O domě Epsteinově - Mgr. David Mikoláš

Transkript

O domě Epsteinově
David Mikoláš
© 2015
O domě Epsteinově
DAVID MIKOLÁŠ
Na roudnickém náměstí Jana z Dražic, blíže k mostu, v těsném sousedství tzv.
Baťova domu, vypíná se jemně zelené průčelí dvoupatrové novobarokní budovy,
oživené raně secesními motivy. V roce 1900 ji pro bratry Maxmiliána a Gustava
Epsteinovy postavil známý architekt Alois O. Samohrd, jak ostatně informuje
latinsky psaná plaketa, umístěná po pravé straně průjezdu domu, jímž
se v současnosti prochází k vstupním dveřím do Podřipského muzea. Pomyslně
jimi projděme a vydejme se po stopách jedné z rodových linií roudnických
Epsteinů. Pokusme se zároveň zrekonstruovat životní příběhy některých jejích
členů, kteří se do dějin „podřipské metropole“ nesmazatelně zapsali ať už jako
továrníci, nebo jako vrcholoví sportovci.
Rodová linie
Epsteinovi,
kteří
jsou
v dochovaných
matrikách
spolehlivě
doloženi
od 2. poloviny 18. století1, patřili k starousedlým roudnickým židovským
rodinám. Starší z výše jmenovaných bratrů Maxmilián Epstein se narodil
21. května 18722. Jeho otec Jakob Epstein vedl obchod s kůží, stejně jako
předtím jeho otec Mojžíš Epstein.3 Není tedy divu, že v rodinné tradici
pokračoval i Maxmilián. Zatímco Epsteinova koželužna4 se nacházela ještě
uvnitř starého židovského ghetta, nedaleko dnes již neexistující synagogy,
pro dílnu s krámem5, kde se kůže připravovaly k odeslání k zákazníkům, byl
1
Na kolorované kresbě na pergamenu z roku 1727, tedy jeden rok po vydání translokačního reskriptu Karla VI.,
zakreslil Václav František Procházka na 54 domů roudnického židovského města a ke každému číslu popisnému
zapsal jméno jejich majitele. Avšak ani v jednom případě mezi nimi nefiguruje jméno Epstein.
2
NA Praha, f. Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích (HBMa) - (1735) 1784 - 1949 (1960),
inv. č. 1803. Rovněž dostupné z: http://www.badatelna.eu/reprodukce/?fondId=1073&zaznamId=1108474&reproId=3747849
3
Tamtéž, inv. č. 1802. Rovněž dostupné z:
http://www.badatelna.eu/reprodukce/?fondId=1073&zaznamId=1108473&reproId=3747741
4
EPSTEIN, Helen. The House on Jan Hus Street [online]. c2013, poslední revize 4.11.1990 [cit. 2014-11-02].
Dostupné z: http://www.nytimes.com/1990/11/04/magazine/the-house-on-jan-hus-street.html?pagewanted=all&src=pm
5
Tamtéž.
1
vyčleněn prostor v přízemí nového domu na dnešním náměstí Jana z Dražic6.
Není nezajímavé, že tato novostavba byla vybudována na základech staršího
domu Epsteinových7, jenž byl ve své době prvním židovským domem mimo
ghetto.8
Pilíř komunity
Maxmilián Epstein se těšil pověsti váženého muže, neboť mj. ztělesňoval pilíř
místní židovské komunity: v letech 1909 až 1924 působil jako starosta židovské
obce9, byl představeným roudnické synagogy a sbormistrem jejího pěveckého
sboru10, předsedou Místního odboru rakouského spolku Zion pro osídlení
Palestiny a Sýrie11. Oženil se s o sedm let mladší Helenou12, dcerou Josefa
Pollaka z Liberce, která Maxmiliánovi porodila tři syny: Ericha (*1902)13, Kurta
(*1904)14 a mentálně postiženého Bruna (*1908)15. Epsteinovým se nedařilo
špatně, Maxmilián zaměstnával kuchaře, chůva vypomáhala se zaopatřením dětí,
o jejich vzdělávání se zase starali najatí učitelé němčiny a hry na violu.16
Dovolenou pravidelně trávili v oblíbených Karlových Varech.17 Naneštěstí přišla
druhá světová válka a s ní holocaust. Hitlerova zvrácená pseudoideologie
6
Před 2. světovou válkou Husova ulice (či třída), poté Stalinova ulice, třída Sovětů a po sametové revoluci
náměstí Jana z Dražic.
