informační technologie a telekomunikace

Transkript

MOobalka1
28.2.08
3:02 PM
Page 1
Odborný časopis pro veřejnou správu
3
BŘEZEN 2008
95 KČ/130 SK
téma:
kauza:
příloha:
informační
technologie
a telekomunikace
dobrovolná práce
zastupitelů
je opět dražší
finanční produkty
pro města, obce
a kraje
Měsíčník vydavatelství Economia
ModerniObec.cz
28.2.08
3:02 PM
Page 1
MO-000652
MOobálka2
28.2.08
2:16 PM
Page 1
NÁZOR
Podfinancování
menších sídel
je už neudržitelné
a vyžaduje změnu
JAN PIJÁČEK
předseda Sdružení místních
samospráv ČR, starosta obce Vlčnov
na Uherskohradišťsku
Chceme spolupracovat se všemi, kdo
chápou, že tvorba
zákonů, které mají
vliv na chod samosprávy a kvalitu
života občanů, se
nemůže odehrávat
bez nás. Tvůrcům
zákonů nabízíme
naše dlouholeté
zkušenosti.
březen 2008
T
eprve 31. ledna 2008 byla v Jihlavě založena druhá
profesní organizace menších obcí a měst – Sdružení místních samospráv (SMS), ale už má tisícovku
členů. Vzniku sdružení, na jehož počátku byla Zlínská
výzva, »napomohl« zákon o rozpočtovém určení daní,
diskriminující menší sídla, a také opovrhování názorem
starostů obcí, stejně jako dlouhodobý nezájem politiků
o venkov. Tato tři témata určila i směr, kterým se SMS
bude ubírat.
Přijmout myšlenku, že zastupuji tisícovku obcí, které
dosud do SMS vstoupily, pro mě nebylo jednoduché.
Považuji však i za velkou čest podílet se na zlepšování
stavu věcí, které ovlivňují kvalitu života na venkově. V Jihlavě jsem pečlivě naslouchal všemu, o čem starostky
a starostové hovořili – a nebyly to jenom olympijské hry.
Nejzávažnějším tématem jsou peníze. Na přípravě nového zákona o rozpočtovém určení daní se podílejí tři
zástupci SMS, kteří jsou při jednáních na ministerstvu financí respektovaným partnerem. Mým hlavním osobním cílem je přesvědčit politiky, aby si ujasnili svůj postoj k venkovu a nesoustřeďovali svou pozornost pouze
na velké aglomerace s koncentrovaným voličským potenciálem. Mnohým z politiků je totiž jedno, zda se venkov vylidňuje či ztrácí-li svou líbeznou podobu. První vlna jeho devastace a odchodu jeho obyvatel začala už
v padesátých letech minulého století. Venkovské obce
jsou od té doby podfinancovány a mnohé se dostávají na
hranici existenčního minima. Nikoliv však vlastní neschopností, protože významný podíl na tomto neblahém stavu mají některé zákony likvidačního charakteru.
Není přece možné, aby obce doplácely na svoji snahu
plynofikovat, nemajíce vliv na cenu zemního plynu,
a následně byly nuceny vracet dotace, protože lidé při
stávajících cenách plynu přecházejí na jiný druh topení.
Je nepřijatelné, aby stát nutil obce pod 2000 obyvatel
stavět čistírny odpadních vod – a přitom jim nebyl schopen sdělit pro ně přijatelné procento kofinancování.
Právě tak se nesmiřujeme s faktem, že stát výrazněji
nepodporuje budování infrastruktury v obcích. A odmítáme, aby stát snížil výši poplatku pro obec, na jejímž
katastrálním území se nachází skládka odpadu. Podle
stávajícího rozpočtového určení daní mají malé obce
výrazně menší koeficient proti velkým sídlům. Všechny
tyto faktory rozevírají nůžky mezi bohatými městy
a chudými obcemi.
Chceme spolupracovat se všemi, kdo chápou, že tvorba zákonů, které mají vliv na chod samosprávy a kvalitu života občanů, se nemůže odehrávat bez nás. Tvůrcům zákonů nabízíme naše dlouholeté zkušenosti.
Jedním ze zakládajících členů SMS je nevládní organizace Růžový panter, která si mj. klade cíle jako omezení
korupčního prostoru či dostat veřejné finance pod veřejnou kontrolu. Z vystoupení kolegyň a kolegů v Jihlavě bylo zřejmé, že ani tato problematika nám není lhostejná.
Jeden novinář mne překvapil otázkou: »Co budete dělat, až vyčerpáte všechna témata?« Jistě, mohli bychom
si pak říct, že máme splněno. Jenže jímá mě neblahé tušení, že témat, která nás budou trápit, je nekonečné
množství.
■
MO-000613/C
FOTO: ARCHÍV
MO01
1
MO02
28.2.08
2:24 PM
Page 2
OBSAH
■ TITULNÍ STRANA
Masarykovo náměstí v Hradci Králové (Foto Profimedia)
■ NÁZOR
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _1
■ SPEKTRUM
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _4
■ KAUZA
Okružní křižovatky: Ano či ne? /1 (Doc. Ing. Petr Slabý, CSc.) _ _ _ _ _ _32
Uvítal bych více projektů v kategorii sídel do 3000 obyvatel
(Lýdia Stoupová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _33
Přihlášky do soutěže Cesty městy posílejte do 30. dubna
(Mgr. Radek Patrný) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _35
Dobrovolná práce je opět dražší (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _6
I v malých sídlech lze docílit efektivnějšího zpětného odběru
■ EKONOMIKA
(Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _36
Jak zvýšit příjmy obcí a měst aneb Sedm praktických rad /1
(Ing. Luděk Tesař) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _8
Mnichovský veletrh představí nové trendy _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _37
Jak moc »tvrdý« bude rok 2010? (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _10
■ MANAGEMENT
Plynofikace může být rizikem (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _12
■ TÉMA: INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE A TELEKOMUNIKACE
Kabelová televize a internet i do vesnic (Jaroslav Dejmek) _ _ _ _ _ _ _ _13
I software si zaslouží efektivní správu (Jaroslav Winter) _ _ _ _ _ _ _ _ _14
Na radnici v Blansku se úspěšně ujala elektronická evidence smluv
(Ing. Josef Kupčík) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _16
Výzva, na niž se vyplatí odpovědět (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _17
Organizace zřizované obcemi jako nástroj zlepšování služeb /2
(Vladimír Žižka) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _38
Hlavní prioritou je kvalita vzdělávání (Lýdia Stoupová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _39
■ L E G I S L AT I VA
Novela zákona o dani z nemovitosti: Jaké změny přináší?
(JUDr. Alena Holmes, Mgr. Libuše Vandasová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _40
Škála povinně zveřejňovaných informací je široká
(Ing. Oldřich Kužílek) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _18
Ze sbírky zákonů (Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _41
Informační technologie zefektivní výrobu energie i z menších zdrojů
(Jaroslav Winter) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _19
Delegování zástupců obce do orgánů obchodních společností
Portál MPSV láme rekordy (Jaroslav Winter) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _20
(JUDr. Martin Netolický, Mgr. Lukáš Potěšil) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _42
Inspirace na www.sternberk.eu (Mgr. Irena Černocká) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _20
Politika územního rozvoje: hrozba pro územní plánování obcí?
Přetížené kamiony to budou mít těžší (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _21
(Mgr. Vendula Povolná) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _43
■ EVROPSKÁ UNIE
Může si statutární město dovolit odlišný přístup k obvodům?
Kdy je či není financování muzeí veřejnou podporou?
(Michael Kincl) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _22
(Mgr. Jana Hamplová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _44
Projekt pomáhá budovat kredit úřadu
(Mgr. Věra Růžičková, Ing. Josef Mařas) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _23
■ PRÁVNÍ PORADNA
Program rozvoje venkova nabírá tempo (Ing. Josef Šnejdar) _ _ _ _ _ _24
■ SPRÁVA A ROZVOJ
■ SERVIS
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 46
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 48
■ PŘÍLOHA: FINANČNÍ PRODUKTY
Zapojte se do soutěže město stromů (Ing. Miroslava Drobílková) _ _ _ _25
Finanční zdraví si musí obec ohlídat sama
Není důvod město vysídlovat (PhDr. Jiřina Ondráčková) _ _ _ _ _ _ _ _ _26
(Věra Kameníčková, Ondřej Pirohanič) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _I
V čem spočívá koncepční příprava programu rozvoje obce? /1
(Petr Ponikelský) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _28
Jak města a obce využívají finanční produkty? _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _IV
■ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Miliardový projekt svazku obcí (Ing. Jiří Valeš) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _VI
Dotace pro venkov (Roman Sládek) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _29
Akční plány jsou ideální příležitostí pro boj proti hluku
(JUDr. Michal Bernard) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _30
MODERNÍ OBEC – Měsíčník vydavatelství Economia
Produkty a služby pro renovaci panelových domů _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _VIII
PayPass pro města a obce _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _VIII
Uzávěrka tohoto čísla: 18. 2. 2008
Ročník XIV, číslo 3 • Vychází 7. 3. 2008 • Cena výtisku ve volném prodeji 95 Kč • Roční předplatné 1140 Kč • Adresa redakce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: [email protected],
http://moderniobec.cz • Ředitelka divize odborného tisku: Ing. Sylvie Šmeráková • Šéfredaktorka: Mgr. Lýdia Stoupová, tel.: 233 071 408, e-mail: [email protected] • Zástupce
šéfredaktorky: Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407, fax: 233 072 711, [email protected] • Grafická úprava: Libor Hofman, tel.: 233 071 411, e-mail: [email protected] • Manažer inzerce:
Petr Pfleger, mobil: 603 198 873, tel.: 233 071 403, fax: 233 072 010, e-mail: [email protected] • Redakční rada: JUDr. Kateřina Černá, tajemnice MČ Praha 13; Mgr. Jana Hamplová,
advokátka; PaedDr. Václav Hartman, předseda regionální komise SMO ČR; Ing. Jan Horník, senátor, starosta Božího Daru; Ing. Sylva Kováčiková, starostka Bílovce; Ing. Zdeňka Škarková, ředitelka
RRA Vysočina; Ing. Jiří Šulc, hejtman Ústeckého kraje; Mgr. Tomáš Úlehla, poslanec • Vydává: ECONOMIA a. s., IČO: 00499153, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Inzerce: Dobrovského 25, 170 55
Praha 7 • Příjem inzerce: tel.: 233 071 788, 233 071 766, fax: 233 072 730 • Komerční přílohy: tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780 • Distribuce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Volný prodej: tel.: 233
071 110, fax: 233 072 001, e-mail: [email protected] • Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. • Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197; fax: 233 072 009, e-mail:
[email protected], www.economia.cz • Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 • Objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail: [email protected] • Doručování
předplatného provádí: Mediaservis, s. r. o., Česká pošta, s. p. – střediska Postservis • Předplatné a distribuci v Slovenské republice zajišťují: L. K. Permanent, s. r. o., MAGNET PRESS, SLOVAKIA s.
r. o. • Internetový online archiv: divize Economia OnLine, Ovenecká 380/9, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 142, e-mail: [email protected] • Internetová inzerce: divize Economia OnLine, Ovenecká
380/9, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 163, e-mail: [email protected] • Tisk: Amos Typografické studio, Praha • Sazba a reprodukční část: Economia a. s. Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • MK ČR E
6995 • ISSN 1211-0507 • Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném anebo elektronickém titulu
vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle
obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. • © 2008 ECONOMIA a. s.
2
březen 2008
28.2.08
2:25 PM
Page 1
MO-000660
MO03
MO04_05
28.2.08
2:25 PM
Page 4
SPEKTRUM
Inspirativní spolupráce v příhraničí
FOTO: JOSEF KRÁM
›K R Ň O V I C E
Z jednání rady Euroregionu Glacensis
v Krňovicích.
Euroregion Glacensis (EG),
největší euroregion na česko-polské hranici,
sdružuje jen v ČR 103 členů. »Rada EG na
svém setkání v Krňovicích u Třebechovic pod
Orebem jednala o spolupráci s česko-kladskou komisí a o projektu výuky češtiny v polském příhraničí a polštiny v českém příhraničí. V první etapě se zaměříme na úřady
a zastupitelstva obcí,« uvedl Miroslav Kocián, předseda českého EG a starosta obce Bílá Voda u Jeseníku.
Rada EG se dále zabývala čerpáním dotace
z programu INTERREG IIIA. Zatímco v letech
2004–2006 v něm bylo k dispozici 847 tisíc
eur, z nichž bylo podpořeno 107 projektů,
v období 2007–2013 je v rámci Cíle 3 (nástupce INTERREG IIIA) bezmála 5 milionů
eur. »Na pokračování naučné stezky Via belli
po bojištích války 1866 na Trutnovsku jsme
v roce 2007 získali 850 tisíc Kč. V rámci programu Cíl 3 připravujeme s polskými partnery obnovu podzemní chodby v polském městě Kamienna Góra a sklepení historického
domu v Trutnově za zhruba 5 milionů Kč.
Další projekt za 1,5 milionu Kč se uskuteční
společně s městem Świdnica – oni opraví
v tamním městském parku altán, my zrekonstruujeme kapli v obci Babí,« vysvětlila Hana
Horynová, místostarostka Trutnova.
/jk/
Město si svých
strážníků váží
›N O V Ý
J I Č Í N Starosta Nového Jičína
Mgr. Ivan Týle a členové rady města poděkovali Městské policii za dobrou práci v roce 2007. Jak uvedl Bc René Škoda, ředitel
Městské policie Nový Jičín, hlavními hodnotícími kritérii byly znalost práce, zkušenosti, iniciativa, samostatnost, u velitelů
směn i komunikace s podřízenými, nadřízenými a chod směny. Ocenění obdrželi
také zaměstnanci, kteří působí u Městské
policie Nový Jičín 10 let. »Během tohoto
období se práce strážníků hodně změnila.
Mají širší pravomoci dané změnami legislativy, například se rozšířilo používání zvukových záznamů, videozáznamů a jiných
důkazních prostředků apod.,« dodává Bc.
René Škoda.
Rekonstrukce nádražní budovy v Opavě a dalších staveb stála 77 milionů korun.
FOTO: ARCHIV
/lm/
Stanice v původní kráse
FOTO: ARCHIV
›O PAVA
Starosta Mgr. Jan Týle předal pamětní list
města, knihu Výtvarní umělci Nového Jičína
a finanční hotovost Martinu Davidovi, Pavlu
Růžovi, Petru Šnajdárkovi, Bc. René Škodovi
a Pavlu Vaníčkovi.
4
Po třech letech skončila obnova
nádražní budovy nejdůležitější opavské stanice. Opraveno bylo rovněž kolejiště, nástupiště pro cestující a trať mezi Ostravou
a Opavou elektrifikovala Správa železniční
a dopravní cesty.
»Výpravní budova byla postavena v roce
1855 a rozšířena v letech 1892 až 1893. Na základě dochovaných fotografií a dobové projektové dokumentace byl během komplexní
rekonstrukce obnoven i její vstupní vestibul
do původní podoby.« Odborný průzkum restaurátorů probíhající za asistence pracovníků Národního památkového ústavu ČR totiž
odhalil pod pozdějšími nátěry originální historickou malbu.
»Nádražní budova je v současné době nejen
funkční, ale její vestibul svou neopakovatelnou krásou oslňuje cestující,« doplnil František Ledabyl, 1. místopředseda představenstva
a obchodní ředitel společnosti OHL ŽS.
/jo/
březen 2008
MO04_05
28.2.08
2:25 PM
Page 5
SPEKTRUM
FOTO: LIBUŠE MIARKOVÁ
Komunitární programy zaujaly
›O S T R AVA
Více než 120 zájemců z krajů
Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský se
zúčastnilo Veletrhu komunitárních programů v Ostravě. Odborníci z ministerstev jim
představili 10 komunitárních programů financovaných z EU. Účastníci veletrhu tak
měli příležitost seznámit se mj. s podmínkami Programu celoživotního vzdělání, projektu Daphne, 7. rámcového programu pro vývoj a výzkum či projektu Inteligentní energie
Marie Štefková (zprava) a Petra Sysalová
z Městského úřadu ve Frýdlantě nad Ostravicí
si z besedy s Gabrielou Hermanovou ze Svazu
měst a obcí ČR odnesly náměty pro další rozvoj
spolupráce Frýdlantu nad Ostravicí
s partnerskými městy v Evropě.
pro Evropu. Zástupci obcí a měst se zajímali
hlavně o téma Evropa pro občany. »Národní
koordinátoři zájemcům vysvětlili, co komunitární programy jsou a jak se do jejich realizace mohou zapojit,« dodala Veronika Mokrošová z Eurocentra Ostrava, které spolu
s krajskými úřady veletrh zorganizovalo.
Více informací lze získat na www.euroskop.cz nebo v jednotlivých krajských eurocentrech.
/lm/
Kraj, kde se dobře žije, pracuje i odpočívá
sokou zaměstnaností, ekologicky šetrnou
výrobou, širokým potenciálem vědy a výzkumu, rozvojem cestovního ruchu, přeshraniční spoluprací a dalšími úspěchy. Je to kraj, kde
se dobře žije, pracuje i odpočívá,« uvedl Petr
Skokan, hejtman Libereckého kraje na IV. setkání starostů a místostarostů měst a obcí,
které uspořádala společnost Regionservis.
Další vystoupení se věnovala příležitostem,
které samosprávám Libereckého kraje skýtá
Regionální operační program NUTS II Severovýchod i ostatní operační programy. Účastnící setkání využili možnost diskutovat se zástupci kraje také o problémech, které jim
mnohdy přípravu a realizaci projektů komplikují. Zajímavé byly rovněž přednášky odborníků na téma využívání informačních
technologií na úřadech či ochrana životního
prostředí.
/ku/
FOTO: ARCHIV
›LIBEREC »Liberecký kraj se může chlubit vy-
Setkání starostů a místostarostů v Liberci se konalo pod záštitou hejtmana Libereckého kraje Petra
Skokana a zúčastnilo se ho přibližně sto představitelů samospráv.
Čím lákaly návštěvníky veletrhu Místo žump
›
mají čistírnu
březen 2008
›DAVLE V současné době již na plný výkon
FOTO: ARCHIV
PRAHA Výstava Region World byla jako již
tradičně součástí veletrhu HOLIDAY WORLD
2008, který se uskutečnil 14.–17. února v Praze. V rámci prezentace regionů se návštěvníkům představilo i město Česká Lípa. »Nejžádanější byly jako obvykle propagační
materiály o našem městě a okolí s možností
krátkodobějšího využití volného času, například prospekt Zralé město s mladou tváří
a cykloturistická mapa Českolipska,« zdůrazňovala pracovnice infocentra Marcela Sládková. I Plzeňský kraj a město Plzeň nabízely
zájemcům možnosti kouzelných zážitků při
poznávání přírodních krás, architektonických i historických památek regionu. K tomu
je povedou mj. nejnovější propagační materiály Plzeňským krajem aktivně. Město Plzeň
překvapilo novým Muzeem strašidel.
Zlínský kraj se pochlubil nadregionálním
projektem Moravská jantarová stezka, na jehož uskutečnění spolupracovaly agentura
CzechTourism, město Zlín, Region Slovácko
a za Jihomoravský kraj společnost Adonis. A
co nabízí? To nejlepší od Vídně až po Krakov
napříč celou Moravou, a to formou pobytových zájezdů a programů.
V expozici Středočeského kraje vystavovalo
13 partnerů – Posázaví, o. p. s., Sdružení obcí
Sedlčanska, Rakovnicko, Slaný, Kladno, Mladá Boleslav, ČSAD SVT (prezentace Středo-
Propagační materiály, které nabízela Česká
Lípa a okolí, se zaměřovaly na ubytování, tipy
na výlet v daných oblastech, informace
o pamětihodnostech, kultuře a sportu.
české integrované dopravy), Nymburk, Beroun, Karlštejnsko a tři regiony – Opolské vojvodství, Burgundsko a Bratislavský samosprávný kraj. »Tento zájem nás velmi potěšil.
Prezentace turistických příležitostí a rozvoj
cestovního ruchu je jednou z našich priorit
a jako důležitou vnímá tuto oblast stále více
lidí v kraji,« uvedl Ing. Petr Bendl, hejtman
Středočeského kraje.
/jo/
pracuje čistírna odpadních vod (ČOV )
v obci Davle ve Středočeském kraji, na kterou je napojeno 455 nových kanalizačních
přípojek v Davli i okolních obcích. Projekt
v hodnotě 76 milionů korun financoval Evropský fond pro regionální rozvoj a spolufinancovaly Státní fond životního prostředí ČR a obec Davle.
»Nejen v Davli, ale i v místních částech
Sloup, Sázava a Kilián měla většina domů
pouze žumpy. Nová kanalizace přinesla
obyvatelům výrazně vyšší komfort bydlení
a napojením na novou ČOV se snížila
i ekologická zátěž půdy poblíž Vltavy,« říká
manažer projektu Antonín Marek ze společnosti Skanska CZ.
Zkušební provoz nové ČOV začal již v listopadu roku 2006, ale v trvalém provozu
je od počátku letošního roku.
/sk/
MO-000614
5
28.2.08
2:26 PM
Page 6
KAUZA
Dobrovolná práce je opět dražší
Pro leckteré neuvolněné zastupitele, kteří dosud za svou práci
pro obec a její občany čas od času pobírali příležitostnou
několikasetkorunovou odměnu, bude nyní možná jednodušší,
jestliže se jí vzdají. Jinak by na sebe »ušili bič« v podobě další
byrokratické zátěže, nehledě na to, že z odměny, která se započte do jejich tzv. superhrubé mzdy, jim nově ukousne i veřejné
zdravotní pojištění. Avšak pozor: Neuvolněný zastupitel se musí
vzdát odměny předem!
O
bcím můžeme vzkázat jediné. Zachovat oboustranně trpělivost. Na adresu
municipální sféry to poznamenal
Mgr. Tomáš Červinka, ředitel odboru výběru
pojistného Všeobecné zdravotní pojišťovny
ČR (VZP), když odpovídal na dotazy Moderní obce ke změnám v platbě veřejného zdravotního pojištění. Ty se od letošního 1. ledna
vztahují i na neuvolněné členy zastupitelstev
obcí, kteří za svou dobrovolnou, leckdy nevděčnou práci obdrží od obce byť i symbolickou finanční odměnu, a musí proto být
nově přihlášeni k účasti na veřejném zdravotním pojištění (nikoliv sociálním pojištění). Ministerstvo zdravotnictví ČR slovy ředitele odboru komunikace s veřejností Mgr.
Tomáše Cikrta k témuž dodalo: »Je třeba dodržet dikci zákona. Ale zároveň se pokusit
minimalizovat možné negativní dopady spojené s novými ustanoveními o odvodu zdravotního pojištění.«
Pravda, necelé tři měsíce účinnosti zákona
č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ještě nejsou dostatečně dlouhou dobou pro zhodnocení všech jeho případných
přínosů i negativních dopadů. Jedno je však
jisté: Počátek letošního roku pořádně zamotal hlavu účetním i personalistům na radnicích a zavalil je další administrativní zátěží.
V některých obcích o tom, co vše by měli učinit, nemají jasno dosud, což jim v budoucnu
může přinést vážné potíže.
ZAMĚSTNANCEM OBCE
I ZA STOKORUNOVOU ODMĚNU
Jenže problémy se netýkají pouze účetních
a personalistů. Plnou vahou dolehly také na
neuvolněné členy zastupitelstev obcí a měst
i na další »dobrovolníky«, kteří pracují v komisích rad a výborech zastupitelstev a občas
jsou za tuto svoji činnost finančně odměněni. A to i v případě, že výše odměny nedosáhne ani 400 Kč za měsíc (v praxi se dosud
někde mylně usuzuje, že na odměny do této
výše se změny nevztahují). Neuvolněný zastupitel se může z těchto povinností vymanit
jediným způsobem: Jestliže se předem případné odměny vzdá.
Podle ustanovení § 5 písm. a) zákona
č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů se od 1. 1. 2008 považuje pro
účely zdravotního pojištění každá fyzická
osoba, které plynou nebo by měly plynout
příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních
požitků podle § 6 zákona o daních s tím, že
6
jsou taxativně vymezeny osoby, které se ve
zdravotním pojištění nepovažují za zaměstnance a nemají povinnost platit pojistné.
Od 1. 1. 2008 tak jsou za zaměstnance
obce považováni i neuvolnění zastupitelé,
stejně jako další členové komisí rad a výborů zastupitelstev obcí, kteří nejsou členy zastupitelstev, pokud je obec chce ocenit nenárokovou odměnou. To samé se bude už
letos na podzim při krajských a senátních
volbách vztahovat rovněž na členy volebních komisí, jimž ovšem nárok na odměnu
vyplývá ze zákona.
FOTO: ARCHIV
MO06_07
Přerovský magistrát pracuje v celkem sedmi
budovách, v této zelené na náměstí
T. G. Masaryka sídlí primátor města.
Jinak řečeno, sebenižší odměna, kterou
neuvolnění zastupitelé od obce obdrží (čímž
se dostanou do postavení »zaměstnanců obce«), se jim započítává do tzv. superhrubé
mzdy, zastupitel (zaměstnanec) z ní musí
odvést pojistné na veřejné zdravotní pojištění a pojistné za něho musí zaplatit i příslušná obec.
To s sebou přináší administrativní zátěž.
Jestliže tito neuvolnění zastupitelé nedosahují alespoň minimálního vyměřovacího základu (v roce 2008 jde o 8000 Kč), vzniká jim
vůči zaměstnavateli (obci) oznamovací povinnost. Všeobecná zdravotní pojišťovna na
náš dotaz potvrdila, že pokud obec nemá
provádět za neuvolněného zastupitele doplatek do minima vyměřovacího základu,
musí tento zastupitel (jako zaměstnanec obce) obci povinně doložit platbu pojistného
státem (důchodový výměr, potvrzení o studiu) nebo čestné prohlášení o tom, že ales-
poň minimální vyměřovací základ platí jako
osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ),
případně uvést jiný důvod pro nedodržení
minimálního vyměřovacího základu (například celodenní osobní a řádnou péči o 1 dítě
do 7 let věku nebo o 2 děti do 15 let věku).
ÚSKALÍ ČESTNÉHO PROHLÁŠENÍ
Jestliže je neuvolněný zastupitel ve smyslu § 5
písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném
zdravotním pojištění a o změně a doplnění
některých souvisejících zákonů nyní nově považován za zaměstnance obce, musí obci povinně dodat prohlášení o tom, že zvolil jiného
zaměstnavatele pro kontrolu minima vyměřovacího základu (zastupitel si k tomu volí obvykle zaměstnavatele, u něhož byl už předtím
zaměstnán), případně že z důvodu dlouhodobého pobytu v zahraničí je odhlášen z účasti
na veřejném zdravotním pojištění).
Právě tak je nutné, aby neuvolněný zastupitel doložil, u které zdravotní pojišťovny je
registrován, a neprodleně obci oznamoval
každou změnu této registrace. Právě v tomto
punktu se některé municipality domnívají,
že jim k tomu postačí jen čestné prohlášení
neuvolněného zastupitele, u které zdravotní
pojišťovny je pojištěncem, že si je vědom své
bezodkladné povinnosti sdělit obci (městu)
případnou změnu zdravotní pojišťovny
a případně i to, že ve své výdělečné činnosti
dosahuje minimálního vyměřovacího základu (jde-li o pojištěnce, který má výdělečnou
činnost a plátcem pojistného za něj není
stát).
Ředitel Mgr. Tomáš Červinka z VZP však
uvádí: »Zdravotní pojišťovny budou vycházet
ze své evidence. Proto zřejmě nebude stačit
čestné prohlášení, pokud bude v rozporu
s tím, co evidují. Čestné prohlášení může být
dostačující u OSVČ. V ostatních případech je
ve vlastním zájmu obce, aby příslušné skutečnosti byly doloženy (u zaměstnavatele to
například nemusí být opakované potvrzení
od druhého zaměstnavatele o výši příjmů,
ale bude stačit, když bude potvrzeno alespoň
to, že je odváděno alespoň z minima za stanovené období).«
JEŠTĚ NÁROČNĚJŚÍ MAŠINÉRIE
PŘIJDE S PODZIMEM
Jarmila Jemelíková, vedoucí personálního
oddělení v kanceláři tajemníka statutárního
města Přerov, říká, že změna magistrátu přinesla povinnost zjistit od zhruba dvou stovek
neuvolněných členů zastupitelstva a dalších
členů komisí a výborů, u které zdravotní pojišťovny jsou registrováni, a nechat si od nich
nahlásit i další související skutečnosti. »Zjišťovali jsme to velmi pracně – na zasedáních
komisí a výborů, poštou, e-mailem apod.
Získané údaje jsme museli zavést do mzdového programu, z něhož se generují přihlášky k jednotlivým zdravotním pojišťovnám,
a pochopitelně vše pečlivě zkontrolovat.
Rozhodně však kvůli tomu v našem oddělení
nebudeme zvyšovat počet zaměstnanců, byť
nás to stálo hodně přesčasové práce. Je to
březen 2008
MO06_07
28.2.08
2:26 PM
Page 7
KAUZA
Jak to vidí starostové menších obcí
■ Jiří Životský, Sokolnice (okr. Brno-venkov):
U nás člen rady, předseda komise či výboru pobírá
1000 Kč měsíčně hrubého, člen výboru nebo komise
500 Kč a člen zastupitelstva bez funkce (takový však
u nás nikdo není) 200 Kč. Při souběhu několika funkcí náleží neuvolněným členům zastupitelstva jen jedna
měsíční odměna, a to podle funkce, za kterou lze
poskytnout nejvyšší odměnu. Nová povinnost, která
nám vyplynula ze zákona č. 261/2007 Sb., rozhodně
situaci obcí nezlepšila, spíše naopak. Neuvolněný zastupitel si nemusí uvědomit povinnost nahlásit obci
změnu a problém je na světě. I proto se domnívám, že
uvedené opatření sníží zájem občanů o práci ve veřejné správě. A společně se zákonem o střetu
zájmů může zavinit situaci, kdy v celé řadě menších
obcí nebude chtít nikdo kandidovat. A komplikace to
přinese i pro zajištění práce volebních komisí. Sehnat
potřebný počet jejich členů totiž není snadné už dnes
a nová povinnost to jen zkomplikuje.
■ Karel Rejchrt, Božanov (okr. Náchod): V obci
vyplácíme odměny neuvolněným členům zastupitelstva, a to místostarostovi v roční výši 24 000 Kč a každému předsedovi obou našich výborů po 3000 Kč
ročně. Ostatní zastupitelé odměny nedostávají. Zájem
a ochota být členem zastupitelstva není v malých obcích úměrná odměnám. Jsem přesvědčen o tom, že
neuvolnění zastupitelé by svůj mandát vykonávali i bez
jakékoliv odměny. Zájem o výkon člena volební komi-
se ovšem může snížením čistého příjmu značně
ochabnout. Tato odměna je totiž na rozdíl od odměny
zastupitele vnímána jako běžný výdělek. Zda budeme
v budoucnu i nadále přiznávat odměny za výkon člena zastupitelstva, ještě nedovedu říci. Ale vzhledem
k výši těchto odměn v naší obci a s tím spojené agendě jak na straně obce, tak na straně zastupitele, je
možné, že dojde k jejich zrušení. Byrokracie v našem
státě je neuvěřitelná a já se obávám, že pokud jde o
ni, ještě není všem dnům konec.
■ Anna Gigimovová, Vedrovice (okr. Znojmo):
tato nová povinnost je nepříjemná jak pro výpočet
odměny pro členy výborů zastupitelstva obce (komise nemáme), tak případně pro členy volebních komisí. Komplikace z administrování a s tím spojená
veškerá možná pochybení se nemohou líbit žádné
obecní samosprávě a snad ani státní správě, která je
vykonavatelem takovýchto rozhodnutí. Stabilizace
veřejných rozpočtů by měla hledat cestičky jinde
a ne opět ve sféře zvyšování výdajů obcí jakékoliv velikosti.
■ Josef Zajíc, Chbany (okr. Chomutov): Naše
obec neuvolněným zastupitelům, členům výborů a komisí ročně zaplatí v odměnách částku zhruba 325 920
Kč s tím, že z ní je odvedeno na zdravotní pojištění 15
912 Kč (4,5 %). Kromě toho sama obec za tyto zastupitele za zdravotní pojištění zaplatí
29 332 Kč (
9,5 %). Samozřejmě jsou to vyšší odvody jak pro obec,
tak vyšší srážky pro zastupitele. Ale nemyslím si, že by
to oslabovalo zájem o práci v samosprávě. Zastupitelé
si v intencích platné legislativy odsouhlasili celkem
dobré odměny a uvedené problémy pro ně nebudou
podle mého názoru hrát až tak významnou roli. Můj
pohled (a možná trochu sobecký) jako osoby těžce
zdravotně postižené na tuto věc není kritický. Často
se stejně zdravotně postiženými kolegy totiž konstatujeme, že ve zdravotnictví stále přetrvává nedostatek
finančních prostředků.
■ Bohumil Škarpich, Rusava (okr. Kroměříž):
Členové zastupitelstva naší obce si odsouhlasili měsíční odměnu navrženou radou obce ve výši 60,-Kč.
Po odvodech obdrží čistou mzdu - odměnu ve výši
48 Kč. Je to málo nebo mnoho, když veřejné jednání bývá minimálně jednou za tři měsíce? Další možnost odměny mají, pokud se aktivně zapojují do činnosti výborů. Nemyslím si, že současné změny
v odvodech na veřejné zdravotní pojištění výrazněji
ovlivní ochotu lidí vykonávat funkci v místní samosprávě. Je to však další krůček k odrazování lidí od
obětavé práce ve prospěch ostatních, zejména na
venkově. Měla by se stanovit minimální částka
(1000 Kč) pro odvody z těchto funkčních požitků,
čímž by se odbourala zbytečná administrativa, která
zatěžuje práci účetních a hospodářek obcí. Hledejme nástroje k motivační práci a nikoliv takové, které demotivují.
zkrátka další zátěž v už beztak složité mzdové oblasti.« dodává Jarmila Jemelíková.
Podle ní však hlavní administrativní mašinérie na přerovský magistrát teprve čeká.
»Neumím si představit, jak všechny nové povinnosti zvládneme při podzimních volbách
do krajských zastupitelstev a Senátu. Vše výše popsané se totiž bude vztahovat i na odměny členům okrskových volebních komisí.
U nás v Přerově jich bývá okolo 250 až 350.
Už teď mě mrazí v zádech při představě, jak
od nich a jejich zaměstnavatelů získáme veškeré požadované doklady. Všechny budeme
muset s co nejpřesnějšími informacemi
o rodném čísle a zdravotní pojišťovně zavést
do mzdového programu, včas je přihlásit
k příslušným pojišťovnám – a po volbách zase všechny odhlásit.« Proto by podle Jarmily
Jemelíkové bylo pro města a obce přijatelnější, kdyby se ze započitatelných příjmů pro
odvody pojistného na všeobecné zdravotní
pojištění vyjmuly odměny neuvolněných
členů orgánů obcí a krajů i členů okrskových
volebních komisí.
V Přerově jako určité riziko do budoucna
vidí v povinnosti zastupitele včas nahlásit
magistrátu změnu zdravotní pojišťovny. Jestliže by zastupitel tuto povinnost podcenil,
město by pojišťovnám zůstávalo dlužno, přičemž dodatečné řešení nedoplatků bývá
zdlouhavé. Jakmile by v takovém případě
Přerov požádal o dotace od státu nebo jiných
subjektů, jím nezaviněný dluh na pojistném
by schválení dotace mohl ohrozit.
To připouští i Jakub Haas z Ministerstva financí ČR, neboť plátce získá od zdravotní
pojišťovny potvrzení o bezdlužnosti jedině
za předpokladu neexistence dlužných částek
na pojistném a jeho příslušenství.
KOMORA OBCÍ SMO ČR »NOVINKU«
NEPODPORUJE
Josef Bezdíček, předseda komory obcí Svazu
měst a obcí (SMO) ČR a starosta Čermné nad
Orlicí, má za to, že v administrativní rovině
se obce novým podmínkám, byť nepříliš
snadno, v dohledné době přizpůsobí. »Jenže
celá věc má i svoji druhou rovinu,« konstatuje Josef Bezdíček. »Neuvolnění členové zastupitelstva a další neuvolnění členové komisí či výborů vykonávají své funkce
dobrovolně – a pokud nějaké odměny dostávají, pak tím obce alespoň symbolicky oceňují jejich obětavost. Myslím si, že odvody
z těchto nepatrných částek veřejné zdravotní pojištění rozhodně neposílí. Naopak považuji za výrazné negativum, že obcím se
tímto způsobem dál snižuje množství finančních prostředků, aniž by bylo zdůvodněno proč. Kromě odvodů zdravotního pojištění totiž budou muset navýšit odměny
zastupitelům, aby jejich konečná výše po
odečtu pojistného dosahovala v nominálu
dřívější hodnoty. Zatím je sice předčasné vyslovovat kategorické závěry, ale principiálně
jde o záležitost, která zejména malým obcím
nepomáhá. Proto ji Komora obcí SMO ČR
nepodporuje,« zdůraznil Josef Bezdíček.
zaci zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na
všeobecné zdravotní pojištění v platném
znění, s tím, že by ministerstvo mohlo navrhnout úpravu (novelu) dotčených paragrafů o odvodu pojistného za neuvolněné
členy zastupitelstev. »Jelikož však jde o případnou změnu legislativy, je nutno počítat
s delším časovým úsekem potřebným pro
její realizaci,« tlumí Mgr. Tomáš Cikrt vzbuzenou naději hned v zárodku. A doporučuje: »Pro urychlení zahájení přípravných prací na novele by však bylo třeba ze strany
dotčených subjektů iniciovat přímý písemný návrh směřovaný buď na Ministerstvo
zdravotnictví ČR, nebo na Poslaneckou sněmovnu či Senát.«
Případným změnám by se nebránila ani
Všeobecná zdravotní pojišťovna. Mgr. Tomáš Červinka, ředitel jejího odboru výběru
pojistného, nám sdělil, že VZP vítá pragmatické změny, které sníží administrativu a nepovedou k zásadnímu snížení příjmů. VZP
sama podle Mgr. Tomáše Červinky už nyní
spolupracuje na výkladech, které by mohly
administrativní zátěž omezit.
»Je však nutno pohybovat se v zákonných
mantinelech. Například aktuálně se řeší,
zda by u členů volebních komisí nebylo
možné uzavřít dohodu o provedení práce,
což by vedlo na zákonnou výjimku. Podobně u členů komisí a výborů lze uvažovat
o řešení, které bude v souladu se zákonem
o daních z příjmů. Tak třeba některé z příjmů by bylo možné považovat za příjem
podle § 10 zákona o daních z příjmů – jde
však o záležitost čistě daňovou,« upřesnil
Mgr. Tomáš Červinka.
■
březen 2008
ZMĚNY ASI BUDOU, ALE URČITĚ
NE IHNED
Mgr. Tomáš Cikrt z Ministerstva zdravotnictví ČR tvrdí, že resort sice nemůže uvažovat
o novele »souhrnného zákona« č. 261/2007
Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Avšak
že může uvažovat o novelizaci zákona
č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění předpisů souvisejících v platném znění, a dále o noveli-
I VA N RY Š AV Ý
7
28.2.08
2:26 PM
Page 8
EKONOMIKA
Jak zvýšit příjmy obcí a měst, aneb
Sedm praktických rad /1
Současná výchozí situace v oblasti financování samospráv je
pro jejich představitele značně nevýhodná. Stát a EU mají v rukou dotace a starostové zodpovědnost před lidmi (nejen voliči).
V první části našeho seriálu se proto budeme věnovat praktickým informacím a doporučením, jak je možné navzdory této situaci zvýšit příjmy měst a obcí.
O
tom, zda bude v obci čistírna odpadních vod, opravená komunikace, zateplená škola nebo opravené náměstí,
často rozhodují čeští a bruselští úředníci. Na
první pohled jde o značně nerovné rozložení
sil. Je ale nutné pozvednout hlavu a jít i do
zdánlivě prohraného boje. Vždycky, když byla vyhraná taková nerovná bitva a nebyla na
vině jen smůla protivníka, byla tím základním elementem výhry strategie. Proto je má
první praktická rada nasnadě.
1 . M Ě J T E S T R AT E G I I
Pro samosprávu je vůbec nejtěžší stanovit vize, priority a cíle. Získání peněz je pak
o mnoho snazší, i když to tak na první pohled
nemusí vypadat. Máte-li jasné priority a cíle, peníze se daleko lépe najdou. Pokud chcete začít se zpracováním koncepce rozvoje,
doporučuji vytvořit tzv. Strategický plán rozvoje města nebo obce, který definuje cíle samosprávy a konkrétní rozvojové projekty.
Umožňuje lépe plánovat a hospodařit s finančními prostředky včetně usnadnění přístupu k čerpání prostředků z EU. Strategický
plán také významně podporuje komunikaci
s veřejností a podnikateli, protože pomáhá
překonat odpor ke změnám a informuje
o nových příležitostech a záměrech. V tomto
dokumentu de facto zmapujete současný
stav města nebo obce, vypracujete analýzu
jeho silných a slabých stránek, příležitostí
a ohrožení (SWOT analýza). Podrobný postup strategického řízení samosprávy znázorňuje schéma.
Strategický plán rozvoje musí schválit zastupitelstvo. Pokud je přijatý jednomyslně,
koalici se lépe vládne a opozice může volit
mimo strategický plán témata do voleb. Priority a nosné cíle jsou dané.
V praxi se objevuje poměrně často i opačný
postup, kdy samospráva volí své cíle podle
dotací nebo – co je ještě horší – usiluje o dotace a až poté stanoví cíle. Znám města, kde
postavili z tzv. medvěda (z poslaneckých dotací) zimní nebo plavecký bazén, ale později
se ukázalo, že zařízení nenachází využití a jeho provoz neúnosně zatěžuje městský rozpočet. Je to bohužel příklad tápání bez jasné
představy o budoucnosti města nebo obce.
Mnoho samospráv má rovněž falešnou
představu o tom, že vše spasí turistický ruch.
