Nákupní centra a urbanismus - Katedra urbanismu a územního

Komentáře

Transkript

Nákupní centra a urbanismus - Katedra urbanismu a územního
Nákupní centra a urbanismus
Shopping centres and urban areas
Ing. Jan Pečman
ABSTRACT:
Shopping centers are objects with "genius loci", too. The spirit of shopping centers
lies in their accessibility and the number of visitors. People are spending far more
time than needed, and that's far from over. Special offers on promotional leaflets are
being discussed in the communities, the park centers often serve as a meeting place
with easy navigation. Not to mention the confusing level of social status, rated on the
type of stores visited.
Shopping center, for these reasons should be sensitively integrated into the
neighborhood and not just in terms of urbanism, but also with regard to the protection
of nature and landscape and other aspects.
ABSTRAKT:
Příspěvek pohlíží na nákupní centra jako na objekty s "geniem loci". Duch nákupních
center spočívá v jejich navštěvovanosti a přístupnosti. Již nejde pouze o nezbytné
provedení nákupu. Lidé zde tráví daleko více času, než je potřeba, a tím to zdaleka
nekončí. Akční nabídky na reklamních letácích jsou předmětem diskusí v mnoha
kolektivech, parkoviště před centry dobře slouží i jako místo setkání s jednoduchou
orientací. Nemluvě o poněkud matoucí úrovni společenského postavení, hodnocené
na základě druhu navštěvovaných obchodů.
Nákupní centra je ale nutno citlivě začleňovat do okolí a to nejen z hlediska
urbanismu, ale také s ohledem na ochranu přírody a krajiny.
1 Výklad pojmu "Nákupní centrum"
Pod pojmem "Nákupní /obchodní/ centrum" je podle definice Evropského institutu
obchodu /EHI 2004/ rozuměna velkoplošná maloobchodní jednotka, sloužící k
uspokojování krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých potřeb Tato definice
podmiňuje prodejní plochu centra nejméně 10 000 m2.
Pro účely tohoto článku je pod pojmem "Nákupní centrum" rozuměna i maloplošná
maloobchodní jednotka - širokosortimentní prodejna potravin a průmyslového zboží,
mezi veřejností známá spíše jako "supermarket". Tyto objekty jsou obvykle
přidruženy lidským sídlům ve dvou variantách - uvnitř sídel a na jejich okraji.
Supermarkety jsou umisťovány do sídel s minimálním počtem obyvatel kolem 4000.
Jako specifický druh nákupního centra jsou pro účely tohoto článku míněny i
hypermarkety, jejichž síť pokrývá s dojížďkovou vzdáleností do 20 km 90% české
populace /výsledek výzkumu analýzy společnosti Incoma GfK, zveřejněný v únoru
2011/.
66
Odůvodněním, proč pro jsou účely tohoto článku nazvány všechny typy prodejen
nazvány jednotně, je jakási fraktální struktura našich sídel.
2 Nedávná historie nákupních center
Úvodem se ohlédněme do nedávné minulosti, do doby před rokem 1989, kdy v naší
republice v téměř každé větší obci bylo možno navštívit nákupní středisko /sortiment
a jeho kvalitu ponechme stranou/. Provoz těchto středisek ale mnohdy byl
podporován státem i obchodní politikou jednotlivých provozovatelů a ceny v těchto
prodejnách se od sebe příliš nelišily, ať již se středisko nacházelo na vsi, nebo ve
velkoměstě. Po roce 1989 však tato střediska začala přicházet o finanční podporu a
mnohá z nich byla zprivatizována. Majitelé ve snaze udržet chod středisek byli nuceni
zvýšit ceny zboží, což přispělo k neoblíbenosti nákupů. K vyšším cenám se přidalo i
nekulturní prostředí - vzhledem k vysokým provozním nákladům na chod středisek se
zřejmě nedostávalo financí na rozsáhlejší rekonstrukce objektů.
obr. 1 - Kralupy nad Vltavou - vzkřísí někdo zašlou slávu tohoto obchodního domu?
V současnosti je provoz nákupních středisek ve valné většině omezen, mnohá z nich
i zanikla, nebo je jejich funkce odlišná té původní. Ovšem iluze onoho nákupního