7
Do domu se Epsteinovi přestěhovali nejdříve v červnu 1834, nejpozději v prosinci 1835. Usuzuji tak na základě
matričních údajů, kdy zatímco starší syn Mojžíše Epsteina Jakob se narodil 15. května 1834 ještě ve starém
domě čp. 18, jeho o jedenapůl roku mladšího bratra Samuela (nar. 25. prosince 1835) přivítali rodiče již
na novém čp. 106 (dnes čp. 101).
8
Dostupné z: http://www.nytimes.com/1990/11/04/magazine/the-house-on-jan-hus-street.html?pagewanted=all&src=pm
9
LÖWY, E. F. Dějiny Židů v Roudnici nad Labem. In: Židé a židovské obce v Čechách v minulosti
a přítomnosti. Praha-Brno: Židovské nakladatelství, 1934, s. 528.
10
EPSTEINOVÁ, Helena. Nalezená minulost. Praha: Sefer, 2005, s. 300.
11
AA. Město Roudnice n. L. In: AA. Podřipský Musejník. Ročenka Podřipského Musea v Roudnici. Roudnice
nad Labem: Podřipské Museum v Roudnici, 1904, s. 63.
12
13
14
15
16
EPSTEIN, Helen. My Father, The Jewish Athlete [online]. c2014, poslední revize 13.4.2009 [cit. 2014-11-02].
Dostupné z: http://jewishwritingproject.wordpress.com/2009/04/13/my-father-the-jewish-athlete/
17
Táž, The House on Jan Hus Street [online]. c2013, poslední revize 4.11.1990 [cit. 2014-11-02]. Dostupné z:
http://www.nytimes.com/1990/11/04/magazine/the-house-on-jan-hus-street.html?pagewanted=all&src=pm
2
o nadřazené árijské rase vehnala miliony evropských Židů do plynových komor.
Tento osud bohužel pronásledoval a nakonec dostihl i Epsteinovu rodinu.
Z vyhlazovacích táborů se již nikdy živí nevrátili Maxmilián18, dále Erich19,
Bruno20, ani jejich matka Helena21. Jen prostřednímu Kurtovi se zřejmě díky
sportovnímu tréninku a neobyčejné houževnatosti podařilo nacistické běsnění
přežít a vrátit se do osvobozeného Československa.
Kurt a Franci
Továrníkův prostřední syn Kurt Epstein, jenž se narodil 21. ledna 1904
v Roudnici nad Labem22, sloužil v Československé armádě, kde získal hodnost
podporučíka.23 Společně s Felixem Lewim, Kurtem Petříkem a Antonií
Lewiovou stál u zrodu roudnického plaveckého oddílu, od roku 1922
organizačně zaštítěného pod hlavičkou Českého athletic clubu (ČAC)24.
Na letních olympijských hrách v Amsterdamu (1928) a Berlíně (1936)
reprezentoval Československo ve vodním pólu. Národní tým se v obou
případech umístil na 9. místě.25 Do Berlína na „nacistickou“ olympiádu
se rozhodl odcestovat i přesto, že mnoho jiných židovských sportovců
se připojilo k mezinárodnímu bojkotu a neúčastnilo se jí. „Byl to idealista, který
věřil, že sport by měl být nad politikou.“26
18
Viz http://www2.holocaust.cz/cz/victims/PERSON.ITI.1312468 [cit. 2014-11-02].
20
21
22
23
24
CHRÁSTECKÝ, Ivo. Plavcům z Roudnice to slušelo už před 90 lety [online]. c2005-2014, poslední revize
19.4.2013 [cit. 2014-11-02]. Dostupné z: http://ustecky.denik.cz/z-regionu/plavcum-z-roudnice-to-sluselo-uz-pred-90-lety19
20130419.html
25
MALLON, Bill a kol. Kurt Epstein [online]. c2000-2014 [cit. 2014-11-02]. Dostupné z: http://www.sports-
reference.com/olympics/athletes/ep/kurt-epstein-1.html
26
3
Pro svůj židovský původ byl během druhé světové války nacisty vězněn
v Terezíně, Osvětimi a Friedlandu27 (jihopolský pobočný pracovní tábor velkého
koncentračního tábora Gross-Rosen). Jako jediný z roudnických Epsteinů
v Jakobově linii28 trýznění Hitlerovými katy přečkal a vrátil se domů, stejně jako
jeho budoucí manželka Františka Solarová, která byla v roce 1942 rovněž
pro svůj židovský původ nejprve deportována do Terezína, Osvětimi-Březinky,
Hamburku, a poté do Bergen Belsenu.29
Čtyřmi jazyky (česky, francouzsky, německy a anglicky) plynně hovořící
Františka Solarová (roz. Rabinková), familiérně nazývaná „Franci“, náležela
k třetí generaci
pražských
švadlen.