Ovšem domnívat se, že sama existence památky, historické, technické nebo přírodní
8
zajímavosti přitáhne turisty, je velký omyl.
Lidé totiž nejezdí jen za stavbami, ale i za zážitky. Opět příklad: V malé obci Dětenice je
sice zámek, ale věhlas a velkou návštěvnost
si získala díky středověké krčmě, kde se dá
středověk zažít dokonale – někteří návštěvníci dokonce podávají »trestní oznámení« za
to, že byli osočeni místním inkvizitorem z kacířství a mučeni. V tom mají o víkendech
zpravidla liduprázdná a zavřená městečka
hodně co dohánět.
Zpracování koncepčního dokumentu je
první krok dobrým směrem, ale stejně důležité je, aby ho naplňovali nejen úředníci, ale
i podnikatelé a další subjekty.
2 . M O T I V U J T E O S TAT N Í
Účinná cesta, jak si zajistit uskutečnění cílů
samosprávy, je motivace a stanovení pevných pravidel. Nejtěžší je při tom motivovat
úředníky. Ve veřejné správě platí mnoho manažerských omylů, například, že peníze jsou
hlavní a jedinou motivací. I úředník je jen
člověk. Můžeme ho motivovat tím, že dostane příležitost uplatnit své schopnosti, něco
nového se naučit, mít k dispozici skvělý kolektiv, dále se vzdělávat, mít flexibilní pracovní dobu apod. Na této specifické motivaci by měli systematicky pracovat především
tajemníci a vedoucí zaměstnanci.
Častější je ale případ, že na úřadě neexistuje přehled motivace jednotlivých zaměstnanců. Největší chybou je svěřit nesprávně
definovaný úkol (dokonce projekt) osobě bez
jasně definované motivace. Zaručuji vám
v takovém případě stoprocentní neúspěch.
Pohodlnější a jistější cestou bývá, když si
uskutečnění záměrů zajistí samospráva
Strategické řízení rozvoje
města/obce
ZDROJ: REGIONSERVIS
smluvně a za předem stanovenou odměnu
u externího dodavatele. Je to velmi účinné.
Ale dobré je vnést do naplnění cílů efekt soutěže – úspěšnější dostane další příležitost nebo lepší podmínky. Skvěle se tento způsob
uplatňuje u komplexního dotačního managementu. Nebude-li výsledek (dotace), nebude ani odměna. Bohužel tento postup něco stojí a pro některé samosprávy je obtížné
zaplatit za úspěch tržní cenu.
3. ZMAPUJTE A VYUŽIJTE SVŮJ
POTENCIÁL
Do roku 2013 lze ke každé koruně získat až
čtyři další koruny dotací (nejen z EU). Proto
se vyplatí ušetřit každou korunu na provozních výdajích města a obce. Zároveň je nesmysl nechat ležet ladem uspořené peníze.
O dotacích se sice hodně mluví, ale hůře se
čerpají, zejména když neznáte své příležitosti a jasné priority.
Města by měla pravidelně racionalizovat
chod svých organizací. Velikým fenoménem
je koexistence mnoha forem organizací bez
motivace k efektivnímu hospodaření. Samosprávy většinou již ze zvyku nebo na základě historie udržují některé činnosti na rovině »na to musíme doplácet, to je ztrátové«
a nikdo se neptá proč a zda je ztráta nutná.
Tím se zablokuje mnoho prostředků, které
by se daly využít jinak.
Extrémem je, že si města navzájem porovnávají dotované ceny a sama sebe vlastní konkurencí ženou do stále větších červených čísel. Například vstup na koupaliště
za 5 Kč, v sousední obci za 5,50 Kč (v komerční sféře za 40 Kč), lístek do galerie za
dvě koruny a podobně nejsou výjimkou. Lidé si takových služeb ani příliš neváží, a navíc se jich stejně na to nikdo neptá. Města
se snaží řešit tento problém mj. zakládáním
obchodních společností, zejména společností s ručením omezeným či akciových
společností. Avšak jen změnou právní formy nedosáhneme efektivního hospodaření, záleží také na nastavení pravidel. Na
okruhu nelze jezdit rychlostí 250 km/hod.
s trabantem...
4 . P O M O H O U K O M E R Č N Í Ú V Ě RY
V K O M B I N A C I S D O TA C E M I
Pokud již na uskutečnění zvolené strategie
nemáte dostatek vlastních zdrojů, využijte
úvěry od komerčních bank. Pamatujte ale na
to, že obec je nejlepším potenciálním klientem banky (po státu), protože podobně jako
státní rozpočet má zákonem dané příjmy.
Nezapomínejte na to nikdy při jednání s jakýmkoliv bankovním ústavem. Malé obce
jsou sice v nevýhodném postavení malého
klienta, ale nepřicházejí o svou jistotu příjmů. Tato jistota je vaší základní finanční
hodnotou. Využijte zdroje s ohledem na priority. Plánujte v rozpočtových výhledech
uplatnění komerčních úvěrů.
březen 2008
MO-000655
MO08_09
MO08_09
28.2.08
2:26 PM
Page 9
EKONOMIKA
5 . N E B O J T E S E D O D AVAT E L S K Ý C H
ÚVĚRŮ
Chcete-li stavět a využijete dotace s tím, že
platba přijde až po kolaudaci a vy už nemáte
momentálně dostatek volných prostředků,
požádejte o dodavatelský úvěr. Zadejte do
podmínek výběrového nebo poptávkového
řízení (podle rozsahu zakázky) podmínku, že
dodavatel bude financovat celý projekt po
dobu výstavby a finančně jej krýt. Platbu obdrží jakmile na účet obce dotace dorazí.
Chytré a účinné.
Navíc do takového rizika zpravidla půjdou
především velké a silné firmy, u kterých je
větší jistota.
MO-000655
6 . Z A P O J T E TA K É S O U K R O M Ý
K A P I TÁ L
Pokud má na realizaci cíle samosprávy zájem privátní sektor, spojte síly. Nemusí jít
hned o tzv. PPP projekty (partnerství veřejného a soukromého sektoru). Velmi zajímavá možnost se nabízí například při opravě
budov ve městě. Chce je opravit jak vlastník,
tak obec. Obec kvůli vzhledu, vlastník proto,
že je to jeho majetek. Dobře vypsaná obecní
dotace, kdy ke každé desetikoruně na opravu obec přidá dvě koruny, bude prospěšná
oběma stranám. Podmínky je třeba stanovit
jasně a předem do vyčerpání určitého objemu peněz. Žádné komise, žádné výběry,
žádné politikaření. Oprav si dům na náměstí a my ti přispějeme, protože díky tomu bude naše obec krásnější. Jednoduchá, ale
účinná politika.
7. NEZAPOMÍNEJTE NA »NOVÉ«
ROZPOČTOVÉ URČENÍ DANÍ
Výše příjmů obce nebo města závisí aktuálně
především na následujících faktorech, a to
sestupně podle významu. Některé je možné
z pozice obce trochu ovlivnit, jiné ovšem nikoliv:
■ Záleží na počtu obyvatel obce. Platí pravidlo čím je vyšší, tím vyšší jsou i příjmy.
Dobrou změnou novely od 1. 1. 2008 je, že již
nezáleží na tom, jestli obec spadne o velikostní kategorii zákona o rozpočtovém určení daní (tzv. RUD) níže, nebo poskočí-li naopak výše. Pozor však nadále na chataře
a občany, kteří v obci sice bydlí, ale hlášeni
k trvalému bydlišti jsou jinde. Například se
nově přistěhovali. Usilujte o to, ať se přihlásí
k bydlišti v obci. Nebál bych se toho vyplácet
těm, kdo v obci prokazatelně bydlí za registraci peníze nebo je jinak motivovat. Obci se
to vyplatí.
■ Záleží na živnostnících bydlících v obci.
Obci zůstává 30 procent výnosu z daně, kterou platí osoby samostatně výdělečně činné
(živnostníci) mající v obci bydliště. Živnostník platící daně je zároveň, měřeno vahou
peněz, pro obec nejcennější občan. Avšak
pozor, pokud se stane ze živnostníka právnická osoba, například společnost s ručením
omezeným nebo akciová společnost, má
obec smůlu, přijde o dost peněz. Velké firmy
totiž platí daně podle sídla firmy, a to nemusí vůbec záviset na místě podnikání. Tyto daně pak putují do centra, kde se dále složitě
dělí bez vazby na místo původu.
■ Záleží na koeficientu, který obec uplatňuje u daně z nemovitosti. Obec jej může
zvýšit nebo snížit v zákonem daném limitu
obecně závaznou vyhláškou. Také u zemědělských pozemků může jedině obec daň
odpustit, a to opět obecní vyhláškou.
■ Záleží na rozloze katastrálního území.
Nově platí, že čím větší území obec má, tím
vyšší má příjem. To je druhé a poslední pozitivum zmiňované novely rozpočtového určení daní.
■ Záleží na počtu zaměstnanců, kteří mají
v obci místo výkonu práce. To se zjišťuje
z ročních zúčtování daně z příjmů. Jde však
o téměř bezvýznamné objemy peněz.
Pokud již máte vypracovanou a zastupitelstvem obce schválenou strategii rozvoje, pracujte s ní minimálně jednou za rok na zastupitelstvu.
Při sestavování rozpočtu a rozpočtového
výhledu máte mnohem větší šanci uspět
i s malou armádou proti značné přesile. Nezapomínejte na to, že vašimi vojáky jsou
úředníci, technikou boje projekty a bitevním
polem složité zákony a pravidla.
Rovněž si pamatujte, že lidé jsou váš základní kapitál a na jejich motivaci a schop■
nostech závisí váš úspěch.
(V příštím čísle se budeme věnovat ekonomickým informacím o možnostech posílení
daňových příjmů měst a obcí – pozn. autora.)
LUDĚK TESAŘ
Regionservis, spol. s r. o.
28.2.08
2:27 PM
Page 10
EKONOMIKA
Jak moc »tvrdý« bude rok 2010?
dokončování bude možné ještě v následujících letech.«
Špetku naděje dává Ing. Jarmila Krebsová.
Na náš dotaz totiž uvedla, že Česká republika chce ještě vyjednávat s Evropskou komisí
o tom, aby za splnění požadavků evropské
směrnice bylo možné uznat i vodohospodářské stavby zahájené před koncem roku 2010,
byť budou dokončeny později, a bylo tak
možné využít celé současné programovací
období EU.
Do konce března ministerstva zemědělství a životního prostředí
očekávají od starostů 134 měst a obcí nad 2000 ekvivalentních
obyvatel informaci o tom, jak se chtějí vypořádat se splněním
požadavků směrnice Rady č. 91/271/EHS, o čištění městských
odpadních vod.
T
ato sídla totiž podle výsledků loňského
dotazníkového šetření dosud neuskutečnila žádná opatření k tomu, aby odkanalizování a čištění odpadních vod na
svém území uvedla do souladu s evropskou
směrnicí. Konkrétně zatím nemají územní
rozhodnutí neřkuli stavební povolení k potřebnému projektu ani dosud nepodala žádost o dotaci na jeho financování.
DOPIS POUZE INFORMUJE
Česká republika pro naplnění směrnice
v aglomeracích nad 2000 ekvivalentních obyvatel vyjednala přechodné období do konce
roku 2010. Dopis, který byl společně oběma
ministerstvy koncem února zaslán starostům
134 obcí, připomíná, že z čl. II bodu 6 zákona
č. 20/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 254/
2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), vyplývá, že obce nad
2000 ekvivalentních obyvatel, jejichž zastavěné území je zdrojem znečištění, jsou povinny
nejpozději do 31. 12. 2010 zajistit odkanalizování a čištění odpadních vod na úroveň stanovenou nařízením vlády vydaným podle
§ 38 odst. 5 vodního zákona. »Jedinými povinnými osobami se všemi důsledky (zejména sankce podle § 116 odst. 3 vodního zákona) z tohoto ustanovení, jsou tedy obce bez
ohledu na to, zda kanalizaci provozují, resp.
dokonce i bez ohledu na to, zda kanalizaci
vlastní. Je na jejich uvážení, zda tuto povinnost zajistí smlouvou (například v rámci větší ČOV pro více obcí) nebo vybudováním nové kanalizace a ČOV,« upozorňuje dopis.
Vláda ČR v dokumentu Aktualizace strategie financování implementace směrnice Rady číslo 91/271/EHS, který schválila 4. února
2008, sice považuje řešení situace 134 aglo-
merací za prioritní úkol, ministerský dopis
jim však nenabízí nic víc než informaci
o standardních možnostech spolufinancování opatření na odkanalizování a čištění odpadních vod z Operačního programu Životní
prostředí (OP ŽP) a národního programu 229
310 Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací.
Bc. Ondřej Veselý z odboru komunikace
ministerstva zemědělství (MZe) to potvrzuje
slovy, že »v tuto chvíli nepředpokládáme nějaké nadstandardní nabídky podpor«. Podobně se vyjádřila Ing. Jarmila Krebsová
z tiskového oddělení ministerstva životního
prostředí (MŽP): »Obecně je snaha existenci
výjimek pro získání podpory minimalizovat
a u projektů kofinancovaných z OP ŽP je také danými pravidly výrazně limitována.«
VÝBĚROVĚ, NEBO PLOŠNĚ?
N ÁV R AT N Ě , Č I N E N ÁV R AT N Ě ?
Předseda Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK) Ing. František Barák poznamenává, že s nepříznivým stavem zejména
kanalizačních sítí a dosluhujících čistíren
odpadních vod (ČOV) se potýkají hlavně
menší sídla. »Obvykle tam, kde cena vodného a stočného byla v minulosti velmi nízká
a neumožňovala vytvářet investiční zdroje
na rekonstrukci a rozvoj infrastruktury. Je
však zejména úkolem vlastníků či provozovatelů zajistit na to finanční zdroje. Na druhou stranu mnohé menší obce se bez pomoci neobejdou. A protože je to vláda, která se
zavázala ke splnění směrnice, měl by státní
rozpočet částečně také přispět k financování
potřebných staveb. Ovšem nikoliv výběrově,
nýbrž celoplošně. Musí však jít o pomoc návratnou, aby nebyli diskriminováni ti, kdo se
o infrastrukturu starali. K čemu však pochopitelně potřebovali vybírat vyšší vodné
a stočné,« tvrdí Ing. František Barák.
Hejtman Petr Skokan stojí i v čele Severočeské vodárenské společnosti (SVS), v níž
sdružily svůj vodohospodářský majetek municipality z Ústeckého a velké části Libereckého kraje. Pokud v působnosti SVS ještě někde zbývá dokončit odkanalizování a čištění
odpadních vod v souladu s legislativou, ve
zhruba 75 % případů už nepůjde o finančně
příliš náročné investice. Celkový objem tzv.
strategických investic na období let 20052010 je v regionu SVS naplánován ve výši přibližně 7 mld. Kč. »Nedořešené aglomerace
nad 2000 ekvivalentních obyvatel v působnosti SVS jsou již naplánovány a budeme je
řešit postupně. Ve většině z nich zahájíme investiční akce ještě letos. Počítáme s tím, že
skutečně jen v minimu případů nebudou do
konce roku 2010 požadovaná opatření realizována nebo zůstanou těsně před dokončením,« uzavřel hejtman.
CO BY URČITĚ POMOHLO
Hejtman Libereckého kraje Petr Skokan však
má za to, že nejen těmto obcím by pomohlo,
kdyby sankce za případné nesplnění požadavků legislativy byly uplatňovány až po
roce 2014, tedy nikoliv již po roce 2010. Hejtman vychází z faktu, že současné programovací období EU počítá s poskytováním dotací až do roku 2013, přičemž dotace za rok
2013 bude možné čerpat ještě o rok později.
»Z logiky věci by proto vyplývalo, kdyby i případné sankce nastoupily až pak,« vysvětluje
hejtman. A dodává: Případné schvalování
požadavku na prodloužení tzv. přechodného
období za hranici 2010 by bylo procedurálně
příliš komplikované. Proto je nutné, aby stát
začal s EU bezodkladně vyjednávat v tom
smyslu, že se rok 2010 nestane „tvrdým mezníkem“, kdy je nejpozději nutné všechny
stavby kolaudovat, ale že jejich postupné
FOTO: ARCHIV SVS
MO10_11
Mikulášovice získaly v roce 2005 díky zařazení stavby do programu Severočeské vodárenské
společnosti (SVS) P2-5 novou čistírnu odpadních vod a kanalizaci. Město na stavbu o celkových
nákladech 64,419 mil. Kč (bez DPH) obdrželo od SFŽP dotaci 31,792 mil. Kč a půjčku 10,597 mil. Kč –
tu však uhradila SVS, stejně jako zbývající podíl na realizaci stavby ve výši 22,029 mil. Kč.
10
PŘES 49 MILIARD KORUN
Vláda už má spočítáno, že pro implementaci
evropské směrnice je nutno do konce roku
2010 zajistit 49,134 mld. Kč (včetně 15 mld.
Kč na intenzifikaci Ústřední ČOV Praha a dokončení odkanalizování jednotlivých městských částí metropole). Kabinet přitom spoléhá hlavně na financování z OP ŽP (s téměř
5 mld. eur). OP ŽP však, jak známo, byl vyjednán tak, že podpora z něho bude omezena či zcela vyloučena pro ty vlastníky vodohospodářské infrastruktury, kteří s provo-
březen 2008
MO10_11
28.2.08
2:27 PM
Page 11
EKONOMIKA
zovatelskými společnostmi uzavřeli dlouhodobé smlouvy (viz MO č. 1/2008, str. 8 Boj
o dotace z evropských fondů, který je už předem rozhodnut? – pozn. redakce). Ve Strakově akademii však už také vědí, že nedosáhnou-li tito vlastníci (podle MŽP jde zhruba
o pětinu aglomerací) změn termínů ukončení stávajících provozních smluv, uniknou jim
peníze z OP ŽP v celkové výši zhruba 13,2
mld. Kč. Dokument Aktualizace strategie financování o těchto potenciálně chybějících
penězích říká: »...je třeba zahájit diskusi o jejich možném zajištění. Zajištění finančních
prostředků z vlastních zdrojů může vést ke
zvýšení ceny za stočné podle rozsahu investice a nastavených podmínek smluv.« V další
pasáži dokumentu se praví: »Variantní využití finančních zdrojů od provozovatelů infrastruktury by vyvolalo nežádoucí změny ve
vlastnictví infrastruktury. Je zřejmé, že vhodným východiskem u malých obcí k pokrytí
chybějících finančních zdrojů je vytvoření
národní podpory ze státního rozpočtu.«
O jaké varianty možného zajištění chybějících zdrojů by šlo, vláda hodlá posoudit do
letošního 30. června.
ZÁZRAK URČITĚ NEPŘIJDE
Buď jak buď, tam, kde s nakládáním se svými
odpadními vodami v souladu se směrnicí EU
dosud otáleli, by neměli příliš spoléhat na
»zázračné řešení« svých současných potíží.
Bc. Ondřej Veselý z MZe radí: »Takové obce by
se určitě měly zaměřit na investorskou přípravu a s pomocí odborné projekční firmy začít chystat příslušný projekt pro územní rozhodnutí a následné stavební povolení. V této
věci lze také využít schválené krajské plány
rozvoje vodovodů a kanalizací, kde jsou navržena opatření pro odvádění odpadních vod
a jejich likvidaci ve všech obcích v ČR.«
Předseda SOVAK Ing. Petr Barák dodává:
»Aby mohla být evropská směrnice splněna,
je třeba spojit síly vlastníků, jejich akcionářů
a provozovatelů. Municipální akcionáři musí přispět z vlastních rozpočtů, provozovatelé zase formou předplaceného nájemného
a dodatkovými investicemi. S tím souvisí
nutnost upravit charakter společnosti vlastníků na společnost pouze s municipálními
akcionáři, v níž vytvořený zisk půjde zásadně
dlouhodobě zpět do investic. Avšak patrně
všude bude nezbytný i další nárůst ceny vodného a stočného. Obcím jistě poradí i členové sdružení SOVAK, například jak dosáhnout
na dotace nebo jak připravit vhodný projekt.
Pomoc a radu lze určitě hledat i na příslušných odborech krajského úřadu, stejně jako
na ministerstvech zemědělství a životního
prostředí. A neuškodí ani konzultace s nejbližším zkušeným vlastníkem či provozovatelem vodohospodářské infrastruktury. Každopádně platí: Velcí vlastníci se bez dotací
případně i obejdou, byť s nimi je pro ně také
vše jednodušší. Navíc jim rády a levně půjčí
banky. Naopak, kdo nemá na dofinancování
rekonstrukce či výstavby ČOV, asi těžko bude
po roce 2010 schopen hradit možné sankce
za to, že nezajistil adekvátní čištění odpadních vod na svém území.«
■
I VA N RY Š AV Ý
březen 2008
MO-000664
11
MO12
29.2.08
9:15 AM
Page 12
EKONOMIKA
Plynofikace může být rizikem
Národní program 2.4. Plynofikace malých obcí do tisíce obyvatel byl státem už uzavřen. Přesto se ještě dosud do ekonomiky
řady menších sídel a možností jejich dalšího rozvoje negativně
promítá fakt, že nedokázala dostát smluvním podmínkám pro
přiznání dotace. Problémy tohoto druhu Státní fond životního
prostředí registruje u zhruba pěti procent všech podporovaných
investic na plynofikaci.
V
ědí to všichni: Stát už od poloviny minulého desetiletí poskytoval obcím
dotace na to, aby jejich obyvatelé
mohli přejít od topení uhlím k ekologičtější
alternativě vytápění. Jenže ne všechny obce
kvůli zvyšujícím se cenám zemního plynu
dokázaly valnou část svých občanů přesvědčit, aby své domácnosti na plynové přípojky
vybudované se státní pomocí opravdu připojili. Státní fond životního prostředí (SFŽP)
proto od těchto obcí požaduje vrácení buď
celé dotace, nebo její části.
S F Ž P P Ř I S T O U P Í I N A S P L ÁT K Y
Podle mluvčí SFŽP Jany Kulískové minimálně část přijatých dotací má vracet zhruba
stovka obcí, přičemž celková vymáhaná částka se pohybuje kolem 40 milionů korun. Jak
však mluvčí také uvedla 4. února v Hospodářských novinách, další dvě stovky sporných případů plynofikace obcí od roku 1999
se ještě prověřují. Ostatně i loni v květnu se
na X. sněmu Svazu měst a obcí (SMO) ČR
otevřeně mluvilo o tom, že obcí, které jsou
ohroženy rizikem vracení dotací, je přes 400.
Mluvčí SFŽP poznamenává, že problémy se
zúčtováním dotace existují u zhruba pěti
procent státem podporovaných investičních
akcí na plynofikaci obcí.
Nemá-li obec pro vrácení dotace potřebnou částku, může požádat státní fond o možnost postupných splátek. Fond sice upřednostňuje okamžité vrácení dotace nebo její
části, ale vyjednávání o splátkovém kalendáři se nebrání. »Než se však na splátkách s obcí případně domluvíme, je vždy nutno předem provést ekonomické vyhodnocení jejích
možností. Teprve pak lze stanovit případnou
výši splátek,« poznamenává Jana Kulísková.
Mluvčí SFŽP také tvrdí, že obce, jež dosud
při využití dotace nedocílily smluvního ekologického efektu, ale nyní by už měly přijatou podporu zúčtovat, mohou státní fond
požádat, aby tak mohly učinit později. Předtím by však měly reálně zhodnotit šance, zda
V mezidobí došlo k takové změně podmínek,
zejména v ceně zemního plynu, že se výchozí
úvaha vlády, kterou
obce vyslyšely, pro ně
následně stala pastí.
se jim i v prodlouženém termínu opravdu
podaří přimět další občany k využívání zemního plynu tak, aby se v obci zlepšil poměr
mezi slíbeným a skutečným počtem připojených domácností. Jana Kulísková připomíná,
že o jeden rok může termín prodloužit fond,
případné další prodloužení je však už výhradně věcí ministra životního prostředí.
Mluvčí SFŽP uvedla, že fond se drží metodiky postihů za neplnění smluvních podmínek obcemi, kterou mu schválilo ministerstvo životního prostředí. »Metodika je nyní
nastavena tak, že může dojít jen k vrácení
úměrné části dotace. Nebylo-li však prokázáno žádné neoprávněné použití finančních
prostředků v rámci dotace, žádné penále nestanovujeme – to může učinit pouze finanční úřad. Sami penále použijeme jen tehdy,
jestliže si obec s námi vyjednala splátkový
kalendář, ale pak jej nedodržuje,« dodala.
DVOJÍ ZMÍRNĚNÍ – TŘETÍ NEBUDE?
Státní fond nastavená pravidla pro závěrečné vyhodnocení dotací na plynofikaci obcí
už dvakrát zmírnil – v letech 2003 a 2005 (viz
tabulky). Ale ani to nestačí. Mgr. Pavel Drahovzal z oddělení legislativně-právního Kanceláře SMO ČR potvrdil, že přes změkčení
kritérií řada obcí nejenže nedokáže ani
v prodloužených termínech splnit podmínky
dotací, ale leckdy dokonce ni nemá šanci vů-
Změkčení kritérií ze strany SFŽP od konce roku 2003
Výše plnění smluvního ekologického efektu
Sankce – vrácení dotace
do 50 %
celá částka
50 až 90 %
do 10 % zástavky
nad 90 %
bez sankce
bec sehnat peníze na vrácení dotace. Svaz se
proto už loni po svém X. sněmu pokoušel
o to, aby stát dál zmírnil postup pro závěrečné vyhodnocení dotací na plynofikaci obcí.
Podle právníka SMO lze reakci ministerstva
životního prostředí z konce prosince 2007
shrnout následovně: S ohledem na jednotný
přístup k žadatelům, zajištění srovnatelných
podmínek pro závěrečná vyhodnocení žádostí v programu 2.4. a zachování motivačního
efektu dosáhnout ekologických přínosů nemůže být žádosti SMO vyhověno.
JUDr. Stanislav Polčák, člen zastupitelstva
obce Vysoké Pole na Zlínsku a jeden z činovníků nedávno založeného Sdružení místních
samospráv (SMS) ČR, má za to, že vládě nic
nebrání, aby změnila původní pravidla ve
prospěch obcí, které se dostaly v souvislosti
s čerpáním dotací na plynofikaci do problémů. »Právně jde o smluvní vztah, v němž obce bezesporu přistoupí na jakékoli zmírnění
původních pravidel. Nelze nevidět, že obce
se rozhodly pomoci vládní energetické politice a politice ochrany životního prostředí
(výše dotací nikdy nepokrývala celé dílo, obce přispívaly značnou částí „ze svého“).
V mezidobí ovšem došlo k takové změně
podmínek, zejména v ceně zemního plynu
a tomu odpovídající změně v chování obyvatelstva, že výchozí úvaha vlády, kterou obce
vyslyšely, se pro ně stala následně pastí,«
uvedl JUDr. Stanislav Polčák.
M I N I S T R A O S L O V Í TA K É S M S Č R
Poukazuje na to, že obce nemají žádné vlastní nástroje v oblasti energetiky. Naopak stát
prý v oblasti plynofikace zřetelně selhal. »Řešení ve formě uplatňování penále a vrácení
dotací je tak v tomto případě přinejmenším
pochybné, zvláště vezmeme-li v úvahu, že za
chybnou energetickou koncepci v této oblasti neodpovídá žádný z politiků či vládních
úředníků, kteří ji prosazovali. Proč by jediným postiženým měly být obce?« klade si
JUDr. Stanislav Polčák otázku a konstatuje,
že také SMS ČR v této věci osloví ministra životního prostředí se žádostí o další zmírnění
původně nastavených podmínek.
»Plynofikací jedné ulice města můžete získat tolik přípojek jako plynofikací celé obce.
Přitom náklady jsou diametrálně odlišné
v neprospěch malých obcí. Nevnímá-li stát
tyto rozdíly a neřeší problém rozdílných
podmínek, rezignuje tím na aktivní politiku
rozvoje venkova. Pokud si parlament a vláda
tyto rozdíly neuvědomují, je zbytečné hovořit o kompenzacích za nerovné podmínky při
plynofikaci velkých měst na straně jedné
a malých obcí na straně druhé,« uzavřel
JUDr. Stanislav Polčák.
■
I VA N RY Š AV Ý
Změkčení kritérií ze strany SFŽP od poloviny roku 2005
Výše plnění smluvního ekologického efektu
Sankce – vrácení dotace
do 10 %
100%
do 20 % do 30 % do 40 %
80%
50%
35%
do 50 %
20%
do 60 % do 70 %
10%
6%
do 80 %
3%
do 90 % do 100 %
1%
0%
ZDROJ: SFŽP
12
březen 2008
MO13_15
28.2.08
2:28 PM
Page 13
TÉMA
FOTO: ARCHIV CZECH RADAR
Ve Zlatníkách-Hodkovicích u Prahy je nainstalováno zařízení, které automaticky váží projíždějící vozidla. Záznamy z kamer o vozidlech, která překročí
povolenou hmotnost, jsou šifrovaně odesílány do centrálního systému ke zpracování zjištěných přestupků. Více na str. 21.
Kabelová TV a internet i do vesnic
V roce 1995 začala společnost SPT Telecom v Horní Branné na
Semilsku obnovovat a rozšiřovat místní telefonní síť pomocí
kabelů ukládaných pod zem. Zastupitelstvo obce toho využilo
a dohodlo, aby do výkopu byly zároveň uloženy i kabely pro nový způsob šíření televizního a rozhlasového signálu.
P
odnětem k tomuto řešení se stal i špatný příjem televizního signálu v některých místech obce. Vedení obce však
hlavně bralo do úvahy fakt, že díky tomuto
kabelu se časem určitě otevřou významné
možnosti jeho širokého využití v obci. Ať už
by šlo o internet, další televizní programy,
nebo o varování obyvatel v případě živelných
pohrom apod.
Přesto to byl tehdy i poněkud riskantní
krok. V té době se totiž začal také na Semilsku
rozmáhat satelitní příjem televizního vysílání a obec si navíc kvůli tomuto svému rozhodnutí musela otevřít třímilionový úvěr. Ke
konci roku 2000 dosáhly náklady na celou
akci už 8,7 mil. Kč – avšak to už na kabelový
rozvod TV signálu bylo připojeno 350 domácností. Jednorázový poplatek za připojení
činil 2500 Kč a roční částka za užívání byla
březen 2008
stanovena na 600 Kč. Z ní jsou hrazeny služby, které poskytuje firma KATRO SERVIS
spol. s r. o., Semily, a poplatky za placené televizní stanice (Eurosport, Hallmark). Letos
v únoru 2008 obecní kabelový rozvod TV signálu využívalo už 506 domácností, tedy plných sto procent trvale obydlených domů.
Občané mohou vybírat ze 17 programů: 11
je českých, čtyři německé a po jednom slovenském a anglickém (BBC). Kromě toho
funguje i informační kanál obce poskytující
zprávy z obecního úřadu, oznámení spolků,
upozornění na kulturní a sportovní události,
reklamy. Několikrát do roka v pevných časových intervalech se na obecním programu
promítají zeměpisné či přírodní snímky
z cest místních občanů po světě nebo filmy,
které jsou zapůjčeny z Krkonošského národního parku.
V roce 1995, kdy se kabel pro příjem televizního signálu pokládal, byl internet pro
většinu obyvatelstva ČR ještě téměř neznámým pojmem. Jenže neuplynulo ani deset
let a na trhu se začaly objevovat nabídky na
bezdrátový příjem internetu pomocí parabolických antén. I na věži místního kostela byl
a dosud je namontován zdrojový vysílač, který umožnil prvním zájemcům bezdrátové
připojení. Další zájemci k napojení na internet využívali svoji telefonní linku.
V roce 2005 se však obci naskytla příležitost v rámci projektu Multifunkční kabelové
sítě v regionu Krkonoše získat podporu ze
Společného regionálního programu (SROP),
a vypsala tak soutěž na veřejnou zakázku
»Vysokorychlostní internet Horní Branná«.
Smlouva na projekt byla uzavřena v listopadu 2005 opět s firmou KATRO SERVIS a již
v dubnu následujícího roku byly tímto způsobem na internet připojeny první domácnosti. Projekt v hodnotě 3,5 mil. Kč byl spolufinancován z fondů Evropské unie a fondů
ČR. Obec však musela celý projekt v hodnotě 3,5 mil. Kč s pomocí další půjčky nejprve
sama zaplatit a až po provedené kontrole realizace projektu obdržela dotaci ve výši 75 %
jeho uznatelných nákladů (2,561 mil. Kč)
13
MO13_15
28.2.08
TÉMA
2:28 PM
Page 14
Horní Branná s Valteřicemi jsou od roku 1975 spojené obce s celkem 1818 obyvateli. Jejich soužití vydrželo
i po roce 1989 a trvá až do současnosti. Horní část Valteřic se nachází v chráněném území Krkonošského národního parku. Typická venkovská zástavba se rozprostírá podél potoka Sovinka v délce pěti kilometrů. Snad
proto, že obě části obce leží v blízkosti měst Jilemnice a Vrchlabí, kde od konce 19. století postupně vznikal
a dodnes je zachován dostatek pracovních příležitostí, ani v jedné z obou obcí nebyl založen žádný průmyslový podnik. Po rozpadu JZD je s 35 pracovníky největším místním zaměstnavatelem Zemědělský podnik –
ZEPO, s. r. o.
V současné době zastupitelstvo obce plánuje ve spojení se sousední Dolní Brannou a Kunčicemi nad Labem
vybudovat kanalizaci s čistírnou odpadních vod, a to opět za pomoci evropských peněz.
ZDROJ: OÚ HORNÍ BRANNÁ
z fondu EU a 10 % ( 0,341 mil. Kč) ze státních
prostředků ČR.
Počáteční rychlost internetu 256 kbps byla pro veliký zájem postupně zvyšována až
na dnešních 1024 kbps. Zřízení televizního
kabelového rozvodu a nyní internetu bylo od
samého začátku míněno jako služba občanům. Například návratnost zřízení kabelové
TV pro obec je vypočtena na 25 let.
Rovněž měsíční poplatek za užívání internetu ve výši 300 Kč byl stanoven tak, aby mohl konkurovat ostatním připojením. Obecní
Veřejná internetová stanice na detašovaném
pracovišti obecního úřadu ve Valteřicích je
spojena s místní obecní knihovnou.
internet využívá už 192 domácností, což je
42 % trvale obydlených domů. V rámci projektu jsou zřízeny dvě veřejně přístupné stanice, další vznikla díky projektu internetizace knihoven. Celkem tři veřejně přístupné
stanice tak fungují na obecním úřadě v Horní Branné a místní obecní knihovně a také na
detašovaném pracovišti OÚ ve Valteřicích,
které je spojeno s tamní knihovnou. Součet
příjmů z provozu obecního internetu od
dubna 2006 do konce roku 2007 činí 885 550
Kč, zatímco náklady dosáhly 661 513 Kč. Pří-
jem do obecního rozpočtu tedy dosáhl částky 224 037 Kč. Protože však zřízení internetu
bylo umožněno pomocí dotace z EU, roční
zisky obce po dobu pěti let nemohou přesáhnout půl milionu korun.
■
J A R O S L AV D E J M E K
kronikář Horní Branné
I software si zaslouží efektivní správu
Organizace se starají o svůj software různě. Často se však
k němu nechovají jako k jinému svému hodnotnému majetku.
Nevhodná a nedostatečná správa programového vybavení je
může stát dost peněz: Snižuje jeho účinnost a produktivitu
a organizace je pak nucena vynakládat zbytečné a neplánované
finanční prostředky na řešení momentálních problémů, které
by při pravidelné správě vůbec nemusely nastat.
P
odle Marcely Kucbelové, obchodní ředitelky společnosti DIGI – TRADE, není
snad jediná organizace, u níž by se při
softwarovém auditu nenalezly byť třeba i jen
drobnější nedostatky. Softwarový audit je
prvním krokem k nápravě, přičemž představuje inventarizaci stávajícího softwarového
vybavení. Jeho výsledkem je zjištění, na kterých počítačích v organizaci je nainstalován
jaký software, jak je dokladováno jeho legální pořízení, nakolik je software skutečně využíván.
»Nabývacím dokladem může být faktura,
darovací smlouva či převodní smlouva. Ale
určitě ne pouhá příjemka,« upřesňuje Marcela Kucbelová. »V evidenci nestačí uvádět
jen název programu, nýbrž je třeba zaznamenat i číslo verze a jazykovou mutaci. Faktura s textem „počítač včetně softwaru“ není
považována za doklad o nabytí softwaru.«
Druhým důležitým dokladem je licenční
smlouva, doklad o konkrétním pořízení produktu a jeho podmínkách. »Někdy se stává,
že najdeme i více licencí, než je vůbec třeba,«
dodává kolega Marcely Kucbelové Karel Marouš, který má za sebou již nemálo softwarových auditů. »Systém, kdy se při příchodu
nového pracovníka koupí nový počítač a no-
14
vá licence, není výhodný. Auditor může organizaci doporučit, jak co nejvýhodněji programy nakupovat a jak často je obnovovat.
Při koupi většího množství licencí může být
sleva výrazná.«
J A K U RY C H L I T A U D I T
Samotný audit se výrazně zkrátí, použije-li se
auditovací software, který dokáže ušetřit až
70 procent všech rutinních prací. Nainstaluje se na server a pak postupně za normálního provozu získá všechny potřebné údaje
o programech nainstalovaných na jednotlivých počítačích připojených do sítě. Pokud
nejsou některé počítače zapojeny do sítě, je
třeba je obejít a zkontrolovat osobně.
»Naskenování jednoho počítače v síti trvá
deset až třicet minut. Mnohem více času
však zabere práce se získanými údaji,« uvádí
Marcela Kucbelová. »První třídění podle výrobce, druhu softwaru provede auditorský
program sám. Pak musí auditor projít vše
ručně, v registrech se nacházejí pozůstatky
odinstalovaného softwaru, je nutné také rozlišit freeware, shareware.«
Nastane mravenčí práce porovnávání faktického stavu s nabývacími doklady a licenčními doklady. Když softwarový auditor zjistí,
FOTO: AUTOR
›
FOTO: MILOSLAV MARTIN
Horní Branná a Valteřice
Prakticky u každé organizace se při softwarovém auditu pokaždé naleznou, byť třeba i jen
drobnější nedostatky, tvrdí Marcela Kucbelová.
že je v organizaci nelegálně nainstalován nějaký program, neoznamuje to policii, protože je vázán smlouvou o mlčenlivosti. Ale doporučí, jak takový program zlegalizovat,
a navrhne, případně zprostředkuje nákup
chybějících licencí.
P O Ř Á D E K S E V Y P L AT Í
Právě obava z postihu kvůli používání nelegálního softwaru bývala v minulosti hlavním
motivem k objednání softwarového auditu.
Jenže míra neoprávněného používání počítačových programů v České republice se postupně snižuje a do popředí se dostává spíše
snaha organizací zavést standardizovanou
březen 2008
28.2.08
2:28 PM
Page 15
správu softwarového majetku. Taková správa
vede k tomu, že každá investovaná koruna
do počítačového vybavení je investicí na
správném místě.
»Díky zavedení systému správy softwarového majetku získá administrátor počítačové sítě trvalý a snadno udržovatelný přehled
o všech instalacích i odinstalacích softwaru
a zajistí skutečné využívání každé zakoupené licence. Z počítačové sítě zmizí nežádoucí instalace her a množství hudebních a obrazových souborů, které podléhají ochraně
autorským právem. Při jasně nastavených
pravidlech se minimalizuje možnost případného nelegálního využívání softwaru
v organizacích,« vypočítává Marcela Kucbelová hlavní přínosy softwarového managementu.
M E T O D I K A P R O S TÁT N Í S P R ÁV U
Organizace státní správy by se měly v této
oblasti řídit závazným usnesením vlády
č. 624/2001 Sb., o pravidlech, zásadách
a způsobu zabezpečování kontroly užívání
počítačových programů. Ke stažení je usnesení k dispozici například na adrese
http://www.oik.czu.cz/?//=1Bf=1357. Usnesení se týká všech ministerstev a ostatních
orgánů státní správy včetně jimi řízených organizací. Jeho cílem je zajistit užívání počítačových programů výlučně oprávněnými uživateli na základě licenčních smluv a nastolit
důsledný soulad užívání počítačových programů s platnými právními předpisy ČR
a s příslušnými licenčními ujednáními, a ta-
TÉMA
Užitečné odkazy
Organizace státní správy by se měly v této oblasti řídit závazným usnesením vlády č. 624/2001 Sb., o pravidlech, zásadách a způsobu zabezpečování kontroly užívání počítačových programů. Ke stažení je usnesení
k dispozici například na http://www.oikt.czu.cz/?dl=1&f=1357. Usnesení se týká všech ministerstev a ostatních
orgánů státní správy včetně jimi řízených organizací. Jeho cílem je zajistit užívání počítačových programů výlučně oprávněnými uživateli na základě licenčních smluv a nastolit důsledný soulad užívání počítačových programů s platnými právními předpisy ČR a s příslušnými licenčními ujednáními, a také respektování zákonných práv
nositelů autorských a průmyslových práv k jednotlivým softwarovým produktům.
Usnesení vlády je doplněno metodikou evidence využívání počítačových programů, která je ke stažení na
http://www.mv.cz/micr/files/2472/mi_mp_evidence_vyuzivanipp.pdf.
Ministerstvo informatiky koncem roku 2003 doporučilo provádět kontroly pouze interně, bez zasílání pravidelných zpráv vládě ČR. Organizace však nejsou zbaveny povinnosti provádět kontroly podle citovaného usnesení
vlády, nemusí pouze zasílat pravidelné roční zprávy (viz http://www.mzcr.cz/print.php?clanek=1129).
ké respektování zákonných práv nositelů autorských a průmyslových práv k jednotlivým
softwarovým produktům.
Usnesení vlády je doplněno metodikou
evidence využívání počítačových programů,
která je ke stažení na http://www.mv.cz/
micr/files/2472/mi_mp_evidence_vyuzivanipp.pdf.
