý treba jako ministranti, nebo ve schole,
a proc se mnohdý svatost birmovaní stava svatostí rozloucení s Čírkví. Pak je to presne tak, jak to nema být. Ono detske zdomacnení v kostele mnohdý napomaha prekonat krizi vírý charakteristickou
pro puberťacke období.
Prave proto chci moc a moc podekovat vsem rodicum, kterí vedou sve deti na bohosluzbý, kterí berou
s sebou do tasek a kabelek autícka, knízký, plenký a podstupují ten boj o to, abý si alespon neco z bohosluzbý pro sebe samotne odnesli a pritom jeste uhlídali sve díte - je to nadlidský výkon, vím. A proto
jeste jednou za Vasi snahu dekuji a prosím o dalsí. A jestlize nejake díte nekdý krikne, zaplace, nekam
se v kostele rozbehne, nebo se zacne potulovat po knezisti, uvedomme si, ze je to normalní jev a nikdo
bý se nemel nad tím pohorsovat, stejne jako doma. Kostel to je nas dum, ve kterem se schazíme jako
Bozí rodina, mladí, starsí - vsichni se vzajemnou laskou a nezností. Pamatujme, ze jako farní spolecenství býchom meli Hospodinu dekovat za kazde díte, ktere je mezi nami.
Przemek
Soustředění 2016
Letosní soustredení schol se konalo ve dnech 15. – 17. dubna. Jiz potretí jsme býli na chate Beskýdska Oaza
v Písku u Jablunkova. V tichem prostredí se nacvicovalý písne na letosní koncert, mezi nimi nemohla chýbet ani hýmna svetových dní mladeze v Krakove, ktere se uskutecní na konci cervence.
Trenovali jsme velmi pilne, ale i tak zbýl cas pro vzajemne sblizovaní ci zabavne hrý. Nechýbela ani rozjímava modlitba a mse s otcem Petrem, který za nami prijel v sobotu. Býl to velmi hudebne plodný víkend
a ja dekuji vsem, kterí se ho zucastnili a podíleli se tak na spolecnem chvalení Boha.
Klára Němcová
Schola (česká) ……………………………………….. kazdý patek v 16:30,
kazdou nedeli po „osmove“ msi sv.
Scholička ………………………………………………… kazdý patek v 15:25
Polska schola …………………………………………. kazda sroda o godz. 15:00
Komorní sbor …………………………………………. kazde pondelí v 16:15
Varhaníci ………………………………………………… sobota 14.05. v 19:00
Ministranti ……………………………………………… patek 13.05. a 27.05. v 16:30
Podávající sv. přijímání ………………………….. sobota 28.05. v 19:00
Společenství „Pro všechny“ ……………………. ctvrtek 12.05. a 26.05. v 9:30
Biblická hodina ………………………………………. ctvrtek 05.05. a 19.05. v 19:00
Společenství mladých manželů ………………. uterý 03.05. v 17:00
Společenství starších manželů ……………….. uterý 17.05. v 19:00
Modlitební společenství …………………………. kazde uterý v 18:00
Společenství mládeže …………………………….. patek 06.05. a 20.05. v 19:00
Farní volejbal ………………………………………….. kazdý patek 20:00 (ZS Delnicka)
Kurz „Základy víry“ (príprava na krest
a/nebo 1. sv. prijímaní pro dospele) …………... ctvrtek 12.05. v 19:00 na fare
Příprava k biřmování ………………………..……. sobota 07.05. a 21.05. v 16:30
pátek 06.05. od 9:00 hod. - nemocní, ke kterým chodí P. Petr a P. Przemek
od 13:00 hod. - nemocní, ke kterým chodí P.Stanisław
Každý čtvrtek– zacína bezprostredne po ranní msi svate spolecnou modlitbou Korunký k Bozímu Milosrdenství (ČZ), ukoncení vedene, v 17:30 spolecnou modlitbou Korunký k Bozímu Milosrdenství (PL) a svatostným pozehnaním.
1. pátek v měsíci – 06.05. - eucharisticka poboznost s modlitbou Litanií k Srdci Jezísovu, zasvetnou
modlitbou a svatostným pozehnaním: bezprostredne po ranní msi svate (PL); a v 17:45 hod. (ČZ). Od
16:00 hod. moznost tiche adorace Krista v Eucharistii.
po celý květen - májové pobožnosti - kazdý vsední den bezprostredne
po vecerní msi sv. a o nedelích v 15:00 hod. (strídave ČZ/PL)
15.05. - slavnost Seslání Ducha Svatého, ktera koncí dobu velikonocní. Mse sv. jako obvýkle
o nedelích. V 15:00 hod. budou slavnostní nesporý se svatostným pozehnaním a po nich Farní den
na farske zahrade. Vstupne: vajícko pro sebe a pro souseda (na spolecnou vajecinu) a nejaka dobrutka na spolecný stul.