střediska, jakožto služby občanům, přetrvala v lidech zřejmě do současnosti /zvláště
u starší generace/. Nyní pravděpodobně tuto iluzi ztělesňují právě nákupní centra.
3 Sociální význam nákupních center
Studium chování lidí v nákupních centrech může přinést řadu poznatků i v oblasti
psychologie a dalších věd - kupříkladu určitá československá "specialita" - jev
vytasené peněženky, patrný zejména u žen starší generace, které z kabely vytahují a
otevírají peněženku daleko předtím, než přijdou při placení na řadu. Tento jev je
zřejmě pozůstatkem z dob, kdy o zboží byla nouze a každý se zřejmě snažil uzavřít
67
obchodní transakci co nejrychleji /lidově řečeno "chtěl toho pro sebe utrhnout co
nejvíce"/. Dnes je však situace opačná, nabídka zboží spíše převyšuje poptávku, ale
"jev vytasené peněženky" je stále patrný.
Mimo jiné je možno pozorovat i jakousi uměle vytvořenou sociální úroveň obyvatel
podle navštěvovaných nákupních center. Přestože společenská úroveň není
definována hmotným bohatstvím, kdekdo by se mohl předčasně a také zbytečně
zdiskreditovat, kdyby vážené návštěvě nabídl ke kávě sušenky z akční nabídky.
Také otevření nového nákupního centra téměř vždy vzedme vlnu nadšení i nevole.
Příznivci nedočkavě podupávají před vchodem, zatímco odpůrci tuší prohru a
beznaděj, mnohdy i zradu a ztrátu ideálů. Zpravidla nejméně jásají obchodníci z
okolí, pro které přítomnost nového nákupního centra znamená mnohdy krach jejich
živnosti. Obyvatelé v blízkosti nákupních center jsou totiž pomocí letáků a jiných
forem reklamy informováni o výhodných nabídkách, kde jsou ceny některých
produktů skutečně bezkonkurenční. Pokud se v přiměřeném dosahu vyskytuje více
nákupních center, jsou jejich ceny často probírány v kolektivech, což je nezbytné pro
"opravdu výhodný" nákup.
Nákupní centra v současnosti ale zřejmě pořád v lidském podvědomí do jisté míry
suplují nákupní střediska, která známe z dob před rokem 1989. Tato hypotéza je
podpořena analýzami návštěvnosti a oblíbenosti nákupních center, které jsou
prováděny odbornými firmami i veřejností.
4 Nákupní centra versus občanská vybavenost
Jak již bylo výše uvedeno, nákupní centra jsou obvykle přidružena lidským sídlům ve
dvou variantách - uvnitř sídel a na jejich okraji. Obě varianty mají své přednosti i
nevýhody. V urbanismu se o přítomnosti nákupních center v sídlech občas hovoří
jako o občanské vybavenosti. Je nutno si ale uvědomit, že v tomto případě jde o
malou mystifikaci. Je třeba zdůraznit, že nákupní centra jsou investory provozována v
první řadě pro výdělek, není to služba občanům, o čemž jsou mnozí téměř
přesvědčeni. Ekonomickou návratnost a další aspekty nechme pro účely tohoto
článku stranou.
Do občanské vybavenosti lze začlenit funkci supermarketu i jako orientačního bodu je výhodné si zde dávat sraz s neznámými lidmi, prostorné parkoviště téměř vždy
zaručuje možnost zaparkování a tedy setkání přesně na smluveném místě.
Tak či onak, nákupní centra vstoupila na území naší republiky a Hledejme tedy
řešení, výhodná pro investory nákupních center, ale i pro jejich zákazníky, kteří jsou
de facto konzumenty územního plánování.
68
Příklad 1: České Budějovice
obr. 1 – ve středu kruhu, vyznačujícím poloměr 600 m, je vyznačena prodejna potravin a
průmyslového zboží na okraji města České Budějovice. Na plánu je dále vyznačena síť ulic a
stezek v okolí.
Tato prodejna vznikla v roce 2008 v souladu s Územním plánem města
České Budějovice. Jde o maloplošnou prodejnu, jejíž cíloví zákazníci by mohli být
také obyvatelé z okolních periferií - Mladé a Nové Hodějovice. Zde ale narážíme na
nesrovnalost, neboť postrádáme propojení s okolím. Pokud pomineme chodník
kolem poměrně frekventované silnice II/156, chybí zde smysluplná trasa pro chodce