Vyrůstala
tedy
obklopena
módou.
Na otcovo30 výslovné přání navštěvovala od roku 1925 prestižní École Franćaise
de Prague, kde vykazovala výtečný prospěch. Přeskočila pátou třídu a nastoupila
přímo do lycea. Na podzim roku 1933 přestoupila jako čtrnáctiletá na německé
Staatsrealgymnasium ve Štěpánské ulici, nicméně jej nedokončila. Více než
maturita a následné studium na univerzitě ji lákalo módní návrhářství, jež ji díky
častým pobytům v matčině salónu tolik fascinovalo. Franci absolvovala
nezbytné návrhářské kurzy a brzy se stala matčinou obchodní partnerkou.
Zasnoubila se s Josefem Solarem (původně Schönem) a v srpnu roku 1940 s ním
vstoupila do svazku manželského.31 Josef, nebo-li Joe, s nímž se Franci
naposledy viděla v Terezíně, kde byl nasazen jako dělník na prodloužení tratě
27
28
Jakoba Epsteina (1762-1830) jsem zvolil kořenem rodiny proto, že je nejstarším mužským členem rodové
linie, u kterého lze v online verzi židovských matrik spolehlivě dohledat alespoň přesné datum jeho úmrtí.
29
30
Viz tamtéž, s. 126, 141, 145 a 169: Františčiným otcem byl Emil Rabinek, inženýr a společník firmy Korálek
& Rabinek, která obchodovala s elektrickým zbožím. V lednu 1919 se na Novoměstské radnici v Praze oženil
s rozvedenou Josefou (Pepi) Sachselovou, původně provdanou za Oskara Weigerta. Na rohu Spálené ulice
a Národní třídy Emil pronajal v přízemí nového domu prostory, v nichž si Pepi otevřela vlastní Salon Weigert.
Po bankrotu otcovy firmy v roce 1932 se salon přestěhoval do menších prostor ve Vodičkově ulici vedle Paláce
Lucerna.
31
EPSTEINOVÁ, Helena. Nalezená minulost. Praha: Sefer, 2005, s. 165-179, 219-221.
4
z Bohušovic
do
koncentračního
tábora,
zemřel
v
hornorakouském
Mauthausenu32, Emil a Josefa Rabinkovi v běloruském Malém Trostinci33.
S Kurtem Epsteinem se Franci znala již dříve: od dvanácti let ji trénoval
v ženském družstvu plaveckého oddílu. Když v září 1942 přijela i s matkou
a otcem nuceně do Terezína, byl právě on jedním z osmi vedoucích samosprávy,
kteří dohlíželi na dodávky, přípravu a přidělování jídla. Za Kurta se ovdovělá
Franci provdala v prosinci 1946 a novomanželé se rozhodli setrvat v Praze, kde
Kurt pracoval v chemickém průmyslu - v přítelově podniku, jehož společníkem
se v létě roku 1947 stal. Byl aktivním členem Československého olympijského
výboru, často sloužil jako rozhodčí zápasů v oblíbeném vodním pólu. Peněz
vydělával dost pro oba, koupil nový byt v dolní části Václavského náměstí,
přesto Franci projevovala přání znovu začít podnikat ve svém oboru a opět
obnovit svůj módní salón, aby tak pokračovala v rodinném podniku, založeném
její matkou v roce 1920 a v kontinuitě zpřetrhaném arizačními zákony.
(Znovu)otevřela ho v polovině září 1947 na Staroměstském náměstí v čp. 20
a nazvala jménem svého prvního manžela Salon Franci Solarová, podobně jako
její matka pojmenovala kdysi ten svůj Salon Weigert. V listopadu 1947, kdy
se narodila dcera Helena, dnes známá americká spisovatelka a novinářka, Franci
zaměstnávala sedm švadlen a dokonce se k ní vrátily i některé matčiny
zákaznice.34
Dál od bolševiků
„Vítězný únor“ a prudká změna vnitropolitické situace utvrdily Kurta
v přesvědčení, že bude pro celou rodinu lepší, když z Československa emigruje
a zakotví ve Spojených státech amerických, konkrétně v New Yorku, kde věděl
32
EPSTEINOVÁ, Helena. Nalezená minulost. Praha: Sefer, 2005, s. 165-179, 219-221.