22.05. - slavnost Nejsvětější Trojice, behem msí sv. v 8:00 (ČZ) a 9:30 (PL) bude 1. sv. prijímaní. Tentýz den, v 15:00 spolecna poboznost pro vsechný deti, ktere se poprve plne zucastnilý Eucharistie.
26.05. - slavnost Těla a Krve Páně, odpoledne mse sv. v 17:00 hod.
a po ní eucharistický pruvod se ctýrmi oltari ulicemi naseho mesta az ke
kostelu sv. Marka.
Změny ve zmíněných událostech jsou možné, proto
doporučujeme pozorně poslouchat nedělní ohlášky :)
Radi býchom o letosní pouti usporadali FARNÍ JARMARK. Abýchom vsak mohli vse potrebne zajistit, potrebujeme vedet, zda býste se i vý, farníci, chteli do jarmarku zapojit – pripravit sve vlastnorucní
výrobký, výpestký, dobrotý, ozdobý, „poukazký“ na remeslne sluzbý aj. a prijít je ukazat i prodavat. Za
tímto ucelem provedeme na farním dnu 15.5. anketu, kde býchom radi zjistili, jestli je ve farnosti o níze
nastínenou akci zajem. Uvidíme, zda nas ceka prekvapení, kolik sikovných rukou a skvelých napadu mame take v nasí farnosti… Do "Farního jarmarku" se muze zapojit kazdý, kdo daruje nejaký vlastnorucne
výrobený predmet - stejne jako ten, kdo si nekterý z nabízených výrobku koupí. Avsak kazdý, kdo prijde,
muze druhe obohatit usmevem a radostí…
Vídame se v kostele, mozna nekdý v obchode, prípadne se zname i „odjinud“, ale jako farníci o sobe navzajem moc nevíme… jsme ruzní, kazdý je jiný, kazdý ma
jine darý i schopnosti… co takhle dat o tom rec treba
u kafe nebo u piva? Výmenit si receptý, ukazat jine
postupý, ochutnat, uvidet, inspirovat se necím novým? Víte, ze ta paní, co sedava vedle vas v kostele,
umí skvele kolace a její sousedka výbornou marmeladu? Tento pan chova vcelý a ma prvotrídní med,
a mlada maminka dokaze krasne hackovat? Nekdo
jiný umí spravit pokazený fen, dalsí ostríhat vlasý
a onen ma dost casu i ochotý pomoct s uklidem…
Ze nic nepestujete ani nestrikujete? :) Nevadí, upecte
buchtu, prijďte si neco koupit, varit kafe nebo cepovat pivo. Nebudeme soutezit, jen se vzajemne delit
svými darý. Pokud deti ucíme, ze z výrobených darecku je radost nejvetsí, protoze je v nich kousek z nas,
bude to moznost projevit, ze to mýslíme vazne a výrobký si zakoupit. Mýslím, ze bude krasne videt, ze
farníci ruzneho veku mají vselijake napadý a trpelivost a svuj volný cas dokazou travit smýsluplnou cinností.
Basia
Naše farní rodina / Nasza Rodzina Parafialna
Neprodejné. Náklady na jeden výtisk jsou ve výši 17 Kč
Kč.
Texty článků prochází jazykovou korekturou. Obrázky převzaty většinou z internetu.
Vydavatel
Vydavatel: Římskokatolický farní úřad Karviná, Pivovarská 2/1, 733 01 Karviná 1,
tel.: 596 314 455, e-mail: nfr@farnost
[email protected]
Redakce
Redakce: Tereza Ondruszová (šéfredaktor), Alena Foltynová, Anna Špirková,
Eva Steffanová, Jana Lokajová, Kamila Fašungová, Lucie Zormanová,
Ondřej Mechúr, P. Przemysław A. Traczyk, Rostislav Mechúr
Kdo si hraje, nezlobí!
Zvládneš vyluštit SUDOKU?
Podle čísel vybarvi čtvercovou síť a zjisti, co ukrývá!
0
1
2
3
4
5
6
7