Metodika výuky online - PoMePo

Transkript

Metodika výuky online - PoMePo
Metodika online výuky
Poradenství a metodická pomoc při zavádění online vzdělávání
CZ.1.07/3.2.01/02.0016
Obsah
1.
Úvod ................................................................................................................................................ 4
2.
Online vzdělávání ve virtuální učebně............................................................................................. 5
2.1.
Základní formy online komunikace ......................................................................................... 6
2.1.1.
1:1 Individuální vzdělávání .............................................................................................. 6
2.1.2. 1:N Skupinové vzdělávání ...................................................................................................... 6
2.1.3. 1:NN Hromadné vzdělávání................................................................................................... 7
2.2.
Synchronní a asynchronní online vzdělávání (e-learning) ....................................................... 8
2.3.
Webináře a virtuální učebna ................................................................................................. 10
2.3.1.
2.4.
3.
Základní nástroje virtuální učebny pro komunikaci a spolupráci .................................. 10
Hardware potřebný k webináři ............................................................................................. 13
Příprava a organizace webináře .................................................................................................... 17
3.1. Volba virtuální učebny ................................................................................................................ 17
3.2. Příprava ...................................................................................................................................... 17
3.3. Organizace .................................................................................................................................. 19
3.4. Další užitečné nástroje ............................................................................................................... 23
3.5. Zásady pro úspěšnou realizaci webináře.................................................................................... 23
4. Popis aplikace ONIF 4.0 – virtuální ONLINE učebna ......................................................................... 24
4.1. Před webinářem – Příprava ........................................................................................................ 26
4.2. Přijímání studentů a možnosti řízení aktivit studentů ve virtuální učebně................................ 28
4.2.1. Přijímaní studentů do VU .................................................................................................... 28
4.2.2. Moderovaný chat ................................................................................................................ 30
4.2.3. Viditelnost posluchárny ....................................................................................................... 31
4.3. Možnosti vstupu do virtuální učebny ......................................................................................... 33
4.3.1 Vstup na základě originální pozvánky do webináře – originální přístup .............................. 33
4.3.2 Vstup přes webovou stránku kurzu/lektora – volný přístup ................................................ 34
3.4. Další užitečné nástroje ............................................................................................................... 39
3.5. Zásady pro úspěšnou realizaci webináře.................................................................................... 39
4.
Popis aplikace ONIF 4.0 ................................................................................................................. 40
4.1. Před hovorem ............................................................................................................................. 41
4.2. Přijímání studentů a možnosti řízení aktivit studentů ve virtuální učebně................................ 42
4.2.1. Přijímaní studentů do VU .................................................................................................... 42
4.2.2. Moderovaný chat ................................................................................................................ 42
4.2.3. Viditelnost posluchárny ....................................................................................................... 42
4.3. Možnosti vstupu do virtuální učebny ......................................................................................... 42
4.3.1. Vstup na základě originální pozvánky do webináře – originální přístup ............................. 43
4.3.2. Vstup přes webovou stránku kurzu/lektora – volný přístup ............................................... 43
4.4. Formy synchronního online vzdělávání ...................................................................................... 43
5.
Virtuální učebna z pohledu lektora ............................................................................................... 44
6.
Virtuální učebna z pohledu studenta ............................................................................................ 69
6.1. Příprava studenta na online výuku ............................................................................................. 71
6.2. Základní ovládání ........................................................................................................................ 74
6.3. Příklad z praxe: Virtuální třída a výuka angličtiny...................................................................... 75
6.3.1. Možnosti studenta ve virtuální třídě v hodině angličtiny.................................................... 75
6.4. Role studenta ve virtuální třídě .................................................................................................. 76
6.4.1. Příklad z praxe: Role studenta ve virtuální třídě v hodině angličtiny .................................. 77
6.5. Didaktické pomůcky ve virtuální třídě ........................................................................................ 77
6.5.1.: Příklad z praxe: Didaktické pomůcky ve virtuální třídě v hodině angličtiny ....................... 78
6.6. Práce studenta s výukovými materiály ve virtuální třídě ........................................................... 79
6.6.1. Příklad z praxe: Práce studenta s výukovými materiály ve virtuální třídě v hodině angličtiny 79
6.7. Zkušenosti s dalším virtuálním prostředím ................................................................................ 80
6.7.1. Google Hangout....................................................................................................................... 80
6.7.2. Blackboard Collaborate ....................................................................................................... 83
7.
Vyhodnocení a aktivity po webináři .............................................................................................. 84
7.1. Nástroje pro zpětnou vazbu ....................................................................................................... 87
7.2. Blended Learning ........................................................................................................................ 87
7.3. Využití v praxi ............................................................................................................................. 88
8.
Zdroje............................................................................................................................................. 90
1. Úvod
Metodika poskytuje praktické informace a příklady praxe využívání online nástrojů, které umožňují
realizovat známé formáty vzdělávacích akcí prostřednictvím Internetu. Metodika obsahuje konkrétní
postupy práce a přípravy lektora na realizaci online výuky ve virtuální učebně. Metodika je doplněna
o zkušenosti pedagogů a studujících s online vzděláváním. Metodiku zpracoval kolektiv autorů
společně s lektorkou Kateřinou Hanischovou, která se zapojila do projektu (2011-2012).
Komu je metodika určena?



Lektorům, vzdělavatelům, pedagogům, učitelům, tutorům, konzultantům, poradcům a všem,
kteří chtějí využívat výhod virtuálních učeben pro online vzdělávání a online komunikaci.
Vzdělávacím institucím, organizacím, školám, státní správě a všude tam, kde se vzdělává.
Studujícím a všem, kteří chtějí navštěvovat živé online kurzy a webináře.
Autoři metodiky
Autorem Metodiky je realizátor projektu společnost iCORD International, s.r.o, která se 6 let věnuje
vývoji a provozu virtuálních učeben ONIF. Autoři Metodiky mají víceletou praxi v oblasti online
synchronního vzdělávání a účastnili se mnoha webinářů a online konferencí. Informace o
realizátorovi projektu společně s dalšími informacemi naleznete na webových stránkách společnosti
http://www.icord.cz.
Jakub Novotný
Jan Sommer
Josefína Smrčková
Pavlína Malá
Lektoři z projektu PoMePo, kteří spolupracovali na tvorbě Metodiky:
Kateřina Hanischová
2. Online vzdělávání ve virtuální učebně
Metodika je úzce zaměřena na jednu z podskupin e-learningu - online synchronní vzdělávání.
Nástroje pro živou komunikaci “přes” Internet zažívají obrovský rozvoj a v oblasti vzdělávání mohou
být velmi užitečné. Současná dostupnost a rychlost připojení k Internetu umožňuje realizovat různé
druhy vzdělávacích akcí, přičemž mnoho z užitečných nástrojů lektoři využívají zdarma
jako freeware nebo formou bezplatných online webových služeb (web-based learning).
K řízení a zajištění online vzdělávání lze využít jednotlivé nástroje webu 2.0 a další programy k
Internetové komunikaci (Internetové telefonii). Lektor tak například může komunikovat se studenty
prostřednictvím programu Skype čiGoogle Hangout a přitom např. sdílet či upravovat dokumenty ve
služběGoogle documents. Potřeba sjednotit všechny nástroje pro online komunikaci, spolupráci a
sdílení vedla ke vzniku prostředí, pro která se vžilo označení virtuální učebny – virtual classrooms. Ve
virtuální učebně je pro studující a lektora k dispozici řada nástrojů pro výuku, které budou popsány
v následujících kapitolách.
Za posledních 10 let se rozšířilo používání pojmu webinář, jako označení pro seminář realizovaný
prostřednictvím webu. Jako první tento pojem použil E. R. Korb roku 1998, když prezentoval online
produkty svojí firmy ComLinx. Jiní autoři datují vznik pojmu do doby 1990-1995 spojením slov “web”
a “seminar”. Pro účely předloženého textu je rozhodující fakt, že webinář je seminář realizovaný na
webu (jeho prostřednictvím) právě v prostředí virtuální učebny.
Nejsilnějšími přednostmi současných virtuálních učeben jsou:

dostupnost přes webové stránky bez nutnosti instalace (pro studenty i lektory);

software nebo webová služba jsou často provozovány bezplatně;

jednoduché ovládání a možnost interakcí a komunikace se zúčastněnými;

velká kapacita virtuálních učeben s možností vytvořit multi-konference nebo připojit až
několik stovek účastníků současně;

dynamický vývoj nástrojů, kvalita a rychlost přenosů;

široká nabídka komerčních nebo bezplatných nástrojů pro online vzdělávání.
Důležitým aspektem ve formách online vzdělávání sehrává počet zúčastněných a např. připojených
hostů, lektorů, přednášejících atd. Velikost skupiny je také základním předpokladem pro volbu online
prostředí, ve kterém chce lektor (realizátor vzdělávání) hostit účastníky. Možnosti řízení živé online
lekce – přednášky lektorem a využití interaktivních nástrojů virtuální učebny klesá se zvyšujícím se
počtem účastníků. Ve virtuální učebně tak můžeme zajistit individuální přístup až k hromadným
online seminářům s účastí několika desítek až stovek účastníků.
2.1.
Základní formy online komunikace
„Existují 3 základní principy přenosu video dat: 1-1, 1-N (konference) i Video-On-Demand – tzv.
streamování dat přes IP síť.“ (GREGAR, 2003). Základní rámec pro pořádání webinářů je očekávaný
počet účastníků, na základě této informace připravujeme aktivity a zapojení účastníků při webináři.
Účelem je udržet pozornost a aktivitu přítomných účastníků webinářů a přispět tak k efektivnímu
plnění cílů vzdělávání.
2.1.1. 1:1 Individuální vzdělávání
Lektor se plně věnuje studujícímu s využitím většiny interaktivních nástrojů. Individuální přístup
umožnuje hlubší zaměření na probíranou látku a vyžaduje přípravu webináře ve formátu „jeden na
jednoho“. Lektor může přenechat aktivitu na studujícím a předat mu ovládání učebny, prezentaci
dokumentů nebo mohou společně upravovat dokumenty pomocí whiteboardu – nástroje na kreslení,
zadávání textu, zvýrazňování textu a vkládání tvarů do prezentovaného dokumentu.
Do kategorie individuálního online vzdělávání některé zdroje řadí i komunikaci 1:2 a 1:3 (Obr.xxx –
A1) lektor se může plnohodnotně věnovat malé skupině studentů se zachováním interaktivity a ve
velké míře využít nástroje virtuální učebny. Vždy však záleží na uvážení lektora a plánování
samotného webináře. Lektor sleduje cíle poskytovaného vzdělávání a měl by proto zvolit i
požadovanou velikost skupiny.
Dalším rozměrem individuálního vzdělávání může být možnost zapojit do výuky více přednášejících,
hostů nebo živých ukázek. Přitom se může (mohou) plně věnovat dotazům studenta a stavět další
části webináře na současné situaci (přizpůsobení). Lektor má možnost pružně reagovat na vzniklé
situace při online výuce.
2.1.2. 1:N Skupinové vzdělávání
S malou skupinou od 2-20 účastníků lektor pracuje stále ještě interaktivně, avšak s vyšším počtem
připojených možnost jejich zapojení klesá (Obr.. XXX – A2). Je proto důležité, zařazovat např.
skupinovou práci, střídat prezentace s dotazy a živou diskusí a zapojovat také anketní otázky.
V menších skupinách cca do 10ti připojených lidí, může lektor spustit i videokonferenci, kde má
možnost více uživatelů hovořit díky mikrofonům a webkamerám.
Skupinová online výuka vyžaduje pečlivou přípravu, studujícím se dává v období před webinářem
dostatek času pro vyzkoušení a otestování techniky, nastavení PC a sluchátek s mikrofonem.
Informace o online výuce v tomto počtu účastníků poskytujeme e-mailem nebo na webových
stránkách (detail kurzu) vždy minimálně 2 týdny před konáním webináře.
Důležitým úkolem online lektora je sladění neboli harmonizace online studentů, zejména pokud jsou
ve větší skupině. Účastníci se seznamují a poznávají také pracovní prostředí pro konání výuky online –
virtuální učebny a jejich možnosti. S narůstající zkušeností účastníků se zvyšuje plynulost webinářů a
online výuky, nedochází též k časovým prodlevám. Účastníci již znají principy spolupráce ve
virtuálním prostředí a jsou schopni samostatně řešit nastalé situace.
2.1.3. 1:NN Hromadné vzdělávání
Webkonference s velkým počtem účastníků, více přednášejících (lektorů), desítky, spíše stovky
uživatelů, semináře, přednášky, konference, meetingy ad.
Konference jsou vhodným příkladem hromadného vzdělávání. (Obr. XXX – B1-3). Přítomni jsou
přednášející (prezentující) a posluchači prezenčně v sále a dále se mohou připojit také hosté
(účastníci i přednášející) do virtuální učebny u svého počítače, kde probíhá konference. Tento typ
konference lze označit také jako “blended” konferenci, která vyžaduje přípravu přístupu prezenčního
(návštěvníci v sále) a přístupu online (návštěvníci u počítačů). Výhodou tohoto způsobu realizace
konferencí je umožnění přístupu širšímu okruhu posluchačů a dalším hostům či přednášejícím, kteří
se konference nemohou účastnit přímo na místě. Stejný formát může mít také online akce
vzdělávacího charakteru, např. větší informační webinář nebo rozhovor se známou osobností.
Lze také uspořádat pouze online konferenci, na kterou se připojí účastníci i přednášející od svých
počítačů a probíhá tzv. web nebo video-konference. V tomto případě se přesouvá organizace
konference do virtuálního prostoru, kde odpadá nutnost zajišťovat pronájem prostorů, dopravu ad.
Tím větší jsou kladeny nároky na technické zajištění akce a informovanost účastníků online
konference.
Míra interaktivity u účastníků
Za základní nástroje pro online komunikaci považujeme:

textovou komunikaci;

hlasovou komunikaci;

sdílení, prezentace, distribuce materiálů a informací.
2.2.
Synchronní a asynchronní online vzdělávání (e-learning)
Text je zaměřen na synchronní online vzdělávání, někdy lze nalézt označení synchronní e-learning.
Konkrétní “vzdělávací jednotka” je webinář – seminář realizován na webových stránkách. Pojem
“synchronní” vyjadřuje společné sdílení stejného prostoru, komunikace a spolupráce mezi studenty a
lektory nejčastěji v reálném čase.
Asynchronní online vzdělávání je tradiční vývojově starší e-learning, kde probíhá samostudium,
studující prochází obsahem svým tempem a určuje si také čas a místo pro studium. Nejznámější
příklad je rozšířený e-learningový systém Moodle.
Zmíněné druhy e-learningu lze samozřejmě vhodně kombinovat a připravit tak další možnosti
přístupu pro studující i lektory. Lektoři mohou v současnosti těžit z obou zmíněných způsobů studia
pomocí počítače (s připojením na Internet). Pro přehled uvádíme tabulku se základními rámci
synchronního a asynchronního vzdělávání (s příklady). Nastupující a v současnosti oblíbené jsou
kombinace přístupů ve vzdělávání, bývají označovány jako blended learning (smíšená výuka).
E-LEARNING
Synchronní online vzdělávání
Asynchronní online vzdělávání
(řízené vzdělávání)
(samostudium)
Místo
Online prostředí,
učebna,
online
spolupráci online
virtuální online CD, DVD, programy, webové stránky a aplikace,
prostředí
pro LMS systémy
Audio/rádio/podcast/transkript/MP3
(sociální sítě, google apps, google
Video/On
demand/online
dokumenty)
archivy/youtube.com/vimeo.com
Čas
Stejný čas pro připojení pro všechny
Samostudium (self-paced learning)
Z
pohledu lektorů online synchronního vzdělávání a zkušeností z realizace webinářů vyplývá, že za
zásadní motivační faktory pro realizování webinářů můžeme považovat:

dostupnost techniky a vybavení, technické zázemí (PC a připojení k Internetu) a počítačová
gramotnost,

postoje k ICT a využití počítačů pro vzdělávání na Internetu;

existence poptávky po online vzdělávání u cílových skupin;

znalost či neznalost veřejnosti o možnostech online vzdělávání;

kvalita a dostupnost připojení mezi studujícími;

informace a technická pomoc pro studenty.
Vzdělávací procesy jsou využitím ICT doplněny zejména o možnosti:

formální vzdělávání formou ucelených e-learningových kurzů, formální komunikace se
školami a institucemi (online přístup), webináře a semináře online, další a profesní online
vzdělávání, online prezentace a kolaborativní prostředí

neformální a informální vzdělávání na sociálních sítích a prostřednictvím komunikačních
online nástrojů (Facebook, Google+, Twitter, LinkedIn, IM, Skype, ICQ,…)
○ zahrnuje účast na koučinku, mentoringu, supervize a dalších akcích s možností online přístupu
(online realizace a řízení online konference, semináře, často 1:1, doučování, konzultace,…)

Archiv a záznamy vzdělávacích lekcí a seminářů – kurzy a video/audio/text “on demand” a
nástroje internetu jako kalendáře, textové a grafické editory, open source, prezentace a další
nástroje pro vzdělávání zdarma
2.3.
Webináře a virtuální učebna
Ve virtuální online učebně se odehrává webinář neboli online virtuální seminář v reálném čase.
Účastníci se ve stejný čas připojují do virtuální učebny a mají k dispozici nástroje pro komunikaci a
spolupráci. Veškeré dění ve virtuální učebně ovládá lektor, který řídí aktivity při webináři a je také
„vlastníkem“ takového virtuálního prostoru. Lektor i studenti mají ve společném virtuálním prostoru
k dispozici sadu nástrojů pro vzdělávání a aktivity při výuce. Lektor navíc může předat slovo nebo
prezentaci účastníkům pro zvýšení jejich aktivity, pozornosti a pro aktivní trénink (nácvik) praktických
dovedností.
Příprava webináře obnáší sledování cílů online vzdělávání. Podle určených cílů volíme prostředky a
nástroje pro jejich dosažení. V našem případě se jedná o elektronické prostředky a známé
“programové” a uživatelské vybavení např.: prezentace nebo dokument word. Virtuální učebny a
webináře by měly splňovat požadavky na snadný přístup studujících a je kladen důraz na
kompatibilitu těchto systémů, zejména pro jednoduchost a snadnou dostupnost bez ohledu na
zařízení, které uživatel používá. Tato otázka je v současnosti velmi aktuální vzhledem k boomu
mobilních a chytrých telefonů a také tabletů, kde lze využívat připojení k Internetu.
2.3.1. Základní nástroje virtuální učebny pro komunikaci a spolupráci
Před konkrétním příkladem a metodickými informacemi o virtuální učebně ONIF 4.0 se zaměřme
obecně na virtuální učebnu, což je jednotný (online) prostor, který by měl v základu obsahovat:

Komunikační prostředky
Textový chat (moderovaný), audio-video komunikace, reakce formou emotikonů (smajlíci), psaní a
kreslení ve whiteboardu.