Viz http://www2.holocaust.cz/cz/victims/PERSON.ITI.1749190 [cit. 2014-11-15]
a http://www2.holocaust.cz/cz/victims/PERSON.ITI.1749203 [cit. 2014-11-15].
34
EPSTEINOVÁ, Helena. Nalezená minulost. Praha: Sefer, 2005, s. 299-307.
33
5
o přeživších příbuzných z rodiny Petschkových35. Ti z Československa
emigrovali již před válkou v pronajatém vlaku, jímž evakuovali nejen všechny
své příbuzné, ale i zaměstnance své banky. Z Prahy Epsteinovi odjeli
21. července 1948, každý s padesátikilovým zavazadlem a deseti dolary v kapse.
Na letišti v New Yorku je očekával Franz Petschek, který jim do začátku půjčil
peníze a který je ubytoval v hotelu Colonial.36 Kurta zde nemile překvapila
rozjitřená protižidovská nálada, navenek se projevující zákazem vstupu Židů
do obchodů, hotelů, klubů.37 Zatímco Kurt dlouho nemohl sehnat solidní
zaměstnání, Franci si našla suterénní byt nedaleko nábřeží Riverside Drive, kam
přestěhovala rodinu, vypůjčila si peníze na koupi šicího stroje a navázala
kontakt se zbytky své roztříštěné klientely. První zákaznicí, kterou pro ni objevil
její porodník, dr. Karel Steinbach, byla metropolitní operní sopranistka Jarmila
Novotná. Také šila například pro herečku Vivian Vanceovou, hollywoodskou
hvězdičku Hester Lewisovou či později pro Ivanu Trumpovou.38 Kurt
se nakonec stal dělníkem - střihačem látek v továrně Star Children's Wear,
lokalizované v Garment District na Manhattanu.39 Zemřel na infarkt v roce
1975, rodová linie Jakoba Epsteina s ním po meči ale nevyhasla. Pokračují v ní
Heleniny dva mladší bratři Tom a David, kteří se již oba narodili za „Velkou
louží“.
Byl jednou jeden dům
Architektura, stejně jako člověk, prochází určitým historickým vývojem. Rodí
se ideálně na stabilních základech, roste, mění se a logicky stárne. V důsledku
35
Ignaz Petschek patřil k nejbohatším prvorepublikovým podnikatelům. Na vrcholu své kariéry kontroloval
společně se svým bratrem Juliem polovinu hnědouhelného průmyslu v Evropě. Zemřel v roce 1934 a jeho podíl
v syndikátu převzal syn Franz.
36
EPSTEINOVÁ, Helena. Nalezená minulost. Praha: Sefer, 2005, s. 310-311.
37
EPSTEIN, Helen. Notes towards an Ethnography of the Czech Jews of New York City in the 1950s [online].
c2014, poslední revize 20.4.2010 [cit. 2014-11-02]. Dostupné z:
http://www.mzv.cz/file/480411/Helen_Epstein_presentation.doc
38
EPSTEINOVÁ, Helena. Nalezená minulost. Praha: Sefer, 2005, s. 14 a 311.
EPSTEIN, Helen. Notes towards an Ethnography of the Czech Jews of New York City in the 1950s [online].
c2014, poslední revize 20.4.2010 [cit. 2014-11-02]. Dostupné z:
39
6
lidské činnosti bývá poznamenána archeologizací, ba dokonce propadne zániku.
Rovněž rodinný dům Epsteinových, o němž bylo stručně pojednáno na začátku
tohoto příspěvku, má za sebou více než stoletou genezi. V 2. polovině 20. století
byl naštěstí ušetřen tehdy populární „modernizaci“, která spočívala např.
v otlučení omítky se všemi zdobnými prvky a osazení standardizovaných oken
do upravených otvorů, a dochoval se relativně v původní, brizolituprosté,
„nezkažené“ podobě.
