Kraft P. a Kraft J. FaunistickÁ odezva na změny v pražské pánvi

Kraft P. a Kraft J. FaunistickÁ odezva na změny v pražské pánvi

3. SJEZD ýESKÉ GEOLOGICKÉ SPOLEýNOSTI, VOLARY 19.–22. ZÁěÍ 2007
FAUNISTICKÁ ODEZVA NA ZMċNY V PRAŽSKÉ PÁNVI
BċHEM SPODNÍHO A STěEDNÍHO ORDOVIKU
P. Kraft1 a J. Kraft†
1
PĜírodovČdecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Ústav geologie a paleontologie,
Albertov 6, 128 43 Praha 2, [email protected]
Pražská pánev je staropaleozoický sedimentaþní prostor. Denudaþní relikt její výplnČ se nachází ve
stĜedoþeské oblasti a tvoĜí ji vulkanosedimentární horniny stáĜí tremadok až givet, které se usazovaly
bez výrazných pĜerušení v marinním prostĜedí. Vznik a iniciální stádia pánve jsou odrazem poþátkĤ
otevírání Rheického oceánu. Pražská pánev byla souþástí systému riftových pánví na severním okraji
peri-Gondwany. Její založení spadá do tremadoku. V arenigu a poþátkem llanvirnu prošla hlavní fází
diferenciace do podélných blokĤ, vytvoĜení systému halfgrabenĤ a rozšiĜování vulkanických elevací
(Kraft et al. 2005).
Jedním z prostĜedkĤ pro rekonstrukci stavby pražské pánve podle modelu riftových pánví je
ovČĜení hranic jednotlivých blokĤ, jejich vývoj a zmČny v þase. Vzhledem ke komplikované
tektonické situaci, sporadickým geofyzikálním podkladĤm, bodovým údajĤm z hlubokých vrtĤ i
nedostateþným odkryvĤm zĤstávají hlavními kritérii pro vytvoĜení ucelenČjšího obrazu
sedimentologická a paleontologická data.
TĜenické souvrství je bazální jednotkou ordoviku pražské pánve s transgresním charakterem.
Charakter facií, sedimentární znaky a výskyty nízce diverzifikované fauny s dominujícími
linguliformními ramenonožci svČdþí o relativnČ mČlkovodním marinním prostĜedí. Podle litologických
znakĤ ani podle fosílií tĜenického souvrství nelze sledovat diferenciaci pánve na jednotlivé bloky.
V období sedimentace tĜenického souvrství v tremadoku je diferenciace však spíše maskována
nezĜetelnými rozdíly v hrubozrnných sedimentech a chudé faunČ. Lze však sledovat první indikace
rozdílĤ ve výskytu fauny v jednotlivých oblastech pánve.
Klabavské souvrství. Pestrost této jednotky odráží vývoj a diferenciaci hlavních pánevních
struktur doprovázené intenzivním vulkanizmem. V nejlépe odkryté jihozápadní þásti se vytváĜí
nČkolik zĜetelných podélných segmentĤ. Každý segment se vyznaþuje odlišným faciálním vývojem.
Segmenty jsou velmi úzké, jejich šíĜka se pohybuje od stovek metrĤ po maximum nČkolika kilometrĤ.
Jejich hranice a omezení jsou obvykle velmi ostrá. V centrálním segmentu, který je charakteristický
velkými mocnostmi mýtských bĜidlic, lze sledovat i rozþlenČní do dílþích segmentĤ nižšího Ĝádu. Tuto
vnitĜní segmentaci lze velmi dobĜe dokumentovat výskytem dendroidních graptolitĤ a zmČnami jejich
tafonomických charakteristik. NejhojnČjší výskyt velkých rabdosomĤ je v tČsné blízkosti pĤvodních
hĜbetĤ, které jako výrazné elevace poskytovaly vhodný substrát pro pĜichycení dendroidĤ. StupeĖ
fragmentace rabdosomĤ pak obecnČ závisí na vzdálenosti od tČchto hĜbetĤ. Graptoloidi se vyskytují
v sedimentech hlubšího prostĜedí a jejich druhová distribuce odráží batymetrické trendy v pánvi.
Šárecké souvrství. Segmentaci pánve lze zĜetelnČ sledovat i ve spodních partiích šáreckého
souvrství. Faciální pestrost bazální þásti souvrství postupnČ zaniká s postupující transgresí
a prohlubováním sedimentaþního prostoru. Také spoleþenstva organizmĤ prodČlala nápadnou zmČnu.
Typy vázané na pevný substrát vrcholĤ hĜbetĤ (napĜ. dendroidi) ustupují a do prostoru dochovaného
reliktu pánve pronikají prvky až cyclopygidní biofacie. Rozdíly v zachovaných þástech pánve se
postupnČ smazávají.
V nadložních souvrstvích jsou pro detailní þlenČní pánve jen bodové sedimentologické
a faunistické doklady, zĜejmý je spíše celkový trend.
PodČkování: Prezentace spojuje výsledky výzkumĤ, které byly provedeny za finanþní podpory
Grantové agentury Akademie vČd ýeské republiky v rámci projektĤ þ. IAA304130601 a IAA3013406
a rovnČž spolufinancování projektu MSM0021620855.
Kraft P., Lehnert O., Frýda J., Rajchl M. a Verner K. (2005): The developement of the Prague Basin as
a part of a rift-basin system at the southern margin of the Rheic Ocean. In: Freiwald A., Röhling
H.-G., Löffler S.-B. (eds.) GeoErlangen 2005. System Earth – Biosphere Coupling Regional
Geology of Central Europe, Program and Abstracts. Schriftenreihe der Deutschen Gessellschaft
für Geowissenschaften, 39: 212.
42