V.,.-.ra jr..:, past

am
m
V.,.-.ra jr..:, past
I
Protje konflikt atraktivn~?
Odnepamtti se lid6 zabjvaji otizkou, prof dochizi k vilkim. V rdznfch dtjinnfch obdobich se stiidaly v podstatt dva smtry. Ten prvni hledal odpovtd na othzku, pro6 bojujeme,
zatimco druhf se snaiil naltzt vinika. Jii vice
nei sto padesit let jsme svtdky druhtho piistupu, kteir je obsaien ve vttHint historickfch
a politickfch dtl. Moderni humanitni vZdy
vzniklC v dmht polovint 19. stoleti a odHttpen t ze spolefntho filozoficktho zikladu, mezi n t i patii zejmCna psychologie a sociologie,
nechivaly a stile jeHtt a i na malt vjrjimky nech6vaji toto ttma otevient a otizku piifin vdlek si nekladou. Dokladem tohoto tvrzeni mdi e bft pomtrnt malt mnoistvi klasickfch del,
kteri by se timto probltmem zabjvala.
Na pofitku tietiho tisicileti, pod stile silnfm dojmem vilkami protkantho 20. stoleti
a vtdomi si aktuilniho stavu svtta poznamenantho mimoiidnfm vystupfiovinfm nisili,
si nemdieme zmintnC otizky neklLt. Navfc
soufasni a patrnt i budouci podoba konfliktd je charakterizovina terminem ,,asymetrickC vilky", timi se mysli mimo jint fakt, i e je
nesmirnt obtiin.4, ne-li nemoint hledat jednoznatntho vinika tak, jak to Ilo napt U 1.
a 2. svttovC vAlkv.
ProE tlovsk znovu vstupuje do vilek?
Pii tkhto Cvah6ch je nutnt oprostit se od
moralistickfch a idealizovanfch pohledd na
jedince a spolefnost, nebot! kdyby vPlky byly
jen utrpenfm, str6dinim a pohromou, nejspiie by se nekonaly. Vilka ndm musi nZco velmi cenntho a vjrznamntho piiniget, o ntco
nis obohacovat, Ei naopak nim ntco bolestn t ubirat, abychom znovu a znovu podlthali
zvuku bojovfch polnic a vyriieli brinit nebo
dob*at, zabijet nebo umirat. Otdzkou vHak
zdstivi, zda jsme jii na odpovtdi piipraveni. Kdo totii proiil vilefnf konflikt jako vojik, pod6 nim zpttnt velmi matouci vjrpovtcr
o tom, CO tehdy proiival. Jestliie hovofime
napfiklad s naHimi piloty, kteii strivili 2. svttovou vilku ve Velkt Britinii, dovime se, i e to
jednak byla doba neustPltho strachu o iivot,
obav o rodiny v okupovant vlasti, zirmutku nad smrti kadaridd a bolesti zpdsobent
zrantnim, ziroveii vHak tito muii jednim dechem dodivaji, i e to byla nejkr6sntjIi doba
jejich iivota. &m to je? Jak je moini, i e ve
Vietnamu se vojici pfedhintli ve svfch ,,body-counts" (pottech zabitfch)? Prof se tam
po vyprieni zivazku mnozi znovu a znovu
vraceli i pies extrtmni riziko a mnohdy pii-
Sernt iivotni podminky? Pokusme se na tuto otizku odpovtdtt z hlediska psychosociilnich vtd a hlubinnt psychologie.