Nový dům respektující úzkou středověkou gotickou parcelu ovšem nebyl první
stavební aktivitou Maxe Epsteina. Již v květnu 1896 pro něj architekt Alois
Samohrd vyprojektoval dvorní křídlo při původním domě Mojžíše Epsteina,
které v přízemí obsahovalo pokoj s prádelnou a v patře dva další pokoje.40
Následně v roce 1898 vznikla dle návrhu téhož architekta ještě přístavba
k dvornímu křídlu se dvěma skladišti v přízemí a třemi pokoji, chodbou,
kuchyní a spíží v patře, čímž v podstatě došlo ke spojení domu a dvorního křídla
s přístavbou.41 V květnu 1900 podal Maxmilián Epstein na Obecní úřad žádost
o povolení odvodnění sklepů staveniště položením provizorního potrubí42,
z čehož jednoznačně vyplývá, že starší dům Mojžíše Epsteina (zřejmě kromě
sklepů) již nestál. Za jeden rok na jeho místě vyrostl dům nový, zkolaudovaný
komisí
řízenou
radním
Štolcem
v červenci
1901.43
V jeho
suterénu
se rozprostíraly dva sklepy a skladiště, přízemí bylo vyčleněno pro krám,
chodbu, místnost pro přikrajovače kůží a kancelář. První patro sestávalo ze dvou
pokojů s okny otevřenými do ulice, ložnice, toalety, lázně, chodby, kuchyně
a místnůstky pro služku. V druhém patře se dispozice identicky zopakovala.
Do krovu ještě architekt vložil komoru a prádelnu.44 Šestatřicet let po kolaudaci
se Maxmilián Epstein rozhodl provést na domě drobné úpravy, spočívající
40
ASÚ Roudnice n. L., DIS 101, Plán na postavení dvorního křídla při domě M. I. Epsteina z května 1896.
Tamtéž, Plán na přístavbu k dvornímu křídlu domu M. Epsteina v Roudnici z 30. ledna 1898.
42
Tamtéž, Žádost M. Epsteina o povolení odvodnění sklepů staveniště z 2. 5. 1900.
43
Tamtéž, Povolení k obývání celého domu čp. 106, č. j. 2796 z 22. 5. 1901.
44
Tamtéž, Plán na postavení II. patrového obytného a obchodního domu pana Maxe Epsteina v Roudnici
z března 1900.
41
7
především v osazení nového železného krámového portálu. Realizací zakázky
byla pověřena firma Rohý.45
Za druhé světové války (v roce 1942), kdy byli Epsteinovi odvlečeni
do koncentračních táborů, se do domu přestěhovala roudnická berní správa.
Úklid jednotlivých místností tehdy provedli městští dělníci, za jejichž práci bylo
odúčtováno 1 159 K a 30 hl.46 Holocaust přeživší Kurt Epstein se s manželkou
Franci usadil v Praze, odkud v létě 1948, po změně vnitropolitických poměrů,
emigroval do Spojených států amerických.
Už v říjnu 1948 schvaluje Městský národní výbor Středočeským elektrárnám,
n. p., aby si bývalý krám adaptovaly na provozovnu sestávající z prodejní
místnosti, skladiště materiálu a příruční dílny.47 Za zestátněný dům byla
Epsteinovým na základě tzv. „náhradových dohod“ mezi vládami ČSSR a USA
vyplacena finanční náhrada.48 V polovině 60. letech 20. století se v budově
nacházela telefonní ústředna.49 Po zmařeném „pražském jaru 1968“ si roudnické
Lidové spotřební družstvo Jednota50 podalo žádost přizpůsobit prostory domu
na závodní jídelnu, zasedací síň, klub pro zaměstnance Jednoty a prodejnu
občerstvení pro zaměstnance i veřejnost. Žádosti bylo vyhověno.51 V říjnu 1969
prošel objekt nákladem Jednoty plynofikací. Poslední investicí, kterou zde
roudnická Jednota zrealizovala, byla výměna výloh prodejny občerstvení.52
Těsně po „sametové revoluci“ se využití přízemí domu přiblížilo k oblasti
45
Tamtéž, Stavební povolení č. j. 3246-III z 4. 5. 1937.
Tamtéž, Rozhodnutí č. j. 7318-IV A z 21. 7. 1942.
47
Tamtéž, Stavební povolení č. j. 4641/48 z 22. 5. 1948; Živnostenskoprávní schválení provozovny, č. j.
26938/48 z 15. 10. 1948.
48
Přípis Helen Epstein z 11. 12. 2014.
49
ASÚ Roudnice n. L., DIS 101, Stavební povolení č. j. 371/65 z 3. 2. 1965.
50
Hlavním úkolem (okresních) Lidových spotřebních družstev Jednota bylo zásobování venkova potravinami
a průmyslovým zbožím, nicméně od roku 1964 Jednota získala povolení zřizovat maloobchodní provozovny
i ve městech, stejně jako již činil státní podnik Pramen.