Ministerstvo informatiky koncem roku
2003 doporučilo provádět kontroly pouze interně, bez zasílání pravidelných zpráv vládě
ČR. Organizace však nejsou zbaveny povinnosti provádět kontroly podle citovaného
usnesení vlády, nemusí však zasílat pravidelné roční zprávy (více na internetové adrese
h t t p : / / w w w. m v c r. c z / p r i a t . p h p ? c l a nek=1129).
Třebaže usnesení vlády zavazuje jen organizace státní správy, o zavádění správy soft-
warového majetku začínají usilovat i organizace veřejné správy. Martina Hyndráková ze
společnosti B:Right Consulting to dokládá
statistikou prodeje licencí auditovacího nástroje AuditPro: V posledních čtyřech letech
se na jeho prodejích do státní a veřejné správy podílí samospráva ze 17 %.
AuditPro je jedním z nejrozšířenějších auditovacích programů, nikoliv však jediným.
Dobrý přehled o existujících auditovacích
nástrojích i celé problematice správy softwarového majetku poskytují webové stránky, které na adrese www.zeptejsesama.cz
vytvořila Business Software Alliance. Mohou
posloužit jako dobré vodítko všem organizacím, které uvažují o tom, že by zavedly do
správy svého softwaru pořádek.
■
J A R O S L AV W I N T E R
MO-000651
MO13_15
28.2.08
TÉMA
2:29 PM
Page 16
Po přijetí zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné
správě a navazujících vyhlášek byl Městský úřad Blansko postaven před problém, jak evidovat a kontrolovat jejich plnění
a současně nezatížit své zaměstnance vyšší administrativou.
Nakonec se díky přijatému řešení v rámci informačního systému zvýšila nejen průhlednost rozpočtových výdajů, ale zjednodušil se i samotný proces kontroly.
D
vřených a nevyfakturovaných smluv a objednávek). Nemělo se však zvýšit množství práce v oddělení účtárny.
Tajemník a oddělení informatiky zase prosazovali jednoznačnou identifikaci osob,
které v daném okamžiku v systému pracují,
cenovou dostupnost navrhovaného softwaru, jeho stabilitu a bezproblémovou integraci se stávajícím programovým vybavením
bez nutnosti dalších investic do výpočetní
techniky.
Na základě analýzy a vzhledem k tomu, že
ve stejné době se na radnici řešil i systém vedení elektronické evidence všech smluv, byl
stávající systém GINIS rozšířen o aplikaci
Smlouvy. Byli stanoveni tzv. správci rozpočtu
(pracovníci, kteří mají na starosti danou oblast), a tzv. příkazci operace (vedoucí jednotlivých odborů). Vybraným zaměstnancům
úřadu, odpovědným za schvalování výdajů
města, byl nainstalován modul Smlouvy
a podle potřeby zpřístupněny i další aplikace
systému, které se týkají tvorby rozpočtu, došlých faktur nebo poukazů.
o roku 2007 bylo plnění zákona o finanční kontrole zajištěno pouze v papírové podobě. Každý zaměstnanec,
odpovědný za svoji oblast výdajů, vytvářel
individuální a limitované přísliby. Jejich čerpání se sledovalo tak, že výdaje byly dopisovány na tyto přísliby rukou. Nastavený
systém se složitě kontroloval, neboť v něm
mj. chyběla propojenost účetnictví s čerpáním příslibů. Proto kontrolní oddělení ú a tajemník úřadu vznesli požadavek, aby se tento proces zautomatizoval, zefektivnila se
práce a zvýšil se celkový přehled o čerpání
prostředků z rozpočtu.
CO CHTĚL FINANČNÍ ODBOR
A O C O U S I L O VA L I I N F O R M AT I C I
Nejprve však bylo nutno na městském úřadu
provést analýzu, opřenou i o požadavky finančního odboru a oddělení informatiky. Finanční odbor požadoval mj. automatizaci
zpracování faktur v rámci úřadu a lepší evidenci čerpání prostředků, a to již při přípravě tohoto čerpání (blokace financí u již uza-
Městský úřad Blansko (na snímku) nemá díky
rozšíření svého informačního systému problém
zajistit průhlednost rozpočtových výdajů
v souladu se zákonem č. 320/2001 Sb.,
o finanční kontrole ve veřejné správě.
16
NASTOUPIL KOMPLEXNÍ KONTROLNÍ
MECHANISMUS
Ve spolupráci s dodavatelem zpracoval městský úřad metodický postup řešení problematiky finanční kontroly za využití příslušných
součástí informačního systému (fakturace,
tvorba, rozpočtu atd.). Dosavadní prostou
evidenci smluv tak nahradil komplexní kontrolní mechanismus splňující legislativní požadavky. Jednotlivé smlouvy, objednávky a limitované přísliby jsou nyní elektronicky
evidovány a propojeny s rozpočtem, došlými
fakturami a výdajovými poukazy.
Tím je zajištěno, že pokud není odpovídající částka výdaje schválena a následně finančním odborem pořízena do rozpočtu,
nebude na ni možno vystavit individuální
příslib, objednávku ani smlouvu. Částka nebude moci být následně uhrazena. Jinými
slovy řečeno, po přijetí faktury na městský
úřad nelze uskutečnit výdaj finančních prostředků bez jeho elektronického provázání
na rozpočet a smlouvu či limitovaný příslib.
Každý správce a příkazce rozpočtu má přehled o aktuálním plnění výdajů v rámci
svých kompetencí, což mu pomáhá při návrzích případných rozpočtových opatření
a změn.
FOTO: ARCHIV
Na radnici v Blansku se úspěšně
ujala elektronická evidence smluv
FOTO: ARCHIV
MO16_17
Tajemník Městského úřadu Blansko Ing. Josef
Kupčík: Chystáme i využití naskenovaných
dokumentů jako elektronických příloh
k příslušným dokladům, což by úplně vyloučilo
oběh papírových účetních dokladů uvnitř celé
radnice.
SOULAD S ROZPOČTEM
Tak se nám podařilo sjednotit metodiku kontroly čerpání rozpočtu na celém úřadě,
a proto lze jednoduše dohledat data a postupy i za několik období zpět. Zaměstnanci finančního odboru již nejsou jen pořizovači
dat, nýbrž sami kontrolují a případně po dohodě se správci rozpočtu opravují účtování
výdajů. Veškeré výdaje se automaticky účtují
podle pořízeného rozpočtu v souladu s požadavkem správce a příkazce operace. Většina operací probíhá elektronicky a tištěné výstupy jsou omezeny na nezbytné minimum
vyžadované legislativou. Komplexní kontrola a dokumentace všech procesů zabezpečuje optimální čerpání rozpočtu v souladu se
záměry města. Systém značně zprůhlednil
realizované výdaje i jejich schvalování.
Nezanedbatelné jsou také úspory. Ať už
mluvíme o úspoře času jednotlivých referentů při sledování výdajů, úspoře času úředníků díky on-line napojení na účetnictví, nebo
– a to v neposlední řadě – rovněž o úspoře
kancelářského papíru a tisku (potvrzování
a evidence se provádějí elektronicky). Zkvalitnila se evidence pohybu účetních dokladů
a omezilo riziko případné ztráty účetních
dokladů během jejich pohybu po jednotlivých pracovištích městského úřadu, který
sídlí ve více budovách. Úředníci mohou nahlížet do systému a získávat informace bez
nutnosti dotazů na finanční odbor.
Nyní chystáme propojení podobné evidence i do oblasti příjmů a napojení on-line
manažerských výstupů pro vedení města
právě v oblasti čerpání a plnění rozpočtu.
Chceme také využívat naskenovaných dokumentů jako elektronických příloh k příslušným dokladům, což by vyloučilo oběh papírových účetních dokladů uvnitř celého
městského úřadu.
■
JOSEF KUPČÍK
tajemník Městského úřadu Blansko
březen 2008
MO16_17
28.2.08
2:29 PM
Page 17
TÉMA
Výzva, na niž se vyplatí odpovědět
D
osud si řada obcí a měst nekoncepčně
pořizuje směsici různorodých informačních systémů – například pro vedení účetnictví, agendy místních poplatků či
evidenci a správu svého majetku, aniž by byly navzájem propojeny a poskytovaly komplexní informace jak jednotlivým úředníků,,
tak managementu úřadu.
Ze svých dlouholetých zkušeností plzeňské
společnosti MARBES CONSULTING, s. r. o., to
tvrdí její obchodní ředitel Ing. Miroslav Dvořák. Podle něho se v praxi stále ještě vyskytují
případy, kdy úředník obce třeba přizná občanovi příspěvek na bydlení, aniž by mohl vzít
v úvahu, že právě tento občan už roky radnici
neplatí místní poplatek za svého psa. Vhodný
informační systém může pomoci řešit nejen
jednoduchý případ, kdy jednotlivé agendy
spolu nedovedou komunikovat a sdílet data,
ale zajistí řešení i mnohem složitějších zadání.
VNESE JASNO DO ROZPOČTŮ
Třeba aby systém byl nastaven tak, že dokáže
předpovědět čerpání rozpočtu na úrovni jednotlivých odborů. »Nepochybně dnes snad už
všude vedoucí odborů mají přehled o čerpání
peněz ze své kapitoly rozpočtu,« říká Ing. Miroslav Dvořák. »Jenže to jsou obvykle informace o tom, co se již stalo. Často si nejsou jisti,
zda kupříkladu z titulu dlouhodobých smluv
ke konci roku rozpočet svého odboru už fakticky nepřekračují, nebo zda naopak nehrozí
riziko, že jej zbytečně nevyčerpají.« Nejde však
pouze o reporting čerpání a disponibility rozpočtu. Moderní systém totiž poskytuje uživateli i komfortní nástroje k samotnému sestavení rozpočtu organizace, k jeho úpravám
prostřednictvím rozpočtových změn a k modelování a výběru optimální varianty.
POŘÁDEK V MAJETKU
Magistrátní a další větší města, ale zejména
kraje, zásluhou moderních systémů získají
Moderní systémy lze
vnitřně nastavit tak,
aby fungovaly v souladu se správním řádem
a úředníkovi při vyřizování záležitostí de facto
»napovídaly« správné
kroky.
komplexní a aktuální přehled o svém rozsáhlém majetku, a mohou tak s ním efektivněji
nakládat. Ať už jde o budovy škol, nemocnic
a sociálních zařízení či o dopravní stavby
apod., které mají svěřeny, nebo je svěřují do
správy dalších organizací s právní subjektivitou. K takovému majetku úřadu většinou
chybějí informace o jeho technickém stavu,
vydaných penězích na jeho opravy a údržbu,
o dalších smlouvách, které se k němu váží
apod. Neřkuli aby se na úrovni magistrátu
nebo krajského úřadu mohly účelně plánovat a realizovat investice.
»To je ze strany moderních informačních
technologií výzva, na niž by veřejná správa měla slyšet,« konstatuje Ing. Miroslav
Dvořák.
AGENDY V SOULADU SE ZÁKONY
Vhodně zvolený informační systém může
chránit i samotného úředníka. Systém lze totiž vnitřně nastavit i tak, aby fungoval v souladu se správním řádem a úředníkovi de facto »napovídal« správné kroky, které má při
vyřizování dané věci učinit. Také občan pak
může mít větší jistotu, že se v jeho věci postupuje v souladu se správním řádem a dal-
šími zákony, a navíc že se jeho záležitost řeší
rychle a efektivně.
Multiagendový systém díky integraci jednotlivých majetkových a partnerských evidencí či registrů do vrstvy městských agend
nabízí i další zajímavé možnosti. Úředník
spravující poplatky a pohledávky tak může
mít nepřetržitě k dispozici aktuální informace o saldu partnera, stavu plnění platebního
kalendáře, plnění závazků plynoucích ze
smlouvy, nástroje pro efektivní vymáhání
pohledávek a mnoho dalších.
Připomeňme také, že pro moderní systémy je samozřejmostí automaticky průběžně
prezentovat na webu vybrané, neustále aktualizované informace, které ocení jak občané,
tak pracovníci úřadu. Pro interní potřebu to
může být třeba každodenní sumář o stavu
a předpovědi čerpání rozpočtu toho kterého
odboru, pro veřejnost zase například informace o vypisovaných výběrových řízeních, či
po zavedení identifikačního systému i informace pro občana o stavu vyřizování jeho
konkrétní žádosti.
V PŘÍBRAMI ZVOLILI PROXIO
Na příbramské radnici informační nástroj pokrývající komplexně celou paletu činnosti
úřadu při garanci bezpečné správy a nízkonákladového provozu už mají. Je jím komplexní
informační systém PROXIO. Ing. Bc. Jarmila
Nováková, tajemnice Městského úřadu Příbram, konstatuje, že PROXIO sjednotilo informační prostředí úřadu a zefektivnilo je do té
míry, že nyní představuje komplexní nástroj
pro každodenní činnost zaměstnanců radnice, a to od referentů až po management.
»Potvrzuji, že jsme pro kvalitu práce úřadu vybrali správně, « odpověděla na náš dotaz s tím,
že uživatelé si dokonce sami vyžádali rozšíření systému PROXIO o další agendy.
■
I VA N RY Š AV Ý
MO-000649
březen 2008
17
MO18_19
28.2.08
TÉMA
2:35 PM
Page 18
Škála povinně zveřejňovaných
informací je široká
Webmasteři, redaktoři nebo tiskoví mluvčí úřadů se často domnívají, že na webu obce, města nebo kraje postačí zveřejnit položky na základě vyhlášky ministerstva informatiky č. 442/2006
Sb., kterou se stanoví struktura informací zveřejňovaných o povinném subjektu způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Avšak není to až tak jednoduchá záležitost.
E
xistuje totiž hned několik skupin povinných informací: Informace povinně
zveřejňované podle zákona o svobodném přístupu k informacím č. 106/1999 Sb.
(InfZ), na něž se vztahuje uvedená vyhláška;
dále informace vyžadované InfZ, které však
vyhláška nepokrývá, a konečně informace,
jejichž zveřejnění ukládají další zákony.
K formě zveřejnění se vztahují i některé další povinnosti.
POVINNOSTI ZE ZÁKONA
ČÍSLO 106/1999 SB.
Povinné subjekty musejí zveřejňovat informace podle § 5 odst. 1 a 2 zákona č. 106/1999
Sb. Pouze k této skupině informací se váže
uvedená vyhláška. Ta stanovuje strukturu
a obsah těchto informací. V zásadě jde o obdobu dříve dobře známého Standardu ISVS,
který je však rozšířen o informace podle nového odst. 2, tj. o povinné zveřejnění všech
právních předpisů (například vyhlášky a nařízení obce v plném znění) a seznam hlavních dokumentů. Ten představuje jednoduchou metainformaci, tedy informaci o tom,
jaké nejdůležitější dokumenty o činnosti
úřadu po něm občané mohou žádat. Bude to
například rozpočet či strategický plán rozvoje (obce typicky zveřejňují SWOT analýzy,
přípravu komunitního plánování či metodiku privatizace bytového fondu apod.). V této
položce – na rozdíl od právních předpisů
(vyhlášky, nařízení a další), není právní povinnost zveřejnit i samotné obsahy (plné
texty) uvedených informací. Nicméně je rozumné jejich seznam (tedy sestavu jejich
názvů) umístit na web interaktivně tak, aby
jejich prokliknutím uživatel získal celý text.
Výběr položek v zásadě zůstává na uvážení
obce, zjevnou chybou však je, když není
zveřejněno nic.
Pasáž povinně zveřejňovaných návodů
k řešení životních situací je rovněž podrobně upravena a rozvedena uvedenou vyhláškou. Lze využívat odkaz na webové stránky
Portálu veřejné správy a ministerstva vnitra
i dalších subjektů, kde tyto popisy jsou již
zpracovány.
Častou chybou bývá zveřejnění sazebníku
úhrad za poskytování informací platného
před novelou InfZ v roce 2006. Po novelizaci
však už nelze vyžadovat úhradu za jakékoliv
vyhledávání informací, a sazebník musí být
formulován jinak. Podceňuje se i významná
povinná položka Seznam rozpočtových,
18
Je třeba uvádět i všechny výdaje na vedené
soudní spory o poskytování informací, a to nejen na externí právní
zastoupení anebo v případě prohry náklady
protistrany, nýbrž i náklady na vlastní zaměstnance, kteří se vedení sporu věnovali.
příspěvkových, zřizovaných, řízených a jiných organizací, které jsou povinným subjektem zřízeny nebo jsou navázány na jeho
rozpočet. Je nutno uvést nejen školy a další
příspěvkové organizace, ale zejména různé
obchodní firmy typu společností s ručením
omezeným či akciové společnosti, jako kupříkladu bývají Technické služby.
Součástí této skupiny je také Výroční zpráva o poskytování informací. V ní je třeba
uvádět všechny výdaje na vedené soudní
spory o poskytování informací, a to nejen na
externí právní zastoupení anebo v případě
prohry náklady protistrany, nýbrž i náklady
na vlastní zaměstnance, kteří se vedení sporu věnovali. Zde doporučuji zajímavou ukázku: výroční zprávu 2007 obce Hajany, která
kvůli chybnému poskytování informací málem zbankrotovala (http://www.hajany.cz).
CO VE VYHLÁŠCE NENAJDETE
Podle § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. musejí povinné subjekty na svém webu zveřejňovat informace, které poskytly individuálním žadatelům na jejich žádost, a to do 15
dnů od jejich poskytnutí žadateli. Tuto povinnou položku uvedená vyhláška nepokrývá. Z logiky věci plyne, že je třeba zveřejnit
rovněž znění žádosti o informace, jinak by –
bez znalosti, kam směřovala žádost – nedošlo ani ke zveřejnění poskytnuté informace.
Vlastní žádosti, k nimž se pak připojí odpověď, se uvádějí bez osobních údajů (tj. např.
bez data narození, přesné adresy, telefonu či
e-mailové adresy). Doporučuji tuto rubriku
nazvat Informace poskytnuté na žádost nebo Databáze poskytnutých informací. Dobrá praxe se teprve stabilizuje, určitě lze doporučit řešení na http://www.praha6.cz/
dotazy.html nebo http://extranet.kr-vysocina.cz/poskytnute-informace/.
Podle § 5 odst. 5 zákona č. 106/1999 Sb.
jsou povinné subjekty povinny zveřejnit na
svém webu celý veřejně přístupný obsah
všech rejstříků, registrů, evidencí a seznamů, které vedou a jež jsou podle zákona veřejně přístupné. Ani tuto oblast vyhláška ministerstva informatiky č. 442/2006 Sb.,
nepokrývá.
Obvykle půjde o živnostenský rejstřík, rejstřík honebních společenstev či o místní
programy snižování emisí podle § 6 odst. 6
zákona o ochraně ovzduší (č. 86/2002 Sb.),
které vedou kraje a některé obce. Mohou to
však být i další registry či evidence, které
splňují podmínku, že jsou podle zákona
alespoň zčásti veřejně přístupné.
Zveřejnění živnostenského rejstříku lze
vyřešit odkazem na Centrální registr živnostenského podnikání s poučením, že informace odpovídající dané obci lze získat zadáním obce do vyhledávání. Naopak rejstřík
honebních společenstev za obec nikdo nezveřejní, a přitom jde o informaci o závažném zásahu do vlastnických práv. Je tedy
nutné tuto snadnou povinnost poctivě naplnit.
CO UKLÁDAJÍ DALŠÍ ZÁKONY
■ Podle zákona o ochraně osobních údajů
(§ 18) musejí povinné subjekty zveřejnit informace o tom, jaká zpracování osobních
údajů provádějí (typ, okruh údajů, okruh
příjemců, okruh osob, o nichž se údaje zpracovávají atd.). U některých zpracování, která
nevyplývají ze zákonného zmocnění (například evidence badatelů místního muzea),
však tato zpracování musejí oznámit a registrovat přímo u Úřadu pro ochranu osobních údajů, kde budou zveřejněna v Centrálním registru zpracování osobních údajů.
■ Podle zákona o informačních systémech
veřejné správy (č. 365/2000 Sb., § 5 odst. 2
písm. h) musejí všechny úřady veřejné správy na svém webu zveřejnit informace o svém
informačním systému. Zjednodušeně řečeno jde o přehled používaného software.
■ Podle stavebního zákona (§ 165 odst. 2)
musí pořizovatel (zpravidla obec či kraj) zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje o vydaném územním plánu, regulačním plánu a místech, kde je možné do
této územně plánovací dokumentace a do její dokladové dokumentace nahlížet. Pořizovatel rovněž zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup zastupitelstvem obce
schválenou zprávu o uplatňování územního
plánu.
březen 2008
MO18_19
28.2.08
2:35 PM
Page 19
Další zákony, které mohou existovat či být
nově přijímány, mohou uložit v souvislosti
s různými agendami zveřejnit na webu další
informace. Úplný přehled takových úprav
(pokud vím) není zatím k disposici. V tomto
přehledu též neuvádím okruh informací,
zveřejňovaný na webu v rámci elektronické
úřední desky.
■
OBECNÉ DOPORUČENÍ
Ke způsobu, jak zveřejňovat povinné informace, lze doporučit zavést na příslušné
stránce webu všechny povinné položky,
i když v nich nebude (zatím) nic uvedeno.
Nevystavíte se pak pochybnosti, zda chybějící položka znamená vaši nepozornost a nesplnění povinnosti, anebo jen to, že dosud
na ni v životě obce nedošlo. Například i když
zatím žádné žádosti o informace vůbec ne-
byly vyřizovány, je správné rubriku »informace poskytnuté na žádost« zavést. Uvede
se v ní, že obec dosud žádost o poskytnutí informace neobdržela. Podobné to bude u nákladů na soudní spory, u honitebních společenstev, pokud v obci nejsou, a dalších.
Podobně je nutno zmínit povinnost, že jakékoliv informace, které má úřad k dispozici
v elektronicky použitelné (například textové) podobě, musejí při zveřejnění na webu
umožnit jejich další textové zpracování uživatelem. Zakázáno tedy je zveřejnit dokumenty v takové podobě formátu pdf, která
neumožňuje další kopírování textu (zamčený text), anebo zveřejnit textové dokumenty
ve formátu jpg jako obrázek. To neplatí, pokud dokument není a nikdy nebyl k dispozici jako text (například staré zápisy, k nimž
není elektronická textová podoba).
TÉMA
Byl-li jakýkoliv dokument k dispozici
(v papírové či elektronické podobě), vztahovala se na něj pravidla archivního zákona,
spisové služby a skartačního řádu. Nelze jej
mimo tato pravidla zničit, byť vymazání se
zdá tak snadné. Pokud k tomu přece jen došlo, je povinností úřadu dokument obnovit
z dostupných podkladů. Proto je nepřípustné, aby například elektronický záznam
o jmenovitém hlasování zastupitelstva, který
po určitou dobu zůstává v elektronickém
hlasovacím systému, byl po pár dnech vymazán. Jde o stejný dokument, jako je samotný
zápis jednání, a jeho vymazání představuje
prohřešek proti spisové službě.
■
OLDŘICH KUŽÍLEK
poradce pro otevřenost veřejné správy
www.otevrete.cz
Informační technologie zefektivní
výrobu energie i z menších zdrojů
Energetika. Nikdo nepochybuje o tom, že toto odvětví je pro
každý stát, město i obec maximálně důležité. Vedle velkých
zdrojů pro výrobu energií jsou hojně stavěny a rekonstruovány
malé a střední soukromé či komunální zdroje. Téměř v každém
městě existuje alespoň jedna společnost, provozující nějaký tepelný zdroj nebo zdroj kombinovaný s výrobou elektřiny.
T
yto firmy se však často zabývají současně také výrobou, službami, dopravou,
obchodem apod. Činnosti mají rozdělené na divize, či na sledování ekonomických
středisek. Z hlediska interních procesů tedy
jde o velmi individuální a komplikované společnosti. Tento segment firem má i své specifické povinnosti vůči státním orgánům, například vůči ERÚ (Energetický regulační
úřad), ČEI (Česká energetická inspekce), ministerstvu průmyslu a obchodu a ministerstvu životního prostředí.
Na jedné straně tedy mají tyto firmy podnikání v energetice zatížené specifickou legislativou, na druhé straně jsou rozmanité co
do interních procesů. Pro uživatele ťukající
informace do různých systémů bez komfortní vazby, bez společné databáze a při nemožnosti jednoduchého vyhodnocení to
představuje velký problém. Naopak pro
komplexní informační systém, budovaný na
jedné databázi, to je výzva. Právě myšlenka
sjednocení rozmanitých procesů a dosažení
komplexnosti práce nad jednou databází byla v roce 2004 hnacím motorem vzniku uceleného informačního systému v třebíčské
společnosti TTS energo s. r. o.
PENÍZE AŽ V PRVNÍ ŘADĚ
Holding TTS zakoupil v roce 2004 pro své
dceřiné společnosti informační systém Helios Orange, který tehdy pokrýval v celé firmě
ekonomickou a výrobní oblast. Na ostatní
březen 2008
procesy užívaly dceřiné společnosti různé
systémy. Management společnosti však měl
představu o sjednocení všech klíčových procesů do jednoho systému.
Společně s lidmi ze softwarové společnosti PC HELP se proto začali zamýšlet nad vývojem nového modulu, postihujícího procesy výroby a distribuce tepelné energie. Mezi
hlavní požadavky patřily jednotná databáze
a integrace se systémem Helios. Nový modul,
nazvaný ENERGO, se měl tedy stát integrovanou součástí stávajícího informačního
systému.
»Vize však nestačila,« vzpomíná František
Blažek, obchodní ředitel společnosti PC
HELP. »Jako ke všemu i k započetí projektu
ENERGO byly třeba také peníze. V roce 2005,
po předchozím vypracování implementační
studie a marketingovém průzkumu, byla
mezi našimi firmami uskutečněna dohoda
o financování projektu. Jejím výsledkem byla poněkud netradiční dělba nákladů mezi
zákazníkem a dodavatelem.«
Během dvou let, kdy byl pak modul
ENERGO vyvíjen a implementován, se již objevili další zákazníci. I oni měli možnost
ovlivnit rozsah a funkčnost modulu. Loni například proběhly další analytické práce ve
společnosti TEDOM ENERGO s. r. o., kde je
systém spolu s modulem nyní implementován. Stejná sestava bude také nasazena
i u jedné z dcer společnosti TEPLO IVANČICE, s. r. o.
O CO VLASTNĚ JDE?
V kostce: ENERGO je systém umožňující sledovat a vyhodnocovat výrobu a distribuci tepelné a elektrické energie, případně hromadný prodej médií, jako je plyn, voda
a podobně. ENERGO existuje ve standardní
verzi, ale lze jej rovněž modifikovat podle individuálních požadavků a přání zákazníka.
Je integrován do informačního systému Helios Orange. To znamená, že uživatel, který
využívá jiné standardní moduly systému,
může bez problémů pracovat i v modulu
ENERGO.
»Mezi rutinní práce uživatelů tohoto modulu patří například práce s ceníky energií
a služeb s více úrovněmi a volitelnou časovou platností nebo práce s platebními kalendáři a s cenovými dodatky smluv,« vysvětluje
František Blažek. »Také zpracování a hromadné generování nedaňových a daňových
záloh, dílčích plnění a výsledných vyúčtování patří k velmi častým činnostem pracovníků energetických firem. Na ni potom navazuje například hromadné automatické
párování přijatých plateb nebo sledování salda,« dodává obchodní ředitel společnosti PC
HELP.
Management energetické firmy tak získal
možnost v systému hodnotit účinnost a náklady dodávek energií či vypočítat hodnoty
ke kalkulačnímu datu a nebo fakturační hodnoty k datu fakturace. Za zmínku stojí i kalkulace výsledných cen podle vzorce ERÚ
i podle vlastních kalkulačních vzorců, jejich
porovnávání či rozpad nákladů a výnosů,
přeúčtování výrobních a správních režií či
sledování nedokončené výroby.
Co tedy dodat? Věřme, že informační technologie mají šanci podpořit lokální či komunální výrobu energie, kterou tak naléhavě
potřebujeme.
■
19
MO20
28.2.08
2:43 PM
TÉMA
Page 20
informační technologie a komunikace
Portál MPSV láme rekordy
V
pondělí 28. ledna zaznamenal Integrovaný informační portál ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV –
http://portal.mpsv.cz) poprvé více než půl
milionu zhlédnutých stránek za jediný den.
Hlavním důvodem vzrůstajícího zájmu klientů je rozšiřující se portfolio informací
a služeb, které portál nabízí.
Největší zájem mají návštěvníci o problematiku zaměstnanosti, jak potvrzuje i každodenní statistika nejnavštěvovanějších 100
stránek portálu. Mezi první desítkou dne 11.
února v době přípravy tohoto článku bylo
sedm stránek ze sekce Zaměstnanost. A právě v ní loni přibyly některé unikátní aplikace.
Jde například o možnost vyhledat volná
místa dostupná veřejnou dopravou ve stanoveném časovém intervalu. U takto vybraných volných míst zájemce může získat informaci o čase potřebném na dopravu do
zaměstnání, počtu dopravních spojení, které
tuto podmínku splňují, potřebném počtu
přestupů i o ceně, za niž lze do zaměstnání
dojíždět. Přitom aplikace sleduje dopravu do
zaměstnání na šestou, sedmou, osmou, čtrnáctou a dvaadvacátou hodinu.
Další novinkou je možnost vyhledávat volná místa pro osoby slabozraké či nevidomé.
Tato aplikace byla připravena ve spolupráci
se Sjednocenou organizací nevidomých
a slabozrakých ČR (SONS) a umožňuje vyhledat takováto volná místa i bez toho, aby
tuto možnost zaměstnavatel ve svém inzerátu volného místa explicitně vyjádřil.
Top 10 nejžádanějších stránek
(čísla udávají počet zobrazení
11. 2. 2008 v 19 hod.)
1. Hledání volných míst (základní formulář) 102 371
2. Rozšířené hledání volných míst
94 668
3. Hledání podle oboru
23 498
4. Zaměstnanost (úvodní strana sekce)
15 445
5. Úvodní strana portálu
1885
6. Sekce Zaměstnanost/Pro občany
7448
7. Kiosek
6397
8. Zadání inzerátu Hledám práci
4526
9. Sekce Sociální tematika
3579
10. Sekce Zaměstnanost/
Informace z úřadů práce
3281
ZDROJ: PORTÁL MPSV
Pro zaměstnavatele byla výrazně upravena
aplikace pro zadávání volných míst. Celkově
bylo 11. února v databázi úřadů práce 39 993
nabídek, které obsahovaly 103 791 volných
míst. Informace o volných místech je možné
si nechat si posílat e-mailem.
V části věnované roblematice zaměstnanosti v evropském kontextu – EURES – portál
uvádí informace o pracovních a životních
podmínkách v jednotlivých členských zemích Evropského hospodářského prostoru
a také výběr volných míst, která zaměstnavatelé z ostatních zemí inzerují se zvláštním zájmem o pracovníky z ČR. K dispozici je i odkaz na server EURES v Bruselu s kompletní
nabídkou více než 1,3 mil. volných míst.
Pro občany hledající informace ze sociální
oblasti jsou přístupné informace jak z oblasti týkající se státní sociální podpory, pomoci
v hmotné nouzi, tak sociálních služeb. Přímo
z portálu lze vyplnit řadu formulářů vydávaných ministerstvem práce a sociálních věcí
a další formuláře je možné odtud alespoň
stáhnout a vytisknout.
■
Inspirace na www.sternberk.eu
W
ebové stránky města Šternberka
(Olomoucký kraj) najdete na adrese
www.sternberk.eu. Své první internetové stránky město uvedlo do provozu již
v roce 1999, současná verze se zprovoznila
v dubnu 2007 a neustále se zkvalitňuje.
Konzultační centrum Dobrý web hodnotí
šternberské stránky jako přehledné a dobře
strukturované, vizuálně dobře zpracované
a v rámci hodnocení webů měst Olomouckého kraje jako jedny z nejlepších. Hodnocení
nebylo zaměřeno na obsahovou kvalitu, ať
už povinně nebo obecně zveřejňovaných informací. Předpokládáme však, že srovnání
a hodnocení vychází z přesného začlenění
našeho webu do výsledného žebříčku podle
jednotlivých kritérií. Stránky města obsahují
veškeré povinně zveřejňované informace
o městě dané zákonem č. 106/1999 Sb.,
o svobodném přístupu k informacím a vyhláškou č. 442/2006 Sb., kterou se stanoví
struktura informací zveřejňovaných o povinném subjektu způsobem umožňujícím dálkový přístup. Navíc uživatelům předkládáme
řadu nadstandardních informací.
Město své webové stránky rozdělilo na dvě
sekce. Turistická sekce je určena hlavně návštěvníkům města, kteří v ní najdou informace o ubytování, stravování, památkách,
akcích, historii města, on-line kameru a další užitečné informace. V nejbližší době budou spuštěny i její jazykové mutace.
V sekci Městský úřad se denně objevují
nové zprávy z radnice, uživatelé si tam mohou přečíst aktuální program starosty, dotázat se na informace v rubrice Dotazy obča-
20
nů. Nová je rubrika Volná pracovní místa,
kam firmy ze Šternberka i okolí mohou posílat nabídky volných míst.
Na elektronické úřední desce jsou kromě
ze zákona povinných informací zveřejňovány i informace o veřejných zakázkách, nařízení a směrnice města, informace o prodejích a pronájmech, možnostech podávání
žádostí o dotace a granty.
Na webu jsou vyvěšeny i důležité strategické dokumenty, například Strategie rozvoje města, územní plán včetně dostupných digitálně zpracovaných katastrálních map
celého územního obvodu úřadu. Najdete
tam rovněž informace o projektech, jako
jsou komunitní plánování, regenerace síd-
lišť, regenerace městské památkové zóny,
prevence kriminality a další.
Výhodou pro editaci stránek je redakční
systém, umož|ňující okamžitou aktualizaci
dokumentů oprávněnými zaměstnanci radnice. Současná verze stránek je už také částečně přístupná handicapovaným občanům
a už brzy tato přístupnost bude kompletně
dokončena. Stránky mají aktivovanou službu
RSS kanálů pro odběr aktualit a dotazů občanů pomoci RSS čteček. Uživatelé se tak na
stránky nemusí stále vracet, neboť jejich
čtečka jim tyto údaje sleduje sama.
■
IRENA ČERNOCKÁ
tisková mluvčí Města Šternberka
březen 2008
28.2.08
2:45 PM
Page 21
TÉMA
Přetížené kamiony to budou mít těžší
V Š E Ř Í D Í S P E C I Á L N Í S O F T WA R E
Základem zařízení jsou dva tlakové keramické
senzory příčně zafrézované do jízdního pruhu
na vozovce, mezi nimiž jsou do tělesa dopravní stavby vloženy indukční smyčky. Tlakové
senzory zaznamenávají zatížení jednotlivých
náprav projíždějícího vozidla, indukční smyčky jeho rychlost. Zjištěné údaje vyhodnocuje
speciální software – řídicí jednotka.
Zařízení je doplněno dvěma digitálními kamerami. První přehledová kamera (sekvenční) dokumentuje celý průjezd vozidla a její
záznam slouží jako případná součást důkazních prostředků, že dané vozidlo v daný čas
skutečně projelo měřeným úsekem. Druhá
kamera se aktivuje až na povel řídicí jednotky,
pokud hmotnost vozidla přesahuje přednastavené mezní hodnoty. Tato kamera je vyba-
Při prezentaci systému pro vážení vozidel
za jízdy ve Zlatníkách-Hodkovicích počátkem
února tam jen během tří hodin testu váhy
zaznamenaly 35 projíždějících vozidel, která
překročila nejvyšší povolenou hmotnost
12 tun. Na snímku kamion přijíždí ke dvěma
téměř neznatelným tlakovým senzorům
zafrézovaným do vozovky.
vena bleskem, aby pořízený záznam mohl být
kvalitní i v noci či při zhoršené viditelnosti.
VYZRAJE I NA »CHYTRÁKY«
Výhodou systému je, že jeho stacionární
zařízení, tedy senzory, smyčky a řídicí jednotku, lze v regionu zabudovat do vozovek
na více místech a mezi těmito stanovišti
pouze operativně podle potřeby přesunovat kamery. Řidiči tak nikdy nebudou přesně vědět, kde a kdy je měřicí zařízení skutečně v provozu, což jim znesnadní
možnost vyhnout se mu volbou jiné trasy.
Další výhodou je fakt, že systém po instalaci je kromě nutného pravidelného servisu
a kalibrace naprosto bezobslužný a ani na
straně úředníka dopravního odboru nevyžaduje víc než pouze běžnou uživatelskou
znalost PC.
Naopak podmínkou pro instalaci systému
je dostupnost elektrické energie na měřicím
stanovišti a také rovný úsek vozovky v délce
alespoň 60 metrů s co možná nejvyšší kvalitou povrchu.
Běžné WIM fungují tak, že dopravním policistům nebo celníkům signalizují, že hmotnost projíždějícího vozidla překračuje nejvyšší povolenou hodnotu pro danou silnici.
Policisté pak tato vozidlo odkloní na místo,
které je příhodné pro zvážení na mobilní
soupravě vah. Teprve tam je přetížení vozidla zdokumentováno – a přestupek buď vyřízen na místě, nebo předán dopravnímu odboru. Přetížené vozidlo má navíc správně na
místě vyčkat, než přijede jiné vozidlo, aby na
ně mohla být část nákladu přeložena. To zvyšuje nároky na velikost odstavné plochy
a často i blokuje převažování dalších vozidel.
Zařízení, které vyvinula společnost Czech
Radar, těmto problémům čelit nemusí a nevyžaduje ani přítomnost policistů, kteří se
mohou věnovat své práci jinde.
Z Á J E M M Á TA K É L I B E R E C K Ý K R A J
Náklady na pilotní instalaci zařízení dosáhly
zhruba 10 mil. Kč, přičemž významnou část
ceny tvoří vlastní instalace do vozovky. S větším počtem instalovaných systémů však budou tyto celkové náklady logicky klesat. Pokud se systém v pilotním nasazení osvědčí,
Středočeský kraj jich hodlá ročně nakupovat
hned několik a průběžně jimi osazovat své silnice druhé a třetí třídy. Zájem o toto zařízení
už projevil i Liberecký kraj. Ve středních Čechách se do rekonstrukcí silnic druhé a třetí
třídy chystají investovat téměř čtyři miliardy
korun. »Nechceme nečinně přihlížet tomu,
jak nesvědomití dopravci přetíženými kamiony tyto naše investice znehodnocují,« uvedl
středočeský hejtman Ing. Petr Bendl.
■
I VA N RY Š AV Ý
MO-000662
U
nikátní, i ve světovém měřítku naprosto ojedinělý systém vážení vozidel za
jízdy nyní zkouší Středočeský kraj ve
spolupráci s firmou Czech Radar, a. s., v obci
Zlatníky-Hodkovice v okrese Praha-západ.
Systémy souhrnně nazývané weigh-inmotion (WIM), neboli »vážení za jízdy«, již
nejsou až tak neobvyklé. Jenže zařízení instalované na silnici č. II/101 na konci Zlatníků u hřbitova směrem na Dolní Břežany
nejenže umí přesně zjistit hmotnost projíždějícího vozidla, ale navíc také případný přestupek (překročení povolené hmotnosti) obrazově zdokumentuje (viz foto na str. 13
a údaje na liště v jeho horní části – pozn. redakce) a pořídí o něm digitální záznam. Ten
odešle do centrálního systému, kde k získaným datům mají přístup výlučně oprávněné
osoby, tedy konkrétní úředníci dopravního
odboru obce s rozšířenou působností, kteří
zjištěné přestupky vyřizují. Přenos dat je šifrován, probíhá protokolem HTTPS a přístup
k těmto datům je zabezpečen identifikací
uživatele a jeho autorizací.
FOTO: IRENA HOŠKOVÁ
MO21
28.2.08
2:36 PM
Page 22
EVROPSKÁ UNIE
Kdy je či není financování
muzeí veřejnou podporou?
Řada územních samospráv zřídila muzea, povětšinou ve formě
příspěvkových organizací, kterým každoročně ze svých rozpočtů
poukazuje dotace na provoz, případně na nejrůznější investiční
akce. Některé obce a kraje dokonce hodlají zřídit muzea využitím zdrojů ze strukturálních fondů EU.Vyvstává proto otázka:
Nejde v případě těchto dotací o formu veřejné podpory?
P
rávní předpisy ČR umožňují územním
samosprávám financovat řadu oblastí
včetně muzeí. To však neznamená, že
tak mohou činit bez dalšího posouzení. Velice snadno se totiž mohou dostat do kolize
s pravidly EU pro veřejnou podporu, u nichž
platí aplikační přednost před českým právem. Jinými slovy, předtím než poskytnou
veřejné prostředky na základě českého právního předpisu, měly by si odpovědět na otázku, zda takové financování zakládá veřejnou
podporu či nikoliv.
JE MUZEUM PODNIKEM?
Podnik je v oblasti veřejné podpory klíčovým
pojmem. Platná judikatura soudů EU jej vymezuje jako jakoukoli entitu bez ohledu na
právní status či způsob financování, která
vykonává ekonomickou činnost. Tou je míněno nabízení výrobků a služeb na příslušném trhu. Jde v podstatě o činnost, při níž se
určitá entita může – byť i potenciálně – dostat do konkurenčního vztahu s jinými subjekty, tj. může ovlivnit daný trh nejen v určitém státě, ale i v rámci celé EU. Zdůrazňuji,
že nerozhoduje právní forma, způsob financování, vlastnictví kapitálu, nýbrž činnost,
kterou daná entita vykonává. Podnikem tudíž mohou být i příspěvkové organizace.
Jak ukazuje rozhodovací praxe Evropské
komise (EK), klíčového orgánu pro oblast veřejné podpory, určit, zda veřejné financování
muzeí zakládá veřejnou podporu či nikoliv,
není jednoduché. Hlavním problémem je
posoudit, zda muzea jsou vůbec podniky
a zda příslušné opatření je způsobilé ovlivnit
obchod mezi členskými státy EU.
Co je veřejná podpora
Veřejná podpora je vymezena v článku 87 odst. 1
Smlouvy ES. Jde o opatření, které:
■ Je poskytováno v jakékoliv formě z veřejných
rozpočtů, a to přímo či nepřímo.
■ Zvýhodňuje určitý podnik, skupinu podniků či
celá odvětví výroby/služeb.