V z6ii 1932 odpovid.4 tehdy jii Hestasedrndesitilet): Sigmund Freud na dopis Alberta
Einsteina, v ntmi reaguje na otizku, prof
dochizi k vilkim. Tento list, kterf pozdtji
veHel ve z n h o s t jako stat nazvani ProE vilka?, obsahuje Freuddv nizor jak na sociilni,
tak na psychologickt piicny v6lek. V rovin t sociilni, f i spiHe psychosociilni dochizi
Freud k zdvtru, i e kaidC lidskt spolefenstvi
je drieno pohromadt dvtma prvky: nisilim
ze strany mocnfch a vzijemnjrmi city spojujicimi jednotlivt fleny. Tyto vazby se obvykle nazfvaji ideje. Privt napEti, ktert z tohoto
faktu vypl*i, nutnt vede jak k dostiedivjrm,
tak k odstfedivjrm tendencim, coi v ddsledku
znamend opakovank pokusy jedntch zmtnit
svou podiizenou roli ve spolefnosti a Csili
druhfch, mocnfch, ttmto s n a h h zabrinit.
Freud se zde zdinlivt bliii Marxovu tiidnimu pojeti spolefnosti, avHak na rozdil od
Marxe nevnimi rozflentni spoletnosti podle
pomtru k vfrobnim prostiedkdm, ale podle
miry moci, kterou dani skupina f i jedinec
maii. V tomto kontextu ie zaiimavt. i e Freud
dl&ho povaioval bolH&icl;); experiment za
zajimavou myilenku, a dokonce by1 ochoten
vtiit, i e privt tat0 idea je schopna bft dosta
tetnt silni, aby piekonala vnitini animozitu.
Zdrovefi vHak poukazuje na to, i e doba, kdy
by se to mohlo stdt, je piilii vzd8len6 a cesta
k tomuto cili bude lemovina ,,iadou straHli+h obhnskfch vilek".
Einstein ve svtm dopise Freudovi piedpok16d6, i e lidski ochota jit bojovat je nesena
nEjakfm pudem, a Freud s nim viele souhlasi,
nebof je to v souladu s jeho revizi teorie libida (viz rdmefek), kterou proved1 v roce 1920
ve svtm flinku Mimo princip slasti.
Sily piitailive a odpudw6
Freud ve svtm pojeti erosu a tanatu nastiiiuje
zikladni filozofickt dilema lidskfch protikladd Ibky a nen6visti. Einsteinovi piipominic
podobnost s fyzikilnim svttem, kde se spolu utkdvaji sily piitailivt a odpudivt. Podstatnt je, i e Freud zde nehodnoti ani jeden
z principk ale naopak dokazuje, i e jeden bez
druhCho nemohou existovat, nebot spolefnfm pdsobenim dosahuji splntni svfch cild.
Napiiklad eros, kterf touii po spojeni, nutn t potiebuje k svtmu prosazeni jistou miru
agrese, coi je dobie patrnt v iivotiHnC iiHi,
hnp://wresmircz
DANIEL
~ROBL
M p Dankl Stmbl
('1974) vystudoval obor
psychorodllnlvMy nr
Husitskb tcologick6fakuItZ
UKvPraze.Vmcc2000
nastouplljakovMeckj
pracovnkdoCcntra
sodflnth mdilnlZdnl1.
gencrllnlhoitlbu
AI%. Od bicma 2002jc
vojcnsk$m psychologem
152. ddnnnehopnporu
vKutn6Hoh. Nynlstuduje
prychologiina Filozofickt
fakultZ Univmity
PrlackthovOlomoua.
I Vesmir 85, kveten zoo6 293
EROS, TANATOS A PUVODACRESE
Freud b$vl bohuiel spojovln ujhradnr K sexualilou a w v l mu zarli
i e na ni kladl phhnany ~ r a zJe
. pravda, t e objev zejmtna d4trkt sex
a dale role, ktcmu libido hraje jak v psychicktm ujvoji, tak v samotn6 swuktuie lidskt pychiky, by1 pievratnou zm€nou a skuternou revoluci pozdnt
viktorilnskt doby. Tlm na sebe Freud upororna, n i c d n t nesmlmc nrlm
ze z8etele. i e arkoli Freud neumtl ofiiimat kritiku a S iadou A c h flkd. kteiire rtavtli k ntkterymjeho teorihnbkepticky, se vc zltm m'ciel, on'slm
svd dilo mnohokrht uprevwal, doplhoval a od ntkt&cho*ch
ranych phd.