51
ASÚ Roudnice n. L., DIS 101, Rozhodnutí podle § 11 odst. 2 zák. č. 87/58 Sb. a § 28 odst. 2 vyhl. č. 144/59
Ů. L. o přípustnosti stavby z 30. 5. 1969.
52
Tamtéž, Žádost o povolení výměny výloh u prodejny občerstvení, č. j. Výst./R-77 z 14. 2. 1977.
46
8
gastronomie: prodejnu občerstvení vystřídala restaurace, v patře se usídlili
úředníci.53
Až na prahu nového tisíciletí, kdy se jako vlastník domu uvádí Město Roudnice
nad Labem, se přistupuje k rozsáhlejším udržovacím opravám, jež zahrnovaly
výměnu části střešní krytiny, včetně oplechování (2002)54 a obnovu fasády dle
návrhu Ing. arch. Jiřího Straky (2003)55. Do zrekonstruované budovy bylo
ze dvou místností na Městském úřadě sestěhováno Podřipské muzeum, které
15. listopadu 2003 v prvním patře slavnostně otevřelo první část stálé expozice,
zaměřené zejména na historický vývoj Roudnice a okolí.56 Prostory bývalého
Epsteinova krámu jsou dnes provozovány jako obchod s elektronikou.
Závěr
Příspěvkem „O domě Epsteinově“ jsem chtěl otevřít v Roudnici doposud
badatelsky
poněkud
opomíjené
téma
dějin
židovského
obyvatelstva
v 2. polovině 19. a v 1. polovině 20. století. Jelikož sympatizuji s místním
Podřipským muzeem, logicky se jako první nabízela rodina Epsteinových,
v jejímž bývalém domě dnes tato instituce sídlí. Výsledky studia primárních
archivních i sekundárních memoárových pramenů Helen Epstein vylíčily Jakoba
Epsteina (1762-1830) a jeho potomky jako úspěšné továrníky (Lederfabrikant)
a obchodníky s kůží, kteří se po boku Mestitzů, Bächerů, Lewiů, Stadlerů,
Weissů či Pollaků zasloužili nejen o rozvoj místního průmyslu, ale i sportu,
neboť Kurt Epstein (1904-1975), pravděpodobně jako jediný muž v rodové linii
(viz rozrod na s. 12) přeživší holocaust, spoluzakládal prvorepublikový plavecký
oddíl ČAC a reprezentoval Československo na dvou letních olympiádách
53
Dostupné z: http://www.nytimes.com/1990/11/04/magazine/the-house-on-jan-husstreet.html?pagewanted=all&src=pm
54
ASÚ Roudnice n. L., DIS 101, Ohlášení drobné stavby, stavebních úprav, udržovacích prací z 8. 10. 2002.
55
Tamtéž, Udržovací práce objektu čp. 101, nám. Jana z Dražic, Roudnice n. L., č. j. RK 786/519/02
z 16. 10. 2002; Sdělení k ohlášení udržovacích prací č. j. SÚ/1014/03/Ho z 29. 9. 2003.
56
Viz AA. Historie muzea [online]. c2014, poslední revize 2011 [cit. 2014-12-04]. Dostupné z:
http://www.podripskemuzeum.cz/Stranky/o_nas.html
9
ve vodním pólu. Únor 1948 přinesl další zlomový okamžik, kdy rodina,
sestávající z Kurta, jeho manželky Franci a malé dcerky Heleny, z důvodu
prudkých politických změn emigrovala do Spojených států amerických.
Příští řádky v rodinné kronice již byly psány pod hlavičkou New Yorku.
Poděkování
- Helen Epstein za konzultaci a svolení k publikování fotografie z rodinného
archivu,
- Ing. Zdeňce Horecké, vedoucí Odboru majetku a rozvoje města, MěÚ
Roudnice nad Labem za udělení souhlasu k nahlížení do archivovaného
spisového materiálu k nemovitosti čp. 101,
- Marii Hokeové, pracovnici Stavebního úřadu, MěÚ Roudnice nad Labem
za předložení archivovaného spisového materiálu k nemovitosti čp. 101.
10
Zdroje
Archivní prameny
Národní archiv Praha (NA Praha)
f. Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích (HBMa) - (1735) 1784-1949 (1960), číslo
fondu 167, inv. č. 984, 1790-1808
f. Židovské kontrolní matriky (HBM) - 1780-1903 (1943), číslo fondu 144, inv. č. 652-655
Archiv Stavebního úřadu Města Roudnice n. L. (ASÚ Roudnice n. L.)
složka DIS 101
Státní oblastní archiv v Litoměřicích (SOA Litoměřice)
sbírka matrik Okresního hejtmanství Roudnice nad Labem, sign. C21/1, matriční obvod Roudnice
nad Labem, matrika oddaných 1876-1921
Knižní publikace a sborníky
AA. Město Roudnice n. L. In: AA. Podřipský Musejník. Ročenka Podřipského Musea v Roudnici.