či cyklisty, která by obyvatelům z blízkého okolí snížila docházkovou (dojížďkovou)
vzdálenost. Jakoby investor chtěl místním obyvatelům vzkázat "ne, na malé nákupy k
nám nechoďte, přijeďte autem". Ale to je sám proti sobě, neboť obyvatelé mají tento
supermarket v oblibě, jak ukazují vychozené pěšiny /obr. 2./
obr. 2 – Jeden z místních obyvatel ukazuje problematické místo při cestě na nákup - tento
potok je nutno překonat cestou do obchodního centra. Trasa je prospěšná pro zhruba 200
místních obyvatel. Nebezpečnost této trasy dokladuje tu a tam rozbitá lahev piva či jiný
sortiment, který vypadl z tašky při překonávání této překážky. To se děje buď přebroděním
potoku, anebo přechodem po betonovém okraji propustku.
69
Příklad 2: Česká Kamenice
obr. 3 - u tohoto nákupního centra je nutno ocenit snahu provozovatele a zřejmou spolupráci
s městským úřadem, neboť zde bylo zřízeno alespoň schodiště /byť bez zábradlí/ a přechod
pro chodce, pro větší bezpečnost nakupujících.
Příklad 3: Český Brod
obr. 3 - Český Brod - zde byla před nákupním centrem zřízena kromě chodníku i zastávka
městské hromadné dopravy. Chodník propojující centrum se zastávkou, je navíc opatřen
šikanami.
70
Závěr
Současná projekce územního plánování promítá na mapových podkladech
především plochy a jejich využití. Vzhledem k tomu ale může dojít ke zkreslení faktu,
že plochy nemusí být průchodně propojeny - v cestě mohou stát soukromé pozemky,
přírodní útvary - strže, drobné vodní toky a podobně. Z tohoto důvodu je zřejmě
nutno již ve fázi územního plánování řešit vazby na okolí a podle nich navrhovat
vhodnou dopravní infrastrukturu. Nákupní centrum není služba občanům, je nutno na
něj pohlížet jako na výdělečný podnik, zkoumat i jeho vlivy na okolí a využít možných
příležitostí pro rozvoj obce. Dostupnost nákupního centra s sebou přináší výhody pro
investory, navíc ale může vhodně doplnit i síť dopravní infrastruktury a propojení
jednotlivých částí obce. V zákoně 183/2006 Sb. se v § 18 odstavci (3) píše, že
"Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné i
soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a
konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů."
Pro koordinaci výstavby nákupních center je tedy zřejmě nutné, aby již orgány
územního plánování měly adekvátní podklady a důsledně je používaly, neboť při
dalším postupu
Text byl vytvořen za podpory z grantu GA ČR 103/09/h095.
LITERATURA:
[1]
GEHL, J.: Život mezi budovami ISBN 80-85834-79-0.
[2]
www.incoma.cz (online 15.3.2011)
[3]
www.mandk.cz (online 13.3.2011)
[4]
Zákon č. 183/2006 Sb. /stavební zákon/
71

Podobné dokumenty

Brownfieldy, jako jeden z faktorů rozvoje obce

Brownfieldy, jako jeden z faktorů rozvoje obce problems. This article tries to analyse thesis that relation exists between number of municipality's brownfields and development potential in sense of "population integrated indicator" defined in M...

Více

Indikatory obchodu 2010

Indikatory obchodu 2010 Autoři tohoto servisu uvítají od uživatelů event. náměty na další prohlubování či zaměření této datové služby.

Více

Přehled nemovitostí

Přehled nemovitostí 108 rekonstruováno 1.NP 129 rekonstruováno

Více

zde - K1arch

zde - K1arch -Supermarkety, hypermarkety -Obchodní centra – samostatné vícefunkční komplexy

Více

Monitoring internetové reklamy

Monitoring internetové reklamy Metodiky za aktuální i minulé ročníky průzkumu inzertních odhadů včetně tiskových zpráv naleznete nově na microsite http://www.inzertnivykony.cz/

Více

1 Indikátory spotřebitelských trhů, ekonomiky a životní úrovně

1 Indikátory spotřebitelských trhů, ekonomiky a životní úrovně Autoři tohoto servisu uvítají od uživatelů event. náměty na další prohlubování či zaměření této datové služby.

Více