..
itiesem, kI& jej zislhl jak profesnt, tak orobn*. irk*pod dojmcm teto
tragtdie zaeal ntafwat moinost destruktivnich pudP, kterC n l s nu6 nitit
a zabijet. To vedlo konetnC k podstatnCmu pfepracwhnl jeho dosavadni
teorie. kdv hnaci iednmkou iedince bvlo ~ r 6 vIlbido
t
a ieden z ieho omduktO pud sebedch~vy,k t e j ;sob6 skrLvai agresi. V roie 1920 nahradil Iobido terminem ems a jako protklad k nemu piipojii mnotos. Zatimco cros jc
. .
k umrivini, k v y i v ~ i c nnetivtho
i
z ~ ( v ~ h ok- a
destrukei.4reseje i d e oddtlena od pudu sebezlchovy a s t l d se autonomnim zdmjem energie. Agrere
je dle tohoto novtho ~ o i e 6
.zvnMlnhim" fexternalizacil tanatu. Kdvbv to.
iiijedinec podlehl vollnl pudu s k , rnitil by s6m seb;,
cot mkieme pozorwat napiiklad U sebevrah0, nicmCn6 ems, tedy pud iivota, se bude do
posledni chvile rnaiit t h o sebedestwkci wbrlnit, a tak doidc k tomu. t e ie.
dinec svou touhu DO ni€eni a mriv6ni &toEl wen.. oroti d&% aun&iiih;u.
svstu. Bylo by n&pr-6
se domnlvat, fe Freud r p a t i w d l k a i d t m >l
ku nititcle. Byl si dobie ddom, t e agrese (neboli tanatos obhceng r m t
ven) p m c h l d iadou daltkh procesO.je ermcm ovlivhovlna a (pouiije
FreudOv termin) ..legovlna'. Navic je pod diktdtnn superoga, tedy naieho
-.
.
L
I
nejvysich a nejuSlechtilejgich a i po ty nejniiiri, ktcre mnohdy nelze ani poimenovat. Obriceni pudu s m t i do sebe doiolilo v z ~ k n o u t
svklomi (v extkmu m8ie iit a i o sebemrskdstvi), ~volntnitohotop;du ven mhie pfi&t blahadQrnou irlevu. Z novo&b$ch ziibt6ni me, i w f i krajnim v y $ t ~ @ ~ y & f ~ ~ &
s i a ~ J r J m ur i ~ < ~ , Tato
...-..xu
* $ F l%&S?Zi .i
t,-&&lim)islui
m
.;vx+
ts-.-i
z .na
projevy~hmm&nfch vrah8 a teroristh bthem
ieiich htokb. Veterhi z Vietnamu. ktdi meli
proiitky p~ zaliijenl jako .lepGi h& ten ne
lepS.sex, ,lepSi.net ta- nejlepgi droga z.ulicc .
i-
Podle Freuda si lidsk6 bytost uchovavkav8j
iivot.tlm,, fe niN cizi. Agresi ~ielrr"lselstranit.
Freud nevBfi na s~ol&nost. ked;bv neahjlla vUky (coi.je v'mzporu s ernw~fick$mi
studremi), avbk domnivh se;ie je inotnc tuto agresi nasm&ovat tak, aby>hevrdlak v a ce. Oestv n&dv8. Tou i e h u ie Mdca. a to
domnibt, sixuijbi, ale&vP ona kRsfa&
ve m s l u ...milui blihiho,sdhou. a dhle iden-
kdy plieni bfv6 +sta provPzeno pfedcho- Eenrtev. Zde Freud.prozirav6 .nasihil &
j
zim souboiem s moinGmi rivalv. Tvor. kter.5- z dhwdb, proi. vmiklaEvropskd unie, Snad
se nedopustim ~ W n e h oo~timizmu.kdvi
.