■ Je způsobilé narušit soutěž na vnitřním trhu EU.
■ Je způsobilé ovlivnit obchod mezi členskými
státy EU. Všechny zmíněné znaky musí být naplněny kumulativně.
■ Nejčastější formy veřejné podpory jsou dotace,
daňové úlevy, subvence, prodeje majetku veřejnými
institucemi za cenu nižší než tržní apod.
22
FOTO: DAGMAR HOFMANOVÁ
MO22
Vlastivědné muzeum ve Vysokém nad Jizerou.
P Ř Í K L A D Y Z J I N Ý C H S TÁT Ů E U
Určitý návod mohou české územní samosprávy nalézt v rozhodnutí EK, ve kterém
z hlediska veřejné podpory posuzovala program dotací regionu Sardinie na vytvoření
lokálních muzeí (rozhodnutí č. N 630/2003).
Na základě tohoto programu mohla jakákoliv fyzická osoba, církev, asociace, vzdělávací
instituce a podobně, která hodlala na svém
pozemku vytvořit muzeum, požádat o dotaci na úhradu 50 % v programu stanovených
nákladů. Tyto náklady například zahrnovaly
rekonstrukci a úpravu vystavovaného objektu, vzdělávací pomůcky vztahující se k vystavovaným objektům atd.
Pokud jde o posuzování otázky, zda uvedená muzea jsou podniky, EK dospěla k závěru,
že nikoliv. Podle jejího názoru muzeální aktivity (jejichž podporu předpokládá výše uvedený program) provozované fyzickými osobami, neziskovými organizacemi, nejsou
ekonomickými aktivitami v oblasti, kde existuje soutěž na trhu. Z tohoto důvodu muzea,
jimž má region Sardinie poskytnout dotace,
nejsou podniky ve smyslu čl. 87 odst. 1
Smlouvy ES. Poskytované dotace tedy nejsou
veřejnou podporou.
Evropská komise se v rozhodnutí ovšem
zabývala i otázkou ovlivnění obchodu. Zde
dospěla k závěru, že jde o lokální muzea
s omezeným rozsahem. V rozhodnutí vyslovila názor, že muzea tohoto charakteru »nelákají« návštěvníky z jiných členských států
EU, kteří by překračovali hranice speciálně
kvůli jejich návštěvě. Proto zmíněná dotace
není ani způsobilá ovlivnit obchod mezi
členskými státy. Na druhou stranu EK připustila, že v případě velkých a slavných evropských muzeí by k ovlivnění obchodu dojít mohlo.
Tuto skutečnost potvrzuje i její rozhodnutí týkající se programu záruk ve prospěch federálních muzeí v Rakousku (rozhodnutí
č. NN 50/2007). Zmíněný program spočívá
v oprávnění rakouského ministra financí
(z hlediska veřejné podpory není rozdíl, zda
jde o centrální státní orgán či lokální samosprávu) vystavit záruku za předměty (sbírky),
které si federální muzea zapůjčí od třetích
stran za účelem výstav. Záruka spočívá v závazku, že ministerstvo financí uhradí případné škody, které vzniknou při poškození
vypůjčených předmětů. Příjemci záruk může
být 8 federálních muzeí se sídlem ve Vídni,
která jsou založena podle veřejného práva
(zřejmě jde o obdobu českých příspěvkových
organizací).
Evropská komise důkladně posuzovala aktivity, v jejichž souvislosti jsou záruky vystavovány. Zjistila, že jde v podstatě o pořádání
mezinárodních výstav, pro něž se výstavní
předměty od třetích stran půjčují (najímají).
Tyto výstavní aktivity jsou v přímé konkurenci s výstavami pořádanými jinými (privátními) subjekty. Evropská komise proto
rozhodla, že federální muzea jsou podniky
podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy ES.
Pokud jde o otázku ovlivnění obchodu, EK
svoji úvahu o naplnění tohoto znaku odvinula od skutečnosti, že záruky se poskytují
v souvislosti s výstavami mezinárodního
charakteru, které mohou organizovat i jiná
muzea v ostatních členských státech EU. Pořádání takových mezinárodních výstav může
být hlavním impulzem pro rozhodnutí zahraničních turistů navštívit Vídeň. Vzhledem
k tomu, že předmětné záruky mohou federálním muzeím umožnit pořádat výstavy
atraktivní pro zahraniční návštěvníky
(i z EU), nelze ovlivnění obchodu podle názoru Evropské komise vyloučit. Vyslovila
proto závěr, že výše popsané záruky federálním muzeím zakládají veřejnou podporu.
A DOPORUČENÍ?
Uvedené případy jsou odlišné a lze je použít
pouze jako určitý návod. První se týká obvyklých muzejních aktivit, jako jsou informace
o historickém vývoji daného regionu, o jeho
osidlování atd. Ve druhém jde o činnost, která ovlivňuje soutěž mezi různými pořadateli
výstav. Proto v případě veřejného financování muzeí doporučuji důkladně zkoumat aktivity, jimiž se zabývají. Dále doporučuji zkoumat, zda jejich činnost je natolik výjimečná,
aby o ni projevili zájem návštěvníci z EU.
Jsem přesvědčen, že ve většině případů znaky veřejné podpory naplněny nebudou. Její
existenci ovšem nelze vyloučit, což dokládá
zmíněný rakouský případ.
■
MICHAEL KINCL
asistent soudce Nejvyššího soudu ČR,
soudní znalec se specializací na veřejnou
podporu,
předseda pracovní komise pro veřejnou podporu
České asociace pro soutěžní právo
březen 2008
28.2.08
2:36 PM
Page 23
EVROPSKÁ UNIE
Jak zvýšit kredit úřadů
Co platí pro kulturu úřadu
(a nejen pro ni)
Stačí málo – několik nespokojených klientů, nešikovné mediální vyjádření, nečinnost a neochota pár úředníků a nepříjemný
stín ulpí na celém úřadě. Tři městské úřady Libereckého kraje se
proto vydaly cestou systematického budování své dobré pověsti.
J
e-li klíčovým prvkem pro formování kultury úřadu jednání autorit, pak jednou
z efektivních cest, jak ji ovlivňovat, je
vzdělávací program. Uvědomili si to také autoři pilotního odzkoušení vzdělávání zaměřeného na profesionální vystupování pracovníků veřejné správy, které se uskutečnilo
ve městě Lomnice nad Popelkou.
Projekt se realizoval v rámci opatření 3.3
Rozvoj dalšího profesionálního vzdělávání
Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů a finančně ho podpořily Evropský sociální
fond a rozpočet ČR. Partnery projektu jsou
města Chrastava a Hodkovice nad Mohelkou. Cílovou skupinu tvořilo zhruba 69 zaměstnanců městských úřadů včetně vrcholových politiků uvedených měst. Každý
z nich musel být coby zástupce vykonavatele samosprávy či státní správy váženou autoritou.
VÝCHODISKA PROJEKTU
Jak je z názvu projektu patrné, jeho základní
cíle jsou dva:
■ Proměňovat kulturu třech obdobných
úřadů prostřednictvím pozitivního jednání
jejich pracovníků, a tím naplňovat poslání
městských úřadů.
■ »Prozkoumat cestu« pro další úřady, jež
by se vydaly obdobným směrem.
Vznikly proto dva nové vzdělávací programy, které se v projektu odzkouší a poté se budou ucházet o příslušnou akreditaci ministerstva vnitra.
■ Vždy nějaká bude, rozhodovat se můžeme mezi
tím, zda bude cíleně budovaná nebo ponechaná
náhodnému, neřízenému vývoji.
■ Obtížně se mění, je relativně stálá a má sklony
k setrvačnosti.
■ Nedá se měnit celá najednou, ale dílčí změny ji
formují.
■ Největší vliv na to, jaká bude, mají lidé, kteří
jsou autoritami, a to ať formálními (zastávají vedoucí pozice na úřadě), tak i neformálními (ostatní
je uznávají a při svém jednání jsou jimi silně ovlivňováni). Zásadní bývá chování autorit v klíčových
(například krizových) situacích.
V případě organizací je to jazykem managementu
»kultura organizace či úřadu«.
Zatímco o administraci projektu se stará
město Lomnice nad Popelkou, o vzdělávání
Aperta, s. r. o., která má dlouholeté zkušenosti se vzděláváním a poradenstvím ve veřejné správě.
Účastníci projektu jsou rozděleni do pěti
skupin, v každé jsou zástupci všech partnerských městských úřadů, což umožňuje řízenou výměnu zkušeností. Její význam potvrzuje i Hana Urbanová, vedoucí odboru pro
záležitosti občanů Městského úřadu v Chrastavě: »Velkým přínosem pro nás bylo neformální setkání se zaměstnanci partnerských
úřadů zapojených do tohoto projektu.«
OBSAH A FORMA PROGRAMU
Projekt se skládá ze dvou tematických modulů. První, který již skončil, se soustředil na
firemní kulturu městského úřadu, zejména
na jeho organizační kulturu či vizitku, dále
na image a etický kodex úředníka. Ačkoliv se
zdá, že jsou to témata natolik samozřejmá, že
je zbytečné jim věnovat pozornost, opak je
pravdou.
V poslední době jsou úředníci pod stále intenzivnějším dohledem veřejnosti. Zvyšují se
nároky na jejich vystupování i znalosti. Navíc
média upozorňují na různé nešvary v jednání úředníků, spatřují v nich jakési nositele
normotvorného chování. Nástrojem, který
jim může pomoci tuto roli zvládnout, je
i zmíněný vzdělávací program. Zdůrazňuje,
že vše se odvíjí od hodnot, které jednotlivci
a zástupci úřadu vyznávají. Hodnotové žeb-
FOTO: ARCHIV
MO23
Účastníci projektu procvičovali témata i formou drobných herních technik.
březen 2008
říčky jednotlivců by se měly v podstatném
shodovat s hodnotovým rámcem úřadu. Tyto
hodnoty nestačí pojmenovat, ale denně je
naplňovat svým jednáním. Texty etických
kodexů mohou být příliš vzdáleny praktické
aplikaci.
Druhý modul se věnuje komunikaci na
úřadě, hlavnímu nástroji, který úředník ve
své práci používá. Je formou, jež »prodává jeho služby« i úřad jako celek. Vzdělávací program se soustřeďuje na komunikační dovednosti, na jejich základy. Velký prostor
ponechává obtížným situacím při jednání
s klienty. »Příležitost učit se a získávat komunikační schopnosti i dovednosti by neměl nikdo odmítat. Celoživotní vzdělávání je nezbytnou součástí rozvoje osobnosti, zejména
pro ty z nás, kteří pracují ve veřejné správě,«
zdůrazňuje Petr Hanus, místostarosta Hodkovic nad Mohelkou.
V projektu se klade důraz vedle ústní komunikace i na její písemnou formu – korespondenci. »Písemná forma komunikace nepochybně musí mít předepsané náležitosti,
neboť je vizitkou každého úřadu,« říká Hana
Urbanová.
Silnou stránkou vzdělávání byla jeho forma. »Úředníci našeho úřadu ocenili především možnost propojit odbornou výuku
s praxí,« konstatovala Věra Kučerová, tajemnice Městského úřadu Hodkovice nad Mohelkou. »Po krátkých odborných blocích následovala diskuse a procvičování témat na
různých případových studiích či formou
drobných herních technik. Tento způsob považuji za velmi přínosný a vhodný k lepšímu
zapamatování si tématu,« doplňuje.
A jaké jsou dosavadní zkušenosti? »Pilotní
vzdělávání považuji za relaxaci, výměnu zkušeností a především za nastavené zrcadlo.
Vnáší příjemnou změnu do pracovního koloběhu, zamyšlení se nad sebou díky zpětné
vazbě, o kterou se výuka opírá. Myslím, že
všichni ocenili aktivní průběh kurzu. Rovněž
účast tří městských úřadů věci velmi prospěla,« uzavírá Jana Šnajdrová, vedoucí odboru
vnitřních věcí z Městského úřadu Lomnice
nad Popelkou.
■
V Ě R A R Ů Ž I Č K O VÁ
JOSEF MAŘAS
koordinátoři projektu
23
MO24_25
28.2.08
2:49 PM
Page 24
EVROPSKÁ UNIE
Program rozvoje venkova
nabírá tempo
Je jedním z nejvýznamnějších zdrojů kofinancování projektů,
které mohou zásadně zlepšit kvalitu života na venkově.V současné době má za sebou vyhlášení tří kol příjmu žádostí o dotace.
Z
ákladní představu o míře zájmu venkovských obcí o Program rozvoje venkova
(PRV) si můžeme vytvořit na základě výsledků 2. kola, které skončilo 26. listopadu
(viz tabulka). Uvedené počty registrovaných
žádostí ještě nedovolují analyzovat dlouhodobé trendy, protože to byla »de facto« první
příležitost uplatnit projekty z preferované oblasti III.2.1., jejíž podstatou je obnova a rozvoj
vesnic, občanská vybavenost a služby. Jestliže
je v ČR podle údajů Českého statistického
úřadu (ČSÚ) k 1. 1. 2007 celkem 5602 obcí
s počtem obyvatel do 2000, z toho 3610 do
500, jde i při jistých interpretačních úskalích
o poměrně zajímavou korelaci.
C O S P Ř E V I S E M P O P TÁV K Y ?
Z pramenů, které jsem měl k dispozici v době přípravy tohoto příspěvku (v polovině
února), vyplývá, že zájem obcí do 500 (2000)
obyvatel o nosné opatření III.2.1 pětkrát převyšuje finanční alokaci 0,98 mld. Kč pro 2.
kolo. Při počtu 1061 podaných žádostí a celkové výši požadovaných dotací 4,8 mld. Kč
připadá na jeden projekt v průměru asi 4,5
mil. Kč. Jedním z možných řešení převisu poptávky je podle Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF)) sloučení prostředků
osy III určené pro roky 2007 a 2008. Tím by se
uspokojil větší počet žadatelů, kteří by tak nemuseli čekat s realizací svých projektů na vyhlášení dalšího kola, tj. do října 2008.
O P T I M I S T I C K É O Č E K ÁVÁ N Í
Náročnost přípravy a zpracování žádosti o dotaci – jak jsem ji vnímal v mnou administrovaných případech – byla vždy přímo úměrná
připravenosti obce nejen z hlediska projekčního a dokumentačního, ale i (a často především) z hlediska pochopení dané příležitosti,
odvahy a ochoty zástupců obce ji využít.
Dá se s jistou nadsázkou říci, že jaká je
úroveň zastupitelských orgánů dané obce,
schopnost jejích členů shodnout se ve věcech společného zájmu, taková je úroveň
koncepční práce při tvorbě rozvojového plá-
nu a také konečný úspěch při využívání finanční pomoci EU. Nelze zastírat, že účast
v dotačních programech je téměř vždy spojena s vynaložením mimořádného úsilí, obvykle nad rámec tzv. běžných povinností.
V současném programovém období je podávání žádostí podle mého názoru jednodušší, program je vůči uchazečům vstřícnější.
I přes svoji relativní složitost jsou podmínky
výzev poměrně přehledné, jasně strukturované a definované. Na regionálních odborech
SZIF jsem se setkal většinou s kvalifikovaným
přístupem, s ochotou poskytnout potřebnou
odbornou radu a pomoc, ať již ve fázi přípravy žádosti, nebo při odstraňování formálních
vad v poskytnuté 21denní lhůtě.
V tomto smyslu jsou údaje uvedené v tabulce důvodem k poměrně optimistickému
očekávání v další perspektivě tohoto programu. Úspěšní žadatelé mohou být základem
»sněhové koule« zájemců v dalších kolech.
PŘÍKLADY NEJČASTĚJŠÍCH CHYB
Nejčastější formální a obsahové chyby ze
strany žadatelů, které pak ve svých důsledcích snižují šance projektu na úspěch v procesu hodnocení, se pokusím ukázat na modelové situaci v typické malé obci před
podáním žádosti do PRV: Starosta obce se
rozhodl, že veškerou administrativu spojenou se získáním a udržením dotace zajistí
vlastními silami. Má jasnou představu o:
– existenci PRV a nabízených možnostech;
– prioritách obce a při jejich řešení má
podporu ostatních zastupitelů;
– přínosech, kterých chce realizací vybrané akce s pomocí dotace dosáhnout;
– formě a způsobu financování akce (akcí)
v potřebném čase a objemu.
Jeho předchozí osobní zkušenosti s přípravou a řízením obdobných investičních projektů jsou přitom malé nebo žádné.
Při přípravě žádosti je klíčová schopnost
projektového týmu správně porozumět metodice PRV, a to jak v jeho obecné, tak specifické části. Neméně důležité je přesně apli-
Výsledky 2. kola příjmu žádostí o dotaci – zájem venkovských obcí
Počet registrovaných žádostí podle regionálních odborů SZIF
Opatření
PHA
ČB
ÚL
HK
BR
OL
III.2.1 – Obnova a rozvoj vesnic, občanská
vybavenost a služby
169
233
101
151
183
III.2.2 – Ochrana a rozvoj kult. dědictví venkova
15
25
6
19
25
III.3.1 – Vzdělávání a informace
6
15
4
5
14
IV.1.1 – Místní akční skupina
Celkem
OP
Celkem
166
58
1061
32
18
140
13
4
61
211
80
1262
Příjem na CP SZIF
190
273
111
175
222
X
Pozn. redakce: PHA (Praha), ČB (Čes. Budějovice), ÚL (Ústí n. L.), HK (Hr. Králové), BR (Brno), OL (Olomouc), OP (Opava). CP (centrální pracoviště).
ZDROJ: SZIF
24
kovat stanovené podmínky do všech předkládaných závazných dokumentů. Žadatel
by si měl již v této fázi uvědomit nejen to, co
ho čeká během přípravy a zpracování žádosti, ale i k čemu se zaváže v případě jejího úspěchu v investiční fázi projektu a následně
ve fázi provozní. Rozhodně se vyplatí již před
rozhodnutím o účasti v PRV reálně zhodnotit své schopnosti dostát všem závazkům,
které z celého projektového cyklu vyplývají.
Nejčastější chyby ve fázi přípravy žádosti
se projevují:
■ v nedostatečné nebo chybné věcné a logické provázanosti jednotlivých kapitol
Osnovy projektu, která v PRV plní úlohu
zjednodušené studie proveditelnosti;
Příklad: Obec uplatnila do způsobilých výdajů projektu nákup travní sekačky, ale projektové řešení nezahrnovalo ve svých výstupech travnatou plochu, která by nákup
odůvodnila.
■ v nepochopení, resp. podcenění významu
preferenčních kritérií pro bodové hodnocení
projektové žádosti, popřípadě v jejich nesprávném výběru a aplikaci; pro zvýšení šancí je důležité, aby projekt obsahoval co nejvíce kritérií relevantních pro dané podopatření
(záměr) a aby v nich žadatel mohl dosáhnout
maximální počet bodů;
Příklady: V rámci kritéria Komplexnost
projektu u podopatření III.2.1.1, záměru a)
Zlepšení dopravní a technické infrastruktury
a vzhledu obcí může žadatel dosáhnout až 23
bodů, jestliže jeho záměr zahrnuje více než 4
ze 6 definovaných aktivit. Pokud však naplní
dvě aktivity, získá jen 8 bodů. Podobně u multifunkčních objektů občanské vybavenosti při
využití stávající stavby a plnění alespoň tří
funkcí by mohl žadatel dosáhnout při splnění specifických podmínek až 18 bodů.
■ v chybném zařazení aktivit projektu do číselníku způsobilých výdajů;
■ v nerespektování principu referenční cenové úrovně podle ceníku Ústavu racionalizace ve stavebnictví, která je definována pro
PRV jako maximální;
■ v nesprávném přístupu k řešení tzv. veřejné podpory, především u multifunkčních objektů s nutností oddělit části mající charakter
ekonomických činností a generujících příjmy pomocí předem stanovené matematické
metody;
■ nesprávný počet obyvatel obce (závazný
je údaj ze zdrojů ČSÚ). V některých případech počet obyvatel evidovaných obcí a ČSÚ
osciloval okolo hranice 500 a zásadně rozhodoval o účasti v PRV;
■ při zpracování elektronické žádosti, například v důsledku nepoužití kontrolních početních funkcí, které formulář nabízí, nevyplnění některých povinných údajů apod.;
■ podcenění významu majetkoprávních
poměrů u kanalizací a ČOV a smluvních
vztahů souvisejících s jejich provozováním.
Věřím, že se další potenciální žadatelé nenechají odradit zdánlivou komplikovaností
podmínek a budou při získávání finanční
pomoci z PRV úspěšní.
■
JOSEF ŠNEJDAR
projektový manažer
Support Centrum, a. s.
březen 2008
MO I-VIII/priloha
28.2.08
2:23 PM
Page I
finanční produkty
PŘÍLOHA
ILUSTRAČNÍ FOTO: EDMUND KIJONKA
SPOLEČNÁ PŘÍLOHA ČASOPISŮ MODERNÍ OBEC A BANKOVNICTVÍ č. 3/2008
Karviná
Finanční zdraví si musí obec
ohlídat sama
O obcích, které se kvůli nevhodně zvolenému úvěrovému financování nebo špatně investované
dotaci dostávají do finančních potíží, čteme stále častěji. Systém ministerstva financí přitom většinu z těchto případů odhalí až ve chvíli, kdy už je pozdě. Pokud vůbec. Ukazuje to příklad obce
Dobrná, na kterou byla koncem roku 2007 uvalena exekuce.
N
efungující veřejné osvětlení, základní
škola provozovaná jen díky příspěvkům sousední obce, dotace na provoz
mateřské školy samotnými rodiči dětí. To je
obraz obce Dobrná na Děčínsku. Obec s necelými 500 obyvateli se dostala do problémů
s hospodařením poté, co bez finančního krytí zahájila a následně neplatila výstavbu
obecního vodovodu. Závazky a penále obce
se nakonec vyšplhaly až k 10 milionům korun, což výrazně převyšuje finanční možnosti obce.
Koncem roku 2007 navštívili obec exekutoři. Nyní má zablokované účty, nesmí
disponovat se svým majetkem. Když se
podíváme na finanční hospodaření Dobrné blíže, v porovnání s obcemi obdobné
velikosti, napadá nás otázka: Nedalo se
zjistit dříve než v momentu obstavení účtů
a příchodu exekutorů, že finanční hospodaření obce není v pořádku a že hrozí nebezpečí, že obec nebude schopná dostát
svým finančním závazkům řádně a včas?
březen 2008
S TA B I L N Í P Ř Í J M Y
K odpovědi na tuto otázku se dobereme
postupně, na základě srovnávání vybraných ekonomických ukazatelů obce s obdobnými ukazateli na úrovni stejně velkých obcí v daném okrese, kraji i v rámci
celé ČR. Z časového hlediska postačí vycházet z let 2004, 2005 a 2006 a průměrné
hodnoty za uvedené tři roky. Podíváme-li
se na rozpočtové příjmy obce, které vypovídají o její finanční síle, zjistíme, že celkové příjmy Dobrné v přepočtu na obyvatele (tab. 1) byly v období 2004–2006
v podstatě na průměrné úrovni v rámci
obdobně velkých obcí v okrese Děčín
a mírně podprůměrné ve srovnání za celou ČR. Nejde tedy vyloženě o obec, jejíž
rozpočtové příjmy by byly velmi nízké
a předurčovaly ji k budoucím problémům.
TROJNÁSOBNÉ ZVÝŠENÍ DLUHU
Výše kapitálových výdajů, které naznačují,
kolik rozpočtových prostředků může obec
věnovat na svůj rozvoj poté, co se vypořádá s nezbytnými náklady na provoz obecního úřadu a svých organizací, ukazuje, že
Dobrná vydávala na kapitálové výdaje
v přepočtu na jednoho obyvatele (tab. 2)
méně, než kolik činil průměr obdobně velkých obcí, a to jak v okrese Děčín, tak
i v Ústeckém kraji nebo celé ČR. Tento výsledek poukazuje na to, že za finančními
problémy obce nebyly v prvé řadě ambiciózní plány v oblasti kapitálových výdajů.
Zajímavější informace přináší vývoj celkového dluhu na obyvatele (tab. 3) obce,
který se ještě v letech 2004 a 2005 sice nijak výrazně nelišil od výše dluhu obdobně
velkých obcí, situace se však dramaticky
změnila v roce 2006. V tomto roce dluh
Dobrné dosáhl více než čtyřnásobku úrovně, kterou v průměru vykázaly obdobně
velké obce v celé ČR. Navíc se dluh v roce
2006 ve srovnání s rokem předchozím
zvýšil třikrát, což je samo o sobě alarmující. Vyplývá z toho, že prakticky již rok
I
›
28.2.08
PŘÍLOHA
›
2:23 PM
Page II
MO-000661
MO I-VIII/priloha
finanční produkty
před tím, než došlo k obstavení účtu, indikoval tento ukazatel, že z finančního hlediska není v obci něco v pořádku.
U K A Z AT E L M F Č R N E F U N G U J E
K obdobným statistikám a možnostem
porovnání však obvykle nemají zástupci
obce přístup. Ministerstvo financí ČR (MF
ČR) pro regulaci zadluženosti obcí, resp.
územních samospráv, používá ukazatel
podílu dluhové služby na vymezených
příjmech, který charakterizuje zátěž, jež
pro obecní příjmy představují splátky dluhu. Překročí-li tento ukazatel v jakékoli
obci hranici 30 procent, ministerstvo vyzve obec, aby podala ke špatné situaci vysvětlení. Není-li vysvětlení dostatečné,
může MF ČR doporučit všem státním institucím, aby dobře zvážily udělení dotace
dané obci.
Zkušenosti však ukazují, že tento
systém nedokáže vždy finanční situaci
obce odhadnout správně. Zatímco u některých dobrých obcí ukazuje vysoké procento, u jiných, špatně hospodařících,
žádný problém nevidí.
Vrátíme-li se zpět k obci Dobrná, u ní sice ukazatel ministerstva financí dosahoval v období 2004–2006 rostoucích hodnot
(zvýšil se z 0,5 % v roce 2004 na 4,4 % v roce 2006), avšak z hlediska povolené míry
šlo o hodnoty vcelku zanedbatelné. Navíc
obdobně velké obce v Ústeckém kraji
i v celé ČR vykazovaly ve stejném období
Tab. 1 Příjmy
(v tis. Kč v přepočtu na obyv.)
2004
Dobrná
15,8
Okres Děčín
13,8
Ústecký kraj
18,4
Česká republika 15,1
2005
13,5
12,6
18,6
13,5
2006
11,4
13,6
29,3
16,0
průměr
13,5
13,3
22,1
14,9
Tab. 2 Kapitálové výdaje
2004
Dobrná
1,9
Okres Děčín
3,8
Ústecký kraj
6,0
Česká republika 5,1
2005
2,3
2,5
7,9
5,0
2006 průměr
1,2
1,8
3,7
3,3
7,7
7,2
6,2
5,4
Tab. 3 Dluh
Dobrná
Okres Děčín
Ústecký kraj
Česká republika
2004
3,0
2,4
3,2
3,6
2005
5,6
2,5
4,2
3,7
2006 průměr
17,8
8,8
3,5
2,8
4,2
3,9
3,9
3,7
ZDROJ: CCB – CZECH CREDIT BUREAU, A. S.
v průměru vyšší hodnoty tohoto ukazatele než Dobrná a finanční problémy vesměs neměly.
Š PAT N Ý R AT I N G U Ž V R O C E 2 0 0 2
Skutečnost, že se Dobrná může dostat do
vážných ekonomických problémů, se přitom dala zjistit o několik let dříve, než došlo k exekuci a obstavení obecních účtů.
Stačilo, aby se zástupci obce více zabývali
analýzou jednotlivých položek hospodaření, případně kdyby analýzu ekonomické
situace obce zadali externím odborníkům.
Například systém iRating již v roce 2002
evidoval u obce ratingový stupeň C-, který je nejhorší v sedmistupňové škále.
Žádný indikátor sám o sobě nemůže ve
všech případech předejít finančním obtížím obce. Jak ale ukázal příklad Dobrné,
může se rating ekonomické situace stát
důležitým kamínkem v mozaice informací o stavu obecních financí a umožnit tak
včasnou reakci ve smyslu ozdravných
kroků.
A že je tato znalost významná, vyplývá
i z faktu, že včas nesplácené úvěry a půjčky narůstají velmi rychle o penále. Pokud
se obec opožďuje se splátkami svého dluhu delší dobu, může výsledné penále pře■
sáhnout i jeho původní výši.
V Ě R A K A M E N Í Č K O VÁ
ONDŘEJ PIROHANIČ
CCB – Czech Credit Bureau, a. s.
Vysoké nároky na odškodnění vyburcovaly města a obce k navyšování limitů u pojištění odpovědnosti
I úrazy ze školních lavic mohou stát miliony
Na úhradu ukradených kabátů a bot ze školní šatny nebo vyvrtnutých kotníků při tělocviku je na první
pohled pětimilionový limit, který byl do nedávné doby u pojištění odpovědnosti za škodu obvyklý, až dost.
Proto školy a jejich zřizovatelé – obce či města – ani nepomýšleli na nadstandardní krytí. Stačila však jedna
velká a medializovaná škoda a vše bylo jinak.
Také Česká pojišťovna, která nabízí obcím a městům komplexní program pojistné ochrany, zaznamenala v posledním roce zájem o navyšování
limitů u odpovědnostního pojištění. Na to, jak nyní
školy a jejich zřizovatelé svá pojištění inovují,
jsme se zeptali ředitele odboru pojištění odpovědnosti České pojišťovny Ing. Karla Bláhy.
Školy a obce se přesvědčily o tom, že na ztížení společenského
uplatnění se skutečně dají vysoudit miliony. Navíc výplatou ztížení společenského uplatnění nemusí odškodnění končit. Až se
dítě dožije věku, kdy by mohlo být výdělečně činné, přistupují
ještě další náhrady, jako je ztráta na výdělku a všechny aktuální
nároky od příspěvku na pečovatelku, přes hygienické pomůcky
třeba po rehabilitaci. I takové škody může pojišťovna do limitu
pojistného plnění a výše spoluúčasti poškozenému za svého
klienta uhradit. Naopak klient si může být jist, že neoprávněné
nároky odmítne, zajistí právní zastoupení, prostě že se škodou,
za níž je ze zákona odpovědný, nebude mít žádné další starosti.
Česká pojišťovna je pojistitelem několika tisíc škol, které
jsou pojištěny buď samostatně nebo prostřednictvím měst
a obcí. Jaké limity pojistného plnění si vybírají nejčastěji
a jaké škody jsou z jejich pojištění likvidovány?
Dříve byl maximální limit již kolem zmiňovaných 5 milionů korun. Dnes jej školy volí mezi 15 až 20 miliony. Vážný úraz s těžkými trvalými následky může mít mnohamilionové finanční důsledky, vždyť podobně vysoká odškodnění z povinného ručení už
MO-000659
dávno nejsou výjimkou. Čím dál tím častěji se také odškodňuje
tzv. nemajetková újma – například zásah do práva na rodinný
život a jednorázové odškodnění pozůstalých, pakliže úraz skončí tragicky. I v těchto případech mohou poškození vysoudit milionové částky. Zdravotnická zařízení již s takovými náhradami ve
svém pojištění počítají, zřizovatelům škol jsme připraveni patřičnou osvětu poskytnout. Pokud jde o nejčastěji likvidované školní škody, jsou jimi krádeže a pak úrazy při tělesné výchově,
lyžařských výcvicích či dalších akcích organizovaných školou.
Podle čeho se počítá roční pojistné u odpovědnostního
pojištění a jak je pro školy nákladné?
Do výše pojistného se promítá počet žáků a učitelů, škodní průběh a další kritéria. Například škola s jídelnou o kapacitě zhruba
200 žáků s limitem 20 milionů korun, by bez spoluúčasti za roční
pojistné zaplatila zhruba 15 tisíc korun, se spoluúčastí ještě méně. V rozpočtech měst a obcí jde o vcelku zanedbatelnou sumu
s ohledem na to, že dokáže zajistit i mnohamilionové škody.
Připravili jste pro své klienty v rámci pojištění odpovědnosti
nějakou novinku?
Vyšli jsme vstříc požadavkům škol a rozšířili nabídku o poptávané připojištění, kterým je úrazové a odpovědnostní pojištění studentů a hlavně důsledků jejich činnosti na studentských praxích
nebo brigádách. Přestože v rámci nich za své žáky a studenty
škola odpovědnost již nenese, většina z nich požaduje rozšířit
ochranu vůči svým partnerům, kteří učně nebo studenty na praxi umisťují. Česká pojišťovna umí bez problémů rozšířit okruh
pojištěných osob, takže i rodiče dětí mohou být bez obav, že by
jejich potomek způsobil na praxi nějakou škodu. Podobné pojištění nabízíme i firmám zajišťujícím rekvalifikační kurzy pro jejich
dospělé frekventanty.
Na jaká další rizika z pojištění odpovědnosti by obce
neměly při uzavírání smlouvy zapomenout?
Určitě by se neměly soustřeďovat jen na školy, ale myslet i na
to, že jsou obvykle zřizovateli nejrůznějších domovů důchodců,
technických služeb a dalších institucí, jejichž činností se také
dají napáchat vysoké újmy. Pro některé z nich může být důležité
i připojištění nesprávného úředního rozhodnutí zástupce obce,
které také nabízíme.
Ročně Česká pojišťovna proplatí desítky případů s milionovým odškodněním z odpovědnostních pojištění podnikatelů. Z odpovědnosti školského zařízení jsou tak vysoké
škody zatím ojedinělé, ale současná realita ukazuje, že ne
nemožné.
sti
y
mému
osti
vastuxích
nty
šířit
praruh
by
jišjich
na
ců,
aké
žité
ce,
liokaoké
ne
MO-000661
MO I-VIII/priloha
28.2.08
2:23 PM
Page III
MO I-VIII/priloha
28.2.08
PŘÍLOHA
2:23 PM
Page IV
finanční produkty
ANKETA
Jak města a kraje využívají finanční produkty?
1. Je na českém trhu dostatečný výběr
finančních produktů a služeb, které
podporují efektivní a moderní řízení
obecních či krajských financí? Co vám
v této nabídce chybí nebo vadí?
2. Které finanční produkty a služby využívá vaše obec/váš kraj? Dáváte přednost tzv. municipálním balíčkům, nebo
jednotlivým produktům a službám?
3. Pokud má vaše obec/váš kraj volné
finanční prostředky, jak je zhodnocuje?
i n g . H A N A R A N D O VÁ ,
starostka města Tábor
1 . Na trhu postrádáme úvěry s dlouhou
dobou splatnosti (40 let) na financování infrastruktury. Vadí nám vysoké poplatky.
Nabídka produktů na zhodnocování volných peněžních prostředků je pro nás dostatečná, služby běžného platebního styku
také. Město má nainstalovány i platební
terminály na příjem platebních karet. Ostatní produkty, například zajišťovací, záruky a jiné téměř nevyužíváme.
2. Zejména úvěry včetně krátkodobých
a kontokorentů, hypotéky, stavební spoření a úvěry z něj. U těchto produktů využíváme jak pevné, tak plovoucí sazby, různé
druhy splátkových kalendářů a různé doby
fixace hypoték. Úvěrové portfolio je neustále restruktualizováno, aby dluhová
služba zatěžovala městský rozpočet co nejméně a v dlouhodobém horizontu nenarušovala jeho stabilitu. Přednost dáváme
jednotlivým produktům a službám kombinovaným na míru aktuálním potřebám.
Díky dobré spolupráci s financujícími bankami to městu přináší úsporu nákladů
a větší výnosy.
Leasing využíváme pouze u nákupu automobilů. Samozřejmostí je pro nás pojištění majetku a odpovědnosti.
3 . Volné prostředky jsme rozdělili na dvě
části. První, která vznikla velkými prodeji
majetku (například převod akcií distribučních společností nebo prodej bytů), je určena na významné rozvojové investice
města, jejichž příprava je časově náročná,
a proto je nelze realizovat v době inkasa
příjmů.
Tyto peníze se zhodnocují formou investičního portfolia, jehož správu zajišťuje odborný správce. Portfolio má konzervativní
ráz, tzn. zahrnuje pokladniční poukázky,
termínované vklady, dluhopisy, ale nikoliv
IV
akcie. Fondy a podílové listy nevyužíváme.
Druhou část představují volné prostředky
vznikající v průběhu roku nesouladem
mezi příjmy a výdaji. Zhodnocujeme je
prostřednictvím vkladových účtů.
Ing. PETR FIALA,
náměstek hejtmana Ústeckého kraje
1 . Obecně je výběr finančních produktů
na českém trhu velice rozsáhlý, ovšem pro
oblast municipalit je už situace horší. Většina nabídek je zejména dlouhodobého
charakteru, z hlediska ročního rozpočtového hospodaření obcí a krajů postrádám
produkty pro kratší období, například tříměsíční nebo pololetní.
2 . Náš kraj v současné době čerpá úvěr ve
výši 700 tisíc korun na pokrytí investičních
výdajů v oblasti dopravy, uvažujeme
o použití úvěru na překlenutí krátkodobého nedostatku peněz (kontokorentní úvěr)
na financování projektů hrazených z Evropské unie. Své potřeby zajišťuje nákupem jednotlivých služeb podle aktuální
potřeby. Styk s bankami je velmi pružný
a operativní.
Veškerý movitý majetek Ústeckého kraje pojištěný na tzv. komplexní živel. Totéž
se týká i movitého majetku v účetnictví Ústeckého kraje. Do rozsahu pojistné ochrany kraje je zahrnuto i pojištění odpovědnosti za způsobené škody, cestovní
pojištění při služebních cestách a pojištění
odpovědnosti zaměstnanců na vedoucích
pozicích.
3 . Volné finanční prostředky kraje jsou
zhodnocovány pouze individuální úrokovou sazbou na běžném účtu kraje. Je to
kvůli tomu, že většina nabídek v této finanční oblasti je dlouhodobého charakteru a z hlediska ročního rozpočtového hospodaření není pro kraj vhodná.
I n g . A N N A K R I Š T O F O VÁ ,
vedoucí ekonomického odboru
Krajského úřadu kraje Vysočina
1 . Peněžní trh nabízí dostatek produktů
pro řízení veřejných financí. Spolupráce
s bankovními domy bývá zpravidla na vysoké úrovni a bezproblémová. Banky chápou specifika municipalit a umí tomu přizpůsobit své programy. Veřejné finance se
vyznačují tím, že se rozpočtují na kalendářní rok, proto by jedním z podnětů pro
rozšíření spolupráce mohla být nabídka
v oblasti krátkodobého financování.
2 . Partnera pro zajišťování platebního styku jsme získali výběrovým řízením a tato
spolupráce probíhá k všeobecné spokojenosti kraje. V případě potřeby využíváme
rovněž služeb dalších finančních institucí.
V současné době máme uzavřenou smlouvu na poskytnutí úvěru s mezinárodní finanční institucí na projekt Regionální infrastruktura kraje Vysočina (jde o rozsáhlé
opravy komunikací II. a III. tříd). Je to
dlouhodobý úvěr s variabilní úrokovou
mírou. Na případné výkyvy běžného financování lze použít kontokorentní úvěr,
který se uzavírá každoročně revolvingovým způsobem.
Protože kraj vlastní rozsáhlý majetek
a působí v různých oblastech, na zajištění
nutných pojišťovacích produktů využívá
služeb pojišťovacího makléře. Velmi okrajově jsme v minulosti využili i možnost pořídit majetek formou leasingu.
3 . Pro zhodnocování dočasně volných finančních prostředků používáme zejména
produkty ušité na míru subjektem zajišťujícím peněžní styk. V minulých letech náš
kraj spolupracoval se třemi subjekty, které
byly vybrány jako správci určitého portfolia. Protože tato spolupráce nenaplnila zcela očekávání, se dvěma subjekty jsme spolupráci ukončili. Nyní v této aktivitě
pokračujeme s jedním subjektem nebankovního typu, jehož výsledky jsou pro kraj
přínosné. Je snaha, aby tyto přínosy nebyly výsledkem rizikových obchodů, důraz
klademe na velkou míru jistoty. Zároveň
jsou brána v úvahu i hlediska daňové optimalizace pro oblast samospráv.
I n g . J A N W O L F,
náměstek primátora
statutárního města Karviná
1 . Nabídka služeb a finančních produktů
je rok od roku širší a považujeme ji za dostatečnou, využití je na každé obci. Město
se nikdy nedostalo do potíží s placením
a vždy dostálo závazkům. Nemuselo zatím
nikdy sáhnout ani do kontokorentu.
2 . Účty platíme, závazky hradíme včas,
provozní potřeby plníme. To vše je pro nás
naprostá samozřejmost. Od konce roku
2007 máme dlouhodobý poměrně vysoký
úvěr především kvůli stavbě kanalizace
(bude stát více než miliardu korun, zčásti
ji zaplatí EU).
3 . Jak jsem uvedl, účty platíme včas, ale na
druhé straně v současnosti nemáme tolik
volných financí, abychom je mohli ukládat
na termínované vklady nebo je jinak zhodnocovat.
/sk/
březen 2008
MO-000638
O
dpověď na tuto otázku přináší následující anketa, v níž odpovídají zástupci dvou měst a krajů.
MO-000638
MO I-VIII/priloha
28.2.08
2:23 PM
Page V
MO I-VIII/priloha
28.2.08
PŘÍLOHA
2:23 PM
Page VI
finanční produkty
Miliardový projekt svazku obcí
Sdružení obcí mikroregionu Vsetínsko uskutečnilo projekt Čistá
řeka Bečva, který je vzorovým příkladem pro další vodohospodářské projekty nejen v ČR, ale i v jiných evropských zemích.
P
rojekt Čistá řeka Bečva řeší odvádění
a čištění odpadních vod v horní části povodí řeky Bečvy – na rozsáhlém území 15
měst a obcí se 105 tisíci obyvateli. Fyzická realizace projektu začala v roce 2005, v květnu
2007 nabylo právní moci poslední kolaudační
rozhodnutí a uskutečnilo se slavnostní ukončení stavby. »Dnes jsou již uzavřeny prakticky
všechny finanční toky a na nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných zařízeních
běží zkušební provozy,« informoval Jaromír
Kudlík, místostarosta Vsetína.