Roudnice nad Labem: Podřipské Museum v Roudnici, 1904.
EPSTEINOVÁ, Helena. Nalezená minulost. Praha: Sefer, 2005. ISBN 80-85924-44-7.
LÖWY, E. F. Dějiny Židů v Roudnici nad Labem. In: Židé a židovské obce v Čechách v minulosti
a přítomnosti. Praha-Brno: Židovské nakladatelství, 1934.
Elektronické zdroje
AA. Historie muzea [online]. c2014, poslední revize 2011 [cit. 2014-12-04]. Dostupné z:
http://www.podripskemuzeum.cz/Stranky/o_nas.html
EPSTEIN, Helen. My Father, The Jewish Athlete [online]. c2014, poslední revize 13.4.2009 [cit.
2014-11-02].
Dostupné
z:
http://jewishwritingproject.wordpress.com/2009/04/13/my-father-the-
jewish-athlete/
EPSTEIN, Helen. Notes towards an Ethnography of the Czech Jews of New York City in the 1950s
[online].
c2014,
poslední
revize
20.4.2010
[cit.
2014-11-02].
Dostupné
z:
EPSTEIN, Helen. The House on Jan Hus Street [online]. c2013, poslední revize 4.11.1990 [cit. 201411-02].
Dostupné
z:
http://www.nytimes.com/1990/11/04/magazine/the-house-on-jan-hus-
street.html?pagewanted=all&src=pm
HOLOCAUST.CZ/OBĚTI [cit. 2014-11-02]. Dostupné z: http://www2.holocaust.cz/cz/victims/.
CHRÁSTECKÝ, Ivo. Plavcům z Roudnice to slušelo už před 90 lety [online]. c2005-2014, poslední
revize 19.4.2013 [cit. 2014-11-02]. Dostupné z: http://ustecky.denik.cz/z-regionu/plavcum-z-roudniceto-sluselo-uz-pred-90-lety-20130419.html
11
MALLON, Bill a kol. Kurt Epstein [online]. c2000-2014 [cit. 2014-11-02]. Dostupné z:
http://www.sports-reference.com/olympics/athletes/ep/kurt-epstein-1.html
12
Wilhelmina (Minna)
Epsteinová
N 20. 6. 1824, Roudnice n. L., čp. 18
Z 21. 10. 1826, Roudnice n. L., čp. 18
Fanny Epsteinová
N 5. 4. 1826, Roudnice n. L., čp. 18
Z 19. 1. 1847
Theresia Epsteinová
provdaná za Leopolda Kohna
N 11. 8. 1828, Roudnice n. L., čp. 18
Z 9. 3. 1904, Praha, čp. 1167-II
Emilie Epsteinová
N ?. ?. 1866, Roudnice n. L., čp. 106
Elisabeth Epsteinová
Z 1. 10. 1876, Roudnice n. L., čp. 106
N 6. 4. 1830, Roudnice n. L., čp. 18
Z 10. 10. 1841, Roudnice n. L., čp. 106
Hedwig Epsteinová
Sara Epsteinová
Erich Epstein
N 16. 1. 1902, Roudnice n. L., čp. 106
Karolina Epsteinová
provdaná za Otto J. Bittnera
Z 28. 4. 1942, Zamość
Harry Epstein
provdaná za Arona Hellera
N ?. ?. 1868, Roudnice n. L., čp. 106
+
N 26. 4. 1927, Roudnice n. L., čp. 106
O 14. 11. 1887, Roudnice n. L.
Edith Alice Kandersová
Z 28. 4. 1942, Zamość
N 24. 2. 1833, Roudnice n. L., čp. 205
Z?
N 19. 10. 1794, Roudnice n. L., čp. 9
O 6. 6. 1855, Roudnice n. L.
Z?
Z 27. 5. 1889, Praha, čp. 782-II
Mojžíš Epstein
Jakob Epstein
N 21. 5. 1872, Roudnice n. L., čp. 106
Kurt Epstein
N 15. 2. 1797, Roudnice n. L., čp. 18
N 15. 5. 1834, Roudnice n. L., čp. 18
Z 18. 5. 1944, Osvětim
N 29. 1. 1904, Roudnice n. L., čp. 106
N 4. 6. 1905, Praha, čp. 743/I
Z 28. 4. 1942, Zamość
Maximilian Epstein
Jakob Epstein
Helena Epsteinová
O 5. 10. 1821, Roudnice n. L.