Sdílení a spolupráce
Sdílené soubory běžných formátů (MS Office, PDF, obrázkové formáty, ad.), sdílení webových
stránek, sdílení obrazovky počítače (nebo oblasti plochy počítače), zasílání souborů, whiteboard –
kreslení a text, dotazníky a ankety, sdílené video nebo MP3 (přehrávání nebo záznam).

Evidence a nastavení
Historie přístupů do virtuální učebny, plánování webinářů a pozvánky, nastavení
audio/video/rozložení místnosti, záznam webinářů, dělení do skupin (breakout rooms) ad.
O různosti vnímání prostředí pro online komunikaci svědčí následující tabulka, která rozlišuje mezi
webinářem a virtuální učebnou. Pro naše účely spíše platí, že webinář je realizován ve virtuální
učebně. (V tabulce je myšleno “virtual classroom” jako virtuální lekce a webinář je zde spíše
prezentační nástroj pro komunikaci jednoho prezentujícího k mnoha pasivním posluchačům).
V nabídce vzdělávacích a jazykových společností se začínají objevovat webináře jako jedna z
plnohodnotných forem živého vzdělávání přes Internet. Dalšími oblastmi, kde se aktuálně využívá
online vzdělávání formou webinářů jsou např.:

akreditované online kurzy pro zdravotní sestry, které jinak musí cestovat za několika kredity
přes celou republiku a vynaloží nemalé prostředky na cestu, případně ubytování;

online tlumočení a vzdělávání znakové řeči s využitím audio-video hovoru a chatu;

vzdělávání pedagogů a lektorů v projektech na zavádění online vzdělávání;

online vzdělávání matek na mateřské dovolené pro plynulý návrat do zaměstnání –
vzdělávání probíhalo formou webinářů, což umožnilo ušetření času a možnost starat se o
osobu blízkou či své dítě, přitom se účastnit vlastního rozvoje v online kurzu, virtuální učebny
zde byly využity i jako nástroj pro práci z domova – home-office (home-working), doučování
nebo umožnění přístupu dlouhodobě nemocným žákům;

online kurzy účetnictví, vzdělávání interaktivních tabulí a moderních technologií, vzdělávání
IT (ICT) a zavádění ICT do škol;

doplnění konferencí o online přístup, kapacita sálu se tak rozšíří o online posluchače (ti
mohou i přispívat do diskuse) nebo pouze webová konference s přístupem přes Internet;
Webináře se doposud (2012) realizovaly především tam, kde byla poptávka po jinak nedosažitelném
nebo obtížně dosažitelném vzdělávání. Dále jsou časté webináře pořádané organizacemi – firmami,
které tak prezentují svoje produkty a služby. Webináře se při prvním pohledu zdají být vhodné spíše
pro teoretické předměty a obecná témata, avšak praxe ukazuje, že pomocí audio/video přenosu lze
přenášet i praktické nácviky a dovednosti, přičemž je zajištěna komunikace na více úrovních
(audio/video/chat/záznamy videa + MP3 ad.).
Okamžitá zpětná vazba a možnost hovořit při online vzdělávání se studenty nebo lektorem v reálném
čase doplňují e-learning o prvky, které podle odborníků v e-learningu chyběly nebo byly popisovány
jako bariéry e-learningu. Jsou jimi např.:

nedostatek osobního kontaktu a vedení (motivace) lektorem;

sledování neverbálních projevů;

možnosti aktivizace a zapojení účastníka/ů do průběhu vzdělávání;

okamžité reakce s možností řídit průběh online relace;

komunikace s počítačem nebo programem, odlidštění vzdělávání, chybí sociální rozměr;

hlasování nebo ankety s možností okamžitého anonymního vyhodnocení;

možnosti záznamu vzdělávání pro další použití.
Přitom však vyvstávají některé konkrétní okolnosti, které se mohou v online vzdělávání (webinářích)
jevit jako problematické:
○

nutnost sejít se ve stejný čas podle synchronizovaného kalendáře může být pro někoho
limitující, někdo jistě uvítá spíše výuku v malé skupině nebo výuku individuální;

technické zázemí a příprava je složitější vzhledem ke snaze zajistit maximální pohodlí
účastníkům webináře. Zde je řeč o skupině studujících, která se chystá navštívit webinář
poprvé. Je úkolem organizátora (lektora) zajistit zkouškové připojení pro účastníky
nebo k tomu poskytnout prostor (hardware test, technická podpora ad.). Náročnost přípravy
se odvíjí od cíle vzdělávání, počtu studujících, časové dotace a přípravy scénáře výuky
(harmonogramu). Pokud se webinář skládá pouze z prezentace a výkladu lektora, příprava
náročná nebude, ale ani efekt takového webináře nebude nejspíš příliš silný.

náklady a provoz virtuálních učeben – existují různé druhy virtuálních učeben, virtuální
učebny se dají “nasimulovat” použitím více samostatných aplikací a programů, prostředí je
pak ale nejednotné a způsobuje odklon od procesu vzdělávání. Vzhledem k nabídce
komplexních virtuálních učeben existuje více druhů dostupného software (web-based):
FREEWARE – OPENSOURCE – bezplatná řešení pro webkonference a webináře.
○
Testovací a základní vybavení virtuálních učeben – např. snížená kapacita místnosti, omezené
možnosti sdílení nebo datové kapacity.
○
Placené verze – plná nabídka funkcionalit s možnostmi rozšíření.

Návštěvnost webinářů a online kurzů závisí na atraktivitě a obsahu tématu, poptávce mezi
studujícími a kvalitě informací o webinářích, které jsou poskytovány účastníkům již ve fázi
nabídky online vzdělávání (propagace). Cílem online lektorů je vytvořit přehledné
a srozumitelné prostředí (např. webové stránky), které seznamují účastníky s touto novou
formou vzdělávání. Webové stránky seznamují formou textu, obrázků a videoukázek
účastníky s virtuální učebnou, ve které bude výuka online probíhat.

Lektoři online kurzů a webinářů jsou průkopníky zcela nového přístupu ke vzdělávání na
Internetu. Jedná se o ne tak známou oblast i pro studenty e-learningových kurzů. Většina z
lektorů tak provádí osvětu v oblasti zavádění a možností online vzdělávání v reálném čase.
Úkolem lektorů a pedagogů je zajistit pohodlí a co největší informovanost účastníků svých
online kurzů. Stejně tak je důležité zpřístupňovat myšlenku online vzdělávání mezi studující a
další lektory, kterým se dnes otevírají možnosti realizovat vzdělávání také online,
prostřednictvím PC a připojení k Internetu. Často využívanou cestou je oslovování stávajících
účastníků (studujících) s nabídkou online vzdělávání.
○
Online vzdělávání může probíhat zcela samostatně nebo jej lze zapojit do širšího komplexu
vzdělávání a kombinovat tak prezenční fyzické semináře s e-learningem a online vzděláváním
(webináři). Tato struktura odpovídá moderní perspektivní oblasti blended learningu (kombinace
forem a přístupů ke vzdělávání).
2.4.
Hardware potřebný k webináři
Co je potřeba k webináři po technické stránce? Jaký počítač je nejvhodnější (optimální) pro online
výuku a pořádání webinářů? Co potřebuje lektor webináře?
1. Počítač s dobrým připojením

minimální požadavky na počítač nebo laptop (notebook):

1 GHz procesor, 512 MB RAM

operační systém s webovým prohlížečem a Adobe Flash Player

rychlost připojení internetu – min. 2048 kbps (pro webináře nebo online prezentace
více)
2. Sada sluchátek s mikrofonem
Případně webkamera, nemáme-li ji integrovanou
Nezapomínejme, že některé počítače a notebooky mají webkameru již integrovanou.
Nejste-li si jisti, máte-li integrovanou webkameru, prohlédněte manuál k vašemu počítači, případně
zadejte typ počítače do vyhledávače. K nákupu je doporučováno, aby lektoři zvážili, je-li pro ně
výhodnější koupit si sadu sluchátek s webkamerou, či tyto části zvlášť. Kromě kamenných prodejen
lze sluchátka i webkameru koupit na internetu, což vyjde ve valné většině případů levněji. Pro
nalezení co nejlevnějšího zboží v co možná nejvyšší kvalitě je dobré projít např. stránky www.zbozi.cz.
Po zadání klíčových slov se zobrazí výsledky, které můžeme filtrovat-například dle nejlepší shody,
anebo podle ceny.
Níže vidíme, že sluchátka s mikrofonem lze pořídit i do sta korun. Záleží samozřejmě, jaké máme
požadavky. V zásadě lze říct, že kvalitní sluchátka lze pořídit od zhruba 300 korun.
Chceme-li sluchátka s webkamerou, cena začíná na zhruba 250Kč. Opět je doporučováno, aby lektor
zvážil, nakolik kvalitní vybavení potřebuje a dle toho také investoval.
Důležitým prvkem úspěšného webináře je dobrá kvalita, rychlost a stabilita připojení. Není třeba
kupovat si kvůli webináři drahý balíček s vysokým objemem dat, postačí standardní připojení do
20Mb/s. Níže je seznam vybraných poskytovatelů pevného připojení a cena za měsíc za daný objem
dat.
Tarif
Poskytovatel
Cena
16/1 Mb/s
O2 ADSL/VDSL
500/750 Kč
25/2 Mb/s
O2 ADSL/VDSL
600/850 Kč
8/512 Mb/s
T-Mobile ADSL
699 Kč
16/768 Mb/s
T-Mobile ADSL
849 Kč
25/1,5 Mb/s
UPC
399/599 Kč
30/15 Mb/s
Netbox
499/599 Kč
10/1–10 Mb/s
Rio Media
175/315 Kč
Připojení si lze pořídit i bezdrátové, v tom případě doporučujeme vybrat si jednoho z poskytovatelů
připojení v Libereckém kraji. Dle portálu firmy.cz je takových poskytovatelů v Libereckém kraji třicet
čtyři. Například jsou to tito:
Rychlost a kvalitu připojení k Internetu lze ověřit na: www.rychlost.cz nebo www.dsl.cz.
3. Příprava a organizace webináře
Každý webinář začíná tím, že si lektor zvolí, co chce vyučovat a komu. Samozřejmě je látka pro online
výuku vhodnější, jako například výuka jazyků apod., a také látka vhodná méně, například manuální
činnost jako třeba vyšívání, či umělecké kovářství.
3.1. Volba virtuální učebny
Samostatná analýza a přehled virtuálních učeben je k dispozici na stránkách
projektu http://pomepo.icord.cz. Jedná se o srovnávací analýzu virtuálních učeben s popisem funkcí a
informacemi o možnosti instalovat demo (trial) verzi vybraných virtuálních učeben.
Bezplatné a testovací verze virtuálních učeben slouží lektorům pro vyzkoušení prostředí a nástrojů,
které chtějí při webináři využít. Virtuální učebny se od sebe liší uživatelským jazykem, nabídkou
funkcí, nástrojů a zejména technickou podporou, která je často zahraniční. Bez výběru virtuálního
prostředí nebo nástrojů pro online výuku je lektor odkázán na prostředí, které nezná, neumí ho
ovládat nebo není vhodné pro online výuku. Proto je výběr virtuálního prostředí nebo jednotlivých
nástrojů první důležitou aktivitou lektora, který přemýšlí nad realizací a přípravou webináře.
3.2. Příprava
Lektor si musí webinář dopředu dobře připravit. Základním stavebním kamenem webináře je
prezentace, na kterou se budou účastníci dívat po celou dobu webináře, vyjma začátku, kdy je lektor
přivítá a webinář uvede. Lektor by si měl připravit prezentaci, kde budou hlavní myšlenky, o kterých
chce mluvit a dále je rozvádět. Je dobré si udělat stručný seznam (scénář) toho, o čem bude lektor
postupně mluvit, u jakého slajdu prezentace a zkusit odhadnout reakce studentů. Aby byl lektor
dobře připraven, musí počítat s různými reakcemi, například, že se jej některý student zeptá na úplně
základní věc, či bude chtít něco zopakovat. Lektor také musí odhadnout, nakolik budou různé části
webináře pro studenta záživné a srozumitelné. Pakliže lektor počítá s tím, že některá část webináře
bude pro studenty méně záživná, je dobré pak zařadit něco interaktivního, například dotazník,
hlasování, tipování, anebo třeba pustit krátké video.
Lektor si rovněž musí předem naplánovat, použije-li moderovaného chatu, anebo možnosti volby
viditelnosti posluchárny. Čím více maličkostí si lektor předem promyslí, tím připravenější bude a tím
profesionálněji bude webinář vypadat.
V zásadě lze shrnout aspekty webináře, nad kterými se musí lektor předem zamyslet, takto:

Časový rámec

Počet účastníků

Aktivity lektora

Aktivity účastníků

Body pro hodnocení (nejčastěji v průběhu a na konci)
Nejde jen o obsah webináře, ale i je třeba připravit dobré prostředí, ve kterém bude lektor
přednášet. Prostředí by mělo být tiché, aby jej studenti slyšeli, pozadí nerušivé, rozhodně by za
lektorem neměli procházet jiní lidé, nebo třeba domácí zvířata. Děláme-li webinář v domácím
prostředí, posadíme se před webkameru tak, aby prostředí působilo co nejprofesionálněji, tedy buď
si lektor sedne zády ke zdi, či si za sebe může umístit jednobarevnou plachtu, či banner. Rovněž je
třeba posadit se tak, aby byl lektor optimálně nasvícen a studenti jej dobře viděli. Samozřejmostí je
vhodné oblečení. I když není lektor fyzicky ve stejné místnosti se studenty, stále ho vidí, proto je
dobré zvolit slušný formální oděv.
Níže vidíme šest příkladů, jak by lektor u webkamery vypadat neměl, ač je světlo i pozadí uspokojivé.
Ať už jde o sluneční brýle, nevhodné oblečení, domácího mazlíčka na klíně, příliš velkou, nebo příliš
malou vzdálenost od webkamery, pohled mimo webkameru, či posed mimo střed.
Níže vidíme, jak by lektor vypadat měl. Sedí uprostřed obrazu, dívá se zpříma do kamery a je vhodně
oblečen. V případě žen je za uspokojivé považováno, mají-li zakrytá ramena a decentní výstřih. U
mužů je pak vhodný svetřík, košile, případně i jednobarevné triko. Vyvarovat by se měli výrazných
triček s potiskem, nátělníků, košil s nevhodným potiskem, či chlapeckých mikin. Pro obě pohlaví platí,
že by si na webinář neměla dávat na hlavu jakoukoliv pokrývku, nosit sluneční brýle, případně šátek
(nemluvíme-li samozřejmě o hedvábné decentní šálce pro ženy).
3.3. Organizace
Pro organizaci a plánování webinářů stejně jako evidenci účastníků může sloužit mnoho prostředí.
Buďto je takové prostředí poskytnuto výrobcem a provozovatelem software nebo lze využít např.
služeb google.com (kalendář, online formuláře ad.)
Vlastní webové stránky s propagací webináře a možností přihlášení jsou základem úspěšného
webináře. Informace lze pak vhodně šířit přes sociální sítě a také emailově (nebo vytvořit šablonu pro
odesílání emailů).
V případě projektu PoMePo si lektoři mohou vyzkoušet plánování webinářů přes administraci ONIF
4.0 na stránce (onif40.onif.biz). Následuje ukázka plánování webináře pro předem pozvané hosty.
Pouze pozvaní hosté se mohou ve stanovený čas přihlásit do webináře, odkaz pro vstup do webináře
jim je zaslán emailem.
Poté, co má lektor webinář připravený, je nutné jej v administračním rozhraní založit. Níže vidíme
pohled o administračního rozhraní, kde je třeba vyplnit název webináře, datum jeho konání, popis a
další informace. Pak si lektor zvolí svou místnost (v tomto případě je to místnost lektorky Kateřiny
Krákorové).
Po odsouhlasení zadaných informací se objeví shrnutí. Toto lze ještě stále upravovat. Doba konání má
při plánování hodinovou rezervu před a po zadaném časovém období pro webinář. Tzn. pokud lektor
naplánuje webinář od 12:00 – 13:00, pozvaní účastníci se budou moci připojit od 11:00 – 14:00.
Následně je třeba přidat účastníky, které chceme na webinář pozvat.
Účastníky přidáváme do žlutého pole tím, že vypíšeme emailové adresy účastníků. Držíme se pravidla
emailová adresa mezera jméno a příjmení (nebo přezdívka). Seznam můžeme také zkopírovat
z excelu, kde máme seznam účastníků v seznamu. Kopírujeme vždy první dva sloupce, v prvním
sloupci jsou emaily, v druhém sloupci pak příslušná jména.
Takto vypadá obrazovka, pokud vepíšeme jména a emailové adresy účastníků do pole.
Jména uložíme a webinář je tímto vytvořen. Dále je třeba vytvořit pozvánku na webinář, kterou
emailem zašleme účastníkům. Lektorovi přijde vzorový email s odkazy.
Odesláním tohoto emailu účastníkům je postup vytvoření a organizace webináře dokončen. Nyní už
je jen vhodné účastníkům webinář připomenout, ideálně emailem zhruba den předem. Poté už se jen
lektor přihlásí do své místnosti zhruba deset patnáct minut před plánovaným začátkem webináře a
čeká na účastníky.
Po kliknutí na odkaz pro připojení do webináře (v emailu) se účastník ocitne v přihlašovacím formuláři
s již vyplněnými údaji (jméno a email).
3.4. Další užitečné nástroje
Níže je seznam dalších užitečných funkcí, které mohou lektorům pomoci při plánování a organizaci
webináře.

Využití učebny i mimo online výuku pro přípravu nebo komunikaci (prezentace, záznam
webináře, tutoriál, video-návod ad.)

Pozvánka pro studenty s odkazem na virtuální učebnu (URL).

Desktopová verze pro lektory nebo provoz přímo na webových stránkách.

Příprava souborů, dokumentů a materiálů ke sdílení. Prezentace dokumentů (MS Office, PDF)
a úprava ve whiteboardu (zvýrazňování textů, kreslení a psaní). Sdílení plochy počítače
(sdílení aplikací-nejčastěji bez možnosti ovládání).

Přehrávání videa (často www.youtube.com) a MP3.

Záznam webiáře (video, audio, screenshoty, PDF ad.).

Audio/video/text CHAT s možností záznamu.

Moderovaný chat.