F I N A N C O VÁ N Í S VA Z K U O B C Í
Celkové náklady projektu dosáhly přibližně
1,1 miliardy korun, z toho dotace z fondu
ISPA činila téměř 800 milionů korun. Komerční banka poskytla sdružení úvěry
v celkové čerpané výši 462 milionů korun.
Část z této sumy (předfinancování dotace)
bude splacena z přijaté dotace z evropského fondu ISPA, zbylá část (spolufinancování) je splácena ve čtvrtletních splátkách.
Konečná splátka posledního úvěru je naplánována na září roku 2022.
Zprovozněním veškerých zařízení a vyčíslením nákladů a rozsahu však projekt
Čistá řeka Bečva zcela nekončí. »Už teď se
připravuje jeho pokračování – Čistá řeka
Bečva II, do něhož by se mělo zapojit 16
měst a obcí regionu,« dodává Jaromír Kudlík, který prezentoval projekt dokonce
v řeckém parlamentu.
Od počátku 90. let 20. století, kdy sdružení obcí mikroregionu Vsetínsko připravovalo svůj projekt, se situace změnila, města
a obce se stále častěji sdružují do svazků
kvůli vybudování velkého vodohospodářského díla.
Také banky se již přizpůsobily a běžně
svazkům na tyto projekty půjčují. »Komerční banka doposud poskytla spolufinancování patnácti svazkům obcí a měst, a to v celkové výši přes 1,5 miliardy korun,« říká Jan
Hanuš, vedoucí KB EU Point, který má na
starosti dotace pro municipality.
KONKRÉTNÍ POSTUP
Financování vodohospodářské infrastruktury ve svazku obcí probíhá následujícím
způsobem: Obce vloží do majetku svazku
vodohospodářskou infrastrukturu, případně hradí pravidelné příspěvky. Svazek ze
svých zdrojů a úvěru zaplatí investiční náklady na vybudování například čistírny odpadních vod, na část nákladů může získat
dotaci.
Majetek obvykle pronajme provozovateli, který jej spravuje a za používání platí
svazku nájemné. Provozovatel zároveň vybírá poplatky od občanů podle sjednaného
tarifu. Příjmy z nájemného slouží k obnově
majetku a splacení úvěru bance.
Kromě poskytování úvěrů mohou municipality – díky konceptu EU Point Komerční banky – u svého bankovního poradce
zdarma získat dotační průzkum, tj. informace o dotacích vhodných právě pro svůj
projektový záměr. V případě, že část investice bude financována úvěrem, pomohou
bankovní regionální EU specialisté s vhodným nastavením podmínek úvěru tak, aby
■
vyhovovaly poskytovateli dotace.
J I Ř Í VA L E Š
Komerční banka
MO-000622
VI
březen 2008
MO I-VIII/priloha
28.2.08
2:23 PM
Page VII
Výhodné úvěry pro města a obce
Program OBEC
Úvěry jsou určeny na realizaci projektů zaměřených na pořízení nebo rekonstrukci majetku ve vlastnictví obce zejména v těchto oblastech:
✓ technická infrastruktura (vodovody, kanalizace, plynofikace, elektrifikace),
✓ čističky odpadních vod,
✓ zařízení na sběr, skládkování a likvidaci tuhého odpadu (skládky, spalovny),
✓ školská a předškolní zařízení,
✓ kulturní a sportovní zařízení,
✓ sociální zařízení (domy s pečovatelskou službou pro seniory a handicapované
občany),
✓ místní komunikace a jejich osvětlení včetně světelné dopravní signalizace,
✓ dopravní stavby (podchody, zastávky místní dopravy, světelná dopravní
signalizace), pořízení dopravních prostředků k zajištění místní veřejné dopravy,
parkovací stání včetně podzemních garáží,
✓ stavební úpravy veřejných prostranství (náměstí, parků, apod.),
✓ projekty zaměřené na úsporu spotřeby energií (zateplování budov, instalace
měřicí techniky, využití obnovitelných zdrojů energie),
✓ jiné projekty zaměřené na zlepšení podmínek bydlení a životního prostředí obcí
(po předchozí konzultaci projektu s ČMZRB).
Municipální úvěr může být poskytnut i na soubor takovýchto akcí.
PODMÍNKY
ÚVĚRU
VÝHODY ÚVĚRU
• výše úvěru obvykle
8 mil. Kč až 100 mil. Kč
• splatnost 10–15 let,
odklad splácení jistiny
až 2,5 roku
• úroková sazba pevná
či pohyblivá
• zajištění úvěru není
požadováno
• z úvěru lze pokrýt až 100 % nákladů investice
• možnost využití úvěru na spolufinancování projektů žádajících o dotace ze
strukturálních fondů
• nedočerpání úvěru bez sankce
• předčasné splacení části či celého úvěru bez sankce
• minimální bankovní poplatky
• bezplatná poradenská činnost ČMZRB
• není požadováno převedení platebního styku obce k úvěrující bance
• u úvěrů do 8 mil. Kč se obvykle jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu,
na kterou není nutno vypisovat zadávací řízení
Program OBEC je realizován ve spolupráci s německou bankou Kreditanstalt für
Wiederaufbau a Rozvojovou bankou Rady Evropy s využitím grantů z Evropské unie.
Podrobné informace naleznete na www.cmzrb.cz
dotazy na telefonu 255 721 480 nebo 255 721 487
e-mail: [email protected]
MO-000653
MO I-VIII/priloha
28.2.08
PŘÍLOHA
2:23 PM
Page VIII
finanční produkty
Produkty a služby pro renovaci
panelových domů
Zanedbaný stav panelových domů v ČR vyžaduje investice zhruba
350 mld. korun. Zajímalo nás proto, jak spolupracují banky a města a obce v oblasti financování renovace tohoto bytového fondu.
N
a naši otázku »Co vaše banka nabízí
municipalitám k financování revitalizace a oprav panelových domů?« nám
odpověděli zástupci čtyř bank.
SPECIÁLNÍ PROGRAM
Jan Parýzek, ředitel odboru projekty
a produkty veřejného financování, uvedl,
že Česká spořitelna nabízí pro klienty veřejného sektoru (obce, města a jimi zřízené organizace), kteří jsou vlastníky panelových domů, společně s dalšími členy
Finanční skupiny ČS komplexní služby
v rámci speciálního programu s názvem
Program financování oprav, modernizace
nebo regenerace panelových domů.
Tento program zahrnuje – analýzu bytového fondu, návrh modelu financování,
organizování činností potřebných k zahájení realizace projektu (zpracování projektové dokumentace, výběrové řízení na
dodavatele stavebních prací, vypracování
žádostí o poskytnutí státních dotací), poskytnutí úvěru (splatnost až 25 let), poradenství při stanovení nájemného, správu
volných finančních zdrojů, vedení účtů
souvisejících se správou bytového fondu
a pojištění nemovitostí.
Klient si může vybrat pouze jednotlivé
produkty a služby podle své potřeby. Program je vhodný zejména pro bytové domy
s více než 200 bytovými jednotkami. K jeho hlavním výhodám patří fakt, že realizace oprav komplexně zajišťuje jedna finanční skupina, jednotlivé kroky dílčích
etap jsou provázány termínově i věcně
a výše splátek a splatnost úvěru lze nastavit s ohledem na potřeby klienta.
ČS rovněž nabízí vedení účtu Fondu roz-
voje bydlení obce (a s tím související služby), který zřizuje na základě nařízení vlády ČR č. 396/2001 Sb. v platném znění,
o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení na opravy a modernizace bytu.
I B E Z P L AT N É P O R A D E N S T V Í
Volksbank nabízí pro veřejnou správu
kromě financování i kvalifikované poradenství. Jk uvedl Petr Merta, vedoucí veřejného sektoru, komunální program
Volksbank CZ zahrnuje nabídku produktů a služeb s atraktivními podmínkami
nejen pro města, obce a instituce veřejného sektoru, ale i pro školy, zdravotnická
zařízení a příspěvkové organizace apod.
Volksbank má v nabídce municipální
investiční úvěr, který lze použít k financování infrastrukturních investic i k opravám obecního bytového fondu včetně
komplexní revitalizace panelové výstavby.
Úvěr je zpravidla vázán na konkrétní projekt revitalizace a uvolňován k čerpání
postupně podle průběhu prací na základě
jejich fakturace. V případech, kdy je návratnost úvěru založena na celém rozpočtu investora, tj. daňových a nedaňových
příjmech obce, nikoli výlučně na peněžních tocích z nájemného, jej lze čerpat také převodem na běžný účet municipality.
Nejdelší splatnost úvěru je do 20 let,
splácet lze jak oddělenými splátkami jistiny a úroků, tak anuitami v měsíčních,
čtvrtletních či pololetních intervalech.
Úroková sazba může být pohyblivá nebo
pevná až na 15 let. V případě vyrovnaného rozpočtového hospodaření a přiměřené zadluženosti obce lze úvěr poskytnout
bez věcného zajištění, jinak je k dispozici
PayPass pro města a obce
A
ktuální potřeby municipalit lze rozdělit do dvou hlavních skupin – identifikace a platební systém. Obě se prolínají v jediném nosiči, tj. v platební/identifikační kartě. Sofistikované identifikační
systémy dosud nabízely městům možnost
kontrolovat přístup do budov, na speciální
režimová pracoviště, k výpočetní či telekomunikační technice či vjezdy na vyhrazená
parkoviště. Výstupem systémů je vedle evidence docházky zaměstnanců či kontroly
pohybu návštěvníků například možnost evidence zápůjček. Řešení společností Global
VIII
Payments Europe a MasterCard však představuje novou dimenzi, celý balíček možností včetně služeb pro občana – na jedné kartě
evidenční, platební a dokonce i věrnostní
aplikaci.
Platební funkce karty mohou být uzpůsobeny pro privátní (uzavřený) i pro otevřený platební systém nebo mohou být připraveny pro variantu, kdy privátní systém
má být perspektivně překlopen do systému otevřeného.
Technologie PayPass představuje moderní řešení pro otevřené platební systé-
paleta standardních zajišťovacích nástrojů včetně zástavního práva.
Úvěr splňuje podmínky pro podporu
v rámci programu PANEL. Volksbank
uzavřela s ČMZRB smlouvu o zprostředkování této podpory podle příslušného
vládního nařízení č. 299/2001 Sb., a poskytuje uchazečům součinnost při vyřízení dotace a bezplatné poradenství.
Ú V Ě RY Š I T É N A M Í R U
Mluvčí GE Money Bank Markéta Dvořáčková uvedla, že tato banka poskytuje úvěry šité na míru potřebám konkrétních obcí. Tedy i na opravy a zateplení jejich
panelových domů. Doba splatnosti, výše
úvěru i zajištění vychází z konkrétních
potřeb žadatele. Banka nabízí poradenství
v oblasti získávání dotací (bezplatný předdotační audit či kompletní dotační audit
za výhodných cenových podmínek).
V případě zájmu o financování je třeba
kontaktovat firemního bankéře, který připraví předběžnou, tzv. indikativní nabídku. Ta je dobrým podkladem pro další jednání. Pro vyřízení úvěru je nutno připravit
doklady, které dokumentují stav hospodaření obce, prokazují, že konkrétní osoba
má oprávnění za obec jednat, a které popisují zamýšlenou rekonstrukci. GE Money Bank nabízí obcím i zvýhodněnou nabídku vedení běžných účtů.
Raiffeisenbank sice žádný specifický
produkt pro municipality podle slov tiskového mluvčího Tomáše Kofroně nenabízí,
ale je schopna nabídnout konkrétní úvěr
podle jejich potřeb. Záleží vždy na konkrétním případu a detailech jednání, každá obec uvítá jiný způsob financování.
Banka může nabídnout provozní i investiční úvěry. Kromě toho má speciální
úvěry pro bytová družstva a sdružení
vlastníků, které jsou určeny právě na revitalizace a rekonstrukce.
/sk/
my. Karta je vybavena bezkontaktním čipem, proto je platba velmi rychlá a jednoduchá. Pokud se jedná o platbu částky
pod stanoveným limitem (například 500
Kč), nezadává držitel karty žádný PIN,
pouze kartu přiloží k čtečce; rychlost odbavení klienta je přitom nesmírně důležitá například v městské dopravě. Zásadní výhodou je omezení manipulace
s hotovostí a také automatická evidence
plateb, příprava podkladů pro účetnictví
a výkaznictví. Nová technologie se v současné době používá či zkouší ve 30 zemích světa.
/sk/
březen 2008
MO24_25
28.2.08
2:49 PM
Page 25
EVROPSKÁ UNIE
Zapojte se do soutěže Město stromů
S
outěž se vyhlašuje každoročně v únoru,
vítězné město odborná porota vybere
v červnu. Při výběru se mj. posuzuje
množství plánovaných aktivit, jejich různorodost, zapojení školských zařízení či spoluúčast dalších partnerů. Samotná kampaň
probíhá ode Dne stromů (20. října) do Dne
stromů následujícího roku. Kromě putovního žezla obdrží vítězné město i roční asistenci Nadace Partnerství a finanční prémii ve
výši 250 tisíc Kč určenou na kampaň.
S iniciativou věnovat jeden rok stromům
přišlo v roce 2004 město Strakonice. Z podnětu odboru životního prostředí městského
úřadu zorganizovalo kampaň nazvanou Rok
stromu, během které se uskutečnily desítky
besed, přednášek, výstav, soutěží, koncertů
i pracovních brigád. Zároveň město oslovilo
své obyvatele – od žáků mateřských škol až
po důchodce. Společným jmenovatelem
všech akcí zůstávalo základní téma – stromy.
Stromy ve všech myslitelných variacích. Od
zdobení živých vánočních stromečků ve
všech mateřských školách v regionu, přes
soutěže s tematikou stromů (například literární, fotografickou, pěveckou) až po besedy
nad problematikou zeleně ve městě. »Upevnit vztah člověka ke stromům znamená
upevnit vztah občanů ke svému městu, krajině a snad i sobě navzájem,« uvedla jeden
z důvodů, proč se město rozhodlo realizovat
kampaň Rok stromu, Mgr. Jaroslava Mrůzková z odboru životního prostředí Městského
úřadu Strakonice.
Na základě úspěšné kampaně se Nadace
Partnerství rozhodla přenést tuto myšlenku
pod názvem Město stromů i do dalších měst.
V roce 2006/2007 se stala Městem stromů
Kroměříž, současným držením tohoto titulu
se chlubí Tachov.
Mediálním partnerem letošní soutěže je
Moderní obec.
Bližší informace o soutěžních podmínkách včetně přihlášky jsou na adrese
www.stromzivota.cz/mestostromu.
■
M I R O S L AVA D R O B Í L K O VÁ
program Strom života Nadace Partnerství
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV
Společný projekt Nadace Partnerství a města Strakonice s názvem Město stromů vstupuje letos již do třetího ročníku. Boje
o titul Město stromů 2008/2009 se mohou zúčastnit obce s rozšířenou působností a větší.
Místostarostka Kroměříže MUDr. Olga
Sehnalová předává ocenění ve výtvarné
soutěži.
MO-000663
březen 2008
25
MO26_27
28.2.08
2:37 PM
Page 26
SPRÁVA A ROZVOJ
Není důvod venkov vysídlovat
Jsou už dnes stopy tragické minulosti zahlazeny?
Z podstatné části ano. Třeba když porovnám dnešní nový školský areál s úrovní starých školních budov, které sloužily až do devadesátých let, pak určitě. Ale je pravda, že
celé území bylo poznamenáno na dlouhé roky, protože se zde zbrzdil další rozvoj. Samotný Neveklov byl dříve srovnatelný se
sousedními Sedlčany, vývoj probíhal v obou
městečkách zhruba 300 let souběžně. Druhá
světová válka to změnila; dnes jsou Sedlčany
zhruba třikrát větší.
■
Po válce se sem původní obyvatelstvo
vrátilo?
Na rozdíl od Sudet, kde se zcela změnil
charakter obyvatelstva, se sem vrátili převážně ti »dobří rodáci«. Velmi rychle a spontánně začali obnovovat své domovy, takže když
přijela na sklonku roku 1945 vládní komise,
mohla jen konstatovat, že nemá cenu se snažit o nějakou vládní regulaci, protože lidé se
všeho ujali sami. Kromě toho pomáhala
v prvních třech letech UNRA. Bohužel její
pomoc v roce 1948 přestala a tragédie pokračovala v druhé vlně – nucenou kolektivizací,
jejímž důsledkem bylo vykořenění vztahu lidí k půdě a pokračování devastace kraje. Řada kulturních památek vzala za své, kraj zůstal chudý.
■
Jak to tady po válce vypadalo?
Samozřejmě hrozně. Rozstřílené domy,
protože mnohé sloužily za terč při cvičení,
pole plná nevybuchlé munice. Celé území na
tom bylo stejně, jako kdyby tu prošla fronta,
protože tady se střílelo ostrými. Stejně na
tom bylo už jen Vyškovsko, které potkal podobný osud.
■
Vím o vás, že se podílíte na zpracování
dokumentů o vysídlení Neveklovska. Nakolik tyto práce pokročily?
Máme zaznamenány vzpomínky desítek
pamětníků, ale je to zatím neuspořádaná
směs, kterou se snaží zdokumentovat Václav
Šmerák v projektu nazvaném Mezi řekami –
Vysídlení (viz rámeček). Historici se dodnes
přou o tom, proč protektorátní vláda zřídila
vojenské cvičiště právě zde. Jedna z teorií říká, že v roce 1942 byly ztráty německé armády už tak velké, že bylo potřeba intenzivně
cvičit další pluky. Druhá teorie vychází hlavně z projevů Reinharda Heydricha a jeho tvrzení, že tento prostor musí být a zůstat německý a Čech zde nemá co pohledávat. Další
teorie uvádí, že to měla být generálka na vy■
26
sídlení a germanizaci celého českého prostoru a Němci si zde měli vyzkoušet, jak se budou Češi za takovéto situace chovat. V každém případě skutečností zůstává, že 15.
března 1942 vyšla první vyhláška nařizující
vysídlení obyvatelstva a těchto vyhlášek bylo
do roku 1943 pět. Vyklizen byl celý prostor
mezi Sázavou, Vltavou a silnicí Praha – Tábor
a odešlo na 17 tisíc zdejších obyvatel. Jako
námezdní pracovní síly jich zůstalo 10 tisíc.
V dokumentech se uvádí, že tu byl i koncentrační tábor.
Ten byl v obci Hradištko, kde se nacházela
jedna z podzemních továren. Byli tam také
vězněni Francouzi; zároveň o pár kilometrů
odtud nacisté cvičili jejich kamarády, dobrovolníky, které nalákali do divizí SS. Francouzských dobrovolníků, většinou z Alsaska,
tu bylo na 10 tisíc; byli to mladí kluci, kteří se
nechali zmámit nacistickou ideologií a šli za
dobrodružstvím. Když prohlédli, pokusili
se o vzpouru, ale ta skončila tragicky. Tři
z těchto pro výstrahu popravených mládenců jsou pochováni u nás na hřbitově. Kromě
Francouzů tu byli také dobrovolníci z pobaltských zemí a také naverbovaní Nizozemci a Belgičané, ti ale nedobrovolně.
■
Více o projektu
Mezi řekami – Vysídlení
Záměrem projektu je zdokumentovat vzpomínky dosud žijících pamětníků na dobu před 65 lety a uložit je pro budoucnost. Počítá se s oslovením všech obcí Neveklovska (zhruba 150),
natočením nebo zaznamenáním dostupných
vzpomínek pamětníků, zdokumentováním zbylých fotografií a filmových materiálů pro jednotlivé obce a města.
■ Historické materiály včetně výpovědí pamětníků
by měly být publikovány jak knižně, tak formou
CD. Doslovné záznamy budou uvedeny i na webových stránkách mikroregionu Neveklovsko
a všech obcí, které se projektu zúčastní.
■ Současně se připravuje se 29minutový filmový
dokument pro Českou televizi ve spolupráci
s publicistou ČT Vladimírem Kučerou (cyklus historie.cz), politologem Zdenkem Zbořilem a režisérem Josefem Dlouhým. O spolupráci byli požádáni pracovníci muzeí, historici, majitelé
fotografií, dobových materiálů apod.
■ Široká veřejnost se s projektem seznámí na výstavě k 70. výročí této smutné události.
■ Další informace o projektu vám poskytne Václav
Šmerák na e-mail: [email protected].
■
FOTO: RADOVAN MÍČA
Druhá světová válka je už dávno minulostí, ale její stopy jsou
ještě leckde patrné. Na Neveklovsku ve středních Čechách, kde
nacisté vystěhovali obyvatelstvo a zřídili tam vojenské cvičiště,
zasáhla do lidských osudů víc než kdekoli jinde. O historii i přítomnosti tohoto území jsme hovořili se starostou Neveklova
a senátorem Parlamentu ČR Karlem Šebkem.
Nemám rád revoluce, je mi bližší evoluce a teze
o trvale udržitelném rozvoji, říká Karel Šebek.
Dá se říct, že je tato historie už z podstatné části zmapována?
Zjišťujeme, že je stále co objevovat. Máme
teď větší možnosti, protože za totality byly
mnohé archivy indoktrinovány, některé nebyly přístupné. Pokud jde o autentické vzpomínky, je nutné si pospíšit, protože řada pamětníků odchází z tohoto světa. Leccos není
ještě zmapováno, přestože o osudu tohoto
území vyšla celá řada prací. Třeba to, jak zde
Němci natáčeli kamuflované týdeníky, údajně dokumentující jejich vítězný postup na
východní frontě. Tvrdí se také, že měli používat zajatce pro natáčení brutálních scén, aby
tak demonstrovali svou sílu.
■
Jak dlouho na tom už pracujete?
Prakticky od roku 1990, kdy jsem se začal
angažovat v samosprávě. Výsledky prezentujeme vždy při příležitosti nějakého kulatého
výročí. První velkou výstavu jsme udělali už
v roce 1993, s cílem dosáhnout nějaké satisfakce, kterou si tento kraj zaslouží. Pozvali
jsme tenkrát snad všechny významné vládní
a parlamentní osobnosti, zareagoval ale jen
tehdejší předseda Poslanecké sněmovny Milan Uhde. Jeho návštěva měla efekt; vymohl
nám finanční pomoc ze státního rozpočtu,
z níž jsme postavili krásný školský areál – Základní školu a Obchodní akademii včetně
školní jídelny, sportovní haly a domova mládeže, a sami ho provozujeme. To byla opravdu významná satisfakce a má pro nás stále
velký význam.
■
Neveklovu byl vrácen titul město. Co to
pro jeho obyvatele znamená?
Znamená to návrat ke stavu z roku 1526,
kdy Neveklov titul město získal. Má význam
■
březen 2008
MO26_27
28.2.08
2:37 PM
Page 27
SPRÁVA A ROZVOJ
zejména pro sebevědomí našich občanů; posílil jejich hrdost na to, že i venkovská obec
s necelými 2400 obyvateli je hodna tohoto titulu. Když jsme ještě před tím získali dekret
na používání obecního znaku a obecního
praporu, až mne překvapilo, jak byla hojně
navštívena slavnost s tím spojená.
Válečné rány jsou tedy už zcela zaceleny?
V některém ohledu skutečně ano. Samozřejmě i u nás jsou ještě domy, které nevypadají nejlépe, třeba proto, že v nich žijí staří lidé, kteří nemají už peníze ani síly na opravy,
ale není jich tolik. Myslím, že i u nás se už začíná stávat to, co je běžné na Moravě: Člověk,
který nepečuje aspoň o vnější vzhled svého
obydlí, se stává zavrženíhodný. Také se potvrzuje, co mne napadlo před pár lety, když
jsme upravovali náměstí: bohatou obec dělají bohatí občané.
■
Projevuje se to třeba i v počtu obyvatel?
Zaznamenáváme jeho mírný nárůst. Odcházejí sem lidé jednak do chalup na důchod, ale také ti, kteří jsou v aktivním věku
a oceňují zdejší malebnost, levnější bydlení,
zdravé prostředí, jedno z nejčistších v Čechách. Vzhledem k moderním technologiím
je dnes leckde možné pracovat a komunikovat s pracovištěm z domova, takže není nutné ani dojíždět. Máme přiměřenou občanskou vybavenost, magnetem je školský areál.
Je dost lidí, kteří tyto přednosti ocení.
■
■ Před zvolením do Senátu jste voličům sli-
P
ublikace Účetnictví územních samosprávných celků, organizačních složek
státu a příspěvkových organizací,
Kontrola – ÚZ č. 652 je rozdělena do dvou
kapitol. První obsahuje zákon o účetnictví,
jeho prováděcí vyhlášku, která od 1. 1. 2008
doznala značných změn. Rovněž zahrnuje
účetní standardy pro účetní jednotky, které
jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy
a organizačními složkami státu, z nichž řada
byla od 1. 1. 2008 změněna. Obsahem druhé
kapitoly je novelizovaný zákon o finanční
kontrole, jeho prováděcí vyhláška a zákon
o přezkoumávání hospodaření územních
samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí. Právní předpisy jsou publikovány
podle stavu k 28. 1. 2008. Více informací je
na www.ucr.sagit.cz. Kód knihy: 02480.
Publikaci v ceně 72 Kč včetně DPH lze
objednat na adrese ECONOMIA a. s., VTÚ,
Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail:
[email protected], nebo na
http//knihy.ihned.cz, kde vám zařídí její
zaslání na dobírku z nakladatelství SAGIT.
Informace na tel.: 596 785 999. Členové
ECONOMIA Benefitklubu, kteří u publikace uvedou na objednávce číslo své klubové
karty a kód knihy, obdrží 30% slevu.
Ano, ale co pro to můžete dělat a děláte?
Jsem členem senátního výboru pro veřejnou správu, územní rozvoj a životní prostředí a členem stálé komise pro rozvoj venkova.
Věřte, že tam se opravdu snažíme, aby se na
venkov nezapomínalo. Velmi pozitivní výsledky má soutěž Vesnice roku, a ještě důležitější pro malé obce je novela zákona o rozpočtovém určení daní.
Už jako starosta jsem bil na poplach proti
úvahám o rušení malých stavebních úřadů
a ještě před tím o rušení matrik. Často se zapomíná na to, že na venkově sice žije jen
čtvrtina obyvatel republiky, ale malé obecní
úřady zároveň spravují 75 % území. Jsem také čtvrtým rokem členem krajského zastupitelstva, ale přesto tvrdím, že pokud měly kraje vzniknout, pak jen ve velmi úsporné
variantě, a že rušení okresních úřadů byl velký omyl.
Souhlasím s kolegou senátorem Jaroslavem Kuberou, který prohlásil, že třetím stupněm reformy veřejné správy bude obnova
činnosti okresních úřadů. Moc rád bych se
toho dožil.
■
■
J I Ř I N A O N D R Á Č K O VÁ
FOTO: VÁCLAV ŠMERÁK
boval, že se budete zasazovat za skutečný
rozvoj venkova. Co to konkrétně znamená?
Jako člověk, který se na venkově narodil
a chce tam zůstat, jsem přesvědčen, že vazba
k rodnému kraji je trochu jiné pojetí života
proti tomu, co jsme dříve tak nedočkavě vyhlíželi za železnou oponou a teď můžeme
Publikace
o účetnictví
svobodně nasávat. Myslím, že teze o migraci
za prací nejsou naplněním života, stejně jako
honba za prosperitou není úplným zdrojem
lidského štěstí. Nemám rád revoluce, je mi
bližší evoluce a teze o trvale udržitelném rozvoji. Proto si myslím, že styl života na venkově nebo na maloměstě může naplnit život
mnoha lidí mnohem lépe než městský stres.
Není důvod venkov vysídlovat; už jsem o tom
mluvil v souvislosti s moderními technologiemi. Když lidé najdou možnost, aby jejich
děti chodily v místě do školy, měli tu přiměřené služby, pak mnozí ocení, když mohou
třeba vidět po probuzení na zahradě srnky.
Mezi těmi, kdo se zúčastnili natáčení v rámci projektu Mezi řekami – Vysídlení, je i Miroslava
Pelíšková z Krňan, která zažila odsun jako malé dítě.
MO-000640
březen 2008
27
MO28
28.2.08
2:37 PM
Page 28
SPRÁVA A ROZVOJ
V čem spočívá koncepční příprava
programu rozvoje obce? /1
Program rozvoje obce není módní záležitostí EU či »dalším výmyslem« byrokratického aparátu, je součástí komunální politiky a veškerého dění v obci. Samosprávný i občanský vklad
do koncepční přípravy rozvoje obce je zcela jistě investicí,
která se v budoucnu zúročí.
K
onkrétní povinnost obcí připravovat
svůj rozvoj systematicky a koncepčně
české právní normy neobsahují. Přitom ale v evropské regionální politice je princip programování jedním z jejích základních
postulátů. V České republice však při přípravě operačních programů pro programové období 2007–2013 zůstal princip programování
jen v úrovni základních dokumentů pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů. Do
»nižších pater« regionálního rozvoje se dostal
snad jen prostřednictvím integrovaných plánů rozvoje měst, které se týkají pouze specifikované skupiny velkých měst. Z konstrukce
zejména regionálních operačních programů,
které vytvářejí prostor pro čerpání strukturální pomoci i pro menší obce a města, žádná
povinnost mít před podáváním projektových
žádostí zpracovaný program rozvoje obce nevyplývá. Přesto lze i na základě minulých
zkušeností a zkušeností s českými dotačními
programy očekávat, že se určité koncepční
zarámování podávaných projektů objeví jako
hodnotící kritérium při rozhodování o financování konkrétních záměrů.
Obce by proto (a nejen proto) měly být připravené předložit koncepční rozvojový materiál a pracovat s ním. V rámci komplexně
pojatého dokumentu jsou jednotlivé aktivity
financovatelné ze strukturálních fondů
transformovány do struktury logických tematických či prostorových celků, jejichž
uskutečnění přinese nižší realizační náklady
a vyšší socioekonomické efekty.
N E J Č A S T Ě J Š Í N E D O S TAT K Y
Část obcí a mikroregionů má již své rozvojové programy zpracované. Tyto materiály ale
vznikaly v různých časových obdobích, na
základě různých motivů, různých metodik
a různými zpracovatelskými týmy. Nelze
proto uvést jedno univerzální hodnocení.
Na základě zkušeností s mnoha rozvojovými
dokumenty však můžeme charakterizovat jejich neproblematičtější místa.
Zásadním problémem v počátku rozhodnutí o zpracování rozvojového programu obce je nedostatečné vymezení jeho smyslu
a účelu. Ne vždy je jeho tvorba zdůvodněna
potřebou zhodnotit stávající stav obce ve
všech směrech, promyslet a stanovit jasně definované cíle a cesty, jak je dosáhnout. Jiný
než tento motiv vede k tomu, že je rozvojový
program příliš obecný. Popisuje sice všechny
rozvojové oblasti, ale prakticky nic neřeší.
I přesto bezesporu vykazuje některé procesní
28
Zásadním problémem
v počátku rozhodnutí
o zpracování rozvojového programu obce je nedostatečné vymezení jeho smyslu a účelu.
»výhody«. Schválení takového programu
v rozhodovacích orgánech obce je velmi
snadné – program obsahuje vše, žádnou oblast nepreferuje a nikoho k ničemu nezavazuje. Takové přístupy jsou poměrně časté,
umožňují použít univerzální šablonu pro
vlastní tvorbu programu. Vzhledem k velmi
vysoké míře obecnosti je možné nalézt i zcela
identické dokumenty, kde se změní pouze název obce, pro kterou byl program zpracován.
Dalším problematickým místem je vlastní
metodika a přístup ke zpracování programu
rozvoje obce. Je zcela správné, aby se obecné
metodické prvky zachovaly v co nejširším
spektru municipálních a regionálních rozvojových dokumentů. To umožní srovnávání
a kompatibilitu v přípravě, realizaci a hodnocení rozvoje jednotlivých oblastí. Přístup
ke zpracování však musí být v každé obci jedinečný. Je sice možné použít shodné metody či postupy, ale vždy v návaznosti na konkrétní prostředí a specifika dané obce
a jejího okolí.
Nedostatky se objevují také v postupu projednávání programu. Velmi často je dokument dílem několika představitelů či pracovníků obce a specializované firmy, chybí širší
občanský konsenzus. Dokonce ho neprojednává a neschvaluje zastupitelstvo obce.
Závaznost takového programu je nulová. Ve
výčtu chyb nelze opomenout statický cha-
Co doporučujeme
S ohledem na dobu vzniku (schválení) posuzovaného programu rozvoje obce a na základě učiněných
hodnotících závěrů lze obci doporučit následující
možnosti:
■ Aktualizaci stávajícího programového dokumentu – za předpokladu, že základy analytické
i návrhové části nevykazují příliš mnoho chyb popsaných v první části tohoto článku;
■ Zpracování nového programu rozvoje obce.
rakter programu. Kvůli stále se měnícím
vnějším i vnitřním podmínkám nemůže být
zpracovaný dokument jednou provždy neměnný a stabilní.
Závěr: Značná část rozvojových dokumentů nesplňuje svůj pravý účel, neslouží managementu obce k aktivnímu řízení municipálního rozvoje a je do značné míry pouze
»prezentačním« materiálem.
HODNOTÍCÍ KRITÉRIA
Časté a opakující se problémy stávajících
rozvojových koncepcí obcí jsou odrazovým
můstkem pro následný návod k posouzení
těchto dokumentů, zejména jejich aktuálnosti a manažerské funkčnosti a využitelnosti:
■ Posouzení procesu tvorby – kdo a jak intenzivně se na zpracování podílel, jaká byla
oponentura jednotlivým závěrům (pracovní
skupiny, zaměstnanci obecního úřadu), jak
se zapojila veřejnost (ankety, průzkumy, setkání s občany, internetové diskuse);
■ Posouzení analytické části programu –
komplexnost analýzy (zda byly analyzovány
všechny důležité oblasti), zda je to pouze popis stavu a vývoje jednotlivých socioekonomických jevů nebo skutečný rozbor příčin
tohoto vývoje, zhodnocení analytických závěrů (pozitivních i negativních rozvojových
charakteristik, konkrétnost, jednoznačnost
východisek pro návrhovou část);
■ Posouzení návrhové části programu –
vazby návrhové struktury na analytické závěry, charakteristika navrhovaných cílů či
úkolů (například využitím metody SMART,
tj. hodnocení, zda jsou formulované cíle
a úkoly specifikované, měřitelné či jinak explicitně hodnotitelné, atraktivní či akceptované, realistické a termínově určené), zda
navržená opatření lze jako celek uskutečnit
v návrhovém období a jak jsou nastaveny jejich priority s ohledem na technické, personální, ekonomické a občanské možnosti obce, zhodnocení metodologie stanovování
rozvojových priorit;
■ Posouzení realizace programu – vyhodnocení rozvoje obce ve vztahu k posuzovanému programu rozvoje (hodnocení závaznosti programu rozvoje), identifikace vazeb
mezi návrhovou částí programu a manažerských rozhodnutí orgánů obce;
■ Posouzení aktualizace programu a vazeb
na realizační část – jak a v jakých intervalech
se program aktualizuje, jak se do jeho aktualizace promítají realizované aktivity v obci.
(Jak zpracovat nový program rozvoje obce,
čemu věnovat pozornost, jaké oblasti postihnout a jak řídit jeho tvorbu? Těmto otázkám
se bude věnovat příští díl seriálu o koncepční
přípravě rozvoje obce – pozn. autora.)
■
PETR PONIKELSKÝ
ASAGRAPH s. r. o.
březen 2008
28.2.08
2:38 PM
Page 29
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Operační program Životní prostředí je dalším možným zdrojem
dotací, který je určen
pro obce nad 2000 obyvatel.
MO29
Dotace lze získat i na čištění odpadních vod v malých obcích.
Dotace pro venkov
Čištění odpadních vod v malých obcích by mělo být reálné, zejména díky stávajícím operačním programům, které umožňují
čerpat na tuto infrastrukturu finanční podporu z Evropské unie.
S
oučasná situace v malých obcích není
jednoduchá, protože dlouhá desetiletí
byly splašková kanalizace a čistírny odpadních vod v těchto malých sídlech opomíjeny. V lepších případech se stavěla v akci
»Z« dešťová kanalizace, do které se v tichosti
připojovaly přepady z bezodtokových jímek
na vyvážení.
DŮLEŽITÉ PODMÍNKY
Dnes je nutností zacházet s odpadními vodami podle zákona i v malých obcích. První
informace může přinést Plán rozvoje vodovodů a kanalizací území kraje, který pro každou obec navrhuje technické řešení odkanalizování, často s uvedením investičních
nákladů. Tyto údaje jsou důležité pro další
kroky na cestě k vybudování kanalizací a čistíren odpadních vod.
Před vlastním projektováním je nezbytné
co nejdříve posoudit, který operační program je vhodný pro konkrétní obec, upřesnit
investiční náklady a případně zvolit jinou
technickou variantu čištění, zejména v případech, kdy se obec ocitne mimo rámec využití dotačního titulu. Nejčastějším důvodem bývá překročení limitů u výše
investičních nákladů. Například u Programu
rozvoje venkova je to max. 40, respektive 60
milionů korun.
Změnu technického řešení z důvodu snížení investičních nákladů musí schválit kraj-
ské zastupitelstvo jako změnu Plánu rozvoje
vodovodů a kanalizací území. Bez této podmínky není možné o dotace žádat.
Další důležitou podmínkou je schválený
územní plán obce, ve kterém se počítá
s umístěním čistírny. Pokud toto územní
plán nepředpokládá, je nutné ho změnit, což
bývá často zdlouhavý proces.
N A C O S E D Á L E P Ř I P R AV I T
Následné vypracování projektové dokumentace je vhodné propojit s činností zpracovatele žádosti o dotaci, protože jedině tak se dá
očekávat maximální výše dotace.
Operační program Životní prostředí je
dalším možným zdrojem dotací, který je určen pro obce nad 2000 obyvatel. V územích,
která vyžadují zvláštní ochranu, ho mohou
využít i obce pod 2000 obyvatel. Rozhodnutí, do toho kterého programu obec patří,
je možné zjistit i na příslušném krajském
úřadu.
Neopomenutelná je rovněž otázka dofinancování, protože žádná dotace není stoprocentní. Na tuto skutečnost se musí obec
připravit, stejně jako na vybírání stočného
a zajištění provozu kanalizace a čistírny odpadních vod.
Kanalizace a čistírna odpadních vod nepatří mezi atraktivní investice, ale je velmi
důležitá nejen pro další rozvoj obce, ale i pro
zajištění komfortu jejích obyvatel.
■
ROMAN SLÁDEK
Provenkov, spol. s r. o.
MO-000612/A
březen 2008
29
MO30_31
28.2.08
2:38 PM
Page 30
Akční plány jsou ideální příležitostí
pro boj proti hluku
Na základě evropské směrnice č. 2002/49/ES, o hodnocení
a řízení hluku ve vnějším prostředí musí všechny členské státy
Evropské unie vypracovat strategické hlukové mapy a tzv. akční
plány snižování hlukové zátěže.
H
lukové mapy a akční plány jsou ideální příležitostí pro efektivní a společné
kroky k postupnému snižování počtu
osob vystavených nadlimitnímu hluku, který
poškozuje jejich zdraví. Kromě ministerstev
dopravy a zdravotnictví mohou v tomto úsilí sehrát významnou roli i obce a kraje.
S T R AT E G I C K É H L U K O V É M A P Y
Hlukové mapy měly být zpracovány a zveřejněny do června 2007. Ministerstvo zdravotnictví tak učinilo na svých internetových
stránkách až na konci února letošního roku.
Hlukové mapy budou v této první etapě pořízeny pro aglomerace Praha, Brno a Ostrava1) a pro hlavní pozemní komunikace, po
kterých projede více než šest milionu vozidel
ročně. Druhá etapa hlukového mapování
a pořizování akčních plánů bude v roce 2012,
bude se týkat aglomerací Ústí nad Labem –
Teplice, Plzeň, Olomouc a Liberec.
Zásadní výhodou strategických hlukových
map je velmi snadné zjištění, jak vysoké hladině hluku je obec vystavena, kolik občanů
obce je postiženo nadlimitním hlukem a které lokality jsou na tom nejhůře. Mapy jsou
zpracovány v barevných pásmech (izofonách) po pěti decibelech. Součástí map je
i textová část, kde jsou údaje o celkovém počtu zasažených osob v obci a o počtu zdravotnických zařízení a škol, které jsou nadlimitnímu hluku vystaveny.
A K Č N Í P L Á N Y S N I Ž O VÁ N Í H L U K U
Na hlukové mapy budou navazovat tzv. akční plány snižování hlukové zátěže. Prioritně
mají obsahovat nástroje na řešení situace
v oblastech, kde hlukové mapy zjistily překročení mezních hodnot hluku. Měly by být
zpracovány do konce června tohoto roku,
pořizují je ministerstvo dopravy pro hlavní
pozemní komunikace a železnice a krajské
úřady pro aglomerace.
Pro Prahu bude akční plán zpracovávat
Magistrát hl. města Prahy, pro Brno Krajský
úřad Jihomoravského kraje a pro Ostravu
Krajský úřad Moravskoslezského kraje.
Akční plány budou obsahovat konkrétní
opatření ke snižování hlukové zátěže v určité
lokalitě (například ulice, čtvrť či celá obec)
a konkrétní časový harmonogram. Podstatné
je, že do jejich zpracování se musí zapojit veřejnost. Podle § 6 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR č. 523/2006 Sb. musí být návrh
akčního plánu zpřístupněn veřejnosti na internetových stránkách a v listinné podobě na
příslušném úřadě. Na úřední desce se pak
zveřejní informace o tom, kdy a kde lze do
návrhu nahlédnout. Veřejnost pak má lhůtu
45 dnů k podávání připomínek. Výsledný
akční plán včetně vypořádání došlých připomínek musí být zveřejněn stejným způsobem.
JAK SE MOHOU OBCE ZAPOJIT
Proto doporučuji, aby obecní a krajské samosprávy věnovaly akčním plánům významnou pozornost. Kromě toho, že sama
obec zašle příslušnému krajskému úřadu
své připomínky a návrhy, by bylo jistě vhodné informovat o této možnosti občany obce.