.
jak enamo, i y h a m n . 5 duchovni postavy d.5jin W P m d h o iivota svou agresi projevily, cwdni zemi zipadni a stfedni i3vropyj; dnes
N m i m stalv ~ r i v 6o to uvfitelntjiimi a Clo- jii obtiink pfedstavit si zdeavzhjemnf oabro-
Freud se n+oiil2. sv6h.5&ilky, rcspektiw
zemkl dvacet tti'dnS doSeiinrza8tku. a tali
nemohl reagovat na tuto nejvEtli &laci nPsill a agrese ve d v a d t h stoletd. Psyehoanaljrza a koneckoncS cela psychologiejako by ,byla piimo zaskotena tim.co se stab>Zamtiila
-
nek projevuji v ncspotem$-ch for&
a podobach, ukazuie, i e vAlka a ieii mtivv,isou
lid6 vyzvani k &Ice, je moin.5 ,U n i h spattovat'nepteberni. mnoiisrirf pohnutek, od t&h
" <
konce, jak je z k j d z vjrvoie psychoanalytic.
k6ho hnutixe CcvficltGch a oad&Gth letech.
tento fenombn &lem'vyt5~nila. S d c ~ & l & ~ s ~ :
chologickjch re&& by10 v n&slcdujidch Ietech bohuiel d o . Ptitom od r o b ,1945 neuplynul-jediny den, v n 6 d . b ~sa.ntkde M
svtt6 nehoiovalo. FreudSv ~ u m
d m bd vttnut, a k z6rod-nebylovyprac&6no nic,.co
by vhlky hchuf lidi v Nch bojovat uspokojiv*
vvsu6tlilo. MinuU desetileti, ktefh.n&mbohuiel piincsla dalki h d w vhlek a . u k a l a spoleEenskCpdry,.jet k:nim vedly, n h n u t i zno-
ni? V 54duim pHpadC. Jedhec jecotii veden
d d m a o ~ 6 ~t r o t i k l a d m k tuLbami.
i
Na stran6 jednc' misi b f t aris;oteld$n
zoen politiken - tvorem spoldenskjrm, tedy sdflejidm,
I
,
:
!
1
1
,
'
I
1
na stranG dmh6 vHak svfm c*
psychickjm vfvojem smEiuje k indiiduaci, tedy je
veden potfebou b j t dim sebou. Mvi obdobi vaky obil grto potkby plne satumje. Snad
nikde jinde neni jec$nea schopen takovC m'ry altruizmu, sebeoWtou6nf a nadiazeni spaleilnjch hodnot nad SW? a s d a s n E nikde si
fak inteneid neuddomuje svk bytl, jeho
jedinehost a to, &e aje, jako pc&+ ve vilce.
Tam v&@
pfA&std Iia ceIf %vat, pr&vil
za viky majI kid6 pocit, i e skuteEni: !&ji a k
konehZ vfilka
v$znamem odsnne naL dosavadni prob16my do pozadf tlm, i e je
zbeqbnamni a my se jimi jii nadhle nebudeme muset w i t . Nenf tajemstvlm, de v dobsch v6lek +aznil We& p o k t lidi s neurotick*
a d e p r e h h i potlkmi. Vhlka nim
d i smysl nakho by& cog je pro fadu lidi vysvobozenf zjejich dd tti doby proiIvanjch pochybnostt o tom, pro%jsou vlastnE na sv8til
a kam smEfujf.