O 15. 8. 1865, Roudnice n. L.
+
O 21. 12. 1946, Praha
Helene Pollaková
Z 1. 2. 1975, New York
N ?. ?. 1762., Roudnice n. L., čp. 18
Z?
Z 14. 4. 1885, Roudnice n. L., čp. 106
Z 14. 10. 1830, Roudnice n. L., čp. 182
+
+
N 5. 8. 1879, Liberec, čp. 79
+
+
Kateřina (Cati) Geberová
Leopoldine Herschmannová
Z 18. 5. 1944, Osvětim
Franziska Solarová
Bilha Richterová
N ?. ?. 1801, Kolín
N 30. 10. 1839, Roudnice n. L., čp. 20
N ?. ?. ?., Roudnice n. L., čp. 7
Z?
Z 15. 4. 1930, Praha-Bubeneč, čp. 25
N 27. 11. 1947, Praha
Tom Epstein
rozená Rabinková
N 26. 2. 1920, Praha
Z?
Z ?. ?. 1989, New York
Judith Epsteinová
David Epstein
Bruno Epstein
provdaná za Leopolda
Weinberga
N 2. 4. 1908, Roudnice n. L., čp. 106
N 12. 8. 1809, Roudnice n. L., čp. 18
Gustav Epstein
O 19. 12. 1827, Roudnice n. L.
Z 6. 9. 1943, Osvětim
N 22. 7. 1876, Roudnice n. L., čp. 106
Z?
Z 11. 4. 1907, Roudnice n. L., čp. 106
Zdeněk Vojtěch Epstein
+
N 14. 6. 1906, Roudnice n. L., čp. 106
Ludmila Popperová
Z?
N 1881, Mělník?
Z?
Samuel (Zikmund) Epstein
N 25. 12. 1835, Roudnice n. L., čp. 106
Kamil Epstein
O 19. 2. 1873, Praha
N 26. 4. 1874, Roudnice n. L., čp. 26
Z 31. 7. 1915, Praha, čp. 1542-II
Z?
+
Marie Epsteinová
+
Tereza Fischelová
Hedwig
N ?. ?. 1850, Okrouhlice u Mělníka
Z?
Regina Epsteinová
provdaná za Karla Hellera
N 15. 12. 1842, Roudnice n. L., čp. 106
O 23. 10. 1864. Roudnice n. L.
Z?
Obr. 1. Rodová linie Jakoba Epsteina (1762-1830); vysvětlivky: N - narozen(a), O - oddán(a), Z - zemřel(a).
13
Obr. 2. Bruno Epstein, 13. 10. 1939.
Snímek Národní archiv
Obr. 3. Edita Epsteinová, 17. 4. 1939.
Obr. 4. Helena Epsteinová, 9. 12. 1939.
Obr. 5. Maxmilián Epstein, 1934.
Snímek Dějiny Židů v Roudnici nad Labem
14
Obr. 6. Roudničtí vodní pólisté v roce 1924. Kurt Epstein je druhý zleva.
Snímek archiv plaveckého oddílu ČAC Roudnice nad Labem
Obr. 7. Franci a Kurt Epsteinovi na svatební fotografii z 21. 12. 1946.
Snímek archiv Helen Epstein (se svolením)
15
Obr. 8. Husova třída (dnes náměstí Jana z Dražic) v pohledu od mostu k Havlíčkově ulici.
Dobová pohlednice z roku 1916
Obr. 9. Původní dům Epsteinových (asi 90. léta 19. stol.).
Snímek archiv Podřipského muzea
16
Obr. 10. Dům čp. 106 z roku 1900, současný stav.
Snímek autor
Obr. 11. Latinsky psaná plaketa v průjezdu domu.
Snímek autor
Obr. 12. Iniciála „E“ (Epstein) v suprafenestře prvního patra domu.
Snímek autor
17
18

O domě Epsteinově - Mgr. David Mikoláš

Transkript

Podobné dokumenty

Listy 6 2013

kosti!

Září 2009 ( 1,6 MB) - Vítejte na webu KIC Ivančice

underground ostrava - Okrašlovací spolek Za krásnou Ostravu

EVROPA A LETY

Stáhněte si sborník textů glosujících rok působení ČR v