Zejména občané, kteří jsou nadlimitnímu
hluku vystaveni, by měli mít osobní zájem
se na pořízení akčního plánu podílet a mohou díky znalosti místní situace přispět
k nalezení nejvhodnějšího opatření pro danou lokalitu.
K O N K R É T N Í O PAT Ř E N Í
Při hledání konkrétních opatření ke snižování hlukové zátěže v určité obci nebo její části je třeba vycházet ze znalosti místní situace. Ve většině případů je zdrojem hluku
silniční doprava. A to doprava tranzitní, zejména kamionová, ale rovněž doprava vnitroměstská. Existují tři typy opatření (nebo
Kde lze najít hlukové mapy
V současné době je extrémnímu hluku v ČR vystaveno zhruba 400 tisíc lidí. Jen v Praze je to více než 106
tisíc osob. V obcích, kterými prochází tranzitní doprava, je celkové číslo sice menší, ale může to být až třetina
či více z celkového počtu občanů této obce. Například v Ostrovačicích a Popůvkách u dálnice D1 je nadlimitnímu hluku v nočních hodinách vystavena více než polovina jejich obyvatel.
■ Zákon požaduje zveřejnění hlukových map v listinné a elektronické podobě. Hlukové mapy jsou zveřejněny na stránkách www.geoportal.cenia.cz a http://hlukovemapy.kaktus.cz/. V sídle Ministerstva zdravotnictví
jsou k nahlédnutí v listinné podobě vždy v pondělí a ve středu mezi 15. a 17. hodinou. Odpovědnou osobou
k podávání veškerých informací je MUDr. Lucia Bauerová, tel.: 224 972 184.
■ Více o problematice hluku z dopravy a o aktivitách Ekologického právního servisu v této oblasti najdete
na stránkách www.hluk.eps.cz.
■
ZDROJ: AUTOR
30
jejich kombinace), o kterých je vhodné uvažovat. V každém případě by se celá věc neměla omezovat na obvyklou výměnu oken.
Ideální řešení jsou podle mého názoru taková, která kromě snížení hluku přinesou i snížení znečištění ovzduší ze spalovacích motorů aut.2)
Prvním typem jsou opatření organizačně
dopravní, zejména snížení rychlosti (velmi
rychlé a finančně nenáročné řešení), zúžení
vozovky, snížení počtu jízdních pruhů, zřizování pěších zón atd. Dále jsou to opatření na
dráze šíření hluku. Kromě protihlukových
stěn a valů je možné uvažovat o nízkohluč3)
ných površích vozovek a pásech zeleně podél komunikací. Poslední typem jsou opatření prováděná na hlukem zasažených
domech. Kromě obvyklé výměny okem je
možné instalovat například protihlukové fasády domů.
F I N A N C O VÁ N Í P R O T I H L U K O V Ý C H
O PAT Ř E N Í
Výsledky hlukového mapování, hrozivé počty lidí a obcí zasažených extrémním hlukem
jasně signalizují, že je třeba mnohem větší
objem finančních prostředků než dosud věnovat na boj proti hluku. Logickými finančními zdroji jsou Státní fond dopravní infrastruktury, Operační program Doprava
a výnosy z mýtného. Je nutné, aby se silniční
doprava, která je nejvýznamnějším zdrojem
hluku, finančně výrazněji podílela na jeho
odstraňování. Představitelé obcí a krajů by
měli tlačit na politiky a úředníky na centrální úrovni, aby zde došlo k podstatnějšímu
posunu. Protihluková opatření by jistě bylo
možné financovat i z evropských fondů, které směřují přímo na krajskou úroveň.
OBCE A KRAJE JAKO VLASTNÍCI
SILNIC
Silnice II. a III. třídy jsou ve vlastnictví krajů,
komunikace místní a účelové ve vlastnictví
obcí. Proto mají kraje, respektive obce daleko silnější pozici pro prosazení protihlukových opatření na těchto komunikacích. Na
druhou stranu mají také poměrně zásadní
povinnost, vyjádřenou § 30 odst. 1 zákona
č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví:
»technickými, organizačními a dalšími opatřeními v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcím právním předpisem zajistit, aby hluk nepřekračoval hygienické
limity«. Paragraf 31 odst. 1 téhož zákona
umožňuje vlastníku komunikace získat dočasnou výjimku k provozování nadlimitního
zdroje hluku. Nicméně Městský soud v Praze
jako odvolací soud vynesl na konci letošního
ledna rozsudek, ve kterém judikuje, že výjimka udělená provozovateli jej neopravňuje
k zasahování do subjektivních práv lidí žijících podél komunikace a trpících nadlimitním hlukem. Jde o případ na severojižní ma-
březen 2008
MO30_31
28.2.08
2:39 PM
Page 31
ILUSTRAČNÍ FOTO: DAGMAR HOFMANOVÁ
Kolem Národního muzea v Praze projíždějí minutu co minutu desítky osobních i nákladních automobilů.
gistrále v Praze 4, kde žalobci z řad občanů
postižených hlukem z této rušné dopravní
tepny uspěli s tzv. sousedskou žalobou. Město Praha musí do jednoho roku snížit hluk na
odpovídající úroveň.
Boj proti hluku je složitý, dlouhodobý
a finančně náročný. Připravované akční
plány jsou však ideální příležitostí pro úřady, politiky a veřejnost, jak se s touto významnou škodlivinou dnešní doby vyrovnat. Na pozadí zmíněného pražského
rozsudku je to dokonce velmi akutní, neboť
je zřejmé, že lidé nehodlají dále trpět a ne-
činně přihlížet poškozování svého zdraví
hlukem z dopravy.
■
Poznámky
1) Hranice aglomerace je širší než katastrální
území těchto měst, konkrétní výčet obcí,které
do aglomerací Praha, Brno, respektive Ostrava
spadají, je uveden v příloze k vyhlášce
Ministerstva pro místní rozvoj ČR č. 561/2006
Sb.
2) Zejména větší města jsou kromě nadlimitní
hlukové zátěže vystavena také nadlimitním
(= protiprávním) koncentracím látek
znečišťujících ovzduší /zejména prachové
částice tzv. PM a oxidy dusíku, oxidy uhlíku
a benzo(a)pyren/. Kromě snižování hluku
budou proto tato města povinna řešit i tento
problém. I v oblasti znečišťování ovzduší se
analogicky přijímají akční plány a programy
snižování emisí. Je proto výhodné přijmout
taková opatření, která budou mít efekt v obou
oblastech.
3) Dnes již existuje celá řada typů nízkohlučných
povrchů vozovek, například Centrum
dopravního výzkumu (www.cdv.cz) samo
provádělo a má poznatky z celé řady projektů
s používáním těchto technologií. Různé typy
povrchů dokáží snížit hluk až o plných 12 dB.
MICHAL BERNARD
Ekologický právní servis
MO-000657
březen 2008
31
MO32_33
28.2.08
2:50 PM
Page 32
Okružní křižovatky: Ano či ne? /1
V poslední době se roztrhl pytel především s okružními křižovatkami. Zdá se, že i řidiči si »okružky« oblíbili pro jejich přehlednost a plynulost provozu (s výjimkou řidičů TIR ). Pokusme
se na tyto křižovatky podívat v 1. díle našeho seriálu zejména
z hlediska jejich estetiky a architektury prostředí.
A
bychom mohli hodnotit okružní křižovatky, přijměme sestavu standardních kritérií pro hodnocení dopravních staveb obecně, tj:
■ bezpečnost (nehodovost) dopravního
provozu,
■ kapacita systému nebo křižovatky,
■ negativní vlivy na životní prostředí,
■ ekonomické zhodnocení stavby
a provozu,
■ estetika a architektura prostředí.
Prioritní důležitost a váhu má však vždy
dopravní bezpečnost. Zároveň je třeba si
uvědomit, že křižovatka je významným prvkem nejen silnice, ale i dopravního prostoru
ve městě. Tento prostor může být utvářen jako čistě technický, tj. vedoucí ke zlepšení
bezpečnosti, kapacity apod., nebo jako
funkční součást celého okolního prostředí
křižovatky. Přístup čistě technický se týká
většinou křižovatek v extravilánu (mimo zastavěné území) a je problémem především
správce silniční sítě, tedy Ředitelství silnic
a dálnic. Ve městě a obci je význam křižovatky daleko významnější.
Zásadní roli přitom v geometrii křižovatky
hraje uspořádání středního ostrova, který
výrazně ovlivňuje především hmotové ztvárnění prostoru křižovatky. Podle našeho názoru je to nejdůležitější prvek křižovatky. Ani
ve světové praxi však není jednoznačný názor na jeho uspořádání – má být řešen
v úrovni celé křižovatky, nebo má být navýšen a neprůhledný?
Ukážeme si některé příklady jeho provedení v extravilánu (Rožmitál pod Třemšínem)
i uvnitř sevřené zástavby (Chrudim, Praha,
Jáchymov). Samostatnou kapitolou je přitom
naprostá ignorance estetiky prostředí v příkladu některých »pražských křižovatek«.
PŘÍKLADY KRUHOVÝCH OSTROVŮ
Evidentním a markantním přínosem pro estetiku celého prostoru na silničním průtahu
I/25, který odděluje lázeňskou zónu, je
okružní křižovatka v Jáchymově (viz obr. 1,
2). Další příklady, negativní i pozitivní nabízí
Chrudim (viz obr. 3, 4, 5, 6, 7). Extravilánová
křižovatka v Rožmitálu pod Třemšínem ukazuje řešení dispozice středního ostrova mimo zástavbu. Jde o standardní problém křížení dvou silnic I. třídy (viz obr. 8, 9). Nízká
estetická úroveň je patrná na nejstarších
a nejlevnějších křižovatkách v Praze, i když
funkčnost se jim nedá upřít (viz obr. 10 a 11).
Z ÁV Ě RY A D O P O R U Č E N Í
Přáli bychom si, aby se města a obce více zajímaly o estetické provedení okružních křižovatek. Podobně jako je tomu v zahraničí,
1. Jáchymov – původní průtah s extrémním
nadbytečným rozsahem zpevněných
asfaltových ploch.
3. Chrudim – investor zpočátku plně
nedůvěřoval tomuto typu křižovatky, bylo mu
tedy doporučeno provizorní provedení okružní
křižovatky. Střední ostrov je ohraničen
mobilními díly, stejně jako tzv. prstenec je
hájen (jako mimořádně pojížděná plocha)
provizorními úzkými prahy. Celková
charakteristika: velmi úsporný, jednoznačně
provizorní technický typ křižovatky, nevhodný
k následování.
4. Chrudim – Současná definitivní podoba
křižovatky, kterou lze hodnotit vcelku
pozitivně. Funkčně je to křižovatka
s nepojízdným střední ostrovem, který se však
v případě nouze dá upravit (odejmutím
»květináčů«) na plně pojízdnou plochu. Toto
řešení uvítají například obce, přes které
procházejí trasy přepravy nadrozměrných
nákladů.
5. Chrudim
Náčrt původní křižovatky na Masarykově náměstí řízené světelnou signalizací, která nevyhovuje především kapacitně.
V Chrudimi je Masarykovo náměstí v sevřené
městské zástavbě, ohraničeno z obou stran
okružními křižovatkami. Přes náměstí vede silniční průtah silnice I/9. Problematičtější byla
první křižovatka Na bídě. Druhá křižovatka
omezující náměstí je Bohemia.
Obě křižovatky převádějí
hlavní dopravní směr
průtahu »do vinglu«,
tj. v zalomeném vedení.
2. Jáchymov – zdařilá rekonstrukce, těsně po
dokončení. Prázdný střední ostrov v úrovni by
později zasluhoval oživení například o prvky
symbolizující lázeňské město. Je to příležitost
pro propagaci obce s přispěním sponzorů.
32
březen 2008
MO32_33
28.2.08
2:50 PM
Page 33
6. Chrudim – křižovatka Bohemia. Původní
tříramenná křižovatka s vedením hlavního
průtahu ve směru západ-sever svým
uspořádáním odstraňuje původní nesoulad
dopravní poptávky a vedení dopravních
proudů křižovatkou.
8. Rožmitál pod Třemšínem – křížení dvou silnic
I. třídy, řidiči na obou byli »zvyklí« na přednost
v jízdě a v této křižovatce jeden tah je
podřízen druhému. Standardní řešení formou
zdůraznění podřízenosti dopravním značením
(opakování STOP, návěst před křižovatkou,
světelné zdůraznění signálem) v praxi řidiči
neakceptovali.
7. Chrudim – křižovatka Bohemia před
dokončením. Je očividný přínos pro estetiku
prostoru a výrazné zmenšení »asfaltových«
ploch. Střední ostrov je zatím »nezabydlen«,
uvidíme, zda tuto plochu využije město ke své
prezentaci.
kde má střední ostrov výsadní postavení,
charakterizuje místní specifika a atmosféru.
Například v Bretani podél moře jsou umístěny makety nebo i vraky lodí apod. Zvláště pro
návštěvníky je to příjemný a originální pohled.
Sdělte nám své názory
Akademické pracoviště nabízí zdarma poradenství
a konzultace pro obce, které chtějí řešit svou nevyhovující dopravní situaci. Věříme, že i prostřednictvím Moderní obce nebo jinou cestou můžeme s
obcemi vést diskusi a plodnou výměnu názorů při
rozhodování o »zlepšení« stávajících křižovatek.
Čekáme na vyjádření vašeho zájmu o tento typ křižovatek ([email protected]).
9. Rožmitál pod Třemšínem – bylo proto nutné
zajistit podmínky pro »zrovnoprávnění« všech
vjezdů, což splňuje okružní křižovatka.
V současné době i za přispění časopisu
Moderní obec probíhá již 7. ročník soutěže
Cesty městy zaměřené na zlepšení dopravních poměrů, zejména bezpečnosti provozu
ve městech a obcích. Akcentovány by měly
být zvláště obce a malá města, pro které například použití okružní křižovatky na trase
silničního průtahu má prokazatelný efekt.
Nutno však připomenout, že přínos zlepšení
bezpečnosti provozu je tím vyšší, čím plošnější, rozsáhlejší a komplexnější jsou dopravní opatření.
(Článek byl zpracován za podpory Výzkumného záměru 04 Udržitelná výstavba,
10. Praha – křižovatka na hlavním dopravním
čtyřpruhovém tahu s vedlejší obslužnou
komunikací s vedením autobusových linek
MHD. Provedení středního ostrova je téměř
hanebné a degradující prostor. Dojem z této
úpravy je, že je to dočasné provizorium.
11. Praha – další příklad křížení dvou hlavních
městských tahů vícepruhových komunikacích,
kdy jde rovněž o nevhodné provedení
a prostor s osazenými svislými dopravními
značkami působí jako »něco narychlo
spíchnuté«. Paradoxem je, že v prostoru
křižovatky se nachází sídlo firmy, která je
správcem řízených křižovatek v celé Praze.
Zřejmě profese architekta absentuje.
Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
ČR č. 6840770005. Další pokračování našeho
seriálu se bude věnovat přínosu okružních
křižovatek ke zlepšení bezpečnosti provozu ve
srovnání původních a rekonstruovaných křižovatek – pozn. autora.)
■
PETR SLABÝ
Fakulta stavební
ČVUT Praha
Evropská přehlídka veřejné dopravy
P
od patronací viceprezidenta Evropské
komise Jacques Barrota se uskuteční
10. až 12. června v Paříži 3. evropský
veletrh veřejné dopravy a mobility Transports Publics 2008. Pořádá ho profesní společnost na dopravu GIE objektif transport
public.
Letošní ročník se zaměří především na alternativní způsoby dopravy osob (kolo, spolujízda apod.) včetně vlivu na životní prostředí a ekonomiku. Zároveň se bude jako
jediný evropský odborný veletrh zabývat
březen 2008
veškerou osobní dopravou, ať už městskou,
příměstskou či regionální.
Na veletrhu se představí zhruba 200 nejvýznamnějších hráčů v oblasti osobní dopravy. Budou to nejen výrobci autobusů, kolejových vozidel a komponentů, ale
i dopravní společnosti, projekční kanceláře,
dodavatelé řídicích a informačních systémů, softwarové firmy a firmy specializované
na alternativní pohony a dopravní systémy.
Očekává se účast 10 tisíc návštěvníků, převážně ze sektoru veřejné dopravy, místní
a státní správy. Pro snazší orientaci bude
k dispozici zvláštní trasa Inovace.
Inovace a poslední novinky budou prezentovány i na webu veletrhu (www.transportspublics-expo.com). Rovněž budou
udělena ocenění za inovaci ve veřejné dopravě Innovation awards.
Čestnými hosty veletrhu budou dopravní
podniky CARRIS Lisabon a STIB Brusel.
Vstupenky zdarma/předregistraci a další
informace Vám poskytnou na e-mail: [email protected], tel.: 222 518 587.
/sk/
33
MO34_35
28.2.08
2:51 PM
Page 34
Uvítal bych více projektů
v kategorii sídel do 3000 obyvatel
»Soutěž Cesty městy, přesněji řečeno soutěžní přehlídku uskutečněných příkladů úprav veřejných prostor, považuji za velice
potřebnou a prospěšnou akci Nadace Partnerství,« říká doc. Ing.
arch. Jan Mužík z Ústavu urbanismu Fakulty architektury ČVUT,
který je také předsedou hodnotitelské komise, jež přihlášené
projekty posuzuje.
FOTO: ARCHIV
hlídka rozhodně plní svůj cíl. Poukazuje na
zdařilé příklady úprav veřejných prostor, na
kvalitní a často zanícenou práci samospráv
a na následnou spokojenost občanů. Taková
činnost mě vždy bavila, přináší mi nové znalosti i zkušenosti, inspirativní zážitky ze setkání s lidmi zaujatými pro věc, a tím i radost
z práce.
Při přípravě pravidel této soutěže přišly vhod
mé zkušenosti v porotách architektonických či
urbanistických soutěží, říká doc. Ing. arch. Jan
Mužík.
Proč se člověk s mnohaletými zkušenostmi vysokoškolského pedagoga podílí na
hodnocení projektů soutěže Cesty městy?
Moje účast v hodnotitelské komisi je patrně přirozené vyústění mého dlouhodobého
zájmu o naše města a vesnice. V životě každého člověka pak přijde období, kdy ho
osobní vlastnosti, znalosti a zkušenosti vybavují odvahou zobecňovat, věcně a snad
i přesně argumentovat. Nadaci Partnerství se
již před osmi lety podařilo svolat skupinu lidí různého zaměření k debatě o stavu prostředí v našich městech a vesnicích a jak se
podílet na jeho zlepšování. Tehdy vznikl nápad uspořádat soutěžní přehlídku uskutečněných projektů. Při přípravě pravidel této
soutěže přišly vhod mé zkušenosti z účasti
v porotách architektonických či urbanistických soutěží. Během šesti ročníků soutěže
jsem se vždy setkal se zájmem jak ze strany
organizátorů, tak přihlášených účastníků.
Mohl jsem se seznámit s pozoruhodnými realizacemi, příjemnými a nadšenými investory, projektanty a realizátory. Soutěžní pře■
34
■ Co by podle vás mělo starostu města, obce či projektanta motivovat k tomu, aby přihlásil do soutěže již realizovaný projekt?
Motivovat musí především zájem přispět
k utváření příjemného, bezpečného, pestrého a krásného prostředí ve svém městě nebo
vesnici. Tam, kde toto byl rozhodující motiv,
se to na realizaci hned pozná. K přihlášení do
soutěžní přehlídky pak už není zapotřebí tolik sil. Motivem by měla být i chuť podělit se
o radost z výsledku s ostatními a snad jim být
tak trochu i příkladem. Nakonec někoho může motivovat možnost získat finanční podporu – některé ceny. Zkušenosti ale ukazují,
že morální ocenění, pozitivní hodnocení
projektu na celostátní úrovni a jeho publikování přináší realizátorům více radosti a sil do
další činnosti.
Soutěž má za sebou šestiletou historii,
změnila se během těchto let kritéria hodnocení?
Soutěžní pravidla se – až na váhu jednotlivých kritérií – prakticky nezměnila. Pochopitelně sílí důraz na hledisko bezpečnosti. Do
popředí se také dostává požadavek participace obyvatel při přípravě projektů, lépe řečeno při přípravě záměru a zpracování projektu. Také proces hodnocení přihlášených
projektů se nezměnil, i při každoročně větším počtu přihlášených se hodnotící komisi
daří navštívit všechna místa, setkat se s investory a někdy i projektanty a pro závěrečné
jednání celé komise připravit návrh hodnocení. Tato metoda je časově náročná hlavně
v první fázi. Určitě ale usnadní rozhodování
v závěru a bezesporu přispívá k rychlé shodě
členů komise.
■
V soutěži se posuzují samostatně malé
obce a města. Proč existují dvě samostatné
kategorie? V čem se liší způsob jejich hodnocení?
Soutěžní přehlídka je takto připravena
a vyhlášena. S ohledem na rozdílné podmínky v odborném zázemí malých obcí
■
a charakteristické rysy jejich prostředí bylo
od samého počátku rozhodnuto o existenci dvou samostatných kategorií. Pochybnosti vyvolává pouze malá účast přihlášených projektů, zatím v každém ročníku
soutěže. Obavy organizátora i hodnotící
komise ještě posiluje nový název přehlídky
– Cesty městy. Do letošního již sedmého
ročníku je nejen možné, ale velmi potřebné
přihlásit projekty do kategorie obce (do
3000 obyvatel).
Samotný způsob hodnocení je v obou kategoriích shodný. Součástí soutěžního posuzování je také porovnávání kontextu, kvality,
přínosu a charakteru jednotlivých řešení.
Podle mého názoru není správné porovnávat
úpravy prostor a prostředí ve městech a na
vesnicích. Citlivé a jinak velice kvalitní řešení v malé obci se mnohým může zdát v porovnání s řešením městským nevýrazné. Neznamená to ale, že je méně obtížné
a hodnotné. Také je správné na kvalitní realizace tohoto venkovského prostoru samostatně upozorňovat, neboť nejsou tak viditelné jako úpravy ve frekventovaných
částech našich měst.
Stále častěji se hovoří o komplexním přístupu ke zklidňování dopravy, nakonec je to
také nejdůležitější kritérium soutěže Cesty
městy. Co si pod tím můžeme konkrétně
představit?
Zklidňování dopravy se týká dopravy automobilové – osobní a nákladové. Tento druh
dopravy dnes často až přeplňuje veřejné prostory měst a vesnic a svými plošnými nároky
a provozem vytlačuje z těchto prostor jejich
další důležité funkce. Nedostává se ploch pro
pěší a cyklisty, snižuje se pobytová hodnota
prostor a mizí místa komunikace mezi lidmi.
Cesta jak zlepšit prostředí našich měst a vesnic, spočívá mj. v optimalizaci všech funkcí
ve veřejném prostoru. Dosáhnout toho lze
pouze systémovým, trvale udržitelným řešením dopravy v organismu celého sídla – města, vesnice. Při hodnocení projektů přihlášených do soutěžní přehlídky sledujeme
i polohu realizované úpravy v sídle a její soulad se systémem dopravy města. Dále je součástí komplexního hodnocení harmonizování potřeb dopravy automobilové, pěší,
cyklistické, funkčnost prostoru, bezpečnost
provozu a pochopitelně i celková urbanistická, architektonická a estetická úroveň řešení.
Jednoduše řečeno celková kvalita veřejného
prostoru.
■
Splňují tyto podmínky přihlášené projekty? Jaké jsou vaše zkušenosti z předchozích ročníků soutěže?
Naprostá většina přihlášených projektů
splňuje podmínky soutěže. Usuzuji z toho, že
jsou srozumitelně formulované, jednoznačné a snad i jednoduché. V každém ročníku se
objeví řada komplexně řešených projektů,
■
březen 2008
MO34_35
28.2.08
2:51 PM
Page 35
ILUSTRAČNÍ FOTO: PETR ŠMÍD
Na 3. místě předchozího ročníku soutěže Cesty městy v kategorii Města, městské obvody a části se
umístil projekt města Strakonice Cyklostezka a chodník Podskalí.
které vycházejí z nejnovějších poznatků, zahraničních příkladů a přinášejí nová řešení.
Zařízení pro automobilovou dopravu se svými parametry vrací do měřítka veřejných
prostor a do proporcí s potřebami pěší a cyklistické dopravy. Tyto technické prvky obyčejně nepostrádají osobitý výtvarně prostorový nápad.
Většina uskutečněných úprav, které jsme
mohli sledovat v uplynulých ročnících soutěže, pozitivně ovlivnila celkový stav prostředí v obytných souborech, náměstích a ulicích, tj. ve vnitřních částech našich měst
a vesnic.
Někdy jsou to velké investiční akce, které
je nezbytné uskutečnit postupně na základě
dlouhodobé koncepce a výsledné vize. Těchto projektů si sám cením nejvíce. Ty nejzajímavější příklady využívám ve své pedagogické činnosti na ČVUT v Praze.
Podle mého názoru si soutěž postupně
získává přirozenou autoritu a přibývá
i těch, kteří ji odborně a finančně podporují. Pro tento a příští ročníky soutěže bych
uvítal větší počet přihlášených projektů
v kategorii obce, tj. sídel s počtem obyvatel
do 3000.
■
LÝ D I A S T O U P O VÁ
Přihlášky do soutěže Cesty městy
posílejte do 30. dubna
N
Přehled důležitých termínů
8. 2. 2008 – vyhlášení 7. ročníku soutěže,
30. 4. 2008 – uzávěrka přihlášek,
■ 18 . 9. 2008 – slavnostní vyhlášení výsledků
7. ročníku a předání cen.
■
■
březen 2008
a inovativnost řešení. Nejlepší budou odměněna finanční prémií (mezi letošní vítěze
může být rozděleno až 300 tisíc Kč), dále
zvláštní cenou měsíčníku Moderní obec
a zvláštní cenou – radarem signalizujícím
okamžitou rychlost, který věnuje do soutěže
společnost 3M Česko. Výsledky soutěže bu-
adace Partnerství vyhlásila letošního
8. února sedmý ročník soutěže Cesty
městy, zaměřené na zklidňování dopravy ve městech a obcích. Soutěž se uskutečňuje ve dvou kategoriích: pro sídla do
3000 obyvatel a nad 3000 obyvatel. Soutěžní
projekty je nutno zaslat do 30. 4. 2008, nejlépe prostřednictvím elektronického formuláře, který je k dispozici na adrese www.nadacepartnerstvi.cz/cestymesty. Na této adrese
najdete také podrobné podmínky soutěže
a přehled všech 102 projektů z předchozích
ročníků včetně fotodokumentace.
Do soutěže můžete přihlásit dopravní řešení veřejných prostor měst a obcí se zaměřením především na optimální uspořádání
automobilové, cyklistické a pěší dopravy,
která byla uvedena do provozu v období mezi 1. 1. 2003 a 30. 4. 2008.
Třináctičlenná hodnotící komise, kterou
tvoří dopravní odborníci, projektanti, zástupci státní správy a ziskového i neziskového sektoru, bude posuzovat u přihlášených
projektů jejich celkovou kvalitu, přínos pro
zvýšení bezpečnosti provozu, a rovněž komplexnost (sladění dopravy hromadné a individuální automobilové, cyklistické, pěší)
V minulém ročníku soutěže Cesty městy byla v kategorii Obce a mikroregiony nejúspěšnější obec
Lužice u Hodonína. Za rekonstrukci Velkomoravské ulice získala 1. místo a odměnu 40 tisíc korun.
dou slavnostně vyhlášeny během Evropského týdne mobility 18. září 2008.
Generálním partnerem soutěže Cesty
městy je společnost Škoda Auto, záštitu nad
ní jako již tradičně převzal odbor BESIP Ministerstva dopravy ČR. Dalšími partnery jsou
společnost 3M Česko, Svaz měst a obcí ČR
a Národní síť Zdravých měst ČR. Hlavním
mediálním partnerem je měsíčník Moderní
obec.
Bližší informace o soutěži vám poskytne
Ing. Petr Šmíd, tel.: 241 771 255, petr.smid@
nap.cz .
■
R A D E K PAT R N Ý
Nadace Partnerství
35
28.2.08
2:52 PM
Page 36
I v malých sídlech lze docílit
efektivnějšího zpětného odběru
Nečekaně dobré výsledky přinesl pilotní projekt na podporu
zvýšení zpětného odběru vyřazených elektrozařízení ve vybraných deseti menších středočeských obcích. V červenci až listopadu 2007 jej pod záštitou Středočeského kraje ve spolupráci
se neziskovou společností ASEKOL, provozující kolektivní
systém zpětného odběru, organizovala firma Safina, která má
ve Vestci u Prahy linku na zpracování elektroodpadu.
J
ednatel společnosti ASEKOL Mgr. Jan Vrba připomíná, že smyslem projektu bylo
podpořit zpětný odběr elektrozařízení
i v těch nejmenších sídlech, pokusit se jej pro
občany učinit co nejkomfortnější – a zároveň
porovnat výhodnost dvou různých variant
svozu vysloužilých elektrozařízení. Podmínkou pro zařazení obce do projektu byl nejen
zájem ze strany zastupitelstva. Ale také to,
aby obec neměla více než tisíc obyvatel, aby
v ní nebyla žádná prodejna elektrospotřebičů (tzv. poslední prodejce má ze zákona povinnost při prodeji elektrospotřebiče od kupujícího bezplatně odebrat formou »kus za
kus« použitý spotřebič a možnost odevzdávat použitá elektrozařízení v místní prodejně
by zkreslovala výsledky projektu) a aby svoz
odpadů v obci obstarávala společnost Remondis (která v projektu zajišťovala zejména
dohled nad přebíráním elektrozařízení od
občanů).
Ve všech deseti obcích pilotnímu projektu
navíc předcházela intenzivní informační
kampaň, kterou si zajišťovaly obce samy,
avšak s využitím bohatých zkušeností společnosti ASEKOL.
DROBNÁ ELETROZAŔÍZENÍ TESTUJÍ
EFEKTIVITU
V pěti obcích (Okrouhlo, Slapy, Svinaře, Zadní Třebáň a Jíloviště) lidé mohli menší elektrozařízení vhazovat do trvale přistavených
uzavřených kontejnerů podobných těm, které pod různými rozlišovacími barvami známe z tříděného sběru skla, papíru a plastů.
Limitem pro velikost spotřebiče byl vstupní
otvor kontejneru 30x50 cm. Kontejnery byly
vyváženy jednou měsíčně.
Připomeňme tvrzení expertů, že právě
podle množství zpětného odběru drobných
elektrozařízení lze usuzovat na efektivitu celého kolektivního systému. Mezi lidmi už totiž sice sílí tendence vracet velké elektrospotřebiče, jako například televizory, počítače
a jejich monitory. Jenže význam zpětného
odběru drobných elektrozařízení typu kalkulaček, myší či klávesnic, dálkových ovladačů,
ale třeba i elektrických a elektronických hraček apod. obvykle dosud přehlížejí. Proto
menší použitá elektrozařízení často stále
zbytečně končí v běžném komunálním odpadu, čímž nejenže ztrácejí šanci na recyklaci, ale také ohrožují životní prostředí.
»Upřímně řečeno, poněkud jsme se obávali, zda stacionární kontejnery nebudou vykrádány nebo jestli občané do nich nezačnou vhazovat i odpad, který do nich nepatří,«
konstatuje Mgr. Jan Vrba. »Nakonec se ukázalo, že v malých obcích si lidé dokáží sami
pohlídat kontejnery třeba před vandaly či
zloději. Ale hlavně jsme z těchto kontejnerů
během pouhých pěti měsíců svezli celkem
1250 kg drobných elektrozařízení, tedy
v průměru 0,48 kg na každého obyvatele.«
FOTO: ARCHIV
MO36_37
Kontejnery na drobná vysloužilá
elektrozařízení byly trvale umístěny v pěti
menších středočeských obcích a vyvážely se
jednou měsíčně.
36
Z A P Ě T M Ě S Í C Ů H R AV Ě S P L N I L I
ROČNÍ LIMIT Z BRUSELU
V dalších pěti obcích (Pohoří, Bratřínov, Líšnice, Černolice a Trnová) byl občanům k dispozici pravidelně jednou za měsíc kontejner
s obsluhou pro odevzdání vysloužilých elektrospotřebičů bez ohledu na jejich velikost.
Obsluha přitom přijímala i ta zařízení, jejichž zpětný odběr ASEKOL jinak nezajišťuje.
Mobilní svozy zpětně odebraných elektrozařízení v menších obcích fungují zpravidla
dvakrát ročně. Nevýhodou tohoto typu sběru
je relativně vysoká časová a s tím spojená finanční náročnost. Pro občany to také znamená, že elektrozařízení nemohou odevzdat
na určené místo kdykoliv, ale musí čekat až
na vyhlášený termín. Kdo ztratí trpělivost,
obvykle se zbavuje starých spotřebičů, zejména těch menších, klasickým způsobem –
odloží je do popelnice. Přistavením kontejneru s obsluhou jednou měsíčně si společnost
ASEKOL v pěti obcích ověřovala, zda si tam
občané na častější svozy zvyknou a nevyčerpají-li se časem jejich možnosti kontejner naplnit.
»Ani tyto obavy se nenaplnily,« podotýká
Mgr. Jan Vrba. »Občané nejvíce přinášeli televizory a počítačové monitory. Ale i chladicí
zařízení, byť jejich zpětný odběr naše společnost nezajišťuje. Důležité však je, že obyvatelé těchto obcí během pěti měsíců nanosili do přistavených kontejnerů 5760 kg
elektrozařízení, tedy téměř 6,5 kg na každého. Jen pro porovnání: Loni každý Čech odevzdal k následné recyklaci v průměru zhruba
2,5 kg elektrospotřebičů, a to ve všech skupinách, v nichž zpětný odběr zajišťují kolektivní systémy provozované společnostmi
ASEKOL, ELETROWIN a EKOLAMP. Přitom
už letos by se měl v celé ČR zpětný odběr zvýšit na 4 kg na osobu ročně, jinak by mohly
následovat sankce ze strany Evropské unie.
Průměr zemí „původní evropské patnáctky“
přitom činí 9,6 kg, ve Skandinávii dokonce až
14 kg. na hlavu,« připomíná Mgr. Jan Vrba.
V JÍLOVIŠTI UŽ UŠETŘILI
Ing. Jan Vorel, místostarosta Jíloviště (607 trvale žijících obyvatel bez přilehlých čtyř chatových osad), si projekt pochvaluje jako vykročení správným směrem k ekologickému
nakládání s vysloužilými elektrospotřebiči.
Starosta Jíloviště Karel Dostálek doplňuje,
že dříve obec také občanům umožňovala
zbavit se například starých televizorů či monitorů a odložit je do přistaveného kontejneru. Ale dělo se tak na vlastní náklady obce,
přičemž obsah kontejneru byl draze likvidován jako nebezpečný odpad. Obyvatelé Jíloviště na základě zákona č. 565/1990 Sb.,
o místních poplatcích, platí za svoz a likvidaci odpadů 500 Kč ročně, tedy na samé horní
hranici dané zákonem. Vlastní náklady obce
na svoz a likvidaci odpadů však předloni činily 536 Kč na hlavu, loni už jen 512 Kč. Toto
snížení starosta připisuje na vrub i pilotnímu
projektu na podporu zvýšení zpětného odběru vysloužilých elektrozařízení.
Vzhledem k pozitivním výsledkům projektu bylo nyní testování rozšířeno i na území
města Kladna, kde funguje pět stacionárních
kontejnerů pro shromažďování drobnějších
vysloužilých elektrozařízení.
Pilotní projekt je ojedinělý také v evropském srovnání a společnost ASEKOL s jeho
výsledky chce seznámit i evropskou asociaci
kolektivních systémů pro zpětný odběr elektrozařízení – WEEE Fórum.
■
I VA N RY Š AV Ý
březen 2008
MO36_37
28.2.08
2:52 PM
Page 37
Mnichovský veletrh
představí nové trendy
Na výstavišti v Mnichově se uskuteční 5.–9. května 15. mezinárodní odborný veletrh IFAT 2008, který se již tradičně věnuje
problematice vody, odpadní vody, odpadů, recyklace a techniky
pro zimní údržbu měst a obcí.
L
etošní ročník navíc reaguje na aktuální
potřeby odvětví a měnící se klimatické
podmínky, proto se spektrum jeho nabídky rozšiřuje o výrobu energie z odpadu
a péči o povodí včetně protipovodňové
ochrany. Jedním z jeho hlavních témat bude
získávání bioplynu z odpadních látek. Každý
projekt se ale musí ekonomicky vrátit ve
srovnání s jinými koncepty. Při využívání zemědělských produktů stojí například bioplyn v přímé konkurenci k produkci potravin. Při rostoucích cenách surovin se vyplatí
taková zařízení, která vyrábějí co možná nej-
více bioplynu při nejnižší spotřebě materiálu, surovin, energie a finančních prostředků.
Vystavovatelé představí nejnovější technologie a systémová řešení, která budou vyrábět
bioplyn co nejefektivněji.
IFAT 2008 se bude podrobně zabývat
i ochranou před povodněmi. Není divu, protože podle údajů Evropské komise způsobily
povodně v Evropě od roku 1998 hospodářské
škody ve výši zhruba 25 miliard eur. Simulace
dostupných dat ukazuje, že se riziko povodní
v důsledku déletrvajících srážek bude rovněž
ve střední a východní Evropě zvětšovat.
IFAT 2008 hlásí rekordní čísla: Obsazeno je
2
přes 190 tisíc m výstavní plochy v pavilonech
i na venkovní ploše. Snímek je z loňského
veletrhu.
březen 2008
Technika pro zimní údržbu, to je další významné téma mnichovského veletrhu. Nové
evropské regulační normy pro odklízecí
a posypová vozidla definují jejich výkonnost
a standardizují technická rozmezí. I díky
těmto normám se budou moci snadněji
srovnávat technické parametry strojů rozličných výrobců. Návštěvníci veletrhu budou
mít příležitost seznámit se s nejnovějšími
trendy v tomto oboru. Pro uživatele to má
jednu velikou přednost – nářadí bude univerzální a vyměnitelné na každém vozidle.
Například se bude moci montovat sněžný
pluh vyrobený v Itálii na německý Unimog.
Aktuální nabídku expozic doplní doprovodné odborné programy a přednášky zejména na téma povodní a ochrany před katastrofami. Uskuteční se také odborná fóra,
na nichž zástupci oborových svazů a vystavovatelů představí vývoj výrobků, další trendy a tržní analýzy. A také nabídnou nové
možnosti, jak odstranit některé problémy.
Veletrhu IFAT 2008 se zúčastní 2300 vystavovatelů ze 40 zemí na rekordní výstavní plo2
še 192 tisíc m . Zahraniční vystavovatelé si
objednali až o 18 % větší plochu než před třemi lety. Jsou mezi nimi i někteří přední čeští
2
výrobci, kteří na 800 m představí čistírny
odpadních vod a techniku pro zimní údržbu.
Celkem zde bude vystavovat 25 firem z ČR
a dvě ze Slovenska.
/sk/
MO-000631
LUSTRAČNÍ FOTO: ARCHÍV
Vystavovatelé představí
nejnovější technologie
a systémová řešení, která budou vyrábět bioplyn co nejefektivněji.
MO38
28.2.08
2:53 PM
Page 38
MANAGEMENT
Organizace zřizované obcemi jako
nástroj zlepšování služeb občanům /2
Veřejné služby jsou ve větší míře poskytovány obcemi prostřednictvím příspěvkových organizací. Ty se totiž obcím zpravidla
jeví jako nejpřijatelnější forma pro správu veřejného majetku.
T
o ovšem platí pouze do doby, než se obce začnou hlouběji seznamovat s hospodařením svých příspěvkových organizací. Problém nastává ve chvíli, kdy se
rozpoutá debata mezi zastupiteli nad předloženými výsledky hospodaření nebo nad
navrhovaným plánem na další období. A to
zejména, je-li patrné, že poskytnutý či požadovaný příspěvek má jinou výši, než se původně počítalo. Co tedy způsobuje, že pokud
jde o finance, jsou příspěvkové organizace
pro zastupitele a i veřejnost tak nečitelné? Na
vině je hned několik faktorů.
O D D Ě L E N Í , K T E R É M Ů Ž E Z AVÁ D Ě T
Příspěvkové organizace musí vést účetně
a daňově odděleně hlavní a doplňkovou činnost. Už to může pro zřizovatele představovat problém. Nezřídka mu totiž nemusí být
zřejmé, co je hlavní činností příslušné organizace a co naopak pouze doplňkovou činností. Takové tápání může ve svém důsledku
vést až k nesprávnému vykazování daňových
výnosů a nákladů.
Členění na hlavní a doplňkovou činnost
však zároveň vyžaduje také správně nastave-
ný systém vykazování výnosů a nákladů na
jednotlivé činnosti, což se organizace snaží
řešit pomocí vnitropodnikového účetnictví.
Vnitropodnikové účetnictví by mělo být podloženo průkazně provedenými kalkulacemi
a správně vedenými výkazy o činnosti a užití
techniky.
Protože většina organizací nepoužívá
manažerské účetnictví, jsou finanční výkazy a plány předkládány zastupitelstvu
ve struktuře souhrnu nákladových a výnosových účtů, a tak jsou v uvedeném výkazu zahrnuty i účty pro vnitřní zúčtování.
Tím dochází k výraznému zkreslení pohledu na výši nákladů a výnosů, a v konečném důsledku rovněž na celkový stav
organizace.
V praxi běžně chybí znalost odděleného
pohledu na výsledky týkající se hlavní činnosti a doplňkové činnosti. Dochází k automatickému slučování výsledků z obou činností, a tím i ke zkreslení pohledu na výši
příspěvku a způsobu jeho vypořádání. To
samozřejmě přináší i odlišné pohledy na
hodnocení příslušné organizace a jejího
vedení.