tyrank Stain' se podivat na soubsnou politickou sc6nu a je zkjm6, b l i k nasch v&dcPlje
schopno kritick6 sebereflexe, naslouch&af dz o r h d d 6 h o a Miieti i cizich postoiil. V situacich krizl tento-moment mizi; nebof je nevirhodnG oro nhsleduiici Ejnnost. kterou mdke
b$ i db'nojenj kodikt. ~ e h djsme
i
&dkY
toho, jak nepfitel b w zcela odlid9tov6n. zatracmh a nepfipougn' se %di16 moiknost, ke
by jeho pohnutky mohly bjt podobnC jako
ty nak Nepiitel je vidy j e d n m & I & @at$, nelitostnj, krutj, ve vBem se mjli a jeho
poiadavky jsou neopdrmilnC. Ruku v mce
s timto vidsnim jde i z m u a movu opakovanP iluze, i e a i tentn k o a t skon8, bude vSe
lepsi a dojde k jakhusi oEBt6ni. Nebudu zde
hodnotit anijeden, ani dmhjf stau, p h t o i eje
j m 6 , k W je blEe pravdiW?mu vidhi svita.
Jde o to, i e pokud se skupina Eijedinec octne
v ohroienf, at'jik fakticklim nebo domnEEm,
zatne m&ilizovat fadu obrannfch mechanizmPl 8 &em vytvofit n4lepgi podmfnky pm
ZmLLnavnimsnlreality
mdnou reakci Mytick6 vidsnf s d t a je neVjznamn* aspektem v obtasti socidnf psy- zbytnC pro nnmou obrann. P f e d s a w si, i e
chologie je zji&Ed jin6 vnimini reality jak jsme naulici napadeni a ohroiovini na iivot6
jednotlivci, tak celfmi spolebmvhi. Ten- skupinou agsesivnichjedinc5,V tu chv-flibuto poseeh by1 m&* pr6v&diky minultmu deme jen st& schopni ernpatie a damp fit&
st~letK,a z e j m h a c e we Vietnamu, k m 6 nik pro n$s bude jen $atnf.To n6m umdnf
se od ostatnich konfliktfi, respektive postoje spolehwti k nim, velice lsila. VZdy kdyi
dojde k d c e nebo se k ni schyluje, je moinC
pozonsvat %aainnf posun v pojeti okolnfho s v h , sebe mmeho a spolebsti, s kterou
se identifhjeme. Tento posun je m o w n a
zvat v h M m raciondlnim nebo mytickfm.
V dobii miru je i t s & I: nfrs sehopna nazfrat okoli pfin2ienE prsgmatidcy -3kdticky
a vyhjbat se jednozna&I$rn sou&. Vfiimku samozIejmE tvofi lid!$, ktefi nejaou schopN proiit v n i w Irodikt. Pro ty mud llurnil
tento stIet probfhat v&, a a k si stile hledaji
dle pro svPli boi. P?&lademmohou b$t znfimf
dikdtofi. fd &nC Leninovy pdce &kypuji
neusthlfmi htoky na domnEl6 Ej faktickC protivnikv, Hitlerdv Mcin Kambf ie v tomto smvs1u totd&$,
ale by10 by za&&ci vidilt tyto
sy jen U takto historidcy znitmj& a Eitelnfch
http:///ww.ye5mir.n
1 Vesrnfr 83,kvtten zoo6 295
se mu eveutuhld i postavlt. V rovinE spoleb k 6 si mMeme uvist Jinf pfiklad: Vezmeme& si a k t e 11.& mDl, #p&&m d e
jasnk. Na jedn>sanh tn @on zcela neepochybnitdd jednoznaPn6 kladni a hrdiinf
zMran& na s b n t druM pak bezezbytku
gpatnf temrktk. VFjmnbe si, S jakou nevoli
jsou pfijfmhy pokusy uk&t vi+ z11. e$fi j a b lidi, a nyni si pie&tamne, kdybychom
d a l i z ~ h y b i i o v aVr;kony
t