Dotazníky, ankety, hlasování, tabulky ad.
3.5. Zásady pro úspěšnou realizaci webináře
●
předcházejte technickým problémům a informujte včas účastníky online vzdělávání
(webinářů), dejte prostor pro vyzkoušení účastníkům již před webinářem;
●
buďte připraveni na časté a obvyklé technické potíže účastníků (echo, sluchátka s
mikrofonem, vypnutí programů využívající kameru a mikrofon);
●
pro webinář si vždy připravte scénář nebo harmonogram aktivit;
●
připravte si veškeré soubory a multimédia pro sdílení a přehrávání při webináři (a
vyzkoušejte jejich zobrazení ve virtuální učebně;
●
Zajistěte plánovaný počet účastníků (změny v počtu účastníků mohou způsobit problémy v
dodržování scénáře webináře, časové proluky ad.);
●
Mějte připraven “plán B” v případě technických potíží nebo výpadků Internetového připojení.
+http://www1.schoolnet.cz/OSchoolnetcz/Z%C3%A1kladn%C3%ADpokynykveden%C3%ADwebin%C3
%A1%C5%99%C5%AFnaSchoolnetcz/tabid/340/Default.aspx
Obecně platí, že čím víc webinářů lektor uspořádá, tím lépe bude schopen zajistit plynulost a řešit
případné potíže. Obdobně to platí pro studujícího - účastníka za předpokladu, že bude navštěvovat
stejné prostředí (stejnou virtuální učebnu). U obou rolí jde jednoduše řečeno o zvyk pracovat s
virtuální učebnou. Skupina studujících se společně s lektorem seznamují s možnostmi virtuální
učebny a většina úkonů se postupně automatizuje. Postupně se tak účastníci mohou plně věnovat
látce a probíranému obsahu a nezaměřovat se tolik na technologii, která v našem případě zajišťuje
online prostor pro komunikaci a spolupráci.
A jedno důležité doporučení na konec kapitoly:
Lektor zcela řídí a ovládá virtuální učebnu i dění, které v ní probíhá a je zodpovědný za obsah a formu
předávaných informací, znalostí, dovedností a aktivit. Lektor má možnost reagovat přímo na dotazy
účastníků a v plné míře řídit průběh výuky. Stejně platí, že lektor určuje a zajišťuje aktivní přístup
účastníků jejich vyvoláním do aktivního A/V hovoru. Ostatní účastníci vidí spolupráci lektora a
účastníka a mohou klást dotazy nebo se sami přihlásit o slovo. Podoba a průběh webináře tedy do
značné míry závisí právě na lektorovi, který zde vystupuje jako aktivní prvek a významně ovlivňuje
atmosféru i dění při webináři. To je rozdíl oproti klasickému e-learningu, který spíše automatizuje
vzdělávání bez širšího aktivního zapojení lektorů, kteří se o to více musí věnovat přípravě a
vyhodnocování.
4. Popis aplikace ONIF 4.0 – virtuální ONLINE učebna
Aplikace ONIF 4.0 z dílny české společnosti iCORD International s.r.o. slouží jako virtuální prostor,
místnost, kam se může připojit téměř neomezený počet osob z různých koutů světa a komunikovat
mezi sebou pomocí různých nástrojů.
Hlavním je samozřejmě obraz, který je přenášen z webkamer a díky němuž se účastníci relace
navzájem vidí. Účastníci spolu komunikují pomocí sluchátek, mikrofonu a textového chatu. Virtuální
online učebna slouží k tomu, aby se k lektorovi mohli studenti připojit v určený čas a odpadla tak
nutnost dojíždění za lektorem, či pronajímání prostor pro výuku, ubytování atd. Virtuální učebna má
řadu výhod i nevýhod, obecně lze říci, že spíše převažují výhody a do budoucna se dá předpokládat,
že zájem o online vzdělávání bude růst a to zejména díky úspoře času a financí.
Co se týče funkcí aplikace ONIF 4.0, jsou obdobné jako u jiných podobných videokonferenčních
systémů (viz. Analýza dostupných systémů vytvořená rovněž v rámci projektu Poradenství a
metodická pomoc při zavádění online vzdělávání CZ.1.07/3.2.01/02.0016). Mezi tyto funkce patří:

Audiovizuální komunikace, chat během hovoru, interní komunikace (chat)

Whiteboard

Sdílení dokumentů, videa, webových stránek, kurzorů, plochy

Možnost nastavení kvality videa, layouty, přepínání statusu, vytváření front volajících

Historie a nahrávání hovorů, monitoring kvality připojení, hlasování, PayPal, atd.
V této kapitole se čtenář seznámí s online učebnou ONIF 4.0 a jejím fungováním.
Způsoby využití – přístup lektora
Virtuální učebnu ONIF 4.0 může lektor využít dvěma způsoby:

Jako webovou online aplikaci, do které se lektor přihlásí přes webový prohlížeč
(doporučujeme Windows Explorer nebo Mozzilu Firefox)

Jako desktopovou aplikaci – program instalovaný na počítač lektora, který k online výuce
používá
Rozdíly vystihuje následující tabulka:
Webová aplikace ONIF 4.0
ONIF 4.0 DESKTOP
Není potřeba instalace programu
Lze instalovat z webové verze
Snadný přístup na různých počítačích
Větší stabilita programu
Základní nabídka nástrojů virtuální učebny ONIF Nástroje: Sdílená plocha, sdílení webových
4.0
stránek, moderovaný chat ad.
Lektorům, kteří využívají virtuální učebnu ONIF 4.0 doporučujeme instalovat desktopovou verzi.
Postup naleznete např. v manuálu pro instalaci desktopové verze ONIF 4.0, který je k dispozici všem
lektorům ONIF 4.0.
Pro účastníky a studující je pak přístup jednotný, a to díky odkazu zaslaném na email v pozvánce nebo
přímo z webových stránek kliknutím na příslušný odkaz. Příklady odkazů na webu jsou zobrazeny na
obrázcích níže. Účastníci webinářů ve virtuální učebně ONIF 4.0 nemusí instalovat doplňkový
software, stačí aktualizovaný FlashPlayer (http://www.adobe.com/software/flash/about/).
Zkratky a pojmy
Lektor = zpravidla vlastník místnosti, do jehož virtuální třídy se hlásí studenti
Student = návštěvník virtuální učebny lektora
Webinář = Aktivní relace mezi lektorem a studentem. Začíná připojením studenta k lektorovi a končí
ukončením ze strany studenta, či lektora. Označení „webinář“ shrnuje všechny druhy relací, ať už se
jedná o konzultaci nebo online seminář s mnoha účastníky.
VU = virtuální učebna
HW = Hardware
SW = Software
4.1. Před webinářem – Příprava
LEKTOR
STUDENT

připojí se do své VU


zkontroluje
svůj
HW
a



připojí se do VU několik minut před
upraví svou pozici tak, aby byl jeho
plánovaným hovorem pomocí odkazu
obraz pro studenty optimální (pozadí,
na webových stránkách, či odkazu,
světlo, apod.)
který mu byl zaslán na email
nastaví,
vstoupí-li
student
automaticky do VU, či se vytvoří
fronta čekajících

připojení
kvalitu
připojení
zkontroluje si svůj HW a kvalitu
v případě potřeby nastaví sdělení,

po
vstupu
do
instrukcemi lektora
VU
se
již
řídí
které se bude studentům zobrazovat
na vstupní obrazovce
Kontrola vybavení
Lektor i student by si měli zkontrolovat před webinářem vybavení používané ke komunikaci. Je třeba
se ujistit, že bude fungovat zvuk. Nejprve správně zapojíme sluchátka (viz. Obrázek).
Na dolní liště vpravo si u ikonky zvuku nastavíme správnou úroveň hlasitosti. V případě problémů
s vaší slyšitelností je třeba zkontrolovat nastavení dalších zařízení, jako je mikrofon, či reproduktory.
V ovládacích panelech počítače lze vyzkoušet i nastavení jako „Potlačení šumu“, „Eliminace akustické
ozvěny“, nebo „Redukce echo“.
V případě přetrvávajících potíží je možné vyzkoušet nastavení pro Adobe FlashPlayer. V nastavení
(Settings) se po kliknutí otevře okno (viz. Níže) a je třeba kliknout na ikonu mikrofonu. Je totiž možné,
že je v počítači integrovaný i další mikrofon.
Pro zkoušku zvuku spusťte např. cvičně video z youtube.com. Mikrofon lze vyzkoušet v programu pro
nahrávání (ve windows „záznam zvuku“). Přesvědčíme se také, že nemáme spuštěny další programy,
které využívají webkameru, mikrofon nebo připojení k Internetu (např. Skype, torrenty, stahování dat
z Internetu, online rádia a televize, další programy využívající kameru). Obdobný postup můžeme
v úvodu webináře doporučit připojeným účastníkům.
4.2. Přijímání studentů a možnosti řízení aktivit studentů ve virtuální
učebně
Lektor má mnoho možností, jak ovlivnit dění ve virtuální učebně. Níže je seznam možností, které
lektor má.
4.2.1. Přijímaní studentů do VU
Lektor, zpravidla zároveň vlastník místnosti si může určit způsob, jakým se studenti dostanou do VU.
Způsoby jsou dva:
1) Automatický vstup: Student se dostane do VU automaticky, jakmile vyplní formulář (jméno a
email) na vstupní obrazovce
2) Vstup na povolení: Student se po vyplnění formuláře dostane do „fronty“, kterou lektor vidí a
může studenty libovolně přijímat do VU
Lektor si způsob určí sám a to jednoduchým přepnutím ikonky v levé horní části své VU (viz. níže).
Zvolí- li si lektor Vstup na povolení a nějaký student se do místnosti přihlásí, ukáže se lektorovi
upozornění. Lektor má tři možnosti na výběr- zeleným sluchátkem studenta přijme do místnosti,
červeným křížkem jej odmítne a výběrem zelené ikony rychlého chatu umožní studentovi chatovat.
4.2.2. Moderovaný chat
Dalším způsobem, jakým může lektor vlastník místnosti řídit aktivity studentů, je moderovaný chat.
V levé dolní části VU vidí všichni účastníci hovoru včetně lektora okno pro chat. Do toho můžou
všichni přispívat. V případě, že si lektor z jakéhokoliv důvodu nepřeje, aby byly příspěvky uživatelů
zveřejněny hned, může využít moderovaného chatu, kdy musí před zveřejněním každý příspěvek
schválit. Toto lze využívat i v případě nějakých anket, kdy lektor zadá otázku, označí chat jako
moderovaný a odpovědi zveřejní až tehdy, když všichni odpoví.
Na obrázcích níže lze vidět z pohledu lektora, jak to ve VU vypadá v případě moderovaného chatu.
Horní lišta okna chatu v levé dolní části obrazovky se při zapnutí funkce moderovaného chatu zabarví
červeně a lektorovi vyskočí další okno, kde se mu zobrazí otázky pokládané studenty. Červeným
křížkem dotaz zamítne a ten se neukáže ostatním účastníkům. Zelenou fajfkou naopak dotaz zveřejní.
4.2.3. Viditelnost posluchárny
Dalším způsobem, kterým může lektor trochu ovlivnit studenty a charakter online lekce je nastavení
viditelnosti posluchárny.
Lektor má dvě možnosti nastavení viditelnosti posluchárny:
1) Posluchárna je viditelná- účastníci vidí sebe navzájem a také vidí svůj jmenný seznam
2) Posluchárna je skrytá- účastníci nevidí svůj jmenný seznam
Viditelnost se nastavuje pod jmenným seznamem účastníků – posluchárnou.
A takto to vypadá z pohledu studenta:
Vlevo pohled na viditelnou posluchárnu, vpravo je posluchárna (seznam účastníků) skrytá.
4.3. Možnosti vstupu do virtuální učebny
Je několik možností, jak může student vstoupit do lektorovy VU. Záleží na lektorovi, jaký způsob se
mu zdá nejvhodnější. Lze zaslat studentovi email se všemi podrobnostmi a odkazy, případně lze
stanovit čas hovoru a student pak na příslušné webové stránce jen klikne na kontaktní ikonu lektora
nebo přímo na odkaz v emailu.
4.3.1 Vstup na základě originální pozvánky do webináře – originální přístup
V případě vstupu na základě originální vstupenky, má lektor jistotu, že se na webinář přihlásí ten
student, který k tomu je oprávněn. Student dostane do své emailové schránky email s odkazem do
virtuální místnosti lektora. V tomto případě je však odkaz jedinečný pro každého studenta. Student se
po kliknutí dostane do VU lektora a jeho jméno je již lektorem předem vyplněno. Toto zaručuje, že se
na seminář přihlásí skutečný vlastník emailové schránky a tedy student oprávněný ke vstupu na daný
webinář. Pokud student přepošle email někomu třetímu a ten poté na odkaz klikne, dostane se do VU
pod jménem původního studenta. Pokud se přihlásí student a ona třetí osoba současně, oba jsou
v posluchárně pod stejným jménem a lektor vidí, že je v posluchárně někdo navíc. Tato funkce je ale
užitečná například i v případě, že si student předplatí webinář a nemůže se jej zúčastnit. Pak pošle
svůj jedinečný odkaz někomu třetímu a ten se může na webinář přihlásit a využít tak zaplacené
hodiny.
4.3.2 Vstup přes webovou stránku kurzu/lektora – volný přístup
Další možností, jak se může student dostat do VU lektora, je přes www stránku. Na dané webovou
stránku lektor umístí buď svou kontaktní ikonu, anebo odkaz, přes který se lze dostat do jeho VU.
Student si najede na patřičnou webovou stránku a tam má několik kontaktních ikon. Podle toho,
k jakému lektorovi se chce připojit, zvolí kontaktní ikonu. Kliknutím na ikonu lektora se dostane na
úvodní obrazovku jeho VU. Červená kontaktní ikona značí, že je lektor offline, zelená pak, že je online
a připraven přijímat hovor.
Další příklad www stránky, kde jsou umístěny kontaktní ikony lektorů, kteří mají VU ONIF 4.0.
V tomto případě jsou všichni tři lektoři červení, tedy offline.
Nebo student například ví, že jeho lektor se jmenuje Jakub Novotný a že jeho lekce jsou vypsány na
určitém portálu (v tomto případě schoolnet.cz). Stačí tedy jen najít kontaktní ikonu a kliknout na ni.
Zelená ikona značí, že je lektor online. Ikona Zzz znamená, že lektor je delší dobu neaktivní, to však
neznamená, že studenta nepřijme. Kliknutím na kontaktní ikonu se student dostane na úvodní
obrazovku VU lektora.
Je možné, že se po kliknutí na kontaktní ikonu zobrazí lišta s načítáním a hláška „Hledám nejlepší
připojení- může to trvat i několik desítek vteřin“ Jde pouze o načítání obsahu a zpravidla stačí vyčkat
několik sekund. V tomto případě student chvilku počká.
Po načtení obsahu se zobrazí úvodní obrazovka lektora. Takto vypadá základní vstupní obrazovka VU
ONIF 4.0, Student vyplní jméno a email a klikne buď na volbu „Vstoupit do místnosti“, anebo na
„Rychlý chat“.
Jelikož nabízí ONIF 4.0 možnost přizpůsobení, je možné, že bude vstupní obrazovka přizpůsobena
grafice společnosti, viz obrázek níže:
Za povšimnutí stojí, že u druhého obrázku není možnost rychlého chatu, zde nemá student na výběr.
Toto je z důvodu volby poskytovatele webinářů. Lektor si tedy může sám vybrat, zda-li na úvodní
obrazovce dá studentům možnost rychlého chatu, anebo pouze vstupu do místnosti.
RYCHLÝ CHAT: k dispozici je pouze velké chatovací okno. Student a lektor se navzájem nevidí, ani
neslyší. Tato varianta přístupu je také vhodná pro komunikaci lektora a účastníků před webinářem
nebo v případě kratších dotazů.
Takto vypadá obrazovka počítače, pakliže je webinář ukončen ze strany lektora.
3.4. Další užitečné nástroje
Níže je seznam dalších užitečných funkcí, které mohou lektorům pomoci při plánování a organizaci
webináře.

Využití učebny i mimo online výuku pro přípravu nebo komunikaci (prezentace, záznam
webináře, tutoriál, video-návod ad.)

Pozvánka pro studenty s odkazem na virtuální učebnu (URL).

Desktopová verze pro lektory nebo provoz přímo na webových stránkách.

Příprava souborů, dokumentů a materiálů ke sdílení. Prezentace dokumentů (MS Office, PDF)
a úprava ve whiteboardu (zvýrazňování textů, kreslení a psaní). Sdílení plochy počítače
(sdílení aplikací-nejčastěji bez možnosti ovládání).

Přehrávání videa (často www.youtube.com) a MP3.

Záznam webiáře (video, audio, screenshoty, PDF ad.).

Audio/video/text CHAT s možností záznamu.

Moderovaný chat.