Základním nástrojem pro manažerské řízení je manažerské účetnictví
Finanční účetnictví
Manažerské řízení
operativní
Minulost
strategické
Budoucnost
Manažerské účetnictví je nadstavbou nad daňovým a finančním
účetnictvím
Manažerské účetnictví
Daňové účetnictví
Finanční účetnictví
VLADIMÍR ŽIŽKA
ZDROJ: M.C.TRITON
38
ČTYŘI KROKY
P R O T R A N S PA R E N T N O S T
Jak tedy vytvořit srozumitelné a průkazné
prostředí pro zastupitele a občany, ale také
pro příslušné finanční úřady? Klíčem k úspěchu jsou změny, které lze rozčlenit do následujících kroků.
Prvním krokem je zavedení manažerského
účetnictví jako nástroje pro správnou identifikaci nákladů a výnosů a jejich prezentaci.
Znamená to vytvořit novou strukturu sběru
dat pro vykazování jednotlivých činností
a pro sumární výkazy včetně zajištění vzájemné provázanosti těchto dat.
Efekt tohoto kroku je závislý na zázemí,
které poskytují informační systémy používané v organizaci, přičemž ve většině případů jsou limitujícím faktorem účetní systémy a způsoby účtování. Je proto důležité
najít správnou rovnováhu mezi mírou možného využití účetního systému na straně
jedné a možností použití zpracování dat
v excelových souborech na straně druhé.
V některých případech se proto neobejdeme bez výměny software či bez jeho rozšíření o nový modul. Druhým krokem je tedy
analýza stavu výpočetní techniky a softwarového vybavení a jeho využitelnost pro řízení společnosti.
Výše uvedené změny poskytnou potřebnou základnu pro oddělení hlavní činnosti
od doplňkové činnosti. Dojde zároveň k vytvoření potřebných informací pro tvorbu
kalkulací hodinových sazeb pro lidi i techniku. Třetí krok je zavedení transparentnosti
do vykazovaných činností.
Čtvrtý krok je tím nejtěžším, protože znamená změnu v myšlení zaměstnanců organizace, kteří uvedené kroky budou uskutečňovat.
To lze řešit dvěma způsoby. První znamená
využít vlastní lidi a motivovat je k provedení
požadovaných změn. To ovšem nese určitá
rizika spojená s kvalitou provedeného nastavení a možného překročení vymezeného časového rámce, nebo dokonce nezvládnutí
vyřešení požadovaného zadání.
Druhou cestou je svěřit vše externí poradenské společnosti, která má s touto problematikou zkušenosti. Takový postup se sice
může zdát dražší, ale konečným efektem je
kvalitní a srozumitelný systém finančních
výkazů a plánovacích dokumentů, které poskytují potřebné informace pro posouzení
hospodaření příspěvkových organizací.
A ještě jedna rada na závěr. Doplňková
činnost pro každou příspěvkovou organizaci
musí být prostředkem jak snižovat finanční
závislost na veřejných zdrojích, nikoliv cestou jak snižovat rozsah a kvalitu služeb pro
obec.
■
senior consultant
M.C.TRITON, spol. s r.o.
březen 2008
28.2.08
2:53 PM
Page 39
MANAGEMENT
Hlavní prioritou je kvalita vzdělávání
Vzdělávací centrum pro veřejnou správu ČR, o. p. s. (VCVS ČR)
působí na »trhu« vzdělávacích institucí osmnáctou sezónu. »Za
tu dobu prošly úspěšně našimi semináři, kurzy a projekty tisíce
úředníků a zastupitelů, vždyť jen za minulý rok to bylo téměř 27
tisíc lidí,« říká Mgr. Květa Halanová, ředitelka VCVS ČR, o. p. s.
Počet je to úctyhodný, ale není na úkor
kvality poskytovaných vzdělávacích služeb?
Poskytovat kvalitní vzdělání znamená »vědět«, vědět, co klient v této oblasti – veřejná
správa – potřebuje. Naše vzdělávací centrum
to ví. Nejsme ale jen pouhými zprostředkovateli seminářů, technickými organizátory
vzdělávacích akcí. Celý náš systém postupuje tvořivě a se znalostí věci. Připravujeme
vzdělávací programy účelné a potřebné, tak
aby naši uživatelé našli to, co hledají, dovedli se prostřednictvím kurzů orientovat ve své
praxi a zvyšovali svou profesionální úroveň.
Velkou pomoc také čerpáme u našich partnerů, zvláště zainteresovaných ve správní
radě, ať jsou to významná ministerstva, Svaz
měst a obcí ČR či Asociace krajů ČR. Sledovat
zákony, nová témata a možnosti je pro naše
vzdělávací centrum samozřejmostí.
Společnost disponuje sítí jedenácti regionálních poboček, a tím pokrývá svou nabídkou vzdělávání celou republiku.
■
Zní to pěkně, ale co konkrétně bychom si
měli představit pod »účelnými a potřebnými vzdělávacími programy«?
Vedle mnoha seminářů a přednášek se zabýváme projekty, které posilují aktivně kvalitu veřejné správy. V roce 2005 to byla například Benchmarkingová iniciativa, která
vznikla jako dobrovolné, neformální sdružení obcí s rozšířenou působností. Účelem je
porovnávat výkonnost a kvalitu poskytovaných služeb ve vybraných agendách přenesené a samostatné působnosti, hledat dobrou praxi, umožnit členům vzájemnou
výměnu zkušeností a učení se od druhých.
K 1. prosinci 2007 bylo jejími členy celkem
87 obcí.
Naše vzdělávací středisko je rovněž jedním z partnerů projektu Vzdělávání inspektorů kvality sociálních služeb, v němž by se
mělo proškolit 90 inspektorů. Uskutečňuje
■
se v rámci Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů a jeho lídrem je společnost
EuroProfis.
Zajímavý a přínosný je i projekt Partnerství Královéhradeckého kraje, který probíhá
od konce roku 2006 a měl by skončit letos
v červnu. Podporuje rozvoj místních partnerství prostřednictvím benchmarkingové
spolupráce poskytovatelů sociálních služeb
se zadavateli při zapojení potřeb uživatelů
na území Královéhradeckého kraje. Projekt
jsme s krajským úřadem vytvořili, vzdělávací
centrum vše vede, organizačně zajišťuje
včetně lektorů a celé logistiky a administrace. Zjednodušeně řečeno, cílem je, aby krajský úřad měl informace o poskytovatelích
sociálních služeb v kraji, mohl je porovnávat
a měřit, a to i v souvislosti s dotacemi.
Jste bývalou dlouholetou starostkou
menšího města, máte osobní zkušenost
z různých školení a vzdělávacích programů.
V čem je nutné změnit vzdělávání představitelů obcí a úředníků?
Moje osobní zkušenosti ze školení jsou
dobré i špatné. Za největší chybu považuji
pořádat školení příliš obecné, necílené a bez
příkladů z praxe. Podle toho, jak sleduji naši
společnost, snažíme se toho vyvarovat. Odpověď na druhou otázku by byla asi hodně
dlouhá. První, co mne napadá, a nejsem tím
zrovna moc populární mezi svými bývalými
kolegyněmi a kolegy, je povinné vzdělávání
starostů. Představovala bych si tak dva týdny
řádného prezenčního školení do půl roku po
zvolení. Možná i pro místostarosty. Řekněme
minimum o nejdůležitějších zákonech, financování, školství, územním plánování, ale
také komunikaci, zvládání stresu a práci
s médii.
■
Jaké jsou vaše priority v nynější pozici?
Vybudovat (či spíše dobudovat) moderní
■
Vzdělávací centrum pro veřejnou správu ČR, o. p. s.
Původně (v letech 1991–2000) to byla Nadace Fond pomoci místní správě ČR.
Vzdělávacím centrem pro veřejnou správu, o. p. s., je od roku 2000.
■ Je akreditováno u ministerstev vnitra, školství, práce a sociálních věcí.
■ Je členem Asociace institucí vzdělávání dospělých, České asociace vzdělávacích institucí veřejné správy
a mezinárodních sdružení ENTO a NISPAcee.
■ Má 11 poboček v krajích: České Budějovice, Plzeň, Sokolov, Liberec, Pardubice, Jihlava, Brno, Ostrava,
Olomouc, Zlín, Střední Čechy (v Praze).
■ Má oddělení projektů a komunikace i oddělení vzdělávání.
■ V roce 2007 uspořádalo celkem 945 vzdělávacích akcí, což představuje 1208 dnů.
■ V roce 2007 vydalo 20 835 osvědčení o absolvování.
■ V roce 2007 se zúčastnilo vzdělávacích programů celkem 26 570 osob.
■ Více informací najdete na www.vcvscr.cz.
■
■
ZDROJ: VCVS, O. P. S.
březen 2008
FOTO: ARCHIV
MO39
Chtěla bych, aby společnost vytvářela ještě
více cílených programů na zakázku, řekla
ředitelka Mgr. Květa Halanová.
vzdělávací instituci, kde se naši pracovníci
budou cítit opravdu dobře, a to je bude motivovat k vymýšlení a realizaci takové nabídky vzdělávacích programů a projektů, kterou
bude veřejná správa vyhledávat, využívat
a oceňovat. Chtěla bych, aby společnost vytvářela ještě více cílených programů na zakázku. Nejbližším konkrétním cílem je získat
certifikát jakosti pro naši společnost.
V České republice poskytují vzdělávací
a školicí služby pro veřejnou správu desítky
škol, agentur, sdružení a ostatních subjektů.
Je možné v této konkurenci přicházet ještě
s něčím novým, nebo si každý hraje na svém
»písečku« a ostatní ho nemusí zajímat?
Konkurence je opravdu velká, ne však
každý subjekt představuje kvalitu. A uživatelé to vědí, nebo na to postupně přicházejí. Byla bych blázen, kdybych se domnívala,
že nás konkurence zajímat nemusí. Musí
nás zajímat, sledujeme vše, co se na trhu
objeví. Analyzujeme vzdělávací potřeby,
hledáme nové odborníky i metody.
Nepřišla jsem do společnosti s představou, že si tu sednu a pojedu s proudem. To
by mě ani nebavilo. Po volbách v roce 2006
jsem vystoupila z hodně rychlého vlaku komunální politiky a na jaře 2007 jsem přestoupila do rychlíku vzdělávání, oba jedou
stejnou krajinou – veřejnou správou a já
mám výhodu, že tu krajinu znám, znám obce a města, znám také lidi, kteří se tu pohybují. I to mi snad pomůže uspět.
■
■
LÝ D I A S T O U P O VÁ
39
MO40_41
28.2.08
2:54 PM
Page 40
LEGISLATIVA
Novela zákona
o dani
z nemovitostí
S
účinností od 1. 1. 2008 byl novelizován
zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále
jen zákon o dani z nemovitostí). Změna v části páté zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů přinesla obcím větší pravomoci, než měly doposud.
JAK JE TO V ZEMÍCH EU A ČR
Daň z nemovitostí se uplatňuje v celé EU, ale
každá členská země postupuje podle vlastních podmínek a záměrů daňové politiky. Tato daň má však ve všech členských státech
obdobnou základnu, vychází z hodnoty nemovitostí, důraz se klade na zdanění nemovitostí v intravilánu. Rozhodně jde o vyšší
zdanění než u nás, neboť je naprosto běžné,
že tato daň je důležitým příjmem místních
rozpočtů, v nichž kompenzuje náklady obcí
na infrastrukturu.
V ČR si vlastníci nemovitostí zvykli na naprosto zanedbatelnou částku daně, kterou
každoročně platí. Malá obec s počtem obyvatel do 300 získala v roce 2007 od majitele
jednopatrového rodinného domku o půdo2
rysu 100 m roční příspěvek na zvelebení obce v hodnotě pouze 53 Kč. Například ve Velké Británii by vlastník stejného domku
v adekvátní obci zaplatil 40 tisíc Kč. I na Slovensku mají obce již od roku 2005 značnou
pravomoc ve stanovení sazeb daně z nemovitostí a rozsahu osvobození od daně z nemovitostí. Obce tam mohou ovlivňovat výnos daně podle svých potřeb.
Obce v ČR by měly mít větší možnost volby,
do jaké míry zdanit nemovitosti na svém území, stejně tak, jak je tomu v zahraničí. O využití nemovitosti a její hodnotě rozhoduje především její umístění v daném území, tj.
především jaké »zázemí« má předmětná nemovitost v dané lokalitě. Kvalitu tohoto zázemí ovlivňuje mimo jiné poskytování veřejných služeb obcí například v oblasti
zdravotní, technické nebo dopravní infrastruktury. Tyto služby jsou hrazeny z rozpočtů
obcí, do kterého v ČR pouze malým procentem přispívá daň z nemovitostí. Vlastníkovi
nemovitostí se vrací jím vynaložené prostředky ve vyšší užitné hodnotě jeho nemovitosti, což se projeví v případě jejího prodeje
ve vyšší tržní ceně.
V současně platném zákoně o dani z nemovitostí (s účinností od 1. 1. 1993) se převážně uplatňuje systém založený na výměře
nemovitostí jako základu daně s přiřazenou
pevnou sazbou daně. Je pravdou, že od doby
zavedení daně z nemovitostí její sazby zaznamenaly jen jeden zásah, a to koeficient
1,5 pro některé nemovitosti užívané k podnikatelské činnosti, rekreační nemovitosti
a garáže, který závisí pouze na uvážení obce.
Všechny ostatní návrhy na zvýšení sazeb daně nebo na změnu základu daně na hodnotu
nemovitostí, se nerealizovaly. Svůj podíl na
40
nízkém výnosu daně má též řada osvobození, která by možná bylo vhodnější ponechat
na rozhodnutí obce stejně tak, jak je tomu
u místních poplatků.
Výraznější změnu do tohoto stavu přinesla
novela zákona o dani z nemovitostí v rámci
reformy veřejných financí, která reagovala na
rozdílné názory obcí ohledně připravovaného osvobození zemědělské půdy. Zejména
menší obce hleděly s nedůvěrou na připravovaný rozsah osvobození zemědělských pozemků, neboť jim bylo naprosto jasné, že
hlavně u obcí s převahou zemědělských pozemků se příjmy plynoucí z daně z nemovitostí sníží. Byla proto zvolena varianta, která
dovolí obcím rozhodovat na základě jejich
vlastního uvážení a podle konkrétních místních podmínek.
OSVOBOZENÍ OD DANĚ Z POZEMKŮ
S účinností od 1. 1. 2008 nová právní úprava
v zákoně o dani z nemovitostí umožnila obcím v rámci samostatné působnosti rozhodovat o osvobození některých zemědělských
pozemků a nezávisle na tomto osvobození
stanovit místní koeficient. Zastupitelstvo obce má možnost rozhodnout o osvobození
některých zemědělských pozemků, které
jsou evidovány v katastru nemovitostí pod
druhem pozemku orná půda, chmelnice, vinice, ovocné sady a trvalé travní porosty.
Obec tak může stanovit, že osvobozuje od
daně z nemovitostí všechny druhy citovaných pozemků uvedené v § 4 odst. 1 písmeno v) zákona o dani z nemovitostí, anebo
pouze některé z nich. Záleží pouze na uvážení obce, v jakém rozsahu využije svého
oprávnění.
Osvobození jiných druhů pozemků než výslovně uvedených v citovaném ustanovení
by bylo v rozporu se zákonem o dani z nemovitostí. Při uplatnění nároku na osvobození pozemků poplatník postupuje podle § 4
odst. 4 zákona o dani z nemovitostí, a stejně
jako v jiných případech uplatní nárok na
osvobození od daně z pozemků v daňovém
přiznání.
Osvobození od daně z pozemků se nevztahuje na zahrady, které sice jsou v evidenci
katastru nemovitostí také vedeny jako zemědělský půdní fond, avšak jsou umístěny převážně v intravilánu obce a mají odlišnou
funkci od ostatních zemědělských pozemků.
Obec může v obecně závazné vyhlášce
(dále jen vyhláška) stanovit, že některé zemědělské pozemky se neosvobozují, jestliže
se nacházejí v zastavěném území obce nebo
zastavitelné ploše obce. Podmínkou je, aby
obec ve vyhlášce uvedla výčet pozemků, které nejsou osvobozeny, a ke každému z nich
přiřadila jeho parcelní číslo a název katastrálního území, ve kterém pozemky leží.
Definici zastavěného území obce a zastavitelné plochy stanovuje § 2 zákona číslo
183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), zastavěné
území obce je vymezeno v § 58 téhož zákona.
Obecně řečeno, je to území, které se nachází
převážně v intravilánu obce, nebo na jeho
okraji a v rámci územního plánování jsou
to pozemky určené k zastavění. Pozemky,
které nebudou osvobozeny od daně z po-
zemků, obec může vymezit ve vyhlášce, kde
uvede osvobozené pozemky podle § 4 odst. 1
písmeno v) zákona o dani z nemovitostí.
Rovněž je možné, aby obec vydala, a to i v následujících zdaňovacích obdobích, jinou vyhlášku, v níž stanoví, které konkrétní pozemky nebudou osvobozeny, neboť již pominuly
důvody pro osvobození. Vymezení pozemků,
které se nacházejí v zastavěném území obce
nebo v zastavitelné ploše obce jejich konkrétním parcelním číslem a s uvedením jejich katastrálního území, je pak naprosto nezbytné.
S TA N O V E N Í M Í S T N Í H O K O E F I C I E N T U
Příjmovou stránku obcí může ovlivnit stanovení místního koeficientu, a to podle § 12 zákona o dani z nemovitostí. Jeho stanovení
vyžaduje citlivý přístup, zastupitelstvo obce
by mělo znát priority obce podložené znalostí místních potřeb a zájmů obyvatel.
Obec pro všechny nemovitosti, které jsou
předmětem zdanění na celém jejím území,
určí pouze jeden koeficient v rozpětí 2, 3, 4
nebo 5 a tímto koeficientem se vynásobí daňová povinnost poplatníků. Pokud stanoví
koeficient vyhláškou, poplatníkům se změní
výše jejich celkové daňové povinnosti, avšak
nemusejí z tohoto důvodu podávat daňové
přiznání.
S ohledem na § 13a odst. 2 písmeno c) zákona o dani z nemovitostí, dojde-li ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím
pouze ke stanovení nebo změně koeficientu,
poplatník není povinen podat daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání, ani sdělit
tyto změny. Daň se vyměří ve výši poslední
známé daňové povinnosti upravené o změny
a výsledek vyměření se poplatníkovi sdělí
platebním výměrem nebo hromadným
předpisným seznamem.
V Y D ÁVÁ N Í V Y H L Á Š E K
Při vydávání obecně závazných vyhlášek postupuje obec podle § 16a zákona o dani z nemovitostí, tzn. je povinna vyhlášku zaslat
v jednom vyhotovení příslušnému správci
daně do pěti kalendářních dnů ode dne nabytí její platnosti, přičemž vyhláška musí nabýt platnosti nejpozději do 1. srpna předchozího zdaňovacího období a účinnosti
nejpozději do 1. ledna následujícího zdaňovacího období. Pokud má zpětnou účinnost,
je neplatná. Uvedené lhůty je třeba dodržet,
mj. jde o to, aby poplatníci měli dostatek času se s vyhláškou seznámit. Rovněž správce
daně potřebuje určitý čas pro provedení
změn ve svém programovém vybavení.
Jestliže obec vydá vyhlášku, která nabyde
platnosti do 1. 8. 2008, bude se podle této vyhlášky poprvé postupovat od zdaňovacího
období 2009.
K O E F I C I E N T Y V M A LÝ C H O B C Í C H
Poslední změnu v zákoně o dani z nemovitostí si vyžádala úprava koeficientů v malých
obcích. K 31. prosinci 2006 bylo na území ČR
celkem 6244 obcí, více než polovinu tvořily
obce do 1000 obyvatel. V roce 2008 se poprvé
v těchto malých obcích uplatní nové koeficienty, které upravují základní sazbu daně. Dosavadní koeficient 0,3 v obcích do 300 obyva-
březen 2008
MO40_41
28.2.08
2:54 PM
Page 41
LEGISLATIVA
tel a koeficient 0,6 v obcích do 600 obyvatel
jsou zrušeny a nahrazeny koeficientem 1,0,
který doposud měly pouze obce s počtem
600–1000 obyvatel. Pro všechny obce do 1000
obyvatel se tak od zdaňovacího období 2008
stanoví koeficient 1,0.
2
Základní sazba daně 1 Kč za 1 m a použití koeficientu podle poču obyvatel se týká
obytných domů a jejich příslušenství, bytů
a ostatních samostatných nebytových prostorů a v omezené míře stavebních pozemků; stavební pozemek pro účely daně z nemovitostí definuje § 6 odst. 3 zákona o dani
z nemovitostí.
Stavebním pozemkem se tak rozumí nezastavěný pozemek určený k zastavění stavbou, jež byla ohlášena, nebo na kterou bylo
vydáno stavební povolení nebo bude prováděna na základě certifikátu autorizovaného
inspektora anebo na základě veřejnoprávní
smlouvy, a která se po dokončení stane
předmětem daně ze staveb; rozhodná je výměra pozemku v metrech čtverečních odpovídající půdorysu nadzemní části stavby.
Pozemek přestane být stavebním pozemkem, pokud se stavba, jež byla ohlášena, nebo na kterou bylo vydáno stavební povolení,
nebo která se provádí na základě certifikátu
autorizovaného inspektora anebo na základě
veřejnoprávní smlouvy, stane předmětem
daně ze staveb nebo od zdaňovacího období
následujícího po roce, v němž ohlášení nebo
stavební povolení pozbude platnosti.
V praxi to znamená, že poplatník u uvedených nemovitostí místo dosavadních 0,30 Kč
2
2
nebo 0,60 Kč za 1 m zaplatí 1 Kč za 1 m , tj.
z jednopodlažního rodinného domu o zasta2
věné ploše 100 m namísto dosavadních 30
Kč nebo 60 Kč bude roční daň ze staveb činit
100 Kč.
Pouze v případech, kdy obec již dříve vydala vyhlášku, ve které stanovila pro část obce koeficient 0,3 nebo 0,6 a uvedená vyhláška je stále platná a účinná, uplatní se tyto
koeficienty naposledy ve zdaňovacím období 2008. Tuto výjimku obsahují Přechodná
ustanovení části páté zákona č. 261/2007
Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů.
Ve zdaňovacím období 2009 a následujících bude již ve všech případech nejnižší koeficient 1,0. I nadále zůstává možnost obce
podle § 6 odst. 4 písmeno b) a § 11 odst. 3
písmeno a) zákona o dani z nemovitostí, zvýšit koeficient o jednu kategorii nebo snížit
o jednu až tři kategorie podle členění koeficientů.
Dochází-li ke změně daňové povinnosti
pouze změnou koeficientu, ve smyslu
§ 13a odst. 2 písmeno c) zákona o dani z nemovitostí, poplatník nemusí podávat daňové
přiznání.
V roce 2007 dosáhl výnos daně z nemovitostí přibližně 5,1 miliardy korun. Při využití
nové právní úpravy v zákoně o dani z nemovitostí mají obce možnost své příjmy zvýšit.
Doufejme, že svého oprávnění využijí v rozumné míře.
■
ALENA HOLMES
L I B U Š E VA N D A S O VÁ
odbor Legislativa majetkových daní a poplatků
Ministerstva financí ČR
březen 2008
ZE SBÍRKY ZÁKONŮ
Uvádíme přehled vybraných právních předpisů a dalších aktů státních orgánů publikovaných
ve Sbírce zákonů (od částky 94/2007 do částky
107/2007).
Částka 94 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 21. listopadu 2007.
Vyhláška č. 287/2007 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků
Vyhláška stanoví seznam katastrálních území
s přiřazenými průměrnými základními cenami
zemědělských pozemků evidovaných v katastru
nemovitostí v druhu pozemku orná půda,
chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé
travní porosty, odvozenými z bonitovaných půdně ekologických jednotek zemědělských pozemků, jejichž ceny stanoví zvláštní právní předpis. Seznam katastrálních území je uveden
v příloze této vyhlášky.
Účinnost od 1. ledna 2008.
Sdělení ministerstva vnitra o vyhlášení nových
voleb do zastupitelstva obce (publikované pod
č. 292/2007 Sb.)
Ministr vnitra vyhlásil na den 29. března
2008 nové volby do Zastupitelstva obce Horní
Životice (okres Bruntál).
č. 302/2007 Sb.)
2008 nové volby do Zastupitelstva obce Horní
Řepčice (okres Litoměřice).
č. 303/2007 Sb.)
2008 nové volby do Zastupitelstva obce Karlík
(okres Praha-západ).
Částka 99 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 7. prosince 2007.
Nález Ústavního soudu ze dne 16. října 2007
ve věci návrhu na zrušení § 48 odst. 2 zákona
č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (publikovaný
pod č. 307/2007 Sb.)
Ústavní soud návrh Nejvyššího soudu na zrušení § 48 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník zamítl.
Právní věty nálezu:
Odstoupením od smlouvy podle § 48 odst. 2
občanského zákoníku se – není-li právním předpisem nebo účastníky dohodnuto jinak – smlouva od počátku ruší, avšak pouze s účinky mezi
jejími účastníky. Vlastnické právo dalších nabyvatelů, pokud své vlastnické právo nabyli v dobré víře, než došlo k odstoupení od smlouvy, požívá ochrany v souladu s čl. 11 Listiny
základních práv a svobod a s ústavními principy
právní jistoty a ochrany nabytých práv vyvěrající-
mi z pojmu demokratického právního státu ve
smyslu čl. 1 odst. 1 Ústav České republiky, a nezaniká.
voleb do zastupitelstev obcí (publikované pod
č. 322/2007 Sb.)
2008 nové volby do Zastupitelstva obce Chleby
(okres Nymburk) a Malá Úpa (okres Trutnov).
Nařízení vlády č. 335/2007 Sb., o povolání
vojáků Armády České republiky k plnění úkolů
Policie České republiky v období od 1. ledna
2008 do 31. prosince 2008
K plnění úkolů pořádkové služby anebo
ochranné služby Policie České republiky na území České republiky v období od 1. ledna 2008
do 31. prosince 2008 se použije nejvýše 100
vojáků v činné službě. Vojáci v činné službě plní
úkoly pod velením příslušníka Policie České republiky. Vojáci v činné službě plní uložené úkoly
se zbraní.
Účinnost od 1. ledna 2008.
Nález Ústavního soudu ze dne 16. října 2007
ve věci návrhu na zrušení § 32 zákona číslo
155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (publikovaný pod číslem
341/2007 Sb.)
Ústavní soud návrh Nejvyššího správního soudu na zrušení § 32 zákona č. 155/1995 Sb.,
který upravuje rozdílný důchodový věk muže
a ženy, zamítl.
Vybrané právní věty nálezu:
Ústavní soud nesdílí názor, že napadené ustanovení je v rozporu s čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny
ve vztahu k navrhovatelem uváděnému čl. 30
odst. 1 Listiny a že zrušením § 32 zákona o důchodovém pojištění by byla nastolena rovnost
obou pohlaví ve vztahu k právu na přiměřené
hmotné zabezpečení ve stáří. Došlo-li by ke zrušení napadeného ustanovení, bylo by odebráno
jisté zvýhodnění ženám – matkám, aniž by
v rámci »zrovnoprávnění« nabyli muži – otcové
stejné výhody, jakou mají ženy – matky. Ústavní
soud je toliko negativním zákonodárcem a jeho
zásah vůči napadenému ustanovení by tak pouze porušil princip ochrany důvěry občanů v právo, příp. zásah do právní jistoty, resp. legitimního očekávání.
V tomto kontextu Ústavní soud konstatuje,
že v daném případě nenastal rozpor mezi pozitivním zákonem a spravedlností.
Ústavní soud přihlédl k tomu, že ustanovení
§ 32 zákona o důchodovém pojištění není, jak
bylo řečeno výše, z hlediska komparatistického
v zemích Evropské unie výjimkou, byť i obecný
trend směřuje k perspektivnímu odstranění rozdílného důchodového věku mužů a žen,
o němž se diskutuje i v České republice.
Mgr. JAN BŘEŇ
právník
41
MO42_43
28.2.08
2:54 PM
Page 42
LEGISLATIVA
Delegování
zástupců obce
do orgánů
obchodních
společností
A
čkoli je současný zákon o obcích účinný již déle než sedm let, v každodenní
praxi se stále setkáváme s některými
nejasnostmi. Sporná ustanovení se týkají
rovněž pravomocí orgánů obce při delegování jejich zástupců do orgánů obchodních
společností s majetkovou účastí obce. Nejrozšířenějšími obchodními společnostmi,
v nichž mají obce majetkovou účast, jsou
společnost s ručením omezeným (s. r. o.)
a akciová společnost (a. s.). K jejich výkonným a dozorčím orgánům patří valná hromada, dozorčí rada a představenstvo/jednatel či jednatelé. Posledně jmenovaný
představuje statutární orgán obchodních
společností.
VA L N Á H R O M A D A
Pokud jde o delegování zástupců obce na
valnou hromadu obchodních společností
s majetkovou účastí obce, v níž obec nemá
podíl ve výši 100 %, žádný rozpor neexistuje.
Tato pravomoc je výlučně vyhrazena zastupitelstvu obce /§ 84 odst. 2 písm. f ) zákona
č. 128/2000 Sb., o obcích/, které schvaluje
delegování zástupců obce do příslušné obchodní společnosti formou usnesení.
Stejně jednoznačně zákon o obcích upravuje situaci, kdy je obec jediným podílníkem
obchodní společnosti (100% podíl). V tomto
případě se postupuje podle speciálního
ustanovení § 102 odst. 2 písm. c), které vyhrazuje radě obce rozhodovat ve věcech obce jako jediného společníka předmětné obchodní společnosti. Ve smyslu § 132 odst. 1
obchodního zákoníku platí, že má-li s. r. o.
jediného společníka, nekoná se valná hromada a její působnost vykonává tento společník. Obdobnou právní úpravu obsahuje
§ 190 obchodního zákoníku (dále jen OZ) ve
vztahu k a. s. Lze tak uzavřít, že vzhledem
k § 102 odst. 2 písm. c) jménem obce (jako jediného společníka/akcionáře) vykonává působnost valné hromady rada obce.
O S TAT N Í O R G Á N Y S P O L E Č N O S T I
Vnitřní organizace a orgány obchodních
společností upravuje obchodní zákoník, který také přesně určuje jejich působnost. Má-li
obec majetkovou účast v obchodní společnosti, je zastupitelstvu obce (podle § 84 odst.
2 písm. g) zákona o obcích) vyhrazeno navrhovat zástupce obce do ostatních orgánů obchodních společností a navrhovat jejich odvolání. Zákon o obcích viditelně rozlišuje
mezi valnou hromadou, jíž se týkají samostatná ustanovení, a zbývajícími orgány obchodních společností. Jak jsme uvedli výše,
pokud je obec jediným společníkem ob-
42
chodní společnosti, vykonává působnost
valné hromady rada obce. Ve vztahu k ostatním orgánům se však musí postupovat
s ohledem na požadavky vyjádřené v § 84
odst. 2 písm. g) zákona o obcích. Ohledně
určení členů ostatních orgánů se vždy uplatní pravidlo, podle kterého zastupitelstvo obce do nich navrhuje zástupce obce. Zastupitelstvo tedy navrhuje zástupce jednak do
dozorčí rady1), jednak do statutárních orgánů obchodních společností, a to jak v případě 100% podílu obce, tak v situaci, kdy je podíl obce v obchodní společnosti nižší. Zákon
o obcích u těchto ostatních orgánů nerozlišuje, jestli je obec jediným společníkem nebo má pouze určitou účast. Proto je nutné
zastupitelstvu vždy ponechat vyhrazenou
pravomoc navrhovat zástupce obce do ostatních orgánů obchodních společností. Je tak
zaručeno, že nejvyšší orgán obce na veřejném zasedání projedná a navrhne jak členy
dozorčí rady, tak jednatele s. r. o., nebo představenstvo a. s. Tímto postupem je zajištěna
kontrola zastupitelstva při obsazení orgánů
kontrolních i statutárních. Pokud by chtěl
Zastupitelstvu je vyhrazeno podávat návrh zástupců do ostatních orgánů, ale nikoli je
jmenovat. Ono vyhrazení také znamená, že
žádný jiný orgán obce
nemá právo návrh podávat, tudíž ani rada
obce.
zákonodárce odlišit situace, kdy je obec jediným společníkem a kdy pouze podílníkem,
pak by bezesporu užil obdobnou legislativní
konstrukci jako u valné hromady.
Zastupitelstvu je vyhrazeno podávat návrh
zástupců do ostatních orgánů, ale nikoli je
jmenovat. Ono vyhrazení také znamená, že
žádný jiný orgán obce nemá právo návrh podávat, tudíž ani rada obce. Ta musí respektovat návrhy zastupitelstva obce a v rámci působnosti valné hromady rozhodnout
o jmenování ve smyslu § 125 odst. 1 písm. f )
a g) OZ v případě s. r. o., podle něhož valná
hromada rozhoduje o jmenování, odvolání
a odměňování jednatelů, členů dozorčí rady
s. r. o. Obdobně u a. s., kdy /podle § 187 odst.
1 písm. d) a e) obchodního zákoníku/ valná
hromada rozhoduje o volbě a jmenování členů představenstva (pokud stanovy neurčují,
že jsou voleni a odvolávaní dozorčí radou)
a o volbě a jmenování členů dozorčí rady. Rada obce jako valná hromada rozhoduje
o návrzích zastupitelstva obce co do obsazení ostatních orgánů obchodních společností
– dozorčí rady a statutárního orgánu.
Jestliže podíl obce v obchodní společnosti
nedosahuje 100 %, platí pravidlo, že zastupi-
telstvo deleguje zástupce obce na valnou
hromadu, navrhuje zástupce obce do ostatních orgánů společnosti, záleží však na výsledku hlasování valné hromady.
»Nelze přijmout tvrzení, že § 84 odst. 2
písm. g) zákona o obcích, tj. vyhrazená působnost zastupitelstva navrhovat zástupce
obce do ostatních orgánů obchodních společností, se týká jen obchodních společností,
v nichž má obec pouze určitou majetkovou
účast, nikoli ale celých 100 %« (citace). Tento
závěr, který byl v poslední době několikrát
publikován, podle našeho názoru neplyne
z platné a účinné právní úpravy. Zákon o obcích rozlišuje, jak jsme již uvedli, tuto situaci
pouze pro valnou hromadu a její obsazení.
Výlučné postavení rady obce se vztahuje
pouze k valné hromadě obchodní společnosti, a to v případech, kdy činí podíl obce
100 %. Publikovaný závěr jde jak proti gramatickému výkladu právního předpisu, tak
proti jeho smyslu, což je nutné odmítnout.
V praxi by to vedlo k tomu, že pokud má obec
100% podíl, o všem rozhoduje rada obce jako valná hromada a také jako jediný společník. Zastupitelstvo by tak přišlo o své oprávnění navrhovat valné hromadě zástupce do
ostatních orgánů společnosti. Je ale pravdou,
že v případě 100% podílu obce záleží na rozhodnutí rady obce – valné hromady, jak s návrhem zastupitelstva naloží. Nelze však zastupitelstvo obejít a návrh neprojednat.
Účelem právní úpravy obsažené v § 84
odst. 2 písm. g) zákona o obcích, je zajistit
vliv zastupitelstva jako reprezentanta obča2)
nů na rozhodování a kontrolování obchodních společností, v nichž má obec jako právnická osoba v postavení veřejnoprávní
korporace podíl (minoritní, nebo i 100%).
Důvodem je, že pro získání podílu obec musí vynaložit finanční prostředky, které jsou
svou povahou veřejné. Proto by měla mít
alespoň nějaký vliv či kontrolu na orgány obchodních společností prostřednictvím svého
zastupitelstva a tím i občanů. Dalším důvodem je, že zasedání zastupitelstva (kde se navrhují zástupci obce do ostatních orgánů obchodních společností) jsou vždy veřejná
a občan obce na nich může /podle § 16 odst.
2 písm. c) zákona o obcích/ uplatnit svá stanoviska k projednávaným věcem. I proto je
třeba přijmout ústavně konformní závěr, že
zastupitelstvo jako představitel občanů
a současně kontrolní orgán zbývajících orgánů obce, by mělo disponovat možností navrhovat zástupce obce do ostatních orgánů
společnosti. A to bez ohledu na velikost podílu obce v obchodní společnosti.
■
Poznámky
1) U s. r. o. se podle § 137 dozorčí rada zřizuje,
pokud tak stanoví společenská smlouva.
2) Podle čl. 100 odst. 1 Ústavy ČR jsou územní
samosprávné celky územními společenstvími
občanů, obdobně podle § 1 zákona o obcích.
Z orgánů obce má nejvýznamnější postavení
a pravomoci zastupitelstvo, což plyne nejen
z faktu, že je jako jediný orgán obce zmíněno
v Ústavě, ale i ze zákona o obcích.
M A RT I N N E T O L I C K Ý
LUKÁŠ POTĚŠIL
studenti doktorandského studia
na Právnické fakultě Masarykovy univerzity, Brno
březen 2008
MO42_43
28.2.08
2:54 PM
Page 43
LEGISLATIVA
Hrozba
pro územní
plánování obcí?
N
ový stavební zákon č. 183/2006 Sb.
přinesl řadu změn nebo novinek –
jednou z nejdůležitějších je Politika
územního rozvoje (dále také jen Politika). Jde
o »celorepublikový územní plán«, který bude závazný pro územní plánování krajů a obcí (viz § 31 odst. 4 stavebního zákona). Znamená to, že všechny územní samosprávné
celky musí uvést do souladu zásady územního rozvoje s následně schválenou Politikou.
Dokument dokonce bude závazný pro pořizování regulačních plánů a rozhodování
v území. Může se stát, že obec bude muset do
svého územního plánu zahrnout například
významnou dopravní stavbu, ačkoli takový
krok nebude v zájmu rozvoje obce a občané
nebudou s konkrétním záměrem souhlasit.
Politika územního rozvoje navíc nebude
schvalována ve formě opatření obecné povahy (půjde o usnesení vlády), jako například
územní plány, tedy ji nejspíše nebude moci
přezkoumávat Nejvyšší správní soud.
CO PŘINESE ÚZEMNÍMU ROZVOJI
Situace okolo přípravy Politiky se zkomplikovala již v roce 2006, kdy ministerstvo pro
místní rozvoj (MMR) připravilo rezortní koncepci se shodným názvem.1) Ačkoli dokument nemohl zavazovat kraje ani obce, začaly některé kraje připravovat svoje zásady
územního rozvoje a na tuto rezortní koncepci přitom odkazovaly.2) Tento postup byl
chybný. Aniž by tuto situace někdo metodicky řešil, začalo posléze MMR pracovat na
»nové« Politice územního rozvoje, tentokrát
již podle ustanovení stavebního zákona.3)
Koncem letošního ledna konzultační výbor
projednával pracovní znění Politiky, ale stávající text se od koncepce příliš neliší.
Politika především přináší větší centralizaci územně plánovacích činností – o uspořádání území budou do jisté míry rozhodovat
ústřední správní úřady. Proto by měla být
plánem obecného charakteru, který určuje
strategii a základní podmínky pro naplňování úkolů a cílů územního plánování a konkrétní úkoly přenechat zásadám územního
rozvoje a územním plánům.
Současná pracovní verze dokumentu ale
prozatím obsahuje přesný výčet zcela konkrétních záměrů. Jde o dopravní stavby (dálnice D47 nebo vedení rychlostní komunikace
R52 přes Mikulov), u kterých je stanoveno již
v této fázi plánování přesné trasování bez
předpokládaných variant nebo zmínky o tom,
že to není definitivní řešení. Přitom neexistuje řádně projednaná a schválená koncepce
dopravní infrastruktury4), která by při tvorbě
politiky měla hrát důležitou roli (obdobně jako ostatní rezortní koncepce – viz § 33 odst. 2
písm. c), resp. § 31 odst. 2 stavebního zákona). Stejně tak se v pracovní verzi objevují odkazy na územní limity pro těžbu uhlí, budování úložišť jaderného odpadu (spolu
březen 2008
s vytypovanými obcemi, kde by mohlo vzniknout úložiště) nebo umístění nových elektráren. Jakmile budou záměry schváleny, je pravděpodobné, že budou přejaty do územních
plánů krajů a následně obcí.
Ostatní otázky, které jsou naopak z hlediska udržitelného rozvoje důležité (zbytečné
a nesystematické zastavování greenfieldů
nebo suburbanizaci apod.), Politika vůbec
neřeší (s výjimkou několika obecných formulací v úvodu, například stanovení limitů
pro zástavbu nebo jiných regulativů pro
ochranu území.5)
ÚČAST VEŘEJNOSTI –
(NE)POTŘEBNÁ?
Jak jsem již konstatovala, může se stát, že dokument bude schválen ve stávající podobě,
což by mohlo mít na řadu obcí a především
jejich občany značné dopady. Přesto stavební zákon nepočítá s efektivním zapojováním
obcí ani veřejnosti. Umožňuje sice ve lhůtě
90 dnů od zveřejnění návrhu Politiky zasílat
připomínky, ale nikoli se zapojit do procesu
SEA (posuzování vlivů na životní prostředí)
Může se stát, že obec bude muset do svého
územního plánu zahrnout například významnou dopravní
stavbu, ačkoli takový
krok nebude v zájmu
rozvoje obce a občané
nebudou s konkrétním
záměrem souhlasit.
ani do vyhodnocení vlivů Politiky na udržitelný rozvoj. Přitom zapracovat připomínky
veřejnosti a obcí do již hotového návrhu bude obtížné.
Ministerstvo pro místní rozvoj má samozřejmě možnost rozšířit účast veřejnosti
a obcí při přípravě Politiky nad rámec stavebního zákona. Dovoluje to například Metodika posuzování vlivů koncepcí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na
životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004
Sb.6) Možný by byl také postup podle návrhu
metodiky pro zapojování veřejnosti do přípravy vládních dokumentů7), který se momentálně testuje na pilotních projektech,
mezi které sice Politika nepatří, ale mohl by
se nepochybně použít alespoň analogicky.
Vždyť »celorepublikový územní plán« bude
základem územního plánování a zanedbání
účasti veřejnosti a obcí na této úrovni bude
mít zásadní důsledky pro každou další úroveň plánování.
JAK SE CO NEJDŘÍVE ZAPOJIT
Zejména obce, jejichž území se může některý zamýšlený záměr výrazně týkat, by se měly připravit na projednávání Politiky a vypra-
Co je třeba vědět
o Politice územního rozvoje?