newyorskjzh ha826, z&i se zabjrvatjejich pochybenfmi, ke
kt+
zceIa jisd &go, a snakili se divat na
jejich zisah s
ddvkou raciwalitp. a men%m9entimentem. P a f d byclwm byli zahy
umlilp:~.A $m&
to se d6je v dobkh vilek
&m, kteilt nalrIPyf kmiiike raciodnli a nepodldhajl myrickk realid. Na druhou stranu
d a k tiro 1 s a&
m o h ~ ubojovat, a jesklih
se tak stane, vdmi rychle umiFaji. Z hlediska
psychologie selhalyjejich obrannk mechanizmy, tit0 lid6 ae nedokgvali flzpbobit dank
situaci a jejich fivot by1 ohroden Ei pied&d skonten. Pfesto m privZ v dxuh6 polovini! dvacbr6ho stoieti gbjevily sitace, kdy se
mohlo zrlCt, h poCQteEnf mytickk vidtni W;ta a kohfiiktu postupnt #dlo zprt k vidtd
racio&hu, GD& m6lo m irsledek UkOncSenibojb. T a b u v
h by1 prM kwflikt ve
Vietnamu. Zpwu nadfrenk a loajilnl postoje
AmeriEanb se bLhem let zmhily a i milem
k sympatiim se mvemfm Viktnammn. Politici byli vefejnod pfinuwni za%t merick6 vajska a Vknramu stabvat. Na druhou smnu
si pololme ~1t6nku:
Byle s&51eni p m t i d d nfeh akti*
skutehi p r a p m a t ~ Nikoli.
?
Jen zmhfli nepiltele. MIsto -fho
Vietn a m se jfm stali poJitikoVe, bil byli U mod, d e jinak byIo jejich videni stejrJ mytickk,
a tedy z k d & . Byli tots skupinou v ohmkr&a takbyla jejich realtee stejnkjaleo U &&,
kteil vaku ve Vietnamu schvalowali. Na tomto pffkladu je zkjmk, jak nesmhi! oWine,
ne-li nemoZnk je naI&t v krizov$ch situacfch
oxien pevnf bod, z kterkho lze eel$ p r o b l h
nahlffet. B k t dvon iiiznfch pohled6 na realitu je vbk pm d s ddobrtfnzindikatorem potend l n h koamtu. Jimislwy spoldncdt,
v kte& za&@ pkvl6dat prvky mytick6ho yid M d t a , se postup& blfii a c e , a naopak
tam, kdejeprotivaik st6levnh.h jaiwni4lcdo
v ziisadh podobnf, vaka nehrozt Tim je moink vysvWtt pmt studed d l k a nikdy nepfemstla v konftikt ,h**.
Neschopnost U&
vnithi kodiikt
Na po&ku jsem se opkl o FreudSv dopis
Albertu E i n & e M . Je zejimad si viimnout,
&m tento list Iran& N j dopis uzaviri Freud
dvahou m @a paeifizmu. Piipornin.4, e
kultura a civilizace postupng zat1a&u$ pudovk pohnutky do pozadi, d h j f pl'&ost mmu. K tomuto proeem via&c n e d d z f pio3ni!. ale jen U uXit€ skulidi. Ta je &to
ulyojem v e b i ohrofena, nebd ti,kteii d s t i vaji
postaveneha na mzumw u s e t h i ,
st6le fmguji na zpravidIa newL(dom&p u d d
dmd. V
to znamed j e j i vyP;Hi porbdnost, ale tab5 nezralou agred. Odtud je
jen SBflhk k pojett routasid globanl situace nikoli j a b d e t u cluilizacf, o n h i mluvi
Samuel P. Huntington, respektive aejenjako
tohato S*,
ale t
8jako n h M bobfch,
mocnfrch, avpak m& potemf& S chudou,
bezmocnou, nicmhZ vi%inavou &&i
svhta.
Je tedy z i e j d , h dhdSr, pmE je wUka
pro I i o atraktivni,je &noha. Odehdvaji
se jak v rovine jednoflivce, kt* v bojovk si-
.