Dotazníky, ankety, hlasování, tabulky ad.
3.5. Zásady pro úspěšnou realizaci webináře

předcházejte technickým problémům a informujte včas účastníky online vzdělávání
(webinářů), dejte prostor pro vyzkoušení účastníkům již před webinářem;

buďte připraveni na časté a obvyklé technické potíže účastníků (echo, sluchátka s
mikrofonem, vypnutí programů využívající kameru a mikrofon);

pro webinář si vždy připravte scénář nebo harmonogram aktivit;

připravte si veškeré soubory a multimédia pro sdílení a přehrávání při webináři (a
vyzkoušejte jejich zobrazení ve virtuální učebně;

Zajistěte plánovaný počet účastníků (změny v počtu účastníků mohou způsobit problémy v
dodržování scénáře webináře, časové proluky ad.);

Mějte připraven “plán B” v případě technických potíží nebo výpadků Internetového připojení.
+http://www1.schoolnet.cz/OSchoolnetcz/Z%C3%A1kladn%C3%ADpokynykveden%C3%ADwebin%C3
%A1%C5%99%C5%AFnaSchoolnetcz/tabid/340/Default.aspx
Obecně platí, že čím víc webinářů lektor uspořádá, tím lépe bude schopen zajistit plynulost a řešit
případné potíže. Obdobně to platí pro studujícího – účastníka za předpokladu, že bude navštěvovat
stejné prostředí (stejnou virtuální učebnu). U obou rolí jde jednoduše řečeno o zvyk pracovat s
virtuální učebnou. Skupina studujících se společně s lektorem seznamují s možnostmi virtuální
učebny a většina úkonů se postupně automatizuje. Postupně se tak účastníci mohou plně věnovat
látce a probíranému obsahu a nezaměřovat se tolik na technologii, která v našem případě zajišťuje
online prostor pro komunikaci a spolupráci.
A jedno důležité doporučení na konec kapitoly:
Lektor zcela řídí a ovládá virtuální učebnu i dění, které v ní probíhá a je zodpovědný za obsah a formu
předávaných informací, znalostí, dovedností a aktivit Lektor má možnost reagovat přímo na dotazy
účastníků a v plné míře řídit průběh výuky. Stejně platí, že lektor určuje a zajišťuje aktivní přístup
účastníků jejich vyvoláním do aktivního A/V hovoru. Ostatní účastníci vidí spolupráci lektora a
účastníka a mohou klást dotazy nebo se sami přihlásit o slovo. Podoba a průběh webináře tedy do
značné míry závisí právě na lektorovi, který zde vystupuje jako aktivní prvek a významně ovlivňuje
atmosféru i dění při webináři. To je rozdíl oproti klasickému e-learningu, který spíše automatizuje
vzdělávání bez širšího aktivního zapojení lektorů, kteří se o to více musí věnovat přípravě a
vyhodnocování.
4. Popis aplikace ONIF 4.0
Aplikace ONIF 4.0 z dílny české společnosti iCORD International s.r.o. slouží jako virtuální prostor,
místnost, kam se může připojit téměř neomezený počet osob z různých koutů světa a komunikovat
mezi sebou pomocí rozličných nástrojů. Hlavním je samozřejmě obraz, který je přenášen z webkamer
a díky němuž se účastníci relace navzájem vidí. Účastníci spolu mohou samozřejmě i mluvit a to
pomocí sluchátek a mikrofonu. Posledním a neméně důležitým nástrojem, který umožňuje
komunikaci mezi účastníky, je chat. Virtuální online učebna slouží k tomu, aby se k lektorovi mohli
studenti připojit v určený čas a odpadla tak nutnost dojíždění za lektorem, či pronajímání vyučovacích
prostor. Virtuální učebna má řadu výhod i nevýhod, obecně lze říci, že spíše převažují výhody a do
budoucna se dá předpokládat, že zájem o online vzdělávání bude růst a to zejména díky úspoře času
a financí.
Co se týče funkcí aplikace ONIF 4.0, jsou obdobné jako u jiných podobných videokonferenčních
systémů (viz. Analýza dostupných systémů vytvořená rovněž v rámci projektu Poradenství a
metodická pomoc při zavádění online vzdělávání CZ.1.07/3.2.01/02.0016). Mezi tyto funkce patří:

Audiovizuální komunikace, chat během hovoru, interní komunikace (chat)

Whiteboard

Sdílení dokumentů, videa, webových stránek, kurzorů, plochy

Možnost nastavení kvality videa, layouty, přepínání statusu, vytváření front volajících

Historie a nahrávání hovorů, monitoring kvality připojení, hlasování, PayPal, atd.
V této kapitole se čtenář seznámí s online učebnou ONIF 4.0 a jejím fungováním.
Zkratky a pojmy
Lektor = zpravidla vlastník místnosti, do jehož virtuální třídy se hlásí studenti
Student = návštěvník virtuální učebny lektora
Hovor = Aktivní relace mezi lektorem a studentem. Začíná připojením studenta k lektorovi a končí
ukončením ze strany studenta, či lektora. Označení „hovor“ shrnuje všechny druhy relací, ať už se
jedná o webinář (online seminář), konzultaci, apod.
VU = virtuální učebna
HW = Hardware
4.1. Před hovorem
LEKTOR
STUDENT

připojí se do své VU

zkontroluje si svůj HW a kvalitu připojení

zkontroluje svůj HW a kvalitu připojení


upraví svou pozici tak, aby byl jeho obraz
pro studenty optimální (pozadí, světlo,
apod.)
připojí se do VU několik minut před
plánovaným hovorem pomocí odkazu na
webových stránkách, či odkazu, který mu
byl zaslán na email

nastaví, vstoupí-li student automaticky do
VU, či se vytvoří fronta čekajících

po vstupu do VU se již řídí instrukcemi
lektora

v případě potřeby nastaví sdělení, které se
bude studentům zobrazovat na vstupní
obrazovce
Kontrola HW
Lektor i student by si měli zkontrolovat před hovorem svůj HW. Je třeba se ujistit, že bude fungovat
zvuk. Nejprve správně zapojíme sluchátka.
Na dolní liště vpravo si u ikonky zvuku nastavíme správnou úroveň hlasitosti. V případě problémů
s vaší slyšitelností je třeba zkontrolovat nastavení dalších zařízení, jako je mikrofon, či reproduktory.
V ovládacích panelech počítače lze vyzkoušet i nastavení jako „Potlačení šumu“, „Eliminace akustické
ozvěny“, nebo „Redukce echo“.
V případě přetrvávajících potíží je možné vyzkoušet nastavení pro Adobe FlashPlayer. V nastavení
(Settings) se po kliknutí otevře okno (viz. Níže) a je třeba kliknout na ikonu mikrofonu. Je totiž možné,
že je v počítači integrovaný i další mikrofon.
4.2. Přijímání studentů a možnosti řízení aktivit studentů ve virtuální
učebně
Lektor má mnoho možností, jak ovlivnit dění ve virtuální učebně. Níže je seznam možností, které
lektor má.
4.2.1. Přijímaní studentů do VU
Lektor, zpravidla zároveň vlastník místnosti si může určit způsob, jakým se studenti dostanou do VU.
Způsoby jsou dva:
1) Automatický vstup: Student se dostane do VU automaticky, jakmile vyplní formulář (jméno a
email) na vstupní obrazovce
2) Vstup na povolení: Student se po vyplnění formuláře dostane do „fronty“, kterou lektor vidí a
může studenty libovolně přijímat do VU
Zvolí- li si lektor Vstup na povolení a nějaký student se do místnosti přihlásí, ukáže se lektorovi
upozornění. Lektor má tři možnosti na výběr- zeleným sluchátkem studenta přijme do místnosti,
červeným křížkem jej odmítne a výběrem zelené ikony rychlého chatu umožní studentovi chatovat.
4.2.2. Moderovaný chat
Dalším způsobem, jakým může lektor vlastník místnosti řídit aktivity studentů, je moderovaný chat.
V levé dolní části VU vidí všichni účastníci hovoru včetně lektora okno pro chat. Do toho můžou
všichni přispívat. V případě, že si lektor z jakéhokoliv důvodu nepřeje, aby byly příspěvky uživatelů
zveřejněny hned, může využít moderovaného chatu, kdy musí před zveřejněním každý příspěvek
schválit. Toto lze využívat i v případě nějakých anket, kdy lektor zadá otázku, označí chat jako
moderovaný a odpovědi zveřejní až tehdy, když všichni odpoví.
4.2.3. Viditelnost posluchárny
Dalším způsobem, kterým může lektor trochu ovlivnit studenty a charakter online lekce je nastavení
viditelnosti posluchárny.
Lektor má dvě možnosti nastavení viditelnosti posluchárny:
1)
Posluchárna je viditelná- účastníci vidí sebe navzájem a také vidí svůj jmenný seznam
2)
Posluchárna je skrytá- účastníci vidí sebe navzájem, ale nevidí svůj jmenný seznam
Viditelnost se nastavuje v levém horním rohu a to kliknutím na symbol panáčků.
4.3. Možnosti vstupu do virtuální učebny
Je několik možností, jak může student vstoupit do lektorovy VU. Záleží na lektorovi, jaký způsob se
mu zdá nejvhodnější. Lze zaslat studentovi email se všemi podrobnostmi a odkazy, případně lze
stanovit čas hovoru a student pak na příslušné webové stránce jen klikne na kontaktní ikonu lektora.
4.3.1. Vstup na základě originální pozvánky do webináře – originální přístup
V případě vstupu na základě originální vstupenky, má lektor jistotu, že se na webinář přihlásí ten
student, který k tomu je oprávněn. Student dostane do své emailové schránky email s odkazem do
virtuální místnosti lektora. V tomto případě je však odkaz jedinečný pro každého studenta. Student se
po kliknutí dostane do VU lektora a jeho jméno je již lektorem předem vyplněno. Toto zaručuje, že se
na seminář přihlásí skutečný vlastník emailové schránky a tedy student oprávněný ke vstupu na daný
webinář. Pokud student přepošle email někomu třetímu a ten poté na odkaz klikne, dostane se do VU
pod jménem původního studenta. Pokud se přihlásí student a ona třetí osoba současně, oba jsou
v posluchárně pod stejným jménem a lektor vidí, že je v posluchárně někdo navíc. Tato funkce je ale
užitečná například i v případě, že si student předplatí webinář a nemůže se jej zúčastnit. Pak pošle
svůj jedinečný odkaz někomu třetímu a ten se může na webinář přihlásit a využít tak zaplacené
hodiny.
4.3.2. Vstup přes webovou stránku kurzu/lektora – volný přístup
Další možností, jak se může student dostat do VU lektora, je přes www stránku. Na dané webovou
stránku lektor umístí buď svou kontaktní ikonu, anebo odkaz, přes který se lze dostat do jeho VU.
Student si najede na patřičnou webovou stránku a tam má několik kontaktních ikon. Podle toho,
k jakému lektorovi se chce připojit, zvolí kontaktní ikonu. Kliknutím na ikonu lektora se dostane na
úvodní obrazovku jeho VU. Červená kontaktní ikona značí, že je lektor offline, zelená pak, že je online
a připraven přijímat hovor.
Nebo student například ví, že jeho lektor se jmenuje Jakub Novotný a že jeho lekce jsou vypsány na
určitém portálu (v tomto případě schoolnet.cz). Stačí tedy jen najít kontaktní ikonu a kliknout na ni.
Zelená ikona značí, že je lektor online. Ikona Zzz znamená, že lektor je delší dobu neaktivní, to však
neznamená, že studenta nepřijme. Kliknutím na kontaktní ikonu se student dostane na úvodní
obrazovku VU lektora.
Je možné, že se po kliknutí na kontaktní ikonu zobrazí lišta s načítáním a hláška „Hledám nejlepší
připojení- může to trvat i několik desítek vteřin..“. Jde pouze o načítání obsahu a zpravidla stačí
vyčkat několik sekund. V tomto případě student chvilku počká.
Po načtení obsahu se zobrazí úvodní obrazovka lektora. Student vyplní jméno a email a klikne buď na
volbu „Vstoupit do místnosti“, anebo na „Rychlý chat“.
Jelikož nabízí ONIF 4.0 možnost přizpůsobení, je možné, že bude vstupní obrazovka přizpůsobena
grafice společnosti, viz obrázek níže:
RYCHLÝ CHAT: Pakliže si student zvolí rychlý chat, dostane se do VU, ale k dispozici je pouze velké
chatovací okno. Student a lektor se navzájem nevidí, ani neslyší. Toto je vhodné, pokud má student
nějaký věcný dotaz, či kvůli okolnostem nemůže používat webkameru a
4.4. Formy synchronního online vzdělávání

Individuální
V této formě se k lektorovi připojí do jeho VU jen jeden student.

Skupinová
V případě skupinové formy online vzdělávání komunikuje lektor s několika lektory. Záleží na daném
systému, kolik studentů pojme a také na charakteru webináře.

Hromadná
V tomto případě je ve VU přítomno až sto lidí, nejde ani tak o interakci studentů, webinář má spíše
charakter přednášky, či diskuze, kdy se studenti hlásí a jsou vyvoláváni lektorem.
Broadcast (broadcasting) je v informatice zpráva, kterou v počítačové síti přijmou všechna připojená
síťová rozhraní. Jedná se o model digitální komunikace, kdy jeden vysílá – všichni slyší). Broadcast je
pojmově předchůdcem webcastů a podcastů.
Při vyslání broadcastu jsou příjemcem všechny počítače v dané podsíti. (Wikipedia, 2012)
Webcast (webcasting) je pojem, který je používán různě (někdy nesprávně) různými uživateli. S web
konferencemi mají mnoho společného, ale také je vhodné tyto pojmy odlišit. Webcast odkazuje na
jednosměrné audio/video streamování. Nicméně objevilo se obrovské množství nástrojů, které
poskytují mnohem sofistikovanější možnosti komunikace, jež jsou synchronizovány s audio/video
přenosem – nejčastěji prezentace snímků a dokumentů, titulky v reálném čase, textový chat, ankety a
dotazníky a stahování souborů. Např. podle WebExu je vhodné používat pojem webcast jako
jednosměrnou synchronní komunikaci z jednoho místa k mnoha místům (one-way point-tomultipoint).
Webcast je typickým nástrojem pro zajištění velkého počtu účastníků připojených simultánně přes
mikrofon.
5. Virtuální učebna z pohledu lektora
Na úvod je nutno uvést, že lektor může plně ovládat virtuální učebnu ONIF 4.0 a všechny její funkce.
Virtuální učebnu má lektor přístupnou 24 hodin denně a může mu dobře posloužit i ke konzultačním
účelům nebo online komunikaci přes Internet. I v přizpůsobení má pro lektory ONIF co nabídnout –
možnosti nastavit libovolně velká video okna, zobrazit pouze prezentaci doprovázenou výkladem
lektora nebo možnosti vyvolávat spoluřečníky nebo hosty.
Pro seznámení s virtuální učebnou ONIF 4.0 doporučujeme lektorům následující postup.
0. Možnost testovat virtuální učebnu 14 dnů zdarma.
1. Základní seznámení s ONIF 4.0 (technologická báze, technické požadavky a základní charakteristika
software).
2. Poskytnutí URL virtuální učebny, přihlašovacích údajů a vstupu do administračního prostředí na
stránce www.onif40.onif.biz.
3. Zaškolení ve vlastní virtuální učebně
4. Lektor samostatně ovládá a spravuje svoji online učebnu a administrační prostředí (např. pro
plánování webinářů pro pozvané účastníky)s možností online konzultací
Lektora v průběhu školení navštívíme jako hosté v jeho online učebně a provedeme jej
funkcemi, nástroji a nastavením. Lektor má k dispozici základní Manuál uživatele ONIF 4.0 a Manuál
pro instalaci desktopové verze ONIF 4.0.
Manuál uživatele je k dispozici v administračním prostředí a nebo jej poskytneme lektorovi při
zaškolení. Je základním dokumentem pro orientaci ve funkcích a nastavení online učebny ONIF 4.0.
Instalace desktopové verze je základním krokem pro lektory, kteří chtějí realizovat svou online výuku
ve stabilním prostředí instalovaného programu. Webový přístup do ONIF 4.0 je pro lektora také
možností, jak např. spravovat vzdáleně obsah složky pro sdílení souborů nebo využívat virtuální
učebnu jako internetový komunikační nástroj (lze pozvat např. přátelé ze zahraničí nebo jinak
nedostupné osoby do přímého kontaktu, aniž by museli složitě cokoli instalovat).
Po instalaci desktopové verze má lektor k dispozici rychlý přístup do aplikace přímo z plochy počítače.
Otevře se mu přihlašovací okno virtuální učebny, kde lektor zaškrtne možnost „Jsem vlastníkem této
místnosti?“:
Heslo a jméno si může aplikace zapamatovat, takže jejich zadání nebude při dalším spuštění
vyžadovat. Fotografii ve vstupním formuláři lze nastavit po přihlášení do ONIF 4.0 (viz manuál).
Po vstupu do virtuální učebny se automaticky aktivuje kamera, pokud je připojena (nebo interní
webkamera), lektor jí však může kdykoli vypnout nebo skryje své videookno a je vidět pouze
v seznamu přítomných (v posluchárně). Lektor může vypnout chat i volbu smajlíků, takže účastníci se
mohou snadno dostat do tzv. pasivní role. Záleží stále na přístupu lektora a na tom, jak bude
možnosti virtuální učebny kombinovat. Osvědčeným způsobem, jak udržet kontakt s online
posluchači cyklus tří opakujících se sad možností (akcí), jež by měl lektor neustále při online výuce
(webináři) střídat:
1. Přednáška, prezentace, rozhovor, video, MP3 ad.
2. Dotazy, chat, smajlíci, reakce, anketa, dotazník ad.
3. Práce s dokumenty, aktivní zapojení účastníků, whiteboard-kreslení, soutěž, webové stránky
V době, kdy je v online učebně pouze lektor, nefunguje mikrofon, ten se spustí, když do místnosti
vstoupí první host. V manuálu jsou podrobně popsány funkce ONIF 4.0, jejichž výčet lze najít na
následující adrese: http://www.icord.cz/implementace/podrobny-popis-vsech-funkci/
ONIF 4.0 je vhodný pro lektory s různými styly výuky a různou úrovní počítačových dovedností
protože poskytuje rozšířené možnosti pro sdílení a interakce s účastníky. Lektoři si často po několika
týdnech používání ONIF 4.0 najdou svůj osobitý styl. Nejčastějším případem je výklad lektora se
sdílenou prezentací, účastníci kladou dotazy do chatu a moderátor či lektor odpovídá.
Příklad funkcí virtuální učebny ukazuje následující obrázek:
U lektora záleží především na vyzkoušení a otestování využitelných nástrojů a funkcí virtuální učebny.
Nejenom že bude mít přehled o tom, co lze využít při webinářích, ale bude se schopen připravit i na
možné problémy, ke kterým přeci jen někdy dochází.
Následují možnosti ovládání funkcí virtuální učebny podle role (lektor, účastník v aktivním hovoru a
účastník v posluchárně):
Může
zapnout/vypnout
lektor
Chat/moderovaný chat
Může ovládat účastník
v aktivním hovoru
Může ovládat
účastník v
posluchárně
Smajlíci
Audio/video přenos
Možnost sdílet vlastní
prezentaci nebo
dokument
Ukazovátko
Sdílená plocha, sdílení
webových stránek
Youtube.com a MP3
Ankety a dotazníky
Měření rychlosti
připojení u uživatelů
v aktivním hovoru
Ukládání a správa
souborů na server ONIF
4.0
Skrytí posluchárny
Lektoři mohou využít rozšíření plochy počítače na další monitor nebo například projekci. Tyto
možnosti zobrazení umožňují pohodlné využití nástroje sdílení plochy počítače. Tato funkce je
k dispozici pouze v desktopové verze a je potřebu instalovat aktuální JAVA platformu. Dvě plochy
umožňují mimo jiné:




Možnost sdílet pomocný materiál nebo texty k rychlému kopírování při stálé kontrole
virtuální učebny na druhé obrazovce.
Sdílení plochy s náhledem přímo ve virtuální učebně (jak to vidí účastníci).
Možnost zaznamenávat webináře nebo pořizovat krátké videozáznamy (screenr.com).
Zpřehlednit a zrychlit práci online lektora (nemusí „přeskakovat mezi okny“ ad.).
K přehlednosti pohybu ve virtuální učebně doporučujeme využít manuál pro uživatele ONIF 4.0 a
vyzkoušení nástrojů na cvičných materiálech. Testovací období doporučíme plánovat na dobu, kdy
budete moci plně využít nebo vyzkoušet svou učebnu na 2 týdny zdarma. To je další z dobrých
způsobů, kterým lektor zjistí vhodnost nástrojů a zároveň si vyzkouší nástroje, o které má lektor při
výuce zájem.
Online konzultace a technická podpora ONIF 4.0 v češtině je přidanou hodnotou u virtuální učebny,
která se funkcionalitami a přístupem řadí mezi světové výrobce software pro online komunikaci a
vzdělávání. O srovnání ONIF 4.0 s jiným software se můžete seznámit na stránkách
www.pomepo.icord.cz.
Kateřina Hanischová je lektorka působící v Libereckém kraji, která se zapojila do projektu PoMePo a
připojila se rovněž k pracím na vzniku tohoto dokumentu. Zbytek textu této kapitoly je zpracován
právě slečnou Hanischovou a přináší objektivní pohled lektora na virtuální učebnu:
Virtuální vyučování je trendem 21. století. Jsou však státy, které tuto formu edukace praktikují již
dlouho. Po celém světě se pro virtuální edukaci ustálil pojem virtual lerning invironment (VLE).
Státy po celém světě k tomuto takzvanému projektu přistupují různě. V zemích, kde jsou překážkou
ve vzdělávání žáků a studentů velké vzdálenosti mezi jejich domovy a vzdělávacími institucemi, je
velká podpora projektů online vzdělávání ze strany státu. Pak jsou ale země, mezi něž patří Česká
republika, kde potřeba virtuálně se vzdělávat není nijak výrazná, každý jedinec má na dosah školské
zařízení, základní a střední školy jsou součástí základního občanského vybavení. Proto je zde virtuální
edukaci spíše nadstandardní službou, řízenou převážně trhem, nabídkou a poptávkou, cílenou
zejména na dospělou populaci. Výzva virtuálnímu vzdělávání u nás však přichází ze strany skupin žáků
a studentů jakkoliv zněvýhodněných, ať je to nedostatečně podnětným a podpůrným sociálním
prostředím, dlouhodobou nemocí, či invaliditou a tělesným postižením.
Učitelské profesi se věnuji 7 let, jsem zaměřena na výuku anglického jazyka pro děti a mládež. Věnuji
se občasně i dospělým, spíše individuálně. Zvládat dospělé studenty nad rámec své pracovní doby
bylo vemi obtížné, proto jsem se rozhodla, že vyzkoušíme online vyučování. Je velkým rozdílem v
rozhodování lektora, zda má poptávku po výuce ze strany dětí, či naopak dospělých. Protože práce
dospělých je skrze technologie a Internet více než častá, jsou dospělí studenti mnohem ochotnější
virtuální vyučování podstoupit. Navíc, oběma stranám je ušetřen čas a tudíž i peníze. Dospělí také v
některých případech mnohem méně stojí o seznamování z cizím kolektivem a jsou zvyklí na své
pohodlí. Již rok tak vedu hodinu angličtiny se dvěma dospělými studenty ve virtuální třídě Onif 4.
Protože dospělý ví, čemu se chce naučit, které konkrétní dovednosti a vědomosti potřebuje osvojit,
případně jaké materiály preferuje, virtuální vyučování se mi tak velmi osvědčilo. Vyhovuje maximálně
všem účastníkům, z časového hlediska stihneme probrat stejnou látku jako při klasické „face to face“
hodině, pro účastníky je hodina levnější, jelikož lektor nemá výdaje za tisk materiálů, výdaje na
cestování a pronájem učebny. Také je zde mnohem pohodlnější řešení v případě zrušení, či přesunu
hodiny.
Od září 2012 jsem jako lektor Aj součástí projektu Onlajňíci, projektu zaměřeném na volnočasové
aktivity ve virtuální třídě Onif 4 pro děti a mládež, resp. žáky prvního a druhého stupně ZŠ. Tento
projekt je prozatím pilotní, ale díky němu zjišťujeme přístup dětí k online výuce. Online kroužky jsou v
České republice ojedinělým projektem, stále u nás nejsou nejvhodnější podmínky pro virtuální
vyučování dětí, velmi záleží na technických dovednostech a technickém vybavení jejich rodičů.
Každým rokem se však tato situace zlepšuje. Česká populace si čím dál více zvyká na internetové
bankovnictví, internetové nákupy, cesta k webinářům jako běžné součásti vzdělávání není tedy
dlouhá.
5.1. Jak se stát online lektorem
Protože současný systém terciárního vzdělávání budoucích pedagogů nenabízí podporu v oblasti
virtuální výuky, každý lektor se musí vydat na cestu za online vyučováním sám. Je zde několik variant.
Pokud je již lektor jakkoliv začleněn do státního školského systému, mohl se setkat s projekty
podporujícími online vzdělávání. Projekty byly a jsou pod záštitou OP Vzdělávání pro
konkurenceschopnost, například v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, či projektu
PoMePo, Poradenství a metodická pomoc při zavádění online vzdělávání. Jako lektor jsem vstoupila
do projektu PoMePo a získala tak virtuální třídu Onif 4 a příslušné metodické školení. URL mé vlastní
učebny mi bylo zasláno emailem.
Lektor se také může prezentovat na různých webových portálech, které se věnují virtuálnímu
vyučování. Jako příklad mohu uvést portál Schoolnet (www1.schoolnet.cz).
5.2. Technické požadavky na lektora
Každý potenciální lektor si musí uvědomit, že příprava na online hodinu vypadá zcela jinak, než je
zvyklý při klasické výuce. Klasická výuka vyžaduje tištěné materiály a různé jiné didaktické pomůcky,
od popsaných lístků až po hračky a deskové hry. Pomůcky jsou tedy finančně náročné, počítaje
papíry, tonery do tiskáren a kopírek, různý jiný materiál pro výrobu pomůcek. Klasická výuka s
klasickými materiály má však nezastupitelné postavení zejména v primárním a nižším sekundárním
vzdělávání, děti a mládež by měli při učení zaměstnávat takzvaně všechny smysly, aby bylo učení
efektivní a rozvíjelo všechny složky osobnosti.
Pokud se tedy lektor definitivně rozhodl pro edukaci ve virtuálním prostředí, musí splnit následující
technické požadavky. Všechny potřebné informace lektor najde na webových stránkách
www.icord.cz v sekci Podpora. Pokud sám lektor ví, že není schopen splnit technické požadavky
a není zároveň ochoten investivat do zlepšení svého technického zázemí, je nesmyslné dále
pokračovat v plánu virtuálně vyučovat. Lektor by měl počítat z počáteční investicí do head-setu, web
kamery, případně přejít k jinému poskytovateli internetových služeb, či zakoupit lepší laptop,
notebook, nebo provést upgrade komponentů v jeho PC.
Co se týče internetového připojení, může si lektor ověřit rychlost svého Internetu na rychlost.cz, kde
stačí spustit pouze toto:
Z výsledků měření nás jako lektory zajímá zejména DOWNLOAD, který by měl být minimálně 2,048
Mbit za sekundu.
U účastníků výuky, kteří mají slabé nebo kolísavé připojení k Internetu, se mohou objevovat
problémy se slyšitelností a plynulostí přenosu. Často k tomu dochází u připojení přes Wi-Fi, mobilní
nebo satelitní připojení. Účastníci mohou psát do chatu, ale po chvíli se relace „zasekne“ a je nutné
vstup do místnosti opakovat (F5 – refresh okna webináře, opakovaný vstup přes odkaz). Co se týče
lektora, je nezbytné mít pevné připojení na Internet. Protože virtuální třída závisí zejména na
připojení vlastníka místnosti, lektora, nedoporučuji vést výuku závislou na Wi-Fi připojení. Důsledkem
Wi-Fi připojení, které je kolísavé, je velmi znatelné časové zpoždění ve zvukovém přenosu. Rychlost
připojení všech v místnosti a případné zpoždění si lektor v daném momentu s danými žáky může
ověřit v sekci nastavení.
Při větším počtu účastníků se zvyšují nároky na připojení, doporučuji proto nezvětšovat okna
přednášejících (menší zátěž na přenos obrazu) a v aktivním hovoru mít vyvolaného vždy pouze
aktuálního řečníka (menší zátěž na přenos zvuku).
Jelikož je Onif 4 aplikací Flash, musí lektor pravidelně hlídat stav svého Adobe Flash Player
a pravidelně vše aktualizovat. Ověření přítomnosti Adobe Flash Player a aktuální verzi zjistí lektor
například na tomto odkazu http://helpx.adobe.com/flash-player/kb/find-version-flash-player.html
Lektor má dvě možnosti užívání třídy Onif 4. Buď není třeba stahovat aplikaci a působit skrze webový
prohlížeč, či si nainstalovat aplikaci Desktop Onif 4. Pro lektory je ale nezbytné, aby třída fungovala
na své maximum, tudíž se doporučuje nainstalovat si desktop verzi, která je spolehlivější a poskytuje
více funkcí.
Pokud lektor netuší, jaké technické parametry má jeho počítač, je mu k dispozici na již zmíněných
webových stránkách v sekci Podpora možnost provést test svého počítače.
Technicky vybavený lektor však potřebuje splnit ještě další požadavky, jež se týkají počítačové
gramotnosti. Lektor musí být schopen si vytvořit prezentace a materiály k výuce v elektronické
podobě (nejlépe ve formátu pdf). V této situaci lektor odkládá pero a papír a zabředává do tajů
kancelářského sofwaru, programů pro úpravu obrázků, programů pro vytvoření animace apod.
ONIF 4.0 nelze spustit na netbooku, tabletech a mobilních (chytrých) telefonech, proto tedy lektor
musí svou výuku realizovat skrze PC, notebook, či laptop.
5.3. Příprava lektora na virtuální výuku
Zásadní součástí přípravy na virtuální výuku je zajistit si technické zázemí studentů. Proto bychom
jako lektoři měli provést zkušební spojení se studenty, nejlépe týden před samotnou výukou, aby
studenti mohli případně své technické nedostatky vyřešit.
Z pozice lektora jsem vyzkoušela i výuku se studenty, jež neměli všechna potřebná technická
příslušenství, zejména web kameru, bylo to spíše nepříjemné pro mě jakožto vyučujícího, jelikož vidět
mimiku studentů je pro mě osobně velmi důležité. Vyučovala jsem i studenty bez mikrofonu se
sluchátky, mou výuku poslouchali z reproduktorů, v případě vyvolání do aktivního hovoru používali
interní mikrofon počítače. V této situaci se však vyskytlo echo mého projevu, který se přenášel z
reproduktorů skrze interní mikrofon studenta zpět ke mně, což je pro lektora velmi nekomfortní.
Proto doporučuji, aby si každý lektor zajistil studenty maximálně vybavené pro virtuální výuku.
Lektor zná seznam účastníků, účastníci vědí kam a kdy mají přijít. Odkaz na svou učebnu lektor zašle
studentům emailem, nebo jej může nasdílet skrze sociální sítě či vlastní webové stránky. Student tak
už jen klikne na odkaz a je v předsvstupním prostředí třídy. Občasně se mohou vyskytnout problémy s
webovým prohlížečem. Do nedávna nebylo podstatné, jaký webový prohlížeč studenti používají, nyní
má však například broswer Google Chrome problémy s Adobe Flash Player, proto lze v případě
komplikací doporučit studentům prohlížeč jiný (Mozilla Firefox ad.).
Příprava výukových materiálů zabere téměř stejný čas jako příprava materiálů pro klasickou výuku v
kamenné třídě. Rozdíl je ve finančních nákladech na materiály a v rozsahu dostupných informací.
Tištěné materiály jsou nákladné a lektor musí mít k dispozici tiskárnu nebo kopírku. Elektronické
materiály nestojí téměř nic, naopak ale vyžadují od lektora jistou zdatnost v manipulaci
s kancelářskými programy apod. Zdroje materiálů má většinou lektor v tištěné podobě, ať už jde
o učebnice, slovníky apod. Případné elektronické materiály a zdroje na Internetu je třeba nákladně
převádět na papír. Virtuální třída naopak vyžaduje většinu těchto tištěných materiálů scanovat
a převádět si je tak do elektronické podoby. Výhodným zdrojem je zde ale Internet, který je
bezednou studnicí zdrojů, materiálů a námětů pro virtuální výuku.
Doporučuji vytvářet materiály k výuce formou prezentace, či v textovém editoru. Tvorba prezentace
je však jednodušší, můžeme si nastavit šablonu pro pozadí, použít speciální efekty apod. Pokud
použijeme v prezentaci animace, Onif je však zpracovat neumí. Zvolíme-li textový editor, je nezbytná
orientace na šířku vzhledem k rozdílným velikostem obrazovek připojených účastníků. Velmi
praktické je zarovnání textu do levého horního rohu stránky či prezentace, jelikož Onif tabule je
taktéž zaměřena na prezentace směrem od horního levého rohu. Každou prezentaci je pak nezbytné
exportovat do formátu pdf (doporučená velikost souboru je do 5 MB), protože je Onif založen na
Flash prostředí, stejně tak jako pdf formát. Proto Onif 4 třída daný dokument bez problémů a rychle
přijme.
Jako lektor vždy před každou vyučovací hodinou vstupuji do své virtuální místnosti cca 15 min před
samotnou výukou a připravím si výukové materiály (nahraji si veškeré soubory do seznamu stažených
souborů v mé třídě). Toto je nezbytné provést ještě před výukou, Onif si každý soubor komprimuje,
pokud je soubor větší, může komprimace trvat i 2 minuty, bylo by tedy nevhodné nahrávat soubory
při výuce.
Příkaz Nahrát odkaz obzvláště lektorovi pomáhá při výuce. Zde lektor nahraje internetový odkaz, tzv.
URL konkrétního zdroje, klikne na otazník a systém mu sám vyplní název dého zdroje. Může to být
konkrétní webová stránka, YouTube apod. Poté už může lektor libovolně sdílet se studenty.
Před každou hodinou zanechávám u vstupu do místnosti vzkaz pro studenty. V sekci Fronta volajících
lze pod symbolem vykřičníku zanechat pro příchozí zprávu.
Zde může lektor případně jen zpestřit vstup do učebny či sdělit důležité informace, změny apod.
Lektor se může připravit nejen na výuku, ale i na případné technické komplikace během výuky. Může
se stát, že účastníkům nefunguje zvuk, obraz apod. Na již zmíněných webových stránkách
www.icord.cz v sekci Podpora lektor najde oddělení Často kladené otázky, kde může nastudovat
příslušné rady, případně si uložit do svého seznamu souborů odkaz na tuto sekci a během hodiny
informace nasdílet s ostatními.
Prostředí Onif 4 je pro ovládání velmi intuitivní, lektor většinou na všechny funkce přijde sám,
k dispozici je ale taktéž manuál k ovládání virtuální třídy dostupný na
www.icord.cz/podpora/manualy
Prostředí Onif 4 je velmi přizpůsobitelné potřebám lektora a studentů. Lektor nemůže nic pokazit,
prostředí je lehce ovladatelné.
5.4. Možnosti lektora ve virtuálním prostředí Onif 4
Příchozí studenty signalizuje Fronta volajících za doprovodu zvonění.
Lektor může přijmout účastníka do virtuální učebny zeleným telefonem, nebo s ním zahájit pouze
chat skrze zelenou bublinu (pro studenta není vidět vnitřek učebny, pouze chat).
Délka fronty v přihlašovacím formuláři vyjadřuje počet účastníků v místnosti Onif 4. Lektoři mají
možnost realizovat vyučovací hodinu, lekci online, jak pro jednoho, tak pro několik stovek účastníků.
Studenti se zase mohou těšit z rychlého přístupu do virtuální učebny, aniž by při tom museli
instalovat programy na svůj počítač.
Lektor řídí zcela přístup studujících do virtuální učebny (mohou vstupovat automaticky nebo
na povolení lektorem). Pokud vstupují automaticky, nezobrazí se okno s frontou volajících a účastníci
se automaticky po vstupu objevují ve třídě.
Lektor je vlastníkem učebny a ovládá veškeré nastavení učebny, vzhled učebny (nastavení rozložení
oken hovoru, velikost tabule apod.).
Virtuální UČEBNA ONIF 4.0 – přehled nástrojů
2
3
6
4
5
8
7
10
9
11
1
12
19
13
18
17
14
16
15
1. Posluchárna 2. Délka hovoru 3. Volba statusu 4. Nastavení 5. Nahrávání 6. Sdílení obrazovky
7. Správa souborů 8. Kurzor – ukazovátko 9. Umožnění sdílení pro hosta 10. Rychlé zaslání chyby 11.
Informace o verzi ONIF 4.0 12. Whiteboard – malování na nasdílený dokument 13. Plocha pro sdílení
14. Interní chat 15. Kontakty v interním chatu 16. Fronta volajících 17. Posílání souborů hostovi 18.
Chat 19. Video
Všichni účastníci mohou psát do chatu zprávy, komunikovat s dalšími účastníky a klást dotazy během
výuky. Lektor v chatu odpovídá na dotazy nebo na ně rovnou reaguje slovně.
Lektor vždy řídí veškeré aktivity a činnosti ve virtuální učebně, může přidělovat slovo a měnit
rozložení virtuální učebny podle toho, zda hovoří se studenty, nebo prezentuje, přehrává video, atd.
Je tak v plné kompetenci lektora, zda umožní chat, zda ho vypne, zda zapne moderovaný chat (ostaní
účastníci nevidí příspěvky v chatu, vidí je jen lektor, který je případně selektivně pouští do éteru nebo
příspěvky hromadí k diskusi na konci výuky).
Nejdůležitějšími nástroji je audio/video přenos pomocí videokamery a sluchátek s mikrofonem.
Audio/hlasová komunikace
restart kamery a mikrofonu pro lektora vstupem do posluchárny a zpět do aktivního hovoru
aktivace a deaktivace mikrofonu a webkamery
hlasitost mikrofonu platí pro lektory i účastníky
Vzhled virtuální učebny
Lektor může zobrazovat a posílat ke stažení vybrané soubory, které má připraveny v seznamu
stažených souborů, nebo je přímo stahuje během výuky.
Záleží na lektorovi, jakou formu výuky zvolí. Funkce Posluchárna umožňuje zanechat studenty
v pasivnější roli a provádět tak přednášku s možností zpětné vazby ze strany posluchačů skrze
emotikony a chat. Lektor tak může postupně vyvolávat účastníky do aktivního hovoru. Tato forma
s kombinací posluchárny je vhodná pro větší počet účastníků, přenos dat není tak náročný a spojení
je bez komplikací.
Lektor však posluchárnu může zcela zrušit a mít tak videokonferenci se všemi účastníky. To je vhodné
jen pro menší počet studentů, nejlépe do 3 jedinců ve skupině, i tak je však pohodlnější mít zapnutou
posluchárnu. V případě, že vedeme aktivní hovor s více než jedním studentem, je nezbytné
moderovat celou diskuzi, dávat postupně slovo druhým, aby se zamezilo komunikačnímu chaosu a
skákání si do řeči, jež je ve videokonferenčním prostředí s lehkým časovým zpožděním zvuku velmi
nepříjemné.
Rozložení prostředí je plně na rozhodnutí lektora. Lektor volí rozložení video oken účastníků
a přizpůsobuje videa požadavkům výuky.
Lektor má na výběr rozložení s většími, či menšími videokonferenčními okny, či má možnost okna
aktivního hovoru úplně vynechat a nasdílet přes celou obrazovku jen tabuli se sdílenými materiály.
Whiteboard, neboli nástroj pro kreslení a psaní do sdíleného dokumentu, je náhradou psaní
a kreslení na tabuli pro lektora. Lektor tak tento nástroj může aktivovat a povolit všem v aktivním
hovoru zasahovat do dokumentu. Účastníci v aktivním hovoru mohou i posouvat táhnutím myši
obrázek zobrazený na ploše médií.
Lektor ve své učebně může:














přijímat / odmítat / odpojovat studenty z virtuální místnosti
měnit rozložení virtuální místnosti (skrýt své video, okno pro sdílení rozšířit na celou
obrazovku, videokonferenční rozložení, možnosti úpravy rozměrů oken videí účastníků)
zakazovat / povolovat chat, případně moderovat chat
psát do chatu
zapínat / vypínat ukazovátko – ukazovátko zvyšuje názornost při výkladu a prezentaci
sdílet: soubory (MS Office, PDF, JPG, PNG, …), Google online dokumenty nebo dotazníky
k přímému vyplnění v učebně, Webové stránky (pouze u desktopové verze ONIF 4.0), video (z
www.youtube.com) a audio (mp3) formáty souborů, plochu obrazovky (doporučeno je
používat dva monitory), obsah clipboardu (screenshot) s možností výběru oblasti (pouze
u desktopové verze ONIF 4.0)
připravovat si soubory na server pro rychlejší vyvolání souboru na plochu médií (z jakéhokoli
počítače, kde vstoupí do místnosti i v případě, že soubor nahrál z jiného počítače)
aktivovat hlasování se zobrazitelným grafem odpovědí, možnost přípravy anketních otázek
a odpovědí
zapínat a používat ovládací prvky ve whiteboardu (kreslení, psaní, zvýrazňování přes sdílený
soubor)
zapínat / vypínat posluchárnu
přidělovat slovo studentům v posluchárně
zakazovat / povolovat vyjadřování názorů (smajlíci, emotikony) všech v posluchárně
vypínat / zapínat videopřenos vyvolaných studentů
vypínat / zapínat vlastní mikrofon
Lektor může pracovat se zobrazením:
Počet stránek s možností listování snímky
Zobrazení v %
Odkaz pro stažení dokumentu v chatu
Náhledy všech stránek sdíleného dokumentu
5.5. Role lektora
Lektor musí plně řídit aktivity rozhovorů a diskusí, vyvolávat přednášející nebo účastníky, kteří kladou
dotazy. V průběhu webinářů by měl v chatu reagovat lektor na dotazy a řídit diskusi. Lze využít
předností moderovaného chfatu, aby chat tolik neodváděl pozornost. Moderátor tak může
zveřejňovat vybrané dotazy a odpovědi (dotazy se neopakují, technické dotazy mohou být řešeny
společně apod.). Pro neformálnější setkávání se hodí více chat veřejný.
Může se stát, že lektorovi vypadne spojení se třídou, spadne mu například Internet apod. V tento
moment se nic závažného neděje. Studentům se zobrazí zpráva a mohou zůstat v učebně. Lektor se
tak může po chvilce vrátit zpět.
Pokud má lektor posluchárnu zapnutou, může taktéž i sám sebe odvolat do posluchárny a zanechat
případně dané studenty/studenta v aktivním hovoru samotné řídit prezentaci apod.
5.6. Materiály a didaktické pomůcky pro výuku ve virtuálním prostředí
Soubory a prezentaci lektor se studenty nasdílí přímo ve třídě Onif 4.0. Veškeré soubory ke sdílení
je nutné vyzkoušet ve virtuální učebně před konáním výuky, webináře, nasdílet a projít
zobrazení dokumentů, provést kontrolu odkazů webových stránek, spuštění youtube.com vybraných
videí a provést kontrolu a přehrát MP3 (doporuřeno je zvolit soubor max. do 10 MB).
Pro snadnou orientaci by měl lektor sdílet maximálně 5 záložek na ploše médií. Při sdílení většího
souboru (více než 5 MB) může dojít k chybě „Error #2038“. Chyba Error #2124 = host nemůže
nasdílet soubor.
Lektor může sdílet jakýkoli dokument, který je nejlépe orientován na šířku, pravý okraj cca 6 cm, ve
formátu PowerPoint (PPT, PPTX) exportovaném do PDF, jakékoli obrázkové prezentace (JPG, PNG,…),
skrze Prezi.com lze sdílet plochu (desktop). Sdílení plochy je doporučeno s přidaným monitorem
(sekundární obrazovkou).
Příprava videí a MP3 není pro lektora nijak složitá. MP3 materiály je nejlépe ukládat ve velikosti max.
10 MB, MP3 lze upravit do nižší kvality, tím je velikost souboru menší. Skrze Youtube.com lze
používat videa k výuce jen ta, která jsou uložena veřejně.
Velmi orginální a užitečnou didaktickou pomůckou ve virtuální třídě Onif 4 je tzv. hlasování/anketa.
Lektor může anketu vytvořit kdykoliv je ve své učebně sám, během výuky již není možné hlasování
vytvořit. Teno nástroj má lektor k dispozici jen v desktopové verzi třídy.
Při vytváření ankety postupuje podle následujících kroků:
V seznamu stažených souborů vybere volbu
Otevře se záložka s názvem votingtemplate.voting
V záložce lze editovat položky hlasování a jeho název (název souboru končí vždy *.votin)
Po nadefinování otázek, které lze přidávat do výběru, se hlasování uloží do složky /temp v adresáři
stažených souborů ONIF 4.0. Hlasování lektor vybírá ze seznamu souborů a sdílí ho účastníkům, kteří
hlasují a vzápětí mohou vidět v chatu procentuální výsledky hlasování, na tubuli mohou vidět taktéž i
graf s výsledky, do kterého lektor může zasahovat a nasdílet ho. Zveřejněné výsledky jsou vždy
anonymní. Lektor nemá možnost vědět, kdo jak odpovídal, sleduje pouze počet hlasujících
a procentuální vyjádření odpovědí). Tento nástroj se hodí i pro zpětnou vazbu z výuky nebo oblasti
obsahu vyučované látky.
5.6.1. Didaktika virtuální třídy zaměřené na jazykovou učebnu
Jak a co tedy ve virtuálním prostředí vyučovat? V porovnání s klasickou kamennou třídou je
významný rozdíl mezi obsahem a formou výuky. Cíle jsou však stejné.
Vyučuji virtuálně anglický jazyk, proto vždy volím formu posluchárny, lze tak vést kvalitní seminář, i s
dětmi, které si na to však hůře zvykají. Čím mladší je účastník, tím méně doporučuji posluchárnu,
nejlépe je mít žáka stále v aktivním hovoru. To však nelze při větším počtu účastníků (4 a více). Jelikož
je posluchárna zapnuta, jsou vždy v mé třídě zapnuty i emotikony a chat. Postupně studenty
vyvolávám, pokud vyvolám více než jednoho, moderuji diskusi. Poté je opět postupně vracím do
posluchárny. Pokud potřebujeme hláskovat daný výraz, slovo, užíváme chat. Moderovaný chat v
hodině angličtiny nepoužívám, nemá zde praktické využití.
Nastavení rozložení pro jazykovou výuku závisí na lektorovi. Velmi vyhovující je výchozí klasické
nastavení s velkou tabulí, chatem, posluchárnou a mešími okny aktivního hovoru. Velmi často toto
rozlišení kombinuji s rozlišením sdílení, které umožňuje tabuli sdílet přes celou obrazovku, video okna
zmizí, aktivuji nástroj kreslení a psaní, studenti tak spolu se mnou pracují s textem na tabuli a zároveň
jsme stále ve spojení (například za pomocí nástroje kreslení studenti spojují různé výrazy, kroužkují
daná slova, občasně i kreslí).
Materiály k výuce používám z mnoha zdrojů. Využívám klasickou metodu scanování učebnic a dané
literatury (převádím vše do formátu jpeg), vytvářím vlastní materiály v textovém editoru, používám
obrázky a fotky (v úsporném formátu jpeg), pouštím video z portálu youtube.com, sdílím webové
stránky, kde lze spustit i případné audio (pro poslechová cvičení).
Při sdílení webové stránky aktivuji nástroj kreslení, mohu tak se studenty zvýrazňovat dané výrazy v
textu.
Všechny materiály s textem vytvářím jako prezentaci v Open Office a vše poté exportuji do formátu
pdf.
Každou hodinu umožním vyvolaným studentům sdílet vzájemně jakékoli materiály na tabuli. Můžeme
tak sdílet jejich elektronicky zpracované domácí úkoly, které lze na tabuli opravovat apod., dále
můžou studenti nasdílet vlastní nápady, materiály, fotky, video z youtube a hudbu ostatním.
Na konci hodiny se studenty nasdílím do chatu skrze symbol domečku v horní liště tabule odkaz na
materiály z výuky, případně i domácí úkol.
Všechny ostatní nástroje třídy prozatím během výuky nevyužívám (sdílení obrazovky, ukazovátko,
hlasování).
5.7. Rady a tipy pro online lektory
Předpokládaný počet účastníků hraje významnou roli při volbě aktivit při webináři. Proto doporučuji
opravdu zvážit, zda danou aktivitu virtuální třída s daným počtem připojených účastníků bude
schopna unést.
Sdílení MP3 a youtube.com je nutné od sebe oddělit. Pokud již běží video nebo MP3 a do místnosti se
připojí nový uživatel, tomuto uživateli se spustí video nebo MP3 od začátku. Dobré je proto
kombinovat MP3, přednášku s prezentací, video, přednášku s prezentací nebo rozhovorem a záložky
vždy po přehrání zavřít. Předejdeme tím přehrávání několika stop najednou.
Interní chat je skvělým nástrojem pro komunikaci a konzultaci s ostatními lektory.
6. Virtuální učebna z pohledu studenta
Tato kapitola je zpracována lektorkou Kateřinou Hanischovou, která se zapojila do projektu PoMePo:
Jsem lektorkou anglického jazyka pro děti a mládež. Této profesi se věnuji sedmým rokem. Před
rokem jsem se rozhodla pro přípravu na mezinárodní zkoušku z anglického jazyka CAE (Certificate of
Advanced English). Zkouška je poměrně náročná, vyžaduje od uchazeče specifické dovednosti, jedná
se o specifické prostředí, proto je téměř nevyhnutelné věnovat se přípravě na zkoušku systematicky a
mít k dispozici příslušné materiály. Být dobře připravený znamená vědět, jaké vědomosti a jaký
projev se od nás u zkoušky očekávají. Forma samovýuky je v tomto případě možná, Internet
disponuje webovým prostorem pro přípravu na tyto zkoušky. V některých případech je však nezbytné
mít k dispozici zkušeného tutora.
Jelikož mým záměrem nebylo volný čas trávit cestováním za prezenčními kurzy, zvolila jsem formu
online vyučování a počala jsem hledat lektora ochotného k online výuce. Online vyučování jakožto
forma sychronního vzdělávání má pro studenta zásadní dvě výhody, jež se týkají finančních nákladů a
kvality. Náklady na prezenční výuku (pronájem učebny, tištěné materiály, výdaje na cestování apod.)
jsou prvním nedostatkem v cenové nabídce klasických kurzů. Náklady na tzv. virtuální třídu, která je
pro online vyučování používána, jsou velmi nízké, počítaje pouze výdaje na výukový software a
případné technické zázemí. To vše se projeví ve výsledné cenové nabídce kurzu. Druhou výhodou je
místní neomezenost online výuky, tudíž se studentovi nabízí velmi široký výběr možných lektorů z
celé ČR, či dokonce z celého světa. Čím větší výběr, tím vetší počet možných kvalitních pedagogů.
Jakou cestu zvolit v hledání takového tutora? V České republice se za posledních 5 let roztrhl pytel s
online vzdělávacími kurzy a školeními. Pokud se jako potenciální studenti zaměříme na kurzy cizích
jazyků, máme v nabídce mnoho z asynchronní formy vzdělávání, ať už jde o videa z přednášek,
interaktivní výukové materiály apod. Pokud však jde o sychronní vyučování ve virtuálním prostoru,
musíme lektora hledat buď skrze konkrétní organizaci (jazykovou školu apod.), či na vlastní pěst skrze
inzeráty apod.
Protože není v současnosti nabídka online jazykové výuky dostatečně velká, zvolila jsem hledání
lektora skrze portál Schoolnet (www1.schoolnet.cz) věnující se online vzdělávání.
Na tomto portálu jsem se registrovala jako student a uvedla své požadavky na výuku. Stejným
způsobem se tak mohou registrovat lektoři a nabízet studentům svou výuku. Vybrala jsem si
ze seznamu možných lektorů, oslovila jsem příslušného lektora a domluvili jsme podmínky výuky.
Portál Schoolnet zde zmiňuji ještě z jednoho důvodu. Najít lektora, který má k dispozici virtuální
prostor k výuce, je v současné době pro studenta velmi těžký úkol. Zanedbatelný vzorek ze všech
působících pedagogů u nás má povědomí o virtuálním prostoru jakožto edukačnímu prostředí.
V současnosti běží několik projektů v rámci inovace ve vzdělávání v České republice. Je třeba prolomit
mezi učitelským sborem předsudky vůči virtuálnímu prostoru. Doufejme, že se v průběhu dalších
deseti let povede naučit českou populaci koexistovat s webovým prostorem a počítačem i v rámci
vzdělávacího procesu.
Nakonec jsem tedy započala online výuku s lektorkou anglického jazyka z Olomouce a ještě jednou
studentkou. Hodina se konala jednou týdně po dobu 60 minut ve virtuální třídě Onif 4, jež lektorka
vlastnila.
6.1. Příprava studenta na online výuku
Z pohledu studenta zde předkládám několik rad, aneb co je potřeba udělat předtím, než začne
samotná výuka.
Než začneme, je třeba zajistit si technické zázemí. Velmi komfortní pro výuku je head-set, ale je
možné mít sluchátka a externí mikrofon zvlášť. Standardní výbavou každého jsou reproduktory
zapojené k PC, či notebook s integrovaným mikrofonem a reproduktory. Toto nedoporučuji používat.
Pokud navštěvujeme přednášku a neočekává se od nás aktivita, vystačíme si s reproduktory, skrze
které přednášku jen posloucháme. Pokud však chceme s lektorem a ostatními studenty v přímém
spojení komunikovat, kombinace našich reprobeden s mikrofonem bude ostatním posluchačům
vytvářet nepříjemné echo.
Dále je potřeba webová kamera. Toto příslušenství není nezbytné pro výuku, ale z vlastních
zkušeností jsem si ověřila, že je daleko příjemnější vést relaci s někým, koho vidíme, vnímáme mimiku
jeho obličeje, on naopak vidí nás.
Proto si před každou hodinou musí sednout student k PC, notebooku, či laptopu o několik minut
dříve a zkontrolovat nastavení, zda jsou všechna externí zařízení k PC připojena apod. Kontrolu
technického zázemí provádíme tak, že vypneme všechny možné jiné aplikace (Skype, Messenger,
Torrent apod.), které nám zatěžují internetové připojení a operační paměť. Dále zkontrolujeme
v nastavení audio a zvuk, zda máme vše potřebné zapnuto. Při zapojení externích zařízení jako jsou
webová kamera a head-set zajistíme, aby náš počítač o zařízení věděl, v některých případech musíme
ještě stáhnout příslušný program pro instalaci zařízení.
Kvalitní rychlost připojení k Internetu je velmi důležitým předpokladem k výuce. Zde je striktní
požadavek na stardardní internetové připojení charakteru tzv. pevného připojení (ADSL apod.). Již
jsem jak z pozice studenta, tak i z pozice lektora, vyzkoušela WiFi připojení, nemyslím tím interní WiFi
roater, který rozvádí signál po bytě, mám na mysli bezdrátový zdroj, přijímač, jehož hlavní zdroj jde
vzduchem. Zde bych nedoporučovala lektorovi ani studentovi ve výuce pokračovat, pokud není
možné pevné připojení. Pokud tedy někdo bohužel bydlí v lokalitě, kde není rozveden ani telefonní
kabel, nedoporučuji volbu online výuky. WiFi signál je schopen udržet virtuální výuku, ale tu a tam
signál kolísá, občasně vypadává, taková výuka má stejný význam jako prezenční výuka s lektorem,
který každých 10 minut odchází ze třídy. Také je u spojení skrze WiFi časté zpoždění zvukového
přenosu.
Kontrolu internetového připojení můžeme provést na portálu rychlost.cz. Zjistíme tak, zda je rychlost
taková, jakou nám poskytovatel garantuje. Pro takovouto virtuální komunikaci se doporučuje
minimálně 1024 kbit za sekundu (download). Pro studenta je nezbytné zajistiti si takové podmínky,
stejně tak jako si během prezenční výuky zajistí komfortní sedadlo ve třídě, dobrý výhled na tabuli
apod.
Výsledky měření internetového připojení nám ukáží, jakou rychlost máme při stahování, či naopak
vkládání, jak je náš Internet stabilní, jaký používáme prohlížeč apod.
Pokud nám
je nejlepší se
během
Nejlepší
zpoždění do
ms je ještě
zvuku
zpoždění
ve své třídě
rychlosti, kde
však tyto údaje nic neříkají,
zaměřit na časové zpoždění
virtuální
komunikace.
podmínky jsou v případě
200 ms, zpoždění do 500
únosné, když se přenos
zpožďuje více, výuka se
nedoporučuje.
Toto
může lektor během výuky
zjistit pod funkcí Měření
se
mu
zobrazí
graf
příslušného zpoždění, jak jeho samotného, tak i ostatních studentů.
Poslední záležitostí je kontrola Adobe Flash Playeru. Protože je Onif postaven na Flash aplikaci,
musíme zajistit na svém počítači aktuální verzi Flash přehrávače. Pokud ji nemáme, okamžitě
aktualizujeme.
Detailní informace ohledně technických požadavků na hardware a software nalezne student na
těchto webových stránkách www.icord.cz/podpora/technicke-pozadavky-na-hwsw.
Nezbytné je zkušební připojení na lektora. Student by to po svém lektorovi měl vyžadovat. Je třeba
se domluvit s lektorem na jakýkoli termín zkušebního krátkého spojení, abychom mohli zjistit a
vyřešit případné technické nedostatky předtím, než začne samotná výuka. Proto jsem se s naší
lektorkou spojila o týden dříve, než začala oficiální výuka.
6.2. Základní ovládání
Nyní jsme připraveni na spojení s lektorem. Klikneme na URL učebny (lektor nám jej poslal v emailu,
či máme odkaz na učebnu například na webových stránkách lektora), objeví se nám předvstupní
prostředí, kde vyplníme jméno, popřípadě emailovou adresu), nikdy se nepřihlašujeme jako admin
(tato funkce je umístěna vpravo nahoře). V tomto předvstupním prostředí student vidí, zda je jeho
lektor již v místnosti přítomen, zda právě s někým hovoří, zda nechce být rušen apod. Dále zde může
lektor zanechat pro studenty jakýkoli vzkaz.
Klikneme na Vstoupit a vyčkáme, až nás lektor vpustí do místnosti. V některých případech má lektor
nastaven automatický vstup do místnosti, tudíž se v místnosti ocitneme ihned, jak vstoupíme.
Po vstupu do místnosti si během prvního hovoru s lektorem v horní liště nad posluchárnou a okny
aktivního hovoru nastavíme hlasitost mikrofonu. Vedle funkce hlasitosti mikrofonu najdeme
i možnost vypnutí kamery a vypnutí mikrofonu. Vypnutí kamery se velmi hodí v případě pomalejšího
internetového připojení, u kterého uvítáme menší zatížení bez kamery.
V případě, že jsme jako studenti v posluchárně, můžeme s lektorem i tak komunikovat skrze okno
chatu, či emotikony umístěné pod symbolem smajlíka, popřípadě se můžeme hlásit o slovo.
Dále již student sleduje tabuli, na které lektor se studenty sdílí výukový materiál, popřípadě
do výukového materiálu může zasahovat, pokud to lektor dovolí a umožní.
Lektor studenty z posluchárny vyvolává do aktivního hovoru. V tento moment jsme již aktivními
účastníky, jsme vidět a slyšet (jak pro lektora, tak i pro ostatní v posluchárně) a můžeme spolu
s lektorem, či sami, aktivně zasahovat do prezentace, využívat tabuli apod. Lektor nás opět vrátí zpět
do posluchárny a vyvolá někoho jiného apod. Tato forma je doporučena pro jakoukoli výuku, a je
nezbytná pro výuku s více než dvěma žáky. V některých případech, pokud má lektor například jen 1-2
žáky, může posluchárnu vypnout a být tak po celou dobu v aktivním spojení se studenty. Zde velmi
záleží na rychlosti připojení účastníků, zejména lektora.
6.3. Příklad z praxe: Virtuální třída a výuka angličtiny
Lektorka měla k dispozici několik možností uspořádání místnosti. V některých hodinách užívala
funkce Posluchárna, v některých hodinách jsme byly všechny tři v aktivním hovoru. Lektorka využila
posluchárnu v případě, že zvolila kombinaci přednášky se seminářem. Ihned po vstupu do třídy jsme
se tak ocitly jen v posluchárně. To znamenalo, že jsme lektorku viděly a slyšely, sdílely jsme s
lektorkou prezentaci, ale byly jsme jen posluchačky. Zpětná vazba zde byla možná jen skrze chat a
emotikony. Lektor má však i možnost tento chat a emotikony vypnout. Naše lektorka je však měla
vždy zapnuty. Jelikož v našem kurzu jsme byly jen dvě studentky, lektorka využívala častěji výuku v
aktivním hovoru s náma oběma. Proto jsme přímo po vstupu do třídy byly vidět a slyšet, byly jsme v
aktivním hovoru.
Lektor má v nastavení místnosti pod funkcí rozložení možnost zmenšovat či naopak zvětšovat
videokonferenční prostředí, naše lektorka vždy využívala standardní nastavení výchozího prostředí –
malá videokonferenční okna, velká tabule a okno chatu. Okno chatu si může student velikostně
přizpůsobit. V ojedinělých případech jsme pracovaly v prostředí sdílení, nebyly jsme vidět,
videokonferenční okna zmizela, chat zmizel, celá naše obrazovka sloužila jako tabule.
Po všechny hodiny jsme měly aktivní okno chatu. Protože jsem většinou byly v aktivním hovoru, chat
jsme pro komunikaci nepotřebovaly. Lektorka ho však měla zapnutý za účelem psaní a hláskování
některých slov.
Při samotné výuce s námi lektorka na obrazovce Onifu sdílela prezentaci (přednášku, cvičení apod.),
video a audio, buď ze svého vlastního zdroje, či webu. Během naší hodiny jsme často využívali
YouTube.com. Lektor může sdílet se studenty i obrazovku na svém počítači (pokud nám například
chce ukázat postup užívání nějaké aplikace apod.). Tuto funkci jsme během hodiny nevyužívaly.
6.3.1. Možnosti studenta ve virtuální třídě v hodině angličtiny
Během výuky při práci s výukovým materiálem na tabuli lektorka občasně aktivovala nástroj kreslení.
Pokud jsme byly v aktivním hovoru, mohly jsme tak do prezentace zasahovat. Kromě nástroje
kreslení lektor může aktivovat psaní a ukazovátko jak pro sebe, tak i pro ostatní v aktivním hovoru.
Tyto dvě funkce jsme však během hodiny nevyužívaly.
Běžná hodina angličtiny tedy zahrnovala prostředí aktivního hovoru obou studentek s lektorem,
interaktivní tabuli, do které jsme mohly zasahovat (přibližovat a oddalovat dokument, pohybovat
s dokumentem po tabuli, používat nástroj psaní a kreslení, pokud byl lektorkou aktivován), sledovat a
komentovat video, poslouchat audio, či sdílet webové stránky. Při sdílení webového prostoru student
do webu zasahovat nemůže, na stránkách nelze nic jiného dělat než je sledovat, případně používat
nástroj kreslení. Naopak lektor má web aktivní, může případně spouštět cokoli na daném webu, či
dále surfovat po Internetu, student tak vidí tento pohyb a slyší případné audio.
6.4. Role studenta ve virtuální třídě
Stejně tako jako v klasické kamenné třídě je student připoután na svou židli u počítače a sleduje dění
na obrazovce (tabuli). Pokud je účastníků více, stává se online vyučování více anonymním než by
student zažil v klasické třídě. Stejně tak interakce mezi účastníky je s narůstajícím počtem připojených
nižší.
V plné míře tedy záleží především na řízení průběhu online výuky lektorem. Ten je hybatelem celé ho
průběhu výuky, rozhoduje o tom, zda aktivuje veřejný chat, moderovaný chat, či chat zcela zakáže.
Dále pak lektor volí zobrazení virtuální učebny a tím ovlivňuje aktivitu účastníků. Jde především o
posluchárnu (seznam účastníků), frekvenci vyvolávání do aktivního hovoru, videokonferenci mezi více
účastníky a například možnost sdílení dokumentů mezi účastníky.
Výhodou pro studenta je zejména domácí prostředí a pohodlí (případně kancelář, knihovna ad.). To
však klade nároky na udržení pozornosti a samotné zapojení studenta do prezentované látky. Pokud
lektor nedostatečně kontroluje aktivitu online studentů, může dojít k prodlevám v komunikaci, úplné
ztrátě pozornosti a pasivitě skupiny.
Role studenta závisí na formě výuky stejně tak jako v klasické kamenné třídě. S tím rozdílem, že
pokud se například jedná o přednášku, kde je role studenta většinou pasivní, ve virtuální třídě má
student mnohem větší pohodlí, naslouchá přednášce a může v podstatě vykonávat souběžně
jakoukoli jinou činnost, aniž by o tom lektor a ostatní účastníci věděli.
Lektor se může sám odmlčet do posluchárny a nechat daného studenta, popřípadě studenty, vést
v aktivním hovoru prezentaci.
Protože online vyučování neumožňuje fyzickou blízkost, je role studenta ve výuce trochu odlišná, než
jsme zvyklí ze školy. Student není pod kontrolou lektora, lektor pouze ovlivňuje virtuální prostředí.
Student tak může například vypnout kameru, může si vypnout mikrofon, v posluchárně nemusí být
přítomen ani u svého PC a vše může jen poslouchat z povzdálí. Pokud i v posluchárně chce student
dát najevo, že nesedí u počítače, zobrazí si u svého jména emotikon sygnalizující pauzu.
6.4.1. Příklad z praxe: Role studenta ve virtuální třídě v hodině angličtiny
Jelikož jsme byly během výuky nejčastěji v aktivním hovoru, všechny tři jsme byly připoutány k PC,
měly jsme zapnutou web kameru a celou hodinu jsme byly v přímé interakci. Každá vyučovací hodina
byla formou semináře. Aktivita studenta byla vyžadována. Podmínky jsme měly tedy ve virtuální třídě
stejné jako v klasické třídě.
Lektorka musela přímé spojení moderovat, určovala, kdo má slovo apod. Ve virtuální třídě se tak role
studenta trochu mění. V klasické třídě studenti diskutují, skáčou si do řeči a překřikují se. Ve virtuální
třídě musíme přeci jen počítat s lehkým zpožděním zvukového přenosu, pokud si studenti v
takovýchto podmínkách skáčou do řeči, výsledkem je neidentifikovatelný hluk. Během hodin jsme tak
musely všechny tři velmi pozorně poslouchat projevy ostatních a vložit se tak do diskuse ve správný
moment.
Virtuální vyučování má jednu velmi bezkonkurenční výhodu. Náš zdravotní stav neovlivňuje průběh
výuky. Když jsem byla nemocná, mohla jsem se i tak účastnit hodiny. Pokud je student ve stavu
schopném komunikace, může se hodina bez rizika nákazy ostatních konat. Není-li student schopný
komunikace, může i tak přečkat hodinu v posluchárně a výuku jen poslouchat a sledovat.
Kouzelným momentem v naší výuce bylo, když jsme všechny tři při setkání konaného v ranních
hodinách zjistily, že před počítačem sedíme v pyžamu. Takovéto podmínky může mít student jen
ve virtuální třídě. Maximum pohodlí zde nahrazuje nedostatek fyzické blízkosti.
6.5. Didaktické pomůcky ve virtuální třídě
Nejdůležitějším příslušenstvím ve virtuální třídě je interaktivní tabule, plocha pro sdílení prezentace,
dokumentu, obrázků, videí a audia nahrávek. Tabule umí ale i sdílet webový prostor, což je, dle
mého názoru, nejcennější nástroj pro výuku. Žijeme v informační společnosti, což v praktickém
důsledku znamená, co je student schopen si vyhledat do dvou minut, jako kdyby věděl. Internet a
webový prostor je tak nejúčinnější nástroj pro hledání informací. Onif 4 je tak připraven zejména na
manipulaci s portálem YouTube apod.
Oživením tabule je nástroj pro kreslení a psaní. Pokud nám jako studentům v aktivním hovoru lektor
tento nástroj aktivuje, můžeme si společně dělat vpisky, malovat apod.
Lektor může pro nás studenty vytvořit hlasování, jakousi anketu, která se nám zobrazí na tabuli
s daným dotazem a možnými odpověďmi. Všichni tak odhlasujeme a vzápětí se nám zobrazí graf
s výsledky. Pro lektora je to velmi cenná možnost zpětné vazby, pro student nástroj k poznání
ostatních.
Lektor má možnost s námi sdílet nejen prezentaci, ale i svou vlastní obrazovku. Tato funkce je
ideálním nástrojem pro prezentaci nějakého postupu. Studenti tak mohou přímo sledovat postup
lektora při nějaké aktivitě, například postup při stahování dokumentu, nastavení dané aplikace apod.
Stejně tak může lektor udělat tzv. Screenshot své obrazovky a nasdílet s ostatními to, co vidí
v daném momentu on.
Když má student potřebu sdílet svůj dokument, obrázek, nebo video s ostatními, může mu lektor
aktivovat sdílení dokumentu s ostatními a student tak může svůj příspěvek umístit na tabuli.
Každý dokument na tabuli si lze stáhnout do svého PC tím, že lektor nasdílí odkaz na dokument
do okna chatu.
Moderovaný chat je velmi významnou didaktickou pomůckou. Pokud nám lektor zapne moderovaný
chat, symbol chatu je červený. To znamená, že jakékoli příspěvky a dotazy vidí jen lektor, který může
provést selekci těchto příspěvků, zobrazit jen vybrané, případně nechat diskusi a příspěvky na konec
výuky.
6.5.1.: Příklad z praxe: Didaktické pomůcky ve virtuální třídě v hodině angličtiny
Lektorka s námi každou hodinu sdílela na tabuli výukový materiál ve formátu dokumentu, či
prezentace.
Občasně byl aktivován nástroj kreslení a psaní, my jsme tak mohly označovat dané výrazy v textu
apod.
Okno chatu bylo vždy aktivní za účelem psaní a hláskování dané slovní zásoby.
Pokud s námi lektorka sdílela jakékoli video k tématu, bylo to vždy přes kanál YouTube. Jiný webový
prostor jsme nepoužívaly.
Na konci každého setkání jsme měly nasdílený odkaz na prezentaci v chatu a stáhly jsme si tak
i například zadání domácího úkolu do svého počítače.
6.6. Práce studenta s výukovými materiály ve virtuální třídě
Lektor může studentům umožnit sdílení jejich vlastních souborů se všemi v místnosti. Prostředí
virtuální třídy je velmi flexibilní v porovnání s klasickou kamennou třídou. Student tak může jakýkoli
svůj nápad, dokument, web, audio, video nasdílet s ostatními. Lektor ho však musí mít v aktivním
hovoru. Studentovi se tak vpravo nahoře v liště objeví tento znak
Skrze něj dokument nasdílí na obrazovku, lektor tak může odkaz na dokument ostatním i poslat
do chatu, ostatní účastníci včetně lektora si ho tak stáhnou do svého PC.
Pokud si potřebuje student dělat zápisky, či ukládat si upravovaný text na tabuli, musí si zvolit
a vytvořit vlastní systém. Onif 4 neumožňuje průběžné ukládání úprav v dokumentech. Jsou tedy dvě
varianty. První variantou je stáhnout si daný materiál do svého PC, otevřít si soubor paralelně k výuce
a úpravy provádět v daném textu v jakémkoli textovém editoru. Druhou variantou je použít klasickou
techniku zápisu perem na poznámkový papír, případně si daný výukový materiál vytisknout a
zapisovat přímo do něj.
6.6.1. Příklad z praxe: Práce studenta s výukovými materiály ve virtuální
třídě v hodině angličtiny
Nástroj kreslení naše lektorka v hodinách používala minimálně, jen pokud bylo zapotřebí u cvičení
spojovat výrazy, kroužkovat daná slova apod.
Protože si jako student ráda odpočinu od sledování počítačové obrazovky, během hodiny se mně
osvědčila klasická metoda dělání si zápisků na papír. Tato metoda není nijak efektivní, nešetří čas ani
peníze, resp. papír jako nezbytný materiál, ale při opakování látky preferuji držet v ruce tištěný
materiál před četbou elektronického dokumentu.
6.7. Zkušenosti s dalším virtuálním prostředím
V roli studenta jsem si vyzkoušela i jiné aplikace, jiný software, zaměřené na vzdělávání online. Mezi
tyto programy patří Google Hangout a Blackboard Collaborate.
6.7.1. Google Hangout
Prostředí Hangout je velmi jednoduše ovladatelné. Student se však k této aplikace dostane jen tehdy,
pokud vlastní emailový účet v rámci Google (Gmail). Významnou výhodou je však to, že celá aplikace
je zdarma.
Aplikace umí přenášet zvuk a obraz, má k dispozici sdílení dokumentů a sdílení obrazovky mezi
účastníky hovoru. Ve srovnání s virtuální třídou Onif4 je Hangout v přenosu obrazu a zvuku mnohem
rychlejší, není zde téměř žádné zpoždění, navíc aplikace není nijak náročná na rychlost internetového
připojení daného uživatele. Na druhou stranu je mnoho funkcí
potřebných k výuce samotné, které má Onif 4 pohromadě na jedné
pracovní ploše, Hangout má prostředí uživatelsky složitější. Navíc,
čím více lidí se připojí do přímého hovoru, tím pomalejší a
problematičtější se Hangout stává. Dále v Hangoutu chybí prostředí
suplující posluchárnu. Na druhou stranu je Hangout otevřený k
přidání jakékoli jiné kompatibilní aplikace.
Google Drive umí taktéž sdílet dokumenty, ale jen skrze zaslání žádosti o sdílení položky na email
účastníka. Celý dokument se sdílí na obrazovce Hangoutu skrze aplikaci Google dokumenty. Také se
dá sdílet obrazovka a společně procházet webové stránky. Každou aplikaci musí však student
aktivovat, či instalovat jako doplňek k Hangoutu. Skrze Hangout lze sdílet i prezentace za pomocí
aplikace Slideshare.
Student má k dispozici taktéž nástroj chatu a základní ovládací panely na mikrofon a kameru.
Google Drive má také k dispozici nástroj k úpravě fontu a textu.
Hangout má stejně tak jako Onif 4 nástroj na sdílení kanálu YouTube.
Funkce Push to talk je skvělý přídavek ke sledování videa, pokud si ji účastník zapne, může video
komentovat.
Pro pobavení má Hangout navíc Google efekty, různé zvukové efekty a možnosti úpravy obrazu
účastníka hovoru.
V možnostech úpravy dokumentů nenajdeme nástroj kreslení. Ten zahrnuje aplikace Scoot and
Google.
6.7.2. Blackboard Collaborate
Tato aplikace působí stejným dojmem jako Onif4 a má téměř totožné funkce. Taktéž je zde
posluchárna (seznam účastníků), okna aktivního hovoru, okno chatu, emotikony, prostor pro sdílení
dokumentu (tabule), nástroj kreslení a psaní na tabuli apod.
Rozdílem je zde vzhled celé aplikace. Blackboard Collaborate není nijak vyumělkovaný, laděný do bílé,
šedé a černé, ovládání není nijak intuitivní. Student se musí delší chvíli adaptovat na prostředí. Onif 4
má intuitivní ovládání, ve většině případů není třeba studovat manuál k ovládání, student na vše
přijde sám a relativně rychle.
Blacboard Collaborate si musí každý účastník jako aplikaci stáhnout do svého PC a naistalovat. Onif4
může student používat jen za pomocí webového prohlížeče, není třeba nic instalovat.
Nástrojem v Blackboard Collaborate, který stojí za zmínku, je umístění tzv. špendlíku na mapu
sdílenou účastníky na tabuli. Každý účastník, aniž by byl v aktivním hovoru, může umístit špedlík tam,
kde se právě nalézá. Protože je tato aplikace zaměřena na webináře pro studenty z celého světa, je
tento nástroj zajímavým zpestřením.
Aby student ocenil virtuální prostředí třídy Onif 4, musí mít ujasněno, co nového se potřebuje naučit,
či v čem se potřebuje zdokonalit. Důležité je také učení, resp. samotný proces učení. Jakou paměť
kdo nejčastěji využívá při učení apod. Například lidé s vizuální a auditivní pamětí budou jako ryba ve
vodě, u počítače se jim učí pohodlně. Kinestetická paměť má zde smůlu. Pokud tedy jakoukoli výuku
máme brát tak, že by měla v optimálním stavu zaměstnávat všechny naše smysly a rozvíjet tak
všechny tři formy procesu paměti, virtuální vyučování není ani trochu konkurentem klasickému
vyučování v kamenné třídě. Pokud však máme zohlednit i nároky vyučování na čas a peníze, je
virtuální třída vítězem.
7. Vyhodnocení a aktivity po webináři
Pro vyhodnocení online výuky (webináře) může lektor čerpat ze záznamů webináře (pokud byl
pořízen) a z „historie hovorů“ ve virtuální učebně, kde nalezne seznam přihlášených, diskuse v chatu
ad. Oblíbenými nástroji pro vyhodnocení jsou dotazníky a ankety, které lze připravit v ONIF 4.0 buďto
formou Google dokumentu nebo přímo vytvořené ankety. Vyhodnocení výsledků hlasování je tak
méně pracné, protože např. google DRIVE umožňuje automatické vyhodnocování došlých odpovědí
respondentů.
Vzhled nasdíleného google dotazníku ve virtuální učebně ONIF 4.0:
Vlastní funkcí ONIF 4.0 je tvorba jednoduchých anket a hlasování, takové hlasování je vždy anonymní,
lektor pouze vidí, kolik přítomných již odpovědělo na otázku a následně může zveřejnit výsledky
v procentuálním zastoupení odpovědí do chatu a v koláčovém grafu přímo ve virtuální učebně.
Příprava ankety je znázorněna níže:
Dalším z rychlých způsobů, jak zaznamenat dění na obrazovce nebo zachytit jen obrazovou událost je
využití „print-screenu“ – snímku obrazovky. Existují také programy pro rychlé pořizování snímků
obrazovky nebo krátkých videí, např. http://www.techsmith.com/jing.html, screenr.com a mnoho
dalších zde: http://www.techsupportalert.com/best-free-screen-capture-utility.htm. Lektor si tak
může pořizovat snímky z online výuky, které ukládá jako obrázky (JPG, PNG) přímo do svého počítače.
Zásadním faktorem je pak rychlost pořízení snímku, aby to lektora neodklánělo od výukového
procesu, který by měl navazovat.
Otázky, dotazníky a ankety, které jsou určené pro zpětnou vazbu z výuky, by měl mít lektor
připraveny předem a především by měl ověřit funkčnost vybraných nástrojů, které chce pro získání
zpětné vazby využít.
Aktivity po webináři mohou představovat jistou formu online domácí přípravy, komunikaci v online
konzultacích nebo na sociálních sítích, projektovou práci a přípravu na online prezentaci a další.
Lektor může na webináři odkazovat na své webové stránky nebo sociální sítě, kde může dále
komunikovat s účastníky.
Aktivity po webinářích si kladou za cíl, pokud je to žádoucí, zapojit dále účastníky online výuky do
samostatné práce a motivovat účastníky pro další společnou práci při webináři. Tyto možnosti jsou
omezené při hromadném webináři nebo online konferencích, kde se z pravidla poskytuje odkaz na
příslušné webové stránky, kde lze stáhnout např. záznamy webinářů, prezentace, studijní materiály,
ad.
Aktivitami po webinářích a online výuce rozumíme otevřený rámec možností pro lektora, jak dále
pracovat s účastníky. Tyto činnosti jsou vždy závislé na sledovaném cíli online výuky, preferovaném
způsobu práce lektora a jeho didaktické praxi.
Zajímavou možnost poskytují virtuální učebny z pohledu zapojení účastníka do děje webináře. Lektor
proto musí být připraven a nechat vybírat účastníky např. videa, prezentace, obrázky a další prvky,
které pak sami prezentují ostatním. Aktivitou po webináři tak může být např. příprava online
prezentace pro účastníky s možností přehrát video z youtube.com ad. Tuto možnost využijí zejména
ti lektoři, kteří chtějí aktivně zapojit účastníky a nechat je také převzít místo prezentujícího. Pokud se
účastníci znají, je též vhodné zapojit společné aktivity přímo do webináře a neomezovat se pouze na
interakce mezi lektorem a jednotlivci.
Výhodou nástrojů pro vyhodnocení výuky zůstává jejich dostupnost a nenáročnost na použití.
Automatizace zejména v oblasti software pokročila, klade to však větší nároky na proces hodnocení
jako takový. Lektoři mohou volit mezi několika nástroji jak pro záznam webináře tak i jeho průběhu.
7.1. Nástroje pro zpětnou vazbu
Vždy je dobré, aby si vedoucí kurzu po webináři, či online kurzu dokázal vyhodnotit, nakolik byl kurz
úspěšný a je-li potřeba na něčem zapracovat, aby kurz více vyhovoval potřebám účastníků. Pro
zjištění názoru lektorů na webinář a vedení kurzu a i dovednosti lektora lze využít:





Dotazníkové šetření (anonymní)
o Online (doodle)
o Email (otázky, případně tabulka s otázkami)
o Papírová podoba
o Přímo ve virtuální učebně
Monitoring zájmu o další podobné kurzy
Monitoring aktivit lektorů, zdali využívají v praxi dovednosti, které se v kurzu naučili
Občasná komunikace s lektory a zjišťování jejich vývoje v oblasti moderních technologií a
vzdělávání
SWOT/SMART analýza kurzu, možno nechat ji vypracovat i lektory- získáme komplexní a
užitečný nástroj k hodnocení kurzu
Rovněž lze využít dotazníků přímo ve virtuální učebně. Můžeme účastníky poprosit o anonymní
zodpovězen několika otázek a případný dobrovolný komentář ke kurzu. Tyto informace pak poslouží
jako základ pro případné úpravy a vylepšení kurzu.
7.2. Blended Learning
Moderním trendem je tzv. blended learning neboli kombinování přístupů ke vzdělávání. Online
vzdělávání a pořádání webinářů může prakticky obohatit, doplnit nebo zajistit jinak
neuskutečnitelnou nebo nákladnou vzdělávací akci. Barešová (2003) uvádí: „Trendem a nejvíce
vychvalovanou metodou se pomalu stává kombinované vzdělávání (někdy se setkáte s pojmem
„smíšené vzdělávání“) – blended learning. Jedná se o kombinaci tradičních vzdělávacích metod a eLearningu, což umožňuje nárůst efektivity. Jeden jediný způsob předávání informací (poskytování
vzdělávání) už totiž není dostačující. Kombinované vzdělávání totiž bere v úvahu odlišné způsoby
toho, jak se lidé učí a nabízí nové možnosti pro vývoj efektivních programů, které umožní měřitelné
úspory.“ Jako základní báze pro vzdělavatele a studující můžeme dnes považovat:



prezenční semináře v učebně, třídě,…(fyzický kontakt);
asynchronní e-learning (nespojité vzdělávání, self-paced learning);
synchronní e-learning (jednotné vzdělávání)

sloučení nebo zkombinování více on-line technik (např. živé virtuální učebny, streaming
videa, kolaborativní učení, samostatné tempo učení, zvuk a text) za účelem dosažení
zvolených učebních cílů;
kombinování různých pedagogických přístupů (např. behaviorismu, konstruktivismu,
kognitivismu) k dosažení optimálního výsledku učení s využitím či opomenutím vzdělávací
techniky;
jakékoliv spojení výukové techniky (např. CD – ROM, on-line výuka, streamované video) s
výukou tzv. „face-to-face“;
sloučení nebo zkombinování vzdělávací techniky se skutečným pracovním úkolem, cílem je
harmonicky propojit práci a učení.



Podle Šedivého (2011) je blended learning jinak vnímán v univerzitní a firemní sféře, kde je
považován za kombinaci prezenční výuky a e-learningové on-line podpory. „Blended learning je
takové vzdělávání, které kombinuje množství aktivit včetně prezenčního 14modelu face-to-face v
prostředí jednotlivých tříd, tzv. živý e-learning a individuální vzdělávání vlastním tempem, přičemž
vzdělávací obsah by měl být multimediálního a interaktivního charakteru.“
Vhodnou kombinací forem vzdělávání můžeme zajistit lepší dostupnost a pružnost kurzů a také
ušetřit náklady. Velké komunity i malé skupiny se dnes mohou sdružovat zdarma na různých
sociálních sítích a v dalších virtuálních prostředích. Některé jsou přímo sdružovány podle konkrétního
zájmu nebo činnosti (databáze a sdílení fotografií, videí, hudby, prezentací a dalších multimédií a
souborů). Možnosti Internetu pro vzdělávání jsou dány jeho vývojem a samotnou účastí pedagogů a
lektorů na tomto procesu.
7.3. Využití v praxi
Virtuální učebny a vzdělávání online skýtají téměř neomezené možnosti jak vzdělávat a zároveň
efektivně šetřit čas i peníze. Využití virtuální učebny záleží v podstatě jen na fantazii lektora, tato
oblast se neustále vyvíjí a jsou představovány nové a nové způsoby využití virtuálních prostor.
Nejčastější způsoby využití virtuálních učeben pro vzdělávání se v současnosti objevují:








doučování
konzultace
poradenství
koučink
supervize
konference
mentoring
porady a běžná komunikace přes Internet ad.
Virtuální učebna má tu výhodu, že se do ní může připojit kdokoliv nezávisle na místě. Například
do hodiny angličtiny lze přizvat rodilého mluvčího, který je sice tisíce kilometrů vzdálen, ale
přesto může hodinu oživit a obohatit. Stejné je to i s dalšími odborníky, kteří by jinak neměli čas
danou hodinu (přednášku, seminář, workshop,…) navštívit.
Společnost iCORD vidí využití virtuální učebny takto:
Virtuální učebna je nástrojem pro živou výuku a sdílení učebních materiálů prostřednictvím
internetu. Studenti se do virtuální učebny připojí jediným kliknutím odkudkoliv bez nutnosti
cokoliv instalovat. S lektorem se vidí, slyší, mohou sdílet soubory, webové stránky, plochu
obrazovky a média, mohou si soubory i posílat či hlasovat pomocí emotikon. Studenti mohou
naopak z pohodlí svého domova, kavárny nebo kanceláře pohodlně studovat na druhém konci
světa. Na obou dvou stranách je tak obrovské snížení nákladů a ekologické zátěže způsobené
cestováním.
Požadavky na vzdělávání se stále zvyšují a společně s velmi dynamickou dobou je třeba zlepšovat,
společně s kvalitou, také dostupnost a efektivitu vzdělávání právě prostřednictvím moderních
technologií. Učitelé a lektoři potřebují mít v rukou nástroj, kterým lze do výuky zapojit studenty
na dálku, studenty handicapované, talentované, studenty dlouhodobě v zahraničí či přímo
zahraniční studenty. Přesto je nutné zachovat nejvyšší míru interakce a komunikovat nikoliv
pouze prostřednictvím e-learningových pasivních programů, ale kombinovat je společně s
komunikací v reálném čase s „živými“ lidmi.














Vysoká flexibilita vzdělávání
Snížení časových a finančních nákladů
Snížení ekologické zátěže
Perfektní možnost kolaborace – sdílení souborů, mp3 souborů, videa, posílání souborů,
sdílení webových stránek a plochy obrazovky
Možnost zapojit do výuky odborníky z celého světa, bez nutnosti cestování a ztráty času
Jednoduchý vstup do učebny, pro studenty jen kliknutím na ikonu na webových
stránkách nebo přes odkaz
Studenti a lektoři se mohou připojit odkudkoliv, kde mají připojení k internetu, mohou
tak efektivně využívat čas, který by jinak ztratili cestováním
Školy mají v rukou efektivní nástroj k výuce a komunikaci s rodiči, partnerskými subjekty
a státní správou
Rodiče se mohou účastnit třídních schůzek z jejich domova či práce, můžete jim takto
poskytnout také online konzultace, aniž by za Vámi museli jezdit
Usnadnění zapojení dlouhodobě nemocných žáků do výuky, stejně tak je možné tímto
způsobem slabší studenty doučovat
Příležitost pro handicapované studenty, pro které je každodenní dojíždění do škol velký
problém
Možnost získat studenty ze zahraničí, aniž by museli do dané země cestovat.
Komunikace s kolegy se správní radou či kolegy z jiných škol nad jednotlivými dokumenty
Komunikace v různých jazycích. Zabudovaný překladač i jazykově variabilní ovládání
systému
Kdo řešení virtuálních tříd využívá?




Univerzity, vysoké a vyšší odborné školy
Základní a střední školy
Jazykové školy
Jednotlivé akce – webináře
8. Závěr
Synchronní online vzdělávání je v současnosti plnohodnotnou možností pro realizaci online
vzdělávání, přičemž takový kontakt svými možnostmi připomíná tradiční třídu. V České republice je
ve vzdělávání synchronní e-learning teprve v počátcích, avšak v oblasti neformálního vzdělávání lze
hovořit o poměrně širokých možnostech účasti na různých i světových webinářích.
Pro efektivní vzdělávání s využitím virtuální učebny je nutná dobrá příprava lektora a respektování
zásad práce ve zvoleném online prostředí k dosažení jistoty ovládání i možného řešení problémů.
Záleží na transformaci nabídky vzdělávání, kterou lze v mnoha případech realizovat právě online.
Virtuální učebny můžeme považovat za počítačový software, který umožňuje komplexní synchronní
komunikaci, avšak jejich využívání zatím nesplňuje vysoká očekávání, která jsou synchronnímu elearningu přisuzována. To je dáno především nedostatkem nabídky takového typu vzdělávání na
Internetu a postupnou komputerizací společnosti s nerovnoměrným dopadem na různé
socioekonomické vrstvy obyvatelstva. Dalším důležitým výstupem je fakt, že vždy záleží na postojích
pedagogů a jejich přístupu k moderním informačním a komunikačním technologiím. Bude tak záležet
nejen na aktivitách státu a projektových činnostech, ale především na samotných lektorech a
studujících, jak přistoupí k problematice online vzdělávání přes Internet. V budoucnosti je nutné
sledovat další trendy a propojování funkčních e-learningových systémů s dalšími prostředky pro
internetovou komunikaci.
Vzdělávání 21. století čelí mnoha výzvám a těžkým úkolům, k jejichž řešení mohou tyto nástroje
výrazně přispět nebo pomoci. Přitom je důležité vyžadovat vysokou kvalitu takového druhu kontaktu
a zároveň neočekávat, že online výuka nahradí klasické prezenční a fyzické střetávání lidí. V tomto
smyslu je synchronní e-learning velmi účinným doplňkem stávajících forem vzdělávání a tvoří jednu z
možných bází pro práci vzdělavatelů i jejich studentů. Pro dospělé a jejich potřeby vzdělávání je
online synchronní model učení zároveň příležitostí k online komunikaci a spolupráci, která je
uskutečňována v sociálním kontextu a reálném čase, což je jistě ve vzdělávání dospělých žádoucí.
Počítače tak neplní roli „učícího stroje“, ale jsou prostředkem a cestou k plnohodnotné mezilidské
komunikaci a učení.
9. Zdroje

BAREŠOVÁ, Andrea. E-Learning ve vzdělávání dospělých. 1. vyd. Praha: VOX, 2003. 167 s.
ISBN 80-863-2427-3.






KOPECKÝ, Kamil. E-learning a nástroje Web 2.0. 200? Net University [online] [cit. 2012-0607] Dostupné na www: <http://www.net-university.cz/elearning/55-e-learning-anastrojeweb-20>
ONLINE MEETING TOOLS REVIEW. How we work. C2012 [online] [cit. 2012-05-12]
Dostupné na www: <http://webconferencing-test.com/en/how-we-test>
ICORD International s.r.o. c2012 [online] [cit. 2012-05-10] Dostupné na www:
<http://www.icord.cz/>
POMEPO. Projekt EU: Poradenství a metodická pomoc při zavádění online vzdělávání.
2011. Číslo projektu CZ.1.07/3.2.01/02.0016 [online] [cit. 2012-08-08] Dostupné na www:
<http://pomepo.icord.cz/>
SHEPHERD, Clive. Asynchronous and online should be the default to argue against.
2011a
[online]
[cit.
2012-15-09]
Dostupné
na
www:
<http://cliveshepherd.blogspot.com/2011/09/asynchronous-and-online-should-be.html>
ŠEDIVÝ, Josef. Role virtuální výuky v podpoře přírodovědného a technického vzdělávání. In:
Projekt Modernizace oboru technická a informační výchova: CZ.1.07/2.2.00/07.0002 [online].
Olomouc,
2011
[cit.
2012-10-3].
Dostupné
na
www:
<http://www.movz.upol.cz/files/articles/josef-sedivy/sedivy_j.pdf>

Podobné dokumenty

prihlaseni se na webinar - navod

prihlaseni se na webinar - navod - webinář je pro Vás připraven ve virtuální místnosti – přihlaste se prosím alespoň 10 minut předem, zejména pokud jste ještě webinář neabsolvovali - pro tyto webináře není třeba zasílat přihlášku ...

Více

PoMePo

PoMePo vhodná videokonferenční řešení, která lze využít v oblasti školství, firemního vzdělávání, vzdělávání ve státní správě a např. v dalším vzdělávání. Tento dokument je přímou oporou pro lektory, peda...

Více

6 - JUMO

6 - JUMO skládají ze dvou částí: Označení v textu a text poznámky pod čarou. Označení v textu je dáno horními indexy, které jsou uspořádány jako po sobě jdoucí čísla.

Více

Nová nabídka soukromých lekcí

Nová nabídka soukromých lekcí SOUKROMĚ ON-LINE Z TOKIA V ČEŠTINĚ

Více

strategie

strategie pro období 2014 - 2020

Více

metodika on-line vzdělávání 2012

metodika on-line vzdělávání 2012 čase, na stejném místě. To znamená, že komunikace probíhá ve stejnou dobu mezi jednotlivci a informace jsou přístupné okamžitě.  Lidé mohou díky svým počítačům komunikovat v reálném čase nebo si p...

Více

ZDROJE-PRO-Učitelství-pro-střední-školy-KNIHOVNA-UTB

ZDROJE-PRO-Učitelství-pro-střední-školy-KNIHOVNA-UTB Teaching / Learning Teacher Feedback / Student behavior EBSCO: jednotlivé báze, možno vymezovat: PsychInfo • příjemné české rozhraní a detailní možnosti vyhledávání • aktualizace se provádí týdně •...

Více

Case Study Dimension Data Panevropske nasazeni UC

Case Study Dimension Data Panevropske nasazeni UC Naskytla se skvělá příležitost nasadit jedno řešení, které podpoří vyšší úroveň fl exibility a produktivity zaměstnanců, sníží provozní náklady a IT oddělení

Více

Zastavujeme projekt PPC Tribe,Studujeme Google Adwords z

Zastavujeme projekt PPC Tribe,Studujeme Google Adwords z Adwords Scripts vám mohou ušetřit spoustu času a nebo také nabídnout zcela nové možnosti optimalizace. Pro úplný start si přečtěte tento výborný přehled od Markéty Kabátové. Další možnosti využití ...

Více