■ Připravuje se Politika územního rozvoje – celorepublikový územní plán.
■ Politika je závazná pro územní plánování obcí
a významně je ovlivní.
■ Současná pracovní verze Politiky obsahuje řadu
kontroverzních záměrů, například rychlostní silnice
nebo úložiště jaderného odpadu.
■ Obce i veřejnost mohou podávat připomínky,
ale až k hotovému návrhu Politiky.
■ V souladu s harmonogramem prací na Politice
budou veřejnost a obce moci podávat svoje připomínky během léta 2008.
■ Získejte více informací o přípravě Politiky
a o možnostech obce a veřejnosti, jak se efektivněji
zapojit.
covat nejen připomínky k návrhu, ale také je
řádně uplatnit.8) Takový postup ale nemusí
stačit. Pokud MMR nevyužije příležitost zapojit obce a občany do přípravy dokumentu
již nyní, existují rovněž neformální způsoby,
jak se pokusit ovlivnit podobu základního
územního plánu. Obce mohou především
informovat občany o jeho přípravě, významu, navrhnout své požadavky, které pak
zašlou na dané ministerstvo. Zároveň ho mohou požádat, že se chtějí zapojit do zpracování Politiky územního rozvoje 2008 aktivně
a včas.
■
Poznámky
1) O rozdílu mezi rezortní koncepcí a Politikou
územního rozvoje pořizovanou podle
stavebního zákona více v článku Povolná, V.
Dočkáme se územního rozvoje?, Via Iuris
ONLINE, 20. 3. 2007, www.viaiuris.cz.
2) K zapojování obcí do přípravy zásad územního
rozvoje více v článku Povolná, V. Jak se mohou
obce účastnit přípravy zásad územního rozvoje,
Moderní obec, říjen 2007.
3) Více informací o průběhu přípravy Politiky
územního rozvoje je na:
http://www.mmr.cz/index.php?show=00102500
7006.
4) Tuto funkci nemůže plnit Dopravní politika
pro léta 2005–2013, neboť je příliš obecná.
Generální plán rozvoje dopravní infrastruktury
(GEPARDI), který naopak mohl koncepcí
v tomto směru být, nebyl schválen. Viz
http://www.mdcr.cz.
5) Zajímavá je například maďarská obdoba
Politiky – Národní prostorový plán Maďarska
2005, dostupný na
http://www.vati.hu/static/otk/eng/nsdc2005en
g.pdf.
6) Viz Věstník Ministerstva životního prostředí
ČR, srpen 2004. Dostupný na
http://www.env.cz/osv/edice.nsf/7FFB32DBF23
39007C1256F57002F0D3D/$file/vestnik08.pdf.
7) Tento materiál je dostupný na
http://www.mvcr.cz/zpravy/2007/vs_prip3.htm.
8) Při pořizování zásad územního rozvoje již
krajský úřad nebude přihlížet k připomínkám,
námitkám a stanoviskům, o kterých bylo
rozhodnuto při schválení Politiky, stejně tak se
nebude při pořizování územních plánů přihlížet
k těm připomínkám, stanoviskům a námitkám,
o kterých bylo rozhodnuto při pořizování zásad
územního rozvoje. Proto bude velmi důležité
podat kvalitní připomínky včetně odůvodnění
již při přípravě Politiky.
VENDULA POVOLNÁ
právnička Ekologického právního servisu,
studentka doktorandského studia
na Právnické fakultě Masarykovy univerzity, Brno
43
28.2.08
2:59 PM
Page 44
LEGISLATIVA
Může si
statutární město
dovolit odlišný
přístup
k obvodům?
S
tatutární město odebralo městskému
obvodu – až na jednu nepodstatnou výjimku – všechny pravomoci. Může takový krok vůbec učinit, nebo je ve svých rozhodováních limitováno? Zdálo by se, že
problém je jednoduchý – zákon o obcích dává statutárnímu městu možnost svěřit obvodům pravomoci, ale není to jeho povinnost.
Ale tento zjednodušený pohled není možný,
protože podobný selektivní zásah statutárního města do pravomocí jednoho obvodu je
přinejmenším velmi sporný. Proč?
Právo na samosprávu obnovené po listopadu 1989 je natolik významné, že je zakotveno v ústavním pořádku ČR (Ústavě ČR,
Listině základních práv a svobod), zákoně
o obcích a je předmětem mezinárodních
právních dokumentů – Evropské charty
místní samosprávy (podrobněji viz rámeček). V tomto širokém kontextu je nutné se
pohybovat i v případě posuzování konkrétního právního aktu statutárního města vůči jeho obvodu.
P R ÁV N Í N Á Z O R N A O D E B R Á N Í
P R AV O M O C Í
Podstatou sporného rozhodnutí je následující skutečnost: Statutární město přijalo v průběhu volebního období změnu svého statutu v tom smyslu, že odebralo jednomu
městskému obvodu většinu samosprávných
pravomocí. Citujme (čl. 8 odst. 6): »Městský
obvod XY není oprávněn rozhodovat o všech
právních úkonech uvedených ve statutu s výjimkou právních úkonů uvedených v čl. 9
odst.16 statutu.«
Z textu statutu vyplývá, že městský obvod
nesmí činit žádné právní úkony s výjimkou
podávání žádosti o dotace, jejich podání
podléhá ovšem stejně schválení rady města.
Rovněž z něho vyplývá, že toto odebrání
pravomocí se dotýká jen jednoho městského
obvodu, pravomoc činit právní úkony tedy
byla odebrána toliko zvoleným orgánům tohoto městského obvodu.
Ze zápisu zastupitelstva není patrné, že
návrh změny statutu byl s městským obvodem předem projednán. Jestliže se tak nestalo, je nutné připomenout ustanovení Evropské charty místní samosprávy (dále jen
Evropská charta): »S místními společenstvími, pokud to lze, se včas a vhodným způsobem konzultují otázky plánování a rozhodování ve všech věcech, které se jich přímo
dotýkají.«
Pokud nastala tak významná změna ve
statutu, který upravuje zcela zásadním způsobem chod městského obvodu, aniž by bylo dané rozhodnutí s volenými orgány městského obvodu projednáno, jde o porušení
Evropské charty v citované části.
Na úvod právního rozboru připomínám,
z jakých výkladových pravidel je nutné vycházet, tj. především z ústavního pořádku
ČR. Ústavní zákony mají pro aplikační praxi
význam v tom smyslu, že zákony a právní
předpisy podzákonné je třeba vykládat a aplikovat vždy v kontextu s ústavními zákony.
ČR je dále vázána mezinárodními smlouvami, které mají v našem právním řádu místo před zákony, a to zejména, když mezinárodní smlouva stanoví něco jiného než
zákon. Pokud jde dále o aplikaci právního řádu jako celku, neznamená to, že má jít o pouhou mechanickou a formalistickou interpretaci a aplikaci nepřihlížející k celkovému
kontextu právního řádu a k hodnotám, na nichž je založen, a které vyplývají zejména
z Ústavy ČR, Listiny základních práv a svobod (dále jen LZPS) i mezinárodních smluv
o základních občanských právech a svobodách, respektive interpretace právních předpisů nesmí lpět dogmaticky pouze na doslovném znění zákona. Každý zákon musí
být vykládán ústavně konformním způso-
bem, tj. způsobem, který je v souladu zejména s ustanoveními ústavy a LZPS, a jejich
smyslem a účelem.
V tomto smyslu cituji z nálezu Ústavního
soudu č. Pl. ÚS 33/97: »Jazykový výklad představuje pouze prvotní přiblížení se k aplikované právní normě. Je pouze východiskem pro
objasnění a ujasnění jejího smyslu a účelu…
Mechanická aplikace abstrahující, resp. neuvědomující si, a to buď úmyslně nebo v důsledku nevzdělanosti, smysl a účel právní normy, činí z práva nástroj odcizení a absurdity.«
Ve stejném ústavním nálezu nalezneme
další citaci vztahující se k výkladu práva: »Pro
oblast práva z toho plyne závěr, že pramenem
práva obecně, jakož i pramenem práva ústavního, a to i v systému psaného práva, jsou rovněž základní právní principy a zvyklosti.«
Právní řád tedy nelze redukovat pouze na
texty právních předpisů, ale je třeba do něj
zahrnovat i hodnoty, které samotné pozitivní právo přesahují.
Za použití této metody interpretace je nutné označit změnu statutu odebírající jednomu z mnoha městských obvodů (až na jednu
výjimku) všechny pravomoci za protiústavní
rozhodnutí, které nemůže mít ochranu zákona. A to i přesto, že toto rozhodnutí je v souladu s textem zákona o obcích – alespoň na
první pohled.
P R O Č P R O T I Ú S TAV N Í ?
■ Popření principu rovnosti ve více rovinách: Jedním ze základních principů veřejné
správy je princip rovnosti. K adresátům veřejné správy (je lhostejno, zda je to samospráva či státní správa) je nutné se chovat
v obdobných či stejných situacích obdobně
či shodně. I když zákon o obcích dává statutárnímu městu pravomoc určovat, v jakém
rozsahu budou mít městské obvody svěřeny
samosprávné pravomoci, neznamená to, že
statutární město může svévolně volit nerovný přístup. Právě naopak – princip rovnosti
je jedním ze základních pilířů, na nichž musí statut statutárního města stát.
Pokud zákon o obcích uvádí ve výčtu obsahu statutu »c) pravomoc orgánů městských
obvodů a městských částí na úseku samostat-
✄
MO44_45
OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec
na 12 měsíců za cenu 1046 Kč, včetně DPH 9 % 1140 Kč
Předplatné se automaticky prodlužuje dokud není zrušeno.
ADRESA
KÓD:
1017
OBJEDNAVATELE:
PLATBY:
FAKTURA
PLATEBNÍ KARTA
SIPO
NÁZEV ORGANIZACE:
TITUL:
ÚDAJE
ULICE , Č. P.:
OBEC:
PSČ:
PROFESE:
PRO FAKTURACI:
IČ:
DIČ:
Č. ÚČTU:
ADRESA
PRO DORUČOVÁNÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele,nevyplňovat)
NÁZEV ORGANIZACE:
VYPLŇTE
PŘÍJMENÍ:
JMÉNO:
E-MAIL:
ULICE , Č. P.:
Vyplněný lístek odešlete na adresu:
ECONOMIA a. s., oddělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7.
Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022,
internet – http://www.economia.cz a http://www.economia.cz/mo
KONTAKT:
TELEFON:
TITUL:
OBEC:
SLOŽENKA
spoj. č.
Akceptujeme Eurocard/Mastercard, Visa, JCB, Diners Club International.
Pro doplnění čísla karty a její platnosti vás budeme telefonicky kontaktovat.
PŘÍJMENÍ:
JMÉNO:
ZPŮSOB
PSČ:
RAZÍTKO/PODPIS:
Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpracovávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, společností
ECONOMIA a.s. se sídlem Praha 7, 170 55, Dobrovského 25, jako správcem, k nabízení výrobků a služeb správce, k průzkumu trhu, analýz, organizování dalších akcí, zasílání informací prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických
prostředků. Tento souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním obchodních sdělení elektronickou poštou ANO Ý NE Ý
MO44_45
28.2.08
2:59 PM
Page 45
LEGISLATIVA
Právo na samosprávu obsahují tyto právní normy:
Ústavní pořádek ČR
Právo na samosprávu zakotvuje čl. 8 Ústavy ČR
(č. 1/1993 Sb.): »Zaručuje se samospráva územních
samosprávných celků.« Problematiku územní samosprávy Ústava upravuje v článcích 99 až 106.
Součástí našeho ústavního pořádku je i Listina základních práv a svobod (2/1993 Sb.), která mj. říká:
■ Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné,
nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné.
■ Občané mají právo podílet se na správě veřejných
věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců.
■ Občané mají za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím.
■ Zákonná úprava všech politických práv a svobod
a její výklad a používání musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické
společnosti.
■
■ Evropská charta místní samosprávy
ČR je vázána i tímto právním dokumentem (č.íslo
181/1999 Sb.), z něhož cituji nejpodstatnější ustanovení:
■ Místní samospráva označuje právo a schopnost
místních společenství v mezích daných zákonem na
svou odpovědnost a v zájmu místního obyvatelstva
upravovat a spravovat podstatnou část věcí veřejných. Toto právo vykonávají rady nebo shromáždění,
které jsou složeny z členů svobodně zvolených tajným hlasováním na základě přímého, rovného a všeobecného volebního práva a které mohou mít výkonné orgány, jež jim jsou odpovědné.
■ Odpovědnost za věci veřejné obvykle ponesou především ty orgány, které jsou občanu nejblíže. Jinému
orgánu se odpovědnost svěří tam, kde to odpovídá
v rozsahu a povaze úkolu a požadavkům efektivnosti
a hospodárnosti.
■ S místními společenstvími, pokud to lze, se včas
a vhodným způsobem konzultují otázky plánování
né a přenesené působnosti«, nelze si text vykládat tak, že statutární město určí pravomoci orgánů »některých« městských obvodů.
Situace, kterou navodil změněný statut,
způsobuje zcela zásadní nerovnost:
a) mezi jednotlivými městskými obvody,
b) mezi orgány jednotlivých městských
obvodů, z nichž jen orgány jednoho obvodu
byly zbaveny pravomocí,
c) občanů města, když občané dotčeného
obvodu přesto, že zvolili své zástupce, nemohou se na správě věcí veřejných podílet
prostřednictvím svých volených zástupců,
d) zastupitelů orgánů městských obvodů,
když mandát dotčeného člena zastupitelstva
obvodu má dnes zcela jiný obsah než mandát člena zastupitelstva jiného obvodu, a to
přesto, že byli voleni podle stejných právních
předpisů.
Tím byla porušena tato ustanovení Listiny
základních práv a svobod: »Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní
práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné. Občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců.«
Rovněž tak lze vypozorovat rozpor mezi
podobnou úpravou statutu a Evropskou
chartou, a to minimálně v této části: »Odpo-
březen 2008
a rozhodování ve všech věcech, které se jich přímo
dotýkají.
■ Aniž by byla dotčena obecnější zákonná ustanovení, mohou si místní společenství stanovit své vlastní
vnitřní správní struktury, aby je přizpůsobila místním
potřebám a zajistila účinné řízení.
■ Podmínky, za kterých místní volení zástupci pracují, musí umožňovat svobodný výkon jejich funkcí.
Zákon o obcích
Předmětnou problematiku zahrnuje i zákon o obcích
(č. 128/2000 Sb.). V § 130 je upraven obsah statutu,
z něhož vyjímám:
Územně členěná statutární města upraví své vnitřní
poměry ve věcech správy města statutem, který je
vydáván formou obecně závazné vyhlášky obce. Ve
statutu stanoví zejména:
a) výčet jednotlivých městských obvodů a městských
částí a vymezení jejich území,
b) pravomoc orgánů města na úseku samostatné
a přenesené působnosti,
c) pravomoc orgánů městských obvodů a městských
částí na úseku samostatné a přenesené působnosti,
d) vzájemnou součinnost mezi orgány města a orgány městských obvodů a městských částí,
h) majetek města, který se svěřuje městským obvodům a městským částem, a rozsah oprávnění městských obvodů a městských částí při nakládání s tímto
majetkem a při výkonu s tím souvisejících práv,
i) rozsah oprávnění městských obvodů a městských
částí zakládat, zřizovat a rušit právnické osoby a organizační složky,
Podle § 131 statutární město může svěřit statutem
městskému obvodu nebo městské části na úseku samostatné působnosti zejména:
a) schvalování programu rozvoje městského obvodu
nebo městské části,
b) rozhodování o majetkoprávních úkonech uvedených v §133 odst. 1,
■
vědnost za věci veřejné obvykle ponesou především ty orgány, které jsou občanu nejblíže.
Jinému orgánu se odpovědnost svěří tam, kde
to odpovídá v rozsahu a povaze úkolu a požadavkům efektivnosti a hospodárnosti.«
■ Popření práva na samosprávu: Právo na
samosprávu je jedním z nejvýznamnějších
práv občanů ČR. Toto právo bylo odepřeno
občanům žijícím v dotčeném městském obvodu, a to tak, že orgánům, do kterých volili
na základě rovného, tajného, přímého a všeobecného hlasovacího práva, byly odebrány
všechny podstatné pravomoci, zatímco
ostatním obvodům, byly ponechány.
Na tom nic nemění skutečnost, že městský
obvod je organizační složkou statutárního
města. Pokud se statutární město rozhodne,
že vytvoří městské obvody, tyto obvody musí
mít shodná nebo obdobná práva a povinnosti, a jakýkoli jiný přístup je diskriminační
a protiústavní, a to i přesto, že takto výslovně
to zákon o obcích nestanoví. Vyplývá to však
z účelu této právní úpravy, z ústavního pořádku a základních principů, na nichž stojí
demokratická společnost.
Tomu ostatně odpovídá i právní úprava
svěřeného majetku – zde naopak zákon
striktně stanoví, kdy lze věc obvodu odejmout, tj. nenechává to na libovůli statutární-
c) zřizování trvalých a dočasných fondů městského
obvodu a městské části,
d) ukládání pokut podle § 58,
e) výkon funkce zaměstnavatele pro zaměstnance
zařazené do úřadu městského obvodu nebo úřadu
městské části nebo organizační složky městského
obvodu nebo městské části.
Pokud jde o svěřené věci z vlastnictví statutárního
města, je právní režim obsažen v § 132:
1. Svěřenou věc z vlastnictví statutárního města lze
městskému obvodu nebo městské části odejmout za
účelem, pro který lze majetek vyvlastnit podle zvláštního právního předpisu nebo se souhlasem městského obvodu nebo městské části.
2. Svěřenou věc z vlastnictví statutárního města lze
městskému obvodu nebo městské části odejmout též
v případě, jestliže městský obvod nebo městská část
při nakládání s touto věcí porušuje právní předpisy
a neodstraní tyto nedostatky ve lhůtě stanovené statutárním městem, která nesmí být kratší než 60 dnů.
3. O odejmutí věci svěřené městskému obvodu nebo
městské části z vlastnictví statutárního města rozhoduje zastupitelstvo statutárního města.
V § 133 je výčet typických majetkoprávních úkonů,
u kterých se předpokládá svěření rozhodování městskému obvodu, výčet není taxativní.
Právní postavení městského obvodu ve vztahu ke
statutárnímu městu upravuje § 134:
1. Městské obvody a městské části jednají za statutární město v záležitostech jim svěřených zákonem
a v mezích zákona statutem.
2. Městské obvody a městské části nemohou vydávat
obecně závazné vyhlášky nebo nařízení.
Závaznost usnesení orgánů statutárního města pro
městský obvod upravuje § 135:
Usnesení zastupitelstva města a rady města v záležitostech, které nebyly zákonem nebo statutem svěřeny městskému obvodu nebo městské části, jsou pro
orgány městských obvodů a městských částí závazná.
ho města. Bylo by zvláštní se domnívat, že
zákon předpokládal to, že statutární město
by bylo oprávněno rozdílně přistupovat
k různým obvodům, odebírat pravomoci obvodům v libovolném rozsahu a selektivně,
a tak narušovat principy rovnosti a právo občanů na samosprávu.
Nelze proto nijak odůvodnit diskriminační
přístup k jednomu z mnoha obvodů, pokud
k tomu nejsou pádné, zejména zákonné důvody (například odstoupení zastupitelstva
apod.). Podobný přístup popírá zcela zásadní hodnoty, na kterých veřejné právo stojí.
V případě vážných nedostatků v hospodaření lze tento přístup zvolit nepochybně také,
ale nedostatky je nutné dokázat nade vší pochybnost. A jestliže se vyskytnou i u jiných
obvodů, muselo by k odebrání pravomoci
dojít také. Jde tedy o to, že »výběrový« přístup
si veřejná správa nemůže dovolit – ať už jde
o něčí prospěch, či něčí újmu.
Uvedený názor publikuji s tou výhradou,
že na problematiku mohou existovat různé
pohledy, nicméně ústavně konformní výklad
je podle mého názoru v daném případě jednoznačný.
■
J A N A H A M P L O VÁ
advokátka
45
MO46_47
28.2.08
2:59 PM
Page 46
PRÁVNÍ PORADNA
Dotazy na jednání
zastupitelstva
Pokud zastupitel vznáší na jednání zastupitelstva dotazy, musí na ně starosta odpovídat? Je povinen zastupitel vše dávat písemně, pro ostatní členy zastupitelstva to
množit, nebo může vznášet návrhy i ústně?
Na dotazy je starosta povinen odpovídat,
a nejen on. Člen zastupitelstva obce má při
výkonu své funkce právo vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu obce, a dokonce
na její jednotlivé členy, tj. na starostu, dále na
předsedy výborů (ale ne na výbory jako celek
a jeho členy), na statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je obec (jednatelé, představenstva) a rovněž na vedoucí
příspěvkových organizací a organizačních
složek, které obec založila nebo zřídila a písemnou odpověď musí obdržet do 30 dnů.
Zastupitel má dále právo požadovat od zaměstnanců obce zařazených do obecního
úřadu, jakož i od zaměstnanců právnických
osob, které obec založila nebo zřídila, informace ve věcech, které souvisejí s výkonem
■
Zakládání obchodních
společností
Obce mohou zakládat obchodní společnosti. Jaký je postup a rozsah pravomocí
jednotlivých orgánů obce?
Zákon o obcích a zákon o rozpočtových
pravidlech územních rozpočtů stanoví, že
obec může ve své pravomoci k plnění svých
úkolů, zejména k hospodářskému využívání
svého majetku a k zabezpečení veřejně prospěšných činností zakládat právnické osoby,
případně se může spolu s jinými osobami
stát účastníkem (společníkem) na činnostech jiných osob, zejména obchodních společností nebo obecně prospěšných společností, na jejichž činnosti se podílí svým
majetkem včetně peněžních prostředků.
Obec může zakládat pouze akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným.
Takto založenou právnickou osobu může
obec také zrušit, popř. rozhodnout o ukončení postavení společníka v právnické osobě,
kde má majetkovou účast.
Zákon o obcích vymezuje rozsah pravomocí zastupitelstvu obce a radě obce. Své
úkoly plní také starosta.
Zastupitelstvo obce – v případě, že obec
bude jediným společníkem, přísluší zastupitelstvu obce rozhodnout o založení obchodní společnosti, schválit jejich zakladatelské
listiny a stanovy, zvolit orgány společnosti.
Přitom se řídí příslušnými ustanoveními obchodního zákoníku. Příslušná rozhodnutí
(usnesení) přijímá za přítomnosti notáře,
který o tom pořídí notářský zápis. Zastupitelstvu je také vyhrazeno podle § 84 odst. 2
zákona o obcích rozhodovat o účasti obce
v již založených obchodních společnostech
a také delegovat zástupce obce na valnou
hromadu obchodních společností, v nichž
■
46
jejich funkce; informace musí být poskytnuta nejpozději do 30 dnů.
Zastupitel není povinen dávat vše písemně, i když písemný návrh má nejvyšší projednací hodnotu. Návrh však může vznést
kdykoli na jednání, nebo v úvodu při schvalování programu. Není povinen množit počet paré pro své kolegy – pokud by to jednací
řád ukládal, měl by zastupitel právo na úhradu za kopie.
(například novináři), pokud neruší průběh
zasedání, si mohou části výstupů nahrávat.
Záznamy zasedání dělá už řada měst a obcí,
a nejen zvukové, ale například i videozáznamy, někde dokonce je zasedání přenášeno
do domácností místním vysíláním. Mít i jiný
než písemný záznam je dobrá pomůcka i pro
případ, když dojde k neshodě o hlasování.
Hlasové záznamy
z jednání zastupitelstva
Chtěli bychom pořizovat hlasový záznam na jednání zastupitelstva města. Za jakých podmínek tak můžeme učinit a jaké
jsou naše práva a povinnosti?
Zákon o obcích neupravuje pořizování
hlasových záznamů v zastupitelstvu, ale nic
nebrání tomu zakotvit do jednacího řádu zastupitelstva, že mimo písemného záznamu
se pořizuje i zvukový. Lze to jen doporučit,
a není to nic zapovězeného – zasedání jsou
veřejná ze zákona, a dokonce i třetí osoby
■
má obec majetkovou účast. Zastupitelstvu
obce je dále vyhrazeno navrhovat zástupce
do orgánů obchodních společností, v nichž
má obec majetkovou účast, a navrhovat jejich odvolání. To platí podle mého právního
názoru i v případě, že je obec v obchodní
společnosti jediným společníkem a působnost valné hromady společnosti vykonává
rada obce.
Radě obce je vyhrazeno podle § 102 odst. 2
zákona o obcích rozhodovat ve věcech obce
jako jediného společníka obchodní společnosti a vykonává tedy v souladu s ustanoveními § 132 a § 190 obchodního zákoníku
působnost valné hromady obchodní společnosti (valná hromada se tedy nekoná).
Usnesení rady v působnosti valné hromady je rozhodnutím jediného společníka obchodní společnosti. Písemné rozhodnutí
(usnesení) jediného společníka musí být doručeno jednateli nebo představenstvu a dozorčí radě. Doporučuji usnesení rady obce
v působnosti valné hromady uvozovat větou:
»Rada obce v působnosti valné hromady«
s uvedením názvu obchodní společnosti.
Rozhodnutí (usnesení) musí mít formu notářského zápisu v těch případech, kdy se
o rozhodnutí valné hromady pořizuje notářský zápis.
Na jednání rady v působnosti valné hromady se vztahují ustanovení zákona o obcích. V obci, kde se rada obce nevolí, rozhoduje zastupitelstvo také ve věcech obce jako
jediného společníka obchodní společnosti.
Je vhodné podrobnosti o jednání zastupitelstva obce a rady obce ve věcech obce jako
účastníka v obchodní společnosti upravit
v jednacích řádech zastupitelstva obce a rady obce.
V jednacím řádu zastupitelstva obce lze
např. upravit povinnosti člena zastupitelstva
obce, který byl v souladu s ustanovením § 84
M g r . J A N A H A M P L O VÁ
advokátka
členka redakční rady MO
odst. 2 zákona o obcích delegován jako zástupce obce na valnou hromadu obchodní
společnosti, v níž má obec majetkovou
účast, například, že předloží radě obce před
konáním valné hromady program valné hromady, podá bez zbytečného odkladu informaci o průběhu jednání valné hromady, předá zápis z valné hromady a že bude jednat na
valné hromadě za obec pouze v rámci uděleného zmocnění.
V jednacím řádu rady obce pak mohou být
zakotveny organizační pokyny k jednání rady obce v působnosti valné hromady
a o účasti orgánů obchodní společnosti na
její schůzi.
Veškeré listiny, týkající se účasti obce v obchodních společnostech, po schválení v příslušném orgánu obce (zastupitelstvu nebo
radě) by měl podepisovat starosta, který
podle § 103 zákona o obcích zastupuje obec
navenek. Pro právní jistotu a aby nebylo pochyb však doporučuji, aby součástí usnesení
ve kterém orgán obce rozhoduje ve věci své
účasti v obchodní společnosti, bylo i stanoveno, že příslušné listiny, jejichž obsah orgán
obce schválil, podepíše za obec starosta.
J U D r . M I R O S L AV B Ý M A ,
Ph.D.
právník
březen 2008
MO46_47
28.2.08
2:59 PM
Page 47
PRÁVNÍ PORADNA
Zveřejňování usnesení
a zápisů
Všiml jsem si, že ve vedlejší obci pravidelně zveřejňují na úřední desce usnesení
přijatá zastupitelstvem a radou obce.V naší
obci se tak neděje. Je to v pořádku?
Zákon o obcích povinnost zveřejňovat na
úřední desce usnesení přijatá zastupitelstvem, případně radou obce, je-li v obci volena, neukládá. Informovanost veřejnosti
o činnosti orgánů obce a jimi přijatých usneseních zákon zajišťuje jiným způsobem:
V prvé řadě má každý možnost zúčastnit
se jednání zastupitelstva obce. Zasedání zastupitelstva je veřejné a informace o zasedání musí být obecním úřadem zveřejněna nejméně 7 dnů před jeho konáním.
Právě na zasedání zastupitelstva obce
(a dále způsobem v místě obvyklým) obec informuje občany o činnosti orgánů obce. Informaci o činnosti orgánů obce na zasedání
zastupitelstva podává zpravidla starosta.
Usnesení jako výsledek rozhodování kolektivních orgánů obce (zastupitelstvo, rada)
jsou součástí zápisu z jednání těchto orgánů.
Zákon o obcích stanoví, jaké náležitosti má
zápis mít (počet přítomných členů, schválený pořad jednání, průběh a výsledek hlasování, přijatá usnesení), kde se ukládá (na
obecním úřadu) a také, dokdy má být pořízen (zápis ze zasedání zastupitelstva do 10
dnů a zápis ze schůze rady do 7 dnů).
■
Byl starosta vůbec
zvolen?
Na zasedání zastupitelstva obce byl volen mj. nový starosta. Schválená návrhová
komise se však na tomto zasedání vůbec neujala své práce a její předseda po projednání všech bodů programu zasedání nepřednesl žádný návrh usnesení. Zasedání tak
skončilo bez přijetí platného usnesení. Byl
tedy vůbec starosta zvolen, popřípadě byly
další body programu platně přijaty?
Nejdříve je třeba se zabývat otázkou, zda
zasedání zastupitelstva obce bylo usnášeníschopné ve smyslu § 92 odst. 3 věta první zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). V souladu s uvedeným ustanovením je
zastupitelstvo obce schopno se usnášet, je-li
přítomna nadpoloviční většina všech jeho
členů.
Podle § 87 obecního zřízení platí, že
k platnému usnesení zastupitelstva obce,
rozhodnutí nebo volbě je třeba souhlasu
nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva obce, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. Bylo-li při volbě starosty naplněno
kvórum uvedené v § 87 obecního zřízení, je
nutno konstatovat, že volba proběhla z tohoto hlediska v souladu se zákonem. Není ani
rozhodující, zda volba starosty byla tajná nebo veřejná; způsob volby závisí na jednacím
řádu zastupitelstva obce nebo na jeho roz-
■
březen 2008
Občané obce starší 18 let (a další v zákoně
uvedené osoby) jsou oprávněni do přijatých
usnesení zastupitelstva a rady a také do zápisů z jednání zastupitelstva obce nahlížet.
Usnesení a zápisy proto musí být přístupné
na obecním úřadu. Nutno doplnit, že obdobné oprávnění mají občané obce rovněž
ve vztahu k usnesením výborů zastupitelstva
obce a komisí rady obce. Jiné osoby než občané obce, pak mohou informace o přijatých
usneseních získat například prostřednictvím
žádosti podle zákona o svobodném přístupu
k informacím.
Je však třeba zmínit, že přestože zákon takový postup nevyžaduje, je v současné době
zveřejňování usnesení na úřední desce obce,
případně jiným vhodným způsobem (na webových stránkách obce, v místním tisku
apod.) zcela běžnou záležitostí a s ohledem
na princip otevřenosti veřejné správy lze takovýto postup jedině doporučit. Stále častěji se setkáváme s tím, že jednací řády zastupitelstev a rad obcí stanoví povinnost
zveřejňovat přijatá usnesení.
Pokud se obec rozhodne (nad rámec zákonné povinnosti) usnesení zveřejňovat na
úřední desce, neměla by opomíjet ochranu
případných osobních údajů v usnesení uváděných. Obec by proto měla před zveřejněním usnesení obsahujících osobní údaje tyto plně anonymizovat, tzn. z textu
zveřejněného usnesení je odstranit, případně alespoň jejich rozsah omezit. Anonymizace se provádí u dokumentů, které jsou k dis-
pozici v elektronické podobě, zpravidla vypuštěním příslušného textu a jeho nahrazením určitými symboly (například hvězdičkami, vytečkováním), v ostatních případech
znečitelněním příslušného textu (začerněním apod.). V případě, že k anonymizaci
(omezení zveřejňovaných údajů) dojde, je
vhodné, aby k takto upravenému textu usnesení byla připojena informace o tom, že
s ohledem na ochranu osobních údajů byl
v souladu se zákonem na ochranu osobních
údajů text zveřejňovaného usnesení upraven.
Ve vztahu k nahlížení občanů obce do přijatých usnesení podle zákona o obcích takovéto omezení neplatí, tzn. občan obce má
právo seznámit se s usnesením v celé jeho šíři, bez jakékoli anonymizace.
Více k této problematice najdete na webových stránkách Úřadu pro ochranu osobních
údajů (www.uoou.cz).
hodnutí před konáním volby (v posuzovaném případě odhlížím od dalších požadavků
stanovených zákonem, jako že např. starosta
musí být občanem České republiky – viz §
103 odst. 2 obecního zřízení).
Skutečnost, že tzv. návrhová komise se
»neujala své práce« a její předseda po projednání všech bodů programu nepřednesl
návrh »celkového« či »shrnujícího« usnesení
zastupitelstva obce, je z hlediska znění zákona naprosto bezpředmětná. Pro naplnění
podmínek pro platnou volbu starosty (a stejně tak jiných členů či nečlenů zastupitelstva
do různých orgánů obce) je totiž rozhodující
okamžik, kdy k volbě došlo.
Přesný okamžik volby nelze jednoznačně
specifikovat, lze ho však určit bezprostředně
po spočítání hlasů pro kandidáta; tedy kandidát je do příslušné funkce zvolen již tímto
okamžikem, a to bez ohledu na to, zda se ještě na závěr zasedání zastupitelstva obce bude hlasovat ještě jednou o tomtéž bodu (platnost volby též nezávisí na tom, zda bude
pořízen písemný zápis o průběhu zasedání
zastupitelstva obce ve smyslu § 95 odst. 1
obecního zřízení).
Toto tzv. dvojí hlasování, které se v některých obcích vyskytuje (tj. první hlasování
v rámci konkrétního bodu programu jednání
a druhé souhrnné hlasování o všech bodech
na závěr zasedání zastupitelstva), nelze rozhodně doporučit, neboť se o tomtéž bodě
hlasuje v podstatě dvakrát, byť v jiné časové
fázi jednání zastupitelstva obce. Navíc se
může stát, že návrh usnesení k příslušnému
bodu může být v »prvním hlasování« formulován odlišně, než jak zní eventálně návrh
tzv. souhrnného usnesení zastupitelstva k témuž bodu pro »druhé hlasovaní«. V této situaci potom může vzniknout spor o tom, co
vlastně zastupitelstvo obce schválilo, respektive jaké usnesení bylo přijato.
Stejná situace by ostatně mohla nastat také při volbách do jednotlivých orgánů obce
(starosta, rada obce) – například v »prvním
hlasování« by příslušná osoba byla zvolena,
avšak ve »druhém hlasování« v rámci souhrnného usnesení již nikoliv, anebo naopak.
M g r . PAV L A S A M K O VÁ
právnička
Mgr. JAN BŘEŇ
právník
47
28.2.08
3:01 PM
Page 48
SERVIS
KALENDÁRIUM
11. 3. Praha, hotel Olympik Artemis
Security Workshop
■
Konference a výstava IT s podtitulem
bezpečnost dat a sítí se zaměří mj. na
ochranu proti virům, spamu, monitorování počítačových sítí a analýzu bezpečnostních incidentů.
Podrobný program a možnost registrace na www.itsw.cz. Pro předregistrované
návštěvníky je vstup zdarma.
12.–13. 3. Jihlava, Vysoká škola polytechnická
Trvale udržitelný rozvoj v cestovním ruchu
■
3. mezinárodní konference Aktuální
problémy cestovního ruchu, kterou pořádají VŠP Jihlava, Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska a zaštiťuje Miloš Vystrčil, hejtman kraje Vysočina.
Časový harmonogram, aktualizace odborné a společenské části konference
včetně přihlašování účastníků a příspěvků do odborných sekcí najdete na
www.vspj.cz.
Více poskytne: Ing. Hana Pospíchalová,
tajemnice konference, tel.: 567 141 106
fax.: 567 300 727, e-mail: [email protected].
■ 15. – 16. 4.
Měření emisí
hotel Jezerka, Ústupky u Seče
Na programu 13. mezinárodní konference budou změny legislativy ochrany
ovzduší, akreditace metod měření emisí,
nové normy pro měření emisí atd.
Informace: Ing. Zuzana Černíková, tel.:
495 218 875, [email protected],
www.empla.cz.
SEZNAM INZERENTŮ
FIRMA
TEL.
Regionservis s.r.o.
257 199 616
ČSOB
Webhouse
567 311 772
Accor Services CZ s.r.o.
Severočeské vodovody
a kanalizace, a.s.
724 112 854
LCS International, a.s.
MARBES CONSULTING
s.r.o.
DUCK Consulting, s.r.o. 607 583 435
Program Strom života
Nadace Partnerství
SALMON - GASTRO s.r.o. 387 220 369
ASIO, spol. s r.o.
548 428 111
ASPI, a.s.
246 040 400
Messe Munchen GmBH 545 176 158
GORDIC spol. s r.o.
ACTIVE COMMUNICATION
222 518 587
Veletrhy Brno, a.s.
Příloha MO + BA:
Česká pojišťovna
Komerční banka
800 900 930
Česká spořitelna
VB Leasing CZ,
spol. s r.o.
543 550 111
Českomoravská záruční
a rozvojová banka, a.s. 255 721 480
FAX
-
STR.
1
3
5, 48
9
-
11
15
-
17
21
25
27
548 428 100
29
246 040 401
31
545 176 158
37
2.obálka
222 518 587 3.obálka
4.obálka
-
II.
III.
V.
543 550 150
VI.
-
VII.
FOTO:ARCHIV
MO48
Správná cesta k evropským dotacím pro města a obce – pod tímto názvem uspořádala
Economia a. s. v Praze konferenci, která poskytla aktuální informace o využití regionálních operačních programů (OP) pro rozvoj dopravy. Ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Štěpánek uvedl již konkrétní poznatky z prvních tří výzev OP Životní prostředí. Účastníci se také dozvěděli, jak by měli správně postupovat při zpracování
projektových žádostí. »Každou změnu v projektu je nezbytné konzultovat předem s řídícím orgánem daného programu,« zdůrazňovala Iva Krunčíková, náměstkyně ředitelky Regionální rozvojové agentury Královéhradeckého kraje. Zástupci měst Kadaň, Vsetín, Hodonín a Letovice se s ostatními kolegy podělili s dobrými i špatnými zkušenostmi, které
měli s financováním, přípravou a samotnou realizací konkrétních projektů.
/sk/
Regenerace měst
Magistrát hl. města Prahy bude 3. a 4. dubna 2008 hostit mezinárodní konferenci Regenerace měst 2008 – Lidé a místa. Letošní ročník se zaměří na zásadní otázky regenerace
měst a obcí, integraci obytných zón v urbanizačním plánování, revitalizaci panelových
sídlišť či na tolik diskutovanou koncepci trvale udržitelného prostředí. Na konferenci
vystoupí renomovaní odborníci v oblasti architektury, kultury, plánování, práva a financí, a to jak z ČR, tak z mnoha dalších evropských zemí. Účastníci také získají důležité
informace o možnostech financování projektů regenerace měst a obcí z evropských
fondů či alternativních zdrojů. Kultura, legislativa, obchod, sociologické statistiky a výzkum – i to bude na programu konference.
Konferenci organizuje firma B.I.D. services
ve spolupráci s britskou organizací International Regeneration. Další informace jsou na
www.bids.cz či na tel.: 222 781 017.
/po/
Soutěž podpoří
cyklodopravu
Unilever Sprinter roku 2008 je celonárodní
soutěž měst a obcí v oblasti podpory cyklodopravy a cykloturistiky, jejíž první ročník
vyhlašuje společnost Unilever spolu s Ministerstvem dopravy ČR, Centrem dopravního
výzkumu, Státním fondem dopravní infrastruktury, Svazem měst a obcí, Národní sítí
Zdravých měst, agenturou CzechTourism,
Nadací Partnerství a občanským sdružením
Na Kole. Soutěžit mohou města do 80 tisíc
obyvatel a termín pro zaslání přihlášek je 31.
květen. Soutěžní porota bude hodnotit především nárůst infrastruktury, základní vyba-
venost a informační vybavenost cyklotras
a cyklostezek, dále pořádání kampaní či akcí
v této oblasti za období předchozích dvou let
v rámci daného města/obce a přilehlého regionu. Vyhlášení výsledků soutěže se uskuteční v červenci 2008. Tři vítězná města získají finanční odměnu 100 tisíc, 70 tisíc a 50
tisíc korun, nebo vybavení na rozvoj cykloturistiky/cyklodopravy v regionu v hodnotě
uvedených cen.
Více o pravidlech soutěže najdete na
www.kudyznudy.cz a www.cyklostrategie.cz
a na webových stránkách pořadatelů.
/sk/
Telefónica O2
zrušila poplatek
Od letošního 1. března společnost Telefónica O2 upustila od dříve zavedeného poplatku za své služby při zpracování výpisu.
Bude účtovat pouze 110 Kč za doručení vyjádření prostřednictvím České pošty. Společnost v 2. pololetí zavede novou bezplatnou
službu poskytování výpisu po internetu.
Svaz měst a obcí ČR a Telefónica O2 se také dohodly na dlouhodobé strategické spolupráci, zejména na koncepčním přístupu
k plošné tvorbě digitálních technických map
za účasti měst a obcí, krajů, státu a správců
technické infrastruktury. Legislativní změny
by měly umožnit využívání těchto map mnohem efektivněji.
Cílem je nejen úspora nákladů všech zúčastněných stran, ale i nabídka dalších nových služeb pro občany. Řešení je navíc
v souladu s koncepcí eGovernmentu a s principy sdílení dat a poskytování služeb z jednoho kontaktního místa, respektive po internetu.
/jo/
MO-000614
48
březen 2008
28.2.08
3:03 PM
Page 1
MO-000648
MO-000665
MOobalka3
28.2.08
3:03 PM
Page 1
MO-000658
MOobalka4

informační technologie a telekomunikace

Transkript

Podobné dokumenty

financování municipálních projektů

Zpravodaj venkova - měsíčník SPOV ČR a NS MAS ČR

HŮrka - Jeseník nad